Novotný, VáclavHus v Kostnici

a eská šlechta

VÁCLAV NOVOTNÝ:

HUS V KOSTNICIA ESKÁ ŠLECHTA.

POZNÁMKY A DOKUMENTY.

SE SVTLOTISKOVOU REPRODUKCIStlŽNÉHO LISTU ESKÝCH PÁN DO UPÁLENÍ M. JANA HUSÍ

ZE DXE 2. ZÁÍ 1415

A LÁNKEM AXT. MASÁKA;

,,POPIS A OCENNI PEETÍ PRI STÍŽNÉM LIST".

<4~

1915.NÁKLADEM SPOLENOSTI PÁTEL STAROŽITNOSTI ESKÝCH V PRAZE.

NA SK ADÉ U KNIHKUPCE A. B. ERNÉHO V PRAZE.

Cena (se Stížným listem) K $ .

VÁCLAV NOVOTNÝ:

HUS V KOSTNICIA ESKÁ ŠLECHTA.

POZNÁMKY A DOKUMENTY.

SE SYÉTLOTISKOVOU REPRODUKCISTÍŽNÉHO LISTU ESKÝCH PÁN DO UPÁLENÍ M. JANA HUSÍ

ZE DNE 2. ZÁÍ 1415

A LÁNKEM ANT. MASÁKA:

..POPIS A OCENNÍ PEETÍ PRl STÍŽNÉM LIST".

át*

1915.

nAkladem spolenosti pátel starožitností eských v praže,

na sklad u knihkupce a. b. erného v praže.

W7N59í

risk) AJols w V Mi- 1 \ PraM,knihtiska eská Akademie císae Františka Josefa pro védy, sloves-

oost a uméni a c. k. eské vysoké Skuly technické v Praie,

Není úkolem této knížky, a asov práv posledních msícživota Husova se týká, líiti prbh Husova procesu v Kostnici.

Jakkoliv théma samo bylo by velmi lákavé, není mi pece možno tuto

partii života Husova vytrhovati ze souvislosti, do níž již dávno jest

urena a v níž jest ovšem nepostradatelná, z pokusu o celkové vylíení

života Husova. A tak knížeka tato staví si úkol mnohem skrovnjší.

Byv s pátelské strany poctn dvrou, která mne žádala, abychnkolika slovy doprovodil chystané knižní vydání známého protestního

listu eské šlechty pro upálení Husovo, pokládal jsem za nejvhodnjší

uiniti tak v této form. Bylo by píliš neskromné, kdybych ekl, že

jsem chtl zachytiti ohlas dojm, které prbh dramatu Husova v Kost-

nici budil v Cechách. Nemusím podotýkati, že by to bylo théma v historii

Husov snad z nejzajímavjších, a že tedy jeho zpracování jist bydovedlo vzbuditi ctižádost každého historika. Bohužel k plnému vy-

stižení dojm, jimiž jednotlivé ony scény doma psobily, pramenynepostaují. Nezbylo, než se omeziti na to, o em prameny souditi do-

volují, povšimnouti si projev, jimiž pozornost událostem v Kostnici

jist mrou neobyejnou vnovaná také na venek došla výrazu. Bžítedy, prost eeno, o slovný doprovod nkolika dokument, jichž se

nám jakožto doklad dostalo.

Jest sice celkem obecn známo, že po upálení Husov eská šlechta

vystoupila proti koncilu mohutným protestem, který peetmi svýmistvrdilo nemén než 450 šlechtic — jedna z listin o tom, astji otištná

a vydaná také ve fotografické reprodukci, jež i tomuto vydání jest

pipojena, tvoí poslední íslo této sbírky, — ale ne tak obecn jest

známo, že památná tato listina jest toliko závreným a vrcholným

aktem delšího pedcházejícího jednání.

Když po uvznní Husov jeho eským pátelm v Kostnici po-

dailo se uplacením papežských strážc jeho vzení zjednati milovanémuMistru možnosti k písemným stykm s nimi, a jejich prostednictvím

také k dopism do ech, byly zde ovšem jeho listy s touhou a radostí

teny — kdyby ani nebylo výslovných zpráv,1)

již samo hojné po-

mrn rozšíení žaláních list Husových v opisech bylo by svdectvímdostateným, — stejn jako jist shánny i zprávy o Husovi; osud

Husv budil živé sympathie a hojné úastenství. Ale nebyla to jen

soustrastná lítost nad vrolomností královou a hluboká, ale trpká bolest

nad útrapami milovaného Mistra, která se vyerpává nmým soucitem

a již roztrpení zbavuje energie. eští pátelé Husovi neopomíjeli

*) Viz kroniku Vavince z Bezové, FR.B. V, 333.

také mužným vystoupením a rázným zakroením dáti prchod svémuroztrpení nad nedstojným chováním krále Sigmunda a koncilu Kost-

nického a piiniti se o zastavení dalších násilností.

Nkolik projev toho druhu došlo nás, a jest zajímavé pozorovati,

jak vespolek souvisí, stále mohutnjíce, jak se splétají mezi sebou

i s akcí souasn a ne bez jisté souvislosti od pátel Husových v Kost-

nici ve prospch Mistrv vedenou.

O tom tedy nkolik slov.

I.

Budoucí životopisec Husv mezi etnými jinými nerozešenými

a ešení žádajícími otázkami bude nucen položiti si zvlášt jednu, jist

lákavjší než snadnou (zase pro nedostatek pramen), otázku o pomruHusov k eské šlecht. Ale i zde pjde toliko o doplnní obrazu již

ustáleného. Ohnivá výmluvnost, písná zásadovost, velost pesvdenía svatý život získávaly Husovi všecky vrstvy bez rozdílu, od nejchud-

ších po nejbohatší, od nejprostších po nejvznešenjší, od bezejmenného

davu po nejvýznamnjší jednotlivce. V pízni kapli Betlémské jist

pro úctu k Husovi prokazované závodí bohatí mšané, zámožní e-meslníci i uení misti universitní, na kázání milovaného Mistra tísní

se dlný lid s drobnými emeslníky vedle odhodlaných vladyk a moc-

ných pán, a jestliže ani ona družina zbožných šlechtien ze sousedství

Betléma nezaniká v zástupu nadšených posluchaek Mistrových, tím

spíše vyniká z nich královna Žofie, když se sama s chloubou hlásí,

že byla navštvovatelkou jeho kázání.

Styky s dvorem královým pirozen vedly k vtšímu sblížení

s kruhy šlechty vyšší i nižší, již ode dávna vidíme Husa ve stycích

s nkterými šlechtici i z pedních panských rod, a pokud se známosti

tyto obrážejí v korrespondenci Husov, objevují Husa optn ve svtle

nejušlechtilejším, užívajícího každé píležitosti k povznesení a utvrzení

zásad kesanských, k prohloubení životního názoru, k oprav mravtaké v tchto kruzích. A co celým životem a veškerou inností Husovouv Praze bylo provedeno, dovršil potom Husv pobyt na venkov, kde

bezprostední psobení, umožnné ochranou jeho mocných pátel,

uinilo jeho posluchai, a lze již íci vyznavai vedle dav selského

lidu i adu malých zeman a vladyk zvlášt v jižních a stedníchechách.

Jest možné, že zvlášt u len velikých rod panských (jejichž

vliv potom arci nezstal bez úinku na nižší šlechtu, jak se to z ásti

práv pi posledním stížném listu jeví) psobilo také osobní kouzlo

zjevu Husova a správné tušení, že Husovo wyclifství — nikdo ho ne-

popírá — hodilo se také za vhodnou záminku proti nepohodlnému ka-

zateli a jeho horlení na pílišnou moc duchovenstva, jež moci svtskévbec i šlecht zvláš musila se jeviti povážlivou. Tak snad lze vysvt-liti, že po smrti Husov, a když hnutí dsledn vyvíjelo se dále, rozchá-

zejíc se stále více s církví, práv ve stavu panském dosti znaný poetnkdejších pátel Husových zmnil se v protivníky Husitství.

Ale tím se nic nemní na faktu, že za života Husova a zvláštv posledních jeho letech a msících vc Husova stala se vci celého ná-

roda a zejména tedy vcí jeho vlastního representanta, eské šlechty.

Již ped odchodem Husovým do Kostnice se to objevilo.

Když Hus, chystaje se na koncil, opatoval si dokumenty své

pravovrnosti, jimiž chtl eliti podezení z kacíství, kteréž od domácíchprotivník proti nmu vyslovováno a které by bylo mohlo ohroziti

jeho svobodu, a dosud, teba byl v klatb papežské pro nestání k soudu,

nebylo pedmtem jeho vyšetování u kurie ani doma, obrátil se o za-

kroení také ku pedním pánm tenkrát v Praze shromáždným.Prokurátor Husv M. Jan z Jesenice totiž dne 27. srpna 1414 marndomáhal se pístupu do dvora arcibiskupova ke slavnostnímu shro-

máždní duchovenstva, ped nímž veejn chtl prohlásiti, co Husveejnými vyhláškami sám oznamoval, že iest M. Jan Hus ochcten

postaviti se k soudu každému, kdo by ho ped arcibiskupem nebobudoucím koncilem chtl viniti z kacíství. 1

) Odepením pístupuml však býti zmaen pokus Husv dojíti aspo nepímého potvrzení,

že ani ped arcibiskupem od nikoho z kacíství vinn nebyl.

Proto Hus požádal šlechtice v zemské rad shromáždné, aby aspooni pimli arcibiskupa k odpovdi na tento dotaz. Pání jeho bylo

ochotn vyhovno, a ti pední šlechtici již dne 7. íjna 1414 (píl. . 1)

dávají vysvdení o vyznání arcibiskupov, že on sám nezná žádnéhokacíství a bludu Husova a nijak ho neviní; vin! prý ho papež, a pedtím se má Hus zpraviti.

List jest adressován králi Zikmundovi a stává se tak zaáikem vtší

akce, o níž nám bude jednati. V nm najdeme první zmínku o tom,

co pozdji stále zstávalo pedmtem jednání— veejné slyšení Husovo.

Stanovisko pán eských kryje se úpln se stanoviskem Husovým.Naení z kacíství jest urážkou celého národa, ale naení samo stailo,

aby takto podezelý byl zbaven osobní svobody — víme již, že to

byla hlavní pohnutka posledních opatení Husových. O glejtu Zik-

mundov nebylo ješt známo, v jaké form bude vydán, ale pokynempro krále mlo býti vyzvání, a Husovi opatí zjevné slyšení, ,,aby nebyl

pokutn pohann k hanb jazyka našeho i zem eské."

Jest to táž neochvjná a skálopevná dvra, jakou ml Hus sámve zdar své cesty, bude-li mu možno veejn se hájiti. Jako on i páni

eští jsou pesvdeni, jak vc dopadne, bude-li mu páno slyšení

,,k jeho pravd" a dávaií svému pesvdení výraz oekáváním, ,,že

tudy znikneme narenie kivého". Jak si to pedstavoval Hus sám, tak

také pánové eští pejí si, aby Hus pokládán byl za plnoprávného

lena koncilu, neobávajíce se, že v tomto pípad výsledek cesty Hu-

sovy nebude píznivý. Ten úel, jak víme, mlo Husovo opatování

dokument o své pravovrnosti, ten úel ml míti i glejt Zikmundv.Vdlo se ovšem i v echách, a vdl to zejména Hus i jeho prokurátor

Jan z Jesenic, že papežské soud/ inkvisiní, neohlížejíce se na prívo

vbec, zakroují proti podezelým, a vdlo se ješt lépe. a zase to vdl ze-

*) Notáská listina o tom zachována v rukopise Mladoovicov, a vydal ji

(mimo jiné) Hofler SS. I., 162—164, Palacký, Documenta 240—241.

jména Hus, žeinkvisiní processnení vlastn soudem, nýbrž odsuzováním.

Proto práv jeho zahájení mlo býti zabránno. Ani pro Husa, ani pro

jeho šlechtické pívržence nebylo pochybností, že pravda Husova v uve-

dených okolnostech zvítziti musí. Na to, že by Hus mohl býti odsouzen,

vbec nikdo nepomyslil, a jestliže Hus ojedinle pipouští, že neodmlouvá

jako kací utrpti, bude-li v em scesten shledán, jest to jen stupo-vaný projev dvry, že není to možno, bude-li proti nmu po práva nikoli libovoln jako proti kacíi postupováno. Teprve koncil sámml tuto dvru ve svou spravedlnost svým postupem podkopati.

Jest známo, že dne 28. listopadu 1414 byl Jan Hus, pobyv ped tím

tém tyi nedle bez závady v Kostnici, na rozkaz kardinálv pod

lestnou záminkou rozhovoru s kardinály vylákán ze svého tichého

píbytku a uvržen do vzení. Obavy jeho se splnily, a již ml glejt

Zikmundv. Kardinálové, akoliv ne bez rozpak, postavili se na

stanovisko, které církev vždy zaujímala, že podezelé z kacíství mžekdykoli a kdekoli zatknouti a souditi, proti emuž práv Hus hledl

se pojistiti.

Nemže býti o tom pochybnosti, že toto stanovisko kardinál bylo

v pímém rozporu s právem, které Husovi svým glejtem zabezpeil

král Zikmund. Jestliže tedy nejnovji Sedlák1) tvrdí, že kardinály

k tomu „pohnulo a) vdomí vlastního práva", staví se zcela otevenna stanovisko úpln jednostranné a tedy nehistorické, ale dává se svojí

horlivostí strhovati i k další nesprávnosti, nebo druhý dvod, který

uvádí ,,b) list Husv, že pišel do Kostnice bez glejtu'', jest s tím na-

prosto nesrovnatelný. Mli-li kardinálové tak silné vdomí svého práva,

pro by se byli opírali o takovýto dvod, který nad to jest zcela ne-

správný? Hus ovšem užil podobných slov nkolikrát,2) ale vždy právem.

Do Kostnice dne 3. listopadu 1414 pijel Hus opravdu bez glejtu, pro

ten vypravil se z Normberka za králem pan Václav z Dube, ale již

ped 10. listopadem byl Václav z Dube v Kostnici, a vdlo se obecn,že glejt pivezl. K podobnému uhýbání není teba poznámek, stejnjako jest mylné, že by zpráva o tom, že Hus ve svém byt slouží mši,

nebo dokonce že se pokusil o útk, byla urychlila rozhodnutí. Že tomunení tak, svdí sám koncil, jenž Husovi privátní sloužení mší nikdy

nevytýká, a povst o Husov pokusu útku byla prost od nepátelHusových vymyšlena, aby ji mohli uvésti za dvod k jeho zatení.

Pan Jan z Chlumu nesnesl ovšem tohoto násilí klidn. Jako se

již ohrazoval proti pedstírané ,,rozmluv" s kardinály, jako protestoval,

když Hus po ní nebyl propuštn, tak hned v následujícíh dnech užíval

všech prostedk, aby nezákonnost postupu kardinál uvedl ve vše-

obecnou známost. Na potkání ukazoval hrabatm, rytím, pánm,biskupm, pednjším mšanm a zkrátka patrn kde komu glejt

Husv, nut každého, aby si ho peetl — prostedek jist nejúinnjší,nebo souasníci, jakmile do glejtu nahlédli, zajisté ani okamžik nemohlibýti v pochybnostech, že glejt zaruoval Husovi plnou svobodu k pí-chodu, pobytu i náuraíu. A již po trnácti dnech, dne 15. prosince 1415

') Sedlák, Proces Kostnický, Studie a texty II, str. 1 pozn. 2.

') Vyložil jsem to podrobniji již ve svém lánku Husv glejt, CH. II,79n.

vlastní rukou pibíjel na vrata velikého kostela i jiných chrám Kost-

nických veejn vyhlášky latinské i nmecké, v nichž vedl ostrou stížnost

na protiprávní a vrolomné chování papežovo i kardinál. A ještped samým píchodem Zikmundovým do Kostnice, když mezitímmohlo se zdáti, že Zigmun opravdu nepipustí tak hrubého nedbánía rušení slib svých, ješt dne 24. prosince 1414 novými, patrn ve

smyslu hrozeb Zigmundových doplnnými vyhláškami pokoušel se

zjednati prchodu spravedlnosti. 1)

Všem i každému, kdo tento list uvidí nebo uslyší, oznamuje tu

Jan z Chlumu, ,,že M. Jan Hus, zízený bakalá theologie, pišel doKostnice pod bezpeným listem a ochranou nejjasnjšího knížete a pána,

pana Zikmunda ... a svaté íše ímské, o emž ml otevený list

králv, aby tu každému, kdo by toho žádal, vydal ve veejném slyšení

plný poet ze své víry. A tu eený M. Jan v tomto íšském mstpod bezpeným glejtem zmínného pána mého, krále ímského a Uher-ského, byl a jest uvznn a vznn ..." A vylíiv v druhé vyhlášce

dosavadní opatení králova, hrozí zakroením jeho, až do Kostnice zavítá.

Jan z Chlumu mluví slovy rozhodnými, k jakým jen opravdovostpesvdení dává odvahu, a jest to ovšem stále pesvdení Husovo,tebas zatím Hus, vida nezbytí, byl nucen, když s ním process byl za-

hájen, i ve vzení vypovídati, k velikému zármutku svých pátel v Kost-

nici i v echách,-) zvlášt když kommisse papežem k vedení processu

i) Petr z Mladoovic (H b f 1 e r I, 141— 142, Palacký, Doc. 253—254).Petr zmiuje se, že první vyhláška Jana z Chlumu pibita byla „sabbato ante

Thome" (tak má rukopis Vídeský, v Musejním uritji ,,ante Thome apostoli),

a praví, že znní její pipojuje; ale v rkpe Musejním vyhláška do textu pojatá

(ve Vídeském jí není) má datum, ,,in vigilia Nativitatis Christi" (= 24. prosince).

Tomáše apoštola (21. pros.) pipadlo r. 1414 na pátek, sobota ped tím jest tedy 15.

prosince. Ovšem dodatek ,, apostoli" má teprve rkpis Musejní, Petrem z Mlado-

ovic redigovaný a doplovaný, ale i kdybychom chtli (s rkpem Vídeským)tento dodatek pehlížeti a mysliti po pípad na sv. Tomáše biskupa (29. pros. ;

r. 1414 v sobotu) nedostaneme datum vyhlášky, a jest tedy výklad, že k první

vyhlášce došlo 15. prosince bližší. Petr z Mladoovic ml v úmyslu vaditi ji do

svého sepsání, ale když je dodaten redigoval, uinil tak teprve s vyhláškou druhou.

ím se lišily, tžko uriti, jist pokud mluvily o Husovi, nerozcházely se píliš.

Patrn i k první došlo teprve po dohodnutí se Zikmundem, a rozdíl nejvýš spoívalve zdraznni hrozeb Zikmundových.

2) Sedlák v doteném již lánku (str. 3 pozn. 2) tvrdí, že pátelé Husovi

mrzeli se nejen proto, že Hus soukromí odpovídal, ale také nad obsahem jeho

odpovdí, ponvadž prý Hus Wyclifa odmítal. To jest omyl. Sedlák míní odpovdiHusovy na lánky Wyclifovy, psané v Kostnici, které z rkpu kapitulního nezcela

vrn sám vydal (Hlídka 1911, zvi. otisk: Nkolik text I, 58—69), a o nichž

tvrdí, že se v nich Hus Wyclifa odíká. Hus bud odmítá právem, jako vždy jindy,

nebo se k Wyclifovi zná anebo konen vykládá, pro by nechtl lánku odsouditi,

jak inil také díve, i když Wyclifa hájil, takže tu celkem není podstatného rozdílu

(a by byl v dob, kdy odpovdi vznikaly, vysvtlitelný i omluvitelný). Ale i kdybynázor Sedlákv o tchto odpovdech byl správný, zcela mylné jest, co tvrdí o vy-

šetování v žalái. Sice Jan z Chlumu v list svém (Docum. str. 88) vyslovuje

obavy, aby Hus neustoupil od pravdy ze strachu o život — vždy mu bylo dobeznámo násilí, s jakým postupoval koncil; ale že toho nelze vztahovati k žalá-

nímu vyšetování, a že co do jeho obsahu pátelé nemli obav pražádných, jest

nade vši pochybnost patrno ze slov, jež v listu následují hned za tmi, jichž se

Sedlák dovolává; Constanciam vero vestram intime laudant et supreme: avšakstálost vaši upímn chválí a nade vše.

Husova (dne 4. prosince 1414) naízená, užívajíc bezohledn práva, na

které si kacíské soudy vždy inily nároky, i v dob nejtžší nemoci

Husovy dávala do vzení Husova pivádti jednotlivé svdky, aby

písahali 1)ped obvinným z kacíství. Ani nyní Jan z Chlumu nepo-

chybuje o výsledku, jakmile král Zikmund zjedná prchodu svému

glejtu, a zvlášt zmínka o úelu cesty Husovy na koncil vyjaduje vrnpohnutky Husovy, je z ásti ohlasem toho, co o tom povdl Hus sám

ve svých veejných ohlášeních, jimiž ješt v Praze shledával doklady

proti podezení z kacíství.'-)

Vyhláška Jana z Chlumu nemohla ovšem zmniti osudu Husova,

ale bylo-ii — a to jest ovšem samozejmé —jejím úelem dáti na jevo

nesouhlas s protiprávním se stanoviska svtské moci postupem koncilu,

pak svého úelu dosáhla zajisté. A dosáhla ješt neho více.

Mezi Kostnicí a zemmi eskými již odchodem Husovým nastaly

styky velmi ilé. Také nepátelé Husovi, a zvlášt prohnaný Michal

de causis, zstávali ovšem ve stálém spojení, a nkdy velmi ošklivém,

jako bylo na p. slídní po soukromých dopisech a p., se svými pí-

vrženci v echách, ale pedevším pátelé Husovi na obou místech

pstovali dorozumní zvlášt živ. Jestliže již 4. ledna 1415 pan Jan

z Chlumu mohl znáti úsudek Pražských pátel Husových o jeho vy-

šetování sotva ped msícem zahájeném, ukazuje to jist na výmnuzpráv neobyejn rychlou.

Pirozen tedy zvlášt s oznámením zprávy o zatení Husov ne-

bylo asi odkládáno, a lze-li si pedstaviti, jaké vzrušení zpráva tato

všude zpsobila, nemžeme ani v tom nic nápadného spatovati, že

echové Kostnití a pedevším Jan z Chlumu neváhali také ihned

oznámiti, co sami na ochranu Mistrovu podnikli. Ne-li díve, jist nyní

poslán do ech opis glejtu Sigmurdova, aby každý mohl se pesvditi,že po stránce formální není závady, a že tedy opravdu bží o porušení

jeho, ale vedle toho jist i opis nebo aspo obsah první protestní vy-

hlášky Jana z Chlumu (z 15. prosince) záhy poslán do ech. A zde

to bylo, kde tato listina psobila dále.

Sice lze míti za to, že rozilení nad zatením Husovým samo bysi bylo nalezlo prchodu, ale jist píklad Jana z Chlumu psobil po-

vzbudiv. A tebas nkterá slova v následujícím projevu na protest

Jana z Chlumu upomínající mohla by býti i pímým ohlasem onchohlášení Husových, jest pece pravdpodobnjší, že k jejich užití již

') Sedlák (na uv. m. str. 4 pozn. 1 ) hájí tohoto postupu kommisse (proti

Palackému) takto: ,,Pedvádla-li komise ped Husa svdky, byl stav jeho takový,že je pedvésti mohla." Tomu není tak. Petr z Mladoovic výslovn svdí, že Husbyl takto sužován ve své nejtžší nemoct, a jeho sdlení smíme, tebas Husovistranil, tím mén nedvovati, že to byl zpsob u kacíských soudu vbec obvyklý.Koncil, ml-li Husa za podezelého z kacíství, jist mohl reklamovati právo nazakroení (ovšem s porušením glejtu), ale užívalli svého práva, není tím ješteeno, že se tak stávalo šetrn! „Dvod" Sedlákv poráží se sám.

*) Srovn. na p. slova stížnosti Chlumovy: venit Constanciam ad reddenáumcuilibet poscenti in audiencia publica de fide sua plenariam radonem se slovy latin

ského ohlášení Husova: paratus semper . . omni poscenti eum de ea, que in eo est,

fide et spe reddere radonem, nebo se slovy vyhlášek v íšských mstech cestouinných: cuilibet opponenti in ipso concilio de sua fide paratus est reddere radcntm.

onen protest sám vedl. Patrn tedy hned po 15. prosinci známost

o nm podána do ech, a jest to tedy ona první vyhláška, jež se námz dalšího projevu ponkud ozývá. 1

) Ale snad bželo i o více. O tomnco napovídá projev sám^

Byli to tentokráte Moravští páni, kteí se k projevu odhodlali,

a to práv nejpednjší: sám zemský hejtman Lacek z Krava, Boekz Kunštátu na Podbradech, Erhard z Kunštátu a Skal, Vilém z Pern-

štejna, Jan z Lomnice, nejvyšší komorník Brnnský, Hanuš z Lipé,

ddiný nejvyšší maršálek královský, Petr z Krava, nejvyšší komorník

Olomoucký, Jošt Hecht z Rosic, Oldich z Hlavatic. Podnt k tomudal, o tom sotva lze pochybovati, sám pan Lacek z Krava. Sice i ostatní

jména znjí nkdy v souzvuku s Husovým anebo pozdji s husitstvím,

pece však jest to vždy jméno jeho, které tu pedevším zaznívá. Lacek

byl k tomu uren svou minulostí, svým osobn pátelským pomremk Husovi — již r. 1410 zakroil v jeho prospch u Jana XXI 1 1. svýmlistem, roku následujícího zasedá v kommissi k urovnání sporu Husovas arcibiskupem Zbykem, k nmu jakožto „obzvláštnímu horliteli zá-

kona božího" obracejí se pívrženci Husovi i pozdji, jako vbec vždy

stojí v ele strany husitství píznivé, jemu, nazývaje ho ,,dobrodjce

mój zvláštní", adressuje list o svém odvolání i Jeroným,— ale byl k tomu

také povolán svým úadem jakožto hejtman zemský: On to tedy byl,

který na své panství Veliké Meziíí svolal sjezd pedních zemských

úedník a jiných znamenitých pán moravských, z nhož vyšel nový,

pozoruhodný projev ve prospch Husv, snad asi v polovici ledna 1415.

List stojí na témž stanovisku, jako projevy dosavadní, pece však

již se hlásí také nálada nová. Také moravští páni jsou ovšem pesvdenio nevin Husov, také jim Hus jel do Kostnice dobrovoln ,,pro kivé

naení, kteréž jest jemu scestn a skrze to vší eské korun a hlaholu

eskému pipisováno," ani oni nemají obav o výsledek cesty Husovy,

tebas se Hus sám nabízel opraviti podle Písma, kdyby byl v emscesten shledán, nebo ,,bohdá nic takového do nho nevíme, než vše

dobré." Není tedy pro n pochybnosti, že vc Husova musí zvítziti,

bude-li ádný postup zachován, a dostavují-li se pece njaké obavy,

jsou druhu zcela jiného, totiž aby práv poad práva porušen nebyl.

Není to nedvra ve vc Husovu, nýbrž nedvra v spravedlivý

postup koncilu, a bylo to pedevším jeho porušení glejtu, které ji vzbu-

dilo. Proto pánové, ohlašujíce výslovn, že jest jim glejt dobe znám,

a že tedy vdí, jak daleko jeho moc sahá, oznaují zatení a uvznníHusovo za porušení glejtu, vybízejí krále, aby Husa zbavil vzení a vy-

mohl mu veejné slyšení. Ani nyní nejsou pánové v pochybnostech

o pravd Husov, ale obavy rostou. Bylo by možno, že by ho koncil

pece odsoudil. Stane-li se tak zpsobem zákonným, ,, bude-li v emádem a pravým právem shledán, a se stane, jakož by na to slušelo, ale Tvé

Milosti glejt a vždy proskok má!" I kdyby tedy koncil ádným bhemsoudním Husa odsoudil, nesmí býti ublíženo glejtu, který mu zajišuje

svobodu a život . . .

') Na druhou vyhlášku nelze mysliti, ponvadž projev do Kostnice došel

ped 13. únorem 1415 (v. níže), a ponvadž pejev vyšel ze sjezdu šlechty, byla

by lhta, i když jen ti nedle na jednu cestu bychom poítali, píliš krátká.

10

Není nahodilé, že práv na glejt takový draz se klade. Mohli-li se

páni pi vytení úelu cesty Husovy opírati o vyhlášky Jana z Chlumu,

jest snad, jak již doteno, souvislost ješt užší. Na závr listu temeješt draznji, co již pedtím v listu se ozvalo. Zikmund nesmí, dj se

co dj, pipustiti porušení svého glejtu, ublížil by tím své povsti, lidé

by se potom jeho glejt báli— jak se o tom již zaíná mluviti . . .

Nic nenasvduje tomu, že by shromáždní páni vdli již o po"

bytu Zikmundov v Kostnici, práv naopak, vidli jsme, že od 25. pro-

since, kdy Zikmund do Kostnice zavítal, sotva by bylo možno bývalo

vše provésti, když list již ped 13. únorem do Kostnice došel. 1) O za-

tení Husov stihla zpráva do ech jist velmi záhy, od té doby nevdlose, jak se Zikmund zachoval a zachová, nejistota rostla. Teprve z vy-

hlášky Jana z Chlumu zvdlo se, že Zikmund nemíní porušení glejtu

snésti klidn . A pak ovšem nemá zakroení Moravských pán jiného

úelu, než posíliti ho v jeho odhodlání, pipomenouti mu následky,

jaké by zanedbání mlo, zdrazniti nutnost jeho odporu.

Patrn tedy hned na zprávu o zakroení Jana z Chlumu, jež v prvním

nebo druhém témdni msíce ledna dojíti mohla, odhodlali se páni

k zakroení svému. Jest ze všeho patrno, že akce provedena s nej-

vtším urychlením. Již svolání sjezdu, teba se omezilo na šlechtice

v tu chvíli Lackovi místn nejbližší, vyžádalo jistého asu. A snad

i ono napovídá ješt více. Teba to byli mužové z nejvýznanjších,

bylo jich pece pomrn málo, jen 9 peetí viselo na tomto prvním

list; jist bylo by dbáno bývalo o vtší poet souhlasících, kdybytomu byl as dovoloval.

Vše to ukazuje, že bží o akci ne sice snad pímo smluvenou, ale jist

tsn souvislou. Páni moravští spchají podepíti snahy pátel Hu-

sových v okolí Zikmundov, posloužila-li vyhláška Jana z Chlumunkterými daty (teba nemnohými), podnítila také celou akci, jež mlase vésti paralleln v zemích eských i v okolí Zikmundov. Je-li tomutak, pak jest list tento (píl. . 2) skuten zaátkem spoleného po-

stupu, který odtud mžeme pozorovati stále patrnji, a který nabývázáhy již souvislosti vnitrnjší.

Zdá se však, že pátelé Husovi v Kostnici nespokojili se kroky

až dosud vylíenými, nýbrž, vpravujíce se do situace, chtli veejnémínní získati také jinak. Hned po uvznní Husov v kláštee Domi-nikán zaato s processem proti nmu, jenž, jak již doteno, veden i v nej-

tžší jeho nemoci, kdy v bezohledném využití práva svdkové pivádnido žaláe, aby je tžce nemocný vidl písahati. Svdkové shánnizejména od Michala de causis, jak bylo možno. Nelze popírati, že byli

mezi nimi úhlavní nepátelé Husovi, kteí si pokládali za chloubu,

') Palacký (Docum. str. 534, 535) klade sice list do zaátku února;opírá se patrn o poznámku Petra z Mladoovic (srovn. úvodní a závrené poznámkyzde u pílohy . 2) a vyítá z ní datum listu (ped 13. únorem). Ale ponvadžlist i poznámku mají oba rukopisy, v nichž píslušná ást zprávy Petrovy zacho-

vána, a nebyl tedy list do relace teprve pozdji vložen, nutno poznámku vztaho-

vati k dob jeho pinesení do Kostnice a sjezd, z nhož Vyšel, klásti aspo dopolovice ledna. Dne 2. dubna 1415 zmiuje se o nm již neznámý pisatel novinekz Kostnice.

11

když jim Hus oteven jejich nepátelské smýšlení vytkl. Nechybloovšem ani tch, kteí dobe vdli, že v pítomnosti králov process

zajisté byl by musil býti jinak veden, a že tedy práv proto zahájení

od nepátel urychleno; jinj piznávali, že nevdí, co svditi, nebo

chtli se uhnouti nepkné úloze, a již písahu byli složili; tch Michal

neustával nutiti a podncovati.

Jest pirozené, že na pátele Husovy zpsob tento musil psobiti

co nejtrapnji, že nemohli míti dvry ke svdectví zarytých protivník

Husových a že, znajíce ošemetnost Michalovu, mohli míti i dvodnoupochybnost, budou-li výpovdi eských svdk správn podány. S pí-

mými dkazy arci vystoupiti nemohli, a pouhé podezení nestailo.

Nemže býti nápadné, že vzali útoišt k zbrani v takových pípadech

nejúinnjší. Tuším v posledních dnech prosince a v prvních dnech

ledna na kostelích Kostnických ocitla se tato anonymní vyhláška:

„Pozorujtež všickni i každý, a pedevším tento svatý obecný sbor,

je-li dokonalý soud souditi lovka podle výpovdi svdk ledajakých

i osob bezectných s potlaením jiných dobrodiní a pispní právních,

kdyžt to jest proti všemu ádu práva a postupu Starého i Nového

zákona. Nebo se te ve Skutcích apoštolských 25, když náelníci

knží a první židovští tžce obvinili apoštola Pavla, umenšujícího jejich

zisky, ped Festem, úedníkem íman, tenkrát pohan, že tento

Festus mezi jiným odpovdl: Není zvykem íman odsuzovati n-jakého lovka, dokud by ten, kdo jest obžalován, neml ped sebou

žalobník a neobdržel místa k obran na smytí zloin, které se muvytýkají. Kdyby totiž takový omylný soud byl schválen od Boha,

tu by takovým kivým soudem všickni spravedliví, o nichž se dole píše,

spravedliv byli odsouzeni, což je nesprávné. A ani zlá povst od ne-

pátel a v lidu o lovku nemže pekážeti, když i Kristus, hlava ke-

san, od svých nepátel a zvlášt od náelník knží, netoliko za živa,

ale i po smrti pomlouván byl falešn, ba nejfalešnji jako svdce a pod-

vratitel lidu, a jeho apoštol Pavel dí vícímu, že jest stoupati skrze

bezectnost i dobrou povst. Vizme tedy bh svatého Písma."

A po tomto úinném úvod, v nmž s prhlednou tendencí dvakrát

se vracejí,.náelníci knží", a kde se mluví o umenšování jejich zisk,

následují vlastní vývody, sestavené rovnž neobyejn úinn. Jsou

to vlastn pouhé citáty z Písma, ovšem úmysln a velmi obratn volené,

o osobách nevinn naených i odsouzených, pi emž dovedné zd-raznní píiny žalob nebo vtipné vyzdvižení povahy a stavu žalobník

znan zvyšuje jejich psobivost.

Mojžíš ,,,vrný sluha boží, toužící s jinými naplniti zákon jeho,"

byl pronásledován, Saul dal na žalobu, ie' knz Achimelech utvrzuje

Davida, pobiti 85 muž s jejich ženami, Naboth byl nespravedliv ka-

menován pro ddictví své, ponvadž kiví svdkové, synové dáblovi,

uvedeni byiíe do rady, vykli proti nmu svdectví, že zloeil bohu a

králi, z návodu nejniemnjšího Amana ml býti pobit celý národ

Židovský, Jeremiáš, a povzbuzoval lid, potrestán na žalobu, že nechce

pokoje lidu, nýbrž zlého, na lstivou žalobu vrženi ti mládenci v pec

ohnivou, ponvadž se nechtli klanti zlat sole, knížata a satrapové

12

Dariovi ze závisti dali Daniela uvrhnouti do jámy lvové, oni dva starci,

sestárlí veípatných dnech hnilí, chtli potlaiti nevinnou Zuzannu, od

zkalených lidí obvinn Jonatha, Simon, pedstavený chrámu, nestydl se

obránce svého lidu a horlitele zákona božího Oniáše obviniti z úkladproti království. Fariseové vinili Krista, o Janovi, když stále se postil,

íkali, že má cfábla, Ježíše, když zasedl za stl s híšníkem, zvali žroutem

a pijákem vína, nemohouce popíti zázraku jeho, zvali ho híšníkem,

a když žádného ze svých kivých svdectví nemohli dokázati, ekli Pi-

látovi: Kdyby nebyl zloinec, nebyli bychom ti hc vydali.

Ze žalosti nad ztrátou zisku ztýrán na kivou žalobu Pavel, zbaviv

zlého ducha dívku, jež mnoho užitku zjednávala jeho žalobníkm,v Achaii byl obžalován od Žid, že svádí k úct nového boha, jindy

že uí proti lidu i zákonu a chrámu, do kterého uvedl pohany, v Athénách

vinn z hlásání nových boh. Fariseové a zákonníci kivé svdectví

vydávali o Kristu, zvali ho Samaritánem, ábelským, rouhaem, híš-

níkem, pijákem vína, žroutem, lháem, bránícím dávati dan císai,

buiem, ano náelníci knží, aby zakryli svou zlobu a aby se zdálo, že

ho spravedliv ukižovali, i po smrti jmenovali ho svdcem.

A po nezahalených narážkách následuje zcela otevený konec:

,,Po uvážení tchto pevných a silných vývod sv. Písma, jež jasnvyjadují, jak oni peetní spravedliví mužové na základ kivýchsvdectví, jež proti nim vydána, byli potlaeni a zahubeni, každý

vrný kesan má se snažiti a raditi, aby M Jan Hus, jenž svobodnk tomuto sboru pišel, aby ukázal a zjevil svou nevinnost a istotu

své pravé víry, nebyl pohann po koutech skrze bezectné osoby a své

tžké nepátele proti nmu vypovídající a kiv svdící, nýbrž spíše,

aby pravda vysvitla, zjevn a veejn byl slyšán, maje ped sebou

žalobníky a obdržev místo k obran na smytí zloin, které se

mu vytýkají, abyste jinak, kdyby — nedej bh — pokoutn byl po-

tlaen, nebyli úastníky zloinu svým souhlasem . .

."

Neteba upozorovati, že bží o projev nkterého z ech v Kost-

nici, závr sám zdrazováním ,,pokoutnosti" jeví ohlasy z prvého

vysvdení pán eských ze dne 7. íina 1414.

Lze pochopiti, že projev tak pronikav a tak pádnými dvody ve

prospch Husv vystupující nezstal bez povšimnutí, a že zejménakoncil hned po vyvšení byl na upozornn. Dovídáme se o dojmu,

jakým psobil. Koncil prý se vyjádil, že vyhláška jest velice poma-tená a že pvodce jest znám. Bohužel neplatí to také o nás, a byl-li

pvodce znám koncilu, není bezpen znám nám. Sedlák, jenž

na spis tento znovu upozornil, 1) domnívá se podle znalosti Písma, že

autorem byl knz, a hádá na Petra z Mladoovic. Ale tomu nelze pi-

svditi. Brání práv poznámka (jíž Sedlák neznal), že autor byl kon-

cilu znám. Kdyby koncil byl v Petrovi autora tušil, sotva by byl opo-

') Sedlák, domnívaje se, že spis jest zcela neznám, uveejnil ho z rkpuTeboského ve Hlídce 191 1 (Nékolik textu I, 42 n.). Ale spis byl již tištn v Op. I.

f. 84'—85, arci již v druhé redakci (Sedlák, Studie a texty 1 1, 13 pozn. 4 mylnpraví, že jest zde ve form zhoršené, jest to druhá redakce, pepracovaná nezcela

piléhav po upálení Husov a proto ostejší; v. níže str. 14, pozn. 2). Mimo to

jest prvni redakce v rkpe Vídeském 4902.

13

minul zakroiti proti nepatrnému bakalái-písaíkovi, jenž žádnýmofficiálním posláním nebyl chránn. Toho tedy sotva lze za autora

pokládati.

Mohlo by se ovšem proti tomu uvésti, že koncil zakroiti nemohl,

ponvadž Zikmund, v Kostnici pitomný, nebyl by toho pipustil. A to

by bylo tím závažnjší, kdyby bylo správné datování Sedlákovo, jenž

na obou uvedených místech klade spis mezi 13—31. kvten 1415. Ale

ani to nepokládám za správné.

V té dob práv zahájeno jednání ech a Polák v Kostnic: pítom-

ných o slyšení Husovo, a celá akce, jak uvidíme, byla vedena pi vší

rozhodnosti velmi obratn a rozmysln. Jest sotva myslitelno, že by

ji byl chtl nkdo podporovati letákem, který nutn musil koncil po-

drážditi; ani ,, horkokrevný" stranník Husv, jak myslí Sedlák, nemohl

toho uiniti, spíše nepítel Husv, a ten by arci nebyl volil formu pivší zbožnosti tak jizlivou. Mimo to pak nikde v souasných zápisech

z této doby nenalézáme njaké zmínky nebo narážky, již by sem bylo

lze vztahovati.

Pátráme-li v oficiálních záznamech, dovídáme se dne 4. ledna, že

Zikmund na požadavky koncilu odpovdl: Pokud jde o dvody pro-

nášené o Janovi Husovi, že král svým naízením zakroil, a i budoucn,

bude-li teba, zakroí proti hrozbám a bludm, obsaženým ve spisech

na uritých místech vyvšených. 1) To. myslím, pímo nutí mysliti na

náš dokument. O protestních vyhláškách Jana z Chlumu nebylo pece

možno íci, že by obsahovaly bludy, ale za to úinné užití Písma jevilo

se vždy bludným. Mám za to, že jist jest mínna vyhláška tato, již

také proto, že nikde jinde podobných doklad nenacházíme.2)

Je-li tím doba vzniku dokumentu našeho urena, nebude tuším

nesnadno uriti jeho pvodce. Znalost Písma nepedpokládá pímo knze,

byla dcsti bžná i u laik, a práv v okolí Husov poznáváme jednoho,

jenž v Bibrachu tak disputoval s knžími o vcech theologických, že

ho pokládali za zaklukleného doktora theologie, což mu u pátel vy-

neslo žertovnou pezdívku Bibrašský doktor.3) Byl to— pan Jan z Chlumu.

A na nho tuším ukazují všecky okolnosti. Jestliže koncil znal

pvodce, ale spokojil se oznaením jeho spisu za popletený, jinak ho

nestihaje, mohl jím býti snad Jan z Chlumu jediný. Proti nmu, jenž

byl plnomocníkem Zikmundovým a jenž nad to byl oficiálním zástup-

cem Pražské university, jenž tedy ml dvoje úední poslání, se koncil

prost nesml zakroení odvážiti . . .

Ale také doba dobe se hodí. Koncem prosince, kdy pátelé Husovi

s úzkostí pozorovali podezelé svdky a pochybné výslechy, kdy však

také smli doufati v rozhodné zakroení Zikmundovo, dokument tento

') Srvn. F i n k e. Forschungen und Quellen zur Gesch. des Konst. Konz.

(Paderborn 1889) str. 254; bližší výklad o tchto i dalších otázkách v. v mémlánku: Husv glejt H. II, 68 a d.

-I Sice ješt dne 17. dubna 1415 (v. d. Hardt IV, 119) zakazuje koncil

vydávati posmšné spisy proti kterýmkoli osobám, ale tu bží patrn o pamflety

s obou stran po útku papežov sepisované ; srvn. H e f e 1 e, Conciliengeschichte

VII, 109.3

) Palacký, Docum. str. 93.

14

nebyl jist bezvýznamný a nepromyšlený, jakým by se jevil v každé

dob jiné. A tak asi jest a bude dokladem úinné podpory Jana z Chlumu.

A pece ani on nebyl psán nadarmo. Úelu svého sice nedošel,

ale neznám nezstal. Není bez zajímavosti, že na p. Jeroným ve své

slavné obran uvádí nkteré z jeho dvod— je? jemu arci byly bžné, 1)

ale jist záhy pišel ve známost i v echách— ozývá se tuším z nkterých

protest,— a po upálení Husov pepracoval ho kdosi neznámý v novou

redakci, psanou ješt prudeji a zachovanou jen v tisku Norimberském,

kde pi vydání asi ješt piostena. 2)

II.

V dob, kdy list pán Moravských došel na místo svého urení,

v jedné vci o záležitosti Husov bylo již rozhodnuto. Král Zikmundbyl zprávou o zatení Husov velmi rozezlen, a spatuje v tom — arci

právem— porušení svého glejtu, zvláštním poselstvím žádal, aby Husbyl propuštn a Janovi z Chlumu vydán. Pán z Chlumu, když, zmiujese o tom ve své vyhlášce z 24. prosince a vyslovuje mínní, že by k zatení

za pítomnosti královy nebylo mohlo dojíti, pipojil také výstrahu,

že král, až pijede, dovede si zjednati satisakci, nehrozil na piano.

Zikmund pijev v noci na Štdrý den do Kostnice, ujal se Husa opravdu.

Žádal za jeho propuštní, hrozil prý dokonce vypáiti dvee jeho žaláe,

rozešel se ve zlém se zástupci koncilu. Ale jeho rozhodnost nemladlouhého trvání. Koncil, jenž se mu jinak hledl zavditi všemožna zejména všecky jeho pochybnosti, pokud se týkaly bližšího seznání

úmysl Husových, okamžitými takoka výslechy hledl uspokojiti,

užíval proti nmu zbran velmi vydatné: jeho zástupcové hrozili, že

se koncil rozejde, nebude-li míti volnosti, a Zikmundovi píliš záleželo

na dojednání otázky, která jemu samému byla hlavní pohnutkou pro

práci o svolání koncilu — odstranní schismatu, píliš stál o zásluhu

vrátiti církvi jednotu, aby tomuto pání pekážel dalším naléháním

ve vci Husov, již v tu chvíli podceoval a jejíhož dosahu si ani

pozdji pln neuvdomil. Již do týdne se chování královo zmnilo,a dne 4. ledna prohlásil Zikmund zástupcm koncilu, že koncil máa smí ve vcech víry býti svoboden v postupu proti tm, o nichž jest

známo, že jsou naeni z kacíství, ale tak, aby veejn byvše pohnáni

se šetením toho, eho teba, po své zásluze byli souzeni. Mimo to dal

tenkrát také uspokojivé prohlášení, pokud šlo o vyhlášky J ana z Chlumu. 3)

Zikmund již tím vlastn zekl se Husa, ale nece ješt ne úpln.Požadavek veejného slyšení i v tomto ustoupení ozývá se zeteln,

1) Srovn. list Poggiv (Palacký, Docum. str. 627); mysliti na Jero-

nýma jakožto pvodce bylo by sice dosti blízké, ale žaloba taková se proti nmunikde neozývá. Na podobnosti v listech ostatních upozornno svými místy.

