DDOOLLNNOOLLUUTTYY““SSKK…… NOVINYprosinec 2007 Zpravodaj Obecní samosprávy, Obecního úøadu a Osvìtové besedy obce Dolní Lutynì ZDARMA

V obci vzniklo Rodinné centrum Beruška - ètìte na stranì 4.

Vánoce jsou podle mne nejkrásnìjší svátky pøede-vším pro naše nejmladší. Vždyt´ není nicpìknìjšího než bezelstnì se radující dítì s nád-hernì záøícíma oèima nad právì rozbaleným

dárkem.Ten, kdo už je o nìjaký rokstarší, si taky urèitì vzpomene,

že tyto okamžiky se mu jako dítìti hluboce vrylydo pamìti a dodnes na nì rád vzpomíná. Protochci nejdøíve popøát tìm nejmenším hodnì dárkùa úsmìvù nejen vlastních, ale taky na tváøíchrodièù.Tìm starším, kteøí už nevìøí, že dárky pøineslJežíšek, chci popøát hlavnì hodnì dobrýchkamarádù, na které se mohou vždy spolehnout apøipomenout jim, že u dárku nerozhoduje cena,ale od koho jsme ho dostali a je-li z lásky.Všem dospìlým pøeji klid a dostatek rodinnépohody, nebot´ jsme to právì my, na komvytvoøení krásné vánoèní atmosféry závisínejvíce.Vánoce a konec roku s sebou pøinášejínejen chvíle, které vìnujeme výbìru tìchsprávných dárkù, ale taky mnoho èasu strávenýchpøi úklidu domácnosti, nebot´ každá hospodyòkaèi hospodáø chceme mít na Vánoce peèlivì ukl-izeno, napeèeno a vysmejèeno.

Do toho se vloudí nìkolik rozlouèení se starýmrokem s kolegy z práce nebo obchodními partnerya nový rok je tady døíve, než se nadìjeme. Protopøi tom pøedvánoèním shonu nezapomeòme narodinu.Èas zastavit nelze, a tak každého z nás èeká stáøí.Období zaslouženého odpoèinku, radostí zúspìchù svých dìtí èi prvních slovíèek našichvnouèat, ale taky èastìjších návštìv u lékaøe.Rád bych proto pøedevším vám popøál hlavnìpevné zdraví a životního optimismu pramenícíhoz Vašich životních zkušeností. Pøeji vám, at´

nezùstanete sami, at´ máte kolem sebe svénejmilejší a nejbližší.A tak když se budete scházet k vánoènímu stolu,vzpomeòte na ty, co už nejsou mezi námi. Vìnu-jte jim krátkou vzpomínku, pøipomeòte si veseléokamžiky, které jste s nimi zažili. Vždyt´ to, žeèlovìk nezapomíná na minulost, mu umožòujevytváøet lepší budoucnost.Do nového roku 2008 pøeji všem obèanùm DolníLutynì a Vìøòovic všechno nejlepší, hodnìzdraví, dobré nálady a životního optimismu.

Mgr. Pavel Buzek, starosta obce

Místo toho, aby adventní nedìle byly èasemrozjímání a oèekáváním narození Ježíše, stáva-jí se útokem na supermarkety a sledovánímbezduchých poøadù komerèních televizníchstanic.Možná, že nìkteøí z vás si pøinesou domùplamínek svìtla z Betléma a od nìj si zažehnousvíèku èi lampièku.Nechte potom tento plamínek oèima vklouz-nout do vašeho srdce, aby v nìm zažehl pla-

men. Tento plamen už nikdo a nic nebude mociuhasit.Pocítíte høejivé teplo, které rozpustí všechnozlé, a dá èlovìku moudrost života.S touto moudrostí pøichází i štìstí, které jetrvalé, nemìnné a nezávislé na životních situ-acích.To pak mùžete rozdávat do nekoneèna - a èímvíce ho budete rozdávat, tím více ho budete mít.Betlémské svìtlo vám budou rozdávat skauti vsobotu 22. prosince.10.00 - 10.30 ve Vìøòovicích u prodejny10.30 - 11.00 v Dolní Lutyni u prodejnyKoruna.

Eduard Krul

V·noËnÌ proslov a p¯·nÌ starosty Pavla BuzkaVážení spoluobèané,blíží se èas Vánoc, pro mnoho z násjedny z nejkouzelnìjších svátkù vroce. Nerad bych v tomto pøed-vánoèním èase psal, co se v obcipodaøilo, ale vìøte tomu, že práce jestále hodnì a problému neménì.

Jednou za rok, a to ještì na krátkýèas, se snaží èlovìk pøemìnit vláskyplnou všemilující bytost a pot-laèit v sobì sobeckost, chamtivost azášt´. Je to v èase vánoèním.

p¯·nÌ

ZimnÌ p¯emÌt·nÌ, aneb BetlÈmskÈ svÏtlo opÏt p¯ich·zÌ

strana 2 Dolnolutyòské noviny prosinec 2007

Staré prameny uvádìjí, že vlastní slovo Vánoce bylopøevzato od nìmeckých sousedù, pøesnìji zestaronìmeckého výrazu den wihen Nachten. Což

bychom mohli volnìpøeložit jako v posvátnýchnocích èi ve svatých nocích.

Pojmenování tedy vzniklo již v dávné dobì pøed-køest´anské a je zøejmé, že šlo o dny a noci spojené sdobou slunovratu.

