Úvodní zdravice 2 Hozená rukavice 2 Modlitba měsíce 3 Slovo kněze 4 Zpráva z charity 6 Ptali jsme se 7 Kulturní okénko 8 Pro malé, menší, nejmenší 12 Bohoslužby o Velikonocích 2018 16

2

Vážení čtenáři, jelikož opakovaný vtip není vtipem, musím toto už myslet úplně

vážně: Požehnaný březen.

D. V. Spudil

Kalendář akcí v březnu 2018

Postní duchovní obnova pro mládež z vikariátů kolínského, staroboleslavského, mladoboleslavského a kutnohorsko-poděbradského bude v sobotu 17. března 2018 v Kolíně. Hlavním přednášejícím bude liberecký arciděkan P. Radek Jurnečka. Začátek v 9:45 v komunitním centru na faře. Představení Mysterium světla. Divadlo Víti Marčíka představí 22. března 2018 v 18:00 (čtvrtek) v kostele sv. Bartoloměje hru pod názvem Mysterium světla – jedná se o pašijový příběh umučení Krista podle evangelia sv. Jana a příběh jeho zmrtvýchvstání. Více na www.vitamarcik.cz Změna času ze zimního na letní nastane o víkendu 24./25. března 2018. V noci ze soboty na neděli posuneme hodiny o hodinu napřed. Mše se svěcením olejů v pražské katedrále. Na Zelený čtvrtek se dopoledne slaví mše svatá pouze v katedrálních chrámech. Předsedá jí diecézní biskup a spolu s ním koncelebrují kněží z celé diecéze, aby tak naznačili svou jednotu s biskupem. Také my všichni si můžeme připomenout prastarou víru křesťanského společenství vyjádřenou slovy: „Kde je biskup, tam je církev,“ a 29. března 2018 v 9:30 se připojit k poutníkům z celé arcidiecéze na Missa chrismatis v katedrále sv. Víta v Praze.

3

! Biřmování – ZMĚNA ! Sekretariát otce kardinála Dominika Duky oznámil,

že biřmování v naší farnosti bude v neděli 30. září 2018 v 10:00 v kostele

sv. Bartoloměje. Původní termín 16. září tedy neplatí. Pro přijetí svátosti biřmování se požaduje minimální věk 14 let v roce přijetí svátosti.

SEN O KŘÍŽI II V Březnovém čísle Bartoloměje roku 2016 jsem psal o staroanglické básni z počátku osmého století a citoval jsem její začátek. Teď bych Vás rád seznámil s modlitbou, v překladu Jana Čermáka, která tuto báseň ukončuje: Já s nadějí žádám každého dne, až Pánův kříž, na nějž jsem zde na zemi zřel, pozvedne mne z prchavého žití a přivede tam, kde radost je převeliká, blaženství na nebi, kde Boží lid usedá ke kvasu, kde bez konce je ples, a ustanoví, že i já budu pak smět ve slávě přebývat a spolu se světci podíl mít z radosti. Pán buď mi přítelem,

jenž na této zemi muka byl zakusil pro hříchy lidstva na kříži jak lotr. On k spáse nás dovedl a život nám dal, příbytek v nebi. Tak vzešla zas naděje na slávu a blaženství těm, kdo v plamenech strádali. Do Otcovy říše z onoho tažení vrátil se Syn co slavný vítěz, provázen davy, družinou duší, Panovník jediný, andělům k potěše i veškerým svatým, již na nebesích v slávě už předtím přebývali, přišel jim Vládce, Bůh všemohoucí, tam, kde vlast svou měl.

Okomentoval a přepsal

Tomáš Hladík

4

Slovo kněze březen 2018 Tati, oprav to!

Ve své knize Father Care, Charles Paul Conn vypráví příběh o své dvouleté dceři, která dostala krásný modrý balónek naplněný héliem. Na vyučování náboženství po nedělní bohoslužbě si jeho dcera vykračovala po kostele a hrdě vedla svůj balónek na provázku. Ten se nad ní vznášel a ona z toho byla nadšena. Až najednou narazil balónek na ostrou část kovaného zábradlí a balón praskl. Na zemi zůstaly roztrhané mokré kousíčky toho, co bylo kdysi modrým balónkem. Překvapení dítěte nebylo dlouhé. Holčička se rychle vrátila k své radostné náladě, posbírala rozmetané kousíčky balónku a šla k místu v kostele, kde seděl její tatínek. „Tady, tatínku, oprav to!“ řekla.

