V E N K O V 2 0 0 9 Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 18. listopad 2009, zámek Holešov

V E N K O V 2 0 0 9

Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR18. listopad 2009, zámek Holešov

Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail: [email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz

VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ EU 1/3• Venkov tvoří přes 90% ploch EU a žije zde cca 60%

veškeré populace.• Zemědělství je na venkově EU hlavním zdrojem

obživy a jeho páteří. Prioritou SZP EU proto je podpora racionálního zemědělského hospodaření v krajině.

• SZP z pohledu zemědělce přesto není nastavena optimálně, např. nedokázala reagovat na stávající krizi (mléko, obilí), způsobila zánik některých odvětví (cukrovarnictví v ČR).

• Revize zdravotního stavu - tzv. Health Check nesplnila očekávání – naopak prohloubila národní rozdíly.

• Nutno otevřít co nejdříve diskuzi jakou politiku pro rozvoj zemědělství a venkova po r. 2013.


VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ EU 2/3

Priority vytyčené SZP EU, jejichž cílem je rozvoj venkova:• Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělců (podpory

směřující do nákupu strojů, pro mladé a začínající farmáře, zlepšení odbytu produkce, aj.).

• Péče o půdu a životní prostředí (agro-envi opatření, podpory LFA, zalesňování méně bonitní půdy, aj.).

• Diverzifikace podnikatelské činnosti na venkově a zdejší kvalita života (podpora agroturistiky, údržba a obnova kulturního, architektonického dědictví, aj.)

• Základní myšlenka: „Investice do udržení živého a životaschopného venkova přinášejí prospěch celé společnosti.“


VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ EU 3/3• I přes deklarované jednotné vize SZP existují značné

národní rozdíly:- kapitálová síla a možnosti EU15 (nadstandardní přístup a formy pomoci – Francie, Německo, aj.), - diskriminační podmínky vstupu pro EU10+2 v r. 2004, - platba na 1 ha z.p. v ČR je letos 56% co v Rakousku, - aktuálně „platba pomoci“ ve výši 15 tis. € na farmu.

• Neustálý ústup rostoucím tlakům ochranářské lobby (nitrátová směrnice, IPPC, cross-compliance, GAEC, welfare). EU tak postupně ztrácí konkurenceschopnost k okolnímu světu.

• Hitem současnosti je údržba TTP („zahradničení v krajině“) a ekologické zemědělství, které však svět v době potravinové krize nenakrmí.


ZEMĚDĚLSTVÍ EU A SVĚT 1/2• Nutno vnímat dění v širších souvislostech, přes 1 mld. lidí na

světě hladoví, přes 1 mld. lidí nemá přístup k pitné vodě, vyčerpávají se přírodní zdroje, oceány, dochází k dalšímu znehodnocování půdy, ovzduší, vody…

• Přesto je trh EU světem i sám sebou charakterizovaný jako uzavřený, izolovaný, ochranářský, konzervativní, nevyužívající vlastní potenciál a možnosti...

• Výroba surovin a potravin za přísných hygienických a bezpečnostních standardů: - nezpochybnitelný přínos pro spotřebitele;- nevýhoda ve vysokých nákladech a malé konkurenci vůči světu, který na to v takové míře nedbá (dovozy hovězího masa z J. Ameriky, drůbež z USA).

• Značné rozdíly v podnikatelské struktuře uvnitř EU, podpora převažujících malých rodinných farem. Svět jde cestou intenzifikace, sdružování do družstev prvovýrobců, aj.


ZEMĚDĚLSTVÍ EU A SVĚT 2/2• Nekončící diskuze ve věci GMO, které svět již běžně

používá, EU díky své pasivitě a absenci politické zodpovědnosti výrazně ztrácí – viz. poznatky z USA. Příkladem jsou nedávné zákazy dovozů nedostatkových bílkovinných krmiv (sója) s GM prachovými příměsemi.

• Tlaky v rámci WTO (USA, Indie, státy J. Ameriky) na otevření EU trhů. Příslib postupné liberalizace (omezení subvencovaných vývozů, apod.)

• Cenou za současného stavu a zaměření SZP nelze konkurovat. Diskuze směřuje k nastavení minim. standardů pro dovozové výrobky a potraviny.

• Strategickým úkolem EU musí zůstat zajištění vlastní potravinové soběstačnosti.


