Obsah svr. 1 Popište vývoj sestavování rozpočtů v ČR (ČSR)...............3 svr 2. Jaké jsou rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou z pohledu státního rozpočtu..........................................5 svr 3. Charakterizujte veřejnou rozpočtovou soustavu, pojetí rozpočtové soustavy (hlediska).....................................7 Deficit státního rozpočtu.......................................9 Mimorozpočtové fondy............................................9 svr 4.Objasněte funkce veřejného rozpočtu, rozpočtové zásady......11 svr 5.popište příjmy a výdaje veřejného rozpočtu jejich základní dělení............................................................ 12 Schvalování rozpočtu ...................................12 (Data znamenají nejzazší termíny)......................................12 Rozpočtové zásady..............................................12 Rozpočtová skladba .....................................13 Třídí příjmy a výdaje z následujících hledisek.................13 Fiskální federalismus ....................................13 svr 6.Vysvětlete principy vytváření a rozdělování rozpočtových prostředků a rozpočtový proces u státního rozpočtu................14 svr 7.Popište vliv vývoje fiskální politiky na státní rozpočty v Evropě ve 20. století, problémy státních rozpočtů v 70. letech....17 svr 8.Definujte státní rozpočet jako peněžní fond,bilanci, finanční plán a nástroj řízení............................................. 19 svr 9.Jaký je vztah běžného a kapitálového rozpočtu?..............21 svr 10.Jaké jsou možnosti úhrady kapitálových výdajů státu?.......22 svr 11.Vysvětlete státní rozpočet ČR a rozpočtovou skladbu........23 Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění...............24 svr 12.Metody rozpočtového plánování, výkonové rozpočtování, na čem závisí kvalita rozpočtu?..........................................26 svr 13. Popište mimorozpočtové fondy na ústřední úrovni;objasněte financování vybraného státního fondu..............................28 1
Transcript
Obsahsvr. 1 Popište vývoj sestavování rozpočtů v ČR (ČSR).............................................................................3
svr 2. Jaké jsou rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou z pohledu státního rozpočtu...................5
svr 3. Charakterizujte veřejnou rozpočtovou soustavu, pojetí rozpočtové soustavy (hlediska).............7
Deficit státního rozpočtu.......................................................................................................9
svr 6.Vysvětlete principy vytváření a rozdělování rozpočtových prostředků a rozpočtový proces u státního rozpočtu.................................................................................................................................14
svr 7.Popište vliv vývoje fiskální politiky na státní rozpočty v Evropě ve 20. století, problémy státních rozpočtů v 70. letech............................................................................................................................17
svr 8.Definujte státní rozpočet jako peněžní fond,bilanci, finanční plán a nástroj řízení......................19
svr 9.Jaký je vztah běžného a kapitálového rozpočtu?.........................................................................21
svr 10.Jaké jsou možnosti úhrady kapitálových výdajů státu?..............................................................22
svr 11.Vysvětlete státní rozpočet ČR a rozpočtovou skladbu...............................................................23
Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění........................................................24
svr 12.Metody rozpočtového plánování, výkonové rozpočtování, na čem závisí kvalita rozpočtu?.....26
svr 13. Popište mimorozpočtové fondy na ústřední úrovni;objasněte financování vybraného státního fondu....................................................................................................................................................28
svr 14. Objasněte fiskální federalismus jako východisko územních rozpočtů; jaké jsou vhodné daňové příjmy místních rozpočtů?....................................................................................................................34
svr 15. Popište územní rozpočty – přehled, funkce, proces schvalování..............................................35
svr 16. Jaké je napojení organizační složky a příspěvkové organizace na rozpočet obce?....................35
svr 18. Objasněte dotace a vlastní příjmy územních rozpočtů; jak vypadá financování dobrovolných svazků obcí?.........................................................................................................................................36
1
svr 19. Vysvětlete rozpočtové vztahy krajů a obcí, bankovní účty územní samosprávy.......................36
svr 20. Co jsou rozpočtové prognózy; rozpočtová opatření?................................................................38
svr 21. Definujte běžné příjmy obcí, požadavky na příjmy...................................................................39
svr 22. Popište státní rozpočet ČR na rok 2012....................................................................................40
svr 23. Vysvětlete pojem krátkodobá fiskální nerovnováha, proveďte obecný rozbor schodku státního rozpočtu...............................................................................................................................................41
svr 24. Co řeší dokument Konvergenční program?...............................................................................42
svr 25. Proveďte rozbor příčin rozpočtového deficitu typ deficitu.......................................................44
svr 26. Jaké jsou možnosti financování schodku státního,rozpočtu?....................................................45
svr 27. Vysvětlete dluhové financování, státní dluhopisy a státní pokladniční poukázky.....................48
svr 28. Objasněte veřejný dluh a jeho dopad na státní rozpočet.........................................................49
svr 29.Jaké jsou příčiny růstu veřejného dluhu, co je to dluhová krize?...............................................50
svr 30.Objasněte důsledky růstu veřejného dluhu, veřejný dluh ČR a jeho správu..............................51
Veřejný dluh (vznik, význam, možnosti řešení)..............................................................51
svr 31.Vysvětlete financování zdravotnictví v ČR.................................................................................54
svr 32.Vysvětlete financování školství v ČR..........................................................................................56
svr 33.Vysvětlete výdaje na sociální zabezpečení v ČR.........................................................................57
svr 34. Vysvětlete výdaje na ochranu životního prostředí v ČR............................................................58
svr 35.Vysvětlete financování obrany a bezpečnosti v ČR....................................................................59
svr 36.Vysvětlete financování justice v ČR............................................................................................62
svr 37. Rozeberte problematiku kontroly a auditu veřejných prostředků v ČR...................................63
svr 38.Popište modely PPP a úlohu státního rozpočtu v těchto způsobech financování, včetně fiskálního rizika.....................................................................................................................................64
Public Private Partnership – Partnerství veřejného a soukromého sektoru...........64
svr 39.Pojednejte o reformě státních rozpočtů po roce 2000..............................................................67
daňový systém, daňová reforma, daňová politika.........................................................70
svr 40.Objasněte problematiku managementu v oblasti veřejných rozpočtů......................................71
2
svr. 1 Popište vývoj sestavování rozpočtů v ČR (ČSR) (tohle najdete podrobně na str. 9-14 knížky Soustava veř. rozpočtů, Červenka, tak jen to hlavní)- Říjen 1918 vznik ČSR, převzetí rakousko-uherských právních norem, přijat zákon č. 95/1918 o rozpočtovém provizoriu - rok 1918 byl rokem bez státního rozpočtu- republika pokračovala v tradici schvalování rozpočtů pro jednotlivé roky- 1. státní rozpočet byl schválen v červnu 1919 – měl 2 části – příjmy a výdaje a obě se dělily na řádné a mimořádné- 1919 - 1920 byly rozpočty schodkové, kritika Aloise Rašína (první min. financí, tvůrce měnové politiky) který stanovil V vyšší než P, rozpočet se dělil na administrativní rozpočet a rozpočet investic,- v rozpočtech se objevují VIREMENTY –rozpočtové přesuny- 1927 – 38 reformy Karla Engliše (min financí v šesti vládách, v letech 1920–1931, a poté v období 1934–1939 jako guvernér Národní banky Československé): nejdůležitější - každý resort měl jen jednu rozpočtovou kapitolu (zatímco v R-U některé minis. měla 2 – 3 kapitoly) a je to tak do dneška s výjimkou MF- Od 1938 se SR členil na řádný a mimořádný důvodem byla mezinár. situace, hrozba Hitlera, - 1938-45 rozpočet protektorátu Čechy a Morava, tento rozpočet vláda nepřipravovala a rozpočet schvaloval říšský protektor, ten jej dával k plnění protektorátní vládě - 1945 druhý (a poslední) rok bez státního rozpočtu- 1946, SR se přestal dělit na řádný a mimořádný, dělil se na výdaje centrální, výdaje Č zemí a výdaje Slov- 1949 od této doby má na SR vliv 5 letý plán, rozpočet se stává operativním plánem- 1950 se výdaje dělí na 5 skupin, spojeno hospodaření nár výborů se st. správou do 1 rozpočtu- Byl přijat zákon č. 8/1959 – Základní pravidla státního rozpočtu (platil do1970) – odborná záležitost, univerzální pravidla- 1960 nová ústava, budování socialismu, - 1970- Federace, federální rozpočet de dělil na rozpočet ČR. a rozpočet SR ale některé resorty byly federální (obrana), každý stát měl ½ - Husákovina- od 1959 do 1989 podléhal SR -5 letému plánu schvalovanému na základě úkolů ze sjezdů KSČ ty byly směrodatné- 1989 rozp pravidla nahrazena zák. 129/1989- 1990 nová práv. úprava - přijat zák. 576/1990 Hospodaření s rozpočtovými prostředky, bylo tam hodně vad, platil od r. 2000- 1993 – rozpad státu, nedostatky v územních rozpočtech, nebyly dotace, státní dluh- v 2000 byla schválena spousta nových zákonů př.:o zák.č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlecho zák.č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtůo zák.č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní- 2001 došlo ke změně rozpočtového určení daní, výnos se sdílených daní se dělí SR a územní rozpočty, silniční daň mezi SR a SFDI, snížení rozdílů v daňových příjmech mezi obcemi- 2002 podíl z daní z příjmů a podíl z DPH do rozpočtů krajů, posílení principu zásluhovosti (počet zaměstnanců v obci)
svr 2. Jaké jsou rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou z pohledu státního rozpočtu
Rozpočtová a fiskální politika:
Rozpočtová = představitelé A. Smith, Ricardo = klasické financeFiskální politika = představitel vynes = Keynesiánské finance
Hlavní znaky Fiskální politiky:
- Vládní politika- Teorie vychází z Keynesiánských financí- Zaměření na makroekonomickou stabilitu- Kompetentní je vláda- Vyrovnanost rozpočtu nemusí být prioritou- Zahrnují se sem pouze G- Příjmem jsou čisté daně
Hlavní znaky rozpočtové politiky:
- Klasické finance zaměřené na funkci alokační a redistribuční- Kompetentní je ministr financí- Vyrovnanost rozpočtu je prioritou- Výdaje tvoří nejen G, ale i T- Příjmem jsou všechny daně včetně odvodů
Monetární politika (politika ČNB):
- Nástroje zaměřeny na potlačení inflace- Stabilita měny- ČNB je subjekt- Rozpočet neutrální, vlastníNástroje:- Úrokové sazby (diskontní sazby)- Operace na volném trhu- Reposazby- Hospodaří na devizových trzích (kupuje a prodává měnu)
Rozpočtová politika- Regulace vztahů mezi subjekty v rámci toků veřejných prostředků- Cílem je vytvořit dostatečné finanční prostředky k financování veřejných výdajů G+TZásady:- Reálnost- Úplnost- Dlouhodobá vyrovnanost (připouští schodek, ne opakovaný)- Publicita (zákon o státním rozpočtu, územní rozpočty – Usnesení zastupitelstev)- Rozpočtová politika je spojena z rozpočtového procesu- Doménou je alokační a redistribuční fce- Sehnat peníze na volební programy- Chápe veřejný rozpočet jako balík peněz: 1. Staticky (jako fond veřejných prostředků) 2. Dynamicky (toky finančních prostředků. Cíle obou je vybilancovat
4
příjmy a výdaje.
Fiskální politika:- Záměrná činnost státu využívající státní rozpočet- Regulace vztahů mezi státem a ekonomickými subjekty, aby stabilizovala makroekonomický vývojPřístupy Fiskální politiky: Pozitivní přístup = odhad ekonomických následků Normativní přístup = posouzení využití nástrojů, navrhuje řešení)Stabilizační fiskální politika:- Stabilizovat hospodářský vývoj- Nástrojem je státní rozpočet- Vláda se snaží ovlivnit saldo- Snaží se ovlivnit důchodovou situaci- Ovlivnit veřejný dluh- Podpořit růst ekonomiky a zaměstnanosti-Nástroje fiskální politiky:Přímé = vládní výdajeNepřímé = daně
Opatření fiskální politiky:
Dlouhodobá opatření = vestavěné stabilizátory (např. progresivní daně, dávky v nezaměstnanosti)
Diskreční (jednorázová) opatření = plánované změny daňového systému jednorázové (sociální dávky, dotace, dále výdaje státního rozpočtu zvýšením investičních výdajů.
Význam struktury vládních výdajů G:- Vládní nákupy (běžné + kapitálové)- Transfery (částečný vliv = vliv mezního sklonu k úsporám)- Čisté daně (daně, transfery)
ROZPOČTOVÁ POLITIKA FISKÁLNÍ POLITIKATeoretická východiska klasické financování keynesiánské financováníZaměření realizace alokačních a
redistribučních fcímakroekonomická stabilita a stimulace
Kompetentní subjekty ministerstvo financí vládaVztah k rozpočtu vyrovnanost rozpočtu vyrovnanost nemusí být
prioritouVztah k veřejným výdajům
suma G + T1 pouze G = vládní výdaje
Vztah k veřejným příjmům
daně (TA) čisté daně (TA – T1)
NÁSTROJE FISKÁLNÍ POLITIKYFISKÁLNÍ EXPANZE FISKÁLNÍ RESTRIKCE
PŘÍMÉ NÁSTROJE Zvýšení vládních výdajů (G)
Snížení vládních výdajů
NEPŘÍMÉ NÁSTROJE Snížení daní (T) Zvýšení daní
svr 3. Charakterizujte veřejnou rozpočtovou soustavu, pojetí rozpočtové soustavy (hlediska)
5
Rozpočtová soustava ČR = Soustava veřejných rozpočtů obsahuje:Státní rozpočet, vč. Národního fonduRozpočty územní samosprávy kraje, obceRozpočty příspěvkových organizací (netto)Rozpočty organizačních složek (brutto)Rozpočty dobrovolných svazků obcíRozpočty veřejných podniků a veřejnoprávních neziskových organizací(zřizované státem a územní samosprávou)
Mimorozpočtové fondy:Státní fondy – kultury, životního prostředí, pro podporu a rozvoj české kinematografie, dopravní infrastruktury, rozvoje bydlení, intervenční fond, sociálního zabezpečení .. MF měst a obcíMF krajůa také násl. Agentury – Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová bankaa zároveň specifické fondy jako fondy zdravotního pojištění, spravované zdravotními pojišťovnami.
Čili ty instituty, které jsou upraveny v zákonech a kde zákon upravuje jejich vzájemné vztahy.
