Vážení přátelé,

zahrádkářky a zahrádkáři,máme za sebou již třetí rok tohoto volební-ho období. Byl to opět rok plný zahrádkář-ských akcí, úspěchů, ale i řady problémů.Ale hlavně to byl rok, kdy jsme si připomně-li 55. výročí ustavení jednotné českoslo-venské zahrádkářské organizace. Jejímpokračovatelem v České republice je sou-časný zahrádkářský svaz. A je moc dobře,že tato jubilejní číslice "55" se objevovalatéměř na všech námi pořádaných akcích,ať už to byly výstavy, semináře, soutěže aj.

Největší zahrádkářskou akcí v roce2012 byla mezinárodní výstava vín veVracově a v Kyjově, k ní patřil i odbornývinařský seminář o pěstování vinné révy.Akci pořádal Český zahrádkářský svaz vespolupráci s Cechem kyjovských vinařů,finančně i osobní účastí ji podpořili MZeČR, Jihomoravský kraj a osobně hejtmanJUDr. Hašek, Vinařský fond ČR, městaKyjov a Vracov, senátor ing. Hajda a někte-ří další sponzoři. Při této příležitosti bylavydána publikace "Víno je poezií v lahvianeb o víně a vinařích", kterou jsme poslalis Věstníkem i na ZO a ÚS ČZS. Na výsta-vě mohli návštěvníci ochutnat téměř 1600vzorků vín hlavně z Moravy, ale i z Čech,Slovenska, Maďarska, Rakouska, Polska aChorvatska. Celkově je možno výstavu,která byla především přehlídkou prácezahrádkářů - malovinařů, hodnotit jakoúspěšnou, i když nás trochu zklamala men-ší návštěvnost a podpora zahrádkářů avinařů z blízkého okolí jižní Moravy.

Úspěchy sklízel Český zahrádkářskýsvaz i na celostátních výstavách ovoce,zeleniny a květin v Lysé n. Labem, Olo-mouci, Litoměřicích a dalších. Ale i v za-hraničí na EUROPOM 2012 v Klosterneu-burgu (Rakousko) a v Lohbergu (SRN).Neustále se zvyšuje význam a úroveňregionálních a místních výstav. Sem patřilytradičně výstavy v Žirovnici, Ostravě,Častolovicích, Českých Budějovicích, Kla-tovech, nově v Plzni, i na mnoha dalšíchmístech. Začátkem října 2012 uspořádalČZS pod patronací místopředsedy země-dělského výboru PS Parlamentu ČR Ing.Jiřího Papeže výstavu ovoce a květin pří-mo v prostorách Poslanecké sněmovny,

aby se mohli s naší činností seznámitčlenové tohoto zákonodárného sboru.

I když neustále dochází k poklesu člen-ské základny a k jejímu stárnutí, práces mládeží v našem svazu má velice přízni-vé výsledky. Vedle tradičních soutěžívědomostních a výtvarných se úspěšněrozvíjí soutěž fotografická a poprvé i soutěžfloristická, jejíž finále na výstavě KVĚTYv Lysé n. Labem sklidilo velký úspěch. Nášdík patří všem soutěžícím i všem, kteří sedětem věnují a rozvíjejí jejich vědomosti.Je jen škoda, že tyto aktivity jsou jenv polovině územních sdružení.

Již tradičně velký zájem téměř stovkyúčastníků byl o seminář k pěstování vinnérévy v okrajových oblastech, který se konalkoncem srpna v Lednici. Tomuto tématu sevěnovala i loňská druhá Knihovnička Za-hrádkáře (ta první byla o pěstování orchi-dejí). Svazový časopis Zahrádkář si držístále čelní pozici mezi hobby časopisy,které v ČR vycházejí. I když udržet stabilníměsíční náklad kolem 100 000 výtisků ataké stávající cenu dá stále více práce anámahy. Bohužel, pořád přetrvává stav, žemezi čtenáři časopisu je jen malá částčlenů ČZS. V souvislosti s časopisem Za-hrádkář bych rád vzpomněl největšíhoodborného partnera časopisu, kterým jeSEMO Smržice, a.s. Díky této spoluprácidostávají předplatitelé novinky semenzeleniny a stolní kalendáře zdarma.

Naše členy bude jistě zajímat, že právníkomise připravuje nový návrh zahrádkář-ského zákona, s jeho předložením doparlamentu ale budeme muset počkat navhodnou příležitost. Potěšilo nás i to, ženaše činnost se více dostává do zornéhoúhlu sdělovacích prostředků (televize,rozhlas, tisk) a více zájmu projevují i politi-ci . Za všechny tyto příznivé výsledky chcinašim členům upřímně poděkovat.

Co si všichni společně popřejeme donadcházejícího roku 2013? Hlavně aby ta"13" v letopočtu nenaplnila přežívajícíobavy. Aby nám všem sloužilo zdraví adařilo se vše v osobním životě i ve svazovépráci. A měli jsme zahrádky, okna, balkonyi byty plné krásných květin a záhony plnézdravého ovoce a zeleniny!

Ing. Jan Hinterholzinger, CSc.předseda ČZS

2

ODBORNÉ KOMISE REPUBLIKOVÉ RADY ČZS

Činnost Českého zahrádkářského svazuzasahuje nejen do pěstitelské oblasti, alei do mnoha jiných profesí. Za tímto účelemČZS využívá znalostí svých členů a dalšíchodborníků, kteří v rámci svazu působív odborných komisích.

Pro lepší představu vám přinášíme malýprůřez jejich činností v posledních letech,který pro vás připravili předsedové a tajem-níci komisí.

PRÁVNÍ KOMISE

Komise pracuje v tomto složení:předseda: JUDr. Ladislav Labuta, CSc.(ÚS Mělník), členové: Zdeněk Novotný(ÚS Ostrava), Josef Jandík (ÚS Kladno),JUDr. Karel Láník (Ústí n.L.), Ing. VáclavSláma (ÚS Teplice), Ing. Karel Ctibor (ÚSPraha-město), Jaromír Láník (ÚS Kromě-říž), tajemnice: Zuzana Adámková.

Český zahrádkářský svaz jako občanskésdružení se řídí ve své činnosti obecnězávaznými i vnitrosvazovými předpisy.K zajištění této činnosti působí právníkomise republikové rady, která je zaměře-na zejména na:- vnější a vnitřní legislativní činnost, tj. na

tvorbu, aplikaci a výklad zákonů a podzá-konných aktů a vnitřních svazových před-pisů,

- právní poradenství, tj. pomoc organizač-ním jednotkám svazu a jejich členům,aby se v rámci těchto zákonů a vnitrosva-zových norem vyznali a podle nich postu-povali.Z legislativních prací zaujímá v současné

době největší prostor příprava novéhonávrhu zahrádkářského zákona, připravova-ná úprava stanov a vydávání metodickýchpokynů k jednotlivým oblastem činnostisvazu. Na úseku organizace byly vydánypokyny k organizačním úpravám (změnynázvů ZO, registrační listy, IČO, ochranaosobních údajů). Připravuje se vydánípodrobné metodiky vzniku a zániku organi-začních jednotek svazu, metodiky uzavírá-ní smluv a další. má k tomu účelu hospodářsko-finanční

Nejobsáhlejší činnost vykonává právníkomise v oblasti poradenství. Nejvíce pro-blémů řeší v souvislosti s pozemkovýmprávem na úseku smluvních vztahů (ná-jmy, kupní smlouvy, věcná břemena) a přiřešení tzv. sousedských vztahů nebo řeše-ní problémů souvisejících s porušovánímosadních řádů. Zde však navíc působí iprávní poradna na Ústředí svazu, neboťprávní komise nemůže nahrazovat konkrét-ní advokátní činnost, kterou si objednávajíčlenové a organizační jednotky svazusamostatně.

S ohledem na relativně velké změny vevlastnických vztazích hlavně k pozemkůmse právní komise zabývá i poradenstvímpři tvorbě a úpravách nových osadníchřádů, které jsou vnitrosvazovými norma-mi s lokální působností. Tyto osadní řádyzejména, které byly zpracovány v předcho-zích letech, zpravidla vyžadují novelizaci,neboť mnohdy zastaralá ustanovení bývajímnohdy příčinou problémů, které v zahrád-kových osadách vznikají.

Nové vnitrosvazové předpisy jsou obvyk-le publikovány ve Věstníku Českého za-hrádkářského svazu, který vychází čtyřikrátdo roka a jsou k dispozici na ve všechzákladních organizacích.

HOSPODÁŘSKO-FINANČNÍ KOMISE

Komise pracuje v tomto složení:předseda: doc. Josef Ernest (ÚS Rokyca-ny), členové: Ladislav Wolosczuk (ÚSJičín), Ing. Josef Novotný (ÚS Klatovy),Čestmír Milner (ÚS Hodonín), RůženaBezděková (ÚS České Budějovice), tajem-nice: Monika Korbová.

Každá organizace potřebuje pro svoučinnost peníze, aby si mohla koupit potřeb-né materiály na akce, které chce uskuteč-nit, zaplatit nájmy, uhradit náklady nadopravu a cestovné, zaplatit odbornépracovníky, lektory, přednášející, uhraditvodu, elektřinu a mnoho dalšího. Potřebujepeníze získávat, hledat zdroje a dobřes nimi hospodařit, potřebuje někoho, kdose o to bude starat. Republiková rada ČZS

3

komisi (HFK) a na ústředí ekonomické K pokrytí všech těchto a mnoha dalšíchoddělení. HFK má 6 členů, včetně vedoucíekonomického oddělení.

HFK se zabývá všemi otázkami, kterésouvisejí se získáváním finančních pro-středků, navrhováním rozpočtu republikovérady a jejího ústředí, s jeho čerpáním avyhodnocením jeho plnění, s finančnípodporou různých akcí nejen republikovérady, ale celého Svazu, s otázkami hospo-daření s majetkem a školením hospodářů.

Příjmy republikové rady a jejího ústředítvořilo v roce 2012 několik zdrojů. Jsou topředevším členské příspěvky, které sepodílí na příjmech 36 %, z prodeje časopi-su Zahrádkář a za inzerci na jeho strán-kách je 35 %, za drobný prodej, z výstav az úroků atd. získáváme 7 %. Zbývajících22 % příjmů kryje dotace z ministerstvazemědělství.

Stále se objevují dohady a otázky jakjsou využívány členské příspěvky. Zestokorunového členského příspěvku siponechává 40 Kč základní organizace nasvou činnost. Ze 60 Kč, které základníorganizace platí ústředí ČZS (nebo územ-nímu sdružení) za každou členskou znám-ku zůstává 30 Kč příslušnému územnísdružení. Ústředí ČZS si do rozpočtu re-publikové rady ponechává 25 Kč. Zbývají-cích 5 Kč jde do dvou fondů, ze kterých seněkolika způsoby tyto peníze vrací členům.Je to pomoc z rizikového fondu při zápla-vách a jiných škodách, které naše organi-zace utrpěly. Z fondu rozvoje vyplácímefinanční odměny, které jsou součástí vy-znamenání členů i organizací. Za léta 2010až 2012 jsme jako součást vyznamenánívyplatili 781 200 Kč. Z tohoto fondu posky-tujeme také příspěvky na opravy moštáren,kluboven a jiných zařízení základníchorganizací a územních sdružení, příspěvkyna oblastní školení, na soutěže dětí a mlá-deže, které organizují naše ZO a ÚS.Všechna územní sdružení, která o to požá-dala, obdržela 10 000 Kč na nákup výpo-četní techniky a nyní již opakovaně dalších10 000 Kč na její obnovu. To postupněpředstavuje 1,5 mil. Kč.

výdajů musí být starost o včasné placeníčlenských příspěvků stálou součástí čin-nosti této komise, ale i všech organizač-ních složek ČZS.

Někteří členové kritizují množství inzerá-tů v časopise Zahrádkář. Chtěli by tam mítjen zajímavé informace o pěstování aochraně rostlin. Ale právě příjem za inzerciumožňuje, že je časopis výdělečný. Otázkynákladů na tvorbu a výrobu časopisu,získávání předplatitelů, propagace a další-ho prodeje sice kvalitu časopisu nezaru-čují, ale jsou pro existenci časopisu a prosamotný ČZS rozhodujícím předpokladem.Proto tvoří soubor těchto problémů nedíl-nou a důležitou součást průběžné činnostiHFK.

Třetí, podstatnou, část příjmů tvoří dota-ce ze státního rozpočtu, kterou ČZS získá-vá prostřednictvím ministerstva zeměděl-ství. Tyto prostředky využívá ČZS na akcepro děti a mládež, na oblastní školení a nadalší vzdělávací činnost, na publikačníčinnost a na organizování výstav. Podílí sena tom vedle ústředí ČZS, územní sdruže-ní i některé základní organizace. Rozdělenítěchto prostředků, stanovení zásad a způ-sobů jejich využití, uzavření smluv s jednot-livými organizacemi, které se na jejichvyužití podílejí, vyhodnocení jejich využití ařádné vyúčtování, to vše je nutnou součás-tí činnosti HFK.

Každoročně organizuje HFK oblastníporady hospodářů ÚS, kterých se zúčast-ňují i předsedové ÚS a předsedové reviz-ních skupin ÚS. Zde probíráme všechnyzměny v zákonech a celostátních opatře-ních, které se týkají činnosti ČZS, vyměňu-jeme si zkušenosti a radíme se jak kvalitněekonomický úsek zabezpečit.

Činnost na ekonomickém úseku je stálesložitější a náročnější. I když je mezi za-hrádkáři málo populární, neobejdeme sebez ní. Naopak jen včasné a precizníplnění nutných činností na tomto úseku jezákladním předpokladem pro úspěšnoučinnost všech složek našeho ČZS.

4

KOMISE PRO PROPAGACI, VÝSTAVYA ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ

Komise pracuje v tomto složení:předseda: Stanislav Kozlík (ÚS Hodonín)členové: Helena Sýkorová (SZO ČZSHortiklub), Štefana Dvořáková (ÚS Chru- ké sněmovny připravili na podzim našimdim), Ing. Jan Stanzel, CSc. (SZO ČZS zákonodárcům expozici ovoce a květin.Saintpaulia, Zahrádkář - šéfredaktor), Jana Samotné zajištění výstav ČZS je časově,Ludová (ústředí ČZS), tajemnice: Ing.Zdeňka Jankovičová.

Čtyřčlenná komise pro propagaci a výsta-vy ČZS se zaměřuje zejména na prezen-taci činnosti Českého zahrádkářskéhosvazu směrem k široké veřejnosti. Členovékomise spolupracují na přípravě některýchregionálních a celostátních výstav a navr-hují budoucí rozsah a aktivity Svazu v tom-to směru. Mezi stěžejní akce roku 2012, nakteré se významně podílel především před-seda komise Stanislav Kozlík, patřila Vinař-ská výstava ve Vracově. Jednalo se opřehlídku toho nejlepšího co vinaři - zahrád-káři a další malovinaři na svých zahrád-kách a vinicích vypěstovali.

Důležitým propagátorem myšlenky za-hrádkaření a výstavním titulem Českéhozahrádkářského svazu je zcela jistě měsíč-ník Zahrádkář, který ČZS vydává již odroku 1969. I proto je členem komise propropagaci a výstavy šéfredaktor tohotočasopisu Ing. Jan Stanzel, CSc.

Práci a výsledky svých členů prezentujeústředí Českého zahrádkářského svazukaždý rok na celostátních a regionálníchakcích. Odborné oddělení připravuje expo-zice například na olomouckých výstaváchFlora a Hortikomplex. Na výstavišti v Lysénad Labem se zahrádkáři podílejí na výsta-vách Narcis, Růžová zahrada, Květy, Exoti-ka atd. Rovněž stánek časopisu Zahrádkářsi mohou prohlédnout návštěvníci výstavyTržnice zahrady Čech, výstav v Žirovnici,Častolovicích, For Garden v Praze Letňa-nech, Zemědělec v Lysé nad Labem,v Ostravě na Černé louce a na mnohadalších místech. Věhlas českých zahrádká-řů šíří ústředí ČZS i v zahraničí, pracovníciredakce Zahrádkáře jsou aktivní například

na bratislavské Flóře či trenčínské Jahra-dě. Velké oblibě drobných i velkých pěstite-lů se těší každoroční expozice ČZS a Za-hrádkáře na litoměřické Zahradě Čech.V roce 2012 se zahrádkáři představili iv Parlamentu ČR. V prostorách Poslanec-

odborně, finančně i organizačně náročnouzáležitostí, které se věnují zejména pracov-níci odborného oddělení. Jejich realizacevšak vyžaduje spolupráci všech pracovníkůústředí ČZS a rovněž stovek dalších dobro-volníků - členů Svazu, bez nichž by výstavyČZS nikdy nevykvetly do své finální krásy.Přáním a cílem všech členů komise propropagaci a výstavy je, aby čeští zahrádká-ři nikdy nestáli ve stínu jiných zájmovýchskupin, byli plnohodnotnou a viditelnousoučástí této společnosti a jejich význambyl náležitě oceňován. Ve spoluprácis komisí pro práci s mládeží se rovněžpodílejí na realizaci soutěží pro děti anavrhují propagační materiály, které byvhodnou formou poukazovaly na historii asmysl zahrádkaření.

KOMISE ODBORNÉ VÝCHOVY, ŽIVOTNÍ-HO PROSTŘEDÍ A DOTAČNÍCH TITULŮKomise pracuje v tomto složení:předseda: MVDr. Stanislav Kubesa (ÚSOpava), členové: Josef Materna (ÚSKolín), Ing. Zdeněk Simek (ÚS Znojmo),RNDr. Irena Hanovcová (ÚS Hradec Králo-vé), Ing. Ivan Sádovský (ÚS Pardubice),tajemník: Roman Donda.

Posláním této komise je zkvalitňováníodborné, metodické a poradenské činnostiČZS, a to všemi dostupnými formami jakojsou oblastní školení, semináře, využitísvazových medií jakými jsou VěstníkyČZS, Rukověti zahrádkáře a metodicképokyny. Svou činnost směřuje k aktivizaciZO a ÚS ČZS.

Na oblastních školeních zahrádkářů, ježkaždoročně probíhají v osmi střediscíchPraha-venkov, Brno-venkov, Ostrava, Olo-mouc, České Budějovice, Plzeň, Hradec

5

Králové a Teplice se v létech 2010 až 2012 2011 - Rozkvetlá zahrádka očima dětíodpřednášelo v 57 přednáškových dnech 2012 - Ovoce na naší zahrádce.312 hodin pro téměř 3600 posluchačů. Vespolupráci s pěstitelskou komisí se komiseodborné výchovy podílela na přípravě aorganizačním zabezpečení seminářů opěstování modrých peckovin, o okrasnémzahradnictví a životním prostředí a o pěs-tování stolních odrůd révy vinné v okrajo-vých oblastech pořádaných v uplynulémobdobí v Lednici a v Průhonicích. Pro členyzákladních organizací a územních sdruže-ní ČZS byla vypracována informace o mož-nostech čerpání dotačních titulů a zveřejně-na ve Věstníku ČZS 3/2010.

KOMISE PRO PRÁCI S MLÁDEŽÍ

Komise pracuje v tomto složení:předseda: Mgr. Vlasta Ambrožová (ÚSProstějov), členové: Štefana Dvořáková(ÚS Chrudim), Rudolf Peterek (ÚS Prahaměsto), Vlasta Čablová (ÚS Kroměříž),Jitka Sitařová (ÚS Šumperk), tajemnice:Ivana Diorová.

Komise zaměřuje svoji činnost na aktivi-ty, které mají vést mládež k poznávánízahrádkářské činnosti, k pěstování a péčio rostliny, k zájmu o životní prostředí. Zatímto účelem vyhlašuje různé soutěže.

Výtvarná soutěž(probíhá v období leden - březen)

Výtvarné soutěže se zahrádkářskoutématikou jsou celostátně vyhlašované odroku 1994. U dětí již získaly značnou obli-bu. Národnímu kolu může předcházetokresní kolo, které bývá spojeno s výstav-kou a oceněním. Nejlepší práce se soustře-dí v národním kole (kolem tří tisíc). Zdebývá vyhodnoceno během měsíce dubna80 autorů v celkem osmi kategoriích. Dosoutěže jsou zapojeny všechny typy škol.Oceněné práce zdobí expozice ČZS nacelostátních zahradnických výstavách.Práce jsou dále využívány na výzdobuústředí, při okresních výstavách, ale taképotěší i v domovech pro seniory.Témata posledních let:2010 - Děti na zahrádce až 15 let a 15-18 let). Finalisté těchto kol

Znalostní soutěž "Mladý zahrádkář"(termín duben - červen)

Jedná se o nejstarší celostátní soutěž,poprvé byla na úrovni ZO vyhlášena v roce1977 a od roku 1981 je pořádána jakocelostátní. Národnímu kolu předchází pří-prava na základních školách v zájmovýchkroužcích. Odtud děti postupují do okresní-ho kola. Vítězové reprezentují svá územnísdružení v národním kole. Zde soutěžíkaždým rokem 70-80 účastníků, a tov mladší kategorii (4.-6. tř.) a ve staršíkategorii (7.-9. tř.). Soutěžící projevují svéznalosti v pěstování rostlin a v poznávánírostlinného materiálu. Také pro ně bývápřipraven zajímavý doprovodný program ařada hodnotných cen.Místa konání: 2010, 2011 - Kroměříž, 2012 - Klatovy

Při pořádání celostátního kola je velmipříkladná spolupráce s místním územnímsdružením.

Fotografická soutěž (termín leden - červen)

V roce 2011 se uskutečnil první ročníkfotografické soutěže určené pro mládež vevěku 15-18 let. Vzhledem k velkému zájmubyla tato soutěž v roce 2012 rozšířena nadvě věkové kategorie (12-15 let a 15-18let). Oceněno bylo deset autorů nejzdařilej-ších snímků. Práce jsou vystavovány nacelostátních výstavách a publikovány v ča-sopisu Zahrádkář.Témata: 2011 - Detail jara na zahradě2012 - Krásy našich zahrad

Floristická soutěž (termín březen - červenec)

V roce 2012 se uskutečnil první ročník,do kterého se zapojilo celkem 14 územ-ních sdružení. Po okresních kolech seuskutečnila zemská kola v Čechách v Pra-ze a na Moravě v Kroměříži. Účastnícisoutěžili ve dvou věkových kategoriích (12

6

bojovali ve veřejném finále na výstavišti Matejsek většinou o zajímavostech v ovoc-v Lysé nad Labem při celostátní výstavě"Květy".

PĚSTITELSKÁ KOMISE ČZS

Komise pracuje v tomto složení:předseda: Ing. Jaroslav Vránek (ÚS Tá-bor), členové: RNDr. Jiří Žlebčík (SZOČZS Rosaklub, VÚKOZ Průhonice), Jaro-slav Matejsek (ÚS Náchod), Ing. LadislavZahradník (ÚS Jindřichův Hradec), JaromírLáník (ÚS Kroměříž), Miroslav Muška (ÚSTřebíč), Miroslav Přasličák (ÚS Bruntál),MUDr. Josef Kříž (ÚS Pelhřimov), Ing. JiříKučera, CSc. (ÚS Olomouc), tajemník:Ing. Miroslav Šmoranc.

Pěstitelská komise vznikla před třemi letysloučením komise ovocnářské a zelinářskéa schází se pravidelně třikrát do roka.

Podílí se na tvorbě Rukověti a organizo-vání seminářů pro odborné instruktory.Uspořádání semináře o modrých peckovi-nách (Zahradnická fakulta Lednice naMoravě, 2010) vzniklo na návrh Ing. Ladi-slava Zahradníka. Zajímavé školení o ok-rasném zahradnictví v Praze Průhonicích(průhonický park, dendrologická zahradav Průhonicích, botanická zahrada Na Slupi,2011) navrhl RNDr. Jiří Žlebčík, který se iznačně podílel na jeho organizování avlastní tvorbě. Nedávné školení o pěstová-ní révy vinné v okrajových oblastech (Za-hradnická fakulta Lednice na Moravě 2012)vznikl z podnětu Jaroslava Matejska. Komi-se úzce spolupracuje s komisí odbornévýchovy a při organizování semináře orévě vinné i s vinařskou komisí.

Při tvorbě Rukověti pomáhá hlavněs návrhy jaké autory oslovit, co by bylodobré do nadcházející Rukověti zařadit,také se podílí na odborné korektuře článkůa často i členové komise přispívají doRukověti vlastními příspěvky. Při jednáníkomise se ovšem nejedná jenom o Ruko-věti a odborném semináři. Jednotliví zá-stupci seznamují komisi o nových zajíma-vých věcech ve svém oboru. Ing. LadislavZahradník, Miroslav Přasličák a Jaroslav

nářství. RNDr. Jiří Žlebčík a MUDr. Křížo novinkách v okrasném zahradnictví.Jaromír Láník společně s Ing. Jiřím Kuče-rou o tom, co je nového v zelinářskémoboru. Miroslav Muška, velký pěstitel apropagátor brambor, o nejnovějších po-znatcích v bramborářství.

Velmi častým tématem je i ochrana rost-lin, kde se hlavně probírá ukončení regis-trace některých osvědčených přípravků ajejich případná náhrada za jiné, nové per-spektivní odrůdy a mnoho jiných záležitostísouvisejících s pěstováním rostlin.

Pěstitelská komise je sestavena ze zapá-lených odborníků zahrádkářů a svědčí otom i skoro vždy stoprocentní účast členůna jednotlivých setkáních komise.

KOMISE VINAŘSKÁ

Komise pracuje v tomto složení:předseda: Mgr. Pavel Navrátil (ÚS Hodo-nín), členové: Ing. Josef Teuer (ÚS Opa-va), Ing. Jan Kratochvíl (ÚS Plzeň), Ing.Antonín Šlancar (ÚS Břeclav), StanislavKozlík (ÚS Hodonín), Pavel Tyl (ÚS Uher-ské Hradiště), tajemník: Roman Donda.

Vinařská komise je zaměřena ve svémpůsobení zejména na tyto oblasti:- odborného poradenství pěstitelům révy

jak v tradičních vinařských regionech, takv oblastech okrajových, při zpracovánímoštových odrůd ve výrobě vín,

- poskytování aktuálních informací vinařům- zahrádkářům, novinky a trendy ve vino-hradnictví, legislativní změny a novelyzákonů týkajících se tohoto oboru,

- zajištění odborníků a zkušených degustá-torů při pořádání odborných školení avýstav.Komise se schází pravidelně i operativně

a řeší průběžně problémy, které činnostsvazu přináší. Jsou podřízeny republikovéradě, která je řídí a převážnou většinou seskládají z členů územních rad a republiko-vé rady. Navrhují vhodnou orientaci vinařův rámci svěřené problematiky, zpracovávajívzorové postupy pro členy, vyhledávají

7

nedostatky v činnosti a navrhují nápravná ním Knihovničky Zahrádkáře v době koná-opatření, v některých případech zastupují ní akce, která je zaměřena na pěstováníi hájí zájmy svazu navenek, pořádají od- révy v okrajových oblastech.borné akce a mnohé další.

V minulém roce se hlavní zájem tétokomise soustředil na přípravu Celostátnívýstavy vín ve Vracově. Pod vedením před-sedy vinařské komise Mgr. Navrátila sepořádaly schůzky, kde se plánovaly potřeb-né záležitosti jako např. svoz vzorků, hod-nocení vín, ceny pro šampiony, udělenímedailí, školení degustátorů, plánovánísoučinnosti s ústředím ČZS a spoluorgani-zátorem - Cechem kyjovských vinařů. Natěchto schůzkách nechyběli ani členovéCechu, kteří velmi významně a obětavěpomohli s přípravou výstavy.

Součástí výstavy byl i odborný seminář.Byla rovněž vydána publikace „Víno jepoezií v láhvi aneb o víně a vinařích“,kterou dostal zdarma každý návštěvníkvýstavy a publikace byla rozeslána i na ZOs Věstníkem ČZS 3/2012.

Středem pozornosti komise jsou takémístní výstavy vín, které jsou vyvrcholenímčinnosti drobných pěstitelů vinné révy sdru-žených v ČZS a jeho vinařských spolcích.Místní výstavy jsou výchovně vzdělávacímiakcemi, jejichž cílem je informovat veřej-nost o činnosti vinařů, jejich odbornémrůstu, se snahou získávat další zájemce opěstování révy vinné a výrobu místníchkvalitních vín.

V loňském roce členové komise věnovalidůraz i na odborné školení OOI Lednice2012 pod názvem „Pěstování stolní révyv okrajových oblastech“, kterého se zúčast-nilo téměř sto zájemců. Školení organizo-valo odborné oddělení Ústředí ČZS avystoupili na něm kromě vinařských odbor-níků z lednické Zahradnické fakulty takézkušení pěstitelé z okrajových oblastí jakoIng. Ivo Kotrle, Ing. Jan Kratochvíl, Jaro-slav Matejsek aj. Součástí tohoto seminářebyla i prohlídka genové vinice Zahradnickéfakulty. Účastníci školení získali mnohoinformací a zajímavosti z oboru sommeliér-ství a podávání vín. Časopis Zahrádkářpodpořil zájem o tuto problematiku vydá- příslušných komisí a redakční rady.

Od ledna 2012 také platí nový Metodickýpokyn RR ČZS pro pořádání místníchvýstav vín v organizačních složkách ČZS,který aktualizoval a zpracoval předsedakomise.

REDAKČNÍ RADA ČASOPISUZAHRÁDKÁŘ

Redakční rada pracuje v tomto složení: předseda doc. Ing. Josef Sus,CSc. (ZF, ČZU Praha Suchdol), členové: MUDr. Josef Kříž (ÚS Pelhřimov), Ing.Jaroslav Rod, CSc. (ÚS Olomouc), doc.Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (ZF, Mendelo-va univerzita v Brně), doc. Ing. RobertPokluda, Ph.D. (ZF, Mendelova univerzitav Brně), RNDr. Stanislav Peleška (ÚSPraha-západ), Ing. Libor Dokoupil, Ph.D.(ZF, Mendelova univerzita v Brně), Bc.Tomáš Jan (ÚKZÚZ Želešice), Ing. Miro-slav Kalina, CSc. (ÚS Litoměřice), Ing.Libor Kunte, Ph.D. (SŠZaZe A. E. Komer-se, Děčín - Libverda - ředitel), Ing. PetrHanzelka, Ph.D. (Botanická zahrada hl.m.Prahy - Troja).

Redakční rada Zahrádkáře je složenaz odborníků z různých oborů zahrádkářskéčinnosti, ať již se jedná o ochranu rostlin,ovocnářství, květinářství, zelinářství, výživua hnojení rostlin atd.

Tato skupina odborníků, jejíž složení jeuvedeno v každém vydání časopisu v tirá-ži, úzce spolupracuje s redakcí na přípravěobsahu jednotlivých čísel. Je jejím porad-ním orgánem. Mnozí z členů jsou též pravi-delnými přispěvateli a setkáváte se s nimina stránkách časopisu.

Redakční rada se schází čtyřikrát doroka. Redakce ale průběžně s jejími členykonzultuje některé problémy, aby obsahčasopisu byl na patřičné úrovni a bez závaž-ných faktických chyb.

Zpracovali předsedové a tajemníci

8

REVIZNÍ SKUPINA REPUBLIKOVÉ RADY ČZS

Revizní skupina pracuje v složení:předseda: Ing. Josef Valenta (ÚS Přerov)členové: Zdeněk Baláš (ÚS Nový Jičín),Josef Dejl (ÚS Most), Miloslav Kašpar (ÚSÚstí nad Orlicí), Jaroslav Kolečkář (ÚSVyškov), tajemnice: Olga Zbranková.

Revizní skupina se schází 2x ročně, dlepotřeby i vícekrát. Stalo se již tradicí, že sepři zahájení každého zasedání sejdes vedením ústředí a vedoucími jednotlivýchoddělení, kteří v krátkosti informují o celko-vém dění v uplynulém období.

Prvořadým úkolem kontroly je plněníekonomických ukazatelů, hospodárnostvšech oddělení a dodržování stanov orga-nizace.

V minulém volebním období jsme projed-nali řadu záležitostí, které nebyly dlouho-době řešeny.

Nástupem nového vedení se situacevelmi zlepšila a dá se říci, že zvýšenouaktivitou a odpovědností pracovníků, nezjiš-ťujeme vážnější nedostatky.

Prohloubila se spolupráce s nižšímičlánky řízení, s ÚS, ZO ČZS a jejich reviz-ními skupinami. Mimo zasílané materiályvšeho druhu, (především emailovou poš-tou), je velmi podstatný i osobní kontakt.To se daří prostřednictvím zavedenýchkrajských porad pro funkcionáře územníchsdružení. Svolávají se pravidelně každýrok. Podané informace jsou vyčerpávajícía je potřebné, aby se dostaly v plnémrozsahu i do základních organizací.

Každý článek, územní sdružení i základníorganizace mají svoji právní subjektivitu ařeší si problematiku samostatně. Jenv ojedinělých případech žádají o radu.Celkově lze konstatovat, že se zvýšilaúroveň na všech stupních řešení, propaga-ce, informovanost, nejen našich členů, alei široké veřejnosti, včetně státních orgánůa organizací. Rozšiřují a sbírají se zkuše-nosti i v mezinárodní spolupráci s okolnímistáty. Dalším problémem v současnémobdobí je věkový průměr funkcionářského

aktivu. Proto je třeba věnovat i nadálepozornost mladé generaci. Vynakládá sedostatek pozornosti i prostředků k tomu,aby se situace zlepšila. Vstoupili jsme dodruhé poloviny volebního období. Abychomsplnili své vize, čeká nás na všech úsecíchmnoho práce.

Ing. Josef Valenta,předseda revizní skupiny

ODRŮDY PECKOVIN A SKOŘÁP-KATÉHO OVOCE REGISTROVANÉ

V POSLEDNÍCH LETECH

Článek o nově registrovaných odrůdáchpeckovin a skořápkatého ovoce je koncipo-ván spíše jako rozšířený přehled těchtoodrůd se základními rozlišovacími znaky adoplněn fotografií. Fotografie najdete naobálce Rukověti. Obsahuje odrůdy, kterébyly zapsány do Státní odrůdové knihy ČRv letech 2006 až 2011. Podrobnější infor-mace o nových odrůdách jsou pravidelnězveřejňovány v časopise Zahrádkář. Prolepší přehlednost jsou odrůdy v rámci jed-notlivých ovocných druhů řazeny podleranosti od nejranějších po nejpozdnější.

BROSKVOŇ a NEKTARINKAV uvedeném období byly do Státní odrů-

dové knihy ČR zapsány 4 odrůdy pravýchbroskví a 2 nektarinky.

KAMILAVelmi raná žlutomasá pravá broskev,

zraje 27 dnů před odrůdou Redhaven. Jepůvodní českou odrůdou, vznikla jakosemenáč z volného opylení. Strom rostebujně. Květ je růžovitý. Plod je malý ažstředně velký, tvarem kruhovitý. Slupka mázelenavě žlutou základní barvu. Většinuplodu kryje tmavě červené až nafialovělévýrazné líčko. Dužnina má světle žlutoubarvu, je měkká až středně tuhá, sladcenavinulá, velmi dobrá. Pecka je k dužniněsilně přilnavá. Plodnost je středně velká ažvelká a pravidelná. Jako raná broskev jevelmi náchylná na pukání pecky. V součas-

9

né době je nejraněji zrající žlutomasou vitý. Plod je malý až středně velký, tvaremodrůdou v sortimentu registrovaných od- vejčitý. Slupka je středně tlustá, se základ-růd. Odrůda není nijak náročná na podmín- ní barvou zelenavě žlutou, většina plodu jeky stanoviště, je vhodná pro pěstování ve však kryta výrazně tmavě červeným líč-všech polohách, zejména pro drobné kem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, navi-pěstitele. nule sladká až sladká, velmi dobrá. Pecka

ROZTYLSKÁRaná nektarinka, zraje 19 dnů před odrů-

dou Redhaven. Vznikla jako náhodnýsemenáč u soukromého pěstitele v ČR.Strom roste středně bujně až bujně. Květ jezvonkovitý. Plod je středně velký, tvaremkruhovitý. Slupka je zelenavě žlutá s tmavěčerveným rozmytým líčkem. Dužnina ježlutá, měkká až středně tuhá, navinulesladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka jestředně silně až silně přilnavá k dužnině.Plodnost je středně velká, pravidelná. Je tonejranější nektarinka z u nás registrované-ho sortimentu, poměrně málo náročná napodmínky stanoviště. Lze ji pěstovat i vestředně teplých polohách na chráněnýchstanovištích. Má velmi vzhledné a chutnéplody, které jsou méně náchylné na pukáníza deště a jen středně náchylné na monili-ovou hnilobu.

TOMANAPatří rovněž mezi rané nektarinky, zraje

17 dnů před odrůdou Redhaven. Je původ-ní českou odrůdou, vznikla jako semenáčz volného opylení. Strom roste středněbujně až bujně. Květ je zvonkovitého typu.Plod je středně velký až velký, kruhovitý.Slupka je středně tlustá, základní barvu mázelenavě žlutou, která je z větší části pře-kryta výrazným tmavě červeným líčkem.Dužnina je žlutá, středně tuhá, sladcenavinulá, mírně aromatická, dobrá. Peckaje silně přilnavá k dužnině. Plodnost, střed-ně velká je poměrně náročná na podmínkystanoviště, i když ji lze pěstovat i ve střed-ně teplých polohách na chráněných stano-vištích. Moniliózou plodů a padlím broskvo-ně trpí středně.

VLADAStředně raná žlutomasá pravá broskev, líčko, nanesené rozmytou formou. Dužnina

vznikla v ČR jako semenáč z volného je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, s chu-opylení. Strom roste slabě. Květ je zvonko- tí navinule sladkou, aromatickou, plnou,

k dužnině nepřilnává. Plodnost je velká ažvelmi velká. Vzhledem ke svému slabémuvzrůstu je zvláště vhodná pro pěstovánív malých zahrádkách, na polohu nenínáročná. Vyžaduje však pečlivý řez, zpravi-dla doplňkovou probírku plodů, dostateč-nou výživu a v sušších letech i závlahu.

MAJORITARovněž středně raná žlutomasá pravá

broskev, zraje několik málo dnů po odrůděRedhaven. Je českého původu, vzniklajako kříženec odrůd Harbrite a FavoritaMorettini 3. Šlechtitel má práva k ochraně.Vzrůstnost stromu je středně silná až silná,habitus tvoří polovzpřímený. Květ má zvon-kovitý. Plod je středně velký až velký, vejči-tý. Slupka je středně tlustá až tlustá. Zá-kladní barvu má zelenavě žlutou s celo-plošně nanesenou tmavou červení na vícenež polovině plodu, která dodává plodu naatraktivnosti. Dužnina je žlutá, střednětuhá, vláknitá, sladká až velmi sladká,výborná. Pecka je k dužnině nepřilnavá.Vyniká pravidelnou a velkou plodností.Odrůda je málo náročná na podmínkystanoviště, velmi dobře použitelná i v okra-jových podmínkách, raději však na chráně-ných stanovištích. Plody jsou pro svoutuhost velmi vhodné pro konzervárenskézpracování - kompotování.

BRUNILAStředně raná až pozdní žlutomasá pravá

broskev, zraje 8 dnů po odrůdě Redhaven.Je původní českou odrůdou, vznikla jakosemenáč z volného opylení. Strom rostestředně bujně až bujně. Květ je růžovitý.Plod může být až velmi velký, tvar mákruhovitý. Slupka je středně tlustá až tlu-stá, základní barvu má zelenožlutou, naosluněné straně plodu se objevuje červené

10

velmi dobrou. Pecka je k dužnině nepřilna- nebo jen velmi slabě. Jádro má silně hoř-vá. Plodnost je středně velká až velká. Pro ké. Plodnost je velká až velmi velká, v le-tuto odrůdu je vhodnější uplatňovat dlouhý tech s vysokou násadou vyžaduje probírkuřez, více pak plodí a plody nejsou nadměr- plodů pro udržení jejich dobré velikosti ané velikosti. Vzhledem k tomu se stromy kvality a rovněž pro zachování dobréhohodí spíše do větších zahrad jako solitéry. zdravotního stavu stromu. Plody jsou tužšíLze ji pěstovat ve všech oblastech, v okra- konzistence vhodné pro kompotováníjových na chráněných stanovištích. avšak i ostatní zpracování a přímý kon-

MERUŇKAVe stejném období byly registrovány

2 odrůdy meruňky.

MIRKAStředně raná odrůda, zraje shodně s od-

růdou Velkopavlovická. Byla nalezena jakosemenáč neznámého původu soukromýmpěstitelem v ČR. Strom roste středněbujně. Plod je středně velký, z bočního ičelního pohledu tvarem pravoúhelníkovitý.Slupka má základní barvu světle oranžo-vou, na osluněné straně se objevuje pouzemalé červené rozmyté líčko. Dužnina jeoranžové barvy, středně tuhá, jemné kon-zistence, středně šťavnatá, sladce navinuláaž navinule sladká, mírně aromatická, nijakzvlášť výrazná, někdy až řidší, pouze prů-měrná v chuti. Pecka je od dužniny velmidobře odlučitelná. Jádro má silně hořkouchuť. Plodnost je středně brzká, středněvelká, někdy mírně střídavá. Pro udrženídobré velikosti plodů a omezení střídavéplodnosti je nezbytná jejich probírka připřeplození. Dobré uplatnění najde přizpracování na kompoty.

NORARovněž středně raná odrůda, zraje něko-

lik málo dnů po odrůdě Velkopavlovická.Odrůda je českého původu, kromě regis- Patří mezi velmi rané až rané pološvest-trace má šlechtitel i práva k ochraně. Byla ky, zraje 26 dnů před odrůdou Domácívyšlechtěna jako kříženec odrůd Harlayne velkoplodá. Byla vyšlechtěna v ČR kříže-a Vestar. Strom roste slabě až středně ním odrůd Čačanska lepotica a Gabrovská.bujně. Plod dosahuje střední velikosti, Strom roste středně bujně, korunu tvoříz bočního pohledu má tvar obdélníkovitý, středně hustou. Plod je středně velký ažz čelního vejčitý. Základní barva slupky je velký, z bočního pohledu elipsovitý. Zá-světle oranžová, na osluněné straně plodu kladní barvu slupky má po odstraněníse nachází výrazné červené líčko. Dužnina ojínění fialovomodrou. Dužnina je žlutavěje středně oranžová, středně pevná. Chuť zelená, středně tuhá až tuhá, středně šťav-má navinule sladkou, průměrně aromatic- natá. V chuti je navinule sladká, průměrněkou, dobrou. Pecka k dužnině nepřilnává aromatická, chutná. Pecka je k dužnině

zum.

SLIVOŇDo Státní odrůdové knihy ČR byly v le-

tech 2006 až 20011 zapsáno 6 odrůdslivoní, z toho 4 odrůdy pološvestek a 2odrůdy pozdní slívy.

DWARFJedná se o velmi ranou pološvestku,

zraje 30 dnů před odrůdou Domácí velko-plodá. Je českého původu, byla vyšlechtě-na křížením odrůd Ašatan a Čačanskanajbolja. Kromě registrace má šlechtitel ipráva k ochraně. Strom má vzrůstnostvelmi slabou, koruna je středně hustá. Plodje středně velký, z bočního pohledu vejčitý.Základní barva slupky je po odstraněníojínění fialovomodrá. Dužnina má žlutavězelenou barvu, je měkká, velmi šťavnatá,příjemné navinule sladké až nasládlé prů-měrně aromatické chuti. Pecka k dužniněčástečně přilnává. Odrůda je zajímavásvým spurtypovým nebo spíš zakrslýmvzrůstem stromu. Je vhodná pro nádobovékultury. Jistým nedostatkem je nižší plod-nost a pouze průměrná kvalita plodů. Odrů-da je tolerantní k šarce švestek.

AMÁTKA

11

částečně přilnavá. Vyniká brzkým nástu-pem do plodnosti, pak velmi dobrou plod-ností a vcelku dobrou kvalitou plodů. Jecitlivější k monilii na plodech, avšak tole-rantní k šarce švestek. Nemá žádné speci-ální nároky na agrotechniku ani podmínkystanoviště.

STÁŇAJe to středně raná pološvestka, zraje 14

dnů před odrůdou Domácí velkoplodá. Bylavyšlechtěna v ČR jako kříženec odrůd sladká, při plném vyzrání až velmi sladká,Stanley a Gabrovská. Kromě registrace mášlechtitel i práva k ochraně. Vzrůstnoststromu je střední, korunu tvoří řídkou ažstředně hustou. Plod je malý až středněvelký, z bočního pohledu elipsovitý. Zá-kladní barva slupky je po odstranění ojíně-ní fialovomodrá. Dužnina má žlutavě zele-nou barvu, je středně tuhá až tuhá, středněaž velmi šťavnatá. Chuť má navinule slad-kou až nasládlou, poměrně aromatickou,velmi dobrou. Pecka k dužnině částečněpřilnává. Později vstupuje do plodnosti, pakplodí průměrně. Jistou nevýhodou je ná-chylnost plodů k pukání u stopky a ve švuza deštivého počasí v době dozrávání anásledná náchylnost k monilii plodů. Odrů-da je tolerantní k šarce švestek. Lze jipěstovat ve všech oblastech vhodných proslivoně.

VÍTEKVelmi pozdní slíva (durancie je pomolo-

gicky "odrůda" slívy), zraje shodně s odrů-dou Domácí velkoplodá. Vznikla v ČR jakosemenáč neznámého původu. Strom roste k dužnině silně přilnává. Do plodnostistředně bujně až bujně. Plod je malý ažstředně velký, z bočního pohledu tvaremprotáhlý. Základní barva slupky je po od-stranění ojínění tmavě modrá. Dužnina ježlutavě zelené barvy, středně tuhá, středněaž velmi šťavnatá, v chuti navinule sladkáaž sladká, s typicky mírně nahořklým aro-ma durancií, velmi dobrá. Pecka není oddužniny odlučitelná. Plodnost je pozdější,velká, pravidelná. Jedná se o zcela nená-ročnou odrůdu, která nám bude dobřeprospívat a plodit i v těch velmi okrajovýchpodmínkách bez specifických nároků napodmínky stanoviště. Je středně odolnáproti šarce.

ANNA SPÄTHVelmi pozdní pološvestka, zraje krátce

po odrůdě Domácí velkoplodá. Vzniklav Německu jako semenáč z volného opyle-ní. Strom má vzrůstnost středně bujnou.Plod je malý až středně velký, z bočníhopohledu tvarem elipsovitý. Slupka mázákladní barvu po odstranění ojínění tmavěfialovou. Dužnina je žlutavě zelená, měkkáaž středně tuhá, středně šťavnatá, v chuti

aromatická, velmi dobrá. Na bocích peckymůže někdy dužnina částečně ulpívat.Plodnost je brzká, velká, pravidelná. Tatopozdní pološvestka vyniká svou vysokou apravidelnou plodností a dobrou kvalitouplodů. Není nijak náročná na podmínkyprostředí, spolehlivě prosperuje i ve střed-ně teplých oblastech. Vůči šarce je tole-rantní.

HORŇÁCKÁ DURANCIEPatří mezi pozdní až velmi pozdní slívy

(durancie). Jedná se o semenáč neznámé-ho původu z ČR. Strom roste bujně, hodněvzpřímeně, je nezbytné provádět letní řeza snažit se co nejvíce otevírat korunu. Tatoje středně hustá až hustá. Plod je malý,z bočního pohledu protáhlý. Základní barvaslupky je po odstranění ojínění fialovomod-rá. Dužnina je žlutavě zelená, středně tuháaž tuhá, velmi šťavnatá; v chuti navinulesladká až sladká s typickou mírně nahoř-klou příchutí durancií, velmi dobrá. Pecka

nastupuje pozdě, pak plodí středně mnohoaž více. Není nijak náročná, lze ji pěstovatv běžných i okrajových podmínkách bezspeciálních požadavků na agrotechniku.

TŘEŠEŇ

Vzhledem k tomu, že šlechtění původ-ních českých odrůd třešní je u nás navelmi vysoké úrovni, bylo v uplynulýchletech zapsáno do Státní odrůdové knihyČR poměrně velké množství nových odrůdz VŠÚO Holovousy. Tyto odrůdy jsoupopsány v článku: "Nové odrůdy třešníz VŠÚO Holovousy" od Ing. Jitky Blažkové.

12

Jedná se o odrůdy, Adélka, Helga, Jacinta,Early Korvik, Debora, Lívia, Justyna, Tim,Amid. Zahraniční odrůdy byly zapsánypouze dvě.

LAPINSPozdní tmavá chrupka, pochází z Kana-

dy, kde byla vyšlechtěna jako kříženecodrůd Bigarreau Van a Stella. Strom rostebujně. Plod je středně velký až velký, tva-rem srdčitý, jeho stopka je krátká až střed-ně dlouhá a tenká. Slupka má červenoubarvu. Dužnina je červená, tuhá, středněšťavnatá, sladce navinulá až navinulesladká, s vyrovnaným poměrem cukrů akyselin jen průměrně aromatická, dobrá.Šťáva je červeně zbarvená. Pecka je střed-ně velká až velká. Plodnost je pozdnější,středně velká až velká. Velkou přednostítéto odrůdy je její samosprašnost. Velmivhodné je pěstování na slabě rostoucíchpodnožích v intenzivních pěstitelskýchtechnologiích, které zahrnují kapkovouzávlahu, výživu atd. Odolnost plodů protipukání za deště je střední.

REGINAPozdní tmavá chrupka, zraje v 6. až 7.třešňovém týdnu. Byla vyšlechtěna v Ně-mecku jako kříženec odrůd Schneiderovaa Rube. Strom má vzrůstnost velmi bujnou.Plod je středně velký, tvarem srdčitý, jehostopka je dlouhá a tenká až středně tlustá.Slupka má hnědočervenou barvu. Dužninaje červená, tuhá, středně šťavnatá, sladcenavinulá až navinule sladká, s vyrovnanýmpoměrem cukrů a kyselin, dobře aromatic-ká, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpu-rově zbarvená. Pecka je velká. Plodnost jestředně brzká, velká. Jedná se o odrůdu,která má plody velmi kvalitní, tuhé achruplavé konzistence a nadprůměrnědobré chuti. K nesporným přednostemodrůdy patří velká odolnost plodů protipukání při déletrvajících nebo intenzivníchsrážkách v době jejich dozrávání.

VIŠEŇVe stejném období byla registrována

pouze 1 odrůda višně.

OBLAČINSKAPozdní kyselka, zraje v 7. třešňovém

týdnu. Je původem z Jugoslávie, kde bylanalezena jako semenáč neznámého půvo-du. Strom roste středně bujně až bujně.Plod je velmi malý, tvarem zploštělý, sestopkou krátkou a tenkou. Slupku mátmavě červenou. Dužnina je také tmavěčervená, středně tuhá, středně šťavnatá,v chuti nakyslá až sladce navinulá, průměr-ně aromatická, pouze průměrně dobréchuti. Šťáva je červeně zbarvená. Pecka jemalá. Plodnost je středně brzká, velká.Odrůda, jejíž největší předností je jednakvelmi hezký vzrůst stromu a téměř žádnýsklon k vyholování větví a pak též velmimalá náročnost na polohy, podmínky sta-noviště i agrotechniku. Nevýhodou je nao-pak malá velikost a průměrná kvalita plodůa vytváření dosti hustých korun, což kladezvýšené nároky na udržovací řez. Odolnostplodů proti pukání za deště je velká.

SKOŘÁPKATÉ OVOCEV letech 2006 až 2009 bylo registrováno

také několik odrůd skořápkovin. Do Státníodrůdové knihy ČR byla zapsána 1 odrůdamandloně, 1 lísky a 1 odrůda ořešákuvlašského.

NIKOLStředně raná až pozdní odrůda mandlo-

ně, zraje v 1. dekádě října. Vznikla v ČRjako semenáč odrůdy Sladkoplodá krajová.Doba začátku kvetení je střední až pozdní.Vzrůstnost stromu je středně bujná ažbujná. Zelený plod je velký, špičatý, silněochmýřený. Vrchol suchého plodu mázašpičatělý tvar, tloušťku endokarpu ten-kou až středně tlustou; odolnost proti pras-kání je vysoká. Procentický podíl dvojitýchjader je velmi nízký. Jádro má elipsovitýtvar, je velké, světle hnědé, velmi slabě ažslabě vrásčité. Jeho chuť je velmi dobrá,nasládlá až sladká, velmi aromatická. Před-ností odrůdy jsou velmi velké plody avzhledné a chutné jádro. Odolnost protimrazu je střední, vysazujeme na chráněnástanoviště.

13

LENKARaná až středně raná odrůda lísky, zrajev 1. až 2. dekádě září. Byla nalezena v ČRjako náhodný semenáč. Vzrůstnost keře jestřední. Punčoška je delší než plod. V plo-denství převládají tři až čtyři plody. Plod jemalý až středně velký, tvarem kulovitý,z příčného průřezu elipsovitý, hnědý; jádroje středně velké, kulovité, na příčném průře-zu elipsovité. Slupka jádra je slabě zkorko-vatělá, vnitřní dutina středně velká. Jádrodobře vyplňuje skořápku, je velmi dobré,aromatické chuti. Odrůda je velmi plodná,vzhledem k červenému zbarvení mladýchlistů a pozdějšímu červenému zbarvenípunčošky plodů je velmi vhodná i prookrasné účely.

