V OJ ENSKÝ G EOGRAFICKÝ OBZOR · Vojenský geografický obzor Obsah Sborník geografické služby...

Sborník geografické služby AČR

V O J E N S K Ý

G E O G R A F I C K Ý

O B Z O R

20192

1946

1983

Krajina v zrcadle času – Jeseníky – přečepávací elektrárna Dlouhé stráněPřečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází v pohoří Hrubého Jeseníku 2,5 km západně od vrcholu Praděd a patří mezi sedm divů České republiky. Výstavba byla zahájena v roce 1978 a do provozu byla elektrárna uvedena v roce 1996. Mimo vlastní elektrárnu, která

S

2003

2018

je umístěna pod zemí, objekt zahrnuje dvě vodní nádrže. Horní nádrž se nachází v nadmořské výšce 1 350 m a má objem 2,72 mil. m3. Dolní nádrž je vystavěna na říčce Divoká Desná a její 56 m vysoká hráz zadržuje 3,4 mil. m3 vody. Elektrárna je s nádržemi spojena dvojicí přivaděčů o průměru 5,2 m. Elektrárna disponuje největší reverzní turbínou v Evropě a má největší spád a největší instalo-vaný výkon v České republice (2 × 325 MW). V době přebytku elektrické energie se voda přečerpává z dolní nádrže do horní a ve špičkách vyrábí elektrický proud.

ObsahVojenský geografický obzorSborník geografické služby AČR

Vydává:Česká republika – Ministerstvo obrany, geografická služba AČRVojenský geografický a hydrometeorologický úřadČs. odboje 676518 16 Dobruška

IČO 60162694MK ČR E 7146ISSN 1214-3707 (Tištěná verze)ISSN 2570-6608 (Elektronická verze)Periodicita: dvakrát za rok

Tiskne:Vojenský geografický a hydrometeorologický úřadČs. odboje 676518 16 Dobruška

Neprodejné. Distribuce dle zvláštního rozdělovníku.

Elektronická verze sborníku:http://www.geoservice.army.cz, http://portal.vghur.acr/wwwgeo/dokumenty/periodika/s_dokum_vgo.php.

Za obsah článků odpovídají autoři. Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí.Tento výtisk neprošel jazykovou korekturou.

Šéfredaktor: RNDr. Luboš Bělka, Ph.D.

Zástupce šéfredaktora: Ing. Luděk Břoušek

Členové redakční rady: RNDr. Marie Vojtíšková, Ph.D.Ing. Libor Lažamjr. Ing. Přemysl Janů

Redakce: Ing. Luděk Břoušek

Grafická úprava a zlom: Ing. Libor Laža

Adresa redakce:Vojenský geografický a hydrometeorologický úřadČs. odboje 676 518 16 Dobruška

tel.: 973 247 973, 973 247 511fax: 973 247 648CADS: [email protected]: [email protected]

Vojenský geografický obzor, rok 2019, č. 2.Vydáno 30. 11. 2019.

20 let v NATO: vojenští geografové v zrcadle dějinplk. gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D. .....................................................................................4

20 let hydrometeorologické služby AČR v NATOplk. gšt. Ing. Jan Círek .................................................................................................9

Nesmazatelná stopa hydrometeorologů AČR během prvních dvaceti let členství v NATOplk. gšt. Ing. Vladimír Répal, Ph.D. ...........................................................................11

Dvacet let členství České republiky v NATO změnilo způsob a formu poskytování přímé geografické podpory plk. gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D., pplk. Ing. Jan Matula, pplk. Ing. Jiří Skladowski .......14

Poslední česká geografická stopa v Afghánistánu v rámci 10. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógarmjr. Ing. Josef Rada ...................................................................................................22

Rozvoj hydrometeorologického zabezpečení od 90. let minulého století do současnostipplk. Ing. Tomáš Sitter ...............................................................................................29

Systém vzdělávání, odborné přípravy a výcviku v oblasti vojenské geografieplk. gšt. doc. Ing. Vladimír Kovařík, Ph.D., MSc., mjr. Ing. Jaromír Čapek, Ph.D., mjr. Ing. Dušan Bortl .................................................................................................32

Odborná příprava personálu hydrometeorologické služby Armády České republiky po roce 1989Ing. Robert Piwko, mjr. Ing. Karin Stanická ..............................................................36

Vstup České republiky do NATO – historický milník vojenské mapové tvorbyIng. Radek Wildmann ................................................................................................41

Implementace standardů NATO v oblasti geodetických základůIng. Petr Janus, Ing. Libor Laža .................................................................................46

20 let využívání GNSS v rezortu obranypplk. Ing. Jiří Hubička, Ing. Petr Janus ......................................................................51

Standardizace digitální geografické produkce po vstupu do NATORNDr. Luboš Bělka, Ph.D, Ing. Boris Tichý ............................................................55

Mezinárodní cvičení Yellow Crossnpor. Ing. Eva Mertová ..............................................................................................60

Trilaterální jednání na Slovenskuplk. gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D. ...................................................................................63

Uživatelská konference ESRI 2019 plk. gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D. ...................................................................................63

23. kartografická konferenceRNDr. Luboš Bělka, Ph.D..........................................................................................64

Návštěva běloruských topografů ve VGHMÚřmjr. Ing. Josef Rada ...................................................................................................65

Jednání o spolupráci s topografickou službou armády Moldavské republikymjr. Ing. Josef Rada ...................................................................................................65

Konference GIS ESRI 2019RNDr. Luboš Bělka, Ph.D..........................................................................................66

Témata závěrečných prací obhájených na katedře vojenské geografie a meteorologie v roce 2019katedra vojenské geografie a meteorologie ................................................................66

Úvodník

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přátelé,

v březnu letošního roku uplynulo dvacet let od jednoho z nejvýznamnějších milníků ve stoleté historii naší země – vstupu do Organizace Severoatlantické smlouvy. Tímto aktem bylo naplněno dlouhodobé úsilí naší společnosti a jejích představitelů o začlenění České republiky do euroatlantického prostoru. Vstup do NATO významným způsobem nejen ovlivnil součásti naší armády, ale měl i velký podíl na změnách v geografické a hydrometeorologické službě. Obě tyto služby bez závažných problémů – na vysoké profe-sionální úrovni a se ctí – zvládly přechod do struktur Aliance, implementaci nových operačních postupů, změny technologií i změnu výcviku a vzdělávání na všech úrovních.

V celém průběhu uplynulých dvaceti let obě služby zanechávají v rámci Aliance nepřehlédnutelnou a nesmazatelnou stopu. Po celou tuto dobu se vojenští geografové a hydrometeorologové velice ak-tivně a úspěšně podílejí na práci odborných orgánů, mají nezanedbatelný vliv na tvorbu nových po-stupů a technologií v celém spektru fungování organizace NATO. Od samého počátku obě dvě slož-

ky plní stanovené úkoly ve velitelských strukturách NATO, kde na různých funkcích je jejich práce velice kladně hodnocena. Nepřehlédnutelným způsobem se vojenští geografové a meteorologové zapojují i do mezinárodních operací Aliance. Nalezneme je v podstatě ve všech krizových – i v těch nejrizikovějších – oblastech světa jako nedílnou součást kontingentů NATO, kde plní celou řadu úkolů nejen ve prospěch Armády České republiky, ale i celých uskupení. Obrovským přínosem nejen pro Armádu České republiky, ale i organizaci NATO, je rozvoj nových technologií a technického vybavení, které byly zavedeny do organizačních struktur obou služeb. Jejich plnohodnotným nasazením ve prospěch Aliance a našich partnerů obě služby významným způsobem přispěly k úspěšnému plnění našich aliančních závazků.

S celou touto problematikou souvisí vysoce profesionálně připravený a vycvičený personál. Obě služby disponují špičkovými specialisty ve svých oborech, kteří nejenže přispívají k rozvoji vojenské geografie a hydrometeorologie na úrovni mezinárodních pra-covních skupin, ale své znalosti a schopnosti uplatňují i v praxi v rámci mezinárodních operací Aliance.

Vážení příslušníci geografické a hydrometeorologické služby,

dovolte mi, abych jménem všech příslušníků Armády České republiky pracujících ve strukturách NATO vám poděkoval za práci, kterou jste za uplynulých více než dvacet let ve prospěch Aliance i obrany státu odvedli. Podařilo se vám v historicky krátkém období „srovnat krok“ s partnerskými aliančními státy a stali jste se rovnocennými partnery v rámci mezinárodní odborné spolupráce. Vaše dosavadní práce je představiteli Aliance uznávána a vysoce ceněna. Dovolte mi, abych vám popřál mnoho zdaru do dalších let, hodně zdraví, štěstí a sil k plnění budoucích úkolů a výzev.

generálporučíkIng.FrantišekMalenínskývojenskýpředstavitelČeskérepublikypřiNATOaEU

4

Vojenský geografický obzor 2/2019

20 let v NATO: vojenští geografové v zrcadle dějinplk. gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D.Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ÚvodLetos jsme si připomenuli 20. výročí vstu-pu České republiky (ČR) do Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO). Dnes již považujeme za přirozené, že jsme nedíl-nou součástí kolektivní obrany založené v roce 1949. Ještě počátkem devadesá-tých let minulého století však nebylo zcela zřejmé, je-li integrace ČR a Slovenska do NATO reálným cílem. I když tehdy byly promýšleny a diskutovány různé varianty dlouhodobě udržitelného zajištění bez-pečnosti země, celkový geopolitický vý-voj naši zemi nakonec přece jen přivedl až k branám Aliance. Velkým impulzem v tomto procesu bylo v roce 1994 založení programu Partnerství pro mír (Partnership for Peace). Díky této platformě určené pro rozvoj spolupráce mezi původními státy NATO a nečlenskými zeměmi včetně bý-valých států Varšavské smlouvy už v této době česká armáda cvičila společně s ar-mádami západních států a účastnila se prv-ních mírových operací NATO.

V roce 1997 byla v Madridu přijata Deklarace k euroatlantické bezpečnos-ti a spolupráci, která otevřela dveře do NATO nejen ČR, ale i Polsku a Maďarsku. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila přistoupení ČR do NATO dne 15. dubna 1998 a 30. dubna téhož roku tak učinil i Senát. Do NATO naše země ofi- ciálně vstoupila 12. března 1999. Prezident republiky Václav Havel k tomu tehdy řekl: „Členství dává naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřu-je jasné odhodlání spoluodpovídat za svo-bodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě“.

Principy fungování NATOZakládajícím dokumentem NATO je Severoatlantická smlouva, která byla po-depsána dvanácti státy 4. dubna 1949. Dokumentem, kterým Aliance postupně přizpůsobuje Severoatlantickou smlouvu aktuálním podmínkám, je Strategickákon-cepceNATO. Do NATO se postupně hlási-

ly další země a postupně se tak rozšiřova-lo. Prozatím nejmladším členským státem je Černá Hora, která do NATO vstoupila v roce 2017. Aliance má aktuálně celkem 29 států.

Jeden ze základních pilířů Aliance je postaven na kolektivní obraně a na nedě-litelnosti obrany a bezpečnosti euroatlan-tického prostoru. Je postaven na myšlen-ce, že případný vojenský útok proti jedné nebo více ze členských zemí je považován za útok proti všem. Symbolem solidarity posilujícím vzájemnou soudržnost je po-měrně známý článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zejména v první dekádě naší pří-tomnosti v NATO však byl částí politické reprezentace i laické veřejnosti tento člá-nek mylně interpretován tak, že o naši bez-pečnost je automaticky postaráno zvenčí. Tomuto mýtu také odpovídalo směřování veřejných financí a s tím související podfi-nancování armády.

Článek 5 je sice pro všechny členy Aliance závazný, ale je nutné si jej pozor-ně přečíst a pochopit jeho smysl. V přípa-

AbstraktVroce2019siičeštívojenštígeografovépřipomenulidvacetletsvéhopůsobenívrámciNATO.Článeknapozadístručnéhopopisuvývojea fungováníAliancerekapitulujepůsobenínašichvojenskýchgeografůvrámciNATO.Jsouzmíněny jejichúkolyplněnévrámcimezinárodníchoperacíavojenskýchstruktur,aleidopadyvstupudoNATOnaplněníúkolůgeografickéhozabezpečeníobranystátu.

20 years in NATO: Military geographers in the mirror of historyAbstractApartfromotherbranchesandservices,theCzechmilitarygeospatialspecialistscommemorated20yearsoftheirNATOinvolve-ment.OnthebackgroundofabriefdescriptionoftheAlliance´sdevelopmentandprinciples,thepaperdealswiththeactivitiesofourmilitarygeographerswithinNATO.ItdescribesnotonlychallengesintheframeworkofinternationaloperationsandcommandstructurebutalsotheimpactofNATOaccessiononthetasksperformedonbehalfofstatedefense.

Obr. 1 Nové velitelství NATO V Bruselu (zdroj: [4])

5

Military Geographic Review 2/2019

dě ozbrojeného útoku proti jedné nebo více ze smluvních stran každá z členských zemí podnikne „sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude pova-žovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti“. Tomuto strate-gickému cíli je tedy podřízena i forma po-moci napadenému spojenci. Uplatnění to-hoto článku tedy neznamená automatické použití vojenské síly. Právě naopak.

A ještě je zde další důležitý faktor – člá-nek 3, na který se někdy trochu pozapomí-ná a který členské státy váže k povinnos-ti „udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku“. Jinými slovy: i když společné úsilí čelit možným hrozbám je základním sta-vebním prvkem Aliance, státy jsou povin-ny posilovat vlastní bezpečnost. Zajištění dostatečných sil, prostředků a schopnos-tí pro kolektivní obranu NATO probíhá v rámci procesu obranného plánování NATO. Z něj pro jednotlivé země vyplý-vají konkrétní závazky, které jsou naplňo-vány prostřednictvím budování národních obranných schopností. Výhody členství v NATO musí být vyváženy odpovědností a ČR by tak měla neustále usilovat o to, aby svým dílem Alianci posilovala.

Vedle posilování schopností kolektiv-ní obrany reaguje NATO na hlavní bez-pečnostní hrozby společnými aktivitami a vojenskými misemi, které přispívají k naplňování kooperativní bezpečnosti a zvládání krizí. V této souvislosti je kla-den důraz na stabilizační nebo záchranné a humanitární operace.

S ohledem na zhoršení bezpečnostní situace na východních a jižních hranicích Evropy byly po roce 2014 vytvořeny Síly velmi rychlé reakce NATO (Very High Readiness Joint Task Force – VJTF), které jsou jako hrotové uskupení Sil rychlé reak-ce NATO (NATO Response Force – NRF) schopné nasazení během 48 hodin. Navíc byla ustanovena Posílená předsunutá pří-tomnost (enhanced forward presence – eFP), tedy přítomnost mnohonárodních jednotek v Pobaltí.

Česká republika a NATOOdkaz na důležitost NATO pro národní bezpečnost lze nalézt v každém progra-movém prohlášení vlády od roku 2002. Soudržnost a efektivnost NATO je jedním ze základních zájmů ČR definovaných v hlavním dokumentu pro českou bezpeč-nostní politiku, kterým je Bezpečnostnístrategie České republiky. V podobném duchu vyznívá i další dokument ObrannástrategieČeskérepubliky.

Praktickým příkladem principu nedě-litelnosti bezpečnosti je po celou dobu

členství ČR v Alianci zapojení naší ar-mády do zahraničních misí. Ještě před vlastním vstupem do NATO se Armáda České republiky (AČR) zapojila do misí Organizace spojených národů ke stabilizaci západního Balkánu IFOR (Implementation Force) a SFOR (Stabilization Force). Dne 8. června 1999 vláda ČR schválila prv-ní zapojení české armády do mise NATO KFOR (Kosovo Force) s cílem nastolení a udržení míru a stabilního bezpečnostního prostředí v Kosovu. Česká republika sem až do roku 2011 dlouhodobě vysílala ně-kolik stovek vojáků. Od té doby v Kosovu působí na velitelství mise již jen několik vojáků AČR.

Další důležitou operací byla od roku 2002 mise ISAF (International Security Assistance Force), která si kladla za úkol stabilizovat Afghánistán. V zemi nejen že mimo jiné působila naše polní nemocni-ce nebo chemická jednotka, ale došlo zde k vůbec prvnímu bojovému nasazení vo-jáků AČR, resp. 601. skupiny speciálních sil. Jedním z podstatných českých pří-spěvků k misi bylo působení Provinčního rekonstrukčního týmu ČR (PRT ČR) v af-ghánské provincii Lógar v letech 2008 až 2013. Spolupráce mezi vojáky a civilními experty přispěla k výstavbě škol, nemoc-nic a další nutné infrastruktury v rámci realizace 141 projektů za asi 300 milio-nů korun. Na ISAF v roce 2015 navázala nebojová mise RS (Resolute Support) pro provádění výcviku a poskytování asistence afghánským bezpečnostním složkám.

Naše vzdušné síly úspěšně působily od roku 2004 v rámci programu Air Policing, v rámci nějž je střežen vzdušný prostor stá-tů, které nedisponují nadzvukovým stíha-cím letectvem. Čeští piloti s letadly JAS-39 Gripen byli v rámci této mise nasazeni už čtyřikrát: jednou na Islandu v roce 2015 a třikrát nad Pobaltím (2009, 2012 a 2019).

Čeští vojáci se v uplynulých 20 le-tech účastnili celé řady dalších operací např. v Iráku nebo od roku 2018 v Litvě a v Lotyšsku v rámci předsunuté přítom-nosti eFP v Pobaltí.

Kromě misí ČR pravidelně vyčleňuje své síly do pohotovostních jednotek NRF a VJTF. Zejména v letech 2004, 2007 a 2011 náš příspěvek spočíval v zabez-pečení schopností v oblasti radiační, che-mické a biologické ochrany. V roce 2015 dokázala AČR poprvé poskytnout více než tisíc vojáků v podobě samostatné jednotky a velitelství 4. brigády rychlého nasazení. České brigádní velitelství tak mělo ve své podřízenosti zahraniční prapory jiných stá-tů NATO.

Od roku 2006 navíc ve Vyškově půso-bí alianční Centrum ochrany proti zbra-ním hromadného ničení (Joint Chemical,

Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence). Tato me-zinárodní vojenská organizace NATO poskytuje podporu Alianci a dalším part-nerům v oblasti ochrany proti zbraním hro-madného ničení hlavně v oblastech vzdělá-vání, výcviku a poradenství.

Vliv vstupu České republiky do NATO na vojenskou geografiiČinnost tehdy ještě československé (poz-ději české) topografické služby (dnes geo- grafické služby AČR – GeoSl AČR) po-čátkem devadesátých let minulého století byla přirozeně ovlivněna stále pravděpo-dobnějším vstupem naší země do NATO, ale i technickým a technologickým roz-vojem v oblasti globálních navigačních družicových systémů a zejména geografic-kých informačních systémů.

V tomto období byly podniknuty prv-ní kroky nezbytné k pozdějšímu zabez-pečení kompatibility české vojenské geografie se státy NATO a zahájena bilaterální spolupráce s mnohými ze-měmi. Významným počinem této doby bylo podepsání základní dohody o vý-měně a spolupráci v oblastech vojen-ské geografie mezi ministerstvy obrany České a Slovenské Federativní Republiky a Spojených států amerických. Smlouva byla podepsána ministry obou zemí 10. prosince 1991 a umožnila budoucí úz-kou spolupráci našich specialistů s tehdej-ší americkou vojenskou mapovací službou DMA (Defense Mapping Agency), dnešní NGA (National Geospatial-Intelligence Agency). To bylo klíčové při přechodu na standardy NATO, jmenovitě pro při-jetí a zavedení nového geocentrického Světového geodetického systému 1984 (World Geodetic System 1984 – WGS84) a následnou tvorbu topografických a te-matických map v souřadnicových a hlás-ných systémech NATO. Jedním z nej-hmatatelnějších přínosů této spolupráce byl příspěvek amerických odborníků při zavádění metod a techniky GPS (Global Positioning System). S jejich pomocí byly v roce 1992 zaměřeny a vypočteny souřadnice 19 vybraných bodů česko-slovenské astronomicko-geodetické sítě NULRAD ve WGS84 pro převod našich geodetických základů v systému S-42/83 do nově definovaného referenčního rám-ce WGS84. Od 1. ledna 1998 (tedy ještě před vstupem ČR do NATO) byly v AČR souběžně používány systémy S-42/83 i WGS84. V roce 1999 byl systém WGS84 na území ČR zpřesněn (opět v přímé spo-lupráci s americkou stranou).

Dne 1. ledna 2006 bylo v rezortu obra-ny definitivně upuštěno od používání S-42/83 a od té doby se pro potřeby zajiš-

6


ťování obrany státu používá jen WGS84 ve zpřesněné verzi G873 – např. pro rea-lizaci geodetických prací na vojenských letištích a pro následné zpracování geode-tické dokumentace dle standardů NATO a norem Mezinárodní organizace pro ci-vilní letectví (International Civil Aviation Organization).

Také vojenská kartografie byla ovlivněna mezinárodněpolitickým směřováním naší země a současně i zaváděním výpočetní techniky a rozvojem digitálních kartogra-fických technologií. Postupně docházelo k přehodnocování prostorů pokrytí vojen-skými mapami, jejich druhů a formátů, ale především už v polovině devadesátých let byla zahájena tvorba produktových řad map standardizovaných v rámci NATO pro potřeby výcviku, plánování a vedení společných operací. V první fázi postup-ného přibližování se mapovým standar-dům NATO byla od roku 1997 vydávána Topografická mapa 1 : 50 000 (TM 50) upravená na standard NATO (viz obr. 2). Její dílčí standardizace spočívala v trans-formaci zeměpisných souřadnic rohů ma-pových listů do WGS84, přítisku pravoúh-lé rovinné sítě kartografického zobrazení Universal Transverse Mercator a rozšíření o mimorámové údaje v anglickém jazyce. Takto byly zhotoveny i mapy vojenských výcvikových prostorů a Mapa průchod-nosti terénu 1 : 100 000.

Mezitím bylo zahájeno zpracování první edice již plně standardizovaných topogra-fických map měřítek 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000. Tyto mapy, které byly dány do zásobování v dubnu 2006, vznikly na základě nejmodernějších metod digitál-ní kartografie postavených na softwarové platformě ESRI (Environmental Systems Research Institute). V letech 1996 až 1999 byly poprvé vydány mapy pro společné operace JOG (joint operations graphic) měřítka 1 : 250 000 v pozemní a letecké verzi. Ve výrobní odpovědnosti ČR v rám-ci NATO je 5 mapových listů. Vydávána je celá řada dalších tematických map, zejmé-na leteckých, a to dle příslušných standar-dizačních dohod NATO.

Narůstající potřeba tisku kartografické produkce standardů NATO, včetně po-žadavků na zabezpečení polygrafických kapacit mírových operací, byla počátkem milénia saturována formou dotací americ-ké vlády v rámci programu FMF (Foreign Military Financing).Tímto způsobem bylo polygrafické pracoviště v Dobrušce v le-tech 2002 a 2003 vybaveno moderními tiskovými stroji KBA Rapida 105 a KBA 74 Karat.

V období zavádění geografických stan-dardů se specialisté GeoSl AČR začali stá-le více postupně zapojovat do práce mezi-

Obr. 2 Výřez TM 50 upravené na standard NATO

Obr. 3 Instalace tiskového stroje KBA Rapida 105 na polygrafickém pracovišti v Dobrušce

7


národních geografických standardizačních pracovních skupin, jako např. JGSWG (Joint Geospatial Standards Working Group) nebo DGIWG (Defence Geospatial Information Working Group). Česká re-publika byla aktivním členem i dnes již ne-existující pracovní skupiny řídící výstavbu mezinárodní databáze VMap1 (Vector Map Level 1). Na tuto aktivitu později navázal mezinárodní projekt MGCP (Multinational Geospatial Co-production Program) zamě-řený na tvorbu celosvětové vektorové da-tabáze s podrobností odpovídající obsahu topografických map měřítka 1 : 50 000. Z těchto dat jsou následně mj. vytvářeny mapové výstupy. V souvislosti s ustanove-ním PRT ČR v afghánské provincii Lógar a s plánovaným operačním nasazením českých vojáků v této oblasti bylo počát-kem roku 2008 zpracováno a vydáno 14 mapových listů MGCP Derived Graphics

1:50,000 (MDG 50). Tyto mapy se ná-sledně staly závazným mapovým dílem pro potřeby bojové činnosti vojsk NATO. Později byly aktualizovány a zpracovány další mapy MDG 50, které byly později na-hrazeny mapami MGCP Topographic Map 1:50,000 (MTM 50).

Teprve nedávno se ČR stala součástí nového projektu zaměřeného na zpřesně-ní světového výškového modelu TREx (TanDEM-X High Resolution Elevation Data Exchange Program). Vedoucí před-stavitelé GeoSl AČR se pravidelně účast-ní jednání nejvyššího orgánu určujícího geografickou politiku NATO – NATO Geospatial Board – nebo pracovní sku-piny pro koordinaci geografické produk-ce GRWG (Geospatial Requirements Working Group). Účastí v pracovních sku-pinách prosazujeme národní zájmy v rám-ci NATO a jsme tak aktivními spolutvůrci

principů a pravidel v oblasti geografického zabezpečení NATO na straně jedné, ale i standardů jako takových na straně druhé.

Tím nejcennějším, co mohou čeští geo-grafové nabídnout své armádě i koaličním partnerům, je nepochybně kvalifikovaný a odborně i jazykově zdatný personál. Od roku 2003 až dosud ČR obsazuje pozice náčelníka geografické služby velitelství KFOR a pozice na geografickém oddělení tohoto velitelství. V letech 2008 až 2013 byli dva geografové součástí všech de-seti kontingentů PRT ČR v afghánském Lógaru. Na základně Shank měli zázemí v kontejnerových modulech Mobilní sou-pravy geografického zabezpečení ope-račního stupně známé pod označením SOUMOP(O). Mobilní a přemístitelné prostředky GeoSl AČR jsou vyčleňovány do štábů brigádních úkolových uskupení s úkolem podílet se na zpravodajské pří-pravě bojiště a prostřednictvím zpraco-vání analýz terénu a kartografických děl ze zájmového prostoru vstupovat do roz-hodovacího procesu velitele. Nad rámec standardního působení českých vojáků v zahraničních operacích naši specialis-té byli příležitostně pověřováni plněním krátkodobých specifických úkolů. V roce 2002 šlo například o úkoly geodetického zaměření prostoru pyrotechnických asana-cí v Bosně a Hercegovině (SFOR), v roce 2007 bylo realizováno velkoměřítkové mapování základny Šajkovac (KFOR) a o rok později zaměření základního bodu GPS na základně Film City v Prištině.

Vojenští geografové navíc příležitost-ně působí i na negeografických pozicích, nejen odborných, ale i velitelských. Sám jsem měl tu možnost na přelomu let 2006 a 2007 velet 1. kontingentu AČR MNF-I (Multinational Force-Iraq) v irácké Basře.

Obr. 4 Výřez mapy MDG 50

Obr. 5 Autor článku při zaměřování prostoru pyrotechnických asanací v Bosně a Hercegovině (2002)

8


Použitá literatura a zdroje

[1] GeografickáslužbaAČR1918–2018. Praha : Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2017. 151 s. ISBN 97-8-80-7278-723-4.

[2] BOHÁČEK, Petr; BOKŠA, Milan; KUFČÁK, Jakub; SYROVÁTKA, Jonáš. NATO:Našebezpečnost. Praha : AMO, 2018. 64 s. ISBN 978-80-87092-62-0.

[3] BORKOVEC, Zdeněk. NašecestadoNATO. Praha : Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. 70 s. ISBN 978-80-7278-761-6.

[4] https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2462281-nove-sidlo-nato-se-predstavuje-obri-ultramoderni-zelena-budova-prospikova-na-kamerami

AČR Armáda České republikyČR Česká republikaDGIWG Defence Geospatial Information Working Group DMA Defense Mapping AgencyeFP enhanced forward presenceESRI Environmental Systems Research InstituteFMF Foreign Military FinancingGeoSl AČR geografická služba Armády České republikyGPS Global Positioning SystemGRWG Geospatial Requirements Working GroupIFOR Implementation ForceISAF International Security Assistance ForceJGSWG Joint Geospatial Standards Working GroupJOG joint operations graphicKFOR Kosovo ForceMDG 50 MGCP Derived Graphics 1:50,000

MGCP Multinational Geospatial Co-production ProgramMNF-I Multinational Force-IraqMTM 50 MGCP Topographic Map 1:50,000NATO North Atlantic Treaty OrganizationNGA National Geospatial-Intelligence AgencyNRF NATO Response ForcePRT ČR Provinční rekonstrukční tým České republikyRS Resolute SupportSFOR Stabilization ForceTM 50 Topografická mapa 1 : 50 000TREx TanDEM-X High Resolution Elevation Data Ex-

change ProgramVJTF Very High Readiness Joint Task ForceVMap1 Vector Map Level 1WGS84 World Geodetic System 1984

Použité zkratky

Od roku 2002 až dosud působí vyšší dů-stojník na geografickém odboru Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (Supreme Headquarters Allied Powers Europe) v belgickém Monsu. V letech 2008 až 2011 jsme měli své zastoupení i na velitelství Mnohonárodního sboru severo-východ (The Headquarters Multinational Corps Northeast) ve Štětíně (Polsko).

Závěr Naše pevné ukotvení v mezinárodních bezpečnostních strukturách ruku v ruce s vědomím vlastní odpovědnosti a plně-ním spojeneckých závazků má svůj hlubo-ký smysl a je prostředkem k zabezpečení svrchovanosti a územní celistvosti země. Klíčem k zajištění životních zájmů ČR je spolupráce s našimi nejbližšími spojenci. Současné bezpečnostní prostředí je kom-plexní, propojené a dynamické. Vzhledem k přeshraničnímu charakteru bezpečnost-ních hrozeb s globálním dopadem jednot-livé země ztrácejí schopnost si bezpečnost zajistit samy.

Přitom nejde pouze o vojenskou obranu státu. Hovoříme o bezpečnosti politické, ekonomické, sociální, zdravotní, environ-mentální a v neposlední řadě i informační. Vždyť kybernetická bezpečnost souvisí se všemi myslitelnými sférami moderního života od každodenního používání chyt-rých mobilních telefonů až po základní

prvky kritické infrastruktury v energeti-ce, bankovnictví nebo třeba v dopravě. Prosazování národních zájmů státu veli-kosti ČR v rámci spojeneckého uspořádá-ní dává našemu členství v Alianci zásadní význam a důležitost. Na druhou stranu však obrana ČR a jejích bezpečnostních potřeb začíná daleko od našich státních hranic. Jen v Afghánistánu mezi lety 2002 a 2018 zemřelo 13 českých vojáků. Nejen tito muži, ale všichni, kteří zemřeli při pl-nění služebních povinností, přinesli naší národní bezpečnosti oběť nejvyšší.

Vojenští geografové nejen uplynu-lých 20 let, ale dávno před vstupem naší země do NATO, svým dílem zod-povědně a aktivně přispívali a přispívají ke schopnostem našich ozbrojených sil bránit státní suverenitu, svrchovanost a územní celistvost ČR i k plnění alian- čních závazků. Specialisté vojenské od-bornosti 66 se úspěšně vyrovnali s po-třebou zpracování nových druhů stan-dardizovaných geografických produktů i s novými podmínkami mezinárodní spolupráce.

Obr. 6 Autor článku ve funkci velitele 1. kontingentu AČR MNF-I (2006)

9


20 let hydrometeorologické služby AČR v NATOplk. gšt. Ing. Jan Círekodbor vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany, Praha

Období 20 let je poměrně dlouhá doba, za kterou lze i v poměrně rigidním stát-ním systému leccos dokázat a uskutečnit. Dovolím si je nazvat generačním obdobím, zejména v souvislosti s délkou pracovního života v rezortu obrany. Proto jsem se roz-hodl krátce a velmi obecně zhodnotit po-sun hydrometeorologické služby Armády České republiky (HMSl AČR) od roku 1999, kdy byly dne 12. března podepsány přístupové dokumenty a Česká republika (ČR) se stala členskou zemí Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO).

HMSl AČR po vstupu ČR do NATO čelila velkým výzvám a úkolům a jednou z oblastí, kde bylo nutno zajistit kompati-bilitu, byla oblast legislativní. Především přijímání jednotlivých standardizačních dohod NATO (NATO standardization agreement – STANAG) bylo poměrně tvrdým oříškem v prostředí s omezenými jazykovými znalostmi. Nicméně nadše-ní a zvýšené úsilí několika příslušníků tehdejšího Povětrnostního ústředí (PÚ) umožnily překonat počáteční nesnáze a implementovat do našich podmínek pří-slušné potřebné dokumenty. K dnešnímu dni HMSl AČR implementovala většinu STANAG používaných v oblasti meteo-rologie a oceánografie.

Významnými změnami HMSl AČR prošla i po organizační stránce. V prvních letech po vstupu do NATO, respektive do roku 2003, byly upravovány vnitř-ní struktury PÚ v souvislosti s novými potřebami Armády České republiky (AČR). Tyto odrážely především přístu-py ke kolektivní obraně a nové závazky AČR, potažmo HMSl AČR. Zároveň u hydrometeorologické služby dochá-

zelo k „odpoutávání“ se od zabezpečení sil a prostředků vzdušných sil a naopak úsilí bylo diversifikováno i na jednotky pozemních sil a jejich hydrometeorolo-gického zabezpečení (HMZ). Velmi po-třebnou změnou v návaznosti na tehdejší tzv. FG (force goals) bylo vytvoření prv-ku mobilního HMZ vybaveného hydro-meteorologickou stanicí Oblak I v září 2000. Tento prostředek byl společně s odborným personálem součástí nabíd-ky AČR k nasazení v operacích NATO a již v roce 2003 nasazen do operace KFOR (Kosovo Force) v Kosovu.

V červnu 2003 proběhla další z význam-ných organizačních změn mající dopad na další vývoj HMSl AČR. Tím bylo sloučení PÚ s Vojenským topografickým ústavem Dobruška a s Vojenským zeměpisným ústavem Praha do Vojenského geogra-

fického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) se sídlem v Dobrušce.

Poslední pro HMSl AČR významnou organizační změnou byla centralizace provozních prvků HMSl AČR od letec-kých základen a správy letiště dne 1. pro-since 2013 do struktury VGHMÚř. Bez této organizační změny by HMSl AČR nebyla schopna dostát svým závazkům a plnit základní úkoly – realizaci HMZ a poskytování leteckých meteorologic-kých služeb (LMSl).

V návaznosti na technický a technologic-ký vývoj a s rostoucími potřebami na kva-litu a profesionalitu specialistů HMSl AČR bylo zapotřebí upravit i odbornou přípravu profesionálů, a to nejen z hlediska vysílání do zahraničních operací NATO. Nejprve byly využívány nabídky aliančních partne-rů a naši specialisté byli školeni v meteoro-

AbstraktČlánek k výročí 20 let hydrometeorologické služby AČR v NATO popisuje formou vnitřní analýzy DOTMLPFI (Doctrine,Organization, Training, Material, Leadership, Personnel, Facilities, Interoperability) zásadní změny v jednotlivých oblastech.VčlánkujezdůrazněnadiverzifikacehydrometeorologickéhozabezpečenívsouvislostismodernizacíAČR.Jezderovněžzmiňovánaspoluprácescivilnímodbornýmpartnerem–Českýmhydrometeorologickýmústavem.Nazávěrjekzabezpečeníplněníhlavníchúkolů hydrometeorologické služby AČR zdůrazněna potřeba dostupnosti kvalifikovaného personálu, finančních prostředkůkmodernizaciazejménaprovázanostsezahraničnímipartnery.

20 years of the Hydrometeorological Service of the Czech Armed Forces in NATOAbstractThearticleisdevotedtothe20thanniversaryoftheHydrometeorologicalServiceoftheCzechArmedforcesinNATO.Thearticledescribe,usinganinternalanalysisDOTMLPFI(Doctrine,Organization,Training,Material,Leadership,Personnel,Facilities,Interoperability),principalchangesinrespectiveareasoftheanalysis.AdiversificationofthehydrometeorologicalsupportisunderlinedinthecontextoftheCzechArmedForcesmodernization.Severaltimesthereismentionedaclosemutualcooperationwithourcivilianpartner–theCzechHydrometeorologicalInstitute.Attheendofthearticleanecessityofthequalifiedperson-nel,sufficientresourcesandespeciallyaninterconnectionwiththeforeignpartnersisemphasizedtofulfilallmaintasksoftheHydrometeorologicalServiceoftheCzechArmedForces.

Obr. 1 Rozvinutý mobilní prostředek Oblak I při plnění úkolů v operaci KFOR na mezinárodním letišti Priština

10


logických centech Belgie, Spojených států amerických (United States of America – USA) a Velké Británie. Postupně byla na národní úrovni implementována celá řada opatření, která vyvrcholila v roce 2013 zá-sadní změnou systému odborné přípravy dle požadavků Světové meteorologické or-ganizace zahrnující nejenom akreditované vysokoškolské vzdělávání organizované katedrou vojenské geografie a meteorolo-gie Univerzity obrany v Brně, ale i celou řadou odborných kurzů. Skladba a rozsah kurzů v současnosti odpovídají potřebám rezortu obrany a cílí specificky na veške-rý odborný personál AČR. V posledních letech jsou v odborných kurzech HMSl AČR školeni i specialisté našeho civilního partnera Českého hydrometeorologické-ho ústavu (ČHMÚ). VGHMÚř dokonce ve spolupráci s Velitelstvím výcviku – Vojenskou akademií ve Vyškově pořádá i odborné kurzy pro ostatní příslušníky AČR jiných odborností.

Požadavky AČR na HMZ a charak-ter nových úkolů se vstupem do NATO souvisely s technickou a technologickou vybaveností AČR. K modernizaci byly intenzivně využívány programy vývoje a inovací, ze kterých vzešly oba v součas-nosti používané mobilní hydrometeoro-logické prostředky Oblak a Blesk. Velká pozornost byla a je věnována meteorolo-gickým přístrojům a zařízením spojeným s poskytováním LMSl. Do střednědobého a akvizičního plánu jsou průběžně zařazo-vány akviziční akce spojené s pořizová-ním a modernizací meteorologických sys-

témů HMSl AČR. V rámci automatizace byly učiněny kroky ve snaze o přiblížení k HMZ NATO. Bylo upuštěno od použí-vání německého systému GeoBerT, a pře-devším díky technické a finanční pomoci USA mohl být využíván komunikační a analytický systém NAMIS (NATO Automated Meteorological Information System). I v současnosti je HMSl AČR vzhledem k využívání systému Visual Weather od firmy IBL Software Engineering, s.r.o., Bratislava, který je mimochodem používán ve strukturách NATO pod označením NAMIS X, v této oblasti plně kompatibilní s HMZ NATO.