0

1

2

1980 1990 2000 2010

POTRAVINY, KRMIVA, PALIVA – nárůst požadavků

Krmivo

Potraviny

Požadavky v mld t zrna

Source: USDA and Goldman Sachs Commodities Research

CAGR+1.6%

Palivo

Demandinflexion

Biopaliva

– cukr. třtina Brazílie, kukuřice USA, biomasa

Rostoucí trh

– populace, růst

HDP

– urbanizace: více

masa

CAGR~2.5%


PRIORITY SZP EU PO R. 2013 1/2• Dlouhodobé zajištění bezpečných a kvalitních potravin ze

zdrojů EU pro 500 mil. spotřebitelů.• Konkurenceschopné zemědělství – přijatelné ceny

pro spotřebitele – spravedlivá odměna pro farmáře.• Srovnání podmínek SZP pro všechny členy EU27, stabilita

trhu, koncepce pro dlouhodobé podnikatelské záměry, snížení administrace, apod.

• Nastavení jasných pravidel pro rozdělení zisku ve vertikále prvovýroba – zpracovatel – obchod.

• Omezení fluktuace cen zemědělských komodit, která je mnohem vyšší než u průmyslových odvětví.

• Racionální využití stovek mld. již investovaných € do modernizace agropotravinářského komplexu v rámci celé EU.


PRIORITY SZP EU PO R. 2013 2/2• Udržení života a aktivit na venkově, investice do projektů

diverzifikace činnosti, boje s nezaměstnaností, stimulace zapojení mladých lidí, odpovídající infrastruktury, apod.

• Udržitelná produkce za odpovídající ochrany půdy, vodních zdrojů, krajiny, welfare, apod. s nadstavbou jako je péče o krajinu, o biodiverzitu.

• Udržení národních specifik - regionální potraviny, ale také zvyky, obyčeje, řemesla.

• Uchopení nových výzev, jako je boj s klimatickými změnami, využití alternativních zdrojů energie (biopaliva I. a II. generace, bioplynové stanice, fotovoltaika, biomasa).

• Čeští zemědělci se chtějí těchto procesů aktivně účastnit i po r. 2013 !


ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 1/2• Rok 2007 – rok naděje, růst cen a zájmu o komodity,

celkové oživení, příznivý rozpočet, dobrý start PRV. • Hlavním důvodem však byly spekulace kapitálu…• Rok 2008 – karta se obrací, start agrární inflace, růst

cen vstupů (energie, hnojiva, osiva, …).• Propad tržeb zapříčiněný zhroucením cen hlavních

komodit (mléko, obilí, vepř. maso, aj.)• Dopady světové ekonomické a hospodářské krize do

všech odvětví, do národních rozpočtů. • Absence důvěry bank - nedostatek provozního kapitálu.

Přitom na 90% světového obchodu probíhá formou kreditu, nebo zajištění garancí, půjček dovozcům, nebo vývozcům.


ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 2/2• Rok 2009 – krize pokračuje a dále se prohlubuje…• Ceny zemědělských výrobců hluboce a dlouhodobě pod

náklady, očekávaná roční ztráta příjmů 15 – 20 mld. Kč. • Pasivita státu – bez konkrétních programů pomoci.• Pasivita EU – selhání, neodhadnutí trendů a vývoje trhu

v r. 2008, následně jen kosmetické změny a návrhy. • Například dlouhodobá jistota – tržby za mléko – se staly

dalším, samotnými zemědělci dotovaným odvětvím… • Rok 2010 – bez větších nadějí na změnu, boj o podobu

rozpočtu kapitoly zemědělství.• Předpoklad ukončení existence mnoha subjektů. • Paradoxně jsou takto „odměněni“ především ti, kdo

hospodaří intenzívně a investovali do provozů.


ZEMĚDĚLSTVÍ ČR V EUKonečná zemědělská produkce a přidaná hodnota

v € na 1 ha evidované půdy, EU 25 r. 2006

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000

LotyšskoLitva

EstonskoSlovensko

ČRPolsko

MaďarskoIrsko

Velká BritánieŠvédsko

ŠpanělskoFinsko

RakouskoPortugalsko

Lucembursko Francie

SlovinskoNěmecko

ItálieDánskoŘecko

KyprBelgie

Holandsko

HP H/ha z .p. konečná produkce/ha



Hovězí masoprodukce kg/obyv.

v roce 2007

Vepřové masoprodukce kg/obyv.

v roce 2007

Kuřecí masoprodukce kg/obyv.

v roce 2007

Kravské mlékoprodukce kg/obyv.

v roce 2007


Pšeniceprodukce kg/obyv.

v roce 2007

Cukrovkaprodukce kg/obyv.

v roce 2007

Bramboryprodukce kg/obyv.

v roce 2007

Řepkaprodukce kg/obyv.

v roce 2007


ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV V ČR 1/2• Odlišná struktura od průměru EU, venkov tvoří cca

80% plochy ČR a žije zde cca čtvrtina obyvatel.• Po r. 1989 došlo ke zhoršení situace a kvality života

na venkově, odliv státní podpory i obyvatel. M.j. zemědělství opustilo pozici hlavního zaměstnavatele.

