+ All Categories
Home > Documents > VÍC HLAV VÍC VÍ - 3 pólKurzweil se vsadil s Mitchelem Kapo-rem z Electronic Frontier Foundation...

VÍC HLAV VÍC VÍ - 3 pólKurzweil se vsadil s Mitchelem Kapo-rem z Electronic Frontier Foundation...

Date post: 31-Jan-2021
Category:
Upload: others
View: 3 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
20
VÍC HLAV VÍC VÍ BIOMETRIKA ARMÉNIE VOLBY KOLAPS TŘETÍ PÓL | ŘÍJEN 2006
Transcript
  • VÍC HLAV VÍC VÍ

    BIOMETRIKAARMÉNIEVOLBYKOLAPS

    T Ř E T Í P Ó L | Ř Í J E N 2 0 0 6

    000000 [1] kavr.indd 1000000 [1] kavr.indd 1 19.9.2006 18:32:4119.9.2006 18:32:41

  • 02

    třetí pól | www.tretipol.cz

    TŘETÍ PÓL | 4/2006, ročník šestý | časopis pro studenty | zdarma | součást vzdělávacího programu Svět energie | pro ČEZ, a. s., vydává Atypo, s. r. o. | redakční rada: RNDr. Pavel Augusta, RNDr. Tomáš Gráf, RNDr. Jiří Grygar, Jitka Hrůzová, RNDr. Soňa Křítková, Doc. Ing. Karel Rauner, Ing. Pavel Duchek, Mgr. Šárka Beránková | šéfredaktorka: Mgr. Karla Dubská | odpovědná redaktorka: Ing. Marie Dufková | technický redaktor: PhDr. Bohumil Kudera | redakce, administrace a inzerce: Atypo s. r. o., Dlouhá 39, 110 00 Praha 1 tel./fax: 224 826 830 | grafická úprava a sazba: CINEMAX, s. r. o., Plzeňská 66, Praha 5 | tisk: TYPOS, tiskařské závody, a. s., Kovářská 7, 305 37 Plzeň | rozšiřuje Česká pošta, s. p., Evidence MK ČR E 11871. | email: [email protected] | web: www.tretipol.cz

    ŘÍJEN 2006

    OBSAH ak nám začal školní rok. Studenti se těší (nebo snad ne?), učitelům nastává řehole. Podle nové

    koncepce školství mají za úkol začít připravovat

    „školní vzdělávací programy“. Mají znamenat tzv.

    rozvíjení kompetencí studentů – tedy ne už tolik jen učení

    faktů a dat, ale rozvoj vlastního přemýšlení, umění se učit,

    hledat si informace, komunikovat, vycházet s lidmi, umět

    prezentovat a obhájit svůj názor, atd. Studenty tedy čeká

    méně biflování a více kreativity, pokusů, exkurzí a praxí.

    Je to dobře. Dnešní zrychlující se způsob života vyžaduje

    pružnost, rychlou orientaci a uměřené sebeprosazení,

    zároveň nabízí knihovny, databáze a megabyty informací

    v síti sítí. Kdo bude umět pracovat s informacemi, vážit je,

    vyhodnocovat a hlavně přemýšlet vlastní hlavou, ten vyhra-

    je. Samé výhry v novém školním roce Vám přejí studentská

    i dospělácká redakční rada třetího pólu.

    KOMPETENCET02

    03

    04

    06

    08

    09

    10

    12

    14

    15

    16

    18

    20

    kompetence | potenciál

    obnovitelných zdrojů

    na hraně kolapsu

    budoucnost, která nás možná nemine

    biometrické metody

    energie, technika, fyzika

    tycho brahe

    expedice kopeček

    arménie

    co chybí v guinessově knize

    hoří! | plovušky

    volit či nevolit

    víc hlav víc ví

    sudoku | baterie z jablka

    POTENCIÁL OBNOVITELNÝCH ZDROJŮbnovitelné zdroje energie

    zasluhují, aby jejich

    výzkumu a vývoji byla vě-

    nována pozornost. Jejich

    současnou nevýhodou je, že nespl-

    ňují požadavky kladené na velkou

    energetiku (konkurenceschopnost,

    spolehlivost dodávky, kontinuita výroby, ekonomická návratnost). Analýza

    možností obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii (Zelená kniha) proka-

    zuje, že i při velmi optimistickém růstu instalovaného výkonu obnovitelných

    zdrojů nebudou schopné ani pokrýt přírůstky spotřeby, natož výrazně nahra-

    dit stávající fosilní a jaderné zdroje. Přesto je nutná jejich podpora všude tam,

    kde jejich využitelný potenciál přispívá k energetické soběstačnosti.

    O

    ZdrojNynější

    využití

    Technický

    potenciál

    Teoretický

    potenciál

    Hydroelektrárny 10 50 150

    Energie biomasy 50 více než 250 2900

    Sluneční energie 0,2 více než 1600 3 900 000

    Větrná energie 0,2 800 6 000

    Geotermální energie 2 5000 140 milionů

    Energie moří – – 7 400

    Zdroj: Vesmír 84, červen 2005

    Uvedený teoretický potenciál je absolutní hor-

    ní hranicí danou například slunečním zářením,

    rychlostí větru a nabídkou vodního potenciálu.

    Jen část z něho tvoří technický potenciál, který

    vymezuje tu část teoretického potenciálu,

    která je využitelná dostupnými technologiemi

    a rozlohou území, kterou lze uvolnit pro výro-

    bu elektřiny. Další snížení plyne z konkurence-

    schopnosti a navíc z ekologické přijatelnosti,

    protože ne každý obnovitelný zdroj je vhodný

    z hlediska vlivu na životní prostředí a na kraji-

    nu. Pro hodnocení zdrojů energie je významný

    jen využitelný potenciál.

    Využití obnovitelných zdrojů zcela jistě v budoucnosti poroste, zejména

    poté, až vyčerpávání fosilních paliv výrazně zvýší ceny energie.

    Absolutní horní hranice daná slunečním zářením, rychlostí větru a nabíd-kou vody

    Vhodné technologie, dosa-žitelnost materiálů a ploch

    Cenově konkurující tech-nologie

    Ekologické důvody, akcep-tovatelnost

    Teoretický potenciál

    Technický potenciál

    Hospodářský potenciál

    Využitelný potenciál

    Potenciál Omezení

    Globální technický a teoretický potenciál alternativních zdrojů ve světě (EJ/rok)

    002003 [3] uvodnik, potencial oze.indd 2002003 [3] uvodnik, potencial oze.indd 2 19.9.2006 19:32:2919.9.2006 19:32:29

  • ombinace nepříznivých událostí,

    zejména dlouhotrvající horko, vysoká

    spotřeba elektřiny, problémy s nedo-

    statkem elektřiny v Evropě, kumulace

    poruch v domácí i zahraniční přenosové soustavě,

    její následné přetížení a řada dalších neplánova-

    ných událostí. To byly příčiny stavu nouze, který

    Českou republiku postihl v úterý 25. července

    2006. Po „horkých“ 9 hodinách však provozovatel

    přenosové sítě problémy zvládnul.

    BLACKOUTVe světě se již několikrát stal tzv. black-out, úplný vý-

    padek sítě s přerušením dodávky elektřiny. Většinou

    byl způsoben nedostatečným výkonem elektráren,

    např. kvůli jejich poruše. „Problém byl naprosto

    jiného charakteru,” říká generální ředitel společ-

    nosti ČEPS Ing. Vladimír Tošovský. U nás nastal stav

    nedostatku schopnosti přenosové soustavy přenášet

    výkon od elektráren k zákazníkům. „V celé Evropě

    panovaly výjimečné klimatické podmínky a s tím

    i atypické stavy – změny toků elektřiny. K tomu se

    ještě přidaly poruchy dvou tlumivek a přetržení lana

    v tuzemské rozvodné síti a přerušení elektrického

    vedení mezi Slovinskem a Itálií,“ uvedl Tošovský.

    Jak může tropické počasí, které vládlo v Evropě,

    ovlivňovat provoz energetických soustav? Čím dál

    tím více lidí si pořizuje v letním horku klimatizaci.

    Stoupají nároky na chlazení různých přístrojů.

    Zvyšuje se spotřeba elektřiny, nastávají provozní

    problémy některých výrobců. Vysoká teplota

    zvyšuje namáhání přenosových systémů (tepelná

    roztažnost kovů). Francie, která je jindy velkým

    vývozcem elektřiny, měla tak vysokou spotřebu, že

    vývozy omezila na minimum. Polsko pro velké za-

    tížení zrušilo export 1000 MW. K tomu se v kritický

    den přidala minimální výroba v Německých větr-

    ných elektrárnách, protože nefoukal vítr. Německo

    mělo deficit výroby z větru 4 500 MW...

    HAVARIJNÍ SCÉNÁŘ PŘIPRAVENDispečeři rozvodné soustavy postupovali podle

    předem připravených havarijních scénářů. Vzhle-

    dem k závažnosti situace ve 14 hodin ČEPS vyhlásil

    stav nouze a regulační stupně, které nařizují

    velkoodběratelům snížit spotřebu. „Tento nástroj,

    který je zakotven ve smlouvách s velkoodběrateli,

    skutečně obdivuhodným způsobem zafungoval,”

    uvedl Vladimír Tošovský. Dalším nástrojem, který

    pomohl, bylo využití výpomocí ze sousedních

    zemí – dovozu elektřiny. Domácí výroba se snížila

    o 7 %, spotřeba o 2 %. Po úspěšném vyřešení

    situace ČEPS stav nouze po devíti dramatických

    hodinách v jedenáct večer odvolal a zrušil regu-

    lační opatření. Domácností se výpadek proudu

    v podstatě vůbec nedotkl, jen jim bylo dočasně

    odpojeno hromadné dálkové ovládání ohřevu

    teplé vody.

    Odborníci nepochybují o kvalitě elektrických sítí

    v zemi. Nenastal totální výpadek typu black-out.

    Česká soustava je totiž velmi hustá a velmi kvalitní.

    MŮŽE SE TO OPAKOVAT?Ano, může. Prevencí je zjednodušit povolování staveb

    pro vedení elektřiny, zlepšit spolupráci provozovatelů

    přes hranice a uvážlivě stavět energetické zdroje

    závislé na rozmarech počasí. Právě při červencovém

    kolapsu mělo Německo veliký problém s nefunkčními

    větrnými elektrárnami. Investice do přenosových tech-

    nologií se musejí řešit v celé Evropě. Elektřina nezná

    hranice a porucha se může šířit i z jiných států.

    z materiálů čeps

    K

    03

    6.53 Slovinsko vypíná vedení 400 kV do Itálie kvůli požáru v okolí

    rozvodny Divača

    8.13 Slovinsko vypíná další linku 220 kV do Itálie

    8.14 pro přetížení vypíná Rakousko souběžné vedení 220 kV. V propoje-

    ných soustavách se neočekávaně změnily toky elektřiny až o 900 MW.

    11.12 přetížené vedení ve Středních Čechách, vypnutí linky

    12.01 až 13.03 výpadek šesti dalších linek v Čechách

    14.00 vyhlášen STAV NOUZE. Snížena výroba v deseti českých

    elek-trárnách o 3 000 MW, snížen odběr elektřiny u velkoodbě-

    ratelů, HDO (hromadným dálkovým ovládáním) vypnut ohřev vody

    maloodběratelů.

    Více informací na www.ceps.cz

    , SLED UDÁLOSTÍ

    NA HRANĚ KOLAPSUČeská přenosová společnost (ČEPS) vyřešila 25. července největší stav energetické nouze v České republice za posledních několik desítek let. Žádné domácnosti v České republice nebyla přerušena dodávka elektřiny. Přesto se o kolapsu energetické sítě psalo asi týden.