Všechny prostředky jsou vytvářeny, rozdělovány a používány na principu
- nenávratnosti- neekvivalence- nedobrovolnosti
Pojetí veřejného rozpočtu:
Institucionální: Rozpočet = nástroj každé úrovně veřejné vlády k financování veřejných statků a transferů; z toho plyne zájem administrativy na získání maximálního objemu, což má důsledky na snižování alokační efektivnosti
Programové: Rozpočet = nástroj financování cíleně naprogramovaných veřejných potřeb
Funkce veřejného rozpočtu
Využívání funkcí se liší podle vládní úrovněalokační → vztahuje se k rozdělování ekonomických zdrojů, o jejichž využití nerozhodují trhy, ale vlády. Jejich úkolem je soustřeďovat finanční prostředky potřebné k zabezpečení produkce či financování veřejných statků, případně dalších statků, které se vlády rozhodla bezplatně poskytovat obyvatelskuredistribuční → přerozdělování primárních příjmů (důchodů) ekonomických subjektů, které vytvářejí trh. Jejich cílem je zmírnění důchodových a majetkových nerovností ve společnosti.stabilizační → souvisí s ovlivňováním agregátní poptávky v národním hospodářství, a to na základě expanzivní nebo restriktivní fiskální politiky vlády → nákup zboží a služeb i transferových služeb ovlivňují agregátní poptávku. Zvýšení či snížení rozpočtových příjmů a výdajů tak může tlumit výkyvy hospodářského cyklu i zmírňovat inflační tlaky v ekonomice. Veřejný rozpočet je současně:
6
peněžní fond: vychází ze a)stavového pojetí (objem prostředků v rozpočtu a období)b)charakteru peněžních vztahů (princip nenávratnosti P a V – i návratné půjčky, neekvivalence, nedobrovolnosti)z hlediska účetního bilance :-běžné (opakující se) a kapitálové (neopakující se) příjmy a výdaje-musí být vždy vyrovnán (pokud P nestačí na krytí V: příjmy se doplní využitím rezerv z minulosti, návratných finančních prostředků, emisí státních dluhopisů – zadlužování)-rozpočet:a)vyrovnaný (P=V)b)přebytkový (P>V, do rezerv a do aktiv – nákup nerizikových krátkodobých cenných papírů)c)schodkový (P<V, z finančních rezerv a návratných finančních zdrojů)-v průběhu rozpočtového období. krátkodobě přebytkový či schodkový
veřejný rozpočet jako finanční plán:-plánuje tvorbu, rozdělení a užití v.r. (hlavní je státní)-v.r. se sestavují na jedno rozpočtové období (kalendářní rok v ČR, USA 1.10.-30.9., Japonsko 1.4.-30.3. – příčinou např.svátky)-rozpočet na jedno rozpočtové období je základním finančním plánem-rozpočtové prognózy: střednědobé i dlouhodobé (stát i ú.s. – rozpočet navazuje na prognózu a zpřesňuje ji)veřejný rozpočet jako nástroj veřejné politiky a řízení:-politika veřejná, rozpočtová, stabilizační fiskální (řízení orgánů, zvyšování výkonnosti)Hlediska třídění peněžních operací v rozpočtové skladbě:
a) kapitolové:- vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, u něhož se operace realizuje
b) druhové:- třídy 1 - 8: daňové P, nedaňové P, kapitálové P, přijaté dotace, běžné V, kapitálové V, ostatní V, financování
c) funkční:- co se financovalo
Zahrnuje centrální státní rozpočet , rozpočty územně správních celků (kraje, obce) a rozpočty mimorozpočtových fondů. Soustava rozpočtů se v ČR skládá z ústředního rozpočtu v ČR, rozpočtů územních samospráv, krajů a obcí, rozpočtů organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací a organizací, u kterých je zřizovatelem územně správní celek. Rozpočtová soustava
soustava peněžních fondů, soustava rozpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy, soustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování a užití veřejných rozpočtů a účelových fondů a zajišťují jejich plnění soustava veřejných rozpočtů (státních a municipálních), závislých na politickém a územním uspořádání státu, na jeho velikosti a tradicích, systém rozpočtových institucí a vztahů spojených s tvorbou, rozdělováním, užitím a kontrolou toků finančních prostředků v rámci této soustavy veřejné rozpočty o státní rozpočet, rozpočty obcí, krajů, organizačních složek, příspěvkových organizací státní fondy
7
o státní zemědělský fond, státní fond životního prostředí, SF pro úrodnost půdy, SF pro podporu a rozvoj kinematografie, SF kultury, SF dopravní infrastruktury, SF rozvoje bydlení, státní pojistné fondy, rozpočty zdravotních pojišťoven, účelové fondy, fondy obcí a krajů speciální fondy o pozemkový fond, fond národního majetkuDeficit státního rozpočtu1. skutečný – rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu2. strukturální – deficit v podmínkách plné zaměstnanosti (očištěný od vlivu ekonomického cyklu)1. důsledek dlouhodobých vyšších vládních výdajů2. země si žije „nad poměry“3. negativní dopad na HDP (růst úrokových sazeb) a měnový kurz3. cyklický – rozdíl mezi skutečným a strukturálním deficitem (vyjadřuje vliv cyklů v ekonomice)1. důsledek snížené ekonomické aktivity (skutečný produkt ekonomiky se nachází pod úrovní potencionálního produktu)2. způsoben automatickými stabilizátory a cykly ekonomiky (recesí a konjunkturou)3. nic strašného, lze očekávat, že se zhojí v období konjunktury ekonomikyFinancování rozpočtového deficitu
1. dluhové financování (úvěry od soukromého sektoru) – prodej státních obligací.2. inflační daň (natisknutí peněz) – nákup vládních cenných papírů na volném trhu a jejich zaplacení novými penězi. Zvyšuje inflaci.3. prodej vládních aktiv – vláda prodává státní majetek soukromým subjektům.
Mimorozpočtové fondy Fondy nacházející se mimo rozpočet, požívají jisté autonomie, jsou zařizovány pro pokrytí jistých významných výdajů. Státní finanční účelové fondy Fondy zdravotního pojištění Fondy územní samosprávy Fondy sociálního zabezpečení Svěřenecké fondy Jiné dělení: 1. Státní mimorozpočtové fondy 1. Státní zemědělský intervenční fond 2. SF životného prostředí 3. SF dopravní infrastruktury 4. SF rozvoje bydlení 5. SF Kultury 6. SF na podporu kinematografie 7. SF pro zúrodnění půdy 2. Fondy na podporu podnikání 1. Česká exportní banka 2. Exportní garanční a pojišťovací společnost 3. Konsolidační banka 4. … 3. Privatizační fondy 1. Fond národního majetku 2. Pozemkový fond 4. Svěřenecké fondy
8
1. Fond veřejného zdravotního pojištění 2. Sond sociálního zabezpečení 3. Fond pojištění na podporu v nezaměstnanosti
9
svr 4.Objasněte funkce veřejného rozpočtu, rozpočtové zásady
Funkce veřejných rozpočtů se odvíjí od funkcí veřejných financí, přičemž v oblasti veřejných rozpočtů můžeme hovořit o uplatnění následujících funkcí :1. Alokační funkce – stanovený objem finančních prostředků do příslušných hospodářských sfér, jak na centrální, tak na decentralizované úrovni, představuje zároveň redistribuci a zpravidla i stabilizaci ekonomiky, přerozdělování může ovlivnit stabilizaci některých regionů i odvětví, do nichž jsou veřejné prostředky umístěny/alokovány/.2. Stabilizační funkce – využití veřejných prostředků k částečnému ovlivňování hospodářského cyklu/ vládní investiční nabídky, daňová politika, dávky v nezaměstnanosti/, dnes využívána i na úrovni regionů za účelem hospodářské stabilizace území/kraje/.3. Redistribuční funkce – cílem je dosáhnout spravedlivějšího rozdělení důchodů ve společnosti, je doménou státu, který přerozděluje část příjmů státního rozpočtu mezi jednotlivé ekonomické subjekty.
Všechny funkce spolu souvisejí a ovlivňují se, zpravidla žádná z nich nepůsobí samostatně.
Rozpočtové zásady – umožňují sestavit kvalitní a reálný rozpočet, srovnáním obsahu jednotlivých rozpočtů.1. Každoroční sestavování a schvalování2. Reálnost a pravdivost /mělo by zabránit zkreslování, závisí na úplnosti informací a kvalitě odhadu vývoje ekonomického prostředí/3. Úplnost a jednoduchost/dodržení závazné rozpočtové skladby, princip jednotnosti příjmů a výdajů/4. Dlouhodobá vyrovnanost /hlavní zásada rozpočtové politiky využívající plánovaný schodek státního rozpočtu k podpoře ekonomiky, vyrovnanost územních rozpočtů je stanovena zákonem/5. Efektivnost, účelovost, hospodárnost6. Publicita/příprava, schválení, plnění rozpočtu je stanovena zákonem/7. Cash princip/zohlednění rozpočtových příjmů a výdajů v běžném roce jen jako pohyby na bankovním účtu/
10
svr 5.popište příjmy a výdaje veřejného rozpočtu jejich základní dělení
Zákon o státním rozpočtu je schvalován každoročně. Funguje na principu nedobrovolnosti (nikdo se neptá, chci-li být účasten na tomto rozpočtu zejm. jako plátce), neekvivalentnosti (bez vazby příjmů a výdajů) a nenávratnosti (výdaje =/= příjmy). Plnění rozpočtu je sledováno, po ukončení fiskální roku je předkládána zpráva – Státní závěrečný účet.
Schvalování rozpočtu (Data znamenají nejzazší termíny) Zakládá se na výhledu, který je překládán s každým rozpočtem na další 2 roky dopředu – je zajištěna základní kontinuita 15. Dubna – MF předkládá návrh základního rámce 30. Dubna – vláda projedná návrh MF 31. Května – MF zpracuje předběžné rozdělení příjmů a výdajů do kapitol 20. Června – vláda schválí předběžné rozdělení do kapitol 30. Června – MF oznámí správcům kapitol rámce 31. Července – správci kapitol vypracují rozpočty svých kapitol 31. Srpna – MF předloží vládě návrh státního rozpočtu a střednědobého výhledu 30. Září – vláda předkládá zákon o SR do Poslanecké sněmovny Schvalování v PS o 1. Čtení – schvaluje se základní rámec – příjmy a výdaje v souhrnné výši o 2. Čtení – podrobná rozprava, mohou se měnit výše jednotlivých kapitol, přičemž základní rámec by se již neměl měnit. „porcování medvěda“ o 3. Čtení – technické úpravy a opravy. o Senát NEHLASUJE Neschválí-li se rozpočet do začátku nového roku, nastává rozpočtové provizorium , výdaje se potom počítají měsíčně jako 1/12 výdajů minulého roku. Tvorba rozpočtu je řešena zejm. v zákonech: zákon o rozpočtových pravidlech (218/2000 Sb.), zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (250/2000 Sb.), zákon o rozpočtovém určení daní (243/2000Sb.). Rozpočet má v každém roce formu zákona. Rozpočet má své příjmy a výdaje . Těmi jsou: Přijmy o Daňové příjmy Přímé daně (DPFO, DPPO, majetkové daně, příspěvek na sociální zabezpečení) Nepřímé daně (DPH, spotřební daně) o Nedaňové příjmy Výdaje o Běžné o Kapitálové Rozpočtové zásady 1. zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu 2. zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu 3. zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu 4. zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu 5. zásada efektivnosti a hospodárnosti 6. zásada publicity rozpočtu 7. zásada přehlednosti
11
Rozpočtová skladba Třídí příjmy a výdaje z následujících hledisek odpovědnostního o Odpovědnost správců kapitol o Pouze u státního rozpočtu druhového, o Dle druhů příjmů a výdajů odvětvového, o vychází z účelu, na který se vynakládají finanční prostředky z rozpočtu (odpovídá logice rozpočtu EU) 1. Zemědělství a lesní hospodářství, 2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, 3. Služby pro obyvatelstvo, 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti, 5. Bezpečnost státu a právní ochrana, 6. Všeobecná veřejná správa a služby. Konsolidačního.
Fiskální federalismus Definována v USA, fiskální soustava je z principu věci federální, věci jsou rozděleny mezi různé úrovně řízení Systémy místní správy systém angloamericky: silné samosprávné funkce systém francouzsky: územní samospráva a dekoncentráty smíšeny systém místní správy Do poloviny minulého století posilování centrální vlády a centrálního rozpočtu Od 60. let decentralizační tendence a preference subsidiarity (EU) Současně dochází k diverzifikaci VF do složek fondového financování Přeexponování trendu = fragmentace VF Centralizovaný model st. Správy – vše vybírá stát a ten postupně dotuje nižší stupně. Nižší stupně jsou méně zapojeny do procesu, nekonkurují si, ale je zde prostor pro lobbying a může tak dojít ke špatnému rozdělení prostředků. Daně jsou vybírány v celém státně jednotně. Decentralizovaný model má oproti tomu vlastní příjmy a vlastní výdaje, místní vlády jsou zodpovědné za maximální využití prostředků, ale je oslaben vertikální vztah a je zde možnost konkurence, migrace obyvatelstva (výhoda i nevýhoda) Kombinovaný model – užíván v ČR, část prostředků ÚSC dostávají přímo z daní, část formou dotací. Tiebourtova hypotéza – občané státu jsou ochotni stěhovat se do místa, které jim poskytuje nejlepší zázemí za minimum daní, proto konkurence mezi regiony působí na zvyšování efektivity státní správy, je proto vhodní decentralizovat. Model ovšem počítal s vysokou mobilitou občanů a s ekonomickými důvody jako zásadním motivem mobility, přičemž tak tomu často není. Oatsův decentralizační teorém obhajuje decentralizovaný systém na ekonomickém vysvětlení toho, že centrální řízení je oproti místnímu nepružné. Stát nemá informace o přesných potřebách v konkrétních regionech.
12
svr 6.Vysvětlete principy vytváření a rozdělování rozpočtových prostředků a rozpočtový proces u státního rozpočtu
Princip rozdělování prostředků:- Nenávratnost- Neekvivalentnost – nikdy nedostaneme tolik, kolik jsme zaplatili- Nedobrovolnost – daně
Funkce veř. rozpočtů:- Alokační (decentralizována)- Redistribuční (doména státu)- Stabilizační (dnes rozpočty územních samospráv)
Kvalita veřejných rozpočtů závisí na odhadu:- Příjmů (nutné správně odhadnout příjmy)- Výdajů (běžné výdaje mají tendenci růst)Teorie blahobytu, Wagnerův zákon- Výdaje na nové potřeby (vyvolané výdaje)- Inflace- Nejistoty (např. likvidace nečekaných škod – povodně, kalamita, apod.)Příjmy a výdaje státního rozpočtu ČR:Příjmy běžné:- Daňové- Cla- Správní poplatky- Pojistné na soc. zabezpečení- Nedaňové- Přijaté sankce za porušení rozpočtové kázněPříjmy kapitálové:- Z prodeje nemovitého majetku- Z prodeje akcií- Příjmy z emise státních obligací- Přijaté splátky vládních úvěrů
Výdaje běžné:- Alokační (mzdy, pojištění, energie,…)- Redistribuční (dotace, úroky, sociální dávky – transfery)Výdaje kapitálové:- Investice na hmotný a nehmotný majetek- Nákup cenných papírů- Poskytnuté účelové dotace- Splátky úvěrů a půjček
Rozpočtový proces (RP):Je to proces přípravy rozpočtové prognózy, přípravy vlastního rozpočtu na rozpočtové období, schvalování rozpočtu, rozpočtové úpravy a jeho plnění. V širším pojetí zahrnuje i kontrolu rozpočtové kázně. Lze říci, že rozpočtový proces trvá přes 3 roky, přičemž stěžejní část trvá téměř 2 roky (od vlastní přípravy návrhu rozpočtu až po závěrečný účet).RP se v ČR řídí zákonem 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ale také jednacím řádem Poslanecké sněmovny, kde probíhá projednávání státního rozpočtu ve třech čteních. Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá předseda vlády předsedovi PS nejméně 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku, tj. do
13
konce září. PS projedná v prvním čtení základní údaje návrhu zákona o SR, tj. výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům VÚSC a obcí. Tyto údaje buď schválí, nebo doporučí změny, které pak projedná rozpočtový výbor PS. V rámci druhého čtení jsou předkládány pozměňovací návrhy, o nichž rozhoduje PS. Ve třetím čtení se pak hlasuje, zda PS vyslovuje s návrhem zákona o SR souhlas. Pokud by zákon o SR nebyl do 31. 12. schválen, nastalo by od 1. ledna rozpočtové provizorium. Fáze rozpočtového procesu:-příprava rozpočtové prognózy-návrh rozpočtu-projednání rozpočtu v příslušných orgánech-schválení rozpočtu-plnění rozpočtu-sestavení tzv. platebního kalendáře-úpravy rozpočtu (rozpočtová opatření)-kontrola plnění rozpočtu-závěrečný účet (PS bere na vědomí, rozhoduje pouze o vypořádání přebytku nebo schodku)
V zákoně o rozpočtových pravidlech stanoví v oblasti přípravy SR některé lhůty:- MF předloží vládě do 15. 4. návrh částek střednědobého výdajového rámce- Vláda tento návrh projedná do 30.4.- MF na základě částek schválených vládou zpracuje do 31. 5. předběžný návrh příjmů a výdajů SR v členění podle kapitol státních fondů- Vláda předběžný návrh projedná do 20. 6.- MF oznámí schválené částky správcům kapitol do 30. 6.- Správci kapitol oznámí částky státním fondům a vypracují své návrhy rozpočtů do 31. 7.- MF předloží návrh zákona o SR a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. 8.
14
15
svr 7.Popište vliv vývoje fiskální politiky na státní rozpočty v Evropě ve 20. století, problémy státních rozpočtů v 70. letech
Ve 20. století se objevil pojem „stát blahobytu“, který v podstatě zahrnoval povinnost státu zajišťovat rovné podmínky všem občanům, a z toho vyplývaly značné nároky na výdaje státního rozpočtu.
30. léta: KEYNESVe 30. létech 20. století, v období hluboké hospodářské krize, přišel J. M. Keynes s teorií cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu jako jednoho z nástrojů k návratu hospodářského růstu.- Vládní zásahy lze využívat prostřednictvím kapacit (pracovní síla, výroba)- problém tržních selhání → potřeba vládních zásahů (optimalizace výrobních kapacit)- poptávková politika- Čelit dlouhodobé stagnaci a nastolit hospodářský růst- Trvalý hospodářský růsto Vládní výdaje – nákup zboží a služeb Keynes o nich tvrdil, že mají oživit agregátní poptávku Y = C + I + G + NX Vládní výdaje jsou financovány z daní Nejdůležitější je soukromá spotřeba C (daně)o Progresivní daně Vestavěné stabilizátory (DPH) Soukromé subjekty platí daně a omezuje to jejich rozvoj Daně omezí soukromé investice Působí proti přehřátí ekonomiky Působí opačně v době krize- V období 2. svět. války došlo k růstu daňového zatížení obyvatelstva- Po 2. sv. válce daně stouply (kvůli obnově budov), zvýšily se veřejné výdaje- Zvýšení zaměstnanosti; Stát blahobytu v 50. letechDalší výrazný zásah do veřejných rozpočtů nastal v 70. letech 20. století, kdy v důsledku tržních selhání a v souvislosti s vynucenými státními zásahy (například v souvislosti s ropným šokem - 1973) docházelo k chronickému deficitu státních rozpočtů a k nárůstu veřejného dluhu (k tomu přispívala i politika v tzv. státech blahobytu).70 léta = Stagnace v důsledku cen ropy- Ropná krize- Růst nezaměstnanosti- Pokles tempa veřejných příjmů- Růst sociálních transferů- Deficit státního rozpočtu a růst veřejného dluhu- NOVÝ CÍL = boj se stagflací a veřejným dluhem80. LÉTA- první daňové reformy- snížení zatížení soukromých subjektů – PO- Růst platu ve veřejném sektoru - Cíl výšit zaměstnanost v soukromém sektoru - Stabilizační fiskální politika je účinná na straně výdajů (Daňový výnos nemůže vláda ovlivnit)
16
svr 8.Definujte státní rozpočet jako peněžní fond,bilanci, finanční plán a nástroj řízení
1. peněžní fond
- Představuje objem finančních prostředků soustředěných v rozpočtu v daném rozpočtovém období, z hlediska peněžních vztahů se jedná o nenávratné přerozdělení části HDP přes veřejný rozpočet.