VICTORIAStředně raná odrůda ořešáku vlašského

polopapírku, zraje koncem 3. dekády září.Byla nalezena v ČR jako semenáč nezná-mého původu. Kromě registrace má šlechti-tel i práva k ochraně. Vzrůstnost stromu jesilná. Doba rašení listových pupenů je ranáaž střední, doba kvetení samčích květů vesrovnání s květy samičími pozdější (proto-gynie). Plod je velký až velmi velký, jehotvar na podélném řezu elipsovitý, na příč-ném řezu kruhovitý. Skořápka je tenká,povrch má mírně rýhovaný. Jádro je velkéaž velmi velké, světlé, velmi snadno ažsnadno luštitelné. Odrůda je velmi plodnáa předností je velmi atraktivní plod i jádro,které není ani v suchém stavu nijak výraz-ně nahořklé.

Bc. Tomáš Jan, ÚKZÚZ Želešice

JAHODY Z VÝSEVU

Donedávna se výsevy semen jahod navýrobu plodících sazenic používaly jenu tzv. měsíčních jahod (Fragaria vesca var.semperflorens či Fragaria alpina). Jenu nich bylo zaručeno, že rostliny z výsevubudou jednotné a budou stejné jako ma-tečné rostliny. U "stálekvetoucích" či mě-síčních odrůd je to prakticky jediný způsob

jak vyrobit velké množství sazenic naprodej. Nemnoží se šlahouny, nanejvýš jemožné starší rostliny rozdělit a zakořenitjednotlivé vegetační vrcholy.

U nás je nejznámější odrůda Rujana(Rügen), méně se pěstuje Baron Sollema-cher či "převislá" odrůda Bowlenzauber,žluto či běloplodé odrůdy (např. AlpineYellow, nebo novinka od firmy SEMO -Yellow Wonder). Při dobré péči přinášejívcelku solidní výnos voňavých a minimálnědvakrát větších plodů než jaké mají lesníjahody.

Výsevy semen velkoplodých či zahrad-ních jahod (Fragaria x magna) sloužilypouze šlechtitelům k výrobě nových odrůd,které se dále množily pouze vegetativně.A v tu chvíli se zvyšuje riziko, že rostlinybudou napadeny virovými chorobami, kterésnižují výnosy i vitalitu rostlin. Ozdravenísadby je náročné, ne vždy se daří.

Odrůdy velkoplodých odrůd, které by bylomožno opakovaně množit z výsevů, by virypostiženy nebyly. Vyjdeme-li z toho, žezahradní jahoda je kříženec dvou druhů(Fragaria chiloensis x Fragaria virginiana =Fragaria magna), potomstvo nemohlo býtnikdy příliš uniformní (jinak by nevzniklo tomožná až nepřehledné množství součas-ných odrůd).

V dnešní době je možné téměř všechno,a tak se nejspíše zpětným křížením a vytvo-řením linií mateřských rostlin dospělok tomu, že se i velkoplodé odrůdy mohoumnožit z výsevů.

Na našem trhu jsou tři odrůdy remontant-ních či stáleplodících velkoplodých jahodmnožených z výsevů - Temptation, Grandi-an F1, Delician F1 (dováží je firma SEMOSmržice).

Jak s výsevy začít?Pokud jste nikdy nevysévali voskovky,

lobelky nebo petúnie, nepřepichovali je,doporučuji zkusit si nejdříve výsev některéz měsíčních jahod. V sáčku je dosti velkémnožství semínek, pokud se vám něconevydaří, vysejete je znovu ze zbylýchsemen. První výsev se dělá hned po No-vém roce, ještě z únorových výsevů sedočkáte maličké sklizně v roce výsevu.

14

Substrát tzv. výsevní - buď zakoupíme, kem, naplním podmisku vodou a za dvě, třinebo si připravíme z listovky, jemného hodiny ji sleju, pod výsevní misku dám dvěpísku, prosáté rašeliny v poměru 1:1:1. Do dřívka, aby nestála ve vodě, která odtékákoupeného přidávám asi 1/5 objemu agro- z čerstvě napitého substrátu.perlitu. Substrát je třeba rovnoměrně roz- Přepichovat bychom je měli opět veprostřít, lehce přimáčknout a nechat na-sáknout vodou. Na vlhký substrát řídcevysejeme semena a jemně je přitlačíme,nebo k substrátu "přimáčkneme" porose-ním. Stále, až do vyklíčení udržujem po-vrch výsevní nádoby vlhký, první týdenmůže být nádoba i pod parapetem, v tem-ném místě. Po týdnu se začínají vykulovatsemenáčky a ty již světlo potřebují. Teplotastačí okolo 15-18 °C, aby se maličké rost-linky nevytahovaly (dělám výsevy doma,v ložnici, kde se topí jen výjimečně, teplotyv noci určitě klesají i pod 15 °C). Když seobjeví první pravý list, je třeba přepíchnoutsazeničky na cca 2 cm od sebe, raději dostejného substrátu. Sazeničkám se připřepichování (pikýrování) zkrátí kořínek napolovinu. Zaléváme opatrněji, podle teplo-ty. Když svítí slunce, je zálivka častější,než při zamračeném počasí. Další přepi-chování nebo již výsadba do sadbovačůpřichází v úvahu, když se rostlinky začínajídotýkat. Tentokrát již do substrátu živného,určeného na výsadbu květin za okno,sazenic košťálovin. Od začátku dubna(podle oblasti a nebezpečí jarních mrazíků)se mohou otužené sazenice vysazovatven. Při výsevu ve skleníku, kde je dosta-tek světla je možné pěstovat výsevy i přivyšších teplotách, vývoj rostlin je rychlejší,kvetou a plodí dříve.

Pokud zvládneme Rujanu (nebo jinou"měsíční"), můžeme zkusit i ty velkoplodé.V sáčku je v malé ampulce cca 10-12semínek, dáme je do výsevní misky každézvlášť, označíme si místo například párát-kem.

Vysévám do obalů od 0,5 kg jedlých tukůnebo do misky od koktejlových rajčátek(zase od těch 0,5 kg). Tato miska mádostatek děr pro odtok vody, do margaríno-vých dělám 6 až 8 dírek. Jako podmiskystačí polystyrénové tácky od balenéhomasa či zeleniny. Raději zalévám podmo-

stadiu prvního pravého lístku, rostlinek jemálo, můžeme je vysadit na větší vzdále-nost. Rostliny z lednových výsevů obyčejnějiž v červenci kvetou a odnožují. Nechámejen dvě či tři odnože a brzy je oddělíme, aťse matečné rostliny nevyčerpávají. Ostatníšlahouny odstříháváme. Na rostlině nechá-me jen několik květů a plodů, od září jepečlivě vyštipujeme. Teprve další rok dovo-líme jahodám předvést to, co umějí.

Záhon, na který sazenice dáváme, byměl být připravený a vyhnojený jako pronormální sadbu jahodníku. "Nakrmíme-li"pravidelně živinami a vodou i měsíčníjahody, můžeme se těšit na slušnou skli-zeň, nejméně dva či tři roky po sobě.

I když se zdá, že cena za semínko jevysoká (cca 3-4 Kč), není tomu tak. Přiběžné péči o rostlinky (s voskovkami mož-ná i s lobelkami a petúniemi je po výsevupráce daleko horší a náročnější na pečli-vost, jejich rostlinky jsou citlivější na napa-dení chorobami, na přemokření i zachlaze-ní substrátu) dopěstujeme z dvanácti semí-nek zhruba deset rostlin, které si dále mno-žíme. Sazenice od výrobců sadby za tucenu nejspíše nezískáme a navíc mámeten pocit, že jsme si vlastně "vyšlechtili"jedinečné jahody.

Ing. Ivan Dvořák

MÁLO ZNÁMÁ PODNOŽ PUMISELECT

S tímto pojmenováním se setkávámev nabídkových katalozích zahraničníchškolkařských firem u podnoží peckovin.Také v pokusných výsadbách Zahradnickéfakulty v Lednici se nedají přehlédnouthusté keře s barevnými listy. Do třetice jek vidění ve školkách ing. Bielmacze v Ko-zolupech u Berouna.

15

Je uváděna jako slabě vzrůstná univer- telné a samozřejmě neekonomické. Protozální podnož pro modré a teplomilné pec- tvoří aplikace hnojiv do půdy základ výživykoviny. Pochází z výběru (selekce) severo- rostlin.americké keřové višně písečné (Prunus Hlavní význam mimokořenové výživypumila). Ovocnáře zaujme snadným mno-žením dřevitými i zelenými řízky, ale ipecičkami. Dají se na ni roubovat broskvo-ně, meruňky i slivoně. Má krásně červenédřevo, které se nedá zaměnit. Do červenase na podzim barví i listy, což vytváří ne-všední estetický dojem. Je nenáročná nastanoviště, dobře roste i na písčitých pů-dách, odolává mrazu, suchu i škůdcům.Silně tlumí vegetativní růst naštěpovanéodrůdy, plodnost nastupuje brzy.

Který amatérský ovocnář by odolal anevyzkoušel!

Po několika letech se projeví i slabéstránky této podnože. Ještě ve školceštěpovanci rostou slušně, ale po přesazenína stanoviště intenzita růstu ochabuje,menší se i velikost plodů. Stromky dosahu-jí často jen 1/3 velikosti běžných výsadeb.Zejména v méně příznivých podmínkáchjsou přírůstky malé, růst stagnuje. Zajíma-vé jsou pro pěstování v nádobách. Nazakrslých formách nelze očekávat bohatousklizeň. Ze své zkušenosti bych doporučilpodnož Pumiselect jen do malých zahrá-dek v kombinaci s bujnými odrůdami.

Ing. Ladislav Zahradník, pěstitelskákomise ČZS, ÚS ČZS Jindřichův Hradec

MIMOKOŘENOVÁ VÝŽIVA OVOCNÝCH PLODIN

V ovocné zahrádce můžeme kromězákladní výživy - aplikace hnojiv do půdy -využívat také mimokořenovou výživu nebolilistové hnojení. Často si zahrádkáři kladouotázku, zda je mimokořenová výživa zby-tečný luxus nebo skutečná potřeba.

V úvodu je třeba uvést, že rostliny přijíma-jí sice minerální živiny především kořeny,ale také listy mohou přijímat vodu a v nírozpuštěné živiny. Rostliny lze sice teore-ticky zcela vyživovat prostřednictvím listů.Bylo by to však pracovně téměř neprovedi-

spočívá v doplňujícím přísunu dusíku,vápníku, hořčíku a stopových prvků. Přestože ovocné dřeviny jsou schopny přijímatživiny (například železo, zinek, mangan abor) i v období vegetačního klidu, v praxise rozšířila mimokořenová výživa přede-vším v období vegetace. Postřik listů pro-vádíme zředěnými roztoky nebo suspenze-mi. Výhoda mimokořenové výživy spočíváve vysokém stupni využití živin, nevýhodouje však pouze jejich omezený přísun.

Mimokořenová výživa může být vhodnýmdoplňkem ke hnojení do půdy předevšímz těchto důvodů:1. Nepříznivé povětrnostní a půdní pod-

mínky - například sucho, chladné počasía zamokření vedou k nedostatečnémuzásobení rostlin živinami z půdy. Tímvyvolané poruchy růstu lze mimokořeno-vou výživou rychleji překonat. Mimokoře-nová výživa má lepší výsledky na pů-dách, které jsou chudé na živiny, nežtam, kde je jejich bohatá zásoba.

2. Stopové prvky jsou listy nejen rychlejipřijímány, ale také podstatně lépe využí-vány. V půdě jsou často více nebo méněpoutány. Krátkodobě je mimokořenovávýživa účinnější než hnojení do půdy. Tose týká zejména stanovišť s vápenitýmipůdami, dále nedostatečně zásobenýmihumusem a s nedostatkem srážek nebonaopak s těžkými převlhčenými půdami.Přitom jde nejčastěji o nedostatek železa,boru, manganu nebo zinku či deficit kom-binovaný.

3. Společná aplikace s přípravky na ochra-nu rostlin.

Již dlouho je známo, že přídavek listo-vých hnojiv k postřikové tekutině vedek rychlému posílení kultur po ošetření.Roztoky mícháme před použitím a jentehdy, jestliže jsme si ověřili jejich mísitel-nost (vždy se seznámíme s návodem najejich použití v příbalovém letáku). Získánípřesného obrazu o stavu výživy ovocných

16

dřevin bývá často obtížné. Někdy je jej analýzy, který se v ovocnářství využívá jemožno určit podle vnějšího vzhledu rostlin. rozbor listů na obsah základních živinČasto jsou k jeho určení nezbytné analýzy (dusík, fosfor, draslík, vápník. hořčík) apůdy i rostlin. Pro zahrádkáře lze doporučit stopových prvků (manganu, zinku, železa,standardní rozbor půdy, kde lze získat boru a mědi). Ten je však pro zahrádkářeinformace o půdní reakci (hodnota pH) a většinou finančně nedostupný.obsahu fosforu, draslíku a hořčíku v půdě. Zajímavé jsou polské výzkumy z posled-Dusík do této standardní analýzy nepatří. ních let (Wójcik, 2009) o potřebě živinTaké o obsahu stopových prvků nepodává u různých odrůd jabloní a o schopnostipůdní analýza žádné informace. Druhý typ podnoží přijímat živiny.

Potřeba živin pro různé odrůdy jabloní (plodné sady)

Živina Požadavek Odrůdy

Draslíkvysoký Gala

střední Golden Delicious, Pinova, Glosternízký Jonagold, Ligol, Šampion, Idared

Fosfor vysoký Jonagold, Ligol, Šampion, Idaredstřední ostatní odrůdy současně registrované

Hořčík vysoký Golden Delicious, Pinova, Šampion, Elstar, Fredom,Jonagold, Ligol, Ligolina, Mutsu

střední ostatní odrůdy současně registrovanéVápník vysoký Jonagold, Ligol, Šampion, Mutsu

střední ostatní odrůdy současně registrovanéŽelezo vysoký Golden Delicious, Šampion, Idared, Pinova

střední ostatní odrůdy současně registrované

Schopnost podnoží přijímat živinyŽivina Podnože vyvolávající vysokou Podnože vyvolávající nízkou

hladinu živin v listech hladinu živin v listechDusík (N) M9, P16 M26, P22, P2Fosfor (P) M26, B9, P1 M9, P2, P16, P22

Draslík (K) MM106, P14 M9, P22, B9Vápník (Ca) M9, MM106, B9 M26Hořčík (Mg) M9, M26, MM106, P2 B9, P1Železo (Fe) M9 M26

Mangan (Mn) M26, B9 MM109, M2Zinek (Zn) M9 MM104Bor (B) M9, M26 P14, P22, P60

Listová hnojivaK mimokořenové výživě lze použít buď

některá běžná hnojiva, například močovi-nu, DAM 390, ledek vápenatý, hořkou sůla soli stopových prvků, nebo speciálnípřípravky, které jsou v kapalné nebo krys-talické formě, a nazývají se listová hnojiva.

Jsou to například Vegaflor, Wuxal, Foli-mag, Campofort, Kristalon, Kalkosol, Ten-so Fe, Tenso Coctail, Fertimag, Mikrokom-plex a řada dalších.

Zde se krátce zmíníme o formě živinv listových hnojivech. K přívodu dusíku senejvíce osvědčily močovina, dusičnan

17

amonný a dusičnan draselný. Ze sloučenin ník, hořčík a železo z vody použité k postři-fosforu působí nejlépe fosforečnany amon-né a fosforečnany draselné. Draslík jenejúčinnější ve formě dusičnanu draselné-ho a síranu draselného. K dodání vápníkujsou nejvhodnější chlorid vápenatý nebodusičnan (ledek) vápenatý. O hořčíku jeznámo, že dobře a rychle působí při dodá-ní ve formě síranu horečnatého (hořké soli)a dusičnanu horečnatého.

Pomalý příjem železa a dalších stopo-vých prvků byl vyřešen zavedením jejichchelátových forem. Železo, zinek, mangana měď se vážou na organické sloučeniny(chelatizační činidla) a vytváří se tzv. che-láty, které je chrání před poutáním v půdě(zejména železa) a umožňují jejich lepšípříjem listy rostlin. Nebezpečí poškozenírostlinných pletiv při postřiku je u chelátůmenší než u solí. V některých listovýchhnojivech (například v hnojivech Wuxal) jeobsažen přebytek chelatizačního činidla,čímž je umožněno chelatizovat také váp-

ku, a využít je tak pro rostliny jako živiny.Tímto procesem se zároveň snižuje tvrdostpoužité vody.

Základní živiny

DusíkOvocné dřeviny potřebují poměrně málo

dusíku. Ročně je to kolem 500-800 g N na100 m . Dusík je možno aplikovat jako2

listové hnojivo ve formě postřiku močovi-nou nebo kapalným hnojivem DAM 390. Todává možnost reagovat rychle při dočas-ném nedostatku, například v období sucha.Pro nedostatek dusíku je typické světlezelené až žlutavé zbarvení, které se vysky-tuje zpravidla na starších listech. Aplikacicelé dávky dusíku touto cestou však nelzedoporučit. Mimokořenová výživa močo-vinou je uvedena v třetí tabulce (místomočoviny lze použít stejnou koncentraciDAM 390).

Postřik na list močovinouDruh Termíny postřiků Koncentrace Jabloně, hrušně před květem 1x 0,5 %

po odkvětu 1-2x po 8-14 dnech 0,5 %

Třešně, višně Po odkvětu před vytvořením 0,5 %pecky 2 postřiky

Slivoně, meruňky Během tvoření pecky 2 postřiky 0,5 %Broskvoně Po odkvětu 2 až 3 postřiky 1 %

Drobné ovoce a jahodník Během celého růstu v intervalech 10 až 14 dnů.

0,5 %

Močovina se doporučuje také k podzimní skyt fialového a načervenalého zbarvení.likvidaci spadaného listí jabloní napade- Vyskytuje se však zřídka, nejčastěji u drob-ných strupovitostí a to plošným postřikem ného ovoce a broskvoní. V tom případě sev koncentraci asi 6 %. uplatní několik postřiků na list 0,5 % rozto-

FosforBěžnou potřebu fosforu lze u ovocných

dřevin pokrýt hnojením superfosfátemnebo vícesložkovými hnojivy (Amofos,Cererit, NPK aj.). Nedostatek fosforu způ-sobuje zpomalený růst a malou tvorbukořenů. Odolnost ovocných stromů vůčimrazu se snižuje. Typická je abnormálně Také u této živiny lze běžnou potřebutmavě zelená barva listů a také častý vý- ovocných stromů pokrýt hnojením do půdy.

kem kapalného hnojiva PK sol (20 % P O2 5

a 24 % K O) po odkvětu. Pro zlepšení2

příjmu fosforu z půdy je třeba zapravitfosforečná hnojiva hlouběji ke kořenům,nejlépe ve formě roztoku, jinak působívelmi pomalu.

Draslík

18

K běžně používaným draselným hnojivům Z vápenatých solí se k postřiku používajípatří draselná sůl, síran draselný a Kamex.Nedostatek draslíku se projevuje zesvětle-ním okrajů starších listů, které pozdějiodumírají (okrajová spála). Lze jej léčitpostřiky 0,5 % roztokem síranu draselnéhonebo PK solu po olistění 2-3x po 14 dnech.

VápníkObvykle se vápenatá hnojiva aplikují

s cílem udržet hodnotu pH v požadovanýchhodnotách. V případě potřeby zjištěnérozborem půdy se před výsadbou vápnípoměrně vysokými dávkami. Nedostatekvápníku se velmi často vyskytuje u ovoc-ných dřevin v plodech. U jabloní se proje-vuje fyziologickými poruchami plodů - hoř-kou skvrnitostí. V těchto případech nesmí-me přehnojovat draslíkem, hořčíkem adusíkem. Tato porucha je u nás značněrozšířená a její příznaky se u jablek proje-vují již během zrání plodů na stromechnebo jako skrytá choroba až po jejichuskladnění. Na plodech jsou patrné prolák-lé skvrny o velikosti 2-6 mm a tmavějizbarvené než okolní slupka. Tyto skvrnynejsou ostře ohraničené a v dužnině jsoupod slupkou do 1 až 1,5 cm. Tyto skvrnyjsou velmi dobře vidět na oloupaném jabl-ku. Stává se, že suché skvrny pronikajíhlouběji, čímž se znesnadňuje odlišovánítéto poruchy od křenčení, které vzniká přinedostatku boru.

Výrazná je také odrůdová náchylnostvůči hořké skvrnitosti. Citlivé jsou Angold,Bohemia, Coxova reneta, Dukát, Rubín,Šampion, Topaz, Vanda aj.

Protože nedostatek vápníku v jablkáchmá jen zřídka příčiny v nedostatečné záso-bě vápníku v půdě (kromě silně kyselýchpůd), nelze jej většinou doplněním půdnízásoby (vápněním) odstranit. Jako nejefek-tivnější se ukázal postřik solemi vápníkuběhem vegetace. Všeobecně se doporuču-je 4 až 6 postřiků. S postřiky začínámev druhé polovině července. Do velikostiplůdků o průměru 2 cm se nedoporučujípostřiky kvůli nebezpečí rzivosti a drsnostislupky. Postřiky se opakují v intervalu10-14 dní.

chlorid vápenatý a ledek vápenatý. Chloridvápenatý je na trhu jak v tuhé, tak zejménav kapalné formě. Je to například Calmag,Kalkosan, Kalkosol, Lamag vápník, Wuxal,SUS Kalcium a Wuxal Aminocal, kterépoužíváme podle návodu na obalu.

Pro první postřiky lze doporučit ledekvápenatý v koncentraci 0,5-1 % a zakončitpostřiky chloridem vápenatým. Ledek vápe-natý je na trhu dostupnější a cenově přízni-vější. Současně upozorňujeme, že pro tytoúčely nelze použít ledek amonný s vápen-cem, který obsahuje 27 % N.

HořčíkTato základní živina je důležitá pro dobrý

stav listů ovocných stromů. Ke hnojení dopůdy se v závislosti na půdní reakci použí-vá buď kieserit (síran horečnatý s 27 %MgO) nebo vápenatá hnojiva s obsahemhořčíku (dolomitické válence).

Je však třeba uvést, že dostatečné množ-ství hořčíku v půdě není ještě zárukou jehodostatečné dostupnosti pro ovocné stromy.Proto se hořčík doplňuje postřikem na listbuď ve formě hořké soli (síran horečnatýs 16 % MgO) v koncentraci 2-3 % neboMgNsolu, dusičnanu horečnatého v kon-centraci 0,5-1 %. Typickým příznakemnedostatku hořčíku je žluté zbarvení listovéplochy mezi nervaturou, které je častopravidelně rozmístěno po obou stranáchhlavní žilnatiny (například listů jabloní).Později tyto žlutě zbarvené části listů hněd-nou a odumírají. Zejména u přeroubova-ných jabloní pak dochází i k předčasnémuopadu starších listů, takže letorosty jsou odzákladu holé.

Stopové prvkyNa rozdíl od základních živin je mimoko-

řenová výživa hlavní způsob dodávánístopových prvků. Je při tom zapotřebípoměrně malých množství, aby se plněpokryla celková potřeba ovocných stromů.Nedostatek stopových prvků (latentní, aletaké viditelný) má značný význam a můževést ke snížení kvality a výnosů ovoce.Jejich nejčastějšími příčinami jsou přílišvysoká hodnota pH půdy (vápenité půdy) aobsahu fosforu nebo sucho.

19

BorVelký vliv na příjem boru rostlinami mají

povětrnostní podmínky. Deficit boru u ovoc-ných stromů se projevuje nepravidelnýmrůstem plodů. U jablek je to křenčení au hrušek kaménčitost. Křenčení jablekvzniká vždy při nedostatku srážek v červnua červenci. To se někdy zaměňuje s hoř-kou pihovitostí (viz vápník). Při křenčeníjsou hnědavé skvrny rozsety dosti rovno-měrně hluboko v dužnině plodu u jádřince.Korkovitá místa mají velký průměr (5 až8 mm). Jablka mají fádní chuť a plody jsoudeformované (hrbolaté a popraskané).

Nedostatek boru zřejmě spolupůsobíu peckovin, hlavně u broskví. Špatný vývinpecek, jejich praskání, které se projevuje ipraskáním plodů. Velice potřebné jsoupostřiky borem pro bobuloviny, u malin setěmito postřiky předchází odumírání výho-nů a pupenů. Jahody jsou též náročné nabor, postřiky zabraňují výskytu nevyvinu-tých plodů.

Bor podporuje oplodňování květů a neníškodlivý pro včely. Postřiky ovocnýchplodin brzo na jaře v období jarních mrazí-ků snižují účinek mrazu. Při deficitu boruu ovocných dřevin se doporučují tři postřikyboraxem (tetraboritan sodný) v koncentraci0,2-0,3 %: první ošetření během otevíránípupenů, 2. a 3. ošetření po 15 dnech. Lzepoužít také listová hnojiva Hydroplus Bórnebo Borosan Forte.

ŽelezoNedostatek železa se vyskytuje přede-

vším na alkalických půdách s vysokýmobsahem uhličitanu vápenatého. Častojsou to zahrádky, kde se používá pálenévápno k hubení mechu v trávníku. Nedo-statek železa také zesilují vysoké dávkyfosforu. Nedostatek železa patří bezpochy-by k nejhůře odstranitelným chorobámz nedostatku živin.

Příznaky nedostatku jsou typické tím, ženejmladší listy jsou světle zelené a pozdějižloutnou, jedná se o typickou chlorózu.Chlorózou často trpí broskvoně, třešně,jabloně, hrušně, švestky, slívy, réva vinnáa drobné ovoce. Chlorózu (jinak také bled-

ničku nebo žloutenku) musíme považovatza závažné onemocnění.

Na vápenitých půdách bychom měli dbátna výběr vhodných podnoží u broskvoní ahrušní. Citlivé jsou broskvoňové semenáčea kdoule. Lehký a střední nedostatek lzeodstranit cheláty železa (např. Tenso Fe).

U silných chloróz musíme zvolit úpravupůdy. Patří sem hluboké kypření, dostateč-né organické hnojení dobře zetlelým chlév-ským hnojem nebo zralým kompostem,dostatečné hnojení draslíkem a méněfosforu, úprava hodnoty pH (okyselenípůdy) a pěstování hlubokokořenících rost-lin na zelené hnojení.

Při listovém hnojení můžeme začít sezelenou skalicí. Je sice méně účinná, aleje laciná a běžně dostupná. Používá sek zálivce a k postřiku během vegetacev koncentraci 0,2-0,4 % maximálně 1x.Nejvhodnější jsou chelátové přípravky,např. Hydroplus železo, Tenso Fe či Fero-sol.

ManganZvláštní význam u jádrového ovoce má

vliv manganu na kvalitu plodů. Již při jeholatentním nedostatku je brzděn příjemvápníku a tak se později podporuje výskythořké skvrnitosti. Praktický význam máu jabloní špatné vybarvení plodů, napříkladu odrůdy Jonagold, nedostatečnou červe-nou krycí a zelenou základní barvou.

Nedostatek manganu u jabloní se vysky-tuje na těžkých, silně mulčovaných vápeni-tých půdách po delším období suchas následujícími silnými dešťovými srážka-mi. U všech ovocných druhů se projevujechlorózou mezi nervy listů, přičemž narozdíl od nedostatku železa zůstává kolemnervů širší zelený pruh. Starší listy jsouvětšinou silněji napadeny než mladší listy.U jabloní se doporučuje za 6 týdnů poodkvětu několik postřiků 0,3 % roztokemsíranu manganatého v intervalu 10-14 dnů.Podle návodu lze použít Hydroplus Man-trac nebo Mangan Forte.

ZinekK rostlinám, které poměrně snadno trpí

nedostatkem zinku, patři také ovocné

20

stromy. U nich je brzděn růst letorostů,mladé výhonky snadno namrzají a předčas-ně odumírají. Listy jsou menší, úzké anahloučené, a jsou šedozelené, někdychlorotické a předčasně opadávají.

K postřiku na list lze použít síran zinečna-tý v koncentraci 0,1-0,2 % hlavně v doběod stádia růžového poupěte do koncečervna. Většinou postačí dva až tři postřikyna list, aby byla pokryta roční potřeba.

Koncentráty stopových prvkůProtože při zásobování stopovými prvky

nechybí často pouze jedna živina, bylyvyvinuty kombinace několika stopovýchprvků. V současné době jsou na našemtrhu dvě směsi stopových prvků - Mikro-komplex (Cu, Mn, Zn) a Tenso Coctail (B,Ca, Cu, Fe, Mn, Mo, Zn). Dříve velmi oblí-bená Mikrola se už delší dobu nevyrábí.

SouhrnOptimální příjem živin u mimokořenové

výživy je při teplotě ca 20 °C. Při teplotáchnad 25 °C a pod 15 °C příjem živin listysilně klesá. Menší vlhkost vzduchu a zvyšu-jící se teplota zpomalují příjem živin listy.Déšť bezprostředně po postřiku snižujenebo anuluje účinek. Nejvhodnější dennídobou pro aplikaci mimokořenové výživy jebrzo ráno nebo v podvečer za bezvětrnéhopočasí. Úspěšně lze využít i oblačné dny,kdy neprší. Vhodná je především v ranémobdobí vegetace a během hlavního růstu,kdy listy nejsnadněji přijímají živiny. Vevětšině případů je to delší období meziposledním postřikem a sklizní plodiny.

Výjimkou je aplikace solí vápníku protihořké pihovitosti jabloní. Zde se uvádí jakoposlední termín ošetření 14 dní před skliz-ní. Ten bychom měli dodržet rovněž přiaplikaci stopových prvků.

Obecně lze uvést, že mimokořenovávýživa představuje významnou pomoc, jakdosáhnout vyrovnané hnojení ovocnýchdřevin. Vhodná kombinace půdní a listovéaplikace hnojiv založená na rozborechpůdy a podle vnějších příznaků na rostli-nách má velký význam.

Ing. Miroslav Kalina, CSc. Územní sdružení ČZS Litoměřice

MONILINIÓZY

Pod pojem "moniliniózy" nebo též "moni-liózy" se zahrnují choroby ovocných dřevin,které jsou způsobovány mikroskopickýmihoubami z rodu Monilinia (anamorfní nebolinepohlavní či imperfektní stádium je Moni-l ia). Prakticky se jedná o dva druhy - M.fructigena a M. laxa. Která z těchto hubnapadá to které ovoce a v jakých maličkos-tech se odlišují příznaky není však z prak-tického hlediska podstatné. Důležité je, žechoroby způsobované těmito houbami patřík těm nejzávažnějším chorobám ovocnýchdřevin.

Původci monilinióz přezimují v pletivechnapadených částí. Všeobecně je známo,že přezimují na napadených mumifikova-ných plodech, především na těch, kterézůstaly "přilepeny" v korunách, ale i natěch, pod stromy nebo na různých sklád-kách. Přezimují však i v napadených vět-vičkách. Na jaře se pak výtrusy hub pomo-cí vzdušných proudů dostává infekcez těchto zdrojů na květy, které infikují a topředevším při nízkých teplotách (pod15 °C) a vyšší vzdušné vlhkosti nebo připřímém ovlhčení květů. V tuto dobu a zatěchto podmínek pak vzniká moniliniováspála, která se projevuje nejprve hnědnu-tím, zasycháním a odumíráním květů.Infekce pak přerůstá z květních orgánů doletorostů, které postupně zavadají aodumírají. Většinou se na nich vyskytuje ivýrazný klejetok. Moniliniová spála sevyskytuje především u višní a meruněk,v podstatně menším rozsahu ale i na ostat-ních peckovinách, zejména na třešních,mandloni obecné, ale i na slivoních. Kroměovocných druhů se běžně vyskytuje i u ně-kterých okrasných druhů, jako je mandloňtrojlaločná (Prunus triloba), višeň plstnatá(P. tomentosa) nebo mandloň nízká (P.tenella). Speciální forma patogena (Monili-nia laxa f. sp. mali) je pak příčinou ojedině-le se vyskytující moniliové spály jabloní.

Druhým projevem infekce výše uvedený-mi houbami je moniliniová hniloba plodů.Vyskytuje se většinou na zrajících plodech

21

a k infekci dochází zejména při vlhkém až nesmí zůstat na povrchu kompostů nebodeštivém počasí a teplotách vyšších než skládek. V rizikových lokalitách je lepší20 °C). V těchto případech dochází k napa- nepěstovat náchylné odrůdy, mezi které sedení plodů prakticky vždy až po nějakém u jabloní počítají např. `Bohemia ´, `Jamesmechanickém poškození. Může to být Grieve´, `Rubín´, `Spartan´ nebo `Šampi-poškození kroupami, mechanické praskání on´, u meruněk `Maďarská´, `Velkopavlovic-plodů, poškození hmyzem (především ká´ a u třešní např. `Morela pozdní´. Důleži-obaleči, ale i vosami, včelami, sršni, vrtulí tá jsou všechna opatření související s och-třešňovou a dalším) nebo ptactvem. Čas- ranou proti škůdcům, především proti oba-tou vstupní bránou jsou i strupy a praskliny lečům (nejen jablečnému a švestkovémuna plodech po strupovitosti jádrovin. Jestli- ale i slupkovým) a vrtuli třešňové a protiže se ale napadeného plodu dotýká plod strupovitostem. Významným zdrojem šířenízdravý, hniloba snadno přerůstá i na tento hniloby jsou vosy. Nejenže poškozovánímzdravý i bez toho, že by musel být nějak plodů vytváří velmi vhodné vstupní bránymechanicky poškozen. Na napadených pro infekce, ale ve svém ústním ústrojíplodech (na pokožce i v dužnině) vznikají dokonce původce hniloby aktivně přenášejíhnědé skvrny, které se rychle rozšiřují, a z plodu na plod. Nejvhodnější ochranoupostupně celý plod hnije a mumifikuje. Na proti vosám je jejich vylapávání na pivo.povrchu plodů se vytvářejí světle béžové Přímou likvidaci vosích hnízd postřikemkoncentricky uspořádané nebo světle šedé nějakým vhodným insekticidem lze doporu-"polštářky" (sporodochia). Často dochází čit pouze v nočních hodinách, a to ještěk moniliové hnilobě jablek až v průběhu velice opatrně. Skladovaná jablka je třebaskladování. V těchto případech jsou však často prohlížet a odstraňovat z nich napa-příznaky zcela odlišné - plody jsou hladké dené plody. Zejména meruňky a višně(bez sporodochií), lesklé, kožovité, hnědé vyžadují prakticky každoročně chemickénebo černé. V tomto případě se pak mluví ošetření proti moniliové spále, zejménao tzv. černé nebo skládkové formě monili- když v době květu je deštivé počasí aniové hniloby. Protože i v těchto případech teploty jsou nižší než 13 °C. V tomto přípa-dochází k přenosu infekce kontaktem na dě je vhodné na začátku květu použít pří-sousední plody, je třeba skladované ovoce pravky Baycor 25 WP, Horizon 250 EW,často prohlížet a napadené plody včas Kumulus WG (jen meruňky), Rovral Aqua-odstraňovat. Moniliniovou hnilobou plodů je flo (třešně, višně), Sporgon 50 WP, Talentnapadáno jak jádrové ovoce (jablka, hruš- (jen višně) nebo Teldor 500 SC. V případě,ky, kdoule), tak prakticky všechny běžně že po dobu kvetení je chladné a vlhképěstované peckoviny. Hniloba se však počasí, je možné ošetření zopakovat přimůže vyskytovat i na jeřabinách, plodech dokvétání. Ošetření chemickými přípravkyaronie nebo na lískových oříšcích. proti moniliové hnilobě se již tak často

Základem ochrany proti oběma projevům nedoporučuje a je opodstatněné přede-moniliniózy je prevence. Ovocné dřeviny by vším po poškození kroupami nebo přiměly být pěstovány na vzdušných a slun- nadměrném výskytu vos (tzv. vosí roky).ných lokalitách a taktéž porosty a koruny Protože v těchto případech se ošetřují jižstromů by měly být vzdušné. Všechny zrající plody, je třeba vždy striktně dodržo-napadené plody, ať jsou na stromech nebo vat ochranné lhůty (OL). Pro tento účel jepod stromy, jakož i napadené větvičky je možné použít přípravky Baycor 25 WP (jentřeba vhodným způsobem likvidovat. Mo- meruňky, OL 35 dnů), Horizont 250 EWhou přijít do kompostů, ale jen za předpo- (jen peckoviny, OL 7 dnů), Rovral Aquaflokladu, že jsou dostatečně převrstveny (třešně, višně, OL 14 dnů), Talent (jenvhodným materiálem, např. zeminou nebo meruňky, OL 14 dnů) a Teldor 500 SCposečenou trávou. V žádném případě však (višeň, třešeň, slivoň, meruňka, OL 3 dny).

22

V případě jabloní a hrušní jsou proti molili- roubovat na větev klasické hrušně roubniové hnilobě účinné i přípravky, které je asijské a rozdíl "bije do očí".zde možné použít pro pozdní ošetření proti K přednostem tohoto druhu patří odol-strupovitosti (např. Discus - OL 35 dnů, nost i proti dalším onemocněním: strupovi-Merpan 80 WG - OL 28 dnů nebo Zato 50 tosti, monilióze, kaménčitosti, minimálněWG - OL 14 dnů). trpí červivostí. Snad jen mera hrušňová a

Ing. Jaroslav Rod, CSc. občas mšice se objevují. Prakticky je mož-

O ASIJSKÝCH HRUŠNÍCH

Většina zahrádkářů o nich jistě slyšelanebo četla (Zahrádkář 12/2009, 12/2010).Plody mají převážně jablkovitý tvar, protose ujal lidový název jablkohrušky či jablko-vé hrušky. Prodejce je řadí mezi exotickéovoce, nabízeny bývají pod názvem Nashi.

Co zaujme pěstitele, je výborný zdravotnístav, velké, čisté listy, brzká a hojná plod-nost, čisté plody, které předčasně neopa-dávají. Na jaře stromy svítí velikými, sně-hově bílými květy.

V době, kdy Evropu trápí vážná houbováchoroba hrušní - rzivost hrušně (Gymno-sporangium sabinae) jeví se genetickyodolné asijské hrušně nadějnou variantou.Zejména v zahrádkových osadách a přído-mních zahradách bývají stromy klasickýchhrušní koncem léta celé rezavé, při vlhčímpočasí bez jediného zdravě zeleného listu.To "vykvétají" rozmnožovací orgány rzihrušňové. Na svrchní straně listů se objevíoranžové skvrny, na spodní straně pohár-kovité prášilky, připomínající rakovinnénovotvary. Choroba se "stěhuje" prostřed-nictvím výtrusů na druhého (zimního)hostitele, především na jalovec prostřední(Juniperus media), jalovec čínský (J. chi-nensis), jalovec chvojka (J. sabina) a jalo-vec skalní (J. scopulorum). Na jaře přirašení hrušní je "stěhování" choroby zaseopačné. V místech, kde se vyskytují tytočasté druhy jalovců, lze ochránit hrušněpomocí chemie např. (BAYCOR 25 WP,NOVOZIR MN 80 NEW, POLYRAM WG,PUNCH 10 SC a TALENT, postřik prove-deme před květem a po odkvětu), nebovolit ekologické řešení - zkusit odolnéasijské odrůdy. Pro vyzkoušení stačí na- skupiny odrůd:

né pěstovat asijské hrušně bez chemickéochrany. Problémem není ani opylování.Většinou jsou cizosprašné a opylují ses evropskými hrušněmi, kvetoucími vestejnou dobu. Pro pěstování jsou vhodnýmipodnožemi semenáče klasických i asij-ských hrušní, méně vhodné jsou podnožekdouloňové. Zajímavé je, že semenáčkyasijských hrušní jsou asi v padesáti pro-centech bez příznaků rzi, zbytek napadeníje v různé intenzitě. Svědčí to o sprášenís evropskou odrůdou. I když převážnávětšina dostupných odrůd asijských hrušnírzí netrpí, výjimky potvrzují pravidlo: příklad-ně odrůdu Snow Flower, rez napadá.

Asijské hrušně jsou méně náročné nastanoviště, než klasické a ve dřevě jsou imrazuvzdornější. Ani na řez nemají zvlášt-ní požadavky, snad potřebují jen hlubšíkrácení.

Jako u všeho, mají tyto hrušně i svéslabší stránky: chuťově jsou odlišné odklasických, pro našince nové chuti, některése zajímavým aromatem, šťavnaté a slad-ké ("sladká voda"), chybí jim máslovitákonzistence, na niž jsme u hrušek zvyklí.Není to závada, jen rozšiřují paletu ovoc-ných chutí. K dalším slabinám patří přeplo-zování. Pokud neprovedeme včas probír-ku, plody jsou drobné a v dalším rocečekejme slabší úrodu. Nelze opomenouttaké přezrávání plodů. Při delším skladová-ní plody nehniličí, ale dužnina hnědne adostává alkoholovou chuť.

Asijské hrušně nejsou u nás úplnounovinkou. Již v 90. letech je na jižní Mora-vě vysazoval Ing. Kůr (v Písečné u Vraco-va), profesor Řezníček (v Lednici), nebo J.Dětský (Prostřední Bečva a okolí Rožnovapod Radhoštěm). Šlechtí se nejvíce v Ja-ponsku a Číně. Uváděno je cca 150 odrůd.Podle charakteru slupky rozlišujeme dvě

23

1 žluté (žlutozelené) s hladkou slupkou: k ekologickému pohledu a nutnosti střídáníShinseiki Nisisliky, Nijisseiki Juli, Mansa- pěstovaných rostlin na dosti omezenémmgit, Haengsu, Mansam, Zungsu, Julka místě, není toto pravidlo příliš zohledňová-(česká), Rafzas (švýcarská), no. Nicméně pohled třeba na gladioly mezi

2 hnědé (bronzové), rzivé: Kumoi, Hosui, hlávkami raného zelí ve mně nevzbuzujeChojuro, Kosui, Shinko, Okusankichi, nadšení. Určitý pořádek na zahradě určitěPugsu, Tama, Sinsu, Hosen. působí dobře. Naštěstí existují ovocné

a další, málo vyzkoušené: Niitaka, Imamu- druhy (a také zeleninové), které přinášejíraakiI, Shinset, Hakko, Yakum, Kunt- užitek a přitom jsou i krásné. Tyto rostlinyChant-Chojin Zhuili, Osa Gold, Tsu-Li, jsou přímo předurčeny k tomu, abychom jeYah-Li, Yuan Huang. umístili někam mezi ovocný sad a okras-

Odrůdy podle zrání dělíme na letní: Hosui, Juli, Tama,podzimní: Julka, Nijisseiki, Kosui, Shinsui,

Niitaka, Rafzas, Shinseiki, Haengsu,Sinsu, Mansamgit,

zimní: Chojuro, Kumoi, Shinko, Ping Su,Okusankichi.Genetická odolnost asijských hrušní vůči

rzi na straně jedné a pouze průměrné chutiplodů oproti klasické chuti evropskýchhrušní je výzvou pro šlechtitele. Ideální dítětěchto dvou rodičů (kříženec či hybrid) bymělo mít evropskou chuť a asijskou odol-nost. První křížence už ovocnářská veřej-nost zaznamenala, příkladně švýcarskéodrůdy: Rafzas (Madame Verte x Kumoi),která je u nás málo vyzkoušená. Benita(Generál Leclerc x Hosui), chuťově blízkáevropským, ale bohužel trpí rzivostí hrušnía nesplnila očekávání. Na trhu nyní anizdaleka není větší výběr odrůd (např.FYTOS Plzeň nabízí jedinou Nutiiku), je tootázka času. Pro amatérské ovocnáře všaknení problém si zajímavý druh naroubovat.O rouby na otestování se podělí pokročilej-ší zahrádkáři či ovocnářské instituce.I pálenka z asijských hrušní je prý výborná!

Ing. Ladislav Zahradníkpěstitelská komise RR ČZSÚS ČZS Jindřichův Hradec

OVOCNÉ DRUHY JAKO OKRASNÝ PRVEK ZAHRADY

Není tomu tak dlouho, co se naše zahra-dy přísně členily na část ovocnářskou,zelinářskou a okrasnou. Dnes vhledem

nou zahradu.Každý jistě potvrdí, že pohled na třešeň

kvetoucí v máji a zrající v červenci jeúchvatný. Také další ovocné stromyzejména hrušně, červenolisté jabloně ibroskve, sladkoplodé jeřáby, oskeruše,mandloně či turecká líska mají své kouzlo,ale přece jen jsou to dřeviny mohutné a pronaše zahrádky hůře upotřebitelné. Mezibylinami je ovocem jedině jahodník, prookrasnou zahradu by snad přicházel v úva-hu červenokvětý nebo měsíční.

Zaměříme proto pozornost zejména nakeře. Nebudeme se zde jednotlivými druhyzabývat do hloubky, ale uděláme si jakýsiabecední přehled možností.

Actinidia, aktinidie (kiwi)Mohutné převážně dvoudomé (samostat-

né rostliny samičí a samčí) ovíjivé liánys vejčitými listy, které pocházejí z východníAsie. Celkem je kolem 30 druhů. Běžně seprodávají pod názvem kiwi plody druhuActinidia chinensis (aktinidie čínská). Ovo-ce se dováží např. z Itálie. Tato rostlina seu nás ve školkách poměrně často pěstuje,ale plodící ji tak snadno neuvidíte (Praha,botanická zahrada Na Slupi). Teplomilnárostlina namrzá ve dřevě, v květu a i plodyna podzim.

Druh Actinidia arguta (aktinidie význač-ná) je popínavá dřevina dorůstající poletech snadno výšky 5 i více metrů, výhonyse dají vést též vodorovně. Kovová nebodřevěná konstrukce nemusí být hustá,konstrukční prvky postačí na vzdálenost50 cm, ale musí být pevná. Tato aktinidiese dá navést také na okraje prosvětlenýchstromů, kde je pak zajímavá převislými

24

výhony. Rostliny pochopitelně nevysazuje- řům lehký vzhled. Listy jsou vejčité. Z ok-me ke kmenu, neboť zde je půda utužená rasného hlediska jsou důležité menší bíléa suchá. Z aktinidie význačné lze na kon- květy v hroznovitých květenstvích, které sestrukci vytvořit kompaktní neprůhlednou objevují uprostřed jara. Květů bývá velkéstěnu, na které několikrát během vegetace množství a jde o záplavu bílé barvy. Poz-zkracujeme letorosty. Pochopitelně, čím ději jsou keře zase obaleny drobnými pur-více řežeme, tím se objevuje méně plodů. purovými až černými ojíněnými malvička-Okrasná hodnota ovšem spočívá zejména mi, jež však dost brzo opadají. Konečněv zelené ploše, bílé květy jsou v ní ukryté. okrasnou hodnotu má i podzimní zbarveníPlody velikosti angreštu pak jsou také listů do červena.celkem nenápadné s výjimkou červenoplo- Muchovníky se v poslední době stáledých odrůd (např.`Hardy Red´ či `Ken´ více prodávají jako málo známé, perspek-s Red´). tivní (indiánské) ovoce. Jedlé plody jsou

Největší okrasný význam má určitě Acti- v různé míře šťavnaté i suché a moučnaté,nidia kolomikta (aktinidie kolomikta nebolia. amurská). V porovnání s aktinidií význač-nou je tato slabšího vzrůstu a dorůstá jendo 3 m; méně se i ovíjí. U samčích jedincůje zejména na počátku léta nápadná různěvelká skvrna u špičky listové čepele barvy Dřevina je tolerantní k různým podmín-bílé či narůžovělé. Také zde nejsou květy kám. Snese sice i půdy mokré, ale v suš-a plody z okrasného hlediska významné. ších se listy na podzim lépe vybarvují.

Actinidia arguta i A. kolomikta jsou rostli- Vhodné jsou půdy hlinité s neutrální reakcí,ny na stanoviště nenáročné. Místo výsadbyovšem volíme chráněné před větry; můžeto být na slunci, avšak i v polostínu. Půdaje vhodná hlinitá, propustná, humózní ahlouběji propracovaná. Z těchto lián lzevytvořit zelenou oddělující stěnu, ve kterévystříháváme vstup nebo výhled do dalšíčásti zahrady. Aktinidie jsou také vhodnépro překrytí a zastínění zahradní besídky.Vyžadují průběžné zmlazování a odstraňo-vání vnitřních suchých větví. Při výsadbě jetřeba uvážit, že jde o mohutné rostliny.

Aktinidie mají ve velké oblibě kočky,které na nich něco cítí; zatímco my nedoká-žeme žádnou vůni najít. Vřele proto dopo-ručuji chránit hlavně čerstvě vysazenérostliny před okusováním a broušenímdrápků.

Amelanchier, muchovníkMuchovníky patří do čeledi rostlin růžovi- ních účinků, například schopnost léčit

tých; jsou dosti příbuzné jeřábům. Většinou křehkost krevních kapilár a zvyšovat pruž-se jedná o vyšší keře. Asi 25 druhů roste nost cév. Snižuje LDL cholesterol, také jeskoro výlučně v Severní Americe; jen jeden významná jeho antioxidační aktivita adruh v Evropě a jeden ve východní Asii. zesiluje účinek vitamínu C.Pro muchovníky jsou charakteristické Černý jeřáb je úhledný okrasný keř veli-poměrně tenké větve, které dodávají ke- kosti rybízu. Květ je krásně bílý, vejčitý list

sladké i mdlé. V nabídkách ovocnýchsazenic (často chybně označovaných jakoborůvky) se můžeme setkat hlavně s kulti-vary druhů: Amelanchier alnifolia, A. cana-densis, A. lamarckii.

ba spíše vápenatější; není potřeba přidávatrašelinu. Stanoviště na slunci i v polostínu.Muchovníky jsou u nás dobře mrazuvzdor-né, málo trpí i okusem zvěře. Řez dělámejen občas při zmlazování. Rostliny je vhod-né vysadit do okrasné části zahrady doskupin či řad se stejně vysokými keři. Hodíse i do vyšších a méně intenzivně stříhaný-ch živých plotů.

Aronia, arónie, temnoplodecArónií jsou známy tři druhy rostoucí

v Severní Americe. Jedná se o opadavé,nevelké keře. Již pevné místo mezi ovo-cem má arónie černoplodá častěji nazýva-ná černý jeřáb (Aronia melanocarpa).Velmi zdravé plody se dají v kuchyni upo-třebit na marmelády nebo i dobře sušit.Obsahují rutin, který patří mezi bioflavono-idní glykosidy. Má řadu pozitivních zdravot-

25

se barví na podzim do červena. Plody mají Ty mimo naše nejteplejší oblasti budouúhlově černou barvu a jsou na keři dobře sice malé a pro kuchyň méněcenné, napatrné až do doby, než se je rozhodnou kráse jim to však neubere.sklidit kosi. Pro přiblížení očím se arónie Rozšíření kaštanovníku setého sahá zečernoplodá často roubuje na kmínek jeřá- Středomoří místy až do střední Evropy.bu ptačího. Není to řešení nejšťastnější. V ČR není dřevinou původní, ale někdePodnož je podstatně vzrůstnější a silný byly vysazovány kaštánky. Můžeme je ikmen nevypadá dobře. Jeřáb ptačí má dnes vidět v Nasavrkách jižně Pardubictaké velkou stálou tendenci přerůstat nebo v Chomutově.arónii. Proto je potřeba, aby všímavý pěsti- Jedlý kaštan roste dobře v klimatickýchtel odstraňoval větvičky s dělenými listy, podmínkách nížin i nižších pahorkatin najakmile se objeví. slunečném místě. Půdy jsou ideální lehčí,

Arónie černoplodá je velice nenáročná a hluboké a spíše kyselé. Pokud se rozhod-patří mezi ovocné druhy, které se dajípěstovat nejvíce na sever. Poroste tedyu nás dobře i na horách. Při zastínění jsoukeře vysoké, málo větvené a i méně plodí-cí. Půda je vhodnější vlhčí a může být ikyselá. Starší keře občas prosvětlíme vyře-záním celých větví hned u země. V zahra-dě můžeme jistě černý jeřáb vysadit mezistejně vysoké okrasné keře, ale velicepěkně vynikne i samostatně umístěnýv travnaté ploše.

Občas se můžeme v nabídkách zahrad-nictví setkat také s druhem Aronia arbutifo-l ia, jehož český název by mohl znít arónieplanikolistá nebo též temnoplodec planiko-listý. Na rozdíl od černého jeřábu jsouplody této dřeviny jasně červené. Plodyjsou sice jedlé, ale trpké.

Castanea sativa, kaštanovník setý, jedlýkaštan

Možná překvapí, že se do našeho výčtuspoře rostoucích dřevin dostal mohutnýstrom. Jde o to, že se kaštanovník setý dářezem dlouho udržet jako nevelký jen tří-metrový keř.

Kaštanovník setý patří do čeledi rostlinbukovitých, s kaštanem koňským nebolijírovcem maďalem (Aesculus hippocasta-num), z čeledi rostlin jírovcovitých má tedyopravdu podobný jen ten plod; tedy kaštan.Koňský kaštan se řezem přinutit k nízkémurůstu rozhodně nedá.

