Date post: | 04-Jan-2016 |
Category: |
Documents |
Upload: | kyla-stanley |
View: | 19 times |
Download: | 3 times |
1
VŠFS ZS 2005-06
přednáškaIntegrace ČR do EU prostřednictvím pohybu PS1. 12. 2005
2
Cíl
Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU
nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR
3
Prameny Dubská, D.: Práce v zahraničí z pohledu
platební bilance České republiky. ČSÚ Praha 2004.
Cihelková, E. a kol.: Světová ekonomika. VŠE Praha 1996. ISBN 80-7079-966-8.
EUROSTAT (webové stránky). Think-Tanks analýza z r. 2000.
4
OSNOVA
1. Vymezení základních pojmů2. Vývoj po 2. sv. válce3. EU – 90. léta4. Migrace PS a ČR
5
ad 1 – Vymezení základních pojmů Mezinárodní migrace obyvatelstva –
širší pojem dobrovolnost ekonomické motivy pohyb obyvatelstva přes hranice státu dlouhodobý či trvalý pobyt.
6
ad 1 – 1. pokračování Mezinárodní pohyb PS – faktor
internacionalizace v celosvětovém měřítku.
Mimoekonomické příčiny (přesuny jsou náhlé, živelné, často masové, ale i nedobrovolné). Přesuny se týkají nejen PS, ale i jejich rodin.
7
ad 1 – 2. pokračování Ekonomické příčiny: rozdílná
ekonomická úroveň, a tedy i rozdílná cena PS, nevyrovnanost P a N PS v jednotlivých zemích.
Potřeba jak kvalifikovaných (IT, Hi-Tech), tak i nekvalifikovaných PS.brain-drain – nejen ve VTE, ale i v emerging markets a v TE.
8
ad 2 – Vývoj po 2. sv. válce Vývozci PS (historicky): VB,
Holandsko, Německo, Itálie, Japonsko, Řecko, Turecko, Španělsko, Portugalsko, Mexiko, země Afriky a Asie.
Dovozci (historicky): USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Argentina, Brazílie aj.
9
ad 2 – 1. pokračování Tento druh migrace – 19. st. – z vyspělé
části světa do nových oblastí. Trvalý charakter (i rodiny).
Migrace po 2. sv. válce migrace z méně vyspělé E do vyspělých
zemí E (neplatí absolutně); podíl zahraničních pracovníků (ZP) v
bývalých CPE nízký, migrace z CPE – politické motivy.
10
ad 2 – 2. pokračování S rozpadem CPE – migrace z V na Z
(v další části). V r. 1991 ve světě odhadem 20 mil.
běženců, asylantů a migrantů, v polovině 90. let odhad 100 mil.
11
ad 2 – 3. pokračování Exportéři po 2. sv. válce (vedle již
uvedených): Kolumbie, Tunisko, Malajsie, Sýrie, Srí Lanka (především RE).
Importéři po 2. sv. válce (mimo již uvedených): Holandsko, Kuvajt, Venezuela, Itálie, Finsko, Singapur, Izrael, Jižní Afrika aj.
12
ad 2 – 4. pokračování Pohyb VF (jak K, tak i PS). Pohyb PS – velmi riskantní
(ekonomické a sociální problémy). Mnoho bariér mezinárodní mobilitě
PS oproti pohybu K často vyšší. Bariéry jak u vyvážejících, tak i
dovážejících (hostitelských) zemí.
13
ad 2 – 5. pokračování Překážky na straně vyvážejících zemí:
změna životního stylu, omezení rodinných svazků, právní aspekty, politické, jazykové aj.
Překážky na straně dovážejících zemí – první skupina: přístup na trh práce v dovážejících zemích –
právní aspekty (vízum, povolení pobytu, pracovní povolení). Odlišnosti.
14
ad 2 – 6. pokračování licenční požadavky či podmínky; další: požadavek na národnost či zemi,
ověření jazykových znalostí, uznávání diplomů apod.)
druhá skupina: omezování možnosti zahraničních pracovníků
poskytovat služby za stejných podmínek s domácími subjekty (omezení občanských práv a regulace životních podmínek).