U tak specifického druhu bojové pod-pory, jakým je HMZ, je otázka personál-ního managementu vždy na prvním místě. Nemohu zde opomenout ani fakt, že dnem 31. ledna 2004 byla zrušena základní vojen-ská služba a vojenský personál HMSl AČR byl plně postaven na profesionálních vojá-cích. Tuto významnou změnu se podařilo zvládnout bez větších potíží, protože zejmé-na díky velmi zajímavé odbornosti byl vždy o službu u HMSl AČR velký zájem.

V průběhu posledních 20 let došlo k několika menším úpravám ve struktuře hodnostních sborů HMSl AČR. Nicméně s ohledem na hlavní plněné úkoly nedošlo k výrazným změnám. V souvislosti s modernizací AČR a používáním stále sofistikovanějších zbraňových systémů citlivějších na vlivy prostředí dochází k navýšení personálu všech kategorií u pozemních sil. Příkladem je dynamický rozvoj v oblasti mobilního HMZ.

HMSl AČR je složka sil bojové pod-pory a dlouhodobě si udržuje schopnost realizovat HMZ všech druhů vojsk. Navíc je v souvislosti s výkonem státní správy v oblasti poskytování LMSl úzce pro-vázaná s civilním sektorem. Zde dlou-hodobě spolupracuje zejména s ČHMÚ a subjekty spjatými s leteckým provozem, např. Řízením letového provozu České republiky, s. p., Českými aeroliniemi a.s. a dalšími. V neposlední řadě je nutno uvést i spolupráci s orgány státní správy a sa-mosprávy při plnění úkolů v oblasti kri-zového řízení státu.

Je zřejmé, že HMSl AČR za období od přijetí ČR do NATO prošla masivní mo-dernizací ve všech oblastech. Ne všechny změny byly vyvolány a proběhly v souvis-losti se vstupem ČR do Severoatlantické aliance. Nicméně závazky vyplývající z aliančního partnerství byly dostatečně silným argumentem při prosazování po-třebných opatření a investic nezbytných pro rozvoj a modernizaci HMSl AČR. S dynamickým a turbulentním vývojem ve světě, a to nejen s ohledem na klimatické změny, bude potřeba kolektivní obrany stále růst. Významnou měrou se na realizaci HMZ a poskytování LMSl od-ráží i ekonomická náročnost. Cena a do-stupnost personálu, techniky a technologií ovlivňují a limitují schopnosti i HMSl AČR. I proto jsou a budou důležité funkč-ní vazby na struktury NATO i na jednotlivé alianční partnery při plnění úkolů HMZ na území ČR i v zahraničí.

Obr. 2 Výstava techniky HMSl AČR před budovou Generálního štábu AČR v Praze v rámci 100. výročí vzniku služby

AČR Armáda České republikyČHMÚ Český hydrometeorologický ústavČR Česká republikaFG force goalsHMSl AČR hydrometeorologická služba AČRHMZ hydrometeorologické zabezpečeníKFOR Kosovo Force

LMSl letecká meteorologická službaNAMIS NATO Automated Meteorological Information

SystemNATO North Atlantic Treaty OrganizationSTANAG standardizační dohoda NATOUSA United States of America

Použité zkratky

11


Nesmazatelná stopa hydrometeorologů AČR během prvních dvaceti let členství v NATOplk. gšt. Ing. Vladimír Répal, Ph.D.Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ÚvodDne 12. března 2019 uplynulo již 20 let od chvíle, kdy se Česká republika (ČR) formálně připojila k Organizaci Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO). Naši spo-luobčané dnes považují členství v NATO za samozřejmost a za přirozenou součást naší obrany a bezpečnosti. Osobně se do-mnívám, že obrana a bezpečnost ČR ne-byla nikdy v minulosti lépe zajištěna a lze jen polemizovat, zda existuje jiný, efek-tivnější a levnější způsob, jak tento stav zabezpečit. Kritické hlasy, které se na ad-resu Aliance ozývají jak u nás doma, tak zejména na východ od nás, je nutné sice vnímat, ale současně brát s určitým nad-hledem a rezervou. Jen těžko lze v sou-časném chaotickém světovém řádu najít či vytvořit lepší organizaci zastávající principy svobody a demokracie, bezpeč-nosti a stability na evropském kontinen-tu a přitom respektující národní identitu, právo na sebeurčení a suverenitu jednot-livých národních států.

Naše bezpečnost se tak odvíjí od míry naší zodpovědnosti, plnění spojeneckých závazků, adekvátního přispívání do spo-jeneckých struktur a důvěryhodnosti naší politiky. Zájmy ČR nelze jednoduše ome-zit pouze na její území. Obrana ČR a na-šich národních zájmů musí začínat kdeko-liv na území našich spojenců či na jejich hranicích s nečlenskými státy. Svůj podíl na plnění závazků ČR ve prospěch našich aliančních partnerů má i hydrometeoro-logická služba Armády České republiky (HMSl AČR).

1. Zapojení vojenských hydrometeorologů do misí NATO Zapojení HMSl AČR do zahraničních misí představuje praktický příklad principu ne-dělitelnosti zajištění bezpečnosti. Jinými slovy, ČR vysláním vojáků Armády České republiky (AČR) do určité mise demon-struje, že bere vážně obavy svých alian-

čních partnerů a je ochotna jim pomo-ci. Nasazení vojáků v misích každoroč-ně schvalují na návrh vlády obě komory Parlamentu ČR.

1.1 Mise KFORDne 8. června 1999 vláda ČR poprvé od-souhlasila zapojení AČR do mise NATO, a to KFOR (Kosovo Force; 1999–2011) mající za cíl nastolit a udržovat stabil-ní bezpečnostní prostředí v Kosovu. První zahraniční misi HMSl AČR v rám-ci operace sil NATO tak představovalo operační nasazení její mobilní skupiny v prvním pololetí roku 2003. V té době byla Mobilní hydrometeorologická sta-nice Oblak I Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu zařaze-na do sestavy českého kontingentu sil NATO-KFOR na letišti Priština v Kosovu. Hydrometeorologická služba AČR měla dále dlouhodobě svého zástupce na veli-telství KFOR. Mise v tomto formátu byla ukončena v roce 2011. Od té doby působí v Kosovu přibližně desítka českých vojáků na velitelství mise.

1.2 „Afghánské“ miseV misi ISAF (International Security Assistance Force; 2002–2015), jejímž cí-lem byla stabilizace Afghánistánu, půso-bila AČR od roku 2002. V zemi působila česká polní nemocnice, chemická jednotka nebo 601. skupina speciálních sil vykoná-vající bojové úkoly (šlo o vůbec první bo-jové nasazení AČR v historii). Důležitou roli měli čeští vojáci i při ochraně stra-tegických míst, jako je letiště v Kábulu, spojenecká základna v Bagramu a provin-cie Uruzgán. Čeští vojáci se víceméně po celé zemi též podíleli na výcviku místních bezpečnostních složek (při nasazení na kábulském letišti vojáci prováděli výcvik místních specialistů na řízení letového pro-vozu).

Na misi ISAF navázala v roce 2015 alianční mise RS (Resolute Support).

V letech 2008 až 2013 působil na území Afghánistánu v provincii Lógar český Provinční rekonstrukční tým (PRT), jehož stálým členem byl i příslušník HMSl AČR poskytující komplexní hydrometeorologic-ké zabezpečení při plnění hlavních priorit PRT, tedy zabezpečit bezpečnost, podporu oficiálních vládních představitelů a místní samosprávy a především samotnou obno-vu regionu. Hydrometeorologická služ-ba AČR nepřetržitě vysílala a vysílá své příslušníky do štábních funkcí na velitel-stvích těchto misí, a to na místa meteorolo-gů-synoptiků a meteorologů-pozorovatelů. Mise v Afghánistánu se ukázaly jako velmi nebezpečné. V letech 2002 až 2018 zde ze-mřelo 13 českých vojáků, kteří se převážně stali cílem sebevražedných atentátníků.

1.3 Program Air Policing Vzhledem k tomu, že část členských států NATO nedisponuje nadzvukovým stíha-cím letectvem, vznikl v roce 2004 pro-gram střežení vzdušného prostoru, tzv. Air Policing. V rámci této mise je vzdušný

AbstraktZapojeníhydrometeorologickéslužbyArmádyČeskérepublikyvzahraničníchmisíchčipracovníchskupináchvrámciNATOpřed-stavujepraktickýpříkladprincipunedělitelnostiochranybezpečnostijednotlivýchstátů.

Indelible footstep of the Czech Armed Forces hydrometeorologists during twenty years of NATO membershipAbstractParticipationoftheHydrometeorologicalServiceoftheCzechArmedForcesinmilitarymissionsorworkinggroupswithinNATOpresentsapracticalexampleoftheprincipleofindivisibilityofnationalsecurityinNATO.

Obr. 1 Meteorologická měření s mobilní automatickou meteorologickou stanicí MAWS 201M TACMET na letišti KAIA (Kabul International Airport)

12


prostor těchto států Aliance střežen letadly jiných členských států. Nejedná se pouze o čistě bezpečnostní úkoly, jako je reakce na narušení vzdušného prostoru letounem cizího státu nebo vlet civilního stroje do bezletové zóny, ale též o asistenci civilním letadlům převážně při navedení letadla, které ztratilo spojení s řídicí věží, na le-tiště. Čeští piloti s letadly JAS-39 Gripen byli v této misi nasazeni již třikrát, jednou na Islandu (2015) a dvakrát nad Pobaltím (2009, 2012). V roce 2019 se nad Pobaltí vrátili a doprovodili je i hydrometeorolo-gové AČR.

2. Hydrometeorologové ve struktuře NATO a jeho pracovních skupinách Hydrometeorologové AČR po vstupu do NATO navázali na činnost svých před-chůdců v rámci předcházejícího progra-mu nečlenských států Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP) a pozdější-ho Individuálního programu partnerství. Ve struktuře Spojeneckého velitelství pro operace (Allied Command Operations – ACO) NATO je zahrnuto oddělení pro meteorologii a oceánografii CMO (civil--military operation). Pod jeho odborným dohledem je řešeno a diskutováno širo-ké spektrum oblastí a úkolů hydrome-teorologického zabezpečení spojených např. s tvorbou standardizačních do-kumentů, budováním systémů výměny dat mezi aliančními partnery, účastí na zahraničních misích, organizací vzdělá-ní a odborných školení a v neposlední řadě celkovým hydrometeorologickým zabezpečením daty, informacemi a pro-dukty pro pozemní, letecké a námořní jednotky.

Pracovní skupina pro meteorolo-gii a oceánografii Vojenského výbo-ru (Meteorological and Oceanographic Military Committee Working Group – MCWG(METOC)) je funkční odborné fórum složené ze zástupců jednotlivých států na národních úrovních a zástupců reprezentujících strategický stupeň velení NATO. Zástupci strategických stupňů vele-ní NATO provádí a poskytují Vojenskému výboru (Military Committee – MC), stra-tegickým velitelstvím a jednotlivým člen-ským státům NATO, Společnému výbo-ru pro standardizaci Vojenského výboru (Military Committee Joint Standardization Board – MCJSB) a operačním velitel-stvím spojeneckých sil NATO doktrinální, procedurální a standardizační poraden-ství podle direktivy MC 594/2. Posláním MCWG(METOC) je zajistit, aby jednot-ky NATO dostávaly účinnou a včasnou podporu systému hydrometeorologické-ho zabezpečení pro činnosti prováděné podle článku 5 Washingtonské smlouvy,

a zároveň zajistit, aby národní prostředky i prostředky NATO byly využívány co nej-efektivněji a nejúčinněji při poskytování hydrometeorologického zabezpečení silám NATO.

Panel vojenské meteorologie (Military Meteorology – MILMET) poskytuje pod-poru MCWG(METOC) v rámci odbor-ných hydrometeorologických témat a řeše-ných problémů. Panel MILMET je složen z odborníků jednotlivých členských zemí a zahrnuje letecké, pozemní a námořní složky.

Skupina ACOMEX (Allied Command Operations Meteorological and Oceano-graphic Information Exchange), kte-rá vznikla v gesci Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (Supreme Headquarters Allied Powers Europe – SHAPE), řeší technické záležitosti týka-jící se komunikačních informačních sys-témů, datových přenosů a výměn.

Panel vojenské oceánografie (Military

Oceanography – MILOC) poskytuje pod-poru MCWG(METOC) v rámci oceáno-grafické odborné expertizy. Panel MILOC se zabývá činnostmi determinujícími sběr, dostupnost a výměnu oceánografických informací při podpoře námořních sil člen-ských států NATO.

3. Proces standardizace v oblasti vojenské hydrometeorologie Soubory norem, které slouží pro defino-vání celkového komplexu vojenských čin-ností a které jsou společné a závazné pro všechny členské státy NATO, se obecně označují termínem STANAG (NATO stan-dardization agreement). V současné době nesou všechny standardizační dokumenty zahrnující problematiku hydrometeorolo-gie a oceánografie označení AMETOCP (Allied METOC publication) a nahrazují původní standardizační dokumenty s ozna-čením AWP (Allied weather publication). Základní myšlenkou je, aby do budoucna

Obr. 2 Hierarchie pracovních skupin METOC

Obr. 3 Zasedání MCWG(METOC), Riga 2019

13


označení publikace zůstávalo v platnosti i po dílčích změnách jednotlivých částí, či přistupujících standardizačních dohod nebo dokumentů se standardizačními do-hodami spojenými (standard-related do-cuments). Pro přehled uvedu výčet i ostat-ních strategických dokumentů NATO zahrnujících komplexní problematiku vo-jenské meteorologie a oceánografie:

■ AAP-15 NATO Glossary of Abbreviations used in NATO Documents and Publications;

■ MC 594/1 (MC 0594/1 ch1) Military Committee Policy on Meteorological and Oceanographic (METOC) Support to Allied Forces;

■ MC 0632 NATO Recognised Environmental Picture (REP) Concept;

■ AJP-3.11 Allied Doctrine for Meteorological and Oceanographic Support to Joint Forces;

■ AJP-3.17 Allied Joint Doctrine for Geospatial Support (STANAG 2599 Edition 1);

■ AMETOCP-2(A) NATO Meteorological Support Manual (STANAG 6013 Edition 3);

■ AMETOC-2.1 NATO Library of Meteorological and Oceanographic Tactical Decision Aids;

■ AMETOCP-3 (A) NATO Meteorological Oceanographic Communications Manual (STANAG 6014 Edition 4);

■ AMETOCP-3.1 ACOMEX Handbook;

■ AMETOCP 4 NATO Meteorological and Oceanographic Codes Manual;

■ AMETOCP-4 Vol I NATO Meteorological Codes Manual (STANAG 6015);

■ AMETOCP-4 Vol II NATO Meteorological Codes Manual (NR – nešiřitelné);

■ ATP-32 (E) NATO Handbook of Military Oceanographic Information Services (STANAG 1171 Edition 10);

■ ACO Directive 80-34 Meteorological and Oceanographic (METOC) Services for Allied Command Europe;

■ Bi-SC 80-30 The Recognised Environmental Picture (REP) Concept;

■ SH/OPI/J3/SPOPS/Met/22/13-302769 Integrated METOC (IMETOC) Support Implementation Plan;

■ SHAPE 1220/SHOPJ/01 Bi-SC Functional Planning Guide (FPG) for Environmental Support;

■ AXP-5 (C) (Navy) (Air) Change 9 NATO Experimental Tactics and Amplifying Tactical Instructions ( STANAG 1125 MAROPS Edition 7);

■ AXP-5, EXTAC 777(A) Rapid Environmental Assessment Warfare Support;

■ STANAG 4044 Edition 2 Adoption of a Standard Atmosphere;

■ STANAG 4061 Edition 4 Adoption of a Standard Ballistic Meteorological Message;

■ STANAG 4082 Edition 3 Adoption

of a Standard Artillery Computer Meteorological Message;

■ STANAG 4103 Edition 4 Format of Requests for Meteorological Messages for Ballistic and Special Purposes;

■ STANAG 4131 Edition 2 Amendment 2 Adoption of a Standard Character- -by-Character Meteorological Message Format;

■ STANAG 4140 Edition 2 Standard Target Acquisition Meteorological Message;

■ STANAG 6022 Edition 2 Adoption of a Standard Gridded Data Meteorological Message.

ZávěrČeská republika se za uplynulých dvacet let stala plnohodnotným a platným členem NATO, a to i v tak významné oblasti, jako je hydrometeorologické a oceánografické zabezpečení. Ačkoliv jsou tato slova ne-měřitelná, lze je snadno doložit v pravi-delném a včasném placení příspěvků do rozpočtu NATO, v plnění závazků v rámci obraného plánování, v odpovídající účas-ti v operacích NATO, v obsazování pozic v rámci integrovaných velitelských struk-tur jednotlivých stupňů velení a ve vzá-jemném soudržném, někdy i kamarádském vztahu s ostatními členy NATO.

Použitá literatura a zdroje[1] BOHÁČEK, Petr; BOKŠA, Milan; KUFČÁK, Jakub; SYROVÁTKA, Jonáš. NATO:Našebezpečnost.Praha: AMO,

2018. 64 s. ISBN 978-80-87092-62-0.[2] BORKOVEC, Zdeněk. NašecestadoNATO. Praha : Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. 70 s.

ISBN 978-80-7278-761-6.[3] SlovníkzkratekpoužívanýchvdokumentechapublikacíchNATO. AAP-15 (2017–2018).

AAP Allied administrative publicationACO Allied Command OperationsACOMEX Allied Command Operations Meteorological and

Oceanographic Information ExchangeAČR Armáda České republikyAJP Allied joint publicationAMC ACO METOC ConferenceAMETOCP Allied METOC publicationATP Allied tactical publicationAWP Allied weather publicationAXP Allied exercise publicationCMO civil-military operationČR Česká republikaGMWG Geospatial-Meteorological Working GroupHMSl AČR hydrometeorologická služba Armády České

republikyIMS International Military StaffISAF International Security Assistance ForceJOMSC Joint Operations METOC Support Committee

KAIA Kabul International AirportKFOR Kosovo ForceMC Military CommitteeMCJSB Military Committee Joint Standardization BoardMCWG Military Committee Working GroupMETOC meteorological and oceanographicMILMET Military MeteorologyMILOC Military OceanographyMilReps Military RepresentativesNATO North Atlantic Treaty OrganizationNSO NATO School OberammergauOPS operational performance standardPfP Partnership for PeacePRT Provinční rekonstrukční týmRS Resolute SupportSHAPE Supreme Headquarters Allied Powers EuropeSME Subject Matter ExpertSTANAG NATO standardization agreement

Použité zkratky

https://metoc.transnet.act.nato.int/lib/STANAG%202599%20JGS%20ED1%20AJP-3%2017%20EDA%20V1.pdf

https://metoc.transnet.act.nato.int/lib/STANAG%202599%20JGS%20ED1%20AJP-3%2017%20EDA%20V1.pdf

14


Dvacet let členství České republiky v NATO změnilo způsob a formu poskytování přímé geografické podpory plk. gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D., pplk. Ing. Jan Matula, pplk. Ing. Jiří SkladowskiVojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ÚvodJe nezpochybnitelné, že přistoupení České republiky (ČR) do Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO) 12. března 1999 znamenalo velký předěl ve fungová-ní Armády České republiky (AČR) a bylo zároveň velkým impulsem pro rozvoj schopností, jak stávajících, tak i nových. Geografická služba Armády České repub-liky (GeoSl AČR), jakožto jedna z vý-znamných složek AČR, nebyla ušetřena procesu transformace z armády budované jako součást Varšavské smlouvy na armá-du schopnou efektivně působit v operacích pod vedením NATO. Následující řádky přibližují, jakým způsobem se tyto změ-ny odrazily na způsobu a formě poskyto-vání přímé geografické podpory. Zároveň je tento příspěvek věnován všem přísluš-níkům GeoSl AČR, ať už minulým nebo současným, kteří se aktivně podíleli a po-dílí na rozvoji přímé geografické podpory.

Ohlédnutí do historie (období 1918–1999)I když je pojem „přímá geografická pod-pora“ relativně novodobý, v historii geo-grafické (dříve zeměpisné či topografické) služby naší armády lze nalézt nestandardní vojenskoodborné činnosti vykonávané na základě konkrétních požadavků armádních uživatelů, které svým obsahem, způsobem zpracování produktů a jejich poskytování více či méně vyhovují dnešnímu chápání přímé geografické podpory.

V prvních desetiletích existence čes-koslovenské vojenské zeměpisné služby nebyla příliš patrná bližší spjatost jejich příslušníků s běžnou činností vojsk. To bylo dáno především tehdejšími prioritami velení Československé armády, mezi které patřila zejména snaha v co nejkratší době disponovat uceleným mapovým dílem

a vším, co s jeho tvorbou souvisí. Jinými slovy, v meziválečném období probíhala především intenzívní topograficko-geode-tická příprava zájmového území.

Nicméně i v tomto období byla pozor-nost věnována připravenosti k plnění mo-bilizačních úkolů, zejména úkolů válečné-ho vyměřování. Například v letech 1926 a 1927 bylo na plných počtech postaveno jedno divizní topografické oddělení, které procvičovalo úkoly válečného vyměřování pro dělostřelectvo a účastnilo se divizních cvičení.

Úzké propojení mezi orgány služby a vojsky lze vysledovat zejména v sou-vislosti s blížící se hrozbou druhé světové války. Po roce 1933, kdy v Německu na-stoupil k moci Hitler a kdy došlo k nárůstu nebezpečí ohrožení republiky, byly upřes-něny mobilizační úkoly služby a tehdejší Vojenský zeměpisný ústav (VZÚ) měl za úkol kromě velitelství válečného vyměřo-vání postavit za mobilizace tři geodetic-ko-topografická oddělení armád a sedm

topografických oddělení armádních sborů. Součástí těchto oddělení byla vedle mě-řických složek i mobilní kartoreprodukční pracoviště pro přímé zabezpečení potřeb štábů. Vzrostla i účast jednotek váleč-ného vyměřování na cvičeních s vojsky. Příslušníci služby byli vysíláni na polní stáže k jednotkám dělostřeleckého měřic-kého průzkumu. Naproti tomu VZÚ pro-váděl zdokonalovací geodetický výcvik důstojníků dělostřeleckého průzkumu.

AbstraktPřímágeografickápodporavždypatřilaapatříkjednézestěžejníchoblastígeografickéhozabezpečenínašíarmády.Článekma-pujevývojtétooblastiodvznikusamostatnéhoČeskoslovenskavroce1918aždosoučasnosti.Textjedoplněnoobrazovýmateriáldokreslujícívývojtechnickéhovybavenívprůběhuexistencegeografickéslužby.

Twenty years of membership of the Czech Republic in NATO changed way and form of direct geospatial support provisionAbstractThedirectgeospatialsupporthasalwaysbeenoneofthecoreareasofthegeographicsupportofourArmedForces.ThearticlemapsthedevelopmentofthisareasincetheestablishmentoftheindependentCzechoslovakiain1918untilnow.ThetextissupportedbyphotodocumentationillustratingthedevelopmentoftechnicalequipmentduringtheexistenceoftheGeographicService.

Obr. 1 Měřická skupina VZÚ ve dvacátých letech minulého století

Obr. 2 Vojáci VZÚ při odjezdu na polní měřické práce

15


Za účelem zúžení vazeb mezi činnos-tí VZÚ a potřebami armády byla v ope-račním oddělení Hlavního štábu zřízena samostatná funkce důstojníka pro styk s VZÚ. Vybraní příslušníci služby se zú-častnili průzkumu a prováděli vyměřovací práce, geologický a hydrogeologický prů-zkum při výstavbě hraničních opevnění a při dalších opevňovacích pracích.

Topograficko-geodetické zabezpečení bojové činnosti vojsk (které lze z dnešního pohledu považovat za jistou formu přímé geografické podpory) bylo v mnohem šir-ším rozsahu rozvíjeno až od padesátých let dvacátého století. Teprve v tomto ob-dobí se topografické orgány stávají pevnou součástí štábů u vojsk a aktivně se účastní vojenských cvičení. V prvopočátcích byly úkoly topografického zabezpečení zúženy na zásobování mapami a rozmnožování bojové grafické dokumentace. V dalším období v rámci přímého topografického zabezpečení štábů a vojsk příslušníci vo-jenské topografické služby poskytovali i specifické topografické podklady o teré-nu, vojenskogeografická vyhodnocení úze-mí a speciální mapy. V padesátých letech dvacátého století také vznikly první pro-totypy pojízdných topografických souprav zejména taktického stupně na terénních skříňových vozidlech (na podvozcích vo-zidel Tatra 805 a Praga V3S), jako PST-11, výdejna map, pojízdná souprava náčelníka topografické služby, později i pojízdná re-prografická souprava REPRO.

V období studené války a stupňová-ní konfrontační politiky mezi členskými státy Varšavské smlouvy a NATO, kon-krétně na přelomu padesátých a šede-sátých let, dochází k plnému podřízení Československé lidové armády (ČSLA) útočnému charakteru sovětské vojenské doktríny. Skutečnost, že naší armádě byla na středoevropském válčišti stanovena úloha prvosledového frontu operačního uskupení vojsk Varšavské smlouvy, měla bezprostřední vliv na podstatné rozšíření obsahu i rozsahu úkolů topografického zabezpečení armády. V šedesátých letech dochází k rozvinutí organizační struktury topografické služby, k vytváření jejích nových polních útvarů a zařízení, vzrůs-tá rozsah prostoru zabezpečení geogra-fickými produkty (GP), odpovědnosti za tvorbu a obnovu geodetických podkladů a map, jsou prováděna mnohá součinnost-ní cvičení.

Po velkém rozmachu přímého topo-grafického a geodetického zabezpečení vojsk v šedesátých letech minulého stole-tí dochází v následujících dvou dekádách k jistému poklesu jeho významu, k pře-hodnocování jeho potřeb a rozsahu, tedy i ke změnám organizace a působnosti to-

pografické služby ČSLA a jejích součástí. Důvodem byla modernizace armády, kdy rostla vybavenost zbraní a systémů pro-středky autonomní orientace a navigace. Současně ovšem proces zpřesňování sys-

témů velení vyžadoval rozvoj vhodněj-ších podkladů pro autonomní topogra-fické připojení bojových prostředků, pro studium a hodnocení terénních podmínek a pro organizaci součinnosti štábů. Proto

Obr. 3 Terénní vozidlo Tatra 805

Obr. 4 Mobilní souprava GEOS na bázi štábního vozidla Praga V3S

Obr. 5 K ukázkám a modelování bojové činnosti vojsk se pro vojenské štáby vyráběly reliéfní plastické stoly

Obr. 6 Z polního výcviku 5. geodetického odřadu Opava

Obr. 7 Kolona vozidel topografického oddělení Vojenského topografického ústavu Dobruška při přesunu na mapovací práce

16


byly v sedmdesátých a osmdesátých le-tech štáby vojsk postupně vybavovány zdokonalenými mapami geodetických údajů, novými typy reliéfních map a sto-lů, speciálními mapami pro organizaci součinnosti a v návaznosti na rozvoj vý-početní techniky také prvními digitálními modely reliéfu terénu. Příslušníci topo-grafické služby ČSLA od první poloviny osmdesátých let disponovali kombino-vanými pojízdnými soupravami TOPOS, GEOS a POČTÁŘ určenými k plnění to-pografických a geodetických prací v rám-ci topograficko-geodetického zabezpe-čení v polních podmínkách nezávisle na stacionárních zařízeních.

Společenské změny po roce 1989, zrušení organizace Varšavské smlouvy a nová mezinárodněpolitická orientace republiky měly zásadní vliv na postavení a poslání armády a její topografické služ-by. Docházelo k reorganizacím, redislo-kacím, snižování počtů, byla přehodno-cena působnost především polních útvarů a zařízení topografické služby. V tomto období převratných změn, snížení mezi-národního napětí ve střední Evropě, no-vých technologických možností a nava-zování suverénní mezinárodní spolupráce nepatřila přímá topograficko-geodetická podpora k prioritám tehdejší topografické služby ČSLA.

Současné pojetí přímé geografické podporyDnešní činnost GeoSl AČR je zásadně ovlivněna skutečností, že naše armáda je jakožto spojenecká armáda součástí NATO. To se v plné šíři odráží i na cha-rakteru celé škály úkolů přímé geografické podpory, které zahrnují především zpra-cování a poskytování nestandardních kar-tografických děl, odborných služeb a spe- ciálních informací ve prospěch AČR nebo koaličních vojsk, případně ve prospěch orgánů krizového řízení státu a integrova-ného záchranného systému. Úkoly přímé geografické podpory plní všechny odborné orgány GeoSl AČR na strategicko-operač-ním a taktickém stupni.

Pro úkoly přímé geografické podpo-ry je charakteristické, že jsou plněny na základě aktuálních požadavků zejména armádních uživatelů, a to nejen ve sta-cionárních podmínkách, ale i v prostoru nasazení. K nejdůležitějším z nich dnes patří zabezpečení jednotek AČR vysíla-ných do zahraničních operací a příprava geografických podkladů zejména podle požadavků Společného operačního cent-ra Ministerstva obrany (SOC MO). Patří sem i oblast topografické přípravy, výcvi-ku příslušníků AČR a odborné přípravy specialistů GeoSl AČR, ale také všestran-

ná popularizace GeoSl AČR na veřejnos-ti. Nezastupitelnou roli v této oblasti má geografické zabezpečení vojenských cvi-čení na území republiky a v zahraničí, ale i orgánů krizového řízení státu a integro-vaného záchranného systému při řešení krizových situací na území republiky.

V širším kontextu přímé geografické podpory lze hovořit i o akcích, v rám-ci nichž je GeoSl AČR před vojenskou i civilní veřejností popularizována a tím-to jsou také propagovány její produkty. V této souvislosti nelze nezmínit zejmé-na pravidelné expozice GeoSl AČR na mezinárodních veletrzích obranné a bez-pečnostní techniky IDET (International Defence and Security Technologies Fair), ale i účast na mezinárodních a národních odborných konferencích, např. každé dva roky pořádaná mezinárodní akce Future Forces Forum, každoroční konferen-ce firmy ESRI (Environmental Systems Research Institute), každoroční konfe-rence v oblasti geografických informač-ních systémů (GIS) – např. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, GIS Day Liberec a Brno, Mapy kolem nás Liberec, GPS (Global Positioning System) – Vysoké učení technické Brno, konference GEOS a mnohé další. Vojenští geografové se často účastní i akcí, které AČR pravidelně organizuje pro děti. Při různých zejména slavnostních příležitos-tech a výročích jsou geografická pracovi-ště zpřístupňována buď školám, nebo širší veřejnosti.

Důležitým elementem přímé podpory armádních uživatelů je bezesporu lidský faktor. Na specialisty GeoSl AČR jsou kladeny stále vyšší nároky, musí splňo-vat přísná vojenskoodborná i jazyková kritéria, musí mít bezpečnostní prověře-ní, ale i dobrou fyzickou zdatnost. Naši geografové jsou vysíláni do zahraničních misí, kde se velmi dobře uplatňují nejen na odborných funkcích v rámci geografic-ké či příbuzné zpravodajské specializace, ale i na nejvyšších velitelských pozicích. Dlouhodobě úspěšně působí také v mezi-národních strukturách NATO a Evropské unie (EU). Mnozí z nich šíří dobré jméno vojenských geografů i poté, co opustili její řady a začali budovat další vojenskou nebo i civilní kariéru.

Přímá geografická podpora strategického stupně veleníNa strategickém stupni velení je vy-tvořen řídicí prvek oddělení vojenskégeografie a hydrometeorologie odboru vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany. Vedoucí oddě-lení vykonává současně funkci náčelníka GeoSl AČR a mj. odborně řídí Vojenský

geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř).

Na realizaci úkolů přímé geografické podpory velitelských struktur AČR na stra-tegicko-operačním stupni se velkou měrou podílí oddělenígeografickéhozabezpečení (dislokované v Praze) odboru geografic-kého zabezpečení VGHMÚř. Na úkolech přímé geografické podpory se příležitostně spolupodílejí i další pracoviště VGHMÚř, a to v závislosti na charakteru konkrétní-ho požadavku. Do reorganizace GeoSl AČR v roce 2003 plnil tyto úkoly odbor vojenské geografie tehdejšího VZÚ Praha. Současné oddělení geografického zabez-pečení je předurčené zejména k poskyto-vání nepřetržité podpory všem složkám Generálního štábu AČR.

Mezi hlavní úkoly VGHMÚř v oblasti přímé geografické podpory patří:

■ plnění úkolů geografického zabezpečení zpravodajské činnosti a průzkumu s dů-razem na věrohodnost, rychlost a ak- tuálnost poskytovaných informací, a to i přímo v prostoru nasazení;

■ řešení otázek analýz ve prospěch krizo-vého řízení ke zvládnutí krizí vojenské-ho i nevojenského charakteru;

■ zpracování a tisk GP a dalších speciál-ních geodetických, vojenskogeografic-kých a kartopolygrafických podkladů v analogové i digitální podobě podle po-třeb a požadavků uživatelů.

Jedním z důležitých aspektů profesio-nálního plnění úkolů přímé geografické podpory je schopnost využívat nejmoder-nější technologie nejen v kancelářských podmínkách, ale i mimo ně v polních pod-mínkách. V souvislosti se vstupem ČR do NATO se stal požadavek na mobilitu nut-ností dalšího rozvoje GeoSl AČR a vzni-kaly nové projekty mobilních pracovišť přímé geografické podpory jakožto důle-žitých zdrojů hodnověrných a aktuálních geografických dat, informací a podkladů.

V roce 2002 získali vojenští geografové na strategickém stupni velení k dispozici novodobé pokračovatele někdejších kom-binovaných pojízdných souprav. Mobilnípracoviště analýzy terénu (MOPAT) a později Mobilní geografické pracoviště (MOGEP) sloužily pro účely vojenskogeo- grafického a zpravodajského průzkumu zájmového prostoru s cílem vyhodnocení geografického prostředí a faktorů ovlivňu-jících vojenské operace. Technické a pří-strojové vybavení pracovišť umožňovalo určování polohy prostřednictvím globál-ních navigačních družicových systémů, provádění základních analýz terénu a foto-grammetrického vyhodnocení, zpracování geografických informací z družicových a mapových podkladů, přípravu vojen-

17


skogeografických informací a zpracová-ní a rozmnožování dokumentů v polních podmínkách.

Souprava MOPAT vznikla v býva-lém Vojenském topografickém ústavu Dobruška (VTOPÚ) úpravou skříňové karoserie automobilu Praga V3S kombino-vané pojízdné soupravy POČTÁŘ a mo-dernizací účelového technického zařízení s příslušenstvím poplatným svému určení a době vzniku. Poprvé byla prezentována v září 2002 na ukázkovém cvičení MC TOUR ve vojenském výcvikovém prosto-ru (VVP) Hradiště, o čtvrt roku později pak stanovení příslušníci služby poskyto-vali s využitím MOPAT geografické zabez-pečení SOC MO v rámci Summitu NATO

konaného v Praze. V následujícím roce došlo k přestavbě další mobilní soupravy POČTÁŘ na MOGEP operačně-taktického stupně, se kterým mj. plnili vojenští geo- grafové úkoly přímé geografické podpo-ry cvičení Havárie v září 2005 v prostoru VVP Libavá a cvičení Pohroma, které pro-běhlo v říjnu 2016 v Litoměřicích.

Přímá geografická podpora operačního stupně veleníOd roku 2003 byly výkonnými orgány GeoSl AČR pro plnění úkolů geografic-kého zabezpečení na operačním stupni centrum geografické podpory (CGeoP) v Táboře předurčené pro zabezpečení Velitelství sil podpory a výcviku a cent-rum geografického zabezpečení (CGeoZ) v Olomouci předurčené pro zabezpečení Velitelství společných sil.

Součástí struktury Velitelství společných sil bylo i oddělenígeografickéahydrome-teorologickéslužby, jehož náčelník odbor-ně řídil CGeoZ. Podobně bylo i CGeoP odborně řízeno náčelníkem geografické a hydrometeorologické služby Sil podpory a výcviku.

V rámci své vojenskoodborné působnos-ti centra plnila tyto hlavní úkoly:

■ zajištění přímé geografické podpory operačních velitelství a jim podřízených složek;

■ provádění vojenskogeografické a topo-grafické přípravy a školení v oblasti vo-jenské geografie a technického poraden-ství při implementaci GP;

■ zpracování vojenskogeografického vy-hodnocení zájmového prostoru a analý-zy terénu k přípravě operací;

■ topografický průzkum, shromažďování a správa geografických dat v působnosti a rozsahu operačního velitelství;

■ spolupodílení se na zpracování grafic-kých štábních dokumentů;

■ zabezpečení reprografických a polygra-fických prací v působnosti velitelství;

■ správa pohyblivých zásob GP pro štáb vytvářeného operačního uskupení a je-jich distribuce a výdej.

Existence obou center neměla však dlouhého trvání – CGeoP bylo zrušeno v roce 2009 a s dvouletým odstupem bylo zrušeno i CGeoZ.

Zkušenosti z budování mobilních pro-středků strategického stupně byly zúroče-ny při vývoji nové Mobilnísoupravygeo-grafickéhozabezpečeníoperačníhostupně (SOUMOP(O)) pro geografickou podporu krizových, humanitárních a bojových ope-rací na území ČR i v zahraničí.

Mobilní pracoviště bylo určeno k in-formačnímu zabezpečení velitele, štábu i jednotlivých druhů vojsk vojenskogeo-grafickými podklady pro vyhodnocení zá-jmového prostoru. Souprava SOUMOP(O) byla tvořena čtyřmi kontejnerovými moduly opatřenými technikou a tech-nologiemi k získávání, shromažďování, zpracovávání, archivování a poskytova-ní veškerých dostupných hodnověrných a aktuálních geografických dat, informací a podkladů o místě působení v analogové i digitální formě. Na základě získaných informací o území byly v řídicím modulugeografických analýz (MOGAN) prová-děny komplexní analýzy terénu v zájmo-vém prostoru, které mohly být v různých formátech dále distribuovány. Modulzásobování informacemi (MOZIN) byl určen k zásobování štábů a vojsk geo-grafickými informacemi a podklady o zá-jmovém prostoru. Součástí modulu byl i skladový kontejner sloužící k uskladně-ní provozního či jiného materiálu. Modulsběrugeografických informací (MOSIN) sloužil ke shromažďování, třídění a vy-hodnocování dat, informací a podkladů pro zabezpečení geografických prací, doplňování bází dat a následných analýz terénu. Modul doplňovalo lehké terénní vozidlo Land Rover pro měření a shro-mažďování dat přímo v terénu. Modul

reprografického zabezpečení (MOREP) umožňoval základní reprografické zpra-cování geografických podkladů, např. tvorbu digitálních tiskových předloh, re-prografické kopírování a jednoduché kni-hařské práce.