2)Otiskuji list podle rkpu Teboského a Vídeského (prii. 3), uvádje v po-

známkách varianty druhé redakce. Pepracováni není, zvlášt pi konci, píliš

obratné, a proto, tuším, tím spíše jest možno míti je za souasné, až na úvodnípartii, kde výpady proti cirkvi pipomínají piliš obraty Huttenovské nebo Btun-felsovské.

') i n k e str. 245; srvn. svrchu str. 13.

16

a v nm pro tu chvíli bylo obsaženo i více. Snad tu psobilo i ujišování

pán eských, nepozbývajících dvry ve šastný výsledek veejného

slyšení, jisté jest, že tohoto svého úmyslu Zikmund nezapomnl hned.

Ale i tu narážel na obtíže stále vtší. Koncil sice dovedl bezohlednvymáhati ústupky svému starlovisku, ale se své strany nebyl ochoten

k žádným. Piznání Zikmundovo, že koncil proti kacím smí postu-

povati svobodn, znamenalo ovšem, že Zikmund nemíní Husa chrániti,

bude-li usvden z kacíství, nikoli však, že by chtl pipustiti jeho pouhé

odsouzen! bez výslechu, jak to bylo pi kacíských soudech pi všemzdánlivém zachovávání soudních forem pravidlem. Zikmund vzdal se

pvodního svého úmyslu chrániti Husa stj co stj, ale glejtu svého

úpln se nezekl. Nemínil zastávati se Husa, bude-li z kacíství usvd-

en ádným bhem soudním, nikoliv libovolným postupem soud kací-

ských. Slyšení Husovo mlo tudíž býti nikoli odsouzením, jak si to

koncil vždy pedstavoval a ješt v poslední chvíli — uslyšíme o tomješt — podskokem provésti chtl, ba ani ne snad jen výslechem, nýbrž

skuten veejným, „zjevným" slyšením, což pedpokládalo slyšení na

svobod.Po celý msíc leden trvají spory mezi Zikmundem, jenž pod vlivem

eských pán stoje o veejné slyšení, zasazuje se i o propuštní Husovo,

a koncilem, který požaduje prost tajného odsouzení. Snad i nyní opako-

valy se nkdejší prudké scény, snad zase na druhé stran také ta okol-

nost, že píjezd Zikmundv oživil otázku jednoty církve, zmenšovala

jeho zájem o Husa, jisté jest, že dosti záhy Zikmund piblížil se stano-

visku koncilu ješt více. Sice ani nyní ješt nevzdal so požadavku

veejného slyšení, které tém do té chvíle, kdy k nmu došlo, pedsta-

voval si jinak než koncil, ale jeho pojem veejného slyšení se proti

pvodnímu znan zúžil. To, co díve bylo pedpokladem veejnosti

a zjevnosti, totiž osvobození Husovo, záhy odpadlo, o vybavení Husovo

z vzení Zikmund záhy pestal usilovati, od konce ledna o njakýchrozporech s koncilem v té píin neslyšíme.

Práv události, které se zatím v Kostnici odehrávaly, dovedly

zpsobiti, že to nebylo patrno hned. Pozornost koncilu již skoro od

píchodu Zikmundova zvýšenjší mrou obrácena byla k otázce jednoty,

jednání s plnomocníky ehoe XII. i s Janem XXIII. o odstoupení

zatlaovalo (vedle nkterých formálnxh otázek) vše ostatní do pozadí.

Útk papeže Jana XXIII. z Kostnice (20. bezna 1415), jímž vlastn

jeho potomní osud byl rozhodnut, vzrušil ovšem pestré shromáždní

ješt více a nedovolil vzpomínati prostého kazatele Betlémského, který

již tém tyi msíce strádal v žalái. A pece práv útk prozradil zmnu,která se mezitím v mysli Zikmundov udala.

Když za papežem také jeho služebníci opouštli Kostnici a tedy

také (dne 23. bezna) strážcové Husovi, tito, když biskup Kostnický odmítl

nejprve pevzíti klíe Husova žaláe, ped svým odchodem odevzdali

je králi Zikmmundovi. A tenkrát to bylo, kdy král v dorozumnís koncilem svil klíe žaláe Husova biskupu Kostnickému Otovi 1 1 1.

z Hachberga, jenž, pímým rozkazem zbaven rozpak, dne 24.

bezna, na Kvtnou nedli, dopravil Husa do vzení mnohem ne-

lidštjšího, teba vzdušnjšího, na své tvrzi Gottliebách.

16

Ješt po delším ase když Petr z Mladoovic upravoval své

souasné zápisky v konenou redakci, vzpomínka na chování královo

vynutila mu tuto trpkou poznámku. ,,Hle zde byl by již mohl se ctí

ho osvoboditi ze žaláe a dostáti svému glejtu, kdyby spravedliv byl

jednal ..." Tím bolestnji musil postup králv psobiti na pátele Husovyv Kostnici. Píliš pozd poznali nynjší pravé smýšlení královo, píliš

pozd vidli, že je od jisté doby vlastn klamal, že na jeho souinnost

poítati nemohou. To však neochromilo jejich horlivosti, naopak stalo

se jim novou vzpruhou. Ani jim nyní jist neušlo, co pozorovali také

jiní, a co za mnohé— arci v jiném duchu— vyjádi! neznámý protivník

Husv v dopise do Prahy, vyslovuje svj dojem, že král neposkvrní

své cti osvobozením Husovým, ,,a se ho nkdy ujímá, na oko, jak se

myslí, jsa dohánn neodbytností onch Wyclífist."1) Jestliže ani nyní

neustávali naléhati na krále, dvry v jeho pispní již nemli a hledli

si pomoci sami. A také skuten, tebas v poslední chvíli Zikmundpece ve prospch slušnjšího slyšení zakroil, to, že zakroiti mohl,

že vbec slyšení bylo slíbeno, jest jenom jejich zásluhou.

Akce zahájena 13. kvtna 1415. Toho dne po slavnostním zasedání

koncilu ve shromáždní ty národ, na které se koncil rozdlil, Petr

z Mladoovic peetl pamtní spis, jímž pánové, vidouce, že od Zik-

munda zakroení oekávati nelze, sami se odhodlali ve prospch Husvzakroiti.

Pamtní spis, vyloživ nejprve zaátky jednání Zikmundova s Husem,aby se pod glejtem kráovým dostavil na koncil „pro oištní ípatné

povsti království eského i své", a aby tam „každému, kdo by se

stranou uinil, vydal veejný poet ze své víry'", vede pak tuto stížnost:

,,Tu když eený M. Jan Hus do Kostnice pod zmínným glejtem svobodnbyl pišel, zaten jest a tžce beze všeho pedchozího slyšení uvznn a po-

dnes jak pouty tak hladem a žízní jest týrán. Akoli kacíi nkdy kon-

cilem v Pise odsouzení zde svobodn stáli a potom svobodn odešli,2 )

eený M. Jan Hus sám pece, neusvden, neodsouzen, ba tenkrát ani

neslyšán, jak pedesláno, zaten jest, když tu pece tenkrát žádná posel-

ství nejen král nebo kurfirst nkterých, ale ani universit ješt nebyla.

A když pan král spolu se vznešenými pány zde pítomnými velmi

naléhav žádal, aby vzhledem k jeho glejtu bylo dbáno jeho cti, a abyeený M. Jan Hus veejn byl slyžán a ze své víry veejný poet složil,

a kdyby by! usvden, že nco tvrdošíjn tvrdil proti svatému Písmua pravd, že by to podle rozhodnutí a pouení koncilu ml opraviti,

toho pece dosud nemohl obdržeti ani míti, nýbrž eený M. Jan Hustak tžce jest držán v poutech a zkracován nejšpatnjší stravou, že

jest se obávati, aby se, vyerpaje síly, nepomátl na rozumu. A akoli

pánové zde pítomní tžce z království eského jsou naíkáni, že, vidouce

eeného M. Jana Husa v takových úzkostech proti glejtu královu,

') Palacký. Docum. str. 541. list z 2. dubna 1415.

*) Mínni isou plnomocnici ehoe XI [.(Angela Corrario). který byl v Pise

koncilem prohlášen za ssazeného a za kacíe, o erni srvn. i niže.

17

sama krále na jeho list glejtovní opominuli upomenouti, aby toho déle

netrpl, ponvadž to smuje k potupení a zlehení koruny království

eského a jazyka toho, jež od zaátku pijetí víry katolické nikdy

neodstoupily od poslušenství ímské církve (cum vergant in contemp-

tum et vilipendium corone re^ni Boemie et lingwagii predicti, quod

ab origine suscepte katholice fidei numquam ab obediencia sancte

Romane recessit ecclesie): pece to vše dosud na sob trpliv nesli, aby

se nezdálo, že jakkoliv jsou píinou rozrušení tohoto svatého sboru."

Žádají tudíž páni, ..aby jak pro est glejtu králova, tak pro ochrá-

nní povsti peslavného království eského i rozmnožení povsti

koncilu, v záležitosti Husov prostedkem spravedlnosti boží rychlý

konec byl uinn, ponvadž jest nebezpeenství' v prtahu".

Tato ást pamtního spisu podána byla— bude o tom ješt e —jménem eských a polských pán v Kostnici pítomných. Vedle toho

však páni eští pouze svým jménem uznali za nutné pipojiti zvláštní

ohrazení proti „utrham" a ,,udavam", kteí šíili nadsazené

povsti o vzrstu pijímání pod obojí a z toho vzešlém zneuctívání

této svátosti i jiných obad církevních. 1) Akoliv nikdo nebyl jmenován,

nebylo ovšem nikoho tajno, kdo jest mínn, takže mu nezbylo než se

pihlásiti. Když ona druhá ást spisu tena, povstal biskup Litomyšlský

Jan Železný, a prohodiv po esku: ,,Toto se mne dotýe i mých",

piznal se, že na nho se vztahuje obvinní, a žádal zárove o lhtu,

aby mohl odpovdti. Byla mu urena na nejbližší tvrtek, kdy také

na stížnost pán eských a polských slíbena odpov.V urený den — bude výhodnjší zmíniti se o celé této akci sou-

visle, — dne 16. kvtna dal biskup Litomyšlský skrze svého zízence

Mužíka pedítati odpovd. Snažil se sice dokázati, co tvrdil o pijímání

z kalicha, ale i z jeho vykrucování bylo patrno, že mluvil více než ml,

když vyvozoval a ovšem pibarvoval dsledky pijímání pod obojí

(penášení vína v láhvích) ;jiná udání zapíral, a ovšem nemohl vyvrá-

titi, že k jejich šíení pispl, háje se, že k takovým zjevm mže dojíti.

Odpovd jeho jist musila drážditi, ale ani odpovd koncilu nedovedla

psobiti konejšiv. Hledajíc svou sílu ve zejmých nesprávnostech, jest

pi tom ve form neobyejn píkrá. Pednesl ji jménem zástupc všech

národ biskup Carcassonský téhož dne. hned po odpovdi Jana Železného.

') Celý pamtní spis, z nhož tu jen výtah pro další souvislost nutný podán,

pojal do své zprávy Petr z Mladoovic (Hofler I, 146— 147, Palacký,Docum. 256 n.) Poslední onen odstavec, jen jménem eských pán podaný, zni

v originále: Ceterum, reverendissimi patres et domini, ad nobilium dominorumde Boemia hic presencium audienciam deductum est, qualiter preclari regni Boemie

iam dicti quidam tam in honoe quam in fáma obtrectatores et emuli ad aures

paternitatum vestrarum deduxissent, quomodo sacramentum preciosissimi sanguinis

domini per Boemiam iam in flasculis deportarent, quodque sutores iam confessiones

audirent et sacrosanctum corpus dominicum aliis ministrarent. Propter quodrogant domini de Boemia hic presentes, quatenus talis falsis delatoribus noncredatis, cum tamquam iniqui infamatores regni predicti falsum dicant, quin-

pocius petunt attencius vestras paternitates, quatenus tales infamatores regni

predicti nominentur, et dominus rex prdictus, similiter et vestre paternitates

videre debebunt, quod domini de Boemia talium infamatorum delaciones falsas

et frivolas taliter studebunt refellere, unde ipsi infamatores coram domino rege

predicto et vestris paternitatibus verebuntur.

2

18

Pánové prý prosili za Jai.a Husa, ,,jenž zákonit jménem tohoto

koncilu v pouta uvržen", aby byl na svobodu propuštn a veejnslyšán. Otcové koncilu prý po úad se ustanovili, že se to nikterak

nemá státi. Mluví-li podavatelé stížnosti o veejné bezpenosti, ta prý

nijak nebyla porušena, ponvadž prý Hus, když byl zaten, nemlješt glejtu, jenž mu teprve 15. den po uvržení do žaláe dodán; to

prý „zvdli od osob hodnovrných". Ale otcové se také diví, že se

echové odvažuji psáti, že nebyl ješt slyšán. Vždy prý, a obeslán,

nestál ped Janem XXI 11. a poslal jen zástupce, a když jejich vý-

slechem byl postižen jako podvodník a klama, byl odsouzen a od

papeže proklet, v kterémžto prokletí z ásti ješt trvá, a jest ho tudíž

nutno míti za náelníka kací, ,, který nad to i v tomto mst drze se

odvážil kázati". Zmínce o kacíích koncilem Pisským odsouzených prý

otcové nerozumjí, míní-li pánové posly papežovy, kteí pro dobro

jednoty pipuštni; z toho souditi, že se tak má státi ostatním odsouze-

ným kacím, bylo by protimyslné. Na konec slibují, že pi nejbližší

píležitosti k záležitosti Husov pikroí. 1)

Nebylo snadno tyto nesprávnosti vyvrátiti. Pánové eští i polští

uinili to hned píští sobotu (!8. kvtna). Proti urážlivému tónu oné

odpovdi jejich vyvrácení jest rozhodné, ale dstojné, a proto tim

úinnjší. Uvádí pádné doklady a etné svdky, že Hus ml glejt již

ped uvznním, že jej Jan z Chlumu hned po zatení Husov pedítala ukazoval, že mnozí knížata a biskupové vdí, kdy byl vydán, a že

tudíž nesprávné jest tvrzení, jako by teprve 15 dní po zatení byl

došel, což jest ostatn urážka krále Zikmunda a jeho kanceláe. A s ostrou

ironií prosí tedy pánové, aby dstojní otcové „takovým prý hodno-

vrným osobám neráili tak snadno viti".

Rovnž bez nesnází bylo lze vyvrátiti tvrzení o „arcikacíství"

Husov. Pánové, a o phonu z vlastní zkušenosti nevdí, poukazují

na postup vi zástupcm Husovým, i na to, že Hus r. klatby se odvolal,

o emž všem akta ímského processu lépe pouí ; ale s nejvtší rozhodností

a ovšem podle pravdy odmítají zmínku o veejném kázání Husovv Kostnici, ponvadž až do svého zatení svého píbytku vbec neo-

pustil. Pokud jde o kacíe v Pise odsouzené a neporozumní této ná-

mitce, prohlašují, že nechtjí pro Husa nic jiného, než aby se sml tšiti

tétéž svobod jako oni kacíi, dkujíce na konec za slíbené rychlé vy-

ízení.

.Hrdé sebevdomí pevahy pravdy pak ješt plnji vyzauje z od-

povdi eských pán hned potom dané na vytáky biskupa Litomyíl-

ského. Jak jim k tomu jeho vykrucování a uhvbání dávalo plné právo,

páni eští upírají mu vbec všecku víru a prost prohlašují, že mu nelze

viti, dokud svých tvrzení nedokáže, pi emž na konec, ovšem jeho

nadutým vystupováním vydráždno, velmi nápadn hlásí se i opovržení,

jaké mli lenové šlechtických rod k šplhavému povýšenci ... V tétéž

schzi pedložena také listina, jíž Hus po smíení se Zbykem dával

papeži poet své víry (1. záí 1411).

') von der Hardt, Magnum oecum. Conc. Const. IV, 209.

19

Doklad takových, jaké v této schzi o vci Husov pedneseny,

nebylo ovšem možno vyvrátiti. Koncil i biskup Litomyšlský, nemohoucezapíti svého usvdení a tím porážky, pomohli si tím, že neodpovdlivbec. Koncil tím nad to získával, vymykal se z pípovdi, že záležitost

Husovu po žádosti pán brzo vyídí, odkládal ,, nejbližší píležitost"

vždy dále. Byl ovšem nyní zabaven pede vším souzením nejsvtjšího

otce Jana XXIII., kteréž vci pirozen dával pednost, ale tím nelze

odiniti, že nebylo ani dosti ochoty danému slibu vyhovti.

Ale páni eští nemínili se dáti odbyti. Když za celých trnácte dní

koncil slibované píležitosti nenalezl, páni eští a polští interpelovali

znovu. V kongregaci národ dne 31. kvtna 1415, vzpomínajíce svého

úspšného a dosud nezodpovzeného vyvrácení námitek koncilu, ujali

se Husa novými návrhy. Uvádjíce na doklad pravovrnosti Husovyvedle jeho stálého ujišování, že nechce žádného kacíství dr.eti, zejména

jeho slavnostní protestaci z kázání „De sufíiciencia legis Christi", které

ped koncilem míti chtl, poukazujíce, že artikuly z jeho spis vybrány

od jeho nepátel lživ a kivá svdectví proti nmu sestavena, a zdraz-ujíce opt, že jeho uvznní jest porušení glejtu, žádají, aby byli

jmenováni nkteí osvícení muži, doktoi Písma, kteí by Husa pelivvyslechli o smyslu jeho artikul a zvlášt,o pesném vymezení pojm,jichž oni neupímní vybrai artikul namnoze stejn s Husem užívají,

a kteí by dále probrali také výpovdi svdk, vtšinou jeho úhlavních

nepátel, aby Hus, když již tak dlouho nevinn strádá, neslyšán nebyl

odsouzen. Nech tedy Hus jest vyproštn z pout a okov, v nichž nyní

tak tžce jest držán, a odevzdán do rukou nkolika biskup nebo komis-

sa, aby se mohl zotaviti a potom tím svobodnji odpovídati, zaežpani est; nabízejí jakoukoli záruku, že ped koncem pe neunikne.1

)

Spis tento byl také s píslušnými dodatky odevzdán králi Zikmun-

dovi, který do schze národ dostavil se teprv pozdji ; vedle toho pak

pedloženo a peteno ve schzi také osvdení inkvisitora Mikuláše

biskupa Nazaretského o pravovrnosti Husov, jak to páni již v pamt-ním spise svém ohlásili, a nkteré jiné dokumenty, mezi nimi také ono

první prohlášení pán v rad zemské shromáždných (ze 7. íjna 1414,

zde . 1) a protestní listy pán Moravských ze sjezdu Brnnského(zde . 2 a 4), oba ovšem v latinském pekladu. 2

)

') Zachováno rovnž u Petra z Mladoovic (Hófler I, 156— 159, Pa-lacký, Docum. 266 n.) ; srvn. v. d. H a r d t IV, 290.

s) Petr z Mladoovic uvádí (Hdfler I, 155, Palacký, Docum. 266):

Ibidem eciam oblata est litera baronm Morauie recomendativa M. Hus cum XIsigillis." List Meziíský ml ovšem podpis a peetí jen 9, i mohlo by se mysliti

na list ze sjezdu Brnnského (v. níže), jenž opravdu ml podpis 1 1. Všecky rukopisy

Petra z Mladoovic uvádjí potom list ze sjezdu Meziíského, jen rukopis Musejní,

jenž arci obsahuje konenou redakci, ale již doplovanou, uvádí vedle nho i list

Brnnský. Bylo by tudíž nejpravdpodobnjší mysliti, že ten byl toliko list

první, ale rukopis Musejní také o Brnnském podotýká výslovn, že byl v latin-

ském pekladu v kongregaci ten, a vadí dále, že rukopisy vesms mluví o list

s 1 1 peetmi, jichž Meziíský neml, ale za to ovšem Brnnský. Že rukopisy

mluví jen o jednom listu (a z ásti jen jeden uvádjí), nemže vaditi, ponvadžmluví také jen o vysvdení inkvisitorov, a bylo pedloženo dokument více.

Byl-li list Brnnský hned poslán, mohl od 8. kvtna dobe ped 31. kvtnemdojíti do Kostnice.

2*

•20

Hned po petení patriarcha Antiošský prohlásil jménem depu-

tovaných zkrátka — a zde je nejlíp vidti, jak koncil nedávným usvd-

ením byl rozhoen: z líení pe uvidí se, bude-li ono Husovo ujišování

platné; jsou-li artikuly dobe i špatn vyaty, bude patrno z rozsudku;

i kdyby se tisíc rukojmí nabídlo, bylo by proti svdomí otc propustiti

lovka, kterimu naprosto nelze viti, slyšení však bude mu dáno

píští stedu, 5. ervna. Slibu tak uritého nebylo arci možno nedodržeti.

Bylo zásluhou eských pán, že v této vci aspo nestalo se po pání

koncilu, tebas koncil i ono slyšení pedstavoval si jinak.

III.

Mluvíme-li o zásluze, jist nejvtší mrou smí na ni initi nárok pan

Jan z Chlumu. Tebas ovšem všude setkával se s porozumním, peceasi nepochybíme domnnkou, že od nho vyšel popud k celé akci ; a on to

patrn také byl, kterému ze podailo vedle všech tém Cech v Kostnici

sjednotiti k spolenému projevu také Poláky, ímž zakroení nabylo

ješt vtšího významu. A nebyla to jména ledajaká, jež v této souvislosti

slyšíme. Již první prohlášení podepsali z ech Jindich Lacembokz Chlumu, Jan z Chlumu, Václav z Dube a Leštna, pan Šrank mladší

i jeho otec, Václav Myška z Hrádku, Kuneš z Chlumu, Skála z L.ile,

Bškovec, a souhlasu svého neodepeli, a prý podpisy jejich na listin

pipojeny nebyly, Puta z llburka, Bohuslav z Doupova a jiní. Z Polákpipojili své podpisy rytíi stkvlých jmen Závise erný z Garbova,

Jánušz Tuliskova kastelán Kališský, oba vyslanci samého krále Polského

Vladislava, pan Boruta, Donín, Baliky a jiní. A nemén na Janaz Chlumu jakožto osnovatele ukazuje to, že když jeho osobní písa,

bakalá Petr z Mladoovic pedítal v kongregaci spisy tyto, etl vlastnspisy své. Jako již první pamtní spis, tak zajisté i všecky ostatní

vyplynuly z jeho péra.

Jedna vc jest ovšem v tchto projevech nápadná, ta, že k nimdochází pomrn dosti pozd. Nelze-li pochybovati, že teprve jednání

Zikmundovo po útku papežov podlomilo dvru pán eských, jest

pece lhta od 24. bezna do 13. kvtna dosti dlouhá. Jednomyslnost,jaké docíleno u ech v Kostnici pítomných, zajisté mže býti zárukou,

že po této stránce pekážek nebylo, že píina asi byla jiná. Snad námnco dovedou o tom povdti ostatní projevy šlechty eské, záležitosti

Husovy se týkající

Petr z Mladoovic, když onen první pamtní spis psal, nepoínalsi docela samostatn. Mohl se ovšem opírati o sdlení pán Janaz Chlumu a Václava z Dube, vlastních vyjednavatel Zikmundovýchs Husem - na tch se patrn zakládá úvodní ást o tomto jednání.

Další zmínky o potup, která z naení Husova vzešla vší eské korun,o úmyslu Husov oistiti se i o zlehení, které z porušení glejtu vzchází

králi i zemi a jazyku eskému, vyjaduu arci názory celkem obecnbžné a mohly se z ásti opírati i o první vyhlášku Jana z Chlumu.l)

') Srvn. na p. slova oné vyhlášky ad reddendum cuilibet poscenti in audien-cia publica plenariam radonem se slovy spisu Petrova: cuilibet partem se ponentide fide sua publicam reddere radonem . . .

ál

nicmén neubráníme se dojmu, že jsme již podobnou formulaci nkdeslyšeli. A opravdu neteba choditi daleko. Srovnejme na p. tato místa

stížného listu Moravských pán z Meziíí poslaného se spisem Petra

z Mladoovic:

Hus j^l jest odsad k obecnému quatenus pro expurganda regni

kesanskému svolání do Konstancí Boemie et sua infamia sinistra . . .

dobrovoln, pro kivé naení, venire velit ad sacrum generále

kteréž jest jemu scestné a skrze Constanciense concilium et ibidem

to vší eské korun a hlaholu cuilibet partem se ponenti de fide

eskému pipisováno, . . . chtl sua publicam reddere radonem . . .

jest . . . pro oištní své i vší eské Cum autem . . . Constanciam subkoruny odpovídati všem i každé- dieto salvo conductu Ubere perve-

mu ped obcí sboru svatého a zjev- nisset, captus est et graviter nulla

n, a by kdo jemu v em vinu audiencia previa carceratus, . . .

dal, a tu svou víru dále všemu ut . . . publice audiatur et de fide

kesanství chtl zjeviti ... a byl-li sua publicam reddat racionem et

by v em scesten shledán, . . . hotov si convictus fuerit, . . . quod id . . .

jest byl toho popraviti ... Tu debeat emendare cum ver-

když jest do Konstancí pijel, .. . gant in contemptum et vilipen-

jat jest v tom glejtu a u vzení dium corone regni Boemie et ling-

vsazen beze vší zprávy i slyšení, . .

.

wagii predicti. 1)

a bude-!: v em ádem a pravýmprávem shledán. . . . mohl by TvéMilosti i vší eské korun úraz

skrze to býti . . .

Jest tedy sotva možno pochybovati, že Petr z Mladoovic pro

tuto ást svého pamtního spisu užil již stížného listu pánv Moravskýchz msíce ledna, o nmž víme, že již ped 13. únorem byl v Kostnici,

který arci svým úelm upravoval. Jestliže však takto pamtní spis

Petrv, tený dne 13. kvtna 1415, jeví se do jisté míry závislým na

svých pedlohách, pece lze o nm íci, že více než pejímal, sám nabízel.

V pamtním spise teme také, že pánm eským v Kostnici bylo

od jejich pátel v zemích eských vytýkáno, pro králi jeho glejtovních

povinností nepipomenuli, když z toho hrozí úraz cti eské korun;není teba pokládati to za pouhou smyšlenku, i když do té doby žád-

ného jiného podobného dokumentu neznáme mimo stížný list ze sjezdu

Meziíského, a i když víme, že tento list jest spíše výsledkem vespolného

') Pro snazší pehled pipojuji — vlastn opakuji — zde (novoeský) pekladtchto míst: aby pro oištní království eského i svého naení kivého . . . ráil

pijíti k svatému obecnému svolání (koncilu) Kostnickému a tam každému,kdož by se stranou uinil (žalobníkem v rozepi, kdo by mu vinu dával), z víry

své zjevný poet složiti . . . Když však do Kostnice s tím glejtem dobrovoln(svobodn) pišel, jat jest a bez pedchozího slyšení tžce uvznn . . ., aby . . .

zjevn (veejn) byl slyšen a ze své víry zjevný poet složil, a byl-li byusvden, ... že by to ml opraviti . . .. ježto to míí k potup a zlehení korunykrálovství eského a eeného jazyka (hlaholu). Arci také ohlasy na vyhláškyHusovy cestou inné lzs zde slyšeti.

22

dorozumní. Jest vždy možno, že nkterým horkokrevnjším pívržen-

cm Husovým zdál se postup jeho záležitosti a pedevším jeho osvobození

píliš zdlouhavým a že vinili i echy Kostnické z liknavosti.

Ale jest také možno - a tento výklad, jehož správnost doufám

dokázati, obstojí, i když opravdu nkterý netrplivý stranník inil jim

výtky,— že ona zmínka, i když ne zcela smyšlená, má také jiný dvod,

že naopak páni v Kostnici snad práv listu Meziíského užili již jako

dokladu pro onu zmínku o výtkách ze zemí eských, aby byla dvodemjejich kroku.

Tím zajisté bylo lze velmi dobe vysvtliti, že se pánové k svému

zakroení odhodlávají bez krále; možné námitce koncilu, že nejsou

oprávnni, byl tím již pedem ulomen hrot, a také vi králi samémubyli tím stžovatelé chránni. Ale tu zstává nevysvtleno, pro by na

takové opatení byli pipadli teprve po šesti nedlích. Jist bželo jim

o to, aby i bez krále jejich projev byl dstoiný a závažný, podpisy vyni-

kajících len poselství polského mly zajisté tomuto úelu sloužiti, ale

oni byli v Kostnici již od 29. ledna1 ) a jejich získání nepsobilo obtíží.

Nemlo téhož úelu býti dosaženo ješt jinou cestou, a není zde vlastní

píina dlouhého prodlení? Mám za to, že vysvtlení dá se nalézti.

Jako zpráva o porušení glejtu zatením Husovým nebyla zemímeským lhostejná, tak jist ješt více vzrušila je zpráva o chování

krále Zikmunda po útku papežov. Také tentokráte první hlas odporu

ozval se z Moravy. Ze snmu Brnnského dne 8. kvtna 1415 datován

jest nový projev šlechty Moravské.2) Známá jména teme mezi tmi,

kdo podepsali, z onch devíti, kteí podpisy svými stvrdili list sjezdu

Meziíského, až na Hanuše z Lipé (poznáme pro) teme zde všecky,

ale chybící nahrazen jiným, a také nkteí jiní podepsali ; byli to Procek

a Aleš z Kunštátu na Lysicích a Jaroslav ze Šternberka. Jedenáct

podpis má tento list, ale není tu toliko o dva podpisy více. Pední páni

Moravští podepisují výslovn jménem ostatních pán na snme shro-

máždných, bží o projev veškerého panstva Moravského.

Závažnost projevu jeho obsah dovedl zvýšiti: List psán jest velmi

úinn, nicmén vcn nepináší mnoho nového; jest psán pérem, které

psalo již projev Meziíský, jednotlivé obraty a výrazy odtud vracejí

se zde, pes to však není list tento pouhým opakováním onoho,

pejímaje, vede si samostatn, neopakuje doslova nkdy ani tam, kde

užívá týchž slov.3 ) Ale obsahem i tónem kryje se tém s pedešlýmprojevem, leda zmínka o odsouzení ,,po kútech" mohla snad vyplynouti

již z prvého šlechtického vysvdení pravovrnosti. akoli zde jist

pravdpodobnji smíme mysliti na peklad obdobných míst z anonymnívyhlášky Jana z Chlumu.4

) Staré dvody ozývají se znova, pesvdenío nevinn Husov a urážce eského národa i porušení glejtu se nemní,a také rozhodnost jest táž, ano snad ješt vtší, zejména vi Zikmun-

l) v. d. Hardt IV, 39; srvn. Piekosiriski, Goscie polscy na soborze

Konstancyjskim, Rozpr. Akad. Kraków sv. XXXVII (1899), str. 152 n.,

') Píloha . 4.3) Ve vydáni jsou místa pejatá tišténa drobným tiskem.

*) Upozoruji na to ve vydáni.

23

dovi, tebas šetrnost k nmu byla ze všeho patrná. Páni sice jist již

vdí o jeho chování po útku papežov, ale neviní pímo krále, a zajisté

poznámka, že Hus vzat z bývalého .vzení ,,buóh vie najlépe í mocí",

jest dosti prhledná, a v dálejšku pipomínají jen, a to jest druhá

podrobnost, kterou tento list uvádí na víc, že se potom vzení Husovozhoršilo, nebo ,,jsú jemu ruce i noze ukrutn nekesansky okován".

List jest ovšem psán pod dojmem dalších vzrušujících novin, jichž

však v nm užito pomrn málo. Bylo by možno míti za to, že nové

zprávy o Husovi dovedly samy podnítiti nové úastenství šlechty Mo-

ravské, jako z jejích ad již onen první projev byl vzešel, a míti tudíž

tento list za projev ist spontánní. Zde by ovšem pomrn pozdní

datum listu mohlo vaditi, zpráva o útku papežov a penesení Husovdo tužšího vzení pronikla do zemí eských jist znan díve, a kdybybželo o projev okamžitého vzrušení, slušelo by mu jist lépe datumdívjší. Námitku tuto bylo by arci možno oslabiti poukazem, že saadLacek z Krava — není arci pochyby, že i tenkrát as byl pvodcem —vykával píštího snmu, aby projev byl mohutnjší. Ale námitka tato,

jež vlastn záhad pimnožuje, jest neudržitelná.

Tentokrát totiž projev Brnnský nebyl jediný, jenž ze zemí eskýchdo Kostnice byl poslán. tyi dni po snmu Brnnském, dne 12. kvtna1415 datován jest v Praze podobný projev šlechty. 1

) adressovaný rovnžkráli Zikmundovi, ale protestující rozhodn proti zpsobu, jakýms Husem nakládáno. Ze všech dosavadních projev list tento jest nej-

významnjší. Nemén než 250 peetí šlechtických bylo k nmu pivšeno,ale co více, list mluví výslovn jménem království eského i markrabství

Moravského.

A tím padá dvod, pro který by byli Moravští páni vykávali svého

snmu. Nemohli pece již tenkrát nevdti, co jest chystáno o tyi dni

pozdji, a s ím jist souhlasili. A ponvadž vlastn vykávání snmushledali jsme jediným možným vysvtlením pozdního pomrn data jejich

druhého zakroení, padá tím také, co by jejich druhému projevu bylo

mohlo propjiti rázu spontánnosti. List Brnnský nemže býti proje-

vem okamžitého vzkypní, a ponvadž také, když se pipojili k spole-

nému protestu o tyi dni pozdjšímu, nemohla dvodem býti njakásnaha po samostatném zakroení, ale zase jejich krok jist nebyl uinnbez dvodu, nutno hledati dvod jiný.

Spolený list ech a Moravan však ani po stránce obsahovénení bezvýznamný. Hned na zaátku pináší nco nového. Dovoláváse naízení prý Jana XXIII., jímž každému, kdo by chtl na koncil

pijíti, byla zajištna plná svoboda — jest to o dvod více, pro který

na jednání s Husem nutno si stžovati, jak se to v dalším prbhuopravdu vrací. List mluví o papeži, ale míní ovšem také koncil, jenž

zatím byl zaujal místo papežovo. Dále však slyšíme opt e, již známez list pán Moravských. Není to však — a to jest zajímavé —- tou

mrou list Brnnský jako list Meziíský, jenž se tu ozývá velmi astopímo doslovn.2

) Ale pes to také zde staré, doslovn pejímané dvody

1) Píl. . 5.

2) Také to jest v našem vydání vyznaeno typograficky.

24

jsou dosti obratn rozšiovány, ale i prokládány novými. Z nich nkteré

upomínají na list Brnnský, z nhož i nkteré obraty sem pešly, 1)jako

také s ním spolená, a samostatn stylisována, jest výtka o chování

Zikmundov po útku Jana XXI II. Zní zde rozhodnji a uritji,

tebas ani ona se proti králi neobracela pímo. Kdežto však páni Moravští

toliko šetrn naznaují, že vdí více a že krále toliko šetí, v tomto

spoleném list slovy: ,,a již také papež, nechav tu M. Jana Husi,

pry jest jel a v Tvé moci jeho tu ostavil" šetrné nápovdi, že vdí více,

užívá se obratn k zdraznní povinnosti Zikmundovy chrániti Husa

i dále. Ale najdeme zde i více než v obou listech moravských.

Hned námitka, že proti všem tm svdkm, kteí na Husa svdili,

mže míti mnohem více svdk své pravovrnosti, mnohem hodnovr-

njších než oni jeho nepátelé, zakládá se zajisté na informacích z Kost-

nice, tebas v jiných oficiálních Drojeverh pímo s ní se nesetkáváme.

Pozoruhodnjší však jest místo, kde Zikmund jest na svou povinnost

upomínán také z toho dvodu: „ponvadž kadei potupení do Constancie

ot ehoe i Benedicta poslaní, mli jsú a mají pokoj a bezpeenství".

Také tento dvod, o tom nelze pochybovati, zakládá se na informacích

z Kostnice, ale i více, tento dvod slyšeli jsme již v pamtním spise

Petra z Mladoftovic. Tebas páni eští mluvili také (nezcela pesn)o kacíích Benediktových, netoliko ehoových, o tom zajisté nebude

pochybnosti, že na dvod ten nepišli sami, že na byli upozornni

z Kostnice. 2)

Ale podobných shod jest více. Dvod, že papež Husa uvznil ,,nám

i všie eské zemi i jazyku na hanbu a na potupenie", který se jen

o nkolik ádek níže vrací skoro ve stejné podob vyzváním aby Hus„viece mocí a bez ádu nebyl žalaován na hanbu a na potupenie

všemu jazyku eskému", dvod tento ležel ovšem na snad, ale jestliže

jsme ho v tomto spojení z eských protest ješt neslyšeli, nelze si ne-

všimnouti nápadné jeho podobnosti s výrokem v pamtním spise Petra

z Mladoovic: „cum vergant in contemptum et vilipendium corone

regni Boemie et lingwagii predicti" (ježto smuje k potupení a zlehení

koruny království eského a jazyka toho). A zrovna tak zmínka, abyHus byl propuštn „již dosti bez viny trpv," aspo smyslem vyskytuje

se v pamtním spise nkolikrát. Ale pak i užití listu Meziiskéhov projevu Pražském, tebas zase zcela pirozené, mohlo býti podporovánoi upozornním, jaké také pamtní spis Petrv obsahoval.

Jest ovšem vyloueno, že by sjezd Pražský byl mohl užiti pímopamtního spisu Petra z Mladoovic, hned den po sjezdu Pražskémv Kostnici pedítaného. Kdyby ani toho nebylo, shod bylo by jist

více, kdyby spis Petrv byl býval pímou pedlohou. Ale na druhé

stran vidíme mezi obma tmito projevy nápadné shody, kterých

nelze si nepovšimnouti, a které nemohou býti nahodilé. Z toho jest

') Na n upozorují ve vydáni píslušné poznámky.*) V list ze dne 9. bezna (Palacký, Docum. 538) píše kdosi neznámý

z Kostnice do ech: Také z tch, kteí sú byli pod poslušenstvím toho, jenž snazýval Benedictem papežem, akáme poselstvie". Odtud snadno u toho. kdovdl o dvode uvádném v Kostnici o kacíích v Pise potupených, mohlo vznik-nouti mínni, že také zástupcové Benediktovi již tam byli.

25

možný jediný závr: mezi pamtním spisem Petra z Mladoovic a mezi

souasnými projevy z Cech jest nepopiratelná píbuznost obsahová,

mezi zakroením eských pán v Kostnici a stížnými listy šlechty ze

zemí eských musí tudíž býti njaká souvislost také. A pak již vy-

svtlení nebude nesnadné. «

eští páni v Kostnici, když se pesvdili, že na úinnjší podporukrále Zikmunda poítati nemohou, odhodlali se zakroiti sami. Kdytento úmysl v nich uzrál, nelze arci pesn zjistiti, ale jist není odvážnádomnnka, že to nebylo dlouho po 24. beznu, po prokázání pravéhosmýšlení Zikmundova. Víme již, že jim bželo o to, aby zakroení jejich

bylo co možná závažné, a že také ohled na Zikmunda mohl spolupsobiti.

Obojímu požadavku bylo lze vyhovti, když by se jejich podnikusúastnila také eská šlechta hromadn. Jist tedy za tím úelemvstoupili s ní v dorozumní tím spíše, ponvadž nemohli nevdti, že

tím vlastn jdou vstíc jejím páním. Co chystali sami, mlo z echbýti podepeno novým zakroením u Zikmunda. Nemžeme ovšemíci, že by již za tím úelem Petr z Mladoovic byl koncept svého pa-

mtního spisu vypracoval — a bylo již také eeno, že celý pamtníspis jeho za pedlohu posloužiti nemohl, — ale o to sotva bude spor,

že zárove s vyzváním ke spolené akci pišla z Kostnice do zemíeských také direktiva, že snad myšlenkový postup pamtního spisu

byl naznaen, nebo aspo upozornno, jak by páni eští akci podpo-

rovati mohli.

Myslím, že tímto výkladem vysvtlí se rázem vše. a že zejména

zvláštní akce pán Moravských, tak krátce ped spoleným protestem

všech a zase tak pomrn pozd po pevezení Husov na Gottlieby

podniknutá, stává se srozumitelnjší, než by byla jinak. Vzpomeme,že v pamtním spise svém páni v Kostnici za nepímý dvod svého

vystoupení uvádjí také výtky, jichž se jim dostalo z domova. Upo-

zornní na tento dvod jist nemohlo chybti pi vyzvání k spolené akci.

Nevíme ovšem, jak již povdno, kdy k tomuto vyzvání došlo,

i když asi dosti záhy po pevezení Husov, pece jist ne hned první

den, a sotva pochybíme mínním, že ani ne první týden. Tím bychomse dostali do zaátku dubna1

)— pohybujeme se arci na pd hypothe-

tické, nicmén jist se znanou mrou pravdpodobnosti. Poítáme-li

tínedlní lhtu na cestu do ech pro obyejného posla, padal by za-

átek dorozumní o spolenou akci do konce dubna. Pak ovšem lhta14 dní— 3 nedl na svolání spoleného sjezdu ech i Moravan v Praze,

z nhož vyšel spolený protest ze dne 12. kvtna, není zajisté píliš

znaná.

Do této doby padá snm Brnnský. Páni zde shromáždní jist

již vdli o chystaném spoleném vystoupení a souhlasili s ním, vy-

dávají-li také prohlášení své, tyi dni ped spoleným, jist neiní tak

proto, aby spolený krok oslabovali. Páni vdí již a uvádjí nco z toho,

') 2. dubna 1415 opravdu byl posílán njaký list z Kostnice do ech (Doc.

str. 541 n), ale ovšem od pisatele Husovi nepátelského, a teba nelze zcela vy-

luovati možnosti, že by byl posel jeho mohl nésti i listy pátel Husových, nechci

se o to opírati, a znám doklad, že i protivníci doruovali listy druhé strany.

co potom z ásti šíe rozvádí list spolený (tžší žalá Husv, pouta

jeho), ale steží se užiti toho za dvod, jak to potom iní projev spolený,

a tedy zajisté z té píiny, že se to mlo státi v nm. Všimneme-li si,

že také slohov užívají listu Meziíského sice za oporu, ale nikoli za

pedlohu, sotva budeme pochybovati, že i to stalo se z toho dvodu,že pedlohou ml býti list Meziíský projevu spolenému.

Závr odtud jest snadný. Jako spolený projev šlechty eskéi moravské ml podepíti vystoupení pán eských a polských v Kost-

nici, tak zvláštní projev Moravan jest uren k tomu, aby zesílil opráv-

nnost zmínky o naléhání z Cech na pány v Kostnici, aby zakroili.

A pravdpodobnost toho všeho mní se tém v jistotu dalším faktem.

Téhož dne 12. kvtna, kdy vyšel onen spolený protest, osm páneských i moravských obrátilo se zvláštním listem k „pánóm, rytieómi panošem echóm z zem eské i Moravské, dvoanóm" krále Zik-

munda v Kostnici. A list tento jest — doslovným opakováním spo-

leného protestu adressovaného Zikmundovi, které jen na jediném

míst jest perušeno drazným vyzváním, aby páni pohnuli krále

k náležitému zakroení ve prospch Husv, a na konec rozhojnnooekáváním, že této žádosti páni vyhoví. Nebží zajisté o njakýprojev nedvry, o njaké pochybnosti, zda páni v Kostnici svých po-

vinností dbají, ani tento projev není niím jiným než výsledkem smlu-

veného postupu, jenž ml posíliti postavení Kostnických pátel Hu-sových.

Jsem dalek tvrzení, že bez této dohody, bez onoho jakéhosi vy-

zvání z Kostnice k projevm z ech vbec by nebylo došlo. Naopakpáni Kostnití, když se o souinnost obraceli, jist inili tak ve vdomípíznivého výsledku. Ale v tomto osvtlení ona uritá souvislost za-

kroení Kostnického s listy z ech iní z nich dležité projevy

politické, nikoli pouhé demonstrace, nýbrž kroky programové. A jist

není tomu na odpor, že ani echové v Kostnici Husovi nepátelští

nehledli na vc jinak. Po upálení Husov, dne 11. ervence 1415

biskup Jan Litomyšlský píše králi Václavovi: .,A velmi Tvá Milost

dobe a opatrn uinila, že ... o ty vci sem nic nepsala, jako druzí

páni z ech a z Moravy, ježto jim to velmi ve zlé obracují." Aspopiznání, že král o tch akcích vdl, jest v tom jist.

Významné své povahy politické nepozbývají dokumenty tyto ani

tím, že plán spolené akce se pece nezdail. Ale nezdar nemže vy-

vrátiti jeho existence. Bylo-li patrno, že souinnost z ech zahájena

s nejvtším urychlením, nelze pochybovati, že páni v Kostnici, odhod-lali-li se zakroiti konen pece sami. uinili tak proto, že odkládati

nebylo možno. Pro se tak stalo, prozrazují sami. Žalá Husv naGottliebách byl neobyejn ukrutný, zprávy, jež docházely byly velmi

znepokojivé. Jist nebylo nadsazením, praví-li se hned v prvním pa-

mtním spise, že jest se báti o zdraví Husovo. Bylo to opravdu peri-

culum in mora — nebezpeí v prodlení, které je pinutilo zakroeníneodkládati, a odhodlali se k nmu den po datu velikého protestu Praž-

ského, o nmž ješt vdti nemohli . . .

27

Ale všecka další budoucnost dokazuje, i že tak uinili skutenv nezbytí, i jakou váhu kladli na spolený postup. Dne 31. kvtnavedle jiných dokument pedkládají i list Meziíský i list Brnnský,patrn sotva došel. A jakmile došel protestní list Pražský, ješt dne12. ervna pedložili ho pátelé Husovi v kongregaci, jist jen pro

zdraznní domácího souhlasu se svým postupem, nebo v jeho úin-nost nemohli nyní, když slyšení Husovo bylo vlastn již skoneno,míti dvry ... A pece ani tento list nezstal úpln bez úinku, tebasarci v této chvíli ne práv vítaného. V jednom rukopisném pípisku —patrn zlomku listu, jímž nkdo (nejspíš Petr z Mladoovic sám) dávádo ech zprávu o Zikmundov vybízení kardinál, aby Husa nešetili

(dne 8. ervna) — dovídáme se, že denn oekáváno rozhodnutí, ale

tento list pán zpsobil na as odklad. 1)

Jist nelze pochybovati, že jest mínn tento dopis dne 12. ervna1415 v kongregaci pedložený. Prodloužil sice utrpení Husovo, ale jist

pispl také k tomu. že jednání o zpsob odvolání s ním zahájeno.