Listy kaštanovníku setého jsou velké až20 cm, hrubě pilovité a určitě krásné (exis-tují i panašované kultivary). Své kouzlomají bílé jehnědy a pochopitelně i kaštany.

neme pro kulovitý soustavně řezaný tvar,je jeho nejlepší místo na samostatné vý-sadbě v travnaté ploše.

Cornus mas, dřín obecnýVětší rozkladitý, ale zvolna rostoucí keř

s vejčitými listy se divoce vyskytuje hlavněv jižní Evropě, ale i v některých oblastechEvropy střední. U nás (botanikům) jehovýskyt v lesích a stráních signalizuje teplo-milnou květenu. S dřínem se setkámehlavně v Českém středohoří, v Českémkrasu, na jižní Moravě.

Pozornost přiláká již ve velmi brzkém jarukoncem února před rašením listů mnohadrobnými žlutými květy, které hojně navště-vují včely. Keře pravidelně plodí a koncemsrpna jsou doslova červené. Okrasný vý-znam je tedy zřejmý. Jako méně známéovoce se ovšem dřín také stále více pěstu-je. Plody jsou asi 2 cm velké a uvnitř majíjedinou pecku. Dužnina je výrazně kyselá,použitelná na protlaky, případně i na kan-dování. Byly vypěstovány ovocné odrůdys poněkud většími plody a také žlutoplodé.

Dřín je keřem velmi nenáročným snášejí-cím i suchá období. Potřebuje pouze místona slunci, půdu nepříliš těžkou a mokrou.Je rostlinou vápnomilnou. Málo se ví, žedřín snáší i méně intenzivní řez a můžemez něj vysadit volněji rostoucí živý plot.Hlavní použití je z okrasného hlediskaovšem ve volném travnatém prostoru velkézahrady, kde můžeme plně obdivovat před-jarní květ. Pod dřín je výhodné vysadit jarníkvětiny, jako jsou jaterníky, talovíny, sně-ženky, ladoňky a četné další.

26

Corylus avellana, líska obecná Ficus carica, fíkovník smokvoňU nás všude hojně rozšířený keř má Pro naše zahrady je dřevinou vysloveně

nejen odrůdy s velkými a kvalitními oříšky, exotickou. Pro ovoce se dá pěstovat jen veale taky formy s listy a oříšky červenými, zvlášť mikroklimaticky vhodných podmín-které jsou ovšem též vhodné k jídlu. Tyto kách, ale pouhý fíkový list je velmi dekora-lísky jsou tedy ideální k propojení užitkové tivní prvek na zahradě. Tvorba plodů aa okrasné zahrady, zatímco u forem převis- opylovací poměry jsou jistě velmi pozoru-lých nebo s kroucenými větvemi upotřebe- hodné, ale nyní se jim věnovat nebudeme.ní v kuchyni čekat nemůžeme. Ve Středomoří se setkáme s fíkovníky i ve

Líska je keř vysloveně nenáročný a vhod- tvaru stromu, u nás ovšem často dřevinaný pro každou obvyklou zahradnickou zmrzá až k zemi; pak do konce léta naros-spíše vlhčí půdu. Roste sice i v polostínu, te jako keř dva až tři metry.ale červená barva listů pak už tak moc Pro fíkovník na zahradě vybereme místonevynikne. Dále si musíme uvědomit, že někde u jižní zdi s hlinitou, výživnou, vápe-červenolisté lísky rostou vždy o něco mé- nitou a hlubokou půdou. Silné rostlinyně, než normální zelené. Není tedy vhodné vysazujeme koncem jara raději hlouběji,volně ty červené namíchat mezi zelené do aby do zimy dobře zakořenily. Před zimouživého plotu. Lépe působí, pokud uděláme je nezbytná ochrana větší vrstvou kom-výsadbu červenolistých lísek samostatně. postu. Místo na zahradě volíme blízkoTento plot může navazovat na obvyklý cesty, kde bude fíkovník překvapovat ná-zelený, ale v nižší výšce a zahajovat okras- vštěvníky.nou část zahrady.

Cydonia oblonga, kdouloň obecnáKeř případně nízký menší strom má bílé

až světle růžové květy a výrazné 5 až 7 cmvelké plody. Tyto řídce plstnaté malvicejsou zpočátku žlutozelené a až k podzimudostávají výraznou žlutou barvu. Aromatic-ké plody zůstávají v našem klimatu častotvrdé, v syrovém stavu nejedlé, ale někdyse rozvařují a dělá se z nich po vysušenítzv. kdoulový sýr.

Kdouloň byla již ve středověku pěstovánapro užitek i ozdobu v klášterních a zámec-kých zahradách. Původní je toto ovocev západní Asii, ale díky Římanům se brzodostalo do jižní Evropy a nakonec i doteplých oblastí Evropy střední. Dnes sekdouloň v zahradnictví nejčastěji využívájako slabě rostoucí podnož pro některéodrůdy hrušní, což nás upozorňuje napříbuznost obou rodů.

Kdouloň je jistě dřevinou teplomilnou, alepokud ji nechceme využívat v kuchyni anevyžadujeme kvalitní vyzrávání plodů, dápěstovat v obvyklých klimatických a půd-ních podmínkách. Napomáhá tomu i pozd-ní nakvétání, jimž uniká mrazům. Z okras-ného hlediska se hodí hlavně do většíchzahrad, kde může ukončovat prostor.

Hippophae rhamnoides, rakytník řešetlá-kovitý neboli úzkolistý

Keř je rozšířen v západní Evropě přimořském pobřeží a dále pak v některýchasijských pohořích. Dřevina je dvoudomá.Znamená to, že jsou keře samičí nesoucíovoce a jiné samčí poskytující pyl na opy-lování. Rakytník je dřevinou až krutě trnitous listy úzce kopinatými a nažloutlými nená-padnými květy. Rakytník získává ovšemstále větší oblibu pro své dužnaté léčivéplody. Na keřích se objevují v kompaktníchplodenstvích těsně kolem větviček v srpnuči září; vydrží dlouho do zimy. Plodů jevelké množství a jejich oranžová barva zářína dálku.

Rakytník je sice nenáročný, avšak vyža-duje zásadně plné slunce. Ideální je pakpůda propustná, písčitá. Dobře roste i nanavážce či půdě neúrodné. V okrasnézahradě by se asi nejlépe uplatnila skupinaněkolika keřů, v níž bude i opylující samčíjedinec. Rakytník tvoří hojně odmladků,proto je vhodné mít jeho výsadbu nějakohraničenou.

Mespilus germanica, mišpule obecnáKeř nebo menší strom z čeledi růžovitých

je rozšířen v přírodě od jihovýchodní Evro-

27

py po Irán. Listy jsou úzce eliptičné, bílé davé. Bílé květy ovšem docela odpovídajínepříliš výrazné květy se v listech ztrácejí. naší představě kvetoucích citronů neboDůležité jsou až kulovité rezavě hnědé pomerančů a také příjemně voní. Plod jemalvice 3 až 5 cm velké s charakteristic- jakási asi 4 cm velká mandarinka. Nejedlá,kým výrazným kalichem. suchá uvnitř, ale krásná. V našem klimatu

Mišpule byla v nejteplejších oblastech dřevina obvykle dorůstá výšky kolem třechČech a Moravy pěstována již od 12. století. metrů.Jako ovoce se dají svíravě trpké plody Pro výsadbu pochopitelně vyberemepoužít až po promrznutí. Rostlina je sice místo chráněné a teplé. Tak jako jiné citru-teplomilná, ale z hlediska půdních i vláho- sovité rostliny i citronečník vyžaduje kyse-vých poměrů nenáročná. Pro uplatnění lou půdní reakci; proto přidáme rašelinu.v okrasném zahradnictví vyžaduje dostatek Rostlina exotického vzhledu si zasloužíprostoru. Musíme si uvědomit, že plody místo, kde dobře vynikne. Tedy třebabudou viset na větvích i po opadu listí až blízko cesty, domu či besídky.do zimy. Pěkný je pohled na celý keřz určitého odstupu.

Morus, morušeMoruše jsou docela mohutné stromy

pocházející zejména z východní Asie.Pěstování moruší má základní význam prozískávání přírodního hedvábí, protože listyslouží jako potrava bourci morušovému.Květy jsou nenápadné, plody jedlé, sladko-kyselé. Připomínají maliny nebo ostružinya jsou barvy bílé, růžové, fialové až skoročerné. Plody jsou ukryty pod listy.

Význam z okrasného hlediska mají tedyzejména typické hluboce dělené listy. Proudržení malého tvaru vhodného do zahrád-ky je důležité, že moruše dobře snáší řez adají se vytvořit keře různého tvaru; ba inepravidelný živý plot.

Oxycoccus macrocarpum, klikva velkoplodá

Tato americká příbuzná brusinky posky-tuje červené jedlé bobule podstatně větší.Plazivý stálezelený keřík potřebuje vydatnýpřídavek rašeliny. Navíc jde o rostlinuvysloveně vlhkomilnou. Z okrasného hle-diska je zajímavá stálezelenost a zejménatemně červené bobule, které leží na zemidlouho do zimy. Klikva velkoplodá je vhod-ná třeba na okraje zahradních jezírek jakopůdní kryt.

Poncirus trifoliata, citronečník trojlistýNa první pohled je patrné, že tento keř je

blízce příbuzný citrusům, pro které sloužíněkdy jako podnož. Druh pochází z Korejea severní Číny. Listy jsou trojčetné a opa-

Ribes aureum, meruzalka zlatá, meruzalka velkoplodá

Také tento nevelký keř ze Severní Ameri-ky stojí za povšimnutí. Zahradníci me-ruzalku zlatou dobře znají a používají ji nakmínky stromkových angreštů a rybízů.Byly také prošlechtěny odrůdy, u nichž sesklízejí koncem léta černé bobule a využí-vají se v kuchyni asi jako rybíz. Z okrasné-ho hlediska jsou pozoruhodné docelanápadné žluté květy. Několik meruzalekv samostatné výsadbě může vypadatzajímavě.

Rubus, ostružinaOstružiny jsou i z okrasného hlediska

docela použitelné rostliny, mám nyní namysli ty beztrnné s dlouhými šlahouny.Musíme je pochopitelně řádně ošetřovat,tedy vyřezávat odplozené výhony. Na jařeje pak třeba výhony vějířovitě vyvazovat,aby pravidelně pokryly opěrnou konstrukci.Z ostružin vznikne během vegetace zelenástěna, která může tvořit předěl mezi užitko-vou a okrasnou zahradou.

Vaccinium corymbosum, borůvka kanadská, zahradní, chocholičnatá

Nyní již známý a oblíbený ovocný druh.Sazenice se u nás hodně prodávají, alevzhledem k tomu, že pěstitelé nevěnujírostlinám speciální péči, jen málokdy do-růstají do dvoumetrové výšky. Je třebavytvořit a udržet kyselou půdní reakci (hoj-ným přídavkem rašeliny), vydatně zalévat,hnojit kyselými hnojivy a probírkově zmla-zovat vyřezáváním starých větví.

28

Toto ovoce je již hodně prošlechtěno. ny výpěstky, už jen zřídka většinou jenSetkáme se tedy s odrůdami lišícími sevelikostí bobulí, dobou zrání i velikostíkeřů. Rostliny jsou docela dekorativní bílý-mi květy, modrými, ojíněnými plody, ale ičerveně probarvenými listy na podzim.Můžeme je tedy umístit mezi okrasné dřevi-ny, třeba azalky, což nám usnadní uspoko-jit nároky na kyselou půdu. Dbáme, aby ipři takovém umístění na zahradě mělydostatek světla.

Vaccinium vitis-idaea, brusinka obecnáZnámý jen asi 15 cm vysoký stálezelený

keřík roste v Evropě a Asii v chladnýchoblastech. Brusinka obecná tvoří porostyna půdách ještě kyselejších a na živinychudších než kde rostou borůvky. Nalezne-me ji roztroušeně spíše v horách. Bobulkytrpké chuti jsou červené. V kuchyni sloužíjako doplněk k masům. Z evropských rakytníku vyskytuje v okolí Baltického abrusinek vznikly výběrem kultivary, kterémají více najednou dozrávajících plodů akompaktnější vzrůst.

Půdu upravujeme stejně jako u kanad-ských borůvek velkým přídavkem rašeliny.Výhodné však je, že stačí upravovat jen dohloubky 20 cm. Pro kvetení vyžadují bru-sinky slunečné místo. Rostlina je ozdobnávlastně po celý rok svými tuhými, stálezele-nými listy. K tomu musíme ještě přidat bílékvěty a červené bobule. Brusinku vysazu-jeme na místo dobře viditelné na okrajbotanických rododendronů, vřesů či vřesov-ců. Hodí se i na vybrané místo do skalky.

RNDr. Jiří Žlebčík, VÚKOZ Průhonice

RAKYTNÍK NA ZAHRÁDCE

Plody, semena a listy rakytníku řešetláko-vého (Hippophae rhamnoides), výrobkyz nich, jejich nutriční hodnota i samotnékrásné, dekorativní rostliny, jako dvě solité-ry i ve skupině, jsou více než 30 let předmě-tem zájmu také nás zahrádkářů. Čas odčasu se objeví fundovaný příspěvek v od-borném tisku, ale častěji jsme informovánio jeho účincích ve výrobcích alternativnímedicíny. Nám zahrádkářům jsou nabíze-

označované pouze rakytník. Přitom školkař-ské firmy dnes prodávají i velmi kvalitníodrůdy. Za vyšší kvalitu některých nabíze-ných odrůd rakytníku řešetlákového sednes považuje právem malá, krátká stopkaplodu, která usnadňuje sklizeň a ménětrnitý plodonosný obrost. Rakytník řešetlá-kový je dvoudomá rostlina. První typ rostlinvytváří ve svých květech hnědavý pyl adruhý typ rostlin má nenápadné, velmimalé žlutozelené květy s bliznou. Tytožlutozelené květy se po opylení (hnědavýmpylem prvních rostlin, rostoucích v jejichblízkost) přetvářejí v nenápadné zelenavéplůdky. Vývojem se zvětšují a v létě žlutě ižlutooranžově zbarvují. Plodem je drobnápeckovička průměrné délky 7 mm a šířky4 mm. Nejblíže k nám se původní typ

Severního moře. Z těchto typů však kultur-ní odrůdy, o kterých zde píši, nepocházejí.Samičí typ rostliny - Hergo, Frugana, Lei-kora, v poslední době také samičí typ odrů-dy Dorana, Askola - nabízené na evrop-ském trhu i u nás, byly vyšlechtěny v Ně-mecku z ekotypů, které rostou v Uralskéoblasti Ruska. Vynikají vysokým obsahemvitamínu C (více než 120 mg%), karotenu(až 14 mg%) a dalších zdraví prospěšnýchlátek (kyselina palmitová, minerální látky ajiné). Samčí typ rostlin (opylovač) Pollmixje někdy uváděn v tzv. klonech, pod ozna-čením 1-5 byl rovněž vyšlechtěn v Němec-ku. Hergo má středně silný vzrůst a plodysvětle oranžové barvy. Obsah vitaminu Cje v průměru 130 mg % a obsah karotenu10 mg%. Frugana je silně rostoucí odrůda,svým charakterem růstu vhodná k častémustříhání plodonosného obrostu. Jednoletépřírůstky jsou dlouhé, jen slabě rozvětve-né. Plody oranžové s vysokým obsahemvitaminu C i karotenu (až 14 mg %, nejvícemezi ovocnými druhy). Leikora je velmisilně rostoucí odrůda. Jednoleté přírůstkyjsou četné, kratší, trnité a rozvětvené.Plody jsou velké, tmavě oranžové s vyso-kým obsahem vitaminu C. Obsah karotenua vitamínu C přibližně na úrovni plodů

29

Hergo. Velikou předností odrůdy Leikora je Leikora pro zahrádkáře nejvhodnější.krátká stopečka a větší velikost peckovičky V nedávné době jsem měla možnost po-ve srovnání s odrůdou Frugana a Hergo. znat keře odrůdy Dorana i odrůdy Askola

Stanovení obsahu vitamínu C i karotenu na začátku plodnosti. U obou odrůd máprovedli pracovníci české laboratoře odrů-dového zkušebnictví ÚKZÚZ v letech 1988až 1995.

Novější odrůdy Askola a Dorana, kterébyly uvedeny na trh po roce 1995, majílepší vlastnosti plodů i keře. Askola mástředně vzrůstný, kompaktnější keř sestředně četnými a méně rozvětvenýmipřírůstky. Charakterem růstu je vhodnák častému stříhání plodonosného obrostu,jako Frugana. Plody jsou středně velké,tmavě oranžové (dlouho do podzimu siudržují původní barvu). Zraje přibližně 10dnů po nejranější odrůdě Frugana. Plodymají zvláště vysoký obsah vitaminu C.

Pro odrůdu Dorana je typický slabší růsti slabší odnožování. Relativně lépe sesklízí. Plody barvy žlutooranžové, jsoumenší, ale také mají stopečku. Jako u od-růdy Askola si dlouho do podzimu udržujípůvodní barvu. Plody mají podle literárníchúdajů zvláště vysoký obsah vitaminu C,jsou téměř beztrnné a spolu s odrůdouLeikora mají také značný okrasný význam. rozsáhlý kořenový systém s mnoha kořeno-

Rakytník, jeho odrůdy, výrobky z plodů,čaj z listů, jsem poznala přibližně před 35lety v sortimentu kultur postupně zavádě-ných do ovocnářské praxe u nás, na Slo-vensku i v nejbližším zahraničí (Polsko,NDR). Na pracovištích zkušeben v okolíDrážďan mne upoutaly nejvíce tehdy prvníněmecké odrůdy Leikora, Hergo a Fruga-na. Všechny tři odrůdy svým způsobemodlišné, ale všechny významné. Hergovysokou násadou plodů, Frugana schop-ností dobře snášet "ostřihání," plodonosné-ho obrostu a jeho rychlou regeneraci.Leikora měla největší velikost peckovičkya malou stopečku, která usnadňuje, obtíž-nou sklizeň zralých plodů. Domnívám se,podle poznatků z pokusů v Dobřichovicích,zkušeností na vlastní zahradě i zkušenostípřátel zahrádkářů (Plzeňsko, Kolínsko,Česká Třebová, Vršovka u Nového Městanad Metují), že z těchto starších odrůd je

plod malinkou stopečku, jakou už známeu odrůdy Leikora. Plody mají relativně delšísklizňovou dobu, nepřezrávají jako příklad-ně plody Hergo, déle si udržují původníbarvu a především nejsou trnité ve vrcholo-vých částech plodonosného obrostu, narozdíl od odrůdy Leikora. Měli bychom ježádat ve školkách. Dnes už je také "vylep-šen" opylovač Pollmix, klon s čokoládověhnědými prašníky se vzpřímeným habitemkeře středního vzrůstu. Vzhledem, krásnádekorativní rostlina.

Hlavní zásady pěstování s ohledem nafyziologické vlastnosti.

Rakytník potřebuje hluboké, propustné,provzdušněné půdy s neutrální až slaběkyselou půdní reakcí, podle půdního druhunejlépe písčitohlinité. Pozemky mohou býtna rovině i svažité, ale dobře osluněné.Dobře snáší vysoké teploty i jednorázovouvysokou srážkovou činnost, snáší i vyššímráz v zimě. Hlavní kořen roste do hloubkyaž 2 m. Samčí i samičí rostliny vytvářejí

vými výběžky, kterými se na zahrádkáchnejčastěji rozmnožují. Na kořenech, stejnějako u motýlokvětých rostlin (hlízkovébakterie) dochází k symbióze půdníchbakterií, tentokrát ale skupiny Actinomyce-tes rodu Frankia, které vstoupily do speci-fického symbiotického svazku s rakytníkema využívají vzdušný dusík a přeměňují jejna organické sloučeniny amoniaku, kteréjsou vstřebávány rostlinou. Pro dostateč-nou mikrobiální činnost, kterou rakytník ityto bakterie potřebují, nevyhovují půdydlouhodobě utužené a slévavé, ve kterýchje málo humusu a nedostatečná mikrobiál-ní činnost. Jinak můžeme rakytník považo-vat za nenáročný druh. Průmyslová hnojivase doporučuje používat jen při výsadbě.

Tyto odrůdy, na rozdíl od typů asijskéhopůvodu nejsou napadány houbovými cho-robami rodu Rhizoctonia, Verticillium aFusarium, nebo je napadení velmi nízké.

30

Samičí typ odrůd vysazujeme v blízkosti nebo doplnit vodou a vypít. Obsah lahve jeopylovače (některý z klonů odrůdy Pol- třeba před užitím protřepat. V mé rodině selmix), uvádí se, že na 6 až 9 samičích osvědčily také plody v medu.rostlin (uvedených odrůd) postačí jednarostlina opylovače. Jedná se o větrosnub-nou rostlinu.

Sklizeň na zahrádce je stále jen ručnízáležitostí, ač byly vyvinuty různé amatér-ské pomůcky k česání, které (podle zkuše-ností přátel i mých) vesměs při sklizni zdr-žují. Těm zahrádkářům, kteří si oblíbilisirupy, šťávy a jiné zdraví prospěšné pro-dukty se osvědčilo, přivázat si tvaremvyhovující košíček (nejlépe loubkový oobsahu 2-2,5 kg) motouzem nebo páskemna tělo, okolo pasu a sklízet oběma ruka-ma. Citlivé ostříhání plodonosného obrostustarších vzrůstných keřů odrůdy Leikora,usnadní sklizeň. Když si poté ostříhanýobrost odneseme k zahradnímu posezení,téměř nám nevadí, že Leikora má trny.

Domnívám se, že doporučení pro ostříhá-ní plodonosného obrostu ve sklizni, jehonásledné zmrazení tzv. "šokem" při zvláštěnízkých teplotách na 4 až 5 hod. a násled-né sklepání plodů a další zpracování, nenípro nás zahrádkáře. Je určeno pro zpraco-vání plodů odrůdy Hergo a Frugana ve"velkovýrobě", kde zejména Frugana nejlé-pe z prvních německých odrůd, regenero-vala tvorbou nového obrostu na mechani-zovaný řez (osekání obrostu) ve sklizňovézralosti plodů. Toto se odehrávalo ve větši-ně výsadeb u Drážďan, v blízkosti výsadbybyl zpracovatelský závod, který zpracová-val plody rakytníku na vynikající výrobky,džemy, šťávy, plody v medu, masti, krémy.Při častých turistických návštěvách tétosaské metropole bylo možno výrobkyzakoupit v prodejnách zdravé výživy iobchodním domě. Taková výsadba by senašla i v naší republice, ale bohužel nenívedle ní žádný zpracovatel.

Zpracování plodů. Od přátel mám něko-lik receptů, z nichž mám v oblibě, a každýrok na zimu připravuji šťávu tzv. za stude-na se sníženým obsahem cukru, podobnějako se dělají šťávy z plodů rybízu. Doporu-čuje se užívat je denně 2-3 lžičky ráno,

Plody v medu. Umyté a osušené plodydáme do skleničky od dětské přesnídávkya zalijeme medem. Sterilujeme při teplotě70 °C po dobu 25 minut.

Šťávy. Plody se doporučuje vylisovat nakuželovém lisu (typ Tuti Fruti) a získanoušťávu smíchat s cukrem. Z výlisků můžemepřipravit rakytníkový olej.

V mé domácnosti plody drtíme na "stroji"Berlinett, který se vyráběl a dovážel v polo-vině 80. let z NDR (mixování a krouhání),doplníme asi polovičním množstvím převa-řené vody, protože chceme mít šťávy více.Na1 litr tohoto polotovaru přidáme 2 gkyseliny citronové a 24 hod. ponechámev chladu spíže nebo sklepa. Po této doběpřecedíme, vylisujeme a šťávu doplnímecukrem a konzervační látkou. Na 1 litr taktopřipravené tekutiny dodáme 1 g kyselinysorbové (nebo 1,4 g sorbanu draselného)a 0,6 kg cukru. Plníme do lahví a ukládá-me na chladné místo ve spíži či sklepě.

Způsobů výroby šťáv je více. Nejčastějise liší v množství přidané kyseliny citrono-vé při naložení plodů a podílem cukru vevýrobku. Myslím si, že kdo používá odrůdypůvodem z Ruska, u kterých je v chutiznatelný vyšší podíl mastných kyselin,dává cukru více. (Mně výrobky z těchtoodrůd nechutnají).

Rakytníkový olej. Příprava a použitív domácnosti.

S výlisky, které po výrobě šťávy zůsta-nou, lze různě nakládat. Z usušených výlis-ků jsme se, podle návodu přítele zahrádká-ře z Plzně, s kolegyněmi ze staniceÚKZÚZ Dobřichovice naučily "vyrábět"rakytníkový olej. Ten pomáhá při ošetřeníproti úžehu a některým z nás i při ozařo-vání.

Výlisky usušíme, umeleme na tříštivémkávomlýnku a v poměru 1:2 smícháme seslunečnicovým olejem ohřátým na 60 °C.

Louhování se doporučuje provádětv termosce po dobu 48 hod. Poté směsnalijeme do sklenice se šroubovacím víč-

31

kem a uložíme na chladném, temném začíná dnem, kdy nastupuje sklizňovámístě. Po určité době (asi za 1 týden) výlis- zralost odrůdy Rychlice německá. V někte-ky sedimentují a olej slijeme do malých rých letech a v teplejších lokalitách prvnískleniček. Sediment lze ponechat v původ- třešňový týden začíná ve třetí dekádění sklenici a konzumovat v zimním období. května, nejčastěji však v období od začát-Ten, kdo může nechutný sediment pozřít, ku do poloviny června. Rané třešně zrajícíurčitě prospěje svému zdraví. v 1.-3. třešňovém týdnu jsou většinou

Zůstávám v zimním období u každodenní hodně měkké a nazývají se srdcovky (Kare-konzumace šťávy a použití rakytníkového šova). Následně ve 2.-4. třešňovém týdnuoleje na kůži v létě. zrají poněkud pevnější polochrupky (Bur-

Ing. Jana Dlouhá, ÚS ČZS Kolín lat) a třešně s dobou zrání od 4. týdne

NOVÉ ODRŮDY TŘEŠNÍ Z VŠÚO HOLOVOUSY

Ve VŠÚO v Holovousích se jako prvníšlechtěním třešní začali zabývat Ing. JiříVondráček a pan Josef Kloutvor. V polovi-ně 60. let minulého století našli v Těchlovi-cích pozoruhodný semenáč. Původně jejoznačili Těchlovická 2, později byl zaregis-trován pod názvem Kordia. V současnédobě to je odrůda světového významu. Napočátku 70. let byl ve spolupráci s němec-kým ústavem v Dresden-Pillnitz vypraco-ván plán křížení pro nový šlechtitelskýprogram třešní. Byl zaměřen především nazískání výnosných odrůd vhodných promechanizovanou sklizeň, zpracovatelskýprůmysl, odolnost plodů vůči praskání aodolnost květů k pozdním jarním mrazům.V současnosti je kladen důraz na velikostplodů, jejich pevnost, dobrou chuť a spo-lehlivou plodnost.

Doposud je registrováno nebo přihlášenok registraci více než třicet odrůd třešní.Některé z nich, jako Hedelfingenská, Kare-šova, Kaštánka, Napoleonova jsou zapsá-ny ve Státní odrůdové knize více než 50 leta nacházejí stále uplatnění v zahradáchnebo jako významný krajinářský prvek přizakládání nebo obnově starých třešňovek.

Ne všechny odrůdy jsou vhodné prokaždou pěstitelskou lokalitu nebo provelkopěstitele. Paleta nových odrůd je všakdostatečně široká.

Podle doby zrání se odrůdy třešní zařazu-jí do tzv. třešňových týdnů. První týden

s pevnou dužninou jsou chrupky (Kordia).Odrůdy zrající v 1. a 2. třešňovém týdnunetrpí červivostí. Červivost způsobují larvymouchy vrtule třešňové (Rhagoletis cera-si), která v závislosti na teplotách danéhoroku klade vajíčka do ještě nedozrálýchplodů. Zpravidla bývají poškozeny plodys dobou zrání od 3. třešňového týdne. Nazahrádce můžeme výskyt červivosti u od-růd zrajících ve 3. třešňovém týdnu elimi-novat věšením žlutých lepových desek nastromy a nebo poněkud dřívějším začát-kem sklizně. Důležitá je rovněž sklizeňvšech plodů ze stromu. Později zrajícíodrůdy již vyžadují proti vrtuli ošetřeníchemickými přípravky.

Většina odrůd je cizosprašná, potřebujíproto opylovače, kterým musí být odrůdakvetoucí ve stejnou dobu a zároveň musíbýt pylově kompatibilní s odrůdou. Většípozornost z hlediska dobrého opylení vyža-dují velmi raně a velmi pozdě kvetoucíodrůdy.

Novější odrůdy s ranou dobou zránívyšlechtěné v Holovousích:Adélka

Velmi raná srdcovka s tmavě červenoubarvou slupky plodu. Strom roste středněsilně až silně. Habitus koruny je vzpřímenývětve vyholují. Odrůda kvete velmi raně,květy jsou velké. Jako opylovači se osvěd-čily odrůdy Lapins a Rivan. Tvar plodu jesrdčitý, v pestíkové části plochý. Do plod-nosti vstupuje raně, plodnost je průměrná.Dužnina plodu je měkká, červená, slaběnavinulá, velmi šťavnatá. Pecka je středněvelká až menší, elipsovitého tvaru. Stopkaje středně dlouhá, v průměru 40 mm.

32

Hmotnost plodu se pohybuje mezi 5-6 g. nost plodu se pohybuje mezi 6,5-7 g. Do-Dozrává v 1. třešňovém týdnu asi 2 dny po zrává ve 2.-3. třešňovém týdnu. Vzniklaodrůdě Rivan. Vznikla křížením německé křížením odrůd Kaštánka a Moreau. Před-odrůdy Knauffs Schwarze s českou odrů- ností je velmi raná doba zrání, větší odol-dou Granát. Předností je velmi raná doba nost k poškození plodů praskáním a pev-zrání, velikost plodů a větší odolnost nější plody, větší odolnost k houbě Moniliak moniliové hnilobě v porovnání s odrůdou laxa, která způsobuje jak moniliovou hnilo-Rivan. Nevýhodou je silná citlivost k pras- bu plodů, tak moniliovou spálu. Nevýhodoukání plodů srovnatelná s odrůdou Rivan a je, že plody dosahují pouze průměrnéponěkud méně plodí než Rivan. Je určena hmotnosti. Je určena k přímé spotřebě alek přímé spotřebě. Vhodná spíše na slabě i ke konzervování.rostoucí podnože.

HelgaRaná srdcovka tmavě červené barvy. slupky. Strom roste středně silně. Habitus

Strom roste středně silně. Habitus koruny koruny je vzpřímený. Kvete raně, květyje vzpřímený. Odrůda kvete středně raně, jsou velké až velmi velké. Opyluje se Bur-květy jsou velké. Dobře se opyluje Vandou. latem a Vandou. Tvar plodu je široce kulo-Tvar plodu je široce kulovitý, v pestíkové vitý, v pestíkové části plochý. Stromy dočásti plochý. Do plodnosti vstupuje raně, plodnosti vstupují raně, jejich plodnost jeplodnost je průměrná. Dužnina plodu je velmi dobrá. Dužnina plodu je středněměkká, červená, slabě navinulá, šťavnatá. pevná asi jako u odrůdy Burlat, tmavěPecka je středně velká až menší, elipsovi- červená, sladce navinulá, šťavnatá. Peckatého tvaru. Stopka je středně dlouhá, je velká, kulatá. Stopka plodu je středněv průměru 40 mm. Hmotnost plodu se dlouhá, průměrná délka je mezi 39-43 mm.pohybuje mezi 7,5-8,5g. Dozrává ve 2. Hmotnost plodu se pohybuje mezi 9-10 g.třešňovém týdnu asi 3 dny před odrůdou Dozrává v 2.-3. třešňovém týdnu. VzniklaBurlat. Vznikla křížením odrůdy Kaštánka křížením odrůd Burlat a Sunburst. Přednos-s odrůdou Moreau. Předností je velmi raná tí je raná doba zrání, velikost a vzhledemdoba zrání, velikost plodů, větší odolnost k době zrání i pevnost plodů, velmi dobrák poškození plodů praskáním a k poškoze- plodnost. Nevýhodou je citlivost plodůní květů moniliií laxa a moniliové hnilobě. k praskání. Je vhodná pro přímý prodej i keNevýhodou je citlivost k poškození plodů zpracování. Pro prodej stromků v zemíchpozdními jarními mrazy, větve slabě vyho- EU vlastní licenci německá firma Artevos,lují. Je určena k přímé spotřebě. Dobře v České republice lze stromky zakoupit veplodí na podnoži Gisela 5. VŠÚO v Holovousích a ve školkách, které

ArankaRaná srdcovka s tmavě červenou barvou

plodu. Strom roste středně silně. Habituskoruny je vzpřímený, koruna je širocekulovitá. Odrůda kvete raně, květy jsou Polochrupka s tmavě červenou barvoustředně velké až menší. Opyluje se Riva- slupky plodu. Strom roste silně. Habitusnem, Kaštánkou, neopyluje se odrůdou koruny je polovzpřímený. Odrůda kveteKarešova. Tvar plodu je široce kulovitý, středně pozdě, květy jsou velké. Opylujev pestíkové části plochý. Do plodnosti se odrůdou Sylvana. Tvar plodu je srdčitý.vstupuje raně, plodnost je střední. Dužnina Do plodnosti vstupuje raně, plodnost jeplodu je středně pevná jako u odrůdy vysoká. Dužnina plodu je středně pevná,Burlat, tmavě červená, slabě navinulá, pevnější než u odrůdy Karešova, ale měkčíšťavnatá. Pecka je menší, kulatého tvaru. ve srovnání s odrůdou Burlat, tmavě červe-Stopka je kratší, v průměru 32 mm. Hmot- ná, sladce navinulá, středně šťavnatá.

KasandraPolochrupka s tmavě červenou barvou

mají právo jejich licenčního množení. Dob-ře plodí na podnoži ptáčnice i na slaběrostoucích podnožích.

Jacinta

33

Pecka je velká, kulatá. Stopka je dlouhá, ozdravování odrůdy Korvik (kříženec odrůdv průměru 50 mm. Hmotnost plodu kolísá Kordia a Vic) jako její mutace s ranoumezi 8,5-9 g. Dozrává ve 3. třešňovém dobou zrání. Předností jsou velké plodytýdnu. Vznikla volným sprášením odrůdy s větší odolností k praskání, úrodnost,Vega. Předností je raná doba zrání, veli- lepší odolnost k poškození květů pozdnímikost a pěkný tvar plodů, je středně odolná jarními mrazy. Je určena k přímé spotřeběk praskání, praskliny jsou téměř výhradně i ke konzervování. Pro prodej stromkůkolem stopečné jamky. Nevýhodou je v zemích EU vlastní licenci německá firmacitlivost plodů k moniliové hnilobě a měkčí Artevos, v České republice lze stromkydužnina. Vhodná spíše na slabě rostoucí zakoupit ve VŠÚO v Holovousích a vepodnože, na podnoži Gisela 5 může přeplo- školkách, které mají právo jejich licenčníhozovat, pro zajištění velikosti plodů je nutný množení.vhodný řez.

Odrůdy se střední dobou zrání:

VandaChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste slaběji. Habitus korunyje vzpřímený. Odrůda kvete raně až střed-ně raně, květy jsou menší až střední veli-kosti. Opyluje se například odrůdou Burlat.Tvar plodu je kulovitý. Do plodnosti vstupu-je raně, plodnost je velmi dobrá, pravidel-ná. Dužnina plodu je pevná, tmavě červe-ná, sladká, šťavnatá. Pecka je menší,kulatého tvaru. Stopka je středně dlouhá.Hmotnost plodu se pohybuje kolem 8 až8,5 g. Dozrává ve 4. třešňovém týdnu.Vznikla křížením odrůd Van a Kordia. Před-ností je velmi dobrá plodnost, větší odol-nost k poškození plodů praskáním, menšícitlivost k pozdním jarním mrazům. Nevýho-dou je pouze průměrná velikost plodů, naslabě rostoucích podnožích sklon k přeplo-zování. Je určena k přímé spotřebě i kekonzervování.

Early KorvikChrupka s tmavě hnědočervenou barvou

slupky plodu. Strom roste středně silně.Habitus koruny je vzpřímený. Odrůda kvetestředně pozdě, květy jsou středně velké.Opyluje se odrůdou Kordia. Tvar plodu jesrdčitý. Do plodnosti vstupuje velmi raně,plodnost je velmi dobrá. Dužnina plodu jepevná, tmavě červená, navinule sladká,sušší. Pecka je velká, elipsovitého tvaru.Stopka je v průměru kolem 45-50 mm.Hmotnost plodu kolísá kolem 9-9,5 g.Dozrává ve 4. třešňovém týdnu. Vznikla po

HorkaChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste silně, v plné plodnostistředně. Habitus koruny je vzpřímený.Odrůda kvete středně pozdě, květy jsoustřední velikosti. Opyluje se odrůdou EarlyKorvik. Tvar plodu je široce kulovitý. Doplodnosti vstupuje raně, výnosy jsou men-ší, nanejvýš jen průměrné. Dužnina ploduje velmi pevná, červená, sladká, šťavnatá.Pecka je střední velikosti, oválného tvaru.Stopka je středně dlouhá v průměru kolem40 mm. Hmotnost plodu se pohybuje ko-lem 10-11 g. Dozrává ve 4. třešňovémtýdnu. Vznikla volným sprášením odrůdyVan. Předností jsou velmi velké a pevnéplody, nasazování větví v tupém úhlu.Nevýhodou je pouze průměrná násadaplodů, citlivost květů k monilii laxa, citlivostplodů k praskání. Lepší plodnosti dosahujena slabě rostoucích podnožích. Atraktivníplody jsou určeny spíše pro přímou spo-třebu.

DeboraChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně silně. Habituskoruny je polovzpřímený. Odrůda kvetestředně pozdě, květy jsou velké. Tvarplodu je kulovitý. Do plodnosti vstupujeraně, plodnost je dobrá. Dužnina plodu jestředně pevná, růžová, sladká, středněšťavnatá. Pecka je středně velká, elipsovi-tého tvaru. Stopka je středně dlouhá aždelší v průměru 45 mm. Hmotnost plodu sepohybuje mezi 8-9 g. Dozrává v 5. třešňo-vém týdnu. Vznikla křížením odrůd Kordiaa Merton Reward. Předností je dobrá plod-

34

nost, větší odolnost k poškození plodůpraskáním. Nevýhodou je pouze středníodolnost květů k poškození pozdnímijarními mrazy. Je určena k přímé spotřeběale i ke konzervování.

SandraChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně až silněji. Habi-tus koruny je polovzpřímený. Odrůda kvetestředně raně, květy jsou velké. Opyluje seodrůdou Vanda. Tvar plodu je srdčitý. Doplodnosti vstupuje středně raně, plodnostje průměrná až mírně nadprůměrná. Dužni-na plodu je středně pevná, růžová, navinu-le sladká, velmi šťavnatá. Pecka je střednívelikosti, elipsovitého tvaru. Stopka jevelmi dlouhá v průměru kolem 55 mm.Hmotnost plodu se pohybuje kolem 11 g.Dozrává v 5. třešňovém týdnu. Vzniklakřížením semenáče č. 13 s odrůdou Kor-dia. Předností jsou velmi velké plody avětší odolnost plodů k praskání. Nevýho-dou je poněkud měkčí dužnina v porovnánís jinými odrůdami. Lepší plodnosti dosahu-je na slabě rostoucích podnožích. Atrak-tivní plody jsou určeny spíše pro přímouspotřebu.

TěchlovanChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně až silněji. Habi-tus koruny je vzpřímený. Odrůda kvetestředně až středně pozdě, květy jsou velmivelké. Opyluje se odrůdou Kordia. Tvarplodu je široce kulovitý. Do plodnosti vstu-puje raně, plodnost je průměrná. Dužninaplodu je velmi pevná, růžová, navinulesladká, velmi dobrá, šťavnatá. Pecka jestřední velikosti. Stopka je kratší v průměrukolem 32 mm. Hmotnost plodu se pohybu-je kolem 10-10,5 g. Dozrává v 5. třešňo-vém týdnu. Vznikla křížením odrůdy Vans Kordií. Předností jsou velké pevné plodyvelmi dobré chuti. Nevýhodou je velkácitlivost plodů k praskání a citlivost květůk napadení houbou Monilia laxa. Lepšíplodnosti dosahuje na slabě rostoucíchpodnožích. Atraktivní plody jsou určenyspíše k přímé spotřebě.

SylvanaChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně až slaběji.Habitus koruny je vzpřímený. Odrůda kvetestředně až středně pozdě, květy jsou men-ší. Opyluje se odrůdou Kordia. Tvar ploduje kulovitý až široce kulovitý. Do plodnostivstupuje raně, plodnost je velmi dobrá.Dužnina plodu je pevná, tmavě červená,navinule sladká, dobrá, šťavnatá. Pecka jestřední velikosti, téměř kulatá. Stopka střed-ně dlouhá až kratší v průměru kolem34 mm. Hmotnost plodu se pohybuje ko-lem 8,5-9 g. Dozrává v 5. třešňovém týdnu.Vznikla křížením odrůd Kordia s Vanem.Předností jsou velké pevné plody, růststromů (kosterní větve nasazuje téměřv pravém úhlu). Nevýhodou je citlivostplodů k praskání a citlivost květů k napade-ní houbou Monilia laxa, Je určena k příméspotřebě i ke konzervování.

LíviaChrupka s červenou barvou slupky plodu.

Strom roste středně silně až silně. Habituskoruny je polovzpřímený. Odrůda kvetestředně až středně pozdě. Opyluje se odrů-dou Amid. Tvar plodu je srdčitý. Do plod-nosti vstupuje raně, plodnost je velmidobrá. Dužnina plodu je pevná, růžová,sladce navinulá, dobrá, středně šťavnatá.Pecka je menší až střední velikosti, široceelipsovitá. Stopka je velmi dlouhá v průmě-ru kolem 55 mm. Hmotnost plodu se pohy-buje kolem 9-9,5 g. Dozrává v 5. třešňo-vém týdnu. Vznikla z volného sprášeníodrůdy Těchlovická 1 (Ziklova). Přednostíjsou velké pevné plody a také její poměrnědobrá odolnost k praskání plodů. Nevýho-dou je citlivost květů k pozdním jarnímmrazům. Lepší plodnosti dosahuje naslabě rostoucích podnožích. Je určenapředevším k přímé spotřebě.

FabiolaChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně silně. Habituskoruny je vzpřímený. Odrůda kvete středněraně, květy středně velké. Opyluje se odrů-dou Vanda. Tvar plodu je kulatý. Do plod-nosti vstupuje raně, plodnost je velmi

35

dobrá. Dužnina plodu je středně pevná, Dužnina plodu je pevná, růžová, navinulerůžová, navinule sladká, středně šťavnatá. sladká až sladká, slabě natrpklé aroma,Pecka je střední velikosti, vejčitého tvaru. středně šťavnatá. Pecka je větší, elipsovi-Stopka je středně dlouhá v průměru kolem tá. Stopka je dlouhá v průměru kolem40-43 mm. Hmotnost plodu se pohybuje 43-48 mm. Hmotnost plodu se pohybujekolem 9-9,5 g. Dozrává v 5. třešňovém kolem 10,5-11 g. Dozrává v 5.-6. třešňo-týdnu. Vznikla křížením odrůd Van a Kordi- vém týdnu. Vznikla křížením odrůd Krupno-a. Předností je dobrá odolnost k praskání plodnaja x Van. Předností je atraktivitaplodů a dobrá odolnost k poškození květů plodů. Nevýhodou je pouze střední odol-pozdními jarními mrazy, úrodnost. Nevýho- nost k praskání plodů a střední citlivostdou je, že dužnina je měkčí ve srovnání k poškození květů pozdními jarními mrazy.s Kordií. Je určena k přímé spotřebě i ke Lepší plodnosti dosahuje na slabě rostou-konzervování. cích podnožích. Je určena především

Odrůdy s pozdní dobou zrání:

JustynaChrupka s hnědočervenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně silně. Habituskoruny je rozložitý a mírně převislý. Odrůdakvete středně pozdě, květy jsou středněvelké. Opyluje se odrůdou Těchlovan. Tvarplodu je široce kulovitý v pestíkové částiplochý. Do plodnosti vstupuje raně, plod-nost je velmi dobrá. Dužnina plodu jepevná, růžová, navinule sladká, velmidobrá, středně šťavnatá. Pecka je menšíaž střední velikosti, kulatá. Stopka je dlou-há v průměru kolem 45-50 mm. Hmotnostplodu se pohybuje kolem 10-10,5 g. Dozrá-vá v 5.-6. třešňovém týdnu. Vznikla kříže-ním odrůd Kordia a Starking Hardy Giant.Předností je velikost plodů a dobrá chuť,vysoká hodnota refrakce, úrodnost. Nevý-hodou je pouze střední odolnost k praskáníplodů a citlivost k poškození květů pozdní-mi jarními mrazy. Pro prodej stromkův zemích EU vlastní licenci německá firmaArtevos, v České republice lze stromkyzakoupit ve VŠÚO v Holovousích a veškolkách, které mají právo jejich licenčníhomnožení.

TimChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně silně. Habituskoruny je vzpřímený. Odrůda kvete středněpozdě, květy jsou středně velké. Opylujese odrůdou Kordia. Tvar plodu je širocekulovitý, v pestíkové části plochý. Do plod-nosti vstupuje raně, plodnost je střední.

k přímé spotřebě

VilmaChrupka s tmavě červenými plody. Strom

roste středně silně. Habitus koruny je vzpří-mený. Odrůda kvete středně pozdě, květyjsou středně velké. Opyluje se odrůdouKordia. Tvar plodu je vysoce kulovitý. Doplodnosti vstupuje raně, plodnost je velmidobrá. Dužnina plodu je středně pevná,tmavě červená, velmi sladká, šťavnatá.Pecka je středně velká, elipsovitého tvaru.Stopka je středně dlouhá, v průměru40 mm. Hmotnost plodu se pohybuje mezi8-9 g. Dozrává v 6. třešňovém týdnu.Vznikla křížením odrůd Kordia a Vic. Před-ností je velmi dobrá plodnost. Nevýhodouje citlivost plodů k moniliové hnilobě astřední odolnost k praskání plodů. Je urče-na k přímé spotřebě ale i ke konzervování.

HalkaChrupka s tmavě červenou barvou slupky

plodu. Strom roste středně silně až slaběji.Habitus koruny je vzpřímený. Odrůda kvetestředně pozdě, květy jsou velké. Tvarplodu je kulovitý až široce kulovitý. Doplodnosti vstupuje raně, plodnost je velmidobrá. Dužnina plodu je pevná, tmavěčervená, sladce navinulá, šťavnatá. Peckaje velká, kulatá. Stopka je středně dlouháaž delší, v průměru 45 mm. Hmotnostplodu se pohybuje mezi 8-9 g. Dozráváv 6.-7. třešňovém týdnu. Vznikla kříženímodrůd Van a Stella. Předností je samo-sprašnost takže se dá pěstovat jako soli-terní strom u chalup nebo v zahradách,kde není šance opylení jinou odrůdou.

36

Nevýhodou je citlivost plodů k moniliové v České republice lze stromky zakoupit vehnilobě a k praskání plodů, slabě vyholuje. VŠÚO v Holovousích a ve školkách, kteréJe určena k přímé spotřebě ale i ke zpra- mají právo jejich licenčního množení. Jecování. určena především k přímé spotřebě.

TamaraChrupka s tmavě červenou barvou plodu.

Strom roste středně silně. Habitus korunyje vzpřímený. Odrůda kvete středně raně,květy jsou velké. Opyluje se odrůdou Van-da. Tvar plodu je široce kulovitý až kulovi-tý, v pestíkové části plochý. Do plodnostivstupuje raně, plodnost je velmi dobrá.Dužnina plodu je pevná, růžová, sladká ažvelmi sladká, šťavnatá. Pecka je větší,kulatá. Stopka je středně dlouhá v průměrukolem 39-43 mm. Hmotnost plodu se pohy-buje kolem 11,5 g. Dozrává v 6.-7. třešňo-vém týdnu. Vznikla křížením odrůdKrupno-plodnaja a Van. Předností je velikost plo-dů, velmi sladká chuť, pevnost. Nevýhodouje citlivost k praskání plodů a k moniliovéhnilobě. Pro prodej stromků v zemích EUvlastní licenci německá firma Artevos a zu. Vhodná především k přímé spotřebě.

AmidChrupka s tmavě červenou barvou plodu.

Strom roste středně silně. Habitus korunyje vzpřímený. Odrůda kvete středně raně,květy jsou velké. Opyluje se odrůdou Kor-dia. Tvar plodu je srdčitý. Do plodnostivstupuje raně, plodnost je dobrá. Dužninaplodu je velmi pevná, tmavě červená,sladká, aromatická, středně šťavnatá.Pecka je menší, elipsovitá. Stopka je velmidlouhá v průměru kolem 50-55 mm. Hmot-nost plodu se pohybuje kolem 9 g. Dozráváv 6.-7. třešňovém týdnu. Vznikla kříženímodrůd Kordia a Vic. Předností je velmidobrá kvalita plodů, pevnost a odolnostk praskání plodů i moniliové hnilobě. Nevý-hodou je střední odolnost květů proti mra-

Základní charakteristiky odrůd podle našeho hodnocení v průměru za období let 2007-2010. Stromy byly vysazeny na jaře2005 na podnoži Gisela 5 ve sponu 5 x 1,5 m, ve výsadbě není závlaha.Odrůda začátek násada hmotnost pevnost prasklé refrakce doba sklizně

květu plodů 1 plodu Durofel plody

(datum) (1-9*) (g) (1-99**) (%) (°B) (třeš. týden)

Adélka 12.4. 5,2 5,2 41 59 14,5 1

Amid 18.4. 5,9 8,9 65,9 17 17,5 5,9

Aranka 15.4. 4,8 7 49,7 15,3 14,5 2

Burlat 17.4. 4,6 8,8 48,8 35,8 14,7 2,3

Debora 18.4. 6 8,6 54 33 16 5,1

Early Korvik 17.4. 6,7 9,2 54,9 22 17,3 4,9

Fabiola 16.4. 6,4 9,2 58 24,4 17,5 5,9

Halka 18.4. 5,8 8,4 67 55 14,8 6,3

Helga 16.4. 6,1 8,4 39,7 10,1 13,8 2

Horka 18.4. 4,2 10,5 68 53,5 18,2 4,3

Jacinta 18.4. 4,9 9 46 33,4 15,7 2,6

Justyna 17.4. 5,3 10,5 63,6 34,5 18,9 5,4

Kasandra 17.4. 6,8 9,6 48 48 14,3 3

Kordia 18.4. 6,2 8,9 63,8 22,2 16,5 5,8

Lívia 18.4. 6,4 9,2 62,5 25,8 16,3 5,8

Regina 19.4. 6,2 9,5 69,8 11,4 17,2 6,3

37

Sandra 17.4. 5,5 11 50,6 22,6 17,6 5,4

Sylvana 17.4. 7,1 8,6 63 32 18,4 5

Tamara 17.4. 5,8 11,5 72,8 45,8 18 6

Těchlovan 18.4. 5,4 10,1 70 51,8 17,6 5,1

Tim 18.4. 4,2 10,7 61,2 26,8 17,7 5,7

Vanda 15.4. 6,1 8,2 51,5 12 18,5 4,3

Vilma 17.4. 7,1 8,8 61,3 23,5 18,7 6,1

Pozn.: * = 1 bez násady plodů, 9 maximální násada, ** = 1 plody nejměkčí, 99 plody nejpevnější,Refrakce 1°B = 1 % cukrů, Prasklé plody = % prasklých plodů ze 100 sklizených plodů.