    ROZHODNUTÍ O VYHLÁŠENÍ STAVU NOUZE

    3 ČÁRKOVANĚ SILNĚ I SLABĚ OZNAČENÉ TRASY BYLY V RŮZNÝCH ČÁSTECH DNE MIMO PROVOZ, NĚKTERÉ I OPAKOVANĚ.

    3 POŠKOZENÁ TLUMIVKA V ROZVODNĚ ČECHY STŘED

    3 PŘETRŽENÉ FÁZOVÉ LANO VEDENÍ HRADEC MÍROVKA

    3 400 KV 3 220 KV

    002003 [3] uvodnik, potencial oze.indd 3002003 [3] uvodnik, potencial oze.indd 3 19.9.2006 18:36:2519.9.2006 18:36:25

  • botic Nation. V ní předpovídá, že velká většina lidí

    bude živořit, protože roboti jim vezmou práci – zdroj

    obživy. Podle Braina se tak stane v roce 2055. Tato

    vize budoucnosti je ovšem postavena na špatné

    úvaze a nebere na zřetel množství faktorů bránících

    tvorbě chytrého stroje. Brain vychází z Moorova zá-

    kona, podle kterého se počet tranzistorů na jednom

    čipu každých cca 18 měsíců zdvojnásobí – takže

    propočtem došel k názoru, že v roce 2020 bude PC

    provádět 10 trilionů operací za sekundu a na základě

    tohoto předpověděl, že v roce 2055 budou existovat

    humanoidní roboti, kteří nahradí člověka, protože

    jejich mozek – počítač – bude ekvivalentem lidského

    mozku. Zapomíná na několik věcí, například že tento

    zákon je opět jen výborně formulovanou prognózou

    z roku 1965, ale aby platila, musí docházet ke stále

    větší miniaturizaci tranzistorů a jejich prvků, ale tu

    nelze provádět do nekonečna. Jednoho dne prostě

    výroba narazí na technologický strop a vývoj počíta-

    čů bude muset jít novou cestou nebo se na nějakou

    dobu zastaví. Onen strop má nastat kolem roku 2020.

    K dočasnému zastavení vývoje počítačů může dojít

    i z ekonomických důvodů (pokud se neobjeví laciná

    technologie) – ony totiž náklady na vybudování nové

    technologie brzy dosáhnou desítek miliard dolarů,

    ale investice vzhledem k zastarání nového zařízení se

    firmám musí rychle vrátit – což není při ceně zařízení

    možné. Firmy tak budou čekat se zavedením nové

    výroby teprve až se jim vyplatí (Rockův zákon). Může

    se stát, že výzkum přijde se zcela novou architek-

    turou PC a jejich vývoj půjde plynule dál, ale jestli

    povede k umělé inteligenci si netroufám říci.

    Zde na příkladu vidíte, jak je ošidné předpovídat

    budoucnost. Futurologické vize většinou odrážejí

    strach nebo sny toho, kdo je vytváří, a i nejobjek-

    tivnější futurolog se může splést. Své výroky by

    ovšem někteří lidé měli vážit – představte si, že

    v roce 1943 Thomas Watson, ředitel IBM, prohlásil:

    „Myslím, že existuje trh tak pro pět počítačů.“ Za

    44 let se Ken Olson, zakladatel Digital Equipment,

    poněkud ztrapnil svým výrokem – „Není důvod,

    proč by někdo chtěl mít počítač doma.“ Nesmějme

    se, výzkum nemůže být nalinkovaný a lidé se pro-

    stě mýlí, je přece známé, že i ty nejlépe potvrzené

    teorie se pravdě pouze přibližují – tak co můžeme

    chtít od předpovědí.

    04 ŘÍJEN 2006

    třetí pól | www.tretipol.cz

    ŠIDNOST PŘEDPOVĚDÍVynálezce, spisovatel, podnikatel Ray

    Kurzweil se vsadil s Mitchelem Kapo-

    rem z Electronic Frontier Foundation

    o dvacet tisíc dolarů, že v roce 2029 počítač

    splní podmínky Turingova testu, aniž by někdo

    poznal, že se jedná o počítač. Futurolog Ian

    Pearson v roce 2002 napsal, že v roce 2005

    bude vytvořena umělá inteligence, která v roce

    2018 dostane Nobelovu cenu. Jedná se pouze

    o bláznivé předpovědi? Takových už tady

    bylo... V šedesátých letech minulého století

    futurologové prohlašovali, že v 21. století lidé

    nebudou už muset pracovat, vše za ně obstarají

    inteligentní stroje.

    V poslední době se s rostoucí propagací robotů

    začínají objevovat články, které spekulují, zda-li robot

    nahradí člověka a kdy to bude. V roce 2003 napsal

    Marshall Brain (zakladatel internetového portálu

    HowStuffWorks) pesimisticky vyznívající esej – Ro-

    BUDOUCNOST, KTERÁ NÁS MOŽNÁ NEMINE Jak bude vypadat náš svět za pět, deset, sto let? Futurologické předpovědi jsou vždy zdrojem zábavy – s údivem a potěšením je čteme v době jejich vzniku a s pousmáním, či přímo hurónským smíchem potom v době, o které předpověď mluvila.

    O

    004005 [3] budoucnost technologie.indd 10004005 [3] budoucnost technologie.indd 10 19.9.2006 18:37:2619.9.2006 18:37:26

  • V současnosti je řada nadějných technologií,

    které mohou posunout vývoj lidstva a změnit

    naše domácnosti – mohou, ale nemusí, a pak

    předpovědi, které s nimi počítají, se v budoucnu

    stanou rovněž směšnými.

    TECHNOLOGIE, KTERÉ ZATŘESOU SVĚTEM…Pokud kamarádovi polijete důležité pracovní

    materiály vodou a ona lejstra zůstanou nepoško-

    zená, asi mu nedojde, že ona voda není voda, ale

    hasicí nevodivá látka NOVEC 1230, známá také

    pod názvem Sapphire.

    Jestliže dáma otevře kabelku a ona se uvnitř

    rozsvítí, kolik lidí napadne, že se v ní ukrývá

    nový zdroj světla. Tato technologie je výsledkem

    výzkumů německé firmy Bayer MaterialScience

    a švýcarské Lumitec. Do stěny kabelky je zašit

    tenký luminiscenční panel, vytvořený technolo-

    gií Smart Surface. Tento panel se skládá z šesti

    tenoučkých vrstev z kovů, izolátorů a průhledných

    elektricky vodivých polymerů – Bayfol, Makrofol

    a Baytron. Dále obsahuje anorganické pigmenty,

    které mají úlohu barevného zářiče, právě jejich

    složení určuje barvu světelného zdroje. Využití

    „svítícího sendviče“, jelikož je velmi tenký a oheb-

    ný, je velmi široké – třeba jako architektonický

    prvek v interiérech domů, ale i exteriérech nebo

    v metru, na letištích i v letadlech či autech, v nichž

    mohou osvětlovat palubní desku…

    Americká firma Konarka zase vyrábí z vodivé-

    ho polymeru neobyčejně tenký materiál Power

    Plastic – jedná se o sluneční baterii. Princip práce

    této baterie je skutečně z budoucnosti – polymer

    je pokryt nanočásticemi, které konvertují fotony

    v elektrický proud. Za vývojem tohoto materiálu

    stojí nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2000

    Alan Heeger, který je ve firmě vedoucím výzkumu

    a i jedním z jejích zakladatelů.

    Uvědomme si, že základem všech těchto „zázra-

    ků“ je objev vodivých polymerů, jejichž elektrické

    chování je typické pro polovodiče a materiálové

    vlastnosti umožňují jednoduché zpracování.

    Polymery zajímají vědce i výrobce řadu let.

    V poslední době se jejich výzkum rozdělil na tři

    odvětví – polymery pro lékařské aplikace, mate-

    riály pro přenos, zpracování a uchování informací

    a inteligentní materiály. Existují lehká polymerní

    vlákna pevnější než ocel, polymery neobyčejných

    vlastností – svítících nebo měnících své elektrické

    parametry při natahování, kapalně krystalické

    polymery vhodné pro konstrukční aplikace a pro

    zápis informací s vysokou hustotou i speciální

    polymery s nelineárně optickým chováním, které

    převádějí elektrický signál na optický.

    Ne všechny tyto objevy zatím mají praktické

    využití, ale předpokládá se, že se časem najde.

    Firmy ani stát nejsou ochotny investovat peníze

    do technologií, ze kterých není žádný reálný užitek či

    vedou jen k tvorbě velmi drahých čili téměř nepro-

    dejných přístrojů. Toto se ovšem netýká armádních

    výzkumů a výroby. Přesněji řečeno, civilní investoři

    podporují ty technologie, které mohou vést k vy-

    tvoření takového výrobku, který si lidé budou chtít

    koupit. Existuje několik oblastí, do kterých se vyplatí

    investovat a podporovat jejich výzkum. Je to vše co

    se týká člověka – jeho zdraví, zlepšení a zdokonalení

    lidského organismu, dlouhověkosti a také bezpeč-

    nosti a volného času – sem spadá jak zábava, ale

    i odstranění nutnosti vykonávat domácí práce. Další

    výhodnou investicí jsou technologie nacházející

    cesty k možným úsporám a novým zdrojům energie

    a v neposlední řadě vše kolem sítí a počítačů – jejich

    integrace do různých spotřebičů i těla, vzájemná

    komunikace. Technologie, které jsou v těchto

    oblastech nadějné a zároveň jsou pokládány za

    stavební kameny 21. století, jsou nanotechnologie

    a biotechnologie (dalšími „kameny“ našeho století

    jsou sítě a počítače – potažmo umělá inteligence).

    O nich se neustále hovoří a píše, jsou velmi význam-

    né a například nanotechnologie začínají být pomalu

    všudypřítomné. Nečekejte ovšem nanoroboty,

    v současnosti se vědecký svět zabývá uhlíkovými

    nanotrubičkmi. Jsou z čistého uhlíku s průměrem

    mezi jedním a třiceti nanometry a dosahují délky

    až jeden milimetr. Mohou být duté nebo složené

    z několika vrstev. Podle své struktury se chovají jako

    polovodiče nebo mají vlastnosti kovů. Jejich využití

    může být různé – jako chemické senzory, ohebné

    obvody, vysokorychlostní mikroprocesory s velkým

    stupněm integrace… anebo v medicíně.

    HUMÁNNÍ BOMBY PRO ŽIVOT Ano, skutečně – humánní bomby. Nejedná se

    o nějaký zvrhlý vědecký experiment, ale o výzkum

    kazetových nanobomb, které budou trhat rako-

    vinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

    Tato bomba, jak to u některých vynálezů a obje-

    vů bývá, vznikla zcela náhodou. Vědci z University

    of Delaware pod vedením Balaji Panchapakesana

    se zabývali problémem, jak nemocným buňkám

    dodat léky pomocí uhlíkových nanotrubiček

    (jelikož jsou mnohem menší než buňka, mohou jí

    „píchnout injekci“). Během pokusů ovšem přišli na

    to, že pokud nahřejí svazek uhlíkových nanotrubi-

    ček pomocí slabého laserového paprsku, vyvolá to

    v nanoměřítcích explozi podobnou té v kazetových

    bombách. Ozářením pouze jedné nanotrubičky

    k výbuchu nedojde – záření se volně rozptýlí, re-

    akce nastane až při přítomnosti dalších – naruší se

    tak předávání tepla. Jedna trubička otřese druhou

    a iniciuje výbuchy ostatních. Vědci se přesvědčili,

    že efekt laserového zažehnutí a následné řetězové

    exploze u nanotrubiček funguje nejenom na

    vzduchu, ale i v roztoku vody, fosfátu a soli – tedy

    i v živém organismu. V živé tkáni je efekt z výbuchu

    dokonce mnohem výraznější než na vzduchu.

