1

VÝROČNÍ ZPRÁVA Stálé mise ČR při

OECD

2012

2

Stálá mise ČR při OECD 40, rue de Boulainvilliers 75016 Paříž Francie Tel.: +33 1 46 47 29 49 Fax: +33 1 46 47 29 44 oecd.paris@embassy.mzv.cz www.mzv.cz/oecd.paris _________________________________________________________________________________ Zpracovali: Pavel Rozsypal - velvyslanec, Helena Čížková, Bohumil Dolejší, Petr Janoušek, Petr

Martinek, Ivona Matoušová, Sekretariát SM OECD (Ivana Cornez, Petra Trnková), Kateřina Vrublová - stážistka, Eva Vrublová – stážistka

S použitím příspěvků rezortů. V Paříži, únor 2013 _________________________________________________________________________________

3

OBSAH:

1. OECD V ROCE 2012 - SHRNUTÍ .......................................................................................... 5

2. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU 2012 ......................................................................................... 6

2.1. ZASEDÁNÍ RADY OECD NA ÚROVNI MINISTRŮ (MCM 2012) .......................................................................... 6

2.2. FÓRUM OECD 2012 .................................................................................................................................................. 6

2.3. SKUPINA PRO GLOBÁLNÍ STRATEGII ....................................................................................................................... 7

2.4. ZASEDÁNÍ VÝBORŮ NA ÚROVNI MINISTRŮ ............................................................................................................ 7

3. PRIORITY PRÁCE OECD ..................................................................................................... 8

3.1. STRATEGICKÁ ORIENTACE OECD ......................................................................................................................... 8

3.2. HORIZONTÁLNÍ PROJEKTY ....................................................................................................................................... 8

3.3. VNĚJŠÍ VZTAHY OECD ........................................................................................................................................... 14

4. PROFILOVÉ OBLASTI ....................................................................................................... 16

4.1. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA ....................................................................................................................................... 16

4.2. DANĚ .......................................................................................................................................................................... 17

4.3. FINANČNÍ TRHY ........................................................................................................................................................ 18

4.4. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................. 19

4.5. STATISTIKA ................................................................................................................................................................ 20

4.6. UDRŽITELNÝ ROZVOJ .............................................................................................................................................. 21

4.7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................................ 21

4.8. ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBÁŘSTVÍ ................................................................................................................................... 23

4.9. ZAMĚSTNANOST, PRÁCE A SOCIÁLNÍ VĚCI, MIGRACE ........................................................................................ 25

4.10. VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................................................................................................................. 26

4.11. ZDRAVOTNICTVÍ ...................................................................................................................................................... 27

4.12. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE .................................................................................................. 28

4.13. ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGULATORNÍ REFORMA ....................................................................................... 30

4.14. OBCHOD, SPOTŘEBITELSKÁ POLITIKA A CESTOVNÍ RUCH................................................................................ 32

4.15. TERITORIÁLNÍ A MÍSTNÍ ROZVOJ ........................................................................................................................... 34

4.16. PRŮMYSL..................................................................................................................................................................... 35

4.17. ENERGETIKA (IEA A NEA) ................................................................................................................................... 36

4.18. ROZVOJOVÉ AKTIVITY ............................................................................................................................................ 37

4.19. FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI OECD A PODÍL ČR .................................................................................................... 38

5. NOVÉ NÁSTROJE PŘIJATÉ RADOU OECD V ROCE 2012 ............................................ 40

6. ZMĚNY VE VEDENÍ OECD .............................................................................................. 41

7. OECD A ČESKÁ REPUBLIKA ............................................................................................ 41

7.1. HLAVNÍ UDÁLOSTI VE VZTAZÍCH ČR A OECD .................................................................................................. 41

7.2. OECD O ČR .............................................................................................................................................................. 42

7.3. OBČANÉ ČESKÉ REPUBLIKY V OECD ................................................................................................................. 44

7.4. HLAVNÍ AKTIVITY STÁLÉ MISE .............................................................................................................................. 45

7.5. ÚČAST ZÁSTUPCŮ ČR NA ZASEDÁNÍCH ................................................................................................................ 46

8. OSTATNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE SE SÍDLEM V PAŘÍŽI.............................. 46

4

8.1. MEZINÁRODNÍ DOPRAVNÍ FÓRUM (ITF) ............................................................................................................. 46

8.2. MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO VÍNO A VINNOU RÉVU (OIV).................................................................... 46

8.3. MEZINÁRODNÍ ÚŘAD PRO NÁKAZY ZVÍŘAT (OIE) ............................................................................................ 47

8.4. MEZINÁRODNÍ ÚŘAD PRO VÝSTAVNICTVÍ (BIE) ................................................................................................ 47

8.5. MEZINÁRODNÍ ÚSTAV CHLADÍRENSKÝ (IIR) ...................................................................................................... 47

8.6. MEZINÁRODNÍ ÚŘAD PRO MÍRY A VÁHY (BIPM) ............................................................................................... 48

8.7. MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO LEGÁLNÍ METROLOGII (OIML) ............................................................... 48

8.8. EUTELSAT .................................................................................................................................................................. 48

9. OČEKÁVANÉ ČINNOSTI OECD A UDÁLOSTI V ROCE 2013 ....................................... 49

10. PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 52

10.1. VYBRANÉ HLAVNÍ PUBLIKACE OECD TÝKAJÍCÍ SE ČESKÉ REPUBLIKY ........................................................ 52

10.2. VYBRANÉ ÚTVARY SEKRETARIÁTU OECD ......................................................................................................... 52

10.3. UŽITEČNÉ WEBOVÉ ODKAZY ................................................................................................................................. 54

10.4. VÝBĚR ZKRATEK POUŽÍVANÝCH V OECD ......................................................................................................... 56

10.5. DIPLOMATÉ STÁLÉ MISE ČR PŘI OECD .............................................................................................................. 60

10.6. PODĚKOVÁNÍ ............................................................................................................................................................ 60

5

1. OECD V ROCE 2012 - SHRNUTÍ

OECD je mezinárodní organizací pro spolupráci a rozvoj, která byla založena v roce 1961. Česká republika vstoupila do OECD v roce 1995 a nyní je jednou z 34 členských zemí – nejvyspělejších demokratických ekonomik světa. OECD je prestižní organizací, zaměřenou na výměnu znalostí a zkušeností, na koordinaci vládních politik a na přípravu a stanovení standardů v mnoha oblastech hospodářského života. Tyto normy směřují k trvale udržitelnému hospodářskému růstu a jsou zaměřeny mj. na vysokou transparentnost, boj s korupcí a s daňovými úniky. V nedávné historii představoval podíl členských zemí OECD přibližně tři čtvrtiny světového HDP, avšak v současnosti činí pouze o málo více než polovinu světového HDP a vykazuje progresivně klesající trend. Těžiště ekonomické váhy se přesouvá do rychle se rozvíjejících ekonomik, které ovšem nesplňují řadu standardů přijatých a dodržovaných zeměmi OECD. Vzhledem k pokračující globalizaci světové ekonomiky a masivním mezinárodním tokům investic a zboží se OECD snaží více spolupracovat se svými klíčovými partnery (Brazílií, Indií, Čínou, Jihoafrickou republikou a Indonésií) a dokončit jednání o případném vstupu Ruské federace. I další země z Evropy a z Latinské Ameriky projevily zájem o členství v OECD, ani jedna z nich však nepředstavuje významnou ekonomickou sílu. OECD zatím nemá žádného asijského aspiranta na členství. Organizace pod vedením generálního tajemníka A. Gurríi soustavně posilovala své vztahy se skupinou G20, tematicky zaměřené na oblasti nejvýznamnějších hospodářských politik.

Zotavení z finanční krize probíhalo i v roce 2012 pomaleji, než se očekávalo. OECD vytvořila řadu analytických a strategických prací jak pro souhrn všech členských států, tak i pro jednotlivé členy. Tyto práce pokrývají například oblasti hospodářské politiky, efektivní veřejné správy a regulace, vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací, obchodu, průmyslu, financí a investic, zemědělství, zdravotnictví a sociálního sektoru, životního prostředí a energetiky. V roce 2012 byl nadále kladen důraz na horizontální průřezová témata týkající se mj. ekonomiky znalostního kapitálu, zeleného růstu a rozvojové spolupráce. OECD si udržela postavení špičkové analytické instituce s rozsáhlou datovou základnou, která je jedinečná pro srovnávací analýzy v mnoha oborech a regionech. Informační a znalostní potenciál využila k vydání mnoha odborných publikací i tradičních statistických přehledů (např. v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství) a projekcí (výhled vývoje životního prostředí do r. 2050, pravidelné výhledy vývoje ekonomiky, zaměstnanosti aj.).

Nejdůležitější programy OECD mají horizontální charakter a na jejich řešení se podílí řada pracovišť sekretariátu a výborů OECD. V roce 2012 byla dokončena první fáze programu Strategie dovedností (OECD Skills Strategy) a příprava Strategie OECD pro rozvoj (OECD Strategy on Development). Současně byl zahájen program Nové přístupy k ekonomickým výzvám (New Approaches to Economic Challenges, NAEC). Do implementační fáze postoupily horizontální programy Inovační strategie (OECD Innovation Strategy), Zelený růst (OECD Programme on Green Growth), Genderová iniciativa (OECD Gender Initiative)_a Znalostní kapitál (Knowledge-Based Capital). Souhrnně tyto programy představují těžiště činnosti Organizace.

V roce 2012 OECD zpracovala pro Českou republiku analýzu hodnotících rámců v základním a sekundárním vzdělávání (OECD Review of Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes) a hodnocení vzájemného vztahu kvality vzdělávání a rovného přístupu ke vzdělání (Equity and Quality in Education: Supporting Disadvantaged Students and Schools). Údaje o České republice jsou obsaženy i v částech stěžejních přehledů OECD, zaměřených na jednotlivé členské země (např. Education at a Glance 2012 – Key Country Facts, Health Data 2012 – How Does the Czech Republic Compare, Transfer Pricing Country Profiles, Green Growth and Countries).

Členský příspěvek České republiky činil v roce 2012 celkem více než 2,5 milionu EUR, což představuje méně než 1% rozpočtu Organizace. To však ČR nebrání, aby se aktivně projevila při formulaci cílů OECD, v úsilí o vyšší efektivitu a při získávání hodnoty za vložené peníze. Delegáti a diplomaté Stálé mise se v roce 2012 zúčastnili více než 1200 zasedání orgánů OECD a odborných debat.

V neposlední řadě Česká republika považovala za důležité pokračovat v programu stáží v OECD i na pracovišti Stálé mise ČR při OECD. Zkušenosti získané z přímé účasti na práci prestižní ekonomické organizace mohou stážisté z institucí státní správy uplatnit přímo ve své práci, studenti pak v další profesní kariéře jak ve veřejném, tak v akademickém či podnikatelském sektoru.

6

2. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU 2012

Mezi hlavní události roku 2012 tradičně patřilo zasedání Rady OECD na úrovni ministrů (MCM 2012), Fórum OECD 2012, první zasedání skupiny pro globální strategii (GSG) a ministerská zasedání vybraných výborů.

2.1. Zasedání Rady OECD na úrovni ministrů (MCM 2012)

Ministři požadují nové přístupy k řešení krize.

Nejvyšší řídící orgán OECD se sešel ve dnech 23. - 24. května 2012 v Paříži za účasti ministrů zahraničních věcí, hospodářství, financí a dalších rezortů. Cílem zasedání bylo vytyčit priority OECD pro další období a formulovat východiska z krize, která již několik let brání hospodářskému rozvoji v globálním měřítku. Generální tajemník OECD A. Gurría konstatoval, že vyhlídky na zlepšení jsou nejasné, řada zemí se stále potýká s projevy krize finančního sektoru a vážné problémy mají USA, eurozóna i Japonsko. Proto ministři mj. rozhodli o zahájení nového projektu New Approaches to Economic Challenges. Překonání krize je prioritním úkolem, který vyžaduje silnější orientaci vlád na obnovu udržitelného inkluzivního hospodářského růstu založeného na znalostech.

OECD chce posílit své postavení v globální ekonomické architektuře cestou

prohloubení spolupráce s uskupením G20,

šíření svých standardů prostřednictvím regionálních programů,

prosazování nové strategie pro rozvoj.

V analytické práci se OECD zaměří na otázky

obchodu s přidanou hodnotou,

protikorupčního úsilí,

přesnějšího měření blahobytu,

důsledků migrace,

hospodaření s vodou,

zlepšení vnitřního řízení Organizace. Zvláštní část zasedání byla věnována zhodnocení současného stavu přístupových jednání Ruské

federace a vývoji spolupráce s nečlenskými zeměmi, zejména s klíčovými partnery (Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika) a se zeměmi regionu MENA (Middle East and North Africa). Českou delegaci na zasedání Rady OECD na ministerské úrovni vedla místopředsedkyně vlády K. Peake.

Zasedání Rady OECD na úrovni ministrů, http://www.oecd.org/mcm Nové přístupy k ekonomickým výzvám, http://www.oecd.org/general/50452415.pdf

2.2. Fórum OECD 2012

V předvečer zasedání ministrů se uskutečnilo tradiční Fórum OECD, které dalo příležitost odborníkům z vládních, nevládních, akademických i privátních kruhů vyjádřit se k aktuálním problémům globální ekonomiky. V neformální atmosféře a v netradičních formátech se zhruba dva tisíce účastníků zabývalo nejrůznějšími aspekty hospodářského vývoje (podmínky podnikání, úloha žen, daňové úniky, optimální míra finanční regulace, střední třída v rozvíjejících se ekonomikách aj.).

V rámci Fóra byla představena nová verze webové stránky Iniciativy OECD za lepší život (OECD's Better Life Initiative - Better Life Index), která vznikla v roce 2011 a má za cíl popsat ekonomickou a sociální realitu zemí světa lépe, než je schopen pouhý ukazatel HDP. Kompozitní ukazatel postavený na širokém základě dat z oblastí vzdělávání, sociálního života, úrovně životního prostředí, osobní

7

bezpečnosti a mj. i subjektivních pocitů zřetelněji vystihuje vzájemné pozice jednotlivých zemí a vnímání spokojenosti s kvalitou života ze strany jejich obyvatel.

Do jednání Fóra se v panelu k problematice rovnoprávnosti žen (Women on Board) aktivně zapojila i místopředsedkyně vlády ČR K. Peake. V diskusi s moderátorkou a ostatními účastníky panelu zmínila svoje osobní zkušenosti zejména s důrazem na usnadnění harmonizace mateřské a rodičovské role ženy s její pracovní či podnikatelskou kariérou. Mimo jiné představila různé formy veřejné i podnikové podpory k posílení souladu pracovního a rodinného života (umožnění flexibilní pracovní doby, částečných pracovních úvazků, vhodné formy kolektivní péče o děti, zapojení otců do výchovy bez negativních společenských konotací apod.).

Fórum OECD, http://www.oecd.org/forum/oecdforum2012previousoecdforums.htm Iniciativa OECD za lepší život, http://www.oecdbetterlifeindex.org

2.3. Skupina pro globální strategii

Na krátkodobé problémy je nutno nahlížet v dlouhodobém kontextu.

Global Strategy Group (GSG) je nový pracovní orgán OECD, který nahrazuje dřívější ECSS (Executive Committee in Special Session). Jeho úkolem je jednou ročně na úrovni vyšších státních úředníků a předních expertů diskutovat strategické otázky globální ekonomiky. Tématem prvního zasedání GSG (Paříž, 27. – 28. listopadu 2012) byla tvorba politik a mezinárodní spolupráce v globálním ekonomickém systému po krizi (Policy-making and international co-operation in a post-crisis global economic system). Východiskem diskuse byla dlouhodobá prognóza posunů, ke kterým do roku 2060 dojde v tvorbě bohatství v globálním měřítku ve prospěch nově se rozvíjejících ekonomik, zejména Číny. Řešením dlouhodobých problémů vyspělých ekonomik musí být inovace, strukturální reformy a přechod k udržitelným vzorcům spotřeby i výroby.

2.4. Zasedání výborů na úrovni ministrů

2.4.1. Mobilizace investic pro trvale udržitelný rozvoj měst, vytváření pracovních příležitostí a odolný růst

Dne 8. března 2012 se v Chicagu uskutečnilo zasedání ministrů a starostů velkých světových měst členských států i nečlenských zemí OECD na téma "Mobilizace investic pro trvale udržitelný rozvoj měst, vytváření pracovních příležitostí a odolný růst". Tato akce navázala na velmi úspěšné setkání ministrů a starostů u kulatého stolu s názvem Města a zelený rozvoj, které se uskutečnilo v roce 2010 v Paříži.

Českou republiku na této akci zastupoval ministr životního prostředí T. Chalupa, který ve svém vystoupení mohl její účastníky seznámit se svým pohledem na danou problematiku nejen z pohledu ministra české vlády, ale i někdejšího starosty Prahy 6.

2.4.2. Ministerské zasedání Výboru OECD pro politiku životního prostředí

Fiskální konsolidace není důvodem pro nečinnost v oblasti životního prostředí.

Ministři životního prostředí se v době ekonomické krize potýkají s rostoucím tlakem na snížení rozpočtů a s poklesem pozornosti věnované environmentálním problémům. Téma „zeleného růstu“ jako mostu mezi úsilím o ekonomický růst a nutností ochrany životního prostředí dominovalo ministerskému zasedání Výboru OECD pro politiku životního prostředí (29. – 30. března 2012). Z hodnocení výsledků plnění Environmentální strategie OECD pro 1. dekádu 21. století (OECD Environmental Strategy for the First Decade of the 21st Century) z roku 2001 a ze závěrů projekcí OECD, obsažených ve Výhledu životního prostředí do roku 2050 (OECD Environmental Outlook to 2050), ministři dovodili, že řešení problémů životního prostředí nelze odložit do doby, kdy se ekonomice povede lépe. Naopak: „zelený růst“, opírající se o rozvoj vědy, inovací a environmentálně méně náročných technologií, založený na meziresortní spolupráci, partnerství veřejného a soukromého sektoru i aktivnější účasti municipalit, může nabídnout zdroje pro oživení a růst ekonomiky i nová, kvalitnější pracovní místa. Optimismus ministrů zemí OECD však nesdíleli představitele klíčových partnerů OECD, zejména Brazílie a Indonésie. Ti postrádali hlavně sociální rozměr konceptu a vyjádřili

8

obavu z nového „zeleného protekcionismu“. Organizace se proto v budoucnu více zaměří na „inklusivní zelený růst“, na sledování pokroku v realizaci „zeleného růstu“ a také na podrobnou analýzu ceny, kterou by bylo nutné zaplatit za neřešení zásadních globálních environmentálních výzev.

Kromě Zprávy o implementaci Environmentální strategie OECD pro 1. dekádu 21. století (Review of the Implementation of the OECD Environmental Strategy for the First Decade of the 21st Century) ministři přijali politické stanovisko pro Konferenci OSN k udržitelnému rozvoji „Rio+20“.

Delegaci ČR vedl ministr životního prostředí T. Chalupa, který zastával funkci místopředsedy ministerského byra a společně s britskou státní tajemnicí pro životní prostředí C. Spelman řídil diskusi o příspěvku OECD pro jednání konference „Rio+20“.

Ministerské zasedání EPOC, www.oecd.org/environment/ministerial Environmentální strategie OECD pro 1. dekádu 21. století,

http://www.oecd.org/env/indicators-modelling-outlooks/1863539.pdf Výhled životního prostředí do roku 2050,

http://www.oecd.org/env/indicators-modelling-outlooks/oecdenvironmentaloutlookto2050theconsequencesofinaction.htm Zpráva o implementaci Environmentální strategie OECD pro 1. dekádu 21. století,

http://www.oecd.org/env/50032165.pdf

3. PRIORITY PRÁCE OECD

3.1. Strategická orientace OECD

Horizontální projekty a expanze vnějších vztahů dominují strategii OECD.

Světová ekonomika v průběhu roku 2012 nesplnila očekávanou obnovu hospodářského růstu. Pokračující krize eurozóny a skomírající japonská ekonomika byly silnější než mírné oživení ekonomiky americké a vyhlídky zůstávaly nejisté. Prioritou OECD proto byla orientace na strukturální, sociální environmentální a institucionální aspekty rozvoje vyjádřená lapidárně hesly „go structural“, „go social“, „go green“ a „go institutional“. Stále komplexnější charakter řešených výzev si vynutil silnější orientaci na jejich řešení metodou horizontálních projektů, které postihují nejdůležitější aspekty v multidisciplinárních přístupech ke klíčovým problémům.

OECD zintenzivnila úsilí o posílení své pozice v rámci globální ekonomické architektury cestou prohlubování spolupráce se svými klíčovými partnery1 a se skupinou G20, rozvíjením spolupráce v regionech (Eurasie, Jihovýchodní Asie, Latinská Amerika, Severní Afrika a Blízký Východ) a podporou reformních procesů v arabských zemích. Pomaleji pokračují přístupová jednání s Ruskou federací.

Prioritou vnitřního řízení OECD bylo přijetí udržitelného rozpočtu Organizace na dvouleté období 2013-2014, postaveného na zásadě nulového reálného růstu a posílení tlaku na efektivnost hospodaření.

3.2. Horizontální projekty

Hlavní charakteristikou horizontálních projektů je zapojení více pracovních orgánů (výborů, direktorátů) Organizace do jejich řešení. V roce 2012 byly ve fázi implementace projekty:

Inovační strategie (Innovation Strategy z r. 2007, zakončená syntetickou zprávou v r. 2010),

Zelený růst (Green Growth z r. 2009, syntetická zpráva OECD Green Growth Strategy v r. 2011),

Rovnoprávné postavení žen a mužů (Gender Initiative z r. 2010, závěrečná zpráva v r. 2012).