2. Bilance
- Účetní pohled, kdy rozpočet bilancuje příjmy a výdaje, které dále dělíme na příjmy běžné a kapitálové a výdaje běžné a kapitálové.- Rozpočet je schválený jako vyrovnaný/nelze dosáhnout, pouze dne 01.01. v roce/- Využití rezerv- Využitím nenávratných finančních prostředků- Vyrovnaný rozpočet, kdy příjmy se rovnají výdajům/vzácné na konci období/- Přebytkový rozpočet, kdy příjmy jsou větší než výdaje/přebytek jde do rezerv/- Schodkový rozpočet, kdy příjmy jsou menší než výdaje- Situace se opakují v průběhu roku
A – Běžný rozpočet
- Bilancuje každoročně se opakující příjmy/dotace/ a výdaje/platy zaměstnanců, nájmy, platby za energie/- Rozhodující část tvoří mandatorní výdaje/Ministerstvo páce a soc. věcí – dávky, nevratné výdaje/- Měl by být dlouhodobě přebytkový, případně vyrovnaný- Schodek běžného rozpočtu způsobuje závažné problémy v činnosti subjektu, kterého se týká/ nelze řešit deficit úvěrem/- Únosnost veřejných výdajů, mandatorních výdajů- Účinnost fiskálních funkcí daní, objektivnost uživatelských poplatků
B – Kapitálový rozpočet
- Bilancuje jednorázové příjmy/prodej majetku/ a výdaje/výstavba budov, dopravní infrastruktury/, financování investic ve veřejném sektoru- Připouští se možnost deficitu- Deficit je možné řešit nenávratnými zdroji/úvěry, kdy dochází k rozložení finanční zátěže na více generací/výstavba metra/
3. Finanční plán
- Má podobu zákona, na úrovni místních rozpočtů v ČR má podobu usnesení zastupitelstva, jde o plná /kraje, obce/- Na jedné straně jsou plánované příjmy/daně a dotace/- Na druhé straně jsou veřejné výdaje/běžné výdaje – mají tendenci růst/- Výdaje na nové potřeby/vyvolané výdaje/- Inflaci/výše vstupů/
17
- Nejistot/povodně, zemětřesení, krize/- Toku příjmů a výdajů/lhůty pro placení daní/- Teorie stupňovitého růstu, teorie blahobytu, teorie……….???? DOPSAT
4. Nástroj řízení
- Nástroj fiskální a rozpočtové politiky- Hlavní nástroj realizace vládní politiky a plnění vládního prohlášení - stát používá příjmy na vládní nákupy zboží a služeb, transfery a saldo k ovlivnění růstu- Nástroj realizace koncepce rozvoje území obce nebo kraje/svod analýza/
18
Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet
Přebytek Ztráta
svr 9.Jaký je vztah běžného a kapitálového rozpočtu?
A – Běžný rozpočet
- Bilancuje každoročně se opakující příjmy/dotace/ a výdaje/platy zaměstnanců, nájmy, platby za energie/- Rozhodující část tvoří mandatorní výdaje/Ministerstvo páce a soc. věcí – dávky, nevratné výdaje/- Měl by být dlouhodobě přebytkový, případně vyrovnaný- Schodek běžného rozpočtu způsobuje závažné problémy v činnosti subjektu, kterého se týká/ nelze řešit deficit úvěrem/- Únosnost veřejných výdajů, mandatorních výdajů- Účinnost fiskálních funkcí daní, objektivnost uživatelských poplatků
B – Kapitálový rozpočet
- Bilancuje jednorázové příjmy/prodej majetku/ a výdaje/výstavba budov, dopravní infrastruktury/, financování investic ve veřejném sektoru- Připouští se možnost deficitu- Deficit je možné řešit nenávratnými zdroji/úvěry, kdy dochází k rozložení finanční zátěže na více generací/výstavba metra/Běžný rozpočet - každoročně se opakující PŘ a VÝ (mzdy, el, voda, plyn, odpad, místní popl., uživatelské popl. ...)- na úrovni státu → mandatorní výdaje (povinné) – ze zákona dané (podpory stavebního spoření, soc.) – ministerstvo nemůže nic ovlivnit
Kapitálový rozpočet – bilancuje jednorázové PŘ a VÝ
Běžný rozpočet:
- Rozhodující jsou mandatorní výdaje- Výdaje na stavební spoření (rozhoduje parlament)- Při problémech posuzovat veřejné výdaje
- Financování investic ve veřejném sektoru- Připouští schodkový charakter
19
svr 10.Jaké jsou možnosti úhrady kapitálových výdajů státu?
Kapitálové výdaje – investiční dotace, splátky investičních úvěrů - výdaje na hmotný a nehmotný majetek
- Nákup cenných papírů (akcie)- Investiční nákupy a související výdaje – pořízení DNM, DHM, pozemků- Nákup akcií a majetkových podílů- Investiční transfery – investiční dotace podnikatelským subjektům, obcím, krajům, obyvatelstvu - Investiční půjčené prostředky – podnikatelským subjektům, NO, rozpočtům územní samosprávy, obyvatelstvu - Investiční převody Národnímu fonduFinancování probíhá hlavně prostřednictvím daní.Kapitálové výdaje zahrnují se skutečné platby za pořízení investičního majetku pro činnost organizace a výdaje související s tímto pořízením, které podle účtové osnovy vstupují do pořizovací ceny investice. V případě aktivace vlastního majetku se zahrnují jen prostředky, které byly na aktivaci vynaloženy.
20
svr 11.Vysvětlete státní rozpočet ČR a rozpočtovou skladbuStátní rozpočet:
- Veřejný rozpočet- Soustřeďuje největší část příjmů- Nenávratné přerozdělování- Nástroje uzákoněny- Funkce alokační, redistribuční a stabilizační- Centralizovaný peněžní fond- Nejdůležitější bilance státu- Závazný finanční plán- Nástroj rozpočtové a fiskální politikyNástroj řízení veřejného sektoru (ovlivňuje velikost veřejného sektoru) VS = VV/HDP x 10Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje poslanecká sněmovna. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje), nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněžního fondu, který soustřeďuje státní finance.Státní rozpočet je základním článkem veřejných financí, protože soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíc se podílí na nenávratném přerozdělování značné části HDP přes rozpočtovou soustavu. Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním politických, ekonomických a sociálních úkolů státu. Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán především s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Je schvalován zákonodárnými sbory a to formou rozpočtového zákona
Typy rozpočtů : schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy), důsledky: ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti. vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům) přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)Schodkový (deficitní) rozpočet je možno řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou (u nás zakázané) a nebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených.Příjmy do státního rozpočtu: Běžné daně, cla, poplatky dotace, podpory, dar prodej zpoplatněných statků a služeb půjčky od státuKapitálové Z prodeje nemovitého majetku
21
-Z prodeje akcií a majetkových podílů -Příjmy z emise státních obligací -Přijaté splátky vládních úvěrůVýdaje ze státního rozpočtu : Běžné alokační -mzdy a platy -povinné pojištění za zaměstnance -materiálové, energie…Redistribuční -dotace -úroky-sociální dávkyKapitálové státní výdaje v podobě nákupu veřejných statků (obrana státu, školství, zdravotnictví, kultura, státní správa, komunikace a infrastruktura apod.) transferové platby v podobě subvencí firmám (finanční pomoc zemědělcům) transferové platby domácnostem (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky apod.) intervence (náklady na vládní zásahy spojené s řízením a regulací jiných subjektů) platby na úhradu jistiny i úroků z přijatých úvěrů nebo emitovaných státních dluhopisůPodle odvětvového třídění 1. zemědělství a lesní hospodářství 2. Průmysl a ostatní odvětví hospodářství 3. Služby pro obyvatelstvo 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti 5. Bezpečnost státu a právní ochrana 6. Všeobecná veřejná správa a služby mandatorní = starobní důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, platby státu do systému zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou službu, transfery státním fondům, odškodnění, dotace FKSP quasi mandatorní výdaje = vyplývají z norem a smluv (podpora hypotečnímu úvěrování a stavebnímu spoření, plnění ze státních záruk, platby Fondu budoucnosti, vládní transfery do zahraničí – příspěvky, transfery do územních rozpočtů)Rozpočtová skladba : rozpočtová skladba jakožto jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, při pohybech na účtech pro řízení státního dluhu a při plánovaných a skutečných pohybech na účtech rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen "regionální rada") a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z různých hledisek do jednotek třídění, kterými jsou povinny označovat své rozpočtované i skutečné příjmy a výdaje organizační složky státu a právnické osoby Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění(1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů: odpovědnostní (třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního), druhové (třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového), odvětvové (třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového),
22
konsolidační (třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního), zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje), doplňkové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům), programové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel), účelové (třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu), strukturní (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty), transferové (třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů).(2) Zdrojové třídění sestává z třídění podkladového (třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu), prostorového (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu) a nástrojového (třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového).
23
svr 12.Metody rozpočtového plánování, výkonové rozpočtování, na čem závisí kvalita rozpočtu?
Přístupy k rozpočtovému plánováníA, nabídkový přístup B, poptávkový přístup
V rámci reformy veřejných financí lze24
pro sestavování rozpočtů doporučit tyto metody:- Metodu programové alokace v ve formě systému plánování programování arozpočtování (PPBS, Planing Programming and Budgeting System)- Metodu rozpočtování na bázi MBO (metoda řízení podle cílů, Management byObjectives)-Metodu rozpočtování s nulovou bází (ZBB, Zero Based Budgeting)- Metodu rozpočtování zaměřenou na výsledek (Budgeting for Results)
Za nejvhodnější z uvedených metod rozpočtování lze do podmínek ČR doporučitněkterou z metod programové alokace v kombinaci s metodou ZBB.
Jak sestavíme kvalitní rozpočet:- Musíme odhadovat příjmy (daně, dotace)- Odhadnout výdaje (mají tendenci růst)- Odhadnout inflaci (výše vstupů, do 2% nezohledňujeme)- Vyvolané výdaje (výdaje na nové potřeby)- Nejistoty (kalamity, povodně)- Vývoj mezd- Vývoj cen energií
25
svr 13. Popište mimorozpočtové fondy na ústřední úrovni;objasněte financování vybraného státního fonduMimorozpočtové fondy jsou vybavovány jistou mírou nezávislosti na státnícha územních rozpočtech nacházejících se ve vertikální struktuře rozpočtové soustavy danézemě. Proto je najdeme stát mimo či vedle rozpočtů státních a územních případněi mezinárodních (nadnárodních). Tyto fondy mají také různou míru samostatnosti, od čistěpeněžních fondů až po oddělené právnické osoby. Jejich fiskální konstrukce a rozpočtovýrežim je rozdílný.Fondové hospodaření jako specifický fenomén veřejných financí se nevyhnulo aniČeské republice. Na ČR také stále intenzivněji působí průnik mezinárodních (nadnárodních)systémů veřejných financí, zejména pak od našeho vstupu do EU.
V podmínkách ČR můžeme mezi veřejné rozpočty zařadit:Ø státní rozpočet,Ø rozpočet krajů (vyšších územních samosprávných celků),Ø rozpočet obcí,Ø rozpočty organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací,Ø rozpočty organizací, u nichž je zřizovatelem kraj popř. obec.Kromě veřejných rozpočtů na příslušné úrovni vlády (ústřední, krajské, okresní, atd.)je zřizována řada fondů, jejichž kapacita v některých zemích dosahuje až 1/3 veřejnýchrozpočtů. Tyto fondy působí relativně samostatně vedle veřejných rozpočtů a disponujívlastními příjmy a mají vlastní výdaje. Nazýváme je mimorozpočtovými fondy.
Mimorozpočtové fondy jsou zřizovány podle zákona o rozpočtových pravidlech ČR,hospodaří s veřejnými prostředky a mají zpravidla vztah k některému druhu veřejnéhorozpočtu, nejčastěji k rozpočtu státnímu.
Podle J. Pekové do soustavy mimorozpočtových fondů můžeme zahrnout:a) státní mimorozpočtové fondy (např. v ČR Státní fond životního prostředí, Státní fondkultury a další fondy zřizované příslušnými zákony), které jsou většinou účelové;b) rozpočty zdravotních pojišťoven, které lze souhrnně ekonomicky chápat jako zvláštnímimorozpočtový (parafiskální) fond zdravotního pojištění (tzn. povinného pojištění);c) fond sociálního zabezpečení (pokud je vytvářen tento samostatný fond), do kteréhoplynou povinné příspěvky na sociální zabezpečení a jsou z něho hrazeny potřebysociálního zabezpečení (v ČR zatím prostředky získané z povinného pojistnéhona důchodové pojištění plynou na zvláštní účet ve státním rozpočtu, v poslední době jeprojednáván návrh na zřízení fondu Sociální pojišťovny);d) účelové fondy obcí, příp. vyšších stupňů územní samosprávy;
26
e) tzv. svěřenecké fondy, které jsou v některých zemích zpravidla začleněny do rozpočtu.Podléhají pak schvalovacímu procesu v zákonodárném sboru spolu se státnímrozpočtem. Jejich správu obstarává speciální instituce podléhající vládě.
V české odborné literatuře se mimorozpočtové fondy zpravidla člení na čtyři hlavní skupiny:1. státní (účelové) fondy,2. fondy podpory podnikání,3. privatizační (majetkové) fondy,4. svěřenecké (pojistné) fondy.
Státní mimorozpočtové fondyStátní (účelové) fondy jsou zaměřeny na financování určitého segmentu veřejnéhosektoru jako je např. kultura nebo na oblast ekonomiky, kde trvá zájem státu na ovlivňovánívýrobních resp. tržních podmínek jako je tomu např. v zemědělství. Proto jednotlivé fondyspravují příslušná odvětvová ministerstva (Mze, MŽP, MK).Státní fondy jsou obecně vymezeny v rozpočtových pravidlech. Každý státní fond jeprávnickou osobou a zřizuje se samostatným zákonem za účelem financování vybranýchdruhů veřejných statků, a to nejčastěji formou poskytování přísně účelových dotací anávratných finančních výpomocí za předem jasně stanovených podmínek. Zákon rovněžpověřuje některý ústřední orgán (nejčastěji příslušné ministerstvo) správou fondu a jsou jímtaké určeny finanční zdroje fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financovánísprávních výdajů (výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajůčlenům orgánů) fondu. Zůstatky se převádějí do následujícího rozpočtového roku.Vazba účelových fondů na státní rozpočet je zpravidla jen při jejich vzniku, kdyzískávají od státu prostředky, s kterými později hospodaří podle stanovených pravidel,nezávisle na státním rozpočtu. Stát neodpovídá za závazky státních účelových fondů a naopakfondy neodpovídají za závazky státu. Na každý rok sestavují jednotlivé fondy návrh svéhorozpočtu (rozpočet příjmů a výdajů a přehled pohledávek a závazků), které jsou v zásaděvyrovnané. Rozpočet každého fondu předává příslušný ministr vládě. Vláda rozpočtyjednotlivých fondů předkládá s návrhem státního rozpočtu na příslušný rok ke schváleníPoslanecké sněmovně Parlamentu ČR.Fondy mají své samostatné příjmy. Mohou získávat dotace ze státního rozpočtu, kterévšak nejsou nárokové a mají zpravidla charakter mimořádné výpomoci. Některé fondy mohouvstupovat na běžné finanční trhy, tj. mohou získávat nebo poskytovat úvěry, emitovat cenné
27
papíry, investovat své volné prostředky aj. Objem finančních prostředků, kterými disponujíjednotlivé fondy, je značně rozdílný.V současnosti u nás existují tyto státní fondy:1. Státní zemědělský intervenční fond,2. Stání fond životního prostředí,3. Státní fond dopravní infrastruktury,4. Státní fond rozvoje bydlení,5. Státní fond pro zúrodnění půdy,6. Státní fond kultury,7. Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie.
