VEDENÍ DĚTSKÉ TERAPEUTICKÉ SKUPINY PRO DĚTI S PORUCHAMI
CHOVÁNÍ V PPP….aneb působení na pomezí selektivní a
indikované prevence. Jedna z možných cest?
Pedagogicko – psychologická poradna Praha 6
PhDr. Veronika Pavlas Martanová PPP 6, IPPP ČR
Projekt realizován za grantové podpory MŠMT a MČ Praha 6.
FILOZOFIE VZNIKU SKUPIN Hledáme možnosti intenzivnější práce s dětmi s
poruchami chování. Výzkumy podporují možnosti ovlivnění i
závažných poruch chování ve věku 1.stupně ZŠ U těchto dětí je zvýšené riziko výskytu sociálně
nežádoucího, rizikového chování v budoucnosti, pokud jim nebude věnována adekvátní dlouhodobá poradenská péče.
Z odborných studií vyplývá, že změna postojů a chování u ohrožených dětí je mnohem efektivnější, pokud se pracuje s celým rodinným systémem, rodič je aktivně zapojen.
Vzhledem k tomu , že děti ve skupině pocházejí ze škol v Praze 6 s nimiž jsme v pravidelném kontaktu, je možné výchovný postup konzultovat také přímo s jejich třídními učiteli a výchovnými poradci.
PROČ SKUPINA PRO PRVOSTUPŇOVÉ DĚTI?
Je jich velmi málo V tomto věku již jsou děti vývojově schopny
introspekce, postupné práce s pocity (i se smíšenými)
Pochopí, že může být více pohledů ne jejich chování
Jsou schopny vnímat, co jim chování dává a bere, lze pracovat s porozuměním
Sebehodnocení se stává trvalejším (školní či sociální neúspěch hrozí stát se trvalým rysem osobnosti)
OPORA V LITERATUŘE (Shaffer, D.R.: Developmental Psychology, Childhood a
Adolescence. University of Georgia, USA 1999. (Part Iv Social and Personality Development Attachment, conceptions of self in Midle Childhood, od s. 508), webové stránky k ADHD, ODD, CD
intervence jsou efektivní u preadolescentů a mladších, v adolescenci jsou již méně úspěšné (výzkum Kazdin, 1995, s. 520)
pomoc při agresivním chování: nechovat se agresivně, nestupňovat svou agresivitu ve chvíli, kdy dítě počíná být agresivní, „time out“, smlouvy o chování – zisky při dobrém chování a ztráty při nevhodném chování, být připraven chválit a posilovat pozitivní chování u těchto dětí, když se objeví, nenahlížet na ně a priory negativně
CO BY MĚL OBSAHOVAT IDEÁLNÍ PROGRAM, KTERÝ BY MINIMALIZOVAL RIZIKO VZNIKU DELIKVENCE?
učí rodiče efektivním „child – management“ technikám
posiluje u dětí sociální dovednosti a je prevencí před vyhoštěním těchto dětí z vrstevnické skupiny
provide any academic remediation (udržet děti ve škole a dobrém vztahu k ní, pěstovat školní dráhu, prevence předčasného opouštění školy a rizika začlenění do deviantní vrstevnické skupiny)
METODY:
vytvářet neagresivní prostředí, eliminace payoffs for Aggression, zisků strategie ignorování, time out, sociálně kognitivní intervence pomáhá kontrola impulzů, hledání neagresivních řešení konfliktů pěstování empatie (studie 1990, shoda několika výzkumů, že ve
skupinovém programu lze agresivitu snižovat.)