Jsou chvíle, kdy naše životy připomínají ten roztrhaný, rozmetaný, promočený nepořádek na podlaze kostela. „Tady, tatínku,“ říkáme Bohu, „oprav to!“

Marie a Marta byly nejbližšími přáteli Ježíše. Jejich bratr byl vážně nemocný. Vedeny starostí o zdraví svého bratra, bez možnosti zdravotní péče, jakou máme my k dispozici dneska, poslaly posla pro muže, který mohl pomoci. Marie a Marta byly svědky zázračné moci Ježíše. Cítily, že jejich bratr bude mimo nebezpečí, když Ježíš přijde a použije svoji zázrační moc.

Známe to, když si říkáme: „Jen aby se dostal načas do nemocnice,“ anebo, „jen aby doktor dojel včas, dostane se z toho.“

Jsme vděčni za ten příběh vzkříšení Lazara. Díky němu víme, že Ježíš má moc nad životem a smrtí. Jako zralí křesťané však víme, že smrt je součástí Božího plánu pro nás. Modlíme se za naše drahé, aby byli zdrávi, aby je Pán Bůh ochraňoval přede vším zlým.

Jde však o výjimečný příběh. Taky proto, že vidíme Ježíše, jak pláče nad hrobem Lazara. Lidé říkali: „Hle, jak ho miloval! “Potom vidíme Ježíše, jak nařizuje mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“ Lazar skutečně vychází ven, jeho ruce a nohy jsou ovázány obvazy a jeho tvář šátkem. Potom Ježíš přikazuje svědkům: „Rozvažte ho a nechte odejít!“ Vaše srdce by asi tlouklo rychleji, kdybyste u toho byli, že ano? Příběh nám říká, že Ježíš má všechno pod kontrolou.

5

Je to příběh o lásce, novém životě a o svobodě. To představuje skutečnost, kterou Ježíš činí v životech všech lidí.

V příběhu Marie, Marty a Lazara jsou tři podstatná poselství, která reprezentují období našeho života, když roztrhané zbytky balónku leží na podlaze kostela a když prosíme Boha: „Tati, oprav to.“

Jsme povzbuzeni v době krize samou přítomnosti Krista. Marie a Marta volají Ježíše, aby přišel ve chvíli krize. A on vždycky přijde, když jsme v potřebě.

Možná znáte výjimečný příběh Sira Ernesta Shackleforda a jeho cestu na Jižní pól (Antarktida). Bylo jeho touhou projít více než 2 tisíce mil touto ledovou zemí pešky a za pomoci psích zápřahů. Jeho loď uvázla uprostřed ledu. Dále za sebou tahali záchranný člun, který vážil možná tunu. Nejbližší lidská posádka byla od nich vzdálená 1200 mil. Když se konečně dostali k vodě a nasedli na člun, museli čelit velikým vlnám.

Nakonec dosáhli ostrova South Georgia, aby zjistili, že jsou na špatném ostrově. Museli projít horami o výšce cca 3000 m n. m., kterými nikdo předtím neprošel.

Tento příběh je zapsaný v knize Endurance (vytrvalost) a je to výjimečný příběh.

Když po 7 měsících dosáhli cíle své cesty, byli k nepoznání. Nepoznali je ani jejich přátelé. Ale je tady něco výjimečné. Muž, který napsal o této cestě, byl přesvědčen, že všichni cítili přítomnost Někoho neviditelného, který je provázel na této cestě. Věděli, že na této cestě nejsou sami. Bůh byl s nimi.

Ježíš slíbil všem věřícím, že pošle svého Potěšitele, Zastánce, ochránce – Ducha Sv. Cítíme jeho přítomnost. Ježíš nevzkřísí naše drahé. Ale bude přítomen ve chvíli, když neseme tíži starostí a bolestí života. Jeho přítomnost nás povzbuzuje.

V čase krize nás povzbuzuje Kristova moc. Každý následovník Krista má pochopit, že Ježíš má moc nad životem

i smrtí. Bez tohoto nemáme žádnou dobrou zvěst pro sebe a druhé. Je rozhodující, jestli je náš Bůh velkým anebo malým Bohem. Malý

Bůh nám nepomůže. Velký a mocný Bůh ano. Jsme povzbuzeni v čase krize jeho věčným záměrem (smyslem). Čtení ze Starého Zákona, z proroka Ezechiela. Duch Boží ukazuje

Ezechielovi údolí plné kostí. A Duch se ptá: „Synu člověčí, mohou tyto kosti ožít?“ odpovědí je, že samozřejmě mohou ožít.

