Výroční zpráva za rok 2005 - eib.org fileVýroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva...

S k u p i n a E v r o p s k é i n v e s t i č n í b a n k y

Zpráva o činnostiSvazek I

Výroční zpráva za rok 2005

Výroční zpráva skupiny EIB za rok 2005 se skládá ze tří samostatných svazků:

➾ Zpráva o činnosti shrnující činnost skupiny EIB během uplynulého roku a předsta-vující perspektivy do budoucnosti;

➾ Finanční zpráva předkládající účetní závěrku skupiny EIB, EIB, Investiční facility k dohodě z Cotonou, Svěřeneckého fondu FEMIP a EIF a dále příslušné vysvětlující přílohy;

➾ Statistická zpráva předkládající seznam projektů financovaných EIB a výpůjček EIB v roce 2005 a dále seznam projektů EIF. Její součástí jsou také shrnující tabulky za uplynulý rok a za posledních 5 let.

CD-ROM přiložený k této zprávě obsahuje informace ze všech tří svazků a dále elektronickou verzi těchto svazků v jednotlivých dostupných jazycích.

Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky www.eib.org/report

Zpráva o činnosti za rok 2005 � Skupina EIB

Obsah

Skupina EIB: klíčové údaje 4

Skupina EIB: rozvaha ve zjednodušeném rozsahu 5

Poselství prezidenta 6

Skupina Evropské Investeringsbank-Gruppe v roce 2005 8

Operační plán banky na období let 2006 - 2008 12

Činnost skupiny EIB v roce 2005 16

➾ Vyvážený rozvoj v celé Evropské unii 17

➾ Iniciativa Inovace 2010 22

➾ Ochrana životního prostředí 28

➾ Rozvoj transevropských sítí (TEN) �2

➾ Podpora MSP se v roce 2005 stává jedním z hlavních cílů �6

➾ FEMIP: podpora partnerských zemí Středomoří 40

➾ Spolupráce s dalšími partnerskými zeměmi 44

➾ Významný mezinárodní emitent dluhopisů 50

Správa a řízení 54

➾ Partner evropských orgánů a institucí pro rozvoj 55

➾ Transparentnost a odpovědnost 60

➾ Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB 64

➾ Orgány EIB upravené statutem 66

➾ Řídící výbor EIB 68

➾ Organizační struktura EIB 69

➾ Orgány EIF upravené stanovami 72

Projekty způsobilé pro financování skupinou EIB 73

Adresy skupiny EIB 74

Zpráva o činnosti za rok 20054Skupina EIB

Skupina EIB: klíčové údaje

Evropská investiční banka

Činnost v roce 2005 (v milionech EUR)

Podepsané smlouvy 47 406Evropská unie 42 276Partnerské země 5 1�1

Schválené projekty 50 957Evropská unie 44 650Partnerské země 6 �07

Vyplacené finanční prostředky 38 874Ze zdrojů banky �8 677Z rozpočtových zdrojů 197

z toho Investiční facilita 114

Získané finanční prostředky (po swapech) 52 707 (*)

Měny Společenství �8 095Ostatní měny 14 612

Stav k 31. 12. 2005

Nevyrovnané položkyÚvěry ze zdrojů banky 294 200Poskytnuté záruky 1�5Financování z rozpočtových zdrojů 2 169Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé výpůjčky 248 28�

Vlastní finanční prostředky 29 280

Bilanční suma 289 301

Čistý zisk za účetní období 1 389

Upsaný základní kapitál 163 654z toho splaceno 8 183

Evropský investiční fond

Činnost v roce 2005Podepsané smlouvy

Rizikový kapitál (21 fondů) �68Záruky (35 operací) 1 685

Angažovanost

Rizikový kapitál (24 fondů) 468Záruky (35 operací) 1 685

Stav k 31. 12. 2005Rizikový kapitál (217 fondů) � 081Záruky (164 operací) 9 �06

Upsaný základní kapitál 2 000

z toho splaceno 400Čistý zisk za účetní období 43

Rezervy a opravné položky 212

(*) z této částky bylo 49,8 miliardy EUR získáno v rámci limitu pro globální výpůjčky ve výši 50 mi-liard EUR, schváleného pro rok 2005, a finanční prostředky ve výši 2,9 miliardy EUR v rámci programu získávání finančních prostředků pro rok 2006.

Zpráva o činnosti za rok 2005 5 Skupina EIB

Finanční zpráva za rok 2005

Skupina EIB: rozvaha ve zjednodušeném rozsahu

K 31. prosinci 2005 (v tisících EUR)

AKTIVA 31. 12. 2005

1. Pokladní hotovost, vklady u centrálních bank, poštovní šekové účty ............................................................................................................ 13 168

2. Státní pokladniční poukázky přijímané centrálními bankami k refinancování ............................................................................................... 2 798 645

3. Pohledávky za úvěrovými institucemi a) splatné na požádání ......................................................................................................... 285 200 b) ostatní pohledávky ............................................................................................................. 2� 567 �66 c) úvěry ............................................................................................................................................................. 114 64� 969

138 496 535

4. Pohledávky za klienty a) úvěry ............................................................................................................................................................. 1�� 700 679 b) zvláštní opravné položky ........................................................................................ - 292 500

133 408 179

5. Dluhové cenné papíry včetně cenných papírů s pevným výnosem

a) emitované státními institucemi .................................................................. 1 585 �00 b) emitované ostatními subjekty ....................................................................... 11 �2� 079

12 908 379

6. Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem . 1 299 762

7. Nehmotný majetek ................................................................................................................... 6 146

8. Hmotný majetek ............................................................................................................................ 180 113

9. Ostatní aktiva a) různí dlužníci ................................................................................................................................. 506 �77 b) pohledávky ze spotových, termínových a opčních operací .................................................................................................................. 20 225 �70

20 731 747

10. Upsaný základní kapitál a rezervy na splatné pohledávky ................................................................................................................. 1 684 188

11. Náklady a příjmy příštích období ................................................................ 41 364

311 568 226

PASIVA 31. 12. 2005

1. Závazky k úvěrovým institucím a) s dohodnutou splatností nebo výpovědní lhůtou ........................................................................................................................................................... �9� 048

393 048

2. Závazky z dluhových cenných papírů a) emitované dluhové cenné papíry ........................................................... 260 021 070 b) ostatní ......................................................................................................................................................... 1 1�8 266

261 159 336

3. Ostatní pasiva a) akontace na úrokové subvence ................................................................... 2�7 765 b) různí věřitelé ................................................................................................................................... 1 669 846 c) jiná pasiva ............................................................................................................................................ 18 749 d) závazky ze spotových, termínových a opčních operací ....................................................................................................................................................... 16 462 569

18 388 929

4. Výnosy a výdaje příštích období .................................................................... 96 027

5. Rezervy a) zaměstnanecký penzijní fond ......................................................................... 748 568 b) rezervy na záruky za úvěry poskytované

třetími osobami ....................................................................................................................... 0 c) rezervy na záruky na operace

s rizikovým kapitálem .................................................................................................... �6 750

785 318

6. Základní kapitál – upsaný .......................................................................................................................................................... 16� 65� 7�7 – nesplacený ............................................................................................................................................ -155 471 050

8 182 687

7. Konsolidované rezervy a) rezervní fond .................................................................................................................................. 16 �65 �74 b) dodatečné rezervy ............................................................................................................... 1 856 290

18 221 664

8. Prostředky na Nástroj pro strukturované financování 500 000

9. Prostředky na operace s rizikovým kapitálem 1 679 333

10. Fond obecných bankovních rizik po přidělení 975 000

11. Zisk za účetní období Před přidělením z fondu obecných bankovních rizik ............................................................................................................................................................................ 1 246 884 Roční příděl z fondu obecných bankovních rizik ................. -60 000

Zisk k rozdělení ............................................................................................................................. 1 186 884

311 568 226


Evropská rada v Lisabonu vydala jasné pro-hlášení: hlavním cílem hospodářské politiky v Evropě musí být zvýšení potenciálu růstu evropského hospodářství. Bez výraznějšího a trvalejšího růstu nebude možné snížit neza-městnanost a zajistit dostatečnou sociální ochranu.

Za účelem zvýšení potenciálu růstu vytyčuje „Lisabonská strategie“ několik prioritních os: dotvoření jednotného trhu, zejména stimu-lováním hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb; zvýšení míry zaměstnanosti, přede-vším podporováním rozvoje MSP a pružnějším fungováním trhu práce; podpora produktiv-ních investic, v prvé řadě úpravou daňových nástrojů a prosazováním rizikového kapitálu; a zvýšení inovační schopnosti rozsáhlejším a lepším investováním do vzdělávání a výzkumu.

Evropská rada v Lisabonu v březnu roku 2000 a několikrát poté požádala EIB, aby k provádění uvedené strategie přispěla. To vedlo EIB k vyvíjení aktivit zejména ve třech směrech: financování dopravních a energetických transevropských sítí jako nezbytného doplňku jednotného trhu (viz str. �2); financování infrastruktur a programů vzdělávání a výzkumu díky zahájení iniciativy „i2i“ (viz str. 22); a podpora MSP prostřednictvím obnoveného partnerství s bankovním sekto-rem, jakož i prostřednictvím aktivit dceřiné spo-lečnosti banky, Evropského investičního fondu (viz str. �6).

Tento rozvoj aktivit EIB v oblastech, které její akcionáři považují za prioritní, je doprovázen

diverzifikací nástrojů financování umožňují-cích kontrolované přebírání větších rizik. V této souvislosti je třeba připomenout zejména dvě iniciativy přijaté společně s Komisí a schválené Radou a Evropským parlamentem: zahájení „Nástroje financování se sdílením rizik“ na pod-poru výzkumu, který by EIB umožnil poskytnout větší objem finančních prostředků na výzkum a vývoj, a to s převzetím větších rizik; zave-dení nástroje pro záruky Společenství v oblasti dopravních transevropských sítí na krytí urči-tých specifických rizik, která nese soukromý sek-tor během prvních let využívání infrastruktury. Cílem obou těchto nástrojů je vyvolat „pákový efekt“, to znamená umožnit mobilizaci zdrojů, jejichž výše značně převyšuje počáteční vklad finančních prostředků z rozpočtu EU.

Jelikož je EIB bankou členských států Evropské unie, je přirozené, že největší část objemu jejího financování směřuje do projektů realizovaných v Unii (v roce 2005 úvěry ve výši 42 miliard EUR z celkové částky 47 miliard EUR). Bude tomu tak i v budoucnosti, zejména proto, že se předpo-kládá větší nárůst našich operací v nových člen-ských státech.

EIB byla nicméně v průběhu let vyzvána k finan-cování projektů i mimo Unii, na základě man-dátů, které jí udělily Rada na návrh Komise nebo členské státy (v dohodách postupně uzavřených se zeměmi AKT). Tyto mandáty udělené v růz-ných dobách a z různých důvodů nejsou zdaleka stejné. Jejich objem, oblast působnosti a rozsah se mezi sebou značně liší. V některých případech, zejména pokud jde o Středomoří a země AKT, se mandát již neomezuje výlučně na financování

Poselství prezidenta


projektů, ale stal se skutečným „rozvojovým mandátem“, což předpokládá použití strategic-kého přístupu, finančních nástrojů a podmínek jiného druhu než v rámci Evropské unie. Tento vývoj vyžadoval, aby EIB posílila své lidské zdroje a diverzifikovala své operační metody, zejména pokud jde o FEMIP (viz str. 40) a Investiční faci-litu k dohodě z Cotonou (viz str. 46). Rovněž vyžaduje nové formy spolupráce s Komisí a dal-šími mezinárodními finančními institucemi.

Rada se bude muset do konce roku 2006 vy- jádřit k obnovení mandátů EIB pro třetí země na období let 2007 - 201�. Při této příležitosti se pro-vede bilance tohoto vývoje, stanoví se směry do budoucnosti a pravděpodobně se potvrdí úloha EIB jako „rozvojové banky“ v určitých regionech, s nimiž se Evropská unie rozhodla udržovat před-nostní partnerství.

Rozvoj aktivit EIB vyžaduje propojenost a transparentnost

Propojenost s ostatními evropskými orgány. EIB není jen bankou, je i evropským orgánem, který byl vytvořen současně s ostatními orgány na základě Římské smlouvy. Je tedy důležité, aby EIB pokračovala v pravidelném a operativním dialogu s ostatními orgány Unie, samozřejmě s ohledem na autonomii a specifický ráz každého z nich (viz str. 55).

Transparentnost vůči občanům. EIB při respek-tování pravidel důvěrnosti, která jsou v obchod-ním styku nezbytná, značně rozšířila přístup veřejnosti k informacím o svých činnostech (viz

str. 60). EIB se skutečně domnívá, že větší trans-parentnost, pokud jde o přijímání rozhodnutí a o způsob jejího fungování, může jen posílit její důvěryhodnost.

Philippe MaystadtPrezident skupiny EIB


Hlavní oblasti činnosti

Úvěry poskytnuté bankou v roce 2005 směřo-valy do pěti hlavních oblastí: hospodářská a so- ciální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, ochrana životního prostředí, rozvoj transevropských sítí a podpora politik EU týkajících se rozvoje a spolupráce. Aktivity v těchto oblastech, jakož i otázky podpory malých a středních podniků - oblast, kterou Rada guvernérů v červnu roku 2005 nově zahrnula mezi hlavní oblasti čin-nosti banky - a otázky správy a řízení banky, jsou popsány v samostatných částech této zprávy o činnosti. Přehled hlavních čísel a významných údajů o EIB v roce 2005 je uveden níže.

Hospodářská a sociální soudržnost v rozšířené EU (34 mld. EUR)

V roce 2005 byly v rámci EU-25 poskytnuty na investice přispívající k posílení hospodářského potenciálu regionů přímé úvěry (úvěry na jed-notlivé projekty vyhodnocené bankou) ve výši

28 mld. EUR. Dalších 6 mld. EUR bylo poskytnuto formou úvěrových limitů (globálních úvěrů) part- nerským bankám na financování MSP a veřejných investic menšího rozsahu. Úvěry na regionální rozvoj v celkové výši �4 mld. EUR představovaly přibližně 80 % celkového objemu úvěrů poskyt-nutých EIB v rámci EU-25.

Spolupráce s generálním ředitelstvím pro regi-onální politiku Evropské komise se dále pro-hloubila. Byly vypracovány dvě nové iniciativy. První z těchto iniciativ, JASPERS, nabízí zemím a regionům technickou pomoc s cílem zajistit, aby prostředky z Fondu soudržnosti, dostupné v období let 2007 - 201�, byly použity na nej-lepší investice z hlediska stimulace hospo-dářského růstu a vytváření pracovních míst. Iniciativu JASPERS řídí EIB; odborníci EIB, Komise a EBRD spojí své síly a pomohou vni-trostátním orgánům přijímajících zemí s přípra-vou a realizací investičních projektů, jež jsou vhodné pro spolufinancování z grantových pro-středků Komise. Druhá iniciativa, JEREMIE, jež je řízena Evropským investičním fondem, použije prostředky z Evropského fondu pro regionální

Skupina Evropské investiční banky v roce 2005

V roce 2005 poskytla Evropská investiční banka úvěry na projekty podporující dosažení politických cílů Evropské unie v celkovém objemu 47,4 mld. EUR (2004: 43,2 mld. EUR). Financování ve 25 člen-ských státech Evropské unie (EU-25) činilo celkem 42,3 mld. EUR, z toho 5,8 mld. EUR v 10 nových člen-ských státech. Částka 5,1 mld. EUR byla poskytnuta třetím zemím, z toho 2,0 mld. EUR přistupujícím zemím (Bulharsko, Rumunsko) a zemím, které zahájily přístupová jednání (Chorvatsko, Turecko).

V roce 2005 Evropský investiční fond (EIF) – subjekt v rámci skupiny EIB specializující se na rizikový kapitál a poskytování záruk – investoval do fondů rizikového kapitálu 368 mil. EUR, čímž své celkové portfolio zvýšil na 3,1 mld. EUR, a poskytl záruky za portfolia malých a středních podniků (MSP) spra-vovaná finančními zprostředkovateli v celkové výši 1,7 mld. EUR.

Na financování svých úvěrů získala EIB na mezinárodních kapitálových trzích prostřednictvím 330 emisí dluhopisů v 15 měnách celkem 49,8 mld. EUR.

Ke dni 31. prosince 2005 činil objem nesplacených úvěrů EIB (pohledávky) 294,2 mld. EUR a objem nesplacených dluhopisů EIB (závazky) 248,3 mld. EUR.


rozvoj, poskytnuté dobrovolně přijímajícími zeměmi tak, že je přemění na nové finanční pro-dukty, například na regionální fondy rizikového kapitálu, na záruky za úvěrová portfolia MSP nebo na globální úvěry pro mikrofinanční insti-tuce, s cílem zlepšit v oblastech regionálního rozvoje přístup MSP k finančním prostředkům.

Inovativní evropská ekonomika založená na znalostech (10,7 mld. EUR)

Svou Iniciativou Inovace 2010 (i2i) podporuje EIB Lisabonskou strategii EU, jejímž cílem je vytvoření informační ekonomiky založené na znalostech. Záměrem EIB je do konce desetiletí zmobilizovat 50 mld. EUR na zvýšení inovační schopnosti EU a posílení její konkurenceschop-nosti v dlouhodobějším horizontu.

Od zahájení i2i v roce 2000 poskytla EIB na ino-vační investice úvěry ve výši �4,8 mld. EUR, z toho 10,7 mld. EUR v průběhu roku 2005. Úvě-rová činnost EIB se soustřeďuje na tři hlavní oblasti: (1) výzkum, vývoj a inovace (RDI) v rámci projektů týkajících se jak základního výzkumu na vysokých školách/ve výzkumných střediscích, tak i aplikovaného výzkumu prováděného hlavně podniky soukromého sektoru (45 % přímých úvěrů poskytnutých od roku 2000); (2) vzdělá-vání a odborná příprava na podporu schopnosti profesního zařazení, kde největší část finanč-ních prostředků poskytnutých bankou směřuje


na zlepšování a technologickou modernizaci zařízení vyššího vzdělávání (�0 %); a (�) rozvoj informačních a komunikačních technologií a sítí, například širokopásmových, a rozšiřování jejich používání v rámci celé společnosti (25 %).

EIB vynaložila úsilí, aby své financování projektů i2i rozložila po celé EU-25. Přibližně dvě třetiny celkového objemu úvěrů dosud poskytnutých na i2i směřovaly do oblastí regionálního roz-voje a jejich účelem bylo pomoci méně rozvinu-tým regionům dostat se na úroveň ekonomiky založené na znalostech.

Evropský investiční fond (EIF) Iniciativu Ino-vace 2010 silně podporuje, zejména získává-ním účastí ve fondech rizikového kapitálu. V roce 2005 investoval EIF do fondů rizikového kapitálu �68 mil. EUR (2004: �58 mil. EUR), čímž své portfo-lio účastí zvýšil na částku �,1 mld. EUR rozloženou v přibližně 217 fondech v rámci EU-25. EIF působí jako fond fondů a jeho zájem (dvě třetiny portfolia EIF) se soustřeďuje na fondy, které se specializují na financování počátečních fází činnosti podniků

Jihovýchodní Evropa (2,1%)

Partnerské země Středomoří (4,5%)

Africké, karibské a tichomořské země, ZZÚ, Jihoafrická republika (1,4%)

Asie a Latinská Amerika (1%)

Evropská unie (91%)

Rozložení úvěrů podepsaných v roce

2005 podle geografických

oblastí

2001 2002 200� 2004 2005

Vyplacené částky, podepsané smlouvy a projekty schválené EIB (2001-2005)

60

50

40

�0

20

10

0

Podepsané smlouvy

Schválené projekty

Vyplacené částky

(v miliardách)

Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny částky v této zprávě vyjá-dřeny v EUR.


(zejména informační a komunikační technologie a oblast biologických věd). V tomto segmentu je v současné době jedním z největších poskytova-telů rizikového kapitálu v Evropě. V loňském roce EIF svoji investiční politiku dále rozšířil o fondy zaměřené na financování středních a pokročilých fází činnosti podniků.

Ochrana životního prostředí (12,3 mld. EUR)

V roce 2005 podepsala EIB přímé úvěry na pro-jekty na ochranu životního prostředí v celkové výši 12,� mld. EUR, z toho 1,4 mld. EUR mimo EU-25. EIB tak dosáhla svého cíle věnovat �0 až �5 % přímých úvěrů v rámci EU-25 na projekty na ochranu či zlepšování přírodního nebo měst-ského prostředí. Více než 60 % objemu těchto úvěrů v rámci EU-25 směřovalo do oblasti měst-ského prostředí (tj. hromadná doprava a městská obnova) a 20 % na projekty týkající se dodávek vody a sanitárně-hygienické oblasti a na snížení průmyslového znečištění. Větší část zbývajících 20 % objemu úvěrů byla určena na investice v oblasti energetické účinnosti a energie z obno-vitelných zdrojů.

V roce 2004 se EIB zavázala, že do roku 2010 zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů na celko-vém objemu nově vyráběné elektrické energie financovaném bankou v rámci EU z přibližně 15 % na 50 %. V roce 2005 byl dosažen podíl

64 %. Na podporu Lisabonské agendy EU začala EIB rovněž financovat projekty v oblasti ener-gie z obnovitelných zdrojů, které zahrnují nové a inovační technologie a které, ačkoli nesplňují běžná kritéria banky z hlediska hospodářské rentability, mohou v přiměřeném časovém hori-zontu prokázat potenciál se hospodářsky renta-bilními stát.

Transevropské sítě (8,2 mld. EUR)

Efektivní dopravní a energetické sítě jsou pro hospodářskou integraci rozšířené EU a pro zabezpečené dodávky energie životně důležité. Transevropské sítě (TEN) jsou tak další prioritní oblastí EIB. V roce 2005 byly podepsány úvěry na podporu projektů TEN v rámci EU-25 v celkové výši 7,7 mld. EUR a další úvěry ve výši 550 mil. EUR byly podepsány v Rumunsku.

Za účelem zlepšení podpory TEN zavedla EIB rov-něž nové finanční nástroje, například Nástroj pro strukturované financování (Structured Finance Facility) pro financování rizikovějších projektů TEN, a navrhla Nástroj pro záruky EU za úvěry na projekty dopravních TEN (EU loan guarantee instrument for TEN-Transport projects), který je dosud ve stadiu zvažování a který by kryl rizika v počátečních letech projektu, kdy tok příjmů může být oproti očekávání nižší.

Podpora politik EU týkajících se rozvoje a spolupráce (3,6 mld. EUR)

Cílem FEMIP je rozvoj soukromého sektoru a so- ciální a hospodářské infrastruktury v partnerských zemích Středomoří. V roce 2005 dosáhly úvěry poskytnuté v rámci FEMIP celkového objemu 2,2 mld. EUR a směřovaly do čtyř klíčových oblastí: soukromý sektor (49 %); dopravní infra-struktura (�4 %); energetika (1� %) a životní prostředí (4 %). FEMIP poskytuje podnikatelům v daném regionu (včetně zahraničních inves-



torů) přístup k finančním produktům, které nejsou v regionu snadno dostupné (dlou-hodobé úvěry, financování se sdílením rizik, rizikový kapitál a finanční prostředky na tech-nickou pomoc). Rok 2005 byl také prvním rokem činnosti Svěřeneckého fondu FEMIP, který se soustřeďuje na přípravnou technic-kou pomoc a na operace s rizikovým kapitálem v partnerských zemích Středomoří.

V zemích AKT (partnerské země EU v Africe, Karibské oblasti a Tichomoří), na něž se vzta-huje dohoda z Cotonou, má EIB mandát v období let 200� - 2007 poskytnout z vlastních zdrojů úvěry až do 1,7 mld. EUR a řídit Investiční facilitu disponující částkou 2 mld. EUR. Uve-dená facilita je pojata jako revolvingový fond, kdy splátky jsou investovány do nových pro-jektů. Politické problémy nebo obtížná hospo-dářská situace v některých zemích a v důsledku toho váznoucí přímé zahraniční investice v těchto zemích aktivitu EIB v roce 2005 zbrz-dily. Úvěry poskytnuté ze zdrojů EIB a z Inves-tiční facility dosáhly celkového objemu 540 mil. EUR, přičemž důraz byl kladen na průmysl a projekty infrastruktury, jakož i na podporu MSP prostřednictvím místních bank.