Souprava SOUMOP(O) byla zavede-na do užívání na podzim roku 2006 a za-řazena do struktury CGeoZ. Specialisté geografické služby operačního a částečně i taktického stupně velení s pomocí to-hoto prostředku geograficky zabezpeči-li například mezinárodní cvičení Grim Campaigner-72 v červnu 2007, Grim Campaigner-71 v červenci 2007 a taktické cvičení 7. brigádního úkolového uskupení (BÚU) Strong Campaigner, které se ko-nalo v říjnu 2007 v prostoru Vojenského újezdu Libavá.

Souprava SOUMOP(O) se dočkala v roce 2008 i reálného nasazení v za-hraniční operaci, a to v afghánské pro-vincii Lógar, kde byla součástí českého Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) [pozn.: o působení vojenských geografů v rámci PRT píšeme níže].

Po zkušenostech s mobilní soupravou SOUMOP(O) bylo rozhodnuto o vytvo-ření dalšího mobilního prostředku, který bude předurčen, jakožto podpůrný prvek, zejména pro BÚU. Byl nazván Mobilnísouprava geografického zabezpečení bri-gádní (SGEOB) a v roce 2011 zařazen do užívání ve službě. Soupravu tvoří dva moduly – MOGAN a MOREP – na kolo-vém podvozku. Ty jsou schopny plnit úko-ly společně, ale i každý zvlášť, což bylo v hojné míře využíváno vzhledem ke stou-pající poptávce na zabezpečení mobilními prostředky.

Pro potřeby geografického zabezpe-čení zahraničních operací bylo rozhod-nuto o vývoji nového přemístitelného

Obr. 8 Závěrečný doklad řídicí skupiny při součinnostním cvičení geografických, hydrometeorologických a ženijních jednotek Litoměřice 2016

Obr. 9 Příslušníci CGeoZ na cvičení Strong Campaigner v soupravě SOUMOP(O)

18


prostředku. U tohoto prostředku byly uplatněny zkušenosti z provozu souprav SOUMOP(O) a SGEOB. V roce 2014 byla po úspěšném absolvování vojsko-vých zkoušek zavedena do užívání pře-místitelná souprava Mobilní pracovištěgeografického a hydrometeorologické-ho zabezpečení operací (GeMoZ-C). Souprava je tvořena dvěma propojenými kontejnery, jejichž technicko-technolo-gické vybavení umožňuje v utajeném režimu zpracovávat speciální geografic-ké podklady, analýzy terénu a poskyto-vat vojenskogeografická data, informace a podklady v analogové a digitální po-době ve prospěch zpravodajských štábů. Souprava je vybavena výkonnou elek-trocentrálou, která zabezpečuje fungo-vání bez nutnosti připojení k podpůrným systémům. Vzhledem k předpokládané-

mu nasazení v zahraničních operacích je pracovní kontejner vybaven balistickou ochranou.

Oddělení mobilních prostředků, které tě-mito prostředky disponovalo, bylo od roku 2014 začleněno do struktury VGHMÚř jako součást odboru geografického zabez-pečení v lokalitě Praha, později Dobruška. V této době jsou již mobilní prostředky předurčeny pro geografické zabezpeče-ní především 4. BÚU a 7. BÚU. Od roku 2018 jsou všechny mobilní prostředky za-členěny do struktury 53. pluku průzkumu a elektronického boje v Opavě.

V současné době probíhá proces poříze-ní prostředku GeMoZ-C druhé verze, který by měl odstranit některé nedostatky verze první a především disponovat rozhraním pro připojení do Operačně-taktického sys-tému velení a řízení pozemních sil.

Přímá geografická podpora taktického stupně veleníSpecialisté GeoSl AČR odpovědní za pří-mou geografickou podporu jsou i ve struk-tuře vybraných součástí AČR v podříze-nosti Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil. Ke dni 1. 1. 2019 působili příslušníci GeoSl AČR (nebo vojáci zod-povědní za oblast geografického zabezpe-čení) u těchto součástí AČR:

■ Velitelství pozemních sil □ 4. brigáda rychlého nasazení (Žatec),• 41. mechanizovaný prapor (Žatec),• 42. mechanizovaný prapor (Tábor),• 43. výsadkový mechanizovaný

prapor (Chrudim),• 44. lehký motorizovaný prapor

(Jindřichův Hradec); □ 7. mechanizovaná brigáda (Hranice),• 71. mechanizovaný prapor (Hranice),• 72. mechanizovaný prapor

(Přáslavice),• 73. tankový prapor (Přáslavice),• 74. lehký motorizovaný prapor

(Bučovice); □ 13. dělostřelecký pluk (Jince); □ 15. ženijní pluk (Bechyně),• 151. ženijní prapor (Bechyně);

□ 31. pluk radiační, chemické a biolo-gické ochrany (Liberec);

□ 53. pluk průzkumu a elektronického boje Heliodora Píky (Opava),• 102. průzkumný prapor (Prostějov),• 532. prapor elektronického boje

(Opava). ■ Velitelství vzdušných sil

□ 21. základna taktického letectva (Čáslav);

□ 22. základna vrtulníkového letectva (Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou);

□ 24. základna dopravního letectva (Praha-Kbely);

□ 25. protiletadlový raketový pluk (Strakonice);

□ 26. pluk velení, řízení a průzku-mu (Brandýs nad Labem – Stará Boleslav);

□ správa letiště Pardubice. ■ Velitelství výcviku – Vojenská akademie (Vyškov).

■ 601. skupina speciálních sil (Prostějov).

Geografové na taktickém stupni jsou odborně řízeni orgány GeoSl AČR na veli-telstvích pozemních a vzdušných sil a vše-stranně realizují geografické zabezpečení součásti AČR, u níž jsou služebně zařaze-ni. Plní zejména tyto hlavní úkoly:

■ zabezpečení geografickými produkty; ■ provádění, případně metodické vede-ní vojenskogeografické a topografické přípravy;

Obr. 11 Interiér mobilního prostředku GeMoZ-C

Obr. 10 Vojenští geografové při plnění odborných úkolů v mobilním prostředku SGEOB

19


■ zpracování vojenskogeografické charak-teristiky prostoru činnosti (spolupodílí se na tvorbě zpravodajské přípravy bo-jiště) stanovené zájmové oblasti včetně účelových analýz terénu;

■ tvorba rychlých geografických výstupů; ■ zabezpečení technického poradenství a pomoci při implementaci GP;

■ přímé zabezpečení tisku, kopírování a vázání dokumentů.

Také přímo u brigád nacházejí mobil-ní geografická pracoviště své uplatnění. Začátkem roku 1999 byl geografické sku-pině 4. brigády rychlého nasazení (brn) přidělen prototyp mobilního reprografic-kého prostředku REPRO II v podobě ná-stavby vozidla Praga V3S, který obsahoval základní technické a technologické pro-středky a nástroje pro tvorbu digitálních analýz terénu. Souprava REPRO II byla nasazena pro geografickou a reprografic-kou podporu štábu 4. brn a v rámci národ-ních i mezinárodních cvičení.

Geografické zabezpečení vojenských cvičení, krizového řízení státu a jednotek NRFJednou z vojenskoodborných činnos-tí, která se ve větší či menší míře týká vojenských geografů na všech stupních velení, je přímá geografická (a případně i reprografická) podpora národních i me-zinárodních vojenských cvičení, případně jednotek vyčleněných pro potřeby NATO Response Force (NRF).

Zařízení GeoSl AČR realizovala přímou geografickou podporu velitelsko-štábních i vojskových cvičení jednak prostřednic-tvím přímé účasti svých specialistů v rám-ci činnosti mobilních pracovišť, ale zejmé-na formou přípravy rozličných podkladů a dat (včetně družicových) z území ČR i ze zahraničí, ale i účelových analýz, geogra-fického vyhodnocení objektů důležitých pro obranu státu, speciálních map, plánů měst, případně ortofotomap. Geografická služba se v rámci své působnosti spolu-podílela na zdárném průběhu štábních ná-cviků v rámci BÚU a NRF a cvičení jako: CMX, CME, EU HEX-ML 2018 a Yellow Cross, Arcade Globe, Dark Blade, Flying Rhino, Ample Strike. Na úkolech přímé geografické podpory různých cvičení se spolupodílelo jen těžko vyčíslitelné množ-ství geografů jak strategicko-operačního, tak taktického stupně.

Zkušenosti a praktické dovednosti, které vojenští geografové získali mimo jiné prá-vě v průběhu mnohých cvičení a štábních nácviků, několikrát zúročili i v reálných si-tuacích, kterých byla celá řada. Typickým a často zmiňovaným příkladem je geode-tická podpora výstavby provizorních že-

nijních mostů v období od srpna do října 2002 krátce po katastrofických povodních, které postihly ČR. Zmíněná spolupráce se následně opakovala při geodetické podpo-ře při stavbě mostních provizorií po všech ničivých povodních.

Po zemětřesení v Íránu v roce 2003 byly zpracovány geografické podklady pro za-bezpečení záchranných skupin vysílaných do postižených oblastí. O rok později, po zemětřesení ve východní části Indického oceánu, byly připraveny geografické podklady požadované zpravodajskými složkami pro následné jednání vlády ČR o možnosti vyslání týmu záchranářů do postižené oblasti. Po lokálních povodních na jaře 2006 byly vyčleněny mobilní geo- detické skupiny pro podrobné zmapová-ní postižených lokalit a kromě toho byly zpracovány vybrané geografické podklady.

Geografové se podíleli i na zabezpeče-ní sportovních akcí. V roce 2004 se v ČR konalo mistrovství světa v ledním hokeji a v Řecku pak letní olympijské hry. Na základě požadavků bezpečnostních složek státu byly zpracovány a vytištěny speciál- ní mapy, aktuální ortofotomapy, plány vybraných měst, včetně nejaktuálnějších informací o prostorech konání těchto spor-tovních akcí. Velkou akcí v poslední době, kterou vojenští geografové zabezpečovali, byla vojenská přehlídka k 100. výročí za-ložení Československé republiky. Své prá-ce se zhostili se ctí a z velké míry i díky tomu dopadla přehlídka – dynamická i sta-cionární část – úspěšně.

Specialisté GeoSl AČR v uplynulém období také dočasně obsazovali syste-mizovaná místa u mezinárodních prapo-rů vyčleněných pro potřeby rotace NRF. Mezi jejich základní úkoly ve stanove-ném období patřilo zejména zabezpečení topografické přípravy včetně poskytnutí

odborné a materiální pomoci při prová-dění topografické přípravy podřízených jednotek, vedení trvalého přehledu o roz-sahu, stavu a uložení map, spolupodíl na zpracování operačních a bojových dokumentů, zabezpečení geografickými produkty, provádění analýz terénu a po-dobně. V rámci jejich působení na štábní funkci mezinárodního praporu se aktiv-ně zúčastňovali i zahraničních součin-nostních cvičení. Samostatnou kapitolou přímé geografické podpory je pak geo-detické zabezpečení jednotek AČR. Od devadesátých let minulého století dochází k masivnímu zavádění přijímačů GPS pro potřeby geodetického zabezpečení. Mezi hlavní plněné úkoly v současnosti patří zejména geodetické zaměření vojenských letišť, pyrotechnických asanací, spojova-cích a radiolokačních prostředků.

Geografické zabezpečení vojenských kontingentů vysílaných do mírových operací Od počátku devadesátých let minulého století působily a působí kontingenty AČR v mnoha zahraničních operacích v mezi-národních sestavách koaličních vojsk, a to v různých částech světa. Protože je česká armáda budována jako armáda s expedič-ními schopnostmi, je geografické zabezpe-čení těchto kontingentů a operací stěžejní součástí přímé geografické podpory. A to nejen na místě operačního nasazení, ale ze-jména v rámci přípravy jednotlivých kon-tingentů na výjezd do zahraničí. Čeští vo-jenští geografové totiž nejsou zařazováni do sestav všech jednotek operujících na za-hraničním území a geografické zabezpeče-ní je mnohdy v gesci jiné koaliční armády. Vojáci všech národních kontingentů však musí být do příslušné operace všestranně a řádně připraveni, a zejména v příprav-

Obr. 12 Zaměření prostoru jednoho z poškozených mostů po ničivé povodni v roce 2010

20


ném období je role národní geografické podpory nezastupitelná. Specialisté GeoSl AČR se mimo jiné pravidelně spolupodíle-jí na přípravě kontingentů v rámci školicí a výcvikové činnosti tím, že zabezpečují teoretická a někdy i praktická zaměstná-ní vojáků před jejich vysláním do mírové operace.

Na přímé geografické podpoře kontin-gentů AČR před vysláním do zahraničních operací se v různé míře podílí geografická pracoviště všech stupňů velení. Fakticky rozhodující zodpovědnost za systémové řešení této oblasti mají zejména specialisté strategického stupně velení. Přímá geo-grafická podpora v tomto pojetí spočívá hlavně v zabezpečení analogovými a digi-tálními produkty „na zakázku“, které svou formou, obsahem, rozsahem, ale i kvalitou v maximální možné míře odpovídají poža-davku konkrétního uživatele v konkrétním prostoru a čase. Z mnoha produktů pří-mé podpory lze uvést například nespočet účelových map převážně malých a střed-ních měřítek (např. z území Sýrie, Iránu, Iráku, Kuvajtu, Balkánu, Ukrajiny, Indie, Pákistánu, Afghánistánu, Severní Koreje, Kosova, Albánie, Portugalska, Jordánska a mnohých dalších). Kromě zabezpečení kartografickými díly byly zpracovávány i anaglyfy, ortofota, plány měst, satelitní snímky a družicové mapy, ale i komplex-ní rychlé geografické informace z oblastí celého světa. Z podkladů a dat v digitální formě lze zmínit digitální atlas světa a di-gitální mapy různých měřítek.

Většina z výše uvedených produktů a digitálních podkladů byla účelově zpra-cována pro potřeby balkánských misí a v posledních letech i pro kontingenty vy-sílané do Afghánistánu a Iráku. Např. kon-tingenty AČR, které v letech 2005–2007 působily v mezinárodní sestavě ISAF (International Security Assistance Force) na základně německo-česko-dánského PRT ve Fayzabádu v afghánské horské provincii Badakšán, získaly kromě jiného v průběhu roku 2006 knižní vydání topo-grafické mapy 1 : 100 000 provincie, kde pravidelně patrolovaly české průzkumné jednotky.

Od roku 2003 GeoSl AČR každoroč-ně obsazovala funkci vedoucího geo-grafického důstojníka velitelství KFOR (Kosovo Force), který se od roku 2004 střídal s českým databázovým manaže-rem geografického oddělení velitelství KFOR. Od roku 2010 zastávají obě geo- grafické pozice příslušníci GeoSl AČR. Tato zkušenost vojenských geografů je současně i cennou zpětnou vazbou do-vnitř GeoSl AČR ohledně skutečných potřeb štábů a vojsk v oblasti jejich geo-grafického zabezpečení.

Obr. 13 Souprava SOUMOP(O) na základně PRT v afghánské provincii Lógar

Obr. 14 Měřické práce na letišti vrtulníků na základně Šarana

Obr. 15 Měřická skupina VGHMÚř na vojenské základně Šarana

21




AČR Armáda České republikybrn brigáda rychlého nasazeníBÚU brigádní úkolové uskupeníCGeoP centrum geografické podporyCGeoZ centrum geografického zabezpečeníCMX, CME Crisis Management ExerciseČR Česká republikaČSLA Československá lidová armádaESRI Environmental Systems Research InstituteEU HEX-ML European Union Hybrid Exercise MultilayerEU Evropská unieGeMoZ-C Mobilní pracoviště geografického a hydrometeo-

rologického zabezpečení operacíGeoSl AČR geografická služba Armády České republikyGIS geografický informační systémGP geografický produktGPS Global Positioning SystemIDET International Defence and Security Technologies

FairISAF International Security Assistance ForceKFOR Kosovo Force

MOGAN modul geografických analýzMOGEP Mobilní geografické pracovištěMOPAT Mobilní pracoviště analýzy terénuMOREP modul reprografického zabezpečeníMOSIN modul sběru geografických informacíMOZIN modul zásobování informacemiNATO North Atlantic Treaty OrganizationNRF NATO Response ForcePRT Provinční rekonstrukční týmSFOR Stabilization ForceSGEOB Mobilní souprava geografického zabezpečení

brigádníSOC MO Společné operační centrum Ministerstva obranySOUMOP(O) Mobilní souprava geografického zabezpečení

operačního stupněVGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřadVTOPÚ Vojenský topografický ústavVVP vojenský výcvikový prostorVZÚ Vojenský zeměpisný ústavWGS84 World Geodetic System 1984

Použité zkratky

Někteří specialisté GeoSl AČR byli po-věřeni splněním konkrétního specifického úkolu přímé geografické podpory zahra-ničních misí AČR v místě operačního na-sazení národních kontingentů nebo kon-tingentů spojeneckých vojsk. V takovém případě do stanoveného prostoru vojenští geografové přicestovali pouze na časově omezené období a za účelem splnění od-borného úkolu. V březnu a dubnu 2002 specialisté VTOPÚ plnili úkoly geodetic-kého zabezpečení prostoru pyrotechnic-kých asanací v Bosně a Hercegovině (mise SFOR – Stabilization Force). Příslušníci VGHMÚř provedli v únoru a březnu 2007 velkoměřítkové mapování kosovské zá-kladny Šajkovac (mise KFOR) a v roce 2008 aktualizaci změn a zaměření základ-ního bodu GPS na základně Film City v Prištině (Kosovo).

Služba také dočasně obsazovala syste-mizovaná místa u mezinárodních praporů radiační, chemické a biologické ochra-ny vyčleněných pro potřeby 5. a později 8. rotace NRF. Konkrétně šlo o pozici geo-grafa zpravodajské skupiny u 312. praporu radiační, chemické a biologické ochrany. V rámci jejich působení na štábní funkci mezinárodního praporu se příslušníci služ-by zúčastňovali i zahraničních součinnost-ních cvičení. Jeden příslušník služby pů-sobil i v sestavě praporu 5. rotace NRF ve funkci systémového specialisty.

Pravděpodobným vrcholem aktivit v této oblasti byla účast příslušníků služby

v operaci ISAF, kde působili jako součást českého PRT, který v letech 2008–2013 plnil úkoly v afghánské provincii Lógar. Základními úkoly se pro specialisty služ-by stala příprava geografických podkladů pro průzkumné patroly a experty PRT, dále pro obranu základny a uspokojování spe-ciálních požadavků. Velice žádanými byly družicové snímky, a to zejména ve formě ortofotomap, a 3D vizualizace terénu.

V letech 2010 a následujících služ-ba plnila úkol zaměření kompenzačních kruhů a mapování letiště pro naši vr-tulníkovou jednotku, jež byla součástí Task Force Hippo na základně Šarana v Afghánistánu. V rámci plnění úkolu byla prakticky otestována schopnost realizace WGS84 (World Geodetic System 1984) v neznámém prostředí.

ZávěrPoměrně široká problematika přímé geo- grafické podpory štábů a vojsk byla, je a s největší pravděpodobností i zůstane velmi podstatnou součástí geografické-ho zabezpečení obecně. Ať už hovoříme o materiálním či personálním zabezpečení zahraničních operací, vojenských cvičení nebo reálných krizových či jiných situací, o další účasti našich specialistů v meziná-rodních strukturách, o lektorské činnosti vojenských geografů, ale i o popularizaci GeoSl AČR obecně.

V souvislosti s přímou geografickou podporou štábů a vojsk je někdy diskuto-

vána otázka, zda upřednostnit geografické produkty vysoké kvality tištěné na ofseto-vých strojích nebo nestandardní kartogra-fická díla tzv. šitá uživateli na míru. V této souvislosti je potřebné si uvědomit, k čemu bude požadovaný GP sloužit. V případě, že se jedná o GP, který má sloužit pro zabez-pečení AČR v mírovém stavu (např. zná-zornění rozmístění jednotek AČR v rámci ČR, geografické podklady pro konání pře-hlídek, výstav, významných mezinárod-ních akcí apod.), má určitě opodstatnění takový GP vytvářet jako nestandardní kartografické dílo. Důležitým aspektem v tomto případě je, že orgány GeoSl AČR nejsou v mírovém stavu pod takovým ča-sovým tlakem a zpravidla disponují dostat-kem spotřebního materiálu, který je k za-bezpečení takových požadavků potřebný. Diametrálně odlišná situace je v případě válečného stavu a působení v zahranič-ních operacích, kdy orgány GeoSl AČR disponují pouze omezenými disponibilní-mi zdroji. V takových případech je nutné zvažovat každý požadavek individuálně a upřednostňovat spíše distribuci GP, které jsou zavedeny do zásobování a připravené k okamžitému použití. Rovněž vojenská cvičení organizovaná v mírovém stavu na území ČR by měla být zabezpečová-na z valné části GP, které jsou již zave-deny do užívání a je možné si je vyžádat z centrálního skladu map dislokovaného v Dobrušce v rámci VGHMÚř. Zde platí pravidlo „cvič stejně, jako když bojuješ“.

22


Poslední česká geografická stopa v Afghánistánu v rámci 10. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógarmjr. Ing. Josef RadaVojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ÚvodTragické události, které se udály českým vojákům v roce 2018 v Afghánistánu, dá-vají také připomenout strasti v dobách mise ISAF (International Security Assistance Force), předchůdce dnešní mise Resolute Support.

V roce 2019 uběhlo již 6 let od ukončení činnosti českého Provinčního rekonstrukč-ního týmu (Provincial Reconstruction Team – PRT) v rámci operace ISAF, který v této operaci působil v letech 2008–2013. Společná operace jednotek Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO) a dalších spojenců, která byla celko-vě ukončena v roce 2014, byla jednou z nejrozsáh-lejších a nejnákladněj-ších vojenských operací v historii NATO, které se

účastnila většina států NATO (26 z 29) a dalších dvacet evropských i mimoevrop-ských zemí [1]. Jedním z nosných projektů operace ISAF byly tzv. Provinční rekon-strukční týmy. Jejich cílem bylo plánování a realizace projektů pro rozvoj provincií a podporu jejich obyvatel [2]. Důvodem

vzniku tohoto projektu byla také snaha o přímé využití investičních prostředků ze zahraničí, čímž se obcházely investice do centrální vlády a tím i potenciální nebez-pečí korupčního zneužití financí.

Ochranou civilního PRT byly pověřeny vojenské jednotky jednotlivých zúčastně-

AbstraktČlánekpojednáváočeskégeograficképodpořevrámcioperaceISAF.ČeskýprovinčnírekonstrukčnítýmbylnasazenvprovinciiLógaraukončilsvoučinnost10.kontingentemvroce2013.JehonedílnousoučástíbylageografickápodporareprezentovanádvěmačeskýmidůstojníkyamobilnígeografickousoupravouSOUMOP(O).Ipřesdrsnémístníprostředíanáročnostpožadavkůprobíhalaprácebezproblémověcelýchpětlet.Tentotyppřímégeograficképodporysestaljednímzesymbolůčeskéúčastivregionuanaznačilmožnoucestudobudoucnosti.Anivpřípaděposledníhoprovinčníhorekonstrukčníhotýmusenejednalooklidnoumisi,jelikožsevyskytlařadaúskalíanebezpečnýchsituací.

The last footstep of Czech geospatial support in Afghanistan within the 10th Provincial Reconstruction Team LógarAbstractThearticlepresentstheCzechgeospatialsupportwithintheISAFoperation.CzechProvincialReconstructionTeamsweredeployedinLógarprovinceandfinishedtheiractivitytogetherwiththe10thcontingentin2013.ItsmaintaskwasthegeospatialsupportdonebytwoCzechofficersworkinginthemobilegeospatialsetSOUMOP(O).Despitetheharshenvironmentanddemandingcharacteroftasks,theworkwentwellwithoutanysignificantproblemsentire5years.ThistypeofthedirectgeospatialsupportbecameoneofthesymbolsoftheCzechparticipationintheregionandhasgivenindicationofapossiblewayforthefuture.Althoughtherotationofthe10thProvincialReconstructionTeamwasthelastrotation,theTeamdidn´tavoiddifficultiesanddangeroussituations.

Obr. 1 Logo PRT Lógar (vlevo nahoře); přehledná mapa Afghánistánu (vlevo dole) a provincie Lógar (vpravo)

23


ných států. Český PRT byl nasazen v pro-vincii Lógar, což je menší provincie sou-sedící na severu s Kábulem, kde působil v letech 2008 až 2013. Trvalá přítomnost bojovníků Tálibánu ztěžovala obnovení normálního pořádku a šíření moci centrál-ní vlády v Kábulu. Součástí jednotky byla samostatná geografická podpora složená z Mobilní soupravy geografického zabez-pečeníoperačníhostupně (SOUMOP(O)) a personálu v počtu dvou nižších důstoj-níků. Pro vojenské geografy bylo novou výzvou poskytovat geografickou podporu v tomto krizemi a válkou zmítaném regionu a zároveň vysokohorském a pouštním prostředí.

1. Operace ISAFV roce 2001 bylo v Afghánistánu zá-sahem spojeneckých vojsk v čele se Spojenými státy americkými svrženo hnutí Tálibán. Příslušníci Tálibánu nikdy úplně nezmizeli, pokračovali v partyzán-ském stylu odporu a v průběhu let sílila jejich aktivita zejména v hůře dostupných provinciích. Operace ISAF byla zahájena v roce 2003 nasazením aliančních jednotek po celém Afghánistánu [2]. Úkolem PRT bylo zabezpečit podporu rozvoje provincií a tím i zajistit stabilitu země. Tyto týmy se většinou skládaly z civilní a vojenské čás-ti. Zatímco civilní členové PRT (např. za-městnanci ministerstev zahraničních věcí) se věnovali realizaci rekonstrukčních pro-jektů, vojenská složka zajišťovala jejich bezpečnost, dopravu a komunikaci s ISAF a národním velením a plnění úkolů vyplý-vajících z operačního plánu ISAF.

Pro naplnění cílů působnosti PRT byla klíčová civilní část. Civilní experti udr-žovali pravidelný kontakt s místním oby-vatelstvem a především s místními úřady, identifikovali potřeby obyvatelstva, navr-hovali rozvojové projekty a možnosti je-jich realizace [3]. Ze stavebních projektů PRT lze zmínit stavbu či rekonstrukci škol, vodáren, přehradních hrází, policejních stanic, mostů apod. Rozsáhlost afghánské-

ho území, zvyšující se aktivity Tálibánu, chybějící evidence obyvatel (nemožnost hlídat přesuny obyvatel), celková finanční náročnost vojenské operace ISAF a obtíž-nost dlouhodobé údržby investičních pro-jektů po jejich dokončení byly hlavními důvody ukončení projektu v roce 2014.

Český PRT byl umístěn v centrální části provincie Lógar na předsunuté ope-rační základně (Forward Operating Base – FOB) Shank, rozsáhlé opevněné základně s vlastním letištěm. Desátá jednotka byla posledním týmem, který zároveň ukončil pětiletou činnost českého PRT v provin-cii. Krátce po odjezdu českých vojáků skončilo také působení aliančních jed-notek a FOB Shank byla na konci roku 2013 předána afghánské armádě (Afghan National Army).

2. Desátá jednotka Provinčního rekonstrukčního týmu LógarOd začátku mise bylo zřejmé, že bezpeč-nostní situace se nelepší a ofenziva po-vstalců spíše zesiluje. Potvrdilo se to hned na úvod, v srpnu 2012, kdy se u zdi základ-ny odpálil řidič s výbušninami napěchova-ným kamionem (viz obr. 2). Tento útok, při kterém nebyl zabit ani zraněn žádný Čech, kompletně zničil téměř 200 metrů opevně-né zdi a rovněž všechny přilehlé budovy za zdí uvnitř základny.

V průběhu mise zesílilo zejména rake-tové ostřelování základny. Za šest měsí-ců bylo napočítáno přes 100 jednotlivých útoků s celkovými 150 projektily (tj. ra-kety různé ráže, granáty z bezzákluzo-vých kanónů a minometů). Výsledkem této nepřímé střelby bylo několik mrtvých a zraněných a materiálové škody napříč základnou. Bohužel také česká strana se nevyhnula následkům této ofenzivy. Střepinami vzniklými dopadem rakety do zdi byl zasažen do zad a hlavy příslušník českého kontingentu. Ten byl následně operován a převezen do České republiky (ČR), kde byl dlouho v kómatu a probral se až po půl roce. Další z obětí se stal

český služební pes při dopadu rakety do kotců. Zasáhly ho střepiny do zadní části těla a přežil jen díky rychlé reakci lékařů a poskytnuté transfuzi od druhého českého psa. Posledním z vážnějších incidentů bylo zasažení „B-hutu“ (ubytovací jednotka pro cca 10 lidí) afghánských tlumočníků pra-cujících pro českou armádu. Projektil za-sáhl střechu a pod ní postel, kde 5 minut předtím odpočíval tlumočník.

Většina útoků proběhla do konce říj-na a pak nastala obvyklá zimní pauza, kdy se jádro Tálibánu stahuje na zimu do Pákistánu. Poté polevil i stres z každoden-ního ohrožení života. Úkolem 10. PRT bylo postupně dodělávat a utlumovat ci-vilní projekty českého PRT tak, aby 31. 1. 2013 byla oficiálně ukončena jeho činnost v Lógaru a správa projektů byla předána místním institucím. Byla provedena také řada patrol, zejména s cílem demonstra-ce přítomnosti a síly. I přes definitivní ukončení projektu již po pěti letech měl český PRT výrazný vliv na hospodář-skou a bezpečnostní situaci v provincii. Nemalou zásluhu na tom měl i český geo-grafický tým.

Obr. 2 Odpálení sebevraha v kamionu u zdi FOB Shank v srpnu 2012 – před výbuchem (nahoře) a při výbuchu (dole) (zdroj: Tálibán)

Obr. 3 Zásahy raket do českého prostoru FOB Shank v září 2012 – zásah T-wallu (vlevo), B-hutu (uprostřed) a pohled na vnitřek zasaženého B-hutu (vpravo) (zdroj: zpravodajská skupina 10. PRT Lógar)

24


3. Geografická podpora

3.1 Příprava vojenských geografůPosledního českého PRT se zúčastnil geo-grafický tým ve složení kpt. Ing. Libor Novotný a kpt. Ing. Josef Rada. Svoje zna-losti a odbornost prokázali již při třítýden-ním certifikačním cvičení ve vojenském újezdu Březina v červnu 2012. Při něm byla využita Mobilnísoupravageografic-kéhozabezpečeníbrigádní(SGEOB), což se projevilo v kvalitě, možnostech a rozsa-hu poskytování velkého množství produk-tů a odborných služeb. Základem tohoto mobilního prostředku jsou dva kontejnery osazené na Tatrách 815 a přívěs s vlastní elektrocentrálou. Pro cvičení byl použit pouze jeden modul ze soupravy, a to modulgeografickýchanalýz (MOGAN).

3.2 Mobilní geografická souprava SOUMOP(O)V místě nasazení českého PRT byla v roce 2008 rozvinuta souprava SOUMOP(O) obsahující 5 kontejnerů, každý s trochu odlišným vybavením a záběrem činností. Kontejnery jsou zkonstruovány samostat-ně, bez dopravního prostředku. Toto pra-coviště bylo naddimenzováno pro využití v rozsáhlejších operacích, a tak byly volné kapacity později využity ostatními pří-

slušníky PRT. V řídicím modulu MOGAN byly realizovány komplexní geografické analýzy zájmového prostoru a mapové vý-stupy. Dalšími moduly byly modulzásobo-váníinformacemi (MOZIN), modulsběrugeografickýchinformací (MOSIN) určený pro shromažďování, třídění a vyhodnoco-vání dat, informací a podkladů a modulreprografického zabezpečení (MOREP) [4]. Geografové využívali zejména kon-tejner MOGAN. Ostatní kontejnery využí-vali zpravodajci, tlumočníci a velitelé rot. Přímý kontakt v rámci soupravy s ostatní-mi příslušníky PRT tak umožňoval častou interakci a rychlou podporu správným směrem. Proti ostřelování byly kontejnery z velké části z boků a na střechách chrá-něny pytli naplněnými pískem. Jednalo se sice o základní, ale dostatečnou ochranu proti možným střepinám. Přímý zásah by ale takováto ochrana zřejmě nezastavila.

Výhoda více kontejnerů se ukázala poz-ději, když došlo k závadě na některém ze zařízení. V polovině mise se např. porou-chal plotter v modulu MOGAN, a proto byl operativně využit plotter z modulu MOZIN. Taktéž laserové barevné tiskár-ny formátu A3 byly postupně využívány všechny. Důvodem bylo zejména praš-né prostředí, které neúměrně zatěžovalo techniku. Problémy se rovněž vyskyto-

valy u diskového pole a počítačů, jejichž výkon a funkčnost byly po pěti letech provozu omezeny. Do sestavy kontejnerů patřily i dvě elektrocentrály s výkonem 16 kW, které bohužel poměrně brzy vy-pověděly službu a nebylo možno je na místě opravit. U 10. PRT již byly mimo provoz a tudíž byly využívány propůjčené výkonnější americké elektrocentrály. Přes toto opatření se opakovaly časté výkyvy napětí, což bylo jedním z hlavních důvo-dů problémů s výpočetní technikou. Jeden z mnoha výpadků ke konci mise měl za následek ztrátu části dat z diskového pole. Naštěstí většina dat byla zálohována na externích discích.

Standardní vnitřní vybavení kontejnerů bylo: stolní PC (2 ks), notebook (2 ks), diskové pole (2 ks), UPS (1 ks), laserová tiskárna A3 (1 ks), plotter 42″ (1 ks), vel-koformátový skener (1 ks) a prostředky na knihařské práce – laminovací zařízení, stroj pro kroužkovou vazbu a velkoformátová řezačka papíru. Toto vybavení bylo nej-více využíváno. Některá zařízení se z dů-vodu struktury úkolů a omezených kapacit vůbec nepoužívala, například velkoformá-tová kopírka či přístroj na mapování v te-rénu Trimble GeoXT. Mimo čtyř pracov-ních kontejnerů byl součástí SOUMOP(O) i skladový kontejner, který obsahoval pře-devším některé náhradní součástky, zásoby papíru a náplně do tiskáren. Papír do plotteru, kancelářský papír a tiskové náplně byly rychle spotřebovávaným zbožím. Například v době největšího pracovního zatížení se měsíčně spotřebovalo přes deset rolí plotterového papíru a jedna sada tonerů všech barev.

Ze softwarového vybavení byly nej-častěji využívány programy ArcGIS 9.3, Global Mapper 11, Adobe Photoshop CS2 a Corel Draw X3. Pro zabezpečení větši-ny úloh tiskového, grafického, databázo-vého a analytického charakteru to bylo více než dostačující. Lze zmínit i specia- lizované programy na zpracování fotek Zoner Photo Studio a na zobrazování výš-Obr. 4 Kompletní mobilní geografická souprava SGEOB

Obr. 5 Mobilní geografická souprava SOUMOP(O) – pohled z vnějšku a z vnitřku

25


kových dat RTV 3DEM (Rapid Terrain Visualization for Digital Elevation Models). Licence Global Mapperu byly využity i na velitelství kontingentu, ze-jména u zpravodajského oddělení. Tento program se ukázal jako nejvhodnější a nejdostupnější varianta pro lokální dis-tribuci webových mapových služeb. Při zakládání projektu webové mapové služ-by vznikla také myšlenka na vytvoření nové vektorové vrstvy s hypertextovým odkazem na fotografie z daného úze-mí, klasifikované podle kilometrového čtverce ve formátu MGRS (Military Grid Reference System). Fotodokumentace byla klíčová při plánování tras výjezdo-vých skupin a napomáhala k lepší orien-taci v terénu. Sběr dat, nejčastěji v po-době fotografií a záznamů GPS (Global Positioning System), byl realizován buď prostřednictvím jednotek vyjíždějících ze základny, nebo účastí geografa na prů-zkumném letu vrtulníkem [5].

3.3 Datový skladZa pět let působení vojenských geo-grafů v rámci českého PRT bylo území provincií Lógar, Wardak a Kábul z vel-ké části datově pokryto americkými leteckými snímky Buckeye (rozlišení 0,1–0,5 m) a výškovými daty LIDAR

(Light Detection and Ranging; hustota sítě bodů 1 m). Ve valné většině úkolů stačilo využívat tato data. Jako topo-grafický podklad produktů byly pou-žívány topografické mapy 1 : 50 000 vy- generované z vektorové databáze Multi- national Geospatial Co-production Program (MGCP) čerstvě zaktualizované ve Vojenském geografickém a hydro-meteorologickém úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce (2012). Dále se v projektech přehledných map připojovala i rastro-vá data Topographic Line Map 1:50,000 a 1:100,000 (TLM 50, TLM 100) a Joint Operations Graphic 1:250,000 (Ground)

(JOG 250G) a případně ekvivalenty map v jazyce Darí, jímž mluví většina obyvatel Afghánistánu. Z podpůrných družicových snímků lze zmínit Rampant Lion (rozliše-ní 0,6 m) a výškový model Digital Terrain Elevation Data Level 2 (DTED2; hustota sítě bodů 30 m). Tyto sady se využívaly v případě velké rozsáhlosti území na vý-sledném produktu a tím i menší náročnosti výpočtů a manipulace s daty [5]. Kromě toho se pracovalo s celou řadou účelových vektorových databází – Gazetteer (bodová vrstva polohopisných názvů), jednotlivé vrstvy MGCP, projekty PRT, databáze za-minovaných oblastí a další.