Ing. Jitka Blažková, VŠÚO Holovousy

RYBÍZ NA ZAHRÁDCE

Pěstování rybízu na zahrádce má v našizemi dlouhodobou tradici a oblibu. Plodyjsou levnou a kvalitní surovinou pro zpra-cování na rozličné výrobky, které jsounepostradatelné zejména v zimním období.Ve farmacii a léčitelství má význam černýrybíz. Drogou je list usušený s řapíkem(Ribes nigri folium), významný pro obsahflavonidů a tříslovin. Vitamín C, rutin,pektin a flavonidy nacházíme předevšímv plodech. Hlavní součástí plodů je voda,v ní jsou rozpuštěny organické a anorga-nické látky ve fyziologicky přijatelné formě.Voda sama nepřináší žádnou energii, jebiologicky optimálním roztokem a neobsa-huje žádné mikroby. Obsah vody, minerál-ních látek, vitamínů, jednoduchých cukrů,pektinu, ovocných kyselin a vlákniny doká-zaly chemicko-technologické laboratořestanovit v první polovině minulého století,později byly stanoveny i další zdraví pro-spěšné látky (rutin, flavonidy a jiné). Ažtéměř v dnešní době byl objasněn jejichprincip působení v těle, který má vliv nazvýšení imunity, působí proti alergiím avedlejším účinkům léků. Uvádí se, žeflavonidy působí proti riziku kardiovasku-lárních a nádorových chorob. Antioxidan-ty , kam současné poznatky řadí také vita-mín C a rostlinná barviva (chlorofyly, karo-tenoidy a antokyany) působí proti nadměr-nému množství volných radikálů kyslíku

v těle. Je známo, že škodlivé volné radikálykyslíku v těle vznikají při metabolizmu, při"zpracování" masité stravy a stravy s nad-měrným množstvím sacharózy. Pektindokáže vázat a z těla odvádět těžké kovy aspolu s vlákninou působí příznivě na peri-staltiku střev. Rutin posiluje cévy. Tytozákladní zdraví prospěšné látky obsahujíplody rybízu ve vyšších množstvích nežjiné druhy ovoce. Významný je zejménaobsah vitamínu C u černého rybízu, bylstanoven v rozpětí 150 až 260 mg%,v závislosti na odrůdě, ročníku a stanovišti.Rybíz červený a bílý a také příbuzný an-grešt obsahuje 15 až 60 mg% vitamínu C.Rybíz a angrešt mají ve srovnání s jinýmiovocnými druhy vysoký obsah pektinu(0,3-1,40 mg%). Obsah vlákniny je relativ-ně nízký (0,30-1,5 % u bílého a červenéhorybízu, 3,5-5,0 % u černého rybízu). Cukrje zastoupen převážně glukózou a fruktó-zou. Ovocné kyseliny převážně jako kyseli-na citrónová. Z minerálních látek byl stano-ven hořčík, vápník, draslík, křemík i man-gan. Z dalších látek stanoveny některévitamíny ze skupiny B, u černého rybízu imalé množství (stopy) karotenu. Esenciálnílátky dávají plodům chuť a vůni, zpříjemňu-jí pocit a prožitek při konzumaci v čerstvémstavu i ve výrobcích z nich.

Z rodu Ribes L. se u nás pěstuje rybízčervený, bílý, černý a mezidruhoví kříženci.

Výběr odrůdy červeného a bíléhorybízu. Odrůdy pocházejí z několika bota-

38

nických druhů, a proto se liší nejen habi- sladkokyselou chuť plodů. Po odrůdách zetem keře, typem hroznu, sklizňovou zralos- skupiny R. multiflorum (převážně použitatí a nároky na podmínky pěstování. Staršíodrůdy, původem z R. rubrum se dnesještě pěstují, ač mají nízký výnos. Jsou Nacházejí uplatnění především v chladněj-zastoupeny odrůdou Red Lake, Jonkheer ších a vlhčích podmínkách s nadmořskouvan Tets, a u běloplodých Versailleským výškou nad 400 m, ale několik z nich mábílým. Měly význam pro ranou sklizeň slad- značnou plasticitu a uplatní se i v teplejšíších plodů, dobře snášejí středoevropské oblasti, kde vlhkostní podmínky pro dobrýzimy, ale nesvědčí jim nízká relativní vlh- odkvět nejsou tak příznivé. Ve vlhčích akost vzdušná v době květu, typická pro vyšších oblastech bychom měli dávat přinaše oblasti. V tomto období, květy a malé výsadbě přednost červenoplodé odrůdězelené bobule sprchají a za suchého a Losan, Rubigo, Korál, Trend a u běloplo-horkého léta bobule často zasychají na dých pak odrůdě Jantar, Orion, Viktorie,keři. I přes tyto nepříznivé vlastnosti je protože některé z nich, pro dobré opylení atřeba upozornit na význam odrůd Red Lake oplození potřebují v době květu delší obdo-a Jonkheer van Tets ve šlechtění odrůd, bí s vyšší vlhkostí vzdušnou, kterou právěprotože obě při křížení s odrůdami z jiných tam nacházejí. Jsou vhodné i pro vyššíbotanických skupin, především s odrůdou stupeň k poškození mrazem ve dřevěHeinemannův pozdní z botanického druhu v zimním období.Ribes multiflorum (r. mnohokvětý), daly Na základě výsledků víceletých odrůdo-vznik novým odrůdám s vyšším výnosem,delším hroznem a s delší stopkou (dobřese sklízejí). Jsou to červenoplodé odrůdyDetvan, Hron, Tatran, Rondom, Kozolup-ský raný z běloplodých odrůd Blanka,Viktorie, Primus. U nás byly postupněuváděny na trh od 80. let minulého století.Uvedené odrůdy celkem dobře (bez výraz-nějšího sprchávání) odkvétají i v teplejšícha sušších podmínkách, kde překonalyvyšším výnosem, delším hroznem, delšístopkou (dobře se sklízejí) odrůdy RedLake, Jonkheer van Tets, Versailleský bílý,Holandský červený a jiné. Za příznivouvlastnost lze považovat, že se i dobře mno-ží polodřevitými řízky.

Z dalších botanických druhů se na vznikukulturních odrůd podílel botanický druh R.mul tiflorum (r. mnohokvětý) a R. petraeum(r. skalní). Své vlastnosti přenesly při kříže-ní na nové odrůdy. Z novějších českých izahraničních odrůd k nim náležejí červeno-plodé odrůdy Korál, Losan, Trent, Rubigo,Rovada a běloplodé odrůdy Jantar a Orion.Od R. petraeum získaly silný vzrůst aodolnost k houbovým chorobám, schop-nost snadného zakořeňování dřevitých ipolodřevitých řízků při rozmnožování a

odrůda Heinemannův pozdní) mají delšíhrozen s vyšším počtem bobulí v hroznu.

vých pokusů u odrůd a nových šlechtění,podle poznatků zahrádkářské veřejnosti ipoznatků z větších výsadeb lze za velmiplastické (ty nejplastičtější), vhodné dotepla i s občasným přísuškem a současněi pro vyšší, chladnější a vlhčí oblast, pova-žovat červenoplodou odrůdu Rubigo aRovada a běloplodé Orion a Viktorie.

U odrůd červeného a bílého rybízu jedůležité uvědomit si vysokou schopnostopylování květů vlastním pylem (samo-sprašnost). Proto, pokud máme na zahra-dě velmi málo místa, není třeba se s ohle-dem na tuto vlastnost obávat vysadit jedinýkeř nebo stromkový tvar na meruzalcezlaté.

Odrůdy červeného a bílého rybízu uvede-né na trh od poloviny 70. let minuléhostoletí až do současnosti vesměs netrpíantraknózou, a proto u nich nedocházík předčasnému opadu listů. Nižší stupeňnapadení antraknózou v některých roční-cích a lokalitách bývá zjištěn u odrůdyTatran, Primus, Losan v teplejší a suššíoblasti. S příznaky napadení hnědýmpadlím angreštu se s výjimkou běloplodéodrůdy Primus (jen v některých lokalitách)u ostatních odrůd prakticky nesetkáváme.

39

Rybíz černý je oblíben u zahrádkářů,kteří mají rádi jeho chuť - respektive neva-dí jim jeho příchuť - jsou si vědomi nutrič-ních hodnot jeho plodů (vysoký obsahvitamínu C, vitamíny skupiny B, minerálnílátky a další zdraví prospěšné látky). Ku-chyňskou úpravou plodů na šťávy stude-nou cestou, různě upravené mraženéplody, proslazované dřeně můžeme konzu-movat prakticky po celý rok a pro svézdraví děláme velmi dobře. U odrůd čer-ného rybízu je známa cizosprašnost. Narozdíl od červeného a bílého rybízu, k opy-lení květu vlastním pylem bohužel nedo-chází. Proto musíme vysazovat spolu dvěodlišné, ale současně kvetoucí odrůdy.Z odrůd černého rybízu lze vytvořit podledoby květu libovolnou dvojici současněkvetoucích odrůd. Abychom měli jistotuvzájemného dokonalého opylení, můžepříkladně společně vysadit dvě sazeniceze skupiny velmi raně kvetoucích odrůd,kam patří: Nigra, Démon, Tisel, Viola, neboze skupiny později kvetoucích odrůdyTitania, Triton, Tiben, Roodknop. Pěstová-ní rybízu černého je bezproblémové v niž-ších a středních polohách, přesto bychom,pokud vyloženě nemusíme, neměli černýrybíz vysazovat do uzavřených poloh, kdese často vytváří mikroklima pro šíření pů-vodců houbových chorob. Uzavřené polohyjsou někdy i mrazovou kotlinou a tam černýrybíz nepatří. Z uvedených důvodů nelzepovažovat černý rybíz za zcela přizpůsobi-vý podmínkám pěstování.

Výběrem odrůd, protože už jsou odrůdyna trhu odolnější k hnědému padlí, k slou-pečkové rzivosti rybízu (dříve nazývané rezvejmutovková) a vlnovníku (hálčivci) rybí-zovému, lze vytvořit pro tento druh lepšípodmínky. Z dostupných odrůd (dnes jemůžeme najít ve vybraných ovocnýchškolkách) jsou odolnější k hnědému padlía současně ke rzi: Ben Connan, Focus,T iben, Tisel, Titania, Triton, Vebus. Dosudnejrozšířenější odrůda Otelo je náchylnějšík sloupečkové rzi. Pěstovaná zahraničníodrůda Ben Lomond, je odolnější k padlí irzi a vyniká velikostí bobule a vysokou

výtěžností šťávy. Vysokou odolnost protivšem třem uvedeným škodlivým činitelůmmají i u nás registrované, dosud téměřnedostupné, odrůdy Ben Hope a BenGairn.

Ochrana proti vlnovníku spočívá v odstra-ňování větví s poškozenými pupeny (novo-tvary s vlnovníkem rybízovým), ošetřenítěsně před květem a po sklizni insekticidy(Magus 200 SC, Omite 30 W, Omite 570EW). Proti sloupečkové rzivosti používámeBaycor 25 WP před květem nebo DithaneDG Neotec. Proti hnědému padlí angrešto-vému u černého rybízu (i angreštu) Discusa Kumulus WG (před květem a po sklizni).Určitý potlačující účinek má biopřípravekBioan a Bioton.

Stejné zásady při výsadbě s ohledem naopylovací poměry platí také pro kříženecmezi rybízem a angreštem Ribes dinigrola-ria, u nás nejčastěji pěstované pod názvem´Josta´. Odrůda ´Josta´ by k docílení veli-kosti bobule a vyššího počtu vyvinutýchbobulí potřebovala být vysazena spolus odrůdami, které jsou jejím dobrým opylo-vačem. Jsou to ´Jostine´, ´Jogranda´.Musím jen smutně konstatovat, že se tímtozpůsobem bohužel nevysazuje na českýchzahrádkách. U poměrně rozšířené a prospecifickou chuť plodů oblíbené odrůdyJosta byly v některých ročnících a lokali-tách pozorovány slabé příznaky hnědéhopadlí i antraknózy.

Výsadba, hnojení, výměna, obměnaplodonosného obrostu. Lze konstatovat,že rybíz je dost náročný na vláhu. V suš-ších a teplejších podmínkách pěstovánímu prospěje doplňková závlaha v doběintenzivního růstu a vývoje, od květu dozačátku zrání. Nároky na půdu se liší podledruhu. Červený a bílý rybíz zvláštní nárokyna půdu nemá, černý rybíz potřebuje hlu-boké humózní půdy. Pro dlouhověkost avyšší výnosy bychom měli upřednostnitkeřovou formu před stromkovou. Sazeniceje výhodnější vysazovat na podzim, proto-že pro další růst využijí lépe zimní vláhu.Sázíme do jam vyhnojených kompostemnebo hnojem s přídavkem nejlépe NPK,

40

sázíme o 5-10 cm hlouběji než jak rostly šující se poptávce se zvětšuje i nabídka ave školce. Jarní výsadba je možná, lépe se spotřebitelům jsou vedle seriózních infor-ujme kontejnerovaná sadba ve vlhčích mací velice často, zejména z řad zahranič-oblastech. Po výsadbě (u podzimní výsad- ních zahradnických firem, předkládányby na jaře) seřízneme výhony na 2 očka nepravdivé informace. nad zemí. Na jaře 2. roku ponecháme 4-5 V krásných barevných katalozích jsounejsilnějších výhonů pro vytvoření základukeře. V dalších letech rybíz na jaře přihnoju-jeme (k dispozici je široká škála "statko-vých" i průmyslových hnojiv). Obrost rybízunezkracujeme, ale podle druhu provádímeod 4. roku po výsadbě u černého, u červe-noplodých a běloplodých odrůd asi o 2roky později, pravidelnou obměnu plodo-nosných větví. Postupně si tak zapěstuje-me keř (stromek) s optimální každoročníplodností. Při těchto doporučeních sevychází z toho, že černý rybíz plodí nejvícena dvouletém dřevě, červený s bílým načtyř až pětiletém. O křížencích si dovolímříci, že na dřevě tříletém.

Závěrem mohu jen smutně konstato-vat, že ve velkých prodejních centrechzahradnických výpěstků, kam přicházejípřevážně měně informovaní a začínajícízahrádkáři, nenacházíme s výjimkou odrů-dy rybízu černého Titania a rybízu bíléhoRovada žádnou další odrůdu, která byměla být doporučována pro vyšší kvalitu(výnos, lepší zdravotní stav). Je smutné,že pro naše klimatické podmínky, tatocentra nabízejí výhradně jen tyto dvě odrů-dy spolu s nimi Jonkheer van Tets a Ver-sail leským bílým s přídomky výborný,výnosný, se šťavnatými bobulemi. Snadv malých, klasických a dosud českýchškolkách je situace lepší nejen u rybízu,ale i angreštu. Ráda bych uvěřila, že tamlze koupit odrůdy Detvan, Tatran, RubigoBlanka, Jantar, Orion, Viktorie a další.

Ing. Jana Dlouhá, ÚS ČZS Kolín

PĚSTOVÁNÍ SLOUPCOVÝCH JABLONÍ

V posledních letech se stává zejménamezi zahrádkáři stále populárnější pěsto-vání sloupcových jabloní. Úměrně ke zvy-

uváděny počítačově upravené fotografiesloupcových jabloní, kdy jablka jsou jednojako druhé, plodnost je odspodu až povrcholek, všechno ovoce je na krátkýchtrnech. Spotřebitel je mylně informován, ženabízené odrůdy netrpí žádnými choroba-mi ani škůdci a jejich pěstování je zcelabezpracné, nevyžadující žádný řez. Tako-véto stromky jsou často nabízeny za cenu500 Kč a vyšší. A jelikož prodej sloupco-vých jabloní se stal pro tyto zahradnickéfirmy velkým byznysem, na trh jsou uvádě-ny i další ovocné druhy, takže v součas-nosti jsou nabízeny sloupcové hrušně,meruňky, broskvoně, třešně a dokonce iangrešt a rybíz. Přitom geneticky sloupco-vý růst je zatím pouze u některých odrůdjabloní. U všech ostatních ovocných druhůtakového růstu dosáhneme pouze intenziv-ním tvarováním a několikanásobným sou-stavným letním řezem, což zvládnou pouzevelice zkušení zahrádkáři. Jedná se zjevněo klamavou reklamu a příslušné státníorgány to nechává zcela chladnými. Jsempřekvapen, kolik zahrádkářů a milovníkůzahrad na takovou reklamu dá. Rozhodněnejsem odpůrcem sloupcových jabloní, baprávě naopak. Myslím si, že je to veliceperspektivní směr ovocnářství a právěproto bych se chtěl pokusit některé neprav-dy a mýty uvést na pravou míru.

V roce 1960 objevil ve svém sadu v Ka-nadě farmář polského původu Wijcik naodrůdě Mc Intosch velice zajímavou pupe-novou mutaci. Tato mutace nerozvětvova-la, měla velice zahuštěná internodia atvořila velice krátký boční obrost ve formětrnů, zakončených květními pupeny. Takvznikla první odrůda sloupcové jabloně,nazvaná Mc Intoch Wijcik. Tohoto materiá-lu se chopili šlechtitelé nejprve z Anglie akřížením s dalšími odrůdami vznikla prvnísérie jabloní s kolumnárním charakterem

41

růstu - sloupcové jabloně, někdy také nazý- Problematika kombinací podnoží a odrůdvány podle jedné z prvních odrůd baleríny. sloupcových jabloní u nás ještě není do-Od této doby vyšlechtili šlechtitelé po statečně vyzkoušena. Tvrzení, že je nutnocelém světě mnoho nových odrůd jabloní, používat pouze silně vzrůstné podnože jemající sloupcovitý charakter růstu, které chybné. Například Kordona, Suncats nebopostupně nacházejí uplatnění nejen ve Goldlane na podnoži A2 jsou do malýchvelkovýrobě ale i v soukromých zahradách. zahrad nevhodné. Zde můžeme klidněPředností takovýchto odrůd je malá prosto- použít i zakrsle rostoucí podnož M9. Pokudrová náročnost, minimální nároky na řez, však použijeme zakrslé nebo i slabě vzrůst-u mnoha odrůd vysoké hektarové výnosy, né podnože, doporučuji oporu. Ve škol-značné omezení ruční práce, odolnost ke kách se nejčastěji setkáváme se sloupco-strupovitosti. U nejnovějších výpěstků je vými jabloněmi na podnožích M26, P14,potěšitelné i potlačení střídavé plodnosti a P60, MM106, M1 a podobně. Pokud zahrád-zejména zlepšení chuťových vlastností a kář chce ze sloupcových jabloní vytvořitatraktivnosti ovoce. stěnu a vysadí si více kusů, je lepší vysadit

Jednotlivé odrůdy sloupcových jabloní se jednu odrůdu, případně více odrůd s po-však mezi sebou odlišují nejen dobou dobným vzrůstem a charakterem růstu nadozrávání plodů, jejich velikostí, barvou, stejné podnoži. Taková stěna je i estetickyplodností, ale i intenzitou růstu a charakte- velice pěkná a hodí se i na okraj okrasnérem obrostu. Mimo odrůd, které mají gene- části zahrady. Výšku sloupcové jabloně jeticky podmíněnou odolnost ke strupovitosti potřeba upravit řezem, v menších zahra-genem Vf jsou napadány houbovými cho- dách bych nešel přes 2,5 až 3 metry.robami a škůdci stejně, jako běžné odrůdy, Vzdálenost stromků od sebe volíme dlepokud jsou zahuštěny. podnože a odrůdy již od 0,5-0,6 m. Pokud

Při pěstování sloupcových jabloní je, i uvažujeme o více řadách, vzdálenostkdyž v omezené míře, zapotřebí uplatňovat volíme podle výšky stromků od 2 m. řez. Je dobré, pokud je to jen trochu mož- Chceme-li dopěstovat opravdu kvalitníné, zachovávat terminální pupen. Pokud stolní ovoce, musíme dodržovat potřebnámožno vrchol nezkracovat. V praxi se však agrotechnická opatření jako u pěstovánístává, že u některých odrůd (Goldcats, štíhlého vřetene, včetně hnojení, obděláva-Greencats...) nám terminál nedokonale ní půdy a chemické ochrany. Pokud někdovyzraje a následující vegetaci nám vyraší nechce použít chemickou ochranu, je potře-několik konkurenčních výhonů. V tomto ba vysazovat odolné a rezistentní odrůdypřípadě ponecháme jediný, ostatní odstra- k houbovým chorobám, hlavně strupovitos-níme za vegetace. U některých odrůd nám ti a smířit se s tím, že část plodů budetaké velmi často část postranního obrostu poškozena škůdci. Zde však musím upo-přeroste, musíme jej zkrátit na květní pu- zornit, že v některých oblastech ČR je jižpen nebo jej během vegetace odstranit na prolomena rezistence ke strupovitosti,větevní kroužek. Některé odrůdy, kdyby- založená na genu Vf.chom je ponechali zcela bez řezu, by měly Často se setkávám s tím, že zahrádkářitopolovitý tvar, silně by zahušťovaly a to je pěstují sloupcové jabloně v kontejnerech.spojeno s problémy s kvalitou a zdravotním Takovéto pěstování má vedle určitýchstavem ovoce. výhod také mnoho nedostatků. Kontejner

Velice nutné agrotechnické opatření je musí být dostatečně objemný. Substrátprobírka plůdků v červnu. Doporučuji ne- musí být propustný. V létě je nutná častáchat po jednom plůdku 10 až 15 cm od závlaha, v zimě hrozí promrznutí kořenové-sebe. Tím docílíme pravidelnou každoroční ho balu. Stromky v kontejnerech majíplodnost a zejména přiměřenou velikost daleko slabší růst než ve volné půdě aplodů. jablka jsou menší velikosti, málo kdy dosa-

42

hují kvality stolního ovoce. Velice často po Další odrůdy anglických sloupcovýchněkolika létech odumírají. Když už je ně-kdo chce v kontejnerech pěstovat, tak dopěti let, potom je přesadit do volné půdy.

Pěstování sloupcových jabloní je u nászatím pouze v počátcích. I mé zkušenostijsou pouze omezené. Mám spoustu otá-zek, na které teprve čas odpoví. Co třebase stárnutím plodonosného obrostu, kdy sebude ve spodní části zhoršovat kvalitaovoce. Bude se to řešit zmlazením u zeměnebo sloupcové jabloně budou jen krátko-věká kultura? V každém případě je tentosměr ovocnářství velice zajímavý. Postu-pem času se budou na trhu objevovat novéa stále lepší odrůdy. A čeští šlechtitelé jsouv tomto špičkoví. Nejen že se zaměřují naodolnost nových odrůd ke strupovitosti,zároveň výrazně zlepšili plodové vlastnostinových odrůd a to zejména chuťové vlast-nosti. Zajímavým trendem je i snaha dostatdo stolního ovoce červenou barvu dužiny atak výrazně zvýšit obsah antioxidantů.

Nakonec bych se chtěl zmínit o jednotli-vých odrůdách, které jsou dostupné v ČR,případně o odrůdách sloupcových jabloní,které se mohou v ČR v dohledné doběobjevit v prodeji. Jedná se většinou oprávně chráněné odrůdy.Mc Intosh Wijcik Kanada, pupenová

mutace odrůdy Mc Intosh, plody střednívelikosti s fialovým ojíněným líčkem,podzimní odrůda.

Waltz syn. Telamon, (Mc Intosh Wijcik xGolden Delicious), Anglie, plody střednívelikosti červené barvy, sklizeň koncemzáří, skladovatelnost do listopadu.

Bolero syn. Tuscan, (Mc Intosh Wijcik xGreene Sleeves), Anglie, plody střednívelikosti zelenožluté barvy, podzimníodrůda.

Polka syn. Trajan, (Golden Delicious x McIntosh Wijcik), Anglie, plody střední veli-kosti s červeným líčkem. Podzimní ažraně zimní odrůda.

Flamenco syn. Obelisk, (hybrid x Mc In-tosh Wijcik), Anglie, plody střední velikos-ti, sklizeň koncem září, skladovatelnostdo prosince.

jabloní jako jsou Charlotte, Maypole adalší nejsou většinou běžně v ČR v prodeji.

Vyšší kvalitu, zejména co se týče vzhledua velikosti plodů, dosahují některé němec-ké odrůdy.Suncats (Waltz x NN), Německo, jedná se

o pozdně letní odrůdu, silně rostoucí,triploidní. Plody jsou střední až velké,červeně zbarvené. Chuť pouze dobrá.Konzum ihned po sklizni.

Redcats (Waltz x AK-17-49-94), Německo,podzimní odrůda, plody střední až velké,červené. Sklizeň v první polovině září,vydrží krátce. Růst je střední, chuť dobrá.

Starcats (Bolero x Elstar), Německo, ranězimní odrůda, plody střední velikostis červeným líčkem, chuť je dobrá ažvelmi dobrá. Růst je střední. Sklizeň odpoloviny září, vydrží do listopadu.

Goldcats (Waltz x Calagolden), Německo,raně zimní odrůda, slabě roste. Plodystřední velikosti zelené, později žlutébarvy, chuť dobrá. Sklizeň počátkemříjna, skladovatelnost do prosince.

Greencats (Bolero x Golden Delicius),Německo, raně zimní odrůda, středněroste. Plody střední až velké, zelené.Sklizeň v první polovině října, vydrží doprosince. Chuť dobrá.

Pompink syn. Ginover, (Flamenco x Top-az), Německo, plody střední velikosti ažvelké, zákl. barva zelená, krycí purpurověčervená. Sklizeň koncem září.

Pomredrobust syn. Galahat, (Waltz xTopaz), Německo. Je rezistentní protistrupovitosti. Plody střední velikosti ažvelké, červené barvy. Sklizeň na přelomusrpna a září.

Pomfital (Maypole x Roterelstar), rezis-tentní ke strupovitosti, sklizeň v pol. září.Plody jsou malé, červené s červenoudužinou, spíše na zpracování.

Pomforyou (syn. Lancelot, (Maypole xRoter Elstar), sklizeň v polovině září.

Pomgold (Waltz x Calagolden), sklizeňv polovině září, plody střední velikostižluté barvy.

43

V Pillnitz v Německu byly dále vyšlechtě-ny odrůdy sloupcových jabloní Campanilo odrůda, plody střední velikosti žluté s čer-Primo (pozdně letní) Secundo (podzimní),Tertio (podzimní) a Quattro (podzimní ažraně zimní). Tyto se zatím v ČR nenabízejí.

Z francouzského šlechtění jsou v ČR natrhu následující odrůdy sloupcových jab-loní.Blue Moon Pozdně letní až podzimní odrů-

da. Plody střední až větší, fialové barvys ojíněním. Sklizeň ve druhé poloviněsrpna, vydrží do září.

Red River Podzimní odrůda. Plody středníaž velké, červené, atraktivní, aromatické.Sklizeň v září, vydrží do října.

Golden Gate Raně zimní odrůda se žlutý-mi plody, někdy s červ. líčkem střednívelikosti. Sklizeň koncem září, skladova-telnost do prosince.

Fire Dance Raně zimní odrůda. Plodystřední velikosti, červené barvy. Sklizeňkoncem září, skladovatelnost do pro-since.

Garden Fontaine Raně zimní odrůda.Plody střední velikosti. Sklizeň koncemzáří, skladovatelnost do prosince.

Summertime Raně zimní odrůda, plodystřední velikosti zelené později žlutébarvy s červeným líčkem. Sklizeň kon-cem září, skladovatelnost do prosince.

Eleganz Podzimní odrůda s plody střednívelikosti podobné odrůdě Mc Intosch.Sklizeň v září, vydrží do listopadu.Především v západní Evropě a některých

zemích východní Evropy se začínají prosa-zovat sloupcové jabloně, vyšlechtěnév Rusku. Jejich prodej v ČR jsem zatímnezaznamenal, ale je to jistě otázka času,kdy se objeví i na našem trhu. K nejzná-mějším patří následující odrůdy.Arbat (SA54-108 x TSR 12T77), rezistent-

ní ke strupovitosti, plody střední velikostičervené barvy, raně zimní.

Červoněc (SR0523 x Mc Intosch Wijcik),podzimní až raně zimní, plod střednívelikosti červené barvy.

Dialog (KB102 x Brusničnoje), letní odrů-da s menšími, žlutočervenými plody.Velmi úrodná odrůda.

IKŠA (KB102 x Brusničnoje), pozdně letní

veným líčkem. Odrůda má vysokou mra-zuodolnost ve dřevě.

Maljucha (KB103 x Brusničnoje), Plodyjsou malé, žluté barvy s líčkem. Vyznaču-je se výrazně střídavou plodností.

Medok (KB103 x 385/342), pozdně letní,plody střední velikosti žluté barvy. Odrů-da se vyznačuje vysokou mrazuodolnostíve dřevě.

Ostankino (Obilnoje x Mc Intosch Wijcik),podzimní odrůda se středními až velkýmiatraktivními plody červené barvy. Odrůdaje velice odolná v květu proti pozdnímjarním mrazům.

President (volné opylení hybridu KV103),pozdně letní odrůda, velikost plodů střed-ní. Odrůda je velmi plodná.

Valjuta (KB6 x OR38T17), rezistentní kestrupovitosti, raně zimní odrůda se střed-ně velkými plody žluté barvy, vysoceplodná odrůda.

Vasjugan (KB5 x Brusničnoje), podzimníodrůda, plně tolerantní ke strupovitosti,plody střední velikosti. Odrůda je vysocemrazuodolná ve dřevě.V ČR bylo na dvou pracovištích vyšlech-

těno několik odrůd sloupcových jabloní.Zejména baleríny ze Střížovic většinouvyniknou chuťovými vlastnostmi a s úspě-chem se prodávají nejen u nás, ale zejmé-na v zahraničí.Kordona VŠÚO Holovousy, (Mc Intosch

Wijcik x Florina), rezistentní proti strupo-vitosti, velmi silný růst, raně zimní, skli-zeň koncem září, skladovatelnost maxi-málně do ledna. Plody střední velikostisvětle karmínové barvy, chuť pouzedobrá. Má sklon ke střídavé plodnosti.

Herald VŠÚO Holovousy, (Florina x W-altz), rezistentní ke strupovitosti, rosteslabě. Sklizeň v říjnu, skladovatelnost doúnora. Velikost plodů je střední, plodymají jasně červené líčko ve formě žíhání.Chuť je velmi dobrá.

Cumulus (Selena x Mc Intosh Wijcik),-VŠÚO Holovousy, rezistentní ke strupovi-tosti, netrpí padlím. Odrůda letní, plodystřední až velké, chuť dobrá.

44

Slendera (Florina x Waltz),VŠÚO Holo- Red Lane (Maypole x hybrid), ÚEB Střížovi-vousy, raně zimní. ce. Plody střední velikosti, červené. Duži-Práva k většině střížovických odrůd na pod slupkou červeně zbarvená. Má

sloupcových jabloní byla prodána do za- výrazně fialové květy, červený list a jehraničí, naštěstí jsou tyto odrůdy k prodeji velice dekorativní. Možno ji využít i jakov ČR. okrasnou formu.Sonet ÚEB Střížovice, (Topaz x Bolero), Rhapsodie (hybrid UEB 2345/1 x Bolero),

rezistentní ke strupovitosti. Roste slabě ÚEB Střížovice. Rezistentní ke strupovi-až středně, zraje koncem září, skladova- tosti. Sklizeň začátkem října, skladovatel-telnost do prosince. Plody jsou střední nost do prosince. Plody střední velikostivelikosti žluté barvy. Chuť dobrá. Má zelené, později žluté barvy překryty světlesklon ke střídavé plodnosti. červenou. Chuť dobrá.

Rondo ÚEB Střížovice, (UEB2345/1 x Sonate (Vanda x Bolero), ÚEB Střížovice.Bolero), rezistentní ke strupovitosti. Ros- Závěrem bych chtěl všem zahrádkářůmte slabě. Zraje koncem září, skladovatel- a milovníkům zahrádek popřát jen saménost do ledna. Plody jsou střední až úspěchy při pěstování sloupcových jablonívelké, žluto červené. Chuť je dobrá a chtěl bych se dočkat doby, kdy budeme

Goldlane ÚEB Střížovice, (UEB3138/1 xBohemia), rezistentní ke strupovitosti,padlím netrpí. Roste silně. Zraje v polovi-ně října, skladovatelnost do února ažbřezna. Plody jsou velké, žluté barvy.Chuť je velmi dobrá. U mne jedna z nej-chutnějších sloupcových odrůd jabloní.

Moonlight ÚEB Střížovice, (Goldstar xWaltz), rezistentní ke strupovitosti. Rostestředně silně. Zraje v polovině října,skladovatelnost do února až března.Plody střední velikosti žluté barvy, někdys líčkem. Chuť je dobrá až velmi dobrá.Má pravidelnou plodnost, nestřídá.

Cactus ÚEB Střížovice, (Topaz x Bolero),rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí.Roste slabě, kompaktně, tvoří krátkýplodonosný obrost. Zraje koncem září,skladovatelnost do prosince. Plody střed-ní velikosti až velké, žluté barvy. Chuť jedobrá až velmi dobrá.

Red Spring ÚEB Střížovice, (Elise x UEB-3300/1), rezistentní ke strupovitosti, málonáchylná k padlí. Růst středně silný.Zraje počátkem října, skladovatelnost doúnora. Plody středně velké, celočervené,atraktivní. Chuť je velmi dobrá. Má sklonke střídavé plodnosti.

Sunlight (Waltz x Viktoria),ÚEB Střížovice, musela najít cestu s dobyvateli zpátky dorezistentní ke strupovitosti. Plody středníaž velké, žluté barvy. Zraje koncem září,skladovatelnost do prosince až ledna.

sklízet u tohoto způsobu pěstování jablonív přepočtu 160 t/ha kvalitních, atraktivnícha chutných plodů na našich zahradách.

Miroslav Přasličák,pěstitelská komise RR ČZS

RAJČATA

Již malé děti, které se učí rozeznávatbarvy, dávají rovnítko mezi "rajčata" a"červená". Rajčata jsou prostě červenáa kulatá. Omyl. Ona jsou i oranžová,žlutá, fialová, dokonce zelená. A že jsoujenom kulatá? Ona jsou i oválná, plochánebo hruštičkovitá, velikosti od malýchkuliček až po obry, kteří se dva vejdoudo kila. To, že jsou zdravá netřeba zdů-razňovat. A vypěstována ze své zahrád-ky jsou chutná! Nejchutnější.

Původ a historie rozšířeníZa rajče, stejně jako za brambory, papri-

ku, lilek či kukuřici vděčíme střední Ameri-ce a indiánským kulturám, které je pěsto-valy již v době španělské invaze. DobyvatelCortez obsadil aztécké město Tenochtitlan,dnešní Mexico City, v roce 1521. Rajčata si

Evropy krátce poté. Již v Mattioliho herbářiz roku 1544 jsou popsána rajčata, která se"jedí v Itálii se solí, olejem a pepřem".

45

Italové je nazývali "pomi d´oro" - zlatá dy, ale genetická variabilita plodiny sejablíčka. Dá se proto předpokládat, že postupem času snižuje. Hrozí nebezpečíprvní rostliny dovezené do Evropy měly ztráty vzácných genetických materiálů.žluté a pravděpodobně drobné plody. Jednou ztracený gen je ztracený navždy aPostupně se rajčata rozšířila ve Španělsku, možná až mnohem později by ukázal svojiItálii a jižní Francii. Možná k tomu dopo- užitečnost. Aby nedošlo k ztrátám absolut-mohly v té době jim přisuzované afrodisia- ním, zakládá každý stát genové banky,kální účinky. Ostatní oblasti Evropy se ale úkolem kterých je sběr a zachování původ-chovaly k této nové rostlině dlouho odmíta- ních krajových odrůd. Jsou to takové "rost-vě, lidé si ji spojovali s jedovatým zástup- linné domovy důchodců". Staré odrůdycem čeledi lilkovité - rulíkem, blínem a jsou zde pravidelně přemnožovány, detail-mandragorou. ně popsány a semínka skladována v suchu

V 17. století již byly v Evropě známé a při nízkých teplotách. Prodlouží se tímbarevné formy rajčat - červené, žluté a jejich životnost. Česká genobanka jeoranžové. V 18. století se rajčata a recepty v Praze Ruzyni a její pobočka v Olomouciz nich začínají objevovat v prvních kuchař- udržuje mimo jiných zelenin i širokou ko-kách. Až 19. století je ale obdobím širšího lekci rajčat.pěstování rajčat, k jeho konci již bylo zná-mo několik stovek odrůd.

Krajové odrůdy rajčatRajčata jsou samosprašná, což v praxi

znamená, že potomstvo si zachovávávlastnosti mateřské rostliny (s výjimkouhybridů). Staré odrůdy rajčat, pěstované apřemnožované v rámci určité oblasti, sivytvořily specifické vlastnosti, pro kteréjsou ceněny dodnes. Tyto krajové odrůdyse navzájem liší velikostí, barvou i tvarem.Kromě klasické červené barvy zde najde-me rajčata oranžová, žlutá i fialová, dokon-ce zelená či pruhovaná. Tvarem jsou hlad-ká i žebernatá, kulatá i podlouhlá, velikostíod třešňových až po půlkilogramové. Výno-sem se krajové odrůdy nemůžou rovnatmoderním hybridům, mezi zahrádkářiovšem mají své příznivce pro specifickouchuť, vůni či tvar - poezie "moravského Rajčata již můžeme koupit v obchodechgranátu", "paprikového rajčete" nebo odrů- po celý rok. Z hlediska marketingu musí nady nazývané pro svůj tvar "dívčí prs" mluví pultě vypadat lákavě a zdravě a navíc musíza vše. Je smutné, že současná legislativa být levná. Jak to ale udělat v době, kdyneumožňuje prodej neregistrovaných od- v Evropě vládnou tuhé mrazy? Řešení serůd, ke kterým tyto kultivary patří. Zahrádká- našlo - rajčata jsou pěstována v klimatickyři nejen v Americe, ale např. i v Anglii, příznivějších oblastech a dovážena k nám.která má v rámci EU výjimku, si můžou Klasické odrůdy rajčat vynikají chutí, alevybrat z desítek či stovek starých neregis- nesnesou přepravu na dlouhé vzdálenostitrovaných odrůd. Věřme, že se časy po- - rychle dozrávají, červenají a měknou.stupně změní. Spouštěcím mechanismem tohoto měknutí

Krajové odrůdy jsou i zásobárnou genů. je biologický plyn etylén. Jeho působenímHybridy poskytují pěstitelům mnohé výho- je aktivováno zrání plodů - pektiny a hemi-

Hybridy rajčatProč se v posledních letech u rajčat tak

rozšířily hybridy? U samosprašných plodin,kde jsou odrůdy po dlouhém samoopylová-ní vyrovnané (homozygotní), má hybridníšlechtění výrazný efekt na zvýšení výnosui kvality. Když se zkříží dvě homozygotnílinie, vznikne hybrid, který vyniká tzv. hete-rozním efektem - je stoprocentně vyrovna-ný a předčí rodiče téměř ve všech vlast-nostech. Jednoduchou genetickou mate-matikou bychom mohli heterozygotní efektpopsat jako 1 + 1 = 3.

Že to není z hlediska exaktní matematikysprávně? Genetická matematika má alejiné zákonitosti a hybrid skutečně vynikávýnosem, vyrovnaností, raností, kvalitouplodů či rezistencemi k chorobám.

LSL gen a skladovatelná rajčata

46

celulózy se rozkládají na cukry, tvoří se červeného barviva lycopenu v dužině plo-kyseliny a aromatické látky. Důsledkem du. Nejen plod na průřezu, ale i barvatohoto procesu zrání je i měknutí plodu a protlaků a kečupů z této odrůdy jsou inten-jeho náchylnost k poškození při přepravě. zivně červené. Barva ale není to nejdůleži-Zrání plodů je úměrné tvorbě etylénu. Před tější, lycopen je hlavně silný antioxidant.několika lety, byly objeveny geny, které Toto slovo se stalo v posledních letechtvorbu etylénu v plodech rajčat blokují.Plody odrůd s touto genetickou výbavouzůstávají tvrdé a světle zbarvené i několiktýdnů po utržení z keříku. A to i tehdy, kdyžjsou skladovány při pokojové teplotě.Vítězství? Jenom zdánlivé. Plody těchtoodrůd (označovaných LSL - Long Self Life)jsou mdlé chuti, bez vyvinutých aromatic-kých látek, které vznikají v průběhu dozrá-vání. To jsou ta zmiňovaná "zimní" rajčata.

Vývoj se naštěstí nezastavil a šlechtitelénašli kompromis - rajčata s prodlouženouskladovatelností (označované zkratkouMSL). Tyto typy rajčat mají příjemnou chuťa zvýšenou odolnost k praskání. Po utrženísvětlých plodů tyto pomalu zrají, takže po7-10 dnech při pokojové teplotě jsou sicetmavě červené barvy, ale pevné konzisten-ce. U těchto odrůd není tvorba etylénugeneticky blokována, je pouze zpomalena.

A právě k tomuto typu rajčat patří hybridyze SEMO Smržice TIPO F1, TORINO F1 aPARTO F1.

Keříčkové - determinantní odrůdyKeříčková rajčata nejsou na zahrádkách

nejpopulárnější. Růst výhonu je u nichukončen květenstvím, v dalším růstu po-kračují boční výhony. Jsou to hlavně tzv.průmyslová rajčata určena pro velkovýro-bu, sklízená mechanizovaně kombajny azpracovávána na džusy, kečupy či pyré.Vyznačují se pevnou dužinou plodu a vyššísušinou - čím méně má plod vody, tím ztratí část vitamínů, schopnost organismuméně energie je nutno použít na její odpa-ření a zahuštění oblíbeného kečupu čiprotlaku. Zahrádkáře často odradí jejichtužší konzistence. Jedna odrůda je alevýjimečná. Je to ŠEJK - plastická, velmiraná keříčková odrůda polorozkladitéhovzrůstu. Na první pohled normální, pěstitel-sky nenáročné keříčkové rajče. Jedním jeale ŠEJK výrazně výjimečný - obsahujecrimsson gen, odpovědný za vysoký obsah var KARLA.

téměř zaklínadlem, nutno ale říci, že opráv-něně. Antioxidanty se napojují na volnéradikály v těle, tyto mohou být následnězneškodněny a vyplaveny z organismu.Omezuje se tím negativní účinek radikálů- poškození buněk a buněčných chromozo-mů. Vysoce účinnými antioxidanty jsourostlinná barviva - karotenoidy, mezi kterélycopen patří. Lycopen se nachází v rajča-tech, melounech i červených grapefruitech,těmto plodinám dává výraznou barvu.

Účinek lycopenu byl předmětem několikana sobě nezávislých vědeckých studií,které prokázaly, že strava bohatá na rajča-ta a výrobky z nich podstatně snižuje ne-bezpečí vzniku některých druhů rakoviny.Nejvýraznější úspěchy byly pozoroványu rakoviny prostaty. Bylo prokázáno, žeu pacientů nemocných rakovinou prostaty,kterým byl podáván lycopenový rajčatovýextrakt, se nádory zmenšovaly a jejichzhoubnost se snižovala. Důvodem můžebýt to, že lycopen zřetelně zpomalujestárnutí prostatických buněk, a tím oddalu-je vznik rakoviny. Jelikož je tkáň prostatyextrémně vnímavá k vlivům prostředí, jetaké extrémně zranitelná z hlediska poško-zení volnými radikály.

Dostupnost antioxidantu lycopenu proorganismus se zvyšuje tepelnou úpravou.Nebojte se proto kečupů, protlaků neborajčatového pyré. Zpracováním se sice

získat z těchto produktů lycopen se alenaopak zvýší. Obsah lycopenu v rajčato-vém džusu je 9,3 mg/100 g, v kečupu17 mg/100 g a v rajčatovém protlaku až29 mg/100 g. A protlaky z rajčete ŠEJKjsou na úrovni léku, ale léku bez jakéhokolidoplatku.

Ze sortimentu pro zahrádkáře obsahujecrimson gen i kompaktní keříčkovitý kulti-

47

Balkónová rajčataMáte zahrádku jako dlaň, nebo pouze

balkón či terasu? Ani tak se ale nechcetečerstvých rajčat vzdát? Zvolte balkónovárajčata - "co je malé to je milé", říká jednostaré české přísloví. Vyberte správnouodrůdu z MINI kolekce a budete spokojeni.

Máme pro vás rajčata, která jsou nabalkón přímo určena. Skutečně převislerostoucím rajčetem je TUMBLING TOM.Rostlina této odrůdy má silně potlačenouapikální dominanci a ochotně přepadá přesokraj nádoby. Výrazně větví a někdy vyža-duje částečné "prosvětlování" - odstraňová-ní částí výhonů tak, aby zbytečně nezahuš-ťovaly. Drobné plody velikosti třešní jsoulahodné, ale s výraznou nakyslou chutí.Odrůda je dostupná ve dvou barevnýchvariantách - TUMBLING TOM RED s červe-nými plody a TUMBLING TOM YELLOWs plody žlutými.

Pokud chcete plody větší, volte již zmiňo-vanou keříčkovou odrůdu KARLA.

Co dělat abychom s rajčaty v nádobáchuspěli? V kostce - musíme zvolit správnouodrůdu, přiměřenou nádobu a vhodnýsubstrát. Musíme umístit rostlinu na místo,které jí bude vyhovovat a věnovat jí v prů-běhu vegetace náležitou péči - zálivku,hnojení, ochranu proti chorobám a škůd-cům. Rostliny ve volné půdě jsou schopnysaturovat některé nedostatky agrotechniky- získají si například vláhu i živiny z hlub-ších půdních horizontů. Rostlina v truhlíkuje maximálně závislá na vaší péči.

Několik rad k pěstováníVyberte pro rajčata záhonek, kde jste je

v minulých letech nepěstovali. Nevhodnoupředplodinou jsou i brambory, baklažánynebo jiné lilkovité zeleniny.

Rajčata mají hlubší a silnější kořenovýsystém než jejich příbuzní - papriky nebobaklažány. Díky němu jsou schopny opatřitsi živiny a vláhu z větší hloubky a plochy.

Rajčata lehce vytvářejí adventivní kořenyze stonku. Využijte toho tehdy, když mátepřerostlou sadbu. Nebojte se zasadit jihlouběji a zahrnout část stonku i se spod-ními listy zeminou.

Sázejte rajčata "na vodu". Vykopejtejamku, která je raději hlubší než mělčí,položte do ní rostlinu a zahrňte jamku do2/3 zeminou. Naplňte jamku vodou a po-čkejte, až vsákne. Zalijte ještě jednou pří-padně dvakrát podle vlhkosti půdy. Povsáknutí vody zasypte suchou zeminou. Jižnezalévejte. Vrchní suchá vrstva zeminyzabrání vypařování a rostliny, které majíkořeny ve vlhku se rychle ujmou.

Na rostlinách tyčkových rajčat obvykledozraje 6-8 vijanů plodů. Doby od kvetenído vyzrání plodu je přibližně dva měsíce.Zaštípněte proto rostlinu za 7. až 8. vija-nem, rajčátka, která se vytvoří výše jižv našich podmínkách nedozrají.

Odstraňte spodní listy až po právě sklize-ný vijan. Zajistíte prosvětlení rostliny, tytolisty již v době odplození vijanu nejsoufotosynteticky aktivní.

Rajčata nesnášejí mráz a u nás jsoupěstována jako jednoletá. V teplém klimatua ve své domovině jsou rajčata trvalky.

Rajčata jsou samosprašná, blizna seme-níku je v květu obvykle obklopena prašní-ky. Problémy s opylením a nasazovánímplodů se mohou vyskytnout za vysokévzdušné vlhkosti a vysoké teploty ve skle-níku. Ve velkovýrobě se k opylování použí-vají čmeláci. Jestli se setkáte s problémys nasazováním plodů, nejjednodušším"lékem" je průvan nebo občasné poklepánína rostlinu - uvolněný pyl se tím dostanena bliznu květu.

Moderní hybridní odrůdy vykazují svouvyrovnanost, výnos a kvalitu pouze v prvnígeneraci. Když si přemnožíte hybridníodrůdu, schováte svá vlastní semena,získáte nevyrovnané štěpící potomstvo.

Při pěstování ve skleníku či fóliovníkumají rajčata a papriky rozdílné nároky.Rajčata vyžadují průvan a nižší teploty,paprika "skutečně vlhké teplo". Jestli bude-te pěstovat tyto plodiny ve skleníčku spo-lečně, vysaďte rajčata do průvanu blíž kevchodu, papriky (příp. okurky hadovky)doprostřed.

V průběhu vegetace je nutno u tyčkovýchrajčat odstraňovat boční výhony. Vylamujte

48

je rukou, když jsou křehké a mají velikost 5až 10 cm. Při odřezávání nožem je vysokériziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.

Tyčková rajčataTORNÁDO F1 je nejoblíbenější tyčkové

rajče s univerzálním použitím. Má měkčíplody a vyžaduje vyrovnaný vláhový režim,aby se předešlo jejich praskání. Pěstiteléstále oceňují jeho výborné chuťové vlast-nosti a odpustí mu i tuto drobnou nectnost.Plody jsou kulovité až ploše kulovité, hlad-ké, bez žíhání, ve zralosti tmavočervené,aromatické a chutné. Je rezistentní k černirajčat (Cladosporium fulvum).

PARTO F1 - je moderní poloraný hybridstředního vzrůstu, poskytující atraktivní,vyrovnané plody (100-140 g) s možnostídlouhodobého skladování. Prakticky ne-praská. Nejlépe se mu daří v nevytápěnýchrychlírnách (studené skleníky, folníky),možno ho pěstovat i na záhonu. Je rezis-tentní k černi rajčat (Cladosporium fulvum).Ploše kulovité plody větší velikosti (100 až140 g) velmi dobře nasazuje i při vyššíchteplotách.

TORINO F1 je rychle rostoucí rajče donepohody. Tvoří pevné, zploštělé plodystřední velikosti (80-100 g), které téměř ne-praskají. Je ranější než TORNÁDO F1.Skladovatelnost plodů je 10-14 dnů, chuťje příjemná. Je určené především propěstování ve volné půdě, jen v chladněj-ších oblastech i v rychlírnách.

TIPO F1 - poloraný plastický hybrid typuTORNÁDO s vysokou odolností proti pras-kání a s dostatečně pevnými plodyskladovatelnými 10-14 dní. I přes možnostskladovatelnosti jsou plody chutné. Plodyjsou kulovité, menší, ale pevnější s perfekt-ním stejnoměrným vybarvením.

START S F1 - osvědčený hybrid ranéhotyčkového rajčete. Rostlina je středněvzrůstná. Plod je středně velký, se slabýmnáznakem žeber, intenzivně červený.Hmotnost plodů je 75-90 g.

BONSET F1 - tradiční, oblíbený hybridmá menší, kulaté, dobře vybarvené plody.Odrůda je odolná k pěstování při nižšíchteplotách.

BEJBINO F1 - koktejlové rajče, kterévyniká mimořádnou chutí s vyváženýmpoměrem cukrů a kyselin a výraznýmaroma. Díky těmto vlastnostem je zařaze-no do kolekce PRO MLSNÉ JAZÝČKY.Rostlina nese bohaté hrozny malých apevných "baby" plodů o průměru 2 až 3 cma hmotnosti 30 až 40 g. Hybrid je určenk pěstování na venkovním záhonu, v chlad-nějších oblastech i ve fóliovnících. Je chut-ný, je tu pro ty, co mají mlsné jazýčky.Odrůda vyniká rezistencí k verticiliu acladosporiu a tolerancí k plísni brambo-rové.

BEEFMASTER VFN F1 je biftekovéMAXI rajče s atraktivními obřími plodydosahujícími hmotnosti až 400 g. Plodyjsou ploše kulovité, na průřezu typickyvícekomorové, krásně rovnoměrně probar-vené. Jsou výborné do salátů, vynikající kegrilování, vhodné na přípravu omáček,čalamád i na obložení pizzy. Jde o univer-zální hybrid pro fóliovníky i pro volnoupůdu.

HOMESTEAD - kolekce MAXI - rostlinas dobrými výnosy. Plody beefsteakovéhotypu dorůstají do hmotnosti až 500 g, mimočerstvého konzumu se skvěle hodí dosalátů, sendvičů a na pečení. Je středněpozdní, vhodná pro pěstování ve folnícícha sklenících, v polních podmínkách jevýnos nižší.

CORSARO F1 - typ "SAN MARZANO".Rajče vhodné pro všechny možné typyteplé kuchyně, na pizzu i těstoviny. Plodyjsou protáhlé, oválné, o hmotnosti 130 až150 g. Mají výjimečné aroma, chuť i tvar.Hybrid je rezistentní k chorobám Verticili-um a Fusarium oxysporum rasy 1 a 2.

POLLICINO F1 - kolekce PRO MLSNÉJAZÝČKY - tzv. "malá datlová rajčátka"mají vynikající chuť díky dobré kombinacicukrů a kyselin. Plody jsou datlového tvarus hmotností cca 20-25 gramů. Hybridníodrůda vhodná pro pěstování ve foliovní-cích, sklenících i polních podmínkách.

PERUN - drobné " hruštičkovité" plody nabujněji rostoucí rostlině. Chutné rajčenetradičního tvaru.

49

Keříčková rajčataDARINKA F1 - velmi raný hybrid s pevný-

mi, téměř nepraskajícími plody. Vyznačujese velmi rychlou dynamikou zrání, a protoje určen pro nejranější sklizně na přímýkonzum. Při dobré agrotechnice (závlaha,výživa apod.) poskytuje mimořádné vý-nosy. Je vhodný i do chladnějších podmí-nek (raně bramborářská oblast).

DIANA - velmi raná odrůda s krátkýmivětvemi pro těžší a vlhčí půdy. Plody jsoumenší, kulovité, vyrovnané ve tvaru ivelikosti, středně pevné. Tato odrůdavyniká vysokým stupněm odolnosti vůčiplísni bramborové.

KARLA - středně raná odrůda s velmikompaktním keřem určená pro balkóny,pařeniště a malé zahrádky. Plody jsouploše kulovité, velké, velmi pevné s vynika-jící barvou dužniny. Je-li použita na řezy,vyniká její vysoce intenzivní červená barva.Je vhodná i na výrobu domácích kečupů aprotlaků.

MINIGOLD - třešňová odrůda s bohatýmihrozny drobných žlutých plodů příjemné,lahodné chuti. Raná odrůda nenáročná napůdu.