Do historie náleží i plán, tebas neprovedený. Ale náleží do ní i oka-

mžitý nápad, i když jest projevem chvilkové nálady soukromníkovy,

o které veejnost ani nezvdla. O nic jiného nebží pi dvou doku-

mentech, které v tomto poadí uveejuji pod . 7 a 8 podle jejich

chronologické píslušnosti, a jim povaha veejných projev naprosto

nepísluší. Jsou to dva kusy zapsané v rkpe. Teboském A 16;

v prvém ujímá se universita Pražská Husa u msta Kostnice, druhýmzakrouje u kardinál ve prospch Husa a Jeronýma. Oba dokumentyjsou fingovány, a mly skutené pedlohy. Prvnímu byl jí dopis uni-

versity Pražské do Vídn po zatení Jeronýmov dne 3. záí 1410

psaný, druhému list university ve prospch Stanislava ze Znojma a

Štpána z Pálce ze dne 8. záí 1408, když v Bologni byli oloupeni.

Pedloh užito velmi nejapn (v. poznámky k vydání), a nemže býti

nejmenší pochybnosti, že listy toho druhu ve prospch Husv a Je-

ronýmv nikdy vydány nebyly. Ale jsou pece zajímavé pro poznání,

jak na veejné mínní v echách události Kostnické psobily. Patrnhned na zprávu o zatení Jeronýmov v Kostnici (k nmuž došlo

v Hiršav v dubnu 1415, do Kostnice piveden dne 23. kvtna) njakýpítel obou mistr vzpoml si, že by v jejich prospch mohlo býti

zakroeno podobn, jako se již pro Jeronýma a jiné leny university

stalo dív, a napsal toho druhu návrhy. Jeho slohové cviení zstalo

soukromým projevem, který vbec nedošel — a nezasloužil — povšim-

nutí, skutené zakroení university bylo vyhrazeno další budoucnosti.

Také nyní ješt rozhodující slovo pipadalo šlecht.

!) V rkpe Teb. A 16 f 254 vložený lístek obsahující úryvek zprávy o onérozmluv Zikmundov, shodný tém doslova se zprávou Mladoovicovou (H o f-

ler str. 280, Palacký, Docum. 314), koní se slovy: Ft quottidie conclusio

prestolabatur, hec tamen baronm litera distulit aliquar.tum. Hec est littera

de Costancia huc allata.

IV.

Když na zakroení eských a polských pán dne 31. kvtna koncil

byl nucen prohlásiti, že Husovi žádaného slyšení udlí dne 5. ervna,

nebylo možno urité pípovdi nezdržeti. Ukázalo se však velmi záhy,

že i nyní koncil chtl dostáti svému slibu jenom proto, že si „veejné"

slyšení pedstavoval jinak než ti, kdo o jeho udlení se zasazovali.

Podle zásad kacíských soud, které úpln vyluovaly veejnost jednání

a nanejvýše — arci ve vlastním zájmu — pipouštly veejnost od-

souzení, mínil se také koncil nepohodlného, protože nevyhnutelného

slibu zhostiti.

Slavnostní schze dne 5. ervna zahájena totiž tím, že zaatoješt ped pivedením Husovým s pedítáním — rozsudku. Na štstí

njaký Oldich, jenž stál nedaleko pedítajícího venku, zaslechl to,

oznámil Petrovi z Mladoovic a ten zas rychle upozornil Jana z Chlumua Václava z Dube. Jist není dovoleno nazývati poplach, který zp-sobil Oldich, planým. 1

) Petr z Mladoovic zná i formu chystaného

odsouzení, a tebas její zaátek vložen byl teprve dodaten do po-

slední redakce jeho zprávy, nelze pochybovati, že jest to skutenzaátek odsouzení. Koncil prost pojímal „slyšení" po svém, ve smyslu

soud s kacíi.

Ale toho nemohl pipustiti král Zikmund. Teba vlastn Husase byl již zekl, domluvami eských pán, ale jist již také stížnostmi

z ech byl pouen, že tak úplného porušení svého glejtu, jenž pecepvodn Husovi zaruoval mnohem více, svobodu a život, pipustiti

nesmí. Zakázal koncilu skrze své plnomocníky falckrabte Ludvíka

a Friedricha purkrabí Normberského postup takový, naídil, aby Husskuten byl slyšán, aby výsledek byl jemu, králi, písemn ped-ložen, a ponvadž bylo oprávnné podezení, že artikuly ze spis Hu-sových vyaté nejsou podány správn, dal koncilu pedložiti píslušné

traktáty Husovy, kterých mu za tím úelem eští páni pjili. Zakroenípomohlo. Hus byl nyní opravdu piveden do sboru2), a poslové královi,

odevzdavše již v jeho pítomnosti zmínné traktáty, vzdálili se.

Na výsledku tím ovšem mnoho nezmnno, byl toliko odložen . . .

Není pochybnosti, že Hus od uení církevního se odchýlil a že, od-

mítnuv odvolati bez pouení, stal se „tvrdošíjným", a tedy kacíem.Ale stejn jest nepochybné, že mnohá obvinní vznášena proti nmulživ, a slouží-li koncilu ku cti, že aspo nkterá z nich vypustil, není

tím eeno, že vypuštna nesprávná obvinní všecka, a nic se tím také

nemní na faktu, že zpsob, jakým proti Husovi ve slyšeních postu-

pováno, byl nedstojný.

l) Jak iní Sedlák, Studie a texty II, 16.

*) Sedlák na uv. m. praví: „Když však tito pišli do snmu, nesoucezárove traktáty Husovy, ... byl již Hus ve snme pítomen." U Petra z Mla-doovic teme: Quod et factum est. Nam dicti principes iam in presencia M. Johan-nis dictos tractatulos concilio presentantes abierunt et facta relacione pro parteregis",a stylisace tato nepipouští pochybnosti, že autor v zavolání Husov vidi

již následek zakroení. Tak tomu také rozuml nmecký pekladatel z r. 1529.

29

Prbh jest znám, a rovnž jest známo, že král Zikmund, kdyžv pedposledním slyšení byl donucen vysloviti se o svém glejtu, uinil

tak zpsobem, který, tebas rozsah glejtu znan zužoval, pece s na-

prostou uritostí ukazuje, že glejt pvodn obsahoval mnohem více.

Ale tou dobou král Zikmud bxl již zájmm, které mu byly vyššími,

obtoval Husa docela, a své pravé smyšlení, jež ped veejností zastíral

zdáním práva, projevil hned den na to. Kdežto Jan z Chlumu, kdyžuštvaný Hus ze snmu odvádn do vzení, podal mu pátelsky pravici,

o málo pozdji král Zikmund, netuše, že jest pozorován, sám vybízel

kardinály, aby jenom Husa a po nm Jeronýma upálili .... Vru smímeviti zpráv o málo pozdjší, že dne 6. ervence, když Hus, mluvo svém glejtu, upel oi na Zikmunda, král nesnesl jeho pohledu a

zardl se do krve.

Ani král ani koncil nemohli se klamati myšlenkou, že upálením

Husovým dne 6. ervence 1415 jeho záležitost jest vyízena. Biskup

Litomyšlský Jan i etní jiní nepátelé Husovi v Kostnici vdli nejlépe,

ím Hus Cechm byl, a kdyby ani oni nebyli upozorovali na jeho

etné pívržence, stížné listy šlechty, které v kongregacích teny, a

a zejména poslední Pražský protest 250 sjezdovník nemohly koncilu

zstaviti v pochybnostech o tom, emu se jeho sebecenní jist bránilo,

že totiž samo odsouzení nestaí, že bude teba zakroení dalších.

Hned po upálení Husov pistoupeno tudíž k poradám o dalších

opateních. Již dne 11. ervence ohlašuje biskup Litomyšlský králi

Václavovi i arcibiskupu, zmiuje se ostýchav také o smrti Husov,zvláštní listy koncilu do Cech, 1

) ale také jiná opatení chystána, asi ne

s plným souhlasem všech úastník, aspo co se týe postupu. Kar-

dinál Fillastre, zmíniv se ve svém denníku o chystaných processech

ve vci kacíství Wyclifova a Husova, praví, že k tm zvolena 8. er-

vence komisse ,, dosti nešikovná.2) Hlavn však chystány listy o od-

souzení Husov do ech. Došlo k nim dne 26. ervence.3)

Koncil ovšem snaží se vylíiti postup svj ve svtle nejpízni-

vjším, mluví o starém i novém odsouzení Wyclifov, uvádí podrobn,jak jednal s Husem — pi tom vychvalování svdk Kostnických

jest pímá polemika s listem pán dne 12. kvtna z Prahy zaslaným 4)— a dokazuje tém, že odsouzení Husovo nutno pokládati za dobro-

diní, vlichocuje se v píze krále Václava chválou biskupa Litomyšl-

ského a zapísahá adressáty — slují na tomto míst lidmi výtenými,viri optimi. — aby nepipustili šíení Wyclifského a Husovského

1) Palacký, Docum. 563, 566 n.

2) Fin ke na uv : m. 179.

3) Opis zachovaný ve Vatikánské knihovn (Ottob. 2087 f 227) má sice

datum 15. ervence, ale to jest asi pouhé pepsání, a by nebylo nemožno, že jednot-

livé listy — byla jich spousta — vypravovány postupn.*) Praví se tu (Palacký, Docum. 569) plurium testium fide dignorum

ymo qui nullo pacto repudiari possunt, testimoniis reperimus intestina fidei nostre

dissipareet populum notorieadsuam dampnatissimam doctrinamadducerecuravisse,

což jest pímá odpovd na slova listu eského: A proti tm svdkóm všem, ješto

jsú proti nmu provedeni, jmá a móž mieti mnoho viece dobrých lidí a svdkóvješto jim jest hodnjie viti, nežli tm jeho nepátelóm, že dá-li buóh nic jest

v echách nevedl ani kázal zlého ani bludného, nežli pravdu a zákon boží.

30

kacíství, ale na konec hrozí nejpísnjšími tresty všem neposlušným.

Znjí-li výklady o soudu a odsouzení Husov pi všem sebevdomí

místy jako omluva, konec listu má pouiti, že bží o projev svrchované

autority, proti níž žádný odpor ozvati se nesmí . . .

Listy stejného znní vypraveny králi Václavovi, jeho rádcm-arcibiskupovi, Václavovi Králíkovi z Buenic, správci biskupství

Olomouckého, šlecht i jednotlivým mstm v echách i na Morav.

Ale oekával-li koncil opravdu, že vi takovému projevu nezbývá

než mleti, byl píliš záhy ze svého omylu vyléen. Již do msíce— 25. srpna píše o tom panu Janovi z Hradce 1

)— vdl koncil, že nkteí

páni, šlechtici, panoši v zemích eských nechtjí se smíiti s jeho naí-

zeními a proti nim hájí kacíe, záhy také zvdl, že zakroeno proti

biskupu Litomyšlskému Janovi Železnému, jenž ovšem právem vinnz velikého úastenství na odsouzení Husov, poplenním statk jeho,

a dne 2. záí 1415 datován jest onen památný projev, který svou

mohutností a velikolepostí daleko pedstihl vše dosavadní.

Ani pozornosti souasných letopisc a kroniká nemohl ujíti

etn navštívený snm v Praze — jest to opt pan Lacek z Krava,

který se na prvním míst jmenuje jeho pvodcem, — z nhož vyšel

tento obdivuhodný protest eského sebevdomí a mužného odhod-

lání, tím mén mohl zstati veejností nepovšimnut obsah význam-

ného listu. 2)

Péro, které ho psalo, smoeno bylo v kalamái užívaném pi pro-

jevech Kostnických, k nim, zejména k prvnímu pamtnímu listu Petra

z Mladoovic z 13. kvtna 1415, i slovnými ozvuky hlásí se stížnost na

hanebné utrhae a zrádce, kteí eské království nakli z kacíství,

odtud asi zdraznno i pesvdení, že království eské, i když jiná

se viklala a kolísala, nikdy neodstoupilo od církve ímské, a arci

toto pesvdení bylo obecné ddictví po Husovi a Jeronýmovi.

Ale i pi tom, jako také jindy, projev mluví eí svou a velmi mo-

hutnou. List jest vtleným popením smlých vývod koncilu. Do-

kazuje z Písma oprávnnost písloví, co sám nerad máš, jinému anedláš, viní koncil, že nespravedliv a bez viny, bez slyšení a bez

usvdení, nedokázav mu nijakých blud a toliko na kivé udání jeho

lživých nepátel upálil „dobré pamti ctihodného Jana Husa," jenž

byl muž dobrý, spravedlivý a katolický, od mnoha let v echáchosvdený, jenž naprosto nikdy žádného bludu nehlásal, naopak vždyckyvšecky vybízel k životu v pravd kesanskému. Vzpomíná dále i vý-

teného Jeronýma, jemuž snad již týž nespravedlivý osud uchystán,

ohrazuje se proti kivému naení tak pravovrného království eského,prohlašuje, že chce jeho cti hájiti proti každému, kdo by ji zlehiti

chtl, vyjímaje jediného krále Zikmunda, o nmž neví, že by tím

byl vinen. Popíraje zpupné vyvyšování autority koncilu, ohlašuje

stížnost k budoucímu jedinému papeži, až bude zvolen, kterého, docela

v duchu zásad Husových, chtjí páni poslouchati ve všem dovolenéma poestném, odpovídajícím rozumu a zákonu božímu. A na hrozbu

') Palacký, Docum. 572 n.

«) Staí letop. str. 21, Vavinec z Bezové (FRB. V) 339.

31

a zákazy odpovídá odhodlaným prohlášením, že páni chtjí bez bázna bez ohledu na protivná ustanovení lidská až do krve prolití chrániti

i hájiti zákona božího a jeho vrných kazatel.

Není arci možno podáním obsahu pln zachytiti význam nádher-

ného tohoto dokumentu, ale není teba suchým pehledem nahrazovati,

co mluví samo. A nemén významnou a tžkou eí mluví tch 452

podpis a peetí, jimiž všech osm souhlasných exemplá bylo pe-

tíženo . . .

Akoliv usnesení snmovní zajisté bylo jednomyslné, nemlapatrn ani tm, kdo snmu nemohli se úastniti, býti odnímána pí-

ležitost podpisem a peetí projeviti odpor proti soudu Kostnickému.

Sbírání podpis a peetí, jež se patrn dalo na sjezdech krajských,1)

vyžádalo si delší doby, tak že list nemívá pi stejném jinak znní stej-

ného data, list z Moravy na p. jest datován na Šternberce dne 28.

záí. Tak se stalo, že list dne 2. záí snmem pijatý teprve dne 30.

prosince došel do Kostnice,'2 ) a zde ovšem zpsobil zdšení.

Koncil byl tenkrát radostn vzrušen. Práv den ped tím, dne

29. prosince, pišly potšitelné zprávy o úspšném postupu jednání

Zikmundova s Benediktem XII. o vzdání se papežství. Na píští den

urena slavnostní mše k Duchu svatému a místo kázání, kteréž na tak

rychle nemohlo býti pipraveno, teny listy o tomto úspchu, pro-

vázené díkvzdáním. ,,Ale ejhle," stžuje si plnomocník university

Vídeské M Petr de Plka z koncilu dom,3) ,, nepítel pokoje nestrpl

radosti ani jediného dne isté. Nebo když se nejdstojnjší páni kar-

dinálové podle zvyku shromáždili v oekávání oné mše. vyslal (onen

dábel) kohosi, jenž prý byl dvrníkem Jeronýma Pražského, a ten

pedložil osm listu nkterých pán, rytí a šlechtic z Cech i z Moravy

o 452 peetích," a neopomíjí potom kacíský obsah boulivého protestu

podrobn sdlovati. Jist byl v aktech koncilu tento den poznamenán

ern, a sám povstný kuriál Dtich z Niemu, stejn nadaný a vtipný

jako povrchni a lehkomyslný, nejobratnjší publicista své doby, ve svém

životopise Jana XXIII. zaznamenávaje odvahu onoho dvrníka prý

Jeronýmova, který onoho dne pinesl listy o 452 peetích, a udávaje

obsah i smysl listu tohoto, dodává, zmíniv se i o neúspchu biskupa

Litomyšlského, kterého byl koncil vyslal do ech vypleti setbu Husovu :

4)

,,A tak jsme maliko získali, poslavše ho starat se o spásu v národpevráceném, který toho Jana Husa rozhlašuje a vynáší tém jako

apoštola a slavného muedníka. Hloupý lid a nerozumný, kéž by pochopil

a dbal konce."

A koncil se záhy pesvdil, že by tuto mrzutou poznámku mohl

opakovati astji. Marn snažil se zastíti své podráždní tupením

a výsmškem, když v dopise ze dne 27. bezna 1416 nkterým kato-

i) Srvn. Palacký III. 1. str. 241.'-) v. d. H a r d t IV. 494 praví sice, že list ze 2. záí došel do Kostnice již

kolem 8. záí. a že 30. prosince dodán list jiný. Ale to jest jist pouhá jeho mylnákombinace. Všecky zprávy ostatní (v. poznámky následující) ukazují, že teprve

30. prosince všech 8 listu došlo.3

) Vydal F i r n h a b e r AOG XV, 42.

*) v. d. H ar d t II, 425.

lickým pánm eským adressovaném praví, o zasílatelích protestu:

,,Ba tito zloinní následovníci kací Wyclifa a Husa v onom království

a markrabství, neustále pidávajíce nepravost k nepravosti a nestydíce

se vztyovati šíje své, tebas zbrkle, proti autorit tohoto koncilu i se-

stupujíce do hlubiny špatnosti, popsali hanebn svými urážkami a

nadávkami jakési povstné letáky, totiž veliké kže ( = pergameny),

které se neostýchali dáti veejn pedložiti v naší kongregaci, jež zde

v duchu svatém pro opravu církve v hlav i v údech tak šastn byla

zapoata a tak dlouho udržována; a okraje tchto kozí kol kolem

vypluje na zejmjší svdectví jejich zvrácenosti ohromné a smšnémnožství jejich peetí, jež divákm poskytuje netoliko hrozného, ale

i smšného podívání. 1) Nucený vtip a pedstírané veselí nedovede

zakryti zlosti a špatné nálady, která si arci, tím mén schopna chápati

situaci, hledá další úlevy prostedky násilnými, netušíc, že ovšem ne-

mohly míti žádného úinku.

Koncil sice již dne 20. února 1416 usnesl se slavnostním

zpsobem pohnati jmenovit všecky odvážlivce, kteí své peetipivsili, aby do 50 dní dostavili se k soudu, ale naízení tato ne-

dostala se do ech vbec, bylo nutno spokojiti se vyhlášením jich

v Kostnici, Pasov, Vídni a ezn. Marn také neznámý stoupenec

koncilu asi v dubnu 1416 pokoušel se neposlušným nahnati strachu,

oznamuje soukrom do ech po zmínce o obsílce na všecky, kdo pivsilisvé peeti, a jejich pívržence obojího pohlaví, že bude proti nim písnzakroeno a dojde k zniení jejich rozrod, jako se také snažil ohlašo-

váním dalších, chystaných násilností a nadsazováním moci i úspchkoncilu i nejapnými vyhržkami dodati svým sdlením drazu.2

) Všeckyhrozby hlásány hluchým uším, stejn jako bezvýznamnými zstalydalší obsílky, které zejména Michal de causis horliv vymáhal, ale jichž

v echách nikdo nedbal. Sama královna Žofie okázale odsuzovalanaízení koncilu a pála stran Husov. Koncil uinil se v echáchnemožným. Jednotlivce, který náhodou upadl do jeho moci, mohl donu-titi k odvolání — tak byl dne 1. ervence 1416 donucen k odvoláníjeden z_ochránc nkdy Husových Jindich Lacembok z Chlumu,3

)—

ale v echách koncilu nedbal nikdo.

Dne 21. bezna 1416 sám král Zikmund zvláštním listem obrátil

se na eské pány strany Husovy. 4) Snažil se v píznivém svtle vylíiti,

co na obranu Husovu podnikl a jak mu nezbylo než ustoupiti, ale

odsouzení Husova již ovšem hájí a zdrazuje zejména, že rozsudekvyšel z koncilu, jehož se úastní uenci celého svta. ,,A chtli-li bystetak písn a tvrd Husovu stranu držeti a brániti, to by vám bylovelmi tžko, že byste všemu kesanskému sboru mli odolati".. . .

Ale netrvalo dlouho, a pesvdil se sám král, že netoliko všemukesanskému sboru, nýbrž všemu kesanskému svtu byli echovéodhodláni a schopni odolávati . . .

•) Palacký. Docum. str. 616.') Palacký, Docum. str. 622 n.3

) v. d. H ar d t IV, 796.') Palacký, Docum. 609 n.

33

Zbývá ješt nkolika slovy vylíiti zevní osud dokument, s nimiž

jsme se zabývali, a tedy vlastn, ponvadž u ostatních vše potebnéuvedeno jest v úvodních poznámkách k jejich otisku (a není tebapodotýkati, že za základ vydání položen, kde jest, originál, jinak tisk

poizován podle jednotlivých rukopis), zevní osudy nejpamátnjšího

z nich, stížného listu ze dne 2. záí 1415.

Bylo již vzpomenuto známé ostatn vci, že list tento byl vyhotoven

v osmi stejn znjících (až na datum) exempláích. Jen jeden tuším

lišil se od ostatních — zaátkem, ten, který po vzoru Palackého lze

oznaiti prvním (1), tak totiž, že místo všeobecné formule :,,my dole

a kolem psaní" uvádí jména zasílatel listiny. Byli to práv nejvýznam-

njší velmoži, kteí tu jaksi osobn svými jmény vystupují, a jejichž

list tedy jist lze oznaiti za první. Jinak však všecky exempláe na

pergamenu psané vypraveny zevn stejn, obtíženy na okrajích et-

nými visutými peetmi podepisovatel. 1)

Bohužel ze všech osmi list v originále zachován jest toliko jediný,

ten, jehož reprodukci pináší také naše vydání. Rada podpis ukazuje,

že jest to listina, již Palacký oznail . II. O jeho osudech uslyšíme

pozdji. Ostatní, ne všecky, došly nás toliko v opisech nebo jen tiscích.

První list, se jmény zasílatel hned na zaátku, te se zejména v ruko-

pisném sborníku Petra z Mladoovic, chovaném v knihovn Musea krá-

lovství eského se znakou VIII F 35, na str. 251—254 oznauji ho

ve vydání znakou M). Jiný opis tohoto exempláe zachován jest v rkpe

Olomoucké studijní knihovny II, 91 fol 165'—-167 (oznauji ho znakouOl), kde sice písa si poátení výet jmen pohodln zkrátil, ale kde pistu-

puje jedna zvlášt cenná pednost, o níž se zmíním níže. Vedle toho

von der Hardt ve své sbírce akt a traktát z doby koncilu Kost-

nického otiskl list náš v tomto znní (I) z njakého rukopisu Helmstádt-

ského (oznauji varianty jeho, pokud jich v edici užito, znakou H).

V jiném rukopise Helmstádtském, o nmž se von der Hardt (IV,

495) zmiuje, zachován opis tohoto listu, jak vyšel ze sjezdu kraje

Kouimského (srov. níže v edici poznámku k úvodní vt ; oznauji Hj);

opis tohoto listu zachován jest také v rukopise knihovny Musea krá-

lovství eského signatura I E 6 f 32—33, odkud jest práv vidti,

že tento list datován byl rovnž 2. záí 1415 (oznauji varianty

znakou Mus.).

Opt jiný opis bez bližšího oznaení, z kterého kraje podpisy

pipojeny, a se stejným datem 2. záí 1415— nebo nelze pochybovati,

že r. 1416, který se v tiscích te, jest pouhá chyba tisková — sloužil

za pedlohu tisku eského Passionálu z r. 1486 ; zbytek této inkunabule

zachován jest nyní pouze v tištné souásti rkpu Jenského se signaturou

Ms. Elect. f. 50, která v ostatních v Praze pístupných vydáních Passi-

onálu chybí 2), odtud pak spolu se tymi listy Husovými tam pitišt-

') Potvrzuje to sám koncil v list výše citovaném (Palacký, Docum. 616).l

) Dobrovský, Literar. Nachrichten von einer. . . Reise nach Schwedenund Russland, Abh. k bohm Ges; Wiss. II , 2 (1796) zmiuje se o tomto kodexu,

3

nými vydán tiskem nkolikrát (v. níže), ale pro zjištní textu nelze

tchto vydání užiti, ponvadž latina jeho jest v nich již humanisticky

upravena ; zcela nepatrné varianty, jichž užito, oznauji znakou T, po-

nvadž jsem užil teprve druhého tisku (v. níže).

Konen byl asi originál1) listu moravského, podepsaného ve Štern-

berce 28. záí 1415, patrn pedlohou tištného vydání asi z r. 1523— 1524,

které popisuje R i e d e r e r, Nachrichten zur Kirchen-, Gelehrten- und

Bucher-Geschichte (4 sv. Altdorf 1763— 1767). ve sv. I II, 364 n. (v. níže).

Zde byly otištny i podpisy, pokud byly itelný, a toto vydání patrnbylo pedlohou (v. o ní níže), jíž užívali vydavatelé Normberští z r.

1558, od nichž list vydán I f T—79; varianty odtud vyplynuvší ozna-

uji znakou Op. Z tétéž asi pedlohy vyplynul pak tisk, který uinil

Brow n, Appendix ad fasciculum rerum expetendarum atque fu-

giendarum ab Orthuino Gratio editum. Coloniae a. d. MDXXXVsivé tomus secundus scriptorum veterum. . . (Londini 1690) 11,608—611,

dovolávaje se poznámek, které piinil L y d i u s, vydávaje tiskem

(v Leydenu 1610) dílo Prateoliho.2 (Varianty oznaeny Br).

Vtšina tchto opis a tudíž i vydání nemá podpis tch, kdo list

vydali. V exempláích skupiny I (tedy v M, Ol a H) úvodní vta s výtemjejich jmen jest ástenou náhradou, ale podpis nemá ani M ani H,

podobn jich není na list kraje Kouimského (A/w5.),ani na exemplái

zastoupeném Passionálem z r. 1486; jen tisky zastupující exemplámoravský ze sjezdu Šternberského (. VI 1 1 podle oznaení Palackého)

jsou podpisy opateny (tedy Op, Br), tu však jsou jména znan zkomo-

lena. Proto jest zajisté vítaným ziskem, že v rukopise Olomouckém II,

91 te se ada jmen tém úplná.3)

Rukopis tento v malém foliu o 207 listech náležel kdysi, patrnhned v 15. stol., kartuziánúm v Dolanech, pro kterýžto klášter nepo-

chybn již jednotlivé kusy opisovány, jak již výbr látky svdí. Obsah:1—84' Explicit Summa Innocencii pape quarti de penitencia annodomini etc. XX 1 1 1 in die Viti, ímž jest pro tuto ást kodexu dána doba

napsání, f 84—85 Tractatus Wiklefistarum presentatus per eos serenis-

simis principibus regi Polonie et magno duci Lytwanie, struná formu-

lace ty artikul Pražských s datem 1420, a za tím f 85'—95 Replicacio

contra predictum tractatum (Omneš et singuli catholici . . .). Oba traktáty

praví, že onen zlomek inkunabale Passionálu jest z r. 1495, a udáni to se odtudopakuje (J u n g m a n n, Hist. lit. 1 1, 145 str. 40, J. J i r e e k, Rukov 1 1,

84, atd.); nejnovji vsak O. C I e m e n (M. Luthers Werke L., Weimar 1)14)

str. 16 klade tisk, nepochybn po novém prozkoumání, do r. 1486; v musejnímopise rkpu Jenského bohužel této partie není. Ani v exemplái Bokov v mor.zem. archivu této partie neni (laskavé sdlení p. archiváe Navrátila).

') Všecka vydání tohoto exempláe (\ . níže) mluví o legendách (tžkoitelných) na peetch a uvádjí, že ta neb ona peef chybí. To jest ovšemopakováno z nejstaršího tisku, ale jist tedy aspo tomuto tisku byl pedlohouoriginál sám.

-') P r a t e o 1 u s, Historia omnium conciliorum ed. Lydius LugduniBatavorum 1610.

'') 2e jsem tohoto rukopisu mohl pohodln užiti v Praze, za to jsem povinenobzvláštními díky si. editelství studijní knihovny; zejména k díkm zavázali

si mne (za namáhavé zjištní signatury i jinou ochotu) p. editel Muller a p.

Dr. Bohuš Vylr

35

v tétéž souvislosti znám z rukopis Vatik. 4063 f 17S— 176' a 176'— 191'

a Vatik. 4150 f 86—88 a 88'— 108; za autora hlásí se Štpán z Pálce,

a traktát sám pojat pozdji do jeho trojdílného spisu De autoritate

ecclesie, kde tvoí tetí ást De portis inferi (úplný spis v rkp 4063).

Na f 97—152' Incipit liber extractus de libris Sentenciarurrr, f 153—-155

(a znovu f 168'—-170') Sermo Stanislai doctoris ad clerum: Gaude Maria,

f 154— 156 vyvrácení 45 artikul, f 156'— 165' Ista šunt excepta ex er-

roríbus ludeorum in Talmuth. Následuje f 165— 167 náš protestní list

s plnou adou podpis, f 167— 167' list koncilu do ech z 26. ervencel415(v. svrchu), 167' list, jímž koncil suspenduje universitu, f 167'— 168

znní rozsudku proti Husovi, k nmuž se pipojují zajímavé poznámkya návrhy o jeho odvolání, jichž se doufám dotknouti jinde a ada spisStanislava ze Znojma, o nichž také hodlám zmíniti se v jiné souvislosti,

dále statuta Olomoucká, traktát o pijímání a j. v.

Jak již z podaného pehledu rukopis a starých tisk patrno,

docházelo již velmi záhy k vydávání listu našeho tiskem — nkteréstaré tisky zastupují dnes místo ztracených rukopis, jež jim byly ped-lohou, —- nebude tedy nemístné podati zde chronologický postup tisk.

1. Nejstarší tisk náleží mezi inkunabule, jest to svrchu dotenýzlomek Passionálu z r. 1486, zachovaný toliko v rkpe Jenském.

2. Druhé vydání mlo titul: Epištola LI1II nobilium Moraviae

pro defensione Johannis Hussi ad concilium Constanciense commen-data literis adulescentis cuiusdam argumenti vice appositis, tedy patrnlist ze sjezdu Šternberského podle originálu (. VIII.) Riederer III 364

(v. výše) zmiuje se o této edici a soudí podle úvodního listu, který jest

datován XVI Cal. Jan. 1524 (= 17. prosince 1523), že vyšla r. 1523

snad z tiskárny Frobeniovy v Basileji; pravdpodobnji snad bylo bylze mysliti na r. 1524. Bylo to vydání v 4° o 10 listech, a Riederer sámpoznamenává, že jest to kniha velevzácná. Nalézti jí se mi nepodailo.

3. R. 1536 vyšla kniha Tes epistolae sanctissimi martyris Jo-

hannis Hussii e carcere Constanciensi ad Boemos scriptae. Cum prae-

fatione Martini Lutheri, VittembergQ 1536 (na konci Vittembergae

excudebat Josephus Klug 1536); zde na list B IIII V—BVIII te se

list náš s datem 2. záí 1416; jest to tisk z Passionálu v rkpe Jenském,

ale pepracovaný po stránce formální.

4. R. 1558 vydavatelé Normberští ve známém díle: Joannis Huset Hieronymi Pragensis, confessorum Christi, historia et monumenta. . .

impressa Noribergae in officina Joannis Montani et Vlrici Neuberi

anno domini MDLVIII (Op) f. 77'—79' uveejnili list náš podle tisku

z r. 1524.

5. V knize: Conradi de Lichtenaw Vrspergensis coenobii . . . abbatis

Chronicon . . .,cui annexa šunt Paralipomena rerum memorabilium (Ar-

gentorati, sumptibus Lazai Zetzner anno MDCIX) f. 291 n. otištn

list náš s titulem: Epištola LI II I nobilium Moraviae . . . podle onoho

starého tisku (v. . 2), nebo podle vydání Normberského (tedy ve

znní VIII) s podpisy moravských pán a datem 28. záí 1415.

3*

36

6. Tétéž pedlohy užito snad v knize Prateol-us, Historia

omnium conciliorum, Lugduni Batavorum 1610, již vydal Lydius;toto vydání nebylo mi pístupno.

7. Na tyto dva tisky odkazuje, a tím práv, jakož i stejným nadpisem

dosvduje, že jim pedlohou bylo vydání z r. 1524, Ed. Brownv uvedené svrchu publikaci Fasciculus rerum expetendarum . . . Londini

MDCXC, v jejím II. svazku str. 608—610. I zde tedy máme pedsebou tisk listu moravského ze sjezdu ve Šternberce (. VIII).

7a. Z vydání Normberského uveejnil ást listu S e y f r i e d,

Dissertatio hist. de Johannis Hussi martyris ortu . . . (Jenae 1698),

str. 115—116.

8. Pak pistupuje von der Hardt, Magnum oecumenicumconcilium Conštantiense IV (Francofurti et Lipsiae 1699), kde na str.

495—497 te se list náš ve znní . I, jak již uvedeno, podle rukopisu

Helmstadtského (H).

9. Kdežto tedy podle jednotlivých opis, anebo podle ztraceného

dnes originálu . Vlil docházelo k vydání nebo petiskm astji,

o jediném originále podnes ješt zachovaném, zdá se, ani se nevdlo.Ale již v roce po vydání v. d. Hardtov také originál Edinburský

položen za základ nového vydání. Poídil je G ot tf. Vi 1. L ei bn i tz,

Mantissa codicis iuris gentium (Hannoverae 1700) 1 1 str. 130— 133 . XV.Že pedlohou vzat originál Edinburský, tedy že z nho opis pro tisk

poízen, svdí prohlášení na konci otištné, jímž správcové bibliotéky

Edinburské vysvdují správnost opisu. Zní: Quod haec sit verissima

copia et fidelissimum exemplár protestacionis Bohemicae principalis et

authenticae inter archiva academiae Edinburgenae servatae;post exactis-

simam et accuratissimam collationem attestamur. Dabamus in prae-

dicto Athenaeo die Decembris decimo nono anno aerae Christianae

supra millesimum sexcentesimum et nonagesimo sexto. Cil. Rulae

S. T. et P. P. primarius. Robertus Henderson Bibliothecarius et aca-

demiae ab archivis. Jest to tedy vrný otisk originálu (A), Palackého

. II.

10. O málo pozdji však vešel tento text (. 1 1), a ne bezprostedn,také jiným vydáním ve známost, k nmuž vlastn pípravy uinnyjiž díve. R. 1696 poznal Jan Jindich Lóderna své cestpo Hollandsku a Anglii v Oxforde opis listu našeho, poslaný tam z Edin-

burka s poznámkou: A true copy of the Bohemien Protestation

against the Council of Constance for burning of John Huss et Hiero-

nymus Prage contrare to there safe conduct, they had given. Giver(!)

to the university library of Oxfort Dec. 2. 1695 by M r Anderson, keeper

of the publick library at Edtnburgk (vrný opis eské protestace proti

koncilu Kostnickému pro upálení Jana Husa a Jeronýma z Prahy

') Prohlášení toto otiskl Z i b r t, Bibliogr. . hist. 11,5. 476, str. 259. V pe-kladu zní: „Vysvdujeme po nejbedlivjším a nejpesnjším srovnání, že jest

to zcela pravý opis a úpln vrný exemplá pedního a pravého ohrazení e-ského, chovaného v archive university Edinburské. Dáno v eeném ústav dne19. prosince roku letopotu kesanského po tisíci a šesti stech devadesátéhošestého."

:w

proti jejich glejtu, jenž jim dán. Daroval universitní knihovn v Oxforde

dne 2. prosince 1695 pan Anderson 1), knihovník veejné knihovny

v Edinburce).

Tuto kopii opsal tedy Lóder hned r. 1696. Zdá se, že jeho zájem

pro ni nebyl úpln spontánní. Aspo tolik jest z pedmluvy k jeho

pozdjšímu vydání patrno, že opis jeho ml býti pivtlen ostatnímu

materiálu o koncilu Kostnickém, jenž od nkolika let pod auspiciemi

vévody Rudolfa Brunšvického sbírán pro velikou publikaci, jejímž vydá-

ním poven von der Hardt. Ale než Loder opis svj mohl doruiti,

byla publikace již vytištna a zejména píslušný svazek IV. již v rukách

tenástva. Tím se stalo, že se Loder odhodlal vydati svj opis samostatn.Tak došlo k publikaci, jež má titul: Protestatio Bohemorum oder der aus

voliér Pragischer Reichs-Versammlung / im Jahr Christi 1415 den 2.

Sept. an das Concilium nacher Costnitz /abgefertigter Hussiten Brieff /

Worinne 99 Hohe und Vornehme Personen wider die Grausamkeit an

M. Joh. Hussen. der schon wurcklich verbrennet gewesen / und M.Hieronymum, welcher nur verbrennet gehalten worden / eifferigst

pro/estiret. Eigenhándig /nach der Copey des Edenburgischen Msc, auff

der Bibliothec zu Oxfort / abcopiret / aus dem Lateinischen ins Teutsche

bersetzet /und . . . herausgegeben von M. Johann Heinrich Loder . . .

Leipzig/bey Johann Ludwig Gleditsch / anno Christi 1705. 2)

11. Vydání pkn vypravené, známou zdailou rytinou upálení

Husova (má ji již v. d. Hardt) ozdobené, poznámkami a rznotenímitextu v. d. Hardtova opatené, došlo patrn znané obliby. Již po

7 letech musilo býti poízeno po druhé s týmž titulem (Leipzig, zu finden

bey Johann.Ludwig Gledisch und Moritz Georg Weidmarin 1712) s touž

výzdobou, jen ješt úhlednjší, ale s etnjšími pounými poznám-kami.

Publikace Loderova má však také tu cenu, že nás ponkud seznamuje

s pedcházejícími osudy našeho dokumentu. Vypravuje totiž Loder

(v pedmluv str. 1), že podle zprávy, jíž se mu v Oxforde dostalo,

byl list v ticetileté válce odnesen z Nmecka do Švédska, a odtud

pišel do Edinburka ( ... die Nachricht ertheilet, ob wáre derselbige imdreyszig-jáhrigen Schwedischen Kriege aus Teutschland nach Schweden

und von da nach Edenburg gekommen). Není to sice eeno úpln jasn,

ale myslím, že se nemže rozumti o korii Hendersonem darované,

nýbrž o vlastním originále Edinburském. A tu mám za to, že není píintéto zpráv neviti. Od konce ticetileté války neuplynula ješt doba

tak píliš znaná, aby v Edinburce nebyli mohli vdti, že tam list

pišel ze Švédska.

Dležitjší však jest, jak se dostal do Švédska. Ona zpráva praví,

že z Nmecka, a nelze ovšem zcela vyluovati možnosti, že také tam

byl by se list mohl nkde uchovati. Jist však jest mnohem pravd-podobnjší, že se zde Nmeckem míní v tehdejším smyslu svatá ímskáíše, k níž také echy náležely, a že tedy list náš do Švédska s jinou

umleckou a vdeckou koistí odnesen byl z ech. Zde jist bylo mnohem

') Patrné týž, který se v prohlášení u Leibnitze podepisuje Henderson.2) Titul švabachem, jen slova zde kursivn vytištná latinkou.

více zájmu uchovati ho, a jako se do ech vrátila ada dokument, které

na p. s sebou do Kostnice vezl Hus, jako do ech zpt pišel originál

vysvdení o jeho pravovrnosti (pí 1. . 1) a originál listu, jímž nkteíeští páni vybízeli dvoany Zikmundovy k zakroení (píl. . 6), tak jest

jist velmi pravdpodobné, že se sem vrátil také dokument tento, a odtud

potom s hojnou koistí ostatní dostal se do Švédska.

12. R. 1715 došlo v Normberce k novému vydání díla Historia

et monumenta . . . Johannis Hus, kde také list náš na str.98— 100 znovu

otištn ; jest to petisk vydání zde pod . 4 uvedeného.

13. O rok pozdji otiskl list náš L u n i g, Spicilegium ecclesiasticum

des Teutschen Reichsarchivs I (Leipzig 1716), str. 208n. . 117. Jest to

petisk listu Edinburského (. II) patrn podle vydání Leibnitzova

(uvedeného pod . 9) poízený.

14. V publikaci: Sacrosancta concilia ad regiam editionem exacta,

quae olim quarta parte prodiit aucta studio P h i 1. Labbei etGabr.Cossart i S. Jesu XVI (Venetiis 1731) teme na str. 289 n.

text našeho listu (podle . I), tuším z tisku v. d. Hardtova.

14a) Poizuje tvrté vydání dissertace Seyfriedovy (v. . 7a).

J. Ch. M y 1 i u s (vydal Fr. A. Halbaner v Jen 1743) na str. 262—264vydal ást listu našeho také od Seyfrieda pipojenou, jak sám praví,

podle tisku žaláních epištol z r. 1536 (v. svrchu . 3), ale v poznámkáchpipojil rznotení otisku Lóderova z r. 1712 (. 11), str. 580—89.

15. Jan Dominik Mansi, Sacrorum conciliorum nova et

aplissima collectio . . . sv. XXV II (Venetiis 1784) pináší list náš ve

znní . I, patrn podle tisku v. d. Hardtova (. 8), a cituje: ,,Ex

gemino ms. Helmstad."

16. F r. Palacký, Documenta M. Johannis Hus.. Pragae

1869 poídil nové vydání na základ M, Mus, H, Ol; zde také podánúplný seznam podpis, jak se na jednotlivých z 8 exemplá vyskyto-

valy (podle Ol. a H), jako se byl již dávno ped tím Palacký pokusil

zjistiti jména tato v lánku: Popis 452 jmen šlechty eské a Moravské . . .

M. 1834 str. 325 -334.

17. Potom Spolenost pátel starožitností, vydávajíc r. 1901

svtlotiskem reprodukci originálu Edinburského, poídila (v Praze

b. r.) nový otisk latinského textu podle vydání Palackého s nkterýmiopravami podle textu A.

18. R. 1903 vyšel nový petisk M a n s i h o (. 15) v Paíži—Lipsku(editio iterata ad editionis principis exemplum a Huberto Welter,

bibliopola Via dieta Bernard Palissy 4, Parisius MDCCCCIII). kde se

list náš te na str. 788—795.

19. Ve Výmarském vydání dl Lutherových ve sv. padesátém loni

vydaném (D. Martin Luthers Werke. Kritische Gesamtausgabe, 50.

Band, Weimar 1914) najdeme (str. 16—39) petisk onoho prvníhovydání žaláních list Husových (Tes epistolae, v. . 3) a zde tedytaké petisk stížného listu eského (str. 31—34). Jest to petisk onohovydání podle Passionálu Jenského (. 1) s latinou již zušlechtnoujak o tom již svrchu byla zmínka.

39

Vydání nynjší jest tedy 20. vydání latinského textu.

eský peklad vyšel tiskem

a) V Normberském vydání Postilly Husovy r. 1563 f. 247-249.

List má zde mylné datum 2. záí 1416, ale podává peklad listu ve

znní . I, tedy se jmény vydavatel v úvod.b) ve vydání Postilly z r. 1564, 1 1, 221 a n.

;jest to petisk vydání

pedcházejícího.

c) Paprocký, Diadochos, O stavu mstském (v Praze 1602)

na f 49—51 otiskuje peklad listu ve znní . I.

d) F r a n t. Palacký otiskl r. 1844 v Archive eském 1 1 1 str.

187 -193 staroeský peklad listu našeho, o nmž praví, že jest souvký;

nevím však, odkud mu byl znám.

e) Pi zmínném svrchu (pod . 16) faksimilovém vydání a otiskem

latinského textu otištn také staroeský peklad podle vydání Pa-

lackého.

Nmecký peklad, pokud vím, poprvé vyšel

a) pi nmeckém vydání oné publikace žaláních list (Tes epistolae)

s titulem Vier christliche Briefe, so Johann Hus... aus dem gefengck-

nus . . . geschrieben hat, verteutscht . . . (Wittemberg) 1537; pekladte se na f C 4—D 3, jest poízen podle latinského vydání, ale pipojena

ada podpis vydání z r. 1524

P) pi druhém nmeckém pekladu oné knihy: Ettliche Brieue

Johannis Huss . . . Wittemberg 1537; zde jest peklad na 1. D—D4'

s datem 2. záí 1416, ale bez podpis, tedy podle Passionálu.

v) pi tetím 1) nmeckém vydání: Ettliche Brieffe Johannis Huss . .

.

(Wittemberg) 1537

S) pi tvrtém, dosud nepovšimnutém vydání: Etliche Briefe

Johannis Hus. .. Strassburg (Wendel Rihel) 1537 na 1. Cil Iv—DIIKe) Pozdji pibyl ješt nmecký peklad: Des heiligen Merterers

Magi. Joan. Hussen I II I brieffe aus dem Gefengnis im Concilio zu

Costnitz ' an die Behmen geschrieben. Der Behmischen und Mererischen

herrn brieffe ans Concilium . . . Magdeburg. Peklad našeho dokumentute se tu na list B4'—C2'; je poízen patrn podle Passionálu Jenského.

nebo spíše podle Tes epistolae (. 3.).

"Ql V knize: Des grossen gemein Concilium zu Costenecz gehalten

kurtze . . . beschreibung . . . durch Johann Stumpffen (Ziirich)

1541 te se na listu CXXXVI—CXXXVI II peklad našeho doku-

mentu s datem 2. záí 1416 a se zmínkou o 54 podpisech, jichž však

neuvádí.

vj) C h. W a 1 p u r g e r, Hussus redivivus, das ist Grúndtliche

vnd eigentliche Beschreibung / aller Handlungen . . . welche in Sachen

M. Johann Hussen . . . ergangen seyn, Gera (Andr. Mamitzsch) 1623

uveejnil nmecký peklad našeho listu na str. 571—582 s datem 2. záí

1415, ale s podpisy moravských pán (podle . VIII), k nimž pipojil

ješt podpisy listu hlavního (. I.).

1) Pro tento výet nmeckých text užito dat, jež sestavil O. C 1 e m e n

v doteném svrchu vydání spisj Lutherových, str. 20 n. ; tetího pod y uvede-

ného vydání nemohl jsem se dohledati.