VÝTĚŽNOST ŠKOLNÍ PREVENCE ZAMĚŘENÉ NA PROBLÉMOVÉ JEDINCE:
Specifická či nespecifická prevence? Skupiny jako selektivní a indikovaná
prevence (Některé děti jsou z rizikových skupin, u některých se již
objevuje rizikové chování – účast na šikaně ve třídě, neadekvátní a impulsivní/ zkratovité agresivní reakce, vyhýbání se škole, potenciál k záškoláctví)
5-7 dolarů na 1 investovaný do prevence (B.Welsh, s. 348)
rizikové faktory pro vznik antisociální osobnosti: ADHD,ODD Oppositional Defiant Disorder, CD Conduct Disorder (PCH)
OBSAH PŘÍSPĚVKU
Složení skupiny Zakázky dětí Zakázky rodičů Průběh skupiny – dynamika skupinyZajímavá témata: sdělování pocitů v náladoměru Práce se vztekem Přijetí/odmítání ve skupině Společná práce s rodiči Práce s hlínou
EVALUACE A VÝZKUM REALIZOVANÝ NA SKUPINÁCH
Evaluace rodiči Rozhovory s rodiči Evaluace dětmi Dotazník pro rodiče Dotazník pro učitele Sledování míry změny na hodnotících škálách Kvalitativní popis změny
STRUKTURA SKUPINY – NÁŠ MODEL Dětská terapeutická skupina pro děti z 1.st. ZŠ a jejich
rodiče Paralelní rodičovská intervenční skupina (podpůrná) Frekvence 1x týdně v rozsahu 1 hodiny po dobu
jednoho školního roku. 1x za 4-6 týdnů pracují obě skupiny společně Při význačných událostech jsou komunitní setkání Každá skupina je vedena dvěma lektory s patřičným
psychoterapeutickým vzděláním a zkušenostmi. Po skupině krátké společné sdílení, intervize terapeutů. Práce skupiny supervidována a evaluována. S fungováním těchto skupin máme 4 letou zkušenost.
INDIKACE SKUPIN
Cílovou skupinou budou děti s adaptačními problémy na 1. Stupni základní školy ( 3.-5.tř.)
Koedukovaná / homogenní skupina Projevují se úzkostně, agresivně, často jsou
hyperaktivní. Dg: ADHD, ADD, ODD, anxiozita, obsedantní
chování, SPU…. Projevy: problémy v kolektivu, neadekvátní
reakce, problémy v strukturaci času, zapomínání, impulzivita, potíže ve vnímání hranic, neoblíbené dětmi i paní učitelkou
SKLÁDÁNÍ SKUPIN
Doporučení kolegů Spolupráce rodin Snaha o kontakt se školu Otevřenost na začátku Od listopadu skupina uzavřená do května /
června následujícího roku.
RODIČOVSKÁ SKUPINA
Dobrovolnost Vzájemná podpora Zvýšení informovanosti Spolupráce s psychiatry Sdílení
ZAKÁZKY A KONTRAKTY DĚTI: MOJE SMLOUVA. CO BYCH SE CHTĚL NAUČIT
VE SKUPINĚ. CO CHCI ZMĚNIT?
být silnější chci zlepšit pozornost, chci aby mě kluci nebili
a nešikanovali. Chci si najít stálé kamarády. Já bych chtěl změnit to, abych dokázal se ovládat
a bych ovládal city. Chtěl bych se změnit v tygra. Chtěl bych mít tygra
či ho adoptovat. Nikdy nezemřít. Chytat pokémony a mít jich víc. Chtěl bych zažít dobrodružství. Chtěl bych mít víc Foglarovek. Nepřijít o kamarády a vzít si za ženu Aničku.
Ja bych se chtěl naučit, jak se zachovat v kolektivu když mě někdo pošťuchuje nebo nadává.
Hrát více her, být hodnější, nezlobit všude Vyrůst a nepsat domácí úkoly
RODIČE: MOJE SMLOUVA. CO BYCH SE CHTĚL/A NAUČIT VE SKUPINĚ. CO
CHCI ZMĚNIT? Zvládat svého syna, aby mě respektoval. Lépe
komunikovat s lidmi. U syna bych chtěla, aby se naučil ovládat svůj vztek a pocity, že mu druzí „ubližují“, že je pořád něco „nefér“ a nespravedlivé. Aby se nenechat snadno vyprovokovávat.
Chtěla bych se naučit speciální techniky práce se synem, které by mohl využívat při domácí přípravě i při vyučování, aby se lépe soustředil. Chtěla bych změnit u syna, aby zrychlil tempo práce v hodině, s tím souvisí to, aby se lépe soustředil. Také by se měl naučit lépe řešit konflikty a komunikovat se svými vrstevníky, aby nebyl terčem šikany.