RUBÍNEK - keříčková odrůda s třešňový-mi plody červené barvy. Raná odrůdanenáročná na půdu. PODNOŽE PRO JABLONĚ

ORANŽE - odrůda netradiční oranžovébarvy plodu s vysokým obsahem vitamínů.Zbarvením i dietetickými vlastnostmi je znamenat katastrofu. Lze to řešit přeroubo-přitažlivá a vhodná především pro děti. Vezralosti je raná až středně raná, na půdunenáročná. Plody jsou ploše kulovité, střed-ní, oranžové.

PAVLÍNA - středně raná odrůda mohut-nějšího vzrůstu pro lehčí půdy kukuřičné iřepařské oblasti. Plody jsou kulovité, velmipevné, sladké. Po sběru plodů probírkouhned po zčervenání je možno skladovat 2až 3 týdny.

ŠEJK - keříčkové rajče s vysokýmobsahem lykopenu. Plastická, velmi ranáaž raná odrůda polorozkladitého vzrůstu,pěstitelsky nenáročná. Plody jsou oválněhranaté s geneticky fixovaným vysokým předurčuje, kdy vstoupí strom do plodnosti,obsahem červeného barviva v dužnině.

Proto i barva protlaků a kečupů z nichvyrobených je intenzivně červená.

DENÁR - "kečupové" rajče pro malézahrádky. Vytváří hranaté až hruškovitéplody větší velikosti se špičkou a vysokouvýtěžností šťávy. Je vhodná zejména dolehčích půd s nedostatkem vody, kam jipředurčuje mohutnější vzrůst keře.

ORBIT - odrůda středně pozdního typus pevnými, oválnými plody a polovzpříme-ným keřem. Vyniká stálými vysokými výno-sy i v méně příznivých pěstebních podmín-kách a značnou odolností k listovým choro-bám. Je vynikající surovinou pro výrobuprotlaků, kečupů a pro konzervaci celýchplodů. Zkuste si připravit sušená rajčataz této odrůdy.

TUMBLING TOM RED - kolekce MINIZAHRÁDKA - červená odrůda převislýchtřešničkových rajčátek určených pro pěsto-vání v závěsných nádobách nebo samo-zavlažovacích truhlících. Pravidelné přih-nojování zvýší násadu plodů.

TUMBLING TOM YELLOW - kolekceMINI ZAHRÁDKA - žlutá varianta výšepopsané odrůdy.

Ing. Peter Gajdoštín - SEMO a.s. Smržice

Nešťastný výběr odrůdy nemusí ještě

váním na jinou, kvalitnější odrůdu podlepotřeby od letní přes podzimní až zimní.

Horší situace nastane, když pěstitel zjistí,že koupil stromek na podnoži nevhodnépro dané podmínky. V tom případě jenáprava po letech takřka nemožná. Buď sedostaví extrémně bujný růst stromů naúkor plodnosti, nebo naopak stromekneroste, "zababčí". V obou případech seplatí za chybné rozhodnutí před vlastnívýsadbou stromku.

Podívejme se proto blíže na podnože,které jsou stejně důležitou, obvykle v půděukrytou částí stromků. Podnož mimo jiné

jakých rozměrů dosáhne, jak dobře bude

50

strom kotvit v půdě, také jeho produkčníživotnost, popř. vnímavost nebo naopakodolnost k chorobám a škůdcům. Nejvý-znamnější ovocný druh, jabloň, má pod-noží nejvíce. Zmíním ty nejrozšířenější. J-KL-2 (výběr odrůdy Antonovka A-30)

I. Podnože množené generativně (semenem)

Patří sem jednak jabloňová pláňata,která mají výraznou variabilitu, a jabloňovésemenáče množené z osiva kulturníchodrůd (např. Jadernička moravská). Jsouvyrovnanější v růstu. Obecně lze zazname-nat v posledních letech přes určitou stag-naci mírný nárůst generativních podnožís ohledem na rozvíjející se pěstitelsképostupy šetrné k životnímu prostředí.

Ustálenějšími vlastnostmi se vyznačujípodnože vyšlechtěné na Šlechtitelskéstanici Těchobuzice (dnešní Sempra Lito-měřice, a.s.) a ŠS Klčov na Slovensku(pod Tatrami). První z nich má v označeníuprostřed zkratku TE, druhé pracoviště KL.Písmena na začátku značí ovocný druh(v tomto případě jabloň = J) a číslice nakonci vyjadřují skutečnost, že jde o genera-tivní podnož, na rozdíl od dále uvedených,původem českých a slovenských vegetativ-ních podnoží, označená na konci velkýmipísmeny. Generativní podnože se hodípředevším pro slaběji rostoucí odrůdy apro vyšší kmenné tvary (vysokokmeny apolokmeny) v ekologických režimech pěs-tování. Spony v těchto výsadbách se pohy-bují od 8,0 do 10,0 m mezi řadami a 6,0 až8,0 m v řadě. Protože v zahradě se obvyklevysazují jen jako solitéry, je třeba dbát nadostatečný odstup od jiných dřevin podlepředpokládaného rozměru koruny, která byv dospělosti neměla sousední porostyzastiňovat.J-TE-1 je výběr planých a polokulturních

jabloní. Podnože je vhodná pro vyššíkmenné tvary nebo velmi slabě rostoucíodrůdy typu spur.

J-TE-2 pochází se selekce (výběru) polo-kulturních odrůd a semenáčů skupinyCrab. Podnože jsou vyrovnané z hlediskamorfologického a používají se pro spurty-pové odrůdy.

J-KL-1 (selekce odrůdy Citrónka C-21) jepoměrně odolná ke strupovitosti a padlí.Je mrazuvzdorná a patří mezi středně ažbujně rostoucí podnože.

rovněž odolává padlí a strupovitosti.Mrazuvzdorná podnož roste velmi bujně.

J-KL-3 (selekce Jaderničky moravské JM92) jako bujně rostoucí mrazuvzdornápodnož je odolná k houbovým chorobám(padlí, strupovitost, monilióza). Z genera-tivních podnoží je u nás poměrně vícerozšířena, pěstuje se i na produkci ovoce,z něhož se získává výtečný mošt neboovocná pálenka (kalvádos).

J-KL-4 (JP-2) je výběrem semenáčkůjabloně lesní (Malus sylvestris). Brzyplodí, je mrazuvzdorná a odolná k padlí astrupovitosti. Patří k velmi bujně rostou-cím podnožím.

II. Vegetativně množené podnožeSoučasná školkařská a ovocnářská

praxe dává přednost vegetativním (typo-vým) podnožím před podnožemi množený-mi ze semene.

Světově nejvíce rozšířené typové podno-že řady M (dříve EM) z Anglie (East Mal-ling), MM (Malling-Merton) a řady A (Aln-arp) ze Švédska jsou na konci označoványčíslicemi, zatímco české vegetativní podno-že řady TE nebo OH písmeny.

Třídění je obvykle podle intenzity růstudo 5 až 6 skupin, někdy jen do tří od zakrs-le rostoucích až po velmi bujně rostoucí.1. Zakrsle (velmi slabě) rostoucí

Hlavními podnožemi v této skupině jsouM27 a J-TE-G, dále se někdy z Polskaobjevují podnože P1, P2, P16, P22,M27 Byla vyšlechtěna křížením podnoží

M13 x M9. Stromky naštěpované na tétopodnoži rostou o 20 až 40 % slaběji nežna M9, mají zvýšenou plodnost, ale nikolivelikost plodů. Má slabý kořenový sys-tém, stromky vyžadují trvalou opěru. Vy-tváří bernoty (vzdušné kořínky), avšaknetvoří kořenové výmladky. Hodí se nanejlepší stanoviště v kombinaci s velmibujně rostoucími odrůdami a pro zahuště-né výsadby na vzdálenost řad okolo2,5 m, v řadě 1 m.

51

J-TE-G Podnož českého původu (M9 x J-TE-E Podnož má stejný původ a vzniklaCroncelské). Má křehké kořeny, minimál-ně tvoří kořenové výmladky (nepodrůstá).Odrůdy na ní naštěpované rostou o 40 až50 % slaběji než na M9, stromy vyžadujíopěru po celou dobu životnosti. Podnožlze použít pro velmi bujně rostoucí odrů-dy nebo pro velmi husté (superhusté)výsadby se sponem okolo 2,2 až 2,5 x0,8 až 1,0 m.

2. Slabě rostoucíNejvýznamnější světovou podnoží je M9

a její klony, dále M26, české podnože řadyJ-TE-E, J-TE-F a J-OH-A.M9 Jde o janče metské se žlutými plody.

Odrůdy naštěpované na této podnožimají o 40 až 50 % slabší růst než nasemenných podnožích. Vyšší štěpování(0,3 až 0,4 m nad kořenovým krčkem)dále intenzitu růstu stromu snižuje. Pod-nož je odolná ke krčkové hnilobě (Phyto-phtora cactorum). Přibližuje nástup doplodnosti, zvyšuje specifický výnos (kilo-gramy sklizených jablek na jednotkuplochy průřezu kmene nebo objemukoruny) a zlepšuje kvalitu plodů (velikost,vybarvení, chuť díky vyššímu obsahucukrů). Do určité míry však zkracujeuchovatelnost. Láká také více zajíce,hraboše nebo hryzce k okusu kmínků,krčků nebo kořenů. Stromky hůře kotví,vyžadují trvalou opěru ve formě drátěnkynebo kůlu ke každému stromku. Nejčas-těji se vysazují stromky v zahrádce jakoštíhlé vřeteno ve sponu 2,5 až 3,0 x 0,8až 1,2 m.

M26 Světově rozšířená podnož (kříženecM9 x M16) růstem odpovídá přechodu odslabě (M9) ke středně vzrůstné podnoži(MM106). Roste asi o třetinu slaběji nežsemenáč. Hůře se množí. Nesnáší stude-né, zamokřené půdy, v nichž trpí krčko-vou hnilobou. Je mrazuvzdorná, citlivák suchu, hodí se i k mezištěpování (jakomezikmen). Netvoří kořenové výmladky.Naštěpované odrůdy rychle vstupují doplodnosti. Stromy nekotví dobře v půdě,vyžadují opěru. Vysazují se do sponu 3,5až 4,0 x 2,0 až 2,5 m. 4,5 až 5,0 x 2,0 až 2,5 m.

z téhož křížení jako popsaná J-TE-G.Roste jen o málo více než M9. Kořenyjsou křehké, o něco však pevnější nežM9. Aby se stromky nevyvracely, je třebavybudovat trvalou opěru. Urychluje ná-stup naštěpovaných odrůd do plodnosti,zlepšuje vybarvení jablek. Spon výsadbyje obdobný jako na podnoži M9.

J-TE-F Vznikla křížením podnože M9 xCroncelské. Růst je o 15 až 20 % slabšínež M9. Je středně odolná k padlí jablo-ňovému. Poněkud hůře se očkuje, proto-že má tlustší kůru. Naštěpované odrůdyna ní plodí brzy, včetně těch, které poz-ději nastupující do plodnosti, výkonnéodrůdy kvetou již ve školce. Stejně jakopředchozí vyžadují stromky opěrnoukonstrukci. Vysazují se na vzdálenostponěkud menší než na podnoži M9.

J-OH-A Jde o křížení M9 x Croncelské(vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice a Sem-pře Olomouc). Podnož dobře v matečniciodnožuje, získané oddělky jsou rovné avitální, kořenový systém křehký. Po vý-sadbě na trvalém stanovišti vytváří pod-nož kořenové výmladky, které je nutnoodstraňovat. Ostatní vlastnosti jsou ob-dobné jako u M9. Poměrně hojně sevyužívá například v některých regionechŠvýcarska.

3. Středně rostoucíV této skupině se kromě nejvíce rozšíře-

né MM106, popř. u nás M4 zkouší podnožJork (J9), která je přibližně o 15 % vzrůst-nější než M9.MM106 Světově rozšířená podnož (kříže-

nec M1 x Northern Spy), odolná ke mšicikrvavé, asfyxii ("zadušení" kořenů), avšakcitlivá ke krčkové hnilobě. Dobře kotvív půdě, až na první roky po výsadběnebo ve větrných lokalitách nepotřebujeopěru. Nevytváří téměř žádné kořenovévýmladky. Roste o 20 až 25 % slaběji vesrovnání se semenáčem. Naštěpovanéodrůdy brzy vstupují do plodnosti, která jevysoká. Spon výsadby se pohybuje mezi

52

M4 Dříve u nás hojně používaná podnožse dobře množí, ve školce brzy ztrácímízu, proto se musí včas očkovat. Vyho-vují jí vlhčí půdy. Roste přibližně o 20 %slaběji než jabloňové pláně. V některýchletech (bez sněhové pokrývky) můženamrzat v kořenech. Je citlivá k virové -proliferaci. Naštěpované odrůdy brzy apoměrně hodně plodí, vyžadují opěru.S rozšiřováním štíhlého vřetene na slaběrostoucí podnoži (M9) v zahuštěnémsponu výsadby její význam ustupuje.

4. Silně rostoucíV této skupině uvedeme podrobněji

pouze M1. Dále se někdy množí J-TE-A aze starších typů M11 (duzén holštýnskýzelený).M1 Označuje se také jako duzén anglický.

Dobře se množí, pevně kotví v půdě,nevyžaduje trvalou opěru. Nesnáší su-cho, vyhovují jí spíše vlhčí půdy. Roste o5 až 15 % slaběji než jabloňové pláně.Příznivě ovlivňuje plodnost, hodí se spíšepro slaběji rostoucí odrůdy vedené jakovolně rostoucí zákrsky nebo pro vyššíkmenné tvary (čtvrtkmeny a polokmeny)v šetrných režimech pěstování. Spon sevolí podle intenzity růstu od 5,0 až 5,5 x2,5 až 3,5 m.

5. Velmi bujně rostoucíNejcennější z vegetativních podnoží této

kategorie je A2, z novějších českýchpodnoží sem lze zařadit J-TE-C, která sevzrůstem blíží semenáči, avšak podrůstá.A2 (Alnarp 2) Vysoce mrazuvzdorná pod-

nož švédského původu se v matečnicivelmi dobře množí. Protože brzy ztrácímízu, ve školce je třeba ji brzy očkovat.Intenzita růstu je přibližně stejná jakou semenáče, naštěpované odrůdy všakdříve vstupují do plodnosti (od 4. roku povýsadbě) a vyznačují se zároveň vyso-kým specifickým výnosem. Reaguje školkovat a po letním naočkování těchto podnožícitlivě na nedostatek hořčíku v půdě. Jeurčena přednostně pro vyšší kmennétvary, pro spurtypy, do sušších půd ahorších klimatických podmínek ve volněj-ším sponu (5,5 až 6,0 x 3,5 až 4,0 m).

Nevyžaduje trvalou opěru, protože stromydobře kotví v půdě.

Příliš hluboká výsadba jabloně odrůdy Gloster(M9) vpravo: strom se dostává po několika letechna vlastní kořeny ("zpravokoření") a začíná přílišbujně růst na úkor plodnosti. Jedna z hlavníchfunkcí podnože omezovat růst zaniká. Vlevo jestrom stejné odrůdy na téže podnoži (M9) vysaze-ný do správné hloubky, roste přiměřeně a dobřeplodí.

Matečnice typových podnoží jabloní řady Mv pozdním létě. Porost je nutné chránit předokusem zvěří zhotovením spolehlivého, byťdočasného oplocení. Na podzim se budou zako-řenělé oddělky dobývat, na jaře dalšího roku

vybranými odrůdami budou v dalších letechhotové výpěstky následně vysazeny na trvaléstanoviště.

doc. Ing. Josef Sus, CSc., Česká zemědělskáuniverzita v Praze, FAPPZ, katedra zahradnictví

53

PODBLANICKÉ JABLONĚ

Šlechtěním jabloní jsem se začal zabývatod roku 1980 ve Vlastišově na Podblanickua od roku 1987 i ve Voticích. První zaregis-trovanou odrůdou a zapsanou ve Státníodrůdové knize se stala odrůda Blaník,které byla udělena právní ochrana v roce2003. V roce 2004 byla zaregistrovánaodrůda Fany. V kategorii CAC jsou od roku2006 povoleny k množení odrůdy Petra aFenix. Dále v registraci následovaly napočátku roku 2010 odrůdy Tábor a Vltava,v tomtéž roce byla odrůdě Tábor udělenaprávní ochrana v ČR.

BLANÍKTato odrůda jabloně vznikla křížení Flori-

ny a Šampionu. Strom roste zpočátkunadprůměrně, s plodností intenzita růstuslábne, koruny vytváří rozložité, středněhusté. Plody jsou nadprůměrné velikosti,kuželovitého tvaru se slabými žebry. Slup-ka je ojíněná, středně tlustá, základníbarva je bělavě žlutá krytá ze 3/4 rozmytoutmavou červení. Dužnina je světle krémovébarvy, nadprůměrně šťavnatá, pevná,navinule sladká, aromatická, velmi dobréchuti. Plodnost je raná, pravidelná a vyso-ká, plodí většinou jednotlivě, někdy ve Odrůda je povolena k množení v katego-shlucích na krátkém dřevě. Probírka se rii CAC, vznikla křížením Jolany a Šampio-dělá jen zřídka za účelem větších plodů. nu, byla zkoušena pod pracovním označe-Stopka je středně dlouhá, středně tlustá. ním KuP-223. Plod je střední až většíSklizeň se provádí koncem září až začát- velikosti, kulovitý až kuželovitý, s malýmikem října v závislosti na poloze, průběhu žebry. Slupka je lesklá, hladká, slaběvegetace a použité podnoži. Konzumní mastná, bez rzivosti, středně tlustá, základ-

zralost nastává v listopadu a dá se sklado-vat do února až března. Podnože lze pou-žít velmi zakrslé až středně vzrůstné proextenzivní pěstování i bujně rostoucí. Odrů-da je značně odolná proti pihovitosti dužni-ny a proto se hodí i k přeroubování zdra-vých stromů. Odrůda je rezistentní protinapadení strupovitostí a nadprůměrněodolná proti napadení padlím jabloňovým.Půdy vyžaduje propustné, dobře zásobenéživinami a vláhou. Je vhodná do všechpěstitelských oblastí.

FANYOdrůda vznikla křížením Šampionu a

Jonathanu. Registrována byla v roce 2004.Vzrůst je střední až nadprůměrný, habituskoruny vzpřímený až rozložitý s plodnostína krátkém dřevě. Plodí většinou jednotli-vě, někdy i ve shlucích, probírku uplatňuje-me při přeplození. Plod je velký, kulovitý ažploše kulovitý, velikostně i tvarově vyrovna-ný. Stopka je středně dlouhá až krátká,středně tlustá. Slupka je tenká až střednětlustá, bez ojínění a mastnosti. Základnížlutá barva slupky je částečně krytá červe-ní ve formě žíhání. Dužnina je žlutavébarvy, středně pevná, křehké konzistence,středně šťavnatá, v chuti navinule sladká,velmi dobrá. Plodnost je brzká, vysoká apravidelná. Sklizňová zralost nastává vedruhé polovině září, konzumní zralost odlistopadu, skladovat lze do poloviny února.Odolnost proti napadení strupovitostí jestřední a proti napadení padlím jabloňovýmje střední až vyšší. Podnože lze použítzakrslé až středně vzrůstné. Vhodná propěstitelské tvary štíhlé vřeteno, zákrsek ačtvrtkmen. Odrůda je středně náročná napolohu, půdy vyžaduje dobře zásobenéživinami s dostatkem vláhy. V teplejšíchoblastech dosahují plody výborné kvality.

PETRA

54

ní barvu má zelenožlutou překrytou červe- provádíme koncem září, konzumně dozrá-ným žíháním přecházející v rozmyté líčkov rozsahu 3/4 povrchu plodu. Dužnina jebílé barvy, do které na loži prostupuje růžo-vá červeň, středně tuhá až měkčí, středněšťavnatá. Chuť je navinule sladká slaběaromatická, velmi dobrá až výborná. Pozd-ně letní až podzimní odrůda jabloně. Růstje střední, koruny vytváří vzpřímené pozdě-ji částečně rozložité, středně husté. Plod-nost je brzká, dosti vysoká, pravidelná.Sklizeň se provádí koncem srpna ažv polovině září postupnou probírkou bě-hem dvou týdnů, konzumně dozrává v září,dá se skladovat do listopadu. Odolnostproti napadení strupovitostí je rezistentní,a proti napadení padlím jabloňovým jestřední až vyšší. Podnože lze použít zakrs-lé a polozakrslé, dobře plodí i na bujnýchpodnožích. Pěstitelské tvary štíhlé vřeteno,zákrsek, čtvrtkmen, Požadavky - středněnáročná na polohu, půdy vyžaduje dosta-tečně zásobené živinami a vláhou. Hodno-cení: kvalitní, nenáročná pozdně letní ažpodzimní odrůda pro přímý konzum i zpra-cování. Lze ji pěstovat bez chemickéochrany proti houbovým chorobám. Může-me ji vysazovat do všech oblastí vhodnýchpro pěstování jabloní. Výborné kvalitydosahují plody v teplejších polohách.

FENIXOdrůda vznikla křížením Floriny a Šampi-

onu, byla zkoušena pod pracovním ozna-čením KuP-215. Je povolena k množenív kategorii CAC. Růst je bujnější v plod-nosti střední, koruny vytváří vzpřímenépozději rozložité, středně husté. Plody jsouvětší velikosti, kulovitého až ploše kuželovi-tého tvaru. Slupka je hladká, silnější, zá-kladní barvu má zelenožlutou, překrytoutmavší červení (na loži získává atraktivněj-ší červený odstín) v rozsahu 3/4 i více veformě rozmytého líčka. Stopka je střednědlouhá až krátká, středně silná až silnější.Dužnina krémové barvy, středně pevná,středně šťavnatá. Chuť je navinule sladkáaž nasládlá, příjemně aromatická, velmidobrá. Plodnost je raná, vysoká a pravidel-ná při provádění probírky plůdků. Sklizeň

vá v říjnu a dá se skladovat do února idéle. Při skladování nevadne a je víceodolná proti skládkovým chorobám. Odol-nost proti strupovitosti je střední a protipadlí jabloňovému je střední až nižší. Pod-nože lze použít slabě až středně vzrůstné,v horších půdních podmínkách dobře plodíi na silně rostoucích podnožích. Hodnoce-ní: atraktivní a plodná odrůda s vyšší odol-ností proti skládkovým chorobám, středněodolná proti houbovým chorobám, vhodnáhlavně do středních poloh.

TÁBOROdrůda byla zkoušena pod pracovním

označením KuP-216 ve Státní odrůdovézkušebně v Lysicích a Želešicích. Vzniklakřížením Primy a Rubínu. Plod je nadprů-měrné velikosti, kulovitého až ploše kulovi-tého tvaru. Slupka je lesklá, hladká, střed-ně tlustá až slabší, základní barvu mázeleno žlutou překrytou červeným líčkemvětšinou ve formě žíhání, částečně přechá-zející v rozmyté líčko v rozsahu 3/4 po-vrchu plodu. Dužnina je žlutavé barvy,jemné konzistence, nadprůměrně šťavna-tá, měkčí až středně pevná. Chuť je navi-nule sladká až nasládlá, slabě aromatickávelmi dobrá. Růst je nadprůměrný, korunyvytváří vzpřímené, později rozložité, střed-ně husté. Plodnost je raná, velká a připrobírce pravidelná. Sklizeň se provádíkoncem září, konzumně dozrává v říjnu adá se skladovat do února. Proti napadenístrupovitostí je rezistentní a proti napade-ním padlím jabloňovým je vyšší. Podnoželze použít velmi zakrslé až středně vzrůst-né. Pěstitelské tvary jsou štíhlé vřeteno,zákrsek, čtvrtkmen. Středně náročná napolohu, půdy vyžaduje dobře zásobenéživinami a vláhou. Kvalitní a vzhlednáodrůda pro přímý konzum. Můžeme jivysazovat do všech oblastí vhodných propěstování jabloní. Nejlepší kvality dosahujíplody ve středních a teplejších polohách.V prvních letech plodnosti se může objevitna přerostlých plodech fyziologická pihovi-tost dužniny.

55

VLTAVAByla zkoušena ve Státní odrůdové zku-

šebně v Lysicích. Vznikla také kříženímPrimy a Rubínu.

Plody jsou nadprůměrné velikosti, kulovi-tého až kulovitě kuželovitého tvaru. Stopkaje krátká až středně dlouhá, silnější ažstředně silná. Slupka hladká, středně silná,slabě mastná základní barvu má zelenožlutou překrytou červení ve formě žíhánípřecházející v rozmyté líčko na 1/2 až 3/4povrchu plodu. Dužnina je středně pevná,krémové barvy, jemná, středně až vícešťavnatá. Chuť navinule sladká až naslád-lá, aromatická, velmi dobrá až výborná.Růst je bujný, koruny vytváří vzpřímenépozději rozložité, středně husté. Plodnostraná dosti vysoká, pravidelná. Sklizeň seprovádí asi v polovině září, konzumnědozrává v říjnu, skladovat ji lze do ledna.Odolnost proti napadení strupovitostí jerezistentní, proti napadení padlím jabloňo-vým je vyšší. Podnože lze použít velmizakrslé až polozakrslé, v horších půdníchpodmínkách lze pěstovat i na bujnýchpodnožích, na kterých též dobře plodí.

Pěstitelské tvary - štíhlé vřeteno, zákr-sek, čtvrtkmen. Požadavky - středně ná-ročná na polohu, půdy vyžaduje dobřezásobené živinami a vláhou. Plody jsouchutné, atraktivního vzhledu, vhodné propřímý konzum i zpracování. Odrůdu lzepěstovat ve všech polohách vhodných projabloně bez chemické ochrany proti houbo-vým chorobám.

Bližší informace o odrůdách můžete získatna kontaktech:telefon: 317 814 354, 728 044 917, e-mail: kumstapetr@seznam.cz, http://www.votice.cz v sekci: Šlechtěníjabloní - Petr Kumšta.

Výsledky srovnávacího pokusu odrůdyBlaník ve VŠÚO Holovousy na internetupod názvem Blaník - perspektivní odrůdajabloně.

Petr Kumšta vítají i zahrádkáři, protože umožňují pěsto-

SLABĚ ROSTOUCÍ TŘEŠNĚ VHODNÉ PRO MALÉ ZAHRADY

Podnože třešní rozdělujeme na vegeta-tivní a generativní. Podnože generativní serozmnožují semenem. Stromy na genera-tivních podnožích se vyznačují větší inten-zitou růstu, vytvářejí hlubší a mohutnějšíkořenový systém. Jsou častěji využíványna klasické kmenné tvary. Nevýhodoutěchto podnoží je zpravidla jejich nevyrov-nanost z hlediska růstu i některých dalšíchznaků. U nás se množí generativní ptáčni-ce P-TU-1, P-TU-2 a P-TU-3.

Podnože vegetativní se rozmnožují hříže-ním, řízkováním nebo rozmnožovánímv podmínkách "in vitro". Toto mikrorozmno-žování v laboratorních podmínkách patřímezi moderní metody vegetativního množe-ní. Výhodou je vysoký koeficient množitel-nosti a spolehlivě bezvirózní materiál.Nevýhodou je vyšší cena a některé speci-fické nároky těchto podnoží.

Z vegetativně množených se používáanglická ptáčnice F 12/1, na které odrůdymají rovněž intenzivní růst. Do suchýchkamenitých půd je vhodná mahalebkaSL64 (Saint Lucie), která roste slaběji, nenívhodná do kvalitních půd.

V současné době jsou nové výsadbyzakládány na slaběji rostoucích podnožích.Pěstování menších stromů usnadňujesklizeň, řez stromů, lépe se aplikují pestici-dy a snadněji se chrání plody před poško-zením pozdními jarními mrazy a ptáky.

Především v zahraničí, ale nyní i u nás,se začínají používat různé formy nadkrytívýsadeb, které mohou chránit plody předdeštěm a zamezit jejich popraskání. Tentozpůsob pěstování je finančně nákladný, aproto se pěstitelé snaží o nejrychlejšínávrat vložených investic. Pěstují převážněvelkoplodé odrůdy na slabě rostoucíchpodnožích a stromy tvarují a vysazují tak,aby sklidili co nejvyšší podíl plodů v kate-gorii s průměrem nad 28 mm, které jsou natrhu nejlépe ohodnoceny finančně.

Stromky na slabě rostoucích podnožích

56

vání třešní i na menších zahrádkách. Proto- Dobře se množí v podmínkách "in vitro" aže šlechtěním slaběji rostoucích podnoží zelenými řízky. Zatím nebyly zjištěnypro třešně se zabývají v mnoha státech problémy afinity podnože k některé z od-světa, lze předpokládat, že jejich sortiment růd. Kořeny strom ukotvují celkem dobře,se bude rozšiřovat a že i pro naše podmín- výsadba k opěrnému kůlu se doporučujeky budou vybrány a doporučeny ty nejvhod- pouze v silně větrných oblastech. Kořeno-nější. V současné době mají u nás pěstite- vé výmladky se vyskytují ojediněle. Stro-lé k dispozici slabě rostoucí podnože Colt, my vstupují brzy do plodnosti a velmiGisela 5, P-HL-A, P-HL-B, P-HL-C. Kromě dobře plodí. V Německu byla zjištěnatoho se zkoušejí podnože Pi- KU1, Gisela u podnože Gisela 5 tolerance k virům3, Gisela 6, Weiroot 720 a některé další. PDV a PNRSV. Tato podnož je vhodná

Podnož Colt vznikla v Anglii kříženímPrunus avium x P. pseudocerasus. Růstnaštěpovaných odrůd je na této podnoživ suchých podmínkách o 20-30 % slabšív porovnání s ptáčnicí. Při dostatku vláhy av kombinaci se vzrůstnou odrůdou můžebýt i na úrovni ptáčnice. Množí se dřevitýmii zelenými řízky a hrůbkováním. V literatuřese uvádí špatná fyziologická snášenlivosts odrůdami Sam a Van. Plodnost bývázpravidla nižší než na ptáčnici nebo dal-ších slabě rostoucích podnožích, ale plodyjsou velmi dobré kvality. Dobře kotví strom,a proto se nemusí vysazovat k opěrnémukůlu. Kořenové výmladky vytváří ojediněle.V literatuře se uvádí citlivost k zimnímmrazům, ale v Holovousích nebylo poško-zení pozorováno.

Podnože skupiny Gisela byly vyšlechtěnyv Německu na universitě v Gissenu a jsouvýsledkem několika mezidruhových kříženívzrůstných a slabě rostoucích genotypů.Vybrané podnože byly testovány z hlediskaslabého růstu, kompatibility s odrůdami,odolnosti k chorobám a raného vstupu doplodnosti. Na základě výsledků těchto testůbylo vybráno několik podnoží, které semnoží pod názvem Gisela a daným číslem(např. Gisela 5). Je potřeba připomenout,že selekce podnoží nadále probíhá. Výno-sy na těchto podnožích jsou velmi vysoké,ale často jsou plody menší než na jinýchpodnožích. Hledají se pro ně odrůdy, kterénepřeplozují a nebo způsoby řezu, jež byvedly k produkci velkých plodů.Gisela 5 je hybrid P. cerasus ´Schattenmo-

relle´ x P. canescens. Redukuje růststromů ve srovnání s ptáčnicí asi o 50 %.

do úrodných půd, nehodí se do lehkýchpůd. V sušších oblastech vyžaduje závla-hu. Velmi plodné odrůdy na podnožiGisela 5 přeplozují a plody jsou menší.

Gisela 6 vznikla ze stejného křížení jakoGisela 5. Redukuje růst stromů ve srov-nání s ptáčnicí asi o 40 % v závislosti naodrůdě. Dobře se množí v podmínkách"in vitro" a zelenými řízky. Zatím nebylyzjištěny problémy afinity podnože k ně-které z odrůd. Nevyžaduje oporu. Kořeno-vé výmladky se vyskytují ojediněle. Velmidobře plodí a do plodnosti vstupuje raně.Větve nasazuje v tupém úhlu. Je tolerant-ní k virům PDV a PNRSV. Není toliknáročná na půdní podmínky a závlahujako Gisela 5.

Gisela 3 je rovněž ze stejného křížení jakoGisela 5. Redukuje růst stromů ve srov-nání s ptáčnicí asi o 40-70 % v závislostina odrůdě. Množí se v podmínkách "invitro". Zatím nebyly zjištěny problémyafinity podnože k některé z odrůd. Koře-nové výmladky se vyskytují ojediněle.Stromy na této podnoži velmi dobře plodía do plodnosti vstupují raně. Jejich větvejsou nasazeny v tupém úhlu. Podnož jetolerantní k virům PDV a PNRSV. Jecitlivá k listovým houbovým chorobám. Jevysoce náročná na půdní podmínky,závlahu a obdělávání půdy. Zkouší sepředevším v nadkrytých a ve velmi inten-zivních výsadbách.

Podnož Pi-KU 1 byla vyšlechtěna v Ně-mecku v Dresden-Pillnitz křížením P.avium x (P. canescens x P. Tomentosa).Redukuje růst stromů o 20-40 %. Nenívhodná do těžkých půd. Má dobrý výnoso-

57

vý potenciál a stromy dobrou velikost álu byly zaznamenány větší výpadkyplodů. Nevyžaduje oporu. Podporuje stromků. Tvoří četné kořenové výmladky.horizontální nasazení větví. Je vhodná i Zatím nebyly zjištěny problémy s afinitoupro višně. Množí se dobře zelenými řízky. s běžně pěstovanými odrůdami.

Podnož Weiroot 720 je výběrem z podno- Podnož P-HL-C charakterem růstu připomí-že Weiroot 72, která byla vyselektována ná třešeň. Na základě víceletých pokusův Německu na universitě ve Weihenste- s odrůdami Karešova a Büttnerovouphanu z lokálních forem višní (P. cera- pozdní v podmínkách bez závlahy rostlysus). Stromy rostou o 40-70 % slabějiv porovnání s ptáčnicí. Plodí dobře aodrůdy na ní mají i dobrou velikost plodů.Podporuje horizontální nasazení větví.Doporučuje se do intenzivních výsadebdo velmi dobrých půd. Je nezbytná závla-ha a opora stromů. Netvoří kořenovévýmladky.

Podnože P-HL pocházejí z České republi-ky, z Holovous a vznikly pravděpodobněkřížením P. avium x P. cerasus. Množí se"in vitro" a zelenými řízky.

Podnož P-HL-A charakterem růstu připo-míná višeň. Na podnoži P-HL-A je růststromů ve srovnání s ptáčnicí o 50-60 %slabší. Mají mělký kořenový systém, přivýsadbě potřebují opěrný kůl. V porovná-ní s ptáčnicí do plodnosti vstupují velmibrzy a plodí velmi dobře, oproti Gisele 5vstupují do plodnosti o něco později,avšak již v 5. roce po výsadbě mělyv průměru stejné výnosy. Tvoří četnékořenové výmladky. V prvních letech povýsadbě jsou citlivé na některé herbicidy,špatně snáší trvalé zatravnění. Stromy napodnoži P-HL-A jsou odolné k zimnímmrazům. Špatná afinita byla zjištěnapouze s odrůdou Hedelfingenská.

Podnož P-HL-B charakterem růstu připomí-ná rovněž višeň. Růst stromů ve srovnánís ptáčnicí je o 30 % slabší. Při výsadběnepotřebuje opěrný kůl. Stromy majíranější vstup do plodnosti v porovnánís ptáčnicí. Ve srovnání s P-HL-A mají Protože třešně na slabě rostoucíchvětší dynamiku růstu, slabší násadu, podnožích tvoří kořeny s kořenovým vláše-plody jsou větší velikosti. Podnož P-HL-B ním v půdním horizontu do 0,5 m, měla byje citlivější k zimním mrazům a velmi mít půda dobrou sorbční kapacitu, kterácitlivá k napadení houbou "Blumeriella umožní dobrou dostupnost živin. Ideálníjaapii (původce skvrnitosti listů třešně avišně)", což je velkým problémem hlavněve školkách. Při výsadbě slabšího materi-

stromy o 80 % slaběji než na ptáčnici.Bylo zjištěno, že po 15. roce po výsadbědochází k výraznému snížení plodnostitěchto odrůd na uvedené podnoži. Vevýsadbě se závlahou rostly na této podno-ži stromy na úrovni podnože Gisela 5.Kořeny lépe ukotvují než na podnožiP-HL-A. V porovnání s ptáčnicí do plod-nosti vstupují velmi brzy a plodí velmidobře, při nadprůměrné násadě bývajíplody drobnější. Tvoří méně kořenovýchvýmladků. Špatně snáší trvalé zatravně-ní. Stromy na této podnoži jsou odolnék zimním mrazům.Z hlediska nutričního i terapeutického

jsou třešně velmi ceněné, protože obsahujíhodně minerálních látek, především draslí-k, poměrně významné množství mědi,zinku a železa. Jsou bohaté na antokyany.Jsou zdrojem antioxidantů, které nás chrá-ní vůči účinkům volných radikálů a tím předvznikem rakoviny, trombózou, předčasnýmstárnutím pokožky.

Drobní pěstitelé mohou třešně na slaběrostoucích podnožích úspěšně pěstovat iv menších zahradách. Důležitý je výběrvhodného místa. Třešně nesnášejí zamok-řená stanoviště s vysokou hladinou spodnívody. Nevhodné jsou uzavřené kotliny.Nedochází zde k cirkulaci vzduchu a jenebezpečí poškození mrazem, plody podešti zde déle osychají a tím mohou i vícepraskat.

jsou hlubší, dobře propustné půdy s do-statkem vápníku. Naprosto nevhodné jsoutěžké jílovité půdy. V těžkých mokrých

58

nebo chudých půdách je větší pravděpo- Po výsadbě je zalijeme, při jarní výsadbědobnost napadení kořenů houbou Phyto- je lépe přímo ke kořenům a po zasáknutíphthora. Optimální pH půdy pro třešně se zeminu dosypat anebo namočit kořeny dopohybuje mezi 5,6-7,0. přípravku, který chrání před vysycháním

Pozemek, na který hodláme vysadit tře- kořenů. Kmen připevníme pomocí úvazkůšeň, musíme dobře odplevelit. Na zahrád- ke kůlu. Kůl by měl být umístěn asi 10 cmce nejraději mechanicky, protože některé od kmínku stromku, z jižní strany, aby jejslabě rostoucí podnože jsou citlivé na stínil.herbicidy. K podpoře mikrobiální činnosti Stromy na slabě rostoucích podnožíchmůžeme zarýt hnůj, zelené hnojení (lusko- pěstujeme ve tvaru zákrsku nebo štíhléhoviny, hořčici, svazenku), kompost. Na vřetene. Spon stromů pěstovaných jakozákladě výsledku rozboru půdy se před zákrsky se pohybuje v závislosti na podno-výsadbou pozemek vyhnojí potřebnými ži, odrůdě a půdních podmínkách v rozme-živinami. zí 3-4,5 m v řadě, přičemž vzdálenost řad

Třešně na slabě rostoucích podnožích, od sebe bývá obvykle 5 m.s výjimkou Coltu, jsou náročnější na výži- U štíhlých vřeten je tento spon menší 4 xvu. Na začátku vegetace hnojíme dusíkatý- 2-3 m.mi hnojivy (např. dusičnan amonný, vápe- Řez po výsadbě provádíme vždy zásad-natý, močovina). Na podzim však hnojiva ně na jaře. Jestliže vysazujeme jednoletýs obsahem dusíku nepoužíváme. Nedosta- špičák na Coltu, na zahrádce ho nejčastějitek některých živin lze odhadnout podle budeme tvarovat jako zákrsek nebo čtvrt-projevů na listech. Nedostatek pohyblivých kmen. Korunku založíme tak, že k předpo-živin (dusík, draslík, hořčík, fosfor, molyb- kládané výšce kmene (čtvrtkmen 0,8-1,1m,den) pozorujeme na starších listech. U ne- zákrsek 0,6 m) přidáme 6 pupenů pro zalo-pohyblivých živin (vápník, fosfor, zinek, žení korunky a seřízneme. U jednoletýchměď, bór) se naopak jejich nedostatek stromků s předčasným obrostem aneboprojevuje nejdříve na mladších vrcholových u dvouletých ponecháme zpravidla 3-4listech. Při projevech nedostatku doplníme vhodné kosterní větve s terminálem. Zkrá-chybějící živinu odpovídajícím hnojivem. tíme je asi o třetinu až dvě třetiny jejichPro zvýšení odolnosti k houbovým choro- původní délky na vnější pupen tak, aby pobám doporučujeme po opadu listů a na řezu byly téměř v jedné rovině. Při odstra-jaře před rašením postřik mědí. V době ňování silnějších výhonů bychom mělikvětu je doporučován postřik přípravky výhon nejprve zkrátit na čípek a ten potomobsahující bór. Tento postřik aplikujeme na koncem léta zcela odříznout. Terminálzačátku a ke konci fáze kvetení v případě seřízneme asi 20 cm nad úrovní postran-poškození květů pozdními jarními mrazy. ních výhonů. Výchovný řez trvá tři až čtyřiBór podporuje prorůstání pylové láčky a roky, jeho cílem je zapěstovat ne přílištím dochází k lepšímu oplození květů. hustou korunu s terminálem. Základní

Třešně je nejlépe vysazovat na podzim. větve by měly být nasazeny v tupém úhlu.V případě jarní výsadby bývá nutno v ně- Odstraňujeme pouze konkurenční a poško-kterých letech zajistit jejich zálivku. zené větve. Uplatňujeme Zahnovu metodu

Před výsadbou sestřihneme silnější řezu peckovin. Principem tohoto postupuzaschlé kořeny, stromky namočíme na je, aby střední osa byla vždy nejméněněkolik hodin do vody. Sázíme je sejně o polovinu silnější než postranní větve.hluboko, jako rostly původně ve školce, Silnější větve se odstraňují postupnýmmísto štěpování musí být alespoň 10 cm sesazováním na dlouhý oslabeně aktivnínad budoucí úrovní povrchu půdy. Při čípek. Čípek je tím delší, čím tlustší, kol-výsadbě zeminu ke kořenům dobře přišlapu- mější a mladší je odstraňovaná větev. Najeme. čípku, který nesmí být příliš krátký, aby

59

neuschl, se ponechává slabší postranní několik pupenů (zpravidla 5), v době jejichobrost, čípek po seříznutí neroste. Čípek nalévání odstraníme. Tímto postupemzcela odstraňujeme na větevní kroužek ve v nižší části podpoříme tvorbu správněfázi kdy jeho tloušťka je menší než polovi- nasazených postranních výhonů. V průbě-na průřezu hlavní větve. Po nástupu stro- hu vegetace začínají vyrůstat první leto-mu do plodnosti přecházíme k udržovací- rosty, které již od délky 5 cm vychylujememu řezu, který provádíme podle potřeby. tak, aby se středovou osou svíraly pravýCílem je dodržet pěstitelský tvar a rovnová- úhel. Obyčejný dřevěný kolíček na prádlohu mezi intenzitou růstu a hustotou koruny. přichytíme na kmínek, těsně nad tvarovanýJarním řezem, těsně před začátkem květu, letorost. Letorost je kolíčkem tlačen doodstraňujeme starší větve, při letním řezu vodorovné polohy a zpravidla po 3 týdnechv červnu a červenci silně rostoucí mladé ho můžeme odstranit. Jestliže letorostyvýhony (vlky) a vylamujeme některé zahuš- mají vzpřímený růst, musí se vyvázat doťující letorosty. Vylamování provádíme horizontální polohy. Vyvazujeme je prováz-v době, kdy letorosty jsou ještě měkké, kem, na kterém musí být volné oko, aby senejsou zdřevnatělé. Vylomením letorostu provázkem vyvazovaný výhon nezaškrtil.se zároveň odstraní větevní základ se Provázky připevňujeme k hřebíkům zatluče-spícími očky, takže již nerostou nové výho- ným do opěrného kůlu. Některé odrůdy,ny. Rány po vylomených letorostech se jako například Burlat, Lapins vytvářejívelmi dobře zacelují. Zmlazovací řez třešní postranní obrost ve školce spíše ojediněle.se provádí u zdravých starších stromů U těchto odrůd můžeme pomoci k jehoběhem vegetačního období. Větší rány je tvorbě tím, že nad pupenem, ze kteréholépe zatřít štěpařským voskem, stromovým chceme vypěstovat postranní letorost,balzámem nebo Latexem do kterého může- uděláme ve výšce 1,5 cm zářez. Zářez seme přidat trochu měďnatého přípravku. nejlépe provádí malou pilkou (nejlépe na

Stromky na slabě rostoucích podnožích švýcarském zavíracím noži). Musíme říz-typu Gisela, Weiroot, P- HL můžeme pěs- nout až do dřeva. Nařezávání se provádítovat ve tvaru štíhlého vřetena. Pro tento na dvouletém nebo tříletém dřevě. Nazpůsob pěstování jsou vhodné jednoleté starším dřevě již není tak dobrý výsledek.štěpovance se zapěstovaným předčasným Zářezy se dělají na jaře, v době naléváníobrostem. Pokud terminál nad zapěstova- pupenů. Postranní letorosty se vytvoříným postranním obrostem není delší než během června. Úspěšnost této metody na0,7 m, tak ho nezkracujeme. Rovněž ne- dvouletém a tříletém dřevě se podle našichzkracujeme správně zapěstovaný postran- výsledků pohybovala mezi 80-90 %.ní obrost, ale musíme stromkům po výsad- Příliš vysoké silné štěpovance bez po-bě zajistit dostatek vody. Jestliže je termi- stranního obrostu se musí zkrátit seříznu-nál nebo postranní obrost delší než 0,7 m, tím na 1,2 m na postranní rašící pupen, zetak ho zakrátíme na tuto délku. Pokud jsou kterého vyroste nový terminál. Řez by mělněkteré výhony postranního obrostu silněj- být hladký, 2-3 mm nad pupenem. Jakmileší než je polovina středové osy, tak jej tento pupen začne růst, vyštípneme podzkrátíme na čípek a v srpnu odstraníme. ním 3-4 letorosty, protože svírají s osou

V případě, že vysazujeme nerozvětvené ostrý úhel a mohly by konkurovat terminá-štěpovance, počítáme s výškou kmene lu. Další letorosty tvarujeme pomocí kolíč-okolo 0,6-0,8 m. Z pupenů nad touto výš- ků anebo je vyvazujeme tak, aby svíralykou zapěstujeme postranní rozvětvení. s osou stromu tupý úhel. Jestliže stromkyTupý úhel nasazení těchto rozvětvení ze školky mají zapěstovaný postrannídosáhneme nejlépe tímto postupem. Ko- obrost a některý z výhonů je silnější nežlem terminálního pupene odstraníme při- polovina středové osy stromku, tak tentosedlé (akcesorické) pupeny. Pod ním, letorost nevyvazujeme ani nijak neupravu-

60

jeme, ale zkrátíme na čípek. Když je silněj- Především chci upozornit, že je proble-ší, tak necháme čípek delší. Později jej matické mít na omezené ploše vše co násodstraníme. Rovněž v případě, že stromek napadne a nebo co se nám zalíbí v katalo-má výhon nasazen v příliš ostrém úhlu, tak zích různých firem, které se snaží někdy ijej nevyvazujeme, ale zkrátíme na čípek. neseriózní propagací prodat různé ovocnář-Dbáme, aby se řezalo na očko směřující ské "zázraky".vzhůru. Toto očko je dominantní a v příštím Zahrádkář, zejména začínající, by mělroce z něj vyroste silnější letorost. Spodníočko směřující ven z koruny je oslabené adá vznik slabšímu výhonu, který obvyklevyrůstá v tupém úhlu ke středové osestromu. Ponecháme 4-6 větví, které svírajítupý úhel a jsou umístěny spirálovitě naose, nebo v patrech. V druhém roce povýsadbě pokračujeme ve tvarování stejnějako v prvním roce. Musí být dodržovánazásada, že tloušťka postranních větví musíbýt podřízena tloušťce střední osy tak, žeprůměr tloušťky postranních větví musí býtslabší, než je polovina průměru této osy,případně větve, ze které vyrůstá. Stejněpostupujeme i v dalších letech, přičemžroční přírůstek střední osy udržujeme přibliž-ně v rozmezí 0,5-0,7 m. Obvykle po čty-řech letech jsou tyto stromy ve tvaru vřete-novitého zákrsku o výšce cca 2,5 m zapěs-továny a následně přistupujeme k jejichudržovacímu řezu. Tento řez spočíváv postupné obnově postranních větví av udržování pyramidálního tvaru koruny vevymezené výšce a v prostoru. Odstraňuje-me nebo zkracujeme silně rostoucí větvev horní části koruny a větve, které sahajík zemi. Během jednoho roku bychom měliřezat nejvýš 2-3 silnější větve.

Ing. Jitka Blažková, VŠÚO Holovousy

PŘÍPRAVA PŮDY PŘED VÝSAD-BOU OVOCNÝCH STROMKŮA KEŘŮ NA ZAHRÁDKÁCH

A ZPŮSOBY VÝSADBY

Chtěl bych upozornit, že tato problemati-ka je velmi rozdílná podle kvality půdy nazískaném pozemku, kde hodláme založitzahrádku zaměřenou především na pro-dukci různého ovoce pro potřebu rodiny.

vyhledat poradu zkušených instruktorůČZS vše pečlivě zvážit, jaké bude mítklimatické, půdní, další podmínky a mož-nosti. Měl by si uvědomit, že jeho zahradanemůže být rájem, kde stačí vztáhnoutruku a kdykoliv utrhnout nádherné ovoce,které nám nabízí v horší i lepší kvalitěobchodní síť, ale musí kriticky zvážit, na costačí svými odbornými vědomostmi a co sevůbec dá na dané zahrádce vypěstovat azejména zvážit časovou náročnost budou-cího pěstování vybraného ovoce. Sámjsem se poučil celoživotním zkoušenímvšech možných novinek a ovocnářskýchzázraků, že někdy méně pěstovanýchovocných druhů znamená více radosti aužitku! Pěstujme zejména ty druhy ovoce,které můžeme konzumovat čerstvé nazahrádce, které nemají nárok na speciálnískladování ve výborném klimatizovanémskladu a ty druhy, které v obchodní síti jsoubuď předražené, v horší kvalitě nebo sev nabídce téměř nevyskytují.

Mnoho ovocných druhů má velmi rozdíl-né nároky na kvalitu půdy, půdní reakci,světelné a tepelné podmínky stanoviště atedy se v těsné blízkosti nemohou pěstovatrůzné ovocné plodiny s uspokojivým vý-sledkem. Začínající zahrádkář je netrpělivýa záhy se chce těšit z výsledků své práce.Jen málo pozemků je vhodných, abychomprostě vykopali jámu a keř či stromek jed-noduše zasadili. Většinu pozemků je vhod-né rok až dva roky připravovat k výsadběovocných plodin.