Pøíprava Štìdroveèerního stolu Naši pøedkové považovali Vánoce od roku 336, kdybyly oficiálnì zaøazeny do církevního kalendáøe, zaèistì náboženský svátek. Zaèínali ho slavit ètyøitýdny pøed Štìdrým dnem, který byl vyvrcholenímtzv. adventu. Advent byla doba urèená k pokání anáboženským meditacím. Lidé mìli dodržovat pùst.Bìhem pùstu nebylo dovoleno konzumovat maso,tedy kromì rybího. Ajak tedy lidé prožívali samotnýŠtìdrý den?Dopoledne se zdobil stromeèek - jablky, oøechy,perníky, slamìnými ozdobami a na špièku sepøipevòovala velká betlémská hvìzda. Odpoledne sehospodynì vìnovaly pøípravì jídla. Sváteèní stùl sepokrýval bílým ubrusem a jeho nohy se omotalyøetìzem. Øetìz symbolizoval jednak pevný rodinnýkruh a také mìl polnosti hospodáøe ochránit pøedzlodìji. Doprostøed stolu se položila ošatka s èes-nekem, kterému byla pøisuzována ochranná moc.Vedle byl umístìn køížek, svícen, bochník chleba ahrníèek medu. Hospodáø pak svázal nìkolik klasùobilí, namoèil je do svìcené vody a pak s nimivykropil celé stavení. Domy obcházel obecní trubaèèi slouha a hrál lidem koledy. Dostával za to drobnédárky a výslužku. Po východu první hvìzdy zasedla rodina ke stolu anikdo nesmìl vstávat. Otec pøednesl modlitbu,nakrájel chleba, ale nesmìl pøitom krajíèky poèítat.Krajíce pomazal medem a podával je ostatním.Pokud nìjaký zbyl, znamenalo to, že do rodinynìkdo pøibude, ale pokud se jich nedostávalo, zna-menalo to smrt nebo nìèí odchod do svìta. K jídlu sepodávala houbová polévka a kuba. Kuba je tradiènísmìs z krupek, høibù a èesneku. Souèástí hostiny byltaké hrách na sladko, sypaný cukrem a perníkem.Nechybìla sušená jablka, oøechy, vánoèka a závin.Po veèeøi se vìštilo.

Vánoce mají své zvykyVìštby bývaly zamìøeny na poznávání lidskébudoucnosti. Mezi nejznámìjší zvyky patøilo házenídívèích støevíèkù pøes hlavu za sebe. Kam støevíc podopadu ukazoval, tam se mìlo dìvèe provdat. Èastétaké bylo lítí olova. Roztavené olovo se vylilo dohrnce s vodou a dle vzniknuvšího tvaru se usuzovalosud.

Dalším dodnes oblíbeným zvykem bylo plavenísvìtýlek. Do oøechových skoøápek se pøipevnilkousek svíèky a dle smìru plavby ve vodì bylomožné odhadnout, zda bude dotyèný pøíští rok trávitdoma èi na cestách ve svìtì. Neménì známý jeobyèej krájení jablíèka po štìdroveèerní veèeøi.Komu zùstalo po rozkrojení jádro ve tvaruhvìzdièky, mìl být zdráv, ale pokud se objevilkøížek, mohl oèekávat zdravotní problémy nebodokonce smrt.S Vánocemi souvisí i vánoèní jmelí. Této cizopasnérostlinì pøisuzovali kouzelnou moc již naši slovanštípøedkové. Vìøilo se, že chrání stavby a obydlí pøedpožáry a neštìstím. Obyvatelé domù ozdobenýmjmelím byli dle povìry rovnìž v bezpeèí pøed mocíèarodìjnic a zlých duchù. Bylo stejnì jako ètyølístekpovažováno i za symbol štìstí. Ve støedovìku bylohojnì využíváno jako lék proti srdeèním chorobám.Dodnes se z jmelí vyrábìjí pøípravky na sníženívysokého krevního tlaku, jako prostøedek rozšíøenícév a jako úèinný lék proti arterioskleróze.

Televize , dárky ale i pùlnoèní mšeDnes vìtšina èeských rodin prožívá sváteènídopoledne u televize. Vánoèní televizní program jevšak každý rok podobný. Nechybí ani osvìdèenédomácí i zahranièní veselohry nebo muzikál.Samozøejmì se strojí vánoèní stromeèek, jehožozdoby také podléhají módì. Zatímco v minulémdesetiletí se na nìj vìšely sklenìné ozdobynejrùznìjších tvarù, umìlé barevné svíèky a èokolá-dové figurky z vánoèních bonboniér, nyní se opìtvracejí tradièní, pøírodní námìty - èervená jablíèka,oøechy, perníèky, slamìné èi døevìné ozdoby a kla-sické svíèky. Hospodyòky mají mezitím plné rucepráce se štìdroveèerní hostinou. Tatínkové balídárky a dìtí se zaèíná zmocòovat ta správná zvì-davost a nervozita oèekávání Ježíška.U štìdroveèerní veèeøe se vìtšinou schází celá rodi-na, tedy i babièky a dìdeèkové. Není asi vìtšího po-citu samoty než právì v tento veèer. Lidé se snaží býtk sobì výjimeènì ohleduplní a milí. Avšak i pøesvšechnu snahu se nìkdy stává, že nahromadìný stresz pøedvánoèního shonu vybuchne právì na Štìdrýveèer, kdy se mohou lidé pohádat kvùli ma-lièkostem. Vánoce ale oplývají záhadným kouzlem,které zapøíèiní to, že se lidé nakonec usmíøí aspoleènì zasednou ke sváteènímu stolu. Po veèeøi

nastává nejdùležitìjší moment celých Vánoc,rozdìlování a rozbalování dárkù. Všichni s napìtímèekají, zda se jim splní jejich tajné pøání nebo zda sezase na druhé stranì jejich pozornost pro nìkohodruhého ujme. Nakonec se rodina uvelebí pøed tele-vizí a sleduje štìdroveèerní program. Pøed pùlnocí senajde mnoho tìch, kdo ještì zcela nezlenivìlikonzumní spoleèností, odlepí se od obrazovek ateple obleèení vyrazí do kostelù na pùlnoèní. Na tytobohoslužby chodí i lidé, kteøí jinak kostely pravidel-nì nenavštìvují a všichni spoleènì, bez rozdíluzpívají tu nejhezèí píseò na svìtì. Tichá noc, svatánoc....

Kristýna Rievajová

V·noce

S pøíchodem prvních snìhovýchvloèek, mrazíkù a tradièní výzdobou voknech domù a výkladech obchodùse stále èastìji v hovorech lidí objevu-je slovo Vánoce. Tyto krásné svátky sekaždoroènì vracejí a provázejí náscelým naším životem od dìtských letaž po stáøí.

V·noce majÌ p¯edk¯esùanskÈ ko¯eny

Nová ordinace praktického lékaøe

Podle posledních oficiálních informací budedruhá ordinace praktického lékaøe v obciotevøena již 1.února 2008 v budovì bývaléškoly v Neradì. Bližší informace a rozhovors panem doktorem si budete moci pøeèíst vlednovém èísle našeho zpravodaje.

Setkání jubilantùJako každým rokem i letos se uskuteènilosetkání 65 a 70letých jubilantù pod záštitouObecního úøadu v Dolní Lutyni, komiseSboru pro obèanské záležitosti a Osvìtovébesedy. Ze sta pozvaných se setkánízúèastnilo 45 oslavencù a rodinných pøí-slušníkù. Po pøivítání hostù panem staros-tou vystoupily v krátkém programu dìti zmateøské školky Nerad. Pøedáním pamìt-ních hrníèkù jubilantùm zaèala volná zába-va. K tanci a poslechu hrál SAXET.

