Ahoj! Jmenuju se Pája a budu vás provázet těmito
stránkami.Aby se objevilo něco dalšího, proklikněte si některý nadpis z
nabídky!
ObsahO autorech…
Na každé stránce v levém rohu dole je pták,
který po kliknutí prezentaci ukončí.
vstup
VÝMĚNA TEKUTIN Podobně jako plástve medu jsou naše těla tvořena
buňkami, které mají kolem sebe a mezi sebou maličký prostor, jímž prosakuje tkáňový mok. V našem těle neustále dochází k výměně tekutin mezi buňkami, krví a tkáňovým mokem.
Buňky (z 80% tvořené vodou) potřebují výživu, která se do nich dostává pomocí živin rozpuštěných v krvi (z 60% tvořené vodou). Při své činnosti však produkují oxid uhličitý a další zplodiny, které je potřeba z buněk odstranit. To se odehrává prostřednictvím tkáňového moku. Odpadní látky z buněk prosakují buněčnou stěnou do tkáňového moku a z něho se dostávají stěnami krevních kapilár do krve. Přitom živiny ve formě kyslíku dalších chemických látek jsou stejným způsobem prostřednictvím tkáňového moku předávány do buněk. Nakonec se tkáňový mok po vykonání své povinnosti také sám vrací do krve.
Ačkoliv většina tekutin vstupuje do krve přímo, některé z nich se vracejí nepřímo poté, co projdou lymfatickým (mízním) systémem. Tento systém reguluje šíření nemocí v těle a obsahuje molekuly, jako jsou proteiny, tedy molekuly, jež jsou příliš velké, aby mohly být do krevního řečiště absorbovány stěnami vlásečnic.
Teď vám povím něco o výměně tekutin v našem
těle…
Další...
Voda tvoří v lidském těle převážný podíl hmotnosti, i když se během života mění. Šestitýdenní plod jí obsahuje přes 97 %, šestiměsíční plod asi 89 % a novorozenec 75 až 77 %. V dospělosti činí podíl vody 55 až 65 % a ve stáří
pak 45 až 55 %. Ženy mají o něco méně vody v těle, protože mají více tukových tkání. Celková tělesná voda je v těle distribuována nerovnoměrně,
asi 60 % je jí obsaženo v buňkách a 40 % v mimobuněčném prostoru. Kojenec s hmotností 7 kg má v těle asi 4,8 litru vody, zatímco dospělý muž
se 70 kg přibližně 42 litrů.
Podíl vody v lidském těle
A teď nějaká zajímavá čísla z
„vodní“ části našeho těla…
Další snímek tady!
Tento snímek je věnován typům tělních tekutin.
TYPY TĚLESNÝCH TEKUTIN Existují dva hlavní typy těl. Tekutin: a) extracelulární (mimobuněčné) b) intracelulární (nitrobuněčné)
Většina mimobuněčných tekutin je tvořena krevní plazmou (asi 3 litry) a tkáňovým mokem neboli intersticiální tekutinou (asi 12 litrů). Nitrobuněčná tekutina je hlavní složkou buněk v těle a u průměrného člověka na ni připadá zbývajících přibližně 25 litrů tekutiny.
TĚLNÍ TEKUTINY A JEJICH FUNKCE
•Vnitřní prostředí organismu je tekuté, do tělních tekutin patří: krev,tkáňový mok, míza. Tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek. Jejich základní složkou je voda. Patří do skupiny Extracelulárních tekutin, které obsahují velké množství Na, Cl, iontů, menší množství Ca a hydrogenuhličitanových iontů, dále glukózu, mastné kyseliny, a plyny (kyslík, oxid uhličitý). Extracelulární tekutiny se dále dělí na mezibuněčnou tekutinu – tkáňový mok a tekutinu proudící v cévách – krev a míza.
Tady si můžete vybrat, o které tělní tekutině si přečtete něco
navíc.