3.4 Geografické produkty a odborné službyNa podkladě uvedených datových sad byla poskytována celá řada různých pro-duktů – topografické mapy s vektorovou nadstavbou, přehledné a nástěnné mapy, snímkové mapy, 3D analýzy a simula-ce využité při analýze terénu metodou OCOKA, silniční atlasy tzv. roadbooky (např. Roadbook Logar 1 : 50 000) apod. Dále byly prováděny tiskařské práce (ko-pírování, tisk, vazba a laminování doku-mentů, tvorba děkovných a pamětních listů, vizitek apod.) a servisní činnosti (údržba a aktualizace projektu v Global Mapper pro zpravodajský informační sys-

Obr. 6 Skladový kontejner se zásobami pro SOUMOP(O)

Produkty Data Rozlišení dat

Topografické mapy s nadstavbou TLM 50; TLM 100; vektorová data 1 : 50 000; 1 : 100 000

Snímkové mapy Buckeye; Rampant Lion; RDOG 0,1 m; 0,6 m; 1 m

Nástěnné mapy JOG 250G 1 : 250 000

Roadbooky TLM 50; vektorová data 1 : 50 000

Vazby, vizitky, diplomy fotografie; rastrová data -

3D analýzy LIDAR; DTED2; SRTM 1 m; 30 m; 90 m

Analýzy terénu metodou OCOKA* LIDAR; Buckeye; TLM 50 1 m; 0,1 m; 1 : 50 000

3D video průlety DTED2; TLM 100 30 m; 1 : 100 000

* OCOKA (Observation, Cover and Concealment, Obstacles, Key Terrain, Avenues of Approach) – vojen-skogeografická analýza terénu vyhodnocující možnosti pozorování, krytí a skrytí, překážky, klíčové prvky v terénu a přístupové cesty.

Tab. 1 Přehled dostupných dat a produktů seřazených podle počtu vydaných kusů

Obr. 7 Výřezy rastrových dat TLM 100 (vlevo) a TLM 50 (vpravo)

26


tém či datový servis navigačních přístrojů využívaných českými patrolami).

Z konkrétních projektů v rámci geo-grafické podpory 10. PRT stojí za zmín-ku hojně používaný a oblíbený roadbook Shank – Kábul, který popisoval silnice, propustky a možné náhradní cesty na této trase. K podkladovým rastrovým datům TLM 50 byly doplněny fotky propustků a různé další analýzy vojenského charak-teru pro hladký průběh patrol směřujících do Kábulu a zpět. Rozruch na štábu – v po-zitivním smyslu slova – vyvolala simulace letu rakety při ostřelování základny Shank (video výstup) provedená v programu ArcScene. Byly namodelovány některé budovy základny a pro místo dopadu bylo zvoleno nejčastější (průměrné) místo, kte-ré bylo střelami zasahováno.

Většina úkolů byla zadávána čes-kými vojáky, tj. štábem a jednotkami 10. PRT, výcvikovou a poradní jed-notkou OMLT (Operational Mentor and Liaison Team) ze sousední pro-vincie Wardak a vojáky na základně KAIA (Kabul International Airport) v Kábulu. Částečně spolupracovali čeští geografové i s příslušníky ozbrojených sil dalších zemí, například s Rumuny či Američany. S americkými geografy

proběhlo několik jednání a výměn dat, například výměna nové edice TLM 50 (2012) za aktuální dlaždice dat Buckeye a LIDAR. Geografické produkty byly také nepřímo distribuovány afghánské armádě a policii. Geografická jednot-ka nebyla v Lógaru úplně odříznuta od

podpory z ČR. Byla prováděna konzul-tace a výměna dat s geografy pracujícími u různých útvarů Armády České repub-liky (AČR). Díky rychlému datovému spojení bylo možno posílat a stahovat data přes datové úložiště geografické služby AČR „Výměna“.

Obr. 8 Výřezy satelitního snímku Rampant Lion (vlevo) a leteckého snímku Buckeye (vpravo) Obr. 9 Výšková data LIDAR

Obr. 10 Výřezy map s analýzou vzdáleností (vlevo) a analýzou viditelnosti (vpravo)

Obr. 11 Přebal silničního atlasu Roadbook Logar 1 : 50 000 Obr. 12 Snímková mapa FOB Shank

27


4. Meteorologická podporaZ důvodu zrušení tabulky meteorologa po ukončení činnosti 8. PRT na začátku roku 2012 bylo nutno převzít některé služby a úkoly, které zabezpečoval. Jednalo se zejména o předpovědi počasí – okamžité, čtyřdenní a dlouhodobé. Pro většinu z nich bylo ale potřeba využít pomoc od ostatních jednotek, jelikož na místě nezůstaly žádné vhodné přístroje pro alespoň základní práci meteorologa (např. kvalitnější teploměr). Pro meteorologickou podporu byla využívána hlášení z letiště na základně Shank, od meteorologické směny na zá-kladně KAIA či od meteorologů z ČR pra-cujících ve VGHMÚř.

Za těchto podmínek bylo velmi obtížné určovat počasí. Podle odhadů počasí se např. plánovaly patroly. Alespoň částeč-nou úlevou bylo, že počasí v Afghánistánu je trvale stabilní a nemá tendenci se příliš vychylovat od běžných ročních průměrů. Později byly problémem teploty kolem nuly, které se dají jen obtížně odhadnout, nicméně z externích informačních zdrojů se dařilo předpovědi spolehlivě pokrýt.

5. Život geografů v misiŽivot geografa v misi neznamená jen bádání nad odbornými úkoly, ale také plnění vojenských povinností. Těmi byly různé střelby (denní, noční, bojové) a štábní nácviky (nácvik bojové pohotovosti, přednášky). Geografové se

též několikrát účastnili směn na TOC (Tactical Operations Command) českého kontingentu jako „watchkeeper“ (operační dozorčí). Z důvodu kapacitně náročného obsazování čtyř strážních věží v severní části základny českými vojáky byli nasa-zováni do služeb též členové štábu a tudíž i geografové drželi několik strážních slu-žeb. Při jednom z útoků dopadla raketa přímo před jejich strážní věž.

Dalšími ohroženími byly dopady raket 50 metrů a týden poté 30 metrů od ubytov-ny geografů. Nepříjemností též bylo řízené zničení kamiónu jednotkami ISAF. Tato cisterna přivážela zásobu vody a byla zni-čena z důvodu podezření použití kamiónu jako bomby. Následně pak nebyla týden dostupná voda na sprchování a splacho-vání WC a namísto toho se musela více-účelově používat pitná voda z plastových půllitrových lahví.

Jak utichala činnost 10. PRT a úkolů ubý-valo, začalo přibývat úkolů od jednotek, které měly být nasazeny v provincii Lógar a Wardak v roce 2013. Jednalo se o MAT (Military Advisory Team) – nástupnický tým za český PRT, vrtulníkovou jednotku a odřad odsunu, což byl původně plánova-ný 11. PRT zredukovaný na menší jednotku určenou pouze na odsunutí českých vojáků a materiálu ze základny Shank.

Po rozhodnutí o ukončení projektu PRT a odsunu SOUMOP(O) zpět do ČR se za-čaly úkoly opět hromadit. Bylo potřeba

připravit mapové produkty pro všechny plánované jednotky na rok 2013, které po odjezdu SOUMOP(O) již neměly pří-stup ke geografické podpoře původního rozsahu. Některé jednotky nakonec nasa-zeny nebyly (např. vrtulníková jednotka), nicméně mapy pro ně byly dle požadavku připraveny před odjezdem soupravy v půl-ce února 2013. Jednotky 1. MAT Logar, 1. MAT Wardak a odřad odsunu byly nasazeny dle plánu a v průběhu jejich mise využívaly geografické produkty připravené geografy 10. PRT.

6. Zakončení miseZávěr mise na začátku roku 2013 byl oprav-du hektický. Kromě přípravy map a tisko-vých produktů bylo potřeba SOUMOP(O) připravit na návrat zpět do ČR. Bylo nutno odstranit ochranné pytle a písek odvézt na okraj základny. Dále byly do kontejnerů ukládány elektrocentrály, balil se spojova-cí stan a vše bylo nutno uvnitř upoutat pro přesun.

Logistická stránka přesunu byla snad ještě náročnější, jelikož převézt majetek v hodnotě miliónů korun celou cestu až do ČR je velmi obtížná záležitost a pře- evidování takovéto rozsáhlé soupravy zpět k útvaru je vždy problematické. Návrat vo-jáků do ČR se proti tomu jevil jako forma-lita, nicméně v poslední fázi mise se čas velmi vlekl a domov se zdál být v nedo-hlednu.

Obr. 13 Strážní věž nad základnou s nápisem na svahu „PRT CZECH“

Obr. 15 Schéma geografické podpory všech jednotek Obr. 16 Balení a odvoz SOUMOP(O)

Obr. 14 Zasněžená FOB Shank, původní místo uložení SOUMOP(O)

28


Po příletu do ČR se zjevila krajina jak ze snů, bílo jako v pohádce. I když sněhu v Afghánistánu trochu bylo, zasněžená krajina střední Evropy působila pohád-kově ve srovnání s vysokohorskými podmínkami v oblasti obratníku Raka. Poslední den mise proběhl v ČR vyšetře-ním ve vojenské nemocnici v Těchoníně v Orlických horách. Po dlouhém odlou-čení a všech útrapách byl průchod branou areálu ne-mocnice symbolickou teč- kou za misí a následné první shledání s rodinou naprosto nezapomenutel-ným zážitkem.

ZávěrNasazení PRT se ukázalo jako správná cesta, jak ko-nečně změnit tvář válkou dlouho sužovaného regionu. I přes stažení alian- čních vojsk z mnoha zá-kladen a provincií a návrat Tálibánu na většinu alian- čními jednotkami opuště-ného území se nepochyb-

ně podařilo pozitivně ovlivnit myšlení a životní úroveň místních obyvatel. Ne všechno se dá řešit násilím a válkou. Vytváření hodnot a společná práce může přinést regionu stabilitu. To jsou nesma-zatelné hodnoty, které tento projekt za se-bou zanechal.

Vojenská geografie byla jedním z pilí-řů podpory jednotek a civilních projektů.

Takovouto zkušenost z rozsahu úkolů, přípravy a typu nasazení nelze v ČR zís-kat. Prosazení dvou geografů a vyslání geografické soupravy SOUMOP(O) bylo jednoznačným geografickým úspěchem. Je jen škoda, že se nepodařilo prosadit pokračování alespoň jednoho geografa na základně KAIA, nebo jako součást nové české jednotky nasazené na zá-

kladně Bagram v rámci operace Resolute Support.

Geografická podpora a SOUMOP(O) zanechaly v rámci projektu PRT vý-raznou stopu v samotném Afghánistánu i v paměti všech zúčastněných čes-kých vojáků, kteří byli od roku 2008 do roku 2013 nasazeni v rámci této vojenské mise. Toto je ohromnou reklamou a také značným závazkem pro budoucnost a případ-nou snahu zopakovat či napodobit tuto jedinečnou operaci, jíž se zúčastnili i vojenští geografové.Obr. 17 Pamětní list 10. PRT

Použitá literatura a zdroje[1] Natoaktual.cz,Mise ISAF.(online).

Dostupné z WWW: <http://www.natoaktual.cz/na_zpravy.aspx?y=na_zpravy/mise_isaf.htm> [cit. 2018-12-11].[2] NATOResoluteSupportAfghanistan.(online).

Dostupné z WWW: <http://www.rs.nato.int/about-us/history.aspx> [cit. 2018-12-11].[3] MZV,PRTLogar.(online).

Dostupné z WWW: <http://afghanistan.mzv.cz/prtlogar/cz/prtlogar/index_3.html> [cit. 2018-12-11].[4] MARŠA, Jan. Mobilní soupravy pro geografické zabezpečení AČR. Vojenskérozhledy, 21 (53), 2012, č. 3, s. 113–118.

ISSN 1210-3292.[5] BORTL, Dušan. Ohlédnutí za působením vojenských geografů v PRT Lógar. Vojenskýgeografickýobzor, 57, 2014, č. 1,

s. 3–8. ISSN 1214-3707.[6] PLESCHER, Jindřich. Desítka v Lógaru jde do finále. A-report, 2013, č. 1, s. 8–11. ISSN 1211-801X.[7] RADA, Josef. Analýza kvality geografické podpory v zahraničních misích. Vojenskérozhledy, 27 (59), 2018, č. 2,

s. 71–82. ISSN 1210-3292 (print), ISSN 2336-2995 (on-line).

AČR Armáda České republikyČR Česká republikaDTED2 Digital Terrain Elevation Data Level 2FOB Forward Operating BaseGPS Global Positioning SystemISAF International Security Assistance ForceJOG 250G Joint Operations Graphic 1:250,000 (Ground)KAIA Kabul International Airport LIDAR Light Detection and RangingMAT Military Advisory TeamMGCP Multinational Geospatial Co-production ProgramMGRS Military Grid Reference SystemMOGAN modul geografických analýzMOREP modul reprografického zabezpečeníMOSIN modul sběru geografických informacíMOZIN modul zásobování informacemiNATO North Atlantic Treaty Organization

OCOKA Observation, Cover and Concealment, Obstacles, Key Terrain, Avenues of Approach

OMLT Operational Mentor and Liaison TeamPRT Provincial Reconstruction TeamRDOG Rapid Delivery of Online Geospatial-IntelligenceRTV 3DEM Rapid Terrain Visualization for Digital Elevation

ModelsSGEOB Mobilní souprava geografického zabezpečení

brigádníSOUMOP(O) Mobilní souprava geografického zabezpečení ope-

račního stupněSRTM Shuttle Radar Topography MissionTLM 50 Topographic Line Map 1:50,000TLM 100 Topographic Line Map 1:100,000TOC Tactical Operations CommandVGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad

Použité zkratky

29


Rozvoj hydrometeorologického zabezpečení od 90. let minulého století do současnostipplk. Ing. Tomáš SitterVojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Praha

ÚvodV letošním roce uplynulo již 20 let od vstu-pu České republiky (ČR) do Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO). Tento vstup představuje zásadní mezník v dějinách naší země. NATO je synonymem spoje-nectví svobodných a demokratických stá-tů a členství v NATO přináší naší zemi bezpečnostní garance. V průběhu těchto let došlo v rámci spolupráce hydrometeo- rologické služby Armády České repub-liky (HMSl AČR) a ostatních meteorolo-gických služeb členských států NATO ke zkvalitňování a sjednocování meteoro-logických produktů, dat a informací dle standardů požadovaných v rámci Aliance.

Počátek rozvoje Již na počátku 90. let minulého století na-staly u tehdejší vojenské povětrnostní služ-by rozsáhlé a zásadní změny v důsledku přijetí usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) č. 637 ze dne 10. října 1991 „O realizaci programu rozvoje radarové a související zabezpe-čovací techniky pro řízení letového pro-vozu nad územím ČSFR“. Tyto změny se týkaly především oblastí komputerizace,

digitalizace, technického vybavení, tech-nologických postupů, sběru, zpracování, zobrazování, distribuce a výměny meteo-rologických dat a informací. Byly spojeny s převratným rozvojem vlastních a koope-rujících komunikačních a informačních systémů, což zásadním způsobem přispělo k tolik potřebnému zefektivnění provozo-vané informační soustavy.

První spolupráce s meteorologickými službami států NATOV tomto období byly zahraniční zájmy HMSl AČR orientovány nejprve na navázá-ní styků s vojenskou povětrnostní službou Spolkové republiky Německo (SRN) a na plnění úkolů spolupráce v rámci programu Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP) organizovaného v rámci NATO. V dalších letech byla potom rozvinuta rozsáhlá a pro HMSl AČR velmi výhod-ná spolupráce, která vyústila v zapůjčení německého vojenského meteorologického satelitního informačního a komunikačního systému GeoBerT. Prostřednictvím tohoto systému získala HMSl AČR přístup k vět-šině spojeneckých meteorologických dat, materiálů a informací. Vlastní přenos byl realizován jednocestným družicovým spo-

jením, které bylo velmi úspěšně provozo-váno až do roku 2007.

V rámci programu PfP se HMSl AČR účastnila na jednáních Meteorologické skupiny Vojenského výboru NATO (Military Committee Meteorological Group – MCMG). Díky jednání v těch-to skupinách byla HMSl AČR poskyt-nuta jedna pracovní stanice (stolní počí-tač) meteorologického komunikačního a informačního systému NAMIS (NATO Automated Meteorological Information System), který byl využíván v rámci ope-rací NATO jako páteřní meteorologický informační systém. Tento systém byl na pracovištích HMSl AČR používán v le-tech 2008 až 2012 k získávání meteoro-logických dat a informací poskytovaných v rámci operací KFOR (Kosovo Force) a ISAF (International Security Assistance Force). Současně bylo možno do tohoto systému přispívat vlastními meteorologic-kými daty a informacemi.

Další spolupráce s meteorologickými službami v rámci NATO V průběhu dalších let došlo k navázání úz-kých kontaktů a rozvoji spolupráce s větši-nou služeb armád členských států NATO,

AbstraktČlánekpopisujerozvojhydrometeorologickéhozabezpečeníatechnickévybavení,kteréjevyužívánokezpracovánípředpovědníchproduktůaspoluprácispartneryvNATOod90.letminuléhostoletídosoučasnosti.

Development of the hydrometeorological support from the 1990s to the presentAbstractThearticledescribesthedevelopmentofthehydrometeorologicalsupportaswellasitstechnicalequipment,whichhasbeenusedfortheforecastingandcooperationbetweentheHydrometeorologicalServiceoftheCzechArmedForcesandNATOpartnersfrom1990stothepresent.

Obr. 1 Technika k přenosu textových (dálnopis stránkový T-100 [vlevo]) a grafických materiálů (přijímač fototelegrafu VOLNA-K [uprostřed] a fototelegrafická stanice FAK-P [vpravo]) z 80. a počátku 90. let 20. století

30


především s belgickou vojenskou meteoro-logickou službou, kdy na počátku našeho století příslušníci HMSl AČR absolvovali odborné školení v jejím školicím středis-ku v Beauvechainu. Taktéž došlo v tomto období k navázání spolupráce se složkami Velitelství vzdušných sil Spojených států amerických v Evropě v Ramsteinu, a to zvláště s jeho 21st Operational Weather Squadron v Sembachu, v současné době v Kapaunu (vše SRN). I zde byly poskyt-nuty americkou stranou kurzy pro přísluš-níky HMSl AČR.

K výraznému zkvalitnění a zrychlení tvorby předpovědí a poskytování meteoro-logických služeb, jak bylo zmíněno výše, došlo poskytnutím systému GeoBerT, následně díky systému NAMIS. K nejvý-raznějšímu kvalitativnímu posunu došlo v roce 2007 v souvislosti s pořízením pra-covního předpovědního systému Visual Weather vytvořeného společností IBL Software Engineering, s.r.o., Bratislava, který je využíván do současné doby jako základní zpracovatelské a vizualizační prostředí. Tento systém je využíván i pro komunikaci a poskytování dat a informací v rámci NATO, v redukované verzi je pak používán v rámci operací NATO pod ozna-čením NAMIS X.

Využívané numerické modely pro tvorbu předpovědíV průběhu 90. let minulého století spoje-ných s obrovským nárůstem automatizace, komputerizace a vysokokapacitních komu-nikačních cest začala HMSl AČR využívat nejrůznější předpovědní numerické mo-dely původem od meteorologických slu-žeb SRN, Velké Británie, Spojených států amerických a postupně i francouzsko-čes-ký regionální numerický model ALADIN (Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International), jehož vývoj byl zahájen v roce 1994.

V současné době jsou pro tvorbu předpovědi počasí využívány přede-vším numerické meteorologické modely ARPEGE (Action de Recherche Petite Echelle Grande Echelle)/ALADIN, ICON (Icosahedral Nonhydrostatic Weather and Climate Model), EDZW (globální model Deutche Wetterdienst), ECMWF (European Centre for Medium Weather Forecast) a GFS (Global Forecast System). Model ALADIN je především využíván pro tvorbu krátkodobých předpovědí a grafických předpovědních materiálů pro území ČR, ostatní modely jsou využívá-ny pro tvorbu střednědobých (týdenních) předpovědí pro požadovaný prostor jak pro území ČR, tak i pro prostory nasazení sil rezortu obrany v rámci zahraničních operací sil NATO a Evropské unie, tratě

zahraničních letů a místa činností letectva Vzdušných sil AČR a další.

Nové požadavky na hydrometeorologické zabezpečeníPočínaje rokem 2001 se součástí odbor-ných postupů HMSl AČR při organiza-ci hydrometeorologického zabezpeče-ní součástí rezortu obrany stal systém Předběžných krizových aktivačních opat-ření NATO, který řeší otázky plánová-ní a řízení zabezpečení, včetně výměny a kontroly hydrometeorologických dat v době krizového řízení.

V tomto období došlo ze strany ozbro-jených sil k novým požadavkům na hydrometeorologické zabezpečení, což vedlo k výrazné změně stylu práce a od-

borných metod při jeho poskytování. Došlo k výraznému nárůstu požadavků na informace a produkty vycházející z oborů aplikované meteorologie a hyd-rologie, včetně vytváření závěrů a do-poručení pro bojovou činnost. Pro tyto potřeby začala být zpracovávána řada nových vizualizovaných informačních výstupů, které jsou pravidelně prezen-továny v informačních systémech, nebo jsou formou slovních briefingů předná-šeny nejrůznějším úrovním uživatelů v rezortu obrany.

Od roku 2001 jsou v rámci hydrometeo- rologického zabezpečení úkolů zpravo-dajského zájmu a odpovědnosti rezortu obrany postupně zpracovávány stručné klimatické studie afghánských provin-

Obr. 2 Grafické zpracování střednědobé předpovědi (nahoře přízemní tlakové pole s frontami + teplota v hladině 850 hPa + vlhkost v hladině 700 hPa, dole přízemní tlakové pole s frontami + orografie)

31


cií Nimrůz, Hilmand a Lógar a rovněž území Arktidy, Bolívie, Burundi, Čadu, Džibutska, Eritrei, Estonska, Etiopie, Haiti, Iráku, Íránu, Islandu, Japonska, Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Jemenu, Kanady, Keni, Libérie, Litvy, Lotyšska, Malajsie, Maroka, Namibie, Nigérie, Pákistánu, Pobřeží slonoviny, Rovníkové Guiney, Senegalu, Sierry Leone, Slovinska, Somálska, Súdánu, Švýcarska, Tuniska, Turecka, Ugandy, Uruguaye a Zimbabwe.

ZávěrV rámci NATO se HMSl AČR stala pl-nohodnotným členem a partnerem alian- čních spojenců. Díky jejímu rozvoji za posledních 20 let je schopna poskytovat meteorologické produkty, data a infor-mace, zabezpečovat činnost AČR a spo-jeneckých vojsk na území ČR i v rám-ci zahraničních operací dle požadavků a standardů NATO.


[1] FLAJŠMAN, Miroslav; ŠTEKL, Josef. HydrometeorologickáslužbaArmádyČeskérepubliky1918–2018. Praha : Minis-terstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2017. 367 s. ISBN 978-80-7278-707-4.

AČR Armáda České republikyALADIN Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Develop-

ment InternationalARPEGE Action de Recherche Petite Echelle Grande

EchelleČR Česká republikaČSFR Česká a Slovenská Federativní RepublikaECMWF European Centre for Medium Weather ForecastEDZW globální model Deutche WetterdienstHMSl AČR hydrometeorologická služba Armády České

republiky

GFS Global Forecast SystemICON Icosahedral Nonhydrostatic Weather and Climate

ModelISAF International Security Assistance ForceKFOR Kosovo ForceMCMG Military Committee Meteorological GroupNAMIS NATO Automated Meteorological Information

SystemNATO North Atlantic Treaty OrganizationPfP Partnership for PeaceSRN Spolková republika Německo

Použité zkratky

Obr. 4 Tabulka vlivů počasí na činnost vojskObr. 3 Předpověď výškového větru pro Fukushimu (Japonsko)

Obr. 5 Týdenní předpověď počasí s tabulkou vlivů počasí na činnost vojsk

32


Systém vzdělávání, odborné přípravy a výcviku v oblasti vojenské geografieplk. gšt. doc. Ing. Vladimír Kovařík, Ph.D., MSc.,1 mjr. Ing. Jaromír Čapek, Ph.D.,1 mjr. Ing. Dušan Bortl2

1 katedra vojenské geografie a meteorologie, Univerzita obrany, Brno2 Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Olomouc

Úvod Systém vzdělávání v oblasti zeměměřictví a vojenské geografie a oblast vojenskogeo-grafické a topografické přípravy personálu geografické služby a ostatních příslušní-ků naší armády mají hlubokou tradici sa-hající až ke kořenům samotného vzniku dnešní geografické služby Armády České republiky (GeoSl AČR). Geografie sama o sobě je sice krásný, ale o to náročnější přírodovědný obor, který vedle schopnosti a umění studia krajiny okolo nás vyžadu-je i komplex s tím souvisejících matema-tických, fyzikálních, socioekonomických a celé řady dalších znalostí. Specifičnost uplatnění těchto znalostí ve vojenství má ještě hlubší souvislosti a dopady, protože, jak je všeobecně známo, do kategorie tzv. vojenského umění patří mj. schopnost vy-užít konfiguraci a vlastnosti prostředí, ve kterém se vedou vojenské operace, k vy-tvoření výhody nad protivníkem, což v ko-nečném důsledku může vést ke snižování vlastních ztrát materiálních, ale zejména na lidských životech.

Proto je – vedle všech ostatních prak-tických činností v oblasti geografického zabezpečení – i vzdělávání a příprava pří-slušníků ozbrojených sil jednou z nejvý-znamnějších průvodních činností neodmy-slitelných od každodenní vojenské praxe. Protože, k čemu by vojákům byly sebekva-litnější kartografická díla a sebesofistiko-vanější geografické informační systémy, kdyby je nedokázali v praxi využít?

Celý komplex odborné přípravy perso-nálu GeoSl AČR byl v minulosti výhrad-ně doménou Vojenské akademie v Brně

a později Univerzity obrany (UO) v Brně. Z této školy přicházeli k útvarům po všech stránkách připravení specialisté – důstoj-níci s vysokoškolským zeměměřickým vzděláním. S reformou Armády České re-publiky (AČR), která s sebou přinesla mj. požadavek na změnu hodnostního složení vojáků ve prospěch praporčických a pod-důstojnických hodností, došlo ke změnám i v tomto dlouhodobě zažitém systému pří-pravy. Vojenské školství reagovalo na tuto skutečnost rozdělením působnosti mezi UO a Velitelství výcviku – Vojenskou aka-demii (VeV-VA) ve Vyškově. Univerzita obrany se zaměřila na teoretickou přípra-vu vojáků v hodnostním sboru důstojníků a VeV-VA zabezpečuje praktickou přípravu vojáků v aplikačních kurzech a komplexní přípravu vojáků v hodnostním sboru pra-porčíků a poddůstojníků.

Praxe však ukázala, že není v kapacit-ních možnostech VeV-VA pokrýt požadav-

ky na přípravu všech odborností, včetně vojenské odbornosti 66 geografická služba a vojenské odbornosti 67 hydrometeoro-logická služba. Odpovědnost za odbornou přípravu v těchto kurzech přešla na GeoSl AČR a hydrometeorologickou službu AČR (HMSl AČR) a praktické plnění na Vojenský geografický a hydrometeoro-logický úřad (VGHMÚř) a jeho oddělení odborné přípravy a výcviku (OdOPV) dis-lokované v Olomouci.

Tento systém byl současně zaveden i na přípravu v oblasti vojenské geografie a hydrometeorologie příslušníků ozbroje-ných sil jiných odborností v souladu s je-jich potřebami a požadavky.

VzděláváníVzdělávání v oblasti zeměměřictví pro obranu státu a geografického zabezpečení zaznamenalo po vstupu České republi-ky (ČR) do Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO), ale i v souvislosti s celospolečenskými změnami v devade-sátých letech minulého století a s nimi sou-visejícími legislativními změnami v oblas-ti vysokého školství, celou řadu zásadních změn.

Od počátku padesátých let minulého století je nositelkou vzdělávání v této ob-lasti dnešní katedra vojenské geografie a meteorologie Fakulty vojenských tech-nologií Univerzity obrany v Brně (dále jen „katedra“). Za celou dobu své existence katedra vychovala stovky špičkových ze-měměřických inženýrů a současně vojáků schopných své odborné znalosti přenášet

AbstraktČlánekpopisujezměnyvsystémuvzděláváníapřípravypersonáluArmádyČeskérepublikyvoblastivojenskégeografievsouvislostisevstupemČeskérepublikydoNATO.Celáproblematikajerozdělenanadvěčásti:načástvzděláváníačástodbornépřípravya výcviku. V části vzdělávání je popsána historie i současnost odborné přípravy důstojníků AČR v akreditovaných studijníchprogramechnaUniverzitěobranyvBrněanajejíchpředchůdcích.Částodbornápřípravaavýcvikpojednáváočinnostiahlavníchúkolechodděleníodbornépřípravyavýcviku,včetněaspektůvedoucíchkjehovzniku.

Education and training in the field of military geographyAbstractThearticledescribesthechangesinthesystemofeducationandtrainingoftheCzechArmedForces(CAF)inthefieldofmilitarygeographyinconnectionwiththeaccessionoftheCzechRepublictoNATO.Thewholeissueisdividedintotwoparts:apartofedu-cationandapartoftraining.ThepartofeducationdealswiththehistoryandpresentofthetrainingofCAFofficersintheaccreditedstudyprogramsattheUniversityofDefenseinBrnoanditspredecessors.ThepartoftrainingisdevotedtotheactivitiesandmaintasksoftheProfessionalFormationandTrainingDepartmentincludingaspectsleadingtoitsestablishment.

Obr. 1 Výcvik příslušníků AČR v práci s mapou

33


do vojenského prostředí a tím přispívat nejen k rozvoji samotného oboru vojenské geografie, ale i k přípravě příslušníků na-šich ozbrojených sil v oblasti geografické-ho zabezpečení.

V souvislosti se společenskými změnami po roce 1989 byl v roce 1991 Parlamentem České a Slovenské Federativní Republiky přijat nový zákon o vysokých školách. Tento zákon umožnil organizovat vysoko-školské studium i jako dvoustupňové s ba-kalářskou a magisterskou částí. Katedra využila možnost danou novým zákonem a upravila studijní plán na dvoustupňový s tříletou bakalářskou částí a dvouletou částí magisterskou. Nový vysokoškolský zákon z roku 1998 zrušil možnost dvou-stupňového studia a současně zavedl no-vou terminologii pro vzdělávací aktivity. Podle tohoto zákona studenti měli mož-nost studovat ve třech možných formách studijních programů – bakalářském, ma-gisterském a doktorském. Bakalářský stu-dijní program byl orientován tak, aby jeho absolventi mohli bez problémů vykonávat základní funkce, navazující magisterský studijní program byl potom určen pro stu-denty, u kterých se předpokládalo, že po jeho absolvování budou vykonávat nároč-nou samostatnou práci [pozn. v roce 2014 bylo na základě požadavků AČR studium vojenské geografie a meteorologie, stej-ně jako ostatní specializace, akreditováno jako souvislé pětileté studium].

Doktorský studijní program je určený pro absolventy magisterského studia, kteří mají zájem a předpoklady pro samostatnou vědeckou a tvůrčí práci.

Po navázání úzké spolupráce mezi GeoSl AČR a HMSl AČR byla oživena již dříve uvažovaná varianta společného studia geo- dézie, kartografie a meteorologického zabezpečení. Proto byla 1. září 2005 zří-zena katedravojenskégeografieameteo-

rologie, která vznikla z původní katedry vojenských informací o území a skupiny meteorologického zabezpečení katedry letectva. Zároveň byl akreditován nový studijní obor Vojenskágeografieameteo- rologie jako součást studijního progra-mu Vojenské technologie. V současnosti studenti na katedře studují specializaci Geografické ameteorologické zpravodaj-ství v rámci studijního programu Vojenskétechnologie–elektrotechnické.

V devadesátých letech minulého století a zejména po vstupu do NATO se katedra otevřela i zahraničním studentům – studo-vali na ní bakalářští, magisterští nebo post-graduální studenti z Lotyšska, Rumunska, Francie a Řecka. Katedra rovněž dlouho-době udržuje úzké kontakty se zahraniční-mi vzdělávacími a výzkumnými instituce-mi. Například v rámci programu Evropské komise pro mobility studentů a akademic-kých pracovníků Erasmus vyjížděli stu-

denti a učitelé katedry na výukové a studij-ní pobyty do Maďarska, Německa, Polska nebo Švédska a studenti a učitelé z těchto zemí přijížděli recipročně na obdobné po-byty na katedru. Kromě toho učitelé kated-ry vyjížděli na několikatýdenní vědecké stáže například do výzkumných ústavů Evropské komise do Itálie, armádních i akademických výzkumných pracovišť do Spojených států amerických (United States of America – USA), Číny, Japonska a dalších zemí.

V oblasti základního výzkumu se ka-tedra podílela na projektech zaměřených na vliv přírodního prostředí na mobilitu a navigaci vojenských vozidel. Katedra na nich dlouhodobě spolupracuje s předními vojenskými i civilními institucemi doma i v zahraničí. Od roku 2014 se ve spoluprá-ci s dalšími vojenskými i civilními insti-tucemi podílí na výzkumné činnosti zamě-řené na vývoj NATO Reference Mobility Model. Katedra také organizovala a podí-lela se na organizaci národních i meziná-rodních konferencí.

V oblasti dalšího vzdělávání byly na ka-tedře organizovány různé typy účelových a zdokonalovacích kurzů, např. k proble-matice nových úloh v geodézii, přecho-du na standardy NATO v oblasti geodé-zie a kartografie a nových druhů a forem vojenskogeografických informací apod. Spektrum odborných kurzů bylo doplněno i kurzy prováděnými zahraničními lekto-ry v rámci mezinárodní spolupráce. Např. v listopadu 1997 se na katedře uskutečnilo dvoutýdenní školení pro příslušníky AČR k problematice využití družicových sním-ků. Školení bylo zabezpečeno péčí vlády Francie a vedli jej odborníci firem SPOT Image a MATRA. V březnu 1998 proběhl dvoutýdenní mezinárodní kurz věnovaný zpracování dat GPS (Global Positioning System), tvorbě a vyrovnání sítí GPS; akci vedli lektoři z National Imagery and Mapping Agency z USA. V říjnu 1998 se uskutečnil kurz věnovaný analýzám teré-nu s použitím digitálních dat a kosmic-kých snímků, který katedra zabezpečovala s lektory Královské školy vojenské topo-grafické služby Velké Británie. V listopadu 1999 se uskutečnil kurz „Využití kosmic-kých snímků v topografickém zabezpe-čení a zpravodajské službě“ vedený lek-tory z Francie ze školy Groupement pour le Développement de la Télédétection Aérospatiale v Toulouse.

V tomto období došlo také k rozšíření možností dalšího odborného i vojenské-ho vzdělávání v zahraničí. Otevřely se nové možnosti zejména v USA, Francii, Německu, Španělsku a Velké Británii. Jako první nabídly svou vojenskou vzdělávací instituci USA. Od roku 1992 se v Defense

Obr. 2 Měřická praxe studentů katedry v oblasti geodézie

Obr. 3 Odborná praxe studentů katedry – hydrologické měření na řece Metuji

34


Mapping School (později přejmenované na Defense Geospatial-Intelligence School) ve Fort Belvoir ve Virginii důstojníci služby mohli seznámit s technikou, tech-nologiemi a procesy systému geografické podpory v odborných kurzech v oblasti geo- dézie, GPS, dálkového průzkumu Země (DPZ) nebo analýz terénu. Studiu těchto kurzů zpravidla předcházela intenzivní jazyková příprava v Defense Language Institute/English Language Center na le-tecké základně Lackland v San Antoniu. Dalším vzděláváním orientovaným pře-devším na využití technologií DPZ pro-šli důstojníci služby ve Francii, ve škole Groupement pour le Développement de la Télédétection Aérospatiale v Toulouse, a to buď v sedmitýdenním kurzu pro vy-užití DPZ v kartografii, nebo v desetimě-síčním kurzu komplexního využití DPZ. Další možností jsou jedno až dvoutýdenní kurzy v NATO School v Oberammergau v Německu zaměřené na přípravu geogra-fických důstojníků pro velitelské struktury a operace NATO. Dále to byly původně tříměsíční, později šestiměsíční a nakonec tříleté kurzy v European Union Satellite Center v Torrejón de Ardoz ve Španělsku s odborným zaměřením na DPZ a zejména na obrazové zpravodajství. Dva příslušníci služby rovněž absolvovali čtrnáctiměsíč-ní Army Survey Course v Royal School of Military Survey v Hermitage ve Velké Británii zaměřený na digitální geografické informace.

Odborná příprava a výcvikV rámci reformy armády a GeoSl AČR, kdy bylo rozhodnuto o navýšení počtů pra-porčíků v orgánech služby, byl současně vytvořen nový systém odborné přípravy příslušníků rotmistrovského a praporčické-ho sboru. Doplňování a příprava civilních zaměstnanců zeměměřických a polygra-fických odborností byly v historii služby prováděny podle vzniklé potřeby různými formami. Schopným občanským pracov-níkům bylo umožňováno další zvyšová-ní kvalifikace v kurzech, studiem vysoké školy, postgraduálním studiem a vědeckou přípravou. Nárůst mezinárodní spolupráce a působení občanských zaměstnanců v me-zinárodních pracovních skupinách NATO v novodobých dějinách služby vyvolaly zvýšené nároky na jejich jazykovou pří-pravu, která byla organizována v jednotli-vých zařízeních služby s využitím smluv-ních lektorů, nebo vysíláním zaměstnanců do kurzů ve školicích zařízeních armády nebo do zahraničí.

Jednou z činností s celorezortní působ-ností, které se služba věnuje, je vojensko-geografická a topografická příprava, je-jímž cílem je udržování a trvalé zvyšování

úrovně „geografické gramotnosti“ přísluš-níků AČR (včetně příslušníků geografické služby). K tomuto účelu bylo 1. ledna 2011 v rámci VGHMÚř zřízeno OdOPV předur-čené pro zabezpečení a provádění vojensko-geografické, topografické a hydrometeo- rologické přípravy příslušníků AČR. Toto pracoviště plní své úkoly v úzké vazbě na VeV-VA. Pracoviště je mj. odpovědné i za přípravu jednotek AČR před nasazením do

zahraničních operací a za následné vyhod-nocení činnosti (Lessons Learned).

