www.zahradkari.czoficiální internetové stránky âZS

Technika a její pokrok nበÏivot ovlivÀuje stálevíce, aÈ si to pfiejeme nebo ne. Dfiíve robustní,nároãná a drahá technická zafiízení se dnes stávajípfienosn˘mi dûtsk˘mi hraãkami. Svûtu technikyvládne mobilita, a tím i její v‰udypfiítomnost. V‰udy-pfiítomn˘ se stává i Internet, kter˘ dorazil do vût‰iny‰kol, knihoven, kanceláfií a v˘robních podnikÛ.

ProtoÏe má internet slouÏit pfiedev‰ím k snadné-mu pfiedávání a ‰ífiení informací, zfiídil âZS jiÏv roce 1999 na internetu své oficiální webové strán-ky www.zahradkari.cz, které mají poskytnout infor-maãní servis nejen ãlenÛm âZS, ale pfiedev‰ímoslovit ‰irokou vefiejnost se zájmem o zahrádkafie-ní. Na tûchto stránkách najdete jak problematikuâZS, tak knihy, videokazety a programy z na‰ehonakladatelství Kvût a samozfiejmû i souhrnné infor-mace o ãasopisu Zahrádkáfi. Najdete zde také

informace o zajímav˘ch v˘stavách, zájezdech,pfiedná‰kách, mo‰tárnách, vzdûlávání ãlenÛ a mla-d˘ch zahrádkáfiÛ, o Evropské lize a také stránkukontaktÛ na zahrádkáfisky zajímavé firmy a institu-ce. Pfii pûstitelsk˘ch problémech vám pomÛÏeodborná poradna a pro v˘mûnu va‰ich zku‰enostína stránkách funguje i diskuzní fórum.

Na tûchto stránkách najdete i kompletní cení-ky v˘robkÛ firem, které nabídly exkluzivnû ãle-nÛm âZS zv˘hodnûn˘ nákup zboÏí pfii hromad-n˘ch objednávkách za ZO ãi ÚR. Doporuãujemevám tuto cestu, jako nejrychlej‰í zpÛsob získánípodrobn˘ch informací.

Pfiesto, Ïe se snaÏíme o aktuální stav na‰ich strá-nek, není to moÏné bez va‰í spolupráce a vzájem-ného kontaktu. Dûkujeme vám za vãasné zasíláníinformací o dûní ve va‰em regionu. Pomáháte tímv popularizaci nejen své ZO, ale nakonec celéhoSvazu. Ing. Milo‰ KoÏe‰ník,

správce webstránek âZS

VáÏení pfiátelé zahrádkáfii,ãlenové âeského zahrádkáfiského svazu.

Dostáváte do rukou novou odbornou publikaci âZS s názvem RUKOVùË ZAHRÁDKÁ¤E,urãenou v‰em na‰im ãlenÛm v rámci ãlenského pfiíspûvku - tedy bezplatnû.

JiÏ del‰í dobu zaznamenáváme poÏadavky ãlenÛ na vydávání odborn˘ch tiskovin tak, jaktomu bylo v minulosti (leporela, vzorové pfiedná‰ky a pod.). BohuÏel situace s finanãním zaji‰-tûním takov˘ch tiskÛ je dnes podstatnû jiná neÏ tomu bylo pfied dvaceti a více roky, aÈ jiÏ bere-me v úvahu omezené zdroje prostfiedkÛ ze státního rozpoãtu ãi nárÛst nákladÛ na papír a poly-grafickou v˘robu. Jin˘mi slovy - prostû na to nemáme. Na druhé stranû pak sami cítíme potfie-bu oslovit jednotlivé ãleny - b˘t s nimi v uωím kontaktu, aÈ jiÏ z organizaãního ãi odbornéhohlediska. Jedním z návrhÛ, které pfiedstavenstvo RR âZS projednávalo, je forma ãlenskéhoãasopisu. Nic nového pod sluncem. ¤ada národních svazÛ v Evropské zahrádkáfiské lize vydá-vá ãlensk˘ ãasopis (napfi. Polsko, Francie, Nûmecko, Holandsko, Dánsko, Belgie atd.) a jsous tím dobré zku‰enosti. I u nás, napfi. âesk˘ svaz vãelafiÛ má takov˘ ãasopis. KdyÏ jsme v‰aks tímto návrhem oslovili na‰e ãleny, nesetkali jsme se s dostateãn˘m porozumûním.

Proto pfiedstavenstvo RR âZS i s ohledem na nav˘‰ení ãlenského pfiíspûvku od roku 2003vûnovalo pozornost dal‰ímu návrhu a rozhodlo vydávat jakousi odbornou roãenku, která k Vámbude pfiicházet vÏdy spolu s ãlensk˘mi známkami na pfií‰tí rok a bude plná odborn˘ch rad zev‰ech zahradnick˘ch oborÛ, z nichÏ se pouãí jak zaãínající, tak i pokroãilí zahrádkáfii. Kromûtoho bude pfiiná‰et fiadu informací o Ïivotû na‰í organizace, o v˘stavách a mnoÏstevních sle-vách na osiva, pfiípravky na ochranu rostlin a dal‰í v˘robky u firem, s nimiÏ byla tato spoluprá-ce dohodnuta. Tuto tiskovinu zpracovávají pracovníci odborného oddûlení ústfiedí âZS ve spo-lupráci s odborn˘mi komisemi RR âZS, externími odborníky a nakladatelstvím Kvût. Distribuo-vána bude prostfiednictvím UR âZS základním organizacím a odtud pfiímo Vám.

Vûfiím, Ïe nová publikace bude na‰imi ãleny dobfie pfiijata, Ïe se stane prostfiedníkem k vzá-jemnému pfiedávání informací a zku‰eností. Proto rádi uvítáme, kdyÏ se na její tvorbû sv˘mipfiíspûvky budou podílet sami ãlenové, funkcionáfii a odborní instruktofii. Do budoucna by se takstala poutem sounáleÏitosti mezi ãleny a organizaãními sloÏkami svazu na v‰ech úrovních,poutem, které pfiispûje k lep‰í informovanosti a zvy‰ování odbornosti na‰ich ãlenÛ. V tomto prv-ním v˘tisku jsme vûnovali ponûkud vût‰í prostor okrasné problematice, neboÈ na‰ím cílem jenejen umût pûstovat zdravé ovoce a zeleninu, ale dbát i na to, aby na‰e zahrádky byly krásnéa plnily i estetické a krajinotvorné funkce Ïivotního prostfiedí.

VበRNDr. Josef Klime‰ - pfiedseda âZS

Komise SZOMezi ãleny na‰eho Svazu jsou i specialisté,

ktefií se kromû bûÏné zahrádkáfiské praxe dálespecializují na pûstování nûkterého druhu rostlina ve svém oboru vût‰inou dosahují pozoruhod-n˘ch v˘sledkÛ.

Vzhledem k tomu, Ïe tito nad‰enci jsou vût‰i-nou rozpt˘leni po celé republice, ale pfiitom majípfiirozenou potfiebu se obãas scházet, vymûÀo-vat si své odborné poznatky a popfi. i v˘pûstkybyly v rámci na‰eho Svazu ustaveny tzv. specia-lizované ZO, které ve sv˘ch fiadách sdruÏují tytopûstitele. Aby jejich ãinnost mohla b˘t nûjak˘mzpÛsobem koordinována a zapojena do celosva-zové struktury byla zfiízena komise SZO.

Komise pfiispívá k tomu, aby Svaz v rámcisv˘ch moÏností napomáhal spec. org. v jejichãinnosti aÈ jiÏ poskytováním finanãních dotací,právní ãi jinou poradou, pfiístupem k rÛzn˘m tis-kovinám atd.

Komise dále koordinuje úãast jednotliv˘ch spe-cializací na rÛzn˘ch v˘stavách, úzce spolupracu-je s Botanickou zahradou v Troji, kde kaÏdoroãnûpofiádá v˘jezdní zasedání i s dal‰ími odborn˘miústavy a institucemi.

Témûfi v‰echny SZO vydávají své interní Zpra-vodaje, které obsahují pfieváÏnû odborné ãlánkyvût‰inou na opravdu vysoké úrovni, ale i rÛznéorganizaãní a jiné zprávy. Tyto zpravodaje pfied-stavují hlavní pojítko mezi ãleny SZO a jsou projejich práci nepostradatelné. Odebírají je – a tozdÛrazÀuji, rádi v‰ichni ãlenové tûchto organizacía v podstatû v malém mûfiítku pfiedstavují to cobychom rádi v budoucnu docílili v rámci celéhoSvazu - aby kaÏd˘ ãlen odebíral ãasopis Zahrád-káfi a ten aby byl na takové úrovni, aby jehoodbûr nebyl pro ãleny povinností, ale potû‰ením.

MUDr. Josef KfiíÏ, místopfiedseda âZS

Specializované organizace âZSV âZS pracuje 14 specializovan˘ch základních

organizací, které sdruÏují ãleny z celé republikypodle jejich zájmu - specializace.

SZO pofiádají v˘stavy, pfiedná‰ky, ‰kolenía dal‰í akce nejen pro své ãleny, ale i pro ‰irokouvefiejnost.

âlenem nûkteré z uveden˘ch organizací semÛÏete stát i vy.

AchilleaTato organizace nesoucí název po fiebfiíãku

sdruÏuje zájemce o aranÏování kvûtin a suchouvazbu. âlenská základna se skládá pfieváÏnû zezahrádkáfiÛ z Mûlníka a okolí. AranÏérské práceãlenÛ mÛÏete vidût mimo jiné i na v˘staváchv Lysé n/L.

Kontaktní adresa: Fousová Zdena, Ve Îlábkách2978, Mûlník 276 01, tel: 315 623 821.

CitrusáfiiCitrusáfii mají celostátní pÛsobnost a tvofií je

celá fiada citrusáfisk˘ch organizací, v nichÏ sesdruÏují pûstitelé tropick˘ch a subtropick˘chrostlin. Své v˘pûstky prezentují na mnoha v˘sta-vách. Pofiádají odborné pfiedná‰ky a semináfie,zájemcÛm roubují semenáãky. Nejvût‰í organi-zace jsou v Brnû a v Praze, dal‰í v Bene‰ovû,Bfieclavi, Fr˘dku-Místku, Kaznûjovû, Karviné,KromûfiíÏi, Lan‰krounu, Liberci, Mladé Boleslavi,Moravsk˘ch Budûjovicích, Náchodû, Ostravû,Lipníku nad Beãvou, Sokolovû, Tetínû, Tfiinci,Uherském Hradi‰ti, Zlínû.

Pro konkrétní kontakt nahlédnûte na na‰ewebové stránky nebo se obraÈte na ústfiedíâZS.

DaglaSdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele jifiinek a gla-

diolÛ. Tato organizace je pokraãovatelem Národ-ní jifiinkáfiské spoleãnosti. Organizace kaÏdoroã-nû pofiádá v˘stavy s mezinárodní úãastí.

Kontaktní adresa: Ing. Jan Dvofiák, Liberecká626, 463 61 Raspenava.

GladirisSdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele gladiolÛ a kosat-

cÛ. âlenové vystavují jak v na‰í republice, taki v zahraniãí. Pravidelnû vydávají zpravodaj Gla-diris. Získat jej mohou i neãlenové organizace.Organizace má celostátní pÛsobnost. SdruÏujena 200 ãlenÛ.

Kontaktní adresa: Václav Bajar, Smetanova 21,757 01 Vala‰ské Mezifiíãí.

Hortiklubâinnost Hortiklubu je rozdûlena do samostat-

n˘ch sekcí:Zahradní architektury - uãí se jí na pfiedná‰-

kách a semináfiích, jak nejlépe upravit vlastnízahrádku, jaké vybrat rostliny i jak o nû peãovat.

AranÏování kvûtin - ãlenové chtûjí mít své pfií-bytky krásné, vyuÏívají pfiedev‰ím své v˘pûstkyna nichÏ se uãí aranÏování a vazbu Ïiv˘ch kvûtin,ale i jak se nûkteré kvûtiny su‰í pro suchou zimnívazbu.

Bonsají - ãlenové se zajímají o pûstováníokrasn˘ch kefiÛ a stromÛ, ale téÏ o pûstováníbonsají a jejich tvarování. Tomu se kaÏd˘ zájem-ce nauãí pod dohledem odborníka. V˘stava bon-sají se koná pravidelnû 2x do roka v centruPrahy.

Zájezdová - pravidelnû pofiádají autobusovév˘lety do zajímav˘ch krajinn˘ch lokalit a nav‰tû-

2

vují pfii té pfiíleÏitosti zahrádky sv˘ch ãlenÛ, abyse pouãili, jak to dûlají jiní a získali nové inspi-race.

KaÏd˘ ãlen dostává 4x roãnû klubov˘ ãasopis,s odborn˘mi ãlánky na‰ich pfiedních specialistÛa informacemi o klubovém Ïivotû - pfiipravovanéakce, zájezdy, pfiedná‰ky. Dvakrát do roka sekoná “Setkání” v‰ech ãlenÛ informující o celé ãin-nosti.

Kontaktní adresa: Hortiklub - SZO âZS, po‰t.pfiihrádka 469, 111 21 Praha 1 nebowww.zahradkari.cz/hortiklub.

ChryzantémaOrganizace má pÛsobi‰tû v Hlinsku. SdruÏuje

pûstitele a ‰lechtitele chryzantém. Organizacepracuje pfii ZO âZS, Kolonie ã. 10, Hlinsko.

Kontaktní adresa: Dvofiáková ·tefana, Budova-telÛ 1254, 539 01 Hlinsko.

IrisOrganizace Iris Hluãín vznikla v roce 1985.

V souãasné dobû sdruÏuje kolem 50 pûstitelÛcibulov˘ch a hlíznat˘ch kvûtin z celé republiky.Jako hosté jsou registrováni i pûstitelé ze Slo-venska a Polska. Z celého spektra cibulov˘cha hlíznat˘ch kvûtin je v souãasné dobû vûnová-na nejvût‰í pozornost pûstování a ‰lechtûníkosatcÛ, lilií a gladiol. Organizace vydává odbor-n˘ zpravodaj.

Kontaktní adresy: Chlebi‰ Josef, MládeÏnická7, 748 01 Hluãín, tel.: 695 043 106, Ing. ZdenûkSeidl, Vinohradská 57, 748 01 Hluãín,zdenek.seidl@iol.cz.