15
ad 2 – 7. pokračování Důsledky mezinárodního pobytu PS –
projev jak ve vyvážející, tak i v dovážející zemi: růst světového produktu – produktivita
práce migrantů zpravidla vyšší v hostitelské než domácí zemi;
snížení produkce v zemi vývozce převýšeno růstem produkce v hostitelské zemi;
16
ad 2 – 8. pokračování migrace ovlivňuje i důchody (v zemi
vývozce růst mezd, v zemi dovozce pokles – neplatí absolutně);
snižování nezaměstnanosti v zemi vývozce, růst deviz, zvyšuje se kvalifikační úroveň apod.;
odliv kvalifikovaných PS – zpomalení technické, kulturní a vzdělanostní úrovně v zemi vývozce;
17
ad 2 – 9. pokračování země dovozce spoří náklady na
vzdělání, které nese vyvážející země; země hostitelská – migranti platí do SR
více, než z něj dostávají; ZP pracují zpravidla za nižší mzdu a v
těch oblastech ekonomiky, které nejsou předmětem zájmu domácích PS.
18
ad 3 – Situace v EU v 90. letech
EU a migrace ze zemí SVE Od pádu Berlínské zdi nárůst
migrace z KZ EU; příliv příliš malý na to, aby obavy; roční čistá migrace z CEEC-10 do EU
vrchol v r. 1990 – více než 300 tisíc lidí, ale následoval pokles přílivu;
19
ad 3 – 1. pokračování počet rezidentů z CEEC-10 v EU-15
odhadován na 850 tisíc (1998); podle EUROSTAT v r. 1998 asi 250 tisíc PS
z CEEC-10 zaměstnáno v EU; údaje mohou být podhodnoceny (dočasně
zaměstnaní) – přesto EUROSTAT odhaduje, že počet nepřesahuje 300 tisíc;
20
ad 3 – 2. pokračování mohou být postiženy pouze 2 země –
Rakousko a Německo; Charakteristika migrace z CEEC v E v 90.
letech formální vzdělání vyšší než u ostatních
migrantů či domácích PS; migranti z CEEC-10 stejná odvětví jako ostatní
cizinci – „modré“ límečky v průmyslu a ve službách místa s nízkou kvalifikací;
21
ad 3 – 3. pokračování totéž se týkalo i etnických Němců, kteří
migrovali do N počátkem 90. let; schopnost PS z CEEC-10 prosadit se na
trhu práce – slabá, i když vzdělání vysoké; ve střednědobém a dlouhodobém
horizontu může vyšší formální úroveň vzdělání migrantů z CEEC-10 ovlivnit trhy práce některých kategorií.
22
ad 3 – 4. pokračování S ohledem na rozdíl ve mzdách a
příjmech/osobu migrace z CEEC-10 v 90. letech velmi nízká;
V r. 1998 727 228 migrantů z CEEC-10 do EU (bez Rakouska, Francie, Řecka, Itálie, Irska a Portugalska);
kumulovaná migrace z CEEC 1990-1997 642 tisíc osob;
23
ad 3 – 5. pokračování Nepřesnost statistik – 850 tisíc rezidentů v
r. 1998 z CEEC v EU; PS CEEC-6 (bez Slovinska a zemí Pobaltí)
v r. 1995 v EU (bez Irska) 250 tisíc; roste však dočasná migrace – v
samotném Německu převedeno na roční základ 250 tisíc PS (ze statistik);
24
ad 3 – 6. pokračování statistiky nepřesné – podle odhadů
však nepřesahuje 300 tisíc; Rakousko a Německo – nejvíce
ovlivněné migrací z CEEC 73 % populace v pracovním věku a 80
% pracovníků, kteří migrovali z CEEC do EU zůstali v Rakousku a Německu (1998);
25
ad 3 – 7. pokračování podíl osob z CEEC na celkové
zaměstnanosti činil v r. 1995 1,1 % v Rakousku, 0,5 % v Německu, 0,2 % ve Švédsku a Řecku. V ostatních zemích v polovině 90. let minimální;
jiné bylo u kandidátských zemí, které hraničily s EU: podíl pracovníků pracujících v EU na populaci v pracovním věku činil v r. 1998 více než 0,6 % v Maďarsku, 0,4 % v bývalé ČSFR a Polsku a 0,3 % v Bulharsku a Rumunsku;
26
ad 3 – 8. pokračování téměř polovina zahraničních