6

Nic není nemožné pro všemohoucího Boha. Seschlé kosti reprezentují Izrael, jeho naděje. Bůh může vzkřísit jejich

naděje… Potřebujeme taky pochopit Boží laskavý záměr. Když jsme v období

krize, poznáváme Boží moc a dokážeme řešit problém. Ptáme se také, jestli se Bůh zajímá o naši osobní situaci. Odpověď je: ano.

Carl Michaelson, mladý teolog, který zahynul při leteckém neštěstí, vyprávěl příběh o tom, jak si hrál se svým malým synkem na trávníku před domem. Zápasili spolu. V jedné chvíli syna nechtě zasáhl svým loktem. Malý syn se podíval do očí svého tatínka, a když viděl v očích tatínka lítost a empatii, místo toho, aby začal plakat se začal smát. Všechno bylo jiné, díky tomu, co viděl v očích svého tatínka.

Apoštol Pavel v listě Římanům říká, že nás nic nemůže oddělit od lásky Boží…

Dobrá zvěst příběhu Marie, Marty a jejich bratra Lazara je, že když cítíme, že náš život je podobný kousíčkům balónku, který je rozmetán na podlaze, Bůh Otec může všechno opravit. Kristus je živý a my můžeme vnímat jeho přítomnost, jeho moc a jeho věčný záměr v našich životech. Amen.

Z kázání na 5. postní neděli v roce 2017 P. Ján Halama SVD

Den otevřených dveří v Rodinném centru sv. Zdislavy Farní charity Kolín

U příležitosti svátku sv. Zdislavy se konal dne 29. 1. 2018 v rodinném centru nesoucím jméno této patronky rodiny den otevřených dveří.

Nedávno otevřené centrum na Benešově ulici navštívili v průběhu tohoto dne pracovníci z různých spolupracujících státních i neziskových institucí centra nejen z Kolína, ale i z dalších blízkých měst, např. z Nymburka či Poděbrad. Nově zrekonstruované prostory si přišli prohlédnout i studenti z místní Dvouleté katolické střední školy s panem učitelem a zároveň se se zájmem zúčastnili prezentace služeb tohoto centra.

7

Na závěr setkání se s koordinátorkou centra pro dobrovolníky živě zapojili do diskuze na téma dobrovolnictví. V odpoledních hodinách se na tuto akci dostavila kromě odborné i laická veřejnost. Po krátkém přivítání návštěvníků dne otevřených dveří následovala přímo v prostorách centra mše svatá celebrovaná panem farářem Jánem Halamou.

Dále se ujaly slova pracovnice rodinného centra a postupně představily přítomným všechny nabízené aktivity včetně sociálně-právního poradenství, a to Podporovanou komunikaci rodičů, Asistovaný kontakt dítěte s rodičem, Asistované předání dítěte a také dobrovolnické aktivity. Poté pracovnice zodpověděly dotazy a provedly návštěvníky po prostorách centra.

Tímto bychom chtěly poděkovat všem, kteří nás navštívili a zvláště panu faráři za požehnání a přání všeho dobrého rodinnému centru do budoucna.

za pracovnice rodinného centra sv. Zdislavy Bc. Petra Králová

8

Jak se jmenujete? Kateřina Tesařová – při křtu jsem přijala jméno Marie a při biřmování Veronika.

Kdo jste? Dcera skvělých rodičů, manželka, maminka 2 synů a věřím, že pro pár lidí i dobrá kamarádka.

Jaké školy a obory jste vystudovala? Víceleté Gymnázium v Kolíně a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Divadelní věda.

Jakou máte práci? V současné chvíli práci měním, takže Vám o ní povím až později. Nicméně většinu svého pracovního života jsem se zabývala marketingem.

Co je pro vás v životě důležité? Víra, naděje a láska.

Co byste ráda ve Farní radě vykonala? Ráda bych přispěla k tomu, aby se v naší farnosti dobře žilo všem lidem, a ráda bych pomohla s organizací akcí pro farnost i veřejnost.

Všetečné dotazy kladl D. V. Spudil, odpovídala

Kateřina Tesařová

Bohuslav Reynek

Zeď. A na zdi stromů čela bitím o zeď zkrvavělá... (Mráz v okně, 1969, vznikla mezi lety 1950 až 55)

Když jsme se během redakční schůze doslechli o nabídce přednášky na téma Bohuslav Reynek, shodli jsme se na tom, že by bylo třeba o něm předem vyslat krátkou zprávu, jelikož se minulý politický režim dobře postaral o to, aby ho znalo co nejméně lidí. A i když už není výjimkou potkat člověka, který někdy slyšel název sbírky Had na sněhu, Setba samot nebo třeba Mráz

9

v okně, stále uniká širší pozornosti, a to i přes to, že významně zasáhl do literatury i výtvarného umění.