1 Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Afrika

9

Rozpracovány a nově zahájeny byly tyto projekty:

Vědomostní kapitál (Knowledge Based Capital z r. 2010, průběžná zpráva v r. 2012, závěrečná zpráva se očekává v r. 2013),

Nové přístupy k ekonomickým výzvám (New Approaches to Economic Challenges – NAEC, nový projekt),

Strategie OECD pro rozvoj (Strategy on Development, nový projekt),

Strategie dovedností (Skills Strategy z r. 2010, závěrečná zpráva v r. 2012).

3.2.1. Inovační strategie

Přesné měření inovací je nezbytné pro tvorbu nových opatření a politik, neboť pomáhá vládním expertům lépe vyhodnotit jejich efektivnost a přínos pro dosažení různých socioekonomických cílů. V současné době není měření inovací na takové úrovni, aby dokázalo postihnout veškeré důsledky inovačních proudů v ekonomice.

Myšlenka realizace projektu věnujícího se inovačním strategiím byla navržena na zasedání ministerské Rady OECD již v roce 2007 (MCM 2007). V roce 2009 byla na tomto setkání předložena průběžná zpráva o projektu. Konečná zpráva, která byla poté představena na MCM 2010 pod názvem Measuring Innovation: A New Perspective, vybírá tradiční indikátory pro sledování inovací, implementuje je společně s indikátory z jiných odvětví a vytváří tak širší pohled na problematiku.

V roce 2012 se OECD zaměřila na vztah mezi inovacemi a přetrvající ekonomickou a finanční krizí. Publikace OECD Science, Technology and Industry Outlook 2012 poukazuje na rozsáhlý vliv krize na oblast vědy, technologie a inovací a studuje vyhlídky v této oblasti. Ne všechny členské státy měly stejnou možnost přizpůsobit se nastalé změně prostředí, což vedlo k dalšímu rozevírání pomyslných nůžek. Objem prostředků určených na rozvoj vědy a technologie klesl v posledních letech téměř ve všech členských státech OECD. Publikace obsahuje např. doporučení, že právě v této situaci lze využít možností nabízených internetem i globálními trhy a dále efektivně využít lidský a intelektuální kapitál v kombinaci s tvořivostí a inovacemi.

Výhled OECD pro rok 2012 v oblasti vědy, technologie a průmyslu, http://www.oecd.org/sti/oecdsciencetechnologyandindustryoutlook.htm

Měření inovací: nová perspektiva, http://www.oecd.org/science/innovationinsciencetechnologyandindustry/measuringinnovationanewperspective.htm

3.2.2. Zelený růst

Byl-li rok 2011 vrcholem dvouletého horizontálního projektu OECD Programme on Green Growth pro členské země OECD, měl být rok 2012 obdobím rozšíření „zeleného růstu“ nad rámec Organizace. Prezentace Strategie zeleného růstu na konferenci OSN k udržitelnému rozvoji „Rio+20“ (Rio de Janeiro, 20. – 22. června 2012) měla získat důvěru v koncept „zeleného růstu“ u rozvojových zemí (zvláště u klíčových partnerů OECD2). Navzdory velkému úsilí (mj. obsažná

brožura Inclusive Green Growth) byly výsledky nečekaně skromné. OECD se proto v pokračování prací soustředila především na „domácí klientelu“: integrací „zeleného růstu“ do pravidelných hodnocení (včetně Hospodářských přehledů) a rozvojem indikátorů „zeleného růstu“ pomáhá členským zemím sledovat realizaci konceptu na národní úrovni, zpracováváním tematicky zaměřených studií nabízí politický rámec pro uplatnění „zeleného růstu“ v jednotlivých resortech (OECD Green Growth Studies: biodiverzita, vodní hospodářství, rozvoj měst aj.). Aspekty „zeleného růstu“ byly včleněny do publikací a horizontálních projektů OECD (např. Going for Growth, NAEC), ale i do spolupráce se skupinou zemí G20 (mj. seminář dne 22. června 2012 v průběhu Týdne OECD aj.) a se sociálními partnery (dialog s BIAC k zelené ekonomice dne 6. listopadu 2012 aj.). Společně s UNEP, Světovou bankou a Globálním institutem pro zelený růst (GGGI) OECD založila Znalostní platformu pro „zelený růst“ (GGPK).

2 Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika

10

Způsob a formu implementace konceptu „zeleného růstu“ ponechává OECD na rozhodnutí jednotlivých zemí. ČR v této souvislosti zaujala svým přístupem k indikátorům „zeleného růstu“: sada ukazatelů odpovídajících doporučením OECD, kterou vydal ČSÚ ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity, je prezentována jako zdařilý příklad monitoringu procesu „ozelenění“ ekonomiky na národní úrovni.

Horizontální program OECD k zelenému růstu, www.oecd.org/greengrowth Indikátory zeleného růstu, http://www.oecd.org/greengrowth/greengrowthindicators

Účast OECD na konferenci „Rio+20“, www.oecd.org/rio+20 Znalostní platforma pro „zelený růst“ (GGKP), www.greengrowthknowledge.org

Globální institut pro zelený růst (GGGI), www.gggi.org Spolupráce OECD a G20, www.oecd.org/g20

Indikátory „zeleného růstu“ v ČR, http://www.czp.cuni.cz/knihovna/GreenGrowthweb.pdf Relevantní odkaz USA - Green Economies Dialogue, http://www.green-dialogue.org

3.2.3. Rovnoprávné postavení žen a mužů

Genderová rovnost je imperativ, nikoliv možnost!

První fáze horizontálního programu OECD Gender Initiative3 byla uzavřena zprávou Closing the Gender Gap: Act Now!, zveřejněnou na Genderovém fóru OECD dne 17. prosince 2012. Zpráva dokládá přetrvávající nespravedlivé rozdíly mezi ženami a muži v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a podnikání. S využitím specifických průzkumů i dalších databází (např. PISA4) OECD identifikuje příčiny nerovností a formuluje doporučení, jak je odstranit. Ačkoliv některé rady OECD vyvolaly rozporuplnou reakci (např. doporučení ustavit genderové kvóty), jsou výsledky projektu užitečné i pro země, kde řešení

genderové otázky nepatří k nejnaléhavějším prioritám: jde např. o uplatnění ekonomických nástrojů k podpoře zaměstnanosti žen pečujících o děti, o upozornění na nežádoucí genderové dopady úsporných opatření, případně systémových reforem, o zdůraznění potřeby finančního vzdělávání žen.

Role žen jako faktoru růstu je nedoceněna.

Ve 2. pololetí r. 2012 byla zahájena příprava Doporučení Rady OECD ke genderové rovnosti ve vzdělávání, zaměstnanosti a podnikání a práce na tematických analýzách (vliv vyřešení genderových nerovností na ekonomický růst, dopady rodičovské dovolené na trh práce, přehled a analýza podnikání žen v Evropě, stimuly pro zaměstnanost žen aj.). Zprávy budou zveřejněny v roce 2013. Bude pokračovat také činnost datového portálu OECD Gender Data Portal (včetně interaktivního nástroje Gender Data Browser, sledujícího šestnáct genderových indikátorů ve všech zemích OECD), jehož provoz byl zahájen u příležitosti Mezinárodního dne žen v březnu 2012.

Genderový program OECD (včetně OECD Gender Forum), www.oecd.org/gender Datový portál ke genderové problematice (včetně OECD Gender Data Browser), www.oecd.org/gender/data

Publikace Closing the Gender Gap: Act Now!, http://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/close-the-gender-gap-now_9789264179370-en

3 Plný název: OECD Horizontal Programme on Gender Equality 4 OECD Programme for International Student Assessment

11

Procentuální rozdíly v platech mezi ženami a muži, 2009

Zdroj: OECD Employment Database 2012

3.2.4. Vědomostní kapitál

V r. 2012 byla na zasedání Rady na ministerské úrovni schválena průběžná zpráva projektu Vědomostní kapitál (Knowledge-based capital, KBC), který zahrnuje tři základní podoby:

digitalizované informace (software, databáze),

nehmotný majetek (patenty, design),

ekonomické schopnosti společnosti (know-how).

Čím dál širší využívání vědomostního kapitálu se stalo novým trendem a vzestup tohoto fenoménu pokračuje i v současné době. Stále větší množství firem investuje spíše do kapitálu vědomostního než fyzického. Tento přesun k novým zdrojům růstu odráží dlouhodobé změny ve strukturách ekonomik zemí OECD. V souvislosti s tím se objevuje také potřeba zavést nová pravidla a opatření pro tento nový druh kapitálu. Zpráva New Sources of Growth – Knowledge-based Capital Driving Investment and Productivity in the 21st Century prezentuje důkazy o ekonomickém potenciálu vědomostního kapitálu coby nového zdroje růstu i argumentace pro lepší pochopení současných i nových úkolů s tím souvisejících.

Nové zdroje růstu – vědomostní kapitál umožnující investice a produktivitu ve 21. století, http://www.oecd.org/science/innovationinsciencetechnologyandindustry/50498841.pdf

3.2.5. Nové přístupy k ekonomickým výzvám

Cílem nového horizontálního projektu Nové přístupy k ekonomickým výzvám (New Approaches to Economic Challenges, NAEC) je znovu prozkoumat kořeny krize a odvodit poučení pro tvorbu budoucích politik, a to v širším kontextu dlouhodobých trendů jako je globalizace, zrychlující technologický pokrok či klimatická změna. Přitom chce OECD rovněž přehodnotit dosavadní analytické rámce a ekonomické modely.

12

Do projektu, který koordinuje malý tým přímo v útvaru generálního tajemníka, se mají zapojit téměř všechny direktoráty a výbory OECD. Dne 24. října 2012 proběhlo první zasedání skupiny NAEC s účastí mnoha prominentních akademiků, pojaté jako brainstorming o možných tématech. Hlavní výstupy by měly být připraveny pro zasedání ministerské Rady OECD v r. 2014. Projekt má velké ambice (mj. v oblastech regulace finančního systému, zaměstnanosti a příjmové nerovnosti), dosavadní pokrok a styl práce ale budí mírné rozpaky.

3.2.6. Strategie OECD pro rozvoj

Efektivní rozvojová politika je předpokladem pokroku v globálním měřítku.

Tradiční oblast práce OECD je nově vyjádřena ve Strategii OECD pro rozvoj (OECD Strategy on Development). Jejím cílem je dosáhnout vyššího, více inkluzivního udržitelného růstu pro většinu rozvojových zemí, k čemuž bude směřovat sdílení zkušeností a znalostí, jakož i prohloubení partnerství mezi Organizací a rozvojovými zeměmi. OECD proto chce vycházet z vlastních zkušeností a důkladné expertízy, chce posílit své komparativní výhody oproti ostatním subjektům rozvojové spolupráce, uplatňovat princip srozumitelnosti a inkluzivnosti, adaptovat existující mechanismy na potřeby nečlenských zemí a dále prohloubit partnerství s nečlenskými zeměmi OECD. Hlavní tematické oblasti Strategie jsou:

inovativní a udržitelné zdroje růstu,

mobilizace domácích zdrojů pro rozvoj,

správa věcí veřejných,

měření pokroku. Důležitým aspektem je prosazování konzistentního přístupu k rozvoji cestou aplikace

multidisciplinárního přístupu a posílení souladu uplatňovaných politik na národní i nadnárodní úrovni. Značný důraz je kladen na efektivnost rozvojové pomoci, čímž OECD navázala na závěry konference, kterou uspořádala Jižní Korea v Busanu v listopadu 2011.

Strategie OECD pro rozvoj byla schválena v květnu 2012 a bude realizována ve dvou fázích (v letech 2012 – 2013 a 2013 – 2014) tak, aby byla v souladu s příslušným programem práce a rozpočtu (Program of Work and Budget, PWB). Rozpočet Výboru pro rozvojovou spolupráci na léta 2013-2014 pracuje s částkou cca 36 mil. EUR, z nichž dvě třetiny jsou hrazeny formou dobrovolných příspěvků.

Strategie OECD pro rozvoj, http://www.oecd.org/belgium/50452316.pdf

3.2.7. Strategie dovedností

Problém nezaměstnanosti je především problémem kvalifikace; cesta k lepší práci a k lepšímu životu spočívá v celoživotním rozvoji dovedností.

Hluboká krize zaměstnanosti mimořádně zvýšila očekávání sociálních partnerů i politiků spojená s projektem OECD Skills Strategy – Building, Maintaining and Improving Skills. Po dvouleté práci přijala Rada OECD (23. až 24. května 2012) Strategii dovedností, nabízející vládám i sociálním partnerům politický rámec pro řešení prohlubujícího se nesouladu mezi nabídkou

dovedností a poptávkou po nich na trhu práce, resp. pro efektivnější využití kapacity lidských zdrojů k ekonomickému růstu a sociálnímu začleňování. „Obecný recept“, formulovaný na základě podrobných faktografických analýz, spočívá v nijak překvapivých doporučeních:

podpora celoživotního vzdělávání,

zvýšení mezinárodní mobility pracovních sil,

aktivizace dovedností nevyužitých na trhu práce,

posílení poptávky po kvalifikované (a lépe placené) práci.

Převedení teorie do praxe ponechává OECD členským zemím, které jsou vybízeny k přípravě národních či místních strategií dovedností. K tomu jim OECD nabízí adresnou pomoc, zahrnující např. analýzu potenciálu dovedností, identifikaci nesouladu mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich,

13

formulaci doporučení pro aktivizaci, efektivní využití a rozvoj dovedností. V metodice práce OECD se jedná o zajímavý vývoj „marketingu produktů“, přecházejících od obvyklých multinárodních rámcových doporučení k „zakázkové“ práci pro jednotlivé země, hrazené z dobrovolných příspěvků.

Další etapa prací, zahájená ve 2. pololetí r. 2012, se kromě podpory zpracovávání a realizace strategií dovedností zaměří na monitoring „trhu dovedností“ – OECD hodlá založit databázi údajů, která propojí data o dovednostech s údaji o kompetencích studentů (projekt PISA) a dospělých (projekt PIAAC). Bude sledovat nabídku i poptávku po dovednostech na trhu práce a rozvíjet metody projekcí očekávaného vývoje potřeb dovedností. Stěžejním výstupem bude pravidelně vydávaný Výhled dovedností (OECD Skills Outlook), který se počínaje rokem 2013 stane „vlajkovou publikací“ Organizace. Prvním krokem k realizaci těchto plánů bylo v r. 2012 zahájení provozu webové platformy k tématu dovedností Skills@OECD.

Vysoká očekávání spojená s tímto projektem sdílí také Česká republika. V rámci programu LEED byl v roce 2012 zahájen projekt Local Job Creation, který na příkladu dvou krajů uplatní metodiku OECD pro hodnocení potenciálu tvorby pracovních míst. Projekt ve spolupráci s OECD koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj; prací se účastní také Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Asociace krajů ČR a orgány veřejné správy „pilotních“ krajů. Výsledky by měly být využity k tvorbě místních Strategií dovedností.

Platforma Skills@OECD, http://skills.oecd.org Horizontální program Strategie dovedností, www.oecd.org/education/SkillsStrategy

Program LEED, http://www.oecd.org/cfe/leed

Nezaměstnanost mladých lidí v ČR v porovnání se zeměmi OECD

Zdroj: http://skills.oecd.org/useskills/documents/31eyouthunemploymentinoecdcountries2010.html

14

3.3. Vnější vztahy OECD

Členské země OECD Klíčoví partneři OECD

Přistupující země Program MENA

Kandidátské země EURASIA

Ruská federace

Přístupová jednání s RF pokračují, ale neběží podle plánu.

Ruská federace v průběhu roku 2012 učinila několik důležitých kroků na cestě do OECD: 22. srpna 2012 byla přijata do Světové obchodní organizace, přistoupila ke Konvenci OECD o boji proti úplatkářství v mezinárodních obchodních transakcích a stala se členem příslušné pracovní skupiny OECD. Rada schválila přístup RF k NEA (Agentura pro jadernou energii). V říjnu 2012 proběhla jednání na nejvyšší úrovni mezi generálním tajemníkem OECD A. Gurríou, prezidentem V. Putinem a členy vlády, která potvrdila silnou politickou vůli dokončit přístupová jednání co nejdříve.

Na druhé straně se však ukazují problémy, které tlumí dosavadní optimistická očekávání. Původní harmonogram fixovaný v Cestovní mapě z roku 2007 předpokládal ukončení přístupových rozhovorů na konci roku 2012. Postupně se ukázalo, že v předpokládaném termínu nebude možné dokončit jednání v oblasti ochrany životního prostředí, zacházení s chemickými látkami a dalších. Zároveň zesílily hlasy členských zemí OECD upozorňující na nízkou úroveň vlády práva a jeho vymahatelnosti, na často formální charakter přijímaných závazků, nesoulad mezi závazky přijatými na centrální úrovni a jejich reálným uplatňováním na regionální úrovni. Na počátku roku 2013 se tak jako nejbližší termín přijetí jeví rok 2014.

Klíčoví partneři

Spolupráce s nově nastupujícími ekonomikami se rozvíjí jen obtížně.

S pěticí nejvýznamnějších nečlenských zemí, tedy s klíčovými partnery5, udržovala OECD v letech 2007-2012 vztahy posílené spolupráce (enhanced engagement). Loňským rozhodnutím Rady na ministerské úrovni (květen 2012) byly tyto země označeny za „klíčové partnery“ OECD. S těmito zeměmi probíhá spolupráce především na půdě neformálních reflexních skupin, formou zahrnutí do statistik a sektorových analýz a v neposlední řadě prostřednictvím bilaterálních kontaktů – setkání nejvyšších představitelů zemí s generálním tajemníkem OECD a jeho zástupci. Důležitým krokem bylo

5 Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika

15

uzavření rámcové smlouvy o spolupráci OECD s Indonésií, kde jsou specifikovány hlavní oblasti společného zájmu a formy další spolupráce.

Regionální programy

Aktivní zájem o spolupráci mají spíše země procházející transformací.

EURASIA

Z hlediska českých zájmů je nejdůležitější naše angažmá v programu EURASIA, jehož cílem je podpora konkurenceschopnosti ekonomik Východní Evropy, Střední Asie a Zakavkazska. Novým prvkem v realizaci programu EURASIA v roce 2012 byla výrazná aktivita Kazachstánu, který se úspěšně ucházel o spolupředsednictví středoasijské větve a poskytl značné prostředky na jeho realizaci.

ČR v rámci středoasijské větve programu spolupředsedá pracovní skupině pro přístup malých a středních podniků k financím a podílí se na financování programu dobrovolným příspěvkem. Poslední zasedání této pracovní skupiny se konalo 18. - 19. září 2012 v Istanbulu za aktivní spolupředsednické účasti ředitele OMEV/MZV V. Tesaře a náměstka generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky L. Rajdla.

MENA

Dobrovolnými příspěvky ČR podporuje i program MENA zaměřený na země severní Afriky a Středního Východu. V závěru listopadu 2012 se konalo výroční zasedání řídící skupiny programu pro oblast řízení a investic, které mj. schválilo zahájení nové iniciativy o bezpečnosti investic ve Středozemí (Investment Security in the Mediterranean, ISMED), podpořilo aktivity Deauvillského partnerství k posílení malého a středního podnikání a uvítalo závěry výroční konference o podnikání žen. V oblasti řízení byly aktivity teritoriálně zaměřeny na Egypt, Palestinu, Irák, Jordán, Libyi, Maroko a Tunisko, a to v tématech rovných příležitostí, územního rozvoje, efektivních řídících mechanismů na úrovni vlády a transparence vládnutí. Další aktivity MENA se zaměří na podporu národních reforem, budování kapacit a rozpracování národních akčních plánů integrace průřezových témat a jejich metodologie. Problémem programu MENA je stále nepřehledná situace v regionu a v jednotlivých zemích.

Program OECD pro jihovýchodní Evropu prošel důležitou organizační změnou: koordinační roli převzalo regionální středisko (RCC, Regional Center for Cooperation) se sídlem v Sarajevu. Zde se také ve dnech 24. – 25. dubna 2012 konalo 10. zasedání Investičního výboru OECD, který byl do konce roku 2011 hlavním řídícím pracovištěm. Program je od r. 2012 metodicky řízen a převážně financován Evropskou unií. V sekretariátu OECD s ohledem na dlouhodobé zkušenosti s tímto regionem nadále zůstává analytická práce, tj. statistiky a vyhodnocování politik.

Pro spolupráci OECD s regionem jihovýchodní Asie byla důležitá prezentace nového vydání Southeast Asian Economic Outlook 2013, který je vlajkovou publikací o tomto regionu. Výhled analyzuje regionální ekonomické trendy a specifické strukturální politiky zde uplatňované (www.oecd.org/dev/asiapacific).

Ekonomický výhled jihovýchodní Asie pro rok 2013, http://www.oecd-ilibrary.org/development/southeast-asian-economic-outlook-2013_saeo-2013-en

Spolupráce s G20

OECD posiluje svoje postavení v globální architektuře.

Generální tajemník a vysocí funkcionáři OECD se pravidelně účastní všech vrcholných zasedání uskupení G20. Sekretariát OECD je přímo zapojen do činnosti prakticky všech pracovních skupin, které připravují podklady pro zasedání G20 na všech úrovních. Poskytuje pro jejich činnost statistiky, analytické zprávy a návrhy, nezřídka společně s dalšími mezinárodními organizacemi (Mezinárodní organizace práce, Světová banka, UNCTAD aj.). Zvláště iniciativní je OECD v oblasti boje proti korupci, v problematice obchodu, dotací fosilních paliv aj.

Spolupráce s parlamenty a s úřady vlád

Sekretariát OECD každoročně pořádá semináře pro poslance, pracovníky parlamentních sekretariátů i úřadů vlád na aktuální témata spojená jak s metodami práce těchto institucí, tak s problémy světové

16

ekonomiky. V r. 2012 se tyto akce konaly v dubnu v Paříži pro delegáty parlamentů a v říjnu v Londýně pro delegáty úřadů vlád.