Nový prioritní cíl: MSP

Rada guvernérů EIB na svém výročním zasedání v roce 2005 rozhodla, že zahrne podporu MSP mezi základní cíle banky. Za tímto účelem se hle-dají nové způsoby spolupráce s bankovním sek-torem. EIB a EIF se kromě toho budou snažit společnými silami vytvořit finanční produkty při-způsobené konkrétním potřebám MSP působících na jednotlivých národních a regionálních trzích.

V roce 2005 činily globální úvěry finančním zpro-středkovatelům, kteří dále tyto prostředky půj-čují na investice malého rozsahu, 9 mld. EUR, z toho částka 4,2 mld. EUR byla určena přibližně 20 000 MSP.

Získávání finančních prostředků v roce 2005

V rámci programu získávání finančních prostředků pro rok 2005 získala banka prostřednictvím ��0 trans-akcí v 15 měnách částku 49,8 mld. EUR. Zatímco celkový objem získaných finančních prostředků byl téměř totožný s objemem v roce 2004, jejich skladba zaznamenala vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu značný posun. Pozoru-hodný nárůst zaznamenaly dlouhodobé emise (desetiletá nebo delší splatnost), zejména refe-renční emise v EUR, jakož i strukturované emise v EUR. Prostřednictvím dlouhodobých emisí byl získán objem finančních prostředků odpoví-dající částce více než 2� mld. EUR, což je dvoj-násobek ve srovnání s objemem finančních prostředků získaných prostřednictvím emisí v tomto spektru splatnosti v loňském roce. Emise v EUR (�9 % celkových získaných finančních pro-středků) představovaly největší podíl, přičemž dalšími největšími emisemi byly emise v USD (29 %) a v GBP (20 %). Měnová diverzifikace pokračovala díky vydávání emisí v dalších 12 měnách (12 %). Odráží to pokračující příspě-vek banky k rozvoji kapitálových trhů v měnách nových členských států a přistupujících zemí/zemí, které zahájily přístupová jednání, kde vydá-vání emisí v místních měnách rovněž podporuje rozvoj úvěrových aktivit EIB.


Statistická zpráva za rok 2005


Operační plán banky na období let 2006 - 2008

Operační plán banky (COP) popisuje, jakým způsobem má EIB v úmyslu přispět k dosažení stra-tegických cílů skupiny EIB a tím ke splnění svého poslání. COP na období let 2006 - 2008 shrnuje novou strategii přijatou Radou guvernérů v červnu roku 2005 do priorit, akcí a iniciativ.

Inovace, kvalita, nové mandáty a dopad na rozvoj

Skupina EIB bude nadále podporovat růst a zaměstnanost v Evropské unii a napomáhat plnění Lisabonské agendy. V Evropě se operace soustřeďují na inovaci a kvalitu. Inovace před-pokládá, že skupina EIB vytvoří, rovněž ve spolu-práci s Evropskou komisí, nové finanční nástroje a že nalezne nové a lepší způsoby spolupráce s bankovním sektorem, zejména za účelem posílení podpory EIB malým a středním pod-nikům. Podpora MSP představuje oblast, která je na základě rozhodnutí Rady guvernérů zařa-zena mezi klíčové operační priority skupiny EIB (ostatními prioritami jsou hospodářská a sociální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, ochrana a zlepšování životního prostředí, rozvoj trans-evropských sítí a podpora rozvojové politiky Evropské unie v partnerských zemích). Jelikož mají MSP prioritní postavení, v roce 2006 by glo-bální úvěry pro MSP měly představovat více než 50 % celkového objemu globálních úvěrů.

Důraz na kvalitu vyžaduje další zvyšování obsahu přidané hodnoty operací, přičemž je třeba, aby banka ve snaze zvyšovat finanční přidanou hod-notu ve stále větší míře přebírala úvěrová rizika. Banka za tímto účelem přehodnotila svoji politiku úvěrových rizik s cílem snížit minimální požadavky na úvěruschopnost klientů a dále rozvinula svůj Nástroj pro strukturované financování umožňující poskytování úvěrů – prostřednictvím mezanino-vých nebo podřízených úvěrů, derivátů a nástrojů ekvitního typu – na projekty a vypůjčovatelům, kteří mají nízký investiční stupeň nebo tohoto stupně nedosahují. Banka využívá propracovaného

systému hodnocení rizik a silných řídících struktur a těží z kvality svého úvěrového portfolia. Během několika posledních let je úvěrové portfolio EIB velmi kvalitní - podle vlastního hodnocení banky představuje 96 % portfolia nejnižší úvěrová rizika a existuje tak dostatečný prostor pro absorbování řady operací, jejichž rizikovost je vyšší.

Mimo Evropskou unii provádí banka operace na základě úvěrových mandátů, o nichž rozhoduje Evropská rada. Stávající mandáty pro budoucí členské státy, země na východě sousedící s EU, partnerské země Středomoří (PZS), Jihoafric-kou republiku a Asii a Latinskou Ameriku vyprší v roce 2007 a na období od ledna roku 2007 do roku 201� bude třeba schválit nové mandáty. Jelikož na konci roku 2005 byly dostupné zdroje v rámci současného mandátu Euromed II téměř vyčerpány, EIB rozhodla, že v roce 2006 bude poskytovat úvěry v PZS na své vlastní riziko.

Banka má v úmyslu na základě dohody z Coto-nou dále rozvíjet své úvěrové aktivity v afrických, karibských a tichomořských zemích, a to jak z hlediska nových nástrojů pro země AKT – například záruk – tak z hlediska geografického a sektorového rozložení. Zvláštní pozornost bude věnována otázce dopadu operací EIB na rozvoj.

Rozšíření poradenských služeb

Skupina EIB má také v úmyslu rozšířit poradenské služby v oblastech, v nichž mohou její technické znalosti podpořit politiky EU. Zejména pokud jde o dopravní infrastrukturu, členské státy a místní orgány často banku žádají, aby hrála poradní roli při zavádění nových forem finančního zajištění

Zpráva o činnosti za rok 2005 1� Skupina EIB


nebo aby poskytla podporu při budování priorit-ních transevropských sítí.

Banka dále zavedením Nástroje technické pomoci pro řešení problému změny klimatu (Climate Change Technical Assistance Facility – CCTAF) podporuje prioritní cíl Unie, kterým je ochrana a zlepšování životního prostředí podle Kjótského protokolu. Tento nástroj zajišťuje tvorbu rezerv s cílem pomoci předkladatelům projektů budovat potenciál pro snižování uhlíku v rámci jejich činností a maximalizovat vytváření uhlíkových kreditů, s nimiž lze v rámci systému EU pro obchodování s emisemi obchodovat. To pomáhá členským státům plnit jejich závazky vyplývající z Kjótského protokolu.

Rovněž EIF využívá svých znalostí v oblasti rizi-kového kapitálu a záruk za portfolia a poskytuje poradenské služby s cílem podpořit regionální

a finanční organizace při vytváření příznivějších podmínek pro malé a střední podniky, včetně jejich lepšího přístupu k finančním prostředkům.

Spolupráce s Evropskou komisí

Spolupráce EIB s Evropskou komisí a společné vyvíjení produktů dále zesílí. EIB se v souvislosti s Evropskou akcí pro růst zapojí do rozhodování o otázkách projektů, jakož i do navrhování spe-cifických finančních nástrojů mobilizujících roz-počtové zdroje během programového období 2007 - 201�. Vytváření nových nástrojů Komisí, jejichž řízením je pověřena banka, pomůže dopl-nit grantovou pomoc o úvěry EIB a její technické znalosti a znalosti trhu.

Za této situace se organizační struktura ředitel-ství pro úvěrové operace v Evropě 1. ledna 2006

Správní rada EIB


změnila a bylo vytvořeno nové horizontální oddělení nazvané „Nástroje v rámci Akce pro růst“. Toto nové oddělení odpovídá za veškeré operace strukturovaného financování (úvěry se sdílením rizik) na podporu obou složek iniciativy Akce pro růst zahájené Evropskou radou v roce 200�, tj. transevropských sítí a Iniciativy Inovace 2010 (i2i). Dále toto oddělení v rámci ředitelství řídí centra odborných znalostí pro otázky i2i, TEN/PPP a ochrany životního prostředí a koordi-nuje jeho poradenské služby. Oddělení přispěje k zajištění konzistentní a soudržné spolupráce s Evropskou komisí a k vytváření společných finančních nástrojů pro růst.

EIB a Komise rovněž rozhodly, že během pro-gramového období 2007 - 201� podstatně roz-šíří současný rámec spolupráce se strukturálními fondy. V rámci JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony – Joint Assistance in Supporting Projects for European Regions) budou moci přijímající státy získat od banky technickou pomoc pro zajištění kva-lity projektů a jejich provádění. Speciální pra-covní skupina složená z 50 odborníků Evropské komise, EBRD a EIB bude vyvíjet činnost v sídle banky v Lucemburku i v terénu.

Odpovědnost prostřednictvím transparentnosti

V období let 2006 - 2008, tj. během doby plat-nosti operačního plánu banky, bude EIB nadále zvyšovat svoji transparentnost poskytováním většího množství informací o svých aktivitách. Bude to vyžadovat interakci se sdělovacími pro-středky, pořádání veřejných akcí a účast na veřejných akcích, vytváření internetových strá-nek banky, vydávání publikací a vedení dialogu s občanskou společností.

Hlavním nástrojem přispívajícím k transparent-nosti banky jsou internetové stránky EIB. EIB bude proto v rámci ročního průběžného programu

nadále vyvíjet činnost za účelem vytváření a zlep-šování obsahu a zajištění snadné použitelnosti internetových stránek EIB, a to zavedením nového systému správy obsahu internetových stránek.

V roce 2005 proběhla veřejná konzultace o poli-tice banky v oblasti zpřístupňování informací. Byl to první případ, kdy EIB konzultovala svoji poli-tiku s veřejností. Nová politika zpřístupňování informací, platná od roku 2006, bude založena na zásadě „presumpce zpřístupnění“. Banka rov-něž zváží možnost veřejné konzultace o dalších politikách EIB.




INST

ITU

TIO

NA

LCU

STO

MER

FIN

AN

CIA

LIN

TERN

AL

STA

FF L

EARN

ING

AN

D G

ROW

TH

PILLAR 1 - Priority Lending:• Economic and Social Cohesion and Regional Development in the enlarged EU• Implementation of the i2i initiative• Development of Trans-European and Access Networks• Environmental Protection and Improvement • Support for EU Development and Cooperation Policies with Partner Countries• SME Financing• Human Capital

How

do

we

man

age

fina

nce

?

Contribute toEU Policy Goals

How

do

we

sati

sfy

our

cust

omer

s’ n

eeds

?

Transparency / Accountability /

External Communication

The mission of the EIB Group is to contribute, by financing sound investment, to the policy objectives of the European Union as laid down in its statutes and in decisions of the European Council.

Pillar 1

VALUE ADDED

Quality and Soundness of each Project

Pillar 2

Particular Financial Benefits obtained by the use of EIB Funds

Pillar 3

Prioritise Budget Allocation

Meet Expectations(Promoter and Borrower)

Partnershipwith the Commission

Ensure Long-TermFinancial Sustainability

Upgrade Infrastructure Attract, Develop and Motivate High Quality Staff

Develop Best Practice (Continuous Improvement of Key Processes)

Develop Innovative Fields & Products

Provide Attractive Financial Terms

GenerateFinancialSurplus

Optimise Cost of Funding

Improve Resources Allocation

Prioritise Surplus Allocation

Develop Technical Skills / Learning

Staffthe Organisation

Optimise Staff Contribution and

Satisfaction

Assist in Developing Organisational

Capabilities

IncreaseEffectiveness of Internal

CommunicationEnhance IT Systems

Central / Support Functions

Treasury /Borrowing

Lending

Buildings

Combine withGrants/ Subsidies

Partnershipwith Financial Institutions (MFIs/IFIs and other Banks)

Manage Risk • Credit • Financial • Operational

• Legal and Reputational

Improve Effectiveness of Project Identification

& Appraisal

Develop Policy / Programme /

Project Analysis

How

do

we

sust

ain

inno

vatio

n, c

hang

e an

d im

prov

emen

t ?

How

do

we

perf

orm

ke

y in

tern

al p

roce

sses

?H

ow d

o w

e sa

tisf

y ou

r st

akeh

olde

rs ?

EnhanceProject Monitoring and

Ex-post Evaluation

Consistency betweenOperations and the Priority

Objectives of the EU(Council - Commission - Parliament)

Strategická mapa je vizuálním znázorněním strategie EIB, jakož i postupů a systémů, které jsou pro realizaci této strategie nezbytné.

Ukazuje zaměstnancům vazby mezi jejich prací a celkovými cíli banky.


Činnost skupiny EIB v roce 2005


34 mld. EUR pro regiony

Na projekty v rámci EU-25, které napomáhají ekonomicky méně rozvinutým oblastem (regiony cíle 1) nebo oblastem potýkajícím se se struktu-rálními problémy (regiony cíle 2) nebo oblastem spadajícím do obou těchto kategorií poskytla banka v roce 2005 úvěry v objemu téměř 28 mld. EUR, což představuje 84 % celkového objemu přímých úvěrů poskytnutých v rámci EU. Glo-bální úvěry poskytnuté finančním zprostředko-vatelům, kteří dále tyto prostředky půjčují na investice malého a středního rozsahu v podporo-vaných oblastech, dosáhly objemu 5,9 mld. EUR, čímž celkové úvěry na hospodářskou a sociální soudržnost dosáhly v roce 2005 přibližně částky �4 mld. EUR, tj. 80 % celkového objemu úvěrů poskytnutých v rámci EU v loňském roce. I v roce 2006 má banka v úmyslu směřovat nejméně dvě třetiny svých přímých úvěrů a polovinu svých globálních úvěrů na projekty podporující hospo-dářskou a sociální soudržnost.

Objem úvěrů poskytnutých novým členským státům byl vzhledem k pozornosti věnované rozvoji aktivit EIB v těchto státech obzvlášť

Vyvážený rozvoj v celé Evropské unii

Podpora hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Evropské unie je hlavní funkcí EIB a základ-ním cílem jejích úvěrových činností. Významnou složkou tohoto cíle je regionální rozvoj, který sleduje snižování nerovnováhy mezi regiony.

Podpora hospodářské a sociální soudržnosti ve znevýhodněných regionech je prvořadým úko-lem, který pro banku vyplývá ze Smluv. Vzhledem k výzvám vyplývajícím z rozšíření a z přetr-vávajících rozdílů v rámci každého členského státu Rada guvernérů EIB v roce 2005 strategii banky přezkoumala a potvrdila, že hospodářská a sociální soudržnost zůstane nejvyšší prioritou banky. Rozšířená Evropská unie a budoucí politika soudržnosti na období let 2007 - 2013 kladou hospodářskou a sociální soudržnost do popředí zájmu EU: význam tohoto cíle je dále podtržen Lisabonskou strategií a důrazem, který tato strategie klade na investice do vzdělávání, výzkumu a inovací jako prostředku k dosažení udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Regionální rozvoj v EU Přímé úvěry v roce 2005: 28,1 mld. EUR

21 000

14 000

7 000

0

200� 2004 2005

Cíl 1Cíl 2

(v milionech)

Multiregionální úvěry

28 000

2001 2002


vysoký – 4,9 mld. EUR. Tohoto výsledku bylo čás-tečně dosaženo podstatným zvýšením operací formou strukturálního programového úvěrování (SPL), kdy EIB spolufinancuje programy čerpa-jící prostředky ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti Evropské unie. SPL, které bylo poprvé použito v roce 2001 v Itálii a ve Španělsku, se v průběhu let rozšířilo na další státy EU a nyní se stalo běžným nástrojem i v nových členských stá-tech. Podpora investic v podporovaných oblastech byla značná i ve Španělsku (6,1 mld. EUR), Německu (4,8 mld. EUR), Itálii (�,9 mld. EUR) a ve Spojeném království (2,9 mld. EUR). Očekává se budoucí nárůst úvěrů, zejména vzhledem k projektům v nových členských státech, přistupujících zemích a v zemích, které zahájily přístupová jednání.

Úvěry EIB směřovaly do všech odvětví hospo-dářství, v roce 2005 hlavně do komunikací a tele-komunikací (46 %), průmyslu a služeb (22 %) a zdravotnictví a vzdělávání (9 %). Velká část úvěrů na hospodářskou a sociální soudržnost přispěla k dosažení i dalších prioritních cílů EU. 79 % objemu úvěrů na TEN a další významné evropské sítě, včetně energetických sítí, tak směřovalo do pod-porovaných oblastí; stejně tomu bylo i v případě 82 % objemu úvěrů banky na zlepšení životního prostředí a 84 % objemu úvěrů na podporu Lisa-bonské strategie.


V roce 2005 se operativní spolupráce s Evrop-skou komisí v rámci příprav programovacího cyklu 2007 - 201� prohloubila a jejím cílem bylo rozvinout nové oblasti spolupůsobení a vzá-jemného doplňování mezi operacemi banky a činnostmi Komise na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a maximalizovat přidanou hodnotu aktivit EIB v této oblasti.

Nejvýznamnější událostí v tomto ohledu je JAS-PERS (viz orámovaný text), ambiciózní partnerství technické pomoci mezi generálním ředitelstvím pro regionální politiku Komise (DG REGIO) a EIB, jakož i EBRD, které podporuje úspěšné provádění budoucí politiky soudržnosti EU.


Regionální rozvoj v EURozložení přímých úvěrů podle odvětví (2005)

(v milionech)

Částka Celkem %

Energetika 2 885 10

Komunikace a telekomunikace 12 857 46

Voda a hygiena 1 5�0 5

Rozvoj měst 2 19� 8

Průmysl, zemědělství 2 824 10

Zdravotnictví, vzdělávání 2 42� 9

Ostatní služby � �76 12

Celkový objem přímých úvěrů 28 088 100

Globální úvěry 5 900



JASPERS: posílená spolupráce mezi EIB a Komisí ve prospěch regionů

EIB a generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise (DG REGIO) zesílily v roce 2005 svůj koordinovaný přístup k formování politik a operačním činnostem s cílem zavést novou po-litiku pro období let 2007 - 2013.

V říjnu roku 2005 předložily Evropská komise, EIB a EBRD členským státům a přistupujícím zemím iniciativu Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony (JASPERS). Cílem JASPERS je pomoci přijímajícím zemím s využitím prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro financování nejnutnějších investic v průběhu příštího rozpoč-tového plánovacího období EU (období let 2007 - 2013) a současně zajistit, aby poskyt-nuté prostředky byly využity ve správnou dobu a s co nejvyšší ekonomickou návratností z hlediska růstu a vytváření pracovních míst. Klíčová úloha JASPERS bude spočívat v předá-vání technických znalostí již v raném stadiu plánování a přípravy projektů a také v hod-nocení projektů. Pomoc tak bude poskytována již od počátečních fází přípravy projektů a v komplexním oborovém i geografickém rozsahu v rámci působnosti JASPERS.

Klíčovými oblastmi technické pomoci v rámci JASPERS budou oblasti, v nichž mají part-neři JASPERS již velmi cenné zkušenosti: transevropské sítě (TEN); odvětví dopravy mimo TEN včetně železniční, říční a námořní dopravy, systémy kombinované dopravy a jejich interoperabilita, řízení silničního a letového provozu a čistá městská a hromadná doprava. Značný důraz je kladen i na ochranu životního prostředí, zejména na ochranu vod, včetně energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.

Iniciativa JASPERS bude řízena ze sídla EIB v Lucemburku a bude využívat služeb přibližně 50 odborníků na technické, ekonomické a finanční analýzy. Mnozí z těchto odborníků budou působit v terénu a poskytovat technickou pomoc při přípravě investičních projektů členským státům i regionům, zejména v nových členských státech.

V případě potřeby budou tito odborníci úzce spolupracovat s partnerskými mezinárodními finančními institucemi, zejména s EBRD, která bude vedle EIB a Komise plnoprávným členem týmu. JASPERS bude doplňkovým nástrojem při přípravě pro-jektů státními a místními orgány a země, které si vyžádají spolupráci JASPERS, nebudou mít povinnost s EIB nebo EBRD uzavřít půjčku.



Strukturální fondy v období let 2004-2006: Oblasti cíle 1 a 2

Cíl 1

Cíl 1

Ukončeno (do �1. 12. 2005)

Ve stadiu ukončení (do �1. 12. 2006)

Zvláštní program

Cíl 2

Cíl 2

Cíl 2 (zčásti)

Ukončeno (do �1. 12. 2005)

Ukončeno (zčásti) (do �1. 12. 2005)

Canarias (E)

Guadeloupe Martinique Réunion

Açores (P)

Guyane (F)

Madeira



Regionální rozvoj v roce 2005 podle jednotlivých cílů

(v milionech)

Země Cíl 1 Cíl 2Nedělitelné multi-regionální/ostatní

Celkem

Belgie 189 276 – 465

Česká republika 1 011 110 – 1 121

Estonsko 5 – – 5

Finsko 25 25 200 250

Francie 121 865 668 1 654

Irsko �29 – – �29

Itálie 665 1 42� 1 791 � 879

Kypr – 170 – 170

Litva 5 – – 5

Lotyšsko 195 – – 195

Maďarsko 1 265 – – 1 265

Malta 1� – – 1�

Německo 2 448 2 �06 – 4 754

Nizozemsko – 220 – 220

Polsko 1 7�� – – 1 7��

Portugalsko 1 2�4 – – 1 2�4

Rakousko – 125 180 �05

Řecko 895 – – 895

Slovenská republika 174 – – 174

Slovinsko 257 – – 257

Španělsko 1 592 4 007 475 6 074

Spojené království 279 1 906 707 2 892

Švédsko – 200 – 200

Celkem 12 435 11 634 4 020 28 089

% 44% 41% 14% 100%


Od vzniku i2i v roce 2000 poskytla EIB úvěry na inovační investiční projekty v celkové výši �4,8 mld. EUR, z toho 10,4 mld. EUR v průběhu roku 2005. Celkovým kvantifikovaným cílem je během tohoto desetiletí v rámci programu i2i poskytnout úvěry v minimálním objemu 50 mld. EUR.

Úvěry poskytované EIB se soustřeďují na tyto tři hlavní oblasti:

➾ výzkum, vývoj a inovace (RDI) – investice sou-kromého a veřejného sektoru do výzkumu, zřizování špičkových středisek a vědeckých výzkumných středisek, jakož i investice v poz-dějších fázích (produkty a postupy), zejména v soukromém sektoru

➾ vzdělávání a odborná příprava – podporo-vání vysokoškolského studia zlepšováním přístupu k odborné přípravě a celoživotnímu učení, integrace výzkumu do projektů ter-ciárního vzdělávání, pomoc při financování modernizace související počítačové infrastruk-tury, digitální gramotnost a program e-učení (e-learning), jakož i základní a středoškolské vzdělávání

➾ šíření technologií a vývoj informačních a komu-nikačních technologií (ICT) – zavádění pevných a mobilních širokopásmových sítí a techno-logií přístupu, vytváření komunikačních sítí v řadě odvětví (například ve zdravotnictví a dopravě) a rozvíjení programů elektronického obchodování.

Při provádění Lisabonské strategie hraje význam- nou úlohu i dceřiná společnost banky, Evropský investiční fond. Stimuluje podnikání investicemi do fondů rizikového kapitálu, které poskytují zdroje kapitálu inovačním malým a středním pod- nikům. V roce 2005 se fond angažoval v 24 fon-dech rizikového kapitálu částkou 468 mil. EUR, čímž jeho celková angažovanost v 217 fondech dosáhla částky �,2 mld. EUR. Tyto investice nejsou zahrnuty do údajů o úvěrech banky poskytnu-tých v rámci iniciativy i2i – jedná se o dodatečné investice.

Výzkum, vývoj a inovace (RDI)

Skupina EIB upřednostňuje projekty podporu-jící spolupůsobení nebo vyplývající ze spolupů-sobení veřejného a soukromého sektoru, jelikož mobilizace spojeného úsilí těchto sektorů je roz-hodující pro dosažení ambiciózního cíle stano-veného na zasedání Evropské rady konaném v Barceloně v březnu roku 2002: do roku 2010 investovat do RDI � % evropského HDP.