Dnes většina stromků je pěstována nazakrslých podnožích a není tedy třebaceloplošně zahradu rigolovat (hluboce zrýts převrstvením zemin) do hloubky 50 až60 cm a silně prohnojit organickým hnoje-ním. Spokojíme se s přípravou pásů, nebovýsadbových jam. V každém případě je

61

vhodné uskutečnit tak zvané biologické nekopat příliš hluboké stačí pouze hloubkameliorační kypření výsevem hluboce koření- okolo 50 cm, ale je vhodnější je vytvořit docích rostlin, které svými kořeny prokypří i větší šíře než běžně doporučovaných 40hlubší vrstvy půdy. Doporučuje se vojtěška krát 40 cm. Mimo extrémních půdníchsetá, ředkev olejná (má významný fytosa- podmínek není nejvhodnější sázet donitární účinek proti háďátku řepnému a nejkvalitnějšího substrátu, kterým vyplnímekrátkou vegetační dobu), komonice (ome- celou výsadbovou jámu, stačí kořenyzuje výskyt hlodavců), lupina a jiné plodiny, zasypat kvalitní vrchní ornicí, nebo ornicíkteré svými kořeny půdu hluboce prokypří obohacenou kompostem, aby se v násle-a jejich zarytím se obohatí půda o živiny a dujících letech nedostavil tak zvaný květi-organickou hmotu. náčový efekt, kdy se strom při nástupu

Ideální je přípravu půdy rozdělit do dvou plodnosti, dostane do horších půdníchlet: V prvním roce na podzim pozemek podmínek. Kopat jámy několik týdnů izorat nebo zrýt asi do hloubky aspoň měsíců předem lze doporučit jen v podmín-15 cm, zarýt pokud máme možnost chlév- kách toxického podloží (dvojmocné slou-ský hnůj, nebo kompost a pohnojit do čeniny železa u těžších jílovitých červe-zásoby pomalu působícími fosforečnými ných půd).hnojivy (superfosfátem) a draselnými hnoji- V běžných půdních podmínkách povy (síranem draselným). Po úpravě půdy zhotovení jámy zatlučeme kůl, jehož pod-vysejeme ozimou obilninu, vikev nebo zemní část by měla být impregnovánařepku. Na jaře pak po vzrůstu těchto plodin nebo alespoň opálená, aby záhy nepodlé-je zaryjeme jako zelené hnojivo. Ještě hala hnilobě, velmi trvanlivou tyčovinou jev květnu můžeme vysázet brambory, které bambus.pravidelným okopáváním pozemku výrazně Před výsadbou, zejména nekvalitně zalo-zlepší po sklizni brambor strukturu půdy. žených stromků v některých školkách jeVhodné je, hned po sklizni opět zasít plodi- dobré asi o třetinu kořeny zkrátit, odstranitny na zelené hnojení a ty pak na podzim kořeny poškozené a krátce, asi maximálnězarýt alespoň do hloubky 20 cm. Bude-li na hodinu ponořit kořeny do vody a sázímekvalita půdy na pozemku horší, dáme před- tak, aby kořenový krček (místo srůstunost místo výsadbě brambor, výsevu již podnože a naštěpované odrůdy nebylozmiňovaných melioračních plodin a jejich zasypáno zeminou. Jámu vyplníme lepšípozdějšímu hlubokému zarytí. ornicí, kterou z části vylepšíme kompos-

V této fázi bychom si měli dobře promys- tem, kořeny zasypáváme, jemnou ornicílet rozmístění ovocných dřevin a podle také obohacenou kompostem, se strom-toho volit stupeň vápnění a podle plánova- kem mírně vibrujeme, aby okolo kořenůné výsadby ovocných plodin upravit půdní nevznikaly nežádoucí dutiny. Po zasypánírekci: Pro jabloně pH 6,2-7,5 pro hrušně zeminu mírně přišlápneme, vytvoříme zepH 6,5-7,7 pro meruňky, třešně, ořešák pH zbytku spodní zeminy, kterou jsme při6,5-7,5 pro slivoně pH 6,5-7 pro višně pH hloubení jam uložily stranou hráze "pěs-5,5-6,5 pro maliník pH 5-6,5 pro borůvky tební mísy". Důkladně vysazený strompH 3,8-5, bobuloviny pH 5,6-7, broskvoně zalijeme, alespoň 10 l vody.pH 6,5-8. Vápnění je v odpovídajícím Pokud jsme sázeli na podzim, zapěsto-množství nutné nejen pro úpravu půdní vání budoucího tvaru necháme na jaro.reakce, ale jako nezbytná živina a pro Většinu ovocných druhů raději sázíme natvorbu sorpčního komplexu (vhodné půdní podzim, ořešáky, meruňky a zejménadrobtovité struktury). Není vhodné tuto broskvoně vysazujeme na jaře. Pokudpřípravnou etapu úplně vynechat. Pokud budeme sázet druhy ovoce doporučovanése rozhodneme sázet stromy či keře do k jarní výsadbě, pak kořeny i větve zkratí-předem připravených jam je dobré jámy me více, než při podzimní výsadbě.

62

Jarní zapěstování budoucí koruny bude v prvním roce 3-5 výhonů, na kterých mimoovlivňovat další růst a plodnost rostliny. Je rybízů černého zakracováním pěstujemetřeba velmi výrazně větve, které narostly ve boční plodný obrost. Černý rybíz rychlejiškolce zkrátit, aby v následujícím vegetač- stárne, a jakmile výhony přestanou přirůs-ním období vyrostly mladé vhodně dlouhé tat, seřezáváme je u země. Černý rybízvětve. Pokud tyto větve ponecháme strom hlavně plodí na loňském dřevě, není přílišzačne předčasně plodit, plody jsou nekva- vhodné jej pěstovat jako stromek na me-litní a strom předčasně stárne (zababčí). ruzalce, hůře se udržuje v růstové kondici

Zahrádkáři se dopouštějí zejména závaž- a těžko se zmlazuje!! Výsadbu maliníků jených chyb při výsadbě broskvoní. Měli třeba uskutečňovat podle nejnovějšíchbychom na jaře vykopaný stromek ze škol- poznatků (viz Zahrádkář č. 2. a č. 3. 2012).ky neprodleně zasadit na stanoviště a po Zakládat řady orientované sever-jih. Dozkrácení kořenů velmi výrazně zkrátíme připravené kvalitní lehčí půdy sázímevětve budoucí kotlovité koruny na pouhé sazenice asi o 2 cm hlouběji, po přišlápnutíjedno až dvě očka. Pokud budoucí kosterní a důkladném zalití zkrátíme jak maliníkramena nevyrostou v následující vegetaci tradiční, tak remontantní v úrovni země.okolo jednoho metru, bude další tvorba Rovněž je důležité, aby maliník tradičníkoruny problematická. V okrajových oblas- nejprve vytvořil kvalitní kořenovou sousta-tech je nejideálnější vypěstovat broskvoň vu a teprve další rok plodil. Pokud nechce-na určeném místě z vysetých stratifikova- me stále zápolit s nežádoucím podrostemných pecek. Semenáčky na místě očkuje- je vhodné výsadbové pásy ohraničit zapuš-me, šok z přesazení odpadá, a pokud nám těnými pryžovými, nebo plastovými pásyzbudou sazenice, u kterých očko raší, pak do hloubky asi 30 cm a vytvořit vhodnoutakové sazenice se rovněž nejlépe přesazu- opěrnou konstrukci.jí (poznatky ZO ČSZ Horní Bělá a dalších Pokud to konfigurace zahrady dovoluje,lidových výzkumníků). A pokud my ostatní měli bychom před výsadbou vyměřit řadyjsme nuceni kupovat sazenice vyorané na ovocných stromků zvolit vhodný spon apodzim a uložené v klimatizovaném skla- řady nejlépe orientovat směrem sever-jih.du, pak si vybírejme sazenici s bohatými Tato orientace dává nejlepší celodenníkořeny, ale s velmi malými větvemi. Tyto osvětlení. Zapomínáme, že dobře prosvět-sazenice lépe prospívají než sazenice lená koruna umožní tvorbu květů v celépřerostlé!! koruně. Na to jsou nejvíce náročné zejmé-

Při výsadbě stromkových rybízů a angreš- na peckoviny, ale i jiné druhy ovoce. Mělitů, stačí i nepatrné kořeny, ale větve vy- bychom si předem uvědomovat, jakémurostlé ve školce bychom měli omezit na 4-5 tvaru stromu dáme přednost a na jakébudoucích kosterních větví a všechny je podnoži budeme stromek pěstovat.rovněž zkrátit na 1-2 očka, aby během U jádrovin bychom měli dát jednoznačněnásledující vegetace narostla dlouhá kos- přednost vřetenům na zakrslých neboterní ramena na kterých pak budeme mír- středně vzrůstných podnožích. Pěstováníným zakracováním těchto ramen pěstovat stěn nebo korunových tvarů na bujnýchřídký plodonosný obrost. podnožích jako polokmeny či vysokokme-

Při výsadbě keřových forem zejména ny, nechme jen extenzivním výsadbám,rybízů eventuálně angreštů budeme vysa- které jsou pro intenzivní zahrádky naprostozovat alespoň tříramenné keříky o 10 až nevhodné. Rovněž třešně, višně a slivoně15 cm hlouběji než rostly ve školce, zbýva- je nejvhodněji pěstovat ve tvaru (štíhlého)jící výhony odstraníme v úrovni země, aby vřetene pochopitelně na novějších zakrs-v následující vegetaci narostla silná a lých podnožích a podle vybraného způso-dlouhá ramena, slabší výhony během celé bu vedení stromu, volíme typ podnože avegetace odstraňujeme, ponecháváme jen spon výsadby stromů.

63

V poslední době nabízené sloupcové Výsadba a pěstování borůvek a brusinekstromky umožňují největší hustotu výsad- je velmi náročné na výběr vhodného stano-by, je možno je běžně sázet při pozdějším viště a přípravu půdy. Půdu bychom měliomezeném řezu na vzdálenost 0,5 m připravit tak, že vykopeme jámy minimálněs uličkou mezi řady 2 m i méně. Chtěl bych hluboké 0,5 m a široké 1 m. Rozměry jámyupozornit, že sloupcová (kolumnární) budou však záviset na struktuře okolnígeneticky zakotvená vlastnost se zatím půdy a zejména její reakci. Půda by mělavyskytuje jen u jabloní, dále se těmto vlast- být humózní lehká a kyselá v rozsahu pHnostem přibližují druhy a odrůdy rostoucí 3,8 až 5, substrát pro výsadbu lze koupitsuper kompaktně nebo zapěstované do nebo jej připravit z lesní hrabanky, s přídav-sloupcovitého tvaru pravidelným zaštipová- kem drcené kůry a kyselé rašeliny, umístitním jako úzké vřeteno (ovocný bonsaj). Při jej do připravené jámy a raději sázet keřevynechání tohoto speciálního řezu se až na jaře. Sázíme ve sponu 2 x 1 m.začnou tvořit kosterní větve. Doporučuji Sazenice při jarní výsadbě mohou do zimyjednoznačně pro vhodný růst i dobré chuťo- dobře zakořenit jinak při podzimní výsadběvé vlastnosti naše české odrůdy, všechny mohou v této lehké půdě a pro mělký koře-jsou rezistentní strupovitosti, ale i některé nový systém namrzat a uschnout.zahraniční odrůdy jsou zajímavé, chutí i Kanadské borůvky můžeme pěstovat naodolností. plném slunci i v polostínu, mohou být i

Při výsadbě vinné révy na zahrádkách součástí okrasné zahrady, nebo vřesoviš-v okrajových oblastech bychom měli dát tě. Odrůdy borůvek jsou cizosprašné apřednost tak zvaným odrůdám mezidruho- proto je také další podmínkou pěstovatvého křížení, neboli odrůdám interspecific- vedle sebe více odrůd pro dobré opylování.kým, které mají většinou menší nároky na Rostliny mají i vyšší nárok na vláhu jeteplo a jsou i odolnější houbovým choro- nutné zejména v prvních letech chránitbám. Přesto bychom měli sázet révu ke zdi mělké kořeny mulčem z kůry a častěji za-nejlépe jižně orientované, která bude plnit vlažovat během vegetace. Pokud rostlinaúlohu akumulátoru tepla. Jáma pro výsad- během dvou let nezesílí, likvidujeme všech-bu by měla být dostatečně velká v dobré ny květy, aby se předčasnou úrodou přílišlehčí půdě může být zvolený žlab o hloub- neoslabovala. Hnojíme zásobní substrát ice 60 i 70 cm a šíře postačí 40 až 60 cm během následujícího růstu v jednotlivýchzeminu pokud bude potřeba vylehčíme letech jen speciálními hnojivy pro vřesovišt-pískem, obohatíme kvalitním kompostem. ní rostliny, která nesmí obsahovat chlor aRoubované sazenice upravíme tak, že vápník, měla by mimo základních živinspodní kořeny zkrátíme asi na šířku dlaně, obsahovat hořčík i stopové prvky. Velmivyšší kořeny odstraníme, po vyplnění jámy důležité je udržet kyselou půdní reakcizeminou, sazenici zasadíme mírně šikmo substrátu.ke zdi, rozprostřené kořeny, zasypeme jen Mimo řady doporučovaných nových dru-kvalitním kompostem, pak jámu zaplníme hů ovoce stojí za pozornost zimolez kam-obohacenou zeminou a opět spodinu čatský lidově nazývaný kamčatská borův-umístíme do horní vrstvy, místo roubování ka, avšak s borůvkou nemá nic společnéhoby mělo být i po slehnutí zeminy mírně nad jen se ji podobá chutí a barvou. Prospíváúrovní okolní země (počítat s poklesem prakticky v různých půdách, nevyžadujezeminy) výhony zkrátíme na jedno až dvě půdu kyselou mimo velmi lehkých suchýchočka, nad těmito očky vytvoříme kopeček půd se ji daří ve všech půdách jak kyselýchz lehčí kompostové zeminy, který bude tak i mírně alkalických. Rostlina snášíočka chránit do jejich vyrašení, po vyrašení částečné zastínění. Pro výsadbu tétoponecháme jen dva výhony pro další za- ovocné křoviny není třeba respektovatpěstování vybraného způsobu vedení. žádná specifika.

64

Jak je patrno výsadba různých ovocných v určité oblasti, krajovými odrůdami se tedydřevin by měla respektovat půdní, klimatic- mohly stát i nově vyšlechtěné odrůdy,ké, vláhové a jiné podmínky. Znalost vlast- pokud by nalezly uplatnění v dané oblasti.ností ovocného druhu i odrůdy, nároky na Takto bylo nahlíženo například na odrůdyvýživu a celkovou agrotechniku. Tím přede- vyšlechtěné v polovině 19. století našímjdeme zklamání, zabráníme vzniku těžko předním pomologem a zakladatelem nejenodstranitelných chyb. českého, ale i slovanského šlechtění, Jo-

Ing. Václav Vohralík sefem Eduardem Prochem, působícím ve

MÁ DNES JEŠTĚ SMYSL PĚSTO-VAT STARÉ ODRŮDY OVOCE?

Pojem stará odrůda je často používaný,leč poněkud zavádějící, přinejmenšímdiskutabilní. Mluvil jsem před více neždeseti lety s amatérským pěstitelem, kterýoznačoval odrůdu jabloně Rubín jakostarou. Z příkladu plyne velká míra subjek-tivity posuzování odrůd s ohledem na dobuvzniku. Zvláště mezi zahrádkáři, obecnělačnými po novinkách, je tato relativitavelmi patrná. Mnozí staré odrůdy dávají dospojitosti s dožívajícími, neprodukčnímiextenzivními sady. Paradoxně pěstovánínízkých tvarů (zákrsků, palmet a přísnýchtvarů) přichází v době baroka do šlechtic-kých zahrad, ještě v padesátých a šedesá-tých letech 20. století je produkční ovocnář-ství charakteristické kmennými tvary, větši-nou polokmeny, nízké tvary jsou v té doběpouze zálibou zahrádkářů. Ani míra sou-časného pěstování či nabídka školkař-ských výpěstků nemusí být kritériem po-souzení odrůdy jako staré, vždyť nejpěsto-vanější odrůda jabloně v intenzivníchsadech České republiky je ‘Golden Delici-ous’, nahodilý semenáč z konce 19. století,tedy stará odrůda. Buď jak buď, nejčastějise termínem stará odrůda rozumí taková,která se pěstovala ještě před druhou svě-tovou válkou, tedy před érou progresivníhošlechtění. Můžeme se tedy pro potřebytohoto příspěvku takového pojetí držet.Některé staré odrůdy se také označují jakokrajové, v současném pojetí krajová odrů-da vznikla bez přispění člověka, tedy přírod-ním výběrem. Dříve se ovšem krajovostposuzovala s ohledem na vznik a rozšíření

Sloupně u Nového Bydžova. Vyšlechtilnapříklad jabloně ‘Malinové sloupenské’,‘Libernáč sloupenský’, ‘Božena Němcová’,‘Česká pochoutka’, ‘Daňkovo’, ‘Mikulášovo’a další.

Prostor, který mi byl dán pro sepsánítohoto příspěvku bych rád vyžil na obranunejen starých a krajových odrůd, ale i za-hrádkářů, kteří si takových odrůd váží astále některé pěstují. Vykonávají společen-sky nesmírně významnou práci. Určitá částzahrádkářů se naopak ke starým odrůdámstaví někdy zbytečně extrémně negativně.Vadí jim tradiční způsob pěstování nakmenných tvarech, které se jim buď dozahrádek nemohou vejít, nebo z nich kvůlihorší dostupnosti nejsou schopni ovocesklízet. Úvaha je značně absurdní. Jak jižbylo uvedeno výše, historicky se mnohéstaré odrůdy doporučovaly pěstovat natvarech nízkých, kde vynikla velikost jejichplodů, typickým příkladem byly některéhrušně na kdouloni. K zamyšlení také stojífakt, že řada starých odrůd se dodnes vesvětě pěstuje v intenzivních sadech, napří-klad ‘Římské’, ‘Boskoopské’, ‘Granny Smi-th’, ‘Golden Delicious’. U hrušní je situaceještě zřetelnější. Byť máme řadu novýchodrůd, produkční evropské i světové ovoc-nářství drtivě spoléhá na staré osvědčenéodrůdy, nahodilé semenáče jako ‘Konfe-rence’, ‘Williamsova’, ‘Guyotova’, ‘DěkankaRobertova’, ‘Boscova’, ‘Clappova’, ‘Me-urissova zimní’ či ‘Lucasova’.

Z výše uvedených příkladů plyne, ženěkteré staré odrůdy se ještě běžně ko-merčně pěstují. Co ale s těmi stovkamidalších, na které se téměř zapomnělo?

Setkal jsem se s názorem zahrádkáře, žezachovávat staré odrůdy nemá smysl,protože jejich vlastnosti jsou již plně využity

65

ve stávajících pěstovaných odrůdách. K praktickému prolomení rezistenceTento velice odvážný názor naštěstí nesdílí přispěl úzký genetický základ pěstovanýchvědci a šlechtitelé, kteří naopak ke starým odrůd. Skutečnost přinutila šlechtitele kea zvláště krajovým odrůdám chovají re- kritickému posouzení do té doby využíva-spekt, protože si dobře uvědomují nenadá- ných zdrojů do šlechtění. Cílem současné-lé situace, ke kterým může dojít a na zá- ho šlechtění je získat nové odrůdy kombi-kladě kterých vyvstane nutnost zodpověd- nací různých genů rezistence k strupovi-ného studia genetických zdrojů - botanic- tosti jabloně (koncepce stabilní, trvalékých druhů a starých či krajových odrůd, rezistence) a také pyramidizací genů rezis-potenciálně dobře využitelných do dalšího tence k více faktorům. Např. v Německu ješlechtění. šlechtitelský cíl zaměřený na odolnost

Mnozí zahrádkáři přímé pěstování sta- k strupovitosti jabloně, padlí jabloně, spálerých odrůd zatracují argumentací, že jsou jabloňovitých a mšici jitrocelové. Při šlech-již po všech stránkách překonané odrůda- tění se přihlíží rovněž k mrazuodolnosti vemi novými, z nichž konkrétně u jabloní dřevě a v době kvetení. Zajímavé je využitípreferují zejména tzv. rezistentní k strupo- pozdě rašících a pozdě kvetoucích odrůd,vitosti jabloně. A právě na příkladu těchto které fenologicky unikají jednak pozdnímodrůd lze velice dobře ukázat, že se jedná jarním mrazíkům, jednak hlavnímu infekč-o názor scestný. nímu tlaku spor Venturia inaequalis.

Ve světě se za posledních 50 let vyšlech- Úskalí a zranitelnost příliš úzkého gene-tila řada kvalitních tzv. rezistentních odrůd. tického základu si uvědomují vědci a šlech-Bohužel již v polovině 80. let byla v Ně- titelé na celém světě. Šlechtitelské výzvymecku objevena neznámá rasa původce staví starší odrůdy do nového světla vý-choroby – houby Venturia inaequalis (stru- znamnosti coby dárce žádaných vlastností.povitost jabloně, rasa 6), která do té doby Již v polovině minulého století zařadilispolehlivou, úplnou rezistenci překonala. v dnešním VŠÚO Holovousy, s.r.o. doKrátce na to se objevila další rasa v Anglii kombinačního křížení osvědčené staré(rasa 7), schopná infikovat i původní zdroj odrůdy, vykazující vysokou odolnost k stru-Malus floribunda 821. V roce 2006 byly povitosti jabloně – ‘Hájkova muškátovárasy překonávající rezistenci z Malus flori- reneta’, ‘Hedvábné pozděkvěté’, ‘Hvězd-bunda potvrzeny i v komerčních sadech na natá reneta’, ‘Krátkostopka královská’,území České republiky. Tyto odrůdy se ‘Watervliet-ské mramorované’ a další,tedy dnes doporučují byť preventivně ošet- s neznámými geny rezistence. Některéřovat fungicidy. hybridy z Holovous jsem měl možnost

V této souvislosti je třeba upozornit na hodnotit v rámci dizertační práce v letechskutečnost vědecky nesprávného, respekti- 2001–2005, velmi dobrou trvanlivostí plodůve nepřesného označení „rezistentní odrů- se vyznačovaly genotypy odvozené z pra-da“. Na rezistenci (česky odolnost) bychom staré, chuťově zajímavé, holandské odrůdyměli pohlížet s ohledem na specifitu hosti- ‘Krátkostopka královská’. V polovině 90. lettele (rasově specifická rezistence). Jako ve stanici INRA Angers ve Francii tvořilyrezistentní totiž můžeme klidně označit asi 2 % šlechtitelské populace genotypynapř. odrůdu ‘Golden Delicious’, protože vzniklé ze starých nebo krajových odrůd.obsahuje gen RVi1 (Vg), zodpovědný za V Itálii zařadili na přelomu milénia úspěšněodolnost k rase 7, která napadá některé do šlechtění tamní krajové odrůdy ‘Durelloodrůdy odvozené z Malus floribunda 821, di Forli’ a ‘Renetta Grigia di Torriana’,kterým říkáme rezistenty (vůči rase 7 jsou vyznačující se vysokým stupněm rezisten-ovšem náchylné). Rezistence je tedy rela- ce k strupovitosti jabloně. U odrůdy ‘Du-tivní, souvisí s rozšířením populací (ras) rello di Forli’ byl později objeven gen rezis-patogena na konkrétních lokalitách. tence označený jako Vd (dnes RVi13).

66

Starým odrůdám jabloní tedy vděčíme za krajovými odrůdami hrušní najdeme dokon-vyšlechtění některých soudobých komerč- ce několik zdrojů rezistence k merám (na-ních odrůd, ve kterých koluje jejich „krev“. př. východoevropské odrůdy ‘Karamanka’,Jmenujme například odrůdu ‘Akane (‘Wor- ‘Jerisbasma’ a ‘Vodenjac’, italská odrůdacesterská parména’), ‘Nabella’ (‘Matčino’ × ‘Spina Carpi’). Se starými odrůdami se‘Starking’), ‘Idared’, ‘Jonagold’, ‘Diadém’, počítá i v nejmodernějších šlechtitelských‘Dublet’ (‘Jonathan’). Stará ruská odrůda metodách, vědecká literatura zmiňuje‘Antonovka’ dala vznik odrůdám ‘Angold’ a genově modifikovanou odrůdu ‘William-‘Produkta’. Obecně vešlo ve známost, že sova’, vykazující rezistenci k merám a ketéměř všechny „rezistenty“ jabloní obsahují spále jabloňovitých po transferu genugeny rezistence RVi6 a RVi 7 (starší ozna- D5C1, získaného ze severomerickéhočení Vf a Vfh) z Malus floribunda 821, druhu motýla martináče Hyalophora cecro-zapomíná se ovšem poněkud na výchozí pia. V kontextu světového šlechtění hrušnímateřskou odrůdu ‘Římské’ (‘Rome Beau- jsou zmiňovány úspěšné odrůdy ‘David’ty’), se kterou byla Malus floribunda 821 (‘Gyuyotova’ × ‘Děkanka Robertova’) čizkřížena. Tedy také odrůdě ‘Římské’ ‘Concorde’ (‘Konference’ × ‘Děkanka Rober-z roku 1817 vděčíme za boom rezistent- tova’). ních odrůd. Kromě špičkových českých rezistentů

V souvislosti se šlechtitelským využitím jabloní se dnes může zahrádkář těšit z řa-nesmíme zapomínat na úspěchy českého dy kvalitních domácích odrůd hrušní, kteréa slovenského šlechtění podnoží, při kte- vznikly právě ze starých odrůd. Velmirém byly využity staré odrůdy ‘Anýzové hojně se využívala ‘Drouardova’ (vyšlechtě-české’ (podnože J-TE-H, J-TE-B), ‘Anto- né odrůdy ‘Blanka’, ‘Bodra’, ‘Dita’, ‘Erika’,novka’ (J-KL-2), ‘Croncelské’ (J-TE-E, J- ‘Jana’, ‘Jizera’, ‘Morava’, ‘Vladka’) a ‘Bos-OH-A, J-TE-F, J-TE-G) či krajová ‘Jader- cova’ (‘Beta’, ‘Blanka’, ‘Bodra’, ‘Delta’,nička moravská’ (generativní podnože). ‘Denisa’, ‘Dita’, ‘Erika’, ‘Harbo’, ‘Jana’,

Světové šlechtění hrušní se ubírá smě- ‘Jizera’, ‘Laura’, ‘Monika’, ‘Morava’, ‘Vila’,rem ke zvýšení kvality plodů a odolnosti ‘Vladka’) či ‘Konference’ (‘Amfora’, ‘De-k chorobám. V prvním případě se jako cora’, ‘Diana’, ‘Karina’, ‘Konvert’). Z dalšíchzdroje nejvíce využívají staré odrůdy ‘Dě- hojněji využívaných možno uvést odrůdykanka Robertova’, ‘Drouardova’, ‘Guyo- ‘Clappova’ (‘Decora’, ‘Denisa’, ‘Elektra’,tova’ a ‘Williamsova’ (např. odrůdy ‘Agata’, ‘Radana’) a ‘Pařížanka’ (‘Beta’, ‘Bohemica’,‘Eckehard’, ‘Hortensia’, ‘Tristan’ a ‘Uta’). ‘Delta’, ‘Milka’, ‘Monika’). Velké úspěchyVe Francii se zkřížením odrůd ‘Děkanka zaznamenala krajová odrůda ‘Holenická’,zimní’ a ‘Děkanka Robertova’ podařilo která dala vznik odrůdám ‘Amfora’, ‘Diana’,získat kvalitní pozdně zimní odrůdu ‘An- ‘Luna’, ‘Milka’, ‘Petra a zejména jednégélys’. Odrůda ‘Crassanská’ se ve světě z nejkvalitnější českých odrůd ‘Dicolor’.využívá na šlechtění zimních odrůd s dlou- Krásné červené zbarvení podědila posled-hou skladovatelností, odrůdy ‘Konference’ ně jmenovaná jistě po mateřské odrůdě.a ‘Williamsova’ se používají při šlechtění V menší míře se potom uplatnily i dalšína partenokarpii. Kombinací odrůd ‘Konfe- staré odrůdy: ‘Avranšská’ (‘Alfa’, ‘Radana’),rence’ a ‘Gyuotova’ vyšlechtili v Itálii odrů- ‘Červencová’ a ‘Guyotova’ (‘Isolda’), ‘Dě-du ‘Boheme’, tolerantní k spále jabloňovi- kanka Robertova’ (‘Vonka’), ‘Eliška’ (‘Mila-tých. Jedna z nejkvalitnějších, ke spále da’), ‘Hardenpontova’ (‘Harbo’), ‘Hardyho’jabloňovitých odolných hrušní ‘Harrow (‘Nitra’), ‘Charneuská’ (‘Bohemika’), ‘Kři-Sweet’ byla vyšlechtěna v Kanadě z odrů- vice’ (‘Vila’), ‘Lucasova’ (‘Luna’, ‘Nela’),dy ‘Williamsova’. Polygenně založenou ‘Madame Verté’ (‘Konvert’), ‘Nelisova zim-rezistenci k strupovitosti hrušně vykazuje ní’ (‘Nela’), ‘Viennská’ (‘Nitra’) nebo ‘Willi-odrůda ‘Nelisova zimní’. Mezi starými a amsova’ (‘Karina’, ‘Petra’).

67

Z výše uvedeného textu je patrné, že v jablkách byl řešen na Novém Zélandu.dnes se šlechtí převážně na rezistenci Autoři zjistili velmi vysoký obsah antioxidan-k původcům chorob, samozřejmě při zajiš- tů ve staré odrůdě ‘Hetlina’, která je v na-tění dobrých chuťových vlastností ovoce. šich pomologiích uváděna coby krajováNesmíme opomenout ani pěstitelsky výhod- odrůda z Domažlicka, jinde i jako belgickáný růstový typ (např. sloupcové jabloně). či rakouská odrůda. Důležitější než jejíV souvislosti se silnými únorovými mrazy původ je její komerční propagace podroku 2012 i pozdními jarními mrazíky označením „anticancer apple“ (protirakovi-v květnu roku 2011 a 2012 musíme brát nové jablko). Jedná-li se skutečně o našiopět do úvahy mrazuodolnost odrůd. Změ- odrůdu, je velice smutné, že o její hodnotěna klimatu a s ní související zvyšující se málokterý našinec ví. frekvence výskytu extrémních povětrnost- Předpokladem využití staré odrůdy veních jevů dávají šanci vyniknout starším šlechtění je ovšem mít ji k dispozici. Celo-odrůdám s vysokou plasticitou. Následující světově jsou proto pořádány sběrové expe-staré odrůdy jabloní a hrušní jsou prověře- dice zaměřené na nalezení zajímavýchné z hlediska jejich velmi vysoké odolnosti starých a krajových odrůd. Na tuto činnostk mrazu, mohou tak být použity jak pro jsou vynakládány nemalé finanční prostřed-přímé pěstování v drsných podmínkách, ky. Objevené odrůdy jsou následně přemno-tak i jako zdroje odolnosti ve šlechtění. ženy a uchovávány v genofondových vý-Jedná se zejména o jabloně ‘Antonovka’, sadbách, nejčastěji v tzv. polních kolek-‘Croncelské’, ‘Gdanský hranáč’, ‘Hetlina’, cích, tedy metodou ex situ (mimo původní‘Chodské’ (obě krajové odrůdy ze Šuma- výskyt). vy), ‘Hibernal’, ‘Charlamowski’, ‘Malinové U krajových odrůd se pak dle metodikyhornokrajské’ či ‘Wealthy’. Mezi nejodolněj- Národního programu konzervace a využitíší hrušně patří například dvě velmi staré genetických zdrojů doporučuje metoda onodrůdy ‘Muškatelka šedá’ a ‘Špinka’. farm. K této metodě se v současnosti stále

Málokdo si uvědomuje, že klasické šlech- více obrací pozornost, protože se jedná otění, které bylo zaměřeno na vysokou dynamický způsob, umožňující koevoluciplodnost stromů, velikost a chuť plodů, druhu, respektive odrůdy, s faktory danéhoochudilo naše tradiční ovoce (zejména ekosystému. Filozofie on farm vychází zejablka) o tyto cenné složky sekundárního zkušenosti, že nejlepší způsob, jak starémetabolismu. Jako hudba budoucnosti odrůdy uchovat pro budoucí generace, jemůže dnes znít požadavek na vyšší obsah podporovat jejich pěstování. Přitom jelátek jako vitamínů a dalších antioxidantů, nezbytné, aby pěstování mělo pro země-kterých si tolik ceníme u minoritních druhů dělce i ekonomický přínos. Důraz je tedyjako je dřín obecný, rakytník řešetlákový či kladen na využití sklizeného ovoce. Odbor-zimolez jedlý. Staré odrůdy obsahují po- níci se shodují, že krajové odrůdy předsta-dobně jako plané botanické druhy mnohem vují největší národní genofondové bohat-více vitamínů a fenolických látek, mohou ství a je třeba jim věnovat mimořádnoubýt tedy využity jednak jako jejich přímé pozornost. Samotné krajové odrůdy nebozdroje, jednak i do šlechtění odrůd nových. ovocné výrobky z nich (mošty, destiláty,Starší pomologie zmiňují například jabloně sušené ovoce) mohou výrazně přispět‘Hammersteinovo’ nebo ‘Ontario’ v souvis- k propagaci daného regionu. losti s vyšším obsahem vitamínu C a niž- Význam starých a krajových odrůd tedyším obsahem cukru, doporučovaly se přesahuje šlechtitelsko-ovocnářské hledis-lidem se zažívacími problémy a cukrovkou. ko a nabývá rozměru socio-ekonomického.Současným hitem biochemiků jsou analýzy Můžeme být jen hrdi na to, že území Českéantioxidantů. Velmi zajímavý projekt zamě- republiky skýtá množství cenných krajo-řený na výzkum protirakovinových látek vých odrůd.

68

Staré odrůdy nejsou obyčejnými země- se v minulosti dočkaly čtyř tištěných vydánídělskými plodinami, jejich historická hod- (poslední v r. 2004). Oproti knižnímu vydá-nota jim přiřazuje roli kulturního dědictví. ní má internetová forma tu výhodu, že jeVždyť šlechtické a klášterní zahrady před- pravidelně aktualizována (především nastavovaly v minulosti sbírky těch nejušlechti- úseku změn v registraci přípravků nalejších odrůd z celého světa. Dnes tyto ochranu rostlin) a je doplněna názornýmisbírky nahradily zahrádkářské kolonie. fotografiemi, což v knižním vydání z finanč-Osvícení zahrádkáři, kteří ve svých králov- ních důvodů nebylo možné. Kromě toho jestvích vyhradí čestná místa i starým odrů- v rubrice Odborné informace – aktuálnídám, si zaslouží úctu, stejně jako samotné rady v ochraně rostlin (www.zahradkari.cz/staré odrůdy, které se dochovaly po staletí odborne/aktualni_rady.php) taktéž aktuali-až do současnosti. Stačí opustit mýty zovaný kalendářní přehled ochrany ovoc-ohledně nekvalitních plodů či nemožnosti ných a zeleninových kultur.pěstování na nízkých tvarech. Začít může- Značné množství informací z úsekume studiem krásných starých pomologií a ochrany rostlin je možné získat i z webo-poté si vybrat. Třeba chuťovku mezi hruš- vých stránek Státní rostlinolékařské správyněmi, odrůdu ‘Olivier de Serres’. A sazeni- (eagri.cz/public/web/srs/portal). Např. v ka-ce nemusíme shánět v zahraničí, od roku pitole Škodlivé organismy je možné najít2003 je i u nás naštěstí možné staré odrů- aktuální i souhrnné informace o škodlivýchdy legálně množit v ovocných školkách. organismech a poruchách, mapy výskytů

Ing. Stanislav Boček, Ph.D. škodlivých organismů atd. V kapitole Doku-

OCHRANA ROSTLIN NA INTERNETU

Vzhledem k tomu, že největší podíl všechodborných dotazů ze strany zahrádkářůpřipadá na ochranu jejich výpěstků protichorobám a škůdcům a že možnost získatkvalitní odpovědi na ně neustále klesá, jevhodné vědět, že řadu zajímavých informa-cí z tohoto odboru je možné získat i nainternetu. Ale i zde je však třeba využívatpředevším ty, které jsou hodnověrné aobjektivní. Řada z nich je totiž původufiremního a proto ne vždy zcela objektiv-ních. Kromě toho je na internetu možnénajít celou řadu tzv. „diskusí“ či „diskusníchfór“, kde jsou většinou názory laické veřej-nosti a ty zdaleka nejsou ve všech přípa-dech těmi nejkvalitnějšími, i když samozřej-mě není možné je vždy zcela zavrhovat.Např. výjimkou v tomto směru je diskusnífórum na stránkách ČZS (www.zahradka-ri.cz) které je pod dohledem odborníků. Nastránkách ČZS je ale i jiná velmi kvalitnípomůcka a to Metodiky ochrany zahrad-ních kultur (www.czsos.cz/metodiky), které

menty a publikace je možné si ve formátuPDF prohlédnout nebo i stáhnout několikdesítek velmi kvalitních informačních letá-ků (např. Původci padlí révy, Virus šarkyšvestky, Bakteriální spála jabloňovitých,Plíseň bramboru a rajčete, Rzivost hrušně,Hnědé padlí angreštu, Strupovitost jabloně,Evropská žloutenka peckovin, Stolbur,Chřadnutí hrušně, Chřadnutí a odumíránírévy, Antraknóza jahodníku, Fytoplazmy narévě vinné, Hraboš polní a další). Velmiprospěšná je kapitola Přípravky na ochra-nu rostlin. Asi nejvhodnější je začít s tabul-kou. Vyhledávání v registru přípravků (naeagri.cz/public/app/eagriapp/POR). Zdenapř. při vložení názvu škodlivého činitelea plodiny (ale i dalších kritérií) se objevíseznam všech v tu dobu registrovaných atudíž povolených přípravků pro tu danousituaci a to se všemi potřebnými informa-cemi (např. zda jsou i v drobném balení,obsah účinných látek, na co vše je danýpřípravek možné použít, dávkování, případ-ný negativní vliv na člověka, včely, vodní apůdní organismy, ptáky atd.). V této kapito-le jsou i etikety všech registrovaných pří-pravků i elektronická verze (ve formátu pdf)klasického Seznamu povolených přípravků

69

a dalších prostředků na ochranu rostlin pro komplexněji, je možné některé požadova-aktuální rok, ale i všechny aktuální změny né informace najít i dalších stránkách. Takv registraci (ukončení uvádění na trh, např. na: www.skudci.com/abecedne.czukončení používání). Na stránkách Minis- jsou podrobné údaje o řadě živočišnýchterstva zemědělství, konkrétně na: ea- škůdců (ale i chorob a plevelů) a na strán-gri.cz/public/web/ file/134866/ Metodicka_- kách www.agrokrom.cz/ texty/ pripravky/prirucka_OOR_2011.pdf je i třísetstránko- seznam_pripravku.pdf nejpodrobnější in-vá Metodická příručka ochrany okrasných formace (etikety) všech registrovanýchrostlin, která v tištěné formě je prakticky přípravků na ochranu rostlin. Kompletnínedostupná. O chorobách okrasných rost- informace o chemické ochraně rostlinlin je možné se dozvědět řadu zajímavostí (zásady správného zacházení s přípravky,i na web2.mendelu.cz/af_291_sklad/frvs/ toxicita a rezidua přípravků atd.) je možnéchoroby_okrasnych_rostlin.pps. Atlas po- najít na etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.škození dřevin pak je na atlasposkozeni php?titul_key=56. Pěkný soubor o choro-.mendelu.cz nebo dendro.mojzisek.cz/ tab bách a škůdcích révy vinné je na www.eko-_chor.php. vin.cz/choroby-a-skudci. Na stránkách:

Velmi zajímavé informace jsou i na: www.pflanzengallen.de je velmi rozsáhlý,www.agromanual.cz. V kapitole Atlas jsou ale značně přehledný soubor fotografiíkvalitní informace o několika stovkách hálek a jiných poškození na praktickynejdůležitějších chorob, škůdců a plevel- všech pěstovaných i volně rostoucíchných rostlin, které jsou doplněny fotografie- rostlinách. I když jsou tyto stránky v němči-mi. V kapitole Přípravky pak je možné ně, vyhledávání se provádí podle vědec-získat podrobné informace o všech u nás kých (latinských) názvů rostlin a stejně jsouregistrovaných přípravcích na ochranu uváděny i původci poškození. Obdobný,rostlin. V kapitole Řešení – vyhledávání avšak méně obsáhlý fotoatlas hálek je napřípravků najdete zase všechny nejdůležitěj- stránkách www.sefrova.com/photos.php.ší choroby, škůdce a plevele v jednotlivých Samozřejmě, že výše uvedený výčetplodinách. V kapitole Články, Aktuality – webových stránek není zdaleka vyčerpáva-Ochrana rostlin a pěstování je velké množ- jící a že není vyloučeno, že se v průběhuství zajímavých článků s tématikou ochra- času některé nové neobjeví, ale i třebany rostlin, včetně aktuálních přehledů přestanou existovat. Pro běžnou zahrádkář-ochrany zahrad, sadů a vinic pro jednotlivé skou praxi je ale tento výčet více než do-měsíce pro daný rok. Kromě těchto kapitol stačující.je zde i velmi kvalitně zpracovaný Výklado- Ing. Jaroslav Rod, CSc. ÚS Olomouc.vý slovník odborných termínů z úsekuochrany rostlin a Překladový slovník (doslovenštiny, němčiny, angličtiny a latiny aobráceně).

Poučné jsou i stránky www.plantprotecti-on.hu/modulok/cseh, kde je možné najítřadu zajímavých informací o ochraněbrambor, kořenové zeleniny, jabloní, košťá-lovin, melounů, okurek, papriky, peckovin,rajčat a révy vinné. Nevýhodou těchtostránek je skutečnost, že zde není aktuali-zovaná chemická ochrana a proto nenímožné jí brát za směrodatnou.

Kromě doposud uvedených webovýchstránek, které se ochraně rostlin věnují

ZKUŠENOSTI S PĚSTOVÁNÍM JÁDROVÉHO OVOCE VE STŘEDNÍM POLABÍ

Současná ekonomická situace a přánívypěstovat si zdravé ovoce přivádí řadumladých rodin k záměru pořídit si svouvlastní zahrádku.

Ať se jedná o zahrádku v zahrádkovéosadě nebo zahrádku u domu často sestává, že je zahrádka zarostlá přestárlýmistromy nebo je naopak bez ovocných stro-mů. A nyní stojí noví majitelé před otázkou,

70

jaké ovocné druhy a odrůdy jádrového krátké době nám strom bude přinášetovoce si na svou zahradu vysadí, a jaké plody chuťově výborné a přinesou úrodu veponechají. větším množství, než je schopen přinést

Chtěl bych v tomto článku uvést své mladý stromek.zkušenosti s jednotlivými odrůdami jádro- A nyní k jednotlivým odrůdám jabloní,vého ovoce, které stojí stále v popředí které usnadní začínajícím ovocnářůmzájmu našich pěstitelů. Jsou to jednoznač- výběr odrůd pro jejich zahrádku.ně jabloně a v menším množství i hrušně, Letní odrůdy nevysazujeme ve většímkteré bohužel nejsou u nás mnohdy ceně- množství, neboť ve většině případů nemajíny, i když se jedná o velice kvalitní a chuťo- dlouhou trvanlivost a rodina plody nestačívě výrazné ovoce. Jsou země, např. jako využít. Někteří zahrádkáři, a já k nim takéNový Zéland, kde stojí plody hrušní na patřím, naroubují na jeden stromek několiknejvyšších stupních žebříčku oblíbenosti těchto raných odrůd. Ve starých zahradáchjednotlivých druhů ovoce.

Zkušenosti ve výběru odrůd jsem získaldlouholetým pěstováním v oblasti střední-ho Polabí, platí samozřejmě zásada, žev jiných regionech naší země mohou býtzkušenosti s výběrem odrůd mezi sadaři aškolkaři jiné, rozdílné.

Po získání zahrady se snažíme získat odpůvodních majitelů informace o pěstova-ných odrůdách nebo alespoň informaci otom, zda je to letní, podzimní nebo zimníodrůda. V žádném případě bych nedopo-ručoval šmahem vykopat všechny stro-my a vysadit nové. Určitě jsou na takovézahradě cenné stromy, které stojí za za- vené a vynikají velice příjemnou vůní. Dálechování. je charakteristická jemnou slupkou, je tedy

Krásnou a vzrostlou jabloň můžeme snadno otlačitelná a ne příliš vhodná k pře-použít např. v té části zahrady, která bude pravě. Proti strupovitosti je méně odolná,sloužit k odpočinku členů rodiny, při přátel- ale péče o tuto odrůdu se vyplatí. ském posezení apod. Řada stromů, převáž- Z dalších letních bych doporučil např.ně mladších, je v tak dobrém zdravotnímstavu, že by byl přímo hřích je vyklučit. Jetřeba si uvědomit, že zdravý strom je jižtřeba desetiletí výborně přizpůsoben míst-ním podmínkám, dostatečně odolný aspolu s dalšími stromy součástí určitéhomikroklimatu.

Doporučuji novým majitelům stromyponechat alespoň jednu pěstitelskousezónu, aby zjistili, jaké ovoce stromplodí.

I ty odrůdy, které novým zahrádkářům napozemku v této situaci chuťově, vzhledově,nebo i z jiných důvodů nevyhovují, nenívhodné likvidovat, ale je zde možnost pře-roubování. Docílíme toho, že v poměrně

byla oblíbena letní odrůda Průsvitné letnínebo také nazývané "Skleněné". Je todobrá odrůda vhodná do všech pěstitel-ských oblastí s dostatkem vláhy, ale s veli-ce krátkou trvanlivostí. Snadno padá avelmi brzo moučnatí, sklizňová zralost jev polovině července a skladovatelná je 5až 7dnů. Odolnost proti strupovitosti jestřední.

Dále bych doporučil odrůdu s atraktivnímplodem a křehkou dužninou, odrůdu Man-tet, která upoutá chuťové buňky konzu-menta vynikající dužninou jemné konzis-tence a nejen to, plody jsou krásně vybar-

odrůdu Julie, Hana a Daria.Na přechodu mezi letními a podzimními

odrůdami stojí velmi plastická a pěstitelskynenáročná odrůda James Grieve, zvláštějejí mutace z VŠÚO v Holovousích JamesGrieve Double Red. Tato odrůda se uplat-ní ve všech pěstitelských oblastech akonzument si na ni opravdu pochutná.

Velmi se mi osvědčila podzimní odrůdaAkane, jejíž sklizňová zralost je již koncemsrpna. Její plody je možné nechat na stro-mě i přezrát, aniž by utrpěly na ztrátěkvality. Jsem dlouhou dobu spokojený takés odrůdou Desert, která je pomologyv současné době řazena k podzimnímodrůdám.

71

A nyní se krátce zastavíme u zimníchodrůd. Velice doporučuji pěstitelsky nená-ročnou a kvalitní odrůdu Angold, kterávyniká vysokou odolností proti chorobám.Odrůdu lze vysadit i v odpočinkové částizahrady jako polokmen nebo vysokokmen,neboť i na tomto tvaru přináší kvalitníovoce. Raně zimní odrůdy Bohemia aBohemia Gold jsou sice kvalitní, ale přecejen potřebují alespoň jedno ošetření protihoubovým chorobám. V celkovém hodno-cení jsou středně odolné proti tomutonapadení. Spíše raději volím k výsadběstarou odrůdu, pocházející z bývalé NDR,která strupovitostí téměř netrpí. Vynikábílou, středně pevnou a jemnozrnnou duž-ninou i šťavnatou chutí. Její název je Aura-lie a patří k mým kmenovým odrůdám.

Dříve doporučovaný Golden Deliciousbych na zahrádku již nevysazoval, neboť zahrádkářského svazu, kteří jsou v každémvyžaduje časté ošetření chemickými prepa- okresním městě, nebo ve větší obci. Nyníráty. Jako náhradu pěstuji Goldstar, kterýpředešlou plně nahradí. Patří k odrůdám,které lze pěstovat bez chemických příprav-ků, přesto bych však doporučoval ke konciléta provést jeden postřik přípravkemZATO, ne kvůli strupovitosti, ale proti sazo- obrovské stromy, a v minulosti sloužilavitosti, která se v posledních letech šíří hlavně k zavařování na kompoty. Úrodudíky snižování sirných exhalací a tím pá- z takového velkého stromu nejsme schopnidem i snižování výskytu tzv. kyselých deš- zpracovat, proto bych doporučil jeho přerou-ťů. Ze žlutých odrůd by stála za vysázení bování. Ze starých odrůd může v takovéodrůda Denár, která má dužninu příjem- starší zahradě růst i Charneuská, kteránou, mírně aromatickou a navinulejší než má velmi chutné plody a štíhlou korunu,u odrůdy Golden Delicious. bohužel je opět podzimní. Dá se udržet do

Velice kvalitní odrůdou je odrůda Melro-se . Jak říkával na přednáškách významnýčeský pomolog Ing. Václav Jabůrek "Těž-ké, hutné a chutné jablko". U nás zahrádká-řů je to nejlépe a nejdéle skladovatelnáodrůda. Kdo trpí cukrovkou a má rád jabl-ka, měl by pěstovat odrůdu Melodie, kterákromě atraktivního vzhledu vyniká zvláštěvysokým obsahem vitamínu C. Velmi do-brou odrůdou, na kterou nedám dopustit, jeodrůda Nabella se šťavnatou dužninou,navinule sladké chuti a s příjemným aro-ma.

Velmi dobrá je i Rajka, krásně zbarvená ná, která drží světové prvenství v kvalitěs rezistencí proti strupovitosti. Podobnou z ní vyrobených kompotů.

odrůdou je i Rubinola. Osvědčila se mi iodrůda Selena s výbornou, sladkou chutía příjemným aroma. Přední místo na mézahrádce zaujímá i odrůda Topaz, která sedlouho držela na předních místech chuťo-vého žebříčku světového sortimentu. Dnesjiž existuje i odrůda Topaz Red, kterávyniká intenzivní červenou barvou. Na jejímísto se tlačí odrůda Syrius.

Vzhledem ke svým zkušenostem nezavr-huji ani starou odrůdu Zvonkové, která, jaknázev říká, krásný tvar plodů a vydržíprakticky do května. Mám vyzkoušeno astále zkouším několik desítek odrůd jablonís velmi dobrým výsledkem, ale výčet od-růd v tomto textu by měl pomoci začínají-cím zahrádkářům - ovocnářům v jejichzákladním výběru odrůd. Více informacízískají u odborných instruktorů Českého

bych se chtěl v krátkosti zmínit i o odrů-dách hrušní.

Pokud budeme vycházet z toho, že nazahradě rostou již nějaké staré stromybude to možná odrůda Solanka, která tvoří

začátku října. Dále a to ve větší míře semůže vyskytovat odrůda Madame Verte,která je velice plodná, chuťově velicedobrá. V mém sklepě vydrží do konceledna, až začátku února. V té době rzivábarva slupky dostává zažloutlý nádech aprávě tehdy je třeba ji konzumovat, protoževelmi rychle hniličkovatí. Velice chutnou,bohužel opět jen podzimní odrůdou jeAnanaska Coutreská. Mezi letní odrůdylze zařadit i Clappovu, která má velicešťavnatou dužninu. Výrazně specifickykořennou chutí vyniká Williamsova červe-

72

Z novějších odrůd bych ještě doporučilodrůdu Alfa, jako zástupce letních. Z pod-zimních odrůd bychom neměli zapomínat Rosaceae; borůvky, brusinky - čeleďna Boscovu lahvici, která patří mezi nej-lepší stolní odrůdy. Je třeba ji však ošetřitproti strupovitosti.

Velmi dobrou zimní odrůdou posledníchlet je odrůda Bohemica a atraktivní vánoč-ní odrůda s červenou slupkou - odrůdaDicolor. Dobré zkušenosti mám s odrůdouErika, kterou lze udržet až do února i déle.Koncem ledna dozrává odrůda Nela. Z no-vých dovezených odrůd stojí za zmínkuodrůda Concord. V několika posledníchletech se zkouší odrůda David, která vyni-ká dlouhou skladovatelností.

Tento stručný výčet odrůd je pomocní-kem při výběru odrůd, mezi kterými semůže zájemce rozhodnout. V každémpřípadě bych doporučil konzultaci s někte-rým ze zkušených zahrádkářů, kteří rádiporadí a případně poskytnou i rouby. PřejiVám šťastnou ruku při Vašem výběru amnoho radosti i pěstitelských úspěchů.

Josef Materna, ÚS Kolín

VÝZNAM OVOCE VE VÝŽIVĚ

ÚvodOvoce jsou jedlé plody a semena vytrva-

lých, pěstovaných nebo divoce rostoucíchstromů, keřů a bylin. Čerstvým ovocem jeovoce uváděné do oběhu bezprostředněpo sklizni nebo po určité době skladovánív původním syrovém stavu. Jako zpracova-né ovoce se označují výrobky, jejichžcharakteristickou složku tvoří ovoce a kterébyly upraveny nějakým způsobem konzer-vování.

Ovoce se klasifikuje do několika základ-ních skupin:Jádrové - jablka, hrušky, kdoule - čeleď

Rosaceae.Peckové - meruňky, broskve, švestky,

pološvestky, renklódy, mirabelky, slívy, (obvykle 70-90 % - s výjimkou banánů ašpendlíky, třešně a višně - čeleď Rosa- datlí); skořápkové ovoce obsahuje pouzeceae. 4-8 % vody, pH dužniny se pohybuje

Bobulové - jahody, ostružiny, maliny akříženci malin a ostružin, šípky - čeleď

Ericaceae; červený rybíz, černý rybíz,angrešt a kříženci rybízu a angreštu(josta) - čeleď Saxifragaceae; hrozny révyvinné - čeleď Vitaceae; bezinky rakytník,jeřáby, arónie (temnoplodec), muchovník,zimolez aj.

Citrusové - citrony, pomeranče, grape-fruity, mandarinky, pomelo, červenépomeranče - čeleď Rutaceae.

Další tropické a subtropické ovoce -nesourodá skupina, do které se zařazujídruhy různých čeledí, pěstované v tro-pech a subtropech, např. acerola, ana-nas, avokádo, banány, datle, fíky, kiwi,litchi, mango, papaya aj.

Skořápkové ovoce - vlašské ořechy,lískové ořechy, arašídy, mandle, kešu,pistácie, para ořechy, jedlé kaštany aj.Tato skupina je velmi rozsáhlá, složeníma použitím se zcela odlišuje od dužnaté-ho ovoce a bude popsána samostatně.

Zpracování ovoceOvoce se zpracovává (konzervuje) do

řady konečných forem: ovocné protlaky,džusy a šťávy, kompoty, marmelády, dže-my, rosoly, povidla, sušené ovoce, prosla-zené (kandované) ovoce, ovoce naloženév lihu aj. Zpracováním ovoce se nutričníhodnota obvykle snižuje, především ztrá-tou vitaminů (hlavně vitaminu C - askorbo-vé kyseliny). Některé výrobky se všakaskorbovou kyselinou obohacují a pak jeobsah vitaminu C ve výrobku často vyššínež v původní surovině. Při zpracování seobvykle do výrobku přidává cukr a zvyšujese sušina. Z toho důvodu u zpracovanéhoovoce výrazně roste obsah využitelnéenergie. Vysoká spotřeba těchto produktůpotom může být jednou z příčin vzniku avývoje obezity.