JahodáfiiOrganizace má domovskou organizaci v Brnû

a sdruÏuje pûstitele jahod. âlenové kaÏdoroãnûpofiádají v˘stavu sv˘ch v˘pûstkÛ. Mimo osvûdãe-n˘ch, tradiãních odrÛd, mÛÏe náv‰tûvník zhléd-nout i novinky sortimentu jahodníku.

Kontaktní adresy: Antonín Kolmaãka, StaÀkova12 a, 602 00 Brno, Ing. Pokorn˘ Eduard, Riegro-va 34, Brno 12, 612 00.

KaktusáfiiSdruÏuje pûstitele kaktusÛ a sukulentních rost-

lin. V republice pracuje celá fiada klubÛ a krouÏ-kÛ. Mnohé z nich jsou zaregistrovány v âZS,svoji ãinnost propagují na v˘stavách. Pofiádajíburzy a odborná sympózia pfiístupná i pro neor-ganizované zájemce.

Kontaktní adresy: Fejk Zdenûk, Bílá Tfieme‰ná326, 544 72, Mgr. Viktor Müller, Bezruãova l272,Bene‰ov 256 01.

LiliumSdruÏuje pûstitele a milovníky lilií z celé âeské

republiky, ktefií se zajímají o tyto pfiekrásné kvûtiny.Mimo pûstování a v˘stavnictví se vûnují i ‰lechtû-ní lilií. Organizace se stará o popularizaci lilií a zatím úãelem zasílá ãlenÛm tfiikrát roãnû odborn˘zpravodaj Liliáfiské zprávy. Kromû toho jsou proãleny vydávány dal‰í potfiebné publikace o liliích.

Kontaktní adresa: Ing. Bfietislav Miãulka, 687 06Velehrad 225.

MartagonPûstujte lilie, jsou krásné. Takto se pfiedstavují

ãlenové organizace Martagon. Náplní této orga-nizace je vzdûlávání (pfiedná‰ky a exkurze),v˘stavy, burza semen, prodej a aukce cibulí.Vydává ãtvrtletní zpravodaj Liliáfi, ve kterém jsoupublikovány odborné ãlánky a zajímavosti, spol-kové zprávy a oznámení. Klubovní v˘stava lilií jepofiádána kaÏdoroãnû v Rakovníku, úãastní sei dal‰ích v˘stav v Lednici na Moravû, v Îirovnici,Lysé n. Labem, Hluãínû, Roudnici n. Labem, aj.

Kontaktní adresy: Ing. Stanislav ·evãík, tel. 272935 792, Ing. Petr ·rÛtka, tel. 224 383 726 (v pra-covní dobû), redaktor Liliáfie Doc. Dr. KarelVere‰, CSc., tel. 281 860 478.

NarcisSdruÏuje pûstitele narcisÛ, tulipánÛ, denivek

a drobn˘ch cibulovin. V organizaci pracuje sekcenarcisáfiÛ a sekce pûstitelÛ tulipánÛ. âlenovédostávají zpravodaj, pofiádají v˘stavy, burzy, spo-lupracují se zahraniãními pûstiteli.

Kontaktní adresa: Milo‰ Krupiãka, Havlíãkova2926, 272 04 Kladno, tel. 312 263 183.

Pûstitelé klatovsk˘ch karafiátÛOrganizace sdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele kla-

tovsk˘ch karafiátÛ. Sídlo mají v botanické zahra-dû v Klatovech, kde organizace pravidelnû poãát-kem ãervence otevírá své brány pro milovníkyklatovsk˘ch karafiátÛ. V˘stava trvá zhruba 14 dnÛpodle délky kvetení karafiátÛ.

Kontaktní adresa: SZO âZS, Pûstitelé klatov-sk˘ch karafiátÛ, Hosta‰ova ul., 339 01 Klatovy.

Rosa klubSdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele rÛÏí. Organizace

má celostátní pÛsobnost a skládá se z nûkolikasamostatnû pracujících klubÛ. Velmi známé jeRozárium Hradec Králové Chuchleny. Rosa klubje napojen na zahraniãní pûstitele rÛÏí.

Kontaktní adresa: Dr. J. Thomas, Livornská440, 109 00 Praha 15, tel. 274 869 274, nebojosef.thomas@sujb.cz.

Vûra Chodorová, odb. oddûlení, ústfiedí âZS3

Leden jako mûsíc hlubokého vegetaãního klidudopfiává zahrádkáfii je‰tû relativní odpoãinek odintenzivní práce na zahrádce. KaÏd˘ by si mûldÛkladnû rozmyslet co bude následující rok na svézahrádce pûstovat, s ãím byl loni spokojen a ãemuse naopak na zahrádce nedafiilo. K va‰im pûstitel-sk˘m zámûrÛm mohou v˘znamnû pomoci zv˘-hodnûné nabídky firem, které umoÏní ãlenÛmâZS nakoupit osivo, hnojivo i pfiípravky na ochra-nu rostlin za va‰í ZO se slevou, a tak vám u‰etfiínemalé finanãní ãástky. Proto, neÏ se vydáte doprodejen, podívejte se na nabídky uvefiejnûné nakonci této pfiíruãky a domluvte se se sv˘mi pfiáteliv ZO co budete spoleãnû objednávat. Vûfiíme, Ïese vám alespoÀ nûkteré nabídky budou hodit, a Ïena‰e jednání s firmami nebylo zbyteãné.

Na zahrádce zamûfite svou pozornost na kontro-lu neporu‰enosti oplocení a v˘‰ku snûhovépokr˘vky a zji‰tûná po‰kození je tfieba hned opra-vit a pfiebyteãn˘ sníh vyvézt ke star‰ím stromÛm,nebo na záhony, aby do zahrádky nemohla vnik-nout zvûfi, která by ohryzala stromky - pokud nenísníh pamatujte, Ïe zajíci a králíci vyuÏijí kdejakéskuliny pfii zemi a pochutnají si i na zazimovanézeleninû. Souãasnû je tfieba setfiásat sníh z kefiÛbobulovin, které jsou náchylné na polámání a téÏz mlad˘ch stromkÛ a ze stromÛ.

Je nejvhodnûj‰í termín odbûru roubÛ peckovina jádrovin - dÛleÏité je odebírat z letorostÛ vybra-n˘ch zdrav˘ch stromÛ a míst dostateãnû oslunû-n˘ch. Nafiezané a jmenovkou fiádnû oznaãenérouby se ukládají do pfiimûfienû vlhkého pískuv dostateãnû chladném sklepû, pfiíp. je zapustímedo zemû na chladném místû zahrádky (se-verní strana u stromu, ãi stavby), podrobnûji vizãlánek – str. 58. Pro jarní mnoÏení bobulovin(rybíz, angre‰t) mÛÏeme dfievité fiízky uchovatobdobnû.

Majitelé broskvoní by jiÏ nyní mûli pamatovat nakadefiavost - ta se sice projeví aÏ na prvních lis-tech, ale ochrana se provádí i pokud jsou pfieszimu teplej‰í období - viz ãlánek - str. 54.

Na zeleninov˘ch záhonech pfiezimují nûkterédruhy kofienov˘ch, ale i ko‰Èálov˘ch zelenin - pas-tinák a ãern˘ kofien, rÛÏiãková kapusta, kadefiávek,pór, polníãek nebo i ‰penát. VyuÏíváme jejich mra-zuodolnost a podle potfieby je sklízíme za pfiízni-v˘ch podmínek postupnû aÏ do jara. Kadefiáveksklízíme odfiezáváním listÛ od okraje, spoleãnûs rÛÏiãkovou kapustou je mÛÏeme sklízet i zamrazu.

Podle potfieby odebíráme ze zahrady i kadefia-vou petrÏel, kterou je dobré pfied pfiíchodem zimyzakr˘t chvojím. I kdyÏ není k dispozici sklep,poskytne nám zahrádka tuto zeleninu ãerstvoubûhem celé zimy. S déletrvajícími mrazy a snûho-vou pokr˘vkou je nutné pfiedem poãítat a ãást pfie-zimující zeleniny pro kuchyÀskou potfiebu si pfii-pravit v zakrytém pafieni‰ti.

Zelinafiit v tomto období mÛÏe i ten, kdo nemáÏádnou zahrádku ani men‰í záhonek pod oknem,ãi balkon. V bytû lze narychlit paÏitku, která posky-tuje ãerstvou, zdravou a chutnou naÈ. Pro svérychlení chce jen teplo a svûtlé místo. Staãí jí napodzim pfiesadit do kvûtináãe a nyní pfienést nateplé a svûtlé místo. Podobnû lze v této dobû rych-lit i naÈ petrÏele, naÈového celeru, cibuli zimní- seãku, ãi ãekanku salátovou. Postupn˘m v˘se-vem se dá v bytû pûstovat i fiefiicha, které jakopûstební substrát staãí vlhká buniãitá vata natácku, ãi v nepotfiebném kelímku. Do vytápûnéhoskleníku, ãi teplého pafieni‰tû mÛÏeme koncemmûsíce zaãít s v˘sevem celeru, protoÏe má dlou-hou vegetaãní dobu, pro rychlení vyséváme salát(JANTAR, SMARAGD), fiedkviãky, rané kedlubny(napfi. PRAGA, DVORANA nebo modr˘ AZUR).Ve studeném pafieni‰ti mÛÏete pûstovat i salátHUMIL, kter˘ dobfie sná‰í nízké teploty.

Semena skalniãek, která vyÏadují pfiemrznutí, jiÏv tuto dobu vyséváme.

Pokud dovolí poãasí, mÛÏe vinafiící zahrádkáfiv tuto dobu naváÏet kompost do viniãky, opravit sizdivo terasy, impregnovat kolíky pro jarní v˘sadbua podle potfieby opravovat ochranu kmínkÛ révy.

4

LEDEN

Podle poãasí, nikoliv podle astronomÛ, je leden prostfiedním mûsícem zimy. PrÛmûrné teploty ovzdu-‰í jsou -1 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 m a na kaÏd˘ch sto metrÛ se sniÏují témûfi o pÛl stupnû a takv 600 m je prÛmûr -2,9 °C.

Vegetace je v hlubokém útlumu, pÛda je promrzlá v celé orniãní vrstvû: na povrchu je -1,8 °C,v hloubce 20 cm zmûfiíte -0,3 °C, v 60 cm 2,3 °C a ve 100 cm 4,1 °C. Ochlazování pokraãuje aÏ dokonce ledna o dal‰í 2 °C.

Vodní sráÏky v˘hradnû snûhové ãiní v prÛmûru 36 mm ve 200 m. n. m., pak po 100 metrech je 39,42, 48, 58, 68 aÏ v 800 metrech je 73 mm sráÏek, tedy dvojnásobek neÏ v níÏinách. âasto se vyskytujínámrazy a poledovice.

Den trvá o Novém roce 8,05 hodin, na konci ledna jiÏ 9,15 hodiny a sluneãního svitu je pouze okolo50 hodin, coÏ je jen 3 % z celoroãní sumy.

Ve sklepû kontroluje víno, které podle potfieby ãefiíbentonitem.

Pozornost zasnûÏení a stavu snûhové pokr˘vkyvyÏadují i jehliãnany, které jsou zvlá‰tû choulosti-vé na polámání tíhou tûÏkého snûhu (odstraÀuje-me sníh nejlépe hrábûmi a kontrolujeme svázánísnadno rozklesávajících druhÛ dfievin), dále okras-né kefie, z nichÏ jsou nûkteré zvlá‰È choulostivé naholomrazy (tamary‰ky, ibi‰ky, ãi kdoule).

Na podzim vysázené rostliny, zvlá‰tû stálezelenédfieviny musíme v bezmraz˘ch dnech zalévati bûhem zimy - mráz totiÏ snadno pÛdu vysu‰í,hloubku promrznutí pÛdy mÛÏeme ovlivnit nast˘lá-ním kofienového balu. Dostateãné pfiikrytí Ïádajíi trvalky. Na holomrazy je potfiebné pamatovati u skalky a dostateãnû ji smrkov˘m chvojím zakr˘t.Pokud není dostateãnû vysoká snûhová pokr˘vka,

je potfiebné obdobnû o‰etfiit i rÛÏe nast˘lkou z listí,nebo chvojí.

Odebíráme dfievité fiízky z listnat˘ch kefiÛ a stro-mÛ, které chceme namnoÏit, viz ãlánek – str. 6.

Tvarované Ïivé ploty z listnáãÛ je moÏné za bez-mraz˘ch dnÛ stfiíhat, za pfiíznivého poãasí semÛÏete pustit i do prÛklestu dfievin. U kefio-v˘ch tvarÛ bobulovin (angre‰t, rybíz) odstraÀteãtyfileté a star‰í v˘hony - fieÏte je aÏ u zemûa nenechávejte pah˘ly, které b˘vají napa-dány houbov˘mi chorobami, tak je udrÏíte stálev dobré kondici. U stromkov˘ch tvarÛ odstraÀteuschlé vûtve a podle potfieby korunky mírnû pro-svûtlete.

NezapomeÀte na pfiikrmování s˘korek a dal‰íchpûvcÛ, ktefií jsou na va‰í zahrádce velk˘mipomocníky v ochranû pfied ‰kÛdci.

5

Brambory na zahrádcePfiestoÏe brambory nepatfií k typick˘m zahradním

plodinám pûstuje, alespoÀ ty rané vût‰ina zahrád-káfiÛ.

Pamatujte, Ïe brambory není vhodné pûstovatstále na stejném místû, jinak hrozí zamofiení hnilo-bami, háìátkem i mandelinkou. Ideální je interval4 roky.

Brambory vyÏadují dobfie vyhnojen˘ pozemeknejlépe hnojem, alespoÀ 4 kg/m2 a na jafie pakNPK v dávce 80 - 100 g/m2. Pfied v˘sadbou jenutné prokypfiení pÛdy, aby se lépe prohfiála, prorané v˘sadby se dokonce doporuãuje pÛdu asit˘den pfied v˘sadbou po pfiihnojení zakr˘t prÛhled-nou fólií, ta zv˘‰í teplotu pÛdy aÏ o 5 °C a urychlípoãáteãní rÛst.

I vzhledovû pûkná sadba od známého mÛÏe b˘tpromofiena virov˘mi chorobami, které dokáÏí sníÏitv˘nos aÏ na polovinu, proto sadbu pouÏívámeradûji novou a pfiedev‰ím uznanou.

