2
, JIHOITALSKE SOPKY E lna a Eolské ostrovy v této Evropy byla v centru zájmu lidí od antických dob až do V dobách starého Í{ecka a Wma ležela antického a udivovala svou akti- vitou tehdejší i prosté lidi, jako udivuje dnes. Zdejší vulkanická souvisí s kolidujícím rozhraním africké a euroasijské litosférické desky. Proto toto území k nejvíce seizmicky i vulkanicky aktivním oblastem v Eolské ostrovy Poloha a jména Eolské ostrovy se n ach ázej í cca 25 km od Sicílie a jsou u nás zná- pod n ázvem Liparské ostrovy. Toto souost roví sedm (Li- pari - 37,6 km', Sal ina- 26,8 km', Vulcano - 21 km', Stromboli - 12,6 km ', Fi licudi - 9,5 km 2 , Alicudi - 5,2 km' a Panarea - 3,4 km') a mnoho dal ších a skali sek, které l eží v j ihovýchodní l'yrhén ského Všechny ostrovy jsou vulka- nickými horninami a za vznik zdejších sopek. Název Eolských má v an- tické mytol ogi i, podle které zde sídlil a patron navi gace - Aiol os. Dru- hé jméno "Liparské ostrovy" se vzta huj e k bá j nému obj evení Lipa- re m, synem Au sona, který by l mýtickým králem Itál i e. Jiná a nt ická legen da praví, že zde na Vulcan o) sídli l Hefai stos, Vulcano, od jehož j ména byl odvozen t er mín charak- terizující vul kani smu s. Sopky a Eolské ostrovy se z l'yrhén ského pleisto- cénu a od té doby se neustále hl av- v závi slosti na a na erozní síle srážkové vody a V první fázi vývoje souostroví, kt erá 500 000 lety, se formovaly ostrovy P a- narea, Filicudi a starší Saliny a Lipari. dru hé f áze, která cca 1 25 000 let y, došlo ke konsolidaci Lip ari a Sali ny, z at ímco zbylé ostrovy Alicudi, Vulcano a Stromboli tepr- ve vznikaly. Avšak vývoj celého sou os troví až do v roce 1 955 se u ostrova Stromboli objevil n ový vulka nický ostrt' tvek, který se rychle a náhle ztratil pod hl a- dinou. Ost rov Lipari vybudovalo 12 sopek, z ni- chž jako poslední svou aktivi tu M onte Pelato a Forgia Vecchia v roce 729 n. I. Na Lipari se lze set- kat se forma mi skl a. J sou to bílá až nažloutlá pemza, která se zde a zbar- vený obsidián, který byl ekvivalent em u n ás používaného pa zourku a ze kterého dnes mís tní obyvatelé dekorativní sopkou Eolských je Stromboli (9 18 m n. m.) ležící na ste jno- jmenném Stro mboli je stratov ul- kán, t j. sopky je budováno mi se polohami sypkých hornin (pyrok las tik) a lávových sop- ky a t edy i ostrova je I 00 000 let. Výbuchy Stromboli, opakované v každých 15- 30 minut, n ejsou nikterak silné a j sou doprovázeny sl abými ze- o malé jeden z ších p osledních sta let (v roce 1930) zpt' t sobil velké a vznik ts unami s vl nami až 30 m vysoký- mi. Strombol i považovat za nej- vyšší sopku Evropy, protože její základna leží více jak 2 000 pod hl adinou l'yr- hénského a její vrchol dosahuje 9 18 m n. m., a tedy její výškový rozdí l me- zi vrcholem a bází je než u Etn y, je jí ž báze byla tektoni cky vyzdvižena do výšky I 000 m n. m. , a tedy celková výš- ka samot ného Et ny je o I 000 men ší. Aktivní sopkou, i když v je v tomto souostroví La Fossa Gran Cratere) na Vulcan o. La Fossa je 39 1 metrú vy - soký kužel posledních I O 000 let. P osl ední erupce La Fossy pro- v l etech 1888- 90, kdy sopka vyv rho- vala materiál od velikosti prach o- vých až po vel ké pumy, kt eré dodnes leží na okrajích kráteru. Od té doby se vul kán projev uje jen slabou seis- mickou akt ivitou a vý rony plynú z fumarol, kolem kterýc h vznikají krásné žluté koberce sírových La Fossy se na Vul- canu n achází jeden ku žel - Vulcane ll o ( 1 43 m n. m.), který se podle an- ti ckých z hlubin Tyrh én- ského v roce 1 83 n. 1., avšak dnes je Vulcanello bez j akéhokoliv projevu ak ti- vity. Etna Základní charakteri stika jako maj í více názvít Eol ské ostrovy, tak i Etna se honosí jm é- ny. Na mapách se l ze setkat s je- j ím druhým j m énem - M on gibell o, což se dá jako " Hora hor". Navíc ji mís tní obyvatelé nazývají "Velká matka", což pohl edu na množs t ví parazitických (kt erých je cca 250) na j ej ích svazích, n ad nimiž j ako nad svými je velmi výsti žné. Et na se n ach ází na Sicílie a j e evrop skou sop kou, j ej íž objem je 350 km 3 • j ejí zákla dny j e ve východ-západ cca 40 km a ve se ver-jih cca 60 km. Et na je s opkou s nej vý- še položeným vrc h olem v s ká výška nejvýše pol oženého bodu se v sledku neustálé vul kani cké a kt ivity na konci roku 1998 3 3 15 m n. m. Etna mezi vul kány, žije na j ej ích svazích a v okolí více jak I milion obyvatel, z cca 400 000 j ich ži je v Catani i. Vznik a s tavba Etny Vulkani cká aktivi ta, která dala vznik Et- v této obl as ti už kon cem vý levy láv v a pro- Avšak první Etny vznikla pou ze 1 70 000 lety. Od té doby až do n ásledo- valo etap vý bu- a destrukcí jejichž výs ledkem je morfologie asy m et ri ckého ští- tového vulkánu (tj. sopka lávovými proudy, je jíž pl ochý tvar štít), na se nachází kužel stratovulká- nu. Tedy Etna je sopkou smíšeného typu, která má zn aky ští tové sopky (spodn í i stratovul kánu (horní 13 6 R OZ HL EDY 5 /2000 - 20 01 1