Valná hromada Sokola a sportovní ples Výbor TJ Sokol Dolní Lutynì zve všechnyèleny na Valnou hromadu dne 5. ledna 2008v 15 hodin v Kulturním domì v Dolní Lutyni.Dále vás srdeènì zveme na tradiènísportovní ples, který se koná 19. 1. 2008 od19 hodin v kulturním domì.

AKTUALITY

prosinec 2007 Dolnolutyòské noviny strana 3

Jak dlouho pùsobí poboèka Základníumìlecké školy Rychvald v Dolní Lutyni ajaké nástroje zde vyuèujete?"V Dolní Lutyni funguje naše poboèka odroku 1998. Zpoèátku se však zde vyuèovalpouze klavír a housle. Až v roce 2004 jsmepøidali pro žáky možnost výuky na dalšínástroje, a to na zobcovou flétnu, pøíènouflétnu, klarinet, kytaru a také u nás mohoustudovat sólový zpìv. Pro ty, kteøí to nezna-jí, pøipomínám, že výukové prostory máme vZákladní škole Aloise Jiráska. Paní øeditelkaMgr. Jana Josieková nám vychází všemožnìvstøíc, za což jí velmi dìkujeme, stejnì takjako souèasnému i minulému panu starostoviDolní Lutynì, kteøí pro umìlecké vzdìlánídìtí mají pochopení."O jaký nástroj je v Dolní Lutyni nejvìtšízájem?"Nejvíce dìtí se hlásí na zobcovou flétnu ahousle. Pøedpokládám, že je to zpùsobenotaké tím, že jim u tìchto nástrojù dávámeblízkou perspektivu seberealizace. Loni sepo vzoru Rychvaldu zaèala tvoøit také vDolní Lutyni cimbálovka, stejnì jako vRychvaldì pod vedením paní uèitelky HanyIndruchové, a má už výsledky. V souèasnédobì chceme pro její èleny poøídit krojevèetnì valašských papuèí, v nichž kapelavystupuje. Taková možnost zahrát si zají-

mavou muziku a také s ní vystupovat pøedveøejností mùže být pro dìti dobrou moti-vací."Mùžeme nìkde slyšet vystoupení žákùtaké jiných oborù?"To samozøejmì ano. Od roku 2004 pravidel-nì poøádáme koncerty pro veøejnost, kde simohou obèané poslechnout hru dìtí na rùznénástroje. V podstatì se jedná o tøi akce -Vánoèní koncert, koncert v maskách a kon-cert ke Dni matek. Konají se vìtšinou v kul-turním domì. Kromì toho vìtšinou dvakrátdo roka pøipravujeme výchovné koncerty,které se konají v základní škole nebo opìt vkulturním domì. V koncertním sále nakmenové škole v Rychvaldì pak žáci úèinku-jí na tøídních pøedehrávkách, ti šikovní vy-stupují na hlavních školních akcích, zejménana adventních koncertech anebo koncertechZUŠ v Rychvaldì."Mají dolnolutyòští žáci úspìchy takémimo školu?"Urèitì, napøíklad v loòském školním roce vsoutìži MŠMT v oboru komorní hry na zob-covou flétnu získali žáci dvakrát tøetí místo vokresním kole. Další úspìchy jsme zazname-nali také v pøedchozích letech v soutìži voboru hry na kytaru."Zùstávají žáci hudební škole vìrni i vpozdìjším vìku?

"Dìti nastupují do pøípravky èasto už od pìtilet a vìtšinou zùstávají po dobu své základníškolní docházky. Po jejím ukonèení jich zùs-tane málo, ale jsou tací. Napøíklad RobinKurti, který u nás chodí na jiný nástroj, hrajenyní ještì v cimbálovce na kontrabas. A to užstuduje na gymnáziu."Co vlastnì dává umìlecké školství dítìti?"Samozøejmì je to umìní hrát na hudebnínástroj, jde však o umìní získané v ucelenémvzdìlání, kde kromì samotné hry se žácibudou orientovat v hudební teorii a získajívšeobecný kulturní pøehled. Proto je nezbyt-né, aby navštìvovali i povinné pøedmìtyhudební nauka a komorní hra. Pokud vydržíhrát po mnoho let, znamená to, že se u nichvytvoøily také urèité morálnì volní vlastnos-ti, jako je svìdomitost, pracovitost, houže-vnatost, poctivost, které se jim v jejich živ-otì urèitì vyplatí i v jiných oborech èinnos-ti."Mùžete nás pozvat na akce, které vnejbližší budoucnosti pøipravujete?"Jistì. Ve ètvrtek 20. prosince se v Kul-turním domì v Dolní Lutyni od 16.30 hodinkoná Vánoèní koncert. Pøi této pøíležitostibych chtìla všem obèanùm Dolní Lutynìpopøát klidné a spokojené Vánoce v kruhusvých nejbližších a úspìšné vykroèení doroku 2008." Vlasta Krzyzanková

"MalÌ dolnolutyÚötÌ muzikanti jsou öikovnÌ," ¯Ìk· ¯editelka ZUä Vlasta Matonogov·

Základní umìlecká škola v Rychvaldì má už dlouhodobì svoji poboèku také v Dolní Lutyni. S øeditel-kou školy, paní Vlastou Matonogovou, jsme si povídali o škole, žácích i o akcích, kterých se mùžetezúèastnit také vy a zpøíjemnit si tak pøedvánoèní èas.

strana 4 Dolnolutyòské noviny prosinec 2007

Pátek 11. 1. 2008 dìtský karneval ZŠ s polským vyuè.jazykem v DolníLutyniSobota 19. 1. 2008 tradièní ples TJ Sokol Dolní LutynìSobota 26. 1. 2008 rodièovský ples ZŠ s polským vyuè. jazykem

Pátek 1. 2. 2008 ples MO PZKO Dolní LutynìSobota 9. 2. 2008 rodièovský ples ZŠ A. Jiráska Dolní LutynìPátek 15. 2. 2008 spoleèenský veèírek Klubu dùchodcùNedìle 17. 2. 2008 rej masek pro všechny dìti OBSobota 23. 2. 2008 Obecní ples OB a OÚ Dolní LutynìSobota 1. 3. 2008 pochování basy TJ Sokol Dolní LutynìSobota 8. 3. 2008 reprezentaèní ples studia KláraPátek 14. 3. 2008 dìtský karneval MŠ Dolní Lutynì - støed

Pozv·nka na dolnolutyÚskÈ plesyKdy si mùžete v mìsíci lednu, únoru a bøeznu 2008 vkulturním domì zatanèit? Spoleèenské organizace sipro Vás pøipravily tyto tradièní plesy a dìtskékarnevaly.