Diskuse o přístupu nových zemí

Blíží se zahájení jednání s novými zájemci o členství v OECD?

Ministerské zasedání Rady v květnu 2012 pro oblast vnějších vztahů uložilo mj. rozvíjet nové formy spolupráce s nečlenskými zeměmi a zabývat se otázkou rozšíření OECD. V průběhu zahájené diskuse na úrovni stálých představitelů se ukázala řada otázek, na jejichž zodpovězení bude záviset rozsah a postup případného přijetí nových členů OECD, např. konkretizace kritérií členství, platnost Noborovy zprávy z roku 2004, vč. otázek technické únosnosti přijetí dalších členů a důsledků rozšíření pro fungování a financování činnosti OECD.

Na konci roku 2012 sekretariát evidoval sedm oficiálních žádostí o přijetí (Bulharska, Kolumbie, Kostariky, Litvy, Lotyšska, Peru a Rumunska) a předpokládá se, že Rada předloží svůj návrh na rozšíření OECD na zasedání Rady na úrovni ministrů v roce 2013.

Ostatní formy vnějších vztahů

Na úrovni stálých představitelů byla zahájena diskuse o návrhu na formulaci pravidel pro národní programy spolupráce (Country Programmes), které by fixovaly středně až dlouhodobé cíle pro země, jež hodlají směřovat ke standardům OECD, ale členství není pro ně nutným nebo konečným cílem. V roce 2012 Rada schválila Rozhodnutí, kterým se nečlenským zemím otevírá přístup ke Kodexům liberalizace pohybu kapitálu a běžných neviditelných operací.

Dynamiku vnějších vztahů trvale a systematicky podporuje generální tajemník OECD také vlastními iniciativami, mezi které patří jeho zahraniční návštěvy, účast na zasedáních nejdůležitějších mezinárodních ekonomických organizací nebo organizace zvláštních akcí, jako bylo např. v listopadu 2012 společné setkání s francouzským prezidentem F. Hollandem, generálním ředitelem Světové obchodní organizace P. Lamym, výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Ch. Lagarde, prezidentem skupiny Světové banky J. Y. Kimem a generálním ředitelem Mezinárodní organizace práce G. Ryderem.

4. PROFILOVÉ OBLASTI

Těžiště práce OECD spočívá v substantivních výborech a jejich pracovních skupinách.

4.1. Hospodářská politika

Jako každoročně byly hlavními výstupy OECD v této oblasti pololetní Hospodářské výhledy (Economic Outlooks) s prognózou makroekonomického vývoje v nadcházejících dvou letech, Hospodářské přehledy (Economic Surveys) jednotlivých zemí a publikace Going for Growth, která sleduje a doporučuje strukturální reformy.

Ekonomické studie na aktuální témata, které byly dříve zařazovány do výhledů a Going for Growth, začaly v r. 2012 vycházet v nové řadě Economic Policy Papers. První číslo se věnovalo fiskální konsolidaci. Za pozornost také stojí dlouhodobá prognóza světového hospodářského vývoje do roku 2060.

17

Očekávané změny podílu na globálním HDP

Zdroj: OECD Economic Policy Paper No. 3: Looking to 2060: A global vision of long-term Growth

Pod záštitou ekonomického odboru byly vydány desítky studií (ECO working papers) věnované různým aspektům hospodářských politik v jednotlivých zemích i členských zemích OECD jako celku. Mezi nimi byly publikovány výsledky projektů pracovní skupiny č. 1 Výboru pro hospodářskou politiku na mezinárodní mobilitu kapitálu a finanční zranitelnost, vztah příjmové nerovnosti a růstu a důsledky veřejného zadlužení pro makroekonomickou stabilitu.

Hospodářské přehledy v r. 2012 plně přešly na nový, celkově stručnější formát s rozšířenou částí hodnocení a doporučení, která je volně přístupná na webu OECD, a pouze dvěma analytickými kapitolami. Nevyslyšení kritici nového formátu postupně utichli. Mezi tématy podrobných kapitol se v uplynulém roce často objevovaly zelený růst, trh práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zvýšená pozornost se v přehledech věnuje příjmovým nerovnostem. Kromě hospodářských přehledů členských a partnerských zemí byl projednán i přehled Kolumbie, která se uchází o status kandidátské země. Letos se začne zpracovávat nový hospodářský přehled České republiky, jehož projednání je naplánováno na březen 2014.

Loňský ročník Going for Growth přinesl mimo jiné analýzu krátkodobých dopadů strukturálních reforem na růst a zaměstnanost. V letošním vydání jsou pojednány vedlejší dopady reforem doporučovaných k podpoře růstu na příjmovou nerovnost, životní prostředí, státní rozpočty a běžný účet platební bilance.

Cesta k růstu, http://www.oecd.org/eco/productivityandlongtermgrowth/economicpolicyreformsgoingforgrowth.htm Ekonomický direktorát OECD, www.oecd.org/eco

Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz Česká národní banka, www.cnb.cz

4.2. Daně

Mezi daňovými projekty OECD přitahuje v současnosti největší pozornost loni zahájený BEPS (Base Erosion and Profit Shifting). Jeho cílem je analyzovat, jak mezinárodně působící firmy minimalizují svou daňovou povinnost pomocí přesouvání zisků mezi zeměmi a navrhnout globální akční plán, jak tento problém řešit, včetně případných změn mezinárodních daňových pravidel. Projekt reaguje

na poptávku G20 a staví na dřívějších aktivitách OECD v oblasti převodních cen a potírání agresivního daňového plánování. V rámci horizontálního projektu New Sources of Growth/Knowledge-based Capital se Výbor pro fiskální politiku začal věnovat nastavení daňových pobídek pro výzkum a vývoj. Loňský ročník vlajkové publikace Taxing Wages přinesl zjištění, že daňové zatížení práce (vč. odvodů na sociální pojištění) v zemích OECD nadále roste.

18

Daňové zatížení práce v r. 2011 jako % celkových nákladů práce

Zdroj: OECD Taxing Wages 2011

V listopadu 2012 se konalo první Globální fórum o DPH. Kromě obecných otázek projednali účastníci také mezinárodní směrnice o DPH připravované OECD. Návrh směrnic, které řeší uplatňování DPH v přeshraničním obchodě (zejména u služeb), a mají zabránit jak dvojímu zdanění, tak především dvojímu nezdanění, byl v minulém roce dokončen a v dohledné době bude předložen k veřejné konzultaci.

Dialog z Osla o daních a kriminalitě pokračoval na druhém mezinárodním fóru v červnu v Římě. OECD u té příležitosti vydala katalog hlavních nástrojů mezinárodní spolupráce v potírání daňových zločinů.

Světové fórum o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely se v loňském roce rozrostlo ze 105 na 117 členů a pokračovalo v procesu hodnocení (peer review) regulace a praxe zajišťování a výměny daňových informací v jednotlivých členských zemích. Česká republika prošla první fází hodnocení zaměřenou na regulatorní rámec a výsledná zpráva byla publikována v dubnu 2012. ČR v ní mj. sklidila kritiku za akcie na majitele a doporučení nastavit mechanismy, které umožní kompetentním orgánům vždy identifikovat vlastníka akcií. Letos začne pro ČR druhá fáze hodnocení zaměřená na praktickou aplikaci právního rámce a mezinárodních standardů.

V říjnu 2012 se ČR připojila k Mnohostranné dohodě o vzájemné administrativní pomoci v daňových záležitostech.

Podrobnosti o činnosti OECD v oblasti daní obsahuje publikace OECD’s Current Tax Agenda 2012.

Aktuální daňová agenda OECD pro rok 2012, http://www.oecd.org/ctp/OECDCurrentTaxAgenda2012.pdf Daňové centrum OECD, www.oecd.org/tax

Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz

4.3. Finanční trhy

Výbor pro finanční trhy a kulatý stůl se zástupci soukromého sektoru (velkých finančních institucí) se v r. 2012 věnovaly mj. otázkám snižování finanční páky bank včetně nástrojů ke splnění vyšších kapitálových požadavků a vývoje obchodních modelů bank s důrazem na řízení rizik. Diskuse se vedla také o oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Zatímco sekretariát OECD je

propagátorem separace, zástupci soukromého sektoru projevovali k tomuto tématu silnou averzi.

19

Dalšími tématy byly vývoj implicitních vládních garancí za závazky bank, úvěrování malých a středních podniků a financování dlouhodobých investic. Ke studiu chování institucionálních investorů (jako pojišťovny, penzijní, vzájemné či suverénní fondy), zejména pak jejich možností a ochoty financovat dlouhodobé projekty oproti maximalizaci krátkodobého zisku, byla ustavena Joint Task Force on Institutional Investors6.

Studie OECD k aktuálním otázkám finančních trhů, včetně výše zmíněných, jsou soustředěny v pravidelné pololetní publikaci Financial Market Trends. Vývoj na trhu státních dluhopisů sleduje Sovereign Borrowing Outlook 2012.

Důležitými prioritami OECD zůstávají finanční vzdělávání a ochrana spotřebitele. Principy ochrany spotřebitele na finančním trhu, již dříve posvěcené G20, byly v červenci 2012 schváleny jako doporučení Rady OECD a pracuje se na jejich praktické aplikaci. Na přelomu r. 2013/2014 budou k dispozici výsledky prvního měření finanční gramotnosti v rámci mezinárodního hodnocení znalostí 15letých studentů PISA 2012. ČR je jedním z 18 států, které se do modulu finanční gramotnosti zapojily.

Vývoj v pojišťovnictví sleduje výroční publikace Global Insurance Market Trends. Pro G20 zpracovala OECD metodologický rámec řízení a financování rizik velkých katastrof. V prosinci hostila OECD druhou mezinárodní konferenci o pojištění rizik terorismu.

V červnu vyšlo první vydání penzijního výhledu Pensions Outlook, které věnuje pozornost reformám veřejných důchodových systémů i vývoji soukromého penzijního pojištění od začátku světové krize. V r. 2012 byl zahájen projekt, který by měl zhodnotit, zda si obyvatelé zemí OECD dostatečně spoří na penzi a jakou roli v tom hraje soukromý pilíř. Pokračoval projekt na řízení rizika dlouhověkosti v penzijních plánech.

V r. 2012 začala pracovat Joint Advisory Task Force on the OECD Codes of Liberalization7, která má zkoumat, zda jsou různá opatření přijímaná státy k ovlivnění toků kapitálu v souladu s Kodexy liberalizace OECD a zda je namístě revize Kodexů.

OECD a finanční trhy, www.oecd.org/finance Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz

Česká národní banka, www.cnb.cz Globální tržní trendy v oblasti pojištění, http://www.oecd.org/insurance/GlobalInsuranceMarketTrends2012.pdf

4.4. Podnikatelské prostředí

Výbor pro správu a řízení podniků se v r. 2012 zaměřil na pravidla jmenování a voleb členů správních a dozorčích rad a provádění dohledu nad dodržováním corporate governance norem v zemích OECD. Výsledky peer review na první uvedené téma vyšly v publikaci Board Member Nomination and Election. Pracovní skupina pro státní vlastnictví a privatizační praktiky dokončila první fázi projektu na téma rovných soutěžních podmínek mezi podniky státními (resp.

s většinovým podílem státu) a soukromými. Výsledkem je zpráva Competitive Neutrality o různých aspektech problému a praktických řešeních v zemích OECD. Ve druhé etapě budou vypracovány směrnice pro soutěžní neutralitu. V květnu se v Praze uskutečnil seminář k otázkám správy vlastnických podílů státu za účasti několika členů pracovní skupiny a expertů sekretariátu OECD.

Výbor pro hospodářskou soutěž projednal v r. 2012 řadu sektorově specifických i průřezových otázek jako např. otázky konkurence v elektronických platebních systémech, problémy definice trhu či implikace behaviorální ekonomie pro konkurenční politiku. Rada OECD přijala Doporučení o potírání zakázaných dohod o ovlivňování nabídek mezi uchazeči o veřejné zakázky (bid rigging).

6 Společná skupina Výboru pro finanční trhy (CMF) a Výboru pro pojišťovnictví a soukromé penze (IPPC) 7 Společná poradní skupina Investičního výboru (IC), Výboru pro finanční trhy (CMF) a Výboru pro pojišťovnictví a soukromé penze (IPPC).

20

Pracovní skupina o podplácení v mezinárodním obchodním styku (Working Group on Bribery in International Business Transactions – WGB) nadále monitorovala plnění Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích a navazujících doporučení i vývoj konkrétních korupčních případů. V říjnu 2012 zavítala do Prahy mise OECD v rámci 3. fáze peer review plnění Úmluvy. Výslednou hodnotící zprávu projedná skupina v březnu 2013. V r. 2012 se k Úmluvě připojily Rusko a Kolumbie, zájem projevily také Peru a Lotyšsko, nebyly však shledány dostatečně připravenými po právní stránce. Publikována byla typologie o poskytování vzájemné právní pomoci během vyšetřování a stíhání případů mezinárodního podplácení schválená pracovní skupinou.

OECD a správa podniků, www.oecd.org/corporate OECD a hospodářská soutěž, www.oecd.org/competition

OECD a podplácení, www.oecd.org/corruption

4.5. Statistika

Žádná analýza OECD se neobejde bez spolehlivých a srovnatelných statistických dat a kvalitních indikátorů. Statistický direktorát i Výbor pro statistiku v r. 2012 klíčově přispěly do projektů zeleného růstu (viz kap. 3.2) a měření mezinárodního obchodu v přidané hodnotě (viz kap. 4.14), což jsou spolu s měřením blahobytu také prioritní oblasti pro

nadcházející období.

Iniciativa lepšího života (OECD Better Life Initiative), vedená statistickým direktorátem, měří kvalitu života v jedenácti dimenzích (viz níže). Záměrem je pravidelné hodnocení blahobytu v zemích OECD na základě stanovených indikátorů a sledování socio-ekonomických trendů. Analytická zpráva How’s Life, která poprvé vyšla na podzim 2011, bude aktualizována s dvouletou periodicitou, příští vydání je plánováno na podzim 2013. V uplynulém roce OECD pracovala na dalším zlepšení statistických dat, v přípravě jsou směrnice (guidelines) k měření subjektivního blahobytu pro národní statistické úřady, pokračují práce na mikrostatistice příjmů, spotřeby a bohatství domácností a zahrnutí dat o nerovnostech do národních účtů.

Vlajkovým produktem je „index lepšího života“ (www.oecdbetterlifeindex.org), interaktivní webový nástroj, kde každý může přiřadit jednotlivým dimenzím váhy dle vlastního hodnotového žebříčku. Aplikace vrátí pořadí zemí OECD při daném mixu preferencí – uživatel tak zjistí, v jaké zemi OECD by se mu žilo nejlépe a kde naopak nejhůře. OECD zároveň získává zpětnou vazbu o preferencích lidí v různých koutech světa. V r. 2012 byl index obohacen o další indikátory, data z Brazílie a Ruska a nově ukazuje rozdíly mezi muži a ženami v jednotlivých dimenzích.

Zdroj: OECD Better Life Index

OECD a statistika, www.oecd.org/statistics

21

4.6. Udržitelný rozvoj

Rok 2012 byl důležitým mezníkem pro aktivity OECD, týkající se udržitelného rozvoje. Poté, co k 31. prosinci 2011 vypršel mandát Výročního zasedání expertů pro udržitelný rozvoj (AMSDE), ustavila Rada OECD Fórum pro zelený růst a udržitelný rozvoj (GG-SDF). Nový institucionální nástroj má napomoci účinnější průřezové spolupráci a sdílení zkušeností odborných výborů a direktorátů OECD v řešení problémů implementace konceptu „zeleného růstu“

jako praktické cesty k udržitelnému rozvoji. První z GG-SDF, který úspěšně proběhl 23. listopadu 2012 k tématu udržitelného využívání přírodních zdrojů, plně potvrdil užitečnost změny, k níž mj. vedlo víceleté úsilí ČR o lepší organizaci práce OECD v oblasti udržitelného rozvoje.

Kromě přípravy GG-SDF věnovala OECD značné úsilí přípravě účasti na Konferenci OSN k udržitelnému rozvoji „Rio+20“ (20. – 22. června 2012, Rio de Janeiro), kde představila Výhled životního prostředí do roku 2050 a Strategii zeleného růstu, doplněnou brožurou o inklusivním „zeleném růstu“. Přes dílčí úspěchy bylo celkové vyznění participace OECD zklamáním – ukázalo se, že navzdory stále intenzivnější komunikaci s klíčovými partnery (zejména s Brazílií a Čínou) a rozvojovými zeměmi je „zelený růst“ nadále kritizován kvůli nedostatečné pozornosti věnované boji proti chudobě a spojován s obavami ze „zeleného protekcionismu“. V nadcházejícím období hodlá OECD přispět k naplňování závěrů konference „Rio+20“ hlavně prací v oblasti financování „zeleného růstu“, rozvojem indikátorů „zeleného rozvoje“, Indexu lepšího života (Better Life Index) a ekonomických nástrojů podporujících udržitelnou výrobu a spotřebu.

Ani ustavením GG-SDF se nepodařilo překlenout pokračující nedostatek koordinace mezi aktivitami OECD a činností ministerského Kulatého stolu k udržitelnému rozvoji (RTSD), jemuž předsedá ředitel Direktorátu OECD pro životní prostředí S. Upton. V roce 2012 proběhla dvě zasedání RTSD:

na téma Zelený růst a budoucnost letecké dopravy, Paříž, 23. – 24. ledna,

na téma zapojení byznysu do úsilí o zlepšení stavu ekosystémů a o zachování biodiverzity v kontextu 11. zasedání stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CDB), Hajdarábád, Indie, 16. října.

Výhled životního prostředí do roku 2050, http://www.oecd.org/environment/indicators-modelling-outlooks/oecdenvironmentaloutlookto2050theconsequencesofinaction.htm

OECD a udržitelný rozvoj, www.oecd.org/sustainabledevelopment OECD a konference „Rio+20“, www.oecd.org/rio+20

Kulatý stůl k udržitelnému rozvoji, http://www.oecd.org/sd-roundtable

4.7. Životní prostředí

Strategii životního prostředí v OECD vystřídala Strategie zeleného růstu.

V roce 2012 se delegáti Výboru pro politiku životního prostředí (EPOC)‚ a jeho pracovních skupin důkladněji než dříve ohlédli do minulosti. V rámci přípravy na ministerské zasedání EPOC (viz kap. 2. 4.) vyhodnotili výsledky implementace Environmentální strategie OECD pro 1. dekádu 21. století (OECD Environmental Strategy for the First Decade of the 21st Century); ukázalo se, že cíle stanovené před 11 lety jsou stále relevantní, nicméně řada zásadních změn

v globálním ekonomicko-sociálním kontextu a nutnost zapojit do řešení environmentálních problémů další resorty a partnery vedla delegáty k rozhodnutí Strategii neaktualizovat, ale soustředit se na realizaci konceptu „zeleného růstu“. Hloubkové hodnocení absolvoval i samotný EPOC, který čeká zásadní inovace pracovních metod.

Mnohem významnější byl pohled do budoucnosti. V březnu r. 2012 byl zveřejněn Výhled životního prostředí do roku 2050 (OECD Environmental Outlook to 2050), který na základě modelových projekcí nastínil budoucí vývoj v oblasti změny klimatu, biodiverzity, vody a vlivů znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. S přihlédnutím k demografickým a ekonomickým trendům také ukázal „cenu nečinnosti“: odhad dopadů, budou-li pokračovat stávající vzory výroby a spotřeby a nedohodnou-li se země na přijetí zásadních opatření k řešení globálních environmentálních hrozeb. Publikace byla jedním z hlavních příspěvků OECD

22

pro konferenci OECD k udržitelnému rozvoji „Rio+20“ (viz kap. 4.6) a zařadila se mezi zásadní podklady pro přípravu programu práce OECD pro léta 2013–14, a to nejen v oblasti životního prostředí.

Projekce předčasných úmrtí v důsledku znečištění životního prostředí 2010 - 2050

Zdroj: OECD Environmental Outlook Baseline; output from IMAGE

Aktivity OECD zaměřené na management využívání vodních zdrojů, resp. na politickou ekonomii vodohospodářských reforem, vyvrcholily v souvislosti se 6. Světovým vodním fórem (6th World Water Forum, Marseille, 12. – 17. března 2012) vydáním publikací Meeting the Water Reform Challenge a Water Quality and Agriculture: Meeting the Policy Challenge. Poněkud ve stínu zůstaly aktivity věnované tématům změny klimatu, např. Globální fórum OECD k novým tržním mechanismům Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a ke sledování finančních toků v oblasti změny klimatu (Paříž, 19. – 20. března 2012), vydání publikace OECD Studies on Environmental Innovation: Energy and Climate Policy a pokračování analýz možných dopadů odstranění dotací pro fosilní paliva.

V návaznosti na doporučení z hloubkového hodnocení se EPOC i jeho pracovní orgány mnohem více otevírají spolupráci s nečlenskými zeměmi a se sociálními partnery. Inovace vstoupila i do mimořádně obtížných přístupových jednání s Ruskou federací, kdy se experti členských zemí mohli v říjnu 2012 zúčastnit hodnotící mise sekretariátu v RF. Do partnerské spolupráce aktivně vstoupila také Česká republika: ve spolupráci Ministerstva zemědělství s OECD a s finančním příspěvkem MZV proběhla ve dnech 3. – 7. dubna 2012 studijní návštěva moldavských expertů v ČR, zaměřená na přenos národních a municipálních zkušeností z vodohospodářských reforem a organizovaná v rámci pracovního programu Task Force for Environmental Action Programme in Central and Eastern Europe.