pracovníků z CEEC-6 (bez Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska) v r. 1998 pocházela z Polska, 17 % z Rumunska, 16 % z Maďarska, 11 % z ČR a SR a 9 % z Bulharska;
27
ad 3 – 9. pokračování vysoký podíl rezidentů z CEEC-10 v
Rakousku a Německu – geografická blízkost hraje velikou úlohu;
oproti migraci J - S migrace V-Z je charakterizována relativně vysokým rozdílem v důchodech/osobu a krátkou geografickou vzdáleností;
28
ad 3 – 10. pokračování nejvíce mohou být zasaženy
východní regiony Rakouska a Německa, hraničící s CEEC;
Německo – specifické rysy: migranti se nevyskytují v nových zemích SRN (hraničící s Polskem), nýbrž ve starých (Bavorsko – regiony hraničící s ČR) a v průmyslových centrech;
29
ad 3 – 11. pokračování přesto podíl PS z CEEC činil v r. 1998
1,0 – 2,5 % v těchto postižených regionech. Odlišnosti migrantů z CEEC od ostatních migrantů:
migranti (PS) z CEEC byly v r. 1998 v průměru mladší, než ostatní zahraniční PS v EU;
30
ad 3 – 12. pokračování téměř 70 % pracovníků z CEEC bylo ve
věku 25 - 44 let, zatímco v EU z celkového počtu PS pouze 55 % patří do této věkové skupiny;
zaměstnanost migrantů z CEEC byla v r. 1998 pod průměrem EU;
podíl PS (práceschopných) z CEEC na populaci v produktivním věku a podíl zaměstnanců z CEEC na populaci v produktivním věku činil 63 % resp. 53 % v r. 1998;
31
ad 3 – 13. pokračování stejné údaje za EU 68 % a 61 %; míra nezaměstnanosti migrantů z CEEC
16,5 % - průměr EU 10,3 % (1998); migranti z CEEC zaměstnanost
nadprůměrná v domácnostech, turistice, stavebnictví a průmyslu, zatímco jejich podíl ve veřejné správě, zemědělství, v oblasti financí a vzdělávání pod průměrem;
32
ad 3 – 14. pokračování zatímco jejich vzdělání vyšší,
uplatňují se ve stejných odvětvích, jako ostatní cizinci – tj. ve službách náročných na práci, především nekvalifikovanou a ve stavebnictví a průmyslu;
migranti nebyly schopni využít náklady na vzdělání (human capital) na trzích práce v EU!
33
ad 4 – Migrace PS a ČR –
Odchody občanů ČR za prací do zahraničí (EU)
1. Vymezení základních pojmů2. Náhrady a mzdy a jejich dynamika3. Objemy náhrad a mezd podle zemí4. Počty rezidentů v zahraničí
34
ad 4.1 – Vymezení základních pojmů Pohled na Schéma 1 - Bilance výnosů. Pohled na Tabulku 1 – struktura bilance
výnosů – zde pohled na Výnosy (Příjmy z práce v zahraničí) a Náklady (Náklady na práci cizinců v ČR).
ČR: výdaje na práci zahraničních pracovníků jsou vyšší než příjmy z práce v cizině.
35
ad 4.1 – 1. pokračováníPoužité pojmy: Rezident: subjekt který sídlí a působí v ČR
alespoň 1 rok. Rezident: i subjekt, který působí mimo ČR
(zastupitelské a jiné orgány ČR). Rezident: subjekt, který vlastní budovy a
pozemky na území ČR (za rezidenta je považován při transakcích s těmito pozemky a budovami).
36
ad 4.1 – 2. pokračování Studenti– rezidenti vždy bez ohledu
na délku studia studia v zahraničí. Rezidenti: občané ČR s trvalým
bydlištěm v ČR a na krátké období (méně než rok) vycestují do zahraničí za prací a i za jiným účelem.
37
ad 4.1 – 3. pokračování Náhrady zaměstnancům (bilance
výnosů) se týkají rezidentů ČR pracujících v cizí zemi – jsou úhrnem jejich mezd a sociálních příspěvků zaměstnavatelů. Současně sem patří i náklady vynaložené na práci zahraničních pracovníků v ČR. Výsledek: saldo náhrad.