O) Petisk tohoto tisku najde se v druhém vydání jeho knihy s týmž

titulem až na první slova Hussus combustus non convictus (Gera. durch

Andr. Mamitzsch 1625) na str. 571—582.

i) R. 1705 vyšel nmecký peklad pi vydání Lóderov (. 10.).

jenž opakován

x) pi druhém vydání této knihy (. II.).

X) R o y k o, Gesch. der grossen allgem. Kirchenversammlung

zu Kostniz III (Prag 1784) str. 73—81 uveejnil nmecký peklad podle

tisku v. d. Hardta.

(a) V knize „Verurtheilung und Tod des Mártyrers Johannes Huss

nebst den betreffenden Aktenstucken und einigen Briefen von Huss

aufs neue herausgegeben auf Veranlassung des Duisburger Katechismus

(Schwelm 1845; dkuji za ni laskavosti p. uitele Rambouska) te se

nmecký peklad bez data ale nikoliv podle textu I. na str. 102— 105.

v) Const. v Kugelgen, Die Gefangenschaftsbriefe des

Johann Hus (Leipziz 1902) vydal znovu publikaci svrchu (pod a)

dotenou; zde teme peklad eského stížného listu na str. 23—29. Jest

to petisk oné knihy, tedy list s datem 2. záí 1416, ale s podpisy pánMoravských (podle . VIII) z tisku r. 1524 (. 2).

Jiných nmeckých peklad nepodailo se mi zjistiti.

Ješt nkolik slov o zpsobu tohoto vydání. Pokládal jsem za

samozejmé, že za základ musím položiti jediný zachovaný originál,

když nad to ješt i v píloze jest reprodukován. Ale pi tom bylo nutno

uvážiti, že nejdležitjší list (Palackého . I), který svým zaátkemliší se od ostatních a který jist platil za první, nemže býti zcela pe-hlížen. Sice zetel k nmu nesml po mém soudu jíti tak daleko, aby

jeho znní bylo položeno za základ, když ho známe jen z kopií a pozdních

tisk, ale zaátek nemohl býti pominut. Položil jsem tedy na zaátekvedle sebe znní jeho a znní našeho originálu, v dálejšku však podávámvšude znní originálu a v poznámkách pipojuji varianty opis. Vím.

že proti tomu zpsobu lze lecco namítati, nicmén nebojím se, že by

ho nebylo lze obhájiti. Znní listiny v originále zachované jest jist nej-

dležitjší a to tedy v edici parallelním položením zaátk podáno celé.

Ale tím také zachránna nejpodstatnjší ást listu I., když jinak místa,

kde se texty rozcházejí, jsou celkem povahy podízenjší a podáním jich

v rznoteních pvodní znní I. listu jest zachyceno.

Varianty k textu podány ze všech pístupných rukopis a starých

tisk, pokud rukopisy zastupují, k urení jmen a poadu podpis užil jsem

po píkladu Palackého také citaní bully koncilu ze dne 20. února 1416

(v. d. Hardt IV, 928 n), kdež jména všech podepisovatel uvedena,

zrovna tak. jako jsem pihlížel i k ostatním tiskm a pekladm, kdejména, teba jen ásten, uvedena jsou. Ale rznotení z nich zpravidla

neuvádím: cizí vydavatelé neumli ísti neznámých jmen, uvádnívariant by znamenalo podávati seznam jejich omyl a tiskových chyb,

což by bylo jist bezúelné. Za základ pro jednotlivá jména . 1 1 1 až

VIII vzat arci rukopis Ol. jediný, který je pináší. Ale i v nm jménajsou podána velmi chybn. Písa byl patrn Nmec (jest to patrno

ti

vedle jiného i z toho, že asto pvodní š = ss nahrazuje spežkou ,sch'

atd.), jemuž eská jména dlala obtíže a jenž je všelijak komolil; tak

na p. velmi asto eské psané rz píše obrácen zr (Pzriedbor místo

Prziedbor a p.). Takovéto zejmé omyly jsem v textu opravil a chybnétení Ol položil do poznámky. Podobn také v nkolika jiných pípadech,

kde nemže býti pochybností, anebo kde tení citaní bully u Hardta (H)

usnaduje rozhodnutí, položil jsem do textu tení již opravené a chybnouvariantu do poznámky. Ale jen tam, kde nemže býti pochybností.

Jinak jsem ponechal tení rukopisné (nkdy s variantami H), neopravuje

jich vbec. Správné znní jmen najde se, pokud je lze zjistiti, v po-

pisech za eskými peklady. Pro lepší pehled pidána tudíž (po vzoru

Palackého) k jednotlivým jménm ísla.

Staroeský peklad posledního kusu otištn podle vydání Palackého

v Archivu eském, na pání od vydavatelstva projevené pipojil jsem

také peklad novoeský, jenž otištn vedle staroeského a za nímž

podána ada jmen, pokud lze rektifikovaných.

A ješt jedna poznámka: Vtšina list zde otištných jest psána

esky. U latinských ediní formy jsou celkem ustáleny, ne tak u es-kých. Rozumí se, nemá-li vydání býti vyhrazeno za etbu nkolikaodborník, že nemže reprodukovati text pravopisem pvodníhorukopisu, který by, i pi vdeckém užívání od nefilologa nepohodlný,

laiku je inil místy i nesrozumitelnými. Od palaeografického otisku

bylo tedy samozejm nutno upustiti, ale pro transkripci není

dosud pevn ustálených pravidel. Obtíže tu psobí na p. jotace,

jež nkde nebývá graficky znázornna, jinde^ však se vyskytuje

chybn. Hledal jsem ovšem pouení u odborník :— a dkuji zvlášt

p. prof. Zubatému za mncfhou vzácnou radu — ale plné bezpenosti

nikde není. Podle mého mínní dslednost by žádala transkribovati

podle uritého zpsobu dsledn, a tedy i chyby, a možná, že

jsem se toho nkde, hledv pvodn této zásady, nevyvaroval. Ale

na pokyn se strany odborné hledl jsem zpravidla v textu uvádtitranskribovaný tvar správný a uvedl v poznámce, jak jest kde psán.

Ve vcech nesporných ovšem jsem chyb nepodržel, zachovávaje toliko

grafické zvláštnosti jednotlivých písa. Z té píiny podržel jsem

i ,w', aby vyniklo, že nkde písa užívá již ,v' v téže platnosti. Chyby,které se jist najdou, prosím, aby byly prominuty. Smysl textu není

jimi porušen nikde a na tom mi záleželo arci pedevším.

/.

enk z Wartenberka, Botek z Kunítátu a Vilém Zvíetický jménemostatních v rad shromáždných pán vysvdují M. Janovi Husovi, že

arcibiskup Konrád, byv od nich po pání Husov tázán, vyznal, ze neví

o nm kacíství, a žádají krále Zikmunda, aby Husovi na koncilu

opatil slyiení.

V Praze 1414, íjen 7.

Originál v archivu c. k. university Karlovy-Ferdinandovy v Praze

( = A) ; opis v rukopise Mladofiovicov v knihovn Musejní str. 61 { = M)

;

jiný opis v rukopise Vídeské dvorní knihovny . 4557 /. 184'—1S5 (=C).

Tisky: Monumenta univ. Prag. II . II str. 40—50 ( = z A) ; Pa-

lacký, Archiv eský III str. 181—182 ( = z A) ; Hófler I , str. 170 ( = z M)

:

Palacký, Docum. str. 531 ( = z A a M).

Latinský peklad: Epistolae I 7' = Op. I f 75' = Op. I- sir. 96 ; Palacký,

Docum. str. 532.

Nmecký peklad: Stumpf, Des grossen gemeinen Concilium zu

Costencz Beschreibung (1541) fol. XXXVII, Walpurger, Hussus redivivus

(1623) str. 200—202, Walpurger, Hussus combustus (1625) str. 200— 201,

Hojler 1, z6g.

Najoswiecenjšiemu kniežeti a pánu, panu

Sigmundovi ímskému a Vherskému etc. králi, pánunašemu milostiwému.

My enk z Wartemberka, a najwyší b purkrabie Pražským Boek d

z Cunstatu«, Wilém* z1 Wartemberkae odjinud* ze' Zwieeticz, k službu swúwrnú wzkazujem 1 a wyznáwáme 1" tiemto" listem, že poctiwý Mistr

a .Wartmberga' M, .Wartenberga" C — b .nawyší (nawiffy)' M. — c .Prazki"Prazfky' C, .Prazfki' A. — d .Boek' M. — o ,z Kunstatu odjinud z Pod-

brad' C, ,z Cunstatu odjinud z Podbrad' M. — f ,Wylem' A, C. M. — g .Wartm-berga' M, .Wartemberga' C. — h .otjinu C. — i chybí v M. — ^ ,Zwie*ticz* A/. —.wzkazuji' M. — m .wyznáwámy' C. — n .tímto' AI.

1 Vilém Zvietický z Wartenberka, otec M'. Zdislava ze Zvletic, pítele Husova. —

41!

Jan Hus poslal jest list swój nám, když sme byli w obecné rad s mno-

hými jinými pány2,proš nás, abychom otázaliP knze". Conrada arci-

biskupa Pražského3,jenž jest tudiež 1" s námi byl, wie-li do nho které

kacierstwie s aneb který blud, že s chce najprw zde zprawiti, aneb

utrpti, jakož' slušie a u hodné jest, nezprawil-li by s. Pakli newie,

aby také to wyznal, a dal jemu swdectwiev toho pod' swú> peetí."

To sme uinili, a wyznal jest tudiež knz arcibiskup 1 déwe" eenýka z

, že newie nižádného kacierstwie ani bludu na Mistra Hussi,aa

aniž jemu dáwá winy; než papež, ten bb ho winí, ped cc tiem sdd Mistr

Hus zpraw. A k tomu na swdomie ee swé sme" peeti pitiskli k tomuto

listu.

A také, najjassnjšíse králi, pane náš milostiwý, zem eské ddici

i cti jejie hh obránce" i milowníe kk,prosíme Twé Milosti, ra sdd k tomu

staten a milostiw piiniti, aby déwe? eenému Mistru Janowi

bylo dáno na swolání" zjewnémm slyšenie k jeho prawd, aby nebyl

pokutn pohann"" k hanb jazyku našeho00 i zem eské. Nebfpp

uffáme"."- pánu bohu a Twérr Milosti, že tudy znikneme narenie kiwého.

Psán w Praze**5 léta ot" narozenie syna božieho po tisíci po tyechstech"" trnádctého™ w tu nedli 4 po swatém Františku"™.

Originál A podlepen jiným papírem, takže nelze zjistiti, bylo-li na

rubu co psáno. Pod textem byly pitištny ti peíeti v zeleném vosku, nyní

valn porušené; na první vidti toliko znak eka z Wartenberka (legenda

odpadala), na druhé zbytky znaku Bokova a legendy infTdT, ze tetí jen

neitelný zbytek legendy. — KMaC pedeslán tento nadpis: ,De z consilioz

ad z sanctum z Jacobum z. Literaxx barronum^y regni Boemie, quam

scribunt etc. Hungarie zz regi, de qua circa principium fita mencio,5

ipsorum sigillis sigillata, sequitur de verbo ad verbum et est talis'

Pední pánové Moravští vybízejí krále Zikmunda, aby nedopustil

koncilu M. Jana Husa vzniti a trápiti, nýbrž, opate mu veejného

slyšení, glejtu svému zjednal prchodu za všech okolností.

o,prose (profie)' M,C; v A psáno .proffie'. — P v M opraveno z ,otali'. —

Q ,knze (kniezie)' M. — r .tudíž' M. — s .kacístwie' M. — ' ,jakž' C, ,ykož' M. —"'.aneb' C, M. kdež ,a' doplnno nad ádkem. — v .svdectwí' M, , doplnno nad

ádkem. — w .poetí' M. — * .archibiskup" M. — v .diewe' M .— z chybí v C. —

aa.Husi (Hufy)'C. — bb ,te' M omylem.— cc .pe M. — dd ,se' M. — ee .swdectwie"

M, C. — ff .srny' NI. — ee .najjasnjší' C. — hh Její' M. — " .obránce' C. —kk .milowníé- M. — " .swolánie' M. — mm v C opraveno ze .zewné'. — nn .po-

hanin' M. — °° .našeho' M. — PP ,Neb' M, C. — <W .ufáme' M. — rr ,Wašie'

/,/_ C. — ss.u Praze' C„w Praze' M. — ",

M .— "" ,po tissíci po trstech'

M. — vv C .ótrnádstého' opraveno z .tinadstého'. — ww .Franczišku' M. —xx .Littera' C. — vv .baronm' C. — zz .Vngarie' C. — * vC dvakrát, prvé škrtnuto.

- Srvn.ktomu, co praví Palacký III, 1, str. iyg, Tomek, Djepis Prahy IIP,

559. _3 Konrád z Vechty, arcibiskup Pražský v l. 1413—1431. — * 7- íjna 1414.

i Mínno jest vypravování Petra z Mladoovic (v obou tchto rkpech obsažené),

kdež se o této listin iní zmínka na zaátku pi líení píprav Husových k cest

na koncil.

II

Veliké Meziíí, 1415, leden.

Rukopis Mladoovicv v bibliothéce Musejní sir. 62—63 ( =M);rukopis dvorní knihovny Vídeské . 4557 f. 185—185 ( = Q.

Tisky: Archiv eský III sir. 182—183(1 M) ; Hójler I. 172—173(z M); Palacký, Docum. sir. 534 {z M).

Latinský peklad: Epistolae I 8— K 2' = Op I f 76—76' = Op I1

str. <)6n. ; Palacký, Docum. 535—536.

Nmecký peklad: Stumpf XXXI; Walpurger 1623 str. 267—270 =Walpurger 1625 str. 267—270; Hófler I, str. 171-—172.

List nemá pesného data; z okolnosti však, ze do Kostnice došel pedPopelení stedou (13. února) 1415, jak naznauje pípisek v rukopisech,

plyne, ze sjezd, z néhož vyšel, konán asi v lednu; srovn. svrchu str. 10

pozn. 2. Pisatelé znali arci list . 1, a ho užili jen málo.

Služba naše naped* Twé Milosti, najoswícenejší kníže b, králi

a pane, pane náš milostiwý! Jakož welebný muž a rozmnožitel Písmaswatého, Mistr Jan Hus jel jest odsud k obecnému c kstanskému d

swolání do Constanczí e dobrowoln, pro kiwé narenie, 1, kteréž' jest

jemu scestn, a skrze to wšie eské korun a hlaholu eskému pi-pissowánoe, na kterémžto swolánie h chtl jest i srden žádal jest pro

oistnie swéi wšie eské' koruny o dpowiedati k wšém i každém u-

zwlášt 1 pd m obcí sboru swatého a zjwn," aby kto jemu w emwinu dal; a tu swú wier dále wšemu kstanstwí? chtl zjwitifl

a ohlásiti, a byl-liby wm r scsten shledán, jehož bohdá5 nic takowéhodo nho newieme, než wše dobré, hotow jest byl toho poprawiti podle

swých starších zpráwy a nauenie Písmem swatým ; a Twá Milost list

gleitownie* jemu poslala3 , a ten jest zde po wší" zemi eské' i Morawskérozhlášen: tu2 když jest do Constanczíe pijel, jakožv slyšíme, jat jest

wtomgleytu2 au wzenie wsazen 4 beze wší u zpráwy i s 1 y š e n i ew,

proti prawd* a ádu i gleitu Twú Milostí wydanémuy. A o to zde i jinde

mezi z knížatyaa, pány, chudými i bohatými weliké ei L,b jdú, že otec

swatý tak jest proti ádu a prawd a p r o t i2 g 1 e i t ucc Twé Milosti

a v M opraveno z .napi. — b .najoswiecenjšie kniežé" C. — c v C opra-veno z .obcnému'. — <J .kesanskému' C. — e .Constancie' C. — ' v M omylem.kteréž'. — B,pipisowáno'C. — h .swoláni' C. — i

,eské' C, v M psáno .cziefke'.

— k .otpowieati' C. — 1 psáno: .zwlaftie'. — m .pe C. — n v M opraveno ze:

.zegiewnie', v C .zjewné'. — o psáno: .wfiemu' M, .wffemu' C. — P .kesan.' C. —Q .zjewiti' C. — r ,aem' C. — s .buohdá' C. -r- * .gleytowný' C. — " .wšie' C. —v .jakž' C. — w .slyšénie' C: v M opraveno ze .fliffime'. — * v C opraveno z:

.práwu'. — y .wydaného' M i C. — z v M omylem: ,mézi'. — M .kniežaty' C. —t>b ,i'C. — cc v C opraveno z .gleytu proti'.

1 Srovn. . 1. — * Srovn. vyhlášku Jana z Chlumu svrchu v textu. —n Glejt má datum iS. íjna 1414 a dodán byl Husovi teprve v Kostnici. —4 Dne íS.listopadu 1414 byl Hus jat a veznin nejprve v domi kantora Kostnického,potom od 6. prosince v kláštee Dominikán.

15

uinil, a muže sprawedliwého bez winy u wzenie wssadil*1. Protož

Twá Milost ra to milostiw ee opatiti jako král a pán a ddic nápadnýkoruny eské, a Mistr Jan Hus prost bude z toho neádného wzenie;a Twá Milost ra jemu naped pro buóh zjewné a swobodné slyšnie"zjednati, a tu, a jemu kto w em,kterú winu dá, zjewnes odpowiedáhh

,

jakož je" zjewn a bez strachu zákon boží kázal. A bude-li w em ádema prawým práwem shledán, a se kk stane, jakožby na to slušalo 11

;

a6 Twé Milosti gleit a wdymm proskok má. Neb jinak mohl nn by Twé00

Milosti i wšie eské korunpp úraz skrze to býti, kdyžby s sprawedli-

wému lowku w takém gleitu co stalo; neb pán bóhi<) wie, že bychomneradi slyšeli rr

, kdyby se kk co cti Twé Milosti pro taký kus dotýkalo.

Neb proto^ bylaby píina mnohým, že by se kk Twé" Milosti gleitów

liknowali, jakož již o to ei uu bžie.

A Twá Milost muóž to dobeVT stawiti, jako milostiwýww král

a pán, a w dobrý konec uwésti**; a skrzeyy to Twá Milost naped" od

pána boha bude mieti otplatu a est od lidí, když Twá Milost" prawdymimo ád* nedá utisknuti.

Datum b

Laczko= de Crawar, capitaneus Morawie d, Boczko de Cunstat

alias de Podiebrad, Erhardus de Cunnstate alias de Skal, Wilhelmusde Persteyn f

,Johannes de Lomnicz, supremus camerarius Bru-

nensis, Hanussius de Lyppas, supremus marssalcus h regni Boemie,Petrus de Crawarz', supremus camerarius Olomucensis, JodocusHecht k de Rosycz, Vlricus de Hlawaticz, marchionatus Morawie d

subcamerarius, ceterique barrones 1 nunc in Mezirzieczm constituti6.

V obou rukopisech list nadepsán: .Literám subscriptam domini et

barrones n infrascripti pro liberacione Magisti Johannis Hus regi Con-stanciam dirrexeruntP ante carnisprivium 7 anno domini 1415, quesequitur et est talis.'

dd, .wsadil' C. — ee v M pvodní .milostn', opraveno mezi psaním. —" ,slyšenie' C. — SS ,zewn' C. — hh .otpowieda' C. — >i ,jes C. —kk ,s' C. — H v M opraveno ze .slušelo' — mm ,wždy' C. — nn ,moh'C, ale okraj oíznut. — °° v M psáno ,ttwe twé', ale prvé škrtnuto. —PP v M opraveno z .korun'. — <l<l ,buóh' C. — rr .slyšeli' C. — ss .potom' C. —ti ,ttwé' M. — "ij/C opraveno z .ei o to'. — ~™ ,to dobe muóž' C. — «w v Momylem psáno .milostwiui". — xx .uwiesti' M. — yy ,skrze' C. — ".naped — TwáMilost' v C omylem peskoeno. — a ,rá M. — b .Datum etc' C. — c v M nadpodpisy nadepsáno .Subscripcio'. — d .Morauie' C. — e .Cunsta C. — f .Pern-stein' C. — 6 .Lippa' C. — •» .marsalcus' C, v M opraveno z .marssalicus'. —> v M opraveno z .Crawarn' ; C .Cravaren'. — k v M opraveno z ,Heh. —1 .barones' C. — m .Mierzicz' M. — n .barones' C. — o .Constantiam' C. —P .direxerun C.

5 ale. — * Mínno fest Veliké Meziíí na Moravi, kteréž tenkrát ná-leželo Lackovi z Krava; srvn. Kratochvil. Vel. Meziíský okres (Vlastivda Mor.igo/) str. 46. — '

13. února 141$.

I

Neznámý pívrženec Husv (Jan 'z Chlumu}) ve veejné vyhlášce

dvody z Písma o kivém obvinní a nesprávném odsouzení mnohých

spravedlivých dovozuje nepravdivost svdeckých výpovdí proti Husovi a

nutnost jeho veejného slyšení.

V Kostnici 141 4, konec prosince —1415, zaátek ledna (ped 4.?)

Rkp. Teboský A 16 I 254—255 ( = Trb.), rkp. dvorní knih. Víde.

4002 f 107—108 ( = Vnb) ; druhá redakce zastoupena tiskem Op.

Tisky: Opera (Op) I. / 84— 85 (druhá redakce) — P- p. 101 n., Sedlák

v Hlídce iqii a odtud Nkolik text z doby husitské I str. 44—47 (z Trb).

eský peklad (úvodní a závrné ásti) v. svrchu str. 11 n.

Copia intimacionis applicate a in ecclesiis in civitate Constanciensi

et post obláte concilio, quod dixit, se multum fóre confusam et scriptorem

esse cognitum b.

Attendant universi et singuli, et presertim hoc sacrumc conci-

lium generale d, si e perfectum est iudicium e

, hominem' per deposicionem

testium qualiumcumque, personarum eciam infamium, iudicare, aliise

beneficiis et sufragiis iuris ab ipso repressis, cum hoc site contra omnem c

ordinem iuris nec non h processum Veteris et Nove legis.

Nam Act. 25. legitur, quod cum principes sacerdotum et primi

Judeorum Paulm apoštolm, ipsorum questus minuentem, coram

Festo, Romanorum, tunc gentilium, officiali, graviter accusarunt',

inter alia Festusk ipse respondi: ,,Non est consuetudo Romanis damp-

nare aliquem hominem, prius quam is, qui accusatur. presentes habeat

accusatores locumque defedendi accipiat ad abluenda crimina", que

ei obiciuntur Act. c 25c. Si enim tale erroneum iudicium approbaretur 1

a .applicata' Vnb. — b Nadpis tento jen v Vnb; Trb nadpisuje: .Litera ap-

pensa Constancie' ; zpracováni v Op. má nadpis: .Invectiva quorundam amicorumJoannis Hus, quod concilium Constantiense iniuste damnaverit eum'. — c chybí

v Op. — á .Constantiense' Op, naež následuje pídavek pozdl/Sí: ,non in spiritu

dei, sed in spiritu malicie, crudelitatis et furoris congregatum. Quis enim unquamaudivi. — e místo ,si — iudicium' v Op slova u predelle poznámce uvedená. —' .hominem innocentem' Op. — S místo .aliis — hoc si.y Op.: .Quod fecit synodus

Constantiensis, dum hominem iustum secundum improborum et malevolorumhominum protestationes condemnaret, testesque illius fide dignos reiiceret suppri-

meretque. Habuit enim Joannes Hus ex testibus archiepiscopum Pragensem, epi-

scopum Nazarathensem, protunc inquisitorem heretice pravitatis aliosque doctores

ac magistros, denique omneš status universi Bohemiae regni: qui tale il li testi-

monium dederant, quod in Bohemia nullos errores neque hereses doceret pre-

dicaretque. < Iniuste igitur illa meretrix Romana perfrictae frontis eum damnavit.

Quod fecit non soiumX — Pi odstavci prvním (ped .Iniuste') jest in margine po-

festes innocentiae Johannis Hus'. — h místo .nec non' mail Op: ,sed

eciam contra'. — '< .accusaren Trb., Op. — k chybí v Trb., Op. — ' .approba-

retur iudicium' Op.1 A.

47

a deo. tunc táli iniquo iudicio omneš vili iusti subscripti iuste dampna-

rentur, quod est falsumm .

Et nec obstát fáma malá inimicorum et wlgaris de hornin, cum c

et Christus, caput" christianorum, a suis inimicis et presertim princi-

pibus sacerdotum nedum in vita, sed et post mortem seductor et per-

versor populi falše ymmo falsissime famabatur, et ipsius Paulus apo-

stolus fideli ai2. „per infamiam et bonám famam" esse gradiendum.

Videamus itaque sacre scripture decursum. *

Nonne MoysiP, fideli famulo dei, legem eius cum ceteris adimplere

cupienti, Pharaoo fertur dixisse r: ,,Cui 3 dubium 5

,quod pessime cogi-

tetis?" Qui Pharao et ipsum persecutus est et populum dei Exo. X.

Occasione Doeg* Ydumei referentis Saulo, u quod Achimelech v

sacerdos confortaverat Dauid4, occidit Saul 80 viros et 5W portantes

ephot, simul mulieres eorum et parvulos, Reg.* 22.

Naboth iniuste c lapidatus est pro heredidate sua,5 eo quod falši

testes, filii Belial, inducti in consiliumv, „dixerunt contra eum testi-

monium", quod maledixit z Naboth deo et regi, 3" Reg> 21.

Ad suggestionem nequissimi Aman rex Asuerus b totum populum

Judeorum occidi preceperat, sed divina pietate liberati šunt per Hester,

nequiciam Aman Mardocheo detegente, et ulcione divina Aman merito

,,in patibulo" ipsod „suspensus est, quod paraverat Mardocheo",

Hester 4, 5, 6 capitulis. 6

Jeremiáš capiendam civitatem Jerusalem e a Caldeis f predicando

totum premuniverate populum. principes tamen populi dixerunt

Sedechie regi 7: ..Homo iste non querit pacem populo huic, sed malum",

et ob hoc in lacum luti missus fuit h, Jerem. 38.

,Viri 8 Caldei f accusaverunt" dolose Sydrak, Misak' et Abdenago 1 eo

quod ,,statuam auream" adorare nolebant, ut inmittantur in clibanumm

ignis, qui divino se tuente auxilio erepti" šunt incolumes de camini

incendio, Dan. 3°.

,, Principes9 et satrape'' Darii regis invidentes Danieli ipsumP accu-

santes ,,in lacum leonum" inmitti" persuaserunt, et ipso tuto divinitus,

* V Op jest pi následujícím odstavci in margine poznámka: .Exempla piorum

omnium temporum.qui calumniis et falsis criminationibus duriter exercitati suna na píslušných místech jednotlivá jména.

m falsum est Trb., Op. — « ,capu Vnb. — ° .fidelis' Op. — P ,Mosi'

Op. — q chybí v Trb. — r .fertur dixisse Pharao' Op. — * .dubium esOp. podle Vulg. — t .domini Heh' (!) Vnb, ,de Toch' Trb. — " .referentes

Saul' Op, .referentis Sauli' Trb. — v .Abimelech' Vnb, Trb. — " .octoginta

viros et quinque' Trb, Op ; ve Vnb nad ,5' nadepsáno .quinque". — x ,l Reg' Op. —v .concilium" Vnb, Op. — z .maledixeriOp. — a ,3'' Reg' chybí v Trb. — b ,Assue

rus' Op. — c chybí v Op. — d ,ipse' Vnb, Trb. — e,Jerosolymam' Trb. — ' ,Chal.

Op. — 8 .premonuera Op. — h ,es Trb. — i .Sidrach. Misach' Trb. .Sadrach,

Mesach' Op. — k chybí v Trb, Op. — 1 ,Abednego' Op. — m .caminum' Op. —» .errepti' Trb. — ° .incolomes' Vnb. — P ,et ipsum' Op. — i .missi' Op.

a. Cor. 6, 8. — 3 Bxod. io, io. — * Srovn. i. Reg. 22, 9 ad. — 6 Srovn.

3 Reg. 21, 13. — 6 Srvn. Esth. kap. 3—7. — ' Jerem. 38, 4 a 6. — 8 Dan.

.id. — ' Srvn. Dan. 6, 6—24.

4n

die sequenti accusatores in ipsum ,.lacum r missi"» cum uxoribus* ,,os-

sibusk šunt cominuti, Dan. 6.

Duo10í 1 li senes iniqui et „dierum malorum inveterati" presbiteri

consilia intra u se pertractabant falsa testimonia confingentes, ut publica

mote innocentem k Susannam opprimerent, ipsorum iniquitati dissen-

cientem. Quorum attestacionem Daniel iniquam ostendens et frivolam T

deduxit in palam, et ipsi divino ultore" iudicio mortem, quam pro-

ximis* dolose paraveranty, subierunt, Dan z. 13.

,,Conveneruntu adversus Jonathana viri pestilentes ex Israel,"

ut impellerent regem Allexandrum b,, adversus eum." Mach. X.

,, Simon", templi prepositus de tribu Beniamin d,

perversissime

,,loquebatur12 de Onia, provisorem e quoque f civitatis, ymmo defensorem

gentis suee et emulatorem h divinec legis 1 non erubuit insidiatorem

regni 1 dicere". Mach. 4m .

„Pharisei videntes" Jhesum discumbentem ,,in domo'* Mathei,

susurabant dicentes13 : ,,Quare cum publicanis et peccatoribus man-ducatP?" Mat. IX.

De Johanne continue ieiunante dicebant quidam sui insidiatores

et emuli 14: „Demonium habet". De Ihesu cum peccatoribus comedente

dicebant: ,,Ecce homo vorax et potator vini, publicanorum et pecca-

torum amicus", Mat. XI.°

Pharisei 10, videntes miraculum de ceco nato, quamvis negare

noni poterant, tamen falše contra deum r dicebant5: „Nos scimus, quia*

hic homo peccator est", Joh. IX. U Et cum16 nullum falsorum testi-

moniorum contra Ihesum probare possent, ut sue malicie satisfaciantv ,

dixerunt ad Pilátm presidem: ,,Si non esset hic malefactor, non tibi

tradidissemus eum", Joh. 18w

Quidam 17 questuarii, dolentes, quod suum questum amisissent,x

eo quod Paulus „spiritum phitonemy a quadam puella eiecerat, que suis

dominis non modicum questum prestabat", Paulm et Barnabam,quod sint 2 turbatoresaa civitatis false bb accusabant et ad verba eorumconcursum plebs fecerat cc adversus Paulm et Barnabam, et^ ,,scissis

eorum tunicis" iussi šunt ,,virgis cedi" et ,,in carcerem" mitti, Act. 16.

' ,Iocum' Vnb. — s ,mitti' Op. — t chybí ve Vnb; ,cum ipsis uxoribus'

Op. — u .inter' Vnb. — v ,femellam' Trb. — w .divina ulcione' Vnb. — x ,pro-

xime' Op. — y .paraverun Op. — z ,Dan. 3'Op. — a .Jonatham' Vnb. — b .Alexan-

drm' Op. — c chybí v Op. — d .Benyamyn' Vnb. — e .provisore' Op. — { .cuiusdam'Vnb. — e v Trb. ,sue gentis' opraveno z

,gentis sue' — h .enucliatorem' Vnb. —

• .legis dei' Op. — k chybí v Op, Trb. — ' ,regis' Op. — m ,3' Vnb. — o .Pharisei

— amicus, Mat XI' chybí ve Vnb. — p .manducat magister vester' Op. — <lvTrbdoplnno toutéž rukou mezi ádky. — r .Christum' Op. — s .dicentes' Vnb ; .dicebaOp. — t ,quo Trb. -u,X' Vnb. — v .satisfaceren Op. — w .19" Op. .XVI 1 1 :

Trb. — x u Trb. ,si' doplnno mezi ádky. — y .Pythonem' Op. — ' m Vnb.

opraveno ze ,sun. — »» .traditores' Trb, Op. — bb ,falso' Op. — « .plebis fece-

ran Vnb. — dd ,ideo' Op. —10 Srvn. Dan. kap. 13. — " /. Machab. 10, 61. — '-' 2. Mach. 4. r—2. —

10—11. — '« Mat. 11, iS—k). — »» Joh. 9, 24. — " Joh. 18, 30. —" Ad 16, l

49

..Gallione18 proconsule in Achaia" existente ,,insurrexerunt unoanimo Judei in Paulm, et adduxerunt eum ad tribunál, dicentes,

quia ee contra legem homo hic persuadet colere novum deum", Act. 18.

Quidam 19,,Judei de Asia", videntes Paulm ,,in templo", clama-

verunt": ,.Viri Israelitess, adiuvate, hic est homo, qui adversus populumet legem et locum hune omneš u\)ique doet, insuper et gentiles induxit

in templm et violavit hh sanctum istum locum". Act. 21''.

Disputante- Paulo apud kk Athenas, .quidam Epicurei 11 et Stoici

philosophi eidem dicebant: Quid sibi wlt seminator verborum hic dicere?

Alii vero dicebant: Novorum demoniorum videtur anuncciatormmesse", Act. 17.

Scribe et Pharisei falsum testimonium perhibebant de dominoet salvatore, dicentes eum esse Samaritánm, demonicum 1"1

, blas-

phemum, peccatorem. potatorem vini, voracem 00, mendacem, tributa

daripp cesari prohibentem rr, gentis comotorem et subversorem, ymmo

ut suam maliciam principes sacerdotum palliarent" acn ipsum iuste

videantur crucifixisse uu, post mortem ipsum coram Pilato seductorem

falše nominabant, ut clare totum ex decursu patet ewangeliorum.

Hiis itaque firmis et solidis sacre scripture vv processibus trutinatis,

attencius hoc expressantibus, quomodo dicti iusti viri quam plures

ex falsis contraww se latis testimoniis suppressi šunt et interempti**

quilibet^ fidelis catholicus conari debetzz et consulere, uta M. JohannesHus, qui libere ad hoc concilium venit b ad publicandam et ostendendamsuam innocenciam et fidei orthodoxe puritatem, non c conculcetur d

in angulis e per infames personas et suos graves inimicos, contra ipsumdeponentes et inique f testantes, quin pocius, ut veritas elucescats,

patenter et publice, presentes habens aceusatores locumque defendendi

ad abluenda, que ei obiciuntur h. erimina' asseeutus , audiatur 1

, ne

ee ,quo Trb. — ff .clamaverunt dicentes' Op. — ge ,Israel' Vnb. —hh .violaverun Trb. — ii Vnb.: ,24' a ped tím škrtnuto ,18'; Trb. ,24'.

— kl< .apu Trb. — H .Epicuri' Trb.. Vnb. — mrn .anunctiator' Trb,

.annunciator videtur' Op. — nn .demoniacum' Trb. — °° .voratorem' Op. —pp .dare' Op. — rr .prohibentem dari cesari' Vnb. — ss

, palient (?)' Vnb. —lt ,ac si' Vnb. — »" .circumcisisse" Vnb. — vv .seripture sacre' Vnb. —ww .coram' Op. — xx po tomto šlové vkládají Op tento passus pozdji pidaný:.quemadmodum vir iustus Joannes Hus ad falsam et iniquam testiumdeposicionem condemnatus est. non secus ac olim prophetae et ipse Christus

a Phariseis iniuste abiudicatus fuit. sic Joannes Hus, cuius doctrine vere nos testes

sumus, ab ista abominacione in loco sancto sedente et Antichristo violenter

interfectus est. Concilium igitur Constanciense et quecunque simili processu fiunt,

tale fuit. quemadmodum olim Phariseorum, ubi turpissima colluvies Judeorumsemper sentencias et statuta suorum seniorm servanda neglecto verbo dei urgebat

et per ea iustos damnabat. Sic modernus Antichristus cum suis satrapis omneš,qui eius impiis deeretis, verbo dei dissencientibus. contradieunt, occidit. — yy ,qui-

libet ergo' Op. — " .debeba Op. — a ,ne' Op. — b .venera Op. — c chybí

v Op. — d .conculcaretur' Op. — e .angulo' Vnb. — f .dolose' Vnb. — e .eluces-

cere Op. — h .obiiciebantur' Op.— ' ve Vnb. nezetelná zkratka nadepsána jinou

rukou zetelnji. — k chybí v Trb, Op. — 1 Op zde vkládají ,iusta defensio inno-

centis'.

> g Act. iS, iz— ij.— 19 Act. si, 27—28. — -° Act. i~. iS.

alias, si m minus iuste, quod c absitc, angulatim c oppressus fuerit, sitis

participes criminis ex consensu.

Ista n scriptura in civitate Constanciensi fuit annexa".

Páni Moravští na sjezde v Brní shromáldéní upozorují drazníkrále Zikmunda na protiprávní postup koncilu proti Husovi, ukazují

na následky, jaké to pro krále mže míti, a žádají dtklivl, aby svému

glejtu zjednal prchodu.

Brno, 1415, Mai 8.

Rukopis Mladoovicv v knihovní Musejní str. 65— 67 (=M);rukopis dvorní knihovny Vídeské l. 4557 / 186'—187' (= C).

Tisky: Archiv eský III str. 183—184 (z M); Hofler I, 177— 178

(z M); Palacký, Docum. str. $47—$48 (z M).

Latinský peklad: Epistolae K2—K3' = Op I / 76'—77 = Op I- str.

07; Palacký, Docum. str. 548—549.

Nlmecký peklad: Stumpf / LIIII—LV ; Walpurger 1623 str. 333—338 = Walpurger 1625 str. 333—338; Hofler I, 173—177.

List se opírá o . 2; místy užito i obrat z i. 1 a snad i 3; slova

petitem tistlná pejata z . 2, proloženým petitem z . z (3).

Služba naše napéd a Tvé Milosti, pnajoswícnejší'* knieže , králi a pane,

paned náš milostiwýl Tak jako* sme Twé Milosti prwé 1 psali' o Mistra

Jana Hus, lowka sprawedliwého a kazatele a rozmnožitele Písma swathéhoR

wrného a welebného, w žádné zlosti w našech zemiech h nikdy ne-

shledaného, kterak ten milý mistr a kazatel kstanský' pro kiwé a

scestné narenie zlými lidmi d a utrhawými a protiwníky slowa božího k,

pro kteréhož 1 lowka scestné narniem wšckna" koruna eská i jazyk

Slowenskýp jest pohann, akoli bez winy, jl°. jest swobodn r, beze

WŠeho pinucenie s, do Constancie, k obecnému swolánie1

, a chtél jest tho

scestné" a bezpráwné narénie v s sebe jako dobrý wrnýw kstan' a

Sx eské corunyv pdz obecným zborem" a wšeho kstanstwa' swésti bl\ pod

kleyty Twú Milostí wydanými. akoli tch cc jako dobrý lowk nepot-bowal. dd A tu pijew. nemohl nižádného sslyšénie jmieti ee

. akoli toho

"> ,cum' Op. — n ,Ista — annexa' má jen Trb. —a chyb! v M. — b .pnajoswiecenejšie' C. — c opraveno z , knize' v M

;

.kniež' v C. — d chyb! v C. — « Jakož' C. — • .prosili' C. — e .swatého' C. —h C: ,w našich zemiech' opraveno z: ,w zemiech našich'. — i .kesan.' C. — k ,bo-

žieho' C. — • .kteréhožto' C. — m ,a scestné narenie' C. — " .wšcka' C; v Mpsáno .wffieczna'. — ° ,es.' C. — P .Slowanský' C. — Q

,jel' C, v M psáno:

,giel'. — t v M omylem .swobdné". — * v M následuje škrtnuté ,mohu do Con-stancie'. — t .swoláni' C. — " .to scestné' C. — v .narenie' C. — w ,wrný,dobrý' C. — * v M psáno ,ss'. — / .koruny' C. — 2 ,pe C. — »» .sborem' C. —L,b .swiesti' M. — ec,jjch'C. — dd .nepotebowal' C. — ee .wyslyšenie mieti' C.

'tnin arci list ze sjezdu MeziHlského, zdi l. 2.

51

wšmi ff kesanskými' cstamiss žádal z hledal, ani zwésti hh: než mimo

ád a práwo pod" kleytyd wssazen d jestd byl w tžké kk wzenie. O kte-

rémžto kleytu" po wšch okolních zemiech hlassowé jdú, že s jest jemunemlo to státi, a že skrze to ti kleytowé" jsú porušeni a nad ním ne-

zdržánimm ; a my slyšíme a tžce nn pijímáme, což00 s proti Twé Milosti

cti dotýe.pp jako našho<w milostivého nápadného ddice^a pána. I uffali 53

sme, že by Twá Milost to ráila obmysliti, aby wášd kleyt" byl w swé

moci zachowán, pro nepátely waší" cti, dóstojenstwie a welebnosti,

aby s uu jich nižádný w potomných assích d nelekal, d ad lowkkstanský' wyslyšnie ml ped obcí zboru swatého, vv a bylliby w mww

scestném** shledán, aby k tomu bylo zjewn popraveno, ne po kútech;2

pakliby byl w prawd shledán, jakož bohdá za to mámy, vy aby také swé

prawdy od" boha pošlé požil.

Ano pak pohiechu slyšíme, jakož jest papež utekl 3, i ti jenž jsú

jeho b stíhli , wzat jest e z toho wzenie, buóh wie najlépe, í mocí,

a dán jest do ukrutnjšího' wzenie biskupu Constanskému4, tu kdež

jsú jemus ruce i noz h ukrutn nekstansky5 okowánk; a tak že ni-

žádné prawdy požiti nemóž 1

,ještoby pohanu toho neuinili. Protož,

milostiwý králi a pane, pro buóh a pro prawdu naped™, pro swé dósto-

jenstwí n a eské corunyv zwelebenie , a pro swé kleytyp, ra to milostiw

ješt opatiti a obmysliti, aby lowk sprawedliwý zproštn tohoi ukrut-

ného wzenie byl a wyslyšnie obecné ml r, a n e tak pokutn2 a scestns

mimo ád, práwo' a kleyty 11 tupen byl. A toho Twá Milost bude mieti

st u od" lidí, av odplatu konenú od zz pána boha. A uffáme" Wašie Weleb-

nosti, že pro naši wrnú službu Twá Milost k tomu s* piiní, jako mi-

lowný a laskawý ddic a pán nápadný této zem. Dán>"w Brn, na wigilji

Wstúpenie pána Ihesu Christa 6, w sswolánie pánów korúhewných mar-

krabství Morawsskéhov.

ff .toho jest wšemi' C: v M psáno .wssiemi'. — ee .cestami' C. — hh ,a myzwiesti' M. — >> ,po' C. — kk v M opakováno. — 11 ,gleit.' C. — mm .porušeni . . .

nezdržieni' C. — nn, tžce' C. — o°,co'C. — pp .dotýe' C. — 11 .našcho' M. —

f ,a nápadného ddice' C. — ss,u fali' C. — tt .wašie' C. — uu v C chybí,

v M psáno .abyssie'. —vv .swatého sboru' C. — ww ,w em' C;v M psáno ,czyem'.

—

** .scesten' C. v M psáno .fczefnem'. — w .máme' C. — zz ,o C. — a chybí

v M. — b ,jeho' C, v M psáno .gieho'. — c .stiehli' C. — d chybí v C. — e .jest

(yeft)' C, v M psáno .gyeft.'. — 'i/M opravováno, takže vlastní psáno .vkrutny-

cheyfyho'. — e .jemu" C ; v M psáno: ,gyemu\ — ^ v M opraveno z ,nohy'. —',kesan. 'C. — k .nekesansky ukowán' C. — 1 .nemuó' C. — m .nape C. —n .duóstojenstwie' C. — ° ,i welebenie' C. — P .gleyty' C. — 1 ,z toho' C. —r .wyslyšnie obecnie jml' C. — s .scesn' M, — t .pradw' (!) M. — u ,es C. —v ,i

-

C. — w ,ufáme' C. — * ,s k tomu' C. — y místo .Dán — Morawsského' má C:

Datum Brunne in vigília Ascensionis domini Ihesu Christi in congregacior.e ba-

ronm marchionatus Moravie". —2 Srvn. . i a 3. — 3 Jan XXIII uprchl z Kostnice v noci na 20. bezen 1415-

— * Když dne 24. bezna zízenci papežovi opouštli Kostnici, odevzdali klíe

vzení Husova králi Zikmundovi a koncilu ; od nich pedány biskupu Kostnickému

Otovi z Hachberga, který potom (v noci na 24. bezen) Husa pevezl na svoji tvrz Gott--

lieben, a krátce ped tím Husovi písemn ohlásil, že s jeho záležitostí nechce nic míti

;

srvn. vypravováni Petra z Mladoovic, Docum. 253 a zde svrchu str. 15. — 6 7"o bylo

ve vzeni na Gottliebách. Srvn. o tom úvod str. 1.5. — 88. kvtna 1415.

4*

Laczko z de Crawarn"", capitaneus Morawie bb, Boczko de Podiebrad,

Erhardus de Cunstat alias de Skal, Wylhelmus de Pyrssensteyn cc,

Johannes de Lomnyczdd, supremus camerarius czude Bru-

nensis", Petrus* de a Straznicz" supremus" camerarius" czude*

Olomucensis, Proczko" et Alsso" de Cunstathee alias de Lyssicz hh,

Jaroslaus de Stermberg'', Jodocus Hecht 1* de Rosicz, Vlricus

de Hlawatetz, subcamerarius marchionatus Morawie bb, ceterique

nobiles barronesmm nunc Brune congregati"".

V M dopis nadepsán: Copia litee domino regi hic directa Constan-

ciam ex parte dominorum de Morawia. Za podpisy: Hec igitur litera

est presentata et pronuncciata per quendam prelátm in convocacione

deputatorum et omnium nacionum, sed transsumpta de Boemico in

Latinm.

5.

eská Šlechta vytýká Zikmundovi, že pipustil kruté nakládání koncilu

s Husem a žádá, aby ho osvobodil z vzení, zjednal mu slyšení a bezpenýnávrat.

V Praze, 141 i. Mai 12.

Rukopis Mladoovicv v knihovní Musea království eského, str.

67—69 (= M).

Tisky: Archiv eský III, 184—185 (z M); Hófler I, 180— 182

(z M); Palacký, Docum. str. 550—552. (z M).

Latinský peklad: Palacký. Docum. str. 552—553.

Némecký peklad: Hófler I, str. 178—180.

Pedlohou listu tohoto byl list Moravských pán daný ve Velkém

Meziíí v lednu 141^ (. 2); místa odtud slovn pejatá tištna drobnýmpísmem ; vedle toho užito asi konceptu chystaného prohlášení pán eskýcha polských v Kostnici, jak svým místem upozornno a proloženým petitem

naznaeno, a z ásti i 1 a . 4. ; v. svrchu str. 24.