    Odborníci jistě namítají, že výbuchy uhlíkových

    nanotrubiček nejsou nic nového a neznámého

    a mají pravdu. Zásluha vědeckého týmu z Uni-

    versity of Delaware tkví v tom, že nyní je možné

    tyto výbuchy cíleně řídit – čili odstraňovat přímo

    konkrétní buňky v živé tkáni.

    Profesor Balaji Panchapakesan k tomu říká:

    „Nanotrubičky se změní v nanobomby, které zničí

    rakovinné buňky, ale ani trošku nepoškodí ty zdra-

    vé. Tyto bomby působí selektivně a lokalizovaně.

    Pacient při nanovýbuchu maximálně pocítí bolest,

    kterou lze přirovnat k píchnutí tenkou jehlou.“

    Jedná se o velice nadějný prostředek léčby

    rakoviny – je netoxický, bezpečný, selektivní a může

    se dobře kombinovat s existujícími technologie-

    mi – mikrochirurgií. Nanobomba bude tedy mít

    mnoho předností oproti chirurgické léčbě, která

    nejde navíc použít na všechny druhy rakoviny,

    a i oproti chemoterapii a ozařování, které zabíjí jak

    rakovinné, tak i živé buňky. Ovšem její vývoj je tepr-

    ve na začátku, než se této léčby pacienti dočkají,

    na vědce čeká mnoho let pokusů v laboratoři a pak

    následných klinických zkoušek. jita splítková

    05

    Sázka R. Kurzweila

    www.longbets.org/1

    Physical Review Letters

    prl.aps.org

    Polymery

    www.imc.cas.cz/czisol2/imc/prospekt.html

    Smart Surface

    www.compukiss.com/populartopics/

    travel_transhtm/article1009.htm

    Fullereny

    www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2616

    Uhlíkové nanotrubičky aj.

    www.physorg.com a apl.aip.org/apl/top.jsp

    Elektronika

    www.eet.com

    Nanotechnologie

    www.nanotech-now.com

    Nanobomby

    www.udel.edu/PR/NewsReleases/2006/oct/

    10-17-05/nano.html

    , ZDROJE

    3 UHLÍKOVÉ NANOTRUBIČKY

    004005 [3] budoucnost technologie.indd 11004005 [3] budoucnost technologie.indd 11 19.9.2006 18:38:0619.9.2006 18:38:06

  • UTENTIZACEOvěřování totožnosti před povolením

    vstupu lze provádět třemi principiálně

    odlišnými způsoby, které lze účinně

    také kombinovat.

    Tradičně se dělí metody autentizace uživatelů

    podle toho:

    1. Co mají – typickým příkladem jsou magnetické

    nebo čipové karty, které běžně nezpracovávají

    informace, pouze je ukládají a vyžadují příslušné

    čtecí zařízení.

    Používané autentizační předměty (tokeny) jsou:

    • Tokeny pouze s pamětí (magnetické, elek-

    tronické nebo optické karty) – jsou obdobou

    mechanických klíčů, paměť obsahuje jednoznačný

    identifikační řetězec.

    • Tokeny udržující hesla – vydají určený kvalitní

    klíč (kód, číslo) po zadání jednoduchého uživatel-

    ského hesla.

    • Tokeny s logikou – umějí zpracovávat jedno-

    duché podněty typu vydej: následující klíč, vydej

    cyklickou sekvenci klíčů.

    • Inteligentní tokeny (smart cards) – mohou mít

    vlastní vstupní zařízení pro komunikaci s uživa-

    telem, vlastní časovou základnu, mohou šifrovat,

    generovat náhodná čísla, apod.

    Rizika: ztráta/krádež či poškození;

    2. Co znají – hesla v podobě alfanumerických

    řetězců, např. PIN ke kartě.

    Rizika: zapomenutí/krádež (zaznamenaných hesel);

    3. Kdo jsou – na základě rozpoznání vzorku trvalé

    fyzické nebo psychické vlastnosti jedince; zkoumá

    se využití vlastností jako např. daktyloskopický

    otisk prstu, tvar ruky nebo obličeje.

    Rizika: komplexnost a nákladnost.

    Oproti prvním dvěma kategoriím se jedinečné

    charakteristiky využívané v rámci biometrické

    autentizace mohou jen obtížně duplikovat nebo

    napodobit. Biometrické charakteristiky, ve většině

    případů, totiž člověka v průběhu života neopouštějí.

    06 ŘÍJEN 2006

    A

    třetí pól | www.tretipol.cz

    BIOMETRICKÉ METODY V BEZPEČNOSTNÍ PRAXI 1Biometrie je zastřena aurou mystiky provázející nové technologie v informačních systémech. Odhalme roušku tajemna a seznamme se s novými trendy v oblasti identifikace a ověřování osob. Představíme vám některá praktická řešení užívaná nebo testovaná v jednom z nejstřeženějších objektů – v jaderné elektrárně.

    006007 [3] biometrika.indd 12006007 [3] biometrika.indd 12 19.9.2006 18:59:4819.9.2006 18:59:48

  • 07

    Síla biometriky tedy není v utajení informací pou-

    žívaných pro autentizaci, ale v jedinečnosti těchto

    informací. Biometrická zařízení je obtížné oklamat.

    Využitelná jsou tehdy, podaří-li se zautomatizovat

    verifikační proces tak, že uživatele příliš neobtěžuje.

    Zařazení uživatele do systému (enrollment):

    • sejmutí potřebných charakteristik a vytvoření

    referenčního profilu (vzorku, normalizovaného

    „vektoru“ vlastností – to je matematické reprezen-

    tace jedinečných vlastností sledované biometrické

    charakteristiky)

    • zpracování měření, extrakce nejdůležitějších cha-

    rakteristik, vytvoření a uložení šablony (template)

    • uložení šablony v identifikační databázi (ve vaz-

    bě na určitý identifikátor, např. jméno, příjmení,

    osobní číslo zaměstnance apod.)

    Ověření totožnosti/autentizace:

    • aktuální měření/snímání sledovaných biometric-

    kých charakteristik

    • zpracování výsledků

    • vyhledání šablony v databázi podle iden-

    tifikátoru přiřazeného uživateli a porovnání

    s aktuálním měřením

    • zaznamenání výsledku porovnání a následná

    akce: autentizace a verifikace uživatele při shodě

    aktuálního měření s profilem (vzorkem), nebo

    odmítnutí pro nedostatečnou shodu

    OTISK PRSTUVnitřní povrch prstů

    obsahuje vyvýšené, drobné,

    brázdovité útvary, které

    vytvářejí různé vzory, tzv.

    papilární linie. Tyto vzory se

    dělí do tří hlavních kategorií.

    Jsou to smyčky, přesleny

    a oblouky. Důležité je to, s jakou frekvencí se

    vyskytují. Například smyčky obsahuje 65 % ze všech

    otisků, přesleny něco kolem 30 % a oblouky jen asi

    5 % všech otisků.

    Pro porovnávání otisků prstů se používají

    identifikační body (markanty), které se nacházejí

    v rýhách vzoru.

    Při porovnávání otisků prstů se sleduje jak přítom-

    nost identifikačních bodů, tak i jejich umístění v da-

    ném otisku. Otisk prstu obsahuje v průměru 75–175

    identifikačních bodů. V praxi není stanoven přesný

    počet bodů nutný k rozlišení mezi dvěma otisky.

    Pokračování na straně 8

    , ZÁKLADNÍ POJMYBiometrika – je jednoznačná nebo pravděpodobnostní identifikace osob na základě jedinečných fyziologických znaků člověka. Biometrická autentizace je založena na automatizovaném zjišťování a porovnávání jedinečných biologických charakteristik jednotlivců. Jde o ověření totožnosti oprávněné osoby.Biometrická identifikace – rozpoznávání – je pravděpodobnostní určení identifikace osoby na základě podobnosti biometrických vlastností.Biometrické charakteristiky – (biometriky) jsou měřitelné fyziologické nebo chování se týkající vlastnosti, které mohou být využitelné pro určení nebo ověření identity jednotlivce. Nejčastěji zahrnují: otisky prstů , tvar ruky, obličej, hlas, podpis, obraz sítnice, obraz duhovky a další.Token – znak, předmět sloužící k autentizaci.

    TYP BIOMETRIE ROZHRANÍ S UŽIVATELEM VÝHODY NEVÝHODY PŘESNOST OBJEM DAT (B)

    otisk prstu uživatel položí prst na plochu snímače snímače optické, termální nebo odporové

    stálá a přesná (otisky se liší u jednotlivců a v průběhu života se nemění) a zave-dená technologie – dnes přijatelná cena a velikost snímačů (používaných už i na mobilních telefonech); značný rozsah použitelnosti (i malá přenosná zařízení)

    uživatelům může vadit fyzický kontakt a logické spojení odebírání otisků s kriminalitou; náchylné na útoky

    1:1000 (někdy se uvádí až 1: miliónu)

    240–1000 B

    geometrie ruky uživatel položí ruku na plochu optického snímače

    středně přesná technologie (přesnost roste s trojrozměrnými snímanými obra-zy); celkem přijatelné pro uživatele

    uživatelům může vadit fyzický kontakt se snímačem

    1:1 000 (pouze v dostatečně malé databázi)

    9–20 B

    sítnice uživatel se zaměří na specifiko-vaný bod optického snímače a infračervený paprsek snímá strukturu sítnice; vzdálenost musí být kolem 2 cm

    vysoká přesnost (struktura žilek se liší u jednotlivců a v průběhu života se nemění, pouze vlivem nemoci nebo úrazu) – vhodné pro identifikaci

    nepříjemné pocity pro uživatele (fyzický kontakt) – potřeba snímat brýle, přiblížit se ke snímači hodně blízko a nechat si svítit do oka

    1:1 000 000+ 35 B

    duhovka uživatel se dívá do kamery ve vzdálenosti až 1–2 m

    vysoká přesnost; uživatelsky přátelské, žádný fyzický kontakt, brýle nevadí

    vysoká cena systému – vhodné pro vysoce bezpečné zóny

    1:6 000 000 256–500 B

    obličejové znaky

    uživatel se dívá do kamery přijatelné pro uživatele – žádný fyzický kontakt (někdy i pasivní monitorování bez vědomí uživatele); nízká cena

    nepříliš přesná metoda, ale vylepšu-je se např. termografií; přepokládaná využitelnost např. v bankomatech

    1 KB (100 B po kompresi)

    DNA řada možností získání DNA (krev, sliny, sperma)

    vysoká přesnost nepoužívá se komerčně; drahé; mož-nost obelhání systému cizím vzorkem

    tvar ucha uživatel nastaví snímači ucho k jeho obrazovému sejmutí

    není potřeba fyzický kontakt zatím se zkoumá

    rozprostření žil na zápěstí

    uživatel přiloží zápěstí na snímač fyzický kontakt přijatelnost obdobná jako u snímání otisků prstů

    charakteristiky hlasu

    uživatel hovoří do mikrofonu přijatelné pro uživatele; vhodné i pro vzdálenou autentizaci po telefonu; střední cena

    méně přesné – vliv prostředí (hluky na pozadí) a vliv fyzického/psychického stavu uživatele (nemoc, stres, únava)