KREV
TKÁŇOVÝ MOK
MÍZAPokud nechcete slyšet nic o typech
tělních tekutin, můžete je PŘESKOČIT a vrhnout se rovnou na další snímek!
KREVKREVKREVKREV
Obíhá v uzavřeném systému cév (tepny, vlásečnice, žíly). Je to červená neprůhledná tekutina, která má objem 5 až 6 litrů, u zdravého člověka tvoří 8% z celkové hmotnosti. Neustále se obnovuje – za rok se vytvoří asi 180 l.
Funkce krve:
- transportní – přenos dýchacích plynů (přivádí tkáním kyslík, odvádí ven z organismu CO2)
- přenos hormonů, živin, vitamínů, léčiv- odvod odpadních produktů z tkání (do vylučovacích orgánů)- podílí se na termoregulaci (udržuje stálou tělesnou teplotu)- ochranná a obranná funkce
Složení krve:
I. tekutá složka – krevní plazmaII. tuhá složka – krevní buňky: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky(leukocyty), krevní destičky (trombocyty)
Tělní tekutiny
Tkáňový mok
Míza
Těmito „detaily“ vás budu provázet
pro změnu já!
Tady pode mnou máte možnost přejít na jiný
snímekPřeskočit…
TKÁŇOVÝ MOKTKÁŇOVÝ MOKTKÁŇOVÝ MOKTKÁŇOVÝ MOK
•Tekutina, která vyplňuje prostor mezi buňkami.
•Vzniká z krevní plazmy prolínáním skrze stěny vlásečnic. Buňky z tkáňového moku odebírají živiny aO2,odevzdávají odpadní látky.
• Krev a tkáňový mok jsou od sebe odděleny cévami,stěna vlásečnic ale umožňuje průchod vody. Obě tekutiny se mohou vzájemnědoplňovat. Existuje mezi nimi stav dynamické rovnováhy – v obsahu solí mezi niminení rozdíl, podstatně se liší v obsahu bílkovin.
HALÓ! Tady jsem! Zase máte možnost přechodu
na jiný snímek… Tentokrát támhle v rohu
dole. Tělní tekutiny
Krev
MízaPřeskočit…
MÍZAMÍZAMÍZAMÍZA
•Tvoří se v tkáňovém moku a proudí mízními cévami, které vznikají jako slepězakončené mízní kapiláry v tkáňovém moku téměř ve všech tělních orgánech. Cévyse sbíhají v tzv. mízovody, které ústí do žil v dolní části krku. Největším mízovodemv těle je hrudní mízovod, sbírající mízu z dolní a levé poloviny těla.
•Mízní soustava není součástí oběhové soustavy. Tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostordo krve (tzn. Odvádí přebytek tkáňového moku jako mízu zpět do krve.). Míznísoustava má obrannou funkci, v mízních uzlinách jsou uloženy T-lymfocyty, které vytváříprotilátky, a tím brání šíření infekce.
„proklikávací“ odkazy jsou opět k
dispozici!
Tělní tekutiny
Krev
Tkáňový mok
Přeskočit…
Soli v našem těleSoli v našem těle
TĚLESNÉ SOLI
V tělesných tekutinách jsou dvě hlavní soli. Sůl sodná (přidáváme ji do jídla) a sůl draselná (společně se solí sodnou je obsažena v mořské soli), kterou tělo rovněž získává z potravin, které jíme. Sůl sodná je přítomná v mimobuněčných a sůl draselná v tělesných nitrobuněčných tekutinách
A Pája je zase tady, aby vám poreferoval o solích, které naše
tělo obsahuje!
Další
snímek
Vztahy vody se zdravím Vztahy vody se zdravím člověkačlověkaVztahy vody se zdravím Vztahy vody se zdravím člověkačlověka Vyberte si,
co chcete
Ztráta tekutin
Hladina tekutin
Žízeň a nemoc
Těmito okruhy vás provedu
opět já…
•Odpadní látky buněk je nutné z těla odstraňovat. Krev je přepravuje do ledvin, v nichž se filtruje a oddělují se odpadní látky. Ty se potom rozpustí v moři, obsahující především vodu. Moč je přepravována do močového měchýře, kde je hromaděna, než se z těla vyloučí.