N ajjassnejšiemu a knieíti, panu Sigismundovi ímském u b

a Uherskému etc. králi, pánu našemu mi!ostiwému':mywdole psaní páni, rytiei a panoše zem eské i Morawské w z k a-

zujem službu swú wrnú. 1

Jakož papež Jan timedcítmý loni rozesslal po wšmc kstanstwíswé bully a listy, klada w nich a ohlašuje obecné swolánie do Constan-

2 V M nad jmény nadpis: .Subscripcio sequitur dominorum'. — « .Crawar" C.

— b *> .Morauie' C. — cc .Wilhelmus de Pernstein' C. — <Jd .Lomnicz' C. —« .Preczko' M. — << .Also' M. — se .Cunsta C. — hh .Lissecz

-

C, M. —ternberg

-

C. — *=k ,Hech - M i C. kde opraveno z .Hechf. — " .glei. C. —mm .barones' C. — nn .congregati etc' C.

» opraveno z .nayiaffnyeyffyemif M. — *> v M pedchází škrtnuté ,Rym'. —c psáno: .wfíyem' M.

1 5'

53

czie pro sjednánie d wiery kesanské a wšch* jiných roztržení, dáwajetmi listy a bullami wšem swój jistý a bezpený klayt a jistotu plnu

a slobodnú, aby každý, dobrý i zlý, kestan [68] i kacie, kteréhož-

koliwk ádu, bezpen mohl pijieti i otjieti k tomu i od toho swolání':

a nad to pikázal pod kletbu a zbawenie wšho dóstojenstwie, cti, úadówi obroków stawu duchowniemu i swtskému, aby ižádný nepekážel,ani což jeste na nm, pekážeti dal, ktožby k tomu obecnému swolánie

do Constanczie jel, nebo s zase wracowal: tu poctiwý muž a kazatelw r n ý- slowa božieho Mistr Jan Hus jl'h jest otsad k tomu swolánie

dobrowoln, pro kiwé narenie, kteréž' jest jemu bez Winy, a skrze tho wšie

eské 15 korun a jazyku pipissowáno. Na kterémžtho swoláni chtl jest a velmi

žádal, pro oistme 1 swé newinnosti i wšie eské koruny otpowiedati wšemi každému zwlášt a zjewn m ped Twú Milostí i ped obcí toho wšhosboru, aby jemu w m n winu dal ; a tu swú wieru a kázaní dále wšmu k-stanstwí chtl zjewiti a ohlássití ; a byl li by wm scsten shledán, jehož bohdá

nic takowého do nho newieme, než wš dobré, hotow jest byl toho popraviti

podle ádu a nauenie Písma swatého ; a ješt by to rád uinil, by mohlzjewnép a sprawedliwé slyšenie mieti. A proti tm swdkóm wšm, ješto

jsú proti nmu prowedeni, jmá a móž mieti mnoho wiece dobrýchlidí a swdków, ješto jim jest hodnjie witi, nežli tm jeho ne-

pátelóm, že dá-li bóh nic jest w echách newedl ani kázal zlého ani

bludného, nežli prawdu a zákon boží podle tenie božího a wýkladówswatých doctorów. A Twá Milost pes to wšchno mnohými pány swýmijeho jest obesslala, aby wždy pijel k tomu sboru, a k tomu i list swój

kleytowní a bezpenstwíi jemu poslala. A ten jest zde po wší zemi eskéi Morawské rozhlášen i rozepsán. Tu když jest do Constancie pijel 1", jat jest

w Twém kleytu a u wzenie w tžké wsazen s, beze wší zpráwy a slyšení, proti

prawd a ádu i kleytu Twú Milostí wydanému*. A o to zde i jinde [69] mezi

kniežaty, pány, rytiei i panošmi, chudými i bohatými, weliké ei jdú, že

papež tak proti swým listóm i bullám, proti ádu i prawd, a proti kleytu

Twé Milosti uinil, a Mistra Jana Hussi, muže dá-li buóh sprawedliwého,

bez winny, beze wšho slyšenie a dówodu prawého u wzenie wssadil,

nám i wšie eské zemi i jazyku na hanbu a na potupenie.

Protož Twá Milost ra to ješté u milostiw opatiti, jako král a pán a ddic

nápadný coruny eské, ponwadž kacieí potupení do Constancie ot R-ho i ot Benedicta poslaní, mli sú a mají v pokoj aw bezpeenstwí 3

, a

již také papež, nechaw tu Mistra Jana Hussi,. pry jest jel a w Twémoci jeho tu ostawil4 : aby Mistr Jan Hus, již dosti bez winy trpw, byl

propuštn a wysswobozen, a wiece mocí a bez ádu nebyl žalaowán,

na hanbu a potupenie wšemu jazyku eskému 11, tak jakož Twá

d .sjednie' M. — e psáno .wffyech' M. — f ,a swolání' M. — e psáno.gief M. — h psáno: ,gyel' M. — i .kteréž (kterzez)' M. — k psáno .Czieíke' M. —1 opraveno v M z, .ocziítenie'. — m psáno, .zgiewnie' M. — n psáno .cziem' M. —o psáno .zgiewiti' M. — P psáno .zgewne' M. — 1 ,bez pieczienftwy' M. —r .przigiel' M. — s opraveno ze .wíafen' M. — t .wydaného" M. — u psáno

.gieftie' M. — v v M následuje škrtnuté ,V. — »» tí opraveno z ,ab'. — x psáno:

.Czef.' AI. —- Srvn. . 4. — 3 Srvn. k tomuto místu interpellaci pán eských dne 13.

kvtna 1415 na koncilu : úvod str. 24. — * Srvn. i. 4.

;.t

Milost jej obeslala a bezpen kleytowala. Neb jinak naped Twé Milosti,

a potom wšie eské korun bel by weliký úraz skrze také neádné a

nesprawedliwé wzenie, lowka sprawedliwého jenž jest, jakož slyšíme,

již w twé moci i w twém mst jat5

, maje twé sliby i listy kleytownie

;

a mnohým byla by píina, že by s Twé Milosti kleytów lekali;jakož již

o tho ei weliké j d ú-, kteréž O Twé Milosti neradi slyšíme. 2 A to Twá

Milost móž wšéckno dobe stawiti a zjednati?, a Mistra Jana Hussi, jakož

jest swobodn- k twé wuóli pijel, aby i též swobodn k nám do

ech s zass wrátil, jako milostiwý a sprawedliwý král a pán, naped pro

pána boha a prawdy jeho rozšíenie, a pro dobru powst o Twé Milosti a

pro pokoj a est zem sské, i pro naši wrnú- a hotowú po wše

asy Twé Milosti službu-. Psán w Praze, léta božieho narozenie tisí-

cieho trstého patnádstého, tu nedli po božím Wstúpní 6,pod našimi

peetmi wezpod pitištnými.

V M nadpis: .Copiata litera domino regi a barronibus regni Boemie'

;

po ukonení textu dodáno: ,Lecta est hec litera per transposicionem in

latino ydiomate presentibus concilii deputatis omnium nacionum

scilicet Gallicane, Angliane, Germanice et Itálie* feria quarta proxima

ai.teViti gloriosi martiris et patronis(l) BoemorunVin refectorio maiori

fratrum Minorum. Ibidem Mgr Stephanus Palecz fecit protestacionem,

dicens: Ecce, patres reverendissimi, ego protestor coram reverenciis

vestris, quia nulla mencio facta est de domino rege nostro etc. Eadem

litera fuit munita 250* sigillis dominorum de Boemia et Morawia'

6.

Nkolik eských Šlechtic žádá eské a moravské dvoany v Kostnici

u krále Zikmunda se zdržující, aby krále pohnuli k zakroení ve prospch

Husv ve smyslu listu eské Šlechty králi psaného.

V Praze. 1415. Mai 12.

Originál v archivu university Karlovy-Ferdinandovy v Praze ( = A).

Tisky: Monum. itniv. Prag. II, z str. 51—54 . LXX (z A) = Archiv

eský III str. 185—187 (z A) = Palacký, Docum. str. 554—555 (* vyne-

cháním míst z . 4 opakovaných).

Latinský peklad: Palacký, Docum. 555.

Pedlohou listu byl dopis eské šlechty králi Zikmundovi ze dne

12. kvtna 1415 (. 5), místa slovn pejatá tiStna drobným tiskem.

Urozeným a slowutným pánóm, rytieóm i panošem echóm"z zem eské8

i Morawské, dwoanóm najoswiecenjšieho kniežete

a pána, pana Sigmunda ímského a Uheského b etc. krále, my páni,

rytiei a panoše echští a Morawští wzkazujemd swú wrnú službu."

y psáno: .zgiednaty' M. — z .Callicana, Angliana, .Germanica et

Ytalia' M. —» A psáno: ..Czzechom' — .Czzeíke*. — *> tak A (.Vherzfkeho'). — c v A:

.Czzechffty'. — d .wzakugem' (mylni) A. — « .íluzzbu' A.* Srvn. vyhláSku Jana 2 Chlumu, úvod str. 7. — • S. kvltna 141^. —

' 12. ervna 141^

Páni a pietelé milí! Jakož jsme K-álow Milosti psali, též fi wám

tuto písem, kterak papeže Jan Tiemezicietmý loni rozeslal po wšem kesfanstwi

swé bully a listy, klada w nich a ohlašuje 11 obecné swolánie do Constancie pro

sjednánie wiery kesanské a wšech jiných roztržení, 1 dáwaje tmi listy a bullami

wšmk swój jistý a bezpený 1 kleyt a jistotu plnu a swobodu, aby každý,m

dobrý a zlý kesan i kacie, kteréhožkoliwk" ádu bezpen 1 mohl pijieti

i otjieti k tomu i ot toho zboru i swolání: a nad to pikázal pod kletbu i zbawenie

wšeho dóstojenstwie, cti, úadów i obroków stawu duchowniemu i swtckému,

aby nižádný nepekážel, ani, což jest na nm, pekážeti dal, ktož by k tomu

obecnému swolání do Constancie jel nebo s zase wracowal: tu poctiwýP muž a

kazatel wrný slowa bohžieho, Mistr Jan Hus jl" jest otsad k tomu swolání

dobrowoln pro kiwé narenie, kteréž jest jemu bez winny, a skrze to wšie

eské* korun a jazyku pipsáno. Na kterémžto swolání chtl jest a welmi žádal

pro oištnie r swé newinnosti i wšie eské8 koruny otpowiedati wšm ki každému

zwlást a zjewn ped králowú milostí i ped obcí toho wšeho zboru, a by kto

jemu w em winnu dal, a tu swú wieru a kázánie dále wšemu kesanstwí chtl

zjeviti a ohlásiti. A byl -li by w em scsten s shledán, jehož bohdá nic takowého

newieme da nho, než wše dobré, hotow jest byl toho poprawiti podle ádu a

nauenie Písma swatého. A ješt by to rád uinil, t by mohl zjewné a sprawedliwé

slyšenie mieti. A proti tm swdkóm wšm, k ješto jsú proti" nmu prowedeni,

jmá a móže mietiv mnoho wiéce dobrých lidí a swdków, ješto jim jest hodnjie

viti, nežli tm jeho nepátelóm, že dá-li buóh nic jest w echách newedl ani

kázal zlého ani bludného nežli prawdu a zákon bohží podle tenie bohžieho a

wýkladu swatých doctorów. A králowa Milost pes to wšeckno mnohými pány

a dvoany swými jeho jest obeslala, aby wždyw pijel k tomu zboru, a k tomu

i list swój kleytowní a bezpeenstwie jemu poslala. A ten jest zde po wšie zemi

eské i Moravské rozhlášen a rozepsán. Tu když jest do Constancie pijel, jat jest

pod kleytem králowým a u wzenie tžké wsazen beze wšie zpráwy a slyšenie

proti prawd a ádu i kleytu od krále wydanému.* A o to zde i jinde mezi

kniežaty, pány, rytiei i panošemi, chudémi i bohatými weliké ei jdú, že papež

tak jest proti" swým listóm i bullám, protiu ádu a prawd a proti u kleytu

králowému uinil a Mistra Jana Husi, knze dá-li buóh sprawedliwého, bez

winny, beze wšeho slyšenie a dówodu u wzenie wsadil, nám i wám i wši

eské* zemi i jazyku na hanbu a na potupenie. Protož, milí páni a pietelé,

rate s k tomu naped pro buóh a prawdu jeho a pro est swúi naši i wšeho jazyka. eského, skuten piiniti a Králowu Milostná to

ustawinwésti a držeti a jemuwrn raditi, a toho neádu a bezpráwie,

kteréž s Mistru Janowi Husowi do sié chwíle dalo jest, proti swýmlistóm a kleytu swému déle netrpí ani otkládá a nepepúštie; poawadžkaciei potupení s ehoowy a s Benedictowy strany, a jiní zlí lidé a ne-

SWObodní, ješto jsú k tomu swolání pijeli, mli jsú i mají pokoj a bezpe-

enstwie. Nebo jinak naped Králow Milosti a potom wšie eské korun byl

by weliký úraz skrze také neádné a nesprawedliwé wzenie lowka a knze

f ,tezz' A. — B .papezz' A. — h .ohlasuge- A. — i v A psáno: .roztrženy'. —

k v A psáno: .wffyen. — ^ v A psáno: .bezpeczzny' ; — .bezpeczznye'. —•o .kazzdy' A. — n v A psáno: .kterehozz'. — ° .fwietczkemu' A. — p .pocztywy'A. — 1 tak A : psáno: ,gyel\ — ty A psáno: oczzifftyenye'. — s v A: .fczyeften' —X v A psáno .vczyyl'. — u v A psáno: .proty'. — v v A: ,myety'. — w ,wzdy'

A . — * .wydaného' A .

sprawedliwého, jenž jest, jakož slyšíme, Již w králow moci a w jeho riskem^

mst jat, maje jeho sliby a listy kleytownie. A mnohým byla by píina, že

by s Jeho Milosti kleytów lekali a warowali. Jakož již o to ei weliké jdu,

kteréž welmi neradi o Jeho Milosti slyšíme. A wíme i uffáme wám, že

Králowu Milost na to zwedete, aby Mistr Jan Hus byl propuštn a

wiece nežalaowán. A jakož jest swobodn jeli do Constancie pod jeho

kleytem, aby též zase swobodn k nám do ech pijel a wrátil sé podtiemž kleytem. A za to u pána boha otplatu a w swt dobru powstobdržíte, že sprawedliw o est swého jazyka stanete ; a my proto wámchceme w budúcie asy, kdež budem moci. radjie libost initi i slúžiti.

Psán w Prahz. 2 léta ot narozenie bohžieho tlsícieho tyistého patnácetého.

tu nedlí po bohžiem Wstúpení, pod našemi peetmi wezpod pitištnými,

L. S. Pawel z Genczsteyna. L. S. Jan z Dube. L. S. Jan z Wlašim.L. S. Aleš Hí z Poznaa

. L. S. Jindich z Wlašim. L. S. Diwiš z ían.L. S. Jan Hí eený Kekule z Dradonicbb . L. S. Bartoš z ían.

Originál papírový podlepen, zadní strana tím zakryta. Na pednístraní pod textem pitiítno 8 peetí ze zeleného vosku, dílem p*od krycím

papírem, dílem bez nho. První {bez krycího papíru): erb dva ptáci, legenda

LLV LI DE JENCENST ; druhá, krytá papírem: erb dvé

zkížené ostrve, legenda neitelná; tetí zelená, bez krytu, táž co první,

legenda GILLVM PAVLI DE JENCENST , tvrtá bez krytu,

nezetelná legenda ALSSO(?) DE POZNA(?), pátá pod krytem, nezetelná,

"šestá: erb trojlist: S IWIS . . CZAN, sedmá pod krytem nezetelná,

osmá s erbem trojlist, legenda: S. BART ... DE R . . .CZAN

7.

Fingovaný list, jímž universita Pražská obrací se na obec Kostnickou,aby Jana Husa chránila ped útoky.

Rkp. archivu Teboského A i6 / 211— 211'.

List jest fingován a nebyl patrné a nemel snad ani býti nikdy odeslán.

Pedlohou, z níž fémé doslova opsán. je*t list. jímž se universita Pražskádne 3. záí 1410 u mstské rady Vídeské ujala zateného Jeronýma,který uveejnil Palacký, Docum. str. 408—40Q . 29. Sepsáno bylo asi

cvieni toto nkdy po zatení Husov asi poátkem r. 1415, nejspíí souasns následujícím.

a

Universitas Pragensis scribit civitati Constanciensi.

Paratm animum in beneplacitis complacere. Quia cursus fluctuantis seculi

variis subicitur casibus et homo. qui numquam in eodem státu permanet, fortunCÍrculoa corrotatur, omnipotens dominus, cui nichil b casualiter accidit.

y psáno v A: .rzyfkem'. — z v A psáno: .Prahzzve'. — « .Hrzicz z Poznye'A. — bb tak v A.

» skutelný list university (za Jeronýma) má správníjli: .curriculo'. — b ped-chází škrt. , numquam.'

57

hominibus reliquit remedium, ut racionis cucti consilio, diffortuniis apponant c

providenciam, et caritatis connexi vinculo, deum habeant pre oculis, ut sese

justicie respiciant complemento.

Ecce, prudentissimi domini, dictorum res ponitur ad practicam, .quia casus

inopinatus super honorabili viro M. Johanne Hus d horrendus incubuit, quod in

vestra civitate non zelo caritatis, sed rancoris et invidie ab aliquibus magistris

et studentibus graviter est invasus. Unde cordibus nostris grandis [211'] illata

est tristicia, que nos plurimum conturbavit. Quapropter vestram rogamus pru-

denciam. ex amino supplicantes. quatenus prefati Hus innocenciam dignaretur

graciose respicere et ab insultibus suorum inimicorum protegere. nobis fidem

firmám adhibentes, quod prefatus Magister Hus sciencia et moribuS in prefata

universitate e se Iaudabiliter conservavit.

Predictis speramus vestra inclinabitur excellens prudencia, nobis singulárem

ostendens complacenciam, ad maioraque sui beneplaciti nos astringens etc.

(eský peklad:)

Universita Pražská píše mstu Kostnici.

Ducha ochotného líbiti se ve všem, co milo. Ponvadž bh kolotavého

vku podroben jest rozliným píhodám, a lovk, jenž nikdy nesetrvá

ve stejném stavu, kruhem osudu jest otáen, zstavil všemohoucí bh,jemuž nic náhodou se nepihodí, lidem prostedek, aby, vedeni jsouce

radou rozumu, neštstím piložili opatrnost, a spiati poutem lásky,

mli boha ped oima, aby k sob hledli plnním spravedlnosti.

Hle, velemoudí pánové, o em mluvíme, stalo se skuteností,

ponvadž neoekávaný, hrozný pípad nastal u M. Jana Husa, že ve

vašem mst, ne z horlivosti lásky, nýbrž sváru a závisti od nkterýchmistr a student tžce byl napaden. Z ehož srdcím našim veliký jest

zpsoben smutek, jenž nás velice pobouil. Proež prosíme vaši moudrost,

z duše žádajíce, aby na nevinnost eeného Husa ráila milostiv vzhléd-

nouti a jí ped nájezdy jeho nepátel chrániti, nám pevnou víru dávajíc,

že zmínný M. Jan Hus se ve vdní a mravech na zmínnée universit

vždy chvalitebn zachoval.

Doufáme, že vaše vynikající moudrost nakloní se k tomu, co jsme

ekli a tím nám prokáže obzvláštní libost, zavazujíc nás i k vtším d-kazm svých pání atd.

8.

Fingovaný lisí, jímž universita Pražská ujímá se Husa a Jeronýmau kardinál.

Rkp. archivu Teboského A 16 f 211'.

Jest to smyslený list, kterým kdosi poznamenal si, patrn na zprávu

o uvznni Jeronýmov, tedy asi v kvtnu a ervnu 1415, jak by univer-

sita mohla zakroiti ve prospch Husv a Jeronýmv. Vzorem byl list

c ve skuteném listé: .opponan. — d Rkpis má jen ,Jo. H' : doplnno podle

datlího. — e Písa, vynechav svrchu u jména Husova zmínku o jeho píslušenství

k universit, nepovšimnul si, že o universit dosud nebylo ei.

university ze dne 8. záí 140S ve prospch Stanislava ze Znojma a Štpánaz Palte v Bologni uvznných, který otiskl Palacký, Docum. s fr. 346 l. <,.

a který zde opsán tém do slova.

a)

Universitas Pragensis cardinalibus scribit.

Paratm animum in singulis obedire. Quia virorum venerabilium, qui sacra-

rum literarum presertim vigent 8 pollent conversacione laudabili et doctrina

prosunt solida, laudes non licet pertransire silencio, sed corde, voce et scripto

ipsorum laudem depromeré, nec non veritatis comprobare testimonio, quo tamquam

validissimo clipeo a reproborum tegerentur insultibus et infortunii occurrente

tempore a laqueis iacture, vexacionis et calumpnie solverentur.

Cum igítur ad nostram audienciam proch dolor casus lamentabilis pervenerit,

quod venerabiles viri Magisti Joh. Hus et Jeronimus, fiiii karissimi, šunt bonis

privati et captivacione mancipati, merito speciálem curam super ipsis nostre

universitatis filiis gerentes non modicam, ipsorum vigorosam sapienciam, conver-

sacionem laudabilem et doctrínam solidám, quam legendo, disputando, predicando

hactenus gesserunt, presentibus ex animo contestamur.

Eapropter, o patres reverendissimi, vestris dominacionibus humiliter supplica-

mus.quatenus prefatos magistros dignemini graciose respicere, ut a captivitate

liberi, salvis rébus, honoe ac státu pristino de vestrarum dominacionum benigni-

tatibus gratuitis inposterum pociantur. Vestre dignentur graciose inclinari domi-

naciones presentibus, nobis speciálem graciam in facto huiusmodi exhibentes

et sic de aliis.

b) (eský peklad.)

Universita Pražská píše kardinálm.

Ducha ochotného v jednotlivých vcech poslouchati. Ponvadžchval ctihodných muž, kteí obzvlášt vynikají moudrostí ve svatých

písmech, slynou chvalitebným chováním a prospívají pevnou ueností,

není dovoleno pomíjeti mlením, nýbrž srdcem, hlasem i písmem jejich

chválu šíiti a schvalovati svdectvím pravdy, jímž by jako pepevnýmštítem kryto bylo ped nájezdy niemníkú a v dob neštstí z osidel

úrazu, trápení a pomluvy bylo zbaveno.

Ježto tedy našeho sluchu, bda, došel žalostný pípad, že ctihodní

mužové, Misti Jan Hus a Jeroným, synové nejmilejší, byli jmní zbaveni

a do zajetí uvrženi, majíce právem obzvláštní nemalou péi o tyto synynaší obce, vysvdujeme tímto jejich mohutnou moudrost, chvalitebné

chování a pevnou uenost, již až dosud ve teních, disputacích i kázá-

ních mli.

Proež, ó nejdstojnjší otcové, vašich milostí ponížen prosíme,

abyste na eené mistry ráili milostiv vzhlédnouti, aby. zbaveni

jsouce zajetí, bez újmy majetku, cti a bývalého stavu, mohli se napotomtšiti ze štdré vlídnosti vaš>'ch milostí. Ratež se vaše vlídné milosti

tomu nakloniti, nám v tom zvláštní milost prokazujíce a tak dále.

a vynecháno .sapiencia'.

sg

Šlechta eská a moravská vytýká koncilu Kostnickému, že bez viny

odsoudil Husa a Jeronýma, odmítá jeho naízení a ohlaíuje, že chce hájiti

víných kazatel slova božího.

> V Praze 1415, záí 2.

{Šternberk, 141 5, záí 28.)

Z 8 originál zachoval se jediný v knihovn Edinburské (—A);jest to list . II. ; opis jeho zachován v Oxforde (B). Jiný originál (. Vílí.)

mli asi za pedlohu vydavatelé spisku Epištola LI III nobilium (Epl),

kteréžto vydání, dnes zde nepístupné, zastupuje Norimberské vydání

(Op) a Brown (Br). List . I má v opise rkps Mladoovicv(= M)

p. 251 n., Olomoucký II, 01 (=01) f 165'— 166', a rukopis, jehož

užil von der Hardt (= H); opis listu kraje Kouimského v rkpe Mu-sejním I E 6 ( = Mus) jol 32 a v rkpe, z nhož v. d. Hardt uveejnil

zaátek ( = H 3) ;jiný opis pedlohou tisku v Passionále z r. 1486 v rkpe

Jenském, dnes mn nepístupném (s myhiým datem 2. záí 1416), odkudvydán tiskem ve spise Tes epistolae (T), ale ne již v pvodní podob;srv. úvod.

Tisky: Jenský Passionál T4S6 (=J); Epištola LIIII nob. 1524(= Epl.); Tes epist. i=>37 (=T). /. B IIIh—B VIII; Op I f. 77'—79'(z Epl.) ; Cour. de Lichtenaw f. 2gi (z Epl.) ; Prateolus—Lydius (z Epl.)

;

Brown, Appendix II str. 60S (z Epl.?); Seyfried str. 113 (z Op, úry-

vek); v. d. Hardt IV, 495 (z H.); Leibnitz, Mantissa II, 130 (z A;)

Lóder str. 6 n. (z B) = Lóder (1712) str. 6 n (z B) ; Op. P str. 98 n

(= Op.); Lúnig, Reichsarchiv I, 208 (z Leibnitze); Seyfried— Mílius

str. 261 (úryvek zT a Lódera) ; Palacký, Docum. str. 580 n (z M, Mus,

01, H) ; vydání Spol. (z A.); Luthers Werke sv. L. str. 16 n (z T.).

— Soupis peklad v. v úvod str. 39 n.

Reverendissimis in Christo patribus et dominis, dominis cardi-

nalibus, patriarchis, primatibus, archiepiscopis, episcopis, ambasiato-

ribus. a doctoribus et magistris, ac toti concilio Constanciensi

nos Czenko de Weseled, alias de nos milites, militaresb , armigeri c

Wartemberge, supremus purgra- ceterique corone scutiferi christi-

viusf Pragensis, Laczko de Kra anissimi regni Bohemie circum-

warzs, capitaneus marchionatus circa hic suis nominibus et sigil-

Morauie h, Boczko senior de Cun- lis descripti

stát alias de Podiebrad', Hanus-sius de Lyppa, supremus marsalkusregni Boemie, Petrus de Krawarz k

a .ambaxiatoribus' M, .ambassiatoribus" H, Hi. — b ,militares famosi'

Mus, H2. — c zde mají Mus a (H2): .armigeri christianissimi regni Boemie(Bohemie) districtus Curinensis (Gurmiensis) circumcirca cum suis nominibuset sigillis descripti' ; ostatní exempláe, Op. Br, mají: ,nos infra et circumcirca

scripti nobiles, milites, militares et armigeri preclarissimi marchionatus Mora-uie'. — d .Wessele' Ol, H. — e .Barthenberg' Ol, .Wartenberg' H. — f ,bur-

gravius' Ol. .burggravius' H. — s .Cravar' Ol. — h .Moravie' Ol. — i .Podgyebradetc, sicud inerius secuntur eorum nomina' Ol, kde ovšem všecka další jména naomto míst chybí; srvn. pozn. p. — k v M pedchází škrtnuté ,Cra\

alias de Straznicz, supremus came-rarius czudie Olomucensis 1

, Johan-

nes de Lomnic supremus came-rarius czude 1 Brunensis, Wyl-helmus de Zwierzyeticz, Johannessenior de Nowadomo, Henricus

de Wartemberg, purgravius de

Grecz Regin, Wylhelmus de Pern-

steyn, Mykess de Potensteyn alias

de Zampachm , Henricus Scopekde Duba, Vlricus de Nowadomo.lohannes iunior de Opoczna,"Wanko de Bozkowycz alias de

Czrnahora, lohannes de Byetow.Also de Cunstat alias de Roycz,

Smylo de Stermberg. Hynko Krus-

syna de Lychtenburg. Boczkoiunior de Cunstat, Bawor de

Potensteyn, lohannes Pusska de

Cunstat, Iaroslaus de Stermberg,

alias de Wesele, Woko de Hol-

steyn, Erhardus iunior Pusska de

Cunstat, Mylota de Krawarz, Her-mannus de Lantsteyn, lohannes

de Rozmital , Puota de Czasto-

lowycz, Sigismundus et Mylothafratres de Krzyzanow, Petrus de

Sowynecz. Zdyslaus de Zwierze-

ticz, Wok de Walsteyn, Wences-laus de Zwierzetícz, Wylhelmusde Potensteyn, Arnestus de Rey-chemburg, Petrus de Zwierzyeticz,

lohannes de Wlassym, lohannesde Lontsteyn, Zdenko Medek de

Tynecz, Zdenko de Rozmital,Kunyko de Drahotuss, Stephanusde Wartemberg, Dobessius de

Czimburg, Mylotha de Tworkow,Henricus de Walsteyn, lohannesOzor de Bozkowycz, Henricus de

Lyppa, Nicolaus de Walsteyn,Petrus de Janowicz alias de

Chlumecz, Arklebus de Weterzow.Gymram Dubrawka de Dubrawicz,Sbynko de Dubrawicz, Sbinko deStralek, Nicolaus de Mochow,lohannes de Miliczyn alias de

1 .Olomucensis — czude' chybí v M. — m v M opraveno ze .Zambach -

. H:.Zambach'. — n .Opaczna' M, .Opotna (I)

-

H. — o .Rozmitak' M. .Bozmital" H.

i;i

Kostelecz et Iohannes de Kossem-bergp, magnates, barronesi, pro-

ceres et nobiles christianissimi

regni Boemie et preclarissimi

marchionatus Morauieaffectums omnis boni et observantiam Ihesu Christi domini r manda-torum.

San, quia iure naturali et divino cuilibet* iubetur alii facere. quodsibi wlt fieri, et prohibetur alii inferre", quod sibi nolitv fieri, dicente

salvatore: 1 .Omnia quecumque wltis, utw faciant vobis homines, et

vos x eadem facite illis, hocy enim est z lex et propnete,'; ymmo aa ut hb

vas elleccionis cc clamat: 2: ,,Plenitudo legis est dileccio", et omnis lex

in uno sermone completur3 : „Diliges proximum tuum, sicutdd te ipsum":

nos itaque prefate legi divine et dileccioni proximi, quantum possumus,

deo autore intendentes, pro carissimo ee proximo" nostross, bone memorievenerando hh Magistro Iohanne" Huskk

, sacre theologie 11 baccalariomm

formato, predicatore ewangelico, quem rin nuper in concilio Constan-

ciensi 00 , nescimus quo spiritu ductifp, non confessum, nec legitime,

ut decebaW), convictum", nullisque contra eum deductis et ostensis

erroribus et heresibus55, sed ad sinistras, falsas et importunas" dumtaxat

suorum et regni nostri et marchionatus Morauie capitalium inimicorum

et proditorum accusaciones, delaciones et instigaciones, tamquamhereticum pertinacem condempnastisuu et condempnatum dira et' 1

turpissimavv mote affecistis, in nostri regni Boemie christianissimi et

marchionatus Morauie clarissimi ac omnium nostrum perpetuam infa-

miamw" et notám — quemadmodum serenissimo principi et domino,

dominoxx Sigismundo Romanorum et Hungariey" etc. regi, heredi zz et

domino nostro graciosoab, scripta nostra ac ad Constanciam transmisimus4

,

que eciam in congregacionibus vestrisad lecta šunt et publicata5 , et

que hic pro insertis, habere volumusae, et ea, ut refertur, in nostrum

dedecus et contemptum, ignis voragini tradidistis,— ita et nunc Vestris

P v M opraveno z .Kostelecz' ; dallim slovem zaíná opt Ol; srvn. pozn. i.—

1 .barones' Ol, H. — r .domini nostri' Ol: v Mus .domini' chybí. — s odtud se znníshodují. — t .quilibe Op, H, Br. — " .infieri (inferri)' H. — v v M pedchází Škrtnuté

,veli. — w ,quo Op, H , Br. — * ,vos e Ol. — y .hec' H. — z chybí v Mus. —aa ,ymo' M , Ol; ,imo' H : v Op. Br chybí až po slova .omnis lex". — bb

,e H. —cc.eleccionis' M , Ol, H .

— dd .sicu M, Mus. — ee .karrissimo' Mus. — ff chybí v Mus,Op, Br. — ee v M opraveno z ,nostro proximo'. — hh .reverendo' H. — ii chybí

v Ol. — kk .Huss' Mus, Ol, Br. — " .thelonie' (1)0/. — mm .bacalario' O/, .bacca-

laureo' Op, H, Br. — nn ..qui' Ol. — o° .Constancie' Mus. — PP .ducti spiritu'

Mus. — Q<i .diceba Mus, ,dece Op, Br. — rr .provictum' Ol. — ss .jn haere-

sibus' Op. — tt .inportunas' Mus., opportunas' H. — "" v M opraveno z .darnp-

nastis'. — vv .turpissima et crudelissima' Ol. — ww .perpetuam in infamiam'Mus. — xx .principi, domino et domino' Mus. — w .Vngarie" Ol. Mus. — zz ,he-

redis' Mus. .et heredi' Ol. — ab .successuro' M, 01, H, Op, Br; .successivo'

Mus. — *s chybí v H. — ad ,in congregacione nostra' Ol. — a^ ,hic habere volumuspro insertis' M : .hic volumus habere pro ins.' Ol.

1 Mat. 7. 12. — a Rom. ij, io. — 3 Mat. 22. jg. Marc. 12, 31. — 4 Mínnyjsou, jak z následujících slov patrno, listy psané ped odsouzením Husovým, totiž

. -\ 4 a ; v. úvod. — 5 Listy . 2 a 4 teny v kongregaci dne .jí. kvtna, list . 5 /»<'

12. ervna 1415, srvn. úvod.

62

Paternitatibus3 ' pro dieto Magistro Iohanne Hus 3e literaá nostras

patentes presentibus duximus destinandas, publice corde et ore profi-

tentes3t} et protestantes, quod ipse Magister lohannes Hus3

' fuit vir

utique" bonus, iustus et catholicusak , a multis annis in regno nostro

vita et moribus ac fama al laudabiliter conversatus et comprobatus;

legem eciam evangelicam et sanctorum prophetarum, Novi et Veteris

testamenti libros, iuxta expositionem sanctorum doctorum et ab 3m

ecclesia approbatorum, nos et subditos nostros catholice 3k docuit,

predicavit3n et multa in seriptis 30 reliquit a P, omneš errores et hereses

constantissime detestando, et ad detestandum eosdem a<i nos et eunctos

Christi ar fideles continue et fideliter ammonendo", ad pacem quoque et

caritat°m,quantumsibi fuit possibile, verbo at, seriptiset opere iugiter ex-

hortando, ita quod 3U numquam av audivimus, necaw intelligere a,t potuimus,

omni eciam 3* diligencia apposita, quod prefatus Magister lohannes

Hus 3Z quemquam 3 errorem vel heresim in suis sermonibus docuisset,

predicasset vel quovismodo asseruisset, seu nos vel subditos nostrosb

verbo vel facto quoquam<= scandalisassetd ,quinymo pie et mansuete

in e Christo vivens, omneš ad 3r servandam f legem ewangelicam et sanc-

torum patrm institutae, pro h edificacione' sancte matris ecclesie et

salute proximorum, quantum potuit, verbo et opere diligentissime

hortabatur.

Nec premissa omnia in confusionem nostram et regni nostri k

ac 1 marchionatusm prefatorum perpetrata vobis suffecerunt: quin potius

honorandum Magistrm Jeronimum" de Praga, virm certissimep

elloquencie fonte manantem.q magistrm septem artium liberalium r

et philosophum utique illustrem, non visum, non 3 auditm, non con-

fessum nec convictum, sed ad solam* suorum et nostrorum proditorum

delationem sinistram" sine omni misericordia comprehensum incar-

cerastis, trucidastis, v et iamw forte, sieut* et* Magistrm lohannemHus, z crudelissima mote6 interemistis. 33

3 ' .Paternitatibus Vestris' M, H, Op, Br; .Vestre Paternitati' Mus. —a8 „Huss' Mus, Ol. — ah .confitentes' M. Mus. — a ' ,Huss' Mus, Ol, H. —3k .kathol.' M, Ol. — a ' .vita, moribus et fáma' M, Ol. — arr> chybí v M, Ol. —a" ,et predicavi Ol. — a° ,et in seriptis multa' M, H. Op, Br. Ol. —aP .dereliqui Ol. — 3 <l ,eos' Ol. — " chybí v Ol. — " .amonendo' M, Mus;.admonendo' H , Op, Br. — a * , verba' M

, .verbis' Ol. — a" .itaque quo Ol. —•lV ,quod non numquam' Mus. — aw ,vel' Ol. — a» .intelligi' Ol. — 3> .eciam

omni' M, Mus. Ol, H, Op, Br. — 3Z .Huss' Ol, H, Br — 3 .quemque' M. —b

,nostros subditos' M. — c .quoquomodo' M, Mus. Ol, Op, Br. — d .scandali-

zasse Mus, H, Br. — e, ac in' Ol. — { .observandum' Ol. — 8 jnstitutam' Ol. —

h chybí v Op, Br. — ' .praedicatione' Op, Br; .edifficacione' Ol. — ^ chybí

v M, Ol. — 1 ,e Ol, H, Op, Br. — " .marchionatus Moravie' Ol. — " ,Hiero-

nymum' H,Op,Br. — o .Prage' A. — P .certissimae' Op, Br. — Q .fronte' A;.lacteo eloquencie fonte' M ; .eloquencie lactea fronte' Ol; .eloquentiae lacteo

fonte' H ; .eloquentiae fonte' [bez .lacteo') Op, Br. — r .septem arcium liber,

magistrm' Ol, M. — s chybí v H. — t .solum' Op, Br. — u .sinistram delacionem'Ol, .sinistram tradicionem' M. — v ,et trucidastis' M , Mus. — w .etiam' H. —x .sieu M, Mus. — y chybí v Ol, Op, Br. — z .Huss' Mus, Ol, H, Br. —»« ,inter|em]isstis' Ol.

• nebyl feSti i<

;

63

Preterea ad nostram, quod nimis dolenter referimus, pervenit

audientiam et ex scriptis vestris7 collegimusbb evidenter, quomodoquidam detractores, cc deo et hominibus odibiles, acdd nostri regni«> Boemie

et ef marchionatus Morauie emuli 8 et proditores, coram vobis ff et concilio

vestro nos et regnum nostrums^ ac marchionatum predictos gravissime

et nequissime detulerunt,** asserentes, licet falše, mendose et'' prodi-

torie, quod in prefatis regno Boemie et marchionatu kK Moravie diversi

errores 11 pullularuntmm et corda nostra et multorum fidelium terrige-

narum nn multipliciter et graviter infecerunt adeo, quod nisi lima correc-

cionis celeriter apponeretur, predictum íegnum et marchionatus cumsuis Christi fidelibus reciperent00 animarum suarum irrecuperabilepp

dampnum et ruinám. Equidem has atrocesqq et perniciosissimas rr iniurias,

nullis nostris exigentibus demeritis, nobis et prefatis^ regno et marchio-

natui, licet mendose et falše", impositas, quomodo uu sustinere possumus,

cum per graciam dei, aliis fere omnibus mundi regnisvv sepe vacillantibus,

scisma et antipapas foventibus,ww regnum nostrum Boemie** christi-

anissimum et clarissimus marchionatus Moravievy a tempore, quo fidem

catholicam zz domini nostri Ihesu Christi susceperunt, tamquam perfectis-

simusza tetragonus sine vituperio sancte Romane ecclesie semper constanter

et indesinenter adheserunt etab obedienciamab sinceramab exhibuerunt. ab

Quantisque inpensisac etad laboribus maximis, quantove sacro cultu ae

et reverencia debita sanctam matrem ecclesiam et ipsiusaf pastores peras

principes et fideles suos venerati šunt, universo orbi lue clarius patetah .

Et vosai ipsi, si veritatem fateri wltis, universorum premissorum ak

testes sitisal

Ut autem iuxta sentenciam apostoli 9 ..provideamus bona non

solum coram deo, sed etiam coram hominibus". et ne propter negli-

genciam celeberrimeam fame predictorum regni et marchionatus no-

strorum crugjeles ergaan proximos nostros reperiamura°: ideo habentes

in Christo aP Ihesu domino nostroar firmám spem, puram et sinceram

conscienciam et intencionem 33 acat rectamau orthodoxamque fidemav,

tenore presentium Vestris Paternitatibus et universis Christi fidelibus

bb .colegimus' Mus. — cc .detrectatores' Op, Br. — dd ,e H, Op, Br. —ee

, regni nostri' Mus. — e' .ac' Ol. — *f, nobis' Mus; následující >e chybí v M.

— gg chybí v M, Ol. — bb .detulerin H. — ii chybí v Ol. — kk .marchionatus' Ol.

— N ,errores et heres' M, Mus, Ol. — mm .pulularun M, Mus, Ol; .pullularin

H — "» .terrigenorum' Ol. — °° .recipere Mus. — PP .irrecuperabliem' Ol. —qq .attroces' M. — rr ,perniciosas' Op, Br. — ss .prefato' Ol, Mus. — tt falše et

mendose' M, Mus, Ol, H', Op, Br. — uu .quoquomodo' Ol. — VT .regnis mundi'Ol. — «"" .facientibus' Op, Br. — xx

, Bohemie' Ol, .Bohemiae' H , Op. .Boemiae'Br. — YY , Morauie' M, Mus; .Moraviae' H , Br, .Morauiae' Op. — zz .kathol.'

Ol, M. — za .perpetissimus' Ol. — ab chybí v H. — a <= .impensis' M, Ol, H,Op, Br. — ad ,ac' H , Op, Br. — a« .sacra culta' Ol. — af ,eius' M nad škrtnutým

.ipsius'. — as ,e Mus. — ab .consta M, Ol. — a ' ,Et quos' Ol. — ak chybí

v Br. — a l ,estis' H , Op, Br; .estis et sitis' Mus. — am .celiberime' Ol. —a " ,tam' Ol. — a° .repereamur' Ol. — aP chybí v Mus. — ar .habentes in dom.nostr. Jh. Chr.' Ol. — ^ v Ol pedchází škrtnuti: ,intam'. — a * ,e Mus. —a" .certam' H, Op, Br. — av .fidei' Mus.

' Mínny jsou listy koncilu do ech a na Moravu dne 26. ervence 1415a d. v etných exempláích poslané (Palacký, Docum. sir. 56S11); srvn. úvod. —8 Zde se ozývá interpellace pán eských v Kostnici dne 13. kvtna 1413 podaná;srvn. úvod. — 9

2. Cor. 8, 21.

64

innotescimus et3W insinuamus, corde et ore publice profitentes: quod

quicumque hominum cuiuscumque status, preeminencie 31 vel digni

tatis, condicionis, gradus vel 3* religionis extiterit, qui dixit vel asseruit. 31

dicit3 vel 3 asserit. 3 quod in prefatis regno Boemie b et marchionatuc

Moravie errores et hereses pululassent. d ete nos ac* alios Christi fideles

ipsorum, ut premittitur, infecissent, solae persona serenissimi principis

et domini, domini*1 Sigismundi. Romanorum et Hungarie' etc regis,

heredis et domini nostri graciosi k semota, quem in premissis credimus 1

et speramus innoxium, omnis et quilibet talis, ut prefertur, recte men-

titur in caput suum, tamquam nequam pessimus, traditor et proditor

predictorum regni et marchionatus acm noster perfidissimus", ac° solus

utique hereticus perniciosissimus.p omnisque malicie et nequicie ymmoiet r diaboli s filius, qui 10 „mendax est et pater eius."

Nichilominus 1 tamen premissas" iniurias domino, v cuius11 est

vindicta et qui habundanter retribuet facientibus superbiam, nunc

committentes,* apud futurum apostolicum,* quem dominus deusy

sancte sue ecclesie2 prefecerit unicum et indubitatum pastorem, illas33

amplius et lacius prosequemur. Cui deo volente tamquam fideles filii,

in hiis, que šunt licita et honesta, racioni et legibb divine consona,

reverendám et obedienciam debitam exhibentes, petemus et postu-

labimus" indd etdd super" premissis omnibus et singulis iuxta legem

domini" Ihesu Christi et sanctorum patrm instituta, nobis et prefatoee

regno et marchionatui providerehh de remedio opportuno." Premissis

tamen kk non obstantibus, legem domini nostri Ihesu Christi ipsiusque

devotos," humiles etmm constantes predicatores usque effusionem r- n

sanguinis omni timore et00 statutis humanis in contrarium editis post-

ergatis, defendere volumus et tueri.

Datumpp Prage anno domini M° quadringentesimo quartodecimo.in

die secunda" mensis Septembris, in 55 pleno concilio magnátm," ba-

»» chybí v H , Op, Br. — a* ,vel praeeminentiae' H , Op, Br. — ay ,auOl. — sz ,dixerit aut asserueri Ol, .dixerit vel asserueri Mus. — » chybí

v Mus. — b .Bohemiae' H, Op; .Boemiae' Br. — c .marchionatus' Ol, Mus. —d .pullulassen M. H, Op, Br. — e ,u Ol, ,ac' M. — f ,e M.Ol. — 6 ,salva'

Ol. — h ,et domini' Mus; v Op, H, Br: ..principis et domini nostri'. — ' ,Vn-

garie' Mus, Ol; v M ,et Hungarie' chybí. — k .successuri' M, Mus, Ol, H. Op,Br. — I .creddimus' Ol. — m .proditor regni Boemie et marchionatus Moravieac' Ol. — n .pervidissimus' H. — o ,e M, Mus. Ol, H, Br. — p ,ac — perniciosis-

simus' chvbi v Op. — Q ,y mo' M . Ol. imo' H , Ov, Br. — r chybí v M, Mus. — s .dya-

boli' Mus, Ol. — ' .Michilominus' (!) M. — " predictas in'0/. — v .domino deo,— w .comittentes' Ol, .commitentes' Op. — x .dominm apostolicum' Ol. —

y chybí v Mus. — í ,sue sancte eccl.' M, Ol; ,sue eccl. sancte' H, Op, Br. —30 .illa' Ol. — bb ,lege' M. — « .petendis et postulandis' Mus. — dd chybí v Op,Br. — ee .insuper' Op. Br. — í' .domini nostri' M, Mus, Ol. H. Op. Br. —

refatis' M, Mus, Ol, H, Op, Br. — hh, provideri' M. Ol. H. Op. Br. —

11 .oportuno' M, Mus, Ol. — kk .enim' H.Op, Br. — " .devotas e M. — mrn ,ac'

M, Ol. — nn ,ad effusionem' Ol. H, Op, Br. — oo chybí v Op. Br. — PP v Op,Br zni formule datovací: .Datum Sternberg anno domini MCCCCXV die et (esto

sancti Wenceslai, martyris domini nostri Jesu Christi: v T [a patrné jíl J) a dál-

ích: .Data Pragae anno a Christo nato 1416 die 2 Septembris ex plenoconsilio d. generosorum regni Boemiae et marchionatus Moraviae cum sigillis

eorum appensis .— w .M"CCCCXV' ,M"CCCC"XV" Ol. — " 11-

Mus. — " ,in pleno — Moravie' chybí v Mus. — " .magnatuum'0/.10 Cjr. Joii V ././. " Srvn. Rom /j, iy, He

05

ronum, procerum et nobilium regni Bojmie et marchionatus Moravie, 5*

nostrorum uu sub appensione sigillorumPP.