Základní složení ovoceHlavní složkou dužnatého ovoce je voda

73

v poměrně kyselé oblasti. Jeho hodnota, nin a dalších. Většina těchto látek je obsa-spolu s hodnotou titrační kyselosti ale žena i v zelenině, a to obvykle ve srovna-nemusí korespondovat se senzorickým telném nebo častěji ve vyšším množství,vjemem kyselosti, protože ten je ovlivněn i přesto je nutno považovat ovoce za vynika-obsahem a složením cukrů a dalšími fak- jící a nenahraditelný zdroj těchto prospěš-tory. ných látek. Obsah minerálních látek je

Ze základních živin je ovoce zdrojem většinou nízký a příspěvek ovoce k jejichjednoduchých cukrů (5-15 % - opět s výjim- příjmu je spíše okrajový.kou banánů a datlí). Obsah bílkovin a tuků Ovoce je oblíbené zejména pro svoji(výjimku tvoří skořápkové ovoce a některé vysokou senzorickou jakost, která je dánadruhy tropického ovoce např. avokádo) je přítomností řady těkavých aromatickýchzanedbatelný. Ovoce je (podobně jako látek (hlavně esterů a alkoholů), cukrů,zelenina) významným zdrojem vlákniny, organických kyselin, hořkých látek a dal-zejména pektinu. ších senzoricky aktivních sloučenin.

Ovoce je výborným zdrojem řady slouče- Základní průměrné složení vybranýchnin s výraznou biologickou aktivitou, např. druhů ovoce je popsáno v následujícívitaminů, karotenoidů, fenolových slouče- tabulce.

Základní průměrné složení ovoce (v gramech na 100 g jedlého podílu)

Ovoce Sušina pH Cukry z toho Titražní Vlák z toho* kyselost ** nina pektinGlu Fru Sach

Jablka 16 3,3 10 1,8 5,7 2,4 0,6 2,1 0,6

Hrušky 18 3,9 11 1,8 6,7 1,8 0,2 3,1 0,5

Meruňky 15 3,7 8 1,9 0,9 5,1 1,4 1,6 1

Broskve 13 3,7 8 1 1,2 5,7 0,6 1,9 0,5

Švestky 16 3,3 9 3,5 2 3,4 1,5 1,6 0,9

Třešně 17 4 13 6,9 6,1 0,2 1 1,3 0,3

Višně 15 3,4 10 x x x 1,8 1 0,3

Jahody 10 x 6 2,2 2,3 1,3 1,1 1,6 0,5

Ostružiny 15 3,4 6 3,2 2,9 0,2 1,7 3,2 0,5

Maliny 16 3,4 5 1,8 2,1 1 2,1 4,7 0,4

Rybíz červený 15 3 5 2 2,5 0,3 2,3 3,5 0,9

Rybíz černý 19 3,3 6 2,4 3,1 0,7 2,6 6,8 1,7

Vinné hrozny 19 3,3 15 7,2 7,4 0,4 0,9 1,5 0,3

Citron 10 2,5 3 1,4 1,4 0,4 4,9 x x

Pomeranč 14 3,3 8 2,4 2,4 3,4 1,1 1,6 x

Grapefruit 11 3,3 7 2 2,1 2 1,5 1,6 x

Banán 26 4,7 20 3,5 3,4 10,3 0,6 1,8 0,9

Datle 80 x 65 25 25 14 1,3 8,7 x

Fíky (čerstvé) 20 x 13 6,5 5 0 0,4 2 0,6

Mango 19 x 12 x x x 0,3 1,7 0,5

* Celkový obsah jednoduchých cukrů; Glu = glukosa; Fru = fruktosa; Sach = sacharosa.** Hodnota titrační kyselosti vyjadřuje obsah organických kyselin.

74

1 Veškeré hodnoty charakterizující obsah některé složky jsou stanoveny v době optimálnísklizňové (nebo konzumní) zralosti ovoce, které dozrávalo přirozeně na dané rostlině.Dovážené ovoce (a platí to i pro zeleninu) musí být nutně sklizeno ("podtrženo") předoptimální sklizňovou zralostí (takto se transportuje) a dozrává ve skladech za podmínek,které spotřebitel nemůže ovlivnit. Toto má hlavně nepříznivý vliv na tvorbu aroma (viznapř. jahody v březnu z hypermarketu versus jahody v červnu ze zahrady), ale může tímbýt ovlivněna i biosyntéza mikronutrientů a biologicky aktivních látek a částečně izákladní složení.

2 Hodnoty uvedené v tabulce jsou průměrné. Existuje zde vysoká variabilita (± 30 %,u mikronutrientů i více) daná odrůdou, typem půdy, stářím a fyziologickým stavemrostliny, výživovým stavem rostliny, klimatem obecně a aktuálními klimatickýmipodmínkami a zřejmě i dalšími faktory.

SacharidyOvoce je přirozeným zdrojem sacharidů

důležitých pro lidskou výživu. Jednoduchécukry (mono- a disacharidy), případně iškrob, jsou významným zdrojem energiepro člověka. Vláknina (nevyužitelné sacha-ridy) je důležitá pro zachování nebo zlepše-ní funkce tlustého střeva a je považovánaza jeden z faktorů snižujících riziko karci-nomu tlustého střeva a konečníku.

Z využitelných sacharidů se v ovocivyskytuje ve výrazně největším množstvíglukosa, fruktosa a sacharosa, ostatnímono- a disacharidy se vyskytují vzácně ajen v malých množstvích. Banány obsahujíještě škrob (asi 3 %) a malé množstvímaltosy; jádrové a peckové ovoce obsahujíještě malé množství (do 0,5 %) sorbitolu.Škrob se ve větším množství (s výjimkoubanánů) vyskytuje pouze v nezralém ovoci,během zrání se enzymově hydrolyzuje naglukosu.

Vlákninu ovoce tvoří vedle pektinu icelulosa a hemicelulosy (pentosany). Tytosacharidy jsou nestravitelné v žaludku av tenkém střevě, pouze se z malé částifermentují mikroflórou v tlustém střevě.Celulosa a hemicelulosy jsou nerozpustnéve vodě a netvoří gel. Někdy se označujíjako tzv. hrubá vláknina. Díky své drsnéstruktuře stimulují pohyby tlustého střeva aurychlují jeho vyprazdňování (tím působíproti zácpě) a současně odstraňují zestěny střeva ulpělé části tráveniny. Pektinje v nezralém ovoci v nerozpustné formě. to výše uvedené ovoce je velmi význam-Během zrání přechází většina pektinu do

rozpustné formy tvořící gel. Gel zadržujevětší množství vody a tím zvyšuje objemtráveniny ve střevě a urychluje jeho vy-prazdňování. Kromě toho je vhodnou výži-vou pro "člověku přátelské" probiotickébakterie. Všechny popsané mechanismypřispívají právě ke snížení rizika vznikukarcinomu tlustého střeva a konečníku.Pektin je kromě toho schopen ve střevěvázat žlučové kyseliny a tím snižovat hladi-nu cholesterolu v organismu. Samozřejmě,tvorba gelu má i nezanedbatelný technolo-gický význam při přípravě marmelád adžemů.

KarotenoidyKarotenoidy jsou v přírodě velmi rozšíře-

né, obvykle žluté a oranžové lipofilní pig-menty rostlin, řas, hub a mikroorganismů.

Asi 50 sloučenin z této široké skupinyvykazuje aktivitu vitaminu A (označují sejako retinoidy), to znamená, že požití potra-vy a vstřebání se daný karotenoid přeměňu-je v játrech na vitamin A, který má naprostoklíčovou roli v procesu vidění a je důležitýv udržování kvality a funkce sliznic v orga-nismu. Nejvýznamnějším retinoidem je$-karoten, významné jsou i "-karoten,$-kryptoxanthin a další. Z ovoce jsou vý-znamným zdrojem $-karotenu meruňky,broskve a mango, citrusové plody, hlavněpomeranče obsahují menší množství$-kryptoxanthinu. Obsah retinoidů je oněco menší než ve vybraných druzíchzeleniny (mrkev, paprika, špenát aj.), přes-

ným zdrojem vitaminu A.

75

Některé karotenoidy jsou mimořádně aktivním derivátem kávové kyseliny jeúčinnými antioxidanty - zhášeči volných chlorogenová kyselina (a její isomery neo-radikálů a dalších reaktivních kyslíkatých a kryptochlorogenová kyselina). Ovoce je,sloučenin. Z toho důvodu jsou důležité vedle kávy (obsah přes 20 g/kg; to zname-v určité prevenci neurodegenerativních ná na 7 g porce je to asi 150 mg), zdalekaonemocnění (neurodegenerativní onemoc- nejvýznamnějším zdrojem chlorogenovýchnění je široká skupina chorob centrálního kyselin (tab. 2), obsah v bramborách je asii periferního nervového systému např. 100-200 mg/kg (vařením klesá o více nežAlzheimerova choroba, Parkinosova choro- polovinu, pečením a fritováním až k nule),ba, dyskinetické syndromy, třes atd.) a ve v zelenině je obsah obvykle do 100 mg/kg.snižování rizika kancerogeneze (vznikzhoubného bujení). Velmi vysokou aktivituvykazuje zejména lykopen, fytoen, luteinnebo zeaxanthin aj. Aktivita $-karotenu jevýrazně nižší. Příspěvek ovoce k příjmutěchto velmi aktivních karotenoidů je vesrovnání se zeleninou (hlavně paprika,rajčata aj.) zanedbatelný. Alespoň trochuvýznamnější množství lze najít pouzev pomerančích a v mangu.

Fenolové sloučeninyRostlinné fenoly patří mezi nejvýznamněj-

ší biologicky aktivní látky. Řada z nichvykazuje např. protizánětlivý efekt, nejvý-znamnější je ale vysoká antioxidační aktivi-ta. Fenoly, zvláště složitější, jsou obtížněvstřebatelné (často jsou vázány i na vlák-ninu, což vstřebatelnost ještě snižuje) aproto se ve vnitřním prostředí organismujejich účinek neprojeví. Jejich silný antioxi-dační účinek se ale projeví ve střevě, kams potravou přichází i látky s vysokou oxi-dační aktivitou (např. ze smažených potra-vin). Tyto látky mohou napadat a poškozo-vat sliznici střeva a v mezním případěvyvolat i vznik nádoru. Proto jsou fenolovésloučeniny, vedle vlákniny, důležité prosnížení rizika vzniku a rozvoje karcinomuve střevě. Při zpracování ovoce obsahbioaktivních fenolů většinou výrazně klesáv důsledku velmi rychlých reakcí enzymo-vého hnědnutí. Vznikající oxidované poly-mery již biologickou hodnotu nemají.

Fenolové kyseliny jsou nejjednoduššímtypem rostlinných fenolů. Velmi silnouantioxidační aktivitu projevuje kávovákyselina a její deriváty, ostatní kyseliny sev ovoci (ale i v zelenině nebo bramborách)vyskytují sporadicky. Typickým, vysoce

Obsah chlorogenových kyselin v ovociOvoce Obsah Ovoce Obsah

(mg/kg) (mg/kg)

Jablka ** 50-400 Broskve 100-400Hrušky ** 50-300 Meruňky 50-200

Tšešně 100-700 Jahody 50-200

Višně 100-700 Černý rybíz 50-100Švestky 100-900 Borůvky 100-2000

* Obsah v malinách, ostružinách, červe-ném rybízu a angreštu je pod 50 mg/kg.

** Skladováním postupně klesá - v prosinci30-50, v březnu 10 mg/kg.

Anthokyany tvoří základní barevnousložku většiny ovoce s výjimkou meruněka částečně broskví, kde je dominantní a-karoten. Celkový barevný vjem každéhodruhu ovoce tvoří vedle anthokyanů (čer-vené a modré odstíny) také světle žlutéflavonoidy a bezbarvé katechiny. Antho-kyany jsou v ovoci nesmírně důležité prosenzorický (psychický) vjem, jejich dalšífyziologický význam je již zanedbatelný.Někdy se uvádějí jako antioxidanty, alejejich antioxidační aktivita je velmi slabá.

Katechiny jsou bezbarvé sloučeninys velmi významným antioxidačním potenci-álem. Ovoce obsahuje obvykle středněaktivní (-)-epikatechin a (+)-katechin, v mo-drých hroznech se ještě vyskytuje aktivněj-ší (-)-epigallokatechin. Obsah katechinův ovoci je velmi variabilní, obvykle se alepohybuje v desítkách miligramů na kilogra-m. Proto je jejich příspěvek k celkovéantioxidační kapacitě ovoce významný.Extrémní antioxidační kapacitu má z tétoskupiny látek (-)-epigallokatechin-gallát,který je ve velkém množství obsažen v ze-lených čajových listech. Významný příspě-

76

vek k celkové antioxidační kapacitě ovoce Z uvedeného výčtu je vidět, že fenolovépřinášejí v některých případech i dimerníkatechiny nazývané prokyanidiny. Vyskytujíse obvykle v množstvích jednotek až desí-tek miligramů na kilogram ve vinnýchhroznech, jahodách, malinách, borůvkách,ale i v jablku.

Velmi významnými antioxidanty jsou takéněkteré flavonoly, zejména kvercetin. Tatolátka se ve formě glykosidů (s vázanýchsacharidem) vyskytuje široce v rostlinnéříši. Nejobvyklejším glykosidem je rutin,který se ve velkém množství vyskytujenapř. v pohance. Ovoce (a zelenina) obsa-hují řadu dalších glykosidů kvercetinuv množstvích, která jsou také velmi vý-znamná. Nejvíce jich obsahují kdoule abezinky (až 200 mg/kg) a brusinky (až150 mg/kg), ale i běžnější ovoce je význam-ným zdrojem, např. jablka obsahují asi50 mg/kg, maliny až 70 mg/kg. Ostatnídruhy ovoce obsahují obvykle 10-30 mgkvercetinu/kg.

sloučeniny jsou možná nejvýznamnějšísložkou bioaktivních látek v ovoci. Vysokýantioxidační potenciál tak předurčuje čers-tvé ovoce (nikoliv zpracované) jako mimo-řádně významnou složku stravy.Vitamin C

Askorbová kyselina (vitamin C) je zřejměnejvýznamnějším antioxidantem v organis-mu teplokrevných živočichů včetně člově-ka. Člověk patří k velmi malé skupině živo-čichů, kteří neumí askorbovou kyselinusyntetizovat, a proto je životně odkázán najejí příjem potravou.

Ovoce je významným zdrojem vitaminu C(askorbové kyseliny) a provitaminu A (vizkarotenoidy). Obsah ostatních vitaminů jeobvykle velmi nízký a jejich příjem z ovoceje z nutričního hlediska prakticky bezvý-znamný. I v obsahu vitaminu C ovocetrochu ztrácí za zeleninou (tab. III), nicmé-ně protože se konzumuje většinou čerstvé,jde o významný zdroj vitaminu C pro vý-živu.

Obsah vitaminu C v ovoci (v mg/100 g jedlého podílu)

Ovoce Obsah Ovoce Obsah Ovoce Obsah

jablka 2-5 angrešt 30-50 pomeranče 30-60

hrušky 2-4 rybíz červený 20-50 citrony 30-70

švestky 2-5 rybíz černý * 150-200 grapefruity 20-70broskve 7-10 vinné hrozny 2-5 ananas 15-25

třešně, višně 6-30 jahody 40-70 banány 8-30

mango * 10-35 borůvky 5-10 kiwi 70-130

papaya * 60-100 šípky * 250-1000 acerola * 1500-4000

brambory ** 8-40 zelí 17-70 rajčata 8-35cibule 8-10 brokolice 100-120 paprika 60-300salát hlávkový 6-30 špenát 30-80 fazolové lusky 9-30

* Druhy ovoce, které se konzumují jen velmi příležitostně, jsou zde uvedeny spíše pro zajímavost.** Během skladování obsah rychle klesá a v zimních měsících se blíží k nule.

Z tabulky lze vypozorovat jednu poněkud nepříznivou skutečnost - ovoce typickypěstované v našich podmínkách (zejména jablka, švestky aj. - s výjimkou jahod) v obsahuvitaminu C dosti výrazně ztrácí. Toto opět potvrzuje známou pravdu, že jídelníček, včetněovoce, by měl být velmi pestrý.

Aromatické látky v ovociAroma ovoce velmi výrazně přispívá

k jeho vysoké senzorické jakosti, obliběu spotřebitelů a tím i významu ve výživě.

Aroma ovoce se výrazně mění běhemzrání, optimální senzorický vjem vznikáv období optimální sklizňové nebo konzum-ní zralosti. Při zpracování ovoce (hlavně při

77

zahřívání) se spektrum senzoricky aktiv-ních látek výrazně mění v důsledku uvolňo-vání aromatických látek z glykosidickýchvazeb (disacharidy jsou tvořeny 2 cukerný-mi jednotkami (monosacharidy), které jsounavzájem pospojovány glykosidickouvazbou). Volné aromatické látky potomsnadno vytěkávají a podléhají řadě chemic-kých reakcí, např. oxidaci, cyklizaci aj.

Celkový senzorický vjem je tvořen obvyk-le skupinou několika desítek těkavých,senzoricky aktivních sloučenin. Každý druhovoce má ale několik sloučenin, které jsouhlavní, typickou složkou aromatu. Hlavnísložkou aromatu jsou nejčastěji esteryvyšších alkoholů (butanol, pentanol, iso-pentanol, hexanol) nebo ethanolu s orga-nickými kyselinami s krátkým či střednímřetězcem (octová, propionová, máselná,kapronová), vyšší aldehydy a ketony,terpeny a laktony. Doprovodný vjem dodá-vají opět estery, terpeny, aldehydy a keto-ny, laktony, dusíkaté heterocykly (např.pyraziny), kumariny a jednoduché těkavéfenoly (eugenol a jeho deriváty, elemicin).

Výše zmíněné estery jsou hlavní aroma-tickou složkou banánů, vinných hroznůnebo ananasu. Aldehydy a ketony jsouzřejmě určující složkou aroma citrusů,jablek (významný podíl mají ale i estery),malin, jahod, třešní, višní, švestek aj. Ter-penové sloučeniny určují aroma meruněk,nejtypičtější složkou aroma broskví jsoulaktony.

Z výše uvedeného výčtu je vidět, že kaž-dý druh, ale i odrůda ovoce jsou jedinečný-mi produkty s charakteristickým aroma,které umožňuje spotřebiteli vytvářet velmipestrý jídelníček.

ZávěrOvoce je pro člověka vynikajícím zdrojem

řady látek, které jsou z nutričního hlediskavelmi potřebné. Z toho důvodu je velmižádoucí, aby bylo nedílnou součástí každé-ho jídelníčku.

Doc. Ing. Jan Pánek, CSc.Ing. Mgr. Diana Chrpová

Vysoká škola chemicko-technologickáPraha, Ústav analýzy potravin a výživy

JAK A PROČ PŘILÁKAT VČELY NA ZAHRÁDKU?

Na zahrádkách je možno potkat desítkydruhů včel, ale my se budeme zabývatvčelou medonosnou. Jak a proč ji tedypřilákat?

Začneme řešením otázky: "Proč?" Řadalidí má ke včelám negativní postoj, protožeje vnímá jako původce nepříjemného žiha-dla. Je třeba si ovšem uvědomit, že včelamedonosná není ve své podstatě útočnýživočich a bodnutím reaguje na danousituaci - konkrétně ohrožení. Stačí dávatpozor, abychom na včelu nešlápli nebo jinepřimáčkli. Jiná situace je na včelnicinebo poblíž úlů, kdy je nutno dodržovaturčité zásady a pravidla. Pokud nejstealergici, pokuste se nějaké to žihadlo, kterédíky své neopatrnosti můžete získat, tole-rovat. Chvíle svědění a otok, ale včelaobranu zaplatí životem. Proč tedy lákatvčely na svoji zahradu? Pro jejich činnost- pro opylování. Pokud chcete mít výsledkyze svojí pěstitelské činnosti, určitě se bezvčel neobejdete. Na včely čekají ovocnéstromy a keře, některé druhy zeleniny,květiny nebo léčivé rostliny, prostě všechnydruhy, které pěstujeme pro plody nebosemena. Na otázku: "Proč neplodí třešeň,která krásně kvetla a má poblíž vhodnouodrůdu k opylení?" je jednoduchá odpo-věď: "Pokud bylo příznivé počasí, scházelyvčely". Pěstitelé ovocných druhů již dávnovýznam včel pro svoji činnost pochopili ana řadě míst intenzivně spolupracují sevčelaři, kteří v době květu ovocných dřevinpřisouvají svoje včelstva k porostům azabezpečují tak potřebné opylování. Např.přisunutí 4 včelstev k jednomu hektarujabloňového sadu zvýšíme výnos minimál-ně o 1,6 t/ha (Veselý a kol. Včelařství2003).

Víme proč. A nyní budeme hledat odpo-věď na druhou otázku "Jak?" Včely našezahrady a zahrádky navštěvují za jedinýmúčelem - získání potravy, popřípadě dal-ších látek nutných pro svůj život (mimocho-dem nesmírně zajímavý a obdivuhodný!).

78

Co hledají?1. suroviny pro výrobu medu, který slouží

jako zdroj energie a který včely ukládajído buněk jako zásobu na období, kdynení dostatek v přírodě nebo počasínedovoluje látky sbírat. Nacházejí je buďve formě nektaru převážně v květech(základ tzv. nektarových medů) nebosbírají kapky medovice z listů dřevin(základ tzv. medovicových medů),

2. pyl jako zdroj bílkovin, tuků, vitamínůatd. zvýšenou potřebu mají včely v předja-ří a koncem léta. Ideální je pro ně nabíd-ka rostlin, které kvetou postupně od jarado podzimu a zajistí tak včelám plynuloudodávku stavebních látek,

3. vodu jako nezbytnou součást všechživotních pochodů,

4. propolis - směs pryskyřičných látek,které sbírají hlavně na pupenech dřevina slouží jim jako tmel a dezinfekce.Jak tedy včely přilákat? Pokud se ne-

chcete přímo stát včelařem a zajistit si takopylování "svými" včelami, podpořte jepěstováním vhodných druhů rostlin. Jejichsortiment je velmi široký - stačí se poradits nejbližším včelařem, nebo se podívat dovčelařské literatury. Zkuste včelám nabíd-nout např. rostliny kvetoucí v předjaří, kdyje nabídka pylu velmi chudá a včely pylnutně potřebují pro odchování první novégenerace. Určitě je přilákají kvetoucí sně-ženky, bledule, talovíny nebo krokusy.Z dřevin jsou pro včely vhodné lísky (proVás oříšky), samčí jedinci vrb, dříny (zdrojejedlých plodů), olše, břízy atd. pokud vysá-zíte rozchodníky, jiřiny nebo astry kvetoucídlouho do podzimu, poskytnete včelám pylnutný pro jejich přečkání zimy a pro rozvojnových generací na jaře a vaše zahrádkabude navíc rozkvetlá až do prvních mra-zíků.

A ještě jeden důvod, proč mít včely nasvé zahradě. Zkuste si sednout k záhonulevandulí nebo pod rozkvetlou lípu a vní-mat bzukot včel spolu s vůní rostlin, kterépo celodenním stresu na Vás budou půso-bit uklidňujícím dojmem. Podívejte sez blízka na rozkvetlou slunečnici a sledujte

usilovnou práci včel při sběru nektaru.Podaří se Vám zahlédnout na zadníchnožičkách barevné "polštářky"? To včelavytváří z pylu tzv. rousky, které nosí do úlu.Zastavte se na chvíli a sledujte krásu okoloVás, jejíž nedílnou součástí je i včela me-donosná.

Ing. Miroslava Novotná, SOUV Nasavrky

ANGREŠT NA ZAHRÁDCE

Angrešt neboli srstka patří k oblíbenýmdruhům ovoce v domácích zahrádkách.Angrešt je bohatý na křemík (zajišťujepevnost a pružnost tkání, zbavuje tělotěžkých kovů) a vlákninu (čistí střeva).Dužina angreštu obsahuje mnoho provita-minu A (chrání sliznice, posiluje buňky),pyridoxin (vitamin B6 pro látkovou přemě-nu bílkovin, nervy, srdce, růst vlasů), biotin(pro zdravou kůži, zdravé vlasy) a přede-vším vitamin C (pro imunitní systém, čin-nost mozku a nervů). Jako letní ovoce jeoblíbený v Evropě již od středověku. Prvnízáznamy o pěstování angreštu pocházejíz 16. století. Svůj největší rozmach zažilangrešt v Anglii koncem 18 století. Úspěš-ně se rozšířil i do středoevropských zemí.Pohromou kolem roku 1900 pro jeho pěs-tování byla houbová choroba tehdy nazýva-ná americké padlí angreštové. Dostalo sepravděpodobně zásilkou keřů z Ameriky doPolska. V roce 1915 bylo padlí rozšířenopo celé Evropě. Celkem rychle se začalyvyrábět přípravky pro chemickou ochranu.Přestaly se pěstovat odrůdy náchylné napadlí. Tato událost se opět opakovalatéměř za 100 let. Tentokrát to bylo hlavnětím, že se přestalo topit uhlím a v našemprostředí chybí síra. Dnes není situace taksložitá, k ochraně proti hnědému padlíangreštu je možno použít přípravek Discusovšem maximálně 3x v průběhu vegetace.Možno použít i Kumulus WG ale prodáváse jen ve velkém balení. Důležitá jsou ipreventivní opatření, vzdušnost koruny,vyrovnaná výživa zejména nepřehnojitdusíkem. Při výběru angreštu upřednostňu-

79

jeme odrůdy odolné proti hnědému padlí odstraňujeme staré výhony, které mají jižangreštu. slabé přírůstky. V keři by neměly být výho-

Jako první začali roubovat angrešt na ny starší jak 5leté. Pokud se koncem létameruzalku zahradníci v Čechách kolem objeví na vrcholcích výhonů padlí, tak jeroku 1850. Tento způsob se rozšířil do odstřihneme. Životnost keřů je přibližně 20Německa a jiných států. Angrešt se pěstu- let a stromků 10 let.je ve tvaru pravokořenného keře, stromku Angrešt je rostlina mělko kořenící protonebo naštěpovaný na meruzalku zlatou. nesnáší žádné zaplevelení. To je právěNejlépe se mu daří na stanovišti s průměr- problém u keřů, kde se můžou snadnonou roční teplotou 7-9 °C. Nesnáší sucho zaplevelit pýrem. Velmi je prospěšná doplň-nebo zamokření. Optimální je 650 mm ková závlaha. Z umělých hnojiv nejlépesrážek za rok. Dobře snáší mírné zastíně- vyhovuje Cererit. Velmi důležité je přihno-ní. Hladina podzemní vody by měla být jení kompostem nebo uleženým hnojem.70-90 cm pod povrchem půdy. Angrešt je Z velké řady odolných odrůd je možno sio něco náročnější na půdu a živiny než vybrat odrůdy vyšlechtěné ve Zborovicích.rybíz. Vysazujeme ho na otevřenější stano-viště s mírným průvanem. Vždy je výhod-nější podzimní výsadba. Stromky angreštuvysazujeme ke kůlu. Úvazek musí být vždyv korunce, aby nemohl sjet po kmínku dolůa stromek se zlomit. Někteří zahrádkářidělají pod korunku kruh, ten připevňujík železné trubce. U bujnějších odrůd jemožné použít 3 kůly a nahoře je propojitlaťkami.

Tak vznikne trojúhelník, který zabráníukroucení korunky při silném větru. Prvnídva roky po výsadbě zkracujeme výhonyna jaře na 2-3 pupeny. Z nových výhonůvybereme 4-5 jako základ korunky. V dru-hém roce je zkrátíme o 1/4 až 1/3. Odrůdyse vzpřímeným růstem řežeme na venkov-ní očko s převislým růstem na vnitřní očko.Ve třetím roce a dalších letech odstranímepředjarním řezem všechny zahušťujícívýhony.

Hlavní zkrátíme podle délky přírůstku o1/3 a postranní obrost na 2-4 očka. Po 4-6letech obměňujeme hlavní větve za mladší.Přestárlé větve zkrátíme co nejhlouběji namalý náhradní výhon. Správně tvarovanýstromek musí být při sklizni dobře přístup-ný i uvnitř koruny. Keře angreštu vysazuje-me asi o 5 cm hlouběji, než rostly ve škol-ce. Na jaře zkrátíme výhony na 2-4 pupe-ny. V dalším roce ponecháme 4-6 nejsilněj-ších. Pokud se ohýbají, tak je musímemírně zkrátit. V pozdějších letech může býtvýhonů 8-12 podle vzrůstu odrůdy. Později

PRIMA, středně raná odrůda angreštu sezralostí na přelomu června a července.Keř má středně hustou korunu kulovitéhotvaru. Výhony polovzpřímené, středněhusté, hustě olistěné, středně otrněnév horní polovině. Plod středně velký ažvelký, elipsovitého tvaru se středně zna-telnou nervaturou. Slupka středně tlustá,světle zelené až žlutozelené barvy s hlad-kým povrchem, někdy s nízkým počtemtenkých trichomů. Dužnina je sladcenavinulá. Odrůda je odolná proti napade-ní hnědým padlím angreštu.

KARMEN, středně raná až pozdní odrůdase zralostí začátkem července. Keř mástředně hustou až hustou korunu kulovi-tého tvaru. Výhony jsou polovzpřímené,středně husté s krátkými internodii ahustší trnitostí po celé délce. Plod střed-ně velký, vysoce kulovitého až oválnéhotvaru se středně červenou slupkou. Slup-ka středně tlustá s výraznou nervaturou,která v době vybarvování již není zřetel-ná, na povrchu slabě ochmýřená. Dužni-na je sladce navinulá. Odrůda je odolnáproti napadení hnědým padlím angreštu.

DAGMAR, raná až středně raná odrůda sezralostí koncem června. Keř středněhustý s příčně elipsovitou korunou. Výho-ny jsou polovzpřímené, hustě olistěnés krátkými internodii, slabě otrněné v hor-ní třetině. Plod středně velký až velký,elipsovitého tvaru se žlutou slupkou, napovrchu bez ojínění a ochmýření. Slupka

80

tenká, se středně širokou nervaturou.Dužnina navinule sladká. Odrůda jeodolná proti hnědému padlí angreštu.

ALAN, raná až středně raná odrůda an-greštu se zralostí do konce června. Keř jehustý s příčně elipsovitou korunou. Výho-ny jsou polovzpřímené až horizontální,středně olistěné se středně dlouhýmiinternodii, slabě otrněné v horní třetině.Plod středně velký až velký, kulovitéhotvaru s karmínově červenou slupkou, napovrchu slabě ochmýřenou. Slupka střed-ně tlustá, před vybarvením s širokoužilnatinou, v době vybarvení již méněznatelná. Dužnina je sladce navinuláOdrůda je odolná proti napadení hnědýmpadlím angreštu.

Z ostatních INVICTA, KAPTIVÁTOR,KARÁT, MARLET, PAX, REMARKA, RI-XANTA, ROKULA, DAREK, ROLONDA aj.

Martin Vrána ze Zborovic

NĚKOLIKA SLOVYK POLSKÝM ODRŮDÁM OVOCE

Třinecko, město hutí se nachází u pol-ských hranic. Podbeskydská kotlina, kudyprotéká řeka Olše, je sice vhodnou, aledrsnější ovocnářskou lokalitou. Sadařím ve350 metrech nad mořem, kde půda jejílovito hlinitá, dešťové srážky jsou průměr-né kolem 1000 mm, ale ne vždy jak by-chom si přáli.

Vstřícnost školkařů i odrůdová skladbanás láká za hranice. Také kurz koruny kezlotému je výhodný pro nákup výpěstků.

Chci se zmínit o svých zkušenostechs polskými odrůdami.

Nejranější odrůdou jablek je:Early Freegold, což je semenáč směsí

amerických odrůd vyselektovaný, alev polském ISK Skierniewice, (InstytutSadownictva i Kwiaciarstwa).Je dobrým opylovačem, částečně odolnána strupovitost, méně však na padlí.Roste středně bujně, tvoří menší koruny.Plodí brzy, dozrává postupně v srpnu.

Witos a Sawa - mají stejné rodiče Fantasiia Primulu. Obě patří k odrůdám rezistent-ním na strupovitost. Rostou bujně a rozlo-žitě. Kvetou středně raně. Ovoce je vel-ké, Sawa méně opadává a je podstatněvybarvenější.

Delikates - kříženec James Grieve x Cort-land patří mezi velmi oblíbené jablko.Vyžaduje více pozornosti na ochranuproti houbovým chorobám. Mráz snášídobře, prospívá mu probírka plůdků.Plody se snadno se otlačují, sklízí sev polovině září.

Perta - James Grieve x Worcesterskáparména roste středně silně, do plodnostinastupuje brzy a na M9 rodí mnohdy veškolce. Oranžově červené zbarvení selíbí, sklízí se koncem srpna až počátkemzáří. Rádo předčasně opadá a konzumněvydrží měsíc.

Koral - Rival x Jonathan patří k raně zim-ním odrůdám. Roste zpočátku bujně,středně zahušťuje, rodí brzy a vyžadujeprobírku plůdků. Zdá se být na houbovéchoroby odolnější než Jonathan. Ovoceje střední velikosti, velmi chutné a sklízíse koncem září. Předností je, že netrpíotlaky a vydrží do vánoc.

Aliva - je starší polská odrůda z volnéhoopylení Macoun x Boikovo. Nezasluhujevětší naší pozornosti, vysazuje se napastvinách jako vyšší tvar na silnějšíchpodnožích.

Lodel - Lobo x Red Spur Delicious rostestředně silně, koruny tvoří kuželovité apozději až převislé. Je velmi úrodné doplodnosti nasazuje později. Vyžadujeprobírku plůdků. Má dobrou afinitu sevšemi typy podnoží. Na strupovitost střed-ně a padlí méně odolné. Má sklon k před-časnému opadu plodů. Chuť sladcenakyslá, šťavnatá a aromatická. Sklízí sekoncem září a při dobrém uskladněnívydrží do března.

Ligol a Ligolina - obě Linda x GoldenDelicious patří ke kvalitním stolním jablo-ním. Vyžadují více pozornosti při ochraněproti houbovým chorobám. Rostou bujně,požaduji slabší podnože a tvarování sná-ší dobře. Ligolina má více předností, je

81

vyrovnanější, barevnější. Sklízejí se vstupuje brzy, nenamrzá. Na strupovitostkoncem září až počátkem října. Obě mají středně odolná. Má dobrou afinitu s kdou-sklon ke střídavé plodnosti odrůda Ligol lí, sklízí se v polovině září. Konzumně jižse uvnitř koruny velice špatně vybarvuje, dozrává za 14 dnů a vydrží do koncedají se uchovat do konce března. listopadu.

Redkroft - je křížencem 1295-100 x Bank- Bratanka - z volného opylení na šlechtitel-roft. Na strupovitost dosti odolná, méně ské stanici Albigowa. Ovoce je velkéna padlí. Roste středně bujně. Kvete zhrbolené, poseté hnědými lenticelami,středně raně a patří ke kvalitním zimním stopka krátká vychýlená. Ovoce šťavna-odrůdám. Vyžaduje ochranu proti hořké té, chutné, rodí v 3-4 roce po výsadbě,skvrnitosti vápennými postřiky (např. bohatě a pravidelně. Kvete současněFERTIKAL, AMINOQELANT Ca, FRU- s Clapovou máslovkou. Na strupovitostTON KOMBI, LAMAG vápník, WUXAL průměrně odolná, zraje v polovině září,SUS KALCIUM, WUXAL AMINOCAL). za pár dnů konzumně dozrává a dá seSklízí se počátkem září až října. Kon- uchovat v chlazeném skladě i 3 měsíce.zumně dozrává hned po sklizni a vydržído konce února.

Melfree - Melrose x Freedon je rezistentní straně pomerančově žluté líčko. Stopkana strupovitost a ne na padlí. Je dobrýmopylovačem, ovoce velké kulovité, mírněžebernaté. Velmi šťavnatá kvalitní jablka,dobře drží na stromě, sklízí se koncemzáří, patří k žádaným zimním odrůdám.

Free Redstar - rezistentní odrůda získánaz dovezených semen USA. Je dobřeodolná proti padlí. Roste středně bujně,koruny tvoří kuželovité, plodí brzy a hoj-ně, vyžaduje probírku plůdků. Je dobrýmopylovačem a kvete středně. Dozráváv druhé polovině září, nepadá a vydrží doúnora.Nyní jen okrajově k mutantům známých

odrůd jablek. Jsou to: Mutzu - NK, Cort-land Vicki, Golden Delicious ze Zelenéhory, Šampión Reno, Šampión Arno.Jmenované se přizpůsobily místním pod-mínkám a lokalitám, jen nepatrně se liší odpůvodních odrůd tvarem i vybarvením.

Z českých odrůd se těší pozornosti u pol-ských pěstitelů hlavně Šampión, Rubín,Bohemie, Rubinola a Topaz.

Spoluprací šlechtitelů polských a sloven-ských vznikly hrušně Bojniczanka, Bra-tanka a Hnidzik. Vlastní zkušenosti k těm-to odrůdám nemám. sprašná, trpí šarkou.Bojniczanka - semenáč Děkanky Roberto- Promis - roste středně silně, málo zahušťu-

vé, letní podzimní odrůda, ovoce velké je, kvete pozdě. Ovoce střední velikosti,kulovitě oválné. Barva žluto - zelená pecka oddělitelná. Dozrává koncem září,z poloviny plodu orzivělá, stopka často je samosprašná a na šarku odolnější nežzakřivená. Chuť průměrná, do plodnosti švestka domácí.

Hnidzik - semenáč Konference, ovocestřední velikostí, silně rzivé, na sluneční

středně dlouhá, bez stopečné jamky.Chuť lehce aromatická. Do plodnostivstupuje brzy a pravidelně. Špatně srůstás kdoulí, sklízí se počátkem září a vydržído konce listopadu.Všechny tři odrůdy se doporučují do

měně vhodných lokalit pro hrušně. Za lepšípodmínky jsou vděčné.

Ze švestek stojí za pozornost odrůda:Kalipso - Čačanská Lepotica x Opal, roste

středně silně, je slabší konstrukce koru-ny, rodí v 3-4 roce po výsadbě, ovocestřední velikosti. Pecka je lehce oddělitel-ná a zraje v polovině července. Je samo-sprašná a tolerantní na Šarku. Licenčněchráněná odrůda.

Nejvíce klonů pochází ze Švestky domácínapř.Wegierka Dambrowicka - roste středně

silně, dozrává v polovině srpna, na mrázdosti otužilá. Ovoce chutné, pro přímýkonzum i zpracování, velikost menší.

Tolar - roste středně silně, kvete pozdě ado plodnosti nastupuje také později.Ovoce malé, bohatě plodí, pecka odděli-telná. Dozrává koncem září. Je samo-

82

Nectavit - roste středně silně, kvete pozdě.Do plodnosti vstupuje ve 3-4 roce povýsadbě. Velmi chutná, dozrává koncemzáří, mrazuvzdorná a tolerantní k šarce.Je náhradou za švestku domácí. ní i velké na krátkých hroznech.Polské odrůdy třešní a višní neznám. Ve

výsadbách u sadařů z českých odrůd jsouzastoupené třešně Vanda, Těchlovan aKordia.

Gofert - Golubka x Fertodi-1. Odrůda raná,Z broskví jsou nejlepší odrůdy:Iskra a Inka z volného opylení. Vzrůst

silný, samosprašné, dozrávají koncemsrpna až počátkem září, na mráz středněodolné. Ovoce stolní, chutné, veliké 160až 250 gramů. V barvě cihlově červené,dužina žlutě krémová a pecka se dobřeodděluje, rodí pravidelně.

Z jahod jsou zajímavé nové odrůdy:Elsariusz - Elsanta x Síriusz, vzrůst mírně

silný s bohatým olistěním, ovoce velké,chutné, široce kuželovité, intenzivněčerveně zbarvené. Kalich běžně oddělitel-ný. Dozrává pozdě a bohatě, na mrázdosti odolná.

Panon - Pandora x Onebar, vzrůst mírný,plod kulovitý, kvete pod listem, vyžadujeopylovače. Ovoce velké až vyvýšené,barva pomerančově červená, lesklá,kalich lehce oddělitelný. Odrůda pozdní,plodí bohatě, na mrazíky odolná. Trpískvrnitostí olistění.

Hokent - Kent x Honeyoe, vzrůst mírněsilný, olistění bohaté, plody chutné, vel-ké, podvojně kuželovité, intenzivně čer-vené, silně lesklé, šťavnaté, kalich sešpatně odděluje. Na mráz otužilá.

Z angreštu jsou zajímavé tyto odrůdyodolné proti padlí:Resika - Resistenta x Karpaty, vzrůst dosti

silný, ovoce kulovité, středně velké, jasnězelené, chuti nakyslé. Dozrává středně.

Hinsel - Hinnonmaki - Rot x volné opylení.Vzrůst dosti silný, ovoce středně velké,bez ochlupení, jasně červené, chuti na-kyslé, velmi plodná, dozrává středně.Odolná proti americkému padlí.Velkou pozornost dávají polští šlechtitelé

černému rybízu. Mají celou řadu novýchodrůd s většími bobulemi v hroznech.

Slibují vysoké výnosy. Zmíním se jen ojejich názvech, neboť sám je nemám vy-zkoušené.Tisel - Titania x volné opylení. Ovoce střed-

Tiben -Titania x Bennevis. Dozrává střed-ně raně.

Tines -Titania x Bennevis. Ovoce s většímobsahem vitamínu C.

hodně barevná.Ores - Ojebyn x Ceres. Velmi odolná na

padlí a rez vejmutovkovou.Ruben - Běloruskaja sladkaja x Benlom-

ond. Bohatě rodí.Všechny odrůdy jsou licenčně chráněné,

doporučují je jak pro přímý konzum taktaké pro zpracovatelský průmysl. Majívysokou nutriční hodnotu a vysoký obsahvitamínu C. Je jen škoda, že v posledníchlétech se u nás nevěnuje tomuto ovoci vícepozornosti. Na toto již v padesátých letechminulého století upozorňoval Ing. BohumilKošák z Kozolub, průkopník pěstováníčerného rybízu.

Kajfosz Aleš, Vendryně 172

CHYSTÁME SE SÁZET OVOCNÉ STROMKY

Každý rok na podzim a zjara je toto témaaktuální. Přestože mnoho rad a doporučeníbylo už prezentováno, zahrádkářské po-radny dosvědčí, že zejména začínajícízahrádkáři hrubě chybují.

Příklad první:Po informaci, že se rozprodává luční

pozemek na okraji obce, zrodil se v mladéhlavě nápad založit si sad. Pozemek,letitou louku získal a s nadšením nakoupilovocné stromky podle svého gusta. Odkaždého něco: jádroviny, peckoviny včetněmeruněk a broskvoní, nesměl chybět aniořešák, prostě vše, co má rád. A na ještěneoplocený pozemek vysázel do trávníkuřady stromků. Spokojen se svým dílempožádal zkušeného ovocnáře o "kolauda-ci". Očekávaného uznání a chvály se všaknedočkal. Co bylo špatně?

83

Pozemek se nacházel v nadmořské výš- Výběr odrůd a podnoží pro naše konkrét-ce přes 500 m n.m. na severozápadním ní podmínky je složitější a stojí za to, pora-svahu, ve větrné poloze. Teplomilné druhy dit se u zkušeného ovocnáře či v nejbližší(meruňky, broskvoně, ořešák) tu nemají organizaci zahrádkářů.šanci. Jabloně byly na mělko kořenící Ladislav Zahradník, pěstitelskápodnoži M9, v trávníku budou jen živořit.U odrůd jabloní náročných na teplo (Gol-den Delicious, Gloster, Mutzu) plody nevy-zrají, nebudou chutné, leda snad na štrúdl.

Příklad druhý:Na chalupu u potoka, kam jezdí 1x za

měsíc, si majitel vysadil jabloně citlivé nastrupovitost: Spartan, Idared, Manted,Melbu, Mac Intosh - odrůdy vyžadujícísoustavnou chemickou ochranu. Bez nísklízí jen moštové ovoce.Příklad třetí:

U novostavby rodinného domku je přído-mní zahrada s navážkou 50 cm kvalitníornice. Byla vysazena řada jabloní kvalit-ních odrůd: Rubín, Bohemia, Gold Bohemi-a, Rubinola na silně vzrůstné podnoži A2,jako čtvrtkmeny na vzdálenost 2 metry. Po5 letech je ze zahrady džungle. Roční pří-růstky činí 1,5 m i více - a čím je utlumit?

Všechna tato hlediska je třeba brátv úvahu při výběru ovocných stromků.Nerozumné je i vysazení statných druhů domalých zahrádek, např. třešně na podnožiptáčnice, ořešák ze semene nebo lísky!Rady prodavačů mohou být tendenční,protože oni potřebují prodat. Serioznějšíhopřístupu se dočkáte v ovocné školce čiu zahradníka, než u obchodníků.

Vyžadujte návěsky, které slouží jakozáruční list. Ty si uschovejte, neboť naslunci písmo zmizí. Na stromky zavěstenáhradní visačky.

Kdy sázet? Na podzim či zjara? Obojí jemožné - kromě broskví, ty sázejte vždyzjara. Na podzim bývá větší výběr. Celo-ročně můžeme vysazovat stromky kontej-nerované (v nádobách). Kvalita kořenů jedůležitější, korunka se dá napravit. Otázka,zda řez hned po výsadbě (při podzimnívýsadbě), nebo časně zjara, není pod-statná. V prodeji se objevují i nové odrůdya podnože, veřejnosti dosud neznámé.Reklamu berme s rezervou, nedůvěřujmevšemu, co je nám řečeno.

komise ČZS, ÚS Jindřichův Hradec

STARÉ ODRŮDY OVOCE NA TIŠNOVSKU

Vymezení území Tišnovska v rozlozedřívějšího okresu Tišnov se opírá nejen okořeny historické, ale i o trvající spádovostvětšiny okolních obcí, jak bylo územněstanoveno. Tišnov sám je rozhraní úrodnénížiny v okolí řeky Svratky a začínající"Vysočiny". Vždyť se ještě za mého mládíříkalo: "Tišnov - konec chleba a začátekkamení". Podle toho se také pěstovalyrůzné odrůdy - dnes bychom řekli "rajoni-zace" podle nadmořské výšky od 250 aždo 650 m n.m. Na šíření osvěty v ovocnář-ství měla bezesporu vliv nově vybudovanáZimní hospodářská škola, (už v roce 1894),kde bylo mimo jiné i propagováno zakládá-ní sadů, zvlášť u hospodářských stavení.Další důležitá etapa nastává ve dvacátýchletech 20. století, kdy do Tišnova přicházívyučovat na Zemědělskou školu R. Mlčoch(absolvent zahradnické školy v Lednici),velký propagátor nových odrůd a zároveňjeden ze zakladatelů "Spolku zahrádkářů apřátel přírody" v Tišnově v roce 1934.

Byl jsem velice překvapen počtem odrůd,které jsou doloženy v této oblasti. Celkemjsem našel doložených 105 odrůd jabloní,44 odrůd hrušní, 14 odrůd třešní, 8 odrůdvišní, 7 odrůd renklód, 18 odrůd slív a 1mirabelku. A to jsem mezi staré odrůdypočítal odrůdy uvedené do první poloviny20. století. Musím konstatovat, že většinaodrůd je již uvedena v publikaci "Moravskéovoce", pojednání o ovocných odrůdáchdoporučených ku pěstování v českýchkrajích Markrabství moravského - autorFrantišek Suchý, vydáno v Brně v r. 1907.

Pro všechny oblasti byly některé odrůdyhojně pěstované, z odrůd jabloní Panenskéčeské, Jadernička moravská, Jeptiška,

84

raný Astracháň český, nebo Zvonkové, Ještě poznámka k uskladnění ovoce.celý sortiment Renet a Grávštýnské. Hlavně jablka se dávala na uskladnění do

Z hrušní se těšila velké oblibě podzimníClappova máslovka, Avranšská, Boscova,Čáslavka, Drouardova, Hardyho, Kongre-sovka, Křivice, Marillatova, Pastornice,Solanka. Ale nesmíme zapomínat na kon-zumní odrůdy drobné, jako Ovesnička,Neználka, Hnilička, Špinka a další, kterébyly u každého hospodářského stavení apoužívaly se hlavně pro vaření knedlíků -nezapomenutelné pochutnání v letníchměsících.

U jabloní se podle nadmořské výškyobcí měnil i sortiment odrůd. Jižní část podTišnovem, pod 250 m n.m. se pěstovaloCroncelské, Ontario, Parména zlatá, Strým-ka, Vilémovo, Zvonkové, Boikovo, Blen-heimská a Landsberská reneta, Krasokvět,Lecar, Coxova reneta, Smiřické vzácné,Průsvitné letní, Wealthy.

Trochu odlišný sortiment severně odTišnova (ve výšce 250-400 m n.m.) bylzastoupen odrůdami Bláhova, Black Ben,Boikovo, Borovinka, Boskopské, Citrónovézimní, Gascoigneho šarlatové, Jeptiška,Kaselská reneta, Kožené zimní, Peasgoo-dovo, Richardovo žluté, Signe Tillish, Wag-nerovo, Ušlechtilé žluté, Bernské růžové aj.

Nejvýše položeným sadům nad 400 mn.m. (Synalov 520 m n.m., Deblín 475 mn.m.) dominovalo Panenské, Jadernička(i jako podnož pro roubování), Breuhamo-vo, Grávštýnské, Holovouské malinové,Krasokvět, Matčino, Řehtáč soudkovitý.

Zbývají nám peckoviny.Třešní a švestek bývaly celé aleje nejen

u cest, ale i na špatně dostupných svazích,kde byla pěstována tráva, nebo se pásldobytek. Třešně a švestky se pěstovalyhlavně ve vyšších polohách nad Tišnovem.

Z třešní převažovala Hedelfingská aTroprichtrova, kterých se dodávalo na trhročně i několik vagónů. U višní převládalaVackova.

U švestek byla jednoznačně nejrozšíře-nější Domácí švestka využívaná jak v do-mácnostech na vaření a sušení, tak i napálení slivovice, nezbytné v drsných zim-ních měsících.

slámy tak zvané cepůvky (na povřísla),nebo řezanky, která byla součástí krmivahovězího dobytka. Švestky se zase dávalydo košíku a pouštěly do studny, kde vydrže-ly do vánoc a déle.

Domnívám se, že tento sortiment svědčío dobrých hospodářích i osvětě, kterou zís-kali v obecných i hospodářských školách.

A aby tento sortiment nezanikl, byla nahajáneckém kopci (patří k městu Tišnovu)založena "Genobanka ovocných odrůd".

Josef Zavřel, Tišnov

BIOLOGICKÁ OCHRANA JÁDROVIN

Na trh se postupně dostávají dlouhodoběočekávané biologické přípravky na ochra-nu jádrovin, které zavádí do praxe firmaBiocont Laboratory Brno – www.biocont.czDobrý účinek těchto přípravků je za předpo-kladu výrazné podpory užitečných organis-mů a dodržování hygieny v sadech. (od-straňování všech zárodků houbovýchchorob). Cenné informace pěstitelé získajína stránkách: www.biosad.cz, kde nalez-nou záznamy v sekci signalizace.

Živočišní škůdciMšice

Na jádrovinách škodí hlavně mšice jablo-ňová, která je dlouhá asi 2 mm a zelenězbarvená. Její přemnožení způsobujesáním deformaci listů a mladých letorostů.Nejškodlivější je proto na mladých stro-mech, které teprve zakládají korunky. Důle-žité je podpořit rozvoj přirozených hmyzíchnepřátel, jako jsou např.: slunéčko sedmi-tečné, škvor obecný a zlatoočko obecné.Rozvoj tohoto užitečného hmyzu podpoří-me hlavně s úplným vyloučením insektici-dů. Význam má i omezování přístupu mra-venců do korun stromů pomocí lepovýchpásů. Z biologických přípravků můžemepoužít k hubení mšic na přezimující vajíčkapředjarní postřik olejovými přípravky. Nakolonie mšic je účinný přípravek NeemAzal– T/S v koncentraci 0,5–0,75%. Přednosti

85

přípravku jsou hlavně: Vysoká účinnost a zjištění výrazné náletové vlny ve feromono-žádná rezidua ve sklizeném ovoci. vém lapači, což je za velmi teplých večerů.Květopas jabloňový

Brouci tohoto škůdce se v sadech vysky-tují ve druhé polovině března a v dubnu.Jejich velikost je asi 5 mm, tělo mají zbar-vené tmavošedě. Samice vykousávají dokvětních pupenů otvor, jímž dovnitř kladoupo jednom vajíčku. Z vajíčka se zhruba podeseti dnech vyvíjí larva. Ta vyžírá nejdřívegenerativní orgány květního pupene, poz-ději i vnitřní části okvětních plátků. Poupa-ta nerozkvétají a zasychají (rzivá poupata).V některých lokalitách dochází k velmivýrazným ztrátám násady plodů. Jsou-lijabloně ve fenofázi myšího ouška a odpo-lední teplota prvně vystoupí nad 16 °C, jetřeba oklepáváním větví na plachtu zkont-rolovat přítomnost brouků květopasa jablo-ňového v sadě.