• Trvá hledání vzájemné ideální komunikace a kompromisů mezi produkčním zemědělstvím a další činností a životem na venkově.

• O to větší význam koordinace činností mezi státem – nevl. zeměd. organizacemi + nevl. organizacemi pro venkov – zeměd. podnikateli a jednotlivými občany.


ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV V ČR 2/2• Příležitosti propojení zemědělství a venkova

založené na aktivitách a práci lidí žijících na venkově:- Podnikání a zaměstnání v hlavních a příbuzných

oborech (zemědělství, lesnictví, rybářství, potravinářství, navazující služby a odvětví, apod.)

- Podnikání v alternativních a rozvíjejících se oborech – - agro- hippo- cykloturistika, ubytování na farmách a zapojení do jejich života, - další alternativy (rybolov, myslivost, programy pro školy, aktivity pro rodiny s dětmi, seniory…)- obnovení historických tradic (dožínky, masopust, majáles, svatováclavské poutě, jízda králů)- ochutnávky tradičních i jiných jídel a nápojů (sv.martinské víno, zvěřinové hody, zabíjačky, apod.)


PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 1/2

Deklarovaná vize:Do roku 2013 se změní tvář venkova ČR a jeho hospodářská struktura v míře vedoucí k výraznému zlepšení životního prostředí, životní úrovně a životních podmínek jeho obyvatel, k posílení nosných oborů a diverzifikaci ekonomických aktivit zemědělství, lesního a vodního hospodářství, cestovního ruchu a dalších odvětví zabezpečujících hospodářskou a společenskou stabilitu venkova a k dosažení úrovně srovnatelné s venkovskými regiony vyspělých zemí Evropské unie. Komparativní výhody života na venkově zvýší atraktivitu venkova pro bydlení, práci a podnikání.


PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2/2

• Jednoznačný přínos je v přílivu investic z EU fondů,

které by ČR nebyla schopna samostatně zajistit.• Dodržet celkový rámec financování a kofinacování.• Otázkou a neustále k diskuzi je nastavení jednotlivých

Os a Opatření. Upřednostnit programy o které je zájem zdola, nikoliv shora úředním tlakem.

• Zjednodušit a snížit administrativu na nezbytnou úroveň,

eliminace nadbytečných a křížících se kontrol.

• Přes deklarovanou vizi jsou současná realita a stav stále poněkud odlišné, viz. společné problémy.


SPOLEČNÉ PROBLÉMY 1/3• Postupující stárnutí populace, vylidňování venkova,

rostoucí absence mladých rodin s dětmi.• Nedostatečná nabídka práce, vzdálenost a nutnost

dojíždění. • Problémy se zahájením a činností stávajících a

nových živností, podniků, apod. Byrokratická zátěž.• Nedostatečná infrastruktura, špatná dopravní

obslužnost, nízká dostupnost obchodu a služeb, aj.• Spoléhání se na sociální síť státu. • Historicky způsobené zpřetrhání vlastnických vazeb

k majetku, půdě, historii vlastního rodu, aktivitám, apod.


SPOLEČNÉ PROBLÉMY 2/3

• Většinové odcizení se aktivnímu životu na venkově. Chybí, či jsou těžce obnovovány spolky a sdružení organizující volnočasové aktivity (hasiči, myslivci, sportovní kluby, ochotníci, a další)

• Nízká úroveň financování potřeb venkova, malá obec větší problémy (rozpočtové určení daní).

• Tlaky na záběry kvalitní zemědělské půdy, průměrně za posledních 8 let ročně nevratně mizí cca 5.000 ha ! Developeři, spekulanti, dálnice, průmyslové zóny na zelené louce, apod. Negativní vliv na životní prostředí, vodní režim, zvěř, aj.


SPOLEČNÉ PROBLÉMY 3/3• Příměstské – původně často venkovské aglomerace

jsou díky masivnímu rozvoji a neřízenému stavebnímu boomu anonymní, chybí provázanost, služby, komunity, obchody...