    1:50

    podpisové charakteristiky (dynamika)

    uživatel se podepíše speciálním perem na speciální podložku zařízení

    naprosto přijatelné pro uživatele – pod-pis jako takový je nejčastější verifikací uživatele

    méně přesné –může mít vliv únava nebo stres, uživatelé se nemusí pode-pisovat stále stejně; při zranění ruky je tato metoda prakticky vyloučená; zatím málo rozšířené, ale s potenciálem u bezdrátových zařízení jako PDA

    1:50

    charakteris-tiky psaní na klávesnici

    uživatel píše vzorový text na klá-vesnici (měří se tlak a rychlost)

    přijatelné pro uživatele; cenově do-stupné, protože se maximálně využívá stávající hardware

    méně přesné - může mít vliv únava nebo stres; při zranění ruky je tato metoda prakticky vyloučená; zatím málo rozšířené

    Biometrické systémy založené na fyziologických charakteristikách

    Biometrické systémy založené na charakteristikách chování

    (společná vlastnost – malá přesnost)

    006007 [3] biometrika.indd 13006007 [3] biometrika.indd 13 19.9.2006 18:53:2119.9.2006 18:53:21

  • 08 ŘÍJEN 2006

    třetí pól | www.tretipol.cz

    řichází podzim a začíná „foukat ze

    strnišť“. Aktuálně se tedy v dnešním

    dílu seriálu věnujeme energetickému

    i zábavnému využití větru, jak se s ním

    můžeme setkat na internetu. Začneme

    zcela seriózně, na stránce Agentury pro podporu

    obnovitelných zdrojů energie. Na adrese www.

    czrea.org klikněte na sekci Obnovitelné zdroje

    energie a prostudujte si, jak to s tou větrnou

    energií vlastně je. Na doplnění si můžete zalis-

    tovat na stránce www.tzb-info.cz , opět v sekci

    Obnovitelná energie. O větrné elektrárně na vý-

    chodomoravském Hostýně (www.hostyn.cz, sekce

    Významné objekty světské) jsme se letmo zmínili

    už minule, dnes tedy pár konkrétních údajů:

    Elektrárna je v provozu od roku 1994, vyrobená

    elektrická energie se dodává do rozvodné sítě. Na

    stožáru vysokém 30 m je trojlistá vrtule s průmě-

    rem 27 m. Generátor o výkonu 225 kW je schopen

    dodat do sítě až 350 MWh energie ročně.

    ENERGIE, TECHNIKA, FYZIKA (17)P

    Metoda má poměrně vysokou přesnost. S těmito

    zařízeními se můžete setkat při vstupech do prostor

    se zvláštním režimem a u klávesnic se snímačem.

    TVAR RUKYVerifikace tvaru ruky je řešena měřením fyzi-

    kálních charakteristik ruky a prstů z hlediska

    třídimensionální perspektivy. Tato metoda začala

    jednoduchým měřením délky prstů a vyvinula se

    do snímání tvaru ruky, což znamená, že se zkoumá

    délka a šířka dlaně a jednotlivých prstů, boční

    profil ruky apod. Tvar ruky je snímán speciálním

    skenerem, který produkuje 3dimensionální foto-

    grafii a redukuje tato data až do 9bytové hodnoty

    binárního čísla (vytváří tzv. vektor vlastností).

    V přístupovém systému využívaném v jaderných

    elektrárnách je kombinovaná s čipovou kartou,

    což zajišťuje vysokou spolehlivost např. při pokusu

    o použití karty jinou osobou než je k přístupové

    kartě registrována.

    HLASVerifikace lidského hlasu je definována jako

    elektronická metoda identifikace osoby pomocí

    rozšířené analýzy digitálního „otisku hlasu“. Tvar

    hlasivek, ústní dutiny, jazyka a zubů způsobují,

    že rezonance vokálního traktu je u různých osob

    dostatečně odlišná. Některé ověřovací techno-

    logie zakládají své autentizační rozhodnutí na

    analýze vět. Věta má více akustické informace

    než jednoduché slovo; více informace umožňuje

    vyšší kvalitu srovnávacího procesu pro absolutní

    shodu. Věty zná pouze autentický mluvčí a mohou

    jimi být i množiny slov, které je mluvčí schopen

    vyslovit opakovaně test za testem.

    Uživatelé si často vytvářejí svoje vlastní

    tajné autentizační věty a bezpečnost systému

    je částečně rozšířena, protože neoprávnění

    uživatelé (podvodníci) neví, kterou větu použít,

    natož jakým hlasem ji vyslovit. Testy ukazují, že

    „hacker“, který nezná příslušnou autentizační

    větu autorizovaného uživatele, je odmítnut

    systémem ve více než 99 % případů. Verifikace

    hlasu se používá zejména k řízení přístupu do

    informačních systémů prostřednictvím telefonu.

    Výhodou je rychlost, spolehlivost, jednoduchost

    na použití a nízká cena.

    PODPISPodstata je jednodu-

    chá: ověřit identitu

    osoby na základě

    jejího podpisu

    s využitím velice spolehlivého biometrického za-

    řízení. K tomu je zapotřebí, aby se dotyčná osoba

    podepsala (napsala svoje jméno nebo iniciály) na

    speciální podložku pomocí speciálního pera. Sys-

    tém ověřuje podpis osoby na základě porovnání

    s uloženým podpisovým vzorem, který popisuje,

    jak byl popis napsán.

    Není tedy důležitá podoba podpisu či tvar pís-

    men, i když o to jde samozřejmě také, ale důraz je

    kladen na dynamiku podpisu, provedení tahů, sílu,

    kterou tlačíme při psaní na podložku, rychlost psa-

    ní apod. To vše podává jednoznačnou charakteristi-

    ku libovolného podpisu. Technologie rozpoznávání

    je založena na porovnávání změny tlaku, zrychlení

    v jednotlivých částech podpisu, zarovnání jed-

    notlivých částí podpisu, celkovou rychlost, dráhu

    a dobu pohybu pera na a nad papírem.

    SÍTNICESítnice je na světlo citlivý

    povrch zadní strany oka.

    Skládá se z velkého počtu

    specializovaných nervových

    buněk, které se nazývají ty-

    činky a čípky. Každá tyčinka

    a čípek je spojen s nervy, jejichž signály vystupují

    z oka pomocí očního nervu. Oční nerv společně

    s artérií sítnice vystupují z oka v bodě, kde nejsou

    žádné čípky ani tyčinky, jedná se o tzv. slepou

    skvrnu. Pro verifikaci sítnice se používá obraz

    struktury sítnice v okolí slepé skvrny získávaný

    pomocí zdroje světla s nízkou intenzitou a optoe-

    lektronického systému. Tento obraz je digitalizo-

    ván a převeden na vzorek délky přibližně 40 bytů.

    Obrázky sítnice mají stejné charakterizační

    vlastnosti jako otisky prstů.

    Verifikace sítnice je velice přesná biometrická

    technika, avšak vyžaduje, aby se uživatel díval do

    přesně vymezeného prostoru a měl zaostřeno na

    daný bod. Použití této metody se tím redukuje jen

    na vrcholně bezpečné kontrolní systémy.

    DUHOVKAMetoda je založena

    na snímání lidské

    duhovky, kterou má

    každý člověk jedineč-

    nou. Nalezení dvou

    identických duhovek

    náhodným výběrem je mnohonásobně méně

    pravděpodobné, než nalezení dvou identic-

    kých otisků prstů. Dokonce i obě duhovky

    jednoho člověka jsou rozdílné a jedinečné.

    Z tohoto pohledu neexistuje jiná externí

    biometrická charakteristika člověka, která by

    byla spolehlivější.

    Snímání obrazu duhovky oka je v porovnání se

    snímáním obrazu sítnice uživatelsky příjemnější.

    Používá se při ní konvenční CCD kamera a nevyža-

    duje žádný intimní kontakt uživatele se snímacím

    zařízením. Příznivci filmového plátna si určitě vzpo-

    menou na film Minority report, kde byla prezento-

    vána vize filmařů uvedení této metody do praxe.

    VERIFIKACE OBLIČEJERozpoznávání je založeno na srovnávání obrazu

    sejmutého kamerou s obrazem, který je uložen

    v paměti počítače. K identifikaci slouží většinou

    tvar obličeje a poloha opticky významných míst

    na tváři (oči, nos, ústa, obočí). Obraz v počítači

    je někdy uložen jako matice jasových úrovní,

    neuchovává se např. přesná poloha očí, nosu a rtů,

    ale ukládá se jen vzdálenost očí, vzdálenost rtů od

    nosu, úhel mezi špičkou nosu a jedním okem, atd.

    Mnozí z vás si jistě vzpomenou na film „Pátý ele-

    ment“, kdy hlavní hrdinka byla ve scéně na římse

    ověřována scanem obličeje. Dnešní technologie se

    této hollywoodské vizi blíží mílovými kroky.

    ing. jiří hinner

    čez, a. s.

    Pokračování příště

    D Pokračování ze strany 7

    006007 [3] biometrika.indd 14006007 [3] biometrika.indd 14 19.9.2006 19:46:1119.9.2006 19:46:11

  • Slavný dánský astronom, nejpřesnější pozorovatel hvězd před vynálezem dalekohledu, se narodil 14. prosince 1546 v Knud-strupu a zemřel 24. října 1601 v Praze, kde je také v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí pochován.

    TYCHO BRAHE

    09

    A teď už je načase věnovat se hrátkám

    s větrem. Nejprve začneme přímo ve třídě.

    Na známé stránce fyzweb.mff.cuni.cz/piskac

    v oddíle Experimenty najdete pár vtipných

    fyzikálních pokusů s fénem: vyzkoušejte hlavně

    plachetnicový vozík, pokusy z aerodynamiky

    a různé typy anemometrů. Anemometrem se

    měří rychlost větru a tu budete potřebovat při

    populární podzimní zábavě, pouštění draků na

    drakiádách. Stránek věnovaných stavbě a „pro-

    vozu“ draků je na internetu nepřeberně. Vybrali

    jsme na ukázku jen pár z nich, hlavně pro tak

    říkajíc „středně pokročilé“:

    Velmi důkladně a se zaujetím je zpracovaná

    stránka draci.webpark.cz. Zeširoka se zabývá

    problematikou řiditelných draků (konstrukce,

    provoz, akrobacie aj.) a najdete zde i podrobný

    plán na stavbu draka o rozpětí 2,4 m. Další

    českou stránkou je www.aikon.cz/draci/

    navody/index.php, na níž je uveřejněn velmi

    podrobný návod na stavbu mikrotenového

    draka s kapsami. Je možno stáhnout plánky ne-

    zbytné pro sestavení šablony, fotografie vedou

    konstruktéra krok za krokem až k úspěšnému

    cíli. Netroufnete-li si na draka s kapsami, zkuste

    mnohem jednoduššího na stránce

    mujweb.cz/zabava/drakiada.

    Draci (anglicky „kites“) všech typů brázdí

    i zahraniční oblohu, jak se můžete přesvědčit např.

    na stránce www.kite.com. Nejde sice o stránku

    s konkrétními plány, ale jako inspirace pro vlastní

    tvorbu je velmi užitečná. Pěkně zpracované plány

    originálních draků i s komentářem jsou k dispo-

    zici na stránce home.sprynet.com/~jmaxworthy/.

    A kdybyste cítili potřebu postavit ještě originál-

    nějšího draka, obraťte se s důvěrou na adresu

    www.cit.gu.edu.au/~anthony/kites. Svůj model si

    na ní určitě vyberou i největší fajnšmekři. K těm

    méně běžným typům určitě patří UFO – draci, kteří

    nejenom létají, ale ještě navíc rotují kolem své osy.