Vzhledem k tomu, že na RDI bylo v roce 2005 poskytnuto prostřednictvím 44 úvěrů více než 6,1 mld. EUR (4,1 mld. EUR v roce 2004), před-stavovala tato složka i2i největší podíl na úvě-rech poskytnutých EIB v rámci tohoto programu. Důležitou roli hrály investice v Německu, kam směřovalo celkem téměř �,2 mld. EUR, mimo jiné do těchto oblastí: základní a aplikovaný výzkum prováděný nezávislými národními výzkum-nými ústavy, například Max Planck Gesellschaft

Iniciativa Inovace 2010

Na zasedání Evropské rady konaném v Lisabonu v březnu roku 2000 si Evropská Unie stanovila strategický cíl do roku 2010 vytvořit konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalos-tech, která bude schopna udržitelného růstu, vytvoří více pracovních míst a lepší pracovní místa a zajistí větší sociální soudržnost. Brzy po zasedání Evropské rady v Lisabonu vytvořila EIB na podporu inovačního úsilí EU zvláštní úvěrový nástroj, Iniciativu Inovace 2010 (i2i), využívající finančních zdrojů banky.



SarajevoBelgrade

Niksic

^

‘

ZagrebLjubljana

Budapest

BratislavaWienMünchen

Roma

Tiranë

Sofia

Skopje Istanbul

Athinai

Bucuresti

Nicosia

Ankara

Barcelona

Madrid

Lyon

Lisboa

Porto

Paris

London

Cork

Dublin

Belfast

Edinburgh

Bruxelles

Amsterdam Berlin

Frankfurt

Hamburg

København

Praha

Warszawa

OsloStockholm

Helsinki St Petersburg

Tallinn

Riga

Vilnius

Minsk

Moskva

Kiyev

KishinevOdessa

Luxembourg

Islas Canarias

Milano

7 4 7

2 1 1

1

2

1

5 5

2

1

1 2

10

6 15 32

2 2

1

1

1

1

3

1 7 8

2 4 6

1 1 31

2 5 10

2 1

1

2

4 1 5

3

1 3 2

18

3

7 9

3

4 12 6

2 1

GUIANA

Podepsané smlouvy: Iniciativa Inovace 2010 (2000-2005)

15 000

10 000

5 000

0

20 000

8 610 9 5�0

16 �49

Informační a komunikační technologie

Vzdělávání a odborná příprava

Výzkum a vývoj

(v milionech)

Počet projektů

Úvěry EIB v rámci i2i 2000-2005


a Fraunhofer-Gesellschaft; výzkumná činnost ve třech hlavních vědeckých centrech v Bavorsku; výstavba areálu pro výzkum, vývoj a výrobu polo-vodičů v Drážďanech; a výzkumná činnost na uni-verzitách a vysokých školách technického směru v Dolním Sasku. Částka 650 mil. EUR byla určena na investice do výzkumu a vývoje v automobilo-vém odvětví v České republice a na Slovensku.

Co se týče aktivit ve stadiu příprav, EIB se zapo-jila do zavádění technologických platforem a podporovala jejich činnost. Tyto platformy, iniciované generálním ředitelstvím pro výzkum Evropské komise (DG RESEARCH), slouží jako fórum pro vytváření vazeb mezi subjekty v ino-vačních odvětvích techniky, jež jsou pro budouc-nost evropského průmyslu důležité. Jedním ze základních cílů je vytvoření společné vize a stra-tegie v oblasti technologie. Na konci roku 2005 bylo vytvořeno více než 20 platforem, přičemž pokročilejší platformy (zaměřující se například na technologii vodíkových a palivových článků, nanoelektroniku, fotovoltaiku a technologii v oblasti dodávek vody a v sanitárně-hygienické oblasti) vedou ke vzniku tzv. společných technolo-gických iniciativ na podporu prioritních projektů, jež budou z hlediska financování velmi náročné.

Vzdělávání a odborná příprava

V roce 2005 poskytla banka na investice do vzdělá-vání a odborné přípravy v rámci iniciativy i2i třicet úvěrů ve výši téměř 2,2 mld. EUR (1,7 mld. EUR v roce 2004). Značná část objemu těchto úvěrů směřovala do Spojeného království na výstavbu, modernizaci a údržbu základních a středních škol. Ve Skotsku bude z poskytnutých prostředků hrazena výstavba a údržba 21 základních a středních škol v North Lanarkshire a výstavba a údržba 28 škol v Argyll a Bute, v obou případech v rámci partnerství mezi veřejným a sou-kromým sektorem. Ve Finsku poskytla EIB na školy, centra sociální péče a vyšší vzdělávací zařízení úvěry v celkovém objemu 255 mil. EUR a částka �20 mil. EUR směřovala na obnovu a modernizaci vyšších vzdělávacích zařízení v německém Severním Porýní-Vestfálsku.

Sítě informačních a komunikačních technologií

Na sítě informačních a komunikačních tech-nologií, jež jsou nezbytné pro šíření inovací


Lepší přístup ke vzdělávání

EIB poskytla úvěr 100 mil. EUR maďarskému středisku pro studentské půjčky, Diákhitel Központ, které dále tyto prostředky poskytuje studentům formou výhodných studentských půjček. Tento program studentských půjček uspokojuje potřeby studentů a diplomovaných studentů, kteří jsou pro poskytnutí těchto půj-ček způsobilí, a to bez ohledu na jejich sociální zázemí či dosavadní dosažené vzdělání. Systém vyššího vzdělávání v Maďarsku prošel v posled-ních letech rozsáhlou transformací. Počet stu-dentů a diplomovaných studentů se během minulého desetiletí více než zdvojnásobil, což odráží vývoj směrem k otevřenějšímu vzdělá-vacímu systému.


a sdílení údajů, byly v roce 2005 poskytnuty úvěry v objemu téměř 1,9 mld. EUR (1,6 mld. EUR v roce 2004). Tyto sítě patří do kategorie pro-jektů velkého rozsahu a jsou z hlediska financo-vání velmi náročné. Na vytvoření širokopásmové přístupové sítě v Rakousku bylo poskytnuto 180 mil. EUR, ve Španělsku téměř 400 mil. EUR, v jižní Itálii �50 mil. EUR a ve východoněmec-kých spolkových zemích 500 mil. EUR.

Úvěry EIB menšího rozsahu v rámci Nástroje pro strukturované financování byly poskytnuty na financování kinematografie/televize za úče-lem posílení konkurenceschopnosti tohoto odvětví na mezinárodní úrovni. Od zahájení Ini-ciativy Inovace 2010 spolufinancovala EIB 70 fil-mových/televizních produkcí prostřednictvím

úvěrů v celkové výši 105 mil. EUR. Rozpočet na realizaci těchto 70 projektů činí celkem téměř 800 mil. EUR.

Nové finanční nástroje

S cílem pomoci urychlit investice do roku 2010 vyvinula EIB soubor nástrojů finančního inženýr-ství vytvořených na míru, které uspokojují potřeby a očekávání investorů. V tomto ohledu hraje významnou úlohu kombinace grantů Komise a úvěrů banky. EIB rovněž vytvořila zvláštní úvě-rový prostor pro středně velké středně kapitali-zované podniky, které jsou často významnými nositeli inovace. Jeho účelem je financování investic do 50 mil. EUR, a to především v sek-torech spadajících do i2i. Například se společ-ností Investkredit byl v roce 2005 podepsán úvěr ve výši �0 mil. EUR na financování inovačních středně kapitalizovaných podniků v Polsku.

Za účelem zvýšení své přidané hodnoty začala EIB u projektů i2i přijímat vyšší úvěrová rizika, díky rozšíření svého Nástroje pro strukturované financování (SFF). SFF, vytvořený v roce 2001, se využívá na podporu prioritních projektů a před-kladatelů projektů, kteří nedosahují investičního stupně, a to vytvářením rezerv na související vyšší úvěrová rizika z části přebytku vytvořeného bankou. Současný rámec SFF disponující částkou 500 mil. EUR (z toho 100 mil. EUR na investice v oblasti Středomoří v rámci FEMIP) je prakticky vyčerpán a banka v roce 2006 navrhne svým řídí-cím orgánům jeho rozšíření.


Ve snaze podpořit investice do inovací spolupra-cuje EIB úzce s Evropskou komisí. Tato spolupráce spočívá zejména v koordinaci a spolufinancování v rámci současného rámcového programu EU pro výzkum, jakož i v intenzivní přípravě příštího rámcového programu na období let 2007 - 201�.


Zavádění nových technologií

EIB poskytla úvěr 121 mil. EUR společnosti Ari-anespace na projekt spočívající ve výstavbě nového komplexu pro vypouštění nosných raket Sojuz ST v Guayanském vesmírném stře-disku v Kourou. Program Arianespace-Sojuz bude využíván pro řadu vědeckých programů EU, například pro projekty satelitní polohový systém Galileo a GMES (Globální monitoro-vání životního prostředí a bezpečnosti – Global Monitoring for Environment and Security), a bude podporovat vývoj dalších nových tech-nologií.


Přes společné úsilí Komise a banky se v rámci jednoho z bodů na pořadu jednání Evropské rady konané v Bruselu na jaře roku 2005 – hod-nocení provádění Lisabonské strategie v polo-vině období – dospělo k závěru, že je nezbytné intenzivnější úsilí veřejného a soukromého sek-toru a že v opačném případě Evropa svých cílů v oblasti inovace určitě nedosáhne.

Posílení grantových zdrojů EU prostřednictvím RSFF

V souvislosti s příštím rámcovým programem pro výzkum na období let 2007 - 201� vyvíjejí EIB a Evropská komise nové způsoby posilování grantových zdrojů EU v kombinaci s úvěry EIB, v souladu s požadavkem Evropské rady konané v Bruselu na jaře roku 2005. Za tímto účelem se zavádí Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF). V rámci RSFF banka použije grantových zdrojů Společenství ve spojení se svými vlast-ními prostředky ke krytí části rizik spojených s projekty, jejichž rizikový profil je vyšší než by banka běžně přijala. Odhaduje se, že prostředky grantu EU umožní EIB poskytnout formou úvěrů

na rizikové investice v oblasti RDI v Evropě doda-tečnou částku odpovídající šestinásobku daného grantu. Po schválení Evropským parlamentem a Radou by měl Nástroj financování se sdílením rizik začít fungovat v roce 2007 a bude přístupný všem partnerům v rámci velkých projektů RDI značného evropského významu.

Na podporu Lisabonské strategie zvyšuje úsilí i Evropský investiční fond. EIF bude v rámci navr-hovaného „Programu pro konkurenceschopnost a inovace“ (Competitiveness and Innovation Pro-gramme – CIP) na období let 2007 - 201� řídit provádění Programu pro podnikavost a inovace (Entrepreneurship and Innovation Programme), jehož významnou složkou je Nástroj pro vysoký růst a inovace (High Growth and Innovation Faci-lity). Tento nástroj zmobilizuje soukromý kapitál pro MSP, které se snaží získat prostředky ve výši 200 000 EUR až 2,5 mil. EUR.




Fórum EIB 2005: od Lisabonu po Helsinky a zpět

Výroční Fórum EIB se stalo jedinečnou příležitostí pro vedení diskuse o aktuálních otázkách na nejvyšší úrovni. Fórum, na němž vystoupili renomovaní řečníci, nejvyšší představitelé a odborníci EIB a jejich kole-gové z dalších orgánů EU, zástupci členských států a soukromého sek-toru, je ideálním prostředím pro otevřenou a upřímnou výměnu názorů o úspěších banky a o podmínkách, za nichž jsou dosahovány.

Po Fórech věnovaných otázkám udržitelnosti životního prostředí (Dub-lin, 200�) a investicím v nových členských státech (Varšava, 2004) se 11. Fórum EIB, konané v Helsinkách v říjnu roku 2005, zaměřilo na budoucnost Lisabonské strategie. Vzhledem k tomu, že v polovině období dosáhlo EU ve svém úsilí přeměnit Evropu „do konce deseti-letí v nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech“ neuspo-kojivých výsledků, jednalo 400 účastníků konference o způsobech, jak urychlit dosažení ambiciózních cílů stanovených v Lisabonu. Jelikož Světové ekonomické fórum konané v roce 2004 označilo za nejúspěš-nější zemi z hlediska globální konkurenceschopnosti Finsko, považo-valo se za vhodné, aby tato diskuse probíhala v Helsinkách.

Více informací o jednání lze získat v publikaci Informace EIB č. 121 nebo na internetových stránkách banky. 12. Fórum se uskuteční v Aténách v říjnu roku 2006 a zaměří se na téma „Jihovýchodní Evropa – region v pohybu“.


Přímé úvěry na investiční projekty na ochranu životního prostředí v Evropské unii dosáhly cel-kové výše 10,9 mld. EUR, což představuje �� % objemu přímých úvěrů. Kromě toho většina glo-bálních úvěrů sleduje dosažení několika cílů, včetně ochrany životního prostředí, a EIB posky-tuje na ochranu životního prostředí i účelové globální úvěry. V roce 2005 poskytla EIB dva úvěry tohoto typu v objemu 210 mil. EUR, a to Rakousku a Německu.

Podíl úvěrů na projekty na ochranu životního prostředí v přistupujících zemích (Bulharsko a Rumunsko) a v zemích, které zahájily přístu-pová jednání (Chorvatsko a Turecko), byl ještě vyšší: na ochranu životního prostředí v těchto zemích byla poskytnuta částka 85� mil. EUR (56 %). V partnerských zemích Středomoří byly na projekty na ochranu životního prostředí poskytnuty přímé úvěry v objemu 260 mil. EUR. Dalších 90 mil. EUR bylo určeno na projekty na ochranu životního prostředí v afrických, karib-ských a tichomořských zemích, 85 mil. EUR na projekt v Jihoafrické republice, 60 mil. EUR smě-řovalo do Ruska a 42 mil. EUR do Asie. Všechny tyto prostředky přispěly k dosažení cíle banky, kterým je podporování ekologicky udržitelného rozvoje v partnerských zemích.

Úvěry EIB na ochranu a zlepšování životního prostředí se poskytují na ochranu a zlepšování jak přírodního prostředí, tak i zastavěného pro-středí. Co se týče zastavěného prostředí, akti-vity banky se soustřeďují zejména na městskou

Ochrana životního prostředí

V roce 2005 banka opět splnila svůj ambiciózní cíl věnovat 30 až 35 % celkového objemu pří-mých úvěrů v Evropské unii na ochranu životního prostředí, což podtrhuje význam, který je v rámci cílů politiky EIB ochraně životního prostředí přikládán.

Životní prostředí a kvalita života Přímé úvěry v období let 2001-2005: 49,7 mld. EUR

7 500

5 000

2 500

0

2001 2002 200� 2004 2005

10 000

12 500

Změna klimatu

Životní prostředí a zdraví

Městské prostředí

Příroda, zachování biologické rozmanitosti a přírodní zdroje

Přírodní zdroje a nakládání s odpady

(v milionech)

Životní prostředí a kvalita životaPřímé úvěry v roce 2005

(v milionech)

Celkem

Změna klimatu 1 1�1

Životní prostředí a zdraví 2 �29

Městské prostředí 6 796

Příroda, zachování biologické rozmanitosti a přírodní zdroje ��8

Přírodní zdroje a nakládání s odpady 400

Celkový objem přímých úvěrů 10 924*

* Jelikož některé projekty mohou spadat do několika podskupin, nelze jednotlivé rubriky kumulovat.


dopravu a městskou obnovu; při poskytování podpory EIB na zlepšování přírodního prostředí hrají klíčovou úlohu otázka změny klimatu a kvalita ovzduší a vody.

Změna klimatu

Smyslem akčního plánu EIB pro energii z obnovi-telných zdrojů, přijatého v roce 2004, je zvyšování podpory banky politikám Evropské unie týkají-cím se změny klimatu. Tento plán si klade za cíl meziroční nárůst objemu úvěrů na výrobu ener-gie z obnovitelných zdrojů tak, aby tyto úvěry do roku 2010 představovaly 50 % veškerých úvěrů na nově vyráběnou elektrickou energii. V roce 2005 dosáhly úvěry na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů celkové výše 484 mil. EUR, což představovalo 64 % objemu úvěrů na novou výrobu elektrické energie.

EIB poskytla Finsku úvěr 25 mil. EUR na moder-nizaci dvou vodních elektráren na řece Kemijoki v Laponsku. Tato investice zvýší objem výroby elek-trické energie o �0 % a současně Finsku pomůže plnit jeho závazky ohledně snižování emisí skle-níkových plynů. Mezi projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů byly i projekty týkající se větrných elektráren v Portugalsku a Švédsku.

V roce 2004 zavedla EIB specifické nástroje v oblasti změny klimatu a v roce 2005 je začala provádět. Finanční nástroj pro řešení problému změny klimatu (Climate Change Financing Faci-lity – CCFF), disponující částkou 500 mil. EUR, je již operativní. Do konce roku 2005 z něho byla vyplacena již polovina částky 400 mil. EUR, která je vyhrazena na projekty snižování emisí v rámci Evropské unie, prováděné společnostmi zapoje-nými do systému EU pro obchodování s emisemi. Stalo se tak po schválení financování moderni-zace celulózek a papíren v Portugalsku a jejich uzpůsobení požadavkům z hlediska ochrany životního prostředí, jakož i výstavby a provozo-vání dvou průtočných elektráren ve Slovinsku.

Další potenciální projekty spadající do tohoto nástroje jsou ve stadiu příprav.

Jsou identifikovány první projekty vhodné pro zařazení do Nástroje technické pomoci pro řešení problému změny klimatu (CCTAF), z něhož se poskytují granty na financování technické pomoci při vypracovávání investičních projektů týkajících se uhlíkových kreditů v rámci programů mechanismus čistého rozvoje (Clean Develop-ment Mechanism – CDM) a společná realizace (Joint Implementation – JI) podle Kjótského pro-tokolu.

EIB ve spolupráci s EBRD připravuje vytvoření Mnohostranného fondu uhlíkových kreditů EBRD-EIB, jenž poskytne projektům financova-ným těmito institucemi další možnosti prodeje uhlíkových kreditů a vytvoří dodatečnou orga-nizační kapacitu pomáhající veřejnému i sou-kromému sektoru uspokojovat jejich potřeby z hlediska dodržení limitů.

V roce 2005 se EIB rovněž zapojila do jednání s dalšími finančními institucemi veřejného a sou-kromého sektoru s cílem posílit spolupráci na podporu projektů v rámci CDM a JI a celkového fungování uhlíkového trhu.

Ovzduší a voda

V roce 2005 byly poskytnuty úvěry na projekty zlepšování životního prostředí z hlediska kvality ovzduší a vody a snižování průmyslového znečiš-tění v objemu 2,5 mld. EUR, z toho 2,� mld. EUR v Evropské unii.

Voda a hygiena jsou hlavní oblasti, kam smě-řují úvěry EIB; v rámci EU putovalo v roce 2005 do těchto oblastí více než 1,2 mld. EUR. Tyto pro-jekty pomáhají chránit a bránit přírodní prostředí, podporovat obecné blaho a, zejména v part-nerských zemích, potlačovat bídu. V souvislosti s rámcovou směrnicí EU o vodě (Water Framework


Zpráva o činnosti za rok 2005�0Skupina EIB

Directive – WFD) financuje banka investiční pro-jekty a programy, často v kombinaci s nástroji Evropské komise, aby zajistila dosažení cílů WFD. Za tímto účelem je třeba často vynaložit značné investice v oblasti komunálních odpadních vod a pitné vody. Úvěry EIB rovněž podporují udržitelné řízení poptávky, integrované plánování povodí a ochranu proti povodním.

Banka poskytla úvěr ve výši 75 mil. EUR na čiš-tění odpadních vod v belgických Flandrech, který představuje poslední částku poskytnu-tou na základě dohody o financování v hodnotě 250 mil. EUR, uzavřené se společností Aqua-fin specializující se na nakládání s komunálními odpadními vodami. Uvedená dohoda se týká 219 samostatných projektů výstavby a moder-nizace hlavních stok, čistíren odpadních vod a čerpacích stanic. Tyto investice mají značný environmentální přínos z hlediska kvality vody řek Šelda a Maas, jakož i pro oblasti dolního toku těchto řek u Severního moře.

Úvěr ve výši 15 mil. EUR byl poskytnut na moderni-zaci a rozšíření vodní infrastruktury v Plzni v České republice, konkrétně na zlepšení zásobování pitnou vodou, na výstavbu zařízení na zadržení a odtok přívalových vod a na rozšíření kanali-zační sítě v tomto městě. Projekt byl spolufinan-cován Evropskou komisí prostřednictvím grantů z Fondu soudržnosti.


Zastavěné prostředí

Jelikož projekty městské obnovy znamenají zlep-šení v oblastech bídy, mohou mít značný vliv na sociální soudržnost a představovat nejlepší způ-sob využití cenných a vzácných hodnot v centrech měst. Současně může městská obnova snížit tlaky na další osídlování zemědělské půdy a okolní kra-jiny a přispět k vyváženější urbanistické struktuře, která by kladla menší nároky na životní prostředí.

Většina měst má vypracován svůj plán rozvoje, v jehož rámci jsou vymezeny chátrající a obecně sociálně a hospodářsky znevýhodněné měst-ské části, které vyžadují zvláštní pozornost. Úvěry na městskou obnovu dosáhly objemu 1,8 mld. EUR. Jedním z nich byl úvěr ve výši 125 mil. EUR na modernizaci městské infrastruktury v hlavním městě Polska, Varšavě. Tyto prostředky podpoří projekty městské obnovy malého a středního roz-sahu, investice do místní dopravy, ochrany život-ního prostředí, zdravotnictví a vzdělávání, péče o kulturního dědictví, jakož i do prioritní občanské vybavenosti.

S městskou obnovou souvisejí investice do udržitelné městské hromadné dopravy. EIB poskytla Spojenému království úvěr ve výši 145 mil. EUR na rozšíření lehké železniční trati v Docklands, zajišťující nové dopravní spojení přes Temži v jižním Londýně. Předpokládá se, že tento projekt hromadné dopravy vytvoří pří-ležitosti pro sociálně slabší komunity na obou stranách Temže, zlepší dostupnost občanské vybavenosti a zvýší atraktivnost dotyčných oblastí výstavby pro developery. V roce 2005 dosáhly úvěry na městskou hromadnou dopravu v celé EU celkového objemu 4,9 mld. EUR.

Zpráva o činnosti za rok 2005 �1 Skupina EIB


Jednotka EIB pro životní prostředí

Jednotka EIB pro životní prostředí (ENVU), jež působí souběžně se skupinou pro hodnocení životního pro-středí (obě jsou součástí ředitelství pro projekty), hraje významnou úlohu v bankovním systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí. ENVU byla zřízena v roce 2002 jako kontaktní místo pro environmentální otázky za účelem podpory formování a provádění environ-mentální politiky a postupů v širokém spektru aktivit EIB. V průběhu roku 2005 ENVU zlepšila svoji schopnost dohledu nad environmentálními a sociálními aspekty úvěrových aktivit banky, a to díky příchodu dvou odborníků na otázky životního prostředí a jednoho odborníka na otázky sociálního rozvoje.

V roce 2005 patřilo mezi prioritní úkoly ENVU komplexní hodnocení a revize interních environmentálních postupů EIB, včetně dalšího zdokonalení souboru pokynů, které by měly pomáhat projektovým týmům efektivněji řešit otázky sociálního rozvoje v rámci operací mimo EU, vzdělávání zaměstnanců banky v oblasti ochrany životního prostředí a zvyšování jejich povědomí o environmentálních otázkách, a poskytování dodatečné podpory operač-ním ředitelstvím banky v souvislosti s úvěry na prioritní projekty v oblasti životního prostředí, včetně projektů sledujících zmírnění změny klimatu. Jednotka rovněž asistovala dalším pra-covištím banky při zavádění a prosazování interního bankovního systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

V oblasti sociálního hodnocení se v současnosti vypracovávají nové pokyny v souladu s mezinárodními normami, například normami MOP, na jejichž základě budou vhodné pro-jekty financované EIB nejen klást důraz na zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů, ale budou se snažit i o podporu sociálního blaha.

ENVU dále rozvíjí své vnější vztahy s nejrůznějšími institucemi, včetně jiných institucí Evrop-ské unie a mnohostranných a dvoustranných finančních institucí, a to v celém spektru oblastí. Například společně s generálním ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV) přispívá jednotka prostřednictvím projektů financovaných bankou k prosazení nové směrnice EU o strategickém environmentálním posouzení (SEA) a zapojuje se do práce multiinstitucionál-ních pracovních skupin v otázkách zachování biologické rozmanitosti, environmentálních technologií a stanovení ukazatelů výkonnosti. Banka se zejména snaží posílit svoji schop-nost posuzovat důsledky investic v rozvojových zemích v rámci plnění rozvojových cílů tisíci-letí pomocí nového pilotního nástroje známého pod názvem Rámec pro posouzení dopadů na rozvoj.


