+ All Categories
Home > Documents > Kristina Láníková, Pomlčka v těle

Kristina Láníková, Pomlčka v těle

Date post: 08-Apr-2016
Category:
Upload: editions-fra
View: 213 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
Kristina Láníková (1988) především eviduje věci a slova při tom používá jako odřezky. V nekonečném kolážování světa jako by ji vedlo výtvarné gesto vycvičené obsesí. Dílčím výsledkem a okamžitou limitou takovéto práce na zpřítomnění přilehlého není jen bílá plocha popsaného papíru, ale především strmá plocha mantinelu, která se spolu s básní stává matricí dalších možností. Každý krok za text pak vede z dosahu autorky, k níž máme mnohem blíž, dokud stojíme před překážkou – a kupodivu právě zde se ozývá něco jako smích. Edice Česká poezie, obálka Patrik Pelikán, brož. vazba, 56 s., DPC 139 (v eshopu Fra 111), vydává Fra, ISBN 9788087429556.
24
fra Kristina Láníková Pomlčka v těle Česká poezie tohle schovat
Transcript

fra

Kristina LáníkováPomlčka v těle

Česká poezie

Kri

stin

a L

áník

ová

Pom

lčka

v t

ěle

tohle schovat

fra

Kristina LáníkováPomlčka v těle

Česká poezie

fra

Kristina Láníková (1988 v Praze) studuje na Akademii výtvar-ných umění v Praze v Ateliéru kresby Jiřího Petrboka. De-butovala sbírkou Opatření na noc (KLaNGundKRaCH 2014). Vystupuje v hudebně-performačním duu Mooncup Accident.

Kristina LáníkováPomlčka v těle

Kristina LáníkováPomlčka v těle

fra

Česká poezie

Kristina Láníková Pomlčka v těle

Reprodukce na obálcePatrik Pelikán, Penetrace II, 2012Vydalo Fra, Šafaříkova 15, 12000 Praha 2, [email protected], www.fra.cz,roku 2015 jako svou 143. publikaciVytiskla Tiskárna VS, PrahaVydání první

© Éditions Fra, 2015Text © Kristina Láníková, 2015Cover artwork © Patrik Pelikán, 2012 Author photo © Dorota Špinková, 2015ISBN 978-80-87429-55-6

AA028

Obsah

vanu má hluboko vedle sebe… 9nový přístup k atopickému ekzému 10kdysi si myslela… 11po zádech plyš a vepředu taky 12do nezašitých míst se chmatá vždycky 13klacky zapřené o dveře… 14na zadních sedačkách aut… 15postupný nárok zimy… 16v dálce mezi prvním a druhým… 17míjíme cirkus pokrytý sněhem 18jako by se vše dělo pod námi 19nevím, jestli je to skvrnami… 20dole k břichu přilepíš škvarek 21pokrývku těla nosím i svraštěnou 22nemusím mít večeři Páně… 23zmizela jsem po špičkách… 24vatou nás krmí 25párou prorůstám lůžky nehtů 26když v pokoji tuším puchýře… 27zametáme chatu 28je tu tepleji… 29někdy to taky vyzkouším… 30mám pomlčky v těle 31je cítit nesmyvatelná barva okolí 32lovecké zacházení se slovy… 33v chůzi jsem za něčím… 34neměla jsem žádné rybářské potřeby 35namísto modlitby… 36otok není dmutí 37vaše oběti se mi objevují… 38sama těžko uvěřím 39

8

odstup, který neměřím kroky 40v úzké škvíře za dřevěným ostěním pokoje 41mezery, prodlevy, rozepnuté hlavy… 42trn, co se v tobě zaškubne… 43páteř drží 44byla jsem tam znovu 45konečně prší, ochladilo se… 46pod hřbetem ruky… 47doma se na mě dívají věci jako díry 48do nezašitých míst se chmatá vždycky 49jehlu na těle mám… 50mám přístup k obrysům… 51mícha se jí nezralá větvila z páteře 52chtěl vidět ty, co se při bouřce… 53studí mě náramky na zápěstích 54kroužím jako vlk kolem své díry 55