Fondy na podporu podnikáníTato skupina mimorozpočtových fondů zahrnuje instituce státní podpory podnikání,které se již pohybují na hranici veřejných financí a tržního sektoru, neboť v řadě případůpracují na komerčním principu. Nicméně jejich primární cílovou funkcí není dosahovánízisku a kromě toho získávají pravidelně zdroje nejen na finančním a kapitálovém trhu, aletaké z veřejných rozpočtů.Tyto fondy nemusí mít formu veřejných fondů, ale představují specifické podnikatelskéfinanční instituce. Nejčastěji fungují jako akciové společnosti s významným podílem státu.Označují se také jako tzv. vládní agentury, které slouží k prosazování a realizaci některýchcílů hospodářské politiky v daném období a v daném místě. Jejich obecným cílem jestimulace malého a středního podnikání, stimulace exportu a dalších hospodářských aktivit.Hlavní příjem mají z výsledků působení na finančním a kapitálovém trhu a jen menší částpříjmů získávají ze státního rozpočtu v podobě dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa.Tyto prostředky pak fondy poskytují za předem přesně definovaných podmínek jako účelovédotace podnikatelské sféře. Příslušné podnikatelské subjekty se formou veřejné soutěžemohou ucházet o získání podpor od uvedených fondů. Mezi nejčastější formy podpory patřígarance za úvěry a poskytování bezúročných návratných půjček nebo úhrady části úrokůz půjček.Hospodaření těchto institucí kontroluje vláda prostřednictvím svých zástupcůve statutárních orgánech fondů. Majetková účast státu v těchto institucích se pohybuje od 33do 100 %. Příslušné výnosy ze státních podílů zůstávají na zvýšení zdrojů pro financovánípříslušných podpůrných aktivit.Do skupiny fondů na podporu podnikání lze v ČR v současné době začadit tyto fondy:1) Podpůrný garanční lesnický a rolnický fond, a. s.,2) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.,3) Česká exportní banka, a. s.,
28
4) Konsolidační banka, a. s.,5) Česká finanční a Česká inkasní,6) Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.,7) Agentura pro rozvoj podnikání při MPO ČR,8) Regionální rozvojový fond.
Privatizační fondyPrivatizační (majetkové) fondy jsou institucemi dočasného charakteru, které jsoutypické pro postsocialistické státy uskutečňující transformaci k tržní ekonomice. Jedná se tedyo speciální fondy, které slouží k realizaci privatizačních programů. Jejich existence je časověomezena na dobu realizace příslušných privatizačních programů.Privatizační fondy vznikly ve většině tzv. postsocialistických zemích po roce 1990. Jsouv nich soustřeďovány prostředky z privatizace, tj. z prodeje bývalých státních podniků aostatního národního majetku do vlastnictví soukromých subjektů. Prostředky jsou ve fondechvázány a používají se jen na vymezené účely, jež se financují mimo státní rozpočet.Představují poměrně významný doplňkový zdroj na krytí veřejných výdajů.Do této doby byly prostředky z privatizace používány zejména na odstraňování škodna jednotlivých složkách životního prostředí. Z prostředků Fondu národního majetku (největšíprivatizační fond) byl financován např. rozsáhlý Program na ozdravení ovzduší v hodnotě cca5 mld. Kč. Dále jsou z prostředků fondů hrazeny různé programy na ozdravení ekonomiky(oddlužení různých státních podniků), ale také na sanaci zkrachovaných bank atd.V ČR mezi tyto fondy patří:1) Fond národního majetku,2) Pozemkový fond.
Svěřenecké fondyJedná se o sociální fondy pojišťovacího typu nekomerčního charakteru. Ve fondovémfinancování ČR představují zvláštní skupinu fondů, která hospodaří se svěřenými prostředkyod občanů, a to převážně na sociální a zdravotní pojištění, resp. zabezpečení (včetně pojištěnína nezaměstnanost). Jde o jeden z nejstarších typů fondového financování, který se uplatňujenejen u nás, ale i v řadě dalších zemích, jako je Německo, Rakousko aj.Zdrojem příjmů těchto fondů jsou hlavně povinné platby občanů určené zákonem(příspěvky na sociální, důchodové, nemocenské a zdravotní pojištění) a dále jsou to povinnépříspěvky zaměstnavatelů a u nezaměstnaných osob včetně dětí a dalších příspěvky státu.Může jít také o fondy povinného úrazového pojištění, fondy na podporu zaměstnanosti apod.Mezi nejvýznamnější svěřenecké fondy patří:1) Fond veřejného zdravotního pojištění,2) Fond sociálního pojištění,
29
3) Fond pojištění na podporu v nezaměstnanosti.Státní fondy náleží v ČR sice k nejpočetnější skupině mimorozpočtových fondů,nicméně prostředky soustředěné v některých z těchto fondů jsou až na výjimky malé.Privatizační fondy v ČR disponují největší fiskální kapacitou, avšak doba jejich trvání jeomezená dokončením transformačního procesu. Fondy podpory podnikání, alias vládníagentury, nepatří k typickým složkám veřejných financí, nacházejí se na rozhraní veřejného atržního sektoru. Nejdůležitější význam pro segment veřejných financí mají svěřenecké fondy.V ČR zatím vznikly zdravotní pojišťovny, lze však rovněž očekávat vytvoření sociálnípojišťovny, která bude reprezentovat největší fiskální objem složek fondového hospodaření.
Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie
Přehledukazatelů finančního hospodaření Státního fondu České republiky
pro podporu a rozvoj české kinematografieza rok 2008
v tis. KčUkazatel Rozpočet
2008schválený
Rozpočet 2008
upravený
Skutečnost2008
Plněnív %
PříjmyDaňové příjmyNedaňové příjmyKapitálové příjmyPřijaté transfery- z toho ze státního rozpočtu
Výdaje celkem 138 000 138 000 290 285 210,3Saldo příjmů a výdajů - 20 000 - 20 000 164 129 XFinancování 20 000 20 000 - 164 129 Xz toho- změna stavu na bankovních účtech
20 000 20 000 - 164 129 X
- změna stavu bankovních úvěrů
X
- změna stavu nebankovních půjček
x
- saldo finančního investování x
30
svr 14. Objasněte fiskální federalismus jako východisko územních rozpočtů; jaké jsou vhodné daňové příjmy místních rozpočtů?FISKÁLNÍ FEDERALISMUS
- decentralizace kompetencío Zámořské federace (U.S.A.)o Severské unitární státy (Finsko – postavení samosprávní)o Federace německého typu (Švýcarsko, Rakousko, vliv vlády na území)
- Slučování a sdružování obcí o Sluč.: Malé obce je velké nebezpečí rozhodnutí o Sdruž.: dobrovolné svazky obcí (pod střediskové obce)
Teorie FF- Zabývá se optimálním přiřazením veřejných příjmů- Zabývá se rozdělením odpovědnosti za zabezpečení veřejných statků - Zabývá se optimalizací vztahů v rozpočtové soustavě
- Efektivnost à Řešení vztahů v rozpočtové soustavě - Zkoumá míru soběstačnosti na vládní úrovni o Největší % si nechává státní rozpočet- FF motivuje vládní úrovně- Cílem každé fiskální jednotky = vytvoření dostatečného objemu zdrojů na financování svých cílů a záměrů
Státní správa a samospráva- Orgány se všeobecnou působností (tj. vláda)- Org.se specializovanou působností (tj. ministerstva a decentralizované správní úřady)- Ostatní decentralizované správní úřady (úřad práce, úřad majetkového pracoviště, státní fond život.prostřední)- Místní výkonné orgány (krajský a obecní úřad)
Modely FF - 1. Model je vertikální a má dvě podoby:o Centralizovanýo Decentralizovaný
- 2. Model je horizontální (princip solidarity)o Vláda povolaná parlamentem vydá penÍzE s tím, ať aplikují princip solidarity (spravedlivě rozdělit)
- 3. Model je kombinovaný o Uplatněn u nás (pravomoc obcí)o Každá vládní úroveň má nějakou pravomoc o Vlastní příjmy jsou doplňovány dotacemi z vyššího rozpočtu
Obecně platí, že statky z nichž mají užitek občané celého státu se řeší na centrální úrovni a naopak. V zúženém pojetí lze říci, že pod pojmem FF se rozumí vícestupňové uspořádání rozpočtové soustavy.
31
svr 15. Popište územní rozpočty – přehled, funkce, proces schvalování
str. 51-53 uč. Soustava veřejných rozpočtů Červenka ot.15 : str51,52 a do půli 53 knihy od Červenky, jen jsem to nascanovala , neopisovala jsem to, zdá se mi to výstižně napsané a relativně krátké, stejně si myslím, ře bude v 1.řadě chtít slyšet, to co napsal
svr 16. Jaké je napojení organizační složky a příspěvkové organizace na rozpočet obce?Organizační složky se nezapisují do obchodního rejstříku a nemají právní subjektivitu.Řídí se zásadami stanovenými v rozpočtových pravidlech, jsou napojeny na rozpočet zřizovatele podle tzv. brutto principu. Z rozpočtu zřizovatele dostávají počátkem roku finanční zálohu na svůj chod. Zálohu koncem roku vyúčtují zpět zřizovateli.Organizační složky územních samosprávných celků zřizuje zastupitelstvo.Příspěvkové organizace jsou právnickými osobami a zapisují se do OR. Při zřízení organizace je vydána zřizovací listina, která musí obsahovat určité náležitosti (zřizovatele, název a sídlo, předmět činnosti …)Na rozpočet zřizovatele jsou napojeny podle netto principu. Ten počítá s jejich vlastními příjmy, které však většinou nestačí na celé financování činnosti, a proto jsou jim chybějící prostředky poskytnuty z rozpočtu zřizovatele jako tzv. příspěvek na činnost, který může mít běžný i kapitálový charakter. Stručně můžeme říci, že příspěvkové organizace mají napojen svůj rozpočet na rozpočet zřizovatele saldem.Řídí se rozpočtovými pravidly, navíc mají některá omezení : - k některým úkonům musí mít souhlas zřizovatele ( úvěr,ručení ) - některé úkony jsou jim zakázány ( poskytování darů, nákup cenných papírů )svr 17. Vysvětlete rozpočtové určení daní- Rozpočtové určení daní je součástí rozpočtových pravidel, podle zákona jsou výnosy daní rozpočtově určeny rozpočtům krajů, obcí a některých státních fondů.- Výnosy daní tvoří celostátní hrubé výnosy DPH, spotřebních daní, daní z příjmů, daní z nemovitostí, daní dědických, daní z převodu nemovitostí, daně silniční.- Zákon stanoví, které výnosy daně budou výlučně pouze jednomu z těchto příjemců a na kterých výnosech daní se budou uvedení příjemci podílet spolu se státním rozpočtem, popřípadě vybranými státními fondy- Výnosy daní, které nejsou rozpočtově určeny tímto zákonem, jsou příjmem státního rozpočtu- Největší podíl na vybraných daních má státní rozpočet- Posílit příjmy územních rozpočtů- Stabilizovat územní rozpočty- Vyrovnat dynamiku vývoje daňových příjmů územních rozpočtů a SR- Snížit prostorové rozdíly v daňovém výnosu
32
svr 18. Objasněte dotace a vlastní příjmy územních rozpočtů; jak vypadá financování dobrovolných svazků obcí?Dobrovolné svazky obcí hospodaří podle svých rozpočtů a podle obdobných principů jako obce. Rozpočet je naplňován příspěvky členských obcí. Závěrečný účet projednávají zastupitelstva všech členských obcí.
Naplňování příjmů územních rozpočtů je bezprostředně spojeno s přerozdělovacím procesem na úrovni státního rozpočtu, tzv. určení daní. U obcí je základním ukazatelem, na který je vázána dotace, velikost obce a kritérium prostý počet obyvatel. Celkový podíl obcí na sdílených daních je 21,4%. Dotace ze státního rozpočtu se obcím poskytuje prostřednictvím krajů. Přesná kritéria pro výpočet výše dotace stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu. Vlastní příjmy obcí plynou z místních a správních poplatků. Místní poplatky nejsou povinné a jejich výběr a vžši určuje zastupitelstvo v intencích zákona. Správní poplatky mají charakter příjmů z vlastní správní činnosti a jsou vybírány v jednotné výši na celém území ČR na základě zákona o poplatcích.
svr 19. Vysvětlete rozpočtové vztahy krajů a obcí, bankovní účty územní samosprávy
Vztahy mezi kraji a obcemiV samostatné působnosti nemůže krajzasahovat, může koordinovat zabezpečováníveřejných statků - smlouvyKraj rozhoduje v odvolacím řízeníV přenesené působnosti vykonává kraj dozorRozpočty obcí se předkládají prostřednictvímkrajeRozpočtové vazby mezi obcemi a krajem
Rozpočet kraje a obceP i V vztahující se k samostatné i přenesené působnostiFinanční vztahy k municipálnímu veřejnému sektoruFinanční vztahy k podnikatelským subjektům a obyvatelstvuFinanční vztahy ke SR a státním fondůmFinanční vztahy mezi rozpočtem obce a krajeFinanční vztahy k ostatním obcím, krajůmNávratné finanční vztahyFinanční vztahy k ostatním subjektům (bankám, pojišťovnám)
Způsob převádění dotací do územníchrozpočtů(Ovlivňuje plynulost toku příjmů)Přímé finanční vztahy mezi SR (kapitolou) apříjemcem dotaceZprostředkované finanční vztahy (do obcíprostřednictvím rozpočtů krajů)Vztahy programového financování(kapitálově – investiční dotace
svr 20. Co jsou rozpočtové prognózy; rozpočtová opatření?- Stanovaná výše výdajů, oznamují se ČNB na tiskopise/dohled banky/- Limity – běžné výdaje, platy zaměstnanců, individuálně posuzované výdaje na financování konkrétních akcí/budova soudu/- Výdaje na financování konkrétního programu/čerpání příspěvku zřizovatele na provoz, čerpání dotací na konkrétní akce, čerpání návratných finančních výpomocí na konkrétní akce, limity se u banky otevírají zpravidla na čtvrtletí/Rozpočtové opatření :- Přesun prostředků SR v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli, povolené překročení výdajů bez změny závazného ukazatele- Vláda může pověřit ministra financí a povolit výdaje do 5% celkových výdajů kapitoly, pokud nepřesahují 10% závazného ukazatele, snížení některého příjmu bez změny salda kapitoly, provést přesun v návaznosti na rozhodnutí Komise ES- Přesun nad 10% v rámci kapitoly povoluje rozpočtový výbor PS- Dává souhlas Poslanecká sněmovna- Vláda informuje o rozpočtových opatřeních PS ve zprávách
35
svr 21. Definujte běžné příjmy obcí, požadavky na příjmy
Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména: Příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, Příjmy z výsledků vlastní činnosti, Příjmy z hospodářské činnosti právnických osob zřízených obcí, pokud jsou příjmem obce, Příjmy z vlastní správní činnosti, Výnosy z místních poplatků, Výnosy daní nebo podíly na nich, Dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, Dotace z rozpočtu kraje Prostředky ze správních činností ostatních orgánů státní správy např. z pokut, jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou příjmem obce, Přijaté peněžité dary a příspěvky, Jiné příjmy, které patří do příjmů obce podle zvláštních zákonů(2) Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.(3) Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).(4) Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředkůNapř. příjmy z lesa vyplývající z povinnosti starostlivosti o les v návaznosti na lesní zákon, se považují za příjmy z vlastního majetku a účtují se v hlavní činnosti.Daňové příjmy patří mezi nejdůležitější a největší zdroj finančních prostředků pro obce. Bez daňových příjmů by obce mohli jen ztěžka financovat svůj chod a další činnosti spojené s veřejnou správou.
svr 23. Vysvětlete pojem krátkodobá fiskální nerovnováha, proveďte obecný rozbor schodku státního rozpočtu (tohle najdete podrobně na str. 57-59 knížky Soustava veř. rozpočtů, Červenka)
Fiskální nerovnováha se projevuje dvěmi základními podobami - rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem. Obvykle se více pozornosti (zejména ze strany politiků) věnuje rozp. deficitu než veřejnému dluhu. Zatímco problém rozpočtového deficitu je konkrétní, stále se opakující a veřejně kontrolovaný, dluhový problém je složitější a méně viditelný. U rozpočtového deficitu je zřejmé, kdo za něho zodpovídá, protože je vztahován k výkonné složce (vládě), u veřejného dluhu není zcela zřejmé, kdo vlastně za jeho vznik zodpovídá - “stopy se ztrácejí v minulosti”
- Fiskální nerovnováha znamená nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a výdaji. Utrácí-li vláda více, než dokáže vybrat od subjektů soukromého sektoru, jde o rozpočtový schodek (P V) . Když jsou příjmy vyšší než výdaje (P V) hovoříme o přebytkovém rozpočtu. Vyrovnaný rozpočet (P=V) je sice takto stanoven, ale neexistuje vlastně jen 1. ledna - Dlouhodobá FN (fin.nerovnováha) – dlouhodobý nesoulad, nař. opakovaný schodek který vyústí ve veřejný dluh - Krátkodobá FN v krátkém období není rozpočtový schodek (deficit) žádný velký problém, protože cílem je dlouhodobá vyrovnanost SR
Rozpočtový deficit/s chodek SROV. Celkový schodek tvoří primární deficit (ten způsobila ta konkrétní vláda co právě vládne) a úroky z veřejného dluhu (důsledky minulých vlád). DEFICIT je rozdíl mezi celkovými hotovostními výdaji včetně úroků a celkovými hotovostními příjmy (daňovými i nedaňovými) s vyloučením úvěrových příjmů. Rozpočtový deficit vyjadřuje tokový pohled na veřejné finance, neodráží celkový stav veřejných financí, ale jen prostředků, procházející státním rozpočtem. Z rozpočtového hlediska vznik deficitu rozpočtu znamená, že stát jako ekonomický subjekt spotřebovává v rozpočtovém roce více, než je schopen sám vytvořit; tj. rozpočtově je deficit známkou špatného vládního finančního hospodaření. Fiskálně je známkou expanzívní fiskální politiky vlády. dva druhy rozpočtového deficitu: - aktivní a pasivní. Aktivní neboli strukturální deficit je způsoben určitým vládním rozhodnutím, tj. jde o záměrné rozhodnutí uplatněné v rámci fiskální politiky. Naproti tomu pasivní neboli cyklický deficit vzniká v důsledku vlivu exogenních faktorů nezávislých na vládních záměrech. Klasickým příkladem je vliv kolísání tempa hospodářského růstu, kdy při zpomalení tempa hospodářství země dochází k poklesu daňových příjmů do státního rozpočtu. Možnost korigovat při nepříznivém hospodářském vývoji vzniklý pasivní deficit strukturálním, čili aktivním přebytkem není reálná a vzniku celkového rozpočtového deficitu se nelze vyhnout.