OECD a životní prostředí, www.oecd.org/environment OECD a změna klimatu, www.oecd.org/env/cc

OECD a voda, www.oecd.org/water, resp. www.oecd.org/agriculture/water OECD a biodiverzita, www.oecd.org/env/biodiversity

OECD a G 20: odstranění dotací fosilních paliv, www.oecd.org/g20/fossilfuelsubsidies Vyhodnocení Environmentální strategie OECD, http://www.oecd.org/env/50032165.pdf

Výhled životního prostředí do r. 2050, www.oecd.org/environment/outlookto2050

23

4.8. Zemědělství a rybářství

4.8.1. Zemědělství

Zvýšení produktivity zemědělství = vyšší liberalizace trhu, více ekonomických nástrojů a vědy, méně ztrát a plýtvání.

K tradičním výstupům OECD v roce 2012 náležel přehled vývoje světových trhů se zemědělskými komoditami, zpracovaný v úzké spolupráci se Světovou organizací pro zemědělství a výživu (FAO): Zemědělský výhled

OECD/FAO pro léta 2012-2021 (OECD-FAO Agricultural Outlook 2012). Přehled dokládá naléhavou potřebu zvýšit produktivitu zemědělství (až o 60% do roku 2050), což vyžaduje nejen zvýšit uplatnění vědy a výzkumu, ale také snížit ztráty v zemědělské produkci a zamezit plýtvání s potravinami. Významný byl též přehled Monitoring a hodnocení politik členských zemí OECD (Agricultural Policy Monitoring and Evaluation 2012 - OECD Countries), mimo jiné potvrzující klesající trend zemědělských dotací, což však dle OECD souvisí více s vysokými cenami zemědělských komodit na světových trzích než s reformami zemědělských politik.

Dlouhodobý vývoj dotací 1986 - 2011

Zdroj: OECD, PSE/CSE database, 2012 (Producers Support Estimates, Consumer Subsidy Equivalent)

Nadále rostl podíl prací, jimiž Zemědělský výbor se svými pracovními skupinami přispíval k řešení horizontálních programů (viz kap. 3). Pro uskupení zemí G20 OECD zpracovala podrobnou analýzu politik a nástrojů ke zvýšení produktivity zemědělství a studii Sustainable Agricultural Productivity Growth and Bridging the Gap for Small Family Farms. Vyšší pozornost globálním problémům a zemím mimo OECD se projevila také v „kmenových aktivitách“ – v monitoringu zemědělských politik (přehled zemědělské politiky Indonésie), v analýze regionálních obchodních dohod a netarifních opatření, uplatňovaných v obchodu se zemědělskými komoditami, i v modelování dopadů politik adaptace na změnu klimatu.

24

Odhad zemědělských podpor, 1995-97 a 2009-11

Zdroj: OECD, PSE/CSE database, 2012 (Producers Support Estimates, Consumer Subsidy Equivalent)

OECD a zemědělství, www.oecd.org/agriculture Zemědělský výhled OECD-FAO, www.agri-outlook.org

Monitoring a hodnocení zemědělských politik členských zemí OECD, http://www.oecd.org/agriculture/agriculturalpolicymonitoringandevaluation2012oecdcountries.htm

Globální fórum OECD o zemědělství, www.oecd.org/agriculture/globalforum

4.8.2. Rybářství

Výsledky národních přehledů rybářských politik členských zemí OECD a klíčových partnerů (Brazílie, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika) byly v r. 2012 vydány a analyzovány v publikaci Přehled rybářství 2011: Politiky a souhrny statistik (OECD Review of Fisheries 2011: Policies and Summary Statistics). Obdobně jako Zemědělský výhled OECD/FAO pro léta 2012-2021 (OECD-FAO Agricultural Outlook 2012), který se už podruhé věnoval projekcím v oblasti rybářství, dokládá vysoký

potenciál rybolovu a akvakultury pro zajištění potravinové bezpečnosti. Hlavní cestou ke zvýšení produktivity rybářství má být podle OECD „zelený růst“: efektivní využívání energie, hospodárné zpracování ryb, respektování ekologických limitů při rybolovu. Největší možnosti dalšího růstu OECD vidí v environmentálně šetrném chovu mořských i sladkovodních ryb. Klíčem k realizaci politických doporučení a ke změně rybářství z málo efektivního a často ztrátového odvětví v ekonomicky prosperující obor má být zásadní přestavba ekonomických a institucionálních aspektů – principy, návody a klíčové faktory pro navrhování a realizaci reforem, formulované na základě rozboru zkušeností členských zemí OECD, byly shrnuty v publikaci Rebuilding Fisheries: The Way Forward.

Součástí aktivit, zaměřených na reformy rybářství, byla příprava Doporučení Rady OECD k principům a návodům pro navrhování a implementaci plánů k přestavbě rybářství (Recommendation of the Council on Principles and Guidelines for the Design and Implementation of Plans for Rebuilding Fisheries), který Rada přijala 16. dubna 2012.

OECD a rybářství, www.oecd.org/fisheries Publikace OECD Rebuilding Fisheries: The Way Forward,

http://www.oecd.org/tad/fisheries/rebuildingfisheriesthewayforward.htm

25

4.9. Zaměstnanost, práce a sociální věci, migrace

Východisko z krize zaměstnanosti = pružnější trh práce, celoživotní rozvoj dovedností žádaných zaměstnavateli.

Ani rok 2012 nepřinesl pozitivní obrat v pokračující krizi zaměstnanosti. Jak OECD konstatovala ve 30. edici Výhledu zaměstnanosti (OECD Employment Outlook 2012), ukazují se předchozí projekce jako „příliš optimistické“. Vážnost krize je doložena nejen vysokým počtem lidí bez práce (v zemích OECD 47 mil. osob), ale především nárůstem strukturální dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých. Současně byl indikován další, poměrně značný růst příjmových

nerovností. OECD se soustředila na možnosti oživení trhu práce a zvýšení jeho odolnosti (např. reformy politiky zaměstnanosti, uvolnění trhu práce – analýza ochrany zaměstnanců, nástroje k podpoře vzniku „zelených“ pracovních míst, resp. k rozvoji dovedností žádaných na trhu práce – viz kap. 3). Pro jednání ministrů práce zemí G20 připravila OECD studie a doporučení, zaměřující se hlavně na zvýšení zaměstnanosti mladých lidí, „zelená“ pracovní místa a zlepšení kvality práce.

Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti

Zdroj: OECD Employment Outlook 2012

Dalším problémem, kterému čelí zvláště členské země OECD, je stárnutí populace. OECD pokračovala v analýzách, zaměřených na aktivizaci nevyužitého lidského kapitálu: pracovní uplatnění žen (genderová iniciativa - viz kap. 3.2.), starších pracovníků, osob s mentálními poruchami, imigrantů. Na úzký vztah migrace a situace na trhu práce upozornil např. Výhled mezinárodní migrace 2012 – OECD International Migration Outlook 2012, resp. publikace o integraci imigrantů a jejich rodin Settling In.

OECD a zaměstnanost, www.oecd.org/els/employment OECD a sociální politika, www.oecd.org/els/social

OECD a rodinná politika, www.oecd.org/els/familiesandchildren OECD a rovnoprávné postavení mužů a žen, www.oecd.org/gender

OECD a penze, www.oecd.org/els/social/pensions OECD a migrace, www.oecd.org/els/migration

OECD pro G20 v oblasti zaměstnanosti, http://www.oecd.org/employment/employmentpoliciesanddata/g20labourandemploymentministerialmexico17-

18may2012.htm

26

4.10. Vzdělávání

Politika a ekonomika vzdělávání zastává v práci OECD rok od roku významnější roli; je-li lidský kapitál považován za důležitý zdroj růstu, pak vzdělávání a rozvoj dovedností označuje OECD za nezbytnou podmínku jeho efektivního uplatnění. Dlouhodobý trend růstu vzdělání a investic do vzdělání, ale i význam vzdělání pro překonání dopadů ekonomické krize a krize zaměstnanosti dokládá také vlajková publikace OECD Education at a Glance 2012.

Procento zaměstnaných ve věku od 25 do 64 let, podle stupně vzdělání

Zdroj: Education at a Glance 2012

Do závěrečné etapy postoupil pětiletý program mezinárodního hodnocení kompetencí dospělých (PIAAC); zveřejnění souhrnné zprávy se očekává v říjnu 2013. V programu mezinárodního hodnocení kompetencí patnáctiletých studentů (PISA 2012), jehož výsledky budou představeny v prosinci 2013, byl dokončen sběr dat; v jeho rámci byla poprvé zjišťována finanční gramotnost. Ve srovnání s minulostí klade OECD mnohem vyšší důraz na:

výchovu a vzdělávání v raném dětství (příručka Starting Strong III: A Quality Toolbox for Early Childhood Education and Care),

obnovu učňovského školství (projekt Skills Beyond School – vydání souhrnného přehledu Post-Secondary Vocational Education and Training: Pathways and Partnerships).

V roce 2012 byly zveřejněny závěry projektu Equity and Quality in Education: Supporting Disadvantaged Students and Schools a národní studie analyzující metody hodnocení studentů, učitelů a škol (OECD Review of Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes in Education). V obou případech byly v ČR k výsledkům studií uspořádány odborné semináře za účasti expertů z OECD (viz kap. 7.1.).

Novým výzvám se kromě obsahu práce přizpůsobila i struktura Direktorátu pro vzdělávání, která doznala značného zjednodušení; zvýšila se tak efektivnost informačních toků (včetně přístupů k databázím)

27

a usnadnila koordinace průřezových projektů. Zlepšila se komunikační strategie mířící na širokou veřejnost: aktualizace informačních materiálů, vstup OECD do sociálních sítí, vydávání elektronického čtvrtletníku OECD Education Quarterly Newsletter aj. Posílení pozice vzdělávání v OECD má však i svou méně příznivou stránku: rozšiřování spektra činností a s tím spojené vyšší finanční nároky, zejména další požadavky na poskytování dobrovolných příspěvků. V nejednom případě tato strategie sekretariátu naráží na omezené rozpočtové možnosti členských zemí a má za následek nižší účast v projektech.

OECD a vzdělávání, www.oecd.org/education Centrum OECD pro inovace a výzkum ve vzdělávání (CERI), www.oecd.org/edu/ceri Přehled vzdělávání 2012 (Education at a Glance 2012), www.oecd.org/edu/eag2012

Čtvrtletník OECD ke vzdělávání, www.oecd.org/education/newsletter

4.11. Zdravotnictví

Dopady ekonomické krize a fiskální konsolidace zvyšují tlak na finanční udržitelnost zdravotnictví.

Hlavní publikace OECD v oblasti zdravotnictví Health at a Glance byla v roce 2012 vydána ve dvou dílech – první se zaměřil na Evropu, druhý na Asii a Pacifik. Evropská data dokládají výrazné zlepšení zdravotního stavu populace, ale i změnu rizikových faktorů, ohrožujících zdraví – hlavním rizikem se stává obezita. Ačkoliv se ve většině evropských zemí zlepšily podmínky pro zdravotní péči, hospodářská krize měla za následek první snížení veřejných výdajů na zdravotnictví od r. 2000.

Průměrný meziroční nárůst veřejných výdajů na zdravotnictví

Zdroj: OECD Health Data 2012; Eurostat Statistics Database; WHO Global Health Expenditure Database

Dříve velmi specifická a poměrně uzavřená část aktivit OECD se postupně zapojuje do horizontálních projektů – Zdravotní výbor a jeho pracovní skupiny řeší např. společně s Výborem pro zaměstnanost, práci a sociální věci otázky provázanosti zdravotních a sociálních služeb v projektu Integrated Service Delivery a možnosti zapojení osob s mentálními poruchami na trh práce v projektu Mental Health and

28

Work, se Zemědělským výborem (COAG) a Pracovní skupinou pro zemědělské politiky a trhy (APM) zdravotní a výživové aspekty potravních řetězců (Food Chain Analysis Network), s Výborem pro politiku územního rozvoje (TDPC) problematiku přístupnosti veřejných nemocnic. Těžiště práce však zůstává v tradičních oblastech: přehledy národních zdravotních systémů (v r. 2012 přehled Ruské federace) a kvality zdravotní péče (v r. 2012 přehled Koreje a Izraele), zdravotnická statistika (databáze OECD Health Data, zdravotní účty, indikátory kvality zdravotní péče), politická ekonomie reforem a finanční udržitelnost zdravotnictví. Pozornost je věnována také ekonomice zdravotní prevence, rozvoji a migraci pracovních sil ve zdravotnictví, dostupnosti a rychlosti zdravotní péče.

OECD a zdravotnictví, www.oecd.org/health Databáze OECD Health Data, www.oecd.org/health/healthdata

Přehled Health at a Glance 2012 – Europe, www.oecd.org/health/healthataglance/europe Přehled Health at a Glance 2012 – Asia and Pacific, www.oecd.org/health/healthataglance/asia

4.12. Informační a komunikační technologie

ICT má potenciál ke zvýšení podílu inovací značným zrychlením šíření informací, „smazáním“ geografických vzdáleností a zlepšováním efektivity komunikace. Možnost inovace se zvyšuje s využitím ICT technologií. Platí to jak pro průmyslový sektor, tak pro sektor služeb a vztahuje se na více druhů inovace. Jak ukazují mnohé studie, investice do ICT také příznivě ovlivňují růst HDP.

4.12.1. Výbor pro informační technologie (ICCP)

V únoru 2012 schválila Rada OECD dvě doporučení Výboru pro informační, počítačovou a komunikační politiku (ICCP): Doporučení Rady o mezinárodních mobilních roamingových službách a Doporučení Rady o ochraně dětí online.

Výbor věnoval pozornost také přístupovému procesu Ruské federace do OECD. Přezkum, který je prováděn na základě Soulské deklarace, ukazuje, že RF je méně rozvinutá než řada států OECD, nicméně v oblasti internetu zaznamenala v posledních letech dynamický rozvoj. V závěru roku byla vytvořena dobrovolná korespondenční skupina, do které se ČR (zastoupená MPaO ) zapojila. Cílem této skupiny je spolupráce se sekretariátem ITU a napomáhání výboru v rámci přístupového procesu RF do OECD.

4.12.2. Pracovní skupina pro indikátory informační společnosti (WPIIS)

Skupina WPIIS (Working Party on Indicators for the Information Society) vyvíjí statistické ukazatele, standardy a definice k mezinárodně srovnatelnému měření informační společnosti a přispívá prostřednictvím shromažďování mezinárodně srovnatelných údajů ke kvantitativním analýzám pro potřeby Výboru ICCP a jednotlivých členských států.

Pracovní skupina se v r. 2012 zaměřila na zlepšování statistických systémů pro měření změn v oblasti přístupu k internetu a jeho využívání ze strany občanů, podniků a institucí. Mezi její hlavní výstupy v roce 2012 patřily: publikace Internet Economy Outlook 2012, a projekt ICT-NET, jehož cílem bylo zajistit koordinaci výzkumu ekonomických přínosů informačních a komunikačních technologií prostřednictvím statistických a ekonometrických postupů.

Hlavním výstupem semináře k měření vysokorychlostního internetu a internetové ekonomiky (OECD Workshop on revising the metrics for measuring broadband and the Internet economy) bylo dosažení pokroku při identifikaci vhodných ukazatelů pro měření vysokorychlostního internetu a internetové ekonomiky, které by byly dále rozpracovány v rámci jednotlivých pracovních skupin ICCP (WPIIS, WPIE, WPCISP). ČSÚ připravil pro tento seminář anglickou verzi svých dvou stěžejních souhrnných publikací za oblast měření informačních a komunikačních technologií: Informační společnost v číslech 2012 a Informační ekonomika v číslech 2011.

Výhled internetové ekonomiky 2012, http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/oecd-internet-economy-outlook-2012_9789264086463-en

29

4.12.3. Pracovní skupina pro politiku telekomunikačních infrastruktur a informačních služeb (WPCISP)

V PS pod názvem Working Party on Communication Infrastructures and Services Policy (WPCISP) se za ČR účastní jak MPO, tak ČTÚ, který poskytuje odbornou součinnost zejména v otázkách technologií, správy kmitočtového spektra, regulace trhů elektronických komunikací a poskytování údajů statistické povahy pro prováděná šetření. S ostatními skupinami spadajícími pod ICCP spolupracuje na sdílených tématech, jako jsou ekonomické a sociální aspekty přístupu k širokopásmovému internetu a bezpečnosti informačních systémů a sítí. WPCISP představuje platformu pro prezentaci a diskusi národních zkušeností a strategií v telekomunikacích. V roce 2012 byla práce WPCISP zaměřena na ekonomický a sociální vývoj řízený daty (Enabling a data-driven economy and society), posilování systémového přístupu k ekonomice internetu, s ohledem na otevřenost a kybernetickou bezpečnost (Strengthening the policy framework for the Internet economy, inc. strengthening an open Internet and cybersecurity), dále na podporu ekonomiky internetu včetně využití smart technologií ICT v různých oblastech (Fostering the Internet Economy as a platform for creativity and innovation, inc. ICTs for smarter health, for modern entrepreneurship, and for development), na přístup k rostoucím požadavkům kladeným na infrastrukturu internetu jak po stránce pevných tak bezdrátových technologií (Addressing the increasing demands on the infrastructure of the Internet, inc. fixed and wireless Internet) a také na měření ekonomiky internetu, včetně nových pohledů na ukazatele charakterizující ekonomiku internetu a posouzení vlivu internetu (Measuring the Internet economy, inc. a new perspective on Internet economy indicators and assessing the impact of the Internet). Hlavní výstupy WPCISP jsou pak uvedeny v přiložených webových odkazech níže.

Vývoj a šíření digitálního obsahu, http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/the-development-and-diffusion-of-digital-content_5k8x6kv51z0n-en

Dokument Universal Service Policies in the Context of National Broadband Plans, http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/universal-service-policies-in-the-context-of-national-broadband-plans_5k94gz19flq4-en

Pevné a mobilní sítě: substituce, komplementace a konvergence, http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/fixed-and-mobile-networks_5k91d4jwzg7b-en

Stavební kameny chytrých sítí, http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/building-blocks-for-smart-networks_5k4dkhvnzv35-en

4.12.4. Pracovní skupina benchmarking informačních technologií ve zdravotnictví

Cílem pracovní skupiny Benchmarking informačních technologií ve zdravotnictví (Benchmarking Adoption and Use of Information and Communication Technologies in the Health Sector) je vytvořit modelové šetření, které by zachytilo stupeň adaptace a využívání informačních technologií ve zdravotnictví. Skupina si klade za cíl zmapovat čtyři základní oblasti: elektronický zdravotní záznam (EHR), výměnu zdravotnických informací (HIE), osobní zdravotní záznam (PHR) a telezdravotnictví.

Na začátku roku 2012 proběhl workshop, jehož úkolem bylo rozpoznat současné způsoby měření stupně adaptace a využívání IT na národních úrovních. ČR je hodnocena velmi kladně, neboť je jedním z mála států s plně fungujícím vlastním národním šetřením s vysokou návratností (99,4 %) a plným pokrytím všech typů zdravotnických zařízení.

PS projednala návrh patnácti základních indikátorů, u nichž se zaměřila např. na definice, terminologii, velikost vzorku/pokrytí, způsob sběru dat, možnosti implementace v rámci jednotlivých zemí a vytvoření modelových otázek pro budoucí pilotní šetření.

4.12.5. Pracovní skupina pro ochranu soukromí a osobních údajů (WPISP)

Na žebříčku priorit pro činnost skupiny WPISP (Working Party on Information Security and Privacy) se i v roce 2012 držela tři témata: revize pravidel OECD pro ochranu soukromí a mezinárodní toky osobních dat, ekonomika osobních dat a zkvalitnění indikátorů pro tvorbu politiky v oblasti informační bezpečnosti a soukromí. Unikátní činností WPISP je výzkum ekonomické hodnoty osobních údajů. Souhrnná zpráva konstatuje, že z osobních dat se stala důležitá hospodářská komodita.

4.12.6. Národní experti k ukazatelům vědy a technologií (NESTI)

Pracovní skupina národních expertů pro ukazatele vědy a technologií (NESTI – National Experts on Science and Technology) rozvíjí ukazatele, projekty, šetření a metodiky v oblasti statistik vědy, technologií

30

a inovací s cílem dosáhnout jejich mezinárodní srovnatelnosti. Cílem NESTI je lépe statisticky podchytit finanční a lidské zdroje dostupné za tuto oblast v jednotlivých zemích OECD. Výsledky této práce by se měly stát základem pro nové návrhy doporučení v měření výzkumu a vývoje v podnikatelském, vládním a vysokoškolském sektoru, jež by umožnily lepší harmonizaci a srovnatelnost údajů v této oblasti (revize Frascati manuálu). Frascati manuál je hlavní výstup této PS pro standardizaci ukazatelů výzkumu a vývoje na mezinárodní úrovni. ČSÚ se aktivně zapojil do těchto prací.

V roce 2012 byly shromážděny z členských zemí OECD experimentální údaje o přímé i nepřímé státní podpoře vědy a výzkumu (VaV). Cílem tohoto projektu je vývoj nových ukazatelů o podpoře VaV z veřejných zdrojů a jejich pravidelné shromažďování. Byl například navržen ukazatel mapující kvantitativní odhady daňových pobídek pro VaV. ČSÚ se aktivně zapojil do sběru těchto ukazatelů. Mezi hlavní výstupy OECD s podílem NESTI patřily publikace OECD Science, Technology and Industry Outlook 2012, a Main Science and Technology Indicators – MSTI. (Pozn. ČR je jednou z mála zemí OECD, která poskytuje údaje pro všechny sledované ukazatele v této publikaci).