Pro rané skliznû brambory pfiedkliãujeme pfii tep-lotû 10 - 18 °C po dobu 3 aÏ 4 t˘dnÛ. Hlízy rozloÏí-me do bed˘nek v jedné vrstvû, nemusíme je zasy-pávat zemí a umístíme je na svûtle, vytvofií se takkrátké pevné zelené klíãky, ãasto i se zárodkykofiínkÛ. Ve vût‰ím mnoÏství je vhodné sadbu ales-poÀ nara‰it umístûním do místa s teplotou 15 oCpo dobu 14 dnÛ pfied v˘sadbou. Pfiedklíãená sadbaposkytne sklizeÀ o 2-3 t˘dny dfiíve, nara‰ená asio t˘den. Nejvíce urychlíme sklizeÀ, kromû v˘‰euveden˘ch opatfiení, zakrytím porostu po v˘sadbûprÛhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textiliiponecháme na porostu aÏ do odeznûní jarníchmrazÛ, odkr˘váme ji jen pfii okopávce a pfiihrno-vání.

Brambory mÛÏeme pûstovat i pod ãernou textiliípoloÏenou na zemi - hlízy sázíme do sponu 30 x 30cm do otvorÛ tvaru T a textilii odstraníme aÏ pfiedsklizní. Odpadá kultivace, pletí i nahrnování hrÛbkÛ.

Termín v˘sadby brambor je podmínûn pfiíchodemjarních mrazÛ. Mnozí zahrádkáfii spûchají a sází jiÏkoncem bfiezna, ale u pfiedklíãené sadby a pfiedeh-fiáté pÛdy se mÛÏe snadno i pfii v˘sadbû v polovinûdubna stát, Ïe mladé rostliny popálí mráz i pfiesdostateãné pfiihrnutí. Porost je pak vhodné pfiihno-jit dusíkat˘m hnojivem nebo pfiedem chránit netka-nou textilií.

Brambory nevysazujeme pfiíli‰ na husto, hust˘porost nedá vût‰í v˘nos, naopak trpí více houbov˘-mi chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm(u ran˘ch 50 x 30). Hlízy sázíme mûlce, 6 - 8 cm,do prohfiáté povrchové vrstvy pÛdy. Pfii v˘sadbûpfiedklíãen˘ch i nara‰en˘ch brambor dbáme nazachování pÛvodní orientace hlízy a snaÏíme seo minimální po‰kození klíãkÛ.

Bûhem vegetace je nutné u klasického hrÛbkové-ho pûstování nûkolikrát okopávat a 2 - 3 x pfiihrnoutzem. HrÛbek musí b˘t dostateãnû vysok˘ a shoraploch˘ alespoÀ 15 cm, jinak se hlízy vytváfiejí tûsnûpod povrchem, snadno zelenají a jsou více napa-dány plísní bramborovou. Poslední zásah - aÈ oko-pávku ãi pfiihrnování ukonãíme pfied kvûtem rostlin(pfii v˘‰ce porostu 20 - 30 cm), poté jiÏ kofiínky‰patnû regenerují a dochází k po‰kození mlad˘chhlíz.

Nejãastûj‰í chorobou je plíseÀ bramborová.U ran˘ch porostÛ se ochrana neprovádí, ale pokudpûstujete brambory pro uskladnûní je nutné pre-ventivní o‰etfiení 1 - 2 x pfied zapojením porostua dále postfiik 2 - 3 x opakovat vÏdy pfii vhodn˘chpodmínkách k ‰ífiení plísnû - teplé poãasí po nûko-likadenních de‰tích. DÛleÏité je zabránit pfiechoduplísnû z natû do hlíz. Pokud o‰idíte chemickouochranu je nutné vãas napadenou naÈ z pozemkuodstranit - nejlépe pokosením tûsnû u zemû, totéÏdûláme u zdravého porostu asi 14 dnÛ pfied pláno-vanou sklizní. Z povolen˘ch pfiípravkÛ mÛÏemepouÏít napfi.: ACROBAT MZ (0,4 %), BRAVO 500

(0,4 - 0,6 %), DITHANE DG i M 45 (0,4 %) neboTATTOO (0,8 %) a dal‰í.

NejzávaÏnûj‰ím ‰kÛdcem je mandelinka brambo-rová. Pokud pûstujeme brambory opakovanû nastejném pozemku musíme poãítat s jejím líhnutímpfiímo v porostu. V souãasné dobû je na trhu dosta-tek povolen˘ch pfiípravkÛ napfi.: BANCOL 50 WP(0,1 %), CYPER 10 EM (0,04-0,06 %), DECIS EW50 (0,02 %), KARATE 2,5 WG (0,06 %), REGENT800 WG (0,008-0,0125 %), VAZTAK 10 EC (0,125l; 0,025 %). Optimální zásah je pfii objevení mla-d˘ch larev, star‰í jsou odolnûj‰í, a vût‰inou staãílikvidovat jen bodovû ohniska v˘skytu.

Z biologick˘ch pfiípravkÛ je povolen NOVODORFC (1,5-2 %) fungující na bázi Bacillus thuringien-sis, ten není pro ãlovûka ‰kodliv˘ a chrání porostdel‰í dobu.

Pfii sklizni je nutné hlízy chránit pfied zbyteãn˘mpo‰kozením, 14 dnÛ pfied sklizní odstraníme naÈa sklízíme za sucha pfii teplotách nad 12 °C. Skli-zené brambory pfied naskladnûním do sklepanecháme 10 - 14 dnÛ tzv. vyd˘chat na tmavémsuchém místû pfii bûÏné denní teplotû. Bûhem tétodoby hlízy zacelí poranûní a sníÏí své d˘chání.Pfied uskladnûním nezapomeneme vytfiídit po‰ko-zené, hnilobami ãi plísní napadené hlízy.

Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS

Bazalky na zahrádkuJe‰tû pfied pár lety by mû ãtenáfii opravili - ne

bazalky, ale bazalka. Dnes mohu smûle napsatBAZALKY. Tato bylina vkroãila do zahrad a dona‰eho jídelníãku mílov˘mi kroky. Lehké italskétûstoviny, fieck˘ salát aj. - bez bazalky by to neby-lo ono. A bazalka si na‰la cestu do zeleninov˘chsalátÛ, polévek, fazolí i do masa. ¤ecké slovobasileus znamená král. A bazalka má v‰echnypfiedpoklady, aby se i u nás stala královsk˘m kofie-ním.

Osivo bazalky je od tohoto roku v âechách k dis-pozici minimálnû v deseti odrÛdách.

Klasické ãeské odrÛdy jsou OH¤E a LITRA. JiÏpár let se v‰ak dají koupit semena drobnolistébazalky - odrÛda COMPACT, tvofiící kulaté kefiíkys drobn˘mi zelen˘mi lístky. Její v˘hodou je pozdûj-‰í kvetení a rychl˘ rÛst po sefiíznutí. Kefiíky tétoodrÛdy jsou zvlá‰È vhodné i pro pûstování na bal-kónech, v truhlících nebo jin˘ch nádobách.

OdrÛda SIAM QUEEN si své pojmenování Siam-ská královna urãitû zaslouÏí - kompaktní kefiíkynesou nahlouãená kvûtenství tmavû fialov˘chkvûtÛ. Pro kompaktní rÛst se jí nûkdy fiíká balkóno-vá bazalka. Zkuste ji, jestli máte skuteãnû omeze-né prostory k pûstování. V truhlíku splní stopro-centnû i estetickou funkci.

Komu uãarovali pfii náv‰tûvû Itálie boloÀskétûstoviny nebo saláty, urãitû dá pfiednost salátovébazalce odrÛdy LETTUCE LEAF. Má bujn˘ rÛsta ‰iroké, bublinaté ale kfiehké listy.

Jíte i oãima? Hledáte nûco, co va‰e saláty oÏivíi jinou barevností? Pro Vás je tu odrÛda PURPLEOPAAL s tmavû ãerven˘mi listy, ale opût typickoubazalkovou vÛni.

Pro milovníky barvy je tu jako novinka i vzácnábazalka PURPLE RUFFLES se silnû zkadefien˘miãerven˘mi listy.

Tím v‰ak v˘ãet variability bazalky zdaleka nekon-ãí: skofiicová bazalka CINMONETTE. Nevûfiíte?Úhledné kefiíky této odrÛdy se zelen˘mi listy, fialo-v˘mi stonky a tmavû fialov˘mi kvûtenstvími, plní nazáhonu i dekorativní funkci.

Citrónová bazalka? Ano, citrónová vÛnû jiÏ nenípouze doménou meduÀky. Tato bazalka, odrÛdaLIME, se uplatní pfii pfiípravû ryb, zeleninov˘chsalátÛ, je v‰ak v˘teãná i do ãajov˘ch smûsí. Citró-nové aróma je u této odrÛdy velice v˘razné.

A je‰tû nûco pro skuteãné fajn‰mekry - vyzkou-‰ejte odrÛdu BLUE SPICE. “Modrá vÛnû”, doslov-n˘ pfieklad anglického názvu odrÛdy, nejlépe vysti-huje v˘raznou vÛni s nádechem skofiice, hfiebíãkua vanilky. Modrá vÛnû pardubického perníkua nûkdo cítí aÏ teplo svafieného vína. Lístky tétoodrÛdy jsou v˘teãné do ãajÛ. A to zde není prostorrozepsat se o thajsk˘ch svat˘ch bazalkách (Oci-mum sanctum) ãi vytrval˘ch africk˘ch bazalkáchdruhu Ocimum kilimandsharicum.

Kde se vzala v bazalce tahle variabilita? Bazalkapochází z tropické Afriky a jihov˘chodní Asie. Jakokulturní plodina se v‰ak pûstuje po celém svûtûa za stovky let se u ní vyvinulo na 60 rÛzn˘ch kul-turních forem.

V‰echny bazalky vhodné pro na‰e klimaticképodmínky jsou letniãky pûstované ze semene.Vyséváme je koncem dubna do skleníku nebo zaokno a pfiedpûstovanou sadbu vysazujeme v druhépolovinû kvûtna. Bazalka je citlivá na mráz a vyÏa-duje teplou záhfievnou lokalitu. Jinak je v‰ak jejípûstování jednoduché a bezproblémové. Sklízejtemladé v˘hony nebo samostatné listy aÏ do zaãát-ku kvetení. Pokud nedovolíte rostlinû tvofiit seme-na, bude vytváfiet dal‰í a dal‰í listy vhodné kesbûru. Znalci vûdí, Ïe su‰ením ztrácí bazalkav˘znamnou ãást svého aromatu. Zkuste v˘honynebo listy bazalky zmrazit podobnû jako kopr nebopetrÏelovou naÈ. Druh˘m zpÛsobem je uchovánínasekan˘ch lístkÛ bazalky v olivovém oleji (na zpÛ-sob italské pasty Pesto). Takto naloÏená bazalkase dá uchovat v lednici nebo ve sklepû po nûkolikmûsícÛ a zachovává si aroma bazalky ãerstvé.

Dobrou chuÈ pfieje Ing. Peter Gajdo‰tin,SEMO s.r.o.

MnoÏení dfievin dfievit˘mi fiízkyVût‰ina z vás se jiÏ pokusila o mnoÏení okras-

n˘ch dfievin bûhem vegetace, ale u mnoha druhÛokrasn˘ch dfievin, zvlá‰tû listnat˘ch okrasn˘chkvûtem je nejjednodu‰‰í zpÛsob mnoÏení pomocídfievit˘ch fiízkÛ, které odebíráme v zimním období -v prosinci a lednu.

6

Z rostlin odebíráme silné, vyzrálé letorosty, kterérozdûlíme na jednotlivé fiízky po 3-4 pupenech,postupujeme od spodu a vyfiadíme jen nevyzrálévrcholové ãásti. Ve star‰í zahradnické literatufienajdeme pokyny k peãlivému sefiíznutí spodní ãástifiízku tûsnû pod pupenem a nahofie ‰ikmo asi 1 cmnad 3-4. pupenem, je to tak správné, ale dnesvíme, Ïe to u mnoha druhÛ není nutné. Advetivníkofieny se totiÏ vytváfiejí i mimo kalusové pletivovznikající na fiezné ránû. ¤ízky snadno kofienícíchdruhÛ se ve velkov˘robû dokonce fieÏou ve svaz-cích pásovou pilou a spolehlivû kofiení.

Odebrané fiízky je vhodné stimulovat aÈ prá‰ko-v˘m ãi tekut˘m stimulátorem a ve svazcích je zalo-Ïíme zhruba ze dvou tfietin v˘‰ky do vlhké ra‰elinya umístíme do chladného sklepa, s teplotou kolem6-8 °C, kde vytvofií kalus na fiezné ránû. Zjara jenapícháme do volné pÛdy, nebo lépe na záhonpfiekryt˘ ãernou fólií - vyhneme se tak zaplevelenía navíc je zaji‰tûna stabilnûj‰í vlhkost pÛdy. Do létamusí dfievité fiízky spolehlivû zakofienit, aby doprvní zimy dobfie vyzrály. V dal‰ím roce je jiÏ mÛÏe-me u vzrÛstnûj‰ích druhÛ pfiesadit i na koneãnéstanovi‰tû.

Druhy, které mÛÏeme fiezat pfiímo i ve svaz-cích: ãimi‰ník (Caragana), zimolez (Lonicera),tavola (Physocarpus) topol (Populus), mochna(Potentilla), meruzalka (Ribes), vrba (Salix), tavol-ník (Spiraea), pámelník (Symphoricarpos), tamary-‰ek (Tamarix).

Druhy dfievin, které radûji fieÏeme pfiesnû:netvafiec (Amorpha), krásnoplodka (Callicarpa),kdoulovec (Chaenomeles), klematis (Clematismontana), svída - kultivary (Cornus), ruj (Coti-nus), skalník - nûkteré druhy (Cotoneaster), troj-puk (Deutzia), hlo‰ina (Elaeagnus), zlatice (For-sythia), rakytník (Hipophae), hortenzie (Hydran-gea), ‰tûdfienec (Laburnum), ptaãí zob (Ligust-rum), pfiísavník (Parthenocissus), pustoryl (Phila-delphus), platan (Platanus), slivoÀ - nûkterédruhy (Prunus), rÛÏe - botanické druhy (Rosa),‰efiík (Syringa), jilm (Ulmus), kalina (Viburnum),vajgélie (Weigela).