38
svr 24. Co řeší dokument Konvergenční program?Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Od roku 2011 je publikován vždy koncem dubna. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.Konvergenční program je dokument, ve kterém členské státy EU, jež nejsou členy eurozóny, objasňují své střednědobé rozpočtové strategie. Zpracovávány jsou s výhledem minimálně tříletého časového horizontu. Cílem jmenovaných dokumentů je přispívat prostřednictvím vzájemného dohledu a koordinace rozpočtových politik k vyšší rozpočtové disciplíně a tím i k naplňování závazků plynoucích z Paktu o stabilitě a růstu. Jejich smyslem je doložit, že sledovaná fiskální strategie umožňuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií jako nezbytného předpokladu pro přijetí jednotné měny euro. Dokumenty obdobného charakteru, které zpracovávají členové eurozóny, jsou nazývány stabilizačním programem.Konvergenční programy obsahují následující informace: Střednědobý rozpočtový cíl (medium-term objective, MTO), trajektorii vedoucí k dosažení střednědobého cíle a očekávaný vývoj veřejného dluhu. Základní předpoklady o růstu, zaměstnanosti, inflaci a dalších důležitých ekonomických veličinách. Popis a hodnocení dílčích opatření hospodářské politiky, která umožňují dosažení cílů konvergenčního programu. Analýza dopadů přijatých opatření na velkost deficitu a dluhu veřejných financí. Střednědobé cíle měnové politiky a jejich dopad na cenovou a kurzovou stabilitu. Konvergenční programy jsou předkládány Evropské komisi a Radě EU. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada EU vydává své stanovisko k programům jednotlivých zemí. Výsledkem posuzování programů mohou být doporučení pro jednotlivé státy. Při hodnocení konvergenčních a stabilizačních programů se pozornost zaměřuje zejména na následující otázky: Jsou ekonomické předpoklady zvoleny realisticky? Nevede rozpočtová strategie k nadměrnému rozpočtovému deficitu a jak vhodně je zvolena cesta ke střednědobému cíli? Postačují přijatá opatření k dosažení střednědobého rozpočtového cíle? Jaká rizika pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí přináší stárnutí obyvatelstva? Jsou uplatňované politiky v souladu s přijatými Hlavními směry hospodářské politiky (Broad Economic Policy Guidelines, BEPG)?K významné změně při projednávání konvergenčních a stabilizačních programů došlo v r. 2011 v rámci zavedení tzv. Evropského semestru. Na rozdíl od dřívější praxe, kdy tyto dokumenty byly předkládány k prosinci každého roku, je jejich předložení situováno do dubna. Toto nové časové rozložení má zabezpečit, aby koordinace národních rozpočtových politik z evropské úrovně proběhla předtím, než členské státy EU přistoupí k přípravným pracím na rozpočtu pro příští rok. V České republice odpovídá za vypracování konvergenčního programu ministerstvo financí. První konvergenční program byl vypracován v roce 2004 po přistoupení k Evropské unii.
Konvergenční program ČR na období 2011–2015 je již podruhé zpracován podle harmonogramu tzv. evropského semestru, jehož cílem je koordinovat národní fiskální politiky již ve fázi přípravy návrhů veřejných rozpočtů a jejich střednědobých výhledů. Od konce loňského roku je též účinný soubor šesti
39
právních norem, tzv. šestibalíček (six-pack), který posiluje preventivní i nápravnou složku Paktu stability a růstu a zavádí mechanismy sledování a nápravy makroekonomických nerovnováh. Jeho součástí je i Směrnice Rady, která požaduje po členských státech standardizaci a modernizaci národních rozpočtových rámců.Aktualizace Konvergenčního programu vychází z mandátu koaliční vlády, která si ve svém programovém prohlášení vytyčila řadu ambiciózních reformních programů, mezi nimiž nechybí ani reforma veřejných financí. Ta má za cíl odstranit strukturální schodek a vyrovnat rozpočet vládních institucí do roku 2016. Dalšími vládními prioritami jsou zvýšení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky, omezení korupce a zvýšení průhlednosti veřejných zakázek. Deklarován byl rovněž záměr reformovat fiskální instituce, jakož i celý fiskální rámec.Konvergenční program ČR je rozdělen do sedmi kapitol. První kapitola uvádí hlavní směry, kterými se ČR za poslední roky vydala či plánuje vydat. Tato část reflektuje, že s ČR byl 2. prosince 2009 zahájen postup při nadměrném schodku s doporučením důvěryhodným a udržitelným způsobem snížit do roku 2013 poměr deficitu vládního sektoru pod 3 % HDP. Makroekonomický scénář, jenž je obsahem druhé kapitoly, je postaven na datech známých k 23. březnu 2012. I s vyloučením politických vlivů je zatížen značnými nejistotami. Hlavní zdroje rizik pro ČR jsou spojeny s případnou další eskalací problémů v eurozóně a s přenosem negativních externích šoků do české ekonomiky. Vlivem konsolidačních fiskálních opatření a nepříznivé vnější ekonomické situace se pro rok 2012 očekává stagnace ekonomického růstu. V dalších letech výhledu by se měl růst postupně mírně urychlovat.Fiskální predikce, diskutovaná ve třetí kapitole, vychází z výsledků dubnové fiskální notifikace. Pro rok 2012 je očekáváno saldo sektoru vlády ve výši -3,0 % HDP. Dluh vládních institucí v tomto roce pravděpodobně stoupne na 44 % HDP. Vláda je v následujících letech odhodlána striktně sledovat cíle deficitů, k čemuž by měla dopomoci již realizovaná či připravovaná opatření, schválená vládou dne 11. dubna 2012. Na fiskální část navazuje čtvrtá kapitola analýzou citlivosti krátkodobých šoků, které mají vliv na vývoj české ekonomiky a na finance vládního sektoru. Pozornost je též věnována ověření makroekonomického rámce konvergenčního programu s prognózami nezávislých institucí. Pátá kapitola sleduje dlouhodobé dopady současného nastavení fiskální politiky. Pozornost je věnována zvláště dlouhodobé udržitelnosti související s již započatým procesem stárnutí obyvatelstva. V minulém roce byly v ČR v tomto směru provedeny zásadní změny v systému důchodového zabezpečení.Poslední dvě kapitoly se zabývají kvalitativní stránkou veřejných financí. Popisují změny, které posilují kvalitu veřejných financí na příjmové a výdajové straně, a to ve vazbě na změny v institucionálním prostředí, v právním ukotvení pravomocí a zodpovědností veřejného sektoru či ve fungování systému veřejné správy.
40
svr 25. Proveďte rozbor příčin rozpočtového deficitu typ deficituRozpočtový deficit nebo schodek je stav nerovnováhy ve státním (veřejném) rozpočtu, kdy příjmy jsou v běžném roce menší než výdaje. Cílem rozpočtové politiky je dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu. Pojem rozpočtový deficit používáme pro krátkodobou fiskální nerovnováhu.Rozpočtový deficit může vzniknout:- na straně příjmů zejména nižším výběrem daní, popř. snížením daňové sazby,- na straně výdajů jejich zvýšením bez adekvátního zvýšení příjmůZkoumáme-li dynamiku příjmů a výdajů v daném rozpočtovém období, můžeme popsat následující situace:
Výdaje Příjmy1. ++ +2. + =3. + -4. = -5. - --1. Výdaje a příjmy rostou, avšak výdaje rostou rychleji – schodek lze snadno řešit omezením investic, jde o nesoulad v dynamice, který může být jen dočasný2. Výdaje rostou, příjmy stagnují – schodek lze řešit omezením investic3. Výdaje rostou, příjmy klesají – jde o velmi vážnou situaci, kdy se rozvírají nůžky – kromě redukce výdajů je nutné se zamyslet nad příjmy rozpočtu a situaci řešit např. nástroji fiskální restrikce4. Výdaje stagnují, příjmy klesají – zamyslet se nad příjmy rozpočtu5. Výdaje klesají, klesají však i příjmy, ale rychleji než výdaje – problém je na straně příjmů, na straně výdajů není prostor pro restrikci – situace zpravidla vyžaduje nepopulární zvýšení daní nebo přehodnocení jejich struktury.Nejvážnější hrozbu představuje třetí, popř. pátá, situace. Její vznik má objektivní nebo subjektivní příčiny. Podle subjektivních a objektivních příčin rozlišujeme dva typy krátkodobé fiskální nerovnováhy:- aktivní (strukturální) deficit – má záměrný charakter, příčinou je záměr vlády řešit problémy hospodářství použitím nástrojů fiskální expanze (snížení daní, zvýšení vládních výdajů); častým důvodem bývá financování náročných investic, jejichž financování je rozloženo mezigeneračně a není řešeno zvýšením daňové zátěže současné generace- pasivní (cyklický) deficit – vzniká z objektivních příčin, vzniká následně bez vůle vlády (vláda jen kouká, jak to dopadne – r. 2009 v ČR) vlivem exogenních faktorů (hospodářský pokles, přírodní katastrofy, růst úroků z veřejného dluhu)Hlavní příčiny rozpočtového deficitu na základě rozboru objektivních a subjektivních příčin:- časové rozložení financování nákladných investic- použití nástrojů fiskální expanze (vláda zvyšuje vládní výdaje s cílem podpořit hospodářský růsst, popř. vláda ze stejného důvodu snižuje daně)- vládní populismus (např. masivní zvýšení sociálních výdajů před volbami)- hospodářský pokles (snížení výkonu ekonomiky s důsledkem snížení výběru daní)- snížení výkonu okolních ekonomik, na nichž je domácí ekonomika závislá- růst úrokových sazeb- přírodní katastrofy, válkyPříčiny rozpočtového deficitu z časového hlediska:- krátkodobé – spočívají v politickém cyklu, kdy před volbami dochází v důsledku populistických opatření ke zvýšení deficitů- dlouhodobé – zabudovaná tendence k růstu mandatorních výdajů
41
svr 26. Jaké jsou možnosti financování schodku státního,rozpočtu?Schodek státního rozpočtu je financován z rezerv z minulých období. A vzniká, když jsou příjmy nižší než výdaje.Příjmy do st.rozpočtu tvoří:1.daně – přímé a nepřímé2.sociální pojištění3.Evropské fondy
1. daněa) přímé - Daně přímé zdaňují majetek nebo příjem osoby. Mezi přímé daně řadíme: daně z příjmu fyzických a právnických osob, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, darovací daň, dědická daň, silniční daň.b) Nepřímé - Daně nepřímé zdaňují prodej zboží nebo služeb. Mezi nepřímé daně patří: spotřební daň, DPH.Předmět daně z příjmu - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky , příjmy z podnikání a z, jiné samostatné výdělečné činnosti , příjmy z kapitálového majetku , příjmy z pronájmu , ostatní příjmy .Daň z nemovitostí je jedna z majetkových daní. Touto daní je každoročně zdaňováno vlastnictví nemovitosti. Daň z nemovitosti se skládá ze dvou různých daní daň ze staveb daň z pozemků
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti je přímá majetková daň, vybíraná v České republice. Platí se při dědění, darování a převodu nemovitostí. Ačkoliv by ji šlo rozdělit na tři daně, řadí se jako jedna, především protože jsou její tři složky definovány v jednom společném zákoně. Této dani se tedy vzhledem k její charakteristice říká také trojdaň.Daň silniční je přímá daň, platná na území státu daň vybírajícího. Předmětem této daně jsou všechna motorová vozidla, která jsou používána k podnikání, a to i když jsou vlastněna soukromými osobami. Poplatníkem i plátcem této daně je provozovatel vozidla, který je zapsán v jeho technickém průkazu.Sazba daně je stanovena podle obsahu motoru a objemu válců v motoru u osobních automobilů, u nákladních pak závisí na hmotnosti celého vozidla a počtu náprav. Spotřební daň je nepřímá daň, kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitých komodit na trhu. Účelem může být buď zvýšit příjmy státního rozpočtu (jako je tomu například u pohonných hmot) nebo snížit prodávané množství škodlivého zboží (tabák, alkohol).Daň z přidané hodnoty (zkratka DPH) tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u něho zvýší (kolik k hodnotě přidá). Subjekt platí dodavatelům cenu včetně této daně a sám dostává zaplaceno za zboží včetně této daně. Do státního rozpočtu pak odvede rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní, případně mu může daň být vrácena.
2. Sociální pojištěníK čemu sloužíPojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění je určeno k úhradě výdajů státního rozpočtu v souvislosti s: dávkami důchodového pojištění (starobní důchody, plný invalidní a částečný invalidní důchod, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod),
42
tzv. podporou v nezaměstnanosti, kterou dostávají uchazeči o zaměstnání a dalšími výdaji, které souvisejí se zabezpečováním práva na práci, na správní výdaje ČSSZ a úřadů práce, dávkami nemocenského pojištění (nemocenská, ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny), vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství)Kdo ho platíVšichni zaměstnanci jsou povinně účastni všech třech složek sociálního pojištění, ale sami si platí jen důchodové pojištění, ostatní za ně platí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou být dobrovolně účastny nemocenského pojištění, ostatní dvě složky jsou opět povinné.3. Evropské fondyFondy Evropské unie slouží k financování politik EU, podpoře hospodářského růstu členských států, podpoře vzdělanosti apod. Mimo to také existují fondy na pomoc zemím, které kandidují na vstup do EU, a nejsou tedy ještě jejími členy. Slouží k financování cílů regionální a strukturální politiky EU, čili hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů.