Ráda bych, aby syn zjistil, že existují i děti, které budou rády, že ho uvidí, že si s ním mohou povídat, že uvidí, že má přednosti, kvůli kterým se s ním chtějí potkávat. Taky by měl poznat, že ne vždycky všechno, co řekne, je přijatelné pro druhého. Pro mne z těchto setkání vyplývá to, že vidím, že problémy, které my řešíme se synem jsou ve srovnání s jinými dětmi možná malicherné, ale na druhou stranu si myslím, že by člověk neměl nic podceňovat, zvlášť když se jedná o dítě.
RODIČE: MOJE SMLOUVA. CO BYCH SE CHTĚL/A NAUČIT VE SKUPINĚ. CO
CHCI ZMĚNIT? Pro syna bych chtěla, aby se měl rád a bral se taký,
jaký je. Pro sebe bych chtěla být trpělivější vůči druhým, méně kritizovat. Oba potřebujeme být méně úzkostliví.
Rád bych, aby se syn naučil v klidu reagovat na provokace. Aby pochopil, že chybovat je normální a vše nemůže vědět. Já bych chtěl pochopit jeho jednání ještě než se rozčílím (často to bývá naopak) a pak mě to mrzí.
Hodně bych si přála zklidnění, poslušnost a dodržení slibů, nenošení poznámek a trochu dodržení základní hygieny ve škole, neodmlouvat. Já u sebe bych chtěla změnit křik, řvaní a chtěla bych mít více času denně na vyprávění a třeba četbu se synem.
Ráda bych se naučila být důslednější a stejným způsobem (odměny i tresty) reagovat na situace. Ne jednou povolit více a jednou méně. Také se ráda dozvím, jak ostatní dělí čas mezi dvě děti, kdy obě vyžadují stejnou míru mojí pozornosti. Rovněž se ráda poučím jakým způsobem ostatní nastaví pravidla a zajistí jejich dodržování.
PRŮBĚH SKUPIN
Počáteční seznamování (společně s rodiči, sami) Pravidla Poznávání svých silných a slabých stránek
(vlastnosti, indiánské jméno…) Cyklus ostrovních kmenů – budování
pospolitosti ( pravidla, ostrov, společné moře, stavby, kmenový oheň a tanec, píseň)
Potíže s odmítáním rušivých členů, rodí se skupinová dynamika
Aktuální figury, vliv Gestalt terapie (zvědomování)
Náladoměr ( nárůst introverze, smíšenost pocitů)
SPOLEČNÁ PRÁCE S RODIČI
Diagnostika rodiny, vztahů a komunikace Podpora důvěry a společného prožívání Výměna rolí (žákovská knížka) Společné úkoly (kresby apod.) Kooperace rodin Práce s hlínou ve dvojicích Společná životní osa Sdělování pozitivních vzkazů
VÝVOJ RODIČOVSKÉ SKUPINY
Problém je ve škole, pomlouvání školy Přiznání problému Sdílení rad Ochota konzultovat s oborníky Management dětského chování – techniky
vedení dítěte, důslednost, tón mluvy Zpětné vazby z dětské skupiny (skupinově i
individuálně) Vytvoření vazeb v rámci dospělé skupiny Podpora mimo poradnu
RŮZNÉ TECHNIKY PRÁCE
Sdílení (náladoměr) Posilování
sebevědomí Stmelování skupiny Vymezování hranic Fyzické prožívají Zvuky Výtvarné aktivity Psychodrama Pohybové hry Relaxace
CYKLICKY SE VRACEJÍCÍ TÉMATA
Pravidla a sankce Práce s dynamikou
skupiny Odmítání některých
jedinců Nakládání se vztekem Smutek Prožívání „Být
centrem pozornosti“ Úspěch / Neúspěch
KDO JSEM JÁ: SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY
PRÁCE S AGRESIVITOU A MOŽNOST VYUŽITÍ SÍLY X TLUMENÍ, TIME OUT, ALTERNATIVY V CHOVÁNÍ
PODPORA SKUPINOVÉ PRÁCE, HRANICE A VZÁJEMNÁ DŮVĚRA
POLOVINA KVĚTNA 2009 ČASOVÁ OSA. JAKÝ JSEM BYL V ŘÍJNU 08 A JAKÝ JSEM TEĎ? CO JSEM SE NAUČIL VE SKUPINĚ?