Vzniku oddělení předcházela několika-měsíční příprava legislativy a dokumentů schvalovaných odborným gestorem odbo-rem vojskového průzkumu a elektronické-ho boje Ministerstva obrany a potřebných k zahájení lektorské činnosti pod zášti-tou VeV-VA. Již v průběhu tohoto obdo-bí byla v letech 2009 a 2010 u VGHMÚř

Obr. 4 Účastníci mezinárodního kurzu věnovaného zpracování dat GPS a tvorbě a vyrovnání sítí GPS (březen 1998)

Obr. 5 Topografická příprava, orientace mapy v terénu

Obr. 6 Praxe studentů katedry – závěrečná prezentace

35


organizována odborná část praporčického kurzu pro vojenskou odbornost geogra-fická služba. Po vzniku oddělení se na-bídka odborných kurzů a školení značně rozšířila a každoročně dochází k navýše-ní počtu proškolených osob (v roce 2018 to bylo přibližně 200 osob). Na základě uživatelských požadavků a vyhodnocení evaluačních dotazníků účastníků kurzů byl navýšen počet hodin jednotlivých té-mat a taktéž četnost preferovaných kurzů v kalendářním roce. K nejvíce žádaným

patří kurz pro příslušníky zahraniční ope-race v Afghánistánu orientovaný na práci s aplikací Global Mapper. Toto prostředí je hlavním nástrojem pro správu a vizualiza-ci geografických dat. Kurz probíhá v rámci přípravy do operace a bývá mnohdy jedi-nou příležitostí, kde se vojáci mohou s pro-gramem seznámit.

Od roku 2017 je na základě mezinárodní dohody OdOPV využíváno i pro odbor-nou přípravu příslušníků Ozbrojených sil Slovenské republiky (OS SR). Již od roku

2015 probíhala jednání se zástupci topogra-fické služby OS SR o spolupráci v oblasti vzdělávání a přípravy. Vzhledem k nedo-statku rekrutovaných osob z civilního sek-toru s požadovaným odborným vzděláním a absenci vojenského odborného vzdělá-vacího systému projevila slovenská strana zájem především o základní topografický kurz pro vojáky zastávající odborné funk-ce ve struktuře OS SR. V říjnu 2017 tak mohl být zahájen první geografický kurz pro zahraniční studenty. Učební plán kurzu je tematicky komplexní a kromě jiného za-hrnuje především základy geografie, ško-lení pro obsluhu geografických programů jako jsou ArcGIS a Global Mapper nebo základy počítačové grafiky.

Nedílnou součástí odborné přípravy je tvorba výcvikových pomůcek. První kroky k vytvoření systému tvorby vý-cvikových pomůcek byly učiněny v roce 2005, kdy byla do užívání dána řada po-můcek vytvořených zejména v souvis-losti s přechodem na standardizované geografické produkty a se zavedením družicových navigačních technologií. V následujících letech byl tento systém modernizován a byly vytvořeny tři sa-mostatné projekty – Encyklopedie geo- grafického zabezpečení, Vojenská topogra-fie do kapsy a e-GEO (projekt distančního vzdělávání, které bylo realizováno formou tzv. e-learningu; tento systém byl začleněn jako jeden z oficiálních výukových nástro-jů do celoarmádního systému distančního vzdělávání spravovaného VeV-VA).

ZávěrProces celoživotního vzdělávání je základ-ním stavebním kamenem pro profesní růst každého vojenského profeionála a je tak nedílnou součástí jeho života v armádě. Geografové a meteorologové jsou jedinou odborností v naší armádě, která je dopo-sud soběstačná nejen v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti odborné přípravy a výcvi-ku. Nespornou výhodu tohoto systému je možnost přímé reakce na analýzu potřeb naší služby.



AČR Armáda České republikyČR Česká republikaDPZ dálkový průzkum ZeměGeoSl AČR geografická služba Armády České republikyGPS Global Positioning SystemHMSl AČR hydrometeorologická služba Armády České

republiky

NATO North Atlantic Treaty OrganizationOdOPV oddělení odborné přípravy a výcvikuOS SR Ozbrojené síly Slovenské republikyUO Univerzita obranyUSA United States of AmericaVeV-VA Velitelství výcviku – Vojenská akademieVGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad

Použité zkratky

Obr. 7 Geografický kurz pro OS SR, exkurze na seismické stanici Polom

Obr. 8 Pořadač Encyklopedie geografického zabezpečení a jednotlivé výcvikové pomůcky

36


Odborná příprava personálu hydrometeorologické služby Armády České republiky po roce 1989Ing. Robert Piwko, mjr. Ing. Karin Stanickáodbor vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany, Praha

ÚvodVstup České republiky do Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO) a přijetí spojeneckých závazků se projevily i u hydrometeorologické služby Armády České republiky (HMSl AČR) jako nedíl-né součásti naší armády při zabezpečení plnění operačních úkolů. V souvislosti s novými úkoly, které vyplynuly ze začle-nění Armády České republiky (AČR) do NATO, nevyhnutelně došlo i ke změnám struktury a též modernizaci prostředků HMSl AČR.

Nejmarkantnější změnou, a to i v chápá- ní zabezpečování činnosti ČR, byla pře-devším změna v orientaci poskytova-ných služeb ve vztahu k jednotlivým složkám AČR a přijetí závazků vyplý-vajících z cílů výstavby sil NATO (tzv. force goals) k vyškolení a poskytnutí meteorologického personálu a prostředků k zasazení v zahraničních operacích NATO (G 0431 a G 0433). Otevřely se také mož-nosti komplexní přípravy meteorologické-ho personálu AČR k plnění těchto úkolů.

V oblasti výcviku byl od samotného začátku položen důraz na kvalitu a vyso-kou efektivnost přípravy specialistů HMSl AČR s cílem zajištění jejich připravenosti poskytovat komplexní hydrometeorolo-gické zabezpečení všem součástem AČR, včetně jednotek a specialistů vyčleňova-ných do misí a struktur v zahraničí.

Na další směřování a rozvoj vojenské povětrnostní služby (dnešní HMSl AČR) po roce 1989 mělo rozhodující vliv usne-sení vlády České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) č. 637 ze dne 10. října 1991 „O realizaci programu rozvoje rada-rové a související zabezpečovací techniky pro řízení letového provozu nad územím ČSFR“ a několik dalších návazných vlád-ních usnesení tvořících nezbytný legisla-tivní rámec pro realizaci požadavků uži-vatelů leteckých meteorologických služeb prostřednictvím meteorologické informač-ní soustavy.

1. Technický rozvoj v oblasti hydrometeorologického zabezpečeníRealizace usnesení vlády České republiky č. 373 ze dne 7. července 1993 „k hlavním cílům transformace systémů řízení a za-bezpečení letového provozu nad územím České republiky k doporučenému stan-dardu ICAO“ v podmínkách HMSl AČR vedla k zahájení modernizace letištních stanovišť leteckých meteorologických slu-žeb (LMSl) s místní působností na stávají-cích letištích (společně s řízením letového provozu) a obměně stávajícího, převážně sovětského přístrojového vybavení.

Od roku 1990 se jednalo o postupné po-řizování a instalace zařízení pro získává-ní údajů o teplotě, tlaku a vlhkosti vzdu-chu, směru a rychlosti větru – barometrů PA-21 a PA-50, větroměrných stanic WA a WAD-21, měřičů spodní základny oblač-nosti CT-12 a CT-25, taktických meteoro-logických stanic MAWS 201M TACMET, srážkoměrů ALG 978, detektoru blesků TSS928, měřiče dráhové dohlednosti RVR a automatické letecké meteorologické sta-nice AW-11. Tato zařízení, jejichž výrob-cem byla firma VAISALA (Finsko), již splňovala požadavky Mezinárodní organi-zace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization – ICAO). V roce 1992 na půdě tehdejšího Povětrnostního ústředí (PÚ) pracovníci této firmy provedli první odborné školení vybraných přísluš-níků služby k provozu a údržbě zařízení PA-21 a CT-12.

Souběžně s nákupem nových zařízení započala intenzivní dvoustranná spoluprá-ce HMSl AČR s vojenskými hydrometeo-rologickými službami armád Spolkové re-publiky Německo (SRN), Spojených států amerických (United States of America – USA), Velké Británie, Belgie, Rakouska, Maďarska a dalších v rámci Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP).

Do tohoto období spadá seznamování se se systémem hydrometeorologického zabezpečení v NATO účastí specialis-ty HMSl AČR na prvním dvoustranném

cvičení Luftwaffe a Vzdušných sil AČR Common Goal 1997.

Na základě dvoustranné spolupráce s Bundeswehr Geoinformation Centre (BGIC) se sídlem v Euskirchenu (SRN) byl v listopadu 1998 pro potřeby provádění analýzy a následné vizualizace hydrome-teorologických dat, informací a produktů poskytnut a specialisty vojenské hydrome-teorologické služby Bundeswehru nain-stalován na PÚ první vizualizační meteo- rologický systém GeoBerT. K používání tohoto systému byli tímto úřadem vyško-leni první příslušnici hydrometeorologic-ké služby (školení pokračovalo i v roce 2003). Zavedení tohoto systému do ope-račního použití v podmínkách AČR před-znamenalo zahájení procesu standardizace hydrometeorologického zabezpečení dle požadavků a standardů NATO.

V roce 2003 byla na základě dvoustran-né spolupráce s Velitelstvím vzdušných sil USA v Evropě (United States Air Forces in Europe – USAFE) v Ramsteinu (SRN) HMSl AČR zapůjčena mobilní verze vi-zualizačního systému NATO Automated Meteorological Information System (NAMIS), a to hardwarové i softwarové komponenty. Ta byla v roce 2003 úspěš-ně využita pro realizaci přímého leteckého meteorologického zabezpečení na Aerial Port of Debarkation na letišti Priština v Kosovu. Stacionární verze pak byla v roce 2004 nainstalována na odboru hyd-rometeorologického zabezpečení (OHMZ) Vojenského geografického a hydrometeo- rologického úřadu (VGHMÚř) v Praze--Ruzyni specialisty 21st Operational Weather Squadron (OWS) USAFE (Sembach, v současnosti Kapaun; SRN). Součástí americké pomoci bylo i ško-lení specialistů OHMZ v Praze a přímo u 7. OWS a do konce roku 2006 i finan-cování satelitní datové linky (Deustche Telekom AG) umožňující přístup do me-teorologického komunikačního centra NATO v Traben-Trarbachu (SRN). Odbor hydrometeorologického zabezpečení pak

AbstraktČlánekpopisujeprostředky,metodyaformyodbornépřípravyspecialistůhydrometeorologickéslužbyArmádyČeskérepubliky.

Professional training of the Hydrometeorological Service of the Czech Armed Forces personnel after 1989AbstractThearticledescribesthemeans,methodsandformsoftheprofessionaltrainingoftheHydrometeorologicalServicespecialistsintheCzechArmedForces.

37


zakoupil licenci a NAMIS poté využíval až do konce roku 2009 pro předpovědní účely a pro hydrometeorologické zabezpe-čení zahraničních pracovišť AČR.

2. Zahraniční aktivityZahraniční aktivity HMSl AČR se zaměři-ly na získávání teoretických a praktických zkušeností prostřednictvím výcviku, účasti na cvičeních, misích a odborném školení personálu HMSl AČR v zahraničí a zapo-jením příslušníků HMSl AČR do mezi-národních aktivit NATO, PfP a Evropské unie (EU).

2.1 MiseOdborný personál HMSl AČR působí v zahraničních operacích od 7. 1. 2003. Prvním operačním úkolem bylo vyslání le-tecké meteorologické skupiny včetně prv-ní Mobilní hydrometeorologické stanice Oblak I k převzetí plnění úkolů spojených s komplexním leteckým meteorologickým zabezpečením na mezinárodním letišti Priština v Kosovu od italské vojenské hyd-rometeorologické služby. Tato mise byla ukončena 1. 12. 2003 předáním kompeten-cí místní samosprávě.

V březnu 2004 bylo zahájeno přímé hydrometeorologické zabezpečení mise ISAF (International Security Assistance Force) na mezinárodním letišti v Kábulu v Afghánistánu vysláním dvou meteoro-logů-pozorovatelů (se zařízením MAWS 201M TACMET a NAMIS). Tato mise pokračovala v dalších letech v šestiměsíč-ních rotacích. Od roku 2005 byl odborný personál v misi navýšen o synoptika, od listopadu 2006 se počet našich vojáků v této jednotce zvýšil o jednoho důstojní-ka, od srpna 2008 došlo k úpravě mise na synoptika na velitelství ISAF, synoptika na letišti a dva pozorovatele. V závěru roku 2012 se počet našich vojáků v misi snížil na jednoho pozorovatele a jednoho synop-tika a od roku 2018 na jednoho synoptika.

V roce 2004 příslušník HMSl AČR v se-stavě praporu NBC (nuclear, biological and chemical) prováděl hydrometeorolo-gické zabezpečení letních olympijských a paralympijských her v Aténách (Řecko).

Od 8. 1. 2007 až do roku 2011 obsazo-vali specialisté HMSl AČR pozici štábní-ho důstojníka na hlavním velitelství KFOR (Kosovo Force).

Od 1. 4. 2007 příslušníci HMSl AČR prováděli přímé letecké meteorologic-ké zabezpečení vrtulníkové letky Helli Šajkovac (KFOR), od roku 2008 do roku 2011 na základně Šarana v Afghánistánu (ISAF Heli Unit) a v roce 2009 stíhacích bojových letounů JAS-39 Gripen na misi Air Policing v Litvě. Dalším působištěm byla od roku 2009 pozice štábního meteo-

rologa českého Provinčního rekonstrukč-ního týmu v afghánské provincii Lógar.

V současnosti jsou obsazeny dvě po-zice v operaci RS (Resolute Support) v Afghánistánu na mezinárodním leti-šti HKIA (Hamid Karzai International Airport) v Kábulu.

Hydrometeorologická služba obsazuje také od 1. srpna 2005 i jednu pozici tzv. PE (peacetime establishment – tabulky mí-rových počtů). Jedná se o tabulkové místo staršího štábního meteorologa v plánova-né hodnosti major ve strukturách NATO. Tabulkově je tato pozice tzv. deployable, tzn., že vyslaný důstojník může být bě-hem svého působení na této pozici nasazen v zahraniční operaci, a to i opakovaně.

2.2 Cvičení NATO a EUPůsobení v této oblasti bylo zahájeno ve Vyškově 23. května 1999 účastí specia-listy HMSl AČR na dvoutýdenním cvi-čení Cooperative Guard, což bylo cviče-ní mezinárodního úkolového uskupení (combined joint task force – CJTF), jehož jádrem byl štáb Velitelství Spojeneckých sil ve střední Evropě (Headquarters Allied Forces Central Europe – HQ AFCENT). Zbytek štábu byl utvořen skupinami ze států, které nebyly členy NATO (zejména PfP) a nových členů NATO. Toto účelové uskupení tvořilo více než 2 000 účastníků z 29 zemí Evropy a USA. Cvičení popr-vé ukázalo nezbytnost směřování výcvi-ku a školení specialistů HMSl AČR ne-jen k zabezpečování činnosti vzdušných sil, ale i pozemních sil (dělostřelectvo, chemické vojsko) a v tomto případě i ná-mořnictva (včetně ponorek). Souběžně vyvstala nezbytnost vybavení HMSl AČR kompatibilními vizualizačními systémy a softwarem (NAMIS, GeoBerT, Illm atd.), utajovanými linkami (CRONOS) a neutajovanými linkami (přímá linka, in-ternet) odpovídajícími standardům NATO k přenosu meteorologických dat, informa-cí a produktů s meteorologickými centry NATO. Tento úkol bylo nemyslitelné plnit bez těsné dvoustranné spolupráce s part-nery v NATO a EU.

Od roku 2002 se příslušníci HMSl AČR zúčastnili řady cvičení NATO a EU (např. CME, CMX, Clean Hunter, Shadow Hunter, v roce 2005 cvičení Viking na ve-litelství vzdušných sil v Upsale (Švédsko), CMX a dalších).

2.3 Odborné kurzy v zahraničíNa základě dohody s belgickou vojen-skou hydrometeorologickou službou byl u MeteoWing v Beauvechainue v květ-nu 2001 uskutečněn první odborný kurz „Advanced Forecasting Course“ určený speciálně pro vojenské hydrometeorolo-

gy AČR. Kurzy pokračovaly i v následu-jících letech – 2002 kurz „Atmosphering and Modelling Theory“, 2003 kurz „Advanced Forecasting Course“, 2004 kurzy „Forecast Models“ a „Atmosphering and Modeling Theory“, 2005 kurz „Advanced Forecasting Course“ a 2007 kurz „Numerické modelování atmosféric-kých procesů“.

Spolupráce s německou BGIC se zamě-řila zejména na odbornou přípravu přísluš-níků HMSl AČR předurčených a vysíla-ných do misí KFOR/SFOR (Stabilization Force) a ISAF.

V roce 2003 zahájila HMSl AČR ve spolupráci s BGIC a JFC (joint force com-mand) NATO v Brunssumu (Nizozemsko) vysílání svých příslušníků předurče-ných do misí KFOR/SFOR na týdenní odborná školení ve školicím středisku Geoinformation Service Education Centre ve Fürstenfeldbrucku (SRN). V témže roce bylo zahájeno vysílání specialistů služby na kurzy NATO „Awareness Training Course for METOC Personnel to be deployed“, které se konaly do roku 2008. V roce 2003 proběhl také kurz „Pozorování a sondová-ní“. Od roku 2007 vysílá HMSl AČR na základě požadavku NATO do tohoto kurzu instruktora pro kurzy NATO „Instructor Workshop and NATO Awareness Training Course for METOC Personnel“.

Ve školicím středisku NATO v Obe-rammergau (SRN) byly primárně využí-vány odborné kurzy pro příslušníky HMSl AČR předurčené k vyslání pro práci ve strukturách NATO – zahájeno kurzem „NATO Staff Orientation Course“ v roce 2007. Tyto kurzy pokračují do součas-nosti. V roce 2007 byl dále uskutečněn kurz „Hazard Prediction and Assessment Capability Course“.

Spolupráce s italskou vojenskou hyd-rometeorologickou službou probíhala ve školicím středisku Arabba, kde v letech 2004–2006 byl realizován kurz zaměřený na oblast techniky předpovídání sněho-vých podmínek.

Spolupráce s americkou vojenskou hydrometeorologickou službou reprezen-tovanou 21. OWS se zaměřila na získání standardizovaného softwaru NATO, kli-matických databází NATO, odborných předpisů USAF (United States Air Forces) a zkušeností (např. výměnou synoptiků mezi meteorologickými centry). V roce 2008 proběhl kurz „ETWO“. V letech 2002, 2003, 2004 a 2007 se vybraní spe-cialisté HMSl AČR zúčastnili odborného meteorologického kurzu „Weather Officer Course“ na AB Keesler v Misssissipi (USA).

Spolupráce s britskou Met Office (ná-rodní meteorologická služba Spojeného

38


království; do roku 2000 nesla název Meteorological Office) byla zahájena v roce 2002 účastí specialisty HMSl AČR na týdenním kurzu „Numerical Weather Course“. V letech 2003 a 2004 pak pro-běhly kurzy „Initial Forecasting Course“ a „Advanced Forecasting Course“, v roce 2006 kurz „Global Meteorology a Global Climatology“ a „Kurz pro pozorovatele se získáním certifikátu WMO“.

Nárůst požadavků na hydrometeoro-logické zabezpečení v zájmových oblas-tech kdekoliv na světě vedl k masivnímu posílení komunikačních cest a k nákupu vysoce výkonného softwaru k tvorbě a zobrazování meteorologických pro-duktů pro všechny zájmové oblasti AČR. Zobrazovací software Visual Weather firmy IBL Engineering, s.r.o., používa-ný od roku 2006 oficiálně Českým hyd-rometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a některými členskými státy NATO (např. USA, Velká Británie, SRN, Maďarsko, Slovensko, Irsko, Turecko a Řecko), kte-rý byl v březnu 2011 schválen a zaveden i pro potřeby jednotlivých velitelství a jed-notek NATO (např. SHAPE, JFC, CAOC) a pro operace (např. IJC, KAF, KAIA, KFOR, EUFOR), byl pro HMSl AČR za-koupen a zprovozněn v roce 2010. V této souvislosti byli firmou VAISALA k pou-žívání tohoto softwaru vyškoleni v roce 2010 vybraní příslušníci HMSl AČR. Na odborném školení k využívání jednotli-vých modulů Visual Weather VGHMÚř úzce spolupracuje s ČHMÚ.

3. Vzdělávání a odborná přípravaVysokoškolské studium personálu HMSl AČR bylo a je zabezpečováno katedrou vojenské geografie a meteorologie Fakulty vojenských technologií Univerzity obra-ny (UO) v Brně, kde je akreditována studijní specializace Geografické a me-teorologické zpravodajství jako součást studijního programu Vojenské technolo-gie – elektrotechnické. Obor je možno stu-dovat v magisterském studijním programu s možností dalšího doktorského studia.

Z důvodu zabezpečení požadavků na systematickou odbornou přípravu a výcvik jako součásti celoživotního vzdělávání příslušníků AČR v oblasti hydrometeo rologického a geografického zabezpečení vzniklo v rámci VGHMÚř v roce 2009 oddělení odborné přípravy a výcviku (OdOPV).

Toto oddělení zahájilo svoji činnost 1. ledna 2011 na pracovišti v Prostějově. Velkým benefitem této dislokace pro přípravu v oblasti vojenské hydrome-teorologie byla možnost využití radio-sondážní stanice k zajištění praktické výuky. Oddělení organizovalo ve smíše-

né sestavě lektorů geografické a meteoro-logické odbornosti přípravu nových nebo stávajících meteorologů, včetně provádě-ní přípravy personálu jiných vojenských odborností v oblasti potřebných znalostí z oborů vojenské geografie a hydrometeorologie.

Původní 5členné oddělení bylo na zá-kladě narůstajících požadavků na přípravu a výcvik odborného personálu rozšířeno na 7 lektorů (4 geografové a 3 meteo-rologové), s cílem zajistit na pracovišti dvě kompletně vybavené učebny pro za-bezpečení souběhu výuky ve prospěch příslušníků HMSl AČR a geografické služby AČR. Komplexní požadavky na technickou vybavenost, kapacitu výuko-vých prostor, logistiku zahrnující jak dostupnost na radiosondážní pracoviště v Prostějově, ale také zajištění spolupráce s Velitelstvím výcviku – Vojenskou aka-demií (VeV-VA) ve Vyškově a UO, nejlé-pe splnila posádka Olomouc. V roce 2014 došlo k přemístění OdOPV do Žižkových kasáren v Olomouci, kde působí do sou-časnosti.

Mezi první stěžejní úkoly pracoviš-tě plněné ve prospěch HMSl AČR bylo

vytvoření nových kurzů podle požadav-ků Světové meteorologické společnosti (World Meteorological Organization – WMO) vyplývajících z požadavku WMO No. 49 (Vol. I Technical Regulations Feneral Meteorological Standards and Recommended). Na základě podrobné analýzy proběhla klasifikace s ohledem na dosažené vzdělání a odbornou úro-veň u středoškolského i vysokoškolské-ho odborného personálu HMSl AČR. Na podkladě této klasifikace byly vytvořeny nové odborné kurzy splňující požadavky WMO, doporučení ICAO a standardi-zační dohody NATO:

■ základní odborný kurz pro meteorolo-gický technický personál BIP-MT (Basic Instruction Package for Meteorological Technicians);

■ odborný kurz pro letecké meteorolo-gy-pozorovatele AMO (Aeronautical Meteorological Observer);

■ odborný kurz pro letecké meteoro-logy-synoptiky AMF (Aeronautical Meteorological Forecaster);

■ základní odborný kurz pro meteorolo-gy-aerology BIP-MA (Basic Instruction Package for Meteorologist-Aerologist).

Obr. 1 Účastníci kurzu BIP-MT

Obr. 2 Učebna kurzu BIP-MT

39


Systém přípravy odborného personálu HMSl AČR je provázán nejen s kariérním růstem odborníků, ale také s možností získání (udržení) provozních oprávnění k poskytování LMSl. Výše uvedené od-borné kurzy dle požadavku WMO k po-skytování LMSl jsou realizovány pod vedením specialistů s odpovídající odbor-nou praxí z řad rezortu obrany a ČHMÚ. Jejich účelem je získání oprávnění k po-skytování LMSl v rámci příslušného provozního pracoviště, které vydává ve své působnosti inspekční orgán LMSl, kterým je odbor dohledu nad vojen-ským letectvím Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany. Certifikaci personá-lu je nutno pravidelně ověřovat a obnovo-vat ze strany inspekčního orgánu v inter-valu 3 roky.

V odborných kurzech jsou na základě realizační dohody o spolupráci v oblas-ti přípravy, výcviku a vzdělávání mezi ČHMÚ a AČR školeni specialisté armá-dy, ale také zaměstnanci ČHMÚ a dalších subjektů poskytujících LMSl (např. AERO Vodochody AEROSPACE a.s. a Aircraft Industries, a.s.). Konkrétně v roce 2018 se odborných kurzů zúčastnilo celkem 7 za-městnanců ČHMÚ a 1 příslušník z letiště Aircraft Industries, a.s.

V roce 2017 OdOPV zúročilo své od-borné, praktické a jazykové zkušenosti a na základě požadavku z Aliance při-pravilo mezinárodní aerologický kurz BIP-MA. Kurz byl určen pro příslušníky armád členských států NATO a zemí za-pojených do programu PfP. Tohoto od-borného jednotýdenního kurzu zaměře-ného na provádění aerologického měření a pozorování, včetně základů analýzy naměřených dat, měření radioaktivity ve volné atmosféře a tvorbu předpově-dí jednotlivých meteorologických prv-ků a jevů na základě naměřených dat se zúčastnili odborníci z Belgie, Estonska, Lotyšska a Polska.

Mezi další vzdělávací aktivity ve pro-spěch rezortu obrany patří:

■ odborná praxe studentů magisterského studijního programu katedry vojenské geografie a meteorologie UO;

■ odborná příprava podle požadavků a po-třeb jiných složek rezortu obrany;

■ odborná příprava před nasazením do za-hraničních operací a následné vyhodno-cení poznatků ze zahraniční operace, tzv. Lessons Learned.

Nedílnou součástí práce na OdOPV je nezbytná administrativa včetně zpracování nových výukových programů, dále tvor-ba výcvikových a praktických pomůcek a implementace nových forem vzdělává-ní pomocí distančních e-learningových

kurzů. Fungování e-learningového pro-jektu je podmíněno splněním základních požadavků, které zahrnují potřebné lid-ské zdroje pro tvorbu kurzů a softwarové a hardwarové vybavení. V současnosti je projekt e-learningových kurzů provozo-ván na platformě MOODLE a je dostup-ný jako intranetová aplikace v prostředí Celoarmádní datové sítě/Globální datové sítě rezortu obrany.

Všechny zpracované kurzy jsou publi-kované prostřednictvím webového portá- lu VeV-VA na adrese eduweb.vyskov.acr. Kurzy jsou rozděleny do dvou hlav-ních kategorií – Geografické zabezpeče-ní a Hydrometeorologické zabezpečení a následně podle tematického rozdělení do dalších podkategorií. Všechny kurzy jsou dostupné pro hosty, tzn. není nut-ná registrace pro přístup. Kurzy hydro-meteorologické jsou primárně tvořeny pro vnitřní použití v rámci služby za úče-lem udržování odborných znalostí jako interaktivní součást prezenčního studia odborných kurzů nebo jako součást sa-mostudia distančně.

Podrobné informace o kurzech včetně nařízení a pokynů k jednotlivým kurzům, výcvikové pomůcky v elektronické podo-bě a e-learningové kurzy jsou uveřejněny na adrese http://teams.sharepoint.acr/sites/odopv/default.aspx.

V souvislosti s rozvojem technologií a v návaznosti na nová systematizovaná místa u AČR probíhají modifikace odborné přípravy ve prospěch příslušníků ostatních složek AČR. Poslední novinkou letošního roku je kurz pod označením PZ254 s ná-zvem „Základy meteorologie pro uživatele LMSl“, který je uveden v katalogu kurzů VeV-VA a ISSP (informační systém o služ-bě a personálu) a byl realizován ve 3. čtvrt-letí roku 2019. Cílem týdenního odborné-ho kurzu je seznámit odborné specialisty bez meteorologického vzdělání – návodčí společných střeleb (joint fires observer – JFO), předsunuté letecké návodčí (joint terminal attack controller – JTAC/forward air controller – FAC) a operátory bezpi-lotních prostředků – se základy meteo-rologie, novou technikou (např. s osobní přenosnou meteostanicí a dataloggerem)

Obr. 3 Mezinárodní kurz BIP-MA

http://eduweb.vyskov.acr/

40


a meteorologickými informacemi při plá-nování letů.

ZávěrCeloživotní vzdělávání má významnou roli v rozvoji HMSl AČR. Oddělení od-borné přípravy a výcviku VGHMÚř bě-hem osmi let své existence systematicky pracovalo na sjednocení znalostí, postu-pů, principů profesní odborné přípravy s cílem formovat vědomosti, dovednosti, návyky u odborného personálu za pomoci moderních metod a didaktických techno-logií. Současná doba klade stále vyšší ná-roky na schopnosti tzv. moderního vojáka 21. století. Proto vedle zavádění nových technologií bude i nadále nezastupitel-ná role vzdělávání, rozvoje a přípravy učebních pomůcek a přípravy příslušníků AČR v oblasti hydrometeorologického zabezpečení.

AČR Armáda České republikyAMF Aeronautical Meteorological ForecasterAMO Aeronautical Meteorological ObserverBGIC Bundeswehr Geoinformation CentreBIP-MA Basic Instruction Package for

Meteorologist-AerologistBIP-MT Basic Instruction Package for Meteorological

TechniciansCAOC combined air operations centreCJTF combined joint task forceČHMÚ Český hydrometeorologický ústavČSFR Česká a Slovenská Federativní RepublikaEU Evropská unieEUFOR European Union ForceFAC forward air controllerHKIA Hamid Karzai International AirportHMSl AČR hydrometeorologická služba Armády České

republikyHQ AFCENT Headquarters Allied Forces Central EuropeICAO International Civil Aviation OrganizationIJC ISAF Joint CommandISAF International Security Assistance ForceISSP informační systém o službě a personáluJFC joint force commandJFO joint fires observerJTAC joint terminal attack controller

KAF Kandahar Air FieldKAIA Kabul International AirportKFOR Kosovo ForceLMSl letecká meteorologická službaNAMIS NATO Automated Meteorological Information

SystemNATO North Atlantic Treaty OrganizationNBC nuclear, biological and chemicalOdOPV oddělení odborné přípravy a výcvikuOHMZ odbor hydrometeorologického zabezpečeníOWS Operational Weather SquadronPE peacetime establishmentPfP Partnership for PeacePÚ Povětrnostní ústředíRS Resolute SupportSFOR Stabilization ForceSHAPE Supreme Headquarters Allied Powers EuropeSRN Spolková republika NěmeckoUO Univerzita obranyUSA United States of AmericaUSAF United States Air ForcesUSAFE United States Air Forces in EuropeVeV-VA Velitelství výcviku – Vojenská akademieVGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřadWMO World Meteorological Organization

Použité zkratky

Obr. 4 Výcvikové pomůcky

41


Vstup České republiky do NATO – historický milník vojenské mapové tvorbyIng. Radek WildmannVojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ÚvodOblasti kartografie a mapové tvorby pa-tří mezi jedny z nejstarších technických oborů. Při slově „mapa“ si většina lidí stále představí klasickou analogovou mapu vy-tištěnou na papíře. Mladší generace využí-vající moderní digitální technologie si pod tímto názvem spíše vybaví „lokalizační“ podklad například v navigačních technolo-giích. Ať je podoba „mapy“ jakákoliv, její účel je stále stejný – zobrazení prvků reál- ného světa a usnadnění orientace v něm. Abychom v současné době správně chápa-li účel map a principy jejich zpracování, je užitečné znát a chápat příčiny a důsledky historických mezníků ve vývoji mapové tvorby.

Historie mapování českého územíPotřeba orientace v reálném světě provází člověka již od dob pravěku. Jeden z nej-starších předmětů připomínající mapu byl nalezen v oblasti Pálavy na jižní Moravě. Jedná se o plánek znázorňující údolí řeky Dyje vyrytý do mamutího klu. Území Čech vždy patřilo k důležitému evropskému te-ritoriu. Jedno z nejstarších mapových zob-razení naší vlasti pochází z 2. století naše-ho letopočtu a můžeme ho nalézt na mapě Tabula Evropae IIII římského geografa Claudia Ptolemaia (obr. 1). Podrobnější zmapování Čech bylo provedeno až roku 1518 Mikulášem Klaudiánem.

Kvalitní tvorba map byla vždy indi-kátorem technického a technologického umu jejich zpracovatelů a vyspělosti dané společnosti. U historických map můžeme dokonce hovořit o kulturním bohatství každého národa.

Jako každý obor lidské činnosti, tak i kartografie prodělala ve svém vývoji řadu změn, které byly reakcí na konkrétní po-třeby v daném čase a na rozvoj schopnos-tí člověka a v neposlední řadě souvisely s technickým a technologickým rozvojem.

Existence lokalizovaných informací vždy pomáhala v rozhodovacím procesu člověka v různých oblastech jeho činnosti, vojenství nevyjímaje. Vojenská kartografie a topografické mapování našeho území

má dlouholetou tradici a jeho počátky jsou svázány s vojenským císařským inženýrem, topografem a kartografem Janem Kryštofem Müllerem, jehož nejvýznamnějším dílem je podrobná

AbstraktVstupČeskérepublikydoNATO12.března1999ajejíplnohodnotnéčlenstvívjejíchstrukturáchznamenáivýznamnýmezníkvbohatéhistoriivojenskékartografieamapovétvorby.HlavnímrysemtohotoobdobíjezejménaimplementacestandardůNATOvrámciceléhogeografickéhozabezpečení,včetněvojenskémapovétvorby.

Accession of the Czech Republic to NATO – a historical milestone of the military map productionAbstractTheCzechRepublicjoinedtheNATOon12March1999.Militarycartographicproductionhasaverylongtraditionandtheacces-siontoNATOisalsoasignificanthistoricalmilestoneinthefieldofthemilitarymapping.ThemaineffortinthisperiodwasdevotedtotheimplementationoftheNATOstandardswithinthegeospatialsupport,includingthemilitarymapproduction.

Obr. 1 Ptolemaiova mapa Germanie zobrazující území dnešní České republiky

Obr. 2 Výřez topografické mapy 1 : 25 000 III. vojenského mapování

42


topografická mapa Čech (1712–1720), tzv. Müllerova mapa Čech. Jako reakce na po-litickou a vojenskou situaci v Evropě byla realizace tzv. vojenských mapování: první vojenské mapování (tzv. josefské nebo též josefínské, 1763–1787), druhé vojenské mapování (tzv. Františkovo, 1806–1869), třetí vojenské mapování (tzv. františko-jo-sefské, 1869–1885) (obr. 2).

V novodobé historii dochází v sou-vislosti se vznikem samostatného Československa k výraznému posunu v tvorbě vojenských map z našeho úze-mí. Jedním z prvních úkolů bylo zabez-pečení armády a státní správy mapami s českým, resp. slovenským názvoslovím jako náhrady existujících map rakous-ko-uherských. Z dostupných podkladů tak vznikla první mapa samostatného Československa, tzv. prozatímní gene-rální mapa měřítka 1 : 200 000. Tímto produktem byla zahájena bohatá éra naší vojenské mapové tvorby. Současně byly prováděny úpravy přejímaných podkla-dů, které spočívaly zejména v reambula-ci Topografické mapy 1 : 25 000, revizi Speciální mapy 1 : 75 000 a v tvorbě dal-ších odvozených map. Z důvodu politic-kého vývoje v Evropě bylo před druhou světovou válkou zahájeno nové mapová-ní, které bylo dokončeno až v roce 1948. Poválečná mapová tvorba byla význam-ným způsobem ovlivněna získanými zkušenostmi a potřebami dalšího rozvoje Československa.

Politická orientace republiky v 50. letech minulého století předurčila i směr ve vojenské mapové tvorbě, která ved-la k unifikaci jak geodetických, tak kar-tografických podkladů. Pokud budeme toto období hodnotit pouze z odborného hlediska, důsledkem „nařízené“ unifika-ce bylo paradoxně dosaženo harmoniza-ce mapového díla mezi členskými státy Varšavské smlouvy, čehož se v dnešním „demokratickém“ prostředí Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO) dosahuje bohužel velice stěží. Díky relativně vyso-ké odborné úrovni sovětské kartografie tak nedošlo k degradaci kvality vojenského mapového díla na našem území.

Významným technologickým mezní-kem bylo nasazení fotogrammetrických metod při celostátním topografickém ma-pování v měřítku 1 : 25 000 v letech 1953 až 1957. Vzniklé mapové dílo bylo prvním původním a uceleným mapovým dílem, které odráželo potřeby nejenom vojenské. K dosažení požadované aktuálnosti byly od 60. let minulého století postupně rea-lizovány obnovy topografických map jed-notlivých měřítek a na ně navazující tvor-ba odvozených a speciálních map.

Politická atmosféra tohoto období vedla k tlaku na omezení používání vojenských geografických podkladů mimo armádu a vybrané státní orgány. Vládním usnese-ním č. 327/1968 Sb., o používání souřadni-cových systémů na území ČSSR, tak došlo v roce 1968 k utajení vojenského mapové-ho díla, což mělo za následek tvorbu dupli-citního civilního mapového díla středních měřítek.

Každá etapa vývoje vojenské kartografie a mapování vždy odrážela realitu své doby. Obsah, forma, způsob zpracování i samot-né užití map procházely vývojem odráže-jícím jak obecné tendence, tak specifické rysy vyplývající z konkrétního vojensko--hospodářského vývoje naší země. Kromě pozitivních změn byla provedena i řada „špatných“ rozhodnutí. Jedinou možností eliminovat podobná rozhodnutí v součas-nosti a v budoucnu je dostatečná znalost historických souvislostí a událostí v oblas-ti vojenské kartografie.

Vojenská mapová tvorba po vstupu do NATOVnitropolitické změny, ke kterým do-šlo v Československu po listopadu 1989, a vývoj mezinárodní situace vedly spolu se zrychlujícím se rozvojem informatiky

a informačních systémů k zásadním změ-nám i v oblasti vojenské mapové tvorby. Zavedení nových digitálních technologií bylo urychleno i díky přijetí ústavního zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, vytvo-řením samostatných topografických služeb obou států a s tím spojenou potřebou vy-budovat nová, případně nahradit rozděle-ním služeb ztracená odborná pracoviště, zejména v oblasti kartolitografie, kartogra-fické redakce a kartografické polygrafie.