Je takřka neuvěřitelné listovat seznamem jeho překladů a všímat si, kolikrát do roka vycházely nové, dokonce téměř každý měsíc (mezi nejznámější autory, které nám zčásti zprostředkoval, patří i Jean Giono nebo Victor Hugo). A to ještě psal své vlastní básně a vytvářel obrazy (zde nelze říci pouze maloval, jelikož nejčastěji užíval techniku linorytů a suché jehly; jeden takový obraz, vytvořený suchou jehlou a kolorovaný, je i Pieta v polích, kterou vidíte na obálce tohoto čísla).

„...a uvázaný ďábel uprostřed nich vztekle chřestí řetězem a vyje a skáče okolo boudy: vidíš, či nevidíš?“ (Had na sněhu, 1924)

Jeho umělecký svět je nesmírně citově vypjatý až rozechvělý, bere na sebe stěží vyslovitelnou pokoru i nesmírnou bolest světa a Boží bolest ze světa. V tomto je Reynek jedním z posledních básníků velké, až barokizující poezie, jehož slova se dokonale doplňují s obrazy.

V dnešním světě, na jedné straně přehlceném nesrozumitelnou abstrakcí a na druhé straně přijímajícím jen naprosto realistické obrazy, je snad třeba o Reynkově malbě říci toto: Že tahy štětce nejsou totožné s obrysy vnějšího světa ještě z obrazu nedělá méně realistické umění. Vezměme si za příklad Pietu v polích, kterou máte při ruce: Reynek přece dokonale zobrazuje Kristovo utrpení a bolest jeho matky – city jsou skutečné, bolest je skutečná, láska je obrovská a skutečnější, než by bylo možné v tzv. realismu vůbec znázornit.

Je potíž s uměním, že není možné ho uchopit, změřit... Když se podívám na obraz Jana Mostaerta Bolestný Kristus, nemám daleko k slzám, chtěl bych se omluvit tomuto Kristu, že mu působím takovou bolest, a přece technika Bolestného Krista a vůbec celé Mostaertovy tvorby mi nepřipadá zrovna krásná.

Jiný příklad: Nedávno jsme s kamarádem zapředli rozhovor o výtvarném umění (aniž by se jeden z nás v tomto umění skutečně vyznal) a já jsem využil této příležitosti, abych položil dotaz, který jsem chtěl komukoli položit už několik týdnů: „Co je nejsilnější obraz?“ a předem jsem věděl, že nelze, aby ten můj kamarád odpověděl jakkoli jinak než: „Saturn požírající svého syna od Francisca Goyi.“ A to na obraze vidíme „jen zpotvořenou“ postavu, která má naprosto nepřirozené proporce, že nelze

10

uvažovat o jakémkoli reálném modelu; ale pokaždé, když se na Goyova Saturna podívám, otřese mnou, chce se mi utíkat pryč.

Jan Mostaert, Bolestný Kristus

11

Tak je to s celou Reynkovou tvorbou: Obrovské, silně emotivní obrazy, ať už výtvarné nebo slovní, obrovské bez ohledu na fyzickou velikost, velikost strachu, bolesti, lásky, nebo – u Reynka nejpodivuhodnější – velikost pokory, vlastně velikost maličkosti.

„(…)hrdlička zpívá o růži znělku. (Ta smyčka odjakživa hrozí hrdélku.)“

(Mráz v okně, 1969) Když jsem shodou okolností opatrně oslovil během jedné vernisáže

slovenského výtvarníka Pala Macha a zeptal se ho, jestli zná Bohuslava Reynka, s údivem mi odpověděl, že toho snad zná každý, že není možné ho neznat.

Bohuslav Reynek, Velké ukřižování

12

Třeba ho tedy znáte. A nebo ho poznáte, jestli budete mít zájem o přednášku Bohdana Holomíčka, Lucie Trmíkové, Jana Nebeského a Martina Dohnala (zájemci nechť prosím kontaktují kohokoli z redakce nebo farní rady). Tak tedy biografická data (že byl o rok starší než Karel Čapek, že umřel začátkem normalizace, že se u něj doma scházelo množství básníků následující generace, že svých obsáhlých schopností a znalostí dosáhl takřka bez většího vzdělání, vlastní pílí...) ponechávám stranou a věřím, že jsem aspoň některé z vás přesvědčil, že stojí za to si o něm poslechnout víc.