Neboa) Dluhové financováníK financování schodku státního rozpočtu se většinou používá emise dluhopisů vydávaných Českou republikou, tedy státních dluhopisů. Jsou to státní cenné papíry s obvykle delší dobou splatnosti.1 Jejich vydání, správu a splácení zabezpečuje ministerstvo financí podle zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Státní dluhopisy se využívají nejen k financování deficitu státního rozpočtu, ale někdy i k získání finančních prostředků např. na investiční akce. Jsou vydávány na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, který stanovuje účel, rozsah a maximální dobu splatnosti státního dluhopisového programu.V případě řízení státního dluhu je ministerstvo financí oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou nebo jiným subjektem. Za tímto účelem může ministerstvo přímo provádět operace na sekundárním trhu k nákupu a prodeji státních dluhopisů nebo dluhopisů vydaných Českou národní bankou, pokud jejich provádění nedohodne s Českou národní bankou nebo jiným subjektem. Ministerstvo financí též může v rámci výkonu řízení státního dluhu sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je sjednává s tuzemskými či zahraničními subjekty, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky. Při financování státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů jako zdroje ministerstva pro vyloučení úrokových rizik a rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.2 Dluhové financování tedy spočívá v emisi státních dluhopisů a v jejich prodeji buď soukromému sektoru včetně komerčních bank, popř. obyvatelstvu. Stát se tak stává dlužníkem domácích subjektů, vzniká tzv. vnitřní dluh. V případě prodeje státních dluhopisů zahraničním subjektům je výsledkem růst vnějšího dluhu a také růst pasivního salda běžného účtu platební bilance.3 a) peněžním (emisním) financováním
1 v přípaě doby splatnosti do 1 roku se jedná o státní pokladniční poukázky.2 § 35 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů3 Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., 2005. s. 435
43
Tímto druhem financování by v prvé řadě mohla být půjčka od centrální banky. Česká národní banka však nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky České národní banky vůči těmto subjektům.4 Důvod k tomuto zákazu spočívá v historických zkušenostech, kdy právě půjčky od centrálních bank k financování deficitního hospodaření vedly v minulosti k neúměrnému růstu cenové hladiny a znehodnocování měny (např. hyperinflace v Německu ve 20. letech 20. století. Další možností může být emisní půjčka ze zahraničí, ta opět vede k prohlubování pasivního salda platební bilance a k růstu zahraničního dluhu.
b) ze státních aktiv Státními finančními aktivy jsou prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let, majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát, pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí, pohledávky z realizovaných státních záruk a prostředky vytvořené z jiných finančních operací5
Uveďme si konkrétní příklad financování deficitu státního rozpočtu. Financování rozpočtovaného schodku státního rozpočtu pro rok 2007 ve výši 91 300 000 tis. Kč bylo zákonem č. 622/2006 Sb. o státním rozpočtu ČR na rok 2007 naplánováno následovně:
a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 86 521 767 tis. Kč. K tomuto účelu byl přijat zákon č. 175/2007 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2007. Účelem tohoto státního dluhopisového programu byla úhrada této části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu v maximálním rozsahu 86 521 767 tis. Kč. Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu byly naplánovány ke splacení nejpozději uplynutím 35 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.b) zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 4 612 361 tis. Kčc) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 165 872 tis. Kč
4 §30 zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, ve znění následujících předpisů5 Marková, H., Boháč, R. Rozpočtové právo. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 214
44
svr 27. Vysvětlete dluhové financování, státní dluhopisy a státní pokladniční poukázky
Dluhové financování- je založené na prodeji státních senných papírů, které jsou nakupovány domácími nebo zahraničními subjektyProblémy – domácí sektor nemůže absorbovat rozpočtový schodek
- nárůst úroku ze zahraničního zadlužení (tlak na přebytek obchodní bilance za cenu
minimálního importu)Dluhové financování vede k růstu veřejného dluhuStátní dluhopisy- dlužný cenný papír sloužící pro financování schodku státního rozpočtu. Jeho emitentem je stát – v ČR se jedná o Ministerstvo financí, vydání cenných papírů zajišťuje ČNB, jejímž úkolem je dohled nad finančním trhem a vyplácením úroků ze státních dluhopisů.Druhy st. dluhopisů:- státní dluhopisy mají několik forem, jejichž hlavním rozdílem je délka splatnosti státního dluhopisu a s tím související výnosnost a rizikovost:
- krátkodobé st. dluhopisy neboli pokladniční poukázky – splatnost mají do 1 roku, jejich nákup je možný pouze pomocí agenta obchodujícího na aukci se státními pokladničními poukázkami, jejímž organizátorem je ČNB.
- střednědobé st. dluhopisy a dlouhodobé st. dluhopisy – splatnost mají delší jak 1 rok, je možné je nakoupit na burze, pomocí RM-systému, prostřednictvím banky a brokerů nebo odkupem od samotného vlastníka st. dluhopisu.
45
svr 28. Objasněte veřejný dluh a jeho dopad na státní rozpočet
Veřejný dluh je úhrn závazků státu, územní samosprávy, mimorozpočtových fondů, veřejnoprávních institucí, veřejných podniků - oficiální, a převzetí jiných závazků převzatých vládou (garance půjček, dluhy bank..) - skrytý.
Příčiny:Veřejný dluh je výsledek především dlouhodobé fiskální nerovnováhy, zároveň však může vzniknout převzetím jiných závazků vládou a zadlužením mimorozpočtových fondů.
Příčiny růstu:V minulosti vedení válek , v současné době převážně důsledek dlouhodobé nadměrné fiskální nerovnováhy – opakovaný deficit státního rozpočtu, rozsáhlé veřejné investicepřijetí dluhu z minulého období (ČR po rozpadu federace)
Dělení:Hrubý, který se vykazuje a čistý bez pohledávek Vnitřní, je vykazován v národní měně a vnější – vykazován v zahraniční měně
Důsledky:Redistribuční - prostřednictvím úroků z obligací přerozdělována část veřejných prostředků ve prospěch bohatých subjektůFiskální – zvyšováním podílu dluhu na HDP, roste podíl pasivního deficitu = destabilizační důsledky, vytlačení ostatních aktiv z portfolia soukromého sektoru, inflace, devalvace měny – růst hodnoty úroků z vnějšího veřejného dluhu, nutnost omezení importu -dopad do obchodníbilanceRolování dluhu = vydání obligací na nesplacenou část dluhu
Krytí dluhu:Emisí státních dluhopisů – obligací- zaknihované nebo materializované- na doručitele nebo na jménoStátní pokladniční poukázky – krátkodobé, splatné v měsícíchStřednědobé státní cenné papíry – až na 10 let, nejvíce využívány zajímavé pro institucionální investory - stát je bonitní dlužník, CP budou splaceny bez ohledu nazadlužení státuŘešení:Využití pozitivních období kdy je vyšší tempo ekonomického růstu - zahraniční pomoc - granty, prominutí úroků- Aktivní vládní opatření, dosažní přebytku SR a splácení z něj nebo jako v USA - vládní programy oddlužení- mimořádná paušální dávka z kapitálu- monetizace dluhu (záměrná inflace)- odmítnutí dluhu (riskantní)Splácení:Umořovací fond - v minulostiKonverze dluhu - emise nových CP před splatností původních = rolování dluhuKonsolidace dluhu - změna podmínek délky splatnosti emitovaných státních dluhopisů
46
svr 29.Jaké jsou příčiny růstu veřejného dluhu, co je to dluhová krize?
Jaké jsou příčiny růstu veřejného dluhu, co je to dluhová krize?Příčiny růstu veřejného dluhu- v minulosti = mimorozpočtové – vedení válek (každá válka je drahá) - dlouhodobé deficity = rozpočtové – pasivní (cyklické)- rozsáhlé veřejné investice, na které nemá stát prostředky – metro, dálniční sít, Temelín- přijetí dluhu z minulého období – v ČR po rozpadu federace
Dluhová krize- důsledek dlouhodobé nadměrné fiskální nerovnováhy- pro dluhovou krizi bývá typické, že převažují závazky státu vůči zahraničí doprovázené vysokými úrokovými sazbami (např. Mexiko, Brazílie, popř. Polsku, Řecko)- nutnost omezení importu – dopad do obchodní bilance- často je doprovázeno devalvací měny – vede to k růstu hodnoty úroků z vnějšího veřejného dluhu- některé státy v této situaci realizují tzv. rolování dluhu – na nesplacenou část splatných dluhopisů emitují dluhopisy nové
47
svr 30.Objasněte důsledky růstu veřejného dluhu, veřejný dluh ČR a jeho správu
Veřejný dluh je celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (krajů a obcí). Veřejný dluh je tvořen státním dluhem, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven.Členění veřejného dluhu:hrubý (vykazuje se) x čistý (bez pohledávek)vnitřní (v domácí měně) x vnější (v zahraniční měně)oficiální (vykazovaný) x skrytý (potenciální, záruky za dluhy jiných subjektů)Krytí státního dluhu:Emisí státních dluhopisů – obligacíStátní pokladniční poukázkyStřednědobé státní cenné papíry – až na 10 letDluhová krizeDůsledek dlouhodobé nadměrné fiskální nerovnováhy,převažují závazky vůči zahraničí,vysoké úrokové sazby.např. Řecko, Polsko, mimo Evropu Mexiko, Brazílie,často devalvace měny,rolování dluhu z vydání obligací na nesplacenou část dluhu.Příčiny růstu státního dluhu:V minulosti vedení válek (= mimorozpočtové)Dlouhodobé deficity SR (= rozpočtové)Rozsáhlé veřejné investice, na které stát nemá prostředkyPřijetí dluhu z minulého obdobíDůsledky veřejného dluhu:Rozpočtové (placení úroků zatěžuje VF až ¼ běžných výdajů)Redistribuční – prostřednictvím úroků z obligací přerozdělovaná část veřejných prostředků ve prospěch bohatých subjektůFiskální – destabilizačníZměna struktury portfoliaInflaceŘešení dluhového problému:Využití pozitivních exogenních faktorůAktivní vládní opatření - dosažení přebytku
Odmítnutí dluhu – např. Island
Stabilní právní a investiční prostředíSpráva dluhu:Na komunální úrovni – úvěrySplácení – umořovací fondRolování – konverze dluhuKonsolidace dluhu – změna podmínek délky splatnosti, obvykle vyšší úrok
Veřejný dluh (vznik, význam, možnosti řešení)Financování:- vládní obligace - subjekty je nakupují buď doma nebo v zahraničí, krátkodobé do 1 roku splatnost (často jako pokladniční poukázky), střednědobé - 1-10 let, dlouhodobé nad 10 let- pro přesnější vyjádření dluhu se používá ukazatel Relativní váha veřejného dluhu
48
- typickým rysem posledních let je, že se ve většině zemí nezvyšuje pouze absolutní objem, ale roste i jeho relativní váha- příčinou je trvalý rozpočtový deficit- v každé zemi se dluh zvyšuje (jeho absolutní výše) = růst cen, růst ekonomiky, růst počtu obyvatel Důsledky veřejného dluhu:- má zpětné působení - posilování tendence k celkovému deficitu v budoucím období- povinnost je hradit úroky, úroky jsou další zátěží pro ekonomiku a pro budoucí generace Možnosti řešení:- rozpočtové řešení - splácení dluhu včetně úroků z přebytků běžného roku (rozpočtu)- krytí výnosu mimořádně veřejné dávky - prodej st. majetku, výnos z privatizace- monetární řešení - monetizace dluhu (odkup st. dluhopisů v ČR zakázáno)- politicko-administrativní řešení - pozastavení platby úroků např. (africké země mají napůjčováno od MMF, ale nedokáží dluh splatit = dluh se smaže) Veřejný dluh v ČR = st. dluh + dluh všeobecného pojištění + dluh mimorozpočtových fondů + dluhy územních rozpočtů (tedy včetně např. Česká konsolidační agentura, Fond národního majetku, rozpočty krajů a obcí, dluhy VZP, mimorozpočtové Fondy dopravy apod.).Státní dluhSuma rozpočtových deficitů za určité období. V současnosti výše státního dluhu je 1,64 bilionu Kč (každý občan v ČR dluží 165 tisíc Kč). Veřejný dluh:Veřejný dluh ČR: 1,74 bilionu KčVeřejný dluh vůči HDP: 45.5 %Metody zjišťování veř. dluhu1. Metoda ESA 95 - odpovídá směrnicím EU - používá se pro posuzování Maastrichtských kritérií (ČR = 37,6 % HDP veřejný dluh) 2. Metoda GFS MMF - je vždy o něco nižší než 1. metoda, protože MMF nezapočítává některé závazky státu. Nárůst VD sebou nese nárůst dluhové služby - úroky z vládních CP - emitovány na pokrytí dluhu emisí státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů = efekt sněhové koule = úroky stále narůstají a dluh narůstá. V současnosti se neplní ani Maastrichtská kritéria, která jsou důležitá pro přijetí EURa.Rozpočtový deficit
- rozpočtový deficit - jde o příjmy a výdaje běžného roku- státní dluh - souhrn rozpočtových deficitů- veřejný dluh - st. dluh + dluhy míst. rozpočtůRozpočtový deficit se nejprve objevuje mimořádně jako jen doprovázející během války. V období výrazných hospodářských poklesů od pol. 70 let se stává trvalým jevem veř. Financí. Je známkou špatného vládního finančního hospodaření a projevem expanzivní fiskální politiky státu (původním záměrem bylo oživit ekonomiku, dnes u levicových vlád i jen kvůli zalíbení se svojí voličské skupině).Druhy rozpočtových deficitů:
Aktivní (strukturální) deficit - záměrný, důsledek subj. rozhodnutí vlády a podstatou je chtěnost, příčiny chtění - expanzivní fiskální politika, vládní populismu (získat pol. prospěch před volbami - snížit daně či zvýšit dávky), snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let - prudký nárůst cen a surovinPasivní (cyklický, od r. 2009)- hospodářský pokles - důsledek působení vnějších faktorů nezávislých na vládě, zvýšení cen zákl. surovin, mimořádné události, roste úrok z veřejného dluhu
49
Financování rozp. deficitu:
1. zvýšení daní2. krácení veř. výdajů ( indexové – např. o 10%)3. privatizace a prodej majetku4. dluhové financování5. emisní financování6. kombinace způsobů Maastrichtské dohody (1992):konvergenční kriteria pro vstup do EMU (měnové unie) -> fiskální kriterium:- rozpočtový deficit by mel být menší než 3% HDP - veřejný dluh menší než 60% HDP
50
svr 31.Vysvětlete financování zdravotnictví v ČR
Zdravotnictví tvoří významnou složku životní úrovně, je předpokladem uplatnění jedince na trhu práce a je měřítkem vyspělosti společnosti. Celkové náklady na zdravotnictví stoupají ve většině vyspělých zemí, neboť ochrana zdraví je jednou ze základních hodnot. Růst těchto nákladů je především způsoben zhoršujícím se životním prostředím a tím i zdraví obyvatel (život v průmyslových městech), ale také moderním životním stylem a zdravotními problémy stárnoucí populace a tím i prodlužování věku populace.Zdravotní služby jsou statky zvláštní povahy.Subjekty zastřešující a zajištující zdravotnickou péči: Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní pojišťovny, Zdravotnická zařízení, Hygienické stanice, Farmaceutické firmy, Výzkumné instituce Zdravotnické školy.Finanční prostředky jsou alokovány (přerozdělovány) netržními způsoby, tržní část zdravotnictví je přísně regulována. Ve zdravotnictví výrazně vystupuje do popředí princip solidarity. Stát ve většině zemí zdravotnická zařízení přímo vlastní, případně jsou tato zařízení provozována na neziskovém principu. Vyjimku tvoří anglosaské zemí (USA).Modely financování zdravotnictví lze rozdělit do tří skupin:1. Národní zdravotní služba – financování prostřednictvím veřejného rozpočtu, stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb s určitými modifikacemi.2. Evropské pluralitní zdravotnictví – povinné zdravotní pojištění pojištěnců a zaměstnavatelů, zdravotní pojišťovny financují služby smluvním zdravotnickým zařízením,3. Tržní zdravotnictví – soukromé zdravotní pojištění a přímé financování zdravotnických služeb, stát financuje péči chudým.Charakter systému úhrady zdravotní péče podrobněji: Financování prostřednictvím státního rozpočtu, Financování prostřednictvím místních rozpočtů, Povinné veřejné zdravotní pojištění, Soukromé zdravotní pojištění, Zaměstnanecké pojištění, Přímé platby od pacientů, Financování z darů (charita).V České republice bylo do roku 1990 aplikován model státem garantovaného a financovaného „bezplatného“ zdravotnictví. Po roce 1990 došlo k částečné privatizaci a k vyčlenění prostředků do zvláštního fondu zdravotního pojištění spravovaného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Vzniká 27 zdravotních pojišťoven, které jsou ve druhé polovině 90. let zredukovány na konečný stav 9. Příjmy těchto pojišťoven jsou ze zákona stanoveny povinné zdravotní pojištění, které platí jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé. Za určité skupiny pojištěnců hradí pojistné stát(studenti do 26 let, děti, ženy na mateřské dovolené, ženy na rodičovské dovolené , důchodci). Původně zde byl zaveden čistý bodový systém (ohodnocení výkonů počtem bodů podle sazebníku). V současné době je primární péče financována kombinovanou kapitačně výkonovou platbou. Kapitace = představuje pravidelnou platbu lékaři na registrovaného pojištěnce a je doplněna úhradou dle bodového sazebníku.Většina zdravotnických zařízení má „nestátní“ charakter.
51
Úhrady nákladů zdravotnickým zařízením provádějí následující subjekty: Ministerstvo zdravotnictví (výzkum, zdravotnické školy), Zdravotní pojišťovny (soukromí lékaři, polikliniky, nemocnice), Krajské úřady (hygienické stanice, léčebny pro dlouhodobě nemocné), Pacienti formou spoluúčasti.V rámci reformy zdravotnictví o stabilizaci veřejných rozpočtů jsou sledovány následující hlavní cíle: Zachování solidárního financování, Posílení postavení pacienta, Rovná soutěž zdravotnických zařízení, Zavedení transparentní a efektivní úhrady léků, Změna formy zdravotních pojišťoven a nemocnic (privatizace).Zdravotnictví je typickým odvětvím, které se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Tento nedostatek je způsoben jednak objektivně stárnutím populace a rostoucí cenou moderních medicínských přístrojů a léků a nadměrným nadužíváním léků jak ze strany pacienta tak i lékaře. Ve zdravotnictví je i velice obtížná měřitelnost efektivnosti služeb. V České republice je velkým problémem léková politika a celá oblast odměňování a s tím související oblast pomocných služeb a jejich ceny.Tyto výpisky jsou pořízení z knihy Soustava veřejných rozpočtů str. 70- 72
52
svr 32.Vysvětlete financování školství v ČR
Školství je velice důležitým odvětvím veřejného sektoru. Ale po roce 1989 došlo k odbourání státního monopolu v oblasti vzdělávání a rozvoji soukromého školství na všech úrovních. Přesto je převážná část školských zařízení financována z veřejných rozpočtů.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) zabezpečuje jako správce kapitoly 333 státního rozpočtu financování jednotlivých oblastí, největší objem prostředků směřuje do regionálního školství.Školské subjekty jsou tedy financovány různými orgány veřejného správy: Školství přímo řízené a financované MŠMT (především veřejné vysoké školy), Regionální školství financované kraji (střední školy a speciální školy), Základní školství a předškolní zařízení financované obcemi, Státní školy financované resorty vnitra a obrany.MŠMT financuje také činnost v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportovní reprezentace a dále výzkum a vývoj.V oblasti veřejných vysokých škol jsou základními kritérii určující výši dotace – počet studentů, počet a typ akreditovaných studijních programů a rozsah výzkumu. Další dotace jsou přidělovány na schválené investiční akce, vzdělávací projekty a záměry.Na úrovni krajů řídí školství odbory školství, které zejména přidělují na základě schváleného rozpočtu finanční prostředky jednotlivým školám.Na úrovni obecní obce zřizují a ruší se souhlasem odboru školství krajského úřadu předškolní zařízení, základní školy, základní umělecké školy a zabezpečují stravování v těchto školách.V oblasti financování školství se již delší dobu hovoří o dalším zdroji financování ve formě školného. Toto zavedení by ovšem kromě legislativních a organizačních změn vyžadovalo vytvoření systému účelových zvýhodněných půjček, případně podpor pro potenciální studenty.MŠMT má jednu z největších kapitol státního rozpočtu a předpokládá se, že se výdaje na tento resort budu v budoucnosti neustále zvyšovat.Tyto výpisky jsou pořízení z knihy Soustava veřejných rozpočtů str.