Hrubý domácí výdaj na výzkum a vývoj jako procento v HDP

Zdroj: Main Science and Technology Indicators – MSTI

Výhled OECD pro rok 2012 v oblasti vědy, technologie a průmyslu, http://www.oecd.org/sti/oecdsciencetechnologyandindustryoutlook.htm

Hlavní vědecké a technologické indikátory – MSTI, http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/main-science-and-technology-indicators_16097327

4.13. Řízení veřejné správy a regulatorní reforma

4.13.1. Výbor pro veřejnou správu (PGC)

Výbor pro veřejnou správu (Public Governance Committee, PGC), jehož gestorem je v ČR odbor veřejné správy a eGovernmentu MV, zasedal v roce 2012 dvakrát. Dubnové zasedání se zaměřilo na porovnání způsobů, jakými se členské státy OECD vyrovnaly s hospodářskými a společenskými výzvami, vyvolanými ekonomickou a finanční krizí. Cílem setkání byla výměna zkušeností při budování optimalizované, efektivní a úspornější veřejné správy. Listopadové zasedání PGC se věnovalo zejména otevřenému vládnutí a zvýšené transparentnosti veřejných procesů. V návaznosti na toto zasedání pak proběhlo Globální fórum veřejné správy pod názvem Lepší správa pro inkluzívní růst.

31

4.13.2. Výbor pro regulatorní politiky (RPC)

Výbor pro regulatorní politiku (Regulatory Policy Committee, RPC) zasedal v dubnu a následně v listopadu 2012. Výbor schválil Doporučení rady pro regulatorní politiku a řízení (Recommendation of the Council on Regulatory Policy and Governance).

RPC také zasedal společně s Výborem pro veřejnou správu. Tématem prvního zasedání byly protikorupční aktivity, zejm. horizontální iniciativa za čistší ekonomiku a státní správu s názvem CleanGovBiz.

Dalším tématem je Projekt na vytvoření společné metodiky pro měření nákladů regulace, který je nyní připravován v rámci OECD na základě iniciativy německé Nationaler Normenkontrollrat. Svou připravenost účastnit se projektu a finančně ho podpořit dobrovolným příspěvkem pro OECD, který by garantoval účast v řídící skupině projektu v průběhu jeho realizace (do konce r. 2013) již potvrdily SRN, Velká Británie a Nizozemsko a nově také ČR.

4.13.3. Konference na téma Problematika hodnocení dopadů regulace (RIA) v ČR a dalších státech OECD

Hodnocení dopadů regulace je systémový přístup ke kritickému hodnocení pozitivních a negativních dopadů navrhovaných a stávajících předpisů a neregulačních alternativ. RIA (Regulatory Impact Assessment) je často využívaným instrumentem v zemích OECD a zahrnuje celou řadu metod. Zkušenost v zemích OECD ukazuje, že vhodně aplikovaný RIA instrument může zlepšit efektivitu vlád a může pomoci řešit otázky konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti. Používá se ke zlepšení kvality politického a správního rozhodování.

Na počátku června 2012 byla Úřadem vlády ČR, OECD a Univerzitou Karlovou v Praze uspořádána společná konference s podtitulem Problematika hodnocení dopadů regulace (RIA) v ČR a dalších státech OECD. Cílem bylo zejména prezentovat nový přístup k procesu provádění hodnocení dopadů regulace v České republice a jeho srovnání s postupy uplatňovanými ve vybraných zemích OECD. Mezi vystupujícími byli předseda Komise RIA M. Mejstřík., P. Telička a řada zahraničních hostů z partnerských dohledových orgánů z Nizozemska, SRN, Švédska a Velké Británie a dále zástupce Evropské komise. Závěrečné shrnutí provedl D. Trnka, analytik OECD.

4.13.4. Výbor pro vědeckou a technologickou politiku (CSTP)

Rada přijala doporučení v oblasti bioproduktů a Výbor rozpracoval strategii „chytré specializace“.

Výbor pro vědeckou a technologickou politiku (Committee for Scientific and Technology Policy, CSTP) projednával nejen pokračující aktivity z roku 2011, ale byly rovněž přijaty nové iniciativy s ohledem na aktuální potřeby členských států. Rada OECD v roce 2012 na návrh CSTP přijala instrument Doporučení Rady v oblasti udržitelnosti bioproduktů (Recommendation of the Council on Assessing the Sustainability of Bio-Based Products).

Pracovní skupina TIP (WP on Technology and Innovation Policy) připravila publikaci Science, Technology and Industry Outlook 2012 (STI Outlook 2012). V rámci dalšího projektu OECD Innovation Policy Platform (IPP), který je webovou aplikací s cílem informovat o inovacích, jejich charakteristikách a politikách v různých oblastech, je pak publikace prezentována jako „STI e-Outlook“.

Úspěšný projekt CSTP/TIP se týkal strategie Smart Specialisation. (“chytrá specializace” je proces podnikatelského objevování a identifikace přínosů, které pro region může mít specializace na určitou oblast vědy a technologií). Projekt OECD Innovation Driven-Growth in Regions: The Role of Smart Specialisation byl rozdělen na několik částí, z nichž nejpodstatnější byl nejen široký dotazníkový společný průzkum OECD/EK v oblasti řízení jak na národních, tak regionálních úrovních Smart Specialisation in Global Value Chains: Designing and Assessing Smart Specialisation Strategies: „Questionnaire on Governance: National Level, Regional Level, ale rovněž koordinace a zapojení vybraných a doporučených regionů členskými státy se zpracováním a zkušenostmi jejich dobré praxe v těchto strategiích. Do tohoto projektu se zapojilo 11 členských zemí OECD s 15 regionálními „case-studies“ včetně ČR.

Projekt CSTP/TIP Financing, Transfering and Commercialising Knowledge zdůrazňuje nové formy a trendy v oblasti komercionalizace a sdílení znalostí veřejného a soukromého sektoru. Do příkladů dobré praxe se

32

zapojilo 9 členských států včetně ČR. Případovou studií se do projektu zapojilo Inovacentrum ČVUT v Praze, které slouží jako centrála pro zprostředkování práce mezi firmami a vědeckovýzkumnými pracovníky.

Součástí aktivit CSTP/TIP jsou rovněž Country Review of Innovation Policy. V r. 2012 byly zpracovány přehledy Slovinska a Švédska a představen Review of Innovation Policy in Southeast Asia.

V rámci Pracovní skupiny pro biotechnologie (Working Party on Biotechnology, WPB) byla v roce 2012 vydána publikace Knowledge Networks and Markets in the Life Sciences.

Mezi novými iniciativami Pracovní skupiny pro nanotechnologie (Working Party on Nanotechnology, WPN) bylo dotazníkové šetření Questionnaire on the Responsible Development of Nanotechnology, do kterého se ČR již v době zahájení projektu zapojila a zpracovala podkladový materiál o stávající situaci na národní úrovni.

STI výhled 2012, http://www.oecd.org/sti/oecdsciencetechnologyandindustryoutlook.htm Publikace Knowledge Networks and Markets in the Life Sciences,

http://www.oecd.org/sti/scienceandtechnologypolicy/knowledgenetworksandmarketsinthelifesciences.htm

4.14. Obchod, spotřebitelská politika a cestovní ruch

4.14.1. Obchod

Obchodní výbor je jeden z hlavních výborů, které se podílejí na projektu analýzy Globálních hodnotových řetězců, na kterém v Sekretariátu OECD pracují tři divize. V roce 2012 práce na tomto projektu velmi rychle pokročily. Společná databáze OECD a WTO o obchodu s přidanou hodnotou měla být původně zveřejněna již koncem roku 2012, nakonec ale

proběhlo zveřejnění až v lednu 2013. Zmíněná problematika by v květnu 2013 měla být jedním z hlavních témat ministerského zasedání OECD.

Bilaterální obchodní bilance ČR v hrubé a přidané hodnotě

Zdroj: TiVA databáze OECD/WTO

Dalšími projekty, na jejichž přípravě se přímo účastnili i zástupci nečlenských zemí (zejména ze skupiny G20), bylo pokračování prací na vývoji Indexu omezení obchodu službami (Services trade restrictiveness index - STRI) – do značné míry unikátní databáze existujících regulatorních překážek v oblasti služeb, a databáze exportních omezení základních surovin. Na rozdíl od původních plánů došlo u STRI rozhodnutím Rady OECD na ministerské úrovni k urychlení prací na tomto projektu o jeden rok tak, aby

33

s jeho hlavními výsledky mohli být seznámeni ministři členských zemí OECD již na svém zasedání v roce 2014.

Novým tématem, kterým se OECD v oblasti obchodu v roce 2012 zabývala, byla problematika státních podniků a vzrůstající role, kterou hrají v globálním obchodě. Obchodní výbor se tomuto tématu hodlá v úzké součinnosti s Výborem OECD pro ochranu hospodářské soutěže věnovat do větší hloubky i v dalším roce.

Obchodní výbor uspořádal v roce 2012 jako každoročně řadu seminářů věnovaných obchodní politice a tradiční Globální fórum o obchodu, které se tentokrát zabývalo zejména problematikou obchodu službami.

Z výsledků práce orgánů podřízených Obchodnímu výboru stojí za zmínku v roce 2012 zejména ukončení poměrně náročné revize Doporučení Společných přístupů o životním prostředí a oficiálně podporovaných exportních úvěrech z roku 2007 (Recommendation of the Council on Common Approaches for Officially Supported Export Credits and Environmental and Social Due Diligence - the "Common Approaches"). Jedním z hlavních cílů revize bylo uvést tento instrument, který byl následně schválen i Radou OECD, do souladu s v roce 2011 aktualizovanou verzí Směrnic OECD pro nadnárodní podniky (OECD Guidelines for Multinational Enterprises).

OECD a obchod, www.oecd.org/trade Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, http://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/

Česká exportní banka, www.ceb.cz Exportní garanční a pojišťovací společnost, www.egap.cz

4.14.2. Investice

Kodexy liberalizace byly nově otevřeny i pro nečlenské země OECD.

Zatímco v roce 2011 bylo jednoznačně nejvýznamnějším výstupem OECD v oblasti investic přijetí aktualizované verze Směrnice OECD pro nadnárodní podniky, které proběhlo na zasedání Rady OECD na ministerské úrovni v květnu 2011, v roce 2012 OECD se členské země na půdě Investičního výboru, který je za implementaci tohoto instrumentu zodpovědný, zabývaly především tím, jak nejlépe dostát tomuto mandátu. Kromě úsilí o jeho maximální propagaci zejména prostřednictvím národních kontaktních míst, která povinně vytváří každá ze signatářských zemí, byl na půdě Investičního výboru rovněž schválen návrh

na vytvoření specializované Pracovní skupiny pro společensky odpovědné chování firem (Working Party on Responsible Business Conduct), které by tak do budoucna měly umožnit Pracovní skupině Investičního výboru se zabývat více než dosud agendě vyplývající z existence Kodexů liberalizace, jsou další z klíčových instrumentů OECD v investiční oblasti. Ty byly až dosud otevřené jen pro signatáře z členských zemí OECD, ale v roce 2012 Rada OECD na návrh Investičního výboru odsouhlasila jejich otevření i pro nečlenské země.

Jako v předchozích letech probíhal i přezkum investičních politik některých nečlenských zemí OECD, tentokrát konkrétně Zambie, Tuniska a Malajsie, což je jednou z podmínek k tomu, aby tyto země, v případě svého zájmu, mohly přistoupit k Deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích.

V rámci přístupového procesu Ruska do OECD byla předmětem intenzivního přezkumu také investiční politika Ruska a došlo k zajímavé prezentaci ruské delegace o institutu investičního ombudsmana v této zemi.

Proběhla rovněž dvě zasedání Kulatého stolu pro volný pohyb investic, který je určen zejména k dialogu a vzájemné informovanosti o otázkách souvisejících s investicemi členů Investičního výboru se zástupci nečlenských zemí OECD. Hlavním bodem programu byla zejména problematika řešení sporu mezi státy a investory.

OECD a investice, www.oecd.org/investment Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, www.mpo.cz

Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz

34

4.14.3. Spotřebitelská politika

Zprovozněn nový portál nebezpečných výrobků.

S ohledem na rychlý globální rozvoj elektronického obchodování se OECD v posledních letech stále více zabývá ochranou spotřebitele při tomto druhu obchodování. Na práce z předchozího roku navázala tím, že se zaměřila na problematiku bezpečnosti elektronických plateb prostřednictvím počítačů a mobilních telefonů a na obchodování s produkty s digitálním obsahem. Jedním z výsledků této činnosti byla Zpráva o ochraně spotřebitele při elektronických a mobilních platbách.

V oblasti spotřebitelské politiky bylo významným počinem roku 2012 zprovoznění portálu OECD výrobků nuceně stažených z oběhu z důvodu ochrany spotřebitele (Global

Portal on Product Recals). Ten propojuje obdobné databáze EU, Kanady, Spojených států a Austrálie a je výsledkem činnosti Pracovní skupiny pro bezpečnost výrobků, která byla vytvořena jako orgán podřízený Výboru pro spotřebitelskou politiku v roce 2010.

V dubnu 2012 uspořádal Výbor pro spotřebitelskou politiku Seminář o ochraně spotřebitele při nákupu produktů s digitálním obsahem, který byl otevřený pro široký okruh zainteresovaných odborníků ze členských i nečlenských zemí OECD.

OECD a spotřebitelská politika, http://www.oecd.org/sti/consumerpolicy/ Spotřebitelská politika na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, http://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/

4.14.4. Cestovní ruch

Ekonomickým a dalším aspektům cestovního ruchu se v OECD věnuje hlavně Výbor pro cestovní ruch, který v roce 2012 připravil publikaci o trendech a politikách v oblasti cestovního ruchu OECD Tourism Trends and Policies 2012, která byla následně zveřejněna v srpnu. Jde o nejvýznamnější publikaci OECD v oblasti cestovního ruchu, která je připravována každé dva roky.

Dále se Výbor pro cestovní ruch za účasti výkonného ředitele Mezinárodní organizace cestovního ruchu OSN F. Pierreta zabýval problematikou mezinárodního obchodu službami cestovního ruchu, což je jedno z témat

o kterých vyjednávají i negociátoři v rámci probíhajícího kola mnohostranných obchodních jednání v rámci Světové obchodní organizace.

Velmi prakticky orientovaným projektem činnosti výboru byly jeho práce na vytváření metodiky analýzy a hodnocení konkurenceschopnosti jednotlivých turistických destinací.

Dalšími tématy z programu příslušných zasedání výboru byla problematika udržitelného cestovního ruchu, role zelených inovací v cestovním ruchu a již tradičně se výbor zabýval i problematikou vzdělávání a zvyšování konkurenceschopnosti pracovníků v cestovním ruchu.

Ve spolupráci s EUROSTATem a příslušnými vládními orgány Islandu uspořádalo OECD v listopadu 2012 v Rejkjavíku 11. Globální fórum o statistice cestovního ruchu.

Centrum pro podnikání, malé a střední podniky a pro místní rozvoj, www.oecd.org/cfe Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch

4.15. Teritoriální a místní rozvoj

Teritoriálním rozvojem se v OECD zabývá Výbor pro politiku územního rozvoje, který zastřešuje tři expertní pracovní skupiny zaměřené na územní politiku měst, územní politiku venkovských oblastí a indikátory pro tvorbu politiky územního rozvoje.

Akcí na nejvyšší úrovni, kterou OECD uskutečnila v oblasti teritoriálního

35

rozvoje, byl Kulatý stůl starostů velkých měst a ministrů na téma "Mobilizace investic pro trvale udržitelný rozvoj měst, vytváření pracovních příležitostí a odolný růst" v Chicagu, kde ČR zastupoval ministr životního prostředí T. Chalupa.

Dále bylo v rámci činnosti výboru a jeho pracovních skupin zpracováno několik teritoriálních přehledů, konkrétně Kazachstánu a Chile, regionu Skåne ve Švédsku, přístavních měst Marseille ve Francii a Mersinu v Turecku. V souvislosti s výše zmíněnou akcí starostů a ministrů by zveřejněn i regionální přehled městského regionu Chicaga v USA, který byl připraven na sklonku předchozího roku. Na regionální inovace se pak zaměřily teritoriální přehledy středního a jižního Dánska a Valonska v Belgii. Tyto publikace jsou z pochopitelných důvodů největším přínosem pro hodnocené státy, regiony či městské aglomerace, které se zpravidla významným způsobem podílejí na nákladech spojených s jejich přípravou, ale mohou být zajímavou inspirací i pro oblasti velmi vzdálené.

V březnu se OECD zapojila velmi konkrétně do obnovy italského regionu Abruzzo, když spolu s univerzitou v Groningenu v italském městě L’Aquila uspořádala Fórum OECD na téma Tvorba odolných regionů po přírodní katastrofě: Abruzzo 2030, které se zabývalo zejména možnostmi rozvoje této oblasti, která byla v roce 2009 postižena tragickým zemětřesením.

Významnou konferenci věnovanou regionálnímu rozvoji venkovských oblastí uspořádalo OECD v říjnu 2012 v ruském Krasnojarsku.

Dalším seminářem, který uspořádal Výbor pro politiku územního rozvoje na okraj svého prosincového zasedání pod názvem Jaká města pro další tři miliardy?, byl věnován předpokládanému vývoji velkých měst budoucnosti.

Kromě regionální dimenze ekonomického rozvoje se OECD zaměřuje i na místní rozvoj. K tomu jí slouží především Program OECD pro rozvoj místní ekonomiky a zaměstnanosti (LEED), jehož cílem je zejména přispívat k vytváření většího množství nových a kvalitnějších pracovních míst.

K naplnění tohoto cíle LEED uspořádal v roce 2012 konferenci "Innovation in skills development for SMES competitiveness" v turecké Ankaře a semináře "Does Asia need a unique model for skills development?" ve filipínské Manile, "Measuring the potential of green growth" v chilském Santiagu, "Developing tourism outside of established localities" v italském Trentu a "Skills Development for SMEs and Entrepreneuship" v dánské Kodani.

Na svých zasedáních se LEED mj. věnoval tvorbě lokální strategie zvyšování pracovních dovedností mladých lidí či indikátorům Strategie zeleného růstu OECD na lokální úrovni.

Direktorát pro veřejnou správu a územní rozvoj, www.oecd.org/gov Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, http://www.mmr.cz/Regionalni-politika

Centrum pro podnikání, malé a střední podniky a pro místní rozvoj, www.oecd.org/cfe

4.16. Průmysl

Průmyslem se OECD zabývá zejména v rámci Výboru pro průmysl, inovace a podnikání (CIIE). Ten byl v roce 2012 jedním z hlavních výborů, který se zabýval problematikou globálních hodnotových řetězců a pracemi na měření obchodu přidanou hodnotou. Dalším projektem, na kterém se výbor podílel jako jeden z většího množství orgánů OECD, byl projekt mapující nové zdroje růstu.

Významnou akcí, která s tímto projektem souvisí, bylo uspořádání Globálního fóra OECD o znalostní ekonomice v září 2012 v korejském

Soulu.

Skromnějšími, ale přesto zajímavými akcemi, bylo uspořádání dvou seminářů v pařížském sídle OECD. První se zabýval vývojem trhů pro „zelené“ automobily, tj. automobily jen minimálně zatěžující životní prostředí. Na druhém semináři byly diskutovány zkušenosti s průmyslovými politikami různých zemí a důvody, proč někde jsou úspěšné, zatímco jinde nikoli.

36

V oblasti podpory malých a středních podniků OECD navázala na svou práci z předchozího roku, kdy se snažila porovnat a nalézt nejlepší formy jejich financování ve členských i vybraných významných nečlenských zemích OECD se zaměřením zejména na nově vznikající firmy. V roce 2012 byla rovněž zveřejněna publikace "Financing SMEs and Entrepreneurs 2012: An OECD Scoreboard".

Direktorát pro vědu, technologii a průmysl, www.oecd.org/sti Centrum pro podnikání, malé a střední podniky a pro místní rozvoj, www.oecd.org/cfe Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, http://www.mpo.cz/cz/prumysl-a-stavebnictvi

4.17. Energetika (IEA a NEA)

Energetikou se v rámci OECD zabývají zejména dvě agentury - Mezinárodní energetická agentura a Jaderná energetická agentura, z nichž prvně jmenovaná má vysokou míru autonomie a v substantivních záležitostech nepodléhá generálnímu tajemníkovi OECD, ale pouze Řídící radě složené ze zástupců svých členských zemí.

4.17.1. Mezinárodní energetická agentura (IEA)

Světový energetický výhled upozornil na zásadní proměnu energetické mapy světa a specificky se zaměřil na energetiku Iráku.

Rok 2012 nepřinesl v rámci IEA tak významné události jako ten předchozí, kdy došlo k volbě nové výkonné ředitelky, ministerskému zasedání či kolektivní akci IEA (uvolnění strategických zásob ropy jako reakce na válečný konflikt v Libyi).

Hlavním výstupem programu IEA bylo vydání každoročního Světového energetického výhledu (World Energy Outlook). Ten upozornil na to, že v důsledku

rychlého rozvoje těžby ropy a zemního plynu z nekonvenčních zdrojů v Severní Americe a zároveň účinného tlaku na zvyšování energetické efektivnosti v tomto regionu, dochází k rychlé proměně energetické mapy světa, což může mít v blízké budoucnosti významné dopady i na globální geopolitické uspořádání. Kromě výhledu globálního trhu se základními energetickými komoditami se publikace zaměřuje i na možnosti globálních energetických úspor, vodu jako limitující prvek rozvoje energetiky a obsahuje také zvláštní kapitolu o energetice Iráku, jehož role zejména v budoucí světové energetice by měla být zásadní.

Tradičně se IEA zabývala vývojem energetiky na globální i regionální úrovni, a to v členění na různé zdroje energie (ropa, zemní plyn, obnovitelné zdroje energie…) i různé sektory (energetika, průmysl, doprava…). Podrobněji se věnovala též prověrkám energetické politiky Austrálie, Irska, Velké Británie, Švýcarska, Korejské republiky a Švédska.