    Nenechte vítr foukat ze strnišť „nadarmo“! jak

    ycho Brahe pocházel ze starého šlechtic-

    kého rodu, zprvu studoval na univerzitě

    v Kodani filozofii a řečnictví, později pak

    práva v Lipsku. Když se však roku 1565

    vrátil domů, aby převzal dědictví po bohatém

    strýci, už byla středem jeho zájmu astronomie.

    V Lavigny poslouchal přednášky slavného českého

    hvězdáře Cypriána Lvovického ze Lvovic a v Aug-

    spurku, kde studoval chemii, již začal pozorovat

    hvězdnou oblohu přístroji sestrojenými podle

    vlastních návrhů.

    Po otcově smrti se Brahe roku 1571 vrátil do

    Dánska, kde si vybudoval observatoř, odkud

    v listopadu 1572 pozoroval supernovu, což popsal

    v latinském spise O nové hvězdě. Aby slavného

    hvězdáře připoutal k domovu, věnoval mu dánský

    král Bedřich II. ostrov Hven v Öresundu, kde si

    Brahe postavil proslulou hvězdárnu Uranienborg,

    odkud za podpory štědré královské renty prováděl

    po jedenadvacet let svá pozorování.

    Po smrti krále Bedřicha II. ho však intriky okolí

    nového panovníka přinutily k odchodu. Jeho

    dlouholetý přítel, český učenec Tadeáš Hájek

    z Hájku – věda tehdejší doby totiž neznala státní

    hranice a učenci tvořili zcela přirozené „evropské“

    společenství mnoho set let před dnešními sjed-

    nocovacími snahami – jej přivedl na pražský dvůr

    císaře Rudolfa II. Většinu pobytu v Čechách strávil

    Brahe na zámku v Nových Benátkách, sem za ním

    přijel i Johannes Kepler, jeho pozdější nástupce

    v císařských službách.

    Jsme v době, kdy astronomie řeší kardinální otáz-

    ku – otáčí se Slunce okolo Země, jak tvrdí církev,

    anebo je tomu naopak? Brahe nevyznává Koperní-

    kovu převratnou myšlenku, má svou vlastní teorii:

    všechny planety kromě Země obíhají kolem Slunce

    a celá tato soustava obíhá Zemi. Tento podivný

    kompromis ovšem nic nemění na jeho zásluhách.

    Jen díky Braheho mimořádně přesným pozoro-

    váním je Kepler schopen formulovat své slavné

    zákony. V Čechách píše Tycho Brahe své nejslavnější

    dílo Astronomická progymnasmata, které vychází

    v Praze dva roky po astronomově smrti.

    Tycho Brahe zemřel v necelých padesáti pěti

    letech pravděpodobně na nějakou ledvinovou

    chorobu. Tradovaná historka, že mu praskl mo-

    čový měchýř, když se ostýchal opustit hostinu

    u císařské tabule dřív, než ji vladař ukončí, je

    jen legendou, kterou poznatky moderní medi-

    cíny vylučují. pavel augusta

    T

    006007 [3] biometrika.indd 15006007 [3] biometrika.indd 15 19.9.2006 19:50:5419.9.2006 19:50:54

  • a nadšenců ubývalo. Přesto jsme se nevzdávali

    a pokračovali v započaté práci. Špičkové vědecké

    vybavení nám samozřejmě nebylo k dispozici, proto

    v rukách studentů vznikaly podomácku vyrobené

    přístroje jako tangentová buzola a solenoid (tyto

    slouží k měření magnetismu) nebo reverzní kyvadlo

    (měří gravitační pole). V den generální zkoušky

    6. 6. 2006 se všichni sešli na svahu u školy s cílem

    zjistit, jak dlouhá doba je třeba pro přípravu i vlastní

    měření. Vše dopadlo dobře a celá dvacetičlenná ex-

    pedice byla připravena k odjezdu. V pátek 9. 6. 2006

    jsme v půl čtvrté vyrazili z vlakového nádraží a po

    úmorné cestě jsme konečně k deváté hodině večerní

    dorazili do Moravské Třebové, kde jsme se ubytovali

    v místním Domě dětí a mládeže. V sobotu ráno jsme

    pak s veškerým vybavením absolvovali šestikilomet-

    rový pochod na místo.

    TĚŽKO NA BOJIŠTINejprve přišlo zklamání. Kopec působil spíše

    jako rovinka a o sklonu, jaký jsme viděli v TV

    P

    10 ŘÍJEN 2006

    třetí pól | www.tretipol.cz

    očátečním impulsem pro nás byla televize. Možná jste zaregistrovali reportáž televize Nova

    a několik následujících článků v novinách a časopisech, které informovaly o záhadném fyzikál-

    ním jevu na kopci u silnice E442 poblíž Moravské Třebové. Odbržděná auta, láhev vody i fotbalo-

    vý míč nějaká síla tlačila do kopce místo z kopce. Zprávy o těchto jevech se ale objevují po celém

    světě a místa, kde k těmto úkazům dochází, jsou nejčastěji nazývána Magnetic Hills (Magnetické kopce)

    nebo Anti-gravity Hills (Antigravitační kopce). Názorů na příčinu problému je několik (silné magnetické

    pole v daném místě, lokální porucha gravitačního pole Země, přistání UFO či prostý optický klam).

    Rozhodli jsme se, že těmto anomáliím přijdeme na kloub.

    LEHKO NA CVIČIŠTIPod vedením Mgr. Vlastimila Havránka, profesora z naší školy – Klvaňova gymnázia v Kyjově – a jeho ženy jsme

    se rozdělili do několika týmů, které měly v termínu 9–11. 6. 2006 vyrazit do Moravské Třebové a objasnit celou

    záhadu. Počátečnímu nadšení propadlo skoro třicet žáků ze třídy 1.A, ale postupem času povinností přibývalo

    V minulém čísle Třetího pólu vyšel článek s názvem Antigravi-tace, ve kterém jste se mohli dočíst o nevysvětlitelných jevech na některých kopcích po celé naší planetě. V tu dobu již běžel náš projekt na plné obrátky.

    EXPEDICE KOPEČEK

    010011 [3] expedice kopecek.indd 10010011 [3] expedice kopecek.indd 10 19.9.2006 19:01:3119.9.2006 19:01:31

  • Nova, jsme si mohli nechat jen zdát. Pro začátek

    jsme jednoduchými pokusy s plastovou láhví

    s vodou a fotbalovým míčem ověřili, že směr po-

    hybu předmětů je stejný, jako v reportáži. To nás

    povzbudilo, všichni se ihned rozmístili na svá

    místa a dílo začalo. Tehdy se objevily problémy.

    Kvůli silnému větru, který dokonce strhl závětr-

    nou stěnu chránící reverzní kyvadlo, se měření

    dost zpozdilo a vítr nepřál ani solenoidu, jehož

    střelku se nikomu nepodařilo uklidnit. Navíc

    byla zjištěna technická závada i na tangentové

    buzole. Zlaté české ručičky však vítězí a ze dvou

    nefunkčních přístrojů, buzoly a solenoidu, tým

    složil jeden přístroj plně funkční, jímž naměřil

    potřebné hodnoty. Tyto hodnoty byly zcela

    v normě, a tak jsme mohli přítomnost silného

    magnetického pole, což bylo vysvětlení míst-

    ního učitele fyziky pro TV Nova, zcela vyloučit.

    Další změna plánu přišla po problémech s ukot-

    vením reverzního kyvadla na blízké pole. Vítr

    opět měření nepřál, proto tým nakonec ukotvil

    kyvadlo na jednom ze stromů u silnice. Výsledné

    hodnoty gravitačního zrychlení pak vyloučily

    také možnost poruchy gravitačního pole Země.

    Další otazník zmizel. Dále jsme jen ze zajíma-

    vosti měřili pomocí Geiger-Müllerova počítače

    radioaktivitu v oblasti. Tady jsme se dočkali

    mírné odchylky. Normální hodnota se pohybuje

    kolem 30 impulsů za 100 vteřin a námi namě-

    řené hodnoty byly v průměru asi 35 impulsů.

    Radioaktivita však nijak nemohla ovlivnit pohyb

    předmětů do kopce.

    VYŘEŠENÍ ZÁHADYKonečné rozlousknutí záhady přineslo měření

    nakloněné roviny pomocí libely, olovnic, lanka

    a stojanů. Výškový rozdíl silnice tu byl na deseti

    metrech asi 20 cm, což potvrdila i laserová vodo-

    váha. Zjistili jsme, že ve skutečnosti se předměty

    opravdu pohybují z kopce a zdání nevysvětlitel-

    ného jevu tu způsobuje optický klam. Díváte-li

    se totiž na vozovku z různých úhlů a směrů, jeví

    se vám sklon silnice pokaždé jinak. Jednou je to

    kopec, podruhé rovina, jindy nabudete dojmu,

    že stojíte v údolíčku. Šálení našich smyslů je

    opravdu velké. Tímto tedy vyvracíme tvrzení

    o nevysvětlitelném úkazu a přidáváme vysvět-

    lení, že nás pouze mate náš nedokonalý zrak.

    Myslím, že naše expedice byla úspěšná (i když

    nepřinesla žádnou ohromnou senzaci) a určitě

    si příště nenechám ujít příležitost spolupracovat

    s tímto týmem studentů. Kdoví, možná příště

    vyrazíme k dalšímu podobnému jevu k Magnetic

    Mountain do Kanady, k Mount Penteli do Itálie

    nebo třeba na Filipíny. tomáš linner

    11

    , DALŠÍ INFORMACEwww.expedicekopecek.wz.cznebo si o podrobnosti můžete napsat na [email protected]@gymkyjov.cz

    010011 [3] expedice kopecek.indd 11010011 [3] expedice kopecek.indd 11 19.9.2006 19:01:5619.9.2006 19:01:56

  • 12 ŘÍJEN 2006

    roč na dovolenou do Arménie?“

    byla asi nejčastější otázka před

    odjezdem. Exotika, dobrodruž-

    ství a trochu smysluplné náplně

    léta, zněla odpověď. Celý projekt organizovala

    společnost Archa a peníze na realizaci poskytla

    Evropská unie. Humanitární pomoc byla ale až

    druhým cílem, hlavní bylo poznat novou zemi

    a multikulturně se sžít s kavkazskými národy –

    konkrétně s Gruzíny a Armény. Evropské zastou-

    pení představovaly skupiny Čechů a Slováků.

    Jedinou podmínkou účasti na projektu byla

    znalost angličtiny a věk pod 25 let. Do věkové

    hranice jsme vlezli všichni, první problém se ale

    objevil s jazykem. Anglicky mluvili naši zakav-

    kazští přátelé jen výjimečně, takže jsme nakonec

    kromě nohou a rukou používali hatmatilku

    češtiny, slovenštiny a ruštiny. Závěr – rusky se

    domluvíte téměř všude, ale na angličtinu příliš

    nesázejte ani u mladších ročníků.

    JEDNA KATASTROFA ZA DRUHOUNáš třítýdenní pobyt se z větší části odehrával

    ve městě Gyumri. Jedná se o druhé největší

    město Arménie (po metropoli Jerevanu), leží

    v regionu Shirak. Celá tato oblast byla v roce

    1988 postižena silným zemětřesením, jehož

    následky jsou viditelné doteď. Nejsou to jen

    staří lidé sestěhovaní do provizorních kontejne-

    rů a rozsáhlé hřbitovy, ale také příběhy těchto

    lidí. Když vám sedmdesátiletá babička se slzami

    v očích vypravuje, že měla šest synů a pět jich

    zemřelo při zemětřesení, řeknete si, že u nás

    máme vlastně klid. Další rána po zemětřesení

    padla na Gyumri v roce 1991, když se rozpadl

    „Sajuz“. Do té doby přicházely peníze z Ruska,

    ale pak pramen náhle vyschl. Oficiální arménská

    třetí pól | www.tretipol.cz

    Když jsem se na jaře rozhodovala, zda jet, či nejet jako člen hu-manitární výpravy do Arménie, musím se přiznat, že jsem nejdřív musela vytáhnout atlas a podívat, kde vlastně tato zemička leží. Pro běžného Středoevropana je to až někde za Tureckem v Asii, tudíž země zbídačená, ovládaná milicí s kalašniky. Pravda je však, jak už to bývá, docela jiná. Ano, Arménie leží v Asii, konkrétně na Zakavkazsku, sousedícími státy jsou Turecko, Irán, Gruzie a Ázer-bajdžán, ale rozhodně není o moc víc nebezpečná než Česko.