Jak jste pøišly na myšlenku vzniku Rodin-ného centra v Dolní Lutyni?"Jelikož jsem obì v souèasné dobì se svýmidìtmi na mateøské dovolené a navštìvujemeRodinné centrum Slùnì v Bohumínì, øeklyjsme si, že by nebylo špatné mít podobné cen-trum pøímo u nás vobci. Ne každámaminka má totižmožnost dojíždìnívlastním autem,což je nìkdyèasovì nároèné,pokud máte domanavíc další dítìškolou povinné. Vestejné dobì, kdy nás tato myšlenka napadla,nabízela Obec Dolní Lutynì volné prostory kpronájmu v dnes již bývalé Základní škole vNeradì."Které první kroky jste musely podniknout,aby Rodinné centrum Beruška mohlo vzni-knout?"Nejprve jsme založilyobèanské sdružení, kterébude hernu centra provozo-vat, podílet se na samosprávì a zajišt´ovatprogramy. Myšlenku vzniku centra jsme bylypøedstavit Radì obce Dolní Lutynì. Ta serozhodla nás v naší èinnosti podpoøit a pro-story, které budeme obývat, nám pronajmoutza symbolickou èástku. Tímto bychom chtìlyobci podìkovat. Nezbývalo, než èekat, ažbudou vyøízeny všechny formality potøebné knaší èinnosti."Ne každý asi ví, co si má pod pojmemrodinné centrum pøedstavit. Mùžete námho více pøiblížit?"Rodinná - mateøská centra zøizují zpravidlamaminky na mateøské dovolené. Každámaminka nám jistì dá za pravdu, že mateøstvíje krásné, ale nároèné. Maminka je celodennìzamìstnána péèí o dítì - dìti. Což v pøípadì,že pracovala, je i velkou zmìnou v dennímprogramu. Zùstává s dìtmi sama doma, stará

se o nì, pere, vaøí, uklízí… a stále dokola.Rodinné centrum je možností, jak pøíjemnì aužiteènì prožít a užít si mateøskoudovolenou. Je zmìnou života namateøské dovolené. Je místem, kdemají nejmenší dìti první kontakt s

ostatními dìtmi a èaspro spoleèné aktivitys maminkou. Navíczde mohou maminkynaèerpat nové infor-mace a inspiraci,kontakty, navázat nová pøátel-ství."Komu je tedy rodinné cen-trum hlavnì urèeno?

"Pøedevším maminkám, ale i tatínkùm, pøí-padnì babièkám, dìdeèkùm a dalšímèlovíèkùm z kruhu rodiny, nastávajícímmaminkám a samozøejmì dìtem od narozenído 7 let."Mám tomu rozumìt tak, že rodinné cen-trum namísto jeslièek pro nejmenší dìti?

"Tak si to možná mnozí myslí, ale není tomutak. Maminky pobývají v hernì centraspoleènì se svými dìtmi, doprovázejí svédìti, jsou jim nablízku a zapojují se do akti-vit a programù centra spoleènì se svýmidìtmi. Maminka pøi návštìvì centra nemusíuklízet, vaøit a prát jako doma, takže si volnýèas s dítìtem mùže mnohem lépe užít."Co chcete maminkám a dìtem nabídnout?"V prvé øadì je to samozøejmì herna pro dìti.Dìti pøijdou do nového prostøedí, kde budoujiné hraèky, než doma. Pro dìti chystámezpívání u klavíru, cvièení s rodièi, tvoøivé díl-nièky. Maminky budou mít možnost úèastnitse zajímavých besed a pøednášek z okruhupéèe o dìti. Témata však budeme volit také sohledem na zájem maminek. Chystámetvoøivé veèery pro ženy. Chtìly bychom poøá-dat i tradièní akce pro celé rodiny, jako je Den

dìtí, Mikuláš. Byly bychom rády, kdyby seBeruška stala místem, kam se budou

maminky sdìtmi rádivracet a budejim u násdobøe."Co je v souèas-né dobì vašímn e j v ì t š í múkolem?"Vzhledem k

tomu, že jsme nezisková organizace, shánímefinanèní prostøedky nutné k zahájení provozua vybavení centra od nadací a sponzorù. Ste-jnì jako tisícimílová cesta zaèíná prvnímkrokem, tak i nám se podaøilo získat prvnífinanèní dar a hraèky pro dìti."V jaké fázi je pøíprava herny centra? Kdymáte v plánu zahájit provoz?"Bìhem prosince již chceme hernu uvést dotakového stavu, abychom mohly v druhépolovinì ledna uvítat první návštìvníky. To

znamená vymalovat,vyzdobit a vybavithernu a prostory cen-

tra nábytkem a hraèkami, které budeme mít kdispozici."Chtìly byste ještì nìco závìrem øíci,vzkázat ètenáøùm?"Snad to, že se èasto setkáváme s otázkou "Aco to vaše podnikání?" Chtìly bychom upøes-nit, že veškerá práce ohlednì zøízení aprovozu centra, kterou dìláme, je dobrovolná,nenáleží nám za ni finanèní odmìna. Tak tobude i s lidmi, kteøí nám budou pomáhat apodílet se na pøipravovaných aktivitách a pro-gramech. Centrum nemá fungovat proto, abyvydìlávalo na dìtech, ale aby sloužilo ro-dinám s dìtmi. Veškeré finanèní prostøedky,které se snažíme získat a získáme, budoupoužity na nezbytné provozní náklady, nákupmateriálù, hraèek pro dìti, na vybavení cen-tra, pøípadnì k úhradì nìkterých odbornýchkurzù." Dìkujeme za rozhovor.

"Beruöka p¯il·k· z·jem maminek i dÏtÌ,"¯ÌkajÌ zakladatelky RodinnÈho centra Beruöka v DolnÌ Lutyni

Oslovili jsme dvì maminky, paní Michaelu Wotke a paní Radku Štolfovou, které prosadily myšlenkuvzniku Rodinného centra Beruška v Dolní Lutyni.