Ochrana: Pokusně je ověřena dobráúčinnost přípravku Spintor. V ČR však není ho roztoče Typhlodromus pyri. Dravý roz-k ochraně proti květopasu povolen, je však toč se po nasazení namnoží a vytvořímožné je spojit se zásahy proti slupkovým s populací svilušek dynamickou rovnová-obalečům, kteří se v době rašení v sadech hu, která brání jejich škodlivému přemnože-též vyskytují. ní. Typhlodromus pyri je dravý roztoč o

Pilatka jablečnáPilatka je drobná muška o délce asi

7 mm. Vylézá z půdy před květem a bě-hem květu jabloní. Klade vajíčka do kalichůpřevážně raných a sladkoplodých odrůd azpůsobuje tak červivost malých plůdků,které následně opadávají.

Ochrana: V ČR není registrován žádnýpřípravek vhodný pro ekologické pěstová-ní. Na pilatky dobře účinkuje odvar z pilinkeře Quassia amara. Ochrana se provádív době líhnutí larev, tj. ve fázi opadu květ-ních plátků.

Obaleč jablečnýObaleč je malý noční motýlek o rozpětí

křídel asi 17 mm. Jeho housenky způsobu-jí červivost větších plodů jádrovin. Obalečnejvíce škodí v teplých oblastech, kde mákaždoročně dvě generace. První se líhneběhem května a června. Druhá generacese vyskytuje hlavně v srpnu. Je škodlivájen v teplejších oblastech našeho státu. Kesledování výskytu samců motýlů obalečejablečného slouží feromonový lapač. Po

Ošetření se provádí za 5 až 7 dnů po zjiště-ní významné náletové vlny. Přesné určenítermínu ošetření je velmi důležité. Aplikacije při déletrvající letové vlně nutné opako-vat za 6 až 14 dnů s tím, že rezidualitapřípravků je maximálně 7 dnů.

Ochrana: Pro biopěstitele je nejvýznam-nější metodou ochrany před obalečemjablečným použití přípravků na bázi virugranulózy obaleče jablečného, přípravkyMadex a Carpovirusine v koncentraci0,02% (zatím dostupné jen ve velkémbalení). Přípravky působí požerově, nejú-činnější jsou na líhnoucí se housenky.Zatím dostupné jen ve velkém balení

Svilušky a vlnovník jabloňový Tak jako u všech škůdců je významná

podpora užitečných organismů. Dlouhodo-bým a efektivním řešením je použití dravé-

velikosti 0,6 mm. Napadá škodlivé roztoče,svilušky, ale i larvy třásněnek a jiný drobnýhmyz. Má vysokou bioregulační schopnost.Pokud nejsou k dispozici škůdci, dokážese živit pylem či dlouhodobě hladovět.Jedna samice vysaje za jeden den asi 8dospělců svilušek, nebo až 300 hálčivců.

Způsob aplikace: plstěné pásy neboletorosty s roztoči se připevní na větvestromů nebo keře vinné révy. Aplikace jejednorázová a účinnost dlouhodobá. Bě-hem prvních dvou sezon dochází k namno-žení T. pyri. Teprve potom dochází k účin-ku dravého roztoče.

Dávka: ovocné sady 1-2 pásy neboletorosty na každý druhý strom.

Roztoč je odolný proti mnoha chemickýmpřípravkům, je však třeba dbát na používá-ní netoxických prostředků vůči T. pyri. Viz:www.biocont.czHoubové chorobyStrupovitost

Omezení infekčního tlaku – podporarozkladu listů – po sklizni provedeme po-

86

střik stromů 5 až 6% roztokem močoviny. lejší skvrny, což jsou příznaky po sáníOdstraňování spadaných listů pomocí roztoče. Při silném napadení se skvrnysekaček a vysavačů. Výběr vhodných dob- v průběhu vegetace zvětšují, v obdobíře větraných lokalit, patří všeobecně pro růstu letorostů kůra ve středu skvrn praskávětšinu houbových chorob. a okraje skvrn bývají tmavě ohraničeny.

Ochrana na počátku rašení – preventivně Jednoletý výhon má potom příznaky poško-se používají k ošetření měďnaté přípravky zení podobné, jako by byl poškozen krou-(Kuprikol, Champion, Kocide) pami. Další příznaky jsou na vrcholech

Alginure používáme dvě až tři ošetření jednoletých výhonů, kde vlivem sání rozto-před květem a dvě ošetření po odkvětu če jsou pupeny řazeny velmi hustě za(u více počtů ošetření těsně po odkvětu sebou a vrcholová část výhonu může býtmůže způsobovat rzivost slupky plodů). Ke v těchto místech i zduřelá. Naopak, přizvýšení účinnosti se může použít v kombi- přemnožení jiného roztoče - sviluškynaci s přípravkem Kocide (Alginure 0,75 až chmelové, jsou vrcholové části letorostů1 % a Kocide 0,25 %). zesláblé (vysáté), často již bez listů, nebo

Alginure patří k základním složkám stra- ke konci vegetace odumřelé. Pod poškoze-tegie ochrany proti strupovitosti v nově nými vrcholy dochází k nežádoucímuvytvořeném systému pro ekologické pěsto- rozvětvování letorostů, kdy vznikají takvání. Působí také proti, padlí, hnilobám a zvané metličky.skládkovým chorobám. Opatrnost je také potřebná při nákupu,

PadlíDůležité je včasné, případně opakované

odstraňování primárně napadených rostlin-ných částí. Mělo by být provedeno asi dvatýdny před květem a dále dle potřeby.

Řada přípravků používaných proti strupo-vitosti má zároveň účinek na padlí (síra,polysulfid vápenatý, Alginure, VitiSan).

Petr Kumšta

ŠKODLIVÝ ROZTOČ - ACULUS

FOCKEUI (HÁLČIVEC VIŠŇOVÝ)

Výskyt a rozšiřování tohoto roztoče sle-duji od r. 1988, kdy jsem jako bývalý za-městnanec ve VŠÚO v Holovousích měl nastarost technický izolát slivoní a prostorovéizoláty slivoní.

Hálčivec višňový škodí na ovocnýchstromech, převážně na peckovinách. Roz-toč je rozšířen v ovocných školkách přede-vším na slivoních a v menší míře i na třeš-ních a meruňkách. S vysazovanými strom-ky se dostává do výsadeb slivoní (slivoňo-vých sadů), do zahrádek drobných pěstite-lů a zahrádkářů. doporučuje dávka až 1.000 l vody na ha při

Při nákupu ovocných stromků (předevšímslivoní) je důležité pozorně si prohlédnoutjednoleté výhony, zda nemají na kůře svět-

nebo výměně roubů slivoní.Ve výsadbách slivoní působí roztoč

hálčivec, škody také na plodech. Na poško-zených plodech vzniká rzivost slupky, nebohrbolatost povrchu plodů, nebo vznikajídrobné bradavičky (výrůstky) na plodechposátých roztoči.

Roztoč (Aculus fockeui) přezimuje podšupinami pupenů na jednoletých výhonechslivoní. Brzy na jaře v době nalévání pupe-nů vylézá ze zimního úkrytu a v této doběje nejvíce zranitelný při chemickém ošetře-ní stromů. V měsíci březnu, za slunečnéhodne, kdy teploty ve stínu ve 2 m nad zemívystoupí nad 12 °C uskutečnili jsme prvnípostřik slivoní 5% Sulkou, která je nejúčin-nější v tomto jarním období na hálčivce. Naprvní postřik v době nalévání pupenů lzepoužít Sulku až 8%, což je dávka 800 mlSulky na 10 l vody. Při velmi silném napa-dení hálčivcem višňovým je vhodné postřikza 14 dnů opakovat za stejných podmínekjako postřik první s tím, že můžeme použíti jiný dostupný přípravek, např. Sanmite 20WP, v koncentraci 0,075% (7,5 g/10 lvody). Postřikem musíme stromy dokonaleomýt, proto např. u přípravku Sanmite se

koncentraci 0,075%.Další postřiky za vegetace nebývají tak

účinné jako jarní postřik při nalévání pupe-

87

nů, protože listy poskytují roztočům určitý Pokud bude mít přípravek Polisenioúkryt před zásahem postřikové kapaliny. obdobné účinky na roztoče, padlí a kadeřa-Rovněž ošetření všech listů ze spodní vost jako má Sulka, mohla by to být vítanástrany a hloubkové ošetření všech vrcholo- a potřebná náhrada.vých částí letorostů kde se roztoči ukrývají, Jaroslav Matejsek, pěstitelská komise ČZSje problematické.

Za vegetace velmi účinný přípravek protiroztočům - Sanmite 20 WP, není zatímk dispozici v malém balení pro zahrádkáře.

Další povolený a doporučovaný přípravekKumulus WG je na hálčivce višňovéhomálo účinný.

Žádný z výše uvedených přípravků nemáza vegetace tak vysokou účinnost, jako 5%Sulka brzy z jara na začátku rašení.

Postřikem některým z doporučovanýchpřípravků za vegetace snížíme počet hál-čivců a tím na čas omezíme jejich škodli-vost. Za měsíc po postřiku zjistíme, že seroztoči opět výrazně rozmnožily. Ošetřenímusíme potom opakovat a to třeba i něko-likrát za vegetaci. Proto je zdůrazněn jarnípostřik na začátku rašení ať už jakýmkolivdostupným přípravkem akaricidním (pří-pravkem proti sviluškám).

Ani dravý roztoč Tychlodromus pyri,hálčivce višňového zcela nezlikviduje. Tose mi potvrdilo v letech 1991-1995, kdyjsme ve VŠUO v Holovousích dravéhoroztoče do technického izolátu slivonínasazovali. Potom jsme za dva roky nalikvidaci přemnoženého hálčivce muselipoužít Sulku.

RNDr. O. Pultar, Biola Chelčice - ve svépřednášce na odborném semináři (Ochra-na ovoce před chorobami a škůdci) dne 2.8. 2012 v Milovicích uvedl, že pokud mádravý roztoč (Tychlodromus pyri) možnostvýběru potravy, raději se živí sviluškou,která mu více chutná než hálčivci. Dravýroztoč na jaře vylézá ze svého úkrytupozději než hálčivec a postřik brzo na jařeby mu neměl vadit.

Určitá náhrada za Sulku (která se k námze Slovenska již nedováží) je nový přípra-vek uváděný na trh jako hnojivo. Jedná seo přípravek se stejným složením jako máSulka (polysulfid vápenatý) a přípravek jeuveden pod názvem POLISENIO. Zatím jek dostání údajně v kanystrech o obsahu20 l u společnosti Biocont Laboratory, spol.

KADEŘAVOST BROSKVONÍTAPHRINA DEFORMANS

Pěstitelé broskvoní mají každoročníproblémy s touto houbovou chorobou,která poškozuje asimilační plochu stromů.Houba napadá především listy, někdyzpůsobuje i zduření bazálních (spodních)částí letorostů a méně často se vyskytne ina plodech.

Na listech vytvoří houba světle zelené,častěji načervenalé puchýře, které mají naspodní straně šedivý povlak. Listy se defor-mují (kroutí) později zasychají a opadávají.

Někteří zahrádkáři zaměňují houbovoukadeřavost s podobnými příznaky po sánímšic. Na rozdíl od kadeřavosti není naspodní straně listů šedavý povlak, alekolonie mšic. Zduřelé a zkroucené listymají barvu pouze světle zelenou. Listynapadené mšicemi lze ošetřit přípravkyproti škůdcům (Calypso 480 SC, Pirimor 50WG a jiné).

Když strom ztratí převážnou část asimi-lační plochy, je značně oslaben a opožděnve vegetaci. Po velmi silném napadeníkadeřavostí mohou opadávat plůdky adozrávání plodů se může opozdit až o 14dnů. Většinou potom špatně vyzraje dřevojednoletých výhonů, a pokud následujezima s velkými mrazy, může takto oslabe-ný stromek namrznout, nebo i zmrznout.

Z uvedených důvodů je nutné ochraněproti houbové kadeřavosti broskvoní věno-vat dostatečnou pozornost.

Zahrádkáři mě říkají "stříkal jsem několi-krát a mám stejně broskvoně napadenékadeřavostí". Když se zeptám ve kterýchdnech v průběhu předjaří a jara stříkali, takvětšinou nevědí. Nebo si nepamatují anijaký přípravek použili. Proto je zapotřebíkaždý aplikovaný postřik si zapsat, třebado stolního kalendáře. Je nutné si uvědo-

88

mit, že vrcholové pupeny broskvoní raší Když maximální denní teploty dosahujís předstihem před pupeny postranními. hodnot nad 6 °C po dobu jednoho týdne aZ toho je zřejmé, že jeden jarní postřik na to i v zimním období v průběhu druhépotlačení choroby nestačí. poloviny prosince, nebo v lednu, udělám

Kdy uskutečníme první postřik?Jsou různé teorie, kdy prvně stříkat

broskvoně proti kadeřavosti. Někteří pěsti-telé doporučují metodu sledování rašeníangreštů, a když pupeny angreštu "vystrku-jí " zelené špičky, že je ta nejvhodnějšídoba na první postřik. Nebo sledovánírozkvétání lísky obecné (Corylus avellana)a v době kdy rozkvétají samičí květy (čer-vené blizničky), že je vhodný termín proprvní ošetření.

Metoda sledování a sčítání maximálníchdenních teplot a při dosažení určité hodno-ty v součtu maximálních teplot zahájit prvníošetření proti kadeřavosti je pro zahrádká-ře složitá ve sledování. Nedávno mi někdoposlal nabídku "chytré krabičky" (za 500korun), která se zavěsí na strom a samasčítá maximální denní teploty. Když začneblikat, je prý vhodný termín na první postřikproti kadeřavosti. Těžko můžeme hodnotitnepoznané a nevyzkoušené. Teprve něko-lik roků zkoušení ukáže, zda bude takovézařízení pro zahrádkáře přínosem.

Z vlastních mnohaletých zkušeností (odr. 1975 pěstuji broskvoně) mohu prohlásit,že doposud žádná z doporučovanýchmetod, které jsem vyzkoušel, nebyla zcelaspolehlivá.

Zatím mohu jako nejspolehlivější metodupro určení prvního postřiku doporučit jed-noduché sledování maximálních denníchteplot, která vychází z toho, co před vícenež 25 lety napsal pan RNDr. Zacha. Teh-dy napsal, že houba kadeřavosti broskvoníklíčí z blastospor již při teplotách nad 5 až6 °C, kdy maximální denní teploty dosahujítěchto hodnot po dobu alespoň 7-10 dnů.

Teploty měřím ve stínu na severní straně která byla velice účinná nejen na kadeřa-domu, ve 2 m nad zemí digitálním teplo- vost broskvoní, ale také na oidium (padlí)měrem s pamětí. Takže si mohu kdykoliv a na různé škodlivé roztoče hálčivce azjistit jaká byla maximální, nebo minimální vlnovníky. Tam byla podmínka, aby 4 až 6teplota za určitý časový úsek. Jinak teploty hod. po postřiku nepršelo, aby přípravekzapisujeme 3 x denně a to už po dobu 32 dokonale zaschl. Postřik se aplikoval přilet a záznamy o teplotách a průběhu poča- teplotách v rozmezí od 12 °C do 18 °Csí jsou uloženy. (měřeno ve stínu).

první postřik. Postřiková kapalina musí stromy doko-

nale pokrýt (omýt), aby byly ošetřenyvšechny pupeny.

Postřik uděláme v době, kdy nehrozíčasté přeháňky a při teplotách nad 5 °C.

Přípravek nesmí na stromě zmrznout,došlo by k poškození mladé kůry na jedno-letých výhonech.

Proto nestříkám navečer, kdy teplotav zimních měsících klesá k nule a přes nocmůže být slabší mráz, takže by přípraveknestačil zaschnout.

Nestříkám ani za větru, kdy není možnépupeny dokonale ze všech stran ošetřit aje velký úlet postřikové kapaliny.

Další postřik následuje asi za 14 dnů odprvního postřiku, když trvá teplé zimnípočasí. Pokud po prvním postřiku uhodísilnější mrazy (jako ve druhé pol. ledna av únoru 2012), druhý postřik aplikuji až podalším týdenním oteplení, kdy denní maxi-ma teplot dosahují 6 °C a více.Jaké přípravky a kdy je používáme pro-ti houbové kadeřavosti a strupovitostibroskvoní?

Na první postřiky v době nízkých teplot(od 5 °C do 10 °C) používáme přípravkyměďnaté, které jsou nejúčinnější. Za chlad-na lze použít také přípravek DELAN 700WDG v koncentraci 0,1% (10g/10 l vody).

Z měďnatých jsou k dostání a používámepřípravky KUPRIKOL 50, nebo CHAMPION50 WP v koncentraci 0,6 % (60 g/10 lvody), nebo KOCIDE - 0,3% (30 g/10 lvody) a další měďnaté.

Do nedávna jsme používali na začátkurašení také 5% SULKU (500 ml/10 l vody),

89

Jako náhrada za Sulku bude přípravek vosti, přestože v sousedství byly neošetřo-POLISENIO (polysulfid vápenatý). vané broskvoně napadeny velmi silně.

Po narašení (když se už vytvářejí lísteč- V prosinci r. 2011 bylo mimořádně tepléky) a během vegetace nepoužívámeměďnaté přípravky, došlo by k popálení ak opadání listů. Na postřiky po narašení lzepoužít DELAN 700 WDG v koncentraci0,1 %, nebo SYLLIT 65 v koncentraci,0,2 % (20 g/10 l vody).

Ke všem postřikům přidávám smáčedloSilwet STAR.

Na podzimní ošetření v listopadu, těsněpřed opadem listů, nebo v době opadulistů, lze použít měďnaté přípravky ve výšeuvedených koncentracích.

V té době ošetřujeme broskvoně (meruň-ky, třešně, višně) proti odumírání pupenů,skvrnitosti plodů a suché skvrnitosti listů,které způsobuje houba Stigmina carpophi-la (syn. Wilsonomyces carpophilus).Ověřování doporučovaného způsobuošetřování.

Abych si ověřil, zda ošetřování broskvoníproti kadeřavosti bude stejně účinné iv jiných lokalitách, požádal jsem o spolu-práci několik svých přátel na různých mís-tech a v rozdílných pěstitelských podmín-kách. V době kdy jsem dělal jednotlivépostřiky posílal jsem přátelům zprávyformou SMS, kdy stříkám a čím stříkám.Výsledky byly velmi překvapivé, že ten kdodělal postřiky souběžně se mnou, neměls kadeřavostí problémy, přestože v okolíbyl výskyt této houbové choroby značný.

Pro zajímavost uvádím termíny postři-ků v roce 2011 a 201216. 1. 11 první postřik po 14. hod. 0,6%

Kuprikol, max. teplota během dne 8,6 °C.Desátý den bez mrazů (nebyly ani nočnímrazy).

6. 2. 11 druhý postřik 0,6% Cuprocaffaro,max. teplota přes den 8,9 °C.

4. 3. 11 třetí postřik 0,6% Kuprikol, max.teplota během dne 6,4 °C.

15. 3. 11 čtvrtý postřik 5% Sulka, max.teplota přes den 14,9 °C.

24. 3. 11 pátý postřik 0,1% Delan, max.teplota během dne 14,1 °C.

V r. 2011 v důsledku výše uvedených ter-mínů ošetření nebyl žádný výskyt kadeřa- Jaroslav Matejsek, pěstitelská komise ČZS

počasí a proto byl první postřik proti kadeřa-vosti uskutečněn ke konci roku. Teplépočasí následovalo až do poloviny ledna2012. První silnější mrazy -15 °C byly ažve dnech 25. 1., 26. 1. a 27. 1. 2012. Po-tom následovalo velmi mrazivé počasí od30. 1. 2012 až do 14. 2. 2012, kdy mrazynepolevovaly ani přes den a teploty pokles-ly u země až na -24 °C.

Vzhledem k teplému předchozímu obdo-bí v prosinci a v první polovině ledna, bylyteplomilné druhy (broskvoně, meruňky,mandloně) plné mízy, kdy květní pupenytěchto druhů byly značně zvětšeny.

V důsledku následujících mrazů bylyteplomilné druhy značně poškozeny a tonejen zmrznutím květních pupenů, ale izmrznutím celých stromů, především me-runěk (původem z Francie). Proto i postřikbroskvoní v r. 2012 byl problematičtější,než v letech předchozích.28. 12. 2011 první postřik broskvoní 0,6%

Kuprikol, max. teplota během dne 7,4 °C29. 2. 2012 druhý postřik broskvoní 0,6%

Kuprikol, max. teplota přes den 12,8 °C17. 3. 2012 třetí postřik broskvoní 0,6%

Kuprikol, max. teplota přes den 18,1 °C.V době od 8. 3. do 29. 3. 2012 nebyly

žádné srážky, takže jsem se domníval, ženebude další ošetření proti kadeřavostizapotřebí, když nadále bylo suché počasí.Dne 29. 3. byl slabý déšť, pouze 1 mm ado rána na 30. 3. 2012 jen 3 mm srážek.Přesto došlo k pozdní infekci, i když v men-ší míře a to ještě ne na všech stromech.Kadeřavost ve slabém výskytu se objevilaaž na pátém až šestém listu v pořadí odbáze výhonu. Vzhledem k pozdnímu proje-vu kadeřavosti, měl být uskutečněn ještěčtvrtý postřik buď před květem, nebo hnedpo odkvětu a to Syllitem, nebo Delanem.

Ve srovnání se stromy neošetřenýmiproti kadeřavosti v r. 2012 byl u stromů 3 xošetřených Kuprikolem výskyt kadeřavostinepatrný.

90

INTERSPECIFICKÉ ODRŮDYRÉVY VINNÉ

Jsou to odrůdy révy vinné, které majízvýšenou odolnost proti některým houbo-vým chorobám, především proti peronospo-ře (plísni révové), nebo proti oidiu (padlí).U mnohých z nich je zvýšená odolnostproti mrazu. Říká se jim také odrůdy rezis-tentní, nebo PIWI odrůdy. U stolních odrůdinterspecifických se používal také názevHOBBY odrůdy.

Jedná se o mezidruhové křížence americ-kých rév (Vitis labrusca, Vitis riparia, Vitisrupestris, V. berlandieri) s révou evropskou(Vi tis vinifera) a mnohé z nich i s révouamurskou (Vitis amurensis).Réva evropská (V. vinifera) má kvalitní a

velmi chutné plody, ale není odolná protihoubovým chorobám a není dostatečněodolná proti mrazu. Snáší mrazy (podleodrůd) do -15 °C až do -20 °C. Neníodolná proti mšičce révokazu.

Révy americké (v popředí zájmu byla V.labrusca) jsou odolné proti houbovýmchorobám, především proti peronospoře,jsou odolné proti révokazu. Proti mrazu z V. labruska odrůda ISABELA.jsou odolnější než réva evropská. Ale Jako první byla v přírodě nalezena odrů-plody jsou nekvalitní s rosolovitou, neboslizovitou dužinou, s různými ovocnýmipříchutěmi např. po malinách, nebo jaho- Vitis riparia.dách. U některých se objevuje pachuť poliščině, nebo myšině.

Réva amurská (V. amurensis) je dostateč-ně odolná proti mrazu, snáší mrazy až do-40 °C. Je málo odolná proti peronospo-ře, není odolná proti mšičce révokazu, jeodolnější proti padlí. Amurská réva sevyskytuje na Dálném východě v bývalémSSSR, v Číně, v Mandžusku. Jsou zná-mé asi 4 druhy.Název "INTERSPECIFICKÉ" (mezidruho-

vé) byl přijat na kongresu OIV (mezinárod-ní instituce pro vinohradnictví a vinařství)v roce 1979 ve Stuttgartu.

K získání kvalitních interspecifických(rezistentních) odrůd révy vinné, kterédnes můžeme pěstovat, vedlo velice dlou-hé úsilí několika generací šlechtitelů, kterébylo odstartováno ve druhé polovině 19.

století (po révové kalamitě) a trvá do dneš-ní doby. K tomu je nutné si připomenoutněkteré údaje z historie.

V r. 1845 byla do Evropy zavlečenahoubová choroba OIDIUM - padlí révyvinné (Uncinula necator).

V r. 1860 byl do Francie zavlečen škůdcerévy vinné MŠIČKA RÉVOKAZ (Viteusvitifolii, syn. Phyloxera vastatrix). V r. 1872byl zjištěn révokaz na území Rakousko-Uherska, v r. 1879 na Slovensku a v r.1890 na Moravě.

V r. 1879 byla do Evropy zavlečenahoubová choroba révy vinné Perenospora- plíseň révová (Plasmopara viticola).

Mšička révokaz po zavlečení z Amerikydo Francie začala likvidovat do té dobypravokořenné keře révy vinné postupně pocelé Evropě. Nejdéle se udržely pravoko-řenné keře révy vinné v Čechách, do 60.let 20. století.

Ve druhé polovině 19. století (po révovékalamitě), byly dovezeny do Evropy křížen-ci americké révy, které vznikly v USA av Kanadě.

Roku 1816 byla získána v USA selekcí

da CLINTON v r. 1821, která vznikla jakosamovolný kříženec mezi Vitis labruska a

Záměrným křížením mezi americkou aevropskou révou vznikla v r. 1859 odrůdaOTHELLO (Clinton x Frankenthal).

Křížením mezi americkými druhy vzniklydalší odrůdy:

V roce 1869 vznikla odrůda NOAH =CHORVÁT (V. labrusca x V. riparia), zestejného křížení vznikla také odrůda ELVÍ-RA. Další odrůda CATAWBA vznikla z kří-žení (V. labrusca x V. aestivalis).

Tak to byly teprve začátky dalšího, vícenež 100 letého úsilí šlechtitelů révy vinnék získání dnešních interspecifických odrůd.

Koncem 19. a začátkem 20. století vyko-nal velký kus práce ve šlechtění šlechtitelA. Siebel ve Francii, který šlechtil révuvinnou na odolnost proti houbovým choro-bám a na odolnost proti révokazu. Kříže-ním amerických rév s odrůdami révy evrop-

91

ské vznikly tzv. "přímoplodé hybridy" (hyb- Odolnost proti mrazu není také u všechridy první generace). Křížením americkýchrév mezi sebou vznikly podnožové révy, nakteré se roubovaly evropské odrůdy z důvo-du ochrany proti mšičce révokazu. Na práciA. Siebela navázal další Francouz Seyve-Villard, který křížil poslední hybridy Siebelamezi sebou a pokračoval v křížení hybridůprvní generace (které vyšlechtil A. Siebel)dalším křížením s révou evropskou. Z nichnejvíce používaný na křížení pro vznikinterspecifickýh odrůd byl SV 12375 Villardblanc ale i SV 18315 Villard noir a další.Po 2. světové válce nastal velký rozmachve šlechtění révy vinné na zvýšení odol-nosti proti houbovým chorobám a k získánívyšší odolnosti proti mrazu. Šlechtitelé sezaměřili také na zlepšení kvality hroznů achuťové vlastnosti mezidruhových odrůd.Šlechtění nových odrůd pokračuje téměřve všech státech, kde se pěstuje révavinná.

Interspecifické odrůdy nejsou plně rezis-tentní (odolné) proti všem houbovým cho-robám, mají pouze zvýšenou odolnost oproti vinné révě evropské. Odrůdy interspe-cifické jako např. (VOSTORG, AGÁTDONSKÝ, PRIM, TALISMAN a některédalší) mají zvýšenou odolnost proti pero-nospoře, ale nejsou dostatečně odolnéproti oidiu (padlí). Touto chorobou nemusíbýt napadány v každém roce, ale přesto jevhodné odrůdy náchylnější na padlí pre-ventivně ošetřit alespoň jedním postřikempřed květem a jedním po odkvětu příprav-kem Kumulus WG, nebo jiným přípravkemproti padlí.

Na některých interspecifických odrůdách(GLENORA, HORIZON, JUPITER, případ-ně dalších) se může ve slabé formě proje-vit peronospora na listech ve formě skvr-nek, nebo skvrn které zaschnou a dálechoroba nepokračuje. Jedná se o projevzvýšené citlivosti (nikoliv náchylnosti) protiperonospoře, protože rostlina je schopnachorobu na listech potlačit (zastavit). To-muto projevu se říká hypersenzitivita, kdyz důvodu rychlého odumírání napadenýchpletiv rostlina neumožní další vývoj houby.

interspecifických odrůd dostatečná. Kříže-ním amerických mrazuvzdornějších rév apředevším křížením s révou amurskou sedosáhlo zvýšení odolnosti proti mrazuv období vegetačního klidu. Některé novéodrůdy mezidruhového křížení snesou zaurčitých podmínek teploty až do -25 °C,některé ještě nižší. Např. kříženec s amur-skou révou, maďarská odrůda KRYSTAL,vydržela údajně mráz až -30 °C.

Nebezpečím zůstávají pozdní jarní mra-zy, které mohou poškodit odrůdy révyvinné, které brzo raší. Přesto, že se jednáo odrůdy proti zimním mrazům dostatečněodolné. Také mladé sazenice předevšímv prvním roce výsadby, hůře odolávajísilným zimním mrazům, než tříleté a starší.Šlechtitelé révy vinné se snaží vyšlechtitodrůdu, která by se přiblížila odrůdě ideál-ní. Která by měla velmi kvalitní plody (ať užse jedná o odrůdy moštové, stolní, nebobezsemenné), která by odolávala houbo-vým chorobám (peronospoře, padlí, plísnišedé), aby byla odolnější proti škůdcům(révokazu, obalečům, vosám a sršním) abyla dostatečně odolná proti mrazům. Těchpožadavků na novou odrůdu je ale dalekovíce, záleží na tom k jakým účelům má býtnová odrůda využívána.Jaroslav Matejsek, pěstitelská komise ČZS

ASIJSKÉ JAVORY

V posledních asi 10-15 letech silně stou-pl zájem o tzv. "japonské javory". Ne, že bytyto druhy nebyly u nás známé už dříve,ale vyskytovaly se většinou jen v botanic-kých zahradách nebo sbírkách specialistů.Častější propagací se postupně dostávajído povědomí širší veřejnosti a zájem o něnebývale vzrůstá nejenom mezi zahrádká-ři, ale i mezi laickou veřejností. Jsou oprav-du krásné. Nejvíce žádané jsou hlavněnízké až zakrslé, často i barevnolisté kulti-vary (odrůdy). Souvisí to zřejmě s tím, žemnoho obyvatel bydlí ve městech (nebopříměstských oblastech), kde zahradyopravdu nebývají příliš velké. A zahrada,

92

kterou tvoří 3-5 metrový pás kolem domu V přírodě rostou spolu s javory mnohé(ze všech stran) se snad ani zahradounazvat nedá.

Pod pojmem "japonské javory" se skrýváurčitý zahradnicky používaný termín, kte-rým se označují různé tvary javorů, větši-nou nízkého vzrůstu, často s různě panašo-vanými nebo "stříhanými" listy. Jsou tonejčastěji kultivary japonských druhů javo-rů, které tedy rostou přímo v Japonsku."Japonské" se označují také proto, žedrtivá většina kultivarů (cca 200) byla vy-šlechtěna právě v Japonsku. Některékultivary jsou si však olistěním (barvou itvarem) tak podobné, že pochybuji o rozdí-lu mezi nimi. Udávaná velikost listů, počtulaloků, barevný odstín listů, ... jsou snadnoovlivnitelné stanovištními podmínkami, vekterých je pěstujeme; čili půdou, její vlh-kostí a kyselostí (pH), vlhkostí vzduchu,intenzitou oslunění (jak v létě, tak v zimě)apod. U některých takto velice podobnýchkultivarů mohou určité rozdíly nastat v cel-kovém habitu (vzhledu) až u dospělýchjedinců, což znamená počkat si několik let(nebo spíš desítek let).

O těchto druzích a kultivarech se zmínímtaké, ale chtěl bych čtenářům ukázat, ženejsou krásné jen "japonské" javory, ale jemnoho zajímavých druhů všeobecně "asij-ských", které rostou i v dalších zemíchvýchodní Asie. Některé druhy rostou iv teplém klimatu jihovýchodní Asie, ty všakpro naše podmínky nemají prakticky význa-m. Čisté botanické druhy rostou převážněve smíšených lesích a na světlinách v hor-ských oblastech, v blízkosti potoků a jinýchvodních ploch, také v blízkosti moře. Totomikroklima se dá stručně charakterizovatjako mírné až teplé, vlhké, s vyšší vzduš-nou vlhkostí a relativně mírnou zimou.Relativně znamená, že v blízkosti mořebývají mrazy do -10 až -15 °C, ve vnitroze-mí a zvl. v horských oblastech není žádnouzvláštností mráz až do -25 °C i více. Tojsou oblasti například v severní Číně, Man-džusku a Severní Koreji, kde bývají zimydoslova "sibiřské" a léto naopak téměřsubtropické, vlhké, v blízkosti moří s výraz-nými monzunovými dešti. Léto zde bývátaké o několik týdnů delší.

dřeviny (listnaté i jehličnaté), které pěstuje-me jako okrasné v našich zahradách aparcích. U nás však bývají častější jejichbarevnolisté a tvarové kultivary, které užbyly vyšlechtěny hlavně v západní Evropěa mnohé také u nás. V přírodě východníAsie jsou javory od jara až do začátkupodzimu celkem nevýrazné, protože jsoupouze zelené (i když v různých odstínech).Jednotlivé druhy se však liší svou texturoua strukturou. Na podzim, s příchodembabího léta, se javory začínají barvit a to jeopravdu "bomba". Jednotlivé druhy sepředhánějí v různých barvách od žluté aoranžové až po červenou a fialovou. Tatokrása trvá v přírodě většinou tak jedenměsíc, nejčastěji září. Je dobře, že sipodzimní zbarvení listů zachovaly tytojavory i u nás a jsou tím pádem barvounejvýraznějším prvkem mezi všemi dřevina-mi pěstovanými u nás. Na slunném stano-višti je zbarvení vždy intenzivnější.

Acer buergerianum (javor Bürgerův)pochází z horských lesů Japonska (Hon-

šú a Kjúšú) a také z východní Číny. V do-movině je to vyšší strom, u nás dosahujevýšky 6-8 m, často roste jen keřovitě.Koruna je řídce stavěná a působí lehkým,vzdušným dojmem. Listy jsou výraznětrojlaločnaté, lesklé, sytě zelené, na pod-zim žluté až oranžové. Ve východní Asii jeto důležitý druh využívaný k tvorbě bonsají.Vyžaduje humózní, vlhčí půdy a slunnéteplé stanoviště. Je to zajímavá solitéra nachráněná místa.

Acer cappadocicum (javor kapadocký)je rozšířen na velkém území od Malé

Asie přes Kavkaz až po Himálaj a Čínu.Díky této obrovské rozloze se vyskytujírůzné geografické typy, odlišné tvaremlistů. Ve vhodných podmínkách dorůstávýšky kolem 7 m. Listy jsou leskle zelenés 5-7 dlouze špičatými laloky. Na slunnémstanovišti se na podzim barví sytě oranžo-vě. Vyžaduje mírně vlhké, humózní půdy aslunné teplé stanoviště. V zahradách je tozajímavá solitéra pro chráněná místa.

93

Acer cissifolium (javor žumenolistý)pochází z horských lesů Japonska (přede-

vším Hondo). V našich teplých oblastech jeto menší strom, dorůstající výšky 5-8 m.Listy má trojčetné, 5-8 cm dlouhé, dlouzezašpičatělé, hrubě zubaté. Nápadné azajímavé je i květenství, které je až 15 cmdlouhé, štíhlé, hroznovité, žlutozelené.Listy se na podzim barví výrazně žlutě.

Acer ginnala (javor ginala) je nově uvá-děn jako A. tataricum ssp. ginnala.

Pochází ze severní Číny, Mandžuska aJaponska. Název "ginnala" je původnímlidovým domácím označením druhu. Je tovícekmenný, keřovitě rostoucí stromek,dorůstající výšky i šířky 5-6 m. Koruna jevzdušná, lehce stavěná. Na podzim sebarví nápadně oranžově až červeně. Vyža-duje vlhčí, ale propustné humózní půdy naslunci nebo v polostínu. Je vhodný k výsad-bě do smíšených keřových skupin, nazamaskování nežádoucích průhledů a takéna volně rostoucí živé ploty.

Acer griseum (javor šedý) je zajímavým čínským druhem. Roste u

nás pomalu, většinou jen jako malý, jemněvětvený stromek nebo vícekmenný keř.Dorůstá po mnoha letech výšky až 5 m. Jeto další z krásných javorů s trojčetnýmilisty. Jsou sytě zelené, 5-6 cm velké s hru-bě pilovitým okrajem. Na podzim se barví rum se vyskytuje také v Koreji, Mandžuskuoranžově červeně. Především v zimě (poopadu listů) vynikne odlupující se borka nakmeni a silnějších větvích. Je skořicověhnědá, lesklá (jakoby papírová) a odlupujese nepravidelně ve větších kusech. Vyža-duje vlhčí, ale propustné půdy a slunnéstanoviště. Vynikne nejlépe jako solitéra.

Acer grosseri var. hersii (javor hrubý) jenově uváděn jako A. davidii ssp. grosseri.

Je rozšířen v severní a střední Číně apatří k zástupcům tzv. "pyžamových" javo-rů, tzn., že má hladkou, lesklou šedozele-nou kůru podélně bíle pruhovanou, veliceefektní. Dorůstá výšky 8-10 m a má řídce pochází z horských lesů Japonska. Vy-stavěnou, vzdušnou korunu. Listy jsou skytuje se i v Číně (Hupeh), tam ale nenídlouhé 5-8 cm, zašpičatělé a mají dva lesním druhem. Lehce, řídce stavěnánevýrazné boční laloky. Nejmladší krátké koruna je tvořena několika štíhlými kmínky.větvičky mají kůru načervenalou. Podzimní Dorůstá výšky 4-6 m, ale roste velmi po-

zbarvení je oranžové. Pokud není podzims dostatkem slunce, listy pouze zhnědnoua opadají. Vyžaduje chráněné stanoviště,hlavně proti zimnímu slunci. Jinak totižtepelné rozdíly mezi dnem a nocí mohouzpůsobit vznik tzv. "mrazových desek",které se projevují z počátku jenom trhlinouv kůře a na jaře přecházejí v úplné odchli-pování kůry až po zdravou část. Je tozajímavá solitéra pro pohled zblízka.Acer pectinatum ssp. laxiflorum

k nerozeznání se podobá předchozímudruhu, po všech stránkách. Jen listy jsouponěkud užší a původ je v západní Číně ažpo Tibet. Podzimní zbarvení je světle žluté.

Acer mandshuricum (javor mandžuský)je domácí v Mandžusku (severní Čína).

Dorůstá výšky 4-6 m a má lehkou, řídkou,vzdušnou korunu. Je to jeden z nejkrásněj-ších drobnolistých javorů s trojčetnými listy.Jsou dlouhé 5-6 cm, jemně pilovité, s vý-raznou žilnatinou. Podzimní zbarvení jezářivě červenofialové. Trvá bohužel jenkrátkou dobu, protože velice brzy opadává.Vyžaduje hlubší propustné půdy a slunné,vzdušné stanoviště. Vysazujeme jej buďjako solitéru nebo do smíšených skupin.

Acer mono (javor mono) roste v horských smíšených lesích sever-

ního Japonska a Sachalinu. Var. parviflo-

a střední Číně. V domovině je to vyššístrom, u nás dorůstá výšky asi 5 m. Korunaje tvořena tenkými štíhlými kmínky, s tma-vě šedou borkou. Mladé výhony jsou olivo-vě zelené, ze sluneční strany načervenalé.Listy jsou 3-6 cm velké, 5-7 laločnaté,celokrajné, světle zelené. Na podzim sebarví žlutě až oranžově. Má rád vlhčí, alepropustné půdy a slunné stanoviště. Nejlé-pe se mu daří v řídkém zápoji s ostatnímidřevinami nebo na okraji stromových sku-pin.

Acer nikoense (javor nikkoský)

94

malu. Je to další z krásných javorů s troj- domů nebo na okrajích porostů jehlična-četnými listy. Jsou velké 5-7 cm, široce tých dřevin. Čistý druh se pěstuje jen zříd-kopinaté, vespod našedlé, proti kmínku ka, žádanější jsou jeho kultivary. téměř vodorovně postavené. Na podzim sebarví šarlatově červeně. Roste dobřev humózních, propustných půdách, naslunném chráněném stanovišti. Vysazuje-me jej solitérně nebo v řídkých skupinách.

Acer pseudosieboldianum (javor pseu-dosieboldův)

je rozšířen v Koreji a Mandžusku. Tvoříširoce rozložité keře až menší stromky ovýšce 4-5 m. Světle zelené listy jsou najaře po vyrašení hebké, jemně ochlupené(téměř sametové) velké 5-8 cm, většinoujedenáctilaločnaté. Kvete nápadně drobný-mi, purpurově červenými kvítky v převis-lých řídkých hroznech. Na podzim se listyvybarvují zářivě oranžově červeně. Vyžadu-je vlhčí, propustné humózní půdy a slunné,chráněné stanoviště. Je to dekorativnísolitéra i pro malé zahrádky.

Acer sieboldianum (javor Sieboldův) je velmi podobný předešlému (jen listy

mají pouze 7 laloků). Pochází z Japonska.Nároky a použití jsou stejné.

Acer triflorum (javor tříkvětý) pochází z Koreje a Mandžuska. Roste

u nás nejčastěji keřovitě, někdy jako menšístromek do výšky 3-5 m. Korunu tvoří víceštíhlých kmínků. Listy jsou trojčetné, velké5-8 cm, světle zelené, mírně zubaté. Napodzim se barví do žluta, později až dočervena. Vyžaduje vlhčí, ale propustné ahumózní půdy a slunné stanoviště. Vysa-zujeme jej solitérně nebo v řídkých skupi-nách, nejlépe s ostatními asijskými javory.Je vhodný i pro menší zahrady.

Čistě japonské druhy jsou Acer japo-nicum (javor japonský) a Acer palmatum(javor dlanitolistý).

Acer japonicum (javor japonský) je středně hustý keř, který podle podmí-

nek dorůstá výšky od 0,5 do 3 m. Svěžezelené listy, velké až 10 cm, mají 7-11mělkých laloků. Na podzim se barví karmí-nově červeně. Vyžaduje chráněné stanoviš-tě, hlavně proti zimním mrazivým větrům. kovitým, až téměř polokulovitým tvarem.Proto jej vysazujeme nejčastěji v blízkosti Může dosáhnout výšky 1-1,5 m (ale za

`Aconitifolium` má jemně dělené, stříha-né listy. Roste široce rozložitě a vytváříněkolik kmínků s oválnou, až téměř plo-chou korunou. Na podzim se barví červe-nofialově. Je to krásná solitéra; hodí se ido vřesovišť, velkých skalek nebo blízkostiodpočívadel.

`Aureum` (nově uváděn jako A. shirasa-wanum `Aureum`) má během celé vegeta-ce nápadně zbarvené listy. Při rašení jsousvětle zelenožluté, během léta sytě žluté.Roste jako malý, bohatě větvený stromek,vysoký 2-3 m. Použití stejné, jako u před-chozího kultivaru.

Acer palmatum (javor dlanitolistý) má široce rozložitou korunu s jemným

olistěním. Mladé větvičky jsou červenofia-lové, lesklé a hladké, starší zelené a lesk-lé. Listy jsou značně proměnlivé, velké 5až 10 cm, hluboce 5-9 laločnaté (lalokydlouze zašpičatělé). Na podzim se barvízářivě červenofialově. Vyžaduje propust-nou, humózní, vlhčí půdu a teplejší, chrá-něné stanoviště. V tuhých zimách můžetrpět na otevřeném stanovišti mrazovýmideskami. Tento čistý druh se pěstuje málo-kdy, častější jsou jeho barevnolisté nebotvarové kultivary.

`Atropurpureum` dorůstá výšky až 5 m,má široce rozložitou korunu a temně červe-nofialové listy. Na podzim se barví oranžo-vě červeně. Semenáče nejsou tak intenziv-ně vybarvené. Rostliny z výsevu jsoubarevně i tvarově dost variabilní.

`Butterfly` je kultivar zajímavý svýmisvětle fialovými, bíle žíhanými, jemně děle-nými listy. Dorůstá výšky až 3 m. Vyniknenejlépe jako solitér v trávníku.

Var. coreanum (syn. ssp. amoenum) jegeografická odchylka druhu, rostoucív Koreji. Má dlouze špičaté laloky listů,které jsou velké jen do 5 cm. Ve stáří do-růstá výšky až 2,5 m a vyznačuje se ma-lebnou korunou.

`Dissectum` se vyznačuje široce deštní-

95

mnoho desítek let!). Má světle zelené, A. palmatum a A. japonicum). Ostatníjemně stříhané listy, na podzim oranžověžluté. Je vhodný na okraje skalek, do před-zahrádek atd.

Var. heptalobum se vyskytuje kroměJaponska také v Koreji. Vyznačuje se vel-kými sedmilaločnými listy a široce rozpro-střenou, až kulovitou korunou. Dorůstávýšky až 2 m. Má malebně křivolaké větve.Podzimní zbarvení je oranžově červené.

`Ornatum` (`Dissectum Atropurpureum`)je vzhledově stejný jako A. p. `Dissectum`,ale v červenolistém provedení. Roste ještěpomaleji. Dvacetiletá rostlina je vysoká jen0,8-1 m. Vynikne na okrajích skalek i jakopředsadba jehličnanů.

`Linearilobum` se vyznačuje předevšímvelmi úzkými a dlouhými laloky listů. Jeelegantní. Roste jako malý stromek (do2 m) a často tvoří více štíhlých kmínků.

`Roseomarginatum` má během celé ve-getace listy při okrajích více či méně růžo-vočerveně zbarvené. Koruna je širocerozložitá, jemná, vzdušná, ploše kulovitá.Je to hezká solitéra.

Můžeme u nás pěstovat mnoho dalšíchkultivarů. Upřednostňoval bych sazenicevypěstované a roubované u nás, protožedovážené (holandské, belgické a jiné)nejsou dostatečně mrazuvzdorné.

NárokyMusí směřovat k tomu, aby se co nejlépe

ukázala krása olistění, ať už letního nebobarevně podzimního. Těmto javorům (zvl.mladším) vyhovuje poloha slunečná nebomírný polostín. Určitě ne úpal nebo úplnýstín. Mají rádi vlhký vzduch, a proto se jimbude lépe dařit v oblastech blízko lesů, nežpřímo v úpalových městských aglomera-cích. Tam můžeme javorům dobře pomocimikroklimaticky, tzn., že je budeme vysa-zovat v blízkosti jezírek nebo i většíchvodních ploch a přitom budeme v létěčasto kropit trávník. To jim bude stačit.Půda, ve které budeme javory pěstovat, byměla být dostatečně humózní. Málokdo asimá na zahradě přímo takovou půdu a protomusíme pomoci. Do stávající půdy přimí-cháme rašelinu a písek (týká se především

asijské druhy nejsou až tak náročné, alepřesto si vylepšení půdy (aspoň pro mladérostliny) určitě zaslouží. Půda by měla býttrvale vlhká, přechodně i sušší. V žádnémpřípadě však úplně mokrá. Úplně nejhoršísituace nastane, když kultivary "japon-ských javorů" (výše uvedených) zůstanoustát při zimní oblevě úplně ve vodě (proto-že hlouběji je půda ještě zmrzlá). Kdo mátedy zahradu úplně na rovině a ještěk tomu jílovitou těžkou půdu, měl by předvýsadbou těchto javorů půdu pokud možnodrenážovat. Určitou možností je vysázet(hl. nižší kultivary) na uměle vytvořenévyvýšeniny ("kopečky"), které zase nesmípůsobit svými rozměry nijak titěrně. Takževytvoříme navážkou raději delší, mírnoumuldu. Nevhodné podmínky způsobujízasychání okrajů listů, nejčastější zdravot-ní problém v pěstovaní těchto dřevin.

PoužitíNízké nebo zakrslé kultivary, hl. od A.

japonicum a A. palmatum, vysazujemepředevším v malých zahradách jako solité-ry na pohled z blízka (tzn. do předzahrá-dek, na okraje skalek, k jezírkům, jakopředsadbu vyšších jehličnanů, které tvoříjavorům krásnou pohledovou kulisu atd.).

Druhy, které u nás tvoří vyšší keře (do3 m) můžeme vysazovat také solitérně(v menších zahradách), ale častěji je bude-me vysazovat ve smíšených skupináchs jinými druhy okrasných dřevin. Upoutajína sebe hlavně na podzim svou barevnos-tí. Ostatní druhy, rostoucí jako menšístromky, tj. např. do 5-6 m výšky, mohoutvořit v malých zahradách okrajovou (hra-niční) kulisu, ve velkých zahradách klidněsolitéru. Nemusíme se při výsadbě obávat,že by nás tyto druhy začaly ze zahradyvytlačovat, opravdu nerostou jako vrba.Než dorostou výšky oněch 5-6 m, uplynepěkná řádka let (podle podmínek prostře-dí), většinou tak 15-20 let.

Nepřeberné množství kultivarů můžeteshlédnout, pokud navštívíte sbírku javorů(Aceretum) známého školkaře van Gelde-rena v Boskoopu v Holandsku.

Ing. Petr Pasečný

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1Odborné komise RR ČZS . . . . . . . . . . . . 2Revizní skupina RR ČZS . . . . . . . . . . . 8Odrůdy peckovin a skořápkatého Má dnes ještě smysl pěstovat ovoce registrované v posledních letech . 8 staré odrůdy ovoce? . . . . . . . . . . . . . . 64Jahody z výsevu . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Málo známá podnož Pumiselect . . . . . 14Mimokořenová výživa ovocných plodin . 15 ovoce ve středním Polabí . . . . . . . . . . 69Moniliniózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20O asijských hrušních . . . . . . . . . . . . . . 22Ovocné druhy jako okrasný Angrešt na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . 78prvek zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Rakytník na zahrádce . . . . . . . . . . . . . 28Nové odrůdy třešní Chystáme se sázet ovocné stromky . . 82z VŠÚO Holovousy . . . . . . . . . . . . . . . 31Rybíz na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . . 37Pěstování sloupcových jabloní . . . . . . 40Rajčata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44Podnože pro jabloně . . . . . . . . . . . . . . 49Podblanické jabloně . . . . . . . . . . . . . . 53Slabě rostoucí třešně vhodné pro malé zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Příprava půdy před výsadbou ovocných stromků a keřů na zahrádkách a způsoby výsadby . . . . . . 60

Ochrana rostlin na internetu . . . . . . . . 68Zkušenosti s pěstováním jádrového

Význam ovoce ve výživě . . . . . . . . . . . 72Jak a proč přilákat včely na zahrádku? . 77

Několika slovy k polským odrůdám ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Staré odrůdy ovoce na Tišnovsku . . . . 83Biologická ochrana jádrovin . . . . . . . . . 84Škodlivý roztoč - Aculus fockeui (hálčivec višňový) . . . . . . . . . . . . . . . . 86Kadeřavost broskvoní (Taphrina deformans) . . . . . . . . . . . . . 87Interspecifické odrůdy révy vinné . . . . 90Asijské javory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Obrázky na obálceK článkům:Odrůdy peckovin a skořápkatého ovoce registrované v posledních letech - str. 8: (17) Brunila; (18) Kamila; (19) Majorita; (20) Roztylská; (21) Tomana; (22) Vlada; (23)Mirka; (24) Nora; (25) Lenka; (26) višeň Oblačinska; (29) Amátka; (30) Anna Späth; (31)Dwarf; (32) Horňácká Durancie; (33) Stáňa; (34) Vítek.O asijských hrušních - str. 22: (1) asijská hrušeň Pungsu.Nové odrůdy třešní z VŠÚO Holovousy s.r.o. - str. 31: (5) Adélka; (6) Amid; (7) Debora;(8) Early Korvik; (9) Helga; (10) Jacinta; (11) Justyna; (12) Lapins; (13) Lívia; (14) Regina;(15) Sandra; (16) Tim.Rajčata - str. 44: (3) Tornádo F1; (4) Tomato Tumbling Tom Yellow; (35) Beefmaster; (36)koktejlové rajče Bejbino F1; (37) Corsaro; (38) Strillo F1; (39) Šejk; (40) Tipo F1. Zkušenosti s pěstováním jádrového ovoce ve středním Polabí - str. 69: (27) Bohemia;(28) Gold Bohemia.Interspecifické odrůdy révy vinné - str. 90: (2) Nadějný kříženec z Ústavu vinohradnictvía vinařství, ZF Mendelovy univerzity v Brně (Pölöskei muskotály x Diamant). Zraje kolem20. srpna. Bobule má jemné, muškátové chuti. Má velmi dobrou odolnost k plísni révy apadlí révy. Vhodná pro pěstování na zahrádkách.

Rukověť zahrádkáře 2013Vydal Český zahrádkářský svaz o.s., Rokycanova 318/15, Praha 3 - v roce 2012,jako účelovou publikaci pro své členy v rámci členského příspěvku. Neprodejné.Z příspěvků autorů sestavil odpovědný redaktor Ing. Miroslav Šmoranc.Technický redaktor, obálka Ing. Miloš Kožešník.Foto na obálce: autoři článků.

Tisk: LD s.r.o. Tiskárna Prager, Praha 5 ISBN 978-80-85362-70-1