Na počátku 90. let minulého století, kte-rá byla mimo jiné charakterizována i pří-pravou vstupu České republiky do NATO, byla navázána spolupráce s geografickými a topografickými službami států NATO a Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP). Byl tak nastartován pro-ces, jehož základním požadavkem byla transformace mapových a ostatních geo-grafických informací do forem platných standardů NATO a dosažení potřebné kom-patibility a interoperability vojenských systémů. V rámci určitého přechodného období byla k dosažení požadované úrov-ně interoperability přijata dočasná opatření vedoucí k částečné standardizaci existující mapové tvorby, a to formou dotisku někte-rých prvků. Jednalo se zejména o hodnoty

Obr. 3 Upravená topografická mapa 1 : 50 000 (2002) – dotisk standardizačních prvků

43


zeměpisných souřadnic Světového geo-detického systému 1984 (World Geodetic System 1984 – WGS84) a pravoúhlé sou-řadnicové sítě UTM (Universal Transverse Mercator) s označením 100km čtverců hlásného systému MGRS (Military Grid Reference System). Současně byly mi-morámové údaje map doplněny standar-dizačními prvky a informacemi (obr. 3). Kromě částečné úpravy obsahu map za-čala topografická služba s produkcí plně standardizovaných map menších měřítek. Jednalo se zejména o mapy pro společné operace JOG (joint operations graphic) měřítka 1 : 250 000 v pozemní a letecké verzi a některé letecké mapy (obr. 4). Tyto mapy byly v souladu s vnitřními předpisy rezortu obrany oficiálně zavedeny do prak-tického užívání již 1. ledna 1998.

Plnohodnotné začlenění naší republi-ky do struktur aliance NATO v roce 1999 umožnilo přístup k modernímu technické-mu vybavení a technologiím. Rozhodnutím velení armády bylo stanoveno používat aktuální geodetické, kartografické a ostat-

ní geografické informace odpovídající standardům NATO kompletně od 1. ledna 2006. Základním prvkem k dosažení in-teroperability mapové tvorby byl převod geodetických základů do WGS84 a zave-dení nového kartografického zobrazení UTM spolu s použitím hlásného systému MGRS. Kromě plné implementace někte-rých základních principů standardizačních norem byl u řady kartografických děl zvo-len způsob pouze částečné implementace obsahu standardizační normy s vyspecifi-kovanými výjimkami, které respektovaly v té době existující požadavky našich uži-vatelů na mapové podklady.

Proces implementace standardizačních norem zahájený v 90. letech minulého století, jehož snahou vždy bylo dosáhnout optimální úrovně implementace standardi-začních norem, pokračuje i v současnosti. Reakcí na politickou a bezpečnostní situaci, na technický a technologický vývoj, změny v požadavcích na mapovou tvorbu a stále sílící potřebu kompatibility a interoperability vojenských systémů v rámci

společných operací aliance NATO jsou aktivity v oblasti tvorby nových standardi-začních norem v rámci NATO.

V letošním roce si připomínáme 20leté výročí vstupu naší země do NATO. Za tuto dobu došlo v oblasti vojenské ma-pové tvorby k řadě změn, které se týkaly škály vytvářených kartografických děl a úrovně rozsahu jejich standardizace. Díky technologickému rozvoji se zásad-ním způsobem změnila forma poskyto-vání a sdílení geografických informací včetně těch v podobě mapy. Přes veškerá omezení, která má analogová mapa, zů-stává tato forma v mnoha situacích nena-hraditelnou. I nadále se proto předpoklá-dá zachování schopnosti tisku vojenských map a následně vytváření nezbytných zásob. I v této oblasti došlo k technolo-gickému pokroku pořízením technologie sublimačního tisku, která umožňuje tisk mapových podkladů na speciální odolné materiály (obr. 5). Požadavky na takovýto mapový podklad jsou zejména pro zabez-pečení plnění úkolů speciálních sil v rám-ci zahraničních operací.

Současnost vojenské mapové tvorbySoučasná vojenská mapová tvorba a její další rozvoj se řídí a vychází z řady le-gislativních dokumentů, kterými jsou mj. sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/1999 Sb., o přístupu České re-publiky k Severoatlantické smlouvě, zá-kon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obra-ny České republiky, zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a dopl-nění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, Bezpečnostní stra-tegieČeské republiky, Obranná strate-gieČeské republiky, NATOGeospatialPolicy (MC 0296/2) a navazující před-pisy a standardizační normy. Aplikace aktuálních standardizačních norem vy-tváří podmínky pro zajištění plné interoperability Armády České republiky (AČR) s koaličními armádami v rámci NATO, PfP a vojenskými jednotkami Evropské unie při plnění úkolů přípravy

Obr. 4 Standardizovaná mapa Joint Operations Graphic 1:250,000 (Ground) z roku 1995

Obr. 5 Tisk na speciální materiál technologií sublimačního tisku (vlevo kontinuální sublimační lis MONTI ANTONIO Mod. 75-CFE, uprostřed řezací laser na textil HS-T1610-100S, vpravo list topografické mapy vytištěný na textilní materiál)

44


a vedení společných operací a výcviku vojsk na území České republiky (ČR) i v zahraničí.

Pro ještě větší usnadnění vzájemné-ho sdílení geoprostorových informací a snížení odlišností komplikujících in-terpretaci těchto dat a informací (sna-ha o dosažení maximální kompatibility a interoperability geoprostorových dat) v rámci NATO byl zaveden STANAG 2592 NATO Geospatial Information Framework (NGIF) [Soustava specifika-cí geoprostorových informací NATO – AGeoP 11(B)(1)]. V rámci mapové tvorby je zpracovávána produktová speci-fikace – DPS (data product specification) pro vojenské topografické mapy 1 : 50 000 a 1 : 250 000, která vychází z uvedené stan-dardizační smlouvy (Defence Topographic Map for 1:50,000 Scale) a která definuje zrcadlo mapy a jednotlivé prvky obsahu topografické mapy včetně symbolizace a barevnosti (obr. 6, obr. 7). V následu-jícím období se počítá se zpracováním a implementací nového standardu i pro vojenské plány měst.

Obsah jednotlivých standardizačních norem je v mnoha případech kompromis-ním výsledkem potřeb a požadavků na daný standard. Často se jako základ normy využívají a implementují již existující ho-tová řešení. Ideálním stavem by pro naši armádu bylo, aby daný standard plně od-povídal našim potřebám. To je samozřej-mě těžko realizovatelné, nicméně je reálné tvorbu standardů NATO aktivně ovlivňo-vat v rámci mezinárodních pracovních Obr. 6 TM DPS Portrayal Catalog, Annex A

Obr. 7 Přechod na nový standard NATO pro topografické mapy měřítka 1 : 50 000

45


skupin, které se přípravou standardů nebo podkladů k nim zabývají.

Vojenské mapy jsou určeny pro potřeby ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, zá-chranných sborů, státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, práv-nických a fyzických osob, které zajišťují nebo se podílejí na zajišťování bezpeč-nosti ČR v oblasti obrany státu a ochrany obyvatelstva. Současně jsou určeny k za-jišťování úkolů typu Host Nation Support (zajištění pobytu ozbrojených sil cizích států na území ČR – zákon č. 310/1999

Sb.), zpracování dokumentace o objektech důležitých pro obranu státu, zpracování dokumentů v oblasti obranného plánování na úrovni státní správy a územní samo-správy a na ně navazující dokumentace v oblasti krizového řízení.

Současný charakter vojenských i ne-vojenských krizových situací vyvolává potřebu celé škály podrobností a forem geoprostorových informací. Z tohoto důvo-du bude muset Ministerstvo obrany kromě vlastního zpracování základních standardi-zovaných mapových podkladů činit kroky

k zajištění dostupnosti dalších mapových a ostatních geoinformačních podkladů z území ČR. Předpokladem je proto maxi-mální možné využívání geoprostorových informací zpracovávaných Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a jejich pří-padná transformace do standardů NATO. I v tomto případě (podobně jako u standar-dizačních norem) by ideálním stavem byla minimální odlišnost těchto geoprostoro-vých informací (včetně mapových podkla-dů) od požadavků standardizačních norem NATO. K tomu by jistě napomohl proces hledání všech dostupných nástrojů k ma-ximálně možné minimalizaci odlišných ře-šení v oblasti prostorových informací, což je v souladu s cílem k rozšíření služeb nad prostorovými daty pro potřeby obrany státu, bezpečnosti a krizového řízení v důsledku harmonizace prostorových dat na národní i mezinárodní úrovni, a zvýšení efektivity správy prostorových informací zavedením principů sjednocení formy a procesů poři-zování a využití prostorových dat a úspora finančních prostředků v důsledku omezení duplicit. Všechny tyto aspekty jsou dekla-rovány ve Strategii rozvoje infrastrukturypro prostorové informace v České repub-lice do roku 2020 schválené vládou ČR ve svých usneseních č. 815 z roku 2014 a č. 539 z roku 2015, na které se jednotli-vé rezorty včetně Ministerstva obrany do-hodly. Došlo by tak i k redukci odlišných řešení, která jsou komplikací zejména v si-tuacích faktické součinnosti ozbrojených sil s ostatními bezpečnostními složkami, orgány krizového řízení a integrovaného záchranného systému při společném řešení krizových situací na území ČR, včetně situací v okolí státních hranic a součinnosti s okolními státy (obr. 8).

ZávěrVstup ČR do NATO byl významným mez-níkem pro celou oblast tvorby geografic-kých informací a významnou měrou ovliv-nil současný stav a rozsah geografického zabezpečení, a to včetně mapové tvorby. Lze však vidět jeden podstatný rozdíl oproti minulosti, který spočívá v možnosti být těmi, kteří ovlivňují proces, jak bude geografické zabezpečení v rámci NATO – a tím i v rámci AČR – vypadat. Buďme proto aktivními spolutvůrci standardizač-ních norem v oblasti geografického zabez-pečení a ne pouze jejich konzumenty.

Použité zkratky

Obr. 8 Návrh vojenského (nahoře) a civilního (dole) řešení obsahu topografické mapy měřítka 1 : 50 000

AČR Armáda České republikyČR Česká republikaDPS data product specificationJOG joint operations graphicMGRS Military Grid Reference System

NATO North Atlantic Treaty OrganizationNGIF NATO Geospatial Information FrameworkPfP Partnership for PeaceUTM Universal Transverse MercatorWGS84 World Geodetic System 1984

46


Implementace standardů NATO v oblasti geodetických základůIng. Petr Janus, Ing. Libor LažaVojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ÚvodVnitropolitické změny zahájené v tehdejší České a Slovenské Federativní Republice (ČSFR) po listopadu 1989 ruku v ruce se změnou politické a vojenské orientace republiky sebou přinesly rovněž zásad-ní změny v nasměrování úkolů plněných v oblasti geografického zabezpečení.

Perspektiva vstupu republiky do Orga-nizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO) a s ní spojená nutnost dosažení odpovídají-cí kompatibility s armádami NATO nasto-lila i požadavky na standardizaci v oblasti geodetických základů. Prakticky se jed-nalo o realizaci Světového geodetického systému 1984 (World Geodetic System 1984 – WGS84) na území republiky a jeho zavedení do užívání v rezortu Ministerstva obrany (MO).

Díky aktivnímu přístupu velení tehdejší topografické služby čs. armády a odbor-né erudici jejích specialistů došlo již ne-dlouho po změně režimu k navázání úzké spolupráce s vojenskou mapovací služ-bou armády Spojených států amerických (United States of America – USA).1) Již v roce 1991 byla podepsána dohoda mezi ministerstvy obrany obou zemí o spolu-práci v oblasti vojenské geografie2), na je-jímž základě byla přijata opatření a učině-ny praktické kroky vedoucí k vybudování WGS84 na území ČSFR.

Základní charakteristika WGS84WGS84 je konvenční terestrický referen- ční systém (Conventional Terrestrial Refe-rence System – CTRS). Jde o geocentrický

1) Název americké mapovací služby se v popisovaném období několikrát změnil. V době zahájení spolupráce se jednalo o Defense Mapping Agency, v roce 1996 se její název změnil na National Imagery and Mapping Agency a od konce roku 2003 probíhá spolupráce s National Geospatial-Intelligence Agency.2) ZákladnídohoduovýměněaspoluprácimezifederálnímministerstvemobranyČeskéaSlovenskéFederativníRepublikyaministerstvemobranySpojenýchstátůamerickýchvoblastitopografickéhomapování,námořníhoaleteckéhomapování,geodézieageofyziky,digitálníchdatastímsouvisejícíchmateriálů podepsali ministr obrany USA Richard Cheney a ministr obrany ČSFR PhDr. Luboš Dobrovský dne 10. prosince 1991. Dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou.3) Po WGS84 (original) bylo realizováno celkem pět aktualizací: WGS84 (G730), WGS84 (G873), WGS84 (G1150), WGS84 (G1674) a poslední WGS84 (G1762), kde písmeno G zastupuje zkratku GPS a číslo v závorce označuje počet týdnů fungování GPS.

pravoúhlý pravotočivý geodetický sys-tém pevně spojený se zemským tělesem, přičemž jeho počátek leží v těžišti Země. Primární parametry jsou definovány roz-měry referenčního elipsoidu WGS84, úhlovou rychlostí rotace Země a geocen-trickou gravitační konstantou (viz tab. 1). Stanovení počátku souřadnicové soustavy WGS84 a orientace souřadnicových os bylo realizovány prostorovými souřadni-cemi monitorovacích stanic GPS (Global Positioning System).

Pro vyjádření polohy ve WGS84 lze použít:

■ pravoúhlé prostorové souřadnice – X, Y a Z – mají počátek souřadnicového systému umístěný v těžišti Země, osa Z je totožná s osou rotace, osa X je prů-sečnicí roviny referenčního poledníku (Greenwich) a rovníku a osa Y doplňuje pravoúhlou pravotočivou soustavu;

■ zeměpisné souřadnice – zeměpisná šíř-ka φ a zeměpisná délka λ – vztažené k ploše referenčního elipsoidu;

■ pravoúhlé rovinné souřadnice – výcho- dní souřadnice E (easting) a severní souřadnice N (northing) – souřadnico-vého systému kartografického zobrazení UTM (Universal Transverse Mercator);

■ hlásný systém MGRS (Military Grid Reference System) založený na pravo-úhlých rovinných souřadnicích kartogra-fického zobrazení UTM;

■ hlásný systém GEOREF (World Geo-graphic Reference System) založený na zeměpisných souřadnicích;

■ hlásný systém GARS (Global Area Re-ference System) založený na zeměpis-ných souřadnicích.

Pro potřeby navigace je WGS84 prak-ticky definován efemeridami obsaže-nými v navigační zprávě družic GPS, přičemž tento fakt vyvolává potřebu pro-vádění pravidelné aktualizace systému s cílem odstranit postupné „znepřesňo-vání“ způsobené pohybem tektonických desek a zabezpečit jeho geocentricitu. Zpřesňováním systému je pověřena mezi-národní služba rotace Země a referenčních systémů (International Earth Rotation and Reference Systems Service – IERS) 3).

Realizace a zavedení WGS84Budování moderních geodetických zákla-dů postavených na WGS84 je ve svém principu neodmyslitelně spojeno s nasa-zením geodetických metod družicové geo-

AbstraktVybudování geodetických základů založených na využívání Světového geodetického systému 1984 a na ně navazující tvorbastandardizovanýchgeografickýchproduktůbylojednímzdůležitýchpředpokladůúspěšnéhozačleněníČeskérepublikydostruk-turNATO.Včlánkujestručněpopsánagenezerealizaceazavedenísystémudovyužíváníavýhleddalšíhomožnéhovývojegeo-detickýchzákladůvyužívanýchvrezortuMinisterstvaobrany.

Implementation of NATO standards in the field of geodetic controlAbstractBuildingofthegeodeticcontrolbasedontheWorldGeodeticSystem1984followedbytheproductionofthestandardizedgeo-graphicproductswasoneoftheimportantassumptionsfortheCzechRepublicsuccessfulintegrationtoNATOstructures.InthearticlethereisbrieflydescribedtherealizationandtheimplementationoftheSystemandtheoverviewofthepossibleprogressofthegeodeticcontrolusedbytheMinistryofDefenseforthefuture.

Parametr Označení Velikost

velká poloosa a 6 378 137 m

reciproká hodnota zploštění 1/f 298,257 223 563

úhlová rychlost rotace Země ω 7 292 115 × 10–11 rad/s

geocentrická gravitační konstanta GM 3 986 004,418 × 108 m3/s2

Tab. 1 Základní definiční parametry WGS84

47


dézie založených na využití GPS. Protože topografická služba čs. armády na počátku 90. let minulého století nedisponovala do-statečným počtem geodetických přijímačů GPS ani potřebným softwarovým vybave-ním, byla první realizace WGS84 na úze-mí republiky po stránce vlastního měření i následného zpracování naměřených dat plně zabezpečena péčí vojenské mapovací služby USA.

Projekt a harmonogram prací byl zpra-cován v úzké spolupráci specialistů obou služeb v první polovině roku 1992. Pro měření bylo vybráno 18 trigonometric-kých bodů použitých pro realizaci „civil-ního“ Evropského terestrického referenč-ního systému 1989 (European Terrestrial Reference System 1989 – ETRS89)4) rov-noměrně rozmístěných na území ČSFR. K těmto bodům byl navíc přiřazen geo-dynamický bod 225 Polom (POL0) umís-těný v areálu seismické stanice tehdej-šího Vojenského topografického ústavu Dobruška v lokalitě Sedloňov-Polom. Na sedmi bodech byla potom naplánována ab-solutní měření GPS (na obr. 1 označených červeně).

Kampaň označená jako VGSN-92 (Vojenská geodetická síť nultého řádu 1992) byla provedena na základě přijaté-ho harmonogramu v první polovině října 1992. Pro zabezpečení kampaně byla vy-tvořena společná československo-americ-ká měřická skupina (obr. 2), přičemž pří-slušníci topografické služby měli na starost zejména organizační a logistické zabezpe-čení. Vlastní měření geodetickými přijí-mači GPS ASTECH MD-XII 5) provedli měřiči americké mapovací služby.

Následně provedla americká strana zpra-cování naměřených dat a v dubnu 1993 byl topografické službě Armády České repub-liky (TS AČR) předán elaborát se souřad-nicemi bodů v realizaci WGS84 (original). Absolutní přesnost výsledných souřadnic byla charakterizována střední chybou 1 m. Relativní přesnost vzhledem k bodům Pecný a Veľký Inovec byla charakterizová-na střední kvadratickou chybou 0,042 m.

Dodání přesných souřadnic bodů se stalo východiskem pro zahájení procesu standar-dizace v oblasti geografického zabezpeče-ní. V první fázi byly určeny transformační

4) ETRS89 je geodetický referenční systém závazný na celém území státu. Je definovaný technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů mezinárodních zpracovatelských center, souborem geocentrických souřadnic vybraných bodů geodetických základů, jejichž souřadnice byly vztaženy k epoše 1989.0 a evropskému terestrickému referenčnímu rámci (European Terrestrial Reference Frame – ETRF) a parametry elipsoidu Geodetického referenčního systému 1980 (Geodetic Reference System 1980 – GRS80). ETRS89 byl na území ČSFR realizován v rámci kampaně označené jako CS-NULRAD-92 (zaměření tzv. československé sítě nultého řádu), která proběhla od 19. května do 4. června 1992. Specialisté topografické služby čs. armády se aktivně podíleli na přípravě kampaně i vlastním měření třemi geodetickými přijímači GPS Geodimeter 100.5) Geodetické přijímače GPS Geodimeter 100 topografické služby čs. armády plnily roli zálohy v případě poruchy některého z amerických přijímačů ASTECH MD-XII.6) Pro ostatní činnosti byl i nadále v souladu s NNGŠ č. 36/1995 Věstníku Ministerstva obrany Zavedenígeodetickéhosouřadnicovéhosystému1942/83 používán S-42/83. 7) Pro definici WGS84 (original) byl původně použitý geodynamický bod 225 Polom umístěný v areálu vojenské seismické stanice v lokalitě Sedloňov-Polom. Opako-vané observace na tomto bodě však ukázaly, že tento bod není vhodný pro přesná měření GPS z důvodu stínění družicového signálu stromy a observačním pavilonem. Z tohoto důvodu byl v roce 1995 v areálu vybudován nový bod 226 Polom s kvalitní stabilizací a nucenou centrací antény referenční stanice GPS, která byla v té době tvořena geodetickým přijímačem GPS Trimble 4000SSi s anténou Trimble Geodetic L1/L2.

parametry mezi WGS84 (original) a „kla-sickými systémy“ – aktuálně používaným Souřadnicovým systémem 1942 (S-42) a modernizovaným Souřadnicovým sys-témem 1942/83 (S-42/83). Následně byl proveden převod souřadnic bodů celého polohového bodového pole a prakticky byl zahájen vývoj technologií nových standardizovaných geografických pro-duktů.

V této podobě byl WGS84 v roce 1998 nařízením náčelníka Generálního štá-bu (NNGŠ) Armády České republiky (AČR) č. 34/1997 Věstníku Ministerstva obrany Zavedení světového geodetické-horeferenčníhosouřadnicovéhosystémuWGS84 zaveden do částečného používání v rezortu MO. Tento krok byl proveden zejména s ohledem na splnění požadav-ků standardizace v oblasti vojenského le-tectví a vydání vybraných geografických

produktů upravených na standardy NATO (např. topografické mapy s dotiskem sítě WGS84)6).

Protože WGS84 je průběžně aktualizo-ván, přijala i TS AČR v roce 1999 rozhod-nutí provést modernizaci systému na úze-mí České republiky (ČR). V rámci měřické kampaně VGSN-99 bylo na sedmi z deseti definičních bodů7) použitých pro realizaci WGS84 (original) provedeno měření geo-

Obr. 1 Rozmístění bodů VGSN-92

Obr. 2 Společná měřická skupina kampaně VGSN-92

Obr. 3 Geodetický přijímač GPS ASTECH MD-XII

48


detickými přijímači GPS Trimble 4000SSi a Trimble MSGR (vojenská verze přijíma-če Trimble 4000SSi). Plánování a vlastní provedení kampaně plně zabezpečovali specialisté TS AČR.

Zpracování měření a výpočet souřad-nic bodů ve WGS84 (G873) zabezpečila opět americká vojenská mapovací služ-ba. Po obdržení souřadnic identických bodů byl péčí TS AČR proveden výpočet transformačních parametrů mezi WGS84 (original) a WGS84 (G873). Poté bylo přistoupeno k převodu celého polohového bodového pole do nové realizace a byly vydány nové katalogy geodetických bodů.

WGS84 (G873) byl do plného užívání zaveden 1. ledna 2006 na základě nor-mativního výnosu Ministerstva obrany č. 35/2005 Věstníku Ministerstva obrany Zavedení světového geodetického refe-renčního systému 1984 8). K tomuto datu byly všechny geografické produkty pře-vedeny do standardizované podoby a zá-roveň bylo tímto nařízením ukončeno po-užívání S-42/83 pro potřeby zajišťování obrany státu.

Praktickou podmínkou plného využí-vání WGS84 v rezortu MO bylo zabez-

8) Název „Světový geodetický referenční systém 1984“ uvedený v nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, byl změněn jeho novelizací nařízením vlády č. 81/2011 Sb. na „Světový geodetický systém 1984“.

pečení převodu všech geografických pro-duktů (geodetické a geofyzikální údaje, kartografická díla, digitální geografické databáze atd.) zpracovaných v S-42/83 do nového systému. Na tomto úkolu služba intenzivně pracovala do konce roku 2005. Souběžně s tím zabezpečila proces zave-dení WGS84 řadou tematických pomůcek určených pro přípravu a výcvik personálu rezortu MO. Vedle tištěných pomůcek po-pisujících zásady používání WGS84, va-rianty vyjádření polohy nebo metodický postup jejího určování byla vyvinuta a do užívání zavedena i nová topografická šab-lona pro odečítání souřadnic.

V polovině druhé dekády nového milé-nia byla v geografické službě AČR (GeoSl AČR) řešena otázka přehodnocení způso-bu realizace WGS84 na území republiky. Cílem úkolu bylo zpracovat analýzu a ná-vrh opatření k využití ETRS89 jako reali-zace WGS84 v rámci rezortu MO včetně definování technických, technologických, organizačních a legislativních aspektů a dopadů.

Důvodem, proč byl tento úkol řešen, byla snaha o dosažení maximální kompatibility geodetických základů používaných v re-

zortu MO s „civilními“ na národní (úze-mí ČR) i mezinárodní (evropský prostor) úrovni – tzn. používat jeden systém bez nutnosti transformace souřadnic. Změna realizace WGS84 se jevila potřebnou rov-něž z důvodu udržení schopnosti GeoSl AČR zabezpečovat úkoly geografického zabezpečení v podmínkách snižování po-čtů odborného personálu v důsledku refo-rem rezortu MO.

Řešení úkolu ve své počáteční fázi vycházelo z obsahu – v té době platné – standardizační dohody STANAG 2211 Geodetic Datums, Elipsoids, Grids and Grids References Edice 6, která v čás-ti věnované implementaci WGS84 při-pouštěla (bez rozlišení různých úrovní přesnosti – tzn. pro geodetické práce i kartografickou tvorbu) používat pro za-bezpečení operací NATO:

■ WGS84 (např. v realizaci G873); ■ Mezinárodní terestrický referenční sys-tém (International Terrestrial Reference System – ITRS);

■ ETRS89.

Obr. 4 Rozmístění definičních bodů WGS84 (G873)

Obr. 5 Geodetický přijímač GPS Trimble 4000SSi s anténou na bodě 226 Polom

Obr. 6 Ukázka pomůcek vytvořených k zabezpečení zavedení WGS84 do užívání v rezortu MO

49


Základním východiskem pro analýzu dů-sledků změny referenčního rámce WGS84 bylo zjištění hodnot posunů v poloze způ-sobených touto změnou. Posuny mezi WGS84 (G873) a ETRS89 (ETRF2000) [pozn.: ETRF 2000 – European Terrestrial Reference Frame 2000] na území ČR byly určeny s využitím 6 identických bodů, na kterých bylo fyzicky provedeno mě-ření v rámci kampaní GPS zaměřených jak na definici ETRS89 (ETRF2000), tak i WGS84 (G873). Průměrné hodnoty po-sunů určené z posunů zjištěných na iden-tických bodech činily −0,175 m ve směru osy E a −0,217 m ve směru osy N.

Zásadní změnu do řešení tohoto úkolu přinesl aktualizovaný STANAG 2211 Edice 7, který se v oblasti praktické rea-lizace WGS84 odvolává na návrh stejno-jmenné alianční publikace AGeoP-21(A), verze 1. Jestliže způsob implementace WGS84 pro potřeby kartografické tvor-by zůstává prakticky stejný, jako tomu bylo ve STANAG 2211 Edice 6, potom způsob implementace WGS84 pro přes-né geodetické práce je zde definován odlišným způsobem. Nově se požaduje používat pro „geodetická data a produk-ty“ zpracované s geodetickou přesností (centimetry) pouze WGS84 s uvedením jeho realizace a epochy (např. WGS84 (G1150), epocha 2003.5).

Na základě tohoto faktu musel být pře-hodnocen i přístup k řešení úkolu změny realizace WGS84. Původně jednoduché „technické“ řešení – „Co bude znamenat, když změníme referenční rámec?“ – se přesunulo spíše do „politické“ roviny – „Je s ohledem na STANAG 2211 Edice 7 skutečně v zájmu GeoSl AČR měnit referenční rámec?“.

Důsledkem bylo, že bylo odstoupeno od záměru použití ETRS89 jako jediné realizace WGS84 a nově byly vypracová-ny tři možné varianty řešení:

■ ponechat stávající WGS84 (G873); ■ použít novější realizaci WGS84 (např. G1762);

■ souběžně používat WGS84 (G873) a ETRS89 (ETRF2000).

Každé řešení mělo kromě nesporných kladů i řadu záporů majících přímý dopad na plnění úkolů geografického zabezpe-čení. Po zhodnocení variant bylo nako-nec doporučeno a následně i vedoucími funkcionáři GeoSl AČR schváleno využí-vat pro oblast geografického zabezpečení i nadále stávající realizaci WGS84 (G873), epocha 1999.4. Zároveň bylo doporučeno zajistit soustavné sledování vývoje v ob-lasti geodetických základů v rámci NATO

9) Například výpočet vzdálenosti, převýšení nebo viditelnosti mezi dvěma body.

i civilního sektoru zeměměřictví a podle vývoje situace přijmout účinná opatření.

Quo vadis WGS84?A jak si stojí tyto geodetické základy z po-hledu dnešní doby? Zatím celkem obstoj-ně, ale… Za varovným slůvkem „ale“ je třeba vidět zejména neustálý pohyb tek-tonických desek. O co se jedná a jaké dů-sledky to může mít pro geografické zabez-pečení AČR?

Geodetické základy WGS84 (G873), epocha 1999.4, byly na území ČR vybudo-vány již v roce 1999. Od té doby si pomalu „plují“ prostorem na euroasijské tekto-nické desce, a to v evropské části seve-rovýchodním směrem rychlostí přibližně 2,7 cm za rok (viz obr. 9). Za uplynulých 20 let tak urazily vzdálenost cca 54 cm. V této souvislosti se nabízí otázka, zda to někomu vadí. Odpověď není jednoduchá, záleží totiž na oblasti použití. Pokud ře-šíme relativní prostorové úlohy 9) v rámci euroasijské tektonické desky, potom je vše v pořádku a uvedený posun nemá vůbec žádný vliv. Problém nastává v momentě, kdy chceme s vysokou přesností řešit glo-bální prostorové úlohy. Typickým příkla-dem může být přesné navedení letadel na

přistání s využitím globálních navigačních družicových systémů (global navigation satellite system – GNSS).

Jak už bylo výše uvedeno, jsou všechny geografické produkty v rezortu obrany od 1. ledna 2006 polohově vztaženy k WGS84 (G873), epoše 1999.4. Platí to např. i pro geodetické zaměření letiště, které prová-dí jednotky GeoSl AČR. Jádro problému spočívá v tom, že souřadnice všech za-měřených navigačních bodů letiště (např. začátek a konec vzletové a přistávací drá-hy – VPD) odpovídají době vybudování geodetických základů, tedy epoše 1999.4, ale skutečná VPD se za uplynulých 20 let v důsledku pohybu euroasijské tektonické desky posunula o již zmíněných 54 cm. Navigační systém letadla založený na tech-nologii GNSS bude letadlo chybně navádět tam, kam ukazují původní souřadnice, ni-koliv tam, kde se nachází skutečná VPD.

Pro úplný popis problému je ještě nutné uvést, že část této navigační chyby je způ-sobena také rozdílnou realizací WGS84. Za dobu existence WGS84 vzniklo celkem 6 realizací, které jsou uvedeny v tabulce 2. V rezortu obrany se na území ČR používá realizace WGS84 (G873), kdežto navigač-ní systémy založené na technologii GNSS

Obr. 7 Identické body použité pro určení posunů WGS84 (G873) a ETRS89 (ETRF2000)

Obr. 8 Posuny pravoúhlých rovinných souřadnic WGS84 (G873) a ERTS89 (ETRF2000)

50


poskytují v současné době informace o po-loze v geodetickém systému blízkém reali-zaci WGS84 (G1762). Rozdíl mezi oběma uvedenými realizacemi činí jen několik centimetrů a stále proto platí, že největší

10) Např. pro období 2020 až 2030 publikovat souřadnice v epoše 2020, anebo ještě lépe v epoše 2025.

část navigační chyby jde na vrub pohybu tektonických desek.

Pokud budou navigační body letiště za-měřeny v ETRS89 (ETRF2000), epocha 1989.0, který se používá v civilním sekto-

ru, bude chyba v navigaci způsobená jen posunem tektonických desek ještě větší – cca 80 cm. Jestli je to hodně nebo málo, nechť posoudí specialisté z oboru letectví, ale v každém případě je to z geodetického hlediska chyba, kterou lze poměrně jedno-duše odstranit. Jak?

Základem je odstranění vlivu pohybu tektonických desek. Toho lze dosáhnout buď „opravou“ původních souřadnic ve WGS84 (G873) o časovou změnu z epo-chy 1999.4 do vhodně zvolené epochy ak-tuální10) nebo zcela novým geodetickým zaměřením letiště ve WGS84 (G1762). V druhém případě by byla odstraněna i navigační chyba způsobená odlišnou realizací WGS84.

ZávěrRealizací WGS84 na území republiky a jeho následnou implementací do geo-grafických produktů byl vytvořen jeden z předpokladů naplnění požadavků pro vstup do NATO, působení v jeho struktu-rách a plnění úkolů geografického zabez-pečení ve společných operacích Aliance. Na pořadu dne je však rozhodnutí, jak se vypořádat s vlivem pohybu tektonických desek, který se bude negativně projevo-vat všude tam, kde se budou „potkávat“ terestrické referenční systémy a produkty k nim vztažené s navigačními údaji, které poskytuje technologie GNSS. S postupují-cím časem a zvyšující se přesností GNSS bude tento nesoulad stále patrnější. Jak tento problém řešit víme, stačí se jen roz-hodnout, kdy se tak má stát.

Použitá literatura a zdroje[1] ZměnareferenčníhorámceSvětovéhogeodetickéhosystému1984naúzemíČeskérepubliky. Dobruška : MO ČR, 2015. 38 s. [2] Kolektiv autorů. GeodetickéreferenčnísystémyvČeskérepublice:vývojodklasickýchkegeocentrickýmsouřadnicovým

systémům. Praha : Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i., 1998. 186 s. ISBN 80-85881-09-8.[3] PopisazásadypoužíváníSvětovéhogeodetickéhoreferenčníhosystému1984vAČR. Dobruška : MO ČR, 2005. 34 s.

AČR Armáda České republikyCTRS Conventional Terrestrial Reference SystemČR Česká republikaČSFR Česká a Slovenská Federativní Republika ETRS89 European Terrestrial Reference System 1989ETRF European Terrestrial Reference FrameETRF2000 European Terrestrial Reference Frame 2000GARS Global Area Reference SystemGEOREF World Geographic Reference SystemGeoSl AČR geografická služba AČRGNSS global navigation satellite systemGPS Global Positioning System GRS80 Geodetic Reference System 1980IERS International Earth Rotation and Reference Sys-

tems Service

ITRS International Terrestrial Reference SystemMGRS Military Grid Reference SystemMO Ministerstvo obrany NATO North Atlantic Treaty OrganizationNGA National Geospatial-Intelligence AgencyNNGŠ nařízení náčelníka Generálního štábuS-42 Souřadnicový systém 1942S-42/83 Souřadnicový systém 1942/83 STANAG NATO standardization agreementTS AČR topografická služba Armády České republikyUSA United States of AmericaUTM Universal Transverse MercatorVGSN-92 Vojenská geodetická síť nultého řádu 1992VPD vzletová a přistávací dráhaWGS84 World Geodetic System 1984

Použité zkratky

NázevDatum implementace

Epocha PřesnostPalubní efemeridy GPS Přesné efemeridy NGA*

WGS84 (original) 1987 1. ledna 1987 1–2 metryWGS84 (G730) 29. června 1994 2. ledna 1994 1994.0 10 cmWGS84 (G873) 29. ledna 1997 29. září 1996 1997.0 5 cmWGS84 (G1150) 20. ledna 2002 20. ledna 2002 2001.0 1 cmWGS84 (G1674) 8. února 2012 7. května 2012 2005.0 <1cmWGS84 (G1762) 16. října 2013 16. října 2013 2005.0 <1cm

* National Geospatial-Intelligence Agency

Tab. 2 Vývoj WGS84

Obr. 9 Vliv pohybu tektonických desek na souřadnice jednoho bodu v čase

51


20 let využívání GNSS v rezortu obranypplk. Ing. Jiří Hubička,1 Ing. Petr Janus2

Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, 1Praha, 2Dobruška

ÚvodGlobální navigační družicové systémy (global navigation satellite system – GNSS) patří bezesporu vedle internetu a mobilních telefonů k převratným tech-nologiím naší doby. Své široké možnosti uplatnění nacházejí v civilním i vojen-ském sektoru. Civilní přijímače GNSS se běžně integrují nejen do chytrých hodi-nek, náramků pro fitness, mobilních tele-fonů, autonavigací nebo specializovaných outdoorových přijímačů GNSS, ale vy- užívají se také jako zdroj velmi přesného času např. pro synchronizaci bankovních operací nebo řízení elektrických rozvod-ných sítí. Vojenské přijímače GNSS pa-tří mezi hlavní zdroje informací o polo-ze, navigačních údajích a přesném čase (positioning, navigation, timing – PNT). Tyto informace jsou důležité pro vytváře-ní situačního vědomí na bojišti, identifi-kaci prostředků, utajenou rádiovou komu-nikaci apod. Mezi vojenským a civilním přijímačem GNSS je však velký rozdíl.

Civilní versus vojenský přijímač GNSSCivilní přijímač GNSS je založen na příjmu a zpracování otevřených signálů GNSS, tedy takových, jejichž struktura je všeobecně známá (například C/A-kód systému GPS (Global Positioning System) nebo signály E5a a E5b systému Galileo). Otevřenost signálů skrývá nebezpečí pro manipulaci. Civilní přijímače GNSS vy-užívají vedle amerického GPS také ruský GLONASS (Globalnaja navigacionna-ja sputnikovaja sistěma), čínský Beidou (BeiDou Navigation Satellite System) nebo evropský Galileo. I když přijímač GNSS v sobě integruje všechny výše uve-dené navigační systémy, většina uživatelů mu ze zvyku stále říká „džípíeska“, pro-

tože systém GPS tu byl první a po dlouhá léta jediný dostupný GNSS.

Vojenský přijímač GNSS je založen na příjmu a zpracování kryptograficky chrá-něných signálů GNSS (například P(Y)-kód systému GPS nebo signál E6 systému Galileo). Kryptografická ochrana zajišťu-je odolnost vojenského přijímače GNSS proti vysílání klamavých signálů (spoofin-gu). Je také odolnější proti elektronickému rušení. Pouze vojenský přijímač GNSS je zdrojem garantovaných PNT informa-cí vyhovujících požadavkům Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization – NATO) pro použití ve vojenských operacích. Vojenský prů-mysl v současné době nabízí pouze vojen-ské přijímače GNSS založené na GPS.