I.

1. Czenko de Wessele, alias de

Vartenberg. supremus purgravius

Pragensis. 2. Laczko de Crawar,

capitaneus marchionatus Morauie.

3. Boczko senior de Cunstat alias

de Podgyebrad. 4. Wilhelmus de

Zweierzetycz. 5. Iohannes senior

de Nouadomo. 6. Henricus de

Vartenberg, purgravius de Grecz

Regin. 7. Mekeš de Potenstein

alias de Sanpach. 3 8. Henricus

Škopek de Duba. 9. Vlricus de

Nouadomo. 10. Iohannes iunior

de Opoczna. 11. Smylo de Stern-

berg. 12. Hynko Krussina de

Lichtenburg. 13. Boczkob iunior

de Cunstat alias de Podgyebrad.

14. Bavor de Potenstein. 15.

Iohannes Puska de Cunstat. 16.

Iohannes de Lompnicz. 17. Milota

de Crawarz. 18. Hermannus de

Lontsteyn. 19. Iohannes de Roz-

mytal. 20. Pota de Czastalowicz.

21. Zdysslaus de Zwerzeticz. 22.

Wok de Valdstein. 23. Vences-

laus de Zwyersetycz. 24. Vilhelmus

II

36. Nicolaus senior de Ledez a

37. Nicolaus iunior de Ledez*

38. Sigismundus de MUeszouizb

39. Wenczeslausc de Ostrow d

40. Bouslause de Kozle f. 41. Jo

hannes de Onssows. 42. Theodricus de Studeny. 43. Johannesh

de h Studeny h. 44. Alsico" de

Martinicz^. 45. Mladota de Dobra-

woda. 46. Milota de Bohdancze.

47. Miksiko 1 de Huorkam . 48.

Wikerz" de Ganisowicz . 49. Wen-czeslausc de SulislawP. 50. Erasmus

de Otrocziczi. 51. Leonardus de

Kvnyeyeuicz r (?). 52. Bohunco s

de Borowicz*. 53. Bolech de Dal-

cowicz u. 54. Johannesw de Dal-

cowiczv. 55. Witkox de Zhorz.

56. Mlýnek de Sedmypanu(ow)>r.

57. Wilhelmus* de Suticz^. 58.

Mathias de Suticzbb . 59. Odolenus

de Slupna. 60. Jarosiuscc de Pros-

secz. 61. Diuisiusdd de Pertolczicz. ee

62. Laurentius de Bohdancze. 63.

Johannes de Prossecz. 64. Perk-

marz" de Ostrow. 65. Boztiechoss

etc' Ol.

a

,Bczko'

uu .nostris sub sigillis pendentibus' Mus; .nostrorum sub app. sigillorum

Zambach" H. — b v Ol. psáno a .Ledecz' Ol. — b .Milossevicz'

OL — c ,Ven." Ol. — d .Ostraw" Ol. —e .Bohuslaus

-

Ol. — f .Cossle' Ol. —e ,Musow" Ol, .Ousan (Oussow)' H. —h chybí v Ol. — i.Alzyko'0/. — k ,Marte-

nicz' Ol. — 1 .Mikssyko' Ol. — "i .Hor-

ka' Ol. — n .Wykers' Ol. — ° .Jenisso-

vicz' Ol. .Gemsowiz' H. — P .Sulisla-

wicz" Ol. .Sulassawiz (Slwisawiz)' H. —1 .Otrotycz" Ol. — r .Kuneovicz' Ol,

.Knieyowich (Knyejowiz)' H. — s .Bo-

hunko' Ol. — t .Borovicz' Ol. — « ,Da-

lczowicz" Ol. — v .Dalczovicz' Ol. —w podpis tento chybí v H. — x ,Wytko'

Ol. — r .Sedempanow' Ol. — 2 .Vil-

helmus' Ol. — aa .Sutycz' Ol. — bb ,Zu-

tycz' Ol. — " .Jarossius" Ol. — dd ,Dy-

wyssius' Ol. — ee .Pertoltycz' Ol. —ff .Preknerz

-

Ol. — 86 .Bochyo' Ol. —5

06

de Potenstein. 25. Petrus de

Zwyerseticz. 26. Arnestus de Ri-

chemburg. 27. Iohannes= de= Wla-

šim'. 28. Iohannes de Londstein.

29. Zdenkod Medek de Tynecz.

30. Zdenko de Rozmytal. 31. Ni-

colaus de Waldstein e. 32. Petrus

de Ianowicz alias Chlumecz. 33.

Iohannes Zadlo de Miliczyn alias

de Gostelecz. 34. Iohannes de

Cossemberg. 35. Nicolaus de Mo-

chowf alias de Rozdiolawiczs.

c tento podpis chybi v Ol.

d v Ol. opraveno ze ,Ženko' nadepsáním

,. — • .Volstein' Ol. — ' .Machow"Ol, .Machado (Machon)' H. — g v Ol.

následuje: .magnates, barones, proceres

et nobiles christianissimi regni Boemieet preclarissimi marchionatus Moravie.

Summa Utere XXXII (I). — 2" litera'.

de Ostrow. 66. Johannes de Zbra-

slawiiczhh . 67. Smylo de Swa-bynow. 68. Johannes 1 ' de Tuno-

chod. 69. Petrus de Kssel. 70. Al-

bertus de Nelechowkk. 71. Theodri-

cus de Lhoticz". 72. Prziedbormm

de Sperzicz™. 73. Onsso de Ka-

menicz00. 74. Henricus de Le-

stynaFf. 75. Wenczeslaus de Do-

browitowii. 76. Marsiko de Skala.

77. Roprecht de Okruhlicz". 78.

Witko*5 de Zehussicz. 79. Johannes

de Zynyan. 80. Bohunco** de

Prossecz. 81. Lewa de Luky. 82.

Przichouu de Zynyan. 83. Marquar-

dus de Koycowiczvv . 84. Wenczes-

lausc de Zwierzicz 11™. 85. Nicolaus

de Pohleyd". 86. Petrush de 1"

Pohleydh. 87. Wenczeslausc de

Polna. 88. Iohannes de Lescowiczyy.

89. Henricus de Czachowicz. 90.

Mikxa22 de Petrowicz. 91. Mar-

quardus de Lhoticzab. 92. Wenczes-

lausc (j e Lhoticzab. 93. Marsikoac

de Alberowicz ad. 94. Pesikoh deh

Alberowiczh. 95. Chyna de Cos-

sieticz". 96. Petrus de Miletyn 1*.

97. Slawco aB de Comorowiczah.

98. Nicolaus de Girzicza '. 99. Jo-

hannes de Bystryak. 100. Nicolaus

de Trziebeliczal. 101. Johannes

de Polna. 102. Benessíus de Wla-

cziczam . 1 03. Nicolaus de Wlacziczan .

104. Petrus de Wyczap. 105. Ste-

hh .Zbrasslavicz' Ol, kde pfedcháli škrt-

z. — i' v Ol pedchází škrtnut,'

.Ihones". — I* v Ol. opraveno z .Nechow'nadepsáním ,le'. — '• .Lhotycz' Ol. —""<> .Pzredbor' Ol. — nn .Sperzycz' Ol.

— «> .Clamenicz' Ol. — PP .Lestina' Ol.

— V\ .Dobrobytow -

Ol. — " .Okrulicz'

Ol. — ss .Výtko' Ol. — « .Bohunko de

Prosecz' Ol. — uu .Pzryecho' Ol. —w .Koykovicz" 01. — »™ .Swyerzeticz'

Ol. — " .Pohlei Ol. — yy .Lesko-

wicz' Ol. — " .Myxa' Ol. — a >> .Lho-

tycz-

Ol. — «, Marschiko' Ol. — ad ,A1-

berovicz' Ol. — »« .Cossetycz' Ol. —af .Myletyn -

Ol. — a« .Slawko' Ol. —ah .Komarowicz' Ol. — ai .Gyrzicz' Ol.

— ak .Bistry' Ol. — a ' .Trzebelicz' Ol.

— a "> .Wlacicz' Ol. — on .Wlatycz" Ol.

67

phanus h de b Wiczap h. 106. Hanír

skoa° de ByestwynaaP. 107. Johan-

nes de Ostrožna^. 108. Hertwiko de

Spatzicz ar. 109. Martinus de Das-

sicz". 110. Chawlko a* de Hosto-

wicz. au 111. Raczcow de* Wrdow*.112. Lidherusav de Hvoreckaw .

1 13. Wikl de Semytiess". 114. Jo-

hannes de Suchotleskay. 1 15. Procz-

coaz de Chorziow. 116. Albertus

de Sebestianyczba . 117. Johannes

de Zeznancze bc. 118. Vlricus de

Dobrowitowbd. 119. Zdicho be de

Lhota. 120. Mathias de Chay-

stowicz bf. 121. Wilhelmusbe de

Ostrow. 122. Johannes de Bu-

zewsybh. 123. Johannes de Wrbkabi

.

124. Jost de Zhorziebk . 125. Brumode BielaW. 126. Bartholdus de

Dobrawodabm . 127. Zdencobn de

Prziemylowicz b°. 128. Martinus de

Zdeslawicz. 129. Zawisiush de h

Zdeslawiczh. 130. Petrus de Brloh.

131. ZdyslawbP de Dobrawodabm .

132. Chyna de Pawlowb<i. 133.

Prziedborbr de Lhoticzab . 134. Ku-

nessbs de Pawlow1"]. 135. Henri-

cus de Dobrowitow bt.

— a° .Hanussius' Ol. — aP .Biestwina'

Ol. — al .Ostrosna' Ol. — ar .Spatycz'

Ol. — as .Dassycz' Ol. — at tak A,

.Chalko' Ol. — a" .Hoskowicz' Ol. —av .Lyterus' Ol. — aw

, Horek' Ol. —a* ,Wykl de Semytiss' Ol. — w ,Sucho-

tlesck' Ol. — " .Proczko' Ol. — ba ,Se-

bestianicz' Ol. — bc .Roznancze' Ol, ,Ze-

zulze (Zenatze)' H. — bd .Dobrovitow'

Ol. — be v A psáno jako .Zdicha' ;

.Zdich' Ol. — bf .Chaistowicz' Ol. -

b s .Vilhelmus' Ol. — bh .Busewssy-

Ol.

— t>i .Borbka' Ol, kde ped tím Ikr:-

nuto ,Bro'. — bk .Zhorze' Ol. — bl v Ol

opraveno z ,Byla' nadepsáním ,e'. —bm .Dobrovoda' Ol. — bn ,Zdendo' Ol.

— bo .Przymilovicz' Ol. — b P ,Zdys-

slaw' Ol. — >xi .Powlow' Ol. —t>r .Pzredbor' Ol. — t» .Cunes' Ol. —b * .Dobrowykow' Ol, zde pak následuje:

,Summa C milites, militares, famosy

armigeri regni Boemie ipsiusque co-

rone scutiferi circumcirca cum suis

nominibusetsigillisdescnpti. — 3a litera-'

111.

136. Petrus de Malowicz. 3 137. Iohannes de Malowicz. 138. Sigismundus

de Malovicz. 139. Petrus de Paczaw. 140. Iohannes de Craczelaw.

141. Lypoldus de Zymuntycz. 142. Iohannes de Hrádek. 143. Hrdonius

de Krasselaw. 144. Petrus de Drslawiczb . 145. Iohannes de Dobronicz.

146. Wlach de Bezie-. 147. Vilhelmus de Mladyeiovicz. 148. Hynko

de Drassow. 149. Ctyborius de Wescze. 150. Nicolaus de Dobromylicz.

151. Philippus de Železe. 152. Petrus de Radymovicz. 153 Buškod ded

Wzdietow d. 154. Vilhelmus de Skalicze. 155. Lippoldus de Vstupenicz.

156. Przibiczko* de Vstupenicz. 157. Buzko de Drahow'. 158. Henricus

de ibidem'. 159. Vilhelmus de Massowicz. 160. Iohannes de Mileniowicz.e

161. Iodocus de Železe. 162. Nicolaus de Wylemowicz. 163. Pessiko de

Wzdieczow. h 164. Petrus de Dub. 165. Iohannes de Brzaweho. 166. Wytha

de Brzawye. 167. Nicolaus de Polanka. 168. Lewpoldus de Morawcze.

169. Iohannes de Stytny. 170. Benessius de Stranná. 171. Prziwyko

de Cholmina. 172. Albertus Rotlv de Dirny.* 173. Nicolaus Roth' de

Dirnym . 174. Leonardus de Mnych. 175. Nicolausd de d Mnich d. 176. Chwal"

deZdar. 177. Iohannes de Smylkow 178. Rynhart de Wrzyesna. 179. Eras-

mus de Nietowicz. 180. Iodocus de Posna. 181. Hrdonius de Rozthiechow°.

182. Iarislaus de Woykow. 183. Iohannes de Skopytecz. 184. Petrusd

ded Skopyteczd. 185. Pilgramusd de d Skopytecz d

. 186. Petrus de Dwo-

rzecz. 187. Styborius de Hwozdnie. 188. BohuslausP de Nemyssle. 189. Io-

hannes de Radienyn. 190. Iohannes de Toczicz. 191. Hon de Cosmycz.

192. Vilhelmus de Totycz. 193. Stephanus de Czesticz. 194. Venceslaus

de Thoden. 195. Iohannes de Przedslavicz. 196. Vilhelmus de Zel-

ezoviez. 197. Petrus de Tissowa. 198. Prociwa de Vdyrnie. 199. Petrus

de Vesstze. 200. Boczko de Myslycowicz. 201. Mrazo de Radimovicz.

202. Vlricus de Dobrominycz.i 203. Benesschius de Tzretez. 204. Benes-

siusd de d Sbikow d. 205. Voytyech de Strkow. 206. Leo de Žaluzie.

207. Mrakess de Stretecz. 208. Procopius de Chotczyn. 209. Nicolaus de

Kracossycz r. 210. Sigismundus de Dobromelicz. 211. Bohunko de Dyetrzi-

choviez. 212. Petrus de Jablana. 213. Iohannes de Vrchoticz. 214. Przi-

biko de Myeroviczs. 215. Henricus de Stropnicz. 216. Iohannes de Raty-

borzicz 1. 217. Petrusd de d Ratiborzicz d

. 218. Lytwyn dePrudicz. 219. Ven-

ceslaus" de Smylkow. 220. Mraxo de Petrovicz. 221. Henricus de Buko-

vieze. 222. Otradus de Neswyeskovicz. 223. Iohannes de Radosticz. 224.

Swassko de Podole. 225. Vlricus de Mnyssek. 226. Cunzo de Tuczap. 227.

Wenceslaus de Zwerzynecz. 228. Iohannes de Chotyemicz. 229. Albera de

Tyechobuz. 230. Buzko de Gedlan. 231. Mathias de Plasna. 232. Przibi-

czkoe de Hlasywa. 233. Iohannes de Budyslaw*. 234. Wenceslaus" de

Mesne. 235. Iohannes de Samosal*. 236. Henricus de Horovicz*. 237 . . .

• .Moliwicz' Ol, Malowiz' H. — b toto jméno te se v H na místi 141. —c .Pzriezie' Ol: .Pizeter' H. — d chybí v Ol. — «y Ol. psáno: .Pzribiczk —

' ,Dra-

holo' H. — § v Ol psáno: .Milemowicz". v H: .Wilemoniz (Wilermoniz)'. — h ,Urs-

ditow' H. — ' ,Moth"0/. .Mocedodyrup". H. - k Ol: .Drny' , opraveno 2 .Drobný'. —1 ,Moch' Ol. — m .Dyerim' H . — "* v Ol pedchází škrtnuté .Chal'. — o .Boz-

chietow' H. — P v Ol. psáno .Boslaus". — 1 v Ol. pedchází Škrtnu:

r ,Krahoziz' H. — s vOl. psáno .Pzribiko de Myerovicz"; .Miltawiz (Mirowiz)' H. —1 .Batyborzicz' Ol, — "v Ol. psáno: .Ven.' — v v Ol. opraveno z .Budbyslaw'. —

Ol i H. —x v 01. pipsáno: .Summa Cli 4" litera': proto po píkladuPalackého doplnno jel hybi do potu 102. —

(i1.

1

IV.

238. Vilhelmus de Vlasschym. 239. Iohannes dictus Vavak de Vlkow.

240. Hassko de Lukawicz. 241. Nicolaus de Byehossovicz. 242. Wences-

laus u de Honvicz. 243. Nicolaus de Colodieg. 244. Iohannes de Prziepichv.

245. Martinus de Zynczan. 246. Wenceslaus de Hostowicz. 247. Stephanus

de Dwekaczovicz. 248. Iohannes de Ostrosna. 249. Jeorgius de Tilczicz.

250. Iohannes de Popowecz. 251. Iohannes Rubik de Holetyn. 252. Mars

syko de Mikulovicz. 253. Iohannes de Colodieg. 254. Iohannes de Przed-

vorzicz 2. 255. Iohannes de Kczecyn. 256. Iohannes de Zdanycz. 257. Jeor-

gius de Lhotka. 258. Wenceslaus" de Sobczycz. 259. Borsso de Po-

dgyehuss. 260. Nicolaus de Barchav alias de Dissicz. 261. Habordus de

Lomnicz alias de Moravan. 262. Vilhelmus de Kosschemburg alias de

Chlum. 263. Mathias dictus Holecz aa de Nemossicz. 264. Iohannes de

Rossynow. 265. Hlawacz de Comarov. 266. Ctyborius de Marquaticz.

267. Iohannes senior de Lucawicz. 268. Cunsso de Huberg. 269. Benessius

de Toczoraw. bb 270. Iohannes dictusd Holacz" de Nemossicz. 271. Diuis-

sius de Kosschemberg alias de Chlum. 272. Venceslausu de Cholticz.

273. Iohannes dictusd Kavaleczdd de Zunberg. 274. Iohannes de Zygyn.

275. Venceslausu de Slawykow. 276. Albertus de Vyetovan. 277. Vlricus

de Holyssowicz. 278. Benessius dictusd Rubik de Zynczan. 279. Lauren-

cius de Mnieticz. 280. Procopius de Jenikow. 281. Benessius dictusd

Brasda de Domanicz. 282. Bernhardus de Gestrziebczie ee. 283. Pota

de Lukawicz. 284. Arnestus de Smrczek". 285. Iohannes de Passicz.

286. Benessius de Robuss. 287. Nicolaus de Czriwa (?) 288. Niepro de

Pole. 289. Iohannes dictusd Tychloveczss de Dobriekow. 290. Petrus

Brázda de Srbecz. 291. Petrus de Habrow. 292. Bohunko de Holissovicz.

293. Iohannes de Marquartycz. 294. Buzko de Messlessicz. 295. Iohannes

de Rossicz. 296. Choniata de Studenecz. 297. Cunsso de Trzibrzich hh.

298. Iohannes de Lippka. 299. Bohunko de Poczapl. 300. Styborius de

Genissovicz. 301. Procopius de Horzieniwes. 302. Zdenko de Radim".

303. Mauricius de Dolan. 304. Pawlico de Hosskowicz. kk 305. Maternus

de Turow. 306. Iohannes de lwanovicz. 307. Mauricius de Blatno.

308. Iohannes de Seslawicz 11. 309. Vilhelmus de Hersmanicz. 310. Io-

hannes de Hoskoviczkk . 311. Philippus de Synczan. 312. Vilhelmus

de Holyssovicz. 313. Henricus de Puchobradmm . 314. Nicolaus""

de Seslavicz. 315. Iohannes Rubik3 " de Zynczan. 316. Vence-

slaus" de Trzebossycz. 317. Petrus de Naboczan. 318. Iohannes de

Wlcznow. 319. Nicolaus de Podgiehuss alias de Slupno. 320. Iohannes

iunior de Lucawicz alias de Przezeczno. 321. Hertwiko de Ozstrozna

alias de Rusynov00.

y v Ol. psáno .Pzriebiech' ; .Phiepigh' H. — * v Ol. psáno: .Pzredvorzicz'.

— aa .Hobetz' H. — bb tak Ol. .Bozuralo' H. — « ,Holez' H. — dd .Cawalcz' H.— ee .Gestzeziebczie' OL .Chresticebezie (Cresteiziobezie) - H. — f f .Smrzczek"

Ol, .Suzezelt (Sumlzelt)' H. — gg .Chiechlowiz' H. — hh .Tzribzrich' Ol. .Zibrich

(Tizebizid)' H. — '' ,Badyn' 01. ,Radin' H. — kk .Hostowiz' H. — U .Sesavicz'

OL, .Soslawec (Seslanez)' H. — mm .Puchobar Ol. — "" v Ol pedcházíŠkrtnuté ,Niclo'.

—

an ,Lubik'0/. — °o OL zde poznamenává: .Summa LXXXIIII.— 5a litera'. —

70

V.

322. Laczko de Crawaren, capitaneus marchionatus Moravie. 323. Vil-

helmus de Pernstein. 324. Iohannes de Lompnicz. supremus camerarius

czude Brunnensis. 325. Petrus de Cravar alias de Strasnicz. supremus

camerarius czude Olomucensis. 326. Hanussius de Lippa. supremus

marsaicus regni Boemie. 327. Vanko de BoskowicPP alias de Czrnahora.

328. Iohannes de Wyetow. 329. Alzo de Cunstat alias de Raicz. 330. le-

roslaus de Sternberg alias de Vessele. 331. Vokko de Holstein. 332. Er-

hardus iunior Puska de Cunstat. 333. Sigi mundus et Milota fratres

de Krizanow. 334 . Petrus de Zowinecz. 335. Cuniko de Drahotuss.

336. Stephanus de Wartenbergo". 337. Dobeschius de Czynburg. 338. Mi-

lota de Turkowr r. 329. Henricus de Waldstein." 340. Iohannes Ozor

de Bozkovicz. 341. Henricus de Lippa. 342. Artlebus de Weterzow.

343. .Gymmram Dubravko de Dubrauicz. 344. Swynko de Dubravicz.

345. Svynko de Stralek — magnates, barones, proceres et nobiles

marchionatus Morauie'*.

VI.

346. Myxico de Malenoviczuu. 347. Vlricus de Vranicz. 348. Czenko de

Scharow. 349. Marquardus de Gekow. 350. Buzko de Vlachovicz.

351. Zycho de Nedachlevicz. 352. Hersso de Veleczin. 353. Hynko de

Kassissow vv (?). 354. Casspar de Svanveld. 355. Voyslaus de Tyechano-

vicz. 356. Marquartus de Luczan. 357. Nicolaus de Przeczkoviczww .

358. Herzso de Stehelcze. 359. Diek de Kobierzicz**. 360. Oness de Lipina.

361. Petrus Hecht Tyviczrowyy. 362. Nicolaus de Herssic7. 363. Francz

de Pelhrzymow. 364. Benessius de Opatovicz. 365. Marquardus de

Walow. 366. Iohannes de Smrdowicz. 367. Benko de Lbenicz". 368. Ga-

briel de Suchepole. 369. Petrus de Przeraz. 370. Jesko de Liboswar.

371. Spalko de Oczyn a.

VII.

372. Sazema de Tossow. 373. Nicolaus de Halla. 374. Smylo de Herol-

tycz. 375. Zynko purgravius in Mesirzicz. 376. Nicolaus de Tychovicz.

377. Franco de Policz. 378. Jan Skussky. 379. Stephco purgravius in

Namiesscz. 380. lan de Odradiczb . 381. Wlczek de Okarzce*. 382. Vayss

de Tassowa. 383. Sabart de Rudolcze. 384. Beness de Rudolcze. 385. Ha-

rass de Tyncze. 386. Matheus de Balyna. 387. Hrocho de Rzehorzow.

388. Beness de Sardik*. 389. Jan de Lhotka. 390. Gettrzich de Bransud.

391. Sigismundus de Bransud. 392. Michael de Tiehalicz*. 393. Waneki de Opatovae. 394. Dobess de Opatova h

. 395. Bohuss de Vidonina.

PP ,Baczkovicz'0/, .Bazkowiz' H. — <I<J .Varnoberg' Ol, .Wartenberg' H. —" tak Ol; .Tworkilo (Tuarchon)' H. — ss .Voldenstein' Ol, .Walestayn* H. —tt Ol dodává: ,Summa XXII 1 1'. — uu .Molenovicz' Ol, .Malonewiz' H. —w .Cossizevver' H. — «» .Pzreczkovicz' Ol. — « .Kovirerzicz' Ol, .Korzotz (Ko-bierzoti)' H. — yy tak Ol, .Turowiz' H. — zz tak Ol, ,Lenz' H. — » Ol dodává:

.Summa XXVI I. VI Ia litera'. — b .Odrodus' Ol, Jansenseki (

Janodraditz)' H. —c .Obarze' H. — d chybí v Ol. — o .Sardich' H. — f .Tyechalan' H. — C .Opotava'Ol, .Opokowa (Opatowa)' H. — h .Opotova' Ol, .Opokowa (Opatowa)' H. —

396. Iohannes de Spále. 397. lohannes de Nvznicz. 398. Ieorgius de

Knienicze'.

VIII.

399. Gegel de Russovano. 400. Benez de Trabenicz. 401. Drslav de Nakli.

402. Vlricus de Rakodow. 403. Bohunko de Vratissow. 404. Rynart

de Trzenicz k. 405. Pedbor 1 de Trzenicz 11

. 406. Folfardus de Pawlowiczm .

407. Stach de Hlad. 408. Jesko de Drazdow. 409. Stephco de Rakodaw.

410. Dyna de Zysna. 411. Jan de Tassova. 412. Raczek de Visskow.

413. Zdenik de Wyezek. 414. Parcifal de Namyess. 415. Iohannes de

Petersswald. 416. Zbylut de Kleczan. 417. Venceslaus" de Lodnycz.

418. Czenko de Mossnow. 419. Petrus dictusd Nyemczek de Zahoraw.

420. Raczko de Cunwald". 421. Henricus de Zeranovicz. 422. Venceslaus

de Kukwicz. 423. Henricus de Tyn. 424. Jessek de Gestrzevie. 425. Eras-

mus de Vyelovecz . 426. Vlricus de RakowP. 427. Venceslaus de Slatinaz.

428. Iohannes de Cyczow. 429. Jan Donat de Polomie. 430. Mikeš Donat

de Polomie. 431. Jan de Kromiessina. 432. lan de Vtiechova. 433. Mi-

kuláš de Studenka. 434. Petrus Niger de StikoviczQ. 435. Matheska de

Vyklek. 436. Iohannes de Hynczendorf. 437. Barsso Hladek de Zamrsk.

438. Jan Dny de Zachovicz. 439. Savasr de Hynczendorff. 440. Drazko

de Hrádek. 441. Dobessius de Tyssa. 442. Iohannes de Cramsyn. 443.

Russ de Doloplass. 444. Drliko de Byelas. 445. Vlodko de Skzynie. 446.

lohannes de Richenberg. 447. Iohannes de Swola. 448. Pardus de Zera-

novicz. 449. Jessko de Sczykovicz. 450. Iohannes de Rzymycz. 451.

Vlricus de Lhota. 452. Alzo Kavat* de Visskoviczv .

Jmen pán na peetích . II. nelze z fotografie peísti. V M po ukon-

ení textu (podpis tu není) ervená poznámka: .Literám suprascriptam

magnates, barrones, proceres et nobiles. qui supra, et cum ipsis alii

fere mille nobiles, milites et militares hic non expressi supradictorum

regni et marchionatus post mortem sancte memorie Magisti Johannis

Hus, a concilio Constanciensi inique combusti, eidem concilio direxerunt,

iniustam eius mortem ac dictorum regni et marchionatus sinistram

infamiam animose et viriliter refellentes!'— V Mus. erným písmem

nadepsáno: .Responsio baronm regni Boemie ad Constanciam contra

literám eis scriptam'— V Op. nadpis: .Epištolám subscriptam magnates.

barones, proceres et cum ipsis fere alii mille nobiles, milites et militares

hic non expressi regni Bohemiae et morchionatus (!) Morawiae post

mortem sanctae memoriae Magisti Joannis Hus, a concilio Constan-

tiensi inique combusti, eidem concilio direxerunt, iniustam eius mortem

ac dictorum regni et marchionatus sinistram infamiam animose et

viriliter refellentes', tedy shodný v podstat s M, a znní listu a podpisy

jsou podle . VIII.; v Br nadpis: .Epištola LI III nobilium Moraviae.'

i o Ol následuje: ,Summa XXVI 1. ff« litera'. — k .Tzrenicz' Ol, ,Tre-

nyz' H. (podruhé .Treniz'). — ' .Pzrebvor' Ol. — m .Povlovicz-

Ol, .Paulowiz'

H. — n .Cumfal Ol. — ° .Wiolowiz' H. — v tak Ol. i H .— 1 .Schsticowiz"

H. — r tak Ol, .Schwas (Stibas)' H. — s .Vyela' Ol. .Biela' H. — t .Kaba H. —" ,Ven. Ol. — v Ol. dodává: ,Summa omnium CCCCLII sigilla etc.'

9».

a) staroeský peklad (z Archivu

eského III).

Najpoctivjším v Kristu otcóm

a pánóm. pánóm kardinálóm, patri-

archem, primasóm, arcibiskupem,

biskupem, legátóm, doktoróm, mi-

stróm i všemu sboru Konstan-

skému:My urození páni a šlechtici

najkesanstjšieho královstvie e-ského a nejjasnjšiehomarkrabstvie

Moravského žádost všeho dobrého

a zachovávánie pikázaní pána Je-

žíše Krista. Ponvadž právem pi-

rozeným i božským každému jest

pikázáno jinému to initi, což sobchce býti, a jest zapovdno ji-

nému initi, cožby sob nechtl

uinnu býti;(nebo pán Kristus

povdl 1: ..všecko, cožkoli chcete,

aby vám inili lidé, vy totéž itejim, v tom zajisté záležie zákon

i proroci'' ; a Pavel sv. die: 2,, plnost

zákona jest milovánie, a všeliký

zákon vjedné ei se zavierá3 totiž:

milovati budeš blížnieho jako se

samého"): protož my k zákonubožskému a milování blížnieho

jakž muožeme s boží pomocí pro-

hlédajíce, k našemu najmilejšiemu

bližnímu, dobré pamti poctivémuMistru Janovi Husovi, svatého

písma bakalái dokonalému a ka-

zateli kesanskému tenie svatého

(se pisvdujeme);

jehož pedsím ve zboru Konstanském, ne-

vieme kterým duchem jsúc vedeni,

an se neseznal, ani hodn, jakžbyslušelo, pemožen, žádní také proti

nmu nejsú dovedeni ani okázáni

bludové ani kaciestva, ale toliko

k nepravým, falešným, nezbednýmžalobám, osoení a nabádání jeho,

Mistra a královstvie našeho i mar-krabstvie Moravského úhlavnýchnepátel a zrádci, jej jakožtokaciee neústupného odsúdili ste,

Mol. 7, 12. — * ím. 13. 10.

b) Novoeský peklad (podle ped-cházejícího textu latinského).

Nejvelebnjším v Kristu otcma pánm, pánm kardinálm, pa-

triarchm, primasm, arcibisku-

pm, biskupm, vyslancm, dokto-

rm a mistrm a všemu Kost-

nickému koncilu my rytíi, vlá-

dyky, panoši a ostatní korunní

erbovníci nejkesanštjšího krá-

lovství eského, zde kolem dokola

svými jmény a peetmi popsaní

pání všeho dobrého a zachová-

vání pán Ježíše Kristových pi-

kázání.

Ponvadž zajisté právem pi-

rozeným i božským každému jest

pikázáno initi jinému, co chce,

aby jemu samému se dalo, a zaká-

záno jinému dlati, co by nechtl,

aby jemu se stalo, an spasitel pra-

ví: 1 „Vše, co chcete, aby lidé i-

nili vám, i vy to ite jim, neboto jest zákon a proroci*', ano, jak

volá nádoba vyvolení:2 Plnost zá-

kona jest milování, a všecek zákon

v jediné ei se napluje: 3 Milovati

budeš bližního svého, jako sebe sa-

mého: tudíž my, dbajíce s pomocíBoží, jak mžeme, o eený zákon

Boží a o milování bližního, za nej-

milejšího bližního našeho, dobré

pamti ctihodného M. Jana Husa,zízeného bakaláe svatého písma,

evangelického kazatele, kteréhož

jste nedávno na koncilu Kostni-

ckém, nevíme, jakým duchem ve-

deni, bez jeho vyznání a bez ád-ného, jak slušelo, usvdení, a ne-

dovedše na aniž ukázavše nijaké

bludy nebo kacíství, nýbrž toliko

na liché, falešné a nevhodné žalo-

by, udání a nabádání úhlavních

nepátel jeho, našeho království i

markrabství Moravského, jakožto

tvrdošíjného kacíe odsoudili, a

odsoudivše krutou a pepotupnou

3 Mat. 22, 39, Mark. 12, 31.

73

odsúzeného ukrutnú a najmrzu-

tjší smrtí usmrtivše, na našeho

královstvie a markrabstvie Morav-

ského a nás všech vnu zlú povsta zmazánie ; jakož pak najjasnj-

šíemu kniežeti a pánu, panu S*g-

mundovi ímskému. Uherskémua t. d. králi, ddici a pánu našemubudúciemu, psaní naše do Kon-stancie jsme poslali, 4 kterážto také

ve scházeních vašich tena jsú

a oznámena, 5 a kteráž tuto mieti

chcem za vložena, a ta jakož sly-

šíme, k naší hanb a potup, do

ohn jste uvrhli: již pak i nvnie

Vašemu Otcovství o Mistru Janovi

Husovi listy naše zjevné sme po-

slali, svobodn srdcem i ústy vy-

znávajíce i osvdujíce, že on Mistr

Jan Hus byl ovšem lovk dobrý,

spravedlivý a kesanský, od mno-hých let v našem království živo-

tem, cnostmi a povstí chvalebnzachovalý a shledaný; zákon také

boží Nového a Starého zákona podlé

výkladóv svatých doktoróv vrnkázal, nás i naše poddané uil a

velmi mnoho písem zuostavil, vše-

liké bludy i kaciestva pevelmistále hyzdil a nás a všecky Kristovy

vrné, abychom ty v mrzkosti mli,

ustavin a vrn napomínal; kupokoji také a lásce, podlé své mož-

nosti, slovem, skutkem i písmems pilností vedl; tak že nikdy smeneslyšeli ani rozumti mohli, pi-

loživše k tomu velikú pilnost, by

pedepsaný Mistr Jan Hus který

blud neb kaciestvie na svých ká-

záních uil, kázal nebo kterýmbhem jistil, nebo nás a naše pod-

dané bud slovem neb skutkem kte-

rým pohoršil; nébrž milostiv a

tiše v Kristu jsa živ, všecky k za-

chování zákona božieho a svatých

otcóv ustanovení pro vzdlánie

smrtí zachvátili na vnou hanbu

a poznamenání našeho nejkesan-štjšího království eského, nej-

slavnjšího markrabství Morav-

ského a nás všech, jakož jsme nej-

jasnjšímu knížeti a pánu, panuZikmundovi, králi ímskému a

Uherskému atd., ddici a pánunašemu milostivému, psaní naše do

Kostnice poslali. 4 kteráž také ve

shromáždních vašich byla tenaa prohlášena5 a jež zde chcememíti jakoby vložena, a která jste,

jak se povídá, na naši hanbu a

potupu, jícnu ohn vydali, tak

nyní uznali jsme za dobré i Va-

šim Otcovstvím za eeného M.

Jana Husa otevené listy své tímto

poslati, vyznávajíce a prohlašujíce

veejn srdcem i ústy, že ten M.

Jan Hus byl zajisté muž dobrý,

spravedlivý a kesanský, ode

mnoha let v našem království,

životem, mravy i povstí zachovalý

a osvdený, a uil nas i poddanénaše kesansky zákonu evange-

lickému a svaty L pt r k j. kni-

hám Starého i Nového zákona

podle výkladu svatých a od církve

schválených doktor, kázal i ve

spisech mnoho zstavil, všecky

bludy a kacíství nejvytrvaleji za-

mítaje, a nás i všecky v Kristu

vící vytrvale a vrn k jich za-

mítání napomínaje, a také k pokoj i

i lásce, jak mu bylo možno, slovy,

písmy i skutky ustavin vybízeje,

takže jsme nikdy neslyšeli aniž

i s nasazením vší píle zvdtimohli, že by eený M. Jan Husbyl ve svých kázáních hlásal, ká-

zal nebo jakýmkoli zpsobem tvr-

dil njaký blud nebo kacíství

anebo nás nebo poddané naše slo-

vem i skutkem jakýmkoli byl po-

horšil, nýbrž spíše zbožn a tiše

' Mínny jsou listy psané ped odsouzením Husovým, totiž . 2, 4 a 5; srvn.

úvod. — 5 Listy . 2 a 4 teny v kongregaci dne 31. kvtna, list t. 5 dne 12.

ervna 1415 ; srvn. úvod. —

svaté matky cierkve a pro spasení

bližních, pokud jest mohl, slovem

i skutkem se vší pilností napomí-

nal. Ješt pak na tom nebylo dosti,

co jest k hanb našeho královstvie

a markrabstvie uinno: ale nad

to poctivého Mistra Jeronýma z

Prahy, muže veliké výmluvnosti

a ei píjemné, mistra sedmera

umní a milovníka múdrosti ovšem

osvieceného, nevidvše ho, nesly-

ševše ani pemohše, ale k samémujeho i nás zrádci nepravému oso-

ení, beze všie milosti jali jste, do

vzení vsadili i ztrápili, a již snad

jako i Mistra Jana Husí peukrutnúsmrtí zamordovali jste.

6 Pes to,

což s pielišnú bolestí pravieme.

k nám došlo a z vašeho psanie

béeme zejm. 7 kterak 8 nkteíutrhai, bohu i lidem nelibí, a na-

šeho královstvie i markrabstvie

nepietelé a zrádce, ped vámi a

ped vaším zborem nás, královstvie

i markrabstvie pevelmi tžce a ne-

šlechetn znesli sú, jistiece, akoli

falešn, lživ a zrádn, žeby v pe-depsaném království eském i mar-

krabství Moravském rozliní blu-

dové a kaciestva znikla, a mnohásrdce mnohých vrných obyvate-

lóv nakazila tžce a bhy mno-hými, tak že, by nebylo písnéhorychle piloženo tresktánie, pede-psané královstvie a markrabstvie

s svými Kristovými vrnými vza-

loby svých duší nenabytý pád a

škodu. Zajisté takové ukrutné a

pevelmi škodné kivdy, beze všeho

našeho provinnie nám, království

i markrabství uinné, kterak sná-

šeti muožeme? Ponvadž z milosti

božie, kdež tém všecka králov-

stvie svta astokrát pochybovalaa nákladná byla roztržkám ode-

v Kristu žije, všecky, jak mohl,

slovem i skutkem velmi piln vy-

bízel k zachovávání zákona evan-

gelického a naízení svatých otc,

ku vzdlání svaté matky církve

a blahu bližních.

A ani vše toto zmínné, co jste

na potupení naše a eených krá-

lovství našeho i markrabství spá-

chali, vám nestailo: nad to ješt

ctihodného M. Jeronýma z Prahy,

muže jistojist pramenem výmluv-

nosti slynoucího, mistra sedmera

svobodných umní a mudrce za-

jisté osvíceného, bez spatení, bez

slyšení, bez vyznání a bez usvd-ení jeho, nýbrž na pouhé liché

udání zrádc jeho i našich, beze

všeho milosrdenství zajavše uvz-nili jste, týrali, a jej snad, jako

i M. Jana Husa, peukrutnou smrtí

zahladili. 6

Mimo to, což s velikou bolestí

oznamujeme, došlok našemusluchu

a shledali jsme zejm z vašich list, 7

kterak 8 jacísi utrhai, bohu i lidem

protivní a našeho království e-ského i markrabství Moravského

nepátelé a zrádcové, nás i eenékrálovství naše i markrabství pe-tžce a pehanebn u vás a kon-

cilu vašeho udali, tvrdíce, a fa-

lešn, lživ a zrádn, že v eenýchkrálovství eském a markrabství

Moravském rozliní bludové vzbu-

jeli a srdce naše i mnohých vr-ných obyvatel mnohonásobn a

tžce nakazili, tak že by, nebude-

li rychle piložen brus napravení,

eené království i markrabství se

svými v Kristu vícími utrpla na

svých duších nenahraditelnou ško-

du a pohromu. Nuže. jak mžemesnésti tyto kruté a pehanebnékivdy, vržené na nás a eené

• Jeroným nebyl tenkrát jesri upálen. — ' Mínny listy koncilu ze dne 26. er-vence 1415 a d,, do Cech a na Moravu v etných exempláích poslané {Palacký, Docum.

69)", srvn. úvod. — ' Pfi tomto odstavci užito interpellace eských pán v Kost-nici podané 13. kvltna ; srvn. úvod.

zaným a papežem nepravým: ale

královstvie naše eské najkesan-štjšie a markrabstvie Moravskénajjasnjšie od toho asu. jakž

vieru kesanská pána našeho J^su

Krista pijaly, tak jakožto kámentverohranatý dokonalý beze všie

úhony svaté cierkve ímské vždy-

cky stály a bez pestánie se pidr-

žely, poslušenstvie upiem zacho-

vávajíce; kterakými pak náklady

a pracemi pevelikými, kterak také

slušnú ozdobu a hodnú poctivostí

svat cierkev matku i jejie pastýeskrze kniežata a vrné své ctili

jsú, všemu svtu pevelmi svtle

jest svdomo, i vy sami, chceteli

pravdu praviti, toho všeho svd-kové jste. Pak abychme podlé

zprávy sv. Pavla 9 ODatili v do-

brém netoliko ped bohem, ale

pede všemi lidmi, a také pro za-

netbánie peslavné povsti napedeených království a markrabství

abychom ukrutní pi svých bliž-

ních nebyli nalezeni: protož v Kri-

stu Ježíšovi, pánu našem, majiece

pevné doufánie, isté a upiemésvdomie a úmysl, i také pravú

a kesanskú vieru, tiemto listem

Vašemu Otcovství a všem Kristo-

vým vrným oznamujem a vzka-

zujem, srdcem i ústy zjevn osvd-ujíce, že ktožkoli z lidí kteréhož-

koli stavu, povýšení, duostojen-

ství, povahy, ádu neb zákon-

nictva bylby, ježtoby pravil neb

jistil, praví neb jistí, že by v pede-psaných království a markrabství

bludové a kaciestva znikla, a nás

i jiné Kristovy vrné, jakož se

pedkládá, nakazila, (samu osobu

najjasnjšieho kniežete a pána,

pana Sigmunda ímského, Uher-

ského a t. d. krále, ddice a pánanašeho budúcieho vyhradiece, kte-

réhož v tom dovíme i doufáme

krílovství i markrabství, tebalživ a falešn, bez našeho nej-

menšího zavinní, kdyžt z milosti

boží, ana skoro všecka jiná krá-

lovství na svt se asto viklala,

rozkol a vzdoropapeže podporo-

vala, naše nejkesanštjší králov-

ství eské a peslavné markrabství

Moravské od doby, kdy kesan-skou víru pána našeho Ježíše Krista

pijala, jakožto nejdokonalejší

tverhran bez hany vždycky pevna bez perušení lnula k svaté církvi

ímské a jí prokazovala upímnouposlušnost. A s jakými náklady a

prácemi pevelikými, s jakou po-

svátnou úctou a povinnou zbož-

ností uctívala (ono království a

markrabství) skrze knížata i v-ící své svatou matku církev a

její pastýe, jest známo veškerémusvtu nad svtlo jasnji. A vy sami,

chcete-li pravdu vyznati, jste

svdky všeho toho, co bylo eeno.Abychom vša*k podle mínní

apoštolova 9 peovali o dobro ne-

toliko ped Bohem, nýbrž i pedlidmi, a abychom pro nedbání pe-skvlé povsti eených našich krá-

lovství a markrabství nebyli shle-

dáni ukrutnými vi svým bližním:

proto majíce pevnou nadji v pánunašem Ježíši Kristu, isté a upí-mné svdomí i úmysl a pravou

i správnou víru, Vašim Otcovstvím

i všem v Kristu vícím tímto

listem oznamujeme a ohlašujeme,

srdcem i ústy veejn vyznávajíce:

že kdokoliv z lidí, jakéhokoli by

byl stavu, hodnosti, nebo dstojen-

ství, postavení, stupn i ehole,

jenž ekl i tvrdil, íká i tvrdí,

že by v eených království eskéma markrabství Moravském bludy a

kacíství byly vzbujely a nás i jiné

v Kristu vící v nich, jak eeno,nakazily, — vyjímaje jedinou osobu

8 2. Korin. 8, ji

U

nevinného): všeliký a každý ta-

kový, jakož se pedkládá, právlže v svú hlavu, jakožto zlosyn

naj horší a zráde pedepsanýchkrálovství a markrabství, a tak

náš penešlechetný nepietel, sámovšem jsa kacie najškodlivjší a

vší zlostí a nepravost! naplnný,

nébrž i syn dablóv, jenž10 lhá jest

a otec lži. Ale však takové kivdypánu bohu, na" nhož slušie po-

msta, a kterýžto hojn odplacuje

tm, kdož pychají, nynie porúie-

me, a u budúcieho papeže, které-

hož pán buoh své cierkvi ped-loží jediného a nepochybného

pastýe, viece a šíe to položíme;

jemužto z božské vuole, jakožto

vrní synové, což jest slušného

a poctivého i rozumu i zákonu

božskému píhodného, poctivost

i poslušenstvie povinné uiníce,

prositi budem i žádati na ty pede-psané všecky vci i na každé zvlášt

podlé zákona pána našeho Ježíše

Krista a svatých otcóv ustano-

venie, aby nám království i mar-

krabství opatil o napravení po-

tebném; tak ovšem, aby což jest

pedepsáno, nebylo na pekážku,že my kazatelóv zákona pána na-

šeho Jesu Krista nábožných, po-

korných a stálých až do krve

vylitie chceme brániti a obhajo-

vati, opovrhúce všelikú báze i ná-

lezky lidské na odpor uinné.Dán v Praze léta božieho tisícieho

tyistého patnáctého, druhý den

msiece záí, v plné rad pánóvurozených, šlechticv a vladyk

královstvie eského a markrab-stvie Moravského, pcd pivšenímnašich peetí

nejjasnjšího knížete a pána. pana

Zikmunda, ímského a Uherského

atd. krále, ddice a pána našeho

milostivého, o nmž víme a dou-

fáme, že v tom, co zmínno, jest

nevinen, — že všickni a každýtakový, jak eeno, práv lže v

hrdlo své jakožto niema nejhorší,

zrádce a proradce nejzpronevéi-

lejší eených království a mar-

krabství i náš, a sám zajisté nej-

nebezpenjší kací a vší špatnosti

a niemnosti, ba i dáblv syn.

jenž 10 lhá jest i otec jeho.