    P„

    ARMÉNIE ZEMĚ PARADOXŮ

    3 KŘESŤANSTVÍ BYLO V ARMÉNII PŘIJATO JIŽ VE 4. STOLETÍ NAŠEHO LETOPOČTU. NA SNÍMKU ECHMIADZINU, SÍDLO HLAVY ARMÉNSKÉ PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE.

    3 ARMÉNIE JE NEJSTARŠÍ KŘESŤANSKÁ ZEMĚ EVROPY. NA STAROBYLÉ KLÁŠTERY LZE NARAZIT VŠUDE.

    3 POZŮSTATKY SOVĚTSKÉHO SVAZU JSOU V ARMÉNII PŘÍTOMNÉ NA KAŽDÉM KROKU.

    012013 [3] Armenie.indd 6012013 [3] Armenie.indd 6 19.9.2006 19:03:2619.9.2006 19:03:26

  • 13

    čísla sice mluví pouze o dvacetiprocentní neza-

    městnanosti, realita je však někde úplně jinde.

    Neoficiální odhady uvádějí, že v zemi je neza-

    městnaných až 60 procent práceschopných lidí.

    Je proto také naprosto běžné, že alespoň jeden

    muž z rodiny pracuje v Rusku a peníze posílá

    domů. Do Ruska se však nejezdí pouze za prací,

    ale třeba i na složitější operace (jen ten, kdo na

    to má), protože v Arménii na ně není dostatečné

    lékařské vybavení.

    O tom, že peníze z Ruska opravdu tekly,

    svědčí i započatá výstavba obrovského sídliště,

    které mělo poskytnout po zemětřesení domovy

    mnoha lidem. Dneska se kilometr za Gyumri

    táhnou opuštěné nedostavěné panelové domy,

    chátrající přes patnáct let. Prostě si tu stojí jako

    svědci dávno zašlé slávy a ruského megalo-

    manství. Najdete však i spoustu jiných parado-

    xů. V Gyumri nám na noc vypínali vodu. Mysleli

    jsme, že to je proto, že je jí v horách málo.

    Další evropský omyl. Vody je dost, ale protože

    s ní lidé nešetří a nechávají ji zbůhdarma téct,

    musí se někde vytvořit rezervy, a proto se voda

    na noc vypíná. Alespoň takovéto vysvětlení

    jsme dostali. Dalším může být příklad z místní

    charity. Její členové se nám chlubili stavbou

    rezervoárů na vodu kdesi vysoko v horách.

    Ano, jsou zde velké vybetonované nádrže, do

    kterých je malým čůrkem sváděna voda z hor.

    To, že o kus dál je obrovské rezavé potrubí,

    kterým 80 procent vody uteče ven, jako by však

    nikdo neviděl.

    GALANTNOST S VÝHRADAMIŽeny si zde velmi rychle zvykají na všudypří-

    tomnou galantnost. Je to příjemné, ale chraň

    pánbůh chtít někdy prosazovat vlastní názor.

    Tvrdě jsme narazily. Nikdo z mužské části

    kavkazské skupiny nás nerespektoval a pokud

    ano, tak s velkým sebezapřením. Jaký potom

    nastal cirkus, když jsme při závěrečném úklidu

    chtěly, aby si hoši po sobě zametli v pokoji.

    Odpověď: „To u nás muži nedělají, to je taková

    tradice.“ No a co zmůžete proti tradicím? Další

    multikulturní šok jsme zažili, když nám řekli,

    že správná arménská dívka nechodí k bazénu.

    Upozorňuji, že teplota neklesla přes den pod

    28 stupňů. Přesto na koupališti najdete pouze

    muže. Způsobily jsme pořádný rozruch, když

    se tam nahnalo deset Evropanek, a dokonce se

    opalovaly v plavkách.

    Přes všechna tato negativa a paradoxy jsou

    Arméni neskutečně hrdý a pohostinný národ.

    I když nemají téměř nic, pro návštěvu by se

    rozdali. Kolikrát se nám stalo, že nás při práci

    někdo pozval na oběd, a když neměl oběd,

    tak alespoň na kávu. Vlastně je nepsaným

    pravidlem, že kávu dostanete u kohokoli, ať vás

    zná, nebo ne. S pohostinností a vlastně i určitým

    bohorovným klidem souvisí také jejich vnímaní

    času. Čas pro ně nic neznamená. Nic nefunguje

    přesně, hodina sem, hodina tam. Nějak bylo,

    nějak bude. Pro evropský, přesně organizovaný

    způsob života něco nemyslitelného. Jeden pří-

    klad za vše. V neděli jsem se měli nastěhovat (30

    lidí) do tamní internátní školy a tři týdny v ní žít.

    Ačkoli tento plán znala arménská strana několik

    měsíců dopředu, teprve v pondělí před naším

    příjezdem se začala dělat ve škole voda. Sprchy

    nefungovaly po celý pobyt.

    VYSPĚLÁ HISTORIEHrdí jsou i na svou historii. Hlava arménské

    pravoslavné církve má sídlo v Echmiadzinu,

    městečku vzdáleném asi 20 kilometrů od

    Jerevanu. Staré křesťanské kostely jsou nejen

    v Echmiadzinu rájem pro oko. Najdeme jich zde

    mnoho, většinu velice zachovalých a slouží-

    cích jako poutní místa nebo místa pro piknik.

    Bohužel, když se Arméni vypraví na piknik,

    vše si přivezou, ale nic neodváží. A proto např.

    romantické okolí skalního chrámu Geghard

    ze 4. až 13. století vypadá spíše jako skládka.

    Křesťanství sice přijali první, ale slovo ekologie

    a starost o přírodu ještě neznají. Další zvlášt-

    ností je písmo – to vymyslel před šestnácti sty

    lety učený mnich Mesrop Maštoc. Během let

    písmo neprošlo výraznými změnami a armén-

    ština se řadí jako izolovaný jazyk do indoevrop-

    ské skupiny jazyků.

    Arménie je zemí mnoha paradoxů. Země

    s bohatou a kulturně vyspělou minulostí,

    země s nádhernou, nezničenou přírodou, bez

    turistických návalů, ale na druhé straně země za-

    sažená několika katastrofami během posledního

    století – turecká genocida (1914–15), ničivé ze-

    mětřesení (1988), osamostatnění se v roce 1991

    a s ním spojené ekonomické problémy, spor

    s Ázerbajdžánem o Náhorní Karabach, politická

    izolace (uzavřené hranice s Tureckem a Ázerbaj-

    džánem). Zbídačený a chudý, a přesto neskuteč-

    ně hrdý a pohostinný národ. Teď už pro mě není

    Arménie jen kousek země kdesi za Tureckem, ale

    země, která stojí za poznání.

    kristýna brumková

    3 PŘÍRODA ARMÉNIE JE VYPRAHLÁ, KAŇON U ANTICKÉHO CHRÁMU V GARNI PŘIPOMÍNÁ AMERICKÝ GRAND CANYON.

    3 NÁHROBNÍ KAMENY ZVANÉ CHAČKARY U JEZERA SEVAN. KOLEM NICH SE BĚŽNĚ PROCHÁZEJÍ OVCE A TURISTÉ.

    3 NA TRHU V ARMÉNSKÉM MĚSTĚ GYUMRI LZE DODNES VYBÍRAT Z HALD OVČÍ VLNY. JE TO JEDEN ZE ZPŮSOBŮ, JAK SI MOHOU MÍSTNÍ ASPOŇ TROCHU PŘILEPŠIT.

    012013 [3] Armenie.indd 7012013 [3] Armenie.indd 7 19.9.2006 19:04:2019.9.2006 19:04:20

  • EPLO PRO PRAHUBlíží se topná sezóna, někde už dokon-

    ce propukla plnou silou. Do hlavního

    města přivádí většinu tepla horkovodní

    tepelný přivaděč z elektrárny Mělník. Je to

    dobře izolované potrubí o průměru 1 200 mm

    a délce 34 km. Vede do Výtopny Třeboradice

    na okraji Prahy, odkud se teplo vede potrubím

    o průměru 800 mm do Teplárny Malešice a dál

    přes čerpací stanice až na Jižní Město. Nejvzdá-

    lenější zásobovaný bod je s Mělníkem spojen

    potrubím v celkové délce přes 60 km. Celková

    délka pražských tras dálkového vytápění mělnic-

    kým teplem je kolem 650 km!

    TŘICÁTÉ VÝROČÍ První studie zásobování Prahy teplem z vhod-

    ného blízkého zdroje vznikla právě před 30

    lety, v roce 1976. Výstavba byla zahájena

    1988 a dokončena v r. 1995. Teplo se vyrábí

    z domácího energetického uhlí tzv. kogene-

    rací, tj. současnou výrobou elektřiny a tepla.

    Modernizací prvního bloku mělnické elektrárny

    došlo také k odstranění škodlivých emisí ze

    spalování. A co teprve v Praze, kde zmizela díky

    dálkovému teplu lokální topeniště a 75 sídlišťo-

    vých kotelen!

    HOSPODÁRNOSTJedete-li z Prahy do Mělníka, část cesty vás dopro-

    vází dvojice ohromných rour. To je on – tepelný

    napáječ. Jedete-li v zimě, kdy je kolem vás led

    a jinovatka, asi těžko uvěříte, že voda v napáječi po

    34 kilometrech nevychladne. Je to jedno z NEJ na-

    šeho teplárenství – ztráta tepla při dopravě z Měl-

    níka do Třeboradic při přenosu 600 MW tepelných

    je pouhých 1,8 maximálně 2 %, úbytek teploty na

    vzdálenosti 34 km činí pouhé 2 °C. Běžné ztráty

    v teplovodech činí ve světě 5 až 20 %.

    DALŠÍ VÝHODA KOGENERACEDopravní zpoždění přenosu tepla od zdroje ke

    spotřebiteli se pohybuje od 0,5 do 6 hodin. Pomocí

    tohoto dopravního zpoždění a akumulace tepla

    v samotném napáječi je možné řešit i energetické

    špičky, snížit úbytek elektrického výkonu nebo ho

    využít pro regulační výkon. Teplárenské turbosou-

    strojí totiž může operativně měnit elektrický výkon

    např. změnou výkonu na kondenzační části turbíny,

    změnou odběru tepla z turbíny při současné změně

    dodávky páry do kondenzační části turbosoustrojí

    nebo odpojením vysokotlakých ohříváků napájecí

    vody a využitím takto uvolněného tepelného výkonu

    pro zvýšení elektrického výkonu až o 10 %. Objem

    vody, který lze v teplovodu využít pro akumulaci tep-

    la a získání regulačního výkonu činí neuvěřitelných

    75 000 m3. Ze známých způsobů akumulace energie

    má tepelná akumulace nejvyšší účinnost – 60 až

    88 %. V horkovodu je možné akumulovat až 8× více

    tepla než v parovodech.