Motto: Práce chvíli poèká, než dítìti ukážete duhu.Duha ale nebude èekat, až budete hotovi s prací. (Patricie Claffordová)

prosinec 2007 Dolnolutyòské noviny strana 5

Jednou takhle ze zaèátku podzimuzazvonila u branky mladá sleèna s

dotazem, zdali zde bydlí myslivec. Chce dát zvìøi kaštany. Podala mipytlík s kaštany a optala se, zdali mùže ještì pøijít. Øekl jsem "ano ".Tìch zvonkù bylo ještì více a tìch pytlíkù a tašek také. Když se toseèetlo, tak toho bylo pøes 150 kilogramù. A kdože to byla ta mladásleèna? Byla to má sousedka Zuzana Grznárová ze 6. A. Mám to tedy

šikovnou sousedku. Nic za to nechtìla, a tak jsem jí vnutil alespoòmalou sladkou odmìnu. Její žaludy a kaštany skonèí v zimì v krmel-cích srnèí zvìøe.Dìkuji jí tedy jménem všech srnèat a srnek, ale i myslivcù z Dìt-marovic za její pøíkladný èin. Udìlala pro pøírodu více než jiní, co tohonamluví hodnì, ale skutek utek´.

Za sebe i za dìtmarovické myslivce Josef Grobelný

Moje sousedka

Pøinesli jsme si spacáky,chlupáèky a strašidlácképøevleky. Po celém dni tìšení sez nás stali hejkalové, èer-noknìžníci, strašidla, èaro-dìjnice a èertice (i ty dvì starší avysloužilejší, co normálnì chodív džínách a botaskách, ale teï sioblékly staré šaty, obuly ošla-pané køusky). Vyrazili jsme svelkou radostí, chutí a poøád-ným rámusem na prùvod DolníLutyní. Na všech svých zas-taveních jsme rozdávali vlast-noruènì nakreslené potvrzení otom, že strašidla opravdu existu-jí a mìli jsme velkou radost zèokoládek a dobrùtek, kteréjsme dostali. Jako správnástrašidla jsme zkontrolovali itechnický stav a zpùsobilost kjízdì auta dobrovolných hasièù - za což dìkujeme p. Køenkovi a p.Chorovskému.Pøi návratu do školky nás na balkonì vítaly svítící vyd-labané dýnì se strašidláckým oblièejem a ukazovaly nám cestu k pok-ladu. Nebylo to ovšem jednoduché, museli jsme splnit øadu úkolù, alepoklad jsme nakonec našli! Na hladová strašidla èekala v tepleškolièky prima veèeøe, pyžamková diskotéka a pak už hup do pelíškuve spacáku. Dobrou noc…!

Probudili jsme se do sluneèného rána, a než jsme se rozkoukali, už sipro nás pøišli dospìláci. A tak skonèilo veselé podzimní spinkání vnaší školièce. Jenže my jsme ty nejhodnìjší dìti pod sluncem, proto iMikuláš s èertem slíbili, že pøijdou na návštìvu. Jestli slib dodrží,dáme vám vìdìt.Hodnì úsmìvù a zimní pohody posílají prima kluci a holky sPavlínkou a Boženkou z MŠ v Dolní Lutyni-støed

HalÛ, halÛ, veselÈ zpravodajstvÌ z naöÌ ökoliËky"Bu,bu,bu,už na vásjdu…!"-z køovíèka nanás nic nejuklo a tak, jakjsme slíbili,jsme zasetady. V pátek 9.listopadu 2007 jsme sedo naší školièkypøestìhovali.

Listí se kupí stále, ale drakù už je vidìtpomálu, a tak jsme se rozhodli vespolupráci s Osvìtovou besedou tutohezkou tradici zaèít znovu obnovovat.Vyhlásili jsme soutìž o nejhezèího anejlépe létajícího draka.Do kulturního domu dorazilo celkemjedenáct papírových draèích bytostí, nád-

hernì vybarvených a ozdobených, najejichž tvorbì se podíleli Lucka Fili-piecová, Lucka Nováková, AnežkaLukšová, Katka Vaòharová, EvaŠvidrnochová, Oskar Molinek, LukášNovák, Kristýna Macurová, KristýnaJiráková, Markéta Kiková, Dominika Sze-longová, Míša Bortliková, Bára Lukšová,

Eliška Witová, Pavla Bileszová, ŠárkaKocurová, Maruška Musilová, AnetaMžíèková, Nikola Jiráková, Jirka Pavlík,Jirka Mosler a kolektiv dìtí z Mateøskéškoly na Zbytkách. Všem dìtem i jejichuèitelkám mockrát dìkujeme. Všichni draci byli až do konce mìsíce vy-staveni v prostorách kulturního domu aspoluvytváøeli krásné barevné prostøedípro jeho návštìvníky. Doufáme, že v øíjnu2008 se drakù do kulturního domu slétneještì mnohem více a dojde i na ten slibo-vaný letecký den nad naší obcí. Anna Bukovská, skautský oddíl Støelka

Pavla Petrová, Osvìtová beseda

Draci znovu v DolnÌ LutyniJe podzim a ten býval vždy spojován s hromadou barevného listí pada-jícího ze stromù a s množstvím barevných drakù, kteøí poletovali ašklebili se nad našimi hlavami.

strana 6 Dolnolutyòské noviny prosinec 2007

Pojištìní zahrnuje 3 typy produktù: nákladyna veterinární výkony spojené s ošetøením

psa s urèitýmvìkovým limitem ajeho léèbou v sou-

vislosti s akutní nemocí nebo úrazem aodpovìdnost za škodu zpùsobenou psem.Nezbytnou podmínkou je pøedevším jed-noznaèná identifikace. Pes musí být re-gistrovaný u pøíslušného orgánu státní neboobecné správy a musí mít evidenèní známkunebo být èipovaný èi oznaèený tetovánímtak, aby nedošlo k zámìnì tøeba s jinýmidalšími psy stejného majitele. Musí býtzdravý a oèkovaný proti vzteklinì.Pojistka se nevztahuje na úhradu léèiv vzahranièí. Roèní výše pojistného se pohy-buje od 600,- Kè, záleží na stáøí a hmotnos-ti psa. Pojišt´ovna hradí jen nutné, úèelnìvynaložené léèebné náklady až do 70 pro-cent. Každý majitel si sám stanoví roènílimit pojistného plnìní (rozmezí od15.000,- Kè do 30.000,- Kè) a po jeho