Bohuslav Reynek, Autoportrét

D. V. Spudil* *Zdroj: Reynek, Bohuslav. Básnické spisy. 1995: Zlín, nakladatelství Archa.

Nedávno jsme slyšeli čtení z liturgických textů o návštěvě královny ze Sáby u krále Šalamouna v Jeruzalémě. Část textu o této návštěvě.: „Královna přibyla do Jeruzaléma s velmi početnou družinou; velbloudi nesli voňavky, velmi mnoho zlata a drahé kameny. Když královna ze Šeby (Sáby) shlédla všechnu Šalamounovu moudrost i palác, který vystavěl, jak se jedlo u jeho stolu, jak tam seděli jeho hodnostáři, jak jeho sluhové nosili na

13

stůl, jeho roucha, jeho zásoby vína... pravila králi: „Je pravda, co jsem slyšela ve své zemi o tobě a o tvé moudrosti. Nechtěla jsem věřiti těm řečem, dokud jsem nepřišla a neuviděla na vlastní oči...“

miniatura ze Zrcadla lidského spasení, 15. stol, Musée Condy Chantily u Paříže

14

Šalamounský rozsudek, Nicolas Poussin, Louvre, Paříž Otázky pro vás: 1) V které části – knize Bible je toto vyprávění zaznamenáno? 2) Jak se dnes jmenuje oblast, z které královna ze Sáby přišla? 3) Kdo byl otcem krále Šalamouna? 4) Otázka na Šalamounova otce: je mnoho druhů umění (např. malířství

etc.). Kterého umění je ochráncem – patronem otec krále Šalamouna?

5) Jako představitel a ochránce tohoto umění je zobrazován s určitým atributem – znakem. S jakým?

Tento příběh o návštěvě královny ze Sáby je tak známý, že se o něm zmiňuje v jiné souvislosti v jedné větě také evangelista sv. Matouš: „Ona (=královna ze Sáby) přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalamounovu...“

15

Bohuslav Reynek, Brhlík, 1955 Titulní strana: Bohuslav Reynek, Panna Marie oplakávající Krista, suchá jehla

Redakční rada: Dominik Spudil (editor), Tomáš Hladík (grafik), P. Ján Halama, Lucie Růžková (Charita), Tomáš Těmín (Velim), Josef Sixta (Veltruby)

e-mail: farninoviny.kolin@gmail.com Farnost: www.farnostkolin.cz www.farnostkolin.rajce.idnes.cz

facebook.com/farnostkolin P. Ján Halama tel.: 604 294 247 e-mail: farnost-kolin@volny.cz

16

Bohoslužby o Velikonocích 2018 Datum Den Hodina Bohoslužba... Kostel

25. 3. 2018 Květná neděle 8:00 8:00 8:00 9:30 9:30 10:30 11:00 17:00 17:30 18:00

Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Křížová cesta Mše sv.

Sv.Bartoloměj (Kolín) Velim Velký Osek Sv. Vít (Kolín-Zálabí) Pňov-Předhradí Červené Pečky Veltruby Nová Ves Nejsv. Trojice (Kolín) Nejsv. Trojice (Kolín)

29. 3. 2018 Zelený čtvrtek 9:30 17:00 18:00 18:00

Missa chrismatis Mše sv. Mše sv. Mše sv.

Katedrála Praha Velim Červené Pečky Sv.Bartoloměj (Kolín)

30. 3. 2018 Velký pátek 14:00 15:00

Křížová cesta Obřady Vel. pát.

Sv. Bartoloměj Sv. Bartoloměj

31. 3. 2018 Bílá sobota (kromě vigilie)

9:00 9:15–19:30

Ranní chvály Poklona u Božího hrobu

Sv. Bartoloměj (Kolín)

31. 3. 2018 Velikonoční vigilie 20:00 Obřady velikonoční vigilie

Sv. Bartoloměj (Kolín)

1. 4. 2018 Zmrtvýchvstání Páně

8:00 8:00 8:00 9:30 9:30 10:30 11:00 17:00 18:00

Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše. Sv.

Sv. Bartoloměj Velký Osek Velim Sv. Vít (Zálabí) Pňov-Předhradí Červené Pečky Veltruby Nová Ves Nejsv. Trojice

2. 4. 2018 Velikonoční pondělí

8:00 9:30 9:30 11:00 15:00 18:00

Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv. Mše sv.

Sv. Bartoloměj Sv. Vít (Zálabí) Pňov-Předhradí Býchory Starý Kolín Nejsv. Trojice