Kromě ropné bezpečnosti, kterou se IEA tradičně zabývá, se IEA v roce 2012 v návaznosti na rozhodnutí ministrů na jejich posledním zasedání ve zvýšené míře zabývala i bezpečností dodávek elektrické energie a plynu, což jsou otázky, které pro členské země (včetně ČR) nabývají stále větší důležitosti.

Nejživější diskusi na zasedáních IEA vzbudily rozpočtové otázzky. Řídící výbor a jeho podřízené orgány se podrobně věnovaly prioritizaci své činnosti a proběhla řada diskusí o možnosti změny příspěvkové stupnice tak, aby se na financování agentury ve větší míře podílely menší členské země. Kvůli silnému odporu potenciálně postižených zemí, včetně ČR, nakonec přijata nebyla, ale debata na toto téma bude s velkou pravděpodobností pokračovat i v následujícím roce.

Protože globální podíl na spotřebě energetických surovin členských zemí IEA klesá a naopak roste význam nově se rozvíjejících ekonomik (Čína, Indie, Rusko, JAR, Indie, Brazílie), věnovali delegáti zasedání IEA velkou pozornost i vztahům IEA s významnými nečlenskými zeměmi. Výsledkem těchto debat bylo schválení aktualizované strategie spolupráce s nečlenskými zeměmi a rozhodnutí Řídící rady projednat s nejvýznamnějšími nečlenskými zeměmi možnost jejich asociovaného členství v IEA.

Mezinárodní energetická agentura, www.iea.org Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, www.mpo.cz

Správa státních hmotných rezerv, www.sshr.cz

37

4.17.2. Jaderná energetická agentura (NEA)

Havárie elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 měla stále vliv na stanovení priorit NEA.

Velkým impulsem pro určité přeskupení priorit NEA byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z roku 2011. I v roce 2012 byla činnost v oblasti jaderné bezpečnosti navazující na tuto nešťastnou událost prioritou této agentury i jejích členských států, zejména těch, na jejichž území se nacházejí jaderná zařízení. NEA velmi úzce spolupracovala při

odstraňování následků této havárie i při přípravě preventivních opatření do budoucna s japonskými orgány a Japonsko bylo též jednou ze zemí, kterou v roce 2012 navštívil generální ředitel NEA. OECD spolu se Stálou misí Japonska mj. v březnu v Paříži uspořádaly konferenci k prvnímu výročí této události, kde generální ředitel NEA přednesl jeden z hlavních projevů.

V roce 2012 probíhala v rámci NEA stejně jako v minulosti řada velmi specializovaných projektů v oblasti jaderné bezpečnosti a regulace, zacházení s jaderným odpadem, vyřazování z provozu jaderných zařízení, radiologické ochrany, jaderné vědy a jaderného rozvoje. Pokračoval rovněž sběr dat a příslušné analýzy v rámci jaderné databanky. V této souvislosti NEA zorganizovala i řadu odborných seminářů. Dva z nich, týkající se problematiky ukládání jaderného odpadu a možností jeho nového zapojení do palivového cyklu, se uskutečnily v ČR ve spolupráci s Evropskou unií, Správou úložišť jaderného odpadu a ÚJV Řež.

Významnou událostí bylo rozhodnutí o vstupu Ruska do NEA od 1. ledna 2013. V této souvislosti Řídící výbor NEA projednával návrh na změnu příspěvkové stupnice této agentury, který znamenal, že by se na jejím financování podílely z větší míry země s jaderným programem. Doposud výše příspěvku odpovídala jen ekonomické síle příslušné země. Tento návrh v rámci NEA konsensuální podporu nezískal, ale následně jej přesto na svém posledním zasedání v roce 2012 schválila Rada OECD.

V rámci svého zasedání uspořádal Řídící výbor NEA dva semináře, a to k problematice vzdělávání specialistů na jaderné technologie a problematice jaderné bezpečnosti. Na přelomu srpna a září uspořádala NEA ve spolupráci s univerzitou ve francouzském Montpellier 13. ročník Školy jaderného práva.

NEA měla i v roce 2012 hojnou publikační činnost. Nejvýznamnější dokumentem byla ve spolupráci s vídeňskou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii publikace Uran 2011: Zdroje, produkce a poptávka, která vychází ve dvouletých intervalech a představuje základní referenční publikaci týkající se této problematiky. Obdobným referenčním zdrojem informací je v roce 2012 vydaná publikace NEA Data z oblasti jaderné energetiky 2012.

Jaderná energetická agentura, www.nea.fr Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, www.mpo.cz

Státní úřad pro jadernou bezpečnost, www.sujb.cz ÚJV Řež, a.s. www.nri.cz

4.18. Rozvojové aktivity

V průběhu roku 2012 byla rozpracována v květnu přijatá Strategie OECD pro rozvoj, jejímž smyslem je posílit podíl OECD na dosažení vyššího a inkluzivnějšího hospodářského růstu v co nejširším okruhu zemí. Některými z mnoha důvodů, proč OECD pracuje na nové rozvojové strategii, jsou přesun centra ekonomického růstu do nečlenských zemí OECD, měnící se struktura financování rozvoje či rostoucí počet chudých lidí žijících ve středně příjmových zemích. Strategie se

zaměřuje na čtyři zásadní oblasti, kterými jsou:

inovativní a udržitelné zdroje růstu,

mobilizace domácích zdrojů pro rozvoj,

správa věcí veřejných,

měření pokroku.

38

Krédem Strategie je, že všechny země mohou prosperovat díky vzájemnému dialogu a učení se jedné od druhé. OECD proto chce při rozvoji

vycházet z vlastních zkušeností a důkladné expertízy,

posílit své komparativní výhody oproti ostatním subjektům rozvojové spolupráce,

uplatňovat princip srozumitelnosti a inkluzivnosti,

adaptovat existující rámce a mechanismy pro potřeby nečlenských zemí a prohloubit partnerství s nečlenskými zeměmi OECD.

Na rozvojové strategii se podílí všichni členové OECD a jejich klíčoví partneři. Postupná implementace Strategie je průběžně diskutována napříč OECD, zejm. však v rámci DCD (Development Cooperation Directorate). Výstupem, který je průběžně předkládán orgánům OECD, byla v závěru roku 2012 Zpráva o stavu implementace.

V březnu 2012 proběhlo zasedání Rozvojového centra na vysoké úrovni, které se zaměřilo na projednání národních rozvojových strategií, na budování konkurenceschopného hospodářství, na problematiku podpory soudržné společnosti a také na již zmíněnou Strategii OECD pro rozvoj. Zasedání na vysoké úrovni předcházelo Globální fórum o rozvoji, jehož hlavními tématy bylo opět formování Strategie OECD pro rozvoj, mobilizace domácích finančních zdrojů, podpora efektivních vládních výdajů a fiskální odpovědnost a stabilita.

Červencové zasedání pracovní skupiny pro efektivitu rozvojové spolupráce pak přineslo vznik a schválení mandátu Globálního partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci. Globální partnerství kromě členských zemí OECD sdružuje i desítky dalších poskytovatelů i příjemců rozvojové spolupráce (důležitá je zejm. participace "klíčových partnerů" OECD - Číny, Indie, Indonésie, a dalších zemí, které rozvojovou pomoc nejen přijímají, ale také poskytují).

V prosinci 2012 proběhlo v Londýně zasedání Výboru pro rozvojovou spolupráci (DAC), jehož hlavním tématem byla diskuze o problematice rozvojové agendy po roce 2015 a rovněž debata o zvýšení kvality rozvojové spolupráce, ke které by mělo přispět v červenci založené Globální partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci. Delegaci ČR vedl náměstek ministra zahraničních věcí T. Dub. Setkání bylo věnováno zejména diskusi o problematice rozvojové agendy po r. 2015. Londýnská schůzka odráží situaci v měnícím se světě rozvojové spolupráce: členové DAC i zástupci rozvojových zemí pracují více s občanskou společností, se soukromým sektorem i s dalšími partnery. Proces přípravy nových rozvojových cílů probíhá pod taktovkou OSN a na důležitosti v období omezených rozpočtů nabývá zejména inovativní financování pro rozvoj.

Pro ČR je v kontextu tohoto ministerského zasedání neméně důležitý také fakt, že předseda DAC nedávno vyzval nečlenské země DAC, členy OECD, aby zvážily své plné členství. V lednu 2013 již ČR na úrovni ministra zahraničních věcí deklarovala dopisem GT OECD svou připravenost k zahájení přístupového procesu vedoucího k plnému členství ČR v DAC.

Strategie OECD pro rozvoj, http://www.mzv.cz/public/60/b3/2a/903410_820077_OECD_Strategy_on_Development___May_2012.pdf

4.19. Financování činnosti OECD a podíl ČR

Činnost OECD je financována třemi kanály:

Part I. je základní (povinný) příspěvek ČR na činnost, kalkulovaný především v závislosti na výši národního HDP. ČR své příspěvky uhradila v plné výši a s předstihem.

Part II. je druhým příspěvkem na aktivity, kterých se členská země účastní na základě vlastního zájmu.

Part III. tvoří dobrovolné příspěvky poskytované v souladu se specifickými zájmy a preferencemi ČS OECD.

39

Název programu

Příspěvky: Celková výše dle programu (v tis. EUR)

Podíl ČR (v tis. EUR)

Part I*

General Expenditure/Celkové výdaje 201 731 1 403,72

Part II**

Mezinárodní energetická agentura/International Energy Agency (IEA) 27 780 115,48

Rozvojové centrum/Development Centre 6 447 41,19

Agentura pro jadernou energii/Nuclear Energy Agency (NEA) 10 758 53,58

NEA/Data Bank 3 634 23,37

Centrum pro výzkum a inovace/Centre for Educational Research and Innovation (CERI) 4 030 17,63

Společné centrum dopravního výzkumu/Joint OECD/ITF Transport Research Center (JTRC) 1 160 4,87

Mezinárodní dopravní fórum/International Transport Forum (ITF)/ECMT 5 447 49,32

Kontrola chemických látek/Control of Chemicals 1 906 9,70

Ocel/Steel 755 3,43

Řízení biologických zdrojů/Biological Resource Management 854 4,31

Program pro podporu rozvoje místní ekonomiky a zaměstnanosti/Programme on Local Economic & Employment Development (LEED) 1 439 28,95

Program pro mezinárodní hodnocení dospělých/Programme for International Assesment of Adult Competencies (PIAAC) 5 133 85,68

Globální vědecké fórum/Global Science Forum 568 2,94

Kódy a schémata/Codes and Schemes/Seeds + Tractors 1 271 8,13

Globální fórum pro daňovou transparentnost/Global Forum on Tax Transparency 3 672 20,99

Program pro mezinárodní hodnocení žáků/PISA 8 950 64,65

Ostatní programy, do kterých ČR nepřispívala (např. německá a italská lingvistická sekce atd.) 18 272

Celkem za Part II 102 076 534,22

Příloha rozpočtu a penze/Annex Budget and Pensions

Penzijní rozpočet a rezervní fond/Pension Budget and Reserve Fund 54 797 255,44

Investiční výdaje/Investment Expenditures 2 543 9,67

Příloha rozpočtu: Publikace/Annex Budget: Publications 13 949 7,42

Celkem za přílohy rozpočtu a penze 71 289 272,53

Předvstupní rozpočet/Pre-Accession Budget 4 600

CELKEM 379 696 2 210,47

Údaje ke 14. listopadu 2012, finální data nebyla v únoru 2013 k dispozici.

40

Celkový přehled o dobrovolných příspěvcích ČR:

Podporovaná činnost Částka (v tis. EUR/CZK)

Z rozpočtu/ Věcná gesce

Podpora programu TALIS – Online Data for Collection 11/275 MŠMT/MŠMT

Podpora vládní politiky zaměstnanosti – Local Job Creation

16/400 MZV8/MMR

Podpora činnosti Výboru pro cestovní ruch 10/250 MMR/MMR

Podpora činnosti Výboru pro rozvojovou spolupráci na projekty týkající se efektivnosti rozvojové spolupráce

20/500 MZV/MZV

Podpora zkvalitnění vzdělávacího systému ČR – Equity and Quality in Education

12/300 MZV/MŠMT

Podpora projektu PIAAC – Programme of International Assessment of Adult Competencies

45/1 125 MŠMT/MŠMT

Podpora projektů v oblasti řízení podniků (pracovní skupina pro státní vlastniství a privatizační praktiky) – Working Party on State Ownership and Privatisation Practices

15/375 MZV/MF

Podpora environmentálních instrumentů, inovací a sektorových politik (projekty na efektivní recyklaci)

12/300 MZV/MŽP

Příspěvek do programu OECD Family Database for child well-being indicators (Rodinná databáze pro indikátory spokojenosti dětí)

5/125 MPSV/MPSV

Finanční podpora aktivity „Zhodnocení univerzitního systému jako hnací síly místní ekonomiky a sociálního rozvoje v Ostravě“ („Review of the University system as a driver for local economic and social development in Ostrava“)

130/3 250 MŠMT/MŠMT

5. NOVÉ NÁSTROJE PŘIJATÉ RADOU OECD V ROCE 2012

Signatura Název Gestor v OECD Gestor v ČR

C(2011)154 Recommendation of the Council on Principles for Internet Policy Making

Výbor pro informační, počítačovou a komunikační politiku (ICCP)

MPaO

C(2012)115 Recommendation of the Council on Fighting Bid Rigging in Public Procurement

Soutěžní výbor (COMP) ÚV

C(2012)112 Recommendation of the Council on Assessing the Sustainability of Bio-Based Products

Výbor pro vědeckou a technologickou politiku (CSTP)

MŠMT

C(2012)102 Recommendation of the Council on High-Level Principles on Financial Consumer Protection

Výbor pro finanční trhy (CMF)

MF ČR

C(2012)101 Recommendation of the Council on Common Approaches for Officially Supported Export Credits and Environmental and Social Due Diligence (The “Common Approaches”)

Pracovní skupiny pro exportní úvěry (ECG)

MPaO

8 Projekt byl spolufinancován z prostředků MMR (26 tis. EUR), MPSV (14 tis. EUR), MŠMT (14 tis. EUR).

41

C(2012)88/REV2 Decision of the Council on the Governance of the Codes of Liberalisation of Capital Movements [OECD/C(61)96, as amended] and of Current Invisible Operations [OECD/C(61)95, as amended]

Výbor pro investice (INV) MPaO

C(2012)86 Recommendation of the Council on Principles for Public Governance of Public-Private Partnerships

Výbor pro veřejnou správu (PGC)

MV

C(2012)46 Recommendation of the Council on Principles and Guidelines for the Design and Implementation of Plans for Rebuilding Fisheries

Rybářský výbor (COFI) MZe

C(2012)37 Recommendation of the Council on Regulatory Policy and Governance

Výbor pro regulatorní politiky (RPC)

MV

C(2012)7 Recommendation of the Council on International Mobile Roaming Services

Výbor pro informační technologie (ICCP)

MPaO

C(2011)155 Recommendation of the Council on the Protection of Children Online

Výbor pro informační technologie (ICCP)

MV

6. ZMĚNY VE VEDENÍ OECD

Vedení OECD v r. 2012 pracovalo ve stabilizované sestavě, na místech generálního tajemníka a jeho zástupců nedošlo k žádným změnám. K dílčím přesunům došlo na úrovni sekretariátu generálního tajemníka, jeho kabinetu a sekretariátu pro vnější vztahy.

Na úrovni pracovních orgánů oznámil svůj odchod k 31. prosinci 2012 ředitel Výboru pro

rozvojovou politiku (DAC) B. Atwood, kterého nahradil E. Solheim, bývalý norský ministr životního prostředí a ministr pro rozvojovou spolupráci.

Na postu ředitele Centra pro daňovou politiku a správu (CTP) vystřídal J. Owense 1. února 2012 Pascal Saint-Amans (Francie).

7. OECD A ČESKÁ REPUBLIKA

7.1. Hlavní události ve vztazích ČR a OECD

8. března se konal v Chicagu (USA) OECD Round Table of Mayors and Ministers k tématu mobilizace investic pro udržitelnost měst, tvorbu pracovních míst a stabilní růst. Delegaci ČR vedl ministr životního prostředí T. Chalupa.

29. – 30. března proběhlo v Paříži zasedání Výboru OECD pro politiku životního prostředí (Environmental Policy Committee) k implementaci konceptu „zeleného růstu“; delegaci ČR vedl ministr životního prostředí T. Chalupa.

3. – 7. dubna byla ve spolupráci OECD a Ministerstva zemědělství uspořádána studijní návštěva expertů z Moldavska v Praze, zaměřená na přenos zkušeností ČR z přípravy a implementace reforem v oblasti vodního hospodářství. Záštitu nad programem studijní návštěvy převzal náměstek ministra zemědělství A. Kendík.

2. – 4. května se konalo v Lipsku ministerské zasedání Mezinárodního dopravního fóra (ITF). Delegaci ČR vedl ministr dopravy P. Dobeš.

42

10. května proběhla v Praze pod záštitou Ministerstva financí konference k problematice řízení podniků se státní účastí.

23. – 24. května se zasedání Rady OECD na úrovni ministrů zúčastnila místopředsedkyně vlády K. Peake.

25. června OECD navštívila delegace senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pod vedením jeho místopředsedy sen. J. Sykáčka.

10. – 12. září proběhla v Praze 20. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, kde P. Santiago (Direktorát OECD pro vzdělávání) představil závěry a doporučení studie OECD Review of Evaluation and Assessment in Education: Czech Republic. Dne 11. září 2012 se P. Santiago setkal s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy P. Fialou.

18. – 19. září ČR v Istanbulu spolupředsedala zasedání pracovní skupiny programu EURASIA o přístupu malých a středních podniků k financím.

24. září uspořádalo MŠMT v Praze seminář Rovnost a kvalita ve vzdělávání, na níž B. Pont (OECD-EDU) přiblížila závěry analytické zprávy OECD Equity and Quality in Education – Supporting of Disadvantaged Students and Schools relevantní pro ČR.

3. - 4. října se delegace Parlamentu ČR vedená P. Urbanem, předsedou Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, zúčastnila semináře OECD pro poslance parlamentů na vysoké úrovni Better Policies for Inclusive Growth and Integrity.

23. – 24. října se konalo 12. zasedání Výboru pro politiku vzdělávání (Education Policy Committee); delegaci ČR vedl 1. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy J. Nantl.

28. listopadu delegace Sociálního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vedená předsedou M. Vackem, navštívila OECD. S experty Direktorátu OECD pro práci, zaměstnanost a sociální věci diskutovala otázky penzijní reformy, reforem sociální politiky a politiky zaměstnanosti.

7.2. OECD o ČR

V roce 2012 vyšly čtyři publikace specificky zaměřené na Českou republiku, tři z oblasti školství a jedna z oblasti daňové správy. Nová doporučení pro strukturální reformy obsahuje publikace Going for Growth 2013, která byla publikována v únoru 2013, její příprava však byla dokončena již na podzim 2012. Doporučení pro makroekonomické politiky lze nalézt v pololetních Hospodářských výhledech (Economic Outlooks). Následující tabulka shrnuje doporučení pro ČR v Going for Growth a Economic Outlooks. Níže pak uvádíme doporučení ze studií věnovaných přímo ČR.

Makroekonomické politiky

Pokračovat ve fiskální konsolidaci rozumným tempem vyvažujícím cíle stabilizace rozpočtu a ukončení hospodářské recese. Centrální banka správně snížila hlavní úrokovou sazbu na 0,05%.

Konkurence Posílit deregulaci na trhu produktů a konkurenci zejména v síťových odvětvích energetiky a telekomunikací.

Vzdělávání Zrušit příliš časné elitářské větvení ve středním školství (osmiletá gymnázia). Zavést vysokoškolské poplatky spolu se systémem půjček. Posílit odpovědnost škol za výsledky. Motivovat kvalitní učitele a ředitele k práci ve školách s nízkým socioekonomickým statutem.

Trh práce Posílit politiky k podpoře zapojení žen (zejm. matek) do trhu práce: zvýšit veřejné výdaje na předškolní zařízení, podpořit dřívější návrat z rodičovské dovolené rozšířením flexibilních úvazků, zkrátit souhrn mateřské a rodičovské dovolené na dva roky.

Daně Snížit daňové zatížení práce (míněno včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění), zejména pro nižší příjmy. Posílit daňovou progresi. Zvýšit environmentální daně. Zvýšit daně z nemovitostí a navázat je na tržní hodnotu nemovitosti.

43

Veřejné finance Zlepšit efektivitu veřejných zakázek, rozvíjet e-government.

Podpora výzkumu a vývoje

Zvýšit efektivitu veřejných výdajů na výzkum a vývoj: posílit spolupráci mezi veřejnými institucemi a soukromým sektorem a mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, pokračovat v přechodu z dotování institucí na financování konkrétních, v soutěži vybraných projektů, zlepšit vyhodnocování efektivity výdajů na výzkum a vývoj včetně daňových úlev (odpočet nákladů na VaV od základu daně).

Analýza rámců hodnocení studentů, učitelů a škol v systému základního a sekundárního vzdělávání (OECD Review on Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes – Czech Republic, 2012)9.

V systému základního a sekundárního školství:

posílit monitoring a hodnocení vzdělávacího systému, rozvíjet systematické a dlouhodobé standardy pro výkonnost studentů,

přehodnotit poměr obecného a odborného vzdělávání, zlepšit systém odborného a učňovského školství,

posílit funkce ředitelů škol, vypracovat kariérní řád.