vyèerpání si náklady na léèení hradí sám.Èeská podnikatelská pojišt´ovna dále nabízíi možnost pojištìní psù pro Horskou službu,osobní asistenci a canisterapii (terapiepomocí psù)Obdobný produkt nabízí i Èeská

pojišt´ovna (Mazlíèek). ÈSOB Pojišt´ovnav rámci pojištìní domácnosti Varianta Stan-dard vám pojistí i náklady na léèenídomácích zvíøat (psi, koèky, ptáci nebo jinézvíøe chované za jiným než výdìleènýmúèelem). Ivana Ryšková, zemìdìlský úsek

pojiötÏnÌ

ZdravotnÌ a ûivotnÌ pojiötÏnÌ m˘ûe b˝t i pro o¯ÌökaOd záøí 2007 Èeská podnikatelskápojiš•ovna nabízí nový druhpojištìní, zdravotní a životnípojištìní pro psy bez rozdílu èis-tokrevnosti "Mazlík".

1. Dopravní komise projednala petici obèanù na ul. Luèní týkající se poža-davku na osazení dopravními znaèkami a retardéry. Celá záležitost bylanáslednì projednána s pracovníky dopravního inspektorátu v Karviné sezávìrem, že v uvedené lokalitì bude v jarních mìsících provedeno mobil-ním radarem mìøení rychlosti projíždìjících vozidel.2. Po jednání s pracovníky MìÚ v Orlové a ÈSAD Karviná se podaøiloupravit jízdní dobu autobusu MHD Orlová linka è. 8, spoj è. 8 ("malý auto-bus"), který vyjíždìl z Dolní Lutynì-støed v 08.05 a pøijíždìl do zastávkyOrlová-pošta v 08.27, což neumožòovalo dìtem z naší obce vèasnoupøepravu do škol v Orlové. Novì s platností od 9. 12. 2007 bude tento auto-bus vyjíždìt z Dolní Lutynì v 07.28 s pøíjezdem do Orlové-pošta v 07.50.Není to sice ještì ideální, ale budeme dále jednat. 3. Pracovníci ÈSAD Karviná a odboru dopravy MìÚ v Orlové rovnìž vyšli

vstøíc našemu požadavku a zmìnili zastávku Dolní Lutynì-námìstí (pøedkvìtináøstvím Kleèka) i na nástupní (doposud pouze výstupní). Zaène platitod 9.12.2007 pro "malý autobus" pøijíždìjící od Rychvaldu a pokraèujícído Vìøòovic. Konkrétnì jde o spoje 7, 9, 23, 15 dle jízdního øádu. Zmìnuuvítají zejména starší obèané a školáci, kteøí nemusí za nástupem pøecházetk zastávce pøes hlavní silnici. 4. Dopravní komise doporuèila radì obce, aby do návrhu rozpoètu na rok2008 byla mezi investièní akce zaøazena výstavba odstavných ploch proautomobily rodièù, kteøí pøivážejí dìti do ZŠ a MŠ Zbytky a ZŠ v DolníLutyni u kostela ("malá škola"). Souèástí tohoto doporuèení byly i návrhykonkrétních øešení. 5. Dopravní komise projednala osazení výhledovým zrcadlem køižovatku -výjezd z ulice U Køíže na ulici Bezruèova v Neradì. Realizace budezaøazena do návrhu rozpoètu na rok 2008. Dopravní komise dìkuje touto cestou pracovníkùm odboru dopravy MìÚOrlová, Policie ÈR a ÈSAD Karviná za konstruktivní a vstøícný pøístup pøijednání o návrzích pøedložených zástupci naší obce.

Za dopravní komisi Jan Fismol

Dopravní komise na svém listopadovém jednání pro-jednávala jak podnìty a pøipomínky obèanù, tak iinvestièní zámìry obce v oblasti stavu místníchkomunikací, dopravní obslužnosti, dopravníhoznaèení apod. Z jejího jednání vybíráme:

TyfloCentrum ÈR, Žižkova2364,733 01 Karviná-Mize-

rov je obecnì prospìšná spoleènost a zároveò nestátní nezisková organizace,která pomáhá handicapovaným (nevidomým a slabozrakým, sluchovìa tìlesnì postiženým) obèanùm Moravskoslezského kraje. Jejich èinnost jezamìøena na:- základní poradenství a odborné poradenství v oblasti sociálních výhod prozdravotnì postižené- široký výbìr kompenzaèních pomùcek pro zrakovì postižené- kurzy obsluhy digitálních pomùcek pro nevidomé a tìžce slabozraké- služby sociální rehabilitace pro zrakovì postižené

- volnoèasové a aktivizaèní služby (plavání, hippoterapie, pøednášky)- rekondièní pobyty a výlety- osvìtová a informaèní èinnost pro širokou i odbornou veøejnost- odborné publikace pro zdravotnì postižené - Publikace práce s digitálnímètecím zaøízením s hlasovým výstupem - I. a II díl- masérské a rehabilitaèní služby.Kontakt: Telefon : 596 311 177, 724 554 720, e-mail: tyflocentrum @post.czÚøední hodiny: Pondìlí 9 - 12 hod. 13 - 16 hod. Støeda 9 - 12 hod. 13 - 16 hod.Po pøedchozí telefonické domluvì je možné objednání i v jiné dny. Bližší infor-mace najdete na www.tyflocentrum.euweb.cz

Ivana Ryšková, sociální úsek

TyfloCentrum pom·h·

Pozor, autobusy MHD budou jezdit jinak

Nejvìtší láska na svìtìumírá,když oko maminky navždyse zavírá.Roky plynou,bolest v srdci trvá dála nedá nám, maminko,na Tebe zapomenout.

Dne 22. prosince 2007 by oslavila90. narozeniny paní

Štìpánka JEŽÍŠKOVÁ.

S láskou vzpomínají a nikdy nezapome-nou dcery Marie a Anna s rodinami a synJosef.

Dne 28. prosince 2007uplyne 1. výroèí úmrtípana

Leoše ROSIKAz Vìøòovic.

S láskou vzpomíná manželka s rodinou.

Touto cestou bych ráda podìkovalaèlenkám Sboru pro obèanské záleži-tosti u Obecního úøadu v DolníLutyni za milou návštìvu, kvìtiny avìcný dar u pøíležitosti mého život-ního jubilea.