Z ovocn˘ch druhÛ lze dfievit˘mi fiízky mnoÏitu jádrovin nûkteré typy podnoÏí a kdouloÀ, z drob-ného ovoce angre‰t, rybíz, jostu, borÛvku, a révuvinnou. Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS

Saláty k jídlu i okraseSalát patfií k nejãastûji pûstované zeleninû na‰ich

zahrádek. Nejvíce se pûstuje pro jarní a podzimnísklizeÀ, v období dlouhého dne ãastûji vybíhá dokvûtu.

Pfii rychlení salátu se pouÏívají zasklené plochynebo foliové kryty. Rozhodujícím faktorem jedostatek svûtla v relaci k teplotû a vlhkosti. PÛduvyÏaduje lehãí, bohatû zásobenou pohotov˘miÏivinami. ZavlaÏujeme pravidelnû men‰ími dávka-mi vody. Doba v˘sevu se fiídí místními podmínka-

mi a poÏadovanou dobou skliznû. Sortiment odrÛdumoÏÀuje pûstování salátu v prÛbûhu celéhoroku.

K dispozici jsou odrÛdy vhodné pro nejãasnûj‰íjarní pûstování ve vytápûn˘ch sklenících (napfi.Kamex, Rapid, Smaragd, Karát), pro foliové krytyje urãen Achát, Jantar, odrÛdy Lednick˘ a KrálMáje je moÏno pûstovat jak v nevytápûn˘ch folní-cích, tak i ve volné pÛdû. Pro rané polní pûstováníje vhodn˘ Major, Podfiipan, Herm.

Osvûdãenou odrÛdou letního salátu je DûtenickáAtrakce, velmi odolná vybíhání do kvûtu.

Znaãné oblibû se tû‰í “ledové saláty” (PraÏan,Krystal), které vytváfiejí kulovité hlávky se zkadefie-n˘mi listy, rovnûÏ velmi odolné proti vybíhání dokvûtu.

OdrÛdy zimního salátu Humil a Altenbursk˘ sepûstují z pfiímého v˘sevu v srpnu aÏ záfií, spolehli-vû pfiezimují a sklízí se na jafie pfií‰tího roku.

Na trhu je dnes jiÏ k dostání salát pro celoroãnípûstování. Jsou to vût‰inou odrÛdy zahraniãníhopÛvodu, s velk˘mi hlávkami, odolné proti vybíháníi plísním.

Poslední dobou jsou hodnû roz‰ífiené saláty listo-vé, které netvofií hlávku, ale rÛÏici silnû vykrajova-n˘ch a více ãi ménû zkadefien˘ch nebo hladk˘chlistÛ rÛzn˘ch barev (Ïlutozelené, zelené, naãerve-nalé, ãervené). Jejich pûstování je shodné s pûsto-váním salátu polního.

NejdÛleÏitûj‰ím pfiedpokladem pûstitelskéhoúspûchu je volba vhodné odrÛdy.

Semena Veleliby a.s.

Pfiíprava ménû vzrÛstn˘chjabloní rychleji a svépomocí

Pro snadnûj‰í o‰etfiování a rychlej‰í nástupplodnosti pûstujeme nízké tvary jabloní na ménûvzrÛstn˘ch podnoÏích, které v‰ak vesmûs mûlcekofiení a hÛfie kotví v pÛdû. Dobfie kotvící pod-noÏe jsou zase vzrÛstnûj‰í. Takovou podnoÏ v‰aklze doplnit tzv. brzdící vloÏkou ze slabû rostoucípodnoÏe, která pfii délce cca 30 cm omezí rÛsta uspí‰í plodnost u‰lechtilé odrÛdy. Zhotovenítakového stromku postupn˘m roubováním nebooãkováním lze urychlit ve vlastní podnoÏovémateãnici:

V létû jednoho roku naoãkujeme v podnoÏovémateãnici u‰lechtilou odrÛdu na letorosty slabûrostoucí podnoÏe ve vzdálenosti 30 - 35 cm(ale tfieba i nûjak jinak, nûkolik oãek blíÏ k sobû).V prosinci z tûchto letorostÛ udûláme a uloÏímerouby (nová spící oãka jsou v horní ãásti roubÛ),které v bfieznu aÏ kvûtnu dal‰ího roku bûÏnûnaroubujeme ve v˘‰ce cca 30 cm na vzrÛst-nûj‰í a dobfie kotvící podnoÏ. Pfii bûÏné péãibûhem roku získáme na podzim pouÏiteln˘ sadbo-v˘ materiál. Libor ·techa

7

Pokud nám únorové poãasí a snûhová pokr˘vkadovolí, vûnujeme se na ovocné zahrádce v únorumechanické ochranû proti chorobám a ‰kÛdcÛm.Zaschlé a mumifikované plody je tfieba ze stromÛodstranit, neboÈ jsou zdrojem ‰ífiení moniliózyv dobû vegetace. Je-li to moÏné, shrabeme spa-dané listí a nahnilé plody s pálen˘m vápnem kom-postujeme nebo zakopeme nejménû 1/2 m dozemû. Také se v tuto dobu odstraÀují odumfielé,suché, ãi mechanicky po‰kozené vûtve a dfievos pfiíznaky rakoviny, strupovitosti a padlí.

Nedoãkavci by se rádi jiÏ pustili do fiezu jádrovina peckovin, ale pokud máte na zahradû jen párstromÛ, poãkejte na bfiezen - ãím dfiíve fieÏemevzrÛstné odrÛdy, tím více pak pfiirÛstají ve dfievûa ‰etfií na plodnosti, zato pro fiez rybízu a angre‰-tu je ta pravá chvíle.

Odumfielou borku kmenÛ stromÛ je dobré drátû-n˘m kartáãem nebo ‰krabkou dÛkladnû oãistita zbavit tak stromy i pfiíp. mechÛ a li‰ejníkÛ. Ve‰-ker˘ materiál se‰krabte na folii, rozprostfienoukolem kmenu a ihned po o‰krabání spalte. KaÏd˘zahrádkáfi si asi dokáÏe pfiedstavit holoÏír bekynûzlatofiitné. Housenky tohoto ‰kÛdce se pfii ãasnûjarní teplotû + 8 °C rozlézají z hnízd, kde pfiezimu-jí na pupeny, pozdûji kvûty i listy. Pfii vût‰ím v˘sky-tu je to pro ovocn˘ strom katastrofa. Proto je tfiebapfii zimním mechanickém o‰etfiování pamatovat naodstraÀování hnízd spleten˘ch z nûkolika listÛ.Kalamitní ‰kÛdce je i píìalka podzimní, ta se líhnena podzim. Samiãky lezou po kmenech do korunstromÛ, kde nakladou na vûtve vajíãka - obvykleb˘vá 200 vajíãek (ze kter˘ch se na jafie líhnou hou-senky) v jednom hnízdû. PfiestoÏe nám zimnípostfiik vajíãka pomûrnû spolehlivû likviduje, jemechanická ochrana formou lapacích pásÛ nakmenech ekologicky ‰etrn˘m prostfiedkem, kter˘znemoÏní samiãkám cestu do korun. Lapací pásyse pfiipevÀují na podzim a zjara se odstraÀujía pálí.

Svoje opodstatnûní má i nátûr o‰etfien˘chkmenÛ vápenn˘m mlékem. I kdyÏ podle rostlinolé-kafiÛ nemá tento zákrok Ïádn˘ pfiím˘ vliv na ome-

zení v˘skytu ‰kÛdcÛ a zárodkÛ chorob, neoddis-kutovatelné je jeho kladné ovlivnûní ochrany stro-mÛ pfied abnormálním pfiehfiátím. Bílení rovnûÏpomáhá niãit mechy a li‰ejníky. Kmen bez bíléhonátûru se mÛÏe vlivem sluneãního záfiení silnûpfiehfiát a náhl˘m poklesem teploty naveãer snad-no popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvlá‰tûu star˘ch stromÛ velice ‰patnû hojí. U merunûka broskvoní se tohoto efektu odráÏení sluneãníchpaprskÛ bílou barvou vyuÏívá k oddálení nástupudo jarního ra‰ení, aby se pfiede‰lo po‰kozenípozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se pfii-pravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody). Z che-mick˘ch prostfiedkÛ se na zimní postfiik doporuãu-jí pfiípravky: BIOOL v konc. 3,5 %, FOLIOLKONCENTRÁT ve stejné koncentraci,OLEOEKOL 1 %, nebo TORANT v konc. 0,1 %.KdyÏ se zaãínají zvût‰ovat vrcholové listové pupe-ny broskvoní (druhá polovina února) postfiíkejtev‰echny stromy a kefie na zahrádceKUPRIKOLEM. Ten vám v koncentraci 0,6%pomÛÏe proti kadefiavosti broskvoní, moniliózámpeckovin, puchrovitosti ‰vestek, rakovinnémuusychání vûtví peckovin, omezí pfiíp. v˘skytmrtvice merunûk, nektriové rakoviny kÛry stromÛjádrovin a strupovitosti jádrovin. Postfiik se pro-vádí v dobû, kdy teplota vzduchu vystoupí nad7 °C.

Uskladnûné ovoce je nutné pravidelnû prohlíÏetalespoÀ 2 x t˘dnû a hned odstraÀovat nahniléplody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li tep-lota ve sklepû více, jak 6 °C, je potfiebné vûtrat.K vûtrání se vyuÏívají bezmrazé dny s teplotoukolem 0 °C. Uskladnûná zelenina jak ko‰Èálová,tak kofienová vyÏaduje také obãasnou prohlídkua nesmíme zapomenout i na kontrolu uloÏen˘chhlíznat˘ch rostlin napfi. jifiin. Vãas odstraníme plís-ní napadené hlízy a pravidelnû kontrolujeme i vlh-kost substrátu, aby do jara nepfieschly. Pokudpfiezimujete mateãné rostliny napfi. pelargóniía fuchsií ve sklepû, ãi studené chodbû nezapo-meÀte, Ïe potfiebují obãas, ale jen nepatrnû za-lévat.

8

ÚNOR

Poslední zimní mûsíc je skuteãnû chladn˘, nûkdy dokonce mrazivûj‰í neÏ leden. PrÛmûrná teplota je-0,3 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 metrÛ a na kaÏd˘ch sto metrech se sníÏí o 0,52 °C, takÏe ve v˘‰ce 600metrÛ je prÛmûrnû -2,4 °C. Zvy‰ují se rozdíly teploty mezi dnem a nocí.

Povrchová prÛmûrná teplota pÛdy v niωích a stfiedních polohách je -1,1 °C, ve 20 cm jiÏ -1,8 °C,v 60 cm je teplota jiÏ nad nulou 1,1 °C a ve 100 cm 2,6 °C. Ve druhé polovinû tohoto mûsíce je prÛ-mûrnû nula na povrchu, ale v hloubce 20 cm je je‰tû chladnûji -0,4 °C a v 60 cm stále 1,1 °C. Pfii tûch-to teplotách nemohou v pÛdû rÛst kofieny Ïádn˘ch rostlin a v semenech probíhá jen stratifikace nikoliklíãení.

PrÛmûrné snûhové sráÏky jsou 36 mm do v˘‰ky 400 m. n. m., pak 42, 47, 52 a 62 v 800 m. n. m.Slunce v polovinû února je nad obzorem 10 hodin, koncem mûsíce uÏ 10,45 hodin. Ze sluneãního

svitu pfiipadá na únor 85 hodin tj. 5 % celoroãního úhrnu.

Pro zeleninovou ãást zahrádky zaãínáme s pfied-pûstováním sadby v pafieni‰ti, ãi foliáãku a kdotyto moÏnosti nemá, mÛÏe zaãít alespoÀ v malémdoma u okna. Nejdfiíve se vysévají rané kedlubny(DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), ranézelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, kvûták(EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX,RAPID, SMARAGD) a celer. Na záhony ve folníã-ku se vysévají fiedkviãky, ran˘ salát, pfiíp. karotka.Máme-li tepl˘ skleníãek, mÛÏeme zaãít s v˘sevemrajãat a paprik - nebo je pfiedpûstovat za oknem.Na o‰etfiení zimního ãesneku proti houbomilceãesnekové je tfieba pamatovat jiÏ v únoru, kdy secel˘ záhon pfiikryje bílou netkanou textilií, kteroutam ponecháte aÏ do dubna.

Kdo vlastní na zahrádce nûjak˘ kefi vinnérévy, zaãíná v únoru postupnû fiezat. Pfii fiezu

se vychází ze zásady, Ïe plodné réví je ta-kové, které vyrÛstá z dvouletého dfieva. Protose letorosty, které vyrÛstají ze starého dfievaodstraÀují a jednoleté a dvouleté dfievo se zakra-cuje.

Kefiové rÛÏe je moÏné postupnû za pfiíznivéhopoãasí odhrnovat, namrzlé ãásti odstfiihnouta v˘hony zakrátit na tfii aÏ ãtyfii oãka.

Nûkteré otuÏilé letniãky je moÏné koncem mûsí-ce postupnû vysévat do volné pÛdy, pokud to jejístav a poãasí dovolí. VyuÏívá se toho u druhÛ,které hÛfie sná‰ejí pfiesazování (‰tûniãník, máky,‰áter, ãi mûsíãek). V únoru je téÏ tfieba dát nara‰ithlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupnûvysévají letniãky, které pfiesazování vyÏadují -astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie,salvie, ãi ostálky (Zinnia).

9

V˘bûr odrÛd brambor podle varn˘ch typÛ

Rozhodnutí, jakou odrÛdu brambor budete nasvé zahrádce pûstovat jiÏ dnes není snadnouzáleÏitostí. Kromû ranosti, barvy duÏniny, barvyslupky, rezistence háìátku pfiibyl v posledníchletech dal‰í podstatn˘ parametr - varn˘ typ. Navícpoãet odrÛd je stále vût‰í.

To, Ïe byste si mûli kaÏd˘ rok pofiídit sadbunovou - uznanou není tfieba nijak obhajovat.Brambory snadno onemocní virov˘mi chorobami,které sniÏují v˘nos aÏ o 50 %. Virózy se pfiená‰ejísadbou a v porostu je roz‰ifiují pfiedev‰ím m‰ice,proto i pomûrnû pûknû vypadající sadba od zná-mého není zárukou jejího dobrého zdravotníhostavu, ten zaruãuje jen sadba uznaná. Pfii nákupusadby dbejte, aby hlízy byly ve velikosti kolem4,5 cm, zdravé a vÏdy s oznaãením názvu odrÛdya mnoÏitele.

Varn˘ typ udává vlastnosti hlíz po uvafienía tím i konzumní pouÏitelnost brambor.