V systému vyššího vzdělávání:

zajistit finanční udržitelnost vyššího vzdělávání (zvýšení finanční spoluúčasti studentů paralelně se zavedením transparentního systému finanční podpory studentů, např. studentských půjček),

přehodnotit širší priority, zlepšit soulad společenských priorit a cílů jednotlivých institucí vyššího vzdělávání,

reformovat management institucí vyššího vzdělávání,

rozvíjet různorodější a pružnější akademickou kariérní strukturu. Obecně:

posílit význam rovnosti v přístupu ke vzdělávání,

posílit kariérní poradenství,

upustit od časného „větvení“ vzdělávacích proudů (osmiletá gymnázia),

připravit učitele na zvýšenou diverzifikaci žáků a studentů,

podpořit „znevýhodněné školy“.

Analýza kvality a rovnosti přístupu ve vzdělání (Equity and Quality in Education: Supporting of Disadvantaged Students and Schools – Czech Republic, 2012)10.

Vyhnout se politikám, zvyšujícím možnost studijního selhání:

upustit od časné selekce žáků pro vyšší sekundární vzdělávání,

rozšířit a usnadnit studentům (a jejich rodičům) volbu typu a formátu vzdělávání,

zavést výukové metody a doplňkové politiky, které sníží opakování ročníků,

přizpůsobit finanční strategie v oblasti vzdělávání potřebám studentů a škol (mj. zajistit přístup k předškolnímu vzdělávání hlavně pro děti ze znevýhodněných rodin, podpořit školy usilující o integraci těchto dětí do vzdělávacího systému).

Pomoci znevýhodněným školám a studentům:

posílit roli managementu škol, ve třídách uplatnit efektivní výukové metody,

stimulovat pozitivní atmosféru a prostředí pro výuku ve školách,

získat, udržet a podpořit kvalitní učitele.

9 Doporučení adresovaná přímo České republice 10 Doporučení adresovaná skupině účastnících se zemí; pro ČR budou podrobně rozpracována v r. 2013

44

Kvalita v předškolním vzdělávání a výchově (Quality Matters in Early Childhood Education and Care: Czech Republic, 201211):

vypracovat vědecky založený společný rámec pro vzdělávací kurikula, zdůrazňující rozvoj kreativity a studijních schopností dětí (poznávacích, sociálních, komunikačních a dalších dovedností),

zlepšit návaznost předškolního a školního vzdělávání,

přizpůsobit předškolní výchovu a vzdělávání (včetně přípravy učitelů a vychovatelů) změnám ve vývoji společnosti (mj. zvýšení kulturní a národností různorodosti),

posílit systém soustavného hodnocení (včetně uplatnění metod sebehodnocení škol, vychovatelů a učitelů),

prohloubit spolupráci s rodiči. Světové fórum pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely: Hodnotící zpráva České republiky, fáze 1: Právní a regulatorní rámec (Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes: Peer Review Report of Czech Republic, Phase 1: Legal and Regulatory Framework)

nastavit mechanismy, které umožní kompetentním orgánům vždy identifikovat vlastníka akcií (u akcií na majitele),

zajistit dostupnost informací o identitě vlastníků všech zahraničních firem operujících v ČR,

zajistit, aby domácí ustanovení o důvěrnosti informací, s nimiž přicházejí do styku právní a daňoví poradci, nebránila výměně informací podle standardu OECD.

7.3. Občané České republiky v OECD

V sekretariátu OECD pracuje 13 českých občanů.

Jméno Direktorát12 Funkce

VOJTĚCH Václav TAD/PTA Analytik zemědělské politiky

VÁVRA Pavel TAD/ATM Analytik zemědělské politiky

TRNKA Daniel GOV/REG Analytik regulatorních reforem

ŘEHÁČEK Radomír NEA/SURN Analytik pro jadernou bezpečnost

POSPÍŠIL Martin DAF/PSD Analytik programu pro konkurenceschopnost

KONOPEK, Milan DAF/PSD Analytik programu pro jihovýchodní Evropu

JAREŠ Martin CTP/TPS Daňový ekonom

ŠMÍDOVÁ Zuzana ECO/SSD Ekonom

STRÁSKÝ Jan ECO/MPD Ekonom

KUDELOVÁ-ROHART Marianna

DAF Asistentka

SVOBODOVÁ Šárka ENV/EEI Asistentka

KODLOVÁ Kateřina EXD/CSL/INT Asistentka

RUS Kateřina IEA/EST Asistentka

11 Publikace byla zpracována v r. 2011; vyšla počátkem r. 2012 12 Vysvětlení zkratek na str. 56

45

Ve vedení pracovních orgánů OECD pracuje 5 českých občanů.

Jméno Instituce v ČR Orgán OECD, funkce

ŠOJDROVÁ Michaela Česká školní inspekce

Řídící rada Centra OECD pro výzkum a inovace ve vzdělávání, členka

FORINT Pavel MŽP Pracovní skupina pro chemické havárie, místopředseda

MUSIL Petr MF Pracovní skupina pro státní vlastnictví a privatizační praktiky, člen byra

HUDEČEK Tomáš MS Pracovní skupina o podplácení v mezinárodním obchodním styku, člen byra

RITSCHELOVÁ Iva předsedkyně ČSÚ Výbor pro statistiku, členka byra

7.4. Hlavní aktivity Stálé mise (SM)

SM v plném rozsahu zajišťovala především úkoly vyplývající z Organizačního řádu MZV, tj. přenos informací mezi ústředními orgány státní správy ČR a sekretariátem OECD, reprezentace a obhajoba zájmů ČR na půdě Organizace a poskytování pomoci delegacím přijíždějícím na zasedání pracovních orgánů OECD. Pomoc přijíždějícím delegacím zahrnovala především logistický servis, přípravu nebo spoluúčast na přípravě podkladů pro jednání a organizaci setkání s představiteli OECD.

SM kromě toho plnila koordinační roli vůči rezortům ve formě přípravy podkladů pro zasedání pracovní skupiny pro spolupráci s OECD, která se schází pravidelně dvakrát ročně. Novinkou podzimního zasedání této pracovní skupiny byl kulatý stůl, na kterém se o své zkušenosti podělili odcházející i nově nastupující velvyslanec ČR při OECD.

V rámci obhajoby zájmů ČR se SM mj. aktivně zúčastnila přípravy rozpočtu a plánu práce OECD na období 2013-2014, kde prosazovala maximální úspornost a prosazování priorit odpovídajících zájmům ČR. Podílela se na rozhodování o alokaci výrazně omezených prostředků použitelných na poskytnutí dobrovolných příspěvků Organizaci s cílem dosáhnout jejich nejvyšší možné návratnosti. Houževnatě bránila snahám některých velkých členských zemí o reformu financování Agentury pro jadernou energii (NEA), která by znamenala dodatečné nároky na státní rozpočet ČR. V souladu s instrukcí ústředí do poslední chvíle blokovala přijetí navrhované reformy a ustoupila až v situaci, kdy byla pozice ČR neudržitelná.

Na základě Memoranda o porozumění podepsaného mezi SM a sekretariátem OECD v roce 2011 SM zajišťovala přijetí a organizaci stáží českých expertů v sekretariátu OECD. Celkem se v průběhu roku 2012 uskutečnily 3 stáže expertů z Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví. Kromě stáží pro experty ústředních orgánů státní správy na SM dobrovolně pracují studenti, kteří zde na jedné straně čerpají zkušenosti a podklady pro svoje diplomové apod. práce a pro SM zpracovávají záznamy z jednání, podílejí se na přípravě výroční zprávy, asistují při velkých akcích apod.

Publikační činnost diplomatů SM se v průběhu roku 2012 soustředila na rychlé informace o aktuálních událostech a akcích OECD, které byly publikovány v týdeníku vydávaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Proběhla změna vedoucího Stálé mise a stálého představitele ČR při OECD, kdy K. Dybu s účinností od 12. listopadu 2012 nahradil P. Rozsypal.

46

7.5. Účast zástupců ČR na zasedáních

V roce 2012 proběhlo 2 043 oficiálních zasedání orgánů OECD. ČR (Stálá mise a ústředí dohromady) obeslala tato zasedání 1 224 delegáty. Diplomaté SM se zúčastnili 383 zasedání, delegáti z orgánů státní správy a dalších institucí v ČR byli přítomni na 841 zasedáních.

8. OSTATNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE SE SÍDLEM V PAŘÍŽI

8.1. Mezinárodní dopravní fórum (ITF)

Aktivity ITF v 1. polovině r. 2012 směřovaly k přípravě výročního zasedání, které proběhlo ve dnech 2. – 4. května 2012 tradičně v Lipsku; hlavním tématem bylo zajištění plynulé dopravy jako podmínky k propojení ekonomického a sociálního rozvoje (Seamless Transport: Making Connections). Navzdory velmi obtížným podmínkám (snížení rozpočtu,

procedurální problémy ve výběrovém řízení na pozici generálního tajemníka ITF, nemožnost dosáhnout konsensu v oblastech reformy financování ITF a aktualizace Jednacího řádu) bylo jednání, a zejména jeho ministerský segment, hodnoceno jako úspěšné. Oproti minulým ročníkům se zlepšila spolupráce ITF a OECD: klíčový dokument Výhled dopravy 2012 (Transport Outlook 2012 – Seamless Transport for Greener Growth), analyzující dopad ekonomické krize na resort dopravy a přinášející projekce vývoje dopravy do roku 2050, zveřejnil v Lipsku generální tajemník OECD A. Gurría. Ministerská deklarace zdůraznila nezbytnost přeshraniční koordinace a integrovaného přístupu k dopravní politice napříč způsoby dopravy, potřebu užší spolupráce veřejného a soukromého sektoru při rozvoji dopravní infrastruktury a nutnost nového politického přístupu k managementu dopravy, jenž by zlepšil výkonnost, efektivnost a finanční udržitelnost přepravy osob i zboží. Zajímavou inovací programu byly ministerské „kulaté stoly“ k aktuálním problémům resortu dopravy: námořnímu pirátství a bezpečnosti pasažérů na výletních lodích. V neposlední řadě ministři rozhodli, že novým generálním tajemníkem ITF se stane Portugalec J. Viegas. Ten se ujal funkce dne 13. srpna 2012.

Druhá část r. 2012 byla ve znamení nástupu nového generálního tajemníka J. Viegase; ten si za cíl vytkl zvýšit hodnotu ITF pro členské země, dořešit právní statut ITF a získat v r. 2013 nový ministerský mandát pro jeho činnost, provést reformu řízení a financování ITF, iniciovat zapojení soukromého sektoru do aktivit ITF, zlepšit přístup členských zemí ke znalostní bázi ITF a spolupráci se Společným výzkumným dopravním centrem (JRTC). V rámci řídicího orgánu ITF (Transport Management Board, TMB) byly ustaveny ad hoc pracovní týmy k řešení klíčových úkolů – ČR se zapojila do skupiny připravující reformu strategického financování ITF.

Mezinárodní dopravní fórum, www.internationaltransportforum.org Ministerské zasedání Mezinárodního dopravního fóra v roce 2012,http://2012.internationaltransportforum.org

Výhled dopravy 2012, http://www.internationaltransportforum.org/Pub/pdf/12Outlook.pdf Společné výzkumné dopravní centrum, http://www.internationaltransportforum.org/jtrc/index.html

8.2. Mezinárodní organizace pro víno a vinnou révu (OIV)

Vrcholnou událostí v programu Mezinárodní organizace pro víno a vinnou révu (OIV) byl 35. Světový vinohradnický a vinařský kongres, který se konal ve dnech 18. – 22. června 2012 v tureckém Izmiru. Hlavním tématem byla různorodost a udržitelnost sektoru vinohradnictví a vinařství (The Diversity and Sustainability in Vine and Wine Sector). V odborných debatách se experti věnovali

otázkám biodiversity, inovacím, kvalitě a zdravotním aspektům produktů na bázi vína, včetně stolních hroznů a rozinek. V závěru kongresu proběhlo 10. zasedání Valného shromáždění OIV, na němž bylo přijato 39 resolucí. Delegáti také v tříkolové volbě zvolili novou prezidentku OIV – paní C. Quini (Argentina); k prioritám jejího dvouletého funkčního období náleží komercionalizace výroby vína, pěstování

47

révy vinné v integrované produkci, využívání zbytků a odpadu z produkce vína v kosmetice, balneologii a krmivářství. OIV pod jejím vedením hodlá posílit spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization – WHO) a dořešit vztahy s Evropskou unií, komplikované v souvislosti s implementací Lisabonské smlouvy. Na zasedání Výkonného výboru OIV (26. října 2012, Beaune, Francie) byla mimo jiné přijata Zpráva o světovém vinařství a vinohradnictví, konstatující rekordně nízkou sklizeň moštové révy v Evropě a na druhé straně výrazný nárůst produkce vína v Jižní Americe (Chile, Argentina, Brazílie) a v Asii (Čína, Indie). „Technické“ pracovní skupiny OIV se věnovaly zejména analýze vlivu změny klimatu na pěstování révy vinné, metodice výpočtu uhlíkové bilance ve vinohradnictví, návrhu obecných zásad pro udržitelný rozvoj vinařství, rozvoji dobré vinohradnické praxe a sledování pohybu alergenů při zpracování révy.

V říjnu 2012 bylo vypsáno výběrové řízení na generálního ředitele OIV – funkční období současného generálního ředitele F. Castellucciho (Itálie) skončí k 31. prosinci 2013.

Pro Českou republiku byl rok 2012 v OIV úspěšný: OIV převzala záštitu nad soutěžemi „Sauvignon Forum“ a „Ice Wine du Monde“, ocenění OIV získala monografie P. Pavlouška Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví a publikace M. Šimánka a Z. Urbanové Víno na zdraví.

Mezinárodní organizace pro víno a vinnou révu, www.oiv.org 35. Světový vinohradnický a vinařský kongres, www.oiv2012.org.tr

8.3. Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE)

Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE) je významná instituce zaměřená na monitoring výskytu a šíření zvířecích nákaz, na sběr, analýzu a sdílení vědeckých veterinárních informací, mezinárodní spolupráci v péči o zdraví a pohodu zvířat,

zlepšování právního rámce a rozvoj zdrojů pro veterinární služby. 80. výroční Valné shromáždění OIE se konalo v Paříži ve dnech 20. – 25. května 2012. Technická jednání se zaměřila na výměnu národních a mezinárodních zkušeností v rozvoji a realizaci integrovaného přístupu k péči o zdraví zvířat (One Health Approach), spočívajícího v prevenci a kontrole patogenů v širokém kontextu vztahů mezi lidmi, zvířaty a prostředím. Delegáti přijali 33 resolucí, kromě jiného standardy o pohodě zvířat v systému živočišné produkce, 7. edici Manuálu diagnostických testů pro vodní, resp. suchozemské živočichy, aktualizaci veterinárních kodexů OIE pro suchozemská, resp. vodní zvířata (OIE Aquatic Animal Health Code a OIE Terrestrial Animal Health Code).

V červnu r. 2012 představila OIE společně se Světovou organizací pro výživu a zemědělství (FAO) Globální strategii pro kontrolu slintavky a kulhavky, v srpnu r. 2012 byla uvedena do provozu 2. verze Světového informačního systému o zdraví zvířat (WAHIS). V roce 2012 byl rovněž zahájen pilotní projekt k rozvoji efektivních kontrolních metod pro neštovice koz a ovcí.

Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat, www.oie.int

8.4. Mezinárodní úřad pro výstavnictví (BIE)

BIE uspořádala jako každoročně dvě Valná shromáždění (151. a 152. General Assembly), na závěr 152. Valného shromáždění dne 22. listopadu 2012 proběhlo hlasování o pořadatelství EXPO 2017, na které kandidovala města Liège a Astana. V tajném hlasování Astana získala 103 hlasů, zatímco Liège pouze 44, jedna delegace se hlasování zdržela.

Oficiální stránky Mezinárodního úřadu pro výstavnictví, www.bie-paris.org

8.5. Mezinárodní ústav chladírenský (IIR)

Dne 28. června 2012 se v holandském Delftu konala 10. konference Gustava Lorenze o přírodních chladících médiích. Hlavním přínosem této konference bylo představení technologií, které mohou posílit pozici přírodních chladících médií (jedná se

48

především o oxid uhličitý, amoniak a uhlovodíky). Příští Mezinárodní chladírenský kongres, v pořadí již 24., se uskuteční od 31. srpna do 6. září 2015 v Jokohamě, Japonsku.

Zástupcem ČR ve výkonném výboru IIR je pan R. Čermák (IRCO, Ingersoll Rand).

Mezinárodní ústav chladírenský, www.iifiir.org

8.6. Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM)

BIPM v r. 2012 zahájil vydávání internetového zpravodaje, BIPM e-News, který bude vydáván dvakrát ročně a bude zahrnovat všechny důležité informace týkající se činnosti úřadu. Ředitelem Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (International Bureau of Weights and Measures, BIPM) je prof. M. Kühne (Německo),

jehož působení na úřadě však s rokem 2012 končí.

Mezinárodní úřad pro míry a váhy, www.bipm.org

8.7. Mezinárodní organizace pro legální metrologii (OIML)

Mezinárodní organizace pro legální metrologii zajišťuje pro své členy metrologické směrnice pro měření a zpracování metrologických dat. Předsedou OIML (International Organization of Legal Metrology) je od roku 2011 P. Manson, který vystřídal A. Johnstona. Ředitelem Mezinárodního výboru pro legální metrologii (International Bureau of Legal Metrology,

BIML) je S. Patoray. Od 1. do 5. října 2012 se v Bukurešti konalo 47. zasedání Mezinárodního výboru pro legální metrologii. V roce 2013 se bude konat zasedání 6. až 11. října ve vietnamském Hočiminově Městě.

Mezinárodní organizace pro legální metrologii, www.oiml.org Český metrologický institut, www.chmi.cz

8.8. Eutelsat

EUTELSAT (European Telecommunications Satellite Organization) byl založen v roce 1977 za účelem poskytování satelitní infrastruktury v Evropě. V současnosti má Eutelsat 49 členských zemí. Výkonným tajemníkem Eutelsat IGO je Ch. Roisse. Institucionální strukturu je tvoří Shromážděním stran Konvence a Sekretariátem.

V březnu 2012 francouzské úřady udělily licenci na rozšíření objektů ve vesmírném prostoru až do konce roku 2020. Předseda Eutelsatu se v dubnu 2012 zúčastnil 5. zasedání The United Nations Broadband Commission for Digital Development konajícího se v Ohridu. Hlavním tématem tohoto zasedání bylo usnadnění výměn mezi Eutelsatem a místními úřady.

Od roku 2001 má Eutelsat IGO dvojí roli. Za prvé, vlastní práva k používání radiofrekvenčních vln a orbitálních lokací. Tato práva jsou zásadní při provozování většiny satelitů Eutelsatu S. A. Dále Eutelsat IGO monitoruje operace Eutelsat S. A., které by měly být v souladu s Konvencí. Mezi základní principy Konvence patří závazek k veřejné službě, celoevropské pokrytí, nediskriminace a čestná soutěž. Od roku 2001 do roku 2011 plnil Eutelsat tři hlavní úkoly: dohled nad společností Eutelsat S. A., sledování regulatorního prostředí v evropských zemích a spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi, především s IMSO (International Mobile Satellite Organization), ITSO (International Telecommunications Satellite Organization), ITU (International Communication Union), UNCOPUOS (United Nations Committee on the Peaceful Uses of Outer Space) a s Broadband Commission for Digital Development.

Internetové stránky Eutelsatu, www.eutelsatigo.int

49

9. OČEKÁVANÉ ČINNOSTI OECD A UDÁLOSTI V ROCE 2013

Dosavadní prognózy vývoje světového hospodářství ani jeho hlavních regionů nesignalizují zásadní změny v dosavadních nevýrazných trendech, což se zřejmě odrazí i v zaměření činnosti OECD. Budou pokračovat práce spojené s realizací a implementací horizontálních projektů s cílem identifikovat nejlepší politiky a nástroje obnovy dynamiky hospodářského růstu, snížení nezaměstnanosti a realizace nezbytných strukturálních reforem členských zemí. Novým rysem v činnosti OECD bude snaha o posilování inovativních přístupů k analytickým metodám i formulovaným závěrům. OECD bude rozvíjet multidimenzionální koncept růstu zahrnujícího kromě vytvářeného produktu též sociální a environmentální aspekty. Rozvinutím nových přístupů si OECD hodlá upevnit své přední místo na frontě ekonomického myšlení, pozici „standard-settera“ a špičkového analytického pracoviště pro oblast hospodářské politiky v globálním měřítku.

V zájmu posilování postavení OECD v globální ekonomické architektuře bude usilovat o další prohloubení spolupráce s klíčovými partnery a rozvíjejícími se regiony. Zvláštní pozornost bude věnována oblasti MENA (Middle East and North Africa).

SM je názoru, že hledání cest k překonání přetrvávající krize spojené s vyšší otevřeností novým, netradičním přístupům zároveň vytváří nové příležitostí a prostor pro české experty vyniknout na půdě respektované Organizace.