GPS je americký primárně vojenský dru-žicový navigační systém a jsou to Spojené státy americké (United States of America – USA), které si stanovují podmínky pro jeho poskytování jiným uživatelům. Přísné bezpečnostní zásady platí zejména pro umožnění přístupu ke kryptograficky chrá-něným signálům, na kterých je postavena služba PPS (Precise Positioning Service). Naopak služba SPS (Standard Positioning Service) využívající otevřené signály GPS je zcela uvolněna pro civilní využití. Přístup ke službě PPS povolují USA ar-mádám členských států NATO a některým dalším armádám spřátelených zemí (např. Izrael). Vstupem České republiky do NATO se tak datuje počátek používání služby PPS v rezortu obrany. Tímto aktem však cesta k používání služby PPS pouze začala.

Cesta rezortu obrany k využívání služby PPSPoužívání systému GPS povolují USA armádám členských států NATO na zá-kladě smlouvy NATO NAVSTAR GPS

MemorandumofUnderstandingIV (1994). V roce 2001 byl podepsán dodatek 1 k této smlouvě, kterým se Česká republi ka (spo-lečně s Maďarskem a Polskem) oficiálně stala novým autorizovaným uživatelem systému GPS s přístupem ke službě PPS.

Dalším krokem byl samotný nákup vo-jenských přijímačů GPS, které jsou, na rozdíl od civilních přijímačů GPS, vyba-veny bezpečnostním modulem SAASM (Selective Availability Anti-Spoofing Module) a nelze je nakupovat standardním akvizičním procesem, nýbrž podle pravi-del, která si stanovila vláda USA – procesy FMF (Foreign Military Financing), FMS (Foreign Military Sales) nebo DCS (Direct Commercial Sales). Tímto způsobem bylo do rezortu obrany do dnešní doby nakou-

AbstraktVstupemČeskérepublikydoNATOseotevřelacestakvyužíváníslužbyPPS(PrecisePositioningService)globálníhonavigačníhodružicovéhosystémuGPS(GlobalPositioningSystem).ArmádaČeskérepublikytakzískalazdrojgarantovanýchPNT(positioning,navigation,timing)informacípotřebnýchprovedenívojenskýchoperací.Tentočlánekseohlížízauplynulými20letysezaměřenímnarealizacivšechopatřeníkzabezpečeníslužbyPPSapopisujeaktuálníúkolyvoblastizabezpečenítechnologieglobálníchnavi-gačníchdružicovýchsystémůvrezortuobrany.

20 years of GNSS using in the Ministry of DefenceAbstractTheaccessionoftheCzechRepublictoNATOhasopenedthedoorforusingPPS(PrecisePositioningService)oftheglobalnavi-gationsatellitesystemGPS(GlobalPositioningSystem).Asaresult,theCzechArmedForcesobtainedasourceofguaranteedPNT(positioningnavigation,timing)informationneededtoconductmilitaryoperations.Thisarticlelooksbackoverthe20yearswithafocusonimplementationofallsecuritymeasuresforPPS.Furthermore,itdescribescurrenttasksinthefieldofsecurityoftheglobalnavigationsatellitesystemtechnologyinourMinistryofDefence.

Obr. 1 Prvními přijímači GPS PPS používanými v rezortu obrany byly PLGR +96 firmy Rockwell Collins

52


peno cca 900 ks vojenských přijímačů GPS PPS DAGR (Defense Advanced GPS Receiver). Používají se jako ruční přijí-mače nebo jsou zabudovány do různých zbraňových systémů a techniky. Vojenský přijímač GPS srovnatelných technických parametrů jako DAGR je zabudován i v ra-diostanicích Harris 117G a Harris 158, kte-ré se v rezortu obrany rovněž používají.

Vojenský přijímač GNSS dokáže vy-užívat službu GPS PPS až po naplnění platným kryptografickým klíčem GPS, bez něho využívá pouze službu GPS SPS a prakticky tak má vlastnosti civil-ního přijímače GNSS. Za tímto účelem bylo ve Vojenském geografickém a hyd-rometeorologickém úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce vybudováno kryptografické pracoviště NATO, které bylo do pro-vozu schváleno odborem bezpečnosti Ministerstva obrany (OB MO) v roce 2012 po splnění všech požadavků na fy-zickou, personální a administrativní bez-

pečnost. V té době to bylo první krypto-grafické pracoviště NATO s působností pro plnění kryptografických klíčů GPS v rezortu obrany.

Posledním nezbytným krokem k za-hájení využívání PPS bylo povolení OB MO k operačnímu použití kryptogra-fických klíčů GPS, které bylo uděleno zároveň s vydáním Bezpečnostní pro-vozní směrnice k používání přijímačeGPSPPSDAGRvAČR (dále jen „bez-pečnostní směrnice“) dne 5. října 2012. Tímto dnem mohlo začít plnění krypto-grafických klíčů do vojenských přijíma-čů GPS PPS DAGR. Později, 30. června 2014, byly ještě vydány OdbornépokynybezpečnostníhořediteleMOkpoužívánípřijímačůGPSsmodulemSAASM(dále jen „odborné pokyny“), které stanovují bezpečností pravidla pro používání vo-jenských přijímačů GPS integrovaných do jiných zařízení, např. do radiostanic Harris 117G.

V současné době se realizují opatření pro zabezpečení plnění kryptografických klíčů GPS metodou OTAD (Over The Air Distribution) a OTAR (Over The Air Rekey). Jedná se o metody, při kterých se kryptografické klíče plní do vojenských přijímačů GPS prostřednictvím navigační zprávy družicového signálu GPS. Tento způsob plnění kryptografických klíčů GPS je výhodný zejména v průběhu dlouhodo-bějších vojenských misí.

Mezi vstupem České republiky do NATO a nabytím schopnosti využívat službu PPS systému GPS v rezortu obra-ny tak uplynulo dlouhých 13 let. Jedná se však o nesmírně důležitou schopnost z hlediska zabezpečení zdroje garanto-vaných PNT informací pro vedení vojen-ských operacích NATO.

Problematika používání systémů GNSS se netýká pouze zajištění přístupu ke služ-bě GPS PPS. Pro komplexní zabezpečení technologie GNSS v rezortu obrany proto byla v uplynulých letech postupně vytvo-řena ucelená velitelská a výkonná organi-zační struktura.

Zabezpečení procesu používání technologie GNSSGestorem celého procesu zabezpečení technologie GNSS je ředitel odboru voj-skového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany. Jeho poradním or-gánem je Komise pro koordinaci použí-vání globálních navigačních družicovýchsystémů v rezortu Ministerstva obrany, která byla zřízena normativním výnosem Ministerstva obrany (MO) č. 78/2019 Věstníku MO ze dne 11. srpna 2015 k za-bezpečení jednotného postupu při zavádě-ní a používání technologie GNSS v rezortu obrany.

Gestor rovněž vysílá svého zástupce na jednání panelu NATO pro navigaci a iden-tifikaci NC3B CaP 2 (NATO Consultation, Command and Control Navigation and Identification Capability Panel). Tento pa-nel spravuje legislativu NATO v oblasti na-vigace a identifikace, projednává všechna důležitá rozhodnutí týkající se např. zásad používání GNSS v operacích, řeší otázky související s modernizací GNSS zejména se zaměřením na GPS a Galileo apod.

Hlavním výkonným orgánem gestora je oddělení globálních navigačních satelit-ních systémů VGHMÚř. Toto pracoviště zabezpečuje tzv. GNSS informační a sle-dovací službu AČR (GISS AČR), jejímiž hlavními úkoly jsou:

■ výkon gestorství v oblasti GNSS v re-zortu obrany;

■ výkon funkce GPS Main Military Point of Contact;

■ provoz referenčních stanic GNSS;Obr. 3 Radiostanice Harris 117G

Obr. 2 Vojenský přijímač GPS PPS DAGR

53


■ technická podpora koncových uživatelů přijímačů GNSS;

■ kryptografické zabezpečení vojenských přijímačů GNSS;

■ provoz monitorovacího systému VGHMÚř.

Velmi důležitým spojovacím článkem mezi výkonnou organizační strukturou zabezpečení technologie GNSS a kon-covými uživateli vojenských přijímačů GNSS je tzv. pověřená osoba. Tuto osobu je povinen podle stávající bezpečnostní směrnice a odborných pokynů ustano-vit každý vedoucí organizačního celku, u kterého jsou účetně evidovány vojen-ské přijímače GPS PPS DAGR. Tato osoba vede u organizačního celku ope-rativní evidenci všech vojenských přijí-mačů GPS PPS DAGR a jejich uživatelů a organizačně zabezpečuje požadavky na naplnění přijímačů kryptografickým klíčem, aktualizaci firmware, digitální mapy, školení obsluhy, reklamace, servis apod. Pověřená osoba provádí rovněž poučení koncových uživatelů o bezpeč-nostních zásadách používání vojenských přijímačů GNSS.

Směry dalšího rozvoje v oblasti GNSSV současné době se v oblasti zabezpe-čení technologie GNSS řeší problém, jakým způsobem přistupovat k moderni-zaci zbraňových systémů za situace, kdy stávající vojenské přijímače GPS PPS DAGR zastarávají, ale nové nejsou stá-le k dispozici. Problém se stupňuje také v důsledku toho, že se výrazným způso-bem opozdil vývoj nového vojenského přijímače GPS. Bez něho totiž není mož-né využívat všechny výhody, které s se-bou přináší právě probíhající moderniza-ce celého systému GPS.

Modernizace systému GPS se týká jeho kontrolního, kosmického i uživatelského segmentu s cílem zvýšení přesnosti a hlav-ně odolnosti systému proti rušení a vysílá-ní klamavých signálů. V této souvislosti se v odborné veřejnosti nejvíce hovoří o za-vedení tzv. M-kódu a o již zmíněném no-vém vojenském přijímači GNSS. Bohužel jsou některé informace nepřesně interpre-továny, zejména co se týče významu no-vého vojenského M-kódu. A jaká je tedy pravda?

K vysvětlení této problematiky nejlépe pomohou obrázky. Na obrázku 4 je zobra-zena struktura družicového signálu, který byl vysílán v letech 1990 až 2004, tedy před diskutovanou modernizací systému GPS. Na frekvenci L1 je namodulován civilní C/A-kód a vojenský kryptografic-ky chráněný P(Y)-kód. Na frekvenci L2

pouze P(Y)-kód. Z obrázku je zřejmé, že výkonnostní špička civilního C/A-kódu i vojenského P(Y)-kódu leží přímo na centrálních frekvencích L1 a L2.

Jestliže se provozovatel systému GPS rozhodne zabránit zneužití tohoto systé-mu v bojových operacích, zaruší celou frekvenci L1 a současné vojenské přijí-

mače GPS s platným kryptografickým klíčem použijí pro určení PNT informací P(Y)-kód na frekvenci L2 (viz obr. 5).

V roce 2005 byla na podnět zejména civilního letectví zahájena modernizace kosmického segmentu a nově vypuštěné družice začaly vysílat nový signál, který je znázorněn na obrázku 6. Na frekvenci L2

Obr. 4 Družicový signál GPS v letech 1990–2004

Obr. 5 Rušení civilních signálů GPS na frekvenci L1

Obr. 6 Družicový signál GPS v letech 2005–2010

Obr. 7 Rušení civilních signálů GPS na frekvencích L1 a L2

54


byl namodulován nový civilní signál L2C a na frekvencích L1 a L2 nový vojenský kryptograficky chráněný M-kód. V tomto případě výkonnostní špička M-kódu neleží na centrální frekvenci, což je velmi důležité pro pochopení celé problematiky moderni-zace družicového signálu GPS.

Jestliže se provozovatel systému GPS za této nové situace rozhodne zabránit jeho zneužití v bojových operacích, bude rušit frekvence L1 i L2, ale pouze v tak úzkém pásmu, aby zarušil všechny civil-ní signály kromě M-kódu, který použijí nové vojenské přijímače GPS s platným kryptografickým klíčem pro určení PNT informací (viz obr. 7). M-kód je tedy nutné do určité míry chápat jako protivá-hu k zavedení nového civilního signálu L2C1), příp. L5, jako nástroj proti zneužití systému GPS.

Moduly (tzv. Modernized GPS User Equipment – MGUE) označované MGUE Increment (Inc.) I, II atd., které budou součástí modernizovaných vojenských přijímačů GNSS, vyvíjí USA prostřed-nictvím několika firem. Tyto moduly bu-dou schopny přijímat všechny vojenské a civilní signály GPS. Vojenský přijímač GPS PPS DAGR nelze upgradovat o mo-dul MGUE Inc. I. Členské státy NATO proto vyvíjejí nástupce, který se souhrnně označuje jako tzv. MGUE Inc. II. Termín dostupnosti nových vojenských přijíma-čů GNSS (GPS) se stále odkládá. Z toho důvodů nelze zatím určit, kdy se takové přijímače objeví v užívání Armády České republiky (AČR).

Za této situace se nabízí úvaha, jakým způsobem přistupovat k modernizačním projektům zbraňových systémů AČR v ob-lasti GNSS, zejména s ohledem na nový

1) Modernizace kosmického segmentu GPS pokračovala i v dalších letech zavedením nového civilního signálu L1C na frekvenci L1 a zcela nové frekvence L5, rovněž pro civilní využití.

evropský globální navigační družicový systém Galileo. Pro vojenské účely je vhodná zejména jeho Veřejně regulovaná služba (Public Regulated Service – PRS), která je podobně jako služba PPS systému GPS založena na vyžití kryptograficky chráněných signálů. Galileo a GPS jsou z hlediska technických parametrů naprosto rovnocenné a ve všech parametrech srov-natelné systémy GNSS.

Vojenský průmysl již dnes nabízí pro zástavbu do vojenské techniky takové přijímače GNSS, které v závislosti na dostupnosti modulů integrují oba jme-nované systémy do jednoho zařízení, jako např. přijímač GNSS NavHub (viz

obr. 8) od firmy Collins Aerospace. Tento typ přijímače GNSS je zajímavý zejména po konstrukční stránce, kdy moduly přijí-mače GPS i přijímače Galileo se relativně jednoduše zasouvají do základní desky přijímače GNSS. Modernizace takového zařízení by v budoucnu spočívala pouze v náhradě zastaralého modulu za nový a ostatní periferie by mohly zůstat za-chovány, což je řešení velice vhodné pro právě probíhající modernizační projekty zbraňových systémů AČR.

ZávěrTechnologie GNSS si v uplynulých 20 letech našla pro své nesporné technické přednosti pevné místo v rezortu obrany jako primární zdroj PNT informací. Ale i tato technologie má své limity, zejména co se týče odolnosti proti elektronické-mu rušení. Zabezpečení dostupnosti PNT informací v podmínkách elektronického boje, ať už doplněním zbraňových systé-mů o záložní inerciální navigační systémy nebo použitím např. antén CRPA (cont-rolled reception pattern antenna; obr. 9), patří k dalším důležitým úkolům součas-nosti v oblasti zabezpečení technologie GNSS v rezortu obrany.

AČR Armáda České republikyCRPA controlled reception pattern antennaDAGR Defense Advanced GPS ReceiverDCS Direct Commercial SalesFMF Foreign Military FinancingFMS Foreign Military SalesGISS AČR GNSS informační a sledovací služba AČRGLONASS Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěmaGNSS global navigation satellite system GPS Global Positioning SystemInc. IncrementMGUE Modernized GPS User EquipmentMO Ministerstvo obrany

NATO North Atlantic Treaty Organization NC3B CaP 2 NATO Consultation, Command and Control Navi-

gation and Identification Capability PanelOB MO odbor bezpečnosti Ministerstva obranyOTAD Over The Air DistributionOTAR Over The Air RekeyPNT positioning, navigation, timingPPS Precise Positioning ServicePRS Public Regulated ServiceSAASM Selective Availability Anti-Spoofing ModuleSPS Standard Positioning ServiceUSA United States of AmericaVGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad

Použité zkratky

Obr. 8 Přijímač GNSS NavHub (zdroj: https://www.rockwellcollins.com/Products-and-Services/Defense/Navigation/Ground-Products/NavHub-GNSS-navigation-system.aspx)

Obr. 9 Anténa CRPA

55


Standardizace digitální geografické produkce po vstupu do NATORNDr. Luboš Bělka, Ph.D., Ing. Boris TichýVojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ÚvodPrimární podmínkou technické integra-ce v Severoatlantické alianci (NATO) je kompatibilita informačních produktů mezi partnery. Kompatibilitu lze dosáhnout res- pektováním dohodnutých standardů při vytváření jednotlivých produktů. V rám-ci zjišťování možností integrace naší vo-jenské geografie do NATO v době před přijetím do Aliance jsme získali jediný využitelný dokument DIGEST – DigitalGeographic Information ExchangeSystem, v NATO vedený pod označením STANAG 7074.

Naši specialisté již v období před při-jetím do NATO získali možnost sle-dovat v roli pozorovatelů činnost pra-covní skupiny DGIWG (do roku 2004 Digital Geographic Information Working Group, od roku 2004 Defence Geospatial Information Working Group), kde se připravovaly podklady pro geografic-kou standardizaci v NATO, mimo jiné i DIGEST. Po roce 1999 se pak postupně zapojili do práce mezinárodních skupin, které normy pro oblast digitální geogra-fické produkce řeší. Tím se vývoj naší produkce může s určitým předstihem orientovat i na připravované standardy, které ještě nebyly zveřejněny, případně je možné i obsah vyvíjených norem do ur-čité míry ovlivňovat tak, aby lépe reflek-toval naše národní potřeby a zkušenosti.

V současnosti se specialisté geogra-fické služby Armády České republiky (GeoSl AČR) podílí na práci následují-cích standardizačních pracovních sku-pin: JGSWG (Joint Geospatial Standards Working Group) pro standardizaci geo-grafie v NATO, GAWG (Geospatial Aeronautical Working Group) pro geo-grafickou podporu letectva NATO a již výše zmíněný DGIWG pro specifikace vojenských geografických standardů, kde byla Česká republika v roce 2017 pověřena vedením jedním z pěti technic-kých panelů zabývajícím se způsobem zobrazování geografických informací

(portrayal). Pro testování implementace standardů se experti Vojenského geo- grafického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) každoročně účastní mezinárodního cvičení CWIX (Coalition Warrior Interoperability Exercise) [pozn.: viz např. Vojenský geografický obzor č. 2/2016 a č. 2/2017].

Současným rámcem specifikací geogra-fických dat v NATO je tzv. NGIF (NATO Geospatial Information Framework) označený jako STANAG 2592. Tento rá-mec má postupně zahrnovat specifikace jednotlivých typů geografických infor-mací a na jejich základě vytvářených produktů. Postupně jsou doplňovány publikace jak pro digitální, tak pro ana-logové produkty, které jsou z digitálních podkladů vytvářeny. Od členských států Aliance se očekává, že produkty určené k aliančnímu využití budou respektovat tyto specifikace. Při vývoji technolo-gií zpracování geografických produktů jsou ve VGHMÚř tyto specifikace zo-hledňovány.

1. Standardizace digitálních geografických produktůPři společných operacích Aliance je žá-doucí, aby partneři byli schopni sdílet geo- grafické informace o prostoru operací. Zejména pro digitální analýzy je kompati-bilita dat nutností.

Ze šíře spektra produktů VGHMÚř je zřejmé, že zajistit standardizovanou pro-dukci všech druhů je značně komplexní úkol. Složitost této problematiky je dále umocněna zapojením GeoSl AČR do stát-ních struktur (např. integrovaný záchran-ný systém) a současně jejím působením v rámci mezinárodních civilních (např. INSPIRE – Infrastructure for Spatial Information in the European Community) a vojenských vazeb (NATO, MGCP – Multinational Geospatial Co-production Program apod.). Ani uvnitř samotné Aliance však není přístup jednotný, liší se zejména z důvodu do jisté míry odliš-ných potřeb a tradic námořnictva, letectva, pozemních vojsk a zpravodajských slu-žeb. Odlišnosti se pochopitelně vyskytují i mezi přístupy jednotlivých národních geo- grafických služeb.

Standardy geografických informací v oblasti státní správy, Evropské unie i NATO se průběžně vyvíjejí. Přestože jako vý-chozí zdroj v současnosti všechny využí-vají standardizační normy ISO 191xx – Geospatial information, jejich profily se liší a nejsou v rámci těchto tří zájmových sfér vzájemně kompatibilní. V některých požadavcích mají i protichůdné přístupy vyplývající z odlišných dílčích účelových potřeb jednotlivých, často významných tradičních uživatelů.

2. Způsoby standardizaceAplikace standardů je permanentní pro-ces, který neustále ovlivňují externí vlivy, zejména nově publikované edice norem STANAG (NATO standardization agreement), norem ISO (International Organization for Standardization), čes- kých technických norem ČSN atd., dále

AbstraktČlánekrámcověuvádívývojdigitálníchgeografickýchproduktůzpracovávanýchgeografickouslužbouAČRvobdobíodvstupuČeskérepublikydoNATOsezaměřenímnajejichkompatibilituzaloženounapostupnéstandardizaciprodukce.

Standardization of digital geographic production after NATO accession AbstractThearticleoutlinesadevelopmentofdigitalgeographicproductsmadebytheGeographicServiceoftheCzechArmedForcesintheperiodafterNATOaccession.Mutualcooperationandinteroperabilityintheirproductionmustbeensuredbyastep-by-stepstandardizationprocedure.

Obr. 1 Titulní list standardizační normy STANAG 2592 NATO Geospatial Information Framework (NGIF)

(zdroj: [11])

56


pak zveřejněné oborové standardy mezi- národních institucí (např. IHO – Inter- national Hydrographic Organization), standardy významných vládních insti-tucí některých států (např. USGS – U. S. Geological Survey), ale často i firem-ní standardy softwarových nebo apli-kačních firem (např. SPOT – Satellite Pour l’Observation de la Terre, ESRI – Environmental Systems Research Institu- te), případně jejich sdružení (OGC – Open Geospatial Consortium, DGIWG s účastí většiny států NATO a jejich přidružených partnerů). Škála oblastí produkujících určité typy standardů je tedy značně roz-sáhlá a i přes snahy určité části uživatelů i producentů se geografické datové stan-dardy neustále nedaří a zřejmě ani nikdy nepodaří sjednotit.

Kompromisním řešením při návrhu nového datového standardu v uvede-ném komplexu souvislostí je definice vlastních standardů v takovém smyslu, aby pokud možno vystihovaly očeká-vaný trend vývoje. Tyto standardy pak používat jako oborové, v našem přípa-dě vojenské národní. Jejich nevojenské a mezinárodní užití přitom není nijak omezováno. Relativní jistotou a zároveň i ekonomickou variantou při takovém rozhodování je volba některého z rozší-řených průmyslových standardů. Ve dru-hé fázi nastává čas vybrat normu, která je uznána za vhodnou (kde zpravidla také nebývá jednoznačně nejlepší rozhodnu-tí, nejde-li přímo o STANAG – normu NATO). Po přijetí normy je třeba podle ní upravit dosavadní pravidla (produkční a distribuční směrnice), konvertovat data a nabízet je uživatelům jako alternativu k dosavadní oborové verzi.

V posledních letech byl v rámci geo-grafických standardů NATO nastoupen nový trend, který má za cíl definovat vý-měnný model geografických informací, který má zprostředkovat sdílení informa-cí mezi informačními modely různých komunit. Podmínkou sdílení je zpraco-vání konverzních procedur mezi specific-kým komunitním modelem a výměnným modelem. K tomu bylo koordinačním orgánem NATO IGeoWG (Inter-Service Geospatial Working Group) – později přejmenovaným na JGSWG – rozhod-nuto o maximálním využití normotvorné kapacity DGIWG zejména podporou její orientace na propojení s normami ISO. Nové verze norem, které jsou v posled-ních letech vyvíjeny pod zastřešením pracovní skupinou DGIWG, jsou od počátku navrhovány tak, aby logickým strukturováním i formálně odpovídaly pravidlům stanoveným pro přijetí stan-dardu podle norem ISO. Předpokládá

se, že takto definované normy budou softwarovými firmami v rámci podpory významných uživatelů integrovány do jejich produktů.

3. Aplikace geografických datových standardů ve VGHMÚřDigitální produkce VGHMÚř se díky sys-tematickému rozvoji v předchozím obdo-bí stala významnou součástí služeb po-skytovaných uživatelům jak vojenským, tak i z dalších rezortů. Vojenská geogra-fická služba si již v sedmdesátých letech minulého století vytvořila pracoviště pro digitální zpracování topografických a kar-tografických dat. Se zavedením prvních stolních počítačů byl již od začátku deva-desátých let zahájen projekt digitalizace informací z topografických map různých měřítek, čímž bylo zahájeno období vý-voje a tvorby tzv. digitálních modelů úze-mí. V oblasti rastrových dat byly v tomto období zpracovány první výškopisné mo-dely reliéfu.

3.1 Vektorová dataGeografická data označovaná jako „vek-torová data“ zaznamenávají informace o krajině ve formě řady souřadnic (vekto-rů) vymezujících polohu krajinného úka-zu. Ta bývá doplněna více nebo méně roz-sáhlým souborem hodnot specifikujících, co se vlastně na uvedených souřadnicích (vektorech) vyskytuje. Může jít o reálné topografické objekty (např. budova, sil-nice, les) a jejich vlastnosti, tzv. atribu-ty (např. výška, jméno, druh), nebo jde o „imaginární“ objekty (např. vrstevnice, údolnice, správní hranice), které v krajině materiálně neexistují, ale jsou definovány určitými pravidly.

Vlastností vektorových dat, u níž stan-dardizace hraje klíčovou roli, je mechani-smus vyjadřování sémantických vlastností objektů. Cílem je co nejvíce sladit pojetí jednotlivých geografických elementů, které mají být zaznamenány do digitální formy. Pojetí geografických elementů je relativně triviální pro tradičně uzavřené skupiny tvůrců (např. jedna geografická služba nebo kartografické vydavatelství), kde se všichni na základě jednoduchého katalogu shodují, co znamená určitý geo-grafický či topografický pojem (například „cesta“). Tento přístup byl aplikován při tvorbě klasických vojenských značkových klíčů nebo katalogů topografických objek-tů (KTO).

V době našeho vstupu do NATO se ve VGHMÚř řešila také volba standardu da-tového formátu pro výměnu geografických dat mezi partnery (producenty, uživateli). Ve svých počátcích každá firma působí-cí v oblasti geografických informačních

systémů (GIS) vyvinula vlastní formáty, které byly v době svého vzniku pro užití ve firemním softwarovém prostředí neje-fektivnější (např. shapefile firmy ESRI). Vzhledem k tomu, že uživatelé GIS užívají v závislosti na svém zaměření mnoho GIS systémů, není možné generovat data pro každého individuálně ve formátu jeho sys-tému. Byly proto pokusy stanovit tzv. plat-formně neutrální formát. Takový formát by teoreticky mohl být podporován kaž-dým GIS, který má zájem na svém uplat-nění v rámci komunity, která si orientaci na „neutrální“ formát zvolí. Např. v NATO byl v rámci STANAG 7074 [5] zaveden formát VPF (Vector Product Format [2], vytvořený DGIWG) pro produkty řady VMap (Vector Map).

Zatím se ale žádný univerzální formát, všeobecně přijatelný z technických i ob-chodně-politických hledisek, celosvětově neujal. JGSWG je doporučeno, aby v rám-ci všeobecné orientace na formáty typu XML (Extended Markup Language) do-šlo k rozšíření formátu GML (Geography Markup Language) definovaného OGC.

Vektorové produkty VGHMÚř po vstu-pu do NATO byly v rámci tehdejších zna-lostí adaptovány podle postupně získáva-ných standardů NATO. Jak bylo zmíněno výše, na počátku devadesátých let minu-lého století byl zahájen proces digitaliza-ce topografických map. První vektorová databáze s názvem Digitální model úze-mí 200 (DMÚ 200) vznikla digitalizací Topografické mapy 1 : 200 000. Obdobný proces proběhl v případě Topografické mapy 1 : 100 000, čímž vznikl Digitálnímodelúzemí100 (DMÚ 100). V počátcích vektorové produkce geodat v první polo-vině devadesátých let, tedy před vstupem do NATO, se GeoSl AČR orientovala na vlastní „neutrální“ formát označovaný VVR (vstupně výstupní rozhraní). Tento textově ukládaný formát byl navržen s ob-dobnou logikou jako dnešní GML, ale byl podstatně jednodušší, s omezením na spektrum informací z našich topografic-kých map středních měřítek. Užití tohoto standardu nebylo nijak omezováno na vo-jenskou oblast, proto se ve své době rozší-řil i ve státní správě. Jako prostředek ko-munikace v NATO byl ale nevhodný.

Na základě zkušeností s DMÚ 200 a DMÚ 100 byl zahájen projekt digi-talizace Topografické mapy 1 : 25 000 (TM 25). Vznikl tak dodnes používa-ný Digitální model území 25 (DMÚ 25) jako nejpodrobnější existující vojenská topografická vektorová databáze. Pro kó-dování byl využit datový slovník FACC (Feature and Attribute Coding Catalog) z DIGEST [5], který byl v NATO zave-den jako STANAG 7074. FACC jakožto

57


slovník (bez definic) umožňoval do ur-čité míry variabilní interpretaci. Slovník FACC byl přeložen do češtiny a doplněn o informační položky, které byly v TM 25 navíc. Tak vznikl národní KTO detailně popisující obsah DMÚ 25. Pro distribuci DMÚ 25 bylo z důvodu jednoduchosti ex-portu rozhodnuto užívat firemní formáty ESRI, a to ve třech variantách: coverage,shapefile, file geodatabase. Tyto formá-ty bylo možné užívat i pro mezinárodní výměnu dat mezi členy NATO. Z důvodu výše zmíněných nejednoznačností dato-vého slovníku FACC a jeho národních rozšíření pro KTO však je využití všech našich digitálních modelů území zahra-ničními partnery komplikované a pouze výjimečné.

V roce 1997 v rámci zapojení do pro-gramu celosvětové databáze Vector MapLevel1 (VMap1) byla i u nás pro vybra-né skupiny vektorových dat zahájena pro-dukce dat v této variantě formátu VPF. Po dokončení celosvětové databáze VMap1 již není tento formát pro nové produkty NATO propagován.

Na podzim roku 2003 iniciovala sku-pina států soustředěných okolo projek-tu VMap1 myšlenku vytvořit vektorové databáze ve vyšší hustotě. Vznikl tak nový projekt s názvem MultinationalGeospatial Co-production Program (MGCP). Hlavním cílem tohoto celo-světového projektu je sběr vektorových dat v hustotě odpovídající mapě měřítka 1 : 50 000, popřípadě 1 : 100 000 z krizo-vých oblastí světa, více viz [8]. V rámci projektu byl vytvořen vlastní KTO a vek-torová data jsou sbírána do datové struk-tury vymezené tzv. technical reference

documentation (TRD). Model pro výmě-nu dat utvářený v DGIWG je v součas-nosti vyvíjen s cílem usnadnit bezeztráto-vou výměnu dat mezi aliančními partnery a v dílčích položkách reprezentuje geo-grafické informace jiným způsobem než TRD. DGIWG a MGCP v zájmu dosažení kompatibility dat s NGIF identifikovaly odlišně pojetí informace a v současnosti projednávají možnosti řešení odlišností. Přínosem zapojení se do tohoto projektu pro Českou republiku je možnost získat přístup k datům z různých částí světa, a to na principu tzv. kreditního systému, kdy každý účastnický stát může požadovat data z území, které podle stanoveného klíče odpovídá rozsahu jeho podílu na na-plňování databáze MGCP.

3.2 Rastrová dataKlasické pojetí rastrových dat zahrnuje reprezentaci obrazových podkladů, původ-ně hlavně map a skenovaných leteckých snímků, nověji ale i obdobných dat vy-tvořených buď přímým skenováním zem-ského povrchu (opticky či radarově) nebo přímým generováním obrazu mapy z vek-torových databází.

Pro rastrové obrazy nedošlo bohužel v rámci NATO k úplnému sjednocení vojenských standardů. Pokud jednotli-vé národní geografické služby své for-máty přihlásily za NATO standard, byly akceptovány, ovšem nepoužívá je nikdo jiný, než autorská služba. Pouze formá-ty Spojených států amerických (USA) (ADRG – ARC Raster Digitized Graphics, CADRG – Compressed ARC Digitized Raster Graphics [3] a CIB – Controlled Image Base [4]) jsou zřejmě z pozice nej-

většího producenta rozšířenější a lze je nyní dokonce importovat do některých ko-merčních GIS softwarů.

Rastrová produkce GeoSl AČR byla zahájena v době, kdy specifikace uvede-ných formátů USA ještě nebyly dostupné. I později, kdy specifikace byly uvolně-ny a prohlášeny za standard NATO, tyto formáty nebyly čitelné v běžných soft-warech. Proto bylo rozhodnuto orientovat se na průmyslový standard TIFF, zpočátku georeferencovaný (geograficky umístěný) pomocným souborem TFW (doplněk od firmy ESRI), později také interními geo-referenčními záznamy – GeoTIFF. Nyní jsou tedy ve formátu GeoTIFF ukládány jednotně všechny rastrové ekvivalenty ma-pových děl a mozaiky ortgonalizovaných snímků. Pro výměnu dat v rámci NATO bylo ve VGHMÚř zvládnuto i užívání (na-čtení a generování) dat ve formátech po-cházejících z USA – CADRG a CIB.

V NATO se nakonec podařilo standar-dizovat používání průmyslového formátu GeoTIFF. V roce 2017 na žádost Aliance vytvořila pracovní skupina DGIWG vo-jenský profil tohoto formátu, který se stal jednou z komponent NGIF. Výhledově se ukazuje, že podle dosavadního stavu řešení standardizace bude kromě formá-tu GeoTIFF za NATO standard přijat vo-jenský profil průmyslového standardu JPEG2000.

3.3 Výškopisná dataNejdéle produkovanými rastrovými daty jsou v naší službě data reprezentující výš-kové poměry České republiky – tzv. di-gitální modely reliéfu (DMR). Rozlišení rastru je 1 km pro Digitálnímodelrelié-fu1 a 100 m pro Digitálnímodelreliéfu2. Rastr je umístěn tak, aby rovinné souřad-nice sítě bodů byly celé kilometry, re-spektive stovky metrů v jednotlivých pá-sech S-1942. V přechodném období byly souřadnice každého bodu transformovány do WGS84 a datové soubory tedy vyja-dřovaly správné výšky v uvedených sou-řadnicích WGS84. Pro „plně WGS84“ verzi je vyvinut produkt se stometrovým krokem s výškami vygenerovanými v bo-dech, které ve WGS84 mají souřadnice v celých stovkách metrů.

Jako alternativa k uvedenému národní-mu standardu Digitálního modelu reliéfu 2 je uživatelům nabízena varianta ve formá-tu Digital Terrain Elevation Data (DTED), který je jako jeden z mála datových stan-dardů NATO opravdu rozšířen (STANAG 3809 [1]). DTED je formát, který v zá-vislosti na úrovni podrobnosti užívá krok čtvercové sítě 3″ pro úroveň DTED 1 a 1″ pro úroveň DTED 2. S rostoucí zeměpis-nou šířkou je krok zeměpisné délky na

Obr. 2 Vizualizace polohopisu v rámci projektu MGCP (modře říční síť, červeně pozemní komunikace, růžově obdělávaná půda, hnědě pěšiny a stezky, žlutě terénní zlomy) (zdroj: [9])

58


stanovených rovnoběžkách skokově náso-ben, aby se dosahovalo přiměřené hustoty bodů při přepočtu vzdálenosti bodů sítě do rovinné projekce. Nejrozsáhlejší soubor dat DTED byl v prvním desetiletí 21. sto-letí vytvářen z radarového měření SRTM (Shuttle Radar Topography Mission).

V pozdějším období s příchodem po-drobnějších a přesnějších výškopisných dat získaných pomocí stereofotogrammet-rie a leteckého laserového skenování (více viz [6]) vznikly Digitálnímodel reliéfu3 s rastrem 10 m a Digitálnímodelreliéfu 4 s rastrem 5 m.

Od roku 2013 se GeoSl AČR zapojila do zpracování další generace globálních výš-kopisných dat v rámci projektu s názvem Tandem-X High Resolution ElevationData Exchange Program (TREx). Jeho cílem je vytvoření celosvětového digi-tálního modelu povrchu, tzv. TREx DEM Finished, s velikostí rastru ve směru ze-měpisné šířky 0,4“ a 0,4“ až 4“ ve směru zeměpisné délky tak, aby přibližně od-povídala 12 m, více viz [7]. K projek-tu se hlásí 32 států, z nichž již 31 pode-psalo Memorandum of Understanding (údaj platný k 25. 9. 2019). Projekt or-ganizačně i finančně zajišťují minister-stva obrany USA a Spolkové republiky Německo, resp. organizace zodpovídající za geografické zabezpečení těchto mi-nisterstev, tzn. v Německu Bundeswehr Geoinformation Centre a v USA National Geospatial-Intelligence Agency. Tyto or-ganizace poskytují ostatním participují-cím státům vstupní data ke zpracování, tzv. TREx DEM Raw, a příslušné pro-gramové vybavení speciálně vyrobené k jejich zpracování. Naše služba v rámci tohoto projektu zabezpečuje zpracová-ní dat z vymezených částí území České republiky, Slovenska, Německa, Polska,

Rakouska, Jemenu, Saúdské Arábie, Ománu, Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. V projektu je zaveden kreditní systém. Na rozdíl od MGCP, kde má každá buň-ka stejnou hodnotu, je v tomto projektu buňce přiřazena hodnota kreditu v roz-mezí 0,1 až 1 v závislosti na sklonitosti terénu, množství vodstva a kontinentální plochy. Za kredity získané zpracováním dat mohou účastnické státy čerpat zpět data v poměrné části tohoto kreditu. Čím je získaný kredit vyšší, tím výhodnější poměr lze využít.

Existence výškových dat vysoké po-drobnosti a přesnosti dala podnět k vytvo-ření nového standardu pro výškové mo-dely vysokého rozlišení řešící kontinuální řadu velikosti rastru od centimetrů až po několik metrů. Tato specifikace je jednou z komponent NGIF.

3.4 Multimediální dataDo oblasti multimediálních geografických dat zatím standardizace příliš nezasáh-la. Pro textové a grafické publikace typu „Geografická informace“ nebo „Seznam zeměpisných jmen“ dosud platí poně-kud archaické standardy STANAG pro tištěné verze 2251 Military Geographic Information & Documentation (MGID), včetně podkategorií 2253 Roads, 2254 Inlands Waterways, 2255 Ports, 2256 Inland Hydrography, 2257 Railways, 2259 Terrain, 2260 Electric Power, 2263 Coastal Areas, 3992 Terrain Analysis a 2213 Gazetteers. Neoficiálně se pro sdílení těchto informací akceptují i je-jich digitální kopie ve formátu PDF (Portable Document Format), které řeší STANAG 7123 Digital Geographic Information (DGI) on CD-ROM and CD-R. Principiálně modernizované digi-tální provedení, předpokládající aplika-

ci formátu XML je nyní zpracováváno v rámci NGIF. Uvedené dosavadní normy STANAG se proto již nemají užívat pro vývoj nových produktů.