Typ A - jsou vhodné pfiedev‰ím do salátÛ, provafiení ve slupce na loupaãku a jako pfiíloha - majíhlízy po varu pevné, tuhé, lojovaté - nemouãnatía nerozváfií se ani del‰í dobou varu.

Typ B - jsou vhodné jako univerzální pfiílohové,hodí se do salátÛ, gulá‰Û, polévek a pro restování- po varu se ãásteãnû rozsypávají a mírnû mouã-natí.

Typ C - jsou vhodné pfiedev‰ím na pfiípravu ka‰ía tûsta, pouÏívají se na v˘robu hranolkÛ, brambo-rákÛ, bramborov˘ch placek - hlízy po varu mouã-natí a rozsypávají se, jsou rozváfiivé.

Typ D - není pro zahrádkáfie v˘znamn˘ - jdeo odrÛdy pro prÛmyslové zpracování.

âasto se mÛÏete setkat s oznaãením pfiechod-n˘ch typÛ - A-B nebo B-C, neboÈ hranice nenístriktnû vymezena.

OdrÛda varn˘ ranost barva typ slupky duÏniny

Lenka AB PR Ïlutá Ïlutá Milva AB PR Ïlutá Ïlutá Nicola AB PP-P Ïlutá Ïlutá

Colete BA VR Ïlutá Ïlutá Rosara BA VR ãervená tm.Ïlutá Cinja BA R Ïlutá Ïlutá Karin BA R Ïlutá Ïlutá Marabel BA-B R Ïlutá Ïlutá Filea BA PR Ïlutá tm.Ïlutá Kefi. rohl. BA-B PR Ïlutá Ïlutá

Kobra B R Ïlutá Ïlutá Agria B PR Ïlutá tm.Ïlutá Rosella B PR ãervená tm.Ïlutá Santé B PR Ïlutá Ïlutá Solara B PR Ïlutá Ïlutá Quarta B PR Ïlutá Ïlutá Marena B PP Ïlutá Ïlutá

Adora B-BC VR Ïlutá Ïlutá Granola B-BC PR Ïlutá Ïlutá Korela B-BC PR Ïlutá Ïlutá

Mondial B-BC PP Ïlutá sv.Ïlutá Desirée B-BC PP-P ãervená Ïlutá Van Gogh B-BC PP-P Ïlutá Ïlutá

Asterix BC PP-P ãervená Ïlutá Symfonia BC PP-P ãervená Ïlutá

V˘bûr odrÛd podle barvy a varn˘ch typÛ

(VR,PR,R - velmi, polo, rané, PP,P - polopozdní, pozdní)

V˘bûr odrÛd není úpln˘, v souãasné dobû je jiÏpovoleno pfies 110 odrÛd a seznam se kaÏd˘mrokem rozrÛstá, jen vy si musíte rozhodnout, kolikkter˘ch odrÛd budete potfiebovat.

Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS

Petúnie pro va‰e oknaV˘bûr kvûtin se za posledních nûkolik let na

na‰em trhu znaãnû zlep‰il. KaÏd˘m rokem pfiichá-zejí semenáfiské firmy s nûãím nov˘m. Napfiíklads moÏností vypûstovat si ze semen i ty rostliny,které se bûÏnû mnoÏí fiízkováním. V˘hodou tako-vého pûstování je lep‰í zdravotní stav rostlin a sní-Ïení rizika pfienosu chorob. Jedním z takov˘ch pfií-padÛ je i pfievislá petúnie Lavina F1 (Petunia hyb-rida pendula grandiflora).

Vyséváme od poloviny ledna do poloviny února,semena nezasypáváme, pouze pfiitlaãíme a opatr-nû rosíme. Optimální teplota pro klíãení je 18 aÏ20 °C, za sluneãn˘ch dnÛ pfiistiÀujeme, pro udrÏenívysoké vzdu‰né vlhkosti pfiikryjeme sklem neboigelitem. V˘sev nesmí pfieschnout. V prvních dnechpo v˘sevu mÛÏeme opatrnû povrch pÛdy zakr˘tsav˘m novinov˘m papírem, kter˘ zvlhãíme rosením.

Od konce bfiezna a v dubnu sázíme mladé rostli-ny do kvûtináãÛ o prÛmûru 8 - 9 cm a v polovinûkvûtna je sázíme do okenních truhlíkÛ v jedné nebolépe dvou fiadách. Na metr dlouh˘ truhlík potfiebu-jete asi 8 - 10 rostlin. Bûhem vegetace kaÏd˘ch 7-10 dní pfiihnojujeme pln˘m rozpustn˘m hnojivem.Nejvût‰ího efektu a bohatého kvetení docílíme naplném slunci.

Pro jednodu‰‰í v˘sev jsou semena petúnií dodá-vána jako obalované osivo, ãímÏ odpadá nutnostpfiepichovat rostlinky.

Osivo petúnií pfievisl˘ch je dodáváno v zlaté fiadûGOLDEN LINE, firmy Semena Veleliby a.s.

Mimokofienová v˘Ïivazahradních plodin

UÏ dávno je známo, Ïe rostliny jsou schopny pfii-jímat Ïiviny nejen kofieny, ale i jin˘mi orgány, jakojsou listy, mladé plody, pupeny, kÛra apod. JestliÏerostlinám dodáváme Ïiviny tak, Ïe je pfiijímají jin˘-mi orgány neÏ kofieny, hovofiíme o mimokofienovév˘Ïivû.

PfiestoÏe ovocné dfieviny jsou schopny pfiijímatÏiviny, (napfiíklad Ïelezo, zinek a bor) i v obdobívegetaãního klidu, v praxi se roz‰ífiila mimokofieno-vá v˘Ïiva pfiedev‰ím v dobû vegetace.

Îiviny dodané mimokofienovou v˘Ïivou pÛsobíihned a rychlost pfiíjmu (asi 50 %) je následující:dusík (ve formû moãoviny) - za 1 aÏ 4 hodiny, fos-for - za 1 aÏ 5 dnÛ, draslík - za 1 aÏ 5 dnÛ, váp-ník - za 4 dny, hofiãík - za 5 hodin, síra - za 7 aÏ8 dnÛ, mangan - za 2 dny, zinek - za 1 den, Ïele-zo - za 10 dnÛ

Mimokofienová v˘Ïiva je prostfiedkem na rychléa úãinné fie‰ení nedostatku kterékoli Ïiviny v obdo-bí vegetace, zejména v‰ak dusíku, hofiãíku a sto-pov˘ch prvkÛ. MnoÏství základních Ïivin, jeÏ lzedodat mimokofienovou v˘Ïivou, je omezené, protonemÛÏe nahradit hnojení do pÛdy, n˘brÏ jej pouzevhodnû doplÀuje.

Pfii silném nedostatku nûkteré Ïiviny je úãinekmimokofienové v˘Ïivy krátkodob˘, a proto zásahmusíme vícekrát opakovat. Potfiebu jednotliv˘chÏivin zji‰Èujeme hlavnû pozorováním pûstovan˘chrostlin a také rozborem listÛ (rostlin).

Mimokofienová v˘Ïiva je vhodná pfii omezenémpfiijímají Ïivin ovocn˘mi plodinami, i kdyÏ je v pÛdûdostatek Ïivin. Stává se to napfiíklad po v˘sadbû,pfiesazení, kdyÏ dojde k silnému po‰kození kofieno-vé soustavy, dále pfii po‰kození kÛry ohryzem zvûfií,pfii dlouhotrvajícím suchu, po po‰kození krupobitímapod. Mimokofienová v˘Ïiva je vhodná i pro pfiekle-nutí ‰kod zpÛsoben˘ch mrazy, chorobami a ‰kÛdci.

K mimokofienové v˘Ïivû lze pouÏít buì jednotlivéÏiviny, napfiíklad moãovinu, hofikou sÛl (síranhoreãnat˘) a soli stopov˘ch prvkÛ (tab. 1 aÏ 3),nebo speciální pfiípravky s obsahem nûkolika Ïivin,které jsou pfieváÏnû v kapalné formû a naz˘vají selistová hnojiva. Jejich v˘hodou je, Ïe lze najednouodstranit skryt˘ (latentní) nedostatek nûkolika Ïivin,nebo mu pfiedejít. Vhodné jsou také, kdyÏ jde o nezcela pfiesnû definovateln˘ nedostatek Ïivin. Napfií-klad lze uvést Fytovit, Harmavit, MKH-18 a Vega-flor, které se pouÏívají podle návodu zpravidlav koncentraci 0,5 %.

10

Druh Termín postfiiku Koncentrace (%)

Jablonû, hru‰nû po odkvûtu 2 - 4 x v 8 - 14denních intervalech 0,5pfied opadem listÛ 2,0-4,0

Tfie‰nû, vi‰nû 2 postfiiky po odkvûtu, pfied vytvofiením pecky 0,5Slivonû, meruÀky 2 postfiiky v období vytváfiení pecky 0,5Broskvonû 2 - 3 postfiiky po odkvûtu 1,0 - 2,0Bobuloviny a jahody bûhem celého rÛstu v 10 aÏ 14 denních intervalech 0,5Fazole, okurky v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké 0,3Rajãata, paprika v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké 0,5Celer, zelí v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké 1,0Mrkev, cibule v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké 1,2 - 2,5

Poznámka: místo moãoviny lze pouÏít kapalné hnojivo DAM 390

Mimokofienová v˘Ïiva moãovinou

Optimální pfiíjem Ïivin se uskuteãÀuje pfii teplotûasi 20 °C. Pfii teplotách nad 25 °C a pod 15 °C pfií-jem Ïivin listy silnû klesá. Men‰í vlhkost vzduchua zvy‰ující se teplota zpomalují pfiíjem Ïivin listy.Dé‰È bezprostfiednû po postfiiku sniÏuje nebo anu-luje úãinek mimokofienové v˘Ïivy. Nejvhodnûj‰ídenní dobou pro aplikaci mimokofienové v˘Ïivy jebrzo ráno nebo v podveãer za bezvûtrného poãasí.Úspû‰nû lze vyuÏít i oblaãné dny, kdy nepr‰í.

Mimokofienová v˘Ïiva je hlavní zpÛsob dodá-vání stopov˘ch prvkÛ. Ing. Miroslav Kalina

Kompostujeme s pomocí ÏíÏalSnad kaÏd˘ zahrádkáfi jiÏ ví, Ïe mnozí Ïivoãicho-

vé nám na zahrádce pomáhají, patfií mezi nû i ÏíÏa-ly. Pomáhají pfii zvy‰ování pÛdní úrodnosti. Tutoschopnost ÏíÏal vyuÏívali lidé jiÏ pfied 2000 lety.VyuÏití ÏíÏal, pfiedev‰ím kalifornsk˘ch, pro urychle-ní procesu kompostování ve‰lo do podvûdomí ‰ir‰ívefiejnosti aÏ v 90. letech, kdy probûhl na‰í repub-likou tento hit, ale nûkteré neseriózní firmy dodáva-jící násady ÏíÏal neodebíraly vyprodukované nása-dy, nebo chovatelÛm ani nezaplatily. Chov, kter˘vyÏadoval odpovûdnou péãi se tak stal praktickypfiítûÏí. Pfiitom vermikompost, produkt kalifornsk˘chÏíÏal, které jsou pro tento úãel vhodné, je povaÏo-ván za vysoce úãinné hnojivo s velk˘mi specifick˘-mi úãinky.

Vermikompost se skládá z jednotliv˘ch pevn˘chdrobtÛ trusu, proto má velk˘ vnitfiní povrch, jehomogenní a sypk˘. PÛsobí tak na vytváfiení pÛdnístruktury, napomáhá udrÏet drobtovité agregáty,ãímÏ optimalizuje vodní a vzdu‰n˘ reÏim pÛdy. Zvy-‰uje schopnost jímat vodu a zároveÀ kyprost, coÏmá velk˘ v˘znamu pro písãité nebo naopak jílovitépÛdní druhy. Zlep‰uje sorpãní komplex pÛdy a rost-liny jsou lépe zásobovány Ïivinami. Vermikompostvzhledem ke svému pÛvodu obsahuje velké mnoÏ-ství mikrobiální sloÏky a enzymy v pfiírodní formû.Proto zlep‰uje klíãení semen, vitalitu mlad˘ch rost-linek, tvorbu kofienového systému, zkrácení vege-taãní doby a nezanedbatelné je i zv˘‰ení úrody.

Profesionálnû veden˘ chov ÏíÏal vyÏaduje pevnézáhony na pevném podkladu, fermentovan˘ sub-strát, pravidelné vlhãení a pfiedev‰ím zimní zatep-lení.

Pro drobné zahrádkáfie jsou kalifornské ÏíÏalyneoceniteln˘m pomocníkem pfii zpracování ve‰ke-rého biologického odpadu nejen ze zahrádky, alei z kuchynû. Zpracují podest˘lku od králíkÛa pochutnají si i na padan˘ch nahnil˘ch jablkách.Staãí dát do kompostu násadu a udrÏovat jej vevlhkém stavu. Jsou-li komposty rÛzného stáfií vedlesebe, ÏíÏaly si ze zpracovaného kompostu samypfielezou za potravou do nového.

Ing. Zdena Jufiiãková11

Druh termín postfiiku koncentrace (%)

Brambory s ochranou rostlin, nûkolikrát 3,0 - 5,0

Ko‰Èáloviny od stádia 6 listÛ aÏ do poloviãní velikosti hlávky 5,0

Lu‰tûniny pfied kvûtem 5,0

Ostatní zelenina s ochranou rostlin 2,0 - 3,0

Rychlené kultury pomocí kapénkové závlahy 2,0 - 3,0

Ovocné dfieviny k tvorbû plodÛ, s ochranou proti strupovitosti, nûkolikrát 2,0 - 3,0

Réva vinná nejpozdûji do zaãátku srpna 1 - 2 x 3,0 - 5,0

Jehliãnany nûkolikrát pfii Ïloutnutí a hnûdnutí 3,0 - 5,0

Mimokofienová v˘Ïiva hofikou solí

Prvek / hnojivo termín postfiiku koncentrace (%)

mangan / síran manganat˘ kvûten - ãerven 0,3

na kÛru v dobû vegetaãního klidu 4,0 - 5,0

zinek / síran zineãnat˘ kvûten - ãerven 0,1 - 0,2

na kÛru v dobû vegetaãního klidu 4,0 - 5,0

bór / borax v plném kvûtu 0,2

po opadu kvûtních lístkÛ 0,2 - 0,3

v dobû tvorby plodÛ a pfii ãervnovém opadu 0,3 - 0,5

po sklizni nebo pfied ra‰ením 1,0

Mimokofienová v˘Ïiva ovocn˘ch dfievin stopov˘mi prvky

Bfiezen pfiedstavuje pro zahrádkáfie po relativnûklidném zimním období opût zv˘‰enou aktivizaci.JiÏ bûhem prvních bfieznov˘ch dnÛ je tfieba rozvû-sit na zahrádce ptaãí budky, aby mûli ptáci kdehnízdit, staré budky je tfieba zkontrolovat.