Hlavní plánované akce:

Únor

11. zasedání pracovní skupiny pro Nové přístupy k ekonomickým výzvám

11. - 13. Parlamentní dny OECD

13. – 14. Výbor pro politiku životního prostředí – zasedání na vysoké úrovni

28. Globální Fórum o soutěži

Březen

5. – 6. zasedání expertů Úkolové skupiny pro plnění environmentálního akčního programu pro země východní Evropy, Kavkazu a střední Asie (EAP TF) k tématu „Indikátory zeleného růstu“, spolupořádá MŽP a OECD (účast expertů OECD v jednání); Praha

6. - 7. Globální fórum – výroční zasedání k převodním cenám

11. - 12. Konference ke studii proveditelnosti programu AHELO (Assessment of Higher Education Outcomes)

12. - 15. pracovní skupina pro úplatkářství (projednání přehledu ČR)

Bude upřesněno seminář Ministerstva zdravotnictví ČR k úhradovým mechanismům ve zdravotnictví; Praha

Duben

3. - 4. Výbor pro rozvojovou spolupráci – zasedání na vysoké úrovni

4. - 5. Globální fórum na téma rozvoje

4. - 5. Výroční konference znalostní platformy pro „zelený růst“

11. - 12. Regionální seminář Globálního fóra o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely - školení pro evropské země, které se připravují na 2. fázi hodnocení v rámci Peer review procesu Globálního fóra; Praha

50

Květen

14. - 17. jarní zasedání Mezinárodní sítě finančního vzdělávání INFE; Praha

22. - 24. Mezinárodní dopravní fórum – ministerské jednání na téma „Financování dopravy“; Lipsko

28. – 29. Fórum OECD

29. - 30. Ministerské zasedání Rady OECD

Bude upřesněno seminář ke Směrnici OECD pro nadnárodní podniky; Praha

Červen

4. - 5. Kulatý stůl k udržitelnému rozvoji na ministerské úrovni

17. - 18. Parlamentní seminář na vysoké úrovni; Stockholm

Bude upřesněno Globální partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci

Bude upřesněno seminář k obchodu s přidanou hodnotou; Praha

Září

23. - 24. Globální fórum o životním prostředí a změně klimatu

26. – 27. Globální fórum o daňových dohodách

Bude upřesněno Fórum pro zelený růst a udržitelný rozvoj

Říjen

2. - 3. neformální setkání ministrů školství na téma „Posílení dovedností a zaměstnatelnosti pomocí vzdělávání“; Istanbul

Bude upřesněno zasedání zástupců center vlád

Bude upřesněno Parlamentní seminář na vysoké úrovni

Bude upřesněno zasedání Skupiny pro globální strategii

Listopad

8. Globální fórum o obchodu

19. - 20. ministerské zasedání Řídící rady IEA

Bude upřesněno konference k výsledkům programu PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies)

Bude upřesněno Kulatý stůl k udržitelnému rozvoji na úrovni ministrů

Prosinec

2. - 6. Globální fórum o životním prostředí na téma „Ekonomické nástroje pro řízení materiálů“

6. Globální fórum o zemědělství

Bude upřesněno ministerské zasedání ke Globálnímu partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci

51

Ostatní mezinárodní organizace:

26. – 31. května 81. Valné shromáždění OIE (Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat); Paříž

2. – 7. června 36. Světový vinohradnický a vinařský kongres OIV (Mezinárodní organizace pro víno a vinnou révu; Bukurešť, Rumunsko

11. – 12. června Valné shromáždění BIE (Mezinárodní úřad pro výstavnictví); Paříž

52

10. PŘÍLOHY

10.1. Vybrané hlavní publikace OECD týkající se České republiky

OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: Czech Republic

http://www.oecd.org/czech/oecdreviewsofevaluationandassessmentineducationczechrepublic.htm

Quality Matters in Early Childhood Education and Care – Czech Republic

http://www.oecd.org/edu/preschoolandschool/50165788.pdf

Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes: Peer Review Report of Czech Republic Phase 1: Legal and Regulatory Framework

http://www.oecd.org/ctp/peerreviewreportofczechrepublic-phase1legalandregulatoryframework.htm

10.2. Pracovní orgány OECD

ORGANISATION CHART January 2013

GENERAL SECRETARIAT

DIRECTORATES

Development Co-operation Directorate

Economics Department

Directorate for Education

Directorate for Employment,

Labour and Social Affairs

Centre for Entrepreneurship, SMEs and Local

Development

Environment Directorate

Executive Directorate

Directorate for Financial and

Enterprise Affairs

Public Affairs and Communications

Directorate

Public Governance and Territorial Development Directorate

- Human Resources - Media Relations

- Calls for Tender - Public Affairs

- Publishing

- OECD Centres

Directorate for Science,

Technology and Industry

Statistics Directorate

Centre for Tax Policy and

Administration

Directorate for Trade and Agriculture

Council and Executive Committee Secretariat

Directorate for Legal Affairs

Global Relations Secretariat

International Audit and Evaluation

International Future Programme

SPECIAL BODIES

Africa Partnership

Forum

Development Centre

Financial Action Agency

International Energy Agency

International Transport Centre

Nuclear Energy Agency

Sahel and West Africa Club

Zdroj: The OECD, http://www.oecd.org/newsroom/34011915.pdf

SECRETARY-GENERAL Angel Gurría

CHIEF OF STAFF Gabriela Ramos

DEPUTY SECRETAIRES-GENERAL

Pier Carlo Padoan Richard A. Boucher

Rintaro Tamaki Yves Leterme

53

Vybrané pracovní orgány

Advisory Unit to the SG’s International Futures Programme Poradní jednotka pro Mezinárodní futurologický program GT OECD

Executive Directorate: Výkonný direktorát

Calls for Tender Oddělení pro výběrová řízení

Public Affairs and Communications Directorate: Direktorát pro komunikaci a vztahy s veřejností

Media Relations Vztahy s médii

Development Co-operation Directorate Direktorát pro rozvojovou spolupráci

Economics Department Ekonomický odbor

Directorate for Education Direktorát pro vzdělávání

Directorate for Employment, Labour and Social Affairs Direktorát pro zaměstnanost, práci a sociální věci

Centre for Entrepreneurship, SMEs and Local Development Centrum pro podnikání, malé a střední podniky a pro místní rozvoj

Environment Directorate Direktorát pro životní prostředí

Directorate for Financial and Enterprise Affairs Direktorát pro finance a podnikání

Public Governance and Territorial Development Directorate Direktorát pro veřejnou správu a územní rozvoj

Directorate for Science, Technology and Industry Direktorát pro vědu, technologii a průmysl

Statistics Directorate Direktorát pro statistiku

Centre for Tax Policy and Administration Centrum pro daňovou politiku a správu

Trade and Agriculture Directorate Direktorát pro obchod a zemědělství

Ostatní organizace v systému OECD

Africa Partnership Forum Fórum pro partnerství s Afrikou

Development Centre Rozvojové centrum

Financial Action Task Force Finanční akční výbor

Global Project 'Measuring the Progress of Societies' Globální projekt „Měření blahobytu a pokroku společností“

Heiligendamm L'Aquila Process Support Unit Podpůrná jednotka procesu Heiligendamm – L´Aquila

International Energy Agency Mezinárodní energetická agentura

International Transport Forum Mezinárodní dopravní fórum

Nuclear Energy Agency Jaderná energetická agentura

Partnership for Democratic Governance Advisory Unit Partnerství pro demokratické vládnutí

Sahel and West Africa Club Klub pro Sahel a západní Afriku

54

10.3. Užitečné webové odkazy

OECD www.oecd.org

OECD – instrumenty webdomino1.oecd.org/horizontal/oecdacts.nsf

OECD – přehled orgánů www.oecd.org/OECDgroups

OECD – rozpočet www.oecd.org/budget

OECD – užívané zkratky www.oecd.org/acronyms

OECD – základní informace www.oecd.org/about

OECD a ČR www.oecd.org/czech

OLISnet www.oecd.org/olisnet

přehled významných akcí www.mzv.cz/oecd.paris/cz/kalendar_akci

SM ČR při OECD www.mzv.cz/oecd.paris

Jednotlivá témata OECD

Centrum pro daňovou politiku a správu www.oecd.org/ctp

Centrum pro podnikání, malé a střední podniky a pro místní rozvoj www.oecd.org/cfe

Centrum pro spolupráci s nečlenskými zeměmi www.oecd.org/ccnm

Centrum pro výzkum ve vzdělávání a inovace www.oecd.org/edu/ceri

OECD a daně www.oecd.org/taxation

OECD a doprava www.oecd.org/transport

OECD a ekonomická politika www.oecd.org/economics

OECD a finanční trhy www.oecd.org/finance

OECD a hospodářská soutěž www.oecd.org/competition

OECD a korupce www.oecd.org/daf/nocorruption

OECD a migrace www.oecd.org/migration

OECD a obchod www.oecd.org/trade

OECD a regionální a místní rozvoj www.oecd.org/regional

OECD a rozvojová pomoc www.oecd.org/development

OECD a spolupráce s nečleny www.oecd.org/ccnm

OECD a spotřebitelská politika www.oecd.org/sti/consumer-policy

OECD a stárnoucí společnost www.oecd.org/ageing

OECD a statistika www.oecd.org/statistics

OECD a věda a technologie www.oecd.org/sti

OECD a veřejná správa www.oecd.org/governance

OECD a vzdělávání www.oecd.org/education

OECD a zaměstnanost www.oecd.org/employment

OECD a zdraví www.oecd.org/health

OECD a zemědělství a rybářství www.oecd.org/agriculture

OECD a životní prostředí www.oecd.org/environment

Rozvojové centrum www.oecd.org/dev

Statistický portál OECD www.oecd.org/statistics

Direktoráty

Direktorát pro finance a podnikání www.oecd.org/daf

Direktorát pro rozvojovou spolupráci www.oecd.org/dac

Direktorát pro statistiku www.oecd.org/std

55

Direktorát pro vědu, technologii a průmysl www.oecd.org/sti

Direktorát pro veřejné záležitosti a komunikaci www.oecd.org

Direktorát pro veřejnou správu a územní rozvoj www.oecd.org/gov

Direktorát pro vzdělání www.oecd.org/edu

Direktorát pro zaměstnanost, práci a sociální věci www.oecd.org/els

Direktorát pro zemědělství a obchod www.oecd.org/agr

Direktorát pro životní prostředí www.oecd.org/env

Ekonomický odbor www.oecd.org/eco

Obchodní direktorát www.oecd.org/ech

Agentury a fóra

Africa Partnership Forum www.oecd.org/apf

BIAC www.biac.org

Fórum OECD 2012 www.oecd.org/forum2012

Jaderná energetická agentura www.nea.org

Mezinárodní energetická agentura www.iea.org

Světové fórum ke škodlivým daňovým praktikám www.oecd.org/tax/globalforum/loscabos

TUAC www.tuac.org

Mezinárodní organizace se sídlem v Paříži

EUTELSAT www.eutelsat.org

Mezinárodní dopravní fórum www.internationaltransportforum.org

Mezinárodní organizace pro legální metrologii www.oiml.org

Mezinárodní organizace pro víno a vinnou révu www.oiv.int

Mezinárodní úřad pro chladírenství www.iifiir.org

Mezinárodní úřad pro míry váhy www.bipm.fr

Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat www.oie.int

Mezinárodní úřad pro výstavnictví www.bie-paris.org

České úřady

Česká exportní banka www.ceb.cz

Česká národní banka www.cnb.cz

Český statistický úřad www.czso.cz

Exportní garanční a pojišťovací společnost www.egap.cz

Ministerstvo dopravy ČR www.mdcr.cz

Ministerstvo financí ČR www.mfcr.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR www.mpsv.cz

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR www.mmr.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR www.mpo.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR www.msmt.cz

Ministerstvo vnitra ČR www.mvcr.cz

Ministerstvo zahraničních věcí ČR www.mzv.cz

Ministerstvo zdravotnictví ČR www.mzcr.cz

Ministerstvo zemědělství ČR www.mze.cz

Ministerstvo životního prostředí ČR www.mzp.cz

Správa státních hmotných rezerv www.sshr.cz

Státní úřad pro jadernou bezpečnost www.sujb.cz

ÚJV Řež www.nri.cz

56

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže www.compet.cz

Úřad vlády ČR www.vlada.cz

Ústav pro informace ve vzdělávání www.uiv.cz

Jiné mezinárodní organizace

IAEA www.iaea.org

ICRP www.icrp.org

IMF www.imf.org

Konferenční centrum OECD www.oecd.org/conferencecentre

UNDP www.undp.org

UNESCO www.unesco.org

WB www.worldbank.org

WCO www.wco.org

WHO www.who.int

WTO www.wto.org

Ostatní

Klub pro Sahel a Západní Afriku www.oecd.org/sah

MCM 2012 www.oecd.org/mcm/

Partnerství pro demokratické vládnutí www.oecd.org/pdg

Sekretariát pro politický dialog s G20 www.oecd.org/g20

Sekretariát pro politický dialog s G8 www.oecd.org/g8

10.4. Výběr zkratek používaných v OECD

AAA Accra Agenda for Action Akční agenda z Akkry

AfT Aid for Trade Rozvojová pomoc na podporu obchodu

BIAC Business and Industry Advisory Committee to the OECD Poradní výbor zaměstnavatelů při OECD

CCP Committee on Consumer Policy Výbor pro spotřebitelskou politiku

CERI Centre for Educational Research and Innovation Centrum pro výzkum a inovace

CERT Committee for Energy Research and Technology Centrum pro výzkum energie a technologií

CFA Committee on Fiscal Affairs Výbor pro fiskální záležitosti

CIIE Committee on Industry, Innovation and Entrepreneurship

Výbor pro průmysl, inovace a podnikání

CMF Committee on Financial Markets Výbor pro finanční trhy

COAG Committee on Agriculture Zemědělský výbor

COFI Fisheries Committee Rybářský výbor

COMP Competition Committee Soutěžní výbor

CPAC Committee on Public Affairs and Communications Výbor pro veřejné záležitosti a komunikaci

CSL Conference, Security and Language Services Konferenční, bezpečnostní a jazykové služby

CSTAT Committee on Statistics Výbor pro statistiku

CSTP Committee on Scientific and Technological Policy Výbor pro vědeckou a technologickou politiku

57

CTP Centre for Tax Policy Centrum pro daňovou politiku

DAC Development Assistance Committee Výbor pro rozvojovou spolupráci

DAF Directorate for Financial and Enterprise Affairs Direktorát pro finanční a podnikatelské záležitosti

DCD Development Co-operation Directorate Direktorát pro rozvojovou spolupráci

DDA Doha Development Agenda Rozvojová agenda z Doha

DEV Development Centre Rozvojové středisko

DSTI Directorate for Science, Technology and Industry Direktorát pro vědu, technologie a průmysl

EAP TF Task Force for Implementation of the Environmental Action Programme for Central and Eastern Europe

Úkolová skupina pro environmentální akční program pro země východní Evropy, Kavkazu a střední Asie

ECG Working Party on Export Credits and Guarantees Pracovní skupina pro exportní úvěry

ECO Economic Department Ekonomický odbor

EDPC Education Policy Committee Výbor pro politiku vzdělávání

EDRC Economic and Development Review Committee Výbor pro hospodářské přehledy

ELS Directorate for Employment, Labour and Social Affairs Direktorát pro zaměstnanost, práci a sociální záležitosti

ELSAC Employment, Labour and Social Affairs Committee Výbor pro zaměstnanost, práci a sociální záležitosti

ENV Environment Directorate Direktorát pro životní prostředí

EPC Economic Policy Committee Výbor pro hospodářskou politiku

EPOC Environment Policy Committee Výbor pro politiku životního prostředí

EPR Environmental Performance Review Hodnocení vlivu na životní prostředí

ERC External Relations Committee Výbor pro vnější vztahy

EUTELSAT European Telecommunications Satellite Organization Evropská telekomunikační a satelitní organizace

EXD Executive Directorate Výkonné ředitelství

FAO Food and Agriculture Organization Světová organizace pro zemědělství a výživu

GGGI Global Green Growth Institute Globální institut pro zelený růst

GGPK Green Growth Knowledge Platform Znalostní platforma pro „zelený růst“

GG-SFD Green Growth and Sustainable Development Forum Fórum pro zelený růst a udržitelný rozvoj

GOV Public Governance and Territorial Development Directorate

Direktorát pro veřejnou správu a teritoriální rozvoj

GRP Group on Regulatory Policy Skupina pro regulatorní politiku

GSG Global Strategy Group Skupina pro globální strategii

HLF High Level Forum Fórum na vysoké úrovni

HLM High Level Meeting Setkání na vysoké úrovni

IADB Inter-American Development Bank Meziamerická rozvojová banka

IAEA International Atomic Energy Agency Mezinárodní agentura pro atomovou energii

IC Investment Compact Investiční kompakt

ICCP Committee for Information, Computer and Communications Policy

Výbor pro informační technologie

ICRP International Commission on Radiological Protection Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu

58

ICT Information and Communication Technologies Informační a komunikační technologie

IDA International Development Association Mezinárodní asociace pro rozvoj

IEA International Energy Agency Mezinárodní energetická agentura

ILO International Labour Organisation Mezinárodní organizace práce

INES Indicators of Educational Systems Indikátory vzdělávacích systémů

INFE International Gateway for Financial Education Mezinárodní síť finančního vzdělávání

INT Interpretation Division Překladatelská divize

INV Investment Committee Investiční výbor

IPPC Insurance and Private Pensions Committee Výbor pro pojišťovnictví a soukromé penze

ISMED Investment Security in the Mediterranean Iniciativa o bezpečnosti investic ve Středozemí

ITF International Transport Forum Mezinárodní dopravní fórum

JRTC Joint Research Transport Centre Společné výzkumné dopravní centrum

JWPAE Joint Working Party on Agriculture and Environment Společná pracovní skupina pro zemědělství a životní prostředí

JWPAT Joint Working Party on Agriculture and Trade Společná pracovní skupina pro zemědělství a obchod

JWPTE Joint Working Party on Trade and Environment Společná pracovní skupina pro obchod a životní prostředí

LDCs Least Developed Countries Nejméně rozvinuté země

LEED Local Economic and Employment Development Programme

Program pro podporu rozvoje místní ekonomiky

MCM Ministerial Council Meeting Zasedání Rady OECD na úrovni ministrů

MENA Middle East and North Africa Blízký východ a severní Afrika

MPD Macroeconomic Policy Division Divize makroekonomické politiky

NEA Nuclear Energy Agency Agentura pro jadernou energii

NEPAD New Partnership for Africa´s Development Nové partnerství pro rozvoj Afriky

NSC Nuclear Science Committee Výbor pro jadernou vědu

OIE The World Organization of Animal Health Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat

OIV International Organization of Vine and Wine Mezinárodní organizace pro víno a vinnou révu

OLIS (OLISnet)

On-Line Information System (intranet OECD, který obsahuje veškeré dokumenty vydávané Organizací)

On-line informační systém OECD

PAC Public Affairs and Communications Directorate Direktorát pro veřejné záležitosti a komunikace

PDG Partnership for Democratic Governance Partnerství pro demokratické vládnutí

PFI Policy Framework for Investment Rámcové zásady pro investiční politiku

PGC Public Governance Committee Výbor pro veřejnou správu

PIAAC Programme for the International Assessment of Adult Competencies

Program pro mezinárodní hodnocení dospělých

PISA Programme for International Student Assessment Program pro mezinárodní hodnocení žáků

PPP Purchasing power parity Parita kupní síly

59

PSD Private sector development division Divize pro rozvoj soukromého sektoru

PSE Producer Subsidy Equivalent Ekvivalent podpory výrobců (v zemědělství)

RCC Regional Center for Cooperation Regionální koordinační středisko

REG Regulatory Policy Division Divize regulatorní politiky

RIA Regulatory Impact Analysis Hodnocení dopadů regulace

RPC Regulatory Policy Committee Výbor pro regulatorní politiku

RTSD Round Table on Sustainable Development Kulatý stůl k udržitelnému rozvoji

SC Steering Committee Řídící výbor

SLM Senior Level Meeting Schůzka na vysoké úrovni

SME Small and Medium Enterprises Malé a střední podniky

SSD Structural Surveillance Division Divize sledování strukturálních politik

TAD Trade and Agriculture Directorate Direktorát pro obchod a zemědělství

TDPC Territorial Development Policy Committee Výbor pro politiku územního rozvoje

TOU Tourism Committee Výbor pro turistiku

TPS Tax Policy, Tax Statistics&Horizontal Programmes Division

Divize daňové politiky, daňové statistiky a horizontálních programů

TUAC Trade Union Advisory Committee to the OECD Poradní výbor odborů při OECD

UNCOPUOS United Nations Committee on the Peaceful Uses of Outer Space

Výbor OSN pro mírové využití kosmického prostoru

UNEP United Nations Environment Programme Program OSN pro životní prostředí

UNFCCC

United Nations Framework Convention on Climate Change

Globální fórum OECD k novým tržním mechanismům Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu

WAHIS World Animal Health Information System Světový informační systém o zdraví zvířat

WCO World Customs Organisation Světová celní organizace

WG Working Group Pracovní skupina

WHO World Health Organization Světová zdravotnická organizací

WIPO World Intellectual Property Organisation Světová organizace duševního vlastnictví

WP Working Party Pracovní skupina

WPB Working Party on Biotechnology Pracovní skupina pro biotechnologie

WPCISP Working Party on Communication Infrastructures and Services Policy

Pracovní skupina pro politiku telekomunikačních infrastruktur a informačních služeb

WPEFF Working Party on Aid Effectiveness Pracovní skupina pro efektivitu rozvojové spolupráce

WPIIS Working Party on Indicators for the Information Society Pracovní skupina pro indikátory informační společnosti

WPISP Working Party on Information Security and Privacy Pracovní skupina pro ochranu soukromí a osobních údajů

WPN Working Party on Nanotechnology Pracovní skupina pro nanotechnologie

WPSME Working Party on SMEs and Entrepreneurship Pracovní skupina pro malé a střední podniky

WPTC Working Party of Trade Committee Pracovní skupina obchodního výboru

60

10.5. Diplomaté Stálé mise ČR při OECD

Zleva: Petr Janoušek, Helena Čížková, Pavel Rozsypal – velvyslanec, Ivona Matoušová, Petr Martinek, Bohumil Dolejší – zástupce velvyslance

10.6. Poděkování

Logo OECD, jakož i veškeré další obrazové ilustrace, grafy a tabulky byly použity s laskavým souhlasem OECD. Loga dalších mezinárodních organizací byla rovněž použita s jejich vědomím.

The OECD logo as well as all other graphic illustrations, graphs and charts were used with the consent and kind approval of the OECD in Paris. Logos of the other international organizations were also used with their consent.