V členských státech EU, v přistupujících zemích a v zemích, které zahájily přístupová jednání, je EIB nadále hlavním zdrojem bankovního financo-vání těchto významných sítí. Od roku 199�, kdy Evropská rada v Essenu rozhodla o zahrnutí TEN do programu politiky EU, byly podepsány úvěry v objemu 69,� mld. EUR v oblasti dopravních TEN a 9,1 mld. EUR v oblasti energetických TEN.

Banka podporuje 21 z celkem �0 dopravních pro-jektů, které byly jako prioritní označeny v rámci Evropské akce pro růst schválené Evropskou radou v prosinci roku 200�. Cílem této iniciativy je posílení dlouhodobého růstového potenciálu Evropy zvýšenými investicemi do TEN, stejně jako do výzkumu, vývoje a inovací.

Dopravní sítě

Uvedených �0 prioritních dopravních TEN bylo vybráno vzhledem k jejich dlouhodobému stra-tegickému významu pro integraci vnitřního trhu rozšířené Unie a jejich dopadu na růst.

V roce 2005 činil objem úvěrů poskytnutých EIB na dopravní TEN více než 7,4 mld. EUR (6,6 mld. EUR v roce 2004), z toho téměř polovina směřo-vala do prioritních TEN. Více než 40 % objemu úvěrů bylo určeno na železnice, �8 % na silnice a zbytek na námořní infrastrukturu.

Jedním z prioritních projektů TEN v rámci Akce pro růst, který získal podporu EIB, byla výstavba úseku dálnice A1 v délce 90 kilometrů mezi městy Gdaňsk a Nowe Marzy v Polsku. Úvěr ve výši 500 mil. EUR s třicetiletou splatností byl poskytnut Gdaňské dopravní společnosti, sou-kromému držiteli koncese v rámci tohoto pro-jektu PPP, který je součástí Evropského koridoru IV spojujícího Baltské moře na severu s Českou republikou, Slovenskem a Rakouskem.

Finsku poskytla EIB úvěr ve výši 15� mil. EUR na výstavbu a provoz úseku dálnice E18 v délce 51 kilometrů. Tento projekt náležející mezi pro-jekty PPP je součástí Nordického trojúhelníku -

Rozvoj transevropských sítí (TEN)

Rozvoj transevropských sítí (TEN) v oblasti dopravy a energetiky, jedna z operačních priorit EIB, významně přispívá k hospodářské a sociální integraci Evropské unie.

Transevropské sítě 2001-2005: 36 mld. EUR

6 000

4 000

2 000

0

2001 2002 200� 2004 2005

8 000

10 000

Doprava

Energetika

(v milionech)

Zpráva o činnosti za rok 2005 �� Skupina EIB


St. Petersburg

Istanbul

OdessaKishinev

Minsk

Moskva

Kiyev

Skopje

Zagreb

Sarajevo Belgrade

Tiranë

Ljubljana

Sofia

Bucuresti

Budapest

Bratislava

Vilnius

Tallinn

Riga

Warszawa

Praha

Lisboa

Porto

Madrid

MünchenWien

Paris

Luxembourg

Bruxelles

Barcelona

Dublin

Belfast

Edinburgh

Athinai

ThessalonikiRoma

Milano

Lyon

Stockholm

BerlinAmsterdam

London

København

Oslo

Helsinki

Cork

Strasbourg

ISLAS CANARIAS (ES)

MADEIRA (PT)

AÇORES (PT)

Operace EIB na podporu transevropských sítí

a koridorů 199�-2005

Trasy prioritních transevropských sítí (TEN)

Úseky TEN, které byly předmětem závazku financování

Další financované instrastruktury a sítě evropského zájmu

Silniční a železniční koridory ve střední a východní Evropě

Financované úseky koridorů

Silnice/Železnice

Elektrická energie

Plyn

Letiště

Projekt multiregionálního charakteru

Překladiště

Přístav

Řízení letového provozu

Využití ložisek ropy a zemního plynu

Systém elektronického mýtného pro víceprou-dé komunikace


Odborné znalosti v oblasti PPP

Prostřednictvím PPP soukromý sektor významně a ve stále větší míře přispívá k rozvoji a budování veřejné infrastruktury. To je důvod, proč se řada vnitrostátních a regionálních veřejných orgánů snaží PPP lépe rozumět.

V roce 2005 se EIB společně s Evropskou komisí zapojila do příprav na zřízení Evropského expert-ního střediska pro PPP (EPEC), jehož úkolem bude výměna osvědčených zkušeností veřej-noprávních subjektů v celé EU v oblasti rozvoje PPP. Poradní úloha EPEC umožní účinnější šíření zkušeností po celé Evropě a poskytne praktickou pomoc s realizací PPP. Očekává se, že EPEC začne fungovat v roce 2006.

Katalytická úloha banky při zvyšování účasti soukromého sektoru v TEN spočívala v tom, že v roce 2005 poskytla na podporu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem úvěry v hodnotě 772 mil. EUR.

Konference na téma PPP

(Atény, 18. dubna 2005)

dopravní TEN, kterou EU vyčlenila jako prioritu a která spojuje severské země a jejich hlavní města a zlepšuje spojení se střední Evropou a EU a Ruskem.

EIB poskytla další úvěr ve výši 1,1 mld. EUR na vysokorychlostní železniční trať spojující města Madrid, Barcelona a Figueras s francouzskou hranicí. Jedná se o projekt výstavby a uvedení do provozu nové vysokorychlostní železniční

trati v délce 744 kilometrů. Tento projekt spo-juje dvě nejvýznamnější španělská města a in- tegruje železniční sít Pyrenejského poloost-rova do evropské železniční sítě. Financování ze strany EIB může dosáhnout až částky 2,5 mld. EUR, což by znamenalo největší příspěvek banky na jediný projekt v celé její historii.

Díky svým dlouholetým zkušenostem a odbor-ným znalostem v oblasti TEN vystupuje EIB ve stále větší míře i v roli poradce a poskytuje pomoc při definování projektu. Nový poraden-ský mandát, který převzala loni, se týká projektu hlavního tunelu Brenner (viz také orámovaný text o odborných znalostech v oblasti PPP).

Energetické sítě

Energetické TEN jsou jednou z hlavních priorit energetické politiky Evropské unie, jelikož přispí-vají k vytvoření vnitřního trhu s energií, k diver-zifikaci dovozů energie a k posílení bezpečnosti dodávek energie. Některé z těchto energetických TEN podporují i rozvoj hospodářsky méně rozvi-nutých regionů.

Na seznamu prioritních energetických TEN, vypracovaném Komisí, figurují osy pro přenos elektřiny a přepravu zemního plynu. Pro financo-vání EIB jsou způsobilé všechny projekty přispí-vající k vybudování těchto os, počínaje malými přeshraničními elektrickými vedeními a konče transkontinentálními plynovody.

V roce 2005 poskytla EIB na energetické TEN téměř 900 mil. EUR. Pro srovnání, v roce 2004 byla na tento účel poskytnuta částka 1,� mld. EUR. S takovými výkyvy je třeba počítat, jelikož pro-jekty TEN nejsou četné, jsou rozsáhlé a doba potřebná k jejich přípravě a realizaci je dlouhá. Předpokládá se, že v roce 2006 se celá řada významných energetických TEN dostane do stadia, kdy banka opět své aktivity v tomto sek-toru zvýší.



Jednou z energetických TEN financovaných v roce 2005 byl terminál LNG (zkapalněný zemní plyn) na ostrově Grain v hrabství Kent (Spojené králov-ství). Úvěr poskytnutý bankou ve výši 177,� mil. EUR představuje nákladově efektivní řešení dodávek zemního plynu na trh Spojeného krá-lovství v době, kdy se v této zemi poptávka po zemním plynu zvyšuje a současně se zmenšují její vlastní rezervy. Zařízení LNG zajišťují diver-zifikaci dovozů a podporují hospodářskou sou-těž v oblasti dodávek zemního plynu. Přepravní náklady LNG se v posledních letech snížily, což ve spojení s rostoucí regionální nerovnováhou trhu vede k vytvoření světového trhu s LNG.

V roce 2005 provedla EIB důkladnou ana-lýzu svého působení v energetickém sektoru. Nedávné zvýšení cen ropy, kdy tyto ceny dosáhly třetí historicky nejvyšší úrovně, vedlo k potřebě stanovit v oblasti energetiky v rámci programu politiky Evropské unie významnější priority. Cílem uvedené analýzy bylo vymezit směry ope-rací banky v energetickém sektoru, jež by tyto nové priority zohlednily. Mezi hlavní priority pro-gramu politiky EU patří podpora hospodářské soutěže a rozvoj energetických TEN, snižování rizik spojených s vyšší závislostí na dodávkách energie z oblastí mimo Evropskou unii, stejně jako spolupráce s partnerskými a sousedními zeměmi. V roce 2006 vypracuje EIB akční plán v oblasti energetiky.

Soustavná podpora účasti soukromého sektoru

Mnohé operace v oblasti TEN představují kla-sické dlouhodobé úvěry s velmi dlouhou dobou splatnosti a odpovídajícím odkladem splátek jis-tiny. Jelikož si však banka přeje hrát katalytic-kou úlohu a podporovat investice soukromého sektoru do TEN, zavedla rovněž nové finanční nástroje pro řešení otázek rizik. Například její Nástroj pro strukturované financování umož-ňuje financování soukromých, veřejných či polo-

veřejných účelových projektů se sdílením rizik, zejména pokud jde o přeshraniční projekty PPP.

V rámci Nástroje pro strukturované financování získala EIB v roce 2005 poprvé účasti ve fondech pro infrastruktury. Tím se rozšířila škála produktů, které banka nabízí na podporu vysoce prioritních operací, o fondy pro infrastruktury investující do projektů splňujících požadavky způsobilosti EIB. Zvláštní pozornost je věnována projektům PPP. Banka tak investovala 50 mil. EUR do Fondu pro konvergenci transformující se Evropy, který své aktivity zaměřuje na nové členské státy ve východní Evropě. Banka věnuje těmto opera-cím pozornost a jejím záměrem je ve středně-dobém horizontu vytvořit portfolio fondů pro infrastruktury, které budou kolektivně investo-vat do kvazivlastního kapitálu na co nejširším geografickém základě v rámci celé EU. Pokud to dovolí tržní podmínky, k podpisu dalších tří nebo čtyř investic do fondů pro infrastruktury dojde během roku 2006.



V roce 2005 dosáhly globální úvěry v rámci EU objemu 8,9 mld. EUR, z toho částka 4,2 mld. EUR byla určena přibližně 20 000 malých a středních podniků. Většina těchto úvěrů podporovala i další hlavní cíle banky. Významná část byla určena na investice MSP podporující hospodářskou a sociální soudržnost. Výzkum a vývoj financovaný bankou a uskutečňovaný inovačními MSP napomáhal plnění Lisabonské agendy.

V roce 2005 byly novým členským státům poskyt-nuty globální úvěry v objemu 815 mil. EUR, z toho 471 mil. EUR bylo určeno MSP. V těchto zemích se globální úvěry poskytují v úzké koordinaci s gran-tovým financováním Evropské unie, zejména s Nástrojem financování MSP (SME Finance Facility), který původně fungoval v rámci PHARE, předvstup-ního programu financovaného Evropskou unií. Tato koordinace podporuje rozvoj finančních trhů a zlepšuje rámcové podmínky pro financování MSP.

Zlepšování finančního produktu v roce 2005

Rámec přidané hodnoty globálních úvěrů v Evrop-ské unii, podporovaný hodnocením ex post financo-vání MSP bankou, byl přijat a zaveden v roce 2005. Zlepšily se požadavky na hlášení finančních zpro-středkovatelů, pozornost se soustředila na tři pilíře

přidané hodnoty banky (slučitelnost s prioritními cíli EU, kvalita zprostředkovatelů, finanční prospěch pro konečné příjemce) a současně se zvýšila transparent-nost a zlepšila informovanost konečných příjemců.

Za účelem stimulace soutěžení pokračovala v roce 2005 diverzifikace spolupracujících bank, která je pro konečné příjemce příznivá. EIB uzavřela dohody o glo-bálních úvěrech s 255 finančními zprostředkovateli v rámci celé Evropské unie.

Přínosné partnerství s obchodními bankami, založené na subsidiaritě a doplňkovosti, bude nadále pro EIB velmi důležité. Tato spolupráce bance umožňuje vložit přidanou hodnotu do širokého spektra pro-jektů. Kromě toho může EIB značně přispět k rozvoji a posílení bankovního sektoru v nových členských státech, přistupujících zemích, zemích, které zahájily přístupová jednání, a v kandidátských a partnerských zemích. Banka vyvíjí alternativní přístupy a struktury a současně zajišťuje, aby koneční příjemci a partner-ské banky měli z účasti EIB přínos.

Podpora MSP se v roce 2005 stává jedním z hlavních cílů

Na svém výročním zasedání konaném v roce 2005 Rada guvernérů EIB povýšila podporu malých a středních podniků (MSP) v Evropské unii na jeden z pěti hlavních cílů banky. V praxi to zna-mená, že skupina EIB vyhrazuje na financování MSP více zdrojů a že v tomto ohledu dolaďuje soubor svých finančních nástrojů.

V Evropské unii působí více než 20 milionů malých a středních podniků, což představuje dvě tře-tiny pracovních míst v rámci EU a polovinu obratu dosaženého jinými odvětvími než odvětvím zemědělství. Tyto podniky hrají významnou úlohu z hlediska růstu a inovací. EIB podporuje MSP prostřednictvím globálních úvěrů – úvěrových limitů poskytovaných zprostředkujícím bankám a finančním institucím, které dokonale znají místní trh a tyto finanční prostředky dále půjčují na financování investičních projektů malého rozsahu. Nástroj globálního úvěru je velmi důležitý. Bez něj by se operace banky omezovaly na velké projekty a na velké subjekty.


EIF

Evropský investiční fond, jehož většinovým akci-onářem (přibližně 60 %) je EIB a jehož dalšími akcionáři jsou Evropská komise (�0 %) a finanční instituce, se specializuje na MSP. EIF působí jako fond fondů na trhu rizikového kapitálu, nabízí záruky za úvěry MSP a poskytuje finanční pora-denské služby. EIF poskytuje finanční prostředky prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, s využitím svých vlastních zdrojů, jakož i pro-středků, které mu svěřili jeho akcionáři či třetí osoby. Aktivity EIF se účtují odděleně a nejsou zahrnuty do údajů o úvěrech banky.

V roce 2005 se EIF angažoval formou investic do rizikového kapitálu částkou 468 mil. EUR a jeho celkové investice do rizikového kapitálu na konci roku činily �,1 mld. EUR. EIF, který investoval do přibližně 220 fondů v Evropské unii, je klíčovou institucí podporující inovační financování MSP. Fond se soustřeďuje na počáteční fáze podniků zabývajících se technologiemi a biologickými vědami, a tato oblast představuje téměř dvě tře-tiny jeho investičního portfolia.

EIF poskytla v roce 2005 záruky ve výši 1,7 mld. EUR. Na konci roku 2005 celé portfolio záruk činilo 9,� mld. EUR. EIF nabízí v rámci těchto svých záručních aktivit ve prospěch MSP dvě hlavní řady produktů: zkvalitňování úvěrů pro účely sekuriti-zace a pojišťování/zajišťování úvěrů (včetně mi-kroúvěrů). Cílem sekuritizace je zlepšit přístup MSP k dluhovému financování umožněním pře-vodu úvěrových rizik MSP z finančních institucí poskytujících úvěr na kapitálový trh. Operace zaměřené na zkvalitňování úvěrů dosáhly v roce 2005 objemu více než 450 mil. EUR.

V roce 2005 byly v rámci „záruční sekce“ sou-časného víceletého programu EU pro MSP podepsány záruky ve prospěch MSP v hodnotě 1,2 mld. EUR. Dosud mělo z tohoto programu (a z předchozího programu) prospěch více než

260 000 MSP. Záruční sekce zahrnuje nástroj záruk za mikroúvěry, který podporuje podni-katele a mikropodniky s maximálně 10 zaměst-nanci a poskytuje záruky za mikroúvěry do částky 25 000 EUR. Jeho cílem je napomáhat začínají-cím podnikatelům, kteří mají potíže se získáním přístupu k finančním prostředkům vzhledem k relativně vyššímu úvěrovému riziku, jež před-stavují, a vzhledem k nedostatečnému zajištění, jež mohou poskytnout věřitelům. Závazky vyplý-vající ze záruk tohoto druhu dosáhly objemu téměř 180 mil. EUR, což je s ohledem na sku-tečnost, že mikroúvěry činí v průměru necelých 10 000 EUR, značná částka.

Budoucí globální řízení vztahů s MSP

Zahrnutí financování MSP mezi hlavní priority vedlo banku k tomu, aby hledala nové možnosti spolupůsobení s Evropským investičním fondem a maximalizovala tak přidanou hodnotu pro své klienty – MSP. Aktivity Evropské investiční banky


Angažovanost EIF 2001-2005

800

0

200� 2004 2005

Rizikový kapitál

Záruky ve prospěch MSP

(v milionech)

2001 2002

500

1 100

1 400

1 700

2 000

2 �00



JEREMIE: posílení finančních prostředků pro MSP v regionech

Na žádost generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise (DG REGIO) vypracovaly společně EIB a EIF inovační opatření na podporu přístupu MSP (včetně zcela nových podnikatelů) k finančním prostředkům a k mikroúvěrům v regi-onech, které splňují podmínky pro čerpání ze struk-turálních fondů v průběhu příštího rozpočtového plánovacího období 2007 - 2013.

V říjnu roku 2005 zahájily Komise a EIF iniciativu Společné evropské zdroje pro mikropod-niky a malé a střední podniky (Joint European Ressources for Micro-to-Medium Enterprises – JEREMIE). V rámci JEREMIE budou mít členské státy a regiony možnost přenést správu části prostředků ze strukturálních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj - ERDF), která je určena pro MSP, na Evropský investiční fond (EIF). První etapa JEREMIE bude spočívat v tom, že EIF vyhodnotí potřeby v oblasti finančního inženýrství na úrovni členských států a na re-gionální úrovni, a ve vypracování akčních plánů v roce 2007.

Místo prostého využití grantových zdrojů jako takových bude část těchto zdrojů přeměněna na řadu dalších finančních produktů, včetně vlastního kapitálu, rizikového kapitálu, záruk, úvěrů a technické pomoci. Cílem je vytvoření multiplikačního účinku na rozpočet strukturál-ních fondů. Na každé euro z rozpočtu by se souhrn dostupných finančních produktů mohl pohybovat v rozmezí 2 až 10 eur. Kromě toho bude možné namísto pouhého jednorázového využití grantového příspěvku využívat finančních zdrojů opakovaně.

Cílová skupina MSP bude zahrnovat nejrůznější subjekty, počínaje novými podniky působí-cími v oblasti biologických věd a konče středními podniky působícími v odvětvích hospo-dářství s delší tradicí. Prostřednictvím JEREMIE budou moci regiony pro získání dodatečných finančních prostředků ve všech příslušných oblastech investic využívat zkušeností EIF i jeho široké sítě mezinárodních, národních i místních institucí zabývajících se financováním MSP, jakož i schopností skupiny EIB (i dalších mezinárodních finančních institucí).

EIF bude spolupracovat s orgány členských států a s místními orgány, aby bylo zajištěno, že každý místní investiční záměr bude navržen „na míru“, tj. s ohledem na místní podmínky. Od tohoto souboru nástrojů se očekává, že zajistí optimální využití prostředků ze strukturálních fondů ve prospěch všech článků řetězce: regionů, finančního sektoru i příjemců – MSP.


a Evropského investičního fondu se svou pova-hou liší: získávání prostředků bankou a její úvě-rová činnost se značně liší od úlohy fondu jako investora a poskytovatele záruk. Nicméně tyto rozdíly, jakož i skutečnost, že EIF je klíčovým aktérem na trhu ve dvou ze strategických prio-rit banky – zejména v oblasti MSP, ale i v oblasti i2i – vytvářejí podmínky pro doplňkovost aktivit obou institucí a pro společné iniciativy skupiny EIB a Evropské komise.

Globální řízení vztahů má v bance dlou-hou tradici a zajišťuje systematický přístup ke stále složitějším vztahům s klíčovými klienty. V budoucnosti by společné globální řízení vztahů EIB-EIF s finančními zprostředkovateli, kteří dále půjčují prostředky MSP, mělo umož-nit nabídku mnohem komplexnější škály finanč-ních produktů. Koordinace marketingu a řízení vztahů umožní lepší identifikaci nejvhodnějšího produktu pro zlepšení přístupu MSP k finančním prostředkům, s přihlédnutím k nejrůznějším si-tuacím na úrovni členských států a na regionální úrovni a ke specifickému postavení finanční protistrany. Skupina EIB může díky využívání rozsáhlé sítě vztahů EIB s finančními zprostřed-kovateli a specifických odborných znalostí a zku-šeností EIF kombinovat úvěry a nástroje záruk s transakcemi v oblasti sekuritizace.



Rok 2005 byl rovněž prvním rokem činnosti Svěře-neckého fondu FEMIP. Svěřenecký fond, který byl vytvořen v polovině roku 2004 a který dosud zís-kal darem od 15 členských států a Evropské komise částku ��,5 mil. EUR, doplňuje Fond technické pomoci, jelikož se v partnerských zemích Středo-

moří zaměřuje na přípravnou technickou pomoc a na operace s rizikovým kapitálem. V průběhu roku bylo schváleno sedm operací v celkovém objemu �,4 mil. EUR. Z hlediska zeměpisného rozložení byly čtyři ze schválených projektů zaměřeny re- gionálně a tři na jednotlivé země: Alžírsko, Maroko a Sýrie. Z hlediska členění podle odvětví podporo-valy čtyři ze schválených projektů rozvoj místního finančního sektoru. Kromě toho byl schválen jeden projekt v každém z těchto odvětví: doprava, ener-getika a průmysl. Konečným cílem všech schvále-ných projektů byla podpora rozvoje soukromého sektoru v tomto regionu.

Projekty financované v roce 2005

V roce 2005 byly v rámci FEMIP poskytnuty úvěry na 2� projekty v partnerských zemích Středomoří v cel-kovém objemu 2,2 mld. EUR. Je to o něco více než obdivuhodný objem úvěrů v roce 2004. Investice do soukromého sektoru, zaměřené na podporu projektů malého a středního rozsahu a na přímé zahraniční investice, činily 1,1 mld. EUR, což je polovina objemu úvěrů poskytnutých bankou v tomto regionu.

FEMIP: podpora partnerských zemí Středomoří

Ministři zahraničních věcí členských států Evropské unie označili rok 2005 za „rok Středomoří“. FEMIP, nástroj EIB pro poskytování úvěrů partnerským zemím Středomoří, hrál v tomto ohledu významnou úlohu, jelikož jeho prostřednictvím byla na klíčové investiční projekty poskytnuta částka 2,2 mld. EUR.

Od října roku 2002 jsou operace Evropské investiční banky v partnerských zemích Středomoří (PZS) sdruženy v Nástroji pro euro-středomořské investice a partnerství (Facility for Euro-Medi-terranean Investment and Partnership – FEMIP). FEMIP podporuje barcelonský proces zahájený v roce 1995 a jeho cílem je pomáhat PZS při řešení výzev hospodářské a sociální modernizace a hospodářské integrace, zejména v rámci příprav na vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu v roce 2010. V této souvislosti věnuje FEMIP hlavní pozornost financování podniků soukromého sektoru, ať již jde o místní iniciativy či o přímé zahraniční investice. Za účelem vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj soukromého sektoru podporuje FEMIP rov-něž projekty infrastruktury, investice do lidského kapitálu a programy výslovně zaměřené na ochranu životního prostředí. Kromě toho FEMIP přiděluje grantové zdroje na přípravnou tech-nickou pomoc a na rizikový kapitál.

Země Středomoří2001-2005: 9,5 mld. EUR

� 000

2 000

1 000

0

2001 2002 200� 2004 2005

(v milionech)

1 4011 592

2 0882 200 2 194


Z hlediska členění podle odvětví směřovala částka 1,� mld. EUR (59 %) do infrastruktury, včetně projektů týkajících se dopravy (29 %), na investice do energe-tiky (25 %) a na programy zlepšení stavu telekomu-nikací (5 %). Globální úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům, kteří dále tyto prostředky půj-čují na podporu investic malého a středního rozsahu, dosáhly objemu 650 mil. EUR (�1 %), na investice do průmyslu byla poskytnuta částka 142 mil. EUR (6 %) a na ochranu životního prostředí 90 mil. EUR (4 %). Operace s rizikovým kapitálem se zvýšily na 45 mil. EUR, což je oproti roku 2004 dvojnásobek.