Jakmile to zem dovolí (oschne a nelepí se), zaãí-ná se na zahrádce s v˘sadbou tûch ovocn˘chstromkÛ a kefiÛ, které nebylo moÏné zasadit napodzim - zaãínáme rybízem a angre‰tem, neboÈnejdfiíve ra‰í. Pfii pfiípravû a sázení je tfieba pama-tovat na pfiípadné mrazy, které ‰kodí obnaÏen˘mkofienÛm. Mísy u ovocn˘ch stromÛ pohnojímedobr˘m kompostem a obílíme kmeny stromÛ tam,kde jsme tak neuãinili dfiíve. Také dokonãímeodstranûní mechÛ a li‰ejníkÛ zvlá‰tû v místû roz-vûtvení, kde mÛÏe vlivem vy‰‰í vlhkosti docházetk zahnívání kÛry.

Kontrolujte zdravotní stav u rybízu - zvût‰enépupeny, napadené vlnovníkem rybízov˘m olamuj-te a palte. V pfiípadû silného v˘skytu pfii teplotûnad + 18 °C. o‰etfiete kefie akaricidním pfiípravkem(OMITE 570 EW). Proti roztoãíku jahodníkovémuo‰etfiete jahody pfiípravkem SUMITHION SUPER.U jádrovin se dokonãuje prÛklest podle zásadyopatrného zakracování kaÏdého letorostu, zvlá‰tûu mlad˘ch rostlin: Zbyteãné zakracování vedek trvalému bujení neplodn˘ch vlkÛ. ¤ezné rány jetfieba o‰etfiit - u tûch vût‰ích zahlazením ostr˘mnoÏem po okraji a zatfiením latexovou barvou s pfií-davkem fungicidu (FUNDAZOL, DITHANE apod.v dávce cca 20 g na 1 kg barvy). K hojivému o‰et-fiení ran se pouÏívají pfiípravky typu Kambilan bal-sam. ¤ez provádíme obvykle koncem mûsíce, kdynoãní teploty jiÏ zpravidla neklesají pod -10 °C.

V bfieznu se téÏ dokonãuje pfieroubování pecko-vin a v druhé polovinû mûsíce se zaãínají pfierou-bovávat jádroviny. Je tfieba uhlídat nalévání pupe-nÛ u broskvoní, kdy je úãinné provést o‰etfieníproti kadefiavosti. Za chladného a vlhkého poãasíje tfieba o‰etfiení v intervalech 10 - 14 dnÛ opako-vat, pouÏívají se mûìnaté pfiípravky (KUPRIKOL50, ãi CHAMPION). NezapomeÀte se v této dobû

vûnovat rovnûÏ angre‰tu, u kterého se minulouvegetaci vyskytlo americké padlí a proveìte pre-ventivní zásahy (ostfiíhání, postfiik jiÏ pfied kvûtem).K nalákání housenek obaleãe jableãného pfiipev-nûte na kmeny jabloní pásy z vlnité lepenkya nezapomeÀte ani na obnovení lepov˘ch pásÛu peckovin. Po fiezu révy je tfieba provést vyvázá-ní taÏÀÛ, prokypfiit a pfiihnojit pÛdu u révov˘chkefiÛ. Odfiezané réví je moÏné pouÏít do kompostu.

Pro zeleninové záhony pfiipravíme pÛdu mûlk˘mzkypfiením a uhrabáním po podzimním rytí a tam,kde pÛda na podzim nebyla zryta, uãiníme tak conejdfiíve, kdy to stav pÛdy dovolí, aby se pÛda pfiedurovnáním staãila slehnout. Ze zelenin vysévámenejdfiíve kofienové - mrkev, petrÏel, pastináka ãern˘ kofien, s ran˘m v˘sevem nezapomenemepfiíp. na mák. Oseté záhony se doporuãuje utuÏit‰irokou lopatou, nebo lehk˘m válcem. Uspí‰enízrání aÏ 12 dnÛ u v bfieznu vysazeného salátu jemoÏné docílit zakrytím záhonu netkanou textilií.Také s v˘sevem ledového salátu (kfiehké bublina-té listy s kadefiav˘mi okraji) se zaãíná v bfieznu.V˘sev je obdobn˘, jako u bûÏného hlávkovéhosalátu, v˘hodou je odolnost vybíhání do kvûtua vût‰í sná‰enlivost vy‰‰ích teplot. Sadbu celeru sizahrádkáfii pfiipravují doma v teplé místnosti a tep-lém pafieni‰ti. Vysévá se nejpozdûji v první polovi-nû bfiezna do truhlíãkÛ a po zakrytí ovlhãen˘msklem semenáãky v teple do mûsíce vzejdou. Pfiiprvním pravém listu se pfiepichují do teplého pafie-ni‰tû 5 x 5 cm a bûÏnû o‰etfiují, viz str. 13.

V druhé polovinû mûsíce se sází jarní ãesnek,koncem mûsíce se do volné pÛdy vysévá fiedkviã-ka, vodnice, ‰penát a kopr. Pro pûstování ran˘chbrambor je tfieba sadbu pfiedklíãit. Nenara‰enéhlízy se ukládají v jedné vrstvû do platonkÛ a umís-Èují se v svûtlej‰í místnosti, kde je teplota 12 aÏ14 °C. Sadba by mûla do doby v˘sadby (s ohle-dem na polohu a poãasí) vytvofiit klíãky 1 - 2 cmdlouhé.

Pokud není dosud trávník o‰etfien vyhrabánímlistí a mechu, tak to provedeme s následn˘m roz-

12

B¤EZEN

Je to klimaticky první jarní mûsíc. Dlouhodobû prÛmûrné teploty jsou 4 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 m,s v˘‰kou teplota klesá o 0,63 °C na kaÏd˘ch 100 m, takÏe v 600 m. n. m. je jen 1,5 °C. V˘kyvy teplotjsou ãastûj‰í nejen mezi dnem a nocí, ale i den ze dne.

PÛda se koneãnû otepluje, ale jen na povrchu, kde je na poãátku mûsíce 1,6 °C, ale v hloubce je stálechladná ve 20 cm je jen 0,6 °C, v 60 cm opût 1,6 °C a v 1 metru 2,5 °C. Do konce mûsíce se v‰akteplota pÛdy podstatnû zv˘‰í tak, Ïe na povrchu je 6,8 °C a v uveden˘ch hloubkách je 4,8 °C, 4,4 °Ca 3,9 °C. Na povrchu jsou jiÏ podmínky pro první v˘sevy odolnûj‰ích druhÛ a odrÛd.

Bfieznové sráÏky jsou pfieváÏnû de‰Èové, ale nijak vysoké: v níÏinû 35 mm, pak 40, 43, 46a v nadmofiské v˘‰ce 600 m 52 mm, dále 60 a 72 mm. Na písãit˘ch pÛdách se musí i zalévat.

Délka dne je témûfi 11 hodin, pak projde rovnodennost a koncem mûsíce je uÏ 12,45 hodin. Podledohody evropsk˘ch státÛ se pfiechází na letní ãas v poslední bfieznové nedûli.

hozením kompostu, kter˘ pfiidáme rovnûÏ k okras-n˘m dfievinám, vfiesovi‰tním rostlinám pfiisypemera‰elinu. Stále zelené listnáãe a rododendrony jetfieba zvlá‰tû po su‰‰ích zimách dÛkladnû zavlaÏittak, aby kofienov˘ bal i s okolím bylo zjevnû dobfieprovlhãené. Poslední zálivková dávka se vyuÏívájako pfiihnojení - do vody se pfiidává plné hnojivov mnoÏství 3 g na 1 l.

V bfieznu se také pfiesazují trvalky a prosto-kofienné dfieviny (bez balÛ) - nejlépe tûsnû pfiedra‰ením. Pfiesazují se fuchsie a pelargónie

a k zesílení se pfiená‰ejí na svûtlej‰í místa. Je‰tûstále mÛÏeme vysévat petúnie, vysévají se i let-niãky s del‰í vegetaãní dobou (hledíky, salvie,lobelky, nestafiec). Pro v˘zdobu balkonÛ se fiízkujínûkteré balkonovky - napfi. pfievislé hybridní petú-nie (Surfinie). Pokojové kvûtiny se v tomto mûsícipfiihnojují roztokem pln˘ch hnojiv, okenní truhlíkyse osazují mace‰kami jiÏ na zaãátku mûsíce. Pfie-zimované hlízy begonií pro osázení okenních tru-hlíkÛ se koncem mûsíce dávají do bedniãek s 5 cmvysokou vrstvou vlhké ra‰eliny.

13

Kosmídie - novinka sezóny 2002Kosmídie (Cosmidium burridgeanum) je nádher-

ná, ÏlutooranÏová letniãka s hnûdou skvrnou,novinka ‰lehtitelské stanice ve Veltrusích, vysoká60 - 65 cm, to je KOSMÍDIE. Letniãka která je urãe-na pfiedev‰ím ke skupinové v˘sadbû, má pfii plnémnakvetení aÏ 50 kvûtÛ na rostlinû. Kvete témûfi celéléto. Obrázek viz obálka.

Její jednoduché osmiãetné kvûty se stejnû dobfiejako na záhonû budou vyjímat i ve váze. Kosmidiivyséváme pfiímo do pÛdy na záhony, má ráda slun-nûj‰í stanovi‰tû, jinak je celkem nenároãná.

Semena, dodává na nበtrh pouze spoleãnostSemena Veleliby a.s.

Pûstujte naÈov˘ a fiapíkat˘ celerV posledních letech se setkáváme stále ãastûji

s naÈovou a listovou formou celeru. Na zahrádkáchse ale nejãastûji pûstuje celer bulvov˘ - odrÛdyApia, Maxim, Orion aj. pûstovan˘ pro ztlustl˘ kofien- bulvu.

Vysévá se v únoru nebo v bfieznu do mal˘chmisek, semena klíãí pfii teplotû 15 °C dva t˘dnyi déle. Asi za mûsíc je nutné sazenice pfiepíchat navzdálenost 5 x 5 cm nejlépe do teplého pafieni‰tûa v polovinû kvûtna je sázíme jiÏ na pûstebnízáhon, nejlépe tam, kde byly v minulém roce bram-bory, plodová zelenina nebo ko‰Èáloviny. Pov˘sadbû je dÛkladnû zavlaÏujeme ke kofienÛma ãasto okopáváme.

Nejlépe se mu dafií na hlubok˘ch, stfiednû tûÏ-k˘ch, dostateãnû vlhk˘ch pÛdách a bohat˘ch nahumus. Doporuãuje se hnojení na podzim, pfii rytí,rozleÏel˘m kompostem. Souãasnû hnojíme super-fosfátem a draselnou solí. Na jafie lze pouÏít místojednosloÏkov˘ch hnojiv Cererit.

S ohledem na septoriovou skvrnitost jej pûstuje-me na stejném pozemku nejdfiíve po 3 letecha pouÏíváme mofiené osivo. V oblastech s pravi-deln˘m v˘skytem o‰etfiíme vãas pfiípravkemChampion 50 WP nebo Kuprikol 50 (o‰etfiení po 14dnech opakujeme).

Celerové bulvy sklízíme pfied pfiíchodem mrazÛ,obyãejnû v první polovinû fiíjna. Uskladníme je

v bednách s pískem. V mírnûj‰ích oblastech semohou ponechat v zemi pfiikryté slámou.

Celer fiapíkat˘Pûstování sazenic, v˘sadba a dal‰í o‰etfiení je

obdobné, jako u bulvového celeru, ale pûstujese jako naÈová zelenina. Od bulvového se li‰ístavbou listu, má velmi tlust˘ fiapík a hlízy jsoudrobné.

¤apíkat˘ celer má b˘t kfiehk˘ s v˘raznou aroma-tickou chutí a dobfie vybûlen˘. Proto se jeho fiapíkychrání pfied sluncem. Nejjednodu‰‰í zpÛsob bûleníspoãívá v tom, Ïe se fiapíky nahofie tûsnû pod listysváÏí l˘kem nebo provázkem a pfiihrnou se zemi-nou. Tímto zpÛsobem bûlení mohou ale fiapíky pfii-jmout od zemû pÛdní pach. Proto se doporuãujevhodnûj‰í metoda. KdyÏ jsou fiapíky 30-40 cmvysoké obalí se lepenkou nebo ãernou folií na dobu3 t˘dnÛ tak, aby venku zÛstaly pouze ‰piãky listÛ.Po uplynutí této doby lze fiapíkat˘ celer sklízeta pouÏít v kuchyni - buì syrov˘ nebo ve slané vodûvafien˘ se upravuje na salát nebo jako pfiímûs dosalátÛ, pfiípadnû jej lze upravit jako samostatnéjídlo.

Práci s bûlením si u‰etfiíme v˘sevem Ïlut˘chnebo zelen˘ch samobûlících odrÛd, jako jsou Gol-den Self Blanching 3, Greensnap, Lathom SelfBlanching nebo Victoria. Tyto se pûstují snadnûji,protoÏe nevyÏadují pfiihrnování zeminou. Vysazujíse na ploch˘, upraven˘ záhon ve sponu 50 x 50cm. Je to zelenina podzimní a zimní. SklizeÀ tûch-to odrÛd se doporuãuje od srpna do fiíjna. Sklízímecelé rostliny, odfieÏeme je i s ãástí kofiene. Sklado-vatelnost fiapíkatého celeru je nároãná, takÏev na‰ich podmínkách je sezónní zeleninou.

Celer listov˘Jde o málo roz‰ífien˘ typ celeru, pfiitom se

pomûrnû dobfie rychlí a je jedním ze zajímav˘chzdrojÛ ãerstvé natû v zimním období. NaÈ obsahu-je aromatickou silici, která pfiíznivû ovlivÀuje látko-vou v˘mûnu a povzbuzuje chuÈ k jídlu, pouÏívá sejako kofiení do polévek, omáãek, masa a dal‰íchpokrmÛ. Zelenou naÈ pouÏíváme i ke zdobenísalátÛ.