53
svr 33.Vysvětlete výdaje na sociální zabezpečení v ČR
Sociální zabezpečení má v českých zemích mnohaletou tradici. Toto financování v této oblasti veřejného sektoru má zajistit zlepšení životního podmínek obyvatel v ekonomicky nepříznivých situacích(stáří, nemoc, nezaměstnanost). Cíle v této oblasti jsou formulovány v sociální politice státu. Nejen stát se v této oblasti angažuje, také církve a nestátní organizace jsou složky, které v této oblasti vystupují.Tuto oblast má na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí , které má největší kapitolu ve státní rozpočtu.Tento systém zahrnuje financování dočasné pracovní neschopnosti, zabezpečení v těhotenství a mateřství, při invaliditě, ve stáří, zabezpečení pozůstalých a v neposlední řadě zabezpečení v nezaměstnanosti. Financování je směřováno do sociálních dávek – peněžní nebo naturální, a sociálních služeb.V rámci peněžních dávek má největší objem výdajů vliv okruh příjemců dávky – důchody, podpory v nezaměstnanosti.Příjmy na tyto výdaje jsou tvořeny pojistným , které jsou povinni platit zaměstnavatelé, zaměstnanci, OSVČ a dále příspěvky ze státního rozpočtu. Toto pojistné se poté skládá na platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Placené pojistné je příjmem státního rozpočtu, přičemž pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu.V oblasti důchodového zabezpečení obecně převládá ve vyspělých zemích tzv. třípilířový systém. Prvním pilířem je státem garantovaná penze s využitím průběžného systému a principu mezigenerační solidarity. Druhým pilířem jsou zaměstnavatelské penzijní fondy a třetím pilířem je dobrovolné soukromé připojištění. V současné době byl schválen nový návrh zákona na důchodové připojištění, který zachovává první pilíř, druhý pilíř jako dobrovolný, ze kterého se dá ještě kdykoliv v budoucnosti vystoupit a to pokud jsi člověk uzavřel toto pojištění do 30. 11. 2012 a třetí pilíř je také dobrovolný, což je spoření do fondů. Z tohoto třetího pilíře se již nemůže vystoupit, pokud tedy se tam pojištěnec přidá a myslím si, že i návratnost těchto úspor je mizivá( popřípadě kdyby fond zkrachoval.) Nemocenské dávky jsou další velkou skupinou výdajů, byť od roku 2009 došlo k omezení jejich výplat z veřejných zdrojů zejména z důvodu přenesení výplaty v prvních 14 dne na zaměstnavatele.Systém státní sociální podpory odvozuje dávky z životního minima a velmi často je váže na výši příjmu. Sociální dávky mohou být jednorázové nebo opakující se.Systém podpory v nezaměstnanosti zahrnuje kromě příspěvků v nezaměstnanosti i financování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, případně dalších osob ohrožených nezaměstnaností. Na realizaci těchto kurzů se podílejí soukromé subjekty, k jejich financování bývají využívány i prostředky z fondů EU.Sociální péče může být realizována buď jako ústavní péče, nebo formou pečovatelské služby. Na financování ústavů sociální péče se podílejí zejména kraje, ústavy fungují jako příspěvkové organizace.Podíl výdajů MPSV na výdajích státního rozpočtu se neustále zvyšuje. Každoročně tvoří nejvyšší podíl mandatorní výdaje(přibližně 90%). Do mandatorních výdajů řadíme dávky důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky nemocenského pojištění, ostatní sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti.Tyto výpisky jsou pořízení z knihy Soustava veřejných rozpočtů str. 73 - 76
54
svr 34. Vysvětlete výdaje na ochranu životního prostředí v ČR
Růst nákladů je způsoben rychlým úbytkem neobnovitelných přírodních zdrojů, rozvojem průmyslové výroby a dopravy a také protizákonnou devastací přírodního prostředí.
Aktivity:ochrana vodyochrana ovzduší a klimatuekologické nakládání s odpadyredukce vlivů fyzikálních faktorůochrana půdy a podzemní vody
Zdrojem financování jsou příjmy kapitoly státního rozpočtu Ministerstva životního prostředí, prostředky Státního fondu životního prostředí, rozpočty krajů a obcí, zdroje od nevládních organizací, prostředky z fondů EU.
Významným zdrojem jsou poplatky placené na základě speciálních zákonů (za znečištění životního prostředí, ohrožování zdraví a životů lidí, zvířat a poškozování rostlin,
Poplatky za:
znečištění ovzdušívýrobu a dovoz regulovaných látek poškozujících ozonovou vrstvuvypouštění odpadních vod do vod povrchovýchodnětí půdy ze zemědělského půdního fonduodnětí pozemků určených k plnění funkcí lesaúhrady z dobývacího prostoruuložení odpadu na skládkyza komunální odpadza provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadůregistrační a evidenční poplatek podle zákona o obalech
Poplatky se od daní liší konkrétním rozpočtovým určením, které směřuje k řešení vzniklých škod na životním prostředí.
Nezanedbatelným zdrojem jsou i pokuty – některé jsou příjmem krajů (střední zdroj znečištění ovzduší, porušení povinnosti za nakládání s odpady) nebo obcí (malé zdroje znečištění ovzduší, pokuty za nedovolené ukládání odpadů).
55
svr 35.Vysvětlete financování obrany a bezpečnosti v ČRRozpočet ministerstva obrany je předkládán sněmovnímu brannému výboru. Stanovisko výboru je však pouze doporučující, definitivní rozhodnutí vydává sněmovna.
A - rozpočtový rokB - skutečnost / schválený rozpočetC - příjmy kapitoly MO bez mimorozpočtových zdrojů rezervního fondu (v mil. Kč)D - výdaje kapitoly MO bez převodu nevyčerpaných prostředků do rezervního fondu (v mil. Kč)E - hrubý domácí produkt (v mld. Kč)F - podíl výdajů kapitoly MO na HDPG - výdaje státního rozpočtu ČR (v mld. Kč)H - podíl výdajů kap. MO na výdajích státního rozpočtu
Rozpočet na rok 2013 dosahuje 1,08% HDP a 3,56% podílu státního rozpočtu. Obě tyto hodnoty jsou nejnižší v historii České republiky a neodpovídají potřebám nově přijaté Bezpečnostní strategie ČR. Celkové výdaje sice přesahují 42 miliard korun, ale například výdaje na reprodukci majetku se snížily o více jak 27%. Osobní mandatorní výdaje dosáhnou 59,10%, ostatní běžné výdaje 27,46% a výdaje na programové financování 13,44%. Přitom stále platné doporučení NATO hovoří o poměru 50:30:20. A toto doporučení bylo akceptováno ve Vojenské strategii ČR z roku 2007, ale již není zahrnuto v letos přijaté Obranné strategii ČR. Již v Bílé knize o obraně se hovoří o investičním hrbu, chcete-li investičních potřebách ve výši téměř 100 miliard korun, potřebných v letech 2015 až2020, tento investiční hrb se díky návrhu rozpočtu pouze zvýší.
Návrh rozpočtu, ale i rozpočtový výhled kapitoly 307 na roky2014 a2015 ukazují na dlouhodobé snižování zdrojového rámce resortu, což má za následek snížení politicko-vojenských ambicí země, neustálé oddalování dokončení reformy armády a odkládání nutné modernizace do dalších let. Ekonomický rámec zajištění bezpečnostních zájmůHospodářská politika spoluvytváří podmínky pro zajišťování bezpečnosti a obrany ČR. Příznivé ekonomické a právní prostředí spolu s makroekonomickou stabilitou je předpokladem pro vytváření lidských, věcných a finančních zdrojů nezbytných pro zajištění bezpečnosti a obrany státu. ČR podporuje opatření vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a vytváření příznivéhoekonomického klimatu prostřednictvím:udržování a posilování mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, včetně podpory inovací,výzkumu a vývoje,prevence rizik, jako jsou zneužívání významného tržního postavení ekonomickými subjekty, kontrola strategických odvětví českého hospodářství cizí
56
mocí, průnik rizikového kapitálu s neprůhlednou či problematickou vlastnickou strukturou nebo ohrožení působení českých podniků v zahraničí,minimalizace dopadu negativních ekonomických jevů a aktivit (daňové úniky, finančnípodvody, mezinárodní arbitráže),průběžné optimalizace ochranných mechanismů v hospodářské sféře,vyhodnocování snah rizikových zahraničních subjektů o získání podílů ve vybranýchstrategických podnicích v ČR, včetně komplexního prověřování zahraničních ekonomickýchsubjektů se zájmy v ČR, u nichž existuje podezření, že svou činností mohou poškoditekonomické zájmy či dobré jméno ČR,minimalizace rizikové zahraniční investiční zainteresovanosti v ČR a včasná indikace přílivu problematického zahraničního kapitálu do ČR,předcházení a eliminace mezinárodních arbitráží proti ČR,prověřování aktivit suverénních fondů, u kterých lze předpokládat snahy o cílené ovlivňování hospodářského a politického vývoje země.Bezpečnostní strategie České republiky Česká národní banka provádí nezávislou měnovou politiku směřující k zajištění cenové stability spolu s dohledem nad finančním trhem.Zdrojovým rámcem politik vyplývajících z Bezpečnostní strategie jsou veřejné rozpočty s důsledně prováděnou fiskální konsolidací. ČR uplatňuje komplementární přístup a snaží se zamezit výdajovým duplicitám. Pro implementaci úkolů plynoucích z Bezpečnostní strategie využívá také možnosti doplnění veřejných rozpočtů z bilaterálních a multilaterálních zdrojů.Úroveň výdajů související se zajištěním vnější a vnitřní bezpečnosti musí být taková, abyzajistila požadovanou obranyschopnost státu a ochranu životů, zdraví a majetku jeho občanů. K prosazování účinné bezpečnostní a obranné politiky a její realizaci vláda vytvoří předvídatelný a adekvátní rozpočtový rámec.Zapojení do společných programů rozvoje strategických schopností v rámci NATO a EU umožňuje přístup i ke schopnostem, kterými by jinak ČR nebyla schopna disponovat. Nad rámec zapojení v mezinárodních organizacích ČR rozvíjí strategické partnerství s USA a projekty regionální a bilaterální spolupráce.ČR podporuje a dlouhodobě rozvíjí bezpečnostní a obranný výzkum a vývoj. Vytvářípodmínky pro zapojení výzkumné a vývojové základny do mezinárodní spolupráceve výzkumu, vývoji a inovacích v rámci EU a NATO, obranného a bezpečnostníhoprůmyslu do aliančních výzbrojních programů, mezinárodních vývojových a investičníchprogramů (především Evropské obranné agentury), integraci průmyslu v rámci evropsképrůmyslové základny a rozvoj jednotného evropského trhu s obrannými technologiemi.ČR rozvíjí systém hospodářských opatření pro krizové stavy, vytváří a udržuje optimální rozsah zásob nezbytných komodit a výrobních kapacit. Hodlá i nadále udržovat schopnosti, kterými je možné v případě potřeby aktivovat lidské, věcné a finanční zdroje pro řešení krizových situací.
57
svr 36.Vysvětlete financování justice v ČRFinancování justice ČR je jedna z položek státního rozpočtu. Justice jako celek je pod správou Ministerstva spravedlnosti a tudíž jako jediný příjem je ze státního rozpočtu. Každý jednotlivý resort ( Soudnictví, Vezeňská služba, Státní zastupitelství ……….) dostává finanční prostředky prostřednictvím MS , které obdrží finance ze státního rozpočtu.
Každý z resortů může realizovat jakékoliv projekty, které jsou spolu financovány ze zdrojů EU, ale i zde pokud je částečné financování ze strany státu, je prováděno pod záštitou Ministerstva spravedlnosti. Souhrnné ukazatele – Příjmy a Výdaje a průřezové ukazatele ( dotace a spolufinancované projekty )
Jednotlivé resorty pod Justicí ČR = Ministerstvo spravedlnosti- Soudy Čr- Státní zastupitelství- Vězeňská služba - Justiční stráž- Probační a mediační služba- Justiční akademiePříjmy do státního rozpočtu za justici jako celek : - Soudní poplatky- Příspěvky pojištění …..- Příjmy z pronájmů pozemků a nemovitostí - Příjmy z pronájmu majetku - Příjmy z úroků - Sankční poplatky ….- Peněžité tresty - Pokuty - Příjmy z prodeje majetku - Příjem z prodeje propadnutého majetku a věcí Výdaje již jednotlivých resortů :- Platby výplat zaměstnancům jednotlivých resortů - Odměny ostatním zaměstnancům ( přísedící atd ..)- Výdaje ostatní za zaměstnance resortů ( ZP,OSS ….)- Výdaje na správy nemovitostí ( energie atd…)- Výdaje na chod institucí ( kancelářské výdaje, provozní výdaje ….)- Výdaje za najaté služby externích spolupracovníků ( tlumočníci, odhadci, konsultace ….)- Výdaje za pronájmy majetku hmotného i nehmotného ….- Odměny advokátů ex offo- Odměny znalců a tlumočníků
58
svr 37. Rozeberte problematiku kontroly a auditu veřejných prostředků v ČR (tohle najdete na str. 83-85 knížky Soustava veř. rozpočtů, Červenka)Kdo kontrolu provádí, Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol, krajské úřady.
Role MF. Zastřešuje nejvyšší úroveň fin. řízení a kontroly (kontroluje správce kapitol. FU kontrolují dotace, daně, poplatky). MF je také centrální harmonizační jednotkou tj. že odpovídá za harmonizaci české legislativy s mezinárodními, spolupracuje s orgány EU.
Zákony. Kontrola a audit veřejných prostředků ČR je předmětem zákonů č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a 552/1991 Sb. o státní kontrole (! tomuto zákonu končí platnost 31.12.2013). Zák. č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontr. úřadu. Zák. č. 320/2001 Sb. kvalitativně zlepšil kontrolu a prosadil zásadu, že každý kdo řídí má nástroje pro získávání potřebných informací. Obsahuje ustanovení o finančním řízení a kontrole, o interním auditu, o centrální harmonizaci. Cílem fin. kontroly je především hospodaření s prostředky SR, plnění povinností, prověřování dodržování právních předpisů a zajištění informovanosti.
Třídění. Je nutné mít účinný vnitřní kontrolní systém ten se dělí na řídící kontrolu a vnitřní (interní) audit. Řídící kontrola je, že vedoucí zaměstnanci mají vytvořit systém a rozdělit funkce tj. oddělit činnost 1) příkazce 2)správce rozpočtu a 3) hlavního účetního. Interní audit je nová funkce, jde o nezávislé a objektivní hodnocení, auditor by mel být nezávislý na vedení, nerozhoduje, doporučuje, vyhodnocuje rizika.Externí audit – takovouto fci má v podstatě NKU. postavení NKU vychází z ústavy a je upraveno zákonem (viz výše). NKU je nezávislý na institucích (ani na P, ani na vládě), má samostatnou kapitolu v rozpočtu a tak je nezávislý i finančně. V maximální míře jsou eliminovány politické vlivy na jeho činnost. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu. NKÚ zejména kontroluje a posuzuje hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění) a také plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu. a n základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB. O plánování a závěrech z kontrolní činnosti NKÚ rozhodují jeho kolektivní orgány - Kolegium a senáty Úřadu. Kolegium sestává z prezidenta, viceprezidenta a z patnácti členů Úřadu; senáty tvoří členové Úřadu a jsou minimálně tříčlenné.