Z hlediska zeměpisného rozložení bylo šest projektů v celkové hodnotě 9�0 mil. EUR financováno v Turecku, což odráží prudký nárůst místních a zahraničních investic v této zemi vzhledem k postavení Turecka jako země, která zahájila jednání o přistoupení k EU.

Úvěry zemím Blízkého východu dosáhly v roce 2005 objemu 8�4 mil. EUR. Investice do energetiky (zemní plyn) byly nejvyšší v Egyptě. V Sýrii banka podporo-vala výstavbu zařízení na výrobu elektrického proudu a tepla a zlepšení stavu telefonní sítě na venkově. V Libanonu byly úvěry určeny malým a středním pod-nikům, na čištění odpadních vod a na výstavbu silnic podél pobřeží. V Libanonu má dobrý stav silniční sítě velký význam pro rozvoj soukromého sektoru, jakož i pro regionální komerční přepravu a obchod, jelikož tato země má v regionu klíčové postavení a působí zde jako hnací síla.

Úvěry, které EIB poskytla zemím Maghrebu, dosáhly objemu 4�0 mil. EUR a směřovaly na šest projektů. V Tunisku poskytla EIB úvěry přibližně deseti místním bankám jako pomoc při financování investic malého a středního rozsahu, jakož i na vytvoření pěti tech-nologických parků nabízejících možnosti výzkumu,

vývoje a odborné přípravy a výrobní zařízení. Větší část objemu úvěrů poskytnutých Maroku směřovala na zlepšení stavu silnic a na financování investic malého rozsahu.

Nový začátek pro Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy

V roce 2005 EIB důkladně posoudila stav prová-dění projektů financovaných bankou v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. V polovině roku se uskutečnila zjišťovací mise, která jednala s palestinskými vypůjčovateli o stavu projektů financovaných EIB v regionu a o rozsahu nového financování s ohledem na stažení z pásma Gazy, opětné zahájení mírového procesu na Blízkém východě a na provádění Akčního plánu Jamese Wolfensohna. Byly identifikovány prioritní pro-jekty, do nichž se EIB v budoucnosti zapojí a které se týkají energetiky, dopravy, sociální oblasti


Země StředomoříÚvěry poskytnuté v roce 2005

(v milionech)

Celkem z toho rizikový

kapitál

Turecko 9�0 –

Egypt �09 25

Sýrie �00 –

Tunisko 260 –

Libanon 170 –

Maroko 160 –Pásmo Gazy/Západní břeh Jordánu 55 10

Alžírsko 10 10

Středomoří 2 194 45

Setkání ministrů zemí FEMIP v roce 2005 (Skhirat, Maroko, 19. a 20. června 2005)


(obecní byty, školy, nemocnice) a ochrany život-ního prostředí. Důležitá bude i podpora malých a středních podniků, která posílí vytváření pra-covních míst a zajistí větší budoucí prosperitu.

Rychlé následné kroky umožnily bance v roce 2005 poskytnout úvěr ve výši 45 mil. EUR na zlepšení dodávek elektrické energie v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Společně s finančními prostředky poskytnutými Špa-nělskem, Norskem, Švédskem a Palestinskou samosprávou je úvěr EIB určen na obnovu a modernizaci elektrické a distribuční sítě na Palestinských územích.

EIB se dále poskytnutím zvýhodněné půjčky ve výši 10 mil. EUR připojila k Evropsko-pales-tinskému fondu úvěrových záruk (European-Palestinian Credit Guarantee Fund), který se v současné době zakládá a který řídí německá rozvojová banka KfW. Vedle EIB podporuje tento fond i Evropská komise, která mu poskytla grant ve výši 14 mil. EUR. Fond bude pomáhat soukro-mým malým a středním podnikům s méně než 20 zaměstnanci, které mají potíže získat na své investice bankovní úvěry.

Technická pomoc

Pro usnadnění přípravy a provádění projektů může FEMIP využívat Podpůrný fond technické pomoci (Technical Assistance Support Fund). V roce 2005 bylo uzavřeno 26 smluv v celkové hodnotě 21 mil. EUR. Tyto prostředky byly určeny

na přímou podporu soukromého sektoru, na infrastrukturu a životní prostředí, včetně sektoru vody a odpadních vod. Složka technické pomoci dává FEMIP do rukou silný nástroj, který mu umožňuje zlepšit kvalitu jeho úvěrových operací


Evropsko-středomořská schůzka ministrů zahraničních

věcí v Barceloně (�0. a �1. května 2005)

Čisté Středozemní moře do roku 2020

EIB se z podnětu Evropské komise zapojuje do příprav rozsáhlého programu, jehož cílem je odstranit znečištění Středozemního moře. Evropsko-středomořská konference ministrů zahraničních věcí, konaná v Lucemburku v květnu roku 2005, dospěla k závěru, že by se kvalita života ve Středomoří měla do roku 2020 zlepšit, pokud bude zahájena iniciativa spočíva-jící v odstranění znečištění Středozemního moře. Cílem je vypořádat se se všemi hlavními zdroji znečištění včetně průmyslových emisí, komunál-ního odpadu a zejména městských odpadních vod. Tato iniciativa podpoří rozvoj cestovního ruchu a přispěje k zastavení úbytku místních rybolovných zdrojů a také zajistí nezávadnou pitnou vodu.

Iniciativa, která byla potvrzena na konci roku 2005 na summitu konaném při příležitosti 10. výročí barcelonského prohlášení, je otevřena účasti členských států Evropské unie, partner-ských zemí Středomoří, mezinárodních organi-zací, finančních institucí a bilaterálních dárců, zástupců nevládních organizací a občanské spo-lečnosti a dalších zainteresovaných stran. Inici-ativa se neomezuje na subjekty na vnitrostátní úrovni, nýbrž v rámci přístupu „zdola nahoru“ zahrnuje i místní a regionální činitele.

Jelikož ochrana a zlepšování životního prostředí jsou hlavní cíle FEMIP, banka se do této inicia-tivy zapojila již v její přípravné fázi, během níž přispívá odbornými radami. Očekává se, že by v pozdějším stadiu mohla přispět i finančně.


a zvýšit dopad těchto operací na rozvoj. Do konce roku 2005 uzavřela EIB s poradenskými firmami smlouvy týkající se celkem 46 operací technické pomoci v celkové hodnotě �5 mil. EUR.

Spolupráce s dalšími subjekty

Pro zajištění účinné koordinace a spolupráce s orgány, dlužníky, bankovním sektorem a jinými věřiteli v regionu otevřela EIB v roce 2005 kan-celář v Rabatu. Po otevření zastoupení v Káhiře v roce 200� a v Tunisu v roce 2004 se jedná o třetí kancelář v tomto regionu.

V roce 2005 podepsaly Evropská investiční banka, Evropská komise a Africká rozvojová banka memorandum o porozumění týkající se posíleného strategického partnerství pro spolu-práci v afrických zemích, čímž došlo k formalizaci již dlouho existujícího vztahu. S cílem umož-nit kombinování zdrojů a prohloubit spolupráci s bilaterálními institucemi pro financování roz-voje v členských státech Evropské unie, které rovněž působí ve Středomoří, podepsala EIB v loňském roce dohodu s dvanácti takovými institucemi, členy Sdružení evropských institucí pro financování rozvoje. Dále podepsala dohodu o záměru s Agence Française de Développement a s rozvojovou bankou KfW.

Politická podpora

Úspěch FEMIP je možný díky spolupráci mezi zeměmi Středomoří a členskými státy EU na politické úrovni, zejména prostřednictvím setkání ministrů zemí FEMIP, jichž se účastní ministři financí a hospodářství členských států Evropské unie a PZS. Páté setkání ministrů se konalo v Maroku v červnu roku 2005 souběžně s mimořádným evropsko-středomořským zase-dáním ECOFIN (hospodářské a finanční věci). Setkání se účastnili i zástupci ostatních evrop-ských orgánů, skupiny Světové banky, MMF,

Africké rozvojové banky, Evrop-ské centrální banky a Arabského měnového fondu. Středem pozornosti byly otázky vody a hygieny a rozvoj odvětví dopravy, bankovnictví a finančního sek-toru v regionu.

Evropsko-středomořský summit, konaný v Bar-celoně v listopadu roku 2005, si připomenul 10. výročí zahájení barcelonského procesu a znovu potvrdil cíl do roku 2010 vytvořit zónu volného obchodu. EIB při této příležitosti vyjádřila ochotu poskytnout v roce 2006 na investice ve Středo-moří dodatečné zdroje v objemu do 1,5 mld. EUR. Jelikož úvěry poskytnuté bankou v regionu v letech 2004 a 2005 dosáhly velmi vysokého objemu (2,2 mld. EUR v každém z uvedených roků), zdroje dostupné na základě stávajícího mandátu Euromed se rychle vyčerpaly. Toto pře-chodné opatření – „dočasný nástroj“ (Interim Facility) – bylo proto nezbytné pro překlenutí mezery do udělení mandátu umožňujícího nové čerpání prostředků EU v období let 2007 - 201�.

Na konci roku 2006 vyhodnotí členské státy EU, po konzultaci s partnerskými zeměmi Středo-moří, výsledky dosažené v rámci FEMIP. Poté bude muset Evropská rada rozhodnout o tom, zda má FEMIP pokračovat ve své současné podobě nebo zda by bylo vhodnější zřídit dceři-nou společnost EIB.


Výroční zpráva FEMIP


Přistupující země: Rumunsko a Bulharsko

V roce 2005 dosáhly úvěry EIB v této části jihovýchodní Evropy objemu 979 mil. EUR, z toho většina – 949 mil. EUR – byla poskyt-nuta Rumunsku. Většina prostředků poskyt-nutých Rumunsku byla určena na dopravní infrastrukturu: na obnovu a novou výstavbu částí transevropských sítí, jakož i na opravy sil-nic poškozených ničivými povodněmi v letech 2004 a 2005. Částka 66 mil. EUR směřovala do státního zdravotnictví na investice zajišťu-jící lepší péči o matky a novorozené děti a na modernizaci lékařské záchranné služby a pri-mární zdravotní péče na venkově. Tento pro-jekt spolufinancovala Světová banka. Dalších 12,6 mil. EUR bylo určeno na zlepšení služeb dodávek vody v malých a středně velkých měs-tech, přičemž díky výměně potrubí a starých čerpadel a nainstalování měřidel spotřeby vody se snížil únik vody a dosáhlo se úspor nákladů. Na investice malého a středního rozsahu bylo Rumunsku poskytnuto 20 mil. EUR a Bulharsku �0 mil. EUR.

Země, které zahájily přístupová jednání: Chorvatsko a Turecko

V roce 2005 poskytla EIB úvěr ve výši 60 mil. EUR na výstavbu silničního obchvatu v chorvatském Splitu.

Turecku poskytla EIB úvěry v objemu 9�0 mil. EUR. Značná část směřovala do soukromého sek-toru, avšak největší úvěr, ve výši 450 mil. EUR, byl poskytnut na projekt výstavby železničního tunelu pod Bosporem. Tento projekt má i sym-bolický význam, jelikož tunel spojí přes Bospor-skou úžinu evropskou a asijskou železniční síť. Tunel propojí dvě železniční trati Panevropského dopravního koridoru IV, které v současné době končí na obou stranách Bosporu. Díky výraznému přechodu ze silniční na železniční přepravu se v Istanbulu rovněž sníží znečištění ovzduší a rušení hlukem a uleví se silniční dopravě.

Západní Balkán

Úvěry v západním Balkánu dosáhly celkového objemu �99 mil. EUR. Do Bosny a Hercegoviny

Spolupráce s dalšími partnerskými zeměmi

EIB v rámci politik Evropské unie týkajících se rozvoje a spolupráce financuje projekty na celém světě: v Africe, Karibské oblasti, Tichomoří, Jihoafrické republice, Asii, Latinské Americe, jiho-východní Evropě a v Rusku. Úvěry na projekty v těchto oblastech dosáhly v roce 2005 objemu téměř 3 mld. EUR.

BalkánÚvěry poskytnuté v roce 2005

(v milionech)

Celkem

Srbsko a Černá Hora 226

Chorvatsko 195

Albánie 40

Balkán 461

Podpis smlouvy o přistoupení s Rumunskem a

Bulharskem (25. dubna 2005)


směřovalo 211 mil. EUR a do Albánie �5 mil. EUR. Na projekty v Srbsku a Černé Hoře byly poskyt-nuty úvěry ve výši 15� mil. EUR. EIB poskytuje úvěry v úzké spolupráci s dalšími dárci, například s Evropskou komisí, Evropskou agenturou pro obnovu a se Světovou bankou.

Země ESVO

Na konci roku 2005 vložila EIB do svého úvěro-vého nástroje ve prospěch členských zemí Evrop-ského sdružení volného obchodu (ESVO) na období do roku 2009 dalších 800 mil. EUR, čímž zvýšila jeho objem na 2,5 mld. EUR. Banka tento úvěrový nástroj iniciovala v roce 1994 pro finan-cování projektů, které jsou v přímém zájmu EU, v jednotlivých členských státech ESVO – v sou-časné době Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Hlavním cílem je podpora těsných hospodářských vazeb mezi členskými státy EU a zeměmi ESVO, zejména v oblasti energetiky a transevropských sítí, stejně jako v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Dosud bylo podepsáno 24 pro-jektů v celkové hodnotě 1,7 mld. EUR.

Rusko a noví sousedé na východě

První mandát EIB pro zvláštní úvěrování vybraných ekologických projektů v ruské oblasti Baltského moře v rámci Severní dimenze, v objemu 100 mil. EUR, vypršel v květnu roku 2005. Po prvním úvěru na projekt čištění odpadních vod, poskytnutém v rámci tohoto mandátu v roce 200�, byly v roce 2005 poskytnuty dva další úvěry na projekty týkající se životního prostředí v oblasti Petrohradu: 40 mil. EUR na ochranu před povodněmi a 20 mil. EUR na modernizaci úpravny kalů.

Nový mandát pro úvěrování v Rusku, jakož i v Bělo-rusku, Moldavsku a na Ukrajině, v objemu 500 mil. EUR na podporu evropské sousedské politiky EU byl schválen Evropskou radou na konci roku 2004. Úvěry banky, které lze poskytovat až do ledna roku


Memorandum o porozumění vytvářející partnerství EU-Afrika v oblasti infrastruktury podepsali evropský komisař Louis Michel a Philippe Maystadt (Brusel, 9. února 2006)

2007 (s možností prodloužení), jsou určeny na ochranu životního prostředí a na dopravní, teleko-munikační a energetickou infrastrukturu na prio-ritních osách transevropské sítě s přeshraničními důsledky pro členské státy EU. Jsou identifikovány potenciální projekty v Rusku a na Ukrajině a první operace budou správní radě předloženy v první polovině roku 2006.


Africké, karibské a tichomořské země (země AKT)

Na základě dohody o partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi AKT (dohoda z Cotonou) posky-tuje EIB v období let 200� - 2007 úvěry ze svých vlastních zdrojů do částky 1,7 mld. EUR a další 2 mld. EUR z Investiční facility – revolvingového

fondu financovaného z Evropského rozvojového fondu (EDF) a řízeného bankou. Hlavním cílem dohody z Cotonou je snížení chudoby. Investiční facilita poskytuje dlouhodobý kapitál formou úvěrů a různých rizikových nástrojů, zejména na aktivity soukromého sektoru, ale i na projekty týkající se infrastruktury obchodně provozova-ných veřejných subjektů, které jsou nezbytné pro hospodářský růst. Ve zvláštních případech mohou být úvěry poskytovány za zvýhodně-ných podmínek, zejména pokud jde o pro-jekty mající značný pozitivní dopad na životní prostředí či na sociální oblast, jakož i projekty v chudých vysoce zadlužených zemích nebo v oblastech postižených konflikty nebo přírod-ními katastrofami.

V roce 2005 poskytla EIB celkem 5�7 mil. EUR, z toho �88 mil. EUR ze zdrojů EDF a zbývající část z vlastních zdrojů. Za pouhé dva a půl roku byla z Investiční facility poskytnuta na přibližně 50 projektů ve více než 20 zemích AKT částka 829 mil. EUR, tj. 41 % částky vyčleněné do roku 2007.


Otevření regionální kanceláře

v Tshwane (Pretoria) místopředsedou EIB

T. Gersfeltem (24. října 2005)


V roce 2005 podporovaly úvěry banky projekty v průmyslu (202 mil. EUR), infrastrukturu – zejména investice do energetiky (184 mil. EUR) a dopravy (10 mil. EUR) – a cestovní ruch (5 mil. EUR). Částka 1�7 mil. EUR směřovala do finančního sektoru, buď v podobě globálních úvěrů bankám a jiným finanč-ním zprostředkovatelům, kteří tyto prostředky dále půjčují malým a středním podnikům (nebo je používají na investice do malých a středních pod-niků) a na mikrofinancování, nebo v podobě inves-tic do soukromých kapitálových fondů. Schopnost banky přizpůsobit své zdroje potřebám financo-vání projektů ilustruje skutečnost, že na výstavbu a provoz nové cementárny v Nigérii ze svých vlast-ních zdrojů a ze zdrojů Investiční facility poskytla finanční balíček sestávající z přednostních a podří-zených úvěrů denominovaných v USD; tento pro-jekt byl spolufinancován konsorciem významných mezinárodních a nigerijských finančních institucí. Další projekt se týkal rozšíření geotermální elek-trárny v Keni a byl financován z Investiční facility prostřednictvím úvěru ve výši �2,5 mil. EUR. Banka se v této zemi již angažovala v 80. letech, kdy se budovala původní elektrárna, a rovněž financovala první fázi druhé elektrárny v roce 1999.

Obtížné hospodářské podmínky v mnoha zemích AKT ovlivňovaly úvěrovou činnost EIB i v roce 2005. Aktivita se rovněž do určité míry zbrzdila, jelikož až do revize dohody z Cotonou v polovině roku 2005 nebylo dokončení projektů veřejného sektoru v chudých vysoce zadlužených zemích možné, a to vzhledem k nesouladu mezi podmínkami Investiční facility a podmínkami MMF/Světové banky z hlediska řízení dluhů. Kromě toho hodno-cení, sjednávání a realizace projektů trvá v rámci Investiční facility déle z důvodu úvěrových kritérií a kritérií v oblasti zajištění, jejichž splnění je nezbytné pro zachování finanční udržitelnosti a revolvingové povahy této facility.

Důležitou událostí v roce 2005 bylo otevření regionálních kanceláří EIB v Nairobi, Dakaru a Tshwane (Pretoria). Tyto kanceláře se staly v průběhu roku plně funkčními a očekává se, že


Otevření kanceláře v Dakaru v přítomnosti senegalského prezidenta Wadé (�0. června 2005)

značně posílí operace EIB v Africe. K otevření regi-onálních kanceláří v Karibské oblasti a v Ticho-moří má dojít v průběhu roku 2006.

Země AKT-ZZÚÚvěry poskytnuté v roce 2005

(v milionech)

Celkem Vlastní zdroje

z toho rizi-kový kapitál

Afrika 449 111 ��8

Západní 188 91 97

Jižní a Indický oceán 123 20 103

Východní 126 – 126

Střední a rovníková 12 – 12

Karibské země 72 40 �2

Země Tichomoří 1� – 1�

Multiregionální úvěry 4 – 4

Země AKT-ZZÚ 537 151 386

Výroční zpráva Investiční facility k dohodě z Cotonou


Jihoafrická republika

Úvěry EIB poskytnuté Jihoafrické republice v roce 2005 dosáhly objemu 145 mil. EUR. Očekává se, že částka 825 mil. EUR, jež je v rámci mandátu banky pro Jihoafrickou republiku na období let 2000 - 2006 k dispozici, bude během roku 2006 zcela vyčerpána. Značná část úvěrů se poskytuje v jihoafrických randech, které banka získává jako největší nadnárodní emitent dluhopisů v této měně na eurorandovém trhu.

Dva úvěry po �0 milionech EUR byly určeny na zlepšení městské infrastruktury v Tshwane a eThekwini (Durban), a to na projekty vybrané s ohledem na jejich přínos pro sociální soudrž-nost a udržitelný rozvoj. Další úvěr ve výši 85 mil. EUR sloužil ke spolufinancování výstavby dálko-vého potrubí zajišťujícího spolehlivé dodávky vody z řeky Vaal dvěma strategickým průmyslovým výrob-cům, společnostem Eskom a Sasol. Vedle úvěrových operací poskytovala EIB podporu Evropské komisi v oblasti řízení v souvislosti s její Facilitou rizikového kapitálu (Risk Capital Facility), jejímž cílem je posky-tovat prostředky na financování vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu malých a středních podniků vlastněných „historicky znevýhodněnými osobami“, jak je tento pojem vymezen v jihoafrických práv-ních předpisech – v podstatě oběťmi apartheidu.


Asie a Latinská Amerika

Na základě svého současného mandátu pro poskytování úvěrů v Asii a Latinské Americe (země ALA) může EIB v období od roku 2000 do ledna roku 2007 poskytnout úvěry do cel-kové výše 2 480 mil. EUR. V rámci tohoto man-dátu byly v roce 2005 poskytnuty úvěry ve výši 256 mil. EUR a očekává se, že veškeré zdroje budou do vypršení mandátu zcela vyčerpány.

Úvěrová činnost v rámci mandátu pro země ALA se soustřeďuje na produktivní investice. Projekty se vybírají v souladu s cíli politiky spolupráce Evropské unie a musejí být ve společném zájmu dotyčné země a EU. Zpravidla to znamená, že projekt provádí podnik EU nebo že jsou do něho evropské firmy zapojeny jinak. Od katastrofy způsobené tsunami na konci roku 2004 se pod-pora EIB týká i úsilí o rekonstrukci.

V roce 2005 poskytla EIB v Asii úvěry v objemu 122 mil. EUR a nad rámec svého mandátu poskytla na základě zvláštního souhlasu uděle-ného Radou guvernérů banky dalších 500 mil. EUR na rozšíření pekingského letiště (viz orá-movaný text). Částka 50 mil. EUR směřovala do Indonésie na podporu investic malých a střed-ních podniků postižených tsunami. V roce 2005 schválila správní rada banky podobné úvěry pro Sri Lanku a Maledivy a k jejich podpisu dojde v roce 2006. Na projekty v Latinské Americe poskytla EIB úvěry v objemu 1�4 mil. EUR.

Asie a Latinská AmerikaÚvěry poskytnuté v roce 2005

(v milionech)

Celkem

Latinská Amerika 134

Brazílie 94

Regionální úvěry – Andský pakt 40

Asie 622

Čína 500

Indonésie 50

Laos 42

Vietnam �0

Asie a Latinská Amerika 756



EIB podporuje rozšíření pekingského letiště

V září roku 2005 podepsal předseda EIB Philippe Maystadt smlouvu o poskytnutí úvěru EIB ve výši 500 mil. EUR na podporu rozšíření mezinárodního letiště v Pekingu. K podpisu došlo v rámci 8. summitu EU-Čína v přítomnosti britského předsedy vlády Tony Blaira, který v té době předse-dal Evropské radě, čínského předsedy vlády Wen Ťia-paoa, předsedy Evropské komise José Manu-ela Barrosu a generálního tajemníka Rady Evropské unie, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, Javiera Solany.

Rozšíření pekingského letiště je pro Čínu vysokou prioritou a představuje jeden z klíčových pro-jektů v souvislosti s konáním olympijských her, jež budou uspořádány v Pekingu v roce 2008. Rozšíření podstatně zvýší kapacitu letiště a pomůže tak řešit problém zvyšujícího se přetížení stá-vající infrastruktury a bezpečně zvládnout značný nárůst přepravy. Dokončení projektu se oče-kává na začátku roku 2008.

Úvěr muselo schválit jednomyslně všech 25 guvernérů EIB, jelikož převyšuje zdroje, které jsou dosud v rámci současného mandátu pro země ALA k dispozici, a poskytuje se nad tento rámec. Tento úvěr ve výši 500 mil. EUR je zdaleka největším úvěrem, který kdy banka v Asii poskytla. EIB je jedinou mezinárodní finanční institucí, která se zapojí do financování tohoto projektu.