Celer listov˘ se pûstuje na pÛdách vlhãích,humózních, hlinit˘ch i tûωích. Semeno vysévámekoncem února aÏ zaãátkem bfiezna, protoÏepomûrnû dlouho vzchází. Sazenice sázíme dosponu 40 x 30-40 cm, nebo pûstujeme i z pfiíméhov˘sevu v listopadu, kdy osivo vzchází na jafie. Listysklízíme prÛbûÏnû bûhem celé vegetace. NaÈ fieÏe-me tûsnû nad srdíãky. Kofien, kter˘ ponechámev zemi pfiikryjeme na zimu slámou. Na jafie vyra‰ía mÛÏeme opût sklízet listy, dokud nevybûhne dokvûtu.

Obvykle se ve‰kerá naÈ odfieÏe na podzim, sváÏedo svazkÛ a usu‰í se, neboÈ si zachová své typic-ké aroma.

Bulvy po sklizni na podzim uloÏíme do sklepanebo pafieni‰tû. V prosinci zaãneme s rychlením,bulvy sázíme tûsnû vedle sebe do bed˘nek dolehãí pafieni‰tní zeminy a umístíme je v místnostis teplotou 12-16 °C k oknu. AÏ do jara tak mÛÏemesklízet ãerstvou naÈ.

Ing. Zdena Konradyová,odb. oddûlení, ústfiedí âZS

Dosny jsou také krásnéKdo z vás neobdivoval vzrÛstné, kvûtem i listem

barevné rostliny dominující skupinám letniãek?·lechtitelé v posledních letech zamûfiili svou pozor-nost nejen na potfieby velk˘ch sadovnick˘ch vefiej-n˘ch ploch, ale i na zahrádkáfie. Mnozí zahrádkáfiise stali bûhem let nad‰en˘mi vyznavaãi právûtûchto kvûtin a jejich zahrady jsou jimi úspû‰nûzdobeny.

NejbûÏnûj‰ím zpÛsobem mnoÏení dosen je mno-Ïení hlízami i kdyÏ v poslední dobû jsou také niωíodrÛdy (vhodné pro nádoby), které se vysévají.

Svou podstatou jsou dosny teplomilné a pokudnás mají uspokojit bohat˘m a ãasn˘m kvetením,musíme jim trochu pomoci. Hlízy jiÏ v únoru musí-me dát na pfiedpûstování. Skleníky patfií dnes kezcela bûÏnému vybavení na‰ich zahrad a taknajdeme i kousek místa pro pfiedpûstování dosen.MÛÏeme je ov‰em zkusit pfiedpûstovat i doma zaokny. KaÏd˘ zku‰en˘ zahrádkáfi si jistû poradí.

Hlízy bychom mûli rozdûlit tak, aby kaÏdá ãástmûla dva vzrostné vrcholy. Máme-li moÏnost poloÏitve skleníku hlízy na mnoÏárnu, narovnáme je tûsnûvedle sebe a zasypeme lehk˘m substrátem nebopískem, potom je zalijeme. Pfii teplotû 18 °C jiÏ za3 t˘dny hlízy ra‰í. Pokud nemáme mnoÏárnu, sází-me je rovnou do vût‰ích kvûtináãÛ a po poãáteãnímurychlení rÛstu je mÛÏeme umístit do studenéhoskleníku nebo na svûtlo u okna v chladnûj‰í míst-nosti. Rostliny jen opatrnû postfiikujeme. Postupnûje otuÏujeme aÏ do doby v˘sadby na stanovi‰tû.Tímto zpÛsobem urychlíme poãátek kvetení.

Pfii v˘sadbû se snaÏíme zajistit dostatek Ïivin procelou dobu rÛstu. Závisí na charakteru odrÛdy, kte-rou jsme si oblíbili. Platí v‰ak, Ïe ty nejvzrÛstnûj‰íodrÛdy pro soliterní v˘sadby mÛÏeme s úspûchem

nast˘lat kompostovan˘m chlévsk˘m hnojem. Propfiihnojování za vegetace se jeví jako nejlep‰í ledeknebo kombinované hnojivo Krystalon.

Sázíme zpravidla aÏ koncem kvûtna jiÏ pfiedpû-stované rostliny na stanovi‰tû slunné a chránûnépfied siln˘m vûtrem. Odkvetlé kvûty i se stonky stfií-háme a tak rostliny bohatûji kvetou.

Nûkteré v˘znamné odrÛdy:a) zelenolisté: Vltava, Ludmila, Labe, Ami Max

Kolb, Gartenschönheit, The President, ReineCharlotte.

b) tmavolisté: Miss Mûlník, Dukla, Ami Salaun,Feuersauber, Semaphore, Wyoming

Barva kvûtu:Ludmila - ÏlutooranÏov˘, nepravideln˘ Ïlut˘ lemVltava - Ïlut˘Labe - ãervenooranÏov˘Ami Max Kolb - rumûlkovû ãerven˘, do stfiedu

tmav‰íGartenschönheit - svûtle karmínovû rÛÏov˘The President - záfiivû ãerven˘Reine Charlotte - ‰arlatovû Ïlut˘, zlatoÏlut˘ lem

a teãkováníAmi Salaun - karmínovû rÛÏov˘Feuersauber - sytû ãerven˘Semaphore - zlatoÏlut˘Wyoming - oranÏov˘, karmínovû ãervené Ïilko-

váníHlízy se sklízí po prvních mrazících, uloÏí se

i s balem - nedûlit !Hodnû radosti s pûstováním.

Ing. Jan Dvofiák, SZO âZS Dagla

Zelenina pod netkanou textiliíV˘voj plastÛ otevfiel neb˘valé moÏnosti, jak

urychlit v˘voj zelenin a rozloÏit jejich sklizeÀ. Vedlekompaktních fólií, které se kladou na konstrukci, jenejúãinnûj‰í bílá netkaná textilie. Mluvíme ãastoo “plochém krytí”, protoÏe textilie leÏí pfiímo na vyví-jejících se rostlinách. Textilie mûly své pfiedchÛdce:byly to perforované nebo profiezávané tenké PEfólie. Pûstovan˘m rostlinám sice velmi prospívaly,ale textilie je svou univerzálností, lácí a snadnoumanipulovatelností zcela vytlaãila nejenomu zahrádkáfiÛ, ale i v komerãní v˘robû. Prodávajíse dva druhy bílé textilie: tenãí PEGAS Agro 17,urãená pro bûÏné krytí, a silnûj‰í PEGAS Agro 30,která slouÏí k ochranû porostÛ pfied mrazem. Pfiíz-niv˘ vliv textilie na ranost, v˘nos i kvalitu rostlinspoãívá v tom, Ïe sniÏuje kolísání teploty a zabra-Àuje tvorbû pÛdního ‰kraloupu. ProtoÏe propou‰tíde‰Èovou i závlahovou vodu, sniÏuje i potfiebuzávlahy. Rostliny udrÏuje v ãist‰ím stavu a usnad-Àuje jejich sklizeÀ. Kromû toho ochrání porostynejen pfied lijáky a vûtrem, ale i krupobitím.

Zeleniny vhodné ke krytí. Textilie se osvûdãujípfiedev‰ím u nízkorostoucích druhÛ zeleniny jako jesalát, fiedkviãka, kedlubny, fiedkev, mrkev, vodnice,

14

‰penát, polníãek. Nejúãelnûj‰í je krytí na jafie, svÛjv˘znam má v‰ak i na podzim. Na jafie se záhonkryje ihned po v˘sevu nebo po v˘sadbû. Záhon bymûl b˘t pfiedem dobfie odplevelen˘, protoÏe textiliestimuluje i v˘voj pfiítomn˘ch plevelÛ. Maximálnípfiedstih v˘voje zeleniny, 10 - 14 dní, se získá pfiibfieznov˘ch a ãasn˘ch dubnov˘ch v˘sevecha v˘sadbách. âím pozdûj‰í termín, tím je efektranosti niωí.

Jarní krytí. Textilie se lehce pokládá pfiímo naporost nebo na povrch pÛdy a na okrajích se upev-ní buì pfiihrnutím, nebo poloÏením prken ãi kame-nÛ. Pfii raném krytí zÛstává porost pod textilií aÏ doskliznû. Pfii postupn˘ch sklizních nebo za mimofiád-ného oteplení se textilie ãásteãnû odhrne neboúplnû odstraní. K rozloÏení skliznû pfiispívá, kdyÏ setextilií kryje jen ãást porostu a ãást zÛstává nekrytá.ProdlouÏení sklizÀového období se tak docílí i pfiipouÏití jediné odrÛdy a jediného termínu v˘sevu.

Pfiedpûstování sazenic. Textilie usnadÀuje takézískávání tzv. seté neboli prostokofienné sadbyko‰Èálovin nebo salátÛ. Okraje v˘sevného záhon-ku se zv˘‰í pfiihrnutou zeminou a v˘sev se pfiikryjetextilií, která se na vnûj‰í stranû zatíÏí. Pod textiliíjsou vzcházející semena chránûná pfied tvorboupÛdního ‰kraloupu.

Podzimní krytí. Pozdnûj‰í v˘sev ãi v˘sadbanebo nepfiízniv˘ prÛbûh poãasí ãasto zpÛsobují, Ïepodzimní kultury salátu, endivie, hlávkové ãekanky,pekingského zelí, hlíznatého fenyklu nebo i kvûtá-ku ãi brokolice nestaãí dorÛst. Takov˘m porostÛmpomÛÏe krytí textilií dotáhnout v˘voj do sklizÀovézralosti.

Ochrana pfied mrazem. Zejména pfii holomra-zech za sluneãn˘ch dní krytí textilií omezuje vysy-chání pÛdy i vzduchu a tím brání nedostateãnémupfiísunu vody rostlinám, kter˘ vede k jejich usychá-ní. Mechanismus pÛsobení textilie je zajímav˘: Mra-ziv˘ vzduch, padající na textilii, pod níÏ se udrÏujevy‰‰í teplota pÛdy i vzduchu, totiÏ zpÛsobuje, Ïe naspodní stranû textilie vzniká mrazová krusta. Tatoledová vrstva jako pancífi zabraÀuje mrznutí a vysu-‰ení pÛdy pod textilií, zpomaluje zahfiívání rostlina sniÏuje v˘par vody. Tím umoÏÀuje, aby po odez-nûní mrazu mohly kryté rostliny pokraãovat v rÛstu.

Ochrana pfied ‰kÛdci. Netkaná textilie má je‰tûdal‰í v˘znamné vyuÏití: zamezuje pfiístupu ‰kÛdcÛk porostu. I v tomto smûru má svého pfiedchÛdce:Byly jím jemné sítû s maliãk˘mi oky, zvané Bionet,pro biologickou ochranu, nahrazující chemické pfií-pravky. Krytí textilií chrání ov‰em jen proti létající-mu hmyzu. V prvé fiadû jsou to m‰ice, dále dfiepãí-ci na listech brukvovit˘ch druhÛ, nebo mouchy,zpÛsobující “ãervivost” kofienÛ - pfiedev‰ím kvûtilkybrukvové u fiedkví, fiedkviãek, tufiínu a vodnice, dálekvûtilky cibulové a pochmurnatky mrkvové. Zku‰e-nost ukazuje, Ïe napfiíklad ochrana textilií u japon-sk˘ch fiedkví pfied kvûtilkou nebo ochrana póru,cibule a ãesneku pfied roz‰ífienou vrtalkou pórovou

je jedinou úãinnou metodou. Pfiedpokladem úspû-chu je kr˘t porost naprosto tûsnû, aby se pod tex-tilii nedostaly létající samiãky, a také vãasné krytív dobû pfied jejich náletem. Nejvhodnûj‰í je kr˘tporost po celou vegetaci, protoÏe u fiady ‰kÛdcÛ,napfi. pochmurnatky, vylétá je‰tû dal‰í generace.Netkaná textilie umoÏÀuje tedy nejekologiãtûj‰í bojs létajícími ‰kÛdci. Pfii opatrném zacházení a správ-ném skladování v chladnu a ve tmû textilie vydrÏíi tfii roky. Doc. Eva Pekárková

Modr˘ kvûták není kvûtákMoÏná jste se s modr˘m kvûtákem jiÏ také setkali,ale ve skuteãnosti se jedná o brokolici kvûtákovou,která pochází z pfiímofisk˘ch oblastí om˘van˘chGolfsk˘m proudem (BretaÀ, Anglie). Vytváfií jedi-nou dobfie klenutou hrubûji zrnitou stfiedovou rÛÏici.PfieváÏnû se pûstuje jako dvouletá rostlina. Sklízíse v druhém roce na jafie, po pfiezimování. Nejlépese jí dafií v oblastech s mírnûj‰í zimou. V západníEvropû se nejãastûji pûstuje bíl˘ kultivar Walche-ren Winter 5. Semena vyséváme od konce ãerven-ce do poloviny srpna do truhlíku nebo na zastínûn˘v˘sevn˘ záhon. V hloubce pÛl centimetru, ve vlhképÛdû a pfii teplotû 15 aÏ 20 stupÀÛ vyklíãí do ãtr-nácti dnÛ. Pfii klíãení musíme pÛdu udrÏovat neu-stále vlhkou a rovnomûrnû teplou. To by se na pro-slunûném záhonu nikdy nepodafiilo. Semena by semohla díky sluneãním Ïáru “uvafiit” a vy byste mohlib˘t zklamáni pfiípadn˘m neúspûchem pûstování.Mladé rostlinky pfiepíchneme. Vzrostlé sazeniceurãené pro pfiezimování na záhonu vysazujeme vesponu asi 60 x 60 centimetrÛ. Ty, které budeme najafie rychlit asi 40 x 40 centimetrÛ od sebe. Denpfied pfiesazováním sazenic truhlík (v˘sevn˘záhon) vydatnû zalijeme, vlhká pÛda drÏí lépe nakofienech, rostlinky ménû trpí stresem po pfiesaze-ní. Pfied siln˘mi mrazy je ochráníme tfieba pfiekry-tím slámou, chvojím nebo hraban˘m listím. Bezvût‰í újmy tak pfieãkají i tuωí zimu. Pokud chcemesklízet rÛÏice opravdu brzy zjara vyr˘pneme pfiedzimou nejsilnûj‰í rostliny (i s dostateãn˘m kofieno-v˘m balem). Jejich listy zkrátíme asi na deset cen-timetrÛ. Kofieny obalené pÛdou zabalíme do vlhkélátky nebo papíru. Takto o‰etfiené sazenice zaloÏí-me na chladném místû (ve sklepû), obãas je zalije-me. Koncem února (v chladnûj‰ích místech pozdû-ji) je postupnû (asi po t˘dnu) vysazujeme do skle-níku (foliovníku). Vydatnû je zalijeme. Díky teplua vlhku rychle vyrostou. Jakmile se vytvofií rÛÏicevhodné k jídlu, ufiízneme je. Pfiirychlené kvûtákovébrokolice vybíhají ãasnû do kvûtu a mohlo by sestát, Ïe vykvetou dfiíve neÏ je sníme. Pokud sichceme dobu skliznû prodlouÏit necháme ãástrostlin na záhonu a ãást jich pfiirychlíme.Pro okrasu byl vy‰lechtûn i jednolet˘ ãervenofialo-v˘ kultivar Violet Queen F1. Vysévá se na jafiea pûstuje se podobnû jako brokolice nebo kvûták.