Anna Síkorová

Dìkujeme èlenùm Sboru pro obèan-ské záležitosti za milou návštìvu,gratulaci a vìcný dar od Obecníhoúøadu k výroèí naší zlaté svatby.

Olga a Miroslav Sekerovi

SpoleËensk· kronika

V mìsíci listopadu oslavili 75., 80. a85. narozeniny:Josef Riedel, Jaroslav Szyszka, OttoKubiena, Antonín Bocek, Anna Orszu-likováAnna Sikorová, Ervín Babczynski,Leo Macura, Emilie Ligocká, LibušeTémová.Všem oslavencùm pøejeme hlavnìhodnì zdraví, spokojenost a osobnípohodu v kruhu rodinném.Rozlouèili jsme se s našimi spolu-obèany:Amálie Skøíšovská, Anna Zemánková,Josef HermanVšem pozùstalým vyjadøujeme upøím-nou soustrast.

prosinec 2007 Dolnolutyòské noviny strana 7

V prosinci 2007 oslaví krásných 50 letspoleèného života naši drazírodièe

Jiøina a VincentVANÈOVI.

Mnoho štìstí a hlavnìzdraví jim ze srdce pøejísynové s rodinami,vnouèata a pravnuèkaKateøina.

Ruku Ti už nepodáme,abychom Ti mohli pøát,jen kytièku na hrob dámea budeme vzpomínat

Dne 16. listopadu 2007 byse dožil 100 let pan

Viktor STÁÒA.

S láskou a úctou vzpomíná dcera Libuše srodinou.

Kdo byl milován,není nikdy zapomenut.

Dne 6. prosince 2007 jsmevzpomnìli 1. výroèí úmrtípana

Jana KUFY.

S láskou vzpomínají manželka a dìti srodinami.

Kdo Tì znal,ten si vzpomene,kdo Tì mìl rád,nikdy nezapomene.

Dne 14. prosince 2007vzpomeneme 2. výroèíúmrtí pana

Jana ADAMCZYKA.

S láskou vzpomínají manželka, syn adcera s rodinami.

Dne 14. prosince 2007jsme vzpomnìli 10. výroèíúmrtí pana

Rudolfa RICHTRA.

S láskou vzpomínají dcery s rodinami.

V˝roËÌ

Ten lutyòský kostelíèek na kopci stojíblesku, hromù a válek se nebojí

pod ním se chlapci a dìvèata rodído dálek, do zámoøí je vodí.

Ten lutyòský kostelíèek na kopci stojíz jeho vìže rodné písnièky nám zvoní

pod ním se opírá obecná školachlapce a dìvèata do Lutynì volá.

Ten lutyòský kostelíèek na kopci stojí pod ním tatínek a maminka už leží

s kopeèka vede cestièkakde se rozléhá naše milá vesnièka.

Ten lutyòský kostelíèek na kopci stojíz jeho vìže hodiny život odbíjí

v zimì, létì nebo bouøíchlapci a dìvèata po domovì touží.

Ten lutyòský kostelíèek na kopci stojíz jeho oken rozvíjí se svìt

anojak je tìžko vrátiti se zpìt.

Ten lutyòský kostelíèek už stojí mnoho letživot utíká ani se neohled

už nejsme chlapci a dìvèata, už jsme staøíšedivé vlasy a hluboké vrásky v tváøi.

Život jde dál pøes starosti a slastjen na vzpomínku zùstala nám naše vlast

pøesto ale my chlapci a dìvèata jsme vdìèní,že ten lutyòský kostelíèek na kopci stojí.

Austrálie, 1994

Pan Alfred Matuszek se narodil jako synzamìstnance Èeských drah dne 16. února1924 v Dolní Lutyni. Absolvoval obecní školu "Ukostela" a pak mìšt́ anskou školuv Neradì. Podobu celé školní docházky byl vždy nejlepšímžákem ve tøídì. Po okupaci Tìšínska Nìmcinastoupil jako uèeò na prodavaèe v obchodì sesmíšeným zbožím v Dolní Lutyni u JanaWarosche. Vzhledem k tomu, že otec pracovalna dráze, byl donucen okupanty pøijmout tzv."volkslistu". Z toho dùvodu jako nezletilý muselnastoupit 16. bøezna 1942 do nìmeckéarmády. Dne 23. èervence 1944 se dostal jižnìod Caen ve Francii do zajetí a 16. srpna 1944byl prezentován u Náhradního tìlesaèeskoslovenských ozbrojených sil pod krycímnázvem Fiala Arnošt. Po krátkém zaškolení veSkotsku byl nasazen do bojù proti Nìmcùm vNormandii, kde byl 16. listopadu 1944 tìžceranìn. Pøesto okamžitì po vyléèení nastoupildo bojù u Dunkerqeue, kde ho zastihl konec 2.svìtové války. Po válce se vrátil zpìt do DolníLutynì, ukonèil reálné gymnázium v Ostravì,ale když vidìl, jak se jedná s vojáky ès.zahranièní armády ze západu, úèastníky národ-ního boje za osvobození Èeskoslovenska, vroce 1949 vycestoval do Vídnì a odtud do Aus-trálie, kde doposud bydlí. Po roce 1990 získalzpìt èeské státní obèanství, na Dolní Lutyni odroku 1950 nikdy nezapomnìl, pravidelnì se tuvrací a na svou rodnou obec stále vzpomíná,jak to vidíme v jeho básnièkách. (red)

Ten lutyÚsk ̋kostelÌËek

strana 8 Dolnolutyòské noviny prosinec 2007

Druhé mistrovské utkání sehráli naši muži ve StarémMìstì u Frýdku-Místku s výsledkem 6:0 pro domácí.

Hráèe Sokola neomlouvá aniabsence 5 hráèù základní sestavy.Byl to vyloženì nevydaøený zápas.