RODIČE: Byla: Ustaraná; doufala jsem, že se synovo chování zlepší. Je to podle
mého názoru lepší. Jsem trochu klidnější. Jsem: klidnější Naučila se: více komunikovat. Byla: Syn měl problémy s koncentrací a šikanou Jsem: Problém se šikanou se vyřešil, problém s koncentrací
přetrvává Naučila: zjistila jsem, že podobné problémy mají i jiné děti a že na
tom nejsme nejhůř a že jsou i PPP, které umí pomoci. Byla: Byla jsem rozčarovaná, že i nová paní učitelka usoudila, že je
potřeba, aby syn navštěvoval skupinku. Domnívala jsem se, že za synovy problémy v minulém roce mohla z velké části bývalá paní učitelka. Na skupinku jsme se já ani syn netěšili. Byla to pro mě docela noční můra. Vzhledem k mé nespolečenské a nekolektivní povaze.
Jsem: Skupinka byla pro mě přínosem, „otrkala“ jsem se do jisté míry a přemohla ostych z vystupování před neznámými lidmi.
Naučila: Mám radost, že syn, který se nikam nehrne, sem docházel ochotně. Kolektivní sdílení problémů bylo velkým přínosem.
POLOVINA KVĚTNA 2009 ČASOVÁ OSA. JAKÝ JSEM BYL V ŘÍJNU 08 A JAKÝ JSEM TEĎ? CO JSEM SE
NAUČIL VE SKUPINĚ? RODIČE:
Byla:Chtěla jsem pomoci synovi, aby se ve škole netrápil a proto jsem vyhledala pomoc této skvělé poradny.
Jsem: Chodím sem ráda, protože jsem tu poznala fajn lidi a cítím se tu dobře. Je to prima, že existuje skupina, protože je jistě pro všechny přínosem.
Naučila: jsem se naslouchat a pochopit lidi, kteří mi nebyli ze začátku moc sympatičtí a zjistila jsem, že naše problémy jsou ve srovnání s jinými malé.
Byla: Důvěra v lepší zítřky, doufala jsem v nějaký posun u syna
Jsem: Syna vnímám jako téměř bezproblémového a jsem v rozpacích z medikace pana psychiatra.
Naučila: Vztah se synem se zlepšil, dělá nám radost, jsme/ jsem na něj pyšná.
POLOVINA KVĚTNA 2009 ČASOVÁ OSA. JAKÝ JSEM BYL V ŘÍJNU 08 A JAKÝ JSEM TEĎ? CO JSEM SE
NAUČIL VE SKUPINĚ? RODIČE:
Byla: mírně vyděšená, neinformovaná Jsem: informovanější, trpělivější, „nad věcí“ Naučila: trpělivost, nadhledu
Byla: Jek jsem to prožívala: byla jsem zoufalá, unavená a nevěřila jsem v nějaké sebemenší zlepšení
Jsem: Celková situace se hodně zlepšila. Syn má díky poradně nasazenou medikaci, po vysvětlení jsem léčbu schválila a jsem ráda.
Naučila: jsem se brát dítě, jaké je, a po vyslechnutí mám pocit úlevy. A vím, že nemáme problém jen u nás.
Byla: Netrpělivá, frustroval mě každý neúspěch nebo odmítání plnit úkoly nebo povinnosti.
Jsem: Netrpělivá jsem stále, ale už jen mírně, neúspěch dítěte už neberu tragicky.
POLOVINA KVĚTNA 2009 ČASOVÁ OSA. JAKÝ JSEM BYL V ŘÍJNU 08 A JAKÝ JSEM TEĎ? CO JSEM SE
NAUČIL VE SKUPINĚ? DĚTI:
Byl: nevim Jsem: nevim Naučil: něco určitě Byl: byl jsem málo šťastný. Vyrušoval jsem. Byl jsem
málo pozorný. Jsem: super, cool, všechno se hodně zlepšilo Naučil: Naučil jsem se lépe chovat ke spolužákům. Byl: Nenormální Jsem: normální Naučil: být normální Byl: byl jsem cizinec a byl jsem pro všechny neznámí. Byl
jsem agresivní. Jsem: O něco klidnější a trpělivější a mám kámoše Naučil: jsem se kamarádství
POLOVINA KVĚTNA 2009 ČASOVÁ OSA. JAKÝ JSEM BYL V ŘÍJNU 08 A JAKÝ JSEM TEĎ? CO JSEM SE
NAUČIL VE SKUPINĚ? DĚTI:
Byl: zdravý Jsem: zdravý. V tom, že mi vyrostli chlupy a že
jsem o něco starší Naučil: něco, ale nevim co (zajímavé obrázky na ose, říjen já s kulometem
s nečitelným obličejem – vánoce stromek, pak pomlázka, květen já usměvavý rytíř s vlajkou a štítem)
Byl: Byl jsem přecitlivělí, myslel jsem, že nedostanu žádné kamarády a přišel jsem protože mi to doporučila školní psycholožka Katka.