Jaroslav Na‰inec, AEV-VS15

V dubnu se den opût v˘raznûji prodluÏujea vzhled zahrádky se zvlá‰tû v jeho druhé polovi-nû mûní kaÏd˘m dnem.

Dokonãujeme v˘sadbu ovocn˘ch stromkÛ dojam, které jsme si na podzim pfiipravili, aby doko-nale vyvûtraly. Broskvonû, které sázíme v˘hradnûna jafie, je dobré sázet do teplej‰í, sluncem pro-hfiáté pÛdy, kde se lépe ujímají.

Staré ovocné stromy je moÏné pfieroubovávat,jako technika je nejúspû‰nûj‰í za kÛru. KdyÏ sibûhem dubna zahfiíÏíte bobuloviny, tak budete mítna zahrádce do podzimu mladé kefie. Po‰kozenédfievo - mrazové po‰kození, nádory (napfi. povlnatce krvavé) je tfieba ostr˘m noÏem vyfiezat aÏdo zdravého dfieva, nebo kÛry a rány zamazat(vosk, nebo latexová barva).

Kmeny po ohryzu zvûfií stojí za pokus zachránit -pfiemostûním (ohryz kolem dokola) nebo zamazá-ním v pfiípadû, Ïe bylo zachováno kambium. Doka‰e z hlíny se pfiidává neslamnat˘ kravinec (cca1/3 v hlin. ka‰i) a o‰etfiené místo se zaváÏe pytlo-vinou, která se udrÏuje vlhká. Lepenkové pásy nazachycování kvûtopase jabloÀového je tfiebakaÏd˘ t˘den prohlíÏet.

Stromy s bohat‰í násadou kvûtních pupenÛ jedobré pfiihnojit je‰tû pfied kvûtem dusíkem, v‰ech-ny ovoc. dfieviny se hnojí i fosforeãn˘mi a drasel-n˘mi hnojivy. Nadmûrná násada kvûtních pupenÛstar˘ch stromÛ (hlavnû jádrovin) se redukujefiezem. Málo plodící jádroviny, ale i bujnûji rostou-cí je vhodné v této dobû fiezat, u merunûk a brosk-voní se provádí jarní fiez aÏ ve fázi rÛÏového pou-pûte.

Ve fázi my‰ího ou‰ka aÏ rÛÏového poupûte sepfiedjarním postfiikem likvidují pfiezimující ‰kÛdci(OLEOEKOL, TORANT, nebo ze star‰ích zásobOLEOEKALUX). Cel˘ strom je dÛleÏité pokr˘tjemnou mlhou postfiikové kapaliny. Proti antraknó-ze o‰etfiete rybíz DITHANEm.

Je-li tento mûsíc chladn˘ a vlhk˘, o‰etfiujememeruÀky a vi‰nû v dobû jejich kvetení proti monili-ovému úÏehu kvûtÛ a vûtviãek, po odkvûtuangre‰tu je tfieba pamatovat je‰tû na dva postfiiky

proti americkému padlí. Také u zeleniny je stálevíce práce - pfiihnojování, kypfiení, odplevelovánía okopávání. U vzcházejících rostlin je tfieba kypfiitpouze mûlce mezi fiádky.

Malé rostlinky kofienové zeleniny Ïijí z vláhy, kte-rou pÛda zachytila bûhem zimy, ale ãerstvû vysá-zenou zeleninu je tfieba zalévat. Na pfiipravovanézáhony pro v˘sadbu zeleniny se rozhodí plná prÛ-myslová hnojiva (NPK, Cererit ap.), zapraví semûlce do pÛdy a povrch záhonu se urovná. Vysa-zují se rané zeleniny (hl. salát, rané zelí, kvûták,kedlubny, kapusta), cibule a naklíãená sadbabrambor (polovina dubna). Proti dfiepãíkÛm a plo-domorce zelné je dobré ko‰Èálovou zeleninu pov˘sadbû zakr˘t netkanou textilií. Po v˘sadbû jetfieba rostliny dÛkladnû zalít.

Pro pozdní sklizeÀ mÛÏete vysít karotku a nazeleninové záhony se dále vysévá kopr, ãervenáfiepa, fiedkviãka, paÏitka, mangold a hrá‰ek. Vysa-zujeme cibuli a tam, kde jsou pfiíznivé klimaticképodmínky, mÛÏeme jiÏ v polovinû mûsíce sklízetãerstv˘ chfiest, ãi rebarboru. Záhony s vysázenoucibulí a nûkteré dal‰í zeleninové záhony (napfi.mrkve) nakryjte netkanou textilií na ochranu protikvûtilce zelné a cibulové a proti pochmurnatcemrkvové. Zakrytí netkanou textilií se doporuãujei u ran˘ch brambor (stabilizace teploty). O pouÏitínetkané textilie se dozvíte více v samostatnémãlánku na str. 14.

V zakryt˘ch plochách (foliáky, pafieni‰tû, skleníã-ky) pfiirychlujeme rané zeleniny a v tomto mûsícisklízíme první ãerstv˘ salát a fiedkviãky. Koncemmûsíce sem vysazujeme pfiedpûstované sazenicerajãat, paprik, lilkÛ, okurek, popfi. melounÛ.

Je‰tû pfied vyra‰ením oãek révy (aby nedo‰lok po‰kození) vyvazujeme u kefiÛ taÏnû, ramenai kmínky a nejpozdûji hned po vyra‰ení stfiíkámeproti akarinoze (OMITE 57 E, nebo vhodné sirna-té pfiípravky). O‰etfiení pfiedjarními postfiiky protipfiezimujícím ‰kÛdcÛm na révû provádíme tûsnûpo vyra‰ení. Z okrasn˘ch kefiÛ nám na zahrádcezaãíná vykvétat zlatice, jejíÏ kvûty b˘vají po‰koze-né noãními mrazíky.

16

DUBEN

Poãasí nás v dubnu nûkolikrát vyvede aprílem, protoÏe je nestálé ve v‰ech meteorologick˘ch hodno-tách. Dlouhodobû prÛmûrná teplota je v nadmofiské v˘‰ce 200 m jiÏ 8,4 °C, ta s kaÏd˘mi 100 m klesáo 3/4 stupnû a tak v 600 m je jen 5,5 °C. Vût‰ina rostlin vstupuje do vegetace od kofienÛ po pupeny,také mikroorganizmy v pÛdû zaãínají b˘t aktivní.

PÛdní teplota se jiÏ zvy‰uje ve v‰ech profilech, na povrchu se od poãátku do konce mûsíce zmûníz 8,5 na 14 °C a ve 20 cm ze 7 na 11 °C, v 60 cm z 6,5 na 9 °C a v jednom metru z 5,5 na 8 °C.

De‰Èové sráÏky se zvy‰ují, v nadmofiské v˘‰ce 200 m napr‰í 43 mm, dále 45, 48, 52, 63 a v 800 m aÏ70 mm vodního sloupce. Pfiesto potfiebují nové v˘sadby a mûlce kofienící rostliny zálivku.

Slunce je nad horizontem o 100 minut déle, tedy 14,30 hodin a sluneãní svit trvá jiÏ 160 - 170 hodina tvofií 9 % celoroãního úhrnu. ProdluÏuje se také délka rozednívání a soumraku.

Jehliãnany se vysazují nara‰ené a pokud moÏnos kofienov˘m balem, okrasné kefie bez balu jemoÏno sázet do ra‰ení s dodrÏením hloubkyv˘sadby na úrovni, v jaké byly rostliny dosudpûstovány.

U rÛÏí dokonãujeme fiez, nové kefie, ãi stromkydosazujeme a okrasn˘ Ïiv˘ plot z rostlin Buxusuv této dobû stfiíháme. Plamének je tfieba chránitu kofienÛ pfied pfiím˘mi sluneãními paprsky a protoje tfieba v tûchto kritick˘ch místech chránit rostlinynast˘lkou vrstvy kompostu. Letniãky vze‰léz bfieznového v˘sevu v pafieni‰ti pfiepichujeme(hledíky, astry, ostálky apod.), letniãky urãenék v˘sevu do volné pÛdy v tuto dobu vyséváme.

Druhá polovina dubna je sv˘mi klimatick˘mi pod-mínkami - pokud není pfiíli‰ chladno a studenápÛda - vhodná na v˘sev travního semene. Vysetésemeno se do pÛdy zasekává hrábûmi, men‰í plo-chy se mohou mírnû zakr˘t prosátou kompostovouzeminou, povrch se upûchuje lopatou. U trávníkupfiichází bûhem mûsíce také první seã. Koncemmûsíce se mohou sázet lilie a meãíky. Také je ãaspfiesazování pokojov˘ch kvûtin do vût‰ích nádob.Jako drenáÏ se na dno kofienáãe pouÏívá hrub˘písek. U rostlin, pûstovan˘ch v kvûtinovém oknû,exponovaném k jihu je tfieba mírnit pfiímé sluneãnízáfiení stínûním, neboÈ rostliny jsou po zimû, kdybylo slunce nedostatek, zvlá‰tû citlivé.

17

Znáte SZO âZS Narcis Kladno?V roce 1985 nûkolik nad‰en˘ch pûstitelÛ narcisÛ

a ostatních jarních cibulovin zaloÏilo speciálnízákladní organizaci pfii âZS v Kladnû - SZO NarcisKladno. Jejím hlavním programem jsou narcisy,i kdyÏ zde pÛsobí, nebo pÛsobily sekce tulipánÛa ostatních jarních cibulovin. âlenská základna má170 ãlenÛ z âech, Slovenska a Polska.

Hlavní ãinností zÛstává pûstování narcisÛ, kte-r˘ch se v organizaci podafiilo shromáÏdit pfies2300 odrÛd. Velk˘m pomocníkem v této ãinnosti jepravidelné vydávání spolkového ZPRAVODAJE2x v roce a v neposlední fiadû je vydání jiÏ tfietíhokatalogu narcisÛ, které jsou pûstovány v âR. Kata-log je urãující pomÛckou ãlenÛ pro pûstování,ochranu a orientaci pro eventuální sbûratelsk˘zájem. Katalog se také dívá do historie ‰lechtûní.Jeho ãlenûní, urãování tvarÛ a návodÛ k pûsto-vání.

Pro publikaci, kterou právû drÏíte v rukou, sepokusíme vám pomoci v shrnutí zku‰eností a rads pûstováním tûchto mil˘ch prvních poslÛ jara.

¤íkejme tomu desatero narcisáfie:– Stanovitû narcisÛ musí b˘t slunné, otevfiené (ve

stínu málo kvetou), pÛda propustná, stfiednûtûÏká, s dobrou drenáÏí. PÛdní reakce má b˘tneutrální aÏ slabû zásaditá.

– PÛdu 14 dní pfied v˘sadbou zryjeme aÏ do hloub-ky 25 cm. Hnojíme jen vyzrál˘m kompostema nebo prÛmyslov˘mi hnojivy. Narcisy nikdynesázíme po rajãatech, bramborách, cibuli, ães-neku a pórku.

– Narcisy sázíme koncem záfií aÏ do poloviny fiíjna,do hloubky podle velikostí cibulí a to 3x hlubokojako je cibule narcisu, ve sponu 15 x 15 cma fiádkÛ 20-25 cm od sebe. Men‰í cibule sázímeménû hluboko.

– Po v˘sadbû narcisy silnû zalijeme jednorázovû.Pfii teplej‰ím podzimu po t˘dnu opakujeme. Vodamusí proniknout pod cibule.

– Krátce po prvních mrazících lehce pfiikryjemezáhon chvojím, borkou nebo i slámou. Tu v‰ak

musíme brzy na jafie odstranit, zpÛsobila byvybûlování prvních v˘honkÛ.

– Narcisy rostou pomûrnû brzy po rozmrznutí pÛdy.V té dobû pohnojíme dal‰í dávkou jiÏ zmínûn˘chhnojiv a zapravíme. Zalijeme tak, aby se hnojivodostateãnû s vláhou dostalo pod cibuli ke kofie-nÛm. Pfii such˘ch jarech dostateãnû zalévámei v dobû kvetení.

– Chorob se narcis nevyvaruje jako kaÏdá milákvûtina. Jsou to rÛzné fuzariové choroby - fuzari-ová a sklerociová hniloba a plísnû narcisové(bortrytida). PouÏíváme proti nim systemické fun-gicidy na mofiení a postfiik.

– Z pfiirozen˘ch ‰kÛdcÛ narcisÛ je nejnebezpeãnûj-‰í cibulovka narcisová (velká narcisová moucha)a cibulovka zhoubná (malá narcisová moucha),háìátko zhoubné a roztoã narcisov˘. S nûkter˘-mi ‰kÛdci mimo velkou mouchou narcisovou sesetkáváme velmi zfiídka. Hubení tûchto ‰kÛdcÛ jepracné a úãinek slab˘. Doporuãujeme pozemkystfiídat. Nikdy nesázíme narcisy po tulipánech.

– Cibule narcisÛ rostou aÏ po odkvûtu. Proto dopo-ruãujeme otrhat odkvetlé kvûty tûsnû za semení-kem a záhony silnû zaléváme, kdyÏ jsme je pfiedtím dobfie pfiihnojily.

– SklizeÀ narcisÛ provádíme po 2-3 letech. Cibuleje zralá, kdyÏ listy narcisu hnûdnou nebo rozkle-sávají. Kofieny násilím neodstraÀujeme. Su‰ímeve stínu pfii teplotû kolem 20