9

vanu má hluboko vedle sebe, sama je hluboko vedle sebe

navštívila mě mokrá srsttou vanou jsem se povlékla a oči zavedla pod

kůžinebudu čekat, až se odkrví

mezi mnou a vanou je hnízdo a na jeho rubu spím

10

nový přístup k atopickému ekzému –k díře stačí máloale být vedle je něco jako místokde se nakonec uvelebíš

protože vedle je nejblíž

11

kdysi si myslela, že má dekorativní sklonyzjistila, že je bohužel nemázuby jako perličky, za ty bolavé se zapaluje

svíčkana stěnu se připevní kus soli pro jazyk vysoké

zvěřev úrovni čelisti

12

po zádech plyš a vepředu takynamísto dojetí něco tupého vtlačeného do kůžejako lék

kluzké rýpání do opakovaného ticha udělá závitzůstaneš v něm jako v prstu

hmatem se zaříkáváš dovnitř

13

do nezašitých míst se chmatá vždyckynapustils vanu, v které se, jestli bůh dá, oba

uvařímenevím, jak to stihnu

14

klacky zapřené o dveře jsou opatření na nocnechám přivřeno, kdybych se mohla vrátit

kraslici ti namaluju na vajíčko

ve výstřihu řetízek z jizvy od horké vodyvždyť je to jedno, na kůži si přiřkneš značkujizvu ve tvaru křídel

15

na zadních sedačkách aut se česají parukyšedivé vlasy dlouhé po pás

hřeben se stal mýdlema občas miskou pro drobné almužnyza mlčení

můj život je plný zbytečných obrazůkartáčkem na zuby jejich plak nejde smýt

postupem času se mezi rty líhne zášť podobná mrazuaniž by pršelolíbám se s ní

rty si nejsou rovny

16

postupný nárok zimy přes dvě patrazřejmě ze zlých důvodů

vše zbylé teplé se tísní o ulici níž

nikdo se nedostane ven vyjma střelce z vedlejšího domu

návštěvy mezi závěsyanonymní výjimky

z vany se úzkou chodbou vešlo do další vany

anonymní výjimky se míjely s pokrevnostía nepatřičností

17

v dálce mezi prvním a druhým masem mrznemaso vypadá jako místnost

ta minulá měla taky čtyři rohyale každý na jiném místěa mezi nimi pršelo

mokrá se protahovala do chůze

18

míjíme cirkus pokrytý sněhemmám křeč ve stehně u slabin, která směřuje

ven z autadodržuju svoji bavlněnou hygienu

je mi zima od odřeného boku

večer téměř začalzdomácním v místě mezi svetrem a zády aut

pokrýváme se sypkým potemv tunelech svítí rudě

19

jako by se vše dělo pod námiz mezer vyjímala nevyprané tělov místech, kde zadrhávalo v mluvení

20

nevím, jestli je to skvrnami na noháchnebo vodou na podlaze, která nevysychádáseň trne, ale tím to neníhojí se špatně a pomalu

šlapu po listí, které má mokrou povahu vratkou v bocích

místo masek máme stejné příznaky

Cov

er ©

Pat

rik

Pelik

án,

2012

Kristina Láníková (1988) především eviduje věci a slova při tom používá jako odřezky. V nekonečném kolážování světa jako by ji vedlo výtvarné gesto vycvičené obsesí. Dílčím výsledkem a okamžitou limitou takovéto práce na zpřítomnění přilehlého není jen bílá plocha popsaného papíru, ale především strmá plocha mantinelu, která se spolu s básní stává matricí dalších možností. Každý krok za text pak vede z dosahu autorky, k níž máme mnohem blíž, dokud stojíme před překážkou – a kupodivu právě zde se ozývá něco jako smích. Elsa Aids

Photo © Dorota Špinková, 2014

fra.cz

Cov

er ©

Pat

rik

Pelik

án,

2012

Kristina Láníková (1988) především eviduje věci a slova při tom používá jako odřezky. V nekonečném kolážování světa jako by ji vedlo výtvarné gesto vycvičené obsesí. Dílčím výsledkem a okamžitou limitou takovéto práce na zpřítomnění přilehlého není jen bílá plocha popsaného papíru, ale především strmá plocha mantinelu, která se spolu s básní stává matricí dalších možností. Každý krok za text pak vede z dosahu autorky, k níž máme mnohem blíž, dokud stojíme před překážkou – a kupodivu právě zde se ozývá něco jako smích. Elsa Aids

Photo © Dorota Špinková, 2014

fra.cz

Novinky Petr Král, Město je náš lesAlžběta Michalová, Zřetelně nevyprávíš Luboš Svoboda, Vypadáme, že máváme Lukáš Horák, Amensch Petr Maděra, Filtrační papíry Ondřej Lipár, Komponent Kateřina Rudčenková, Chůze po dunách Karel Urianek, Beránek Jan Frolík, Útěcha z ornitologie Připravujeme Miloslav Topinka, Probouzení fra


Recommended