Nicmén však, penechávajíce

nyní zmínné kivdy pánu, jehož 11

jest pomsta, a jenž hojn oplatí tm,kdo iní pýchu, budemeony kivdyu budoucího papeže, kterého pánBh svaté své církvi postaví za

jediného a nepochybného pastýe,

dále a sieji stíhati. Jemuž s vlíboží jakožto vrní synové vzdáva-

jíce poslušnost a úctu povinnou

v tom, což jest dovolené a slušné,

s rozumem a zákonem božím sou-

hlasné, budeme žádati a prositi ve

všech a o všech i jednotlivých

z vcí pedeslaných pro sebe a

eené království i markrabství za

opatení vhodného prostedku po-

dle zákona pána Ježíše Krista a

ustanovení svatých otc.Avšak bez újmy toho, co e-

eno, chceme hájiti a chrániti zá-

kona pána našeho Ježíše Krista a

jeho oddaných, pokorných a vy-

trvalých kazatel až do prolití

krve, beze všeho strachu a nedba-

jíce ustanovení lidských tomu na

odpor vydaných.

Dán v Praze léta Pán 1415

dne 2 msíce záí v plném snmuvelmož, pán, šlechtic a vladykkrálovství eského a markrabství

Moravského s pivšením našich

peetí.

'" Snot. J*i>. 8, // — " Srovn. ím. 12, 19. Žid. in, jo.

77

1. enk z Veselé jinak z Wartenberka. nejvyšší purkrabí Pražsk,ý

2. Lacek z Krava, hejtman markrabství Moravského. 3. Boek starší

z Kunštátu jinak z Podbrad. 4. Vilém ze Zvíetic. 5. Jan starší z Hradce

6. Jindich z Wartenberka, purkrabí v Hradci Králové. 7. Mikeš z Pot

šteina jinak ze Žampachu. 8. J indich Škopek z Dube. 9. Oldich z Hradce

10. Jan mladší z Opona. 11. Smil ze Šternberka. 12. Hynek Krušina

z Lichtenburka. 13. Boek mladší z Kunštátu jinak z Podbrad. 14

Bavor z Potšteina. 15. Jan Puška z Kunštátu. 16. Jan z Lomnice

17. Milota z Krava. 18. Heman z Landsteina. 19. Jan z Rožmitála

20. Puta z astolovíc. 21. Zdislav ze Zvíetic. 22. Vok z Waldšteina

23. Václav ze Zvíetic. 24. Vilém z Potšteina. 25. Petr ze Zvíetic

26. Arnošt z Richemburka. 27. Jan z Vlašimi. 28. Jan z Landsteina

29. Zdenk Medek z Týnce. 30. Zdenk z Rožmitála. 31. Mikuláš z Waldšteina. 32. Petr z Janovic jinak z Chlumce. 33. Jan Sádlo z Miliína

jinak z Kostelce. 34. Jan z Košmberka. 35. Mikuláš z Mochova jinak

z Roždalovic.

II

36. Mikuláš starší z Lede. 37. Mikuláš mladší z Lede. 38. Zikmund

z Milošovic. 39. Václav z Ostrova. 40. Bohuslav z Kozlého. 41. Jan

z Onšova. 42. Dtich ze Studené. 43. Jan ze Studené. 44. Alšík z Martinic.

45. Mladota z Dobré Vody. 46. Milota z Bohdane. 47. Mikšík z Horek.

48. Viké z Jenišovic. 49. Václav ze Sulislav. 50. Erazim z Otroíc.

51. Linhart z Kunjovic. 52. Bohunek z Borovic. 53. Bolech z Dalkovic.

54. Jan z Dalkovic. 55. Vítek ze Zhoe. 56. Mlýnek ze Sedmipánv.57. Vilém ze Soutic. 58. Matj ze Soutic. 59. Odolen ze Sloupna. 60. Jaroš

z Prosee. 61. Diviš z Pertoltic. 62. Vavinec z Bohdane. 63. Jan

z Prosee. 64. Perkné z Ostrova. 65. Bozdch z Ostrova. 66. Jan ze

Zbraslavic. 67. Smil ze Švabinova. 68. Jan z Tunchod. 69. Petr ze Kšel.

70. Albert z Nelechova. 71. Dtich ze Lhotic. 72. Pedbor ze Speic.

73. Oneš z Kamenice. 74. Jindich z Leštiny. 75. Václav z Dobrovítova.

76. Maršík ze Skály. 77. Ruprecht z Okrouhlic. 78. Vítek z Žehušic.

79. Jan z Žían. 80. Bohunek z Prosee. 81. Leva z Luk. 82. Pechz Žían. 83. Markvart z Kojkovic. 84. Václav ze Zvic. (z Vic?).85. Mikuláš z Pohledu. 86. Petr z Pohledu. 87. Václav z Polné. 88. Jan

z Leskovic. 89. Jindich z achovic. 90. Miksa z Petrovic. 91. Markvart

ze Lhotic. 92. Václav ze Lhotic. 93. Maršík z Alberovic. 94. Pesík z Albe--

rovic. 95 Chýna z Košetic. 96. Petr z Miletína. 97. Slávek z Komorovic.

98. Mikuláš z Jiic. 99. Jan z Bystré. 100. Mikuláš z Tebelic. 101. Jan

z Polné. 102. Beneš z Vláíc. 103. Mikuláš z Vlaic. 104. Petr z Vyap.105. Štpán z Vyap. 106. Hanušek z Bstviny. 107. Jan z Ostrožna.

108. Hertvík ze Spáic. 109. Martin z Dašic. 110. Chvalek z Hostovic.

111. Racek z Vrdova. 1 12. Lidé z Horek. 1 13. Vykl ze Semitše. 114. Jan

ze Suchotlesk. 1 15. Procek z Choova. 1 16. Albert ze Šebestianic. 117. Jan

ze Znance. 118. Oldich z Dobrovítova. 119. Zdich ze Lhoty. 120. Matjz Chlístovic (Chajstovic). 121. Vilém z Ostrova. 122. Jan ze Zbuzevsi.

123. Jan z Vrbky. 124. Jošt ze Zhoe. 125. Brum z Blé. 126. Bartold

78

z Dobré Vody. 127. Zdenk z Pemilovic. 128. Martin ze Zdeslavic.

129. Závis ze Zdeslavic. 130. Petr z Brloha. 131. Zdislav z Dobré Vody.

132. Chýna z Pavlova. 133. Pedbor ze Lhotic. 134. Kuneš z Pavlova.

135. Jindich z Dobrovítova.

III

136. Petr z Malovic. 137. Jan z Malovic. 138. Zikmund z Malovic.

139. Petr z Pacova. 140. Jan z Kraselova. 141. Lipold ze Žimuntic.

142. Jan z Hrádku. 143. Hrdo z Kraselova. 144. Petr z Drslavic.

145. Jan z Dobronic. 146. Vlach ze Bezí. 147. Vilém z Mladjovic. 148.

Hynek z Dražova. 149. Ctibor z Vesce. 150. Mikuláš z Dobromilic.

151. Filip ze Žele. 152. Petr z Radimovic. 153. Bušek z Vzdietova.

154. Vilém ze Skalice. 155. Lipold z Ustupenic. 156. Pibíek z Ustu-

penic. 157. Bušek z Dráhová. 158. Jindich odtudž. 159. Vilém z Mašovic.

160. Jan z Mileovic. 161. Jošt ze Žele. 162. Mikuláš z Vilémovic.

163. Pesík ze Vzdietova. 164. Petr z Dubu. 165. Jan ze Rzavého. 166. Víta

za Rzavého. 167. Mikuláš z Polanky. 168. Leopold z Moravce. 169. Janze Štítného. 170. Beneš ze Stranné. 171. Pibík z Cholmin. 172. Albert

Roth z Dírné. 173. Mikuláš Roth z Dírné. 174. Linhart z Mnichu.

175. Mikuláš z Mnichu. 176. Chval ze Ždáru. 177. Jan ze Smilkova.

178. Rynart z Vesna. 179. Erazim z Nítovic. 180. Jošt z Pošny.

181. Hrdo z Bozdchova. (?) 182. Jaroslav z Vojkova. 183. Jan ze

Skopytec. 184. Petr ze Skopytec. 185. Pelhim ze Skopytec. 186. Petr

ze Dvorce. 187. Stibor z Hvozdn. 188. Bohuslav z Nemysle. 189. Janz Radenína. 190. Jan z Tožic. 191. Hon z Kozmic. 192. Vilém z Tožic.

193. Štpán z estic. 194. Václav z Todn. 195. Jan z Pedslavic. 196.

Vilém ze Lovic. 197. Petr z Tisové. 198. Protiva z Údim. 199. Petr

z Vesce. 200. Boek z Myslíkovic. 201. Mrázek z Radimovic. 202. Oldichz Dobrominic. 203. Beneš ze Stítže. 204. Beneš ze Strkova. 205. Vojtchze Strkova. 206. Lev ze Záluží. 207. Mrakeš ze Stítže. 208. Prokopz Chotin. 209. Mikuláš z Kratošic. 210. Zikmund z Dobromilic. 211.

Bohunek z Jetichovic. 212. Petr z Jablonné. 213. Jan z Vrchotic.

214. Pibík z Mírovic. 215. Jindich ze Stropnice. 216. Jan z Ratiboic.

217. Petr z Ratiboic. 218. Litvín z Prudic. 219. Václav ze Smilkova.220. Mrakeš z Petrovic. 221. Jindich z Bukovice. 222. Otrad z Nezv-stovic. 223. Jan z Radostic. 224. Svašek z Podolí. 225. Oldich z Mníšku.226. Kunc z Tuap. 227. Václav ze Zvince. 228. Jan z Chotmic.229. Albera z Tchobuze. 230. Buzek z Jedlan. 231. Matj z Plasna.

232. Pibíek z Hlasiva. 233. Jan z Budislav. 234. Václav z Mezného.235. Jan ze Samosol. 236. Jindich z Hoovic. 237. . . .

IV

238. Vilém z Vlašim. 239. Jan eený Vavák z Vlkova. 240. Hašekz Lukavic. 241. Mikuláš z Bhošovic. 242. Václav z Honbic. 243. Mikulášz Kolodj. 244. Jan z Pepych. 245. Martin ze Synan. 246. Václavz Hostovic. 247. Štpán z Dvekaovic. 248. Jan z Ostrožna. 249. Jiíz Telic. 250. Jan z Popovic. 251. Jan Rúbík z Holelína. 252. Maršík

z Mikulovic. 253. Jan z Kolodj. 254. Jan z Pedvoic. 255. Jan z Keína.256. Jan ze Zdánic. 257. Jií ze Lhotky. 258. Václav ze Sobic. 259. Boreš

z Podhús. 260. Mikuláš z Barchova jinakzDýšic. 261. Habard z Lomnicejinak z Moravan. 262. Vilém z Košemberka jinak z Chlumu. 263. Matjeený Holec z Nemošic. 264. Jan, z Rušinova. 265. Hlavá z Komárova.266. Ctibor z Markvartic. 267. Jan starší z Lukavic. 268. Kuneš z Hu-berga. 269. Beneš z Kocourova. 270. Jan eený Holec z Nemošic.

271. Diviš z Košemberka jinak z Chlumu. 272. Václav z Choltic. 273. Janeený Kavalec z Žumberka. 274. Jan z Zigin. 275. Václav ze Slavíkova.

276. Albert z Bítovan. 277. Oldich z Holišovic. 278. Beneš eenýRúbík ze Synan. 279. Vavinec z Mntic. 280. Prokop z Jeníkova.

281. Beneš eený Brázda z Domanic. 282. Bernard z Jestebe. 283. Puta

z Lukavic. 284. Arnošt ze Smrku. 285. Jan z Pašic. 286. Beneš z Robús.

287. Mikuláš z Kivé. 288. Npr z Pole. 289. Jan eený Tchlovecz Dobíkova. 290. Petr Brázda ze Srbe. 291. Petr z Habrová. 292. Bo-

hunek z Holišovic. 293. Jan z Markvartic. 294. Buzek z Mezilesic. 295. Janz Rosic. 296. Choata ze Studence. 297. Kuneš z Tibich. 298. Janz Lipky. 299. Bohunek z Poapl. 300. Stibor z Jenišovic. 301. Prokopz Hoinvsi. 302. Zdenek z Radime. 303. Maík z Dolan. 304. Pavlík

z Hostovic. 305. Materna z Turova. 306. Jan z Ivanovic. 307. Maíkz Blatná. 308. Jan ze Seslavec. 309. Vilem z Hemanic. 310. Jan z Hosto-

vic. 311. Filip ze Synan. 312. Vilém z Holišovic. 313. Jindich z Púcho-

brad. 314. Mikuláš ze Seslavec. 315. Jan Rúbík ze Synan. 316. Václav

z Tebošic. 317. Petr z Naboan. 318. Jan z Vlnova. 319. Mikuláš

z Podhús jinak ze Sloupna. 320. Jan mladší z Lukavic jinak z Pí-sena. 321. Hertvík z Ostrožna jinak z Rušinova.

V

322. Lacek z Krava hejtman markrabství Moravského. 323. Vilém

z Pernštejna. 324. Jan z Lomnice nejvyšší komorník cúdy Brnnské.325. Petr z Krava jinak ze Strážnice, nejvyšší komorník cúdy Olo-

múcké. 326. Hanuš z Lipé, nejvyšší maršálek království eského327. Vank z Boskovic jinak z erné Hory. 328. Jan z Bítova. 329. Aleš

z Kunštátu jinak z Rajce. 330. Jaroslav ze Šternberka jinak z Veselé.

331. Vok z Holšteina. 332. Erhard mladší Puška z Kunštátu. 333. Zik-

mund a Milota bratí z Kížanova. 334. Petr ze Sovince. 335. Kuníkz Drahotúš. 336. Štpán z Wartenberka. 337. Dobeš z Cimburka. 338.

Milota z Tvorkova. 339. Jindich z Waldšteina. 340. Jan Ozor z Boskovic.

341. Jindich z Lipé. 342. Archleb z Veteova. 343. Jimram Dúbravkaz Dúbravice. 344. Zbynk z Dúbravic. 345. Zbynk ze Ztrálek, velmoži,

páni, rytíi a vládyky markrabství Moravského.

VI

346. Mikšík z Malenovic. 347. Oldich z Vranic. 348. enk ze šá-

rova. 349. Markvart z Jekova. 350. Buzek z Vlachovic. 351. Zich

z Nedachlebic. 352. Hereš z Veleína. 353. Hynek z Kašíšova (? Koš-

ova?). 354. Kašpar ze Švanfelda. 355. Vojslav z Tchanovic. 356. Mar-

80

kvart z Lúan. 357. Mikuláš z Pekovic. 358. Hereš ze Stehelce. 359. Dík

z Kobic. 360. Onš z Lipína. 361. Petr Hecht z Tyvíova (Turovic?).

362. Mikuláš z Heršic. 363. Franc z Pelhimova. 364. Beneš z Opatovic.

365. Markvart z Valová. 366. Jan ze Smrdovic. 367. Benk ze Lbenic.

361. Gabriel ze Suchého pole. 369. Petr z Peraz. 370. Ješek z Libosváru.

371. Špalek z Oína.

VII

372. Sazema z Tošova. 373. Mikuláš z Haly. 374. Smil z Heroltic.

375. Synek purkrabí z Meziíí. 376. Mikuláš z Tichovic. 377. Franco

z Police. 378. Jan Skuský. 379. Štefek purkrabí z Námšti. 380. Janz Otradic. 381. Vlek z Okarce. 382. Vais z Tasova. 383. Sabart z Ru-

dolce. 384. Beneš z Rudolce. 385. Haraš z Týnce. 386. Matiáš z Baliny.

387. Hroch z ehoova. 388. Beneš ze Sardik. 389. Jan ze Lhotky.

390. Jetich z Brasúd. 391. Zikmund z Brafisúd. 392. Michal z Thalic.

393. Vank z Opatova. 394. Dobeš z Opatova. 395. Bohuš z Vidonína

396. Jan ze Spalé. 397. Jan z Núznic. 398. Jií z Knnic.

VIII

399. Jedl z Rúsovan. 400. Beneš z Trabenic. 401. Drslav z Nákle.

402. Oldich z Rakodova. 403. Bohunek z Vratišova. 404. Rynart z Tenic.

405. Pedbor z Tenic. 406. Wolfart z Pavlovic. 407. Stach z Hladu.

408. Ješek z Drazdova. 409. Štefek z Rakodova. 410. Dyna z Žisné.

411. Jan z Tasova. 412. Racek z Vyškova. 413. Zdenk z Vžek. 414. Par-

cifal z Námšti. 415. Jan z Peterswaldu. 416. Zbilut z Klecan. 417. Václav

z Lodnic. 418. enk z Mošnova. 419. Petr eený Nmek z Záhorova420. Racekz Kunwaldu. 421. Jindich z Žeranovic. 422. Václav z Kukvic423. Jindich z Týna. 424. Ješek z Jestebí. 425. Erazim z Vidovic (?)

426. Oldich z Rakova. 427. Václav ze Slatian. 428. Jan z ížova (7)

429. Jan Donát z Polome. 430. Mikeš Donát z Polome. 431. Jan z Kromšina. 432. Jan z Útchova. 433. Mikuláš ze Studénky. 434. Petr ernýze Štikovic. 435. Mateska z Vyklek. 436. Jan z Hyncendorfa. 437. Bareš

Hládek ze Zámrsk. 438. Jan Drn ze Zachovic. 439. Závis z Hyncendorfa.

440. Drážek z Hrádku. 441. Dobeš z Tise. 442. Jan z Kramsína. 443. Rusz Doloplaz. 444. Drlík z Blé. 445. Vladek ze Skinic. 446. Jan z Richen-

berka. 447. Jan ze Zvole. 448. Pardus z Žeranovic. 449. Ješek z Štikovic.

450. Jan z Rimic. 451. Oldich ze Loty. 452. Aleš Kabát z Výškovic.

ANT. MASÁK:

POPIS A OCENN! PEETI PI STlZNÉM LISTEZE DNE 2. ZÁÍ 1415

ESKÝCH PANU PROTI UPÁLENI M. JANA HUSÍ.

Pihlížeje ku znané cen starých peetí v ohledu genealogickém,

heraldickém i historicko-umleckém. toužil jsem po tom, aby bohatá

ada (100) peetí na jediném z 8 exemplá stížného listu zachovaném

list, který ve sbírkách university v Edinburce šastn až na naše asyse dochoval, byla i pro naši vlast, ve které vznikl a kam pirozennáleží získána, ne-li vrácením, tedy aspo odlitím neb fotografií neb

otisknutím. Proto již po fotografování listu toho. které horlivý badatel

Aug. SI. Ddrr svým nákladem provedl a Spolenosti pátel starožitností

eských v Praze ochotn daroval, když pozoroval jsem tu malebnou,

ale nezetelnou sple vzácných tch peetí, pojal jsem myšlenku, za-

saditi se o pesnjší provedení záchrany jich pro naši domácí heraldiku

a genealogii. K návrhu mému požádal jednatel p. A. B. erný universitu

v Edinburce o zhotovení odlitk peetí, tato však neodpovdla. Nato

obrátila se Spolenost k návrhu mému na p. hr. Ltzova a ten roz-

sáhlými svými spoleenskými styky s Anglií dosáhl provedení otisk

všech 99 (1 omylem nezaslána) peetí, jež daroval Spolenosti. Sluší

mu jist velý dík všech heraldik eských i pátel naší minulosti.

Dlužno se zde zmíniti o zpsobu získání otisku peetí. Jest patero

zpsob záchrany starobylých peetí:

a) Galvanoplastické odlití, zpsob nejkrásnjší, který nejen na-

hrazuje originál, ale jej i pedstihuje, uiniv z vosku, látky kehké,

která i pouhým pístupem vzduchu, neku-li vlhka, se kazí, kov ne-

zniitelný vkm dále vzdorující (zpsob ten provádí dvorní archiv

ve Vídni a správa našeho zem. musea má zásluhu, že získala takto

peeti eské šlechty z r. 1282— 1315 mezi nimi pekrásné peeti pp.

z Janovic, Šternberka, Lichtenburka, Mšena a j.).

b) Odlití sádrou, zpsob velmi dobrý, ale pro originál nebezpený,

který tudíž již se te nikde nedovoluje

c) Fotografie jednotlivých peetí, zpsob také dobrý, který ale

pedešlým již se nevyrovná, vyjma pi peetích velmi zachovalých,

oste rytých

;

ti

Pelivým okreslením. Tento zpsob mže provésti s úspchemjenom výtený kreslíc, jest-li zárove heraldikem. Povolí-li však uzdu

své vzntlivé obrazotvornosti, pak se arci práce jeho pedešlým zp-sobm nerovná a je nenahradí.

e) Otisk tmelem. Zpsob ten pee chrání, jest všude dovolován,

dje-li se opatrn, ale prvým tem zpsobm se nikterak nevyrovná.

Svou tuhostí nevnikne tmel do všech jemných záhyb znaku i nápisu

a dává obraz mnohem mén zetelný než originál. Ponvadž pak se

z každé peeti (která jest vždy positiv), musí nejprv otisknouti negativ

a z toho opt teprv positiv, jsou positivy tmelové než jen matné odlesky

originál. Z tchto 5 popsaných druh zachování a rozmnožování peetí

užito bylo pi pítomných 99 peetích toho nejlevnjšího, ale bohužel

i nejšpatnjšího zpsobu e). Litovati jest velice, že nebyly peeti jednot-

liv fotografovány, když nelze dostati originál do ech. Tím zmenšil

se znan heraldický a genealogický zisk, nebo pi znané vtšinpeetí nebylo lze uriti ani nápis ani znak. Porovnáme-li fotografii

s tmelovými otisky, shledáme, že originály stížného listu jsou mnohemzachovalejší a zetelnjší a kdyby bylo možno tyto pímo popisovati,

byla by koist rozhodn bohatší! Spolenost uinila co mohla a není-li

ovoce lepší, dlužno uiniti pokus nový, bohdá zdárnjší.

V následujících ádkách pokusil jsem se pokud bylo lze popsati otisky

zetelnjší v poádku, v nmž byly v Anglii oíslovány (heraldickém,

od levé strany shora, dol). Pipojil jsem i ísla peetí k fotografii.

ís. i. Mikuláš st. z Lede. Pee takka kruhová (30 x31 mm)obsahuje štít, na nmž výrazn proveden známý trojlist (3 spojené

leknínové listy k rohm štítu ukazující) pán z ían. Štít jest dokola

ozdoben obloukovými okrasami v XV. st. tak oblíbenými. Klenotu

není. Nápis nelze peísti, byl asi: SI . NIC . SEN . DE . LEDECZ.Mikuláš st. jest syn Petra z Lede (1367— 1406) a matky Keruše (zem.

1396). Pipomíná se v 1. 1406—42 nejen pi obvyklých tehdáž nadáních

kostelních, ale i pi politických jednáních. Od r. 1437 byl na zem. soudve stavu panském 17. bez. 1440 ješt byl na snme áslavském. R.

1442 odekl se odúmrti v Ledi a udlil svobodu kšaftování mšanm.Pee jeho z r. 1442 jest v archivu Ledeském.

. .'. Mikuláš ml. z Lede. Peet menší (28). mén zetelná než

pedešlá. Trojlist na štítu slab naznaen. Nápis (minuskulí) zachova-

lejší, na originále zajisté zetelný: Sigillvm domini nicolai junioi de

ledecz. Ozdoba okolo štítu má podobu srdce, klenot schází. Mikuláš

ml. jest bratranec Mikuláše st.. syn Václava z L. (1360—90). bratra

Petrova, z matky Žofky (vdané podruhé za Lva z Lukého. Žil v 1.

1400—50. Držel s Mikul. st. spolen Lede a zúastnil se jednání

na stran Podbradské. Na snme áslavském 1440 pidán k ruce

hejtmanm ku správ zem.. j. Zikmund z Milelovic. Pee veliká jako pedešlá (28) s úplným

znakem a nápisem nezetelným. Lze jen rozeznati so . . . (Mi-

lessowicz). Štít jest kolmo rozpoltn jako u pán z Michalovic, Vartem-berkú, ale i u vladyk Netvorských z Bezí a m. j. I klenot jest s Mark-vartici stejný, složená kídla. V echách není osady Milešovic. za to

na Morav, v Slavkovsku. Tam byl rod vladyk zvaných z Obory a Ska-

S3

lice, z níž Arkleb Sírka asi 1382 koupil od Petra z Krava Milešovice

(s bratrem Vítoslavem Šípkem). Od r. 1408 psal se Arkleb z M. prodavsnad Oboru. Syny jeho a majiteli M. byli Roman 1412 na M. a snadi náš Zikmund. Vc by se dala dokázati v archivu Teboském, kdejest pee Vítka Šípka (z 23. íj. 1398).

. 4. Václav z Ostrova. Nápis na fotografii k peetím pipojenýjest pesný: Wenceslaus de Ostrow, ale nápis na peeti tomu odporuje.

Celá pee jest navždy zniena ulomením vtšiny. Zbyla jen pravá ásts kusem nápisu, velmi krásného písma (maius.), ale ta práv svými3 písmeny odporuje podpisu. Jsou tam písmena: DE . SKdyby to byla opravdu pee Václava z Ostrova, bylo by na zacho-

vaných písmenech: .... DE .O Takto zdá se, že písa si spletl

Václava z O. s Václavem ze Sulislav a ml podepsati tohoto.

. 5. Bohuslav z Kozle (Lev-(a) z Chenovic). Podobá se pravd,že pi sepisování a zvláš pi peetní stížného listu panovalo ve shro-

máždní nejen vzrušení, ale zmatek! Máme tu již druhou pee nesprávnpodepsanou! Není to pee Bohuslava z Kozle, nýbrž Lva (Levý)

z Chenovic (Zruckého). Jest menší (26) okrouhlá a obsahuje štít bez

klenotu. Na štít jest ponkud znalá zpodní ás orlice s levým kídlem,

ostatní zašlo mnohaletým psobením vlhkého anglického podnebí. Tento

zbytek orlice jest vedle nápisu druhým dkazem, že pee nepatila Bohu-slavu z Kozle, erbu rysa. Nápis jest dosti zachován (majus.): S . LEONIS .

D . CHRZENOW1CZ. Vladykové z Ch. jsou píbuzní pán z Kolovrat,

Janovic. ejku a Dvoreckých z Olbramovic a Ždárských ze Ždáru.

Lev (Leva) syn Lévy na Tebetín a Vrbce (1376—91) jest bratr Miloty

a Ctibora. Sloužil bez pochyby rakouským pánm z Wallsee (1408).

Bratr Milota na Bohdani pipojil též pee k stížnému listu (v. . 11.).

, 6. Jan z Oniova. Pee také porouchaná, ale aspo v obrazci

na štítu zetelná. Nápis nelze peísti. Tím bohužel zabránno rozhod-

nouti, jest-li to opravdu pee Jana z O. Nemožné to není, nebo bylo

6 vladyckých rod z O. 4 v echách, 2 na Morav. U 3 eských rodin

z O. jest znak znám: Onšovští z O. mli kolo. druzí z O. divokého vepe,

tetí židovský klobouk. Ani k jedné z tchto rodin náš Jan nepatí.

Jisto jest, že není ten, jejž i M. Kolá (..Staré peeti") klade za lenaO. z O. znaku kolo, nebo pítomný Jan má ve znaku pl psa ohaea tím adí se do rodu Chepických z Modliškovic, Byšických z Byšic,

z ernic, ze Psího. Vídenských z es. Ostrova, z Klokoína, z Hrky,z Bevar. Více o nm na ten as známo není.

. 7. Jetich ze Studeného. Pee vtší pedešlých (32). okrouhlá,

druhdy siln plastická, s nápisem nezetelným. Místo štítu jest jen pílba

s klenotem, což bývalo tehdy v obyeji, když klenot shodoval se s fi-

gurou štítu. V tomto pípad jsou klenotem 2 hlavy psí, hledící dovnit.

Vladyky ze S. byli usedií v Dolnokralovicku. Jetich pipomíná se

v 1. 1407—20. Držel Studené s tvrzí, ást podacího v Onšov, 1407

odekl se práva k lesu u S. patícího k fae onšovské, 1413 byl ustanoven

poruníkem dcer Jindicha ernického z Kácova (v pípad jeho úmrtí).

Žil ješt 1420.

. S. Jan ze Studeného. Syn pedešlého má pee menší a nezetel-

njší. Liší se od otcovy tím. že má úplný znak s malým štítkem (na

ii*

1

nmž nelze nic rozeznati), s pílbou a klenotem jako otec. Písmo nápisu

jest špatnjší. Jan pipomíná se od 14)5—64 a zemel 1465 neb 66.

1416 dostal zápis na Zálesí. 1440 (17. bez.) zúastnil se sjezdu áslav-ského, 1450 odpovdl s jinými jednot Strakonické (bojoval podpraporem Mikul. Trky). Držel tvrz, ves a dvr v S.. což 1464 zapsal

synovci Prokopovi (synu bratra Alše) nemaje asi dítek.

. o. Alšík z Martinic. Má býti, ale není. Pee jako vtšina ne-

zetelná s nápisem, z kterého se dá bezpen peísti jen: SOSTOWICZ. Toto necelé jméno pídomku však rozhoduje, že peenepatí Alšíkovi z M.. nýbrž s nejvtší pravdpodobností Chvalkoviz Hostovic. Uvnit jest štít, na nmž matné obrysy zvíete, nejspíše

kohouta. Ponvadž majitel peeti není pesn uren, nelze o nm na

ten as nieho psáti.

. io. Mladota z Dobré Vody. Pee lépe znatelná než jiné z pe-dešlých se štítem a nápisem. Nápis jest: S WODA. Na štítu

jest vzpjatá la. mající šípem hrdlo protknuté. Mladota tudíž nebyl

z rodu Král z D. V. znaku kohouta. Zdá se, že pocházel z D. V. naLedesku.

. ii. Milota z Bohdanle. Pkn druhdy provedená pee se

štítem, vncem otoeným. Nápis (minus.): Sigillvm . milotho . de .

bohdanecz. Na štít jest pkná, výrazná starodávná orlice Kolovratská.klenot vynechán. Nositel peeti jest len vtve pán z Chenovic (v.

. 5). syn Lévy st. a bratr Lévy ml. a Ctibora. Byl pánem na Kamberce.Zrui a Chenovicí :h, nabyl ok. 1398 Bohdane (1416 již jmenuje se

Ctibor pánem Bohdane). V 1. 1412— 14 držel také Pertoltice a 1421

byl na snme áslavském volen za jednoho ze správc zem.. i2. Mikíík z Hrky. Z této peeti nelze ani nápis ani znak

rozeznati.

. 13. Viké z Jeniíovic. Pee také málo zetelná, dává jen tušiti,

co pedstavuje. Z nápisu chatrného písma s námahou rozluští se:

S.WYKERZ DE IEN1SSOWICZ. Štít jest bez klenotu. Z rodin,

které se nazývaly z J. jsou nejprve ty, které pozdji pibrali píjmeníŠpína. Ti žili v 1. 1445— 1537 a mli na štít supí hlavu s krkem. Tentoznak na peeti Vikéov nepozorujeme. Druhý rod vladyk z J. ml(Král Herald. 352) 3 kvítky z 3 kopc vyrstající a tento znak lze

na štít Vikéov ponkud rozeznati.

Viké žil v 1. 1402-15. od 1404— 6 byl purkrabím hradu Pražskéhoa pi speetní stížného listu se posledn pipomíná. Žil sice r. 1440též Viké z J. a byl na snmu áslavském (17. bez.). ale podobá se,

že to byl již syn staršího Vikée. Mimo n žili i jiní vladykové z J.: Sobn1398— 1431 na Božejov a Lhoticích. který ml i dm v Praze (od 1429)a byl biskupským purkrabím na erv. eici. syn jeho Václav byl

faráem v Kesín (1413—si.). Ctibor z J.. který také speetil stížnýlist. Kuba z J. (1437 54). Pibík. bratr Sobnv. Pesík ok. 1406 a podlouhé dob ješt Mikuláš z J. s manž. Annou Skalkovou z Lazec (1530).

Jenišovice jsou v Dol. Kralovicku.

. 14. Václav ze Sulislavž. Pee málo jasná se štitem bez klenotu.Na štít pravd podobn hlava vepe nebo vlka, nápis nelze peísti.Majitel nazvaný Václav Majas ze S. nepochází ze S. u Stíbra, nýbrž

jako pedešlí vladykové z Dol. Kralovicka, ze zašlé již S. Pipomínáse v 1. 1409— 15. Nástupci jeho na S. Jindich a Jan zvaní z Roztokodjinud ze S. (1448) byli erbu kola o 6 špicích.

. 25. Erazim z Otroíc. Pee s nápisem, který lze aspo peísti

a piísti komu patí. Uvnit Štít s pílbou a klenotem, bohužel obé

nezetelné! Nápis (min.): Erasmvs ad ovtroczicz. Litovati jest, že znak

vladyk z O., bezpochyby tuto unikum, zstává nerozluštn!

Z rodu Erazimova z O. (také z Dolno-Kralovicka) známi jsou

Heman z O. se synem Markvartem, oba na O., z nichž otec zem. 1395

(ok. 1. záí). Markvart pipomíná se také 1396. Vedle nich jmenuje

se ješt Zdenk 1406, píbuzný Špíny z Jenišovic.

. 16. Linhart z Kunéjovic. Pee lépe znalá v kresb i písm.Štít jest ozdoben do kruhu spletenými vtvemi a chová figuru zna-

kovou, hlavu srní se znalými vyrstajícími paržky a vyplazeným

jazykem. Podivné jest zakonení krku. Nkdy bývá krk uat rovnou

šikmou arou, jindy sáhá až ku zpodu štítu, s nímž srstá. V tomto

pípad však rytec uinil nezvyklé zakonení — úplným kruhem -

byv nejspíš rámcem z vtví k tomu sveden, jenž hlavu srní dole v kruhu

otáí. Tím dostává srní hlava pi zbžné prohlídce podobu njakéhonástroje! Myslím však, že mžeme s dobrým svdomím zstati pi znaku

srní hlavy pro vladyky z K. (na Dol. Kralovicku).

Nápis: SI . LI TVS . DE NEGOWICZ. Namítlo by

se, že na stíž. list jest pee Linhartova pivšena oním kruhem na konci

krku srnce vzhru, kdežto kdyby jeho hlava byla figurou, byla by ona

nahoe! Jest to však jen speetní v spchu. Práv u huby srní hlavy

poínají písmena nápisu: SI (Sigillum) a tím jest dáno pravé postavení

štítu!

Z vladyk Kunjovských na ten as jest pouze znám Linhart.

Ostatní zstavují se dalšímu pátrání. Arci nelze se velikého rozmnožení

nadíti i pamatovati jest stále na nenahraditelnou ztrátu zem. desk

a knih phonných v echách, což obé Morava zachovala, ímž pro

XIV. i XV. vk má prameny neocenitelné. Náhradou jsou nám knihy

konfirmaní a erekní a desky dvorské.

. iy. Bohunek z Borovice. Opt jedna z peetí uzavených, které

se pozd ptáme a která na ten as nemže povdti pranic. Tak na

otisku. Fotografie, akoli zmenšená, pece ukazuje stopy znaku.

. iS. Bolech z Dalkovic. Zetelnjší, velmi zajímavá pee tím,

že M. Kolá nalezl rodu vladyk z D. klenot, zde pak se mu dodává

i štít. Pesn se touto peetí potvrzuje popis Koláv v Heraldice

(243. 55). Na naší peeti má Bolech štít s touže figurou jako u Koláe

klenot. Jsou to 2 páví kytky s držadly kížem položené, jejichž desky

jsou okrášleny 2 adami cimbuí Cimburkv. Vtipný a pkný to znak!

Nápis zaíná pesn u pravého vrcholu štítu a jest: S. BOLEKHIDE DVCOWICZ (pevrácené A, zkratka vynechává L). Bolech jest

lenem eské vtve slavného rodu pán z Cimburka a pochází z Vla-

ši mska.

. ig. Jan z Dalkovic. První pohled na pee Janovu ukazuje,

že nebyl ani z rodu Bolechova, ani vbec píbuzný. Ale jest nesporno,

že byl také usedlý v D. na Vlašimsku. Pípad ten není ídký, že v jediné

vsi byly 2 tvrze a každá patila jiné rodin. Tak i zde. Pee Janova

jest hrubé, neumlé práce, ale dá se urit rozeznati. Má štít rozpoltný

(na dél poloviný) jako mli blízko usedlí Bížští. Koupští a Netvorští

z Bezí (prvotn, pozdji kul) a levou polovici vyvýšenou jako Sobkové

z Jezera, z Rovného, Štpánovští z Myslina. erní z Nme. Holí

z Bezí a j.

. 20. Vítek ze Zhoe. Zcela nezetelná. (Vožice nebo Sedlany).

. 21. Mlejnek ze Sedmipan. Totéž (z Vlašimska).

. 22. Vilém ze Soutic. Zase pee, která se dá zcela rozluštiti.

Obsahuje úplný znak i nápis. Na štítu jsou 3 bevna, ale proti pozdjšímpravidlm nestejn široká, horní nejširší, druhé užší, dolní nejužší.

Pílba jest nápadn veliká a splývá s ní rouška. Na pílb jest poduška

a na ní stojí kýta. Nápis: S. WILHELM1 . DE^SVTICZ. Ze S. psaly

se hlavn 2 rodiny: Cabelití a Janovští ze S. abelití mli za znak

kídlo supí s nohou spojené (posud u uherského rodu hr. Niczkých

z Niczk) a Janovští jsou s nimi stejného rodu. Proto s podivením temev Heraldice .Králov (66), že Janovští ze S. mli: Na zlatém štít ve

3 adách erno-stíbrný šachovaný pás! (má býti Janovský z Janovic

a pás erv.-stíbr. na modrém štít). Jest jisto, že náš Vilém ani k a-belickým ani k Janovským nepatil. Když psal škol. rada Aug. Sedláekvíce než ped 20 lety heslo ,,Cabelický" do Ottova Slovníku Nau.,kladl Viléma sice ješt mezi Cabelické, ale umístiv jej správn na Dol.

Soutice, odlišil jej od jiného Viléma, souasníka, který sedl na Hor.

S. a k abelickým patil. Dlužno nyní rozhodn dáti našeho Viléma

za zástupce jiné vladycké rodiny, která jako v pípad vladyk Dal-

kovských s abelickými v jedné osad sedla. Rod s 3 bevny bylo po

echách sice dosti (posud Zádubští z Šentálu ze Stíbrska, po meivymelí), ale hlavn v záp. ástech usedlí (Budovec. Doupovec a j.).

kdežto stížný list podepsala nejvíce šlechta 4 vých. kraj eskýcha nkteré rody moravské. Stojí tudíž náš Vilém se svým znakem skoro

osamlý. Nejbližší vladykové podobného znaku jsou mu z PacovskaVrchotití z Loutková, kteí však mli klenot kohouta.

Vilém žil v 1. 1385— 1415 na tvrzi Dol. Souticích ; ml také s a-belickými na Hor. S. ás podací kostelního.

. 23. Matj ze Soutic. Pee sice sešlá, ale pi pozorném ohledání

potvrzuje pece to, co genealogické zprávy o majitelích pedem oznámily.

Na peeti jest štít s nápisem, klenot není. Štít ukazuje slabé, ale pecepatrné obrysy znakové figury. abelických — orlí kídlo s nohou.

Z nápisu rozeznají se hlavní písmena S . MAT ... D . . . S . . . Matjpipomíná se pouze v 1. 1412— 15 jako spolumajitel Hor. Soutic. Byl

snad synem onoho Viléma (1385— 1402) jenž žil také na Hor. S. Tvrzdržel s ním Vítek ze S. snad bratr.

. 24. Odolen ze Sloupna. Pee znaku bezesporn uritého, v d-jinách domácích slavného — cimbuí. Toto vypluje celý štít. dole

okrouhlý, jako na vtšin tchto peetí vidíme, starší druh štít dole

zašpiatlých byla již zašla. Z nápisu se pete: .... ODOLANV ....

LVPNA (S . ODOLANVS . DE . SLVPNA). K rodm, které užívaly naštít tohoto vzácného znamení bud celého (oboustranného) nebo pólo-

til

viního (jednostranného), totiž k vladykm: z Blatníka. Bohdane,Cimburka, Dalkovic (jenom páví kytky tímto cimbuím pizdobené),Heroltic, Chmelíkum ze Stimelic, z Jemništ, Lipnice, Miroslav,Mlékovic, Ptichvost, Podhus, Radenína. Struhaova, Vojslavic a Zva-

novic dlužno nyní piísti i vladyky ze Sloupna. Patily k eské vtvicimburské a sídleli na S. v Chotbosku.

. 35. Jaroš z Proseté. Pee mén než polozetelná. na štstí

zetelnjší, v tom. co u peetí hlavn na váhu padá, v poznání znakunež v pesnosti nápisu. Znak jest neúplný, ale zajímavý a nový. Naštítu vidíme dobe kreslenou vasu na kvtiny, která vypluje celou

délku štítu. Tím však nedostalo se rytci místa na kvtiny, které mlybýti zastreny do nádoby. Místo toho vidíme je zastreny za vasu poobou stranách. Tak si starší rytci pomáhali v nesnázích! Z celého nápisu

lze rozeznati jen: .... IV (Jaross:'ys), což jest sice malounko k dkazutotožnosti majitelovy, ale spoléháme se na podpisy, které již po delší

dobu souhlasily s peetmi. Z které v 15 eských Proseí Jaroš pocházel

nelze posud rozhodnouti, jen tolik ví se najisto, že nebyl píbuzný vladyk

bratí z P. v Ledesku: Ondeje, Hrocha a Beneše, kteí byli znakulan s prosteleným krkem.

. 26. Diviš z Perioltic. Otisk málo znatelný, obsahuje štít bez

klenotu. Na štítu jest zetelné bevno, ale není na prázdném štítu, spíš

nad ním i pod ním obrysy orlice, le velmi nejasné. Z nápisu pracnlze spíše dohádnouti než peísti: .... ISS1 1 D. PERTOL O Di-

viši ví se, že m! dvr v P. na Dolno-Kralovicku a žil v 1. 1415— 16.

Mimo nho známe Kuníka (Kuneše) z tchže P. s chotí Eliškou (1412 až

17) a s dtmi Závisí a Kateinou (manž. Hašek z Rochova). Ok. 1406

mli tu také ást podacího Mikuláš a Jan z P.

. 27. Vavinec z Bohdane. Zcela nezetelná. Bohdane jest

v Ledesku.. 28. Jan z Prosee. Pee takka zetelná, v originále musí býti

velmi pkná a dosti zachovaná. Vidíme z ní pesn, že Jan z P. není

z rodu vladyk z P. erbu vasa, nýbrž ze známého starého rodu Leskovcú.

Pee obsahuje úplný znak, štít staršího tvaru XIV st., ale mén zašpi-

atlý, jest naklonn v právo a pílba sedí na levém rohu. Na štítu jsou

známé 2 vidlice kížem položené, s pílby splývá rouška po obou stranách,

ne jako v XIV. st. v levo vlající. Klenot jsou taktéž vidlice peložené.

Nápis jest v první polovici lepší, v druhé nejasný: S. IOVANI DE(PROSSECC).

Jan e. také Hazmuka žil mezi léty 1370— 1424 s manželkou

Kateinou (zem. ok. 1414) na P., Slovnicích a ásti Dubného. Peeti

jeho zachovaly se 2: Z r. 1370 (viz vyobrazení v Sedl. ,, Hradech'' díl IV)

a z r. 1415. O potomcích jeho není na ten as nic známo.

. 29. Perkné z Ostrova. Pee zcela nezetelná. Perkné pocházel

z rodiny, která se 3 leny zúastnila pi speetní stíž. listu: jím. Boz-

tchem a Vakem. Perkné pekal boue husitské a zúastnil se ješt

17. bez. 1440 snmu áslavského.

. 30. Boztéch z Ostrova. Nápis velmi slab znalý, trochu vyniká

BOZ OW, ale hlavní ást — obraz znakový zcela ne-

zetelný.

. 31. Jan ze Zbraslavic. V nápisu lze rozeznati: IAN .... LAW1TZ. Kolá v ,, Heraldice" (204) praví, že vladykové ze Z. mli na štít

2 sekery kížem položené, avšak Jan ze Z. tyto sekery neml. To lze

rozeznati. Štít ml pokosem rozpoltný a dole obrazcem vyplnný,hoejšek byl bez pochyby prázdný. Také klenot lze ponkud poznati

jakožto složená kídla Pedkové jeho pipomínají se již 1240 a i po nmaž do 1448. Pee Purkarta ze Z. jest v archivu Jind. Hrad. (z 1440).

. 32. Smil ze Švábinova. Známo, že vladykové ze Š. byli stejného

rodu s Kozlíky z Drahobudic a tito mli na štít kohouta, avšak z této

peeti to poznati nelze. Vc rozhodne bud fotografie jednotlivých peetí

neb prozkoumání originálu pímo. Vladykové ze Š. pipomínají se po

celé 14. a 15. stol.

. 33- Jan z Tunchoi. Pkná pee dosti zachovaná a velmi

heraldicky pracovaná s nápisem: SI IOHANES D TVNOCHOD. Obsa-

huje jen štít bez klenotu. Zajímavo jest, jak štít 14. stol. s rovnýmibonými stranami ustoupil zde stranám siln vypuklým (pro shodus kruhem nápisu). Na štít jest pkn heraldicky provedený kozel

rostoucí, s dlouhýma rohama. Tunchody jsou te v echách troje.