• Odcizení vnímání a nerespektování potřeb zemědělské prvovýroby.

• Spotřebitel nevnímá historii vzniku potravin ve vzorci pole-zrno-mouka-pekař-obchod a nevytváří si tak osobní vztah k práci těchto lidí.

• Dále tedy nerovnost mezi městy a venkovem trvá a spíše vzrůstá.


ÚLOHA STÁTU V KRIZI• Kritická situace si vyžaduje nestandardní řešení.

Upřednostnit aktuální problémy zemědělství a venkova před dlouhodobými záměry. Přeskupit finanční zdroje EU i státu.

• Přístupnější pomoc prostřednictvím programů PGRLF. Zasadit se o důvěru bank k financování našich potřeb.

• Komunikovat se spotřebitelem. Pomoci českým potravinám a jejich výrobcům, probudit patriotismu a hrdost. (- Marketingový fond při AK ČR, přebíráme úlohu státu…)

• Přejít k aktivnímu dozoru státu nad dodržováním zákonů ve vertikále „výrobce – zpracovatel – obchodník“, využít zákon o významné tržní síle.

• Obhajoba národních zájmů v EU. Aktivnější zásah EK – stáhnout přebytky z trhu.


ÚSPĚŠNÉ PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE

• Země živitelka 2009, expozice krajů, regionálních výrobků a firem, Večer venkova.

• Dohody o partnerství a spolupráce na řešení komplexních záležitostí a konkrétních úkolů.

• Prosazovaní společných zájmů v Monitorovacích výborech, komisích, připomínkování legislativy, apod.

• Soutěže o nejlepší regionální potraviny.• Zapojení jednotlivých zemědělců do projektů MAS.• Služby zemědělců pro obce, např. udržování zeleně,

spolupořadatelství místních akcí, apod.• Nabídka MMR k zapojení AK ČR do soutěže Vesnice

roku.


MOŽNOSTI DALŠÍ SPOLUPRÁCE• Záleží především na lidech, jejich přesvědčení a vizích,

odvaze je plnit a přetvářet v realitu, shodnout se na: - názorovém sjednocení subjektů žijících a podnikajících na venkově, vyvinout soustředěný tlak na vládu a EK;

- zapojit úzce do problematiky, financování a zodpovědnosti za řešení problémů zemědělství a venkova jednotlivé kraje ČR;- nepřehlížet s výmluvou na krizi skutečné problémy, hledat jejich okamžité a souběžně i koncepční řešení;- inspirovat se z úspěšných modelů a projektů spolupráce doma i v zahraničí.- v maximální možné míře využít prostředky ze strukturálních fondů na posílení venkova v celé jeho šíři.


DALŠÍ ZÁMĚRY A CÍLE 1/2 • Krátkodobé:

- odvrátit hrozící krach nejenom zemědělských podniků a stabilizovat jejich příjmy; - nepřipustit další propad rozměru zemědělství jako jednoho z hlavních oborů na venkově;- zajistit plný rozpočet kapitoly MZe pro rok 2010;- odstranit národní nadstavbu kontrol, byrokracie, prosadit zjednodušení nároků, apod.;- aktivní obhajoba prvovýroby a zpracovatelů před tlaky obchodních řetězců;- užší spolupráce všech partnerů.


DALŠÍ ZÁMĚRY A CÍLE 2/2• Dlouhodobé:

- skloubit zájmy a nalézt kompromisy pro všechny na venkově podnikající a žijící skupiny obyvatel;- posílit a udržet postavení aktivních skupin podnikatelů všech forem a velikostí zajišťujících důstojné příjmy a život na venkově;- prosadit spravedlivé ohodnocení práce;- posílit a podpořit diverzifikaci činnosti na venkově s cílem získat příjmy z podpor a tržeb pro široké podnikatelské spektrum; - úspěšně dokončit PRV 2007-2013;- prosadit vytvoření aktivní Koncepce pro rozvoj venkova a zemědělství po r. 2013.


AK ČR je připravena k diskuzi a k další spolupráci při řešení současné krize a nabízí k dispozici svoje

kapacity jak směrem k ostatním nevládním organizacím, tak k jednotlivým složkám státu.

DĚKUJI ZA POZORNOST !

Date post:	14-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	lynda
View:	33 times
Download:	3 times

V E N K O V 2 0 0 9 Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 18. listopad 2009, zámek Holešov

Documents