Po debaklu ve Starém Mìstì odstoupil na vlastnížádost trenér Pavel Juøenèák. Do dalších mistro-vských utkání byl vedením povìøen jeho asistentLuboš Begany.Tøetí mistrovské utkání sehráli naši hráèi na domácímhøišti s SK Brušperk s výsledkem 1:1. Hrál se celo-plošný fotbal s množstvím kombinací. Hosté sedostali do vedení ve 27. minutì, za domácí v 89. mi-nutì vyrovnal P. Vaneèko.Ètvrté mistrovské utkání opìt na domácím høišti podvoutýdenní pøestávce jsme sehráli proti FC Ostrava-Jih s výsledkem 1:0 pro naše hráèe. Do sestavy muž-stva se vrátil po pùlroèní absenci Miroslav Èief. Ten v86. minutì brankou rozhodl o prvním vítìzství našichhráèù.Páté odložené mistrovské utkání jsme sehráli ve

Vendryni s výsledkem 1:0 pro domácí. Bylo to vyrov-nané utkání, ale domácí po zaváhání hostující obranya brankáøe vstøelili vítìzný gól.Šesté mistrovské utkání jsme hráli ve Smilovicích svýsledkem 3:1 pro domácí. Nepromìnili jsme øaduvyložených šancí, kdy dvakrát na brankáøe domácíchšel Závacký a jednou Osièka. Nastøelili jsme tyè abøevno. Naši jedinou branku dal Marcel Figura.V sedmém kole na domácím høišti naše mužstvosehrálo hezký zápas. Dosud neporaženému celku TJNový Jièín jsme uštìdøili první porážku. Poprohraném prvním poloèase 1:3 se tým vzchopil aotoèil výsledek na 4:3. Skórovali Osièka, Závacký, P.Vaneèko a Hanusek.Osmé mistrovské utkání jsme odehráli v Dìt-marovicích. Pro obì sousedící obce neexistuje vìtšíderby, než právì toto. Hrálo se však slušnì a zápasnepostrádal kvalitu. Mìl tempo a nápadité akce. Vprvním poloèase byli lepší domácí, po pøestávce zasenaši hráèi. V 60. minutì jsme dostali branku, kdyžjsme neuhlídali hráèe Prokopa, který støelou hlavourozhodl o výhøe Dìtmarovic.Deváté utkání jsme odehráli v Raškovicích. Tentokrátbyl výkon našich hráèù slabý. Ujali jsme se vedení,když rohový kop Marcela Figury promìnil hlavouP.Vaneèko. Do pøestávky však Raškovice otoèilyvýsledek na 2:1. Nejprve chybovala obrana, kteránechala dorážet domácího hráèe a v 36. minutì popøímém kopu z 35 m míè protlaèil brankáøe Mrázka.Desáté mistrovské utkání jsme sehráli na domácím

høišti s SK Stonava s výsledkem 3:0. Zápas se odehrálpøevážnì ve støední èásti høištì. Ve 27. minutì jsme seujali vedení po krásné akci hráèù P.Vaneèka, Figury aPosla, který z voleje skóroval. Stonava po zmìnì stranusilovala o vyrovnání výsledku. V 82. minutì všakpøidal druhý gól Habrda a tøetí v 89. minutìP.Vaneèko.Jedenácté mistrovské utkání na domácím høišti se SKÈeladná skonèilo výsledkem 0:2 pro hosty. Vyrov-nané utkání ovlivnilo ve 30. minutì vylouèenídomácího hráèe Habrdy a nepromìòovánívyložených šancí.Dvanácté utkání opìt na domácím høišti s TJ StaráBìlá skonèilo výsledkem 2:2. Nezvládli jsme prvnípoloèas, když po nepomìnìní tøí šancí jsme prohrávali0:2. Po pøestávce nastal obrat, kdy naši hráèi srovnalina 2:2. Skórovali Habrda, Èief. Tøinácté mistrovské utkání odehráli naši hráèi v Lib-hošti s výsledkem 2:1 pro domácí. Po prvnímpoloèase jsme vyhrávali 0:1, branku z penalty dalPøeèek. Mìli jsme vyložené šance, které jsme všaknepromìnili. Ve druhém poloèase domácí otoèilivýsledek, když v 75. minutì z penalty srovnali na 1:1a v 90. minutì po hrubé chybì naší obrany dali vítìznýgól.Po podzimní èásti se naše mužstvo umístilo na 11.místì s 12 body a celkovým skóre 16:25. S tímtoumístìním není vedení fotbalového klubu spokojenoa bude se snažit o doplnìní kádru pro jarní sezonu.

Za TJ vedoucí mužstva Josef Wita

fotbal

První podzimní mistrovské utkání1.A tøídy Slezské župy sehráli našifotbalisté na domácím høišti sTatrou Pøíbor s výsledkem 2:2.Mužstvo si vytvoøilo øadu šancí, aleskórovalo jen dvakrát. Soupeøpotrestal chyby domácích zadákù asrovnal výsledek. Branky støíleli P.Vaneèko a Figura.

Redakce: e-mail: zpravodaj_dlutyne@volny.cz, webová adresa obce: www.dolnilutyne.org, tel. OÚ: 596 544 409, fax: 596 544 395, e-mail starosta:starosta@dolnilutyne.org. Na pøípravì novin se podílejí: Mgr. Pavel Buzek, Mgr. Dana Kawanová, Bc. Jan Fismol, Pavla Petrová, Mgr. Eva Šipulová. Pøíspìvkyzasílejte na e-mailovou adresu redakce, nebo osobnì pøedávejte paní P. Petrové, tel: 552301243, osvetovabeseda@meep.cz Uzávìrka každého èísla je do 20.dne v mìsíci. Redakce si v pøípadì potøeby vyhrazuje právo krácení pøíspìvkù. Typografie a tisk: Mgr. Miroslav Buryan print@arsystem.cz, tel: 596 014 079

Jaké jsou možnosti využití novì založeného Sportcentra?Umožòuje provozovat následující sportovní èinnosti:- Kung-Fu, Karate, Kickbox a další bojové sporty- Horolezectví - umìlá lezecká stìna o výšce 9 m,- Potápìèský výcvik- Parašutistický výcvik- Kalanetika- Aerobic- Badminton- Jóga - Sálová kopaná- Volejbal V souèasné dobì jsou v budovì novì zøízeného Sportcentraprovozovány bojové sporty, kalanetika, badminton a sálovákopaná.Zájemci o pronájem se mohou hlásit u firmy HTK na telefonnímèísle 603 547 155.O èinnosti Sportcentra vás budeme informovat v dalších èíslechDolnolutyòských novin.

Miroslav Zázvorka

Chcete sportovat? M·te moûnost ve SportcentruJedineènou pøíležitost zaèít se sportem máte pøímo u nás vDolní Lutyni. Dne 1. 10. 2007 bylo založeno v tìlocviènìbývalé ZŠ Nerad nové Sportcentrum. Sportovní využitíumožnil majitel budovy, obecní úøad Dolní Lutynì.

Fotbalist˘m Sokola se podzim nevyda¯il