Přestože úvěr nespadá do mandátu banky pro Asii a Latinskou Ameriku, sleduje stejný obecný cíl: podporuje projekt, který je ve společném zájmu Evropské unie a přijímající země, v tomto případě Číny. Do návrhu a realizace projektu je zapojena celá řada evropských podniků a rozšíření letiště usnadní leteckou přepravu mezi Čínou a EU, což je nezbytný předpoklad pro obchodní kontakty, investice a cestovní ruch.


Významný mezinárodní emitent dluhopisů

Stejně jako v předchozích letech i v roce 2005 využila EIB svého silného zázemí a své přizpůsobi-vosti pro dosažení mimořádných výsledků na celé řadě trhů. V rámci programu získávání finanč-ních prostředků na rok 20051 získala banka prostřednictvím 330 transakcí v 15 měnách 50 mld. EUR. Zatímco celkový objem získaných finančních prostředků byl téměř totožný s objemem v roce 2004, jejich skladba zaznamenala vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu značný posun. Pozoru-hodný nárůst zaznamenaly zejména dlouhodobé emise (desetiletá nebo delší splatnost), zejména referenční emise v EUR, jakož i strukturované emise v EUR. Prostřednictvím dlouhodobých emisí byl v různých měnách získán objem finančních prostředků odpovídající částce více než 23 mld. EUR, což je dvojnásobek ve srovnání s objemem finančních prostředků získaných prostřednictvím emisí v tomto spektru splatnosti v loňském roce. Emise v EUR (19,3 mld. EUR čili 39 % celkových zís-kaných finančních prostředků) představovaly největší podíl, přičemž dalšími největšími emisemi byly emise v USD (ekvivalent 14,3 mld. EUR čili 29 %) a emise v GBP (ekvivalent 10,1 mld. EUR čili 20 %). Prostřednictvím transakcí v těchto třech hlavních měnách (EUR, GBP a USD) tak bylo celkem získáno 88 % finančních prostředků. Měnová diverzifikace pokračovala díky vydávání emisí v dal-ších 12 měnách (ekvivalent 6,1 mld. EUR čili 12 % získaných finančních prostředků). Pozitivní při-jetí, jakého se ze strany trhu dostalo strategii banky v oblasti získávání finančních prostředků, se odrazilo v průzkumu veřejného mínění uskutečněného časopisem Euroweek, v němž účastníci trhu stejně jako loni označili EIB za „nejpůsobivějšího“ a „nejinovativnějšího“ vypůjčovatele a za „nejlep-šího nadnárodního“ vypůjčovatele.

napomohlo včasné a citlivé reagování v nároč-ných podmínkách na trhu. Banka vydala pět globálních referenčních emisí zahrnujících dvě emise v hodnotě � mld. USD s tříletou splat-ností, dvě emise v hodnotě � mld. USD s pěti-letou splatností a jednu emisi v hodnotě 1 mld. USD se značně náročnou desetiletou splatností, čímž pravidelně osvěžovala svoji výnosovou křivku. Banka vydala i dvě emise dluhopisů v eurodolarech v celkové hodnotě 2 250 mil. USD a uskutečnila strukturované trans-akce v hodnotě 2,9 mld. USD (2,� mld. EUR).

V GBP banka potvrdila své postavení vedou-cího emitenta, který doplnil emise britské vlády, získáním částky 6,9 mld. GBP (10,1 mld. EUR). Vydala referenční emise s 11 lhůtami splatnosti (od 2 do 1� let), což ilustruje opatrný přístup k udržení výnosové křivky, která sahá až do oblasti 50 let. Za zvláštní zmínku stojí emise se dvěma novými lhůtami splatnosti (7 let a 10 let) a povýšení čtyř emisí v hodnotě 1 mld. GBP (se splatností od roku 2007 do roku 201�) do řádného referenčního statutu.

Jedinečné zastoupení v hlavních měnách

EIB nadále zajišťovala referenční likviditu ve všech třech hlavních měnách a je jediným emi-tentem, jenž nabízí tak komplexní výnosové křivky u takového rozsahu likvidních emisí v EUR, GBP a USD. Na trhu EUR, kde banka zís-kala 19,� mld. EUR, si banka díky prodloužení a obnovení výnosové křivky svých dluhopisů s náročnou splatností �0 a 10 let upevnila svoji charakteristickou pozici v třídě suverénních dlužníků. Banka se tak stala jediným vypůj-čovatelem, jenž doplnil suverénní dlužníky o nesplacené referenční emise v hodnotě 5 mld. EUR se splatností od � až do �0 let. Na konci roku 2005 byly nesplaceny referenční dluhopisy eurozóny (EARN) v celkové hodnotě 62 mld. EUR.

V USD banka v roce 2005 získala částku 18,� mld. USD (14,� mld. EUR), čímž se stala největším neamerickým emitentem dluhopisů v této měně na mezinárodních trzích2. Tomuto výsledku

1 Program na rok 2005 byl ke dni 4. 11. 2005 ukončen. Prostředky získané od tohoto dne do konce roku (ekvivalent 2,9 mld. EUR) jsou zahrnuty do programu na rok 2006. Účetní závěrka ve finanční zprávě uvádí údaje za kalendářní rok.

2 Zdroj: Dealogic League Tables – International Issuance in USD.



Emise přizpůsobené poptávce

Banka nadále pružně reagovala na měnící se strukturu poptávky vydáváním emisí na míru. Za zvláštní zmínku stojí rozsah strukturovaných

emisí, v jejichž rámci banka získala ekvivalent 11 mld. EUR (22 % celkového objemu emisí), zejména v EUR a USD, avšak i v GBP a JPY. Mimo-řádný úspěch představoval značný nárůst struk-turovaných emisí v EUR, v jejichž rámci bylo získáno 7,6 mld. EUR – více než dvojnásobek částky získané v roce 2004, vygenerovaný vyso-kou poptávkou evropských investorů po úroko-vých strukturách zvyšujících výnosy.

Otevírání nových dveří

Vedle prostředků získaných ve � hlavních měnách získala banka prostředky odpovídající částce 6,1 mld. EUR prostřednictvím 12 dalších měn, což odráží pokračující snahu o měnovou diverzifikaci.

Měny nových členských států EU a přistupují-cích zemí

EIB věnuje mimořádnou pozornost pod-porování rozvoje trhů nových členských států EU, přistupujících a zemí, které zahá-jily přístupová jednání, což rovněž dopl-ňuje úvěrové aktivity banky v měnách těchto zemí. EIB se od roku 1996, kdy vydala svoji první emisi v těchto měnách, stala jedním z největších nestátních emitentů v regionu. I v roce 2005 představovaly dluhopisy vydané bankou významný doplněk státních dluho-pisů v měnách nových členských států a při-stupujících zemí a jejich prostřednictvím byla získána celková částka odpovídající 1 518 mil. EUR (v HUF, PLN a TRY). Banka potvr-dila svoji pověst subjektu, jenž otevírá nové dveře na těchto trzích, tím, že využila pří-ležitosti vytvořit zcela první výnosovou křivku v turecké liře dosahující až desetiletého období, přičemž osm emisí dluhopisů se stanou splat-nými v období let 2006 až 2015. Rovněž emise v TRY, která se stane splatnou v roce 2007, byla v době svého vydání největší emisí dluhopisů v turecké liře na mezinárodním trhu.

Dluhopisy EIB: „Způsob, jak si koupit Evropu“

Společné vlastnictví členských států EU zaru-čující maximální důvěryhodnost, jakož i stra-tegický přístup k trhům, nabízejí investorům atraktivní „způsob, jak si koupit Evropu“.

➾ Skutečnost, že EIB je vlastněna všemi člen-skými státy EU, znamená, že její dluhopisy představují jedinečné a diverzifikované investice s minimálními riziky.

➾ Banka získala rating AAA od tří nej-významnějších ratingových společností, které ji jednotně hodnotí jako subjekt se stabilními vyhlídkami.

➾ Zavedená strategie získávání finančních prostředků, kladoucí silný důraz na likvi-ditu a transparentnost, kombinuje kom-plexní programy referenčních emisí ve všech třech hlavních měnách banky (EUR, GBP a USD) s častými emisemi vytvoře-nými na míru v širokém spektru měn a produktů.

➾ EIB je jedním z největších a nejčastějších vypůjčovatelů na mezinárodních kapitálo-vých trzích. V roce 2005 vydala emise dluho-pisů v celkovém objemu 50 mld. EUR. Tento objem odpovídá přibližně objemu emisí vydaných vládami členských států EU.

➾ Banka přispěla k rozvoji kapitálových trhů v měnách nových členských států a přistupujících zemí/zemí, které zahájily přístupová jednání, kde emise dluhopisů v místních měnách rovněž podporují roz-voj úvěrových aktivit. Tato rozvojová čin-nost se týká i vybraných partnerských zemí EU a doplňuje rozvojovou úlohu banky.

Trhy se státem zaručenými dluhopisy v partnerských zemích Středomoří – 2005



3 Program na rok 2005 byl ke dni 4. 11. 2005 ukončen. Prostředky získané po tomto dni (ekvivalent 2,9 mld. EUR) jsou zahrnuty do programu na rok 2006. Účetní závěrka ve finanční zprávě uvádí údaje za kalendářní rok.

Kolektiv oddělení kapitálových trhů

získává ceny v rámci průzkumu veřejného mínění

uskutečněného časopisem Euroweek

Výpůjčky podepsané a získané v roce 20053 ve srovnání s rokem 2004(v milionech EUR)

Před swapy: Po swapech:

2005 2004 2005 2004

EUR 19 �11 �8,8% 17 �7� �4,8% �2 179 64,6% 22 �55 44,8%

CZK 19 0,0% 522 1,0%

GBP 10 057 20,2% 9 58� 19,2% � 096 6,2% 5 497 11,0%

HUF 222 0,4% 880 1,8% 5� 0,1% 77 0,2%

MTL 2� 0,0%

PLN 7� 0,1% 20� 0,4% 49 0,1% 251 0,5%

SEK 174 0,4% �29 0,7% 468 0,9% 165 0,�%

SIT 17 0,0%

EU celkem 29 838 60% 28 408 57% 35 864 72% 28 868 58%

AUD 692 1,4% 1 065 2,1%

BGN 51 0,1%

CAD 19� 0,4%

CHF 709 1,4% 259 0,5%

HKD 67 0,1%

ISK 162 0,�%

JPY 1 �52 2,7% 1 418 2,8%

MXN 18� 0,4%

NOK �8 0,1% �8 0,1%

NZD 1 077 2,2% �29 0,7%

TRY 1 222 2,5%

USD 14 �09 28,7% 17 86� �5,8% 1� 581 27,�% 20 777 41,7%

ZAR 219 0,4% 474 0,9% 6� 0,1% 220 0,4%

Třetí země celkem 19 962 40% 21 460 43% 13 941 28% 20 997 42%

CELKEM 49 800 100% 49 868 100% 49 805 100% 49 865 100%



rých partnerských zemích EU. Zejména si ucho-vala vedoucí úlohu v jihoafrickém randu, kde získala částku 1 750 mil. ZAR (219 mil. EUR), a rovněž rozšířila své emise dluhopisů na eurotrhu v dalších afrických měnách vydá-ním emise syntetických dluhopisů v botswan-ské pule. Tato emise byla první emisí spojenou s touto měnou a vydanou emitentem s ratingem AAA (a účtuje se v rámci předfinancování na základě programu na rok 2006).

Jiné evropské měny

Co se týče jiných evropských měn, aktivita v CHF byla značná a v jejím rámci bylo získáno 1 100 mil. CHF (709 mil. EUR). V CHF, stejně tak jako v SEK (1 600 mil. SEK /174 mil. EUR), byl důraz položen na další rozvoj referenčního postavení banky. Pokračovalo vydávání emisí v NOK (�00 mil. NOK/�8 mil. EUR). Banka vydala poprvé emise i v islandské koruně (12 mld. ISK/162 mil. EUR).

Asie/Tichomoří

EIB posílila svoji úlohu významného emitenta na trzích v Asii a Tichomoří, na nichž vydala emise dluhopisů v JPY, AUD a NZD v celkové hodnotě odpovídající částce � 120 mil. EUR. Nejvyšší částka, kterou banka na těchto trzích získala, činila 18� mld. JPY (1 �52 mil. EUR). Za zvláštní zmínku stojí zejména vstup banky na globální yenový trh, na němž banka vydala emisi dlu-hopisů v hodnotě 100 mld. JPY s dvanáctiletou splatností, čímž znovu otevřela globální yenový trh pro nadnárodní emitenty. Značný objem finančních prostředků byl získán i v austral-ských a novozélandských dolarech, díky znač-nému nárůstu objemu emisí dluhopisů v NZD (v jejichž rámci byla získána částka 1 900 mil. NZD/ 1 077 mil. EUR). Objem emisí v AUD a NZD se oproti roku 2004 zdvojnásobil.

Ostatní měny

Další novinkou bylo zahájení transakcí v latin-skoamerických měnách, nejprve uskutečně-ním 6 transakcí v mexickém pesu, v jejichž rámci byla získána částka 2,4 mld. MXN (18� mil. EUR). Stejně jako v roce 2004 byla vydána řada inovač-ních emisí syntetických dluhopisů na trzích, na nichž není měna těchto dluhopisů plně konverti-bilní. V roce 2005 byl tento přístup použit poprvé s brazilským realem a poté s ruským rublem.

Banka udělala další krok vpřed, pokud jde o její příspěvek k rozvoji kapitálových trhů v někte-

Aktivita v oblasti získávání finančních prostředků v období let 2001-2005: 212 mld. EUR

0

200� 2004 2005(*)

EURGBP

(v miliardách)

USD

2001 2002

Ostatní

�0

20

10

40

50

* Prostředky získané v rámci programu na rok 2005


Správa a řízení


Partner evropských orgánů a institucí pro rozvoj

Neustálý dialog s evropskými orgány, které připravují a navrhují politiky Unie a rozhodují o nich, je pro EIB, jednající na základě pokynů svých akcionářů v rámci Rady guvernérů a v rámci Rady Evropské unie, zásadní.

činnostmi banky a činnostmi Komise. Nejvý-znamnějším výsledkem v tomto ohledu je JAS-PERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony), ambiciózní partnerství tech-nické pomoci mezi Komisí (DG REGIO – generální ředitelství pro regionální politiku) a EIB, do něhož je zapojena i EBRD a jehož cílem je podpora úspěšného provádění politiky soudržnosti EU.

EIB a Komise (DG TREN – generální ředitelství pro energetiku a dopravu) rovněž podepsaly memo-randum o porozumění potvrzující rámec spo-lupráce v oblasti politiky a investic do dopravy a energetiky, zejména pokud jde o rozvoj trans-evropských sítí.

Skupina EIB a Komise pracují na řadě návrhů společných iniciativ: Nástroj financování se sdíle-ním rizik (RSFF), Nástroj pro záruky EU za úvěry na projekty dopravních TEN, Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední pod-niky (JEREMIE) a Urychlení přenosu technolo-gií (TTA). Evropský investiční fond nadále řídil finanční aspekty Víceletého programu EU pro podniky na období let 2000-2005 (MAP).

Spolupráce s Radou

Spolupráce s ostatními orgány EU (včetně Rady Evropské unie) byla v roce 2005 intenzivní. EIB se nadále pravidelně zapojovala do práce Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECO-FIN), zejména svou účastí na jejích zasedáních a předáváním znalostí v oblasti financování kapi-tálových investic nejen přípravným orgánům ECOFIN, ale i několika výborům a pracovním sku-pinám, které koordinují a připravují práci Rady v jejích jiných složeních.

Jak Evropská rada na jaře roku 2005, která vyhod-notila provádění Lisabonské agendy, tak Evrop-ská rada v prosinci roku 2005, která jednala o rozpočtu EU na období let 2007 - 201�, zdůraz-nily přetrvávající význam úlohy banky. Evropská rada v této souvislosti vyzvala EIB, aby rozšířila svůj Nástroj pro strukturované financování na projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a aby spolu s Komisí hledala nové způsoby využití prostředků Společenství jako pákového efektu pro úvěry EIB. Evropská rada rovněž vybídla Evropský investiční fond, aby diverzifikoval své financování inovačních malých a středních pod-niků prostřednictvím sítí individuálních investorů („business angels“) a přenosu technologií.


Operativní spolupráce s Evropskou komisí je tradičně hluboká, byla však intenzivní zejména v rámci příprav programovacího cyklu 2007 - 201�, kdy jejím cílem bylo najít nové oblasti spolupůsobení a vzájemného doplňování mezi



Spolupráce skupiny EIB s Evropskou komisí: hlavní navrhované iniciativy

➾ Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF) Nástroj řízený EIB a čerpající finanční prostředky z rozpočtu 7. rámcového programu pro výzkum na období let 2007 -

201� (FP7). Finanční prostředky EU zvýší rezervy na zajištění a na alokaci kapitálu pro operace v rámci Nástroje pro strukturované financování a podpoří významné projekty v oblasti RDI a výzkumné infrastruktury v Evropě. Iniciativa RSFF byla původně navržena na zasedání Evropské rady konaném na jaře roku 2005.

➾ Nástroj pro záruky EU za úvěry na projekty dopravních TEN Nástroj řízený EIB a získávající finanční prostředky na základě nového finančního nařízení pro dopravní TEN na období

let 2007 - 201�. Jeho cílem je krytí příjmových rizik během omezené doby po dokončení projektů, zejména staveb v rámci projektů PPP.

➾ Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE) V období let 2007 - 201� EIF zřídí a bude spravovat fondy nebo účty, kam budou členské státy ukládat část prostředků

z Evropského fondu pro regionální rozvoj určenou pro MSP a kam EIB a další věřitelé vloží další prostředky; tyto prostředky se investují nebo se dále půjčují na rizikový kapitál a malým a středním podnikům a mikrofinančním organizacím.

➾ Program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) Finanční nástroje tohoto programu Komise (nahrazujícího stávající Víceletý program pro podniky na období let 2000 -

2005 – MAP) jsou řízeny EIF a jejich účelem je poskytování záruk a rizikového kapitálu malým a středním podnikům.

➾ Urychlení přenosu technologií (TTA) Iniciativa Urychlení přenosu technologií, poradní funkce, kterou plní EIF jménem generálního ředitelství Komise DG

RTD, má za cíl zavést pilotní projekty, do nichž se zapojí celá řada výzkumných ústavů a které budou řešit jejich potřeby předstartovního financování.

➾ Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony (JASPERS) Partnerství technické pomoci mezi Komisí, EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi (EBRD) na podporu

provádění politiky soudržnosti EU během období let 2007 - 201�. Plní tyto dva hlavní úkoly:

1. Na základě žádosti pomáhá členským státům a příslušným subjektům připravit a předložit kvalitní projekty za účelem získání grantů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

2. Vyhodnocuje velké projekty navrhované pro uvedené financování, pro Komisi.

➾ Technologické platformy (TP) Aktivní účast EIB na zavádění TP iniciovaných a organizovaných Komisí, které slouží jako fórum pro vytváření vazeb mezi

subjekty v inovačních odvětvích techniky, jež jsou pro budoucnost evropského průmyslu důležité, a sledují základní cíl, kterým je vytvoření společné vize a strategie v oblasti technologie.

➾ Životní prostředí 1. Iniciativa dlouhodobého kapitálu: aktivní podpora EIB novému finančnímu nástroji sponzorovanému generálním

ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV), jehož účelem je poskytování předstartovního kapitálu na vypracování projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů v různých regionech.

2. Členství EIB v pracovní skupině na vysoké úrovni na podporu akčního plánu ES pro environmentální technologie, schváleného Evropskou radou na podporu Lisabonské strategie.


Novým členským státům poskytuje EIB globální úvěry v úzké koordinaci s finančními prostředky EU, zejména v rámci Nástroje financování MSP vytvořeného jako součást programu PHARE. Tím se přispívá k rozvoji finančních trhů a zlep-šují se rámcové podmínky pro financování MSP a komunální infrastrukturu.

Co se týče poskytování úvěrů EIB mimo Evrop-skou unii, pracovní skupina EIB/Komise vypra-covává společné návrhy týkající se prodloužení mandátů banky pro poskytování úvěrů se záru-kami EU třetím zemím a řízení rozpočtových zdrojů EU během období let 2007 - 201�.

Souběžně s tím jednají pracovníci EIB a Komise o memorandu o porozumění, v němž se navr-huje vytvoření partnerství EU-Afrika v oblasti infrastruktury. Tato nová iniciativa má za cíl kom-binovat úvěry EIB s granty EU na podporu regio-nálních projektů v Africe v oblasti infrastruktury. Doplní činnost nového konsorcia pro infrastruk-turu v Africe, sponzorovaného skupinou G-8,

a bude s touto činností koordinována. V dalším stadiu bude rovněž otevřena agenturám člen-ských států působícím v této oblasti.

Dialog se zástupci evropských občanů

Banka v roce 2005 pokračovala v aktivním dia-logu s Evropským parlamentem. Prezident Phi-lippe Maystadt představil strategii a aktivity skupiny EIB několika parlamentním výborům, zejména Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, Výboru pro rozvoj, Výboru pro


Evropsko- středomořský summit (Barcelona, Španělsko, 27. a 28. listopadu 2005)

Výroční zasedání Rady guvernérů EIB



dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Příležitostí pro dialog s členy Evropského parlamentu byla i revize politiky banky v oblasti zpřístupňování informací veřejnosti.

Kromě toho byl prezident Philippe Maystadt pozván na plenární zasedání Evropského par-lamentu, jež se zabývalo činností banky. Parla-ment dále v souvislosti s několika zasedáními u kulatého stolu banku vyzval, aby poskytla své odborné znalosti v oblasti financování projektů týkajících se transevropských sítí a výzkumu, vývoje a inovací.

Jako uznání úspěšného působení EIB v oblasti Středomoří získala banka v roce 2005 statut stá-lého pozorovatele v Evropsko-středomořském parlamentním shromáždění.

Banka rovněž pokračovala v dialogu s Evrop-ským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) tím, že se účastnila schůzky se styčnou skupinou EHSV/nevládní organizace (NGO) a že poskytovala EHSV odborné rady v oblasti part-nerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Prezident Philippe Maystadt představil na jed-nom z plenárních zasedání strategii skupiny EIB a její politiku zpřístupňování informací veřej-nosti.

Banka se v neposlední řadě aktivně zapojila do diskuse o způsobech pomoci členským státům a regionům při přípravě na generaci programů a nástrojů strukturálních fondů pro období let 2007 - 201� v rámci akce „Otevřené dny 2005 – Evropský týden regionů a měst” organizované Výborem regionů ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro regionální politiku Evropské komise.

Philippe Maystadt



Spolupráce s institucemi pro rozvoj

Banka zvyšuje účinnost svých operací nepře-tržitým vytvářením partnerství s dalšími mezi-národními finančními institucemi. Na úrovni běžných aktivit tato partnerství znamenají spo-lufinancování individuálních projektů a výměnu informací. Tato spolupráce je často upravena for-málním memorandem o porozumění (MoP).

V roce 2005 bylo mezi Evropskou komisí a mezi-národními finančními institucemi (EIB, EBRD, Světová banka, Severská investiční banka (NIB) atd.) podepsáno nové MoP týkající se spolupráce v nových členských státech a kandidátských zemích. Třístranné MoP podepsané Evropskou komisí, Africkou rozvojovou bankou a EIB for-malizovalo „Posílené strategické partnerství pro spolupráci v afrických zemích”. Banka rovněž přistoupila k již existujícímu MoP týkajícímu se spolupráce ve východní Evropě, jižním Kavkaze, Rusku a Střední Asii, jež bylo podepsáno mezi Evropskou komisí a mezinárodními finančními institucemi v rámci evropské sousedské politiky. EIB dále podepsala dohodu o záměru s Agence française de développement (AfD) a KfW Entwick-lungsbank (KfW ) s cílem posílit vzájemnou spolupráci v partnerských zemích Středomoří a v afrických, karibských a tichomořských zemích, v nichž tyto subjekty působí.

Financování růstu a soudržnosti v rozšířené EU


V roce 2005 splnila banka většinu závazků stano-vených v její politice transparentnosti („Transpa-rentnost – Zpráva a perspektivy“) z června roku 2004. Tato politika ukázala značný pokrok ve způsobu, kterým banka jako veřejnoprávní sub-jekt v rámci Evropské unie vnímá svoji odpověd-nost vůči zúčastněným stranám.