Jsem: Míň přecitlivělí, mám 4 nejlepší kamarády Naučil: Nesuď lidi podle vzhledu a chování ve
společnosti (vysvětlil, že myslí jednoho kamaráda ze skupiny, který ho štval a na konci se skamarádili)
SEBEHODNOCENÍ DĚTÍ
Byl: malý a devítiletý Jsem: velký a desetiletý Naučil: nevim škrtnuto, poslouchat ostatní
Byl: malý, nerozvážný Jsem: velký, rozvážný Naučil: moc her, hodně věcí Byl: Jsem: já jsem cool Naučil: ostrovy (jedna z aktivit)
HODNOCENÍ UČITELŮ
Spolupráci a PPP vnímá 60% z nich Jen polovina vnímá spolupráci jako spíše
dobrou Všichni mají zájem o bližší konzultaci dítěte Cca 80 % dětí se celkově nezhoršilo
(18%ano) 41% se celkově zlepšilo U 41 % je celková situace stejná jako na
počátku Děti o skupině ve škole spíše nehovoří
POZITIVNÍ ZMĚNA VE ŠKOLE:
Soustředění (+50%, =10%, -30%) Chování ve škole (+50%, =20%, -20%) Vztah a komunikace s vrstevníky
(+50%,=30%, -10%) Celkové chování (+50%, =30%, -10%) Vztah žáka s učitelem (+40%, =50%, nikde
se nezhoršil)
BEZE ZMĚNY ČI ZMĚNA NEJASNÁ
Domácí příprava a učení (z 80%stejné) Vztah učitele s rodiči (zlepšení 20%, 60%
stejné) Prospěch kolísá (+40%, =20%, -40%)
EFEKT U RODIČŮ
Podpora, zklidnění Sdílení a komunikace Vyšší informovanost Rodiče: Přiznání problému Efekt: „Někdo je na tom hůře než já“ „nejsme v tom sami“ Zlepšení v rodinách, vztahu matka – dítě Potřeba návaznosti dál, jádro rodičovské
skupiny se spontánně dál schází
EFEKT U DĚTÍ
Sebereflexe Reflexe změny Hry, techniky Vztahy s vrstevníky Chování ve škole Vědomí toho, že jsem starší
EFEKT VE ŠKOLE
Cca 80 % dětí se celkově nezhoršilo 41% se celkově zlepšiloSubjektivně vnímané zlepšení: 1.Vztah žáka s učitelem (+40%, =50%, nikde
se nezhoršil) 2.Celkové chování (+50%, =30%) 3.Vztah a komunikace s vrstevníky
(+50%,=30%) 4.Chování ve škole (+50%, =20%) 5. Soustředění (+50%, =10%)
EVALUACE SKUPIN – ZÁVĚRY PPP
možnost poskytnout intenzivní péči ve frekvenci 1xtýdně 12 rodinám.
efektivita - Lze ji změřit? (subjektivita vjemu různých stran, sledování efektivních momentů, malý počet respondentů, malá zobecnitelnost, celkově obtížně prokazatelná efektivita dětské psychoterapie )
možnosti zlepšení fungování skupiny ošetření učitelů vázne, výsledky jsou rozporné Spolupráce s psychiatry je různých kvalit Nutnost změny vyučujícího místy nevyhnutelná Ošetření písemnou smlouvou a zpoplatnění
VIZE DO BUDOUCNA
Výzkum efektivity/ efektivních momentů rozpracovat
Sledovat kvantitu i kvalitu Spolupráce s učiteli Spolupráce s psychiatry Smluvní ošetření spolupráce Spolufinancování rodičem Získávání prostředků
DĚKUJI ZA POZORNOST
Veronika Pavlas Martanová
PPP Praha 6
IPPP ČR
Projekt realizován za grantové podpory MŠMT a MČ Praha 6.