•O další vodu přicházíme vydechováním vlhkého vzduchu, naším potem a malé množství je obsaženo také ve stolici. Dospělý člověk přichází za normálních podmínek přibližně o 1,5 litru vody denně.
ZTRÁTA TEKUTINZTRÁTA TEKUTINZTRÁTA TEKUTINZTRÁTA TEKUTINAhoj! Vítejte zase u mě!Odkazy jsou opět v dolní části
snímku.
Vztahy vody s člověkem
Hladina tekutin
Žízeň a nemoc
Přejít na obsah…
HLADINA TEKUTINHLADINA TEKUTINHLADINA TEKUTINHLADINA TEKUTIN
•Obsah vody by měl být v našem těle více méně konstantní, aby mohl náš organismus správně fungovat. Protože vodu v různých formách neustále vylučujeme, musíme ji zase stejné množství doplnit.
•Voda obsažená v jídle nestačí, musíme ji doplňovat také pitím. Za normálních chladných podmínek potřebuje člověk při normálním stravování vypít minimálně dvě třetiny litru denně. V horku, při cvičení nebo při nemoci ztrácí tělo pocením více vody než obvykle.
•Voda je pro život důležitější než jídlo, proto musíme pít každý den, aby správně fungovaly naše orgány. Zatímco bez jídla můžeme vydržet den nebo dva, aniž by to mělo negativní důsledky, bez vody tak dlouho být nemůžeme.
•Je důležité si zapamatovat,že kdokoliv z nějakého důvodu nejí, musí více pít, aby doplnil vodu, kterou normálně získává z jídla-například z ovoce a zeleniny.
Vztahy vody s člověkem
Žízeň a nemoc
Ztráta tekutin
Přejít na obsah…
ŽÍZEŇ A NEMOCŽÍZEŇ A NEMOCŽÍZEŇ A NEMOCŽÍZEŇ A NEMOC
•Během nemoci mechanismus pocitu žízně nefunguje vždy správně. Například je-li někdo nastydlý, může spát s otevřenými ústy, díky čemuž může mít pocit sucha v ústech, takže má žízeň navzdory tomu, že nedostatkem tekutin netrpí. Tento typ žízně lze zahnat jedním kouskem pomeranče nebo vyčištěním zubů a vypláchnutím úst vodou.
•Obráceně, je-li někdo velmi nemocný, nebo v bezvědomí, neví o pocitu žízně , i když tělo tekutiny nutně potřebuje. Není-li člověk schopen pít, může dostávat tekutiny intravenózně (nitrožilně čili injekcí do žíly). Proto můžete vidět lidi v nemocnici s kapací fyziologickou infuzí (slanou vodou).
Na závěrečný obsah můžete
přejít kliknutím na odkaz, nebo přímo
na mě
Vztahy vody se zdravímHladina tekutinZtráta tekutin
Přejít na obsah…
OBSAHOBSAHOBSAHOBSAH• Úvodní stránka
• Výměna tekutin
• Podíl vody v lidském těle
• Typy tělních tekutin a jejich funkce:a) Krev
b) Tkáňový mok
c) Míza
• Soli v našem těle
• Vztahy vody se zdravím člověkaa) Ztráta tekutin
b) Hladina tekutin
c) Žízeň a nemoc
Tak. A my dva se s vámi loučíme, doufám, že se vám naše stránky líbily. Tady po
mojí pravé ruce máte obsah, aby jste se případně mohli vrátit na
snímek, který vás zaujal…Nashledanou příště!
Autoři…
Autorky:
Markéta Straková
Klára Třicátníková
V4.G
Prameny: internet, encyklopedie „Svět poznání“
Konec prezentace