    A JAK PŘESNĚ BY ZNĚL ZÁPIS V GUINESSOVĚ KNIZE?Teplovod Mělník – Praha je podle mezinárodního

    srovnání z hlediska přepravní kapacity a délky

    potrubí největším teplovodem na světě. Tím, že

    je konstruován pro získání regulačního výkonu,

    v elektrizační soustavě využitím akumulace tepla,

    má i nejnižší ztráty – 1,8 %.

    Tak ať je vám v zimě teplo!

    z podkladů dr. miroslava kubína

    14 ŘÍJEN 2006

    třetí pól | www.tretipol.cz

    T

    CO CHYBÍ V GUINESSOVĚ KNIZE REKORDŮChybí tam kapitola teplárenství. Je to škoda, protože by tam jinak zcela určitě byl tepelný napáječ Mělník – Praha.

    Místo Délka Průměr

    Praha (ČR) 34 km 1 200 mm

    Aarhus (Dánsko) 14 km 1000 mm

    Weisweiler (SRN) 35 km 500 mm

    Tilburg (Nizozemí) 20 km 600 mm

    Mannheim (SRN) 14 km 400 mm

    Varde (Dánsko) 14 km 400 mm

    Stockholm (Švédsko) 11 km 500 mm

    , NĚKTERÉ NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ TEPLOVODY

    3 SVAŘOVÁNÍ TEPLOVODNÍHO POTRUBÍ

    014015 [4] Pozar v JE + letoun.indd 18014015 [4] Pozar v JE + letoun.indd 18 19.9.2006 19:08:2619.9.2006 19:08:26

  • KUSTE TO I VY!Nyní máte i vy možnost zkusit si, jak může

    být obtížný a náročný hasičský zásah

    v jaderné elektrárně!

    Ujměte se velení jednotky 615. stanice a čiňte ta

    správná rozhodnutí, moc času nezbývá. Jaderka vy-

    hlásila poplach poté, co prasklo přívodní potrubí páry

    sekundárního okruhu k jedné z turbín, z turbíny vytéká

    olej a hoří, celá strojovna je v plamenech. Reaktor byl

    odstaven. Požár musíte uhasit včas, než bude poško-

    zena další ze tří turbín. A nejen to – v primárním okru-

    hu cirkuluje kapalný sodík, který se vinou poruchy na

    turbíně zahřívá a čerpadla již dlouho nevydrží…

    V AKCI!Dorazili jste na místo jako první a je jen na vás,

    zda situaci zvládnete, než dorazí posily. Musíte

    zachránit pracovníky velínu, techniky, uhasit

    turboalternátor, kabeláž… Nejtěžší úkol vás

    čeká v kontejnmentu reaktoru. Z poškozených

    čerpadel uniká kapalný sodík a vy musíte na

    místo dopravit speciální hasicí látku (prášek)

    dříve, než hořící sodík poškodí další čerpadla.

    Pokud situaci nezvládnete, dojde k přehřátí

    a roztavení aktivní zóny.

    Jde samozřejmě o PC hru, takže scénář této mise

    musíte brát trochu s rezervou. Reaktory chlazené ka-

    palným sodíkem skutečně existují a nové generace

    moderních elektráren s nimi také počítají.

    ZAUJALO VÁS? Hra se jmenuje FIRE DEPARTMENT, vydala ji

    společnost Monte Cristo a vychází i v české verzi

    (české titulky). Hra je velmi zajímavá, napínavá

    a poučná. V dalších devíti misích hasíte požáry

    v různých jiných prostředích, např. les, velvysla-

    nectví, banka atd. michal schmitt

    www.montecristogames.com, klíčové slovo:

    FIRE DEPARTMENT

    15

    Z

    H O Ř Í !„Jaderná elektrárna vyhlásila poplach, strojovna je v plame-nech. Reaktor byl odstaven.“Zvládnutí požáru v jaderné elektrárně vyžaduje nasazení nejmodernější techniky a nejzkušenějších hasičských a zá-chranných jednotek.

    usko vyvinulo několik typů jaderných

    reaktorů, které mohou být umístěny

    na plovoucích plošinách. Zakotvené

    v přístavu zásobují město teplem

    a elektřinou, nebo mohou být snadno přesunuty

    podél pobřeží zrovna tam, kde se staví nějaké

    průmyslové zřízení a je potřeba energie. Stejně

    dobře se mohou využít pro odsolování mořské

    vody. Jejich design vychází z osvědčených

    námořních reaktorů pro pohon lodí. Plovoucím

    jaderným elektrárnám a teplárnám se v Rusku

    důvěrně říká „Plovušky“.

    VZORYTyp ABV je tlakovodní o výkonu 10 MW, průměr

    reaktoru je 2,2 m, výška 7,5 m a je na plošině

    o výtlaku 2 500 tun.

    Typ VBER má výkon 110 MW, je rovněž tlako-

    vodní, rozměry reaktoru jsou 12,5 m výška a 3,7 m

    průměr a umísťuje se na plošinu 140 × 30 metrů

    o výtlaku 12 000 tun. Reaktor, průtočné parní ge-

    nerátory a čerpadla jsou umístěné v jedné nádobě.

    Typ KLT-40S je tlakovodní reaktor o výkonu

    40 MW, má dva chladicí okruhy, parogenerátor

    je tvořen systémem „trubka v trubce“. Palivo

    keramického typu obsahuje uran obohacený

    téměř na 20 %. Pára vystupující z parogenerátoru

    má 300 stupňů a může se využít jak na výrobu

    elektřiny, tak na odběr tepla.

    Plánují se další, s výkonem až 600 MW.

    VÝHODYDodávají se jako celek rovnou z výroby, jsou

    mobilní, vydrží pracovat v nepřetržitém provozu

    až 15 let bez výměny paliva, na údržbu a výmě-

    nu paliva se mohou přesunout do speciálního

    údržbového střediska, mají však na palubě také

    vše potřebné pro manipulaci s použitým palivem.

    Po demontáži lze jejich stanoviště bez problémů

    uvést do původního stavu. Kombinují ověřené

    inženýrské řešení z námořních reaktorů s nejmo-

    dernějšími reaktory typu VVER.

    PRVNÍPrvní bude postavena v Severodvinsku

    v Archangelském zálivu (funkční prototyp se

    už staví). Bude stát 6 miliard rublů (175 milionů

    eur) a zásobí elektřinou půlmilionové město.

    Rusko plánuje, že jich bude na Dálném východě

    potřebovat asi 30. Další budou umístěné ve Vil-

    jušinsku a v zátoce Pevek, všechny na dalekém

    východě. Plovušky nahradí dosavadní zdroje

    na mazut nebo uhlí, čímž ušetří každá přibližně

    300 000 tun fosilního paliva za rok, 400 milio-

    nů krychlových metrů oxidu uhličitého ročně

    a nebudou emitovat žádné oxidy síry ani dusíku.

    Rusko nabídlo dodávku plovoucích jaderných

    elektráren i do Indonézie. -duf-

    Zdroj: Vjačeslav Beljajev, Nuclear Engineering

    International.

    R

    PLOVUŠKYZásobování odlehlých oblastí elektřinou může být problém. V tep-lých krajích jej řeší obnovitelné zdroje – např. lokální solární instalace. Ale co daleký sever, kde je třeba několik měsíců v roce tma?

    SEVERODVINSK

    Plovoucí jaderná elektrárna

    Vyvedení elektřiny a tepla

    Přístavní infra-struktura

    Pára Přívod vody Paro- generátor

    Reaktor

    Kompenzátor objemu

    Oběhové čerpadlo

    014015 [4] Pozar v JE + letoun.indd 19014015 [4] Pozar v JE + letoun.indd 19 19.9.2006 19:09:0619.9.2006 19:09:06

  • ednoho dne to čeká každého z nás.

    Ne, nemluvím ani o stáří, ani o smrti,

    ale o volbách – o hlasovacích lístcích

    vhozených do schránky. Někteří z nás

    je plynule přemístí do koše na papír,

    jiní uposlechnou doporučení rodičů a další

    s pocitem občanské povinnosti pečlivě prostu-

    dují kandidátky stran a poté se s myšlenkou na

    lepší budoucnost našeho státu rozhodnou. Ale

    volí všichni – i ti, kteří k volbám nikdy nepři-

    jdou – i oni svým rozhodnutím dávají najevo

    svůj postoj a volky nevolky tak vlastně volí.

    V současném volebním systému svou neúčastí

    ovšem nepodpoří apolitičnost či snížení počtu

    poslanců, ale především malé a extrémistické

    strany. Zkrátka ať už jsou volby jakkoliv svobod-

    né a demokratické, svobodu skutečně nevolit

    nám neskýtají.

    SVOBODNÉ VOLBYOno je to vůbec se svobodou a demokratičností

    voleb sporné. Zdánlivě jsou, pokud nedojde

    k porušení pravidel, tou nejspravedlivější složkou

    politiky. Jejich výsledky se totiž dají spočítat a to

    nás zhusta vede k dojmu, že se dají i spravedlivě

    posoudit. Ovšem není tomu tak. Zatímco třeba

    podmínky sprinterského závodu – sklon dráhy,

    počasí a podobně, stanovuje vlastně příroda

    a startovní čára je stejná pro všechny, podmínky

    voleb určují sami politici – tedy ty stejné osoby,

    které usilují o zvolení. Politici jsou vůbec zvláštní

    sortou lidí – v jejich podání se spravedlnost spo-

    juje se zájmem – tedy primárně s deklarovaným

    zájmem skupiny, kterou zastupují, ale sekundárně

    i se zájmem vlastním – osobním.

    VOLEBNÍ POČTYVolby jsou tedy sice počitatelná část politiky,

    ale jde o počítání, kterému rozumí nemnozí.

    Volební počty jsou dnes věda, která slouží

    politice, a politika slouží zájmům. Volby zkrátka

    nejsou průhledným součtem, kde vítězí větši-

    na – proto také dochází k volebním patům.

    VOLBA NEBO LOSSpojení demokracie s volbami je vůbec záleži-

    tostí poměrně moderní. Tolik opěvovaná demo-

    kracie antická byla přímou vládou lidu – tedy

    demokracií přímou. Přitom lidem nebyli míněni

    zdaleka všichni obyvatelé, ba dokonce ani, jak

    se mnozí domnívají, všichni majetní a svobodní

    obyvatelé. Lid byl v antice naopak chápán jako

    protiklad aristokracie a oligarchie, jako rela-

    tivně chudá většina veřejnosti, vyjma otroků

    a žen. Proto byla také demokracie antickými

    filosofy, snad až na Demokrita, považována za

    úpadkovou formu vlády, nestabilní a dočasnou,

    vznikající, slovy Platónovými, tehdy, „kdykoli

    chudí po svém vítězství jednu část stoupen-

    ců druhé strany povraždí a druhou vyženou,

    a poté dopřejí zbylým účast na správě obce

    a úřadech stejným dílem – a úřady se v ní

    ponejvíce losují“. Los byl skutečně v antické

    demokracii nejčastější formou volby – vycházel

    z předpokladu rovnosti všech kandidátů. Dá

    se dokonce říci, že do funkcí, do nichž my své

    zástupce volíme, je Řekové vybírali losem a do

    funkcí, do nichž se dnes zástupci jmenují, byli

    lidé v antice voleni.

    I filosofové, pokládaní tradičně spíše za

    obhájce demokracie, jako byl J. J. Rousseau,

    viděli její mnohá úskalí. Tento filosof prohlásil,

    že: „Bereme-li výraz demokracie v přísném slova

    smyslu, pak nikdy pravá demokracie neexisto-

    vala a nikdy existovat nebude, protože je proti

    přirozenému řádu, aby velký počet vládl a malý

    počet byl ovládán. Nemůžeme si představit, že

    by lid zůstával stále shromážděn a zabýval se

    veřejnými záležitostmi.“ Zároveň zdůraznil, že

    pravá demokracie je možná jen v situaci sociální

    rovnosti a určité prostoty mravů.