59
svr 38.Popište modely PPP a úlohu státního rozpočtu v těchto způsobech financování, včetně fiskálního rizika
Public Private Partnership – Partnerství veřejného a soukromého sektoruPojem PPP (Public Private Partnership) je obecně užívaný termín, který popisuje širší skupinu projektů, na nichž se společně podílí soukromý a veřejný sektor, a které směřují k uspokojování služeb tradičně zajišťovaných veřejným sektorem. PPP obecně označuje formy spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby. Během minulého desetiletí se PPP rozvinula v mnoha oblastech veřejného sektoru. Vzorem PPP je Velká Británie, kde se metoda úspěšně používá od roku 1992. Metoda se osvědčila i v dalších zemích, např. v Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku a Austrálii. Rostoucí využití PPP může být vysvětleno různými faktory, např. vzhledem k rozpočtovým omezením, jimž jsou státy vystaveny, PPP přináší potřebné financování veřejného sektoru ze soukromých zdrojů. Dalším důvodem je požadavek, aby veřejná sféra získala větší prospěch z know-how a pracovních postupů, které se uplatňují v soukromém sektoru. Rozvoj PPP je také součástí obecnější změny role státu v ekonomice z přímého provozovatele na organizátora, regulátora a vykonavatele kontroly.
PPP jsou obvykle charakterizována následujícími prvky: Relativně dlouhodobým trváním vztahu týkajícího se spolupráce mezi veřejnoprávním a soukromým partnerem na různých aspektech plánovaného projektu. Metodou financování projektu - částečně soukromým sektorem - někdy prostřednictvím složitých dohod mezi různými stranami. Významnou úlohou ekonomického provozovatele, který se účastní různých fází projektu (návrh, vyhotovení, provedení, financování). Veřejnoprávní partner se soustředí hlavně na definování cílů, které je nutné z hlediska veřejného zájmu, kvality poskytovaných služeb a cenové politiky dosáhnout, a přebírá odpovědnost za dohled nad jejich dodržením. Rozdělením rizik mezi veřejnoprávního partnera a soukromého partnera, na něhož jsou přenesena rizika obvykle nesená veřejným sektorem. PPP však nemusí nutně znamenat, že by soukromý partner nesl veškerá rizika spojená s projektem či jejich podstatnou část. Konkrétní rozdělení rizika se určuje případ od případu podle možnosti zúčastněných stran toto riziko vyhodnotit, kontrolovat jej a vyrovnat se s ním.Důležitou roli v implementaci PPP v České republice hraje PPP Centrum. Centrum vytváří metodiku pro PPP a účastní se přípravy a realizace pilotních projektů. Zřizovatelem PPP Centra je Ministerstvo financí a Fond národního majetku. Adresa webových stránek PPP Centra je www.pppcentrum.cz. Posláním PPP Centra je: úspěšně implementovat PPP projekty v ČR zavést a zajistit aplikaci nejlepší praxe při řízení a hodnocení PPP projektů zajistit výměnu informací a zkušeností získaných při realizaci jednotlivých PPP projektů minimalizovat rizika plynoucí z realizace projektů pro veřejný sektor odborně asistovat všem složkám veřejného sektoru v celém procesu přípravy PPP projektů
60
zajistit transparentnost a zavedení etických standardů do realizace PPP projektů rozvíjet svou profesní kapacitu a dlouhodobě sloužit jako centrum odborných znalostí pro oblast PPP v ČR spolupracovat s oddělením metodiky a regulace PPP na Ministerstvu financí ČR, které je zodpovědné za monitorování a regulaci vzniku dlouhodobých budoucích závazků veřejných rozpočtů z titulu PPP projektů jednat čestně, nestranně a transparentněPPP Centrum bude v souladu se svým posláním asistovat pouze veřejnému sektoru, a to jak centrálním úřadům, tak i představitelům územních samospráv. Jediný finanční příjem ve vztahu k projektům PPP bude pocházet výhradně od Ministerstva financí a zadavatelů projektů na straně veřejného sektoru. Nevýhody projektů PPP jsou nezanedbatelné. Náklady spojené s projekty PPP jsou vyšší než při klasickém způsobu financování. Projekty PPP uvolňují fiskální disciplínu, neboť vzhledem k malé transparentnosti veřejný sektor snáze podlehne pokušení více se zadlužit. Existuje velké riziko netransparentních veřejných soutěží na rozdíl od velice transparentní a konkurenční emise dluhopisů. Chybí průhledná pravidla sestavování finančních výkazů státních a místních orgánů. Stávající zveřejňování hospodaření státních a místních orgánů není rozvinuté, je nepřehledné a při použití PPP je zcela neprůhledné. Vzhledem k vysoké právní složitosti projektů PPP se pro úředníky veřejné správy otevírá velký prostor pro korupci; je zde vysoké nebezpečí, že úředníci záměrně uzavřou se soukromým sektorem smlouvy, které se mohou na první pohled jevit jako dobré, ale ve skutečnosti jsou pro veřejný sektor silně nevýhodné. Rafinované metody právníků a zkorumpovaných úředníků mohou nakonec stát daňové poplatníky příliš mnoho; je třeba uvést, že stát není nyní schopen si právně ošetřit podstatně jednodušší smlouvy. Projekty PPP jsou důkazem toho, že lidé nemají vždy racionalitu v lásce a rádi žijí v iluzích. Avšak v případě financí veřejného sektoru nelze tyto iluze připustit.Josef Jílek, Vysoká škola ekonomická v Praze
61
62
svr 39.Pojednejte o reformě státních rozpočtů po roce 2000Daňové reformy ČRDefinovat daňovou reformu je obtížné, v kontextu následující studie se za ní budepovažovat systematická změna více parametrů daní vyvolaná nově formulovanýmicíli daňové politiky. Aby změny daňové legislativy byly považovány za daňovoureformu musí být splněn alespoň jeden z následujících znakůvýznamná změna daňového mixuzamýšlená změna daňové incidencezavedení nových daní nebo rušení stávajícíchz hlediska příčin k nim vedoucíchSoudobé daňové reformy můžeme členit podle různých kriterií, pro účel tohotopřehledu jsou relevantní zejména následující hlediska:V současném globalizovaném světě řadu daňových reforem lze považovat jen zadůsledek tlaku vnějšího prostředí, zejména států v daném regiónu. I když takové prvkylze vysledovat snad ve všech daňových reformách posledních desetiletí, nelzenevidět, že řada z nich je primárně vyvolaná faktory uvnitř ekonomiky, ať už jde oryze ekonomické příčiny či příčiny sociologické nebo politické.Ačkoli za daňovou reformu lze jen stěží považovat takové změny, které se týkajípouze konstrukce jediné daně, přesto je důležité, zda se daňová reforma dotýká jenjednoho typu daní, anebo se její důsledky projeví na všech daních v daňovémsystému. Druhá varianta přichází v úvahu i tehdy, když některé z daní se změnyvyhnout, ale významnými posuny v řadě jiných se změní i její postavení.Daňový systém nelze vnímat jinak než jako nedílnou součást veřejných financí, vždyťprimární funkcí daní je funkce fiskální, tedy schopnost naplnit veřejné rozpočty do témíry, že budou moci být v požadovaném rozsahu uskutečněny veřejné výdaje.Přesto se setkáváme s daňovými reformami, které jen nepatrně ovlivňují výdajovoustranu veřejných rozpočtů, pak zpravidla dochází zejména ke změně daňového mixupři zachování daňové kvóty. Naopak daňová reforma může být pouze vyvolanýmjevem reformy veřejných financí. V posledních desetiletích je tomu tak zejména2tehdy, je-li hlavním cílem stabilizace veřejných financí, resp. snižovaní deficitůveřejných rozpočtů a veřejného dluhu.Historie daňových reforem v České republiceAčkoli ke změnám daňové legislativy došlo od roku 1993 ve stovkách případů, zadaňové reformy lze alespoň do určité míry považovat pouze následující etapyvývoje:1991 – 1993 zavedení standardního daňového systému tržní ekonomiky2003 – 2004 implementace legislativy Evropské unie2005 – 2006 změna daňové incidence – zvýšení progresivity daňovéhosystému2008 rychlá fáze přizpůsobení daňového systému v rámci konsolidaceveřejných rozpočtů2009 -2010 a dále modernizace daňového systému (nové zákony o přímýchdaních)1993 – zavedení standardního daňového systémuNení pochyb o tom, že se jednalo o zcela zásadní daňovou reformu, pokud ovšem je
63
možno za daňovou reformu považovat pohyb ze stavu nula, kdy daňový systémneexistuje do stavu, kdy je konstituován. Je užitečné si připomenout, jak bylydefinovány cíle reformy, a to tím spíše, že v současné době některé z nich už zcelavymizely:Zásadním krokem, který předvídal pozdější vstup České republiky do Evropské unie arovněž reagoval na daňové podmínky v oblasti nepřímých daní v celé západníEvropě, bylo zavedení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.Posun k daňovému prostředí obvyklému v evropských zemích bylo rovněž oddělenísociálního pojistného od daní z příjmů. Je třeba zaznamenat, že v padesátýchletech minulého století bylo sociální pojistné zaměstnanců integrováno do daně zemzdy. Jedna z hlavních variant právě připravované reformy, která má vstoupitv platnost od roku 2010, je naopak zrušení sociálního zabezpečení a jeho integracedo daně z příjmů fyzických osob.Cílem reagujícím na patologický jev soustavy veřejných příjmů socialistickéhoČeskoslovenska bylo sjednocení zdanění všech forem podnikatelských subjektů nastraně jedné a jednotlivců na straně druhé.Nejen reakcí na vysoké odvodové zatížení zisku podniků ale i na potřebutransformující se ekonomiky přilákat zahraniční kapitál byl cíl snížit význam zdaněnídůchodů právnických osob, tj. efektivní daňovou sazbu. Tento cíl byl realizovánzejména snížením nominální sazby daně, avšak při současném rozšíření základudaně.3Ačkoli cílem bylo rovněž posílení postavení osobní důchodové daně a vertikálnídaňové spravedlnosti, daň z příjmů fyzických osob byla nastavena tak, že její podílv daňovém mixu byl pod průměrem nejen v Evropě ale i v OECD. Progresivitanominální sazby daně z příjmů fyzických osob byla relativně vysoká oproti výchozímustavu, od té doby se z hlediska nominální sazby až do roku 2005 stále snižovala.Mezi evergreeny v oblasti cílů daňových reforem pak patří omezení prostoru provyhýbání se zdanění a daňové úniky stejně jako zefektivnění daňové správy.Stanovené cíle bylo naplněny s výjimkou posledních dvou, avšak výsledkem byldaňový systém, který měl opravdu velmi daleko do právní perfektnosti. Daňovézákony byly opakovaně novelizovány již v roce 1993, a to v řadě případů se zpětnouúčinností.2004 Implementace daňového práva Evropské uniePříkladem daňové reformy vyvolané vnějším prostředím je ta, která byla vyvolanávstupem České republiky do Evropské unie a nutností implementace komunitárníhopráva. Výsledkem byl především nový zákon o dani z přidané hodnoty a nový zákono spotřebních daních. Skok způsobený díky implementaci komunutárního práva bylvšak zmírněn díky vyjednaným výjimkám, jejich platnost doznívala řadu let. Uvedenézměny byly využity i pro zvýšení výnosu nepřímých daní, a to nejen díky zvýšení sazebspotřebních daní, ale i podstatným zúžením položek podléhajícím snížené sazbě
64
daně z přidané hodnoty. Vyčištění položek pro sníženou sazbu šlo daleko nadpožadavky směrnic Evropské unie. Současně byl nastartován implementacedaňových principů v oblasti přesunu kapitálu mezi státy Evropské unie, týkající sepředevším daně z příjmů právnických osob.2005 – 2006 ZVÝŠENÍ PROGRESIVITY DAŇOVÉHO SYSTÉMUJe sporné, zda změny ve zdanění v letech 2005 a 2006 je možno považovat zadaňovou reformu, neboť se týkaly skoro především daně z příjmů fyzických osob. Šloo dvojfázový přechod od sociálních standardních odpočtů ke slevám na dani zpříjmů fyzických osob, zavedení daňového bonusu, změna úrovní nominální sazbydaně z příjmů fyzických osob. Nerealizovaným zůstal v těchto letech záměr zavedenívšeobecného maximálního vyměřovacího základu pojistného sociálního pojištění.2008 RYCHLÁ FÁZE V RÁMCI KONSOLIDACE VEŘEJNÝCHROZPOČTŮPo zásadní změně vládní koalice v roce 2007 byl nastartován proces konsolidaceveřejných financí, který v prvé, rychlé, fázi se projevil především v reformě daňové,ačkoli by bylo zřejmě potřebnější začít od výdajové reformy, ale ochota významněomezit transfery obyvatelstvu, a to včetně nejen mírně parametrické důchodovéreformy zatím nenastala.V oblasti daňového systému se tato reforma projevila především:4snížení nominální sazby daně z příjmů právnických osob bylo téměřkompenzováno rozšířením základu daně (nejspornější je podstatné zpřísněnípravidel podkapitalizace, která se příliš nepovedla pro jejich složitost anejednoznačnost,zavedení principu zdanění „superhrubé“ mzdy, které je z právního hlediskasporné, protože sociální pojistné hrazené zaměstnavatelem lze jen velmi těžkoz právního hlediska považovat za příjem zaměstnance, a to i nepeněžní,rozšíření účasti zaměstnanců na veřejném zdravotní pojištění se stalokontraproduktivním krokem za předpokladu, že dlouhodobým cílem i nadálezůstává integrace daně z příjmů fyzických osob a pojistného sociálního pojištění,zavedení všeobecného maximálního vyměřovacího základu na tak vysokéúrovni, že se týká spíše podniků ve vlastnictví fyzických osob než zaměstnanců.2009 -2010 A DÁLE MODERNIZACE DAŇOVÉHO SYSTÉMUTato fáze daňové reformy je dosud neujasněná. Na proklamovaných cílem je alezajímavé, že v řadě případů její cíle jsou proti cílům daňové reformy z roku 1993.Základní cíle lze shrnout takto:zjednodušení a zefektivnění daňové správy je pravděpodobně trvalým cílemreforem, vždyť v této oblasti je stále, co vylepšovat. Nově jde rovněž oelektronizaci daňové správy.nová koncepce přímých danísloučení daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení bybylo do značné míry návratem před rok 1993.Klíčová slova:daňový systém, daňová reforma, daňová politika
65
svr 40.Objasněte problematiku managementu v oblasti veřejných rozpočtů
Obecně jde o řízení určité organizace, spočívá ve stanovení cílů a vedení lidí – tedy volba správných cílů a organizování subjektů a jejich zaměstnanců
Vysoce efektivní management je žádoucí právě v oblasti veřejné správy, protože výstupy nelze hodnotit pomocí zisku jako v podnikové sféře.
Synonymem pro slovo management bývá slovo řízení. V čem tedy spočívá v oblasti veřejných rozpočtů? jde mj. o finanční plán jako nástroj řízení
Plánování považujeme za jednu z disciplín managementu. V oblasti veřejných rozpočtů znamená přípravu rozpočtů s cílem soustředit dostatečný objem příjmů k financování plánovaných výdajů za účelem dosažení dlouhodobě vyrovnaného rozpočtu.
Plánování zahrnuje výběr cílů organizační jednotky (zajištění rozvoje daného území, financování veřejných statků v určitém objemu), stanovení prostředků a postupů k dosažení cílů.
Plánování dále zahrnuje časový horizont: dlouhodobý (strategické záměry, např. Maastrichtská kritéria) střednědobý (střednědobé výhledy) krátkodobý ( roční rozpočty, vývoj P a V v průběhu roku)
Dlouhodobé plánování by mělo zahrnovat SWOT analýzu podávající obraz o situaci v dané rozpočtové kapitole, kraji nebo obci.SWOT analýza – silné a slabé stránky – vnitřní faktory - příležitosti a ohrožení – vnější faktoryPo uvědomění si příležitostí by měl být management zaměřen na: stanovení cílů kvalifikace zdrojů alternativy a jejich hodnocení z hlediska priorit číselné vyjádření plánů a disponibilních zdrojů v rozpočtu.
Podstatnou část managementu by mělo tvořit finanční řízení s oddělenou kontrolní a řídící pravomocí - s nutností respektovat zásady transparentnosti, účelnosti a hospodárnosti.Nedílnou součástí je kontrola.
Úrovně:Nejvyšší TOP management - Ministerstvo financí, dále pak vláda jako schvalovatel návrhu státního rozpočtu, a Poslanecké sněmovna Parlamentu ČR jako schvalující orgán.Střední (middle) úroveň zahrnuje správce kapitol, kteří řídí rozpočtový proces v rámci své rozpočtové kapitoly.Základní (basic) úroveň tvoří představitelé ÚSC, především hejtmané krajů a starostové obcí, finanční výbory, rady a zastupitelstva, vedoucí finančních odborů.
66
Závěrem shrnutí: management v oblasti veřejných rozpočtů představuje proces plánování cílů, organizování prací při přípravě rozpočtů a kontrolu plnění ve fázi realizace rozpočtů. Z hlediska subjektů představuje skupinu řídících pracovníků podílejících se na rozpočtovém procesu.