VGHMÚř může v případě požadavku data podle platných STANAG produkovat. V současné době zpracovává geografic-ké informace podle stávajících národních směrnic, a to jak v podobě analogové, tak v digitální (pro publikaci na intranetu). Zpracování geografických informací ve formě definované NGIF bude předmětem vývoje v blízké budoucnosti.

3.5 MetadataKromě vlastních geografických dat by podstatnou součást každého datového produktu měla tvořit tzv. metadata. Bez znalosti metadat by žádná data nemě-la být použita pro rozhodování. Účelem metadat je (mimo jiné) vymezovat po-užitelnost vlastních dat tím, že popisují jejich původ, přesnost (nejen geometric-kou) a aktuálnost, záležitosti související s vlastnictvím dat (např. autorství, cena, distribuční pravidla), specifikují apliko-vaná kódovací pravidla, metody užité při vytváření dat, případně i další informace, které mohou být užitečné pro rozhodnutí, zda vůbec, a pokud ano, jak data použít. Je zřejmé, že i pro metadata je vhodné aplikovat standardizační opatření, mimo jiné i proto, aby obsažené informace moh-ly být vyhodnoceny i počítačově.

Specialisté VGHMÚř v současné době vyvíjejí nový geografický metadatový systém jako centrální nástroj pro správu a využívání metadat o dostupných geogra-fických informacích. Metadatové položky nového systému budou navrženy tak, aby byly v souladu se standardizační nor-mou STANAG 2586 – NATO Geospatial Metadata Profile.

Obr. 3 Porovnání úrovně zachycení detailu – TREx data v původním prostorovém rozlišení (vlevo), přepočítaná TREx data na úroveň DTED 2 (uprostřed) a data SRTM / DTED 2 (vpravo) (zdroj: [7])

59


Závěr Cílem dalšího vývoje geografických pro-duktů je zajištění co nejaktuálnějších geo- grafických informací pro možné opera-ce AČR. Jedná se při tom o činnosti při obraně České republiky i při koaličních akcích NATO.

Pro vnitrostátní činnost, kde je potřeba komunikace s nevojenskými partnery, je nutné s nimi koordinovat topograficky ori-entované databáze z hlediska pojetí jednot-

livých informací. V zájmu rychlosti a jed-noznačnosti sdílení informací je vhodné respektovat jejich strukturování speciali-zovanými oborovými správci – jejich ofi-ciálními garanty.

Pro zahraniční operace bude maxi-malizován soulad se standardy NATO. Evidentním důvodem je potřeba sdílení produktů mezi partnery s možností jejich přímého užívání a eliminace možných nedorozumění při interpretaci vzájemně

sdílených informací. V zájmu GeoSl AČR by měla být aktivní účast ve standardizač-ních pracovních skupinách a ovlivňování obsahu standardizačních norem NATO tak, aby co nejvíce vyhovovaly potřebám AČR, aliančním závazkům a zejména pří-padné koaliční součinnosti při obraně stá-tu nebo při působení aliančních vojsk na území České republiky v rámci akcí typu Host Nation Support apod.


[1] NIMA-DMAProductSpecificationforDTED, 1994 DMA, VGHMÚř 4/0020/1.[2] VectorProductFormat–MilitaryStandard (MIL-STD-600006), 1992 DMA, VGHMÚř 4/0027.[3] NIMA-CADRG (MIL-PRF-89038), 1996 DMA, VGHMÚř 4/0008 (také STANAG 7098 IGEO Edition 2), VGHMÚř

4/0008/2.[4] ControlledImageBase (MIL-PRF-89041), 2000 NIMA, VGHMÚř 9005/0495/P1482.[5] DIGEST–DigitalGeographicInformationExchangeSystem, DGIWG, edice: 1.0 (1991), 1.2 (1994), 2.0 (1997), 2.1

(2000), převzatý jako STANAG 7074.[6] BĚLKA, Luboš. Letecké laserové skenování a tvorba nového výškopisu České republiky. Vojenskýgeografickýobzor, 55,

2012, č. 2, s. 19–25. ISSN 1214-3707.[7] BĚLKA, Luboš. TREx – nový mezinárodní projekt tvorby výškových dat. Vojenskýgeografickýobzor, 58, 2015, č. 2, s.

9–11. ISSN 1214-3707.[8] KÁRNÍK, Luboš; KOTLÁŘ, Vladimír. Mezinárodní spolupráce v oblasti vektorových databází Multinational Geospatial

Co-production Program. Vojenskýgeografickýobzor, 51, 2008, č. 2, s. 13–17. ISSN 1214-3707.[9] GeografickáslužbaArmádyČeskérepubliky1918–2018. Praha : Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha,

2017. 151 s. ISBN 97-8-80-7278-723-4.[10] TICHÝ, Boris. Digitální produkce VGHMÚř – standardy a WGS84. Vojenskýgeografickýobzor, 48, 2005, č. 1, s. 19–24.

ISSN 1214-3707.[11] MATULA, Jan; ŠESTÁK Luděk. Obranná standardizace geografického zabezpečení v letech 2013 až 2016. Vojenský

geografickýobzor, 60, 2017, č. 1, s. 7–14. ISSN 1214-3707.

AČR Armáda České republikyADRG ARC Raster Digitized GraphicsCADRG Compressed ARC Digitized Raster GraphicsCIB Controlled Image BaseCWIX Coalition Warrior Interoperability ExerciseČR Česká republikaČSN česká technická normaDIGEST Digital Geographic Information Exchange SystemDMR digitální model reliéfuDMÚ 200 Digitální model území 200DMÚ 25 Digitální model území 25DGI Digital Geographic InformationDGIWG Digital Geographic Information Working Group;

Defence Geospatial Information Working GroupDTED Digital Terrain Elevation DataESRI Environmental Systems Research InstituteFACC Feature and Attribute Coding CatalogGAWG Geospatial Aeronautical Working GroupGeoSl AČR geografická služba Armády České republikyGeoTIFF Geographic Tagged Image File FormatGIS geografický informační systémGML Geography Markup LanguageIGeoWG Inter-Service Geospatial Working GroupIHO International Hydrographic OrganizationINSPIRE Infrastructure for Spatial Information in the Eu-

ropean Community

ISO International Organization for StandardizationJGSWG Joint Geospatial Standards Working GroupKTO katalog topografických objektůMGCP Multinational Geospatial Co-production ProgramMGID Military Geographic Information &

DocumentationNATO North Atlantic Treaty OrganizationNGIF NATO Geospatial Information FrameworkOGC Open Geospatial ConsortiumPDF Portable Document FormatSPOT Satellite Pour l’Observation de la TerreSRTM Shuttle Radar Topography MissionSTANAG NATO standardization agreementTM 25 Topografická mapa 1 : 25 000TRD technical reference documentationTREx Tandem-X High Resolution Elevation Data Ex-

change ProgramUSA United States of AmericaUSGS U. S. Geological SurveyVGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický

úřadVMap Vector MapVMap1 Vector Map Level 1VPF Vector Product FormatWGS84 World Geodetic System 1984XML Extended Markup Language

Použité zkratky

60


Mezinárodní cvičení Yellow Crossnpor. Ing. Eva MertováVojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Praha

ÚvodJednou z markantních změn v pů-sobnosti geografické služby Armády České republiky vyvolaných začleně-ním naší země a její armády do struk-tur Severoatlantické aliance (NATO) je fyzické zapojení českých vojenských geografů do celé řady mezinárodních cvičení Aliance organizovaných růz-nými aliančními uskupeními. Pozitivní hodnocení působení našich geografů v rámci těchto cvičení ze strany před-stavitelů naší armády, ale i zahraničních partnerů, jsou dokladem, že čeští vojen-ští geografové jsou po stránce odborné i po stránce jazykové připraveni plnit náročné mezinárodní úkoly jako rovno-cenní partneři.

Každý rok se vojenští geografové účast-ní několika mezinárodních cvičení, při-čemž některá z nich se konají opakovaně. Mezi nejvýznamnější z nich patří cvičení Yellow Cross organizované Allied Rapid Reaction Corps (ARRC).

ARRC je jeden ze sborů rychlé reakce NATO, který od roku 2010 sídlí ve Velké Británii, v Imjin Barracks, Gloucester.

Je považován za jeden z nejlépe připravených sborů v NATO. Z velké části je tvořen vojáky armády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, avšak mezi jeho příslušníky se řadí také vybraní vojáci celkem 21 států NATO (viz www.arrc.nato.int).

Mezi příslušníky ARRC se řadí také Česká republika, a to konkrétně česko--britské Velitelství brigády radiační, che-mické a biologické ochrany (Vebrchbo pro ARRC, anglicky Allied Rapid Reaction Corps Chemical, Biological and Radiological Defence Brigade Headquarters – ARRC CBRN Def Bde HQ), jehož česká část sídlí v Liberci.

Cvičení Yellow CrossCvičení Yellow Cross je mezinárodním cvičením NATO, které je pořádáno kaž-doročně prostřednictvím Vebrchbo pro ARRC. Jeho hlavním cílem je prověřit připravenost Vebrchbo pro ARRC pro operační nasazení na podporu úsilí ar-mádního sboru v bojové operaci a záro-veň prověřit připravenost rot chemické ochrany předurčených do 4. respektive

7. brigádního úkolového uskupení k pl-nění odborných úkolů a provést udržo-vací výcvik jednotek začleněných do úkolových uskupení eNRF (enhanced NATO Response Force) v rámci pohoto-vostního období.

Cvičení CPX (Command-Post Exerci-se) se účastní nejen příslušníci jednotek CBRN (chemical, biological, radiologi-cal and nuclear) přidělených pro ARRC, ale i další vybrané jednotky. V posled-ních letech se cvičení zúčastnily napří-klad jednotky Velké Británie, Polska, Dánska, Norska a Kanady. Na podpo-ru však každoročně přijíždí také jeden příslušník 103. centra civilně vojenské spolupráce a psychologických operací (Olomouc) a velké množství pracovníků Agentury komunikačních a informačních systémů (Lipník nad Bečvou). V roce 2018 se zmiňovaného cvičení zúčastnila také npor. Ing. Eva Mertová z pražské-ho oddělení geografického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeo- rologického úřadu. K té se v roce 2019 přidala ještě kpt. Ing. Marie Břeňová, Ph.D., ze stejného oddělení.

AbstraktČlánekposkytuje informaci o průběhu každoročníhomezinárodního cvičeníYellowCross.Vúvodní části je stručněpojednánoouskupení,podkterýmjedanécvičenípořádáno,následnějepakpopsánúčel,chodaorganizacedanéhocvičeníajehopřínosyapoznatky,kterésiúčastnícizdanéhocvičenímohliodnést.Všejedoplněnoněkolikafotkamipracovníhoprostředíaproduktůvytvořenýchnatomtocvičení.

Multinational exercise Yellow CrossAbstractThearticleprovidesuswiththeinformationaboutanannualmultinationalexerciseYellowCross.Atthebeginningthereisbrieflydiscussedtheauthoritywhichcoordinatedtheexerciseorganization.Thenthearticlepresentstheinformationabouttheexercisepurpose,organizationand itsbenefits forparticipants.The text issupportedbyseveralphotosof theworkingenvironmentandproductspreparedduringthisexercise.

Obr. 1 Pracovní prostředí během cvičení Yellow Cross 2018

61


Štábní nácviky Obvyklým termínem konání cvičení Yellow Cross je měsíc květen, případně červen, nicméně přípravy celého cvičení trvají samozřejmě mnohem déle. Během prvního pololetí kalendářního roku jsou pořádány celkem 3 pětidenní štábní nácvi-ky, během kterých je zpracována veškerá potřebná dokumentace.

V průběhu prvního štábního nácviku se účastníci seznamují s plánovaným harmonogramem cvičení a se samotným scénářem. Ten je založen na událostech týkajících se chemické, biologické, radiač- ní a nukleární ochrany a vždy se jed-ná o upravenou verzi scénáře Skolkan1). Většina času prvního štábního nácviku je věnována zřizování pracovních účtů a pří-stupových hesel do Operačně-taktického systému velení a řízení, studiu scénáře a shromažďování informací o jednotli-vých stranách konfliktu.

1) „Skolkan“ je mnohovrstevnatý a obsáhlý scénář, který před lety vytvořili experti aliančního Joint Warfare Centre v norském Stavangeru. Jde o velmi pro-pracovaný a detailní systém s řadou modifikací, který spojenci použili pro stovky vojenský cvičení. [Zdroj: Voska, Michal. Hradba 2018. Areport, 2018, č. 5, s. 6–9. ISSN 1211-801X.]

Druhý štábní nácvik je více zasvěcen zpracování a dokladování briefingových prezentací pro velitele. Zpravodajská skupina S-2, do které se řadí zpravodajci, geo- grafové a meteorologové, se v této fázi příprav zabývá tvorbou svého příspěv-ku do Mission Analysis Brief (MA Brief) a Situation Awareness Brief (SA Brief). Geograf hodnotí operační prostředí z hle-diska fyzickogeografické i socioekonomic-ké sféry. Zabývá se v první řadě popisem terénu se zaměřením na terénní překážky. Současně hodnotí, jak složky krajinné sfé-ry ovlivňují činnost vojsk v daném operač-ním prostoru. Celá analýza obvykle pře-chází z obecnějšího popisu až do detailního zpracování zájmové oblasti. Meteorolog připojuje informace o klimatických pod-mínkách daného území a zpravodajec ce-lou informaci zarámuje pomocí popisu sil a možností jednotek nepřítele. Zabývá se jeho předpokládaným postupem a popisuje

prostředky, kterými nepřátelské jednotky disponují. Nedílnou součástí je také popis nejvýhodnější a nejnebezpečnější předpo-kládané činnosti nepřítele.

Třetí štábní nácvik probíhá týden před samotným cvičením a v podstatě v něj samovolně přechází. Štábní nácvik je za-hájen prezentací SA Brief, která všem cvičícím připomene, do jaké míry byla problematika doposud zpracována. Poté se jednotlivé skupiny soustředí na zpracování dokumentu zvaného Decision Brief stejně tak, jako zpracování operačního rozkazu včetně všech příloh a dodatků.

V průběhu všech štábních nácviků je úkolem každé skupiny mimo jiné také kontrola a aktualizace standardních ope-račních postupů SOI/SOP (standard opera-ting instructions/standard operating proce-dures). Po vydání operačního rozkazu již začíná samotné cvičení.

Průběh cvičení Cvičení Yellow Cross, jak již bylo dří-ve zmíněno, je cvičením mezinárodním, proto probíhá v anglickém jazyce, a to jak štábní nácviky, tak i jeho samotný průběh. Cvičící mají svá pracoviště umístěna ve stanech v polních podmínkách a jednotlivé dny mívají obvykle velmi podobný prů-běh.

Každé ráno velitelé jednotlivých sku-pin prezentují svůj příspěvek během tzv. Morning Update. Zde jsou zmiňovány veškeré významné události, které se sta-ly během posledních 12 hodin, tedy od té doby, co byl prezentován obdobný večerní Evening Update. Za skupinu S-2 obvykle vystupuje zpravodajec, který se zabývá popisem jednotlivých incidentů a popisu-je stav jejich řešení. Dále je uváděna také

Obr. 2 Práce chemických jednotek během cvičení Yellow Cross 2018

62


předpověď počasí na následujících 12 ho-din a výhled počasí na nejbližších 5 dnů.

Mimo tyto dva briefingy se cvičící shromažďují nepravidelně, a to během tzv. Hasty Planning. Tato schůzka probíhá obvykle pár minut po obdržení informace o novém incidentu, kdy se jednotliví cvi-čící nejprve zorientují v tom, co se vlastně přihodilo, a poté se sejdou u mapy s ve-litelem, kde probíhá plánování dalšího postupu. Zástupce každé skupiny veliteli přednese svůj postoj k právě vzniklému incidentu a velitel se na základě toho roz-hodne, jaký bude další postup vlastních jednotek. Na základě jeho rozhodnutí je vydán rozkaz (fragmentary order – FRAGO), který jednotky v poli následně plní. Takto probíhají v podstatě všechny dny cvičení.

Úloha geografa během jednotlivých štábních nácviků a také během samotné-

ho cvičení je poměrně významná. V první řadě musí po ujasnění konečného scénáře cvičení připravit pracovní mapu velite-le. Následuje podrobná analýza prostoru operace a tvorba briefingových map a sa-motných prezentací a také jejich dokla-dování veliteli. V případě potřeb provádí analýzu průchodnosti terénu, vyhodnocení vhodných míst pro heliport, vyhodnocení komunikací a mostů a tvorbu dalších pro-duktů se speciální nadstavbou. Jeho každo-denním úkolem je také tvorba přílohových map pro jednotlivé rozkazy FRAGO, kte-rých je během dne hned několik. K tomu využívá programové vybavení ArcGIS Desktop, které si spolu s daty přiváží na cvičení sám.

Závěr V rámci cvičení mají všichni účastní-ci možnost procvičit a zlepšit si své

dovednosti, které jsou dále využitelné v rámci rozhodovacího procesu velitele. Poznatky získané z tohoto cvičení jsou využitelné například pro aktualizaci ná-rodních standardních operačních postu-pů a celkově jsou cennými zkušenostmi, které jednotliví vojáci mnohdy jen těžko získávají na svých domácích pracoviš-tích. Zajímavou zkušeností je obvykle nahlédnutí do pracovních postupů účast-níků ostatních zúčastněných států, kteří svou práci mnohdy vykonávají jiným způsobem. K tomu velmi napomáhá to, že jednotlivé skupiny jsou cíleně namí-chány z vojáků několika zúčastněných států. Samozřejmostí je také výhoda průběhu cvičení v anglickém jazyce, což vede k rapidnímu zlepšení vyjad-řovacích schopností vojáků, a to jak na úrovni pracovní, tak i po stránce osobní, volnočasové.

ARRC Allied Rapid Reaction CorpsCBRN chemical, biological, radiological and nuclearCPX Command-Post Exercise Def Bde HQ Defence Brigade HeadquarterseNRF enhanced NATO Response ForceFRAGO fragmentary orderMA Brief Mission Analysis Brief

NATO North Atlantic Treaty OrganizationSA Brief Situation Awareness BriefSOI/SOP standard operating instructions/standard operating

proceduresVebrchbo Velitelství brigády radiační, chemické a biologické

ochrany

Použité zkratky

Obr. 3 Příklad produktu využívaného během cvičení Yellow Cross 2018

63


Trilaterální jednání na Slovensku

Dne 25. července 2019 se v prostorách Topografického ústavu (TOPÚ) Banská Bystrica uskutečnilo plánované trilaterální jed-nání mezi zástupci vojenských geografických služeb České re-publiky, Slovenské republiky a Polské republiky. Českou repub-liku na jednání zastupovali vedoucí oddělení vojenské geografie a hydrometeorologie OVPzEB MO plukovník gšt. Ing. Marek Vaněk a ředitel Vojenského geografického a hydrometeorologic-kého úřadu (VGHMÚř) plukovník gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D. Za hostitelskou zemi se jednání zúčastnili ředitel TOPÚ plukovník Ing. Maroš Miškolci, zástupce ředitele podplukovník Ing. Marcel Berezný, výrobní ředitel podplukovník Ing. Stanislav Babnič a Ing. Miloš Varga, zodpovědný za mezinárodní vztahy. Za pol-skou vojenskou geografickou službu byl přítomen její náčelník plukovník Ing. Slawomir Jakubiuk.

Po krátké prezentaci ředitele TOPÚ týkající se působnosti a úkolů ústavu a po následné ukázce odborných pracovišť byla detailně zhodnocena dosavadní spolupráce mezi všemi třemi geo-grafickými službami zejména v oblasti vzájemného poskytování dat z příhraničí jednotlivých států. Podstatná část diskuse se tý-kala i výměny zkušeností s národní spoluprací s civilními stát-ními organizacemi, se sdílením a výměnou dat a se společnými projekty. Současně bylo rozhodnuto o termínu a tématu pravidel-ného technického jednání specialistů geografických služeb České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. V roce 2019 je hosti-telským místem Dobruška, kde bude od 12. do 15. listopadu 2019 řešena aktuální problematika tvorby mapové produkce MTM (MGCP Topographic Maps).

Dlouhodobá aktivní spolupráce mezi našimi službami je zalo-žena nejen na vzájemných bilaterálních smlouvách, ale vyplývá především ze společných úkolů plněných v rámci mezinárodních

spojeneckých závazků. V současnosti se opírá o shodnou tech-nickou a technologickou platformou, díky níž je mj. zajištěna i společná účast na mezinárodních geografických projektech, kte-rými jsou mezinárodní program pro společnou tvorbu geografic-kých informací MGCP (Multinational Geospatial Co-production Program) a mezinárodní program pro výměnu výškových dat vy-sokého rozlišení TREx (TanDEM-X High Resolution Elevation Data Exchange Program).

Tradičně charakteristickým znakem naší spolupráce jsou nad-standardní a přátelské pracovní, ale i osobní vztahy příslušníků všech tří služeb.

plk.gšt.Ing.JanMarša,Ph.D.Vojenskýgeografickýahydrometeorologickýúřad,Dobruška

Uživatelská konference ESRI 2019

Ve dnech 8. až 12. července 2019 se v prostorách a okolí konfe-renčního centra kalifornského města San Diego konalo pravidelné setkání uživatelů softwarové platformy Environmental Systems Research Institute (ESRI). Jde o celosvětově největší mítink zabývající se geografickými informačními systémy (GIS), při-čemž počet jeho účastníků každoročně roste. Letošního ročníku se účastnilo více než 17 000 odborníků z celého světa z mnoha oblastí lidské činnosti. Nikoli nepodstatná část konference byla věnována problematice využití GIS ve vojenství, resp. pro potře-by obrany státu zejména v oblasti geografie a vojenského zpravo-dajství obecně.

Konference se kromě dalších zástupců České republiky zú-častnil také ředitel Vojenského geografického a hydrometeorolo-gického úřadu (VGHMÚř) plukovník gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D. Jeho přítomnost na této akci celosvětového významu vyplývá z faktu, že software ESRI je základním programovým vybave-ním digitálního produkčního systému úřadu. Zahájení spoluprá-ce geografické služby AČR (GeoSl AČR) se společností ESRI se datuje dnem 15. prosince 1992, kdy byla za přítomnosti ředitele firmy ARCDATA PRAHA, s.r.o., Ing. Petra Seidla, CSc., v teh-dejším Vojenském topografickém ústavu Dobruška provedena přejímka systému ARC/INFO této společnosti.

Na platformě ESRI je dnes postavena správa všech rozhodu-jících geografických datových bází GeoSl AČR. Bezesporu nej-významnější z nich je Digitální model území 25, který je jednak zdrojem geografických dat pro navazující kartografickou tvorbu z našeho území, ale také je výchozím vektorovým modelem úze-mí státu a okolí pro vybrané zbraňové systémy, systémy velení a řízení simulační a trenažérové technologie. Zmíněná karto-grafie navíc sama o sobě patří mezi důležité oblasti, kde jsou používány technologie ESRI, jelikož na jejich platformě jsou zpracovávány soubory topografických map měřítek 1 : 25 000,

64


1 : 50 000 a 1 : 100 000 z území České republiky vyráběných podle standardizačních norem NATO. Vedle topografických map, které v souladu s platnou legislativou mají statut základ-ních státních mapových děl, je v rámci digitálního produkčního systému VGHMÚř vyráběna široká škála dalších produktů – te-matických map, účelových a nestandardních kartografických děl nebo grafických materiálů pro vojenskogeografické dokumenty.

Šíře i hloubka možností využití produktů ESRI je v oblasti geo- grafického zabezpečení obrany státu v podstatě neomezená. Tím spíše, že tato platforma je současně standardem v rámci řídi-cích struktur NATO, na které je postaven geografický informač-ní systém NATO Core GIS určený k zabezpečení geografické podpory a informací v rámci strategických a operačních stupňů velení. Technologie ESRI je navíc úspěšně využívána při reali-zaci mezinárodních projektů tvorby geoprostorových dat MGCP (Multinational Geospatial Co-production Program) a TREx (TanDEM-X High Resolution Elevation Data Exchange Program), je na ní postaveno vybavení mobilních a přemístitelných souprav geografického zabezpečení, ale i síťové aplikace provozované v datové síti rezortu obrany (například aplikace Mapy AČR). Cílem konference bylo zabezpečit šíření a výměnu informací ohledně aktuálního vývoje v oblasti GIS, prezentovat dosažené výsledky, vzájemně sdílet zkušenosti a praktické rady týkající se optimálních pracovních postupů v rámci tematicky různorodých projektů ve veřejném i privátním prostoru. Kromě obrany a kri-zového řízení byla řešena problematika v celé řadě dalších oblastí lidské činnosti. Snad více než kdekoli jinde je v oblasti využi-tí GIS pro obranu a bezpečnost nutná schopnost v reálném čase shromažďovat, zpracovávat, analyzovat a vyhodnocovat data různých zdrojů a formátů. Rozhodovací proces velitelů je totiž závislý na informacích založených na rychlém a kvalitním zpra-cování a vizualizaci, jejichž formu je možné v průběhu operace dynamicky přizpůsobit s ohledem na aktuální míru jejich důleži-tosti. Tato skutečnost je východiskem k dalším úvahám týkajícím se definování možností jejich dalšího využití, z nichž některé byly na konferenci představeny. Navíc vysoce sofistikované nástroje a metody musí umět reagovat na inflaci vstupních informací, které jsou dnes již prakticky pořizovány na denní bázi z mnoha různých zdrojů. S jejich exponenciálním nárůstem souvisí meto-dy třídění, vyhodnocení a další práce s nimi, včetně identifikace a vyřazení duplicit či ne zcela relevantních informačních zdrojů. Konference se zabývala i možnostmi prostorových analýz, hledá-ní vazeb a souvislostí, kvantifikací prostorového uspořádání s vy-užitím nástrojů prostorové statistiky, včetně analýz změn hodnot prvků a jejich uspořádání v čase.

Kromě řešení aktuálních potřeb a požadavků rezortu obrany je GeoSl AČR garantem dalšího rozvoje v oblasti své vojenskood-borné činnosti a působnosti. Např. v rámci akvizičního procesu

je nezbytné mít všeobecné povědomí o současných i potenciál-ních trendech v relevantních oblastech GIS tak, aby byly i do bu-doucna garantovány moderní a optimální postupy geografického zabezpečení. Bez tohoto poznání není možné efektivně a účinně přenášet poznatky do praxe, resp. implementovat inovace a nové technologie do pracovních postupů VGHMÚř. Neméně důleži-tá je i příležitost k navazování odborných i osobních kontaktů a k vzájemné výměně zkušeností s odborníky z jiných zemí a čas-to i odborností. To je nejen obohacující, ale pro zachování jisté odborné konkurenceschopnosti naší služby i nezbytné. Zejména z těchto důvodů lze hodnotit účast ředitele VGHMÚř na konfe-renci z dlouhodobého hlediska jako přínosnou.

plk.gšt.Ing.JanMarša,Ph.D.Vojenskýgeografickýahydrometeorologickýúřad,Dobruška

23. kartografická konference

Ve dnech 18.–20. 9. 2019 se v Kutné Hoře konala již 23. karto-grafická konference organizovaná Českou kartografickou společ-ností. V krásném prostředí Galerie Středočeského kraje, která se nachází poblíž známého chrámu svaté Barbory, se sešla více než stovka příznivců kartografie z řad univerzitních pracovníků, státní sféry i soukromých firem.

První den byl věnován zajímavým předkonferenčním semi-nářům. Měli jsme možnost vyslechnout informace pracovní-ků Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy týkající se di-gitalizace a kartografického zpracování starých map a glóbů. Univerzita Karlova disponuje rozsáhlým mapovým archivem, který je v současné době převáděn do digitální podoby a kata-logizován. Následně RNDr. Ladislav Plánka, CSc., z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava představil histo-rii, současnost a plány do budoucna týkající se důlních map. Jak jinak – vždyť se konference konala v místě s dlouhou hor-nickou tradicí. Sérii seminářů zakončil Ing. Přemysl Jindrák ze Zeměměřického úřadu, který představil nové státní mapové dílo středního měřítka.

Použité zkratkyESRI Environmental Systems Research InstituteGIS geografický informační systémVGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický

úřadGeoSl AČR geografická služba AČRMGCP Multinational Geospatial Co-production ProgramTREx TanDEM-X High Resolution Elevation Data

Exchange Program

65


Samotnou konferenci oficiálně zahájil ve čtvrtek 19. 9. prezi-dent České kartografické společnosti prof. Ing. Václav Talhofer, CSc. Následovala dvoudenní série odborných prezentací pokrý-vajících tematiku teoretické i aplikované kartografie, včetně vzdě-lávání v kartografii. V rámci šesti tematických sekcí zazněly před-nášky, které měly vysokou odbornou i prezentační kvalitu. Náplň jednotlivých přednášek odrážel podtitul konference „Kartografie v proměnách času“. Prezentovány byly činnosti při zpracování a využití starých map nejrůznějšího zaměření, ale i současnost a hlavně budoucnost v kartografické tvorbě. Nelze si nevšimnout nových trendů a přístupů v kartografii, kdy hned několik prezen-tací bylo věnováno 3D mapám.

Konference se zúčastnili i zástupci Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu, včetně jeho ředitele plk. gšt. Ing. Jana Marši, Ph.D. Kartografická tvorba má v geografické službě Armády České republiky dlouholetou tradici a vojenské mapo-vé dílo je dlouhodobě oceňováno odbornou i laickou veřejností. Na závěr konference plukovník Marša krátce vystoupil a zmínil plány týkající se tvorby vojenských topografických map, které v nejbližší budoucnosti doznají určitých změn. Při této příležitosti předběžně přislíbil příspěvky na toto téma pro další ročník kar-tografické konference, která se bude konat za dva roky, tentokrát pod záštitou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

RNDr.LubošBělka,Ph.D.Vojenskýgeografickýahydrometeorologickýúřad,Dobruška

Návštěva běloruských topografů ve VGHMÚř

V rámci vzájemné zahraniční spolupráce proběhla dne 24. září 2019 návštěva zástupců běloruských ozbrojených sil ve Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce. Úřad navštívili náčelník Navigační a topografické služby Ozbrojených sil Běloruské republiky plukovník Yury Logvinovich a hlavní inženýr služby pod-plukovník Mikhail Ruta. Doprovázeni byli zástupcem odbo-ru vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany majorem Ing. Františkem Ullreichem.

Hosty uvítal ředitel VGHMÚř plukovník gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D., který je v úvodu seznámil s působností a hlavními úkoly úřadu. V rámci ukázek vybraných pracovišť byli hosté z Běloruska podrobněji seznámeni s problematikou aktualizace národních da-tabází, fotogrammetrie, geodézie a tisku geografických i merkan-tilních produktů. V odpoledních hodinách zavítali do stálé expo-zice Vojenská geografie Vlastivědného muzea v Dobrušce a poté byli spolu s ředitelem VGHMÚř přivítáni na radnici starostou města Dobrušky Ing. Petrem Lžíčařem.

Následující den proběhlo dvoustranné jednání náčelníků obou služeb v prostorách oddělení geografického zabez-

pečení. Plukovník gšt. Ing. Marek Vaněk představil struk-turu a aktuální výzvy geografické služby AČR. Následně byla běloruské delegaci představena odloučená pracoviště VGHMÚř. Návštěva, která byla završena slavnostní večeří v Domě armády Praha, byla oboustranně hodnocena jako vel-mi přínosná a vzájemně inspirující.

mjr.Ing.JosefRadaVojenskýgeografickýahydrometeorologickýúřad,Dobruška

Jednání o spolupráci s topografickou službou armády Moldavské republiky

Ve dnech 2.–3. října 2019 se v moldavském hlavním městě Kišiněvě konala dvoustranná schůzka zástupců topografické služ-by Armády Moldavské republiky a geografické služby Armády České republiky. Jednání navázalo na předchozí setkání zástupců obou zemí konané koncem září 2018 v České republice. V rám-ci tohoto jednání zavítala návštěva k Vojenskému geografické-mu a hydrometeorologickému úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce s následnou prohlídkou stálé expozice „Vojenská geografie“ místního Vlastivědného muzea. Na závěr proběhla schůzka na Generálním štábu AČR v Praze.

Cílem letošní návštěvy v Moldavsku bylo jednání na úrovni velení obou služeb k bilaterální spolupráci a diskuse směřují-cí k přípravě a následnému podpisu dvoustranné Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Moldavské republiky o spolupráci v oblasti vojenské geografie.

Za geografickou službu české armády se akce v Moldavsku zú-častnili vedoucí oddělení vojenské geografie a hydrometeorologie odboru vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany plukovník gšt. Ing. Marek Vaněk a ředitel VGHMÚř plukovník gšt. Ing. Jan Marša, Ph.D. Části jednání se zúčast-

66


Témata závěrečných prací obhájených na katedře vojenské geografie a meteorologie v roce 2019

Diplomové práceGOLÁŇOVÁ, Natálie.Vlivprostředínasmykovénapětípůd.HAKL, Filip. VariabilitaextrémníchteplotvBrněaokolí.KALÁNOVÁ, Simona. Analýzapřesnostivybranýchveřejnýchzdrojůgeografickýchdat.MEIXNEROVÁ, Karla. Porovnánípřesnostidigitálníchmodelůpovrchuvzávislostinahodnotěpřekrytuleteckýchsnímků,počtuvýchozíchbodůaerotriangulaceajejichrozložení.VOJTKOVÁ, Kamila. Polníkalibracetotálnístanice.WÝSTRACH, Pavel. Vlivvegetacenatvorbuvojenskogeografickýchanalýzterénu.

Disertační práceBUREŠ, Martin. Metodyverifikacekoeficientuzpomalenívmodeluprůchodnostiterénu(CCM).

katedravojenskégeografieameteorologieUniverzitaobrany,Brno

nil i mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Moldavsku Mgr. Ing. Zdeněk Krejčí. Samostatné neformální setkání s velvyslancem probíhalo v jeho kišiněvské rezidenci bez-prostředně po příletu dne 1. října 2019.

Moldavskou delegaci vedl velitel Vojenské topografické zá-kladny v Kišiněvě podplukovník Sergiu Chirilov a dále se jed-nání zúčastnili zástupce velitele základny major Michail Mocan spolu s nadporučíkem Ghenadiem Spatarim. V rámci návštěvy absolvovala česká delegace ukázku Vojenské topografické základny a poté zavítala na moldavské Ministerstvo obra-ny, kde se uskutečnilo jednání s náměstkem ministra obrany Vladimirem Ilievem.

Lze konstatovat, že i přes relativní geografickou vzdálenost a kulturní i další odlišnosti Moldavské republiky a České re-publiky existuje potenciál k rozvoji praktické realizace geo-grafického zabezpečení. Budoucí spolupráce umožní další efektivní a pro obě strany výhodnou spolupráci v jednotlivých oborech vojenské geografie. Na základě předpokládané bilate-rální dohody o spolupráci bude následně možné blíže specifi-kovat oblasti vzájemné kooperace.

mjr.Ing.JosefRadaVojenskýgeografickýahydrometeorologickýúřad,Dobruška

Konference GIS ESRI 2019

Ve dnech 6. a 7. listopadu 2019 se v Kongresovém centru v Praze uskutečnila další konference GIS ESRI v České republice orga-nizovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o. Tradičně se této akce zúčastnila i početná delegace zástupců geografické služ-by Armády České republiky vedená jejím náčelníkem plk. gšt. Ing. Markem Vaňkem a ředitelem Vojenského geografického

hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) plk. gšt. Ing. Janem Maršou, Ph.D.

Stejně jako každý rok konferenci zahájil ředitel společnosti ARCDATA PRAHA, s.r.o., Ing. Petr Seidl, který přítomné při-vítal a stručně seznámil s programem celé akce. Hlavními řeč-níky úvodní fáze konference byli špičkoví odborníci ve svém oboru, egyptolog Miroslav Bárta, klimatologové Radim Tolasz a Miroslav Trnka (všichni Česká republika) a geoinformatik Roland Schenkel (Švýcarsko). Úvodní blok přednášek přinesl jako již tradičně nejpoutavější sérii prezentací, tentokrát na v současnosti často diskutované téma klimatických změn a sta-vu vodních zdrojů. V rámci bohatého dvoudenního programu se účastníci akce mohli v rámci různých bloků a workshopů sezná-mit s novinkami v oblasti produktů společnosti ESRI a zejména s jejich praktickým využitím v celé řadě oborů každodenní lidské činnosti – ve státní správě a samosprávě, v komerční a akade-mické sféře a v dalších oblastech. Velký prostor tentokrát dostaly prezentace produktů pro práci v terénu a produktů umožňujících provázání a analýzu geografických dat z různých zdrojů a jejich názornému zobrazování v podobě map, grafů a animací.

V konferenčním foyer pak mohli účastníci shlédnout kompo-novanou výstavu Voda a civilizace, představující na 44 panelech klíčový význam této životadárné tekutiny, doplněnou unikátními autorskými snímky z celého světa.

Zástupci VGHMÚř se v rámci konference zúčastnili soutěžní výstavy grafických prací a posterů reprezentujících výsledky zají-mavých řešení GIS, kde npor. Ing. Eva Mertová představila poster na téma Vliv geografických prvků na volbu vhodného prostoru pro přistání vrtulníku.

RNDr.LubošBělka,Ph.D.Vojenskýgeografickýahydrometeorologickýúřad,Dobruška

VOJENSKÁ GEOGRAFIE

E X P O Z I C E V L A S T I V Ě D N É H O M U Z E A V D O B R U Š C E

odborné přístroje a pomůcky • mapy • dokumenty • fotografie

Novoměstská ulice 187, DobruškaOtevírací doba: květen až září: úterý až neděle 10–12 a 13–17 hod.

Expozice nemá bezbariérový přístup. http://www.kulturadobruska.cz/vlastivedne-muzeum

Svědectví fotografií – Pracoviště Vojenského zeměpisného ústavu ve 20. letech dvacátého století

Tiskárna reprodukčního odboru (rychlolis)

Knihárna reprodukčního odboru

Brusírna kovových desek reprodukčního odboru

Brusírna kamenů reprodukčního odboru

20 let plnění úkolů geografického zabezpečení v rámci NATO

Date post:	05-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times