Ponvadž stíž. list podepsala šlechta 4 vých. kraj, odpadají T. naStíbrsku a zbývají jen T. Chrudimské a Ledeské. Jan pocházel z T.

na Ledesku. Jmenuje se i na peeti i v podpisu z Tunochod a tak se

i u lidu osada asi posud nazývá. Mimo stíž. list se Jan nepipomíná.Až zase 1454 hájil své nároky na vno v Brunicích pro Elišce z Koreczase Jan z T. nejspíše syn jeho. (Sedláek ,, Hrady" X 405, XII 115.)

Z tchže Tunchod znám jest i Beneš 1448— 55 ve službách Trkz Lípy a pomáhal 1448 Jiímu z Podbrad pi dobytí Prahy. Ml platy

na Komárovicích, jež si hájil (1455) odkázán na zem. soud (Archiv

es. I 437, Sedl. Hrady XII 115).

. 34. Petr ze Klel. Osada Kšely (Hor. a Dol.) jest na eskobrodsku*u Pistoupimi a Vitic. Tvrz byla v Hor. K. Vladykové ze K. jsou známiod 1266— 1415, ale nejzajímavjší, co bychom o nich rádi zvdli, se

na ten as nedozvíme. Jejich znak. Otisk jest tak nedokonalý, že nepoví

pranic. Vbec dlužno s tímto druhem otiskování peetí pestati. Tmelsklenáský hodil by se jen k hotovení negativ a když stvrdne, uiniti

z nho odlitím sádrou positiv, jinak s ním nic není.

35- Vojtech z Nelechova. Na otisku lze rozeznati z nápisu: S.

ALBER . . . OW. Ze znaku se jen pozná, že užíval peeti se štítem

bez klenotu, tudíž že bez pochyby figura znaková se v klenotu opakovala.

Sídlo Vojtchovo bylo též na Ledesku, ale již zaniklo. O rodu samémi o Vojtchovi dobré zprávy nalézají se v Sedlá. Hrad. XI I 187.

Dotený Vojtch zem. ok. 1421 zústaviv syna Petra Skálu. Ten zem.ped 1437 bezpochyby ve válkách husitských. Bratrem Vojtchovýmbyl Ratín s dcerami Kateinou a Johankou. Snad byl synem Vojt-chovým i vladyka neznámého jména nesoucí nezvyklou pezdívku„Vdova" (17. bez. 1440 na snmu áslavském (Ar. es. I 256).

. 36. Jetich ze Lhotic. Znak vladyk ze L. jest znám (Kolá ,, He-raldika" 216), ale otisk znak ani nepotvrzuje ani mu neodpírá. Jest nmý.Znak byl: Štít pošikem rozpoltný a pes celý štít me, v dolní polovici

2 hvzdy. Lhotic, dle nichž se Jetich psal. jest v echách 7. Usedlý

S'.l

byl v L. v Humpolecku. Mimo nho ješt 3 lenové rodu toho pivsili

peeti své k stíž. listu: Markvart, Václav a Pedbor. Peeti jejich jsou

zetelnjší než Jetichova, ale všechny odporuj! popisu Koláovu. Ukazují

spíše na štítu hlavu zvíete než štít dlený s meem a hvzdami. Vcse dá však snadno vysvtliti. Shora popsaný znak týe se vladyk Lho-

tických ze L. v 1. 1440— 1592 v echách kvetoucích, jichž pedkydoteni 4 vladykové ze L. býti nemusí, tvoíce jiný rod, sice stejno-

jmenný, ale nepíbuzný, L. ze L. znaku mee a hvzd mohou býti

potomci Oldicha, Olbrama a Petra ze L., kteí po Jetichovi a sou-

rozencích Lhotice drželi (1440—62).

. 37. Pedbor ze Speic. Otisk též málomluvný. Z nápisu trochu

vyniká .... DBOR . . . PE ... a na štítu stopy njakého tvernožce,

dle všeho beránka ohlížejícího se do zadu. Speice jsou také v Hum-polecku. Peetila tudíž šlechta i dle kraj i dle sousedství. Pedborobjevuje se již 1390 jsa asi píbuzný Sýkory ze S.. který držel S. a zem.

ped 1831 zstaviv dceru Marušku. Po ní 1381 provolána odúmr ve

S. (Sedlá. Hrady XII 256).

. 38. Oneí z Kamenice. Z nápisu lze vytušiti: S . ONS . . . V . .

DE KAME Znak dal by se lehce uriti, kdyby bylo dokázáno,

že vladykové z K. jsou téhož rodu jako vladykové z Kocourova. Ovšemoba rody držely v stejném ase Kamenici (Trhovou) a vladykové z Ko-

courova mli ve znaku 2 buvolí rohy na štít i v klenotu. (Památkyarch. II 183, Král. Herald. 335), ale na peeti Onšov jest jen na jedné

(levé) stran obrazec podoben rohu a pravá strana jest prázdná (možno

arci že jest porouchána — odloupnutím) a obrazec byl asi složitjší

nežli pouhý jednoduchý roh (spíše hlava kohouta s krkem). Pravdpodobnost pro klenot 2 roh však tu jest. Oneš byl téhož r. 1415 svdkemna dvorském soud, kde dosvdil, že Mikuláš jest syn Jana Pytla

z Damírova. Ješt 1440 byl na snmu áslavském (Ar. es. I 256, 400,

Pam. ar. IV, 39).

. 39- Jindich z Leíiiny. Z nápisu lze peísti jen: S. H (Henrici)

... N, ze znaku se dobe poznává pílba s klenotem kalichu podobným.

Jindich pocházel též z Ledeska. Souasn s ním žil jiný Jindich z L.,

ale týž byl faráem v Letovicích a pocházel z Leštiny v Zábežsku,

ovšem pak nepodepsal stížný list.

. 40. Václav z Dobrovítova. Z otisku lze poznati z nápisu jen:

S. a ze znaku, že byl úplný (štít s pílbou a klenotem); na štít mlivladykové z D. železný klobouk (Kolá Herald. 216) a v klenotu lze

tušiti kídlo. D. jest v áslavsku a rod vladyk z D. byl velmi etnýi dosti dlouho kvetl v naší vlasti (1355— 1556). etní lenové najdou se

v ,, Hradech" XII 88, 9. Stíž. list podepsali z toho rodu Václav (1390 až

1417), syn jeho Oldich (1413— 15) a Jindich (syn bezpochyby Sob-hrdúv (1392).). Ješt 1556 jmenuje se Václav z D. hejtmanem naTeplici.

. 41. Maríík ze Skály. Pee trochu zetelnjší. Nápis se dá skoro

úpln peísti: S. Marsikonis de skal. Znak má jen štít s hlavou bez-

pochyby vlí. Na vlka ukazuje dobe malý dolní kel a štíhlost hlavy

a krku, jinak mohla by to býti hlava sviní. Sídlo Maršíkovo jest nejspíš

Skála v Nasevrcku. Vedle Maršíka znám jest také Pavel ze S. (1479—85)

úedník král. v Košíích (Tomek Dj. Prahy VII 221, 44).

. 42. Ruprecht z Okrouhlic. Pee tato jest zajímavá tím. že

nepatí Ruprechtovi, nýbrž otci jeho Mikulášovi. Aspo po jménRuprecht není na ní stopy, ale dosti jasn jest znáti N1CO. Vskutku

se také ok. 1400. pipomíná Mikuláš z O. otec Petra z O. Mohl tedy

dobe býti mladším bratrem Petrovým Ruprecht který ped. r. 1415

dospl a v život veejném vystoupil. Také mohl zdditi pee otcovu.

Znak nelze rozeznati, to jest jisté, že pee obsahuje úplný znak

s klenotem. Klenot dle okrouhlého tvaru podobá se kolu voznímu

se 4 špicemi, trochu znalými. Z rodu vladyk z O. (v Nm. Brodsku)

uvádí se Bernart (1388) na O. a Chlistov, Petr, syn Mikulášv (1400).

Ruprecht (1415), Mikeš Hebec (1418) a Hroznatá (1442—54) poruník

dtí Jana z Blanice (Ar. es. I 508, II 463).

. 43. Vítek ze Žehuíic. Stalo se tu zase pehození bud pi podpisu

stíž. listu neb v Edinburce pi hotovení otisku. Na otisku jest . 44,

což by byl Jan ze Žían. ale dle peeti jest to Vítek z Ž. Nápis se dosti

dobe zachoval: S . Witkonis de zehvssicz. Znak má jen štít bez klenotu,

ale na štítu nic nelze rozeznati. Odjinud jest známo (Ot. Slov. Nau.XIV 507), že vladykové z Ž. mli ve znaku kohouta, emuž pee dosti

nasvduje, a otisk tmelový rozeznání figur spíš znesnaduje než uleh-

uje. Sedláek v Hrad. XII 307 uvádí 7 vladyk z Ž. (v Cáslavsku)

a mezi nimi i našeho Vítka s bratrem Janem. Vítek pipomíná se 1400

až 22 a Jan 1400— 19. Strýcové jich byli Vítek ze Ž. (1361—70) se syny

Hynkem a Ješkem a bratry Jetichem z Telic a Kunšem ze Semnic.

. 44. Jan ze Žían (Menších). Pee ukazuje, že vedle šlechty

4 vých. kraj i jiní horliví pívrženci uení Husova své peeti pipojovali.

Jan pocházel z Benešovska u Prahy, ze Ž. tehdáž zvaných Menších.

Nápis jest dosti zetelný: Sigillvm Johanis de zynian ; ale bohužel ze

znaku lze jen poznati, že byl štít bez klenotu. Co bylo na štít tžko há-

dati Figura se podobá rozkídlenému ptáku. Vladykové ze Ž. pipo-

mínají se od 1283— 1417. ale ovšem nelze tvrditi, že všichni patí témuž

rodu. Tak vl. 1283— 1311 byl pánem na Ž. Fridman (Pam.ar. IX 71)

jehož syn 1283 pi korunovaci Václava II byl pasován na rytíe. Pakzase jest v ad majitel mezera až na našeho Jana. Týž pipomínáse mimo 1415 na Ž. ješt 1417 (Ar. es. I 404). Stíž. list s ním speetil

i Pech ze Ž. Strýcem jich byl Brum z Ž. (zem. p. 1417). jenž ml 2 dcery,

Annu a Markétu. Ona pekala Markétu a odkázala všechen statek svjJanovi a Pechovi (Ar. es. tamže). Odkaz ten stvrdili na zem. soud1417 (10. kvt.) Jindich a Jaroslav z Ž.

. 45. Bohunek z Proseté. Otisk, z nhož nelze rozeznati ani nápis

ani znak. Majitel pipomíná se 1415 a zase 1440 na snmu áslavském(Ar. es. I 256), ale nelze ani uriti, z které ze 17 Proseí pocházel.

Nejspíš z P. v Habersku u áslavi.

. 46. Leva z Louky. Na této peeti lze rozeznati z nápisu jen:

. . . LVKA a na znaku, že byl úplný (štít i klenot). Ostatní dohady byly

by liché. Mimo tohoto Lévu známe o hodn let pozdji Václava z L.

(1461 zem. 1501) probošta kláštera v Doksanech (Pam. ar. V 168).

. 47. Pech ze Žían. Nápis skoro zetelný: S. PRZECHONISDE ZYNIAN, štít bez klenotu, ale co na nm bylo nelze poznati.

'.I I

. 48. Markvart z Kojkovic. Z nápisu se nezachovalo ani písmeno,

ale obraz znakový jest zetelný. Pedstavuje psa sedícího pesn jak

to psi dlají, když sedí a prosí. Podoba psa zabrala rytci tolik místa,

že ani štít neudlal o klenotu ani nemluv. Markvart pocházel z Nm.Brodská. Po nm ješt se pipomíná Václav z K. (1440) na snmu á-slavském. Jiného rodu byl Václav Kojkovský z K.. jenž byl teprv 1641

povýšen do stavu šlechtického. Ve Slezsku žil rod téhož jména, ale

jiného znaku, Kojkovský z K. Posud se tam zachovali Skoovští z K.,

kteí pozdji se psali Vilémovští z K. a nyní se píší Wilmovski(!) za-

pomenuvše i starý pídomek z K.

. 40. Václav z Víc. Na stíž. list jest podepsán Wenceslavs de

Zvic, ale jest to jen dialektická výslovnost, jak se posud u lidu slyší

a asto v zápisech starých najde. Také žádné Zvice v echách nejsou,

ale ovšem Vice v Benešovsku u Prahy. Pipomíná se i Bernart z V.

1372 zem. 1404 fará v Lazišti (Method IV 1 16) a Jindich z V. a Krupé(1447) na V. S Václavem z V. získáváme i bezpochyby jméno jeho otce,

neb v nápisu jest zcela zeteln psáno: S. iohannis d zwierzitz. Znak jest

pouze štít a na nm hospodáské náadí nejvíce soustruhu podobné,

jaký mají naši rolníci podnes, hotovíce na nm toprka k sekerám,

motykám, násady k hrábím, kosám a j.

. 50. MikuláS z Pohledu, . 51. Petr z Pohledu. Peeti tyto se

pkn doplují. Mikuláš dal si zhotoviti pee s úplným znakem a Petr

jen s figurou znakovou, jak jsme to vidli u ís. 48. Z nápisu peeti

Mikulášovy lze bezpen rozeznati: S. NICOLA POH ....

Znak jest úplný, ale na štít pohmoždném nepozná se nic. Nad štítem

jest pílba a klenot dobe znalé kídlo, jak se v XIV st. vyobrazovalo.

Tak bychom mli spolehliv urený klenot znaku vladyk z P. Nápis

peeti Petrovy jest ješt he zachovaný než na peeti Mikulášov.

Stží se pete: S. PETI .... POHL Ale za to velmi zajímavý

a zetelný jest obraz znakový. Jest to hradní vž se špiatou stechou

a pi ní padací most zdvižený, po levé stran vže pipojený. Vž na

štít byla velmi oblíbená i u šlechty v zemích eských, nehled k mstm,kde jest takka pravidlem. Pokud posud známo bez provedeného

soupisu všech eských peetí (velmi již nutnému!) užívalo 1 2 i 3 vžína štít 26 rodin a nová jest tudíž i ta vladyk z P. Tito žili na P. v Nm.Brodsku, a není vyloueno, že jim patil jiný P., nebo osady toho

jména jsou v echách ješt 3 a náhodou všechny v okresích, z nichž

zaslán stíž. list: Dol. Kralovicka, Haberska a Chrudimská. Jiní lenovémimo tyto dva nejsou známi.

. 52. Václav z Poln. Nápis jest málo zetelný. Vyniká jen: S.

POLNA. Podle polohy a vzdálenosti písmen byl asi úplný

nápis: SIGILLVM WENZESLAI DE POLNA. He jest se znakem.

Štít jako u etných jiných nebyl, ani pílba ani klenot. Na štít bylo

nco kulatého, nejvíce podobného hoícímu granátu. Tím ovšem bybylo eeno, že Václav z P. byl z jiného rodu než souasník a spolu-

majitel Jan z P. (. 66), na jehož peeti se zeteln vidí lev. Z peeti

Václavovy by též plynulo, že nebyl z památného rodu pán z P.. kteí

vynikali v 13. a poátku 14. st., nýbrž že byl jen vladyckého rodu.

Mli pánové z P. znak jednak Kolovratské orlice, jednak Valdštejnské

lvice (spojené s 3 lekníny pánu z Trnové), což obé ovšem heraldickým

pravidlm i genealogii se píí. Vc potebuje ješt také pilného šetení!

Z rodu vladyk z P. objevuje se velmi záhy (1245) Blažej, po té až za '

100 let Pešek z P. (1346—53). purkrab na Lipnici u pánu z Lipého

(Bernau Album I 154. Sedl. Hrady XII 69) a zase skoro po 100 letech

naši podpisatelé Václav a Jan z P. Nato padá jméno to v zapomenutí

bezpochyby vymením.- 53- Jan z Leskovic. Nápis této peeti, taktéž málo zetelné,

jest: S. IOHANNIS DE LES .... což ovšem dostaí k urení majitele,

ale znak nedostauje. Jest to štít pouhý bez pílby i klenotu, což se na

tchto stu peetích z východních ech tak asto opakuje, že zejmoz toho, kterak drobná šlechta dležitosti svých peetí a jich zetelnosti

píliš velkou péi nevnovala. Jaký to rozdíl proti peetím bohatých

pán eských! Obraz znakový se nejvíce podobá ješt sviní hlav, tak

že by Jan náležel velikému rozrodu Buzic. Leskovice jsou posud dvoje:

Na Strakonicku a Pacovsku. Patrno, že Jan pocházel z L. pacovských.

. 54. Jindich z achovic (akovic). Pee jest velmi poškozena.

Z nápisu zetelné jest jen HE . . . CI ... WIC. znak pak zase má jen

štít s podobou ale takka jasnou — orlice. . jsou ted v echách dvoje:

V Benátecku a v Kadasku. Tyto oboje jsou vyloueny. Zbývá jen

úsudek, že v 15. st. se osada jmenovala achovice a bhem doby se

jméno promnilo v akovice. Pak by to byly akovice v Pelhimovsku(z ostatních 5 akovic). Byly ovšem ješt 2 rody vladyk z achovicna Žatecku (znak me) a v Benátecku (znak 3 slunce), ale oba tyto znaky

na peeti Jindichov zcela jist nejsou.

. 5.5. Miksa z Petrovic. Z nápisu peísti lze: SIG. MIKSKA(místo MIKSA) DE PETROWICZ. Znak jest neúplný, ani štít není.

jen obrazec znakový jest zetelný. Jest to rozkídlená orlice v právo

hledící s korunkou na hrdle.

Pi veliké hojnosti osad toho jména (v echách 36 [i sPetrovikami],

na Morav 17) jest zejmo. že bylo i mnoho vladyckých rodin z P.,

jedna znaku 3 áp (viz pílohu ..Peetí" v as. Spolenosti), jiná

znaku kohouta, jiná znaku hoícího kotoue a pod. Vladykové z P.

znaku orlice jsou noví. Púvodišt jich byly asi P. v Humpolecku. etnéleny z rzných P. nebudu zde uvádti, pokud není zjištno, že k rodu

Miksovu patí.

. 56. Markvart ze Lhotic. tyi vladykové ze L. (Jetich. Markvart,

Václav a Pedbor) speetili stížný list, ale ani jedna z jejich peetí

s druhou nesouhlasí. To zdálo by se víe nepodobno a pec tomu tak.

Jesti v echách 7 osad tohoto jména a z nich 6 spadá do 4 vých. kraj.Pocházeli tudíž tito 4 vladykové z onch rzných 6 Lhotic a nebyli

téhož rodu. Z nápisu jest trochu zetelnjší S. MARKWAR . . DE LHO-TICZ; znak má jen obrazec znakový nejpodobnjší tmenu, jenž máale dole nco pidáno.

. 57. Václav ze Lhotic. Z nápisu nelze rozeznati nic, znak má jen

štít a na nm pravd nejpodobnji kachna, plovoucí na vod.. 58. Maršík z Alberovic a 59. Peíík z Alberovic. Tentokrát jest

nesporno, že oba tito vladykové jsou lenové jedné rodiny. Na peetiMaršíkov, která jest více poškozená, rozezná se jen: SIG CO

'i;;

AIBE Z; znak má pouze štít jest shodný se znakem Pesíkovýma obsahuje kolo vozní bezpochyby o 4 špicích, na 4 stranách kytkouozdobených. Nápis na peeti Peškov jest skoro zetelný: S. PESSICODE ALBEROWICZ: má také štít bez klenotu a zetelné kolo s kytkamina 4 stranách. Rod vladyk z A. pocházel z Dolno-Kralovicka a pipo-míná se od 1354— 1600. Rozštpil se na 2 vtve: Vlkovských a Alberov-ských z A. Praotec jejich byl Stíž z A. (1354) pipomenutý v list

kapituly Vyšehradské (Sedláek ,, Hrady" XII 206), snad otec Benešez A., jenž zem. 1399 neb ped a ml syna Maršíka (1390— 1418). Pí-jmení ml Smrka. Pesík byl syn Adamv (1406— 9. zem. 1415 n. ped),za nhož a za svou manželku Domku ustanovil platy v Chrastovicích.

Jiní lenové najdou se (v Hradech XII 206, Pam. ar. IV 131, VI 165,

VII 261).

C. 6o. Chyna (Vchyna) z Koíetic. Z nápisu lze peísti: S. CHYN ... .

Štít zase schází i klenot. Znamení rodinné byla asi hlava ptaí, podobnáhlav krocana s krkem. Nápadn vyniká silný zobák a masitý svislý

výrstek, zvláš od zobáku oddlený; také jest dobe znáti výrstekna hlav. Z ostatního tla není nic znalého. Košetice, sídlo Chynovo(lépe Vchynovo) leží v Dolno-Kralovicku. Vladykové z K. pipomínajíse již 1360. Tehdáž žilo 8 bratí a strýc: Jan st., Jan ml.. Bohunek,

Jan Košeta, Drška (Držek), Heman, Ješek a Ojí (1360—77). SynemJana ml. byl náš Vchyna (1407— 16). Týž byl 1407 na Frýdnav, uvolil

se t. r. platiti plat klášteru ve Vilémov. Ješt 1486—97 pipomíná se

Aleš z K., místokomorník zem. soudu (Tomek Dj. Prahy IX 253, 4).

V 1. 141 1— 17 žil Domaslav, 141 1 Mikuláš. 1450 byl Vávra z K. v jednotPodbradské a Hanuš byl 1466 na K. (Hrady XII 174, 204. Vlasák

Bibliotéka XI 107).

6i. Petr z Miletína. Nápis pokud lze peísti jest: SIG . PETR . .

DE MILOTIN. Znak obsahuje jen štít bez klenotu. Na štít jest dobeznáti pkn provedené hráb, jaké mli Kostkové z Postupic. Boršové

z Oseká, Amchové z Borovnice, z Krupé. Tismic a j. Sídlo vladyk

z M. bylo v Humpolecku. Pipomíná se z nich Petr 1378 na Domanín.Petr 1415 a Václav 1430 purkrabí na Hasištein (Tomek Dj. PrahyVIII 423).

. 63. Slávek z Komorouic Pee jest opt pehozena a to s ís. 64.

Má zetelný nápis (minus.): S. johannis . . . bystry (Jan z Bystrého).

Pravá pee Slávka z K. jest pod . 64. Nápis její jest zcela neitelný,

jen znak se dá rozeznati. Obsahuje štít zakulacený bez klenotu a na

štít ovce neb beránek do zadu se ohlížející. K. jsou v Humpolecku.. 67. Mikuláš z Jeic. Nápis: S. nicolavs de . . . rzicz. Znak obsa-

huje jen štít bez klenotu. Na štítu jest málo zetelná podoba klobouku.

Vladykové z J. byli téhož rodu jako z Hornvsi v Poátecku a pocházeli

z J. nejspíš z Humpolecká.. 64. Jan z Bystrého. Tato pee nesprávn pesunutá a nadepsaná

. 62. má ást' nápisu zetelnou: S. johannis . . . bystry. Znak jest štít

bez klenotu a na štít dobe vidti obrysy ptáka. Který jest to. poví námAr. es. I 256 který uvádí 17. bez. 1440 na snmu áslavském jednoho

z úastník jménem: Holub z Bystrého. Není daleko pravdy, že dotenýHolub dostal toto píjmí od svého znaku a že vladykové z B. užívali

M

na štít holuba (holub stojí na vtvi, která piléhá k levé stran štítu

až nahoru). Pocházeli nejspíše z Humpolecká.

. 65. MikuláS z Tebelic. Pee rodu starožitného od 1299—1488

v echách kvetšího, píbuzného rozsáhlého rozrodu Tluks z Buenic,

echtic, Mekova. Vokova, Vrábí. znaku 2 me. Nápis (majusk.) málo

znalý jest: S.NICO... DE TRZIE...CZ (nápis vysvtlující Spo-

leností vydaný vynechal Z. které jest na peeti dobe znalé). Kdybybyla pee zetelnjší, mli bychom celý znak vladyk z T., nebo peeobsahuje pouze pílbu s klenotem, kdežto znak 2 mee jest znám.

Bohužel však práv tento klenot jest tak nejasný že nelze s pravd-

podobností jej uriti. Nejvíce jest klenot podoben supí hlav s korunkou,

ale bezpen to tvrditi nelze. Vladykové z T. jsou taktéž z Humpolecká.

Nejstarší známý len jest Dtoch z T. a Hoepníka, který žil ok. 1299

(zem. ped 1334). Byl pánem na Hoepníce, Žiželicích a Hradištku.

Ony 2 statky vyženil z rodu pán z Hoepníka. Po nm jest veliká

mezera až do 1400 kdy pichází Jan z T. (1400—57) na Vrbce (získána

po r. 1391), podepsal také stíž. list (na jiném list), byl 1440 na sjezdu

áslavském a 1448 pi dobytí Prahy. Jiný Jan se uvádí 1486 na Lobi(Soli?) (Sedláek Hrady X 137) a po nm ješt Boita 1488 na Šolci

(Sedláek tamt).

. 66. Jan z Poln. Pee trochu zetelnjší než ona Václava z P.

(. 52) ale spolu ukazuje, že oba, a na jednom sídle sedli, nebyli téhož

rodu. Kdežto znak Václava byl podoben hoící kouli (granátu) mlJan na štítu lva. Nápis pokud lze ísti byl: SIG. 10HANIS DE POLNA(zvláš N jest zcela zejmé. Štít jest bez klenotu, siln vypouklý (pi-

zpsoben kruhu s nápisem) a znaí lva s korunkou v právo rozpjatého,

podobného znaku pán z Žerotína (mor.). Štít má spodek, z nhožlev vyniká.

. 67. Beneš z Vlaic. Nápis skoro zetelný: S. BENESS1I DEWLACZICZ, ale ze znaku nelze poznati nieho. Obsahuje jen štít bez

klenotu, co však bylo na štít neznámo. Vlaice jsou v okrese áslavském

a vladykové z V. pipomínají se jen 1381 (Koata) — 1448 (jeden

byl ve služb Jiího z Podbrad. Mimo tyto znám jest jen náš Beneš

a Mikuláš Tuník (1412— 17) s manž. Adlikou (Ar. es. II. 473. Sedláek..Hrady" XII 310).

. 68. MikuláS z Vlaic. Ponvadž pee Beneše z V. jest zcela

nezetelná, nelze poznati, byl-li Mikuláš téhož rodu jako Beneš. Z nápisu

se te jen: S N . CO . . . DE W Znak není úplný, nýbrž jen pílba

s klenotem. Klenot byla pkn rozložená kytka. Mikuláš jest patrnshora dotený Mik. Tuník (1412— 17).

. 69 a y>. Petr a Štípán z Vyéap. Peeti tchto 2 vladyk se optdoplují a dávají celý znak. Nápisy jsou nezetelné, jen se poznává,

že oba jsou psány minuskulí. Na peeti Petra jest pílba s klenotem

a na oné Štpána štít bez klenotu. Na štít jest skoro zetelná hlava

husí s krkem: podivným zpsobem jest klenot Petrv velmi podobenklenotu Mikuláše z Vlaic (. 68), totiž také kytka. Vyapy jsou také

v áslavsku. Pedchdcem Petra a Štpána z rodu Vyapského byl

Jetich (zem. 1411), po nmž provolána odúmr v Benedín. Ml také

95

ást Chuchle. Dlouho po Petrovi a Štpánovi pipomíná se Oldich(1491— 1501) na Sosnové, Býkov a Lhotce.

. 71. Haniáek z Bstviny. Pee tato jest pi svém stáí (500 let)

ješt poškozená. Schází jí pravá polovice. Z nápisu jest vidti, že byla

psána minuskulí. Znak má štrt bez pílby a klenotu. Odjinud (KoláHeraldika 207) víme že vladykové z B. nosili na štít mysliveckou

trubku. Z této peeti by to ovšem nikdo nepoznal, ale slabounké obrysy

aspo znaku trubky neodporují. Širší konec mla na pravé strana tvar okrouhlý jest trochu znáti. Také šru, která bývala do osmyspletená, lze stopovati. Hanušek pocházel z B. v Chotbosku a mimostíž. list se nepipomíná. Ped ním známi jsou: Milota 1371 (Hrady XI I

297), Václav 1401, Blka 1405 (Pam. ar. 1 269). po nm Arnošt a Hertvík

1448 pi dobytí Prahy a poslední potomek Martin s dcerou Dorotou(odúmr po ní 1497).

C. 72. Jan z Ostrožna. O. (tecTOstružno) patí také k fae bstvinské,

tudíž také v Chotbosku. Z nápisu znalé jest jen I a ze znaku vidno,

že obsahoval štít bez pílby a klenotu. Jan z O. patil do rodu Hertvíkz Rúšinova. z nichž proslul známý hejtman husitský Jan st.(1406—55)

(etné zmínky o nm v Ar. es. I— 1 1). Potomci žili ješt 1491 v echách(Hertvík ml. 1450—87 a synové jeho Jiík a Václav 1487—91).

Pee Jana Hertvíka nachází se na originále zápisu o míru všech

stav v Praze z 29. led. 1440 (archiv Jind. Hr.). Ta urila by také

pítomnou pee Janovu.

. 73. Hertvík ze Špaic. Jest to pee synovce Janova z Ostrožna.

Pítomný Hertvík ze S. jest bratr Jana Hertvíka st. Z nápisu peeti

nedá se peísti nic a na znaku jest vidti jen štít bez klenotu. Z vladyk

ze S. (Chotbosko) znám jest Ondej (zem. ped 1405) se synem Ry-

nešem a dcerou Blkou z Bstviny (na Javrku) (Ar. es. I 395, 6).

. 74. Martin z Dašic a 75. Chvalek z Hosfovic. Pee tato jest

velikým pekvapením, ne tak nápisem, jako znakem. Nápis (minus.)

znl: S. martini de dassicz. Znak má jen štít bez klenotu, ale na štítu

jest zetelný trojlist pán z ían. Na stíž. list již byl popsán trojlist

pp. z ían (. 1 a 2. Mikul. si., a ml. z Lede). nápadný však jest trojlist

u jména nepatrného vladyky, k tomu s jménem u pán z ían tak

neobvyklým. Páni z ían jsou rod ve šlecht eské beze sporu nej-

etnjší (r.'1372 sedlo 18 bratr a strýc na íanech) a mli tudíž

lenové všemožná kestní jména, ale Martin se nikdy u nich neobjevuje.

Ovšem 1415 byl rod již tak rozplozen, že i na Dašicích (v Holiku)se vtev jich usaditi mohla. K tomu pistupuje i následující pee(. 75) Chvála z Hostovic. Jsou nejen Hostovice ve farnosti Dašické,

ale i Chvalek má jméno u pán z ían oblíbené a znak jeho jest taktéž

zetelný — íanský trojlist. Rodokmen pán z ían získává tím

nové 2 letorosty — z Dašic a z Hostovic!

. 76. Racek z Vrdova. Z nápisu této peeti znalý jest jen konec:

WRDOW a ze znaku (pílba s klenotem) tušiti se dá. že mlivladykové z V. jako klenot volské rohy (a prayý roh jest tup uatýcož podobá se rameni lidskému). Orada V. již v echách není. Jsou sice

Vrdy velmi podobného jména, ale v áslav.<=ku. Ovšem i následující

96

i patí vladykám z áslavská (Semtš. Šebestiánice) ale odchylka

jest pece znaná. Mimo Racka není znám jiný vladyka z V.

. 77. Lider z Hrek. Pee zase málo zetelná. Z nápisu petese jen: OREC (Huorek) a ze znaku (opt jen štít) slabé obrysy

orlice. Lidé pocházel z H. v Nasevrcku. Souasníkem jeho byl Heman,jenž ml 1408 platy v Libodržicích (Sborník hist. I 241). Hrkovéz Hrek v Rakovnicku jsou od vých. ech píliš vzdálení.

. 78. Vikl ze Semtííe. Vladyka tento s píjmením nmeckým"psal

se i Vejgl a Vejkl ze Semitše (okres áslavský). Nápis peeti jest oten

a tak nelze zjistiti kestní jméno, které jist bylo na peeti. Ze znaku

jisto jen, že obsahoval figuru bez štítu a zbyl z ní urit jen ocas ptaí,

který pedstavoval ptáka rozkídleného. nejspíše orlici.

Vikl se pipomíná dosti asto 1405— 15 (Pam. ar. X 67. XV 62,

Sedláek Hrady XII 310). Souasn s ním ži] Držek ze S. (str. 1410)

(Ar. es. 1 430) a po nm Jetich (1440) (Ar. es. I 256). Poslední len

toho rodu jest Aleš ze S. a Starkoe s manž. Dorotou (1466) na Ledcích

a Starkoi.

. 79. Jan ze Suchotlesk. Nápis kusý s nkolika málo písmeny,

z nichž po zetelném S (Sigillum) následuje D. které ovšem ani na Jana

ani na Dominus se nehodí. Snad to byla pee jeho otce (Diviše?) Ze

znaku oznaen zase jen štít. Byl roztvrcen, tudíž stejný jako u Vora-

ických z Pabnic. Suchotlesky, sídlo tchto vladyk. bylo zajisté také

v áslavsku, ale již zmizelo. Ješt 1487 pipomíná se Bohuslav ze S.

na Tebonín (áslav).

. 80. Procek z Horova. Tato pee patí k nejzachovalejším. Nápis

(minus.) jest: S. proczkonis de chorzow. Znak obsahuje jen štít a na

nm dobe znalý panský klobouk se šrou, zcela stejný jako u Tun-chodských z Pobžovic, kteí byli v Chrudimsku a Holiku. Choov již

již také není, ale že následují Šebestiánice v áslavsku. podobá se, že

také býval v áslavsku.

. Si Vojtech ze Sebestiánic. Nápis zcela zmizel, štít jest bez

klenotu. Na štít trochu znáti pl kozla (nejasné). Sídlo Vojtchovo

bylo v áslavsku. Ped více než 100 lety ped Vojtchem žil Konrád

ze Š. (1303) jenž byl 22. led. svdkem (Výr. zpráva .Vely ásl."

1888—90).. 82. Jan ze Znanle. Nápis zcela zmizel, ze znaku jest jen znamení

erbovní bez štítu. Vladykové ze Z. užívali téhož znaku jako nedaleko

sídlivší Hostaovští z Petrovic: hlavy kohoutí s krkem, prosteleným

vzhru šípem (Hostaovští mli hlavu s krkem prosteleným šípem

dolu). Zajímavá jest na znaku vladyk ze Z. hlava v smrtelném zápase

vzhru natažená Znane — sídlo jejich - bylo asi také v áslavsku.

ale zašlo.

. 83. Oldf-ich z Dobrovítova. Jak mýlil by se. kdo z njaké peeti

jednotlivce usoudil by na celou adu držitel a kladl je do stejného

rodu! Také na p. M. Kolá (Herald. 216) praví, že vladykové z D.

mli ve znaku železný klobouk, tudíž pee njakého vladyky z D.

mla by míti železný klobouk! Tento závr asto selže ve sfragistice.

Zde doklad. Oldich byl beze sporu pán na D. (neb jeho ásti) a pecenepatil k starému vladyckému rodu z D. Z nápisu lze peísti: S.

117

XLRIC1 D D0BR0W1T0. Pee nemá štítu na jeho míst jest však

dobe znalá husí hlava s krkem. To bylo tudíž znamení druhé rodiny

z D.. která se na D. zakoupila. Patil k ní mimo Oldicha (1413 -15)

otec jeho Václav (1390— 1417). pán na D. a Vilémovicích. dle nichž se

4 psal (Hrady XI 1 88).

. 84. Zdich (-cha) ze Lhoty. Nápis málo zetelný: S. 1HAN (po-

depsán na list Zdicha) ID (Dl) LHOT. Uvnit dosti znalé znamení

vladyk ze L. vtve to Leskovcú: 2 vidlice kížem peložené. Podle

pedcházející i následující peeti podobá se, že tato Lhota byla v Chru-

dimsku. Zdicha sám pipomíná se v 1. 1411— 15 a v roce podpisu stíž.

listu i zemel (Hrady XII 266). Mimo L. držel i Úmonín v Kutnohorsku.

. 83. Matj z Cheistovic (Chajstovic. ted z Chlistovic). Pee ta

jest žalostná zícenina a pece potvrzuje pravdu. Nápis: S1G . MAT . .

DE CHAI Znamení erbovní potvrzuje to. co víme odjinud.

Kolá (Heraldika 207) dává vladykám z Ch. na štít kolo o 8 špicích

a opravdu ze stedu štítu zeteln vynívá kulatý hrbol zcela na kolo

upomínající. Tím potvrzuje se údaj Koláv. Vladykové z Ch. pocházejí

z Dolno-Kralovicka a pipomínají se od 1390— 1534. Pedek Matjvbyl Ctibor na Ch. (zem. 1390). dlouho pak po Matjovi (1534) pipomí-

nají se v titulái Bohuslav. Václav a Václav enk (spíše jen enk)Chajstovští z Ch.

. 86. Vilém z Ostrova. Pee opt nejasná, ale aspo znak udává

a to jest hlavní. Nápis jest: S W . . HELMI .... WOS .... Znak máštít bez klenotu a na štítu obrnné rám s pstí jako bylo u Hosti-

vaských a Koutských z Kostelce, Card a Vilémovských z Petrovic,

ze Sádku. Smilova. z Mcholup, Libák z Radovesic, Dražických

z Dražíc, Šerovských z Šsrové. s rznými pak pídavky u pemnohýcheskomor. rod. Ostrov, na nmž Vilém sídlil, zdá se býti v Ledesku.

jiný O. (Perknév) jest v Kralovicku a byl majetkem Perkné z O.

(snad téhož rodu).

. 87. Jan z Buzeusi (Budteusi). Nápis jest dobe zachován (minus.)

S. joannis de bvdczewess. Znak jest štít bez klenotu. Kolá (Herald.

210) za znak vladyk z B. vypisuje závoru na dvée o 3 zubech a peetomu neodporuje, aspo konce závory ukazují 2 zuby dol obrácené,

ale tetí zub není. Naopak lze považovati domnlou závoru jako silnou

kost. kterou drží v tlam hlava vlí(!) Aspo na tomto otisku znak

tak vypadá. Ovšem sluší uvážiti, že Kolá, vždy bedlivý pozorovatel,

ml ped sebou jinou pee vladyk z B. lépe zachovanou. Osada JanovaBudeves jest v Libásku u Kopidlna. Z vladyk tamních známe 3:

Domina (1400), Jana (1415) a Bohuslava (1437—43). O tomto viz

Ot. Slov. Nau. XIII 508. Hrady XII 23 a Ar. es. I 249.

. 88. Jan z Vrbky. Zase jedna vladycká rodina, jejíž znak lze

s uritostí udati. Z nápisu nezachovalo se nic. ani štít nemá, ale znak

jest dobe znáti. Jsou to 3 kvty veliké, stuhou svázané. Vrbka jest

v Ledesku. Z vladyk znám jest již 1318 Artleb (Pam. ar. VIII 467),

Jan (1415) a jiný Jan (1448 pi dobyti Prahy).

. 89. Joít ze Zhofe. Nápis: S. GOSTOÍ DE ZHORZ. Znak má štít

bez klenotu. Znamení erbovní jest neobyejn zajímavé a v starší

7

sfragistice eské ojedinlé. Jest to drak. Jest zobrazen v známé ještípodob, s hlavou siln v zad vypuklou (šišatou), ocas má rozpoltný(l)

ostnatý, tlamu široce rozevenou, v níž drží koist, nelze rozeznati zdali

lovka (podobá se) neb zvíe. Nohou si koist' pidržuje.

Sídlo rodu byla Z. bezpochyby v Dolno-Kralovicku. Tam se pi-pomíná Lidman (zem. 1316). Jošt, syn Petrv (1396— 1415). pichází

s bratry Michalem i Václavem (Ar. es. 1 256 a Hrady XII 115. 290).

jiný Jošt 1440 na snmu áslavském. Na tomto byli i Jan a Vacek ze Z.

»o. Brum z Blé. Z nápisu této peeti pete se jen: . . . BRVNO . .

a znak nelze rozeznati. Jest sice znám znak vladyk z B. (na Táborsku)

totiž kotou (pozdji štít Dlouhoveských), ale tento znak Brum z B.

neml. Znak Brumuv ml pravd podobn zvíe (beránka) vzadhledícího. Brum pocházel z Ledeska. ze starého rodu. z nhož se pi-

pomíná již 1258 Jindich, knz na Lichtenburce a v Šlapanicích. Mi-

kuláš 1316 na B., potomek jeho taktéž Mikuláš 1384 (zem. ok. 1393)

Anna (zem. 1411). odúmr ku které se táhl Brum. ale odmrštn.. gi. Bartolomj z Dobré Vody. Ti vladykové z D. V. speetili

stíž. list Mladota (. 10), Bartolomj a Zdislav (. 96). ale žádný z nich

není téhož rodu s druhými a žádný z nich není znak Král z D. V.

Nápis jest: Sigillvm bartol woda. Štít bez klenotu jest

pokosem rozpoltn. Bartolomj sídlil asi na D. V. v Ledesku. Tamtéža v Habersku a Pelhimovsku bylo 5 D. V. z ehož si snadno vysvtlímepro žádný ze zúastnných 3 vladyku nebyl ani mezi sebou ani s Králi

z Db. V. (v Hoicku) píbuzný.. 92 Zdenk z Pemilovic. Tato pee ztratila sloupnutím celý

povrch, takže onmla navždy. Také jméno osady Zdekovy se ztratilo,

stopy jeho skrývají se \ osad Pemilovsko (7 domu) v Ledesku.O rod z P. víme málo. Kateina z P. byla 1386— 1401 jeptiškou u sv.

Jií na Hradanech (Tomek Dj. Prahy V 220). Snad sem patí i Václav

Pemílovský, který dodržel do 1530 svobodný statek ve Lhot Bilantov(Hrady XII 116).

. 93 a 114. Martin a Závis ze Zdeslavic. Lze tvrditi skoro s jistotou,

že oba tito vladykové jsou téhož rodu. Nasvduje tomu podoba znakjejich. U Martina jest pee nejasnjší, u Závise znatelnjší. PeeZávišova pedstavuje 2 veliké emdihy (palcáty) kížem peložené,

u Martina jest totéž, ale více zastené, nejasné. Vc by potebovalajiné peeti tchto vladyk na rozhodnutí. Obývali Z. v Ledesku. Více

než 100 let po nich (1534) pichází v titulái Václav ze Z.

. 9.5. Petr z Brloha. S touto peetí stalo se opt pehození. Výmnastala se s ís. 100. Tam jest pivšena pee Petra z B.. ale pipsán jest

Jindich z Dobrovítova a má tam býti Petr z B. Tak jako Martin

z Dašic a Chvalek z Hostovic (74—75) jest i Petr z B. lenem velikého

rodu z ían. Pee jeho trojlist to urit dokazuje. Byli sice i vladykové

z B. jiného rodu než íanského (znaku železný klobouk vojenský

(Hrady XI I 313). nebo mli panský klobouk se šrami dole skíženými

(Král. Herald. 214. 16) neb klobouk se stuhami a tapci, klenot rostoucík (Král 365)). ale ti všichni jsou jiného rodu.

. g6. Zdislav z Dobré Vody. Z nápisu velmi zašlého zbylo jen:

. . . de dobra... znak se trochu zachoval a podobá se znaku Jana

90

z D. V. v Koláov Herald. 250 popranému. Klenot Janv byla óroháhvzda, jejížto konce okrášleny byly liliovitými chocholky. Tento znakml asi i Zdislav. ale není jedna nýbrž 2 hvzdy, jedna v stedu, druhánahoe. Ponvadž jest dolní hvzda bez štítu, muže horní znamenatii klenot. Zdislav pocházel z D. V. na Ledesku.

. qy. Chyna (Vchyna) t Pavlova. Nápis jest neznalý, ale znakmá velmi pkný. Jest to kolo bez štítu, asi o 8 špicích, na 4 stranách

ozdobené záícími slunci. Nejsou to hvzdy, majíce peetné paprskyvíce než hvzdy rohu mívají. Znak to nádherný, symbolický! Vchynasídlil na Pavlov v okresu ledeském.

. 98. Pfedbor ze Lhotic. Nápis: S. PRZEDBOR1 DE LHOT1CZ.Znak jest vtev o 3 žaludech, dobe znalých. Nesouhlasí tedy znak ani

se znakem Lhotických ze L. ani s ostatními vladykami ze L. Jest patrnPedbor zase z jiných L. a zcela od nich rzný.

C. 99. Kuneš z Pavlova. Nápis: SI Kvnssoni de pawlow. Znak ne-

souhlasí se znakem Vchyny z P. maje dosti znatelnou hlavu a krk

kozla na štít.

. 100. Jindich z Dobrovitova. Pee tato má ze všech 100 peetítohoto listu nejzachovalejší znak i nápis. Popsal jí.em peeti 3 vladykz D., ale všichni 3 mli rzné znaky, tudíž píbuznost žádná. Dobrovítovjest v Cechách jen jeden (jiné ovšem mohly zajíti) i nutno za to míti,

že ves byla rozdlena na ti díly a každý díl mla jiná rodina. Nápispeeti jest: S. henrici de dobrowitow. Znak jest také velmi zajímavý.

Veverka se vztýeným ohonem sedíc na vtvi obírá se žaludem. Veverkuna štít mli Badurkové ze Skoova, Aichhornové z Reichenbachu

a páni z Wildenfelsu. Znak dosti ídký.

Kone tento popis pipomínám, že byl velmi obtížný, nedosta-

teným otisknutím peetí, ale že byl rád vykonán jako skromnýpíspvek k dalšímu poznání památného a dležitého projevu šlechty

eské, i peji si, aby po ukonení válek bylo jednáno s universitou

v Edinburce o vrácení této vzácné památky do jejího pvodišt a

pravému majetníku — národu eskému. Pak novým zkoumáním se

zajisté i opraví a rozhojní zprávy o peetech i rodech zde popsaných.

íslování peetí pi ,,Stížném list" k popisu Ant. Masáka.

TISKEM ALOISA WIESNERA \ PRAZE,KNIHTISKAE ESKÉ AKADEMIE dSARE FRANTIŠKA JOSEEA l'RO VDY, SLOVESNOS1

A UMNI A C. K. ESKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ V PRAZE.

BX Novotný, Václav4917 Hus v Kostnici a ceskN595 šlechta

PLEASE DO NOT REMOVE

CARDS OR SLIPS FROM THIS POC

UNIVERSITY OF TORONTO LIBRAI