Lepší informovanost zvyšující transparentnost

Do konce roku 2005 byl z více než 85 % splněn akční plán politiky transparentnosti na podporu zpřístup-ňování informací:

➾ Od zveřejnění politiky transparentnosti se objem dokumentů publikovaných na inter-netových stránkách EIB zvýšil o 50 %. Řada těchto nově publikovaných dokumentů se zabývala otázkami správy a řízení banky a jejími politikami a strategiemi. V tomto ohledu hrály klíčovou úlohu dva dokumenty: „Zpráva o sociální odpovědnosti EIB“ a „Zpráva o řízení EIB“.

➾ Dalšími dokumenty, které přispěly k větší transparentnosti, jsou tyto publikace: „Na cestě k nové strategii skupiny EIB“, klíčový dokument předložený Radě guvernérů banky; šest zpráv o hodnocení ex post (viz orámo-vaný text); zpráva o životním prostředí za rok 2004 (v letošním roce bude zahrnuta do sou-hrnnější zprávy o odpovědnosti EIB za rok 2005); výroční zpráva výboru pro audit za rok 2004 a odpověď vedení EIB; konsolidovaná a nekonsolidovaná mezitímní účetní závěrka za rok 2005 ve zjednodušeném rozsahu; pla-tová a daňová tabulka zaměstnanců EIB; výroční zpráva Společného výboru banky pro rovné příležitosti (COPEC); a dokument nasti-ňující „sponzorskou politiku a politiku pod-por“ banky.

Veřejné konzultace o politice EIB v oblasti zpřístupňování informací

Politika EIB v oblasti zpřístupňování infor-mací veřejnosti tvoří základ, pokud jde o plnění závazku EIB zajistit co nejvyšší stupeň transpa-rentnosti všech jejích aktivit. Politika banky se přizpůsobuje osvědčeným postupům přijatým orgány Evropské unie a je v souladu s podněty pro politiky EU v oblasti transparentnosti a zpří-stupňování informací a dokumentů veřejnosti, zejména s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parla-mentu, Rady a Komise.

V květnu roku 2005 přistoupila EIB k revizi své politiky zpřístupňování informací veřejnosti. Tato revize byla doprovázena veřejnými konzultacemi, v souladu s politikou transparentnosti přijatou

Diskuse s občanskou společností o

zpřístupňování informací

Transparentnost a odpovědnost

Jedním z cílů, kterým Evropská investiční banka věnuje neustálou pozornost, je větší transpa-rentnost, pokud jde o přijímání rozhodnutí a vyvíjení aktivit banky a provádění politik Evropské unie. Banka se domnívá, že otevřenost a transparentnost mají pro zvyšování její důvěryhodnosti a odpovědnosti vůči evropským občanům zásadní význam.


v roce 2004, která banku zavazuje k aktivnímu zvažování možnosti konzultovat vybrané politiky EIB s veřejností. Pružný a „přizpůsobivý“ přístup k těmto konzultacím umožnil jejich maximální rozvinutí a umožnil i průběžně reagovat na dotazy vznesené zúčastněnými stranami. První kolo konzultací v délce 45 pracovních dnů probí-halo prostřednictvím internetu, zahrnovalo však i přímý písemný styk se zainteresovanými stra-nami a jedno veřejné konzultační shromáždění. Předseda EIB a zaměstnanci banky diskutovali o návrhu této politiky s členy Evropského parla-mentu a předložili tento návrh k posouzení i čle-nům Evropského hospodářského a sociálního výboru. V rámci druhého kola v délce 20 pracov-ních dnů byla veřejnost vyzvána k předkládání připomínek k přeformulovanému návrhu poli-tiky, jež zohlednil příspěvky z prvního kola kon-zultací, a před koncem roku se v Bruselu konalo další veřejné shromáždění.

Revizní tým, který sestával ze zástupců jednotli-vých ředitelství EIB a jemuž předsedal zástupce generálního tajemníka, neustále sledoval reakce veřejnosti a hodnotil, v jakém rozsahu by mohly být zohledněny. Jeho hodnocení vytvořila rámec pro přeformulování a pozměnění návrhu politiky.

Revize politiky zpřístupňování informací veřej-nosti skončila v dubnu roku 2006, a to jejím předložením, společně se zprávou o konzul-tacích, správní radě. Uvedená zpráva obsa-huje informace o způsobu vedení konzultací a o tom, jaké připomínky byly od zúčastněných stran obdrženy, které z nich byly zohledněny a které zohledněny nebyly, a důvod jejich nepři-jetí. Nová politika je zveřejněna ve všech úřed-ních jazycích Evropské unie na internetových stránkách EIB a v Úředním věstníku Evropské unie. Jakmile zákonodárné orgány EU schválí nařízení o použití ustanovení Aarhuské úmluvy4, EIB přistoupí k další revizi své politiky zpřístup-ňování informací veřejnosti, a to z právního hle-diska.

Formální revize politiky zpřístupňování infor-mací se bude provádět každé tři roky. EIB však vytvořila speciální elektronickou schránku ([email protected]), do které lze připomínky zasílat průběžně.

Vztahy s organizacemi občanské společnosti

Stejně jako v minulých letech i v roce 2005 měla EIB aktivní přístup k organizacím občanské spo-lečnosti (CSO), včetně nevládních organizací (NGO), a hledala nové způsoby výměny infor-mací a spolupráce. Banka uznává, že NGO jako veřejné zájmové skupiny mohou hrát při formo-vání politik významnou úlohu. Tyto organizace rovněž pomáhají zajistit, aby si instituce jako EIB více uvědomovaly místní problémy a citlivě na ně reagovaly, a z hlediska projektů mohou poskytnout dodatečné užitečné informace.

V roce 2005 byla v bance vytvořena speciální skupina pro otázky občanské společnosti. Její hlavní činnosti jsou tyto:

➾ Koordinace odpovědí na dotazy a na žádosti o informace obdržené bankou od NGO a dal-ších CSO. V roce 2005 obdržela EIB 88 věc-ných či závažnějších dotazů od CSO/NGO, jež požadují důkladnější přezkoumání v rámci banky nebo u třetích osob, jako jsou Evrop-ská komise, jiné mezinárodní finanční insti-tuce nebo předkladatelé projektů. Šedesát čtyři dotazy se týkaly poskytnutých úvěrů a předmětem zbývajících dotazů byly obec-nější aspekty transparentnosti. Šedesát sedm dotazů zaslaly evropské NGO.

➾ Organizování pravidelných pracovních setkání s CSO, které se zpravidla konají dvakrát ročně a jejichž předmětem jsou otázky spo-lečného zájmu. Pořad jednání těchto pra-covních setkání se připravuje ve spolupráci s příslušnými CSO. Za EIB se jich mohou účast-


4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady o použití ustanovení Aar-huské úmluvy o přístupu k infor-macím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech život-ního prostředí na orgány a insti-tuce ES.


nit i členové řídícího výboru a správní rady. V roce 2005 se pracovní setkání konalo poprvé mimo Evropu, a to v jihoafrickém Johannes-burgu. Na pořadu jednání byly tyto body: koordinace hospodářského rozvoje se sociál-ním rozvojem a ochranou životního prostředí; zdravotně nezávadná voda a hygiena; ener-gie z obnovitelných zdrojů a změna klimatu; a řádná správa věcí veřejných.

➾ Usnadnění a koordinace kontaktů s místními a regionálními CSO, především s NGO, v pří-padě konkrétního zájmu o projekt financo-vaný EIB. Schůzek, které mohou iniciovat buď NGO nebo samotná EIB, se účastní i zaměst-nanci provádějící operace banky. V roce 2005 vedl k zorganizování takové schůzky pouze jeden projekt (Španělsko) – v daném případě z podnětu zaměstnanců banky.

➾ Účast na akcích organizovaných CSO s pomocí specializovaných zaměstnanců EIB.

Pro provádění politiky transparentnosti a udržo-vání otevřených a aktivních vztahů s občanskou společností je nezbytná podpora zaměstnanců EIB. Banka proto pořádala schůzky vytvářející povědomí zaměstnanců v oblasti transparent-nosti a o souvisejících otázkách, včetně so- ciální odpovědnosti EIB. V roce 2005 se přibližně 120 zaměstnanců účastnilo programu NGO pro vytváření povědomí, který zvýšil povědomí o významu vlivu banky na občanskou společnost.

Audit, kontrola a hodnocení

Veškerá činnost EIB podléhá kontrole, ať již sta-novené statutem, založené na vnitřních organi-začních předpisech nebo prováděné nezávislými externími kontrolními orgány.

Výbor pro audit je orgánem EIB upraveným sta-tutem, který podléhá Radě guvernérů, tedy ministrům financí členských států EU. Výbor

ověřuje, zda jsou operace banky prováděny v souladu s postupy stanovenými ve statutu a v jednacím řádu a zda jsou účetní knihy banky řádně vedeny. Výboru pro audit napomáhá při plnění tohoto úkolu externí auditorská firma Ernst & Young. Ředitelství pro řízení rizik sleduje úvěrová, tržní a operační rizika, zatímco kon-trola řízení se zaměřuje na proces převádění strategie do cílů a operačních plánů. Zvláštní kontrolní odbor (Compliance Office) zajišťuje, aby banka jednala v souladu s veškerými plat-nými zákony, předpisy, kodexy chování a stan-dardními postupy.

Generální inspektorát soustřeďuje vnitřní audit a hodnocení operací, obě hlavní nezávislé kon-trolní činnosti ex post do jediného oddělení. Vnitřní audit soustavně monitoruje systémy vnitřní kontroly a související postupy. Hodnocení operací provádí hodnocení ex post reprezentativ-ního vzorku projektů a programů financovaných bankou.

Evropský účetní dvůr kontroluje používání finanč-ních prostředků Společenství, jejichž správou je pověřena banka. Banka úzce spolupracuje s OLAF, Evropským úřadem pro boj proti pod-vodům, a s Evropským veřejným ochráncem práv. Formální mechanismus podávání a projedná-vání stížností v souladu s „Kodexem řádného úředního chování zaměstnanců EIB ve styku s veřejností“ zajišťuje, že všem stížnostem bude věnována pozornost generálního tajemníka.




Šest tématických hodnocení ex post zveřejněných v roce 2005

Přibližně každý šestý projekt financovaný EIB je předmětem intenzivního hodnocení ex post. Hlavním cílem těchto hodnocení je poučit se ze zkušeností. Vzhledem k tomu, že výsledky hodnocení ex post jsou zveřejňovány na internetových stránkách banky, jsou tato hodnocení i nástrojem přispívajícím ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti.

V roce 2005 došlo ke sloučení oddělení EIB pro hodnocení operací (EV) s oddělením pro vnitřní audit (IA) a tato dvě oddělení nyní tvoří jediné samostatné oddělení nazvané generální inspektorát (IG). Vznik IG podtrhuje význam, který banka přikládá oběma hlavním vnitřním nezávislým činnostem ex post. Hodnotící činnosti v rámci nové struktury přispívají zejména k dosažení strategických cílů banky a mají dopad na operativní výkonnost, odpovědnost a transparentnost. EV a IA nadále fungují nezá-visle, avšak nová struktura umožňuje využití spolupůsobení a koordinovanější přístup k jejich příslušné pracovní náplni.

V roce 2005 bylo provedeno šest tématických hodnocení ex post a tato hodnocení byla předložena správní radě a následně zveřejněna na internetových stránkách banky. Tato hodnocení se soustře-dila na: ➾ Projekty letecké infrastruktury, zejména v Evropské unii ➾ Železniční projekty v EU-15 ➾ Projekty v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem ➾ Globální úvěry malým a středním podnikům v EU-25 ➾ Globální úvěry partnerským zemím Středomoří (PZS) ➾ Přímé úvěry na projekty v PZS

Přehled závěrů a doporučení byl na počátku roku 2006 zveřejněn na internetových stránkách EIB („Souhrnná zpráva o hodnocení operací za rok 2005“). Jde o první zprávu tohoto druhu zveřejněnou v zájmu transparentnosti a odpovědnosti.

EV předpokládá, že v budoucích letech bude ve svých hodnoceních systematičtěji rozlišovat jednotlivé specifické rysy operací v rámci Evropské unie a mimo ni.

V členských státech se budou hodnocení EV zaměřovat na úspěchy při dosahování pěti hlavních cílů banky (hospodářská a sociální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, rozvoj transevropských sítí, ochrana a zlepšování životního prostředí a podpora malých a středních podniků).

Mimo Evropskou unii se úvěrová činnost EIB vyvíjí a stále větší pozornost je věnována její úloze jako rozvojové banky. EV půjde stejným směrem a bude průběžně a důsledně hodnotit dopad operací banky na rozvoj, což je prioritou zejména v zemích AKT.

Souhrnná zpráva o hodnocení operací za rok 2005


Přijímání zaměstnanců a rozšíření

Přijímání zaměstnanců v bance vychází z potřeb operačních ředitelství a zvláštní pozornost je věnována zvýšení počtu zaměstnankyň, jakož i počtu zaměstnanců z nových členských států. Během roku 2005, kdy přijímání zaměstnanců bylo zvlášť aktivní a kdy bylo obsazeno 121 vol-ných pracovních míst (78 zaměstnanců ve výkon-ných funkcích a 4� v podpůrných funkcích), se celkový počet zaměstnanců banky zvýšil na 1 �255. Z celkového počtu 78 nových zaměst-nanců ve výkonných funkcích představovali muži 56 % a ženy 44 %. Na konci roku 2005 měla banka 50 zaměstnanců z nových členských států (55 včetně Bulharska a Rumunska). Ve stavu zaměstnanců jsou zastoupeny všechny členské státy. Banka je nadále atraktivním zaměstnava-telem – během roku obdržela přibližně 14 000 žádostí o zaměstnání.

Profesní rozvoj a vzdělávání

V průběhu roku 2005 zlepšovala banka své poli-tiky sledující zajištění lepší rovnováhy mezi prací a osobním životem a zkoumala možnost sys-tematičtějšího přístupu v oblasti profesního rozvoje. Pokud jde o vzdělávání, v roce 2005 byl dokončen program rozvoje řídících schop-ností, který se rozšířil na zaměstnance ve vyš-ších výkonných a řídících funkcích. Řídící výbor schválil novou politiku v oblasti vzdělávání, která má zajistit soulad mezi vzděláváním a strategic-kými cíli banky. Tato politika bude zaměstnan-cům sdělena a prováděna v roce 2006.

Komunikace se zaměstnanci

Také v roce 2005 se komunikaci se zaměstnanci věnovala zvláštní pozornost a tato oblast zazna-menala vývoj. Oddělení pro lidské zdroje začalo vydávat svoji interní publikaci „HR News“, jež se soustřeďuje zejména na otázky zaměstnanců, ochranu zdraví při práci a na politiky v oblasti lid-ských zdrojů, včetně politiky odměňování.

Lidské zdroje a sociální odpovědnost EIB

Pokud jde o sociální odpovědnost banky vůči zaměstnancům, banka nadále budovala na základech položených v roce 2004. Zkoumala se otázka vyváženosti pohlaví s cílem identi-fikovat a odstranit případné překážky bránící zaměstnankyním v kariérním postupu. Předmě-tem tohoto zkoumání byly i možnosti vzdělávání a profesního rozvoje, jakož i politiky pro zajištění rovnováhy mezi prací a osobním životem. EIB zří-dila své vlastní zdravotní středisko a přijala do

Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB

Z hlediska lidských zdrojů byl rok 2005 charakterizován úsilím o zlepšení pracovního prostředí zaměstnanců EIB, a to prováděním již dříve oznámených politik a pracovních programů.

5 Tento údaj zahrnuje členy řídí-cího výboru a zaměstnance vyslané do EIF.

Zaměstnanci EIB

1 200

1 100

1 000

900

2001 2002 200� 2004 2005

1 �00

1 09

7

1 11

�

1 21

� 1 25

9

1 �2

5


plného pracovního poměru lékaře. Oddělení lid-ských zdrojů se znovu zapojilo do ankety týkající se ústředních služeb banky, kdy zjišťovalo názory zaměstnanců na kvalitu ústředních služeb banky, jejichž nedílnou součástí je i toto oddělení.

Zastoupení zaměstnanců

Záležitosti zaměstnanců banky se projednávají postupem konzultací mezi oddělením pro lid-ské zdroje (HR) a sdružením zástupců zaměst-nanců (SR) na pravidelných schůzkách vedení HR a zástupců zaměstnanců, jakož i prostřednic-tvím pracovních skupin pro konkrétní záležitosti a společných výborů. V roce 2005 vyvíjely spo-lečné výbory pro systém zdravotního pojiš-tění a penzijního pojištění mimořádnou aktivitu s cílem nadále přizpůsobovat účetní metody obou těchto systémů zdravotní a sociální péče osvědčeným trendům v evropské praxi. Zvláštní pozornost mezi pracovními skupinami si zaslu-huje pracovní skupina, která zahájila diskusi o revizi systému odměňování, jakož i pracovní sku-pina, která vypracovala novou politiku v oblasti vzdělávání. Zástupci zaměstnanců jsou rovněž zastoupeni v pracovní skupině, která zavádí poli-tiku sociální odpovědnosti EIB.

Rovné příležitosti

Společný výbor pro rovné příležitosti (COPEC) sleduje provádění politiky rovných příležitostí z hlediska profesního rozvoje, přijímání zaměst-nanců, vzdělávání a infrastruktury sociálního zabezpečení.

V roce 2005 COPEC zjistil, co zaměstnanci považují v oblasti rovných příležitostí za klíčové otázky, důvody k znepokojení a prioritní oblasti čin-nosti. K tomuto zjištění dospěl na základě prů-zkumu názorů zaměstnanců a v rámci několika „setkání pro zamyšlení“, která řídili členové řídí-cího výboru a jichž se účastnili zaměstnanci se

zájmem o otázky rovných příležitostí. Tyto akce, v jejichž rámci se zaměstnanci všech stupňů organizační struktury pouštěli do rozsáhlé a často živé diskuse s řídícími pracovníky, pomohly naformulovat soubor otázek, kterými se COPEC bude dále zabývat. Kromě toho výbor prosazo-val zvýšení kapacity jeslí EIB a podpořil vzdělá-vání vedoucích pracovníků v oblasti vnímavosti z hlediska pohlaví. Ve spolupráci s oddělením pro lidské zdroje COPEC najal externí konzultantku k provedení odborné nezávislé analýzy sou-časné situace v EIB z hlediska rovných příležitostí a poskytování rad a doporučení na základě jejích zjištění a odborných znalostí. Tyto rady a doporu-čení budou tvořit základ zprávy pro řídící výbor, jež bude vypracována v červnu roku 2006, jakož i budoucího akčního plánu.

Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB

Setkání pro zamyšlení


Rada guvernérů se skládá z ministrů, obvykle ministrů financí, určených každým z 25 člen-ských států. Vydává směrnice týkající se úvěrové politiky banky, schvaluje roční účetní závěrku a rozvahu, rozhoduje o účasti banky na finanč-ních operacích mimo Evropskou unii a také o zvýšení základního kapitálu banky. Jmenuje členy správní rady, řídícího výboru a výboru pro audit.

Správní rada má výlučnou pravomoc rozho-dovat o úvěrech, zárukách a výpůjčkách banky. Dozírá na řádnou správu banky, zajišťuje, že je banka řízena v souladu se Smlouvou a statu-tem i s obecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů. Členové správní rady jsou jmenováni Radou guvernérů na návrh členských států na dobu pěti let s možností opětovného jmenování a odpovídají pouze bance.

Správní rada se skládá z 26 řádných členů. Každý členský stát nominuje jednoho řádného člena a jednoho řádného člena nominuje Evropská komise. Ve správní radě je dále 16 zastupujících členů, což znamená, že někteří z nich zastupují několik států.

Pro zvýšení úrovně své profesionální odbornosti v některých oblastech může správní rada koop-tovat maximálně 6 odborníků (� řádné členy a � zastupující členy), kteří se účastní zasedání správní rady ve funkci poradců bez hlasovacího práva.

Správní rada přijímá rozhodnutí nejméně tře-tinou svých členů s hlasovacím právem, kteří představují alespoň 50 % upsaného základního kapitálu.

Řídící výbor je stálým kolektivním výkon-ným orgánem banky. Skládá se z 9 členů. Pod dohledem předsedy a pod kontrolou správní rady dohlíží na každodenní chod EIB, připravuje rozhodnutí správní rady a zajišťuje jejich pro-vádění. Předseda řídí zasedání správní rady. Čle-nové řídícího výboru odpovídají pouze bance; jsou jmenováni Radou guvernérů na návrh správní rady na dobu šesti let a mohou být jme-nováni opakovaně.

Výbor pro audit je nezávislým orgánem, který odpovídá přímo Radě guvernérů, a jeho úko-lem je prověřovat, zda jsou operace a účetnictví banky řádně vedeny. Při schvalování finančních výkazů správní radou se výbor pro audit k těmto výkazům vyjadřuje. Zprávy o činnosti výboru pro audit za předchozí rok se zasílají Radě guvernérů spolu s výroční zprávou správní rady.

Výbor pro audit se skládá ze tří členů a tří pozo-rovatelů jmenovaných Radou guvernérů na dobu tří let.

Orgány EIB upravené statutem

Výbor pro audit

Ustanovení, jimž se tyto orgány řídí, jsou obsažena ve statutu banky a v jednacím řádu banky. Seznam členů orgánů EIB upravených sta-tutem a jejich životopisy, spolu s doplňujícími informacemi o plato-vých ujednáních, jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách banky: www.eib.org


Základní kapitál: Podíl jednotlivých členských států na základním kapitálu banky se vypočítává v souladu s ekonomickou váhou daného státu v rámci Evropské unie (vyjádřenou v HDP) v době jeho přistoupení k EU.

Celkový upsaný základní kapitál banky přesahuje částku 16�,6 miliardy EUR.