    16 ŘÍJEN 2006

    třetí pól | www.tretipol.cz

    J

    VOLIT ČI NEVOLITVOLIT ČI NEVOLIT ANEB ÚSKALÍ DEMOKRACIE

    016017 [3] Skola preziti.indd 4016017 [3] Skola preziti.indd 4 19.9.2006 19:10:2519.9.2006 19:10:25

  • 17

    ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIEModernější pojetí demokracie přinesl v osmnác-

    tém století Ch. Montesquieu a rozvinul ve století

    dvacátém J. Schumpeter. Tito dva autoři zúžili

    pojetí demokracie na demokracii zastupitelskou

    a otázku voleb a účasti lidu na vládě na volbu

    reprezentantů. Lid se zároveň stal synonymem

    pro veřejnost – lidem jsou zkrátka míněni všichni

    obyvatelé dané země. Výhodou této formy demo-

    kracie je, že skupina zvolených zástupců se může

    plně věnovat rozhodování o věcech veřejných.

    Možnost lidu zasahovat do dění je však výrazně

    omezena, a to nejen tím, že se volby konají pouze

    čas od času, ale především proto, že pravidla voleb

    stanovují tito reprezentanti, a to ne vždy v zájmu

    těch, kteří je zvolili.

    PRÁVO VĚTŠINYRiziko toho, že se vláda většiny změní v diktatu-

    ru či tyranii většiny, řeší v moderních demokra-

    ciích důraz na práva menšin, daný jak vědomím

    většiny, že se v jisté situaci jistá její část může

    stát menšinou, tak skutečností, že většina ještě

    nezakládá pravdivost. Právo většiny na vládu

    je dáno konvencí, nikoliv morálkou. I proto

    v moderních společnostech existuje morální

    podklad, který stojí mimo principy demokracie

    a voleb a je jim nadřazen. Jsou jím lidská práva.

    Demokracie se pak stává procesem, v němž

    jsou lidská práva přetvářena v instituce a normy

    (zákony), regulující jak chování těchto institucí,

    tak chování jednotlivců.

    Demokracie jako taková přitom vychází z do-

    hody, že menšina bude respektovat rozhodnutí

    většiny – bez dodržování tohoto předpokladu

    se stává, jak vidno na povolební situaci v České

    republice, krajně nefunkční. Je tedy otázkou

    politické kultury a vyspělosti jak volených

    zástupců, tak volitelů, aby budovali demokracii

    na podkladě morálního imperativu lidských

    práv a na základě dodržování dohod, z jejichž

    podstaty demokracie vychází. Zárukou větší

    účasti lidu na vládě a širšího naplňování demo-

    kratických principů by pak podle moderních

    autorů mělo být kombinování zastupitelské

    demokracie s demokracií přímou – především

    s posilováním samosprávy menších celků.

    Současný stav většiny států nenazývá například

    politolog

    Robert Dahl

    demokracií,

    ale polyarchií –

    mnohovládou

    volených

    zástupců.

    OBČANSKÁ SPOLEČNOSTCo dodat na závěr? Snad jen to, že ačkoliv je

    demokracie nedokonalým a podle antických

    filosofů i sebedestruktivním způsobem správy

    země, je zatím, pokud je vystavěna na re-

    spektování lidských práv, pravděpodobně tím

    nejspravedlivějším systémem, ke kterému se

    lidstvo propracovalo. Neměla by však ustrnout

    na zastaralém pojetí zastupitelské demokracie

    z minulého století, ale měla by se vyvíjet. A je

    nepravděpodobné, že tento vývoj vyjde z ini-

    ciativy volených zástupců. Pokud tedy chceme

    mít podíl na budování toho, pro co se vžil ná-

    zev občanská společnost, musíme si uvědomit,

    že jen chodit k volbám zkrátka nestačí...

    ivana kuglerová

    016017 [3] Skola preziti.indd 5016017 [3] Skola preziti.indd 5 19.9.2006 19:11:0519.9.2006 19:11:05

  • J

    Někomu může přinášet třináctka smůlu, vítězům letošního 13. ročníku Soutěže vědeckých a technických projektů středo-školské mládeže přinesla štěstí. Dá se říct, že to byla pořádná řežba, soutěžní projekty byly opravdu na vysoké úrovni. Čtyři z nejúspěšnějších představili Třetímu pólu své projekty.

    18 ŘÍJEN 2006

    VÍC HLAV VÍC VÍtřetí pól | www.tretipol.cz

    AK BYCH CHTĚL BYDLETZvláštní cena ČEZ patří valašskému rodákovi

    Jaroslavu Všetičkovi ze Střední průmyslové

    školy stavební ve Valašském Meziříčí. Jeho

    projekt Moderní dřevěnice sice může znít jako

    protimluv, ale zde je vysvětlení: „Můj projekt je

    návrh dřevostavby, v níž je sklouben požada-

    vek moderního bydlení s tradičním vzhledem

    a prvky roubených staveb na Valašsku. Chtěl

    jsem vytvořit dům, který by se hodil do valašské

    krajiny a navazoval na zdejší tradice, co se týče

    dřevěnic. Zároveň jsem chtěl tyto dříve používa-

    né stavby přizpůsobit dnešním lidem,“ vysvět-

    luje Jaroslav. „Dnešní požadavky na interiér, ale

    i exteriér nejsou už slučitelné se situací našich

    předků. Mnou navržený dům je nadstandardně

    vybaven a jsou zde využity novodobé techniky

    a materiály a dům je energeticky úsporný. Zven-

    ku však působí jako klasická dřevěná stavba,

    kterých tu kdysi bylo mnoho a neodmyslitelně

    do kopcovitého reliéfu Moravskoslezských

    Beskyd patří.“

    JAK NA TO? „Od jiných moderních domů na bázi dřeva se

    ale můj návrh podstatně liší,“ popisuje Jaroslav

    Všetička. „Využívám optického členění prostoru

    pomocí nízkých kamenných zídek, použití

    018019 [3] vic hlav, vic vi.indd 14018019 [3] vic hlav, vic vi.indd 14 19.9.2006 19:14:1319.9.2006 19:14:13

  • křivek a víceúrovňová podlaha nebo nezvyklé

    umístění schodiště jsou další prvky ne příliš

    často viditelné u jiných staveb. Celkové pro-

    pojení s venkovním prostorem a okolím domu

    nebo nezvyklým umístěním garáže se myslím

    docela povedlo a kompletní projekt pro rea-

    lizaci stavby čeká na svého majitele. Počítám

    i s využitím alternativních zdrojů energie na

    vylepšení energetické bilance domu. Je to

    dům pro člověka, který si chce vytvořit neob-

    vyklé a výjimečné místo pro život.“

    Zajímáte se o atypické stavby? Chcete si s Jaro-

    slavem o jeho nápadech popovídat? Chcete, aby

    vám postavil dům? Napište mu na:

    [email protected]

    19

    Chcete vědět, jaké projekty se dostaly až do finále?

    Seznam účastníků a stručný popis projektů najdete

    na stránkách Třetího pólu www.tretipol.cz

    , SEZNAM

    KDO JE MILAN TROJÁNEK?

    „Mikrobiologií jsem se začal zabývat již před

    čtyřmi či pěti lety, když jsem byl na návště-

    vě Veterinární a farmaceutické univerzity

    v Brně. Tam jsem se seznámil s lidmi, kteří mě

    nasměrovali k docentce Mazurové, u které

    jsem po tři roky působil a pracoval v laboratoři.

    V současné době jsem přijat ke studiu na 2.

    lékařské fakultě Univerzity Karlovy.“

    Zajímá vás Milanova práce? Zabýváte se

    studiem stejné problematiky? Napište mu na:

    [email protected]

    ZVLÁŠTNÍ CENA

    Zvláštní cenu za nejatraktivnější expozici získal

    od ČEZ Viktor Korbel z Českých Budějovic za

    práci Teslův transformátor. Jeho expozice byla

    očividně „nejenergetičtější“, protože sršela bles-

    ky a rozsvěcela zářivky při pouhém přiblížení.

    KDO JE PAVEL SOLNÝ?Soutěžil za Mendlovo gymnázium v Opavě. Pav-

    lův projekt vznikl původně pro 28. ročník SOČ,

    umístil se na 2. místě v republikové přehlídce.

    INFEKČNÍ CHOROBY HROZÍ LIDSTVUVítězem letošního klání mladých mozků se stal

    Milan Trojánek z pardubického gymnázia s prací

    Enterokoky izolované z urogenitálního traktu.

    „Na tomto projektu jsem pracoval v průběhu let

    2003 až 2006 a realizoval jsem ho na Katedře

    biologických a biochemických věd Univerzity

    Pardubice pod vedením paní doc. Mazurové a ve

    spolupráci s Krajskou nemocnicí Pardubice a Ve-

    terinární a farmaceutickou univerzitou v Brně,“

    říká Milan Trojánek.

    O CO ŠLO? „Enterokoky jsou bakterie, které se běžně vyskytují

    u teplokrevných živočichů, včetně člověka, převážně

    v trávicím a močovém ústrojí. Za normálních okol-

    ností může být jejich přítomnost prospěšná, ovšem

    mohou také způsobovat řadu závažných infekcí.

    V posledních letech se uplatňují stále častěji jako pů-

    vodci tzv. nemocničních nákaz. Velkým problémem

    pro současnou medicínu je i jejich narůstající rezis-

    tence na antibiotika. Ve svém projektu jsem zkoumal

    vlastnosti a citlivost těchto bakterií na antibiotika.

    Dále jsem ověřoval spolehlivost identifikačních bio-

    chemických testů. Této problematice bych se chtěl

    věnovat i nadále, protože podle mého názoru jsou

    infekční choroby jedním z aktuálních problémů celé-

    ho lidstva,“ říká absolutní vítěz letošního vědeckého

    klání mezi středoškoláky.

    JAK RYCHLE VYHLEDAT BUDOVY OHROŽENÉ RADONEM?Pavel Solný, který zpracovával téma Spektrome-

    trie alfa scintilačním detektorem YAP, skončil ve

    středoškolské soutěži na druhém místě.

    „O tuto problematiku se více zajímám na základě

    mé účasti na Fyzikálním týdnu pořádaném na

    Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské v roce 2004.

    Díky ochotě vedení dozimetrie na FJFI jsem se poz-

    ději mohl aktivně zúčastnit skutečného vědeckého

    výzkumu vlastností scintilační jednotky,“ popisuje

    nadšeně Pavel Solný. „Jedná se o speciálně vy-

    robený krystal, který, jednoduše řečeno, dokáže

    zachycovat ionizující záření a převádět je na impul-

    sy viditelného světla. Tento krystal jsem testoval

    ve spolupráci s mojí konzultantkou RNDr. Lenkou

    Thinovou. Provedl jsem vlastní měření, která jsem

    zpracovával doma a vyvozoval své závěry.“

    O CO ŠLO?„Pro výzkum vlastností krystalu jsem použil zdroj

    alfa částic Americium, který byl k dispozici na FJFI

    a později byl použit pro opakování měření kvůli

    získávání průměrných hodnot. Měření se sestávala

    ze zjišťování detekční účinnosti – tj. poměr částic,

    které je schopen krystal zachytit a převést na

    světlo, ku počtu částic vyzářených ze zdroje použi-

    tého pro pokusy. Dále jsem stanovoval rozlišovací

    schopnost a prováděl jsem kalibraci pro alfy části-

    ce. Důležit�


Recommended