Orgány EIB upravené statutem

Řídící výbor

Rozložení základního kapitálu EIB

0 10 000 000 000 20 000 000 000

Částka (EUR) %

Německo 26 649 5�2 500 DE 16,284

Francie 26 649 5�2 500 FR 16,284

Itálie 26 649 5�2 500 IT 16,284

Spojené království 26 649 5�2 500 GB 16,284

Španělsko 15 989 719 500 ES 9,770

Belgie 7 �87 065 000 BE 4,514

Nizozemsko 7 �87 065 000 NL 4,514

Švédsko 4 900 585 500 SE 2,994

Dánsko � 740 28� 000 DK 2,285

Rakousko � 666 97� 500 AT 2,241

Polsko � 411 26� 500 PL 2,084

Finsko 2 106 816 000 FI 1,287

Řecko 2 00� 725 500 GR 1,224

Portugalsko 1 291 287 000 PT 0,789

Česká republika 1 258 785 500 CZ 0,769

Maďarsko 1 190 868 500 HU 0,728

Irsko 9�5 070 000 IE 0,571

Slovenská republika 428 490 500 SK 0,262

Slovinsko �97 815 000 SI 0,24�

Litva 249 617 500 LT 0,15�

Lucembursko 187 015 500 LU 0,114

Kypr 18� �82 000 CY 0,112

Lotyšsko 152 ��5 000 LV 0,09�

Estonsko 117 640 000 EE 0,072

Malta 69 804 000 MT 0,04�

Celkem 163 653 737 000 100,000


Philippe MAYSTADTPředseda banky a správní rady banky

Wolfgang ROTHMístopředseda

Philippe MAYSTADT Předseda banky a správní rady banky➾ Všeobecná strategie➾ Institucionální otázky, vztahy s ostatními evropskými orgány➾ Zprávy generálního inspektora, finančního kontrolora a vedoucího

kontrolního odboru (Compliance Office)➾ Předseda rozpočtového výboru➾ Úvěrová rizika➾ Lidské zdroje➾ Guvernér EBRD➾ Předseda správní rady EIF

Wolfgang ROTH Místopředseda➾ Financování v Německu, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku, jakož i v Bulharsku,

Rumunsku, Chorvatsku a Turecku➾ Informační a komunikační politika ➾ Politika rovných příležitostí➾ Správa budov a rozšiřování centrály➾ Viceguvernér EBRD➾ Předseda Společného výboru pro rovné příležitosti (COPEC) ➾ Předseda výboru EIB pro umění

Peter SEDGWICK Místopředseda➾ Financování ve Spojeném království➾ Ochrana životního prostředí➾ Vztahy s nevládními organizacemi; otevřenost a transparentnost ➾ Operační rizika➾ Vnitřní a vnější audit a vztahy s výborem pro audit➾ Zajištění souladu s předpisy („compliance“)➾ Vztahy s Evropským účetním dvorem➾ Vztahy s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)➾ Člen správní rady EIF

Isabel MARTÍN CASTELLÁ Místopředsedkyně➾ Financování ve Španělsku, Belgii, Portugalsku, Lucembursku, Asii

a Latinské Americe➾ Strukturované financování a nové nástroje financování➾ Právní věci (provozní stránka)➾ Financování MSP➾ Styk s Meziamerickou rozvojovou bankou a Asijskou rozvojovou bankou

Gerlando GENUARDI Místopředseda➾ Financování v Itálii, Řecku, na Kypru a Maltě, jakož i v zemích jihozápadního

Balkánu➾ Rozpočet➾ Účetnictví a kontrola finančních rizik➾ Informační technologie

Philippe de FONTAINE VIVE CURTAZ Místopředseda➾ Financování ve Francii a v partnerských zemích Středomoří➾ Nástroj pro euro-středomořské investice a partnerství (FEMIP)➾ Finanční politiky➾ Kapitálové trhy➾ Finanční správa

Sauli NIINISTÖ Místopředseda➾ Financování ve Švédsku, Finsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Norsku, na Islandu,

v Rusku, na Ukrajině a ve Švýcarsku➾ Program „i2i“ (provádění Lisabonské strategie)➾ Hodnocení ex post operací➾ Ekonomické a finanční studie➾ Styk se Severskou investiční bankou (NIB)

Ivan PILIP Místopředseda➾ Financování v Polsku, České republice a na Slovensku➾ Transevropské dopravní a energetické sítě➾ Spolupráce s Evropskou komisí pro povstupní problematiku➾ Nástroj JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony)

Torsten GERSFELT Místopředseda➾ Financování v Nizozemsku, Dánsku, Irsku, v zemích AKT a Jihoafrické republice➾ Investiční facilita k dohodě z Cotonou➾ Hodnocení ex ante projektů➾ Regionální rozvoj➾ Globální úvěry (obecné aspekty)➾ Odborné vzdělávání➾ Styk s Africkou rozvojovou bankou

Peter SEDGWICK Místopředseda

Isabel MARTÍN CASTELLÁMístopředsedkyně

Philippe de FONTAINE VIVE CURTAZMístopředseda

Ivan PILIPMístopředseda

Torsten GERSFELT Místopředseda

Sauli NIINISTÖ Místopředseda

Gerlando GENUARDIMístopředseda

Řídící výbor EIBČlenové řídícího výboru banky a oblasti jejich působnosti

Stav k 1. 5. 2006


Ředitelství pro financování v Evropě

Thomas HACKETTGenerální ředitel

uPodpora operací Jürgen MOEHRKE Hlavní operační koordinátor

“ Koordinace Dominique COURBIN

“Informační systémy a aplikace Thomas FAHRTMANN

“Podpora úvěrové činnosti Bruno DENIS

uNástroje v rámci Akce pro růst Thomas BARRETT Ředitel

“Transevropské sítě Tilman SEIBERT Pověřený řízením

• Ale Jan GERCAMA

“Iniciativa Inovace 2010 (i2i) Kim KREILGAARD

“Životní prostředí, energetika a poradenská činnost Christopher KNOWLES Pověřený řízením

uZápadní Evropa Laurent de MAUTORT Ředitel

“Spojené království, Irsko – Banky a podniky Robert SCHOFIELD

“ Západní Evropa – Strukturované úvěry a operace v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP)

Cheryl FISHER

“Francie – Infrastruktura Jacques DIOT Pověřený řízením

“Francie – Banky a podniky Jean-Christophe CHALINE

“Belgie, Lucembursko, Nizozemsko Henk DELSING Pověřený řízením

uŠpanělsko, Portugalsko Carlos GUILLE Ředitel

“ Španělsko – Infrastruktura Luca LAZZAROLI • Marguerite McMAHON

“ Španělsko – Banky a podniky Fernando de la FUENTE Pověřený řízením

• Kancelář v Madridu Andrea TINAGLI

“Portugalsko Rui Artur MARTINS • Kancelář v Lisabonu Pedro EIRAS ANTUNES

Generální sekretariát a právní věci

Eberhard UHLMANNGenerální tajemník a generální ředitel pro právní věci

u Meziinstitucionální záležitosti a kancelář v Bruselu

Dominique de CRAYENCOUR Ředitel

• Ferdinand SASSEN

“Řídící orgány, Sekretariát, Protokol Hugo WOESTMANN Pověřený řízením

“ Realizace doporučení auditorů Helmut KUHRT

“Řízení zdrojů a koordinace Geneviève DEWULF

Právní službau Otázky Společenství a finanční

záležitosti; Financování mimo Evropu

Marc DUFRESNEZástupce generálního ředitele pro právní věci

• Jean-Philippe MINNAERT Pověřený ochranou údajů

“Finanční záležitosti Nicola BARR Pověřená řízením

“ Institucionální a personální záležitosti Carlos GOMEZ DE LA CRUZ

“Středomoří (FEMIP), Afrika, Karibská oblast, Tichomoří – Investiční facilita k dohodě z Cotonou, Asie a Latinská Amerika

Regan WYLIE-OTTE Pověřený řízením

uFinancování v Evropě Gerhard HÜTZ Ředitel

• Gian Domenico SPOTA

“ Operační politika, nové finanční nástroje Roderick DUNNETT Pověřený řízením

“Oblast Jaderského moře, jihovýchodní Evropa Manfredi TONCI OTTIERI Pověřený řízením

“Spojené království, Irsko, Pobaltí, země ESVO Patrick Hugh CHAMBERLAIN

“Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko Pierre ALBOUZE

“Střední Evropa, Polsko, Rusko, Ukrajina Barbara BALKE

“Španělsko, Portugalsko Ignacio LACORZANA

• Maria SHAW-BARRAGAN

Všeobecná administrativa

Rémy JACOBZástupce generálního tajemníka

Kontrola řízeníuFinanční kontrola Luis BOTELLA MORALES Finanční kontrolor

“Všeobecné účetnictví Henricus SEERDEN

“Účetnictví třetích osob a správní náklady Frank TASSONE

“Plánování, rozpočet a kontrola Theoharry GRAMMATIKOS Pověřený řízením

• Yannick MORVAN

• Gudrun LEITHMANN-FRÜH (Stanoviska vedoucího kontroly řízení, EIF, Evropský účetní dvůr)

uKomunikace a informace

“Vztahy se sdělovacími prostředky Paul Gerd LÖSER

“ Informování veřejnosti a vztahy s nevládními organizacemi

Adam McDONAUGH

• Yvonne BERGHORST

“ Dokumentace a řízení záznamů Éric VAN DER ELST

• Duncan LEVER

“ Interní komunikace --

Všeobecné záležitostiu Kancelář v Paříži : styk s mezinárod-

ními organizacemi se sídlem nebo zastoupením v Paříži

Henry MARTY-GAUQUIÉ Ředitel

“Nákup a administrativní služby Manfredo PAULUCCI de CALBOLI Pověřený řízením

“Řízení pracovního prostředí Patricia TIBBELS

“Překlady Georg AIGNER Pověřený řízením

• Kenneth PETERSEN Operační skupina – Nová budova Enzo UNFER

u Oddělení “ Odbor

Struktura jednotlivých odděleníStav k 1. červnu 2006


uStřední Evropa Joachim LINK Ředitel

“Severní Německo Peggy NYLUND GREEN Pověřená řízením

• Kancelář v Berlíně Margarethe QUEHENBERGER

“Jižní Německo Anita FUERSTENBERG-LUCIUS

“Česká republika, Slovensko Jean VRLA

“ Rakousko, Maďarsko Paolo MUNINI

uKancelář ve Vídni Emanuel MARAVIC Ředitel

uOblast Jaderského moře Antonio PUGLIESE Ředitel

“Itálie, Malta – Infrastruktura Bruno LAGO Pověřený řízením

• Flavio SCHIAVO CAMPO de GREGORIO

“Itálie, Malta – Banky a podniky --

• Eugenio LEANZA

“Slovinsko, Chorvatsko, západní Balkán Romualdo MASSA BERNUCCI

uJihovýchodní Evropa Grammatiki TSINGOU-PAPADOPETROU Ředitel

“Řecko Themistoklis KOUVARAKIS Alain TERRAILLON

• Kancelář v Aténách Christos KONTOGEORGOS

“Bulharsko, Rumunsko, Kypr Cormac MURPHY

“Turecko Franz-Josef VETTER

uPobaltí

Andreas VERYKIOSZástupce generálního ředitele

“Polsko Heinz OLBERS

• Kancelář ve Varšavě Michal LUBIENIECKI

“Pobaltské země, Rusko, Ukrajina Constantin SYNADINO

• Ann-Louise AKTIV VIMONT

“ Dánsko, Finsko, Švédsko, země ESVO Michael O’HALLORAN

Ředitelství pro financování mimo Evropu

Jean-Louis BIANCARELLIGenerální ředitel

u Odbor poradenství pro ekonomické otázky rozvoje

Daniel OTTOLENGHI Hlavní ekonom pro otázky rozvoje Pověřený řízením

• Bernard ZILLER

uStředomoří (FEMIP) Claudio CORTESE Ředitel

• Alain NADEAU“Maghreb Bernard GORDON • Kancelář v Tunisu Diederick ZAMBON • Kancelář v Rabatu René PEREZ “Mašrek Jane MACPHERSON • Kancelář v Káhiře Luigi MARCON“Specializované operace Jean-Christophe LALOUX

u Afrika, Karibská oblast, Tichomoří – Investiční facilita k dohodě z Cotonou

Martin CURWEN Ředitel

“Západní Afrika a Sahel Gustaaf HEIM • Kancelář v Dakaru Jack REVERSADE“Střední a východní Afrika Tassilo HENDUS • Kancelář v Nairobi Carmelo COCUZZA“Jižní Afrika a Indický oceán Serge-Arno KLÜMPER • Kancelář v Tshwane (Pretoria) David WHITE“Karibská oblast a Tichomoří David CRUSH • Kancelář ve Fort-de-France Anthony WHITEHOUSE • Kancelář v Sydney Jean-Philippe DE JONG “Zdroje a rozvoj Justin LOASBY Pověřený řízením

“Řízení portfolia, strategie Flavia PALANZA Pověřená řízením

uAsie a Latinská Amerika Francisco de PAULA COELHO Ředitel

“Latinská Amerika Alberto BARRAGÁN“Asie Matthias ZÖLLNER • Philippe SZYMCZAK

Finanční ředitelství

--Generální ředitel

• Ghislaine RIOS

uKapitálové trhy Barbara BARGAGLI PETRUCCI Ředitelka

“Euro Carlos FERREIRA DA SILVA • Aldo ROMANI“Evropa (mimo eurozónu), Afrika David CLARK“Amerika, Asie, Tichomoří Eila KREIVI“Vztahy s investory a marketing Peter MUNRO

uFinanční řízení Anneli PESHKOFF Ředitelka

“Řízení likvidity Francis ZEGHERS • Timothy O’CONNELL“Řízení aktiv a pasiv Jean-Dominique POTOCKI“Řízení portfolia Paul ARTHUR“Finanční inženýrství a poradenství Guido BICHISAO

uPrognózy a vypořádání operací Gianmaria MUSELLA Ředitelka

“Back-office pro úvěry a operační podpora úvěrování Ralph BAST“Back-office pro finanční řízení Yves KIRPACH“Back-office pro získávání finančních prostředků Erling CRONQVIST“Systémy a postupy Georg HUBER Pověřený řízením

uKoordinace a finanční politiky Maria Luce SAMPIETRO

Ředitelství pro projekty

Michel DELEAUGenerální ředitel

Mateo TURRÓ CALVET Pověřený řízením (Transevropské sítě a PPP)

“Ekonomické a finanční studie Éric PERÉE

u Oddělení “ Odbor

Struktura jednotlivých odděleníStav k 1. červnu 2006


uPodpora strategie Patrice GÉRAUD Ředitel

• Gianni CARBONARO (Rozvoj měst)

“Úvěrové politiky Guy CLAUSSE Pověřený řízením

• Eugenia KAZAMAKI-OTTERSTEN (Politika soudržnosti)

“Řízení kvality Angelo BOIOLI

“Řízení zdrojů --

“Jednotka pro životní prostředí Peter CARTER Pověřený řízením

uInfrastruktura Christopher HURST Ředitel

• Axel HÖRHAGER (Balkán a ekonomická koordinace)

“Železniční a silniční doprava --

“Letecká, námořní a městská doprava José Luis ALFARO

“Voda a čištění odpadních vod José FRADE Pověřený řízením

• Michel DECKER

uEnergetika, telekomunikace, hospodaření s odpady

Günter WESTERMANN Ředitel

• Juan ALARIO GASULLA Pověřený řízením

“ Elektrická energie, energie z obnovitelných zdrojů a hospodaření s odpady

René van ZONNEVELD • Heiko GEBHARDT • Nigel HALL

“Ropa a plyn Angus NICOLSON • François TREVOUX

“ Telekomunikace a informační technologie Carillo ROVERE

uPrůmysl a služby Constantin CHRISTOFIDIS Ředitel

• Jean-Jacques MERTENS Pověřený řízením

“Zpracovatelský průmysl a biologické vědy John DAVIS • Eberhard GSCHWINDT • Philippe GUINET

“Výrobní průmysl a služby Hans-Harald JAHN • Pedro OCHOA • Peder PEDERSEN • Rüdiger SCHMIDT

“Lidský kapitál Stephen WRIGHT Pověřený řízením

JASPERS Patrick WALSH Ředitel

• Agustin AURÍA Pověřený řízením

Ředitelství pro řízení rizik

Pierluigi GILIBERTGenerální ředitel

“Koordinace a podpora Elisabeth MATIZ Pověřená řízením

uÚvěrová rizika Per JEDEFORS Ředitel

“Podniky, veřejný sektor, infrastruktura Stuart ROWLANDS

“Finanční instituce --

• Per de HAAS

“ Rizika financování projektů, Evropský investiční fond (EIF)

Klaus TRÖMEL Pověřený řízením

uFinanční a operační rizika Alain GODARD Ředitel

“Řízení aktiv a pasiv a řízení tržních rizik Giancarlo SARDELLI

“Deriváty Luis GONZALEZ-PACHECO

“Operační rizika Antonio ROCA IGLESIAS

Lidské zdroje

Alfonso QUEREJETAŘeditel

• Jean-Philippe BIRCKEL

“Systémy řízení Zacharias ZACHARIADIS Pověřený řízením

“Přijímání zaměstnanců Luis GARRIDO

“Profesní rozvoj --

• Ute PIEPER-SECKELMANN

• Bruno TURBANG

“Administrativa Michel GRILLI

Informační technologie

Patrick KLAEDTKEŘeditel pro informační systémy

“ Plánování, podpora a dodržování postupů Joseph FOY

“Podnikové aplikace Simon NORCROSS • Derek BARWISE

“Infrastruktura a technologie José GRINCHO Pověřený řízením

Generální inspektorát

Peter MAERTENSGenerální inspektor

• Siward de VRIES (Oddělení pro vyšetřování podvodů)

“Vnitřní audit Ciaran HOLLYWOOD

“Hodnocení operací Alain SÈVE Pověřený řízením

• Rainer SAERBECK • Werner SCHMIDT • Campbell THOMSON

Kontrolní odbor (Compliance Office) skupiny EIB

Konstantin ANDREOPOULOSVedoucí kontrolního odboru (Compliance Office)

• Evelyne POURTEAU Pověřená řízením

• Luigi LA MARCA

Poradce řídícího výborupro otázky strategie a jednání skupiny EIB

Francis CARPENTERGenerální ředitel

Zastoupení v PředstavenstvuEvropské banky pro obnovu a rozvoj

Terence BROWNČlen představenstva zastupující EIB

• Walter CERNOIA Náhradník

Stav k 1. červnu 2006u Oddělení “ Odbor

Složení oddělení, životopisy generálních ředitelů a vedoucích kontrolních jednotek, jakož i doplňující informace týkající se způsobu odměňování všech zaměstnanců banky, jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách EIB: www.eib.org


Struktura EIF

Účetnictví fondu ověřuje kontrolní výbor složený ze tří auditorů jmenovaných valnou hromadou a nezávislí externí auditoři.

Správní rada

Podrobné informace o orgánech fondu upravených stanovami (složení, životopisy členů, odměny) a jednotlivých odděleních (složení, životo-pisy generálních ředitelů a ředitelů, odměny všech zaměstnanců) jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách EIF: www.eif.org.

Orgány EIF upravené stanovami

EIF je řízen a spravován těmito třemi orgány:

➾ valnou hromadou akcionářů (EIB, Evropská unie,

2� finančních institucí), která se koná nejméně jednou ročně;

➾ správní radou tvořenou sedmi členy a sedmi náhradníky, která mimo jinérozhoduje o opera-cích fondu;

➾ generálním ředitelem, který odpovídá za řízení fondu v souladu se stanovami fondu a se směrni-cemi a pokyny správní rady.

Francis CARPENTER Generální ředitel

Thomas MEYER

➾ Vedoucí odboru řízení a monitorování rizik

Marc SCHUBLIN

➾ Vedoucí odboru JEREMIE, Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky

Alexander ANDÒ

➾ Zástupce

Hubert COTTOGNI

➾ Zástupce

Robert WAGENER Generální tajemník

Maria LEANDER

➾ Vedoucí právní služby

Frédérique SCHEPENS

➾ Vedoucí odboru záležitosti a financování podniků

Jobst NEUSS

➾ Kontrola zajištění souladu EIF s právními předpisy

Eva GOULAS

➾ Lidské zdroje

John A. HOLLOWAY Ředitel, Investice

Jean-Philippe BURCKLEN

➾ Vedoucí odboru rizikový kapitál 1

Ulrich GRABENWARTER

➾ Vedoucí odboru rizikový kapitál 2

Jouni HAKALA

➾ Zástupce

Matthias UMMENHOFER

➾ Zástupce

Jacques LILLI-DARCY

➾ Vedoucí odboru rizikový kapitál �

Alessandro TAPPI

➾ Vedoucí odboru sekuritizace a záruky

Christa KARIS

➾ Zástupkyně


Projekty způsobilé pro financování skupinou EIB

Projekty, které jsou zvažovány pro financování v rámci Evropské unie a v přistupujících zemích, musejí přispívat k plnění alespoň jednoho z těchto cílů:

➾ posilování hospodářské a sociální soudržnosti: podpora investic do všech odvětví hospodář-ství na pomoc hospodářskému pokroku ve znevýhodněných regionech;

➾ podpora investic přispívajících k rozvoji znalostní společnosti zaměřené na inovace; ➾ zdokonalování infrastruktury a služeb ve zdravotnictví a vzdělávání, které mají zásadní

význam pro tvorbu lidského kapitálu; ➾ rozvoj dopravních a telekomunikačních sítí a sítí infrastruktury přenosu energií s významem

pro celé Společenství; ➾ ochrana životního prostředí a zlepšování kvality života; ➾ zabezpečení dodávek energie prostřednictvím jejího racionálního využívání, využívání

domácích zdrojů, včetně obnovitelných zdrojů energie, a diversifikace dovozů.

Skupina EIB napomáhá rozvoji MSP zlepšováním finančního prostředí, ve kterém tyto podniky působí, prostřednictvím:

➾ střednědobých a dlouhodobých globálních úvěrů EIB; ➾ operací EIF v oblasti rizikového kapitálu; ➾ záruk EIF ve prospěch MSP.

V partnerských zemích se banka podílí na provádění politik Unie týkajících se rozvojové pomoci a spolupráce prostřednictvím dlouhodobých úvěrů z vlastních zdrojů nebo podřízených úvěrů a rizikového kapitálu z rozpočtových prostředků EU nebo členských států. EIB působí:

➾ v zemích Středomoří, které nejsou členy EU, kde pomáhá dosáhnout cílů euro-středomoř-ského partnerství s perspektivou vytvoření zóny volného obchodu do roku 2010;

➾ v afrických, karibských a tichomořských zemích (AKT), Jihoafrické republice a zámořských zemích a územích (ZZÚ), kde podporuje rozvoj základní infrastruktury a místního soukro-mého sektoru;

➾ v Asii a Latinské Americe, kde podporuje projekty ve společném zájmu Unie a daných zemí; ➾ na Balkáně, kde poskytováním úvěrů nejen na rekonstrukci základní infrastruktury a pro-

jekty regionálního významu, ale též na rozvoj soukromého sektoru přispívá k dosažení cílů Paktu o stabilitě.


Adresy skupiny EIB

Evropská investiční banka

www.eib.org – U [email protected]

100, boulevard Konrad AdenauerL-2950 Luxembourg

3 (+�52) 4� 79 15 (+�52) 4� 77 04

Zahraniční kanceláře

Belgie Rue de la loi 227/Wetstraat 227B-1040 Bruxelles/Brussel

3 (+�2-2) 2�5 00 705 (+�2-2) 2�0 58 27

Francie 21, rue des PyramidesF-75001 Paris

3 (+��-1) 55 04 74 555 (+��-1) 42 61 6� 02

Itálie Via Sardegna �8I-00187 Roma

3 (+�9) 06 47 19 15 (+�9) 06 42 87 �4 �8

Německo Lennéstraße 11D-10785 Berlin

3 (+49-�0) 59 00 47 905 (+49-�0) 59 00 47 99

Polsko Warsaw Financial Centre, 11th floorul. Emili Plater 5�PL-00-11� Warszawa

3 (+48 22) 528 68 8�5 (+48 22) 528 68 65

Portugalsko Avenida da Liberdade, 190-4° AP-1250-147 Lisboa

3 (+�51) 21� 42 89 895 (+�51) 21� 47 04 87

Rakousko Parkring 10A-1010 Wien

3 (+4�-1) 516 �� 1 955 (+4�-1) 516 �� 0 49

Řecko 1, Herodou Attikou & Vas. Sofias AveGR-106 74 Athens

3 (+�0) 210 68 24 5175 (+�0) 210 68 24 520

Španělsko Calle José Ortega y Gasset, 29, 5°E-28006 Madrid

3 (+�4) 914 �1 1� 405 (+�4) 914 �1 1� 8�

Spojené království 2 Royal Exchange BuildingsLondon EC�V �LF

3 (+44) 20 7� 75 96 605 (+44) 20 7� 75 96 99


Egypt 6, Boulos Hanna StreetDokki, 12�11 Giza

3 (+20-2) ��6 65 8�5 (+20-2) ��6 65 84

Jihoafrická republika 5 Greenpark Estates27 George Storrar DriveGroenkloof 0181 Tshwane (Pretoria)

3 (+27-12) 425 04 605 (+27-12) 425 04 70

Keňa Africa Re Centre, 5th floorHospital Road, PO Box 4019�KE-00100 Nairobi

3 (+254-20) 27� 52 605 (+254-20) 271 �2 78

Maroko Riad Business Center, Immeuble S�, Aile sud, 4e étageBoulevard Er-RiadRabat

3 (+212) �7 56 54 605 (+212) �7 56 5� 9�

Senegal �, rue du Docteur RouxBP 69�5, Dakar-Plateau

3 (+221) 889 4� 005 (+221) 842 97 12

Tunisko 70, avenue Mohamed VTN-1002 Tunis

3 (+216) 71 28 02 225 (+216) 71 28 09 98

Evropský investiční fondwww.eif.org – U [email protected]

4�, avenue J.F. KennedyL-2968 Luxembourg

3 (+�52) 42 66 88 15 (+�52) 42 66 88 200

Aktualizovaný seznam stávajících kanceláří a kanceláří otevřených po dni vydání této publikace, jakož i jejich kontaktní údaje, naleznete na

internetových stránkách banky.

Adresy skupiny EIB


EIB děkuje všem, kdo laskavě dali k dispozici fotografie pro tuto zprávu:CERN (str. 11, 37), SNECMA (str. 16, 25), EuroGeographics Association for the administrative boundaries (str. 20), BOSH (str.26).

Ostatní fotografie a ilustrace poskytlo grafické oddělení EIB.

CD-ROM přiložený k této zprávě obsahuje informace ze všech tří svazků výroční zprávy a dále elektronickou verzi těchto svazků v jednotlivých dostupných jazycích.

Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky www.eib.org/report.

EIB-Gruppe EIB Group Groupe BEI

2005

FinanzberichtFinancial ReportRapport financier

Statistischer BerichtStatistical ReportRapport statistique

TätigkeitsberichtActivity ReportRapport d’activité

3.2.1.

Date post:	21-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Výroční zpráva za rok 2005 - eib.org fileVýroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva...

Documents