38
ad 4.1 – 4. pokračování Oficiální rezidenti v zahraničí
podléhají tamějším odvodům daní a dalších příspěvků. Příklad: druhy odvodů z mezd v Německu: daň z příjmu (od 1800 EUR měsíčně) + příplatky solidarity (pro nové země Německa – od 2500 EUR) + církevní daň (diferencovaná teritoriálně, platí se od 1800 EUR) +
39
ad 4.1 – 5. pokračování
důchodové pojištění (9,55 % hrubé mzdy) + sociální pojištění (3,25 % hrubé mzdy) + zdravotní pojištění (7 % hrubé mzdy) a také pojištění pro případ pečovatelské služby (0,85 % hrubé mzdy – odvádějí všichni občané).
40
ad 4.1 – 6. pokračování
Z pohledu práce v zahraničí jsou rezidenti osoby s trvalým bydlištěm v ČR, které vyjíždějí na období zpravidla kratší než 1 rok s cílem získat výdělek.
41
ad 4.2 – Celkové objemy náhrad a mezd a jejich dynamika
V ČR jsou celkové náklady na práci nerezidentů výrazně vyšší než příjmy z práce rezidentů v zahraničí – a to i přesto, že v r. 2003 stouply tyto příjmy proti r. 2002 asi o 1/3 (vyšší počet občanů ČR v cizině a slábnoucí kurs CZK/EUR).
42
ad 4.2 – 1. pokračování Bilance výnosů BÚPB: náhrady
zaměstnancům u rezidentů (občanů ČR pracujících v cizině) r. 2003 13,9 mld. Kč (téměř o 1/3 vyšší než v r. 2002).
Ale objem náhrad nerezidentům (cizincům zaměstnaných v ČR) byl více než 2x vyšší (30,3 mld. Kč).
43
ad 4.2 – 2. pokračování Saldo náhrad v r. 2003 bylo deficitní o
16,4 mld. Kč, i když stouply příjmy Čechů v zahraniční meziročně o 30 %.
Vliv: růst počtu osob ČR pracujících v zahraniční a kursové vlivy. V roce 1999 průměrný kurs 36,88CZK/EUR, v r. 2002 30,81 CZK/EUR (koruna posilovala). V r. 2003 průměrný kurs téměř 37 CZK/EUR.
44
ad 4.3 – Objemy náhrad a mezd podle zemí
Zájem občanů ČR se soustřeďuje nejvíce na Německo, Rakousko, VB a Itálii.
Nejvíce peněz si v r. 2003 čeští občané vydělali v Německu – každé čtvrtletí r. 2003 1,2 mld. Kč, za celý rok 4,9 mld. Kč (r. 2002 3,2 mld. Kč).
45
ad 4.3 – 1. pokračování Rakousko – příjmy ve formě náhrad
zaměstnancům r. 2003 téměř 2 mld. Kč (r. 2002 mírně převýšily 1,1 mld. Kč).
VB r. 2003 1,5 mld. Kč (r. 2002 0,4 mld. Kč).
Itálie r. 2003 0,5 mld. Kč.
46
ad 4.3 – 2. pokračování Pozor: v případě uvedených 4 zemí
objemy peněz získaných českými pracovníky jsou podstatně vyšší než objemy peněz, které získali občané těchto zemí pracující v ČR. Občané těchto 4 zemí působí v ČR převážně jako podnikatelé či samostatní zaměstnanci cizích firem placení ze zahraničí.
47
ad 4.3 – 3. pokračování Příjmy z práce rezidentů zaměstnaných v
EU v r. 2003 více než 8,9 mld. Kč (r.2002 4,3 mld. Kč).
Výrazně se zvýšil objem peněz vydělaných rezidenty v zemích SVE. V porovnání se zeměmi EU činil asi 10 %: r. 2001 SVE 247 mil. Kč. r. 2002 jen 221 mil. Kč, r. 2003 910 mil. Kč.
48
ad 4.3 – 4. pokračování Se zeměmi SVE má ČR ale zápornou
bilanci – proti zhruba 0,9 mld. Kč příjmů bylo v r. 2003 vynaloženo 16,4 mld. jako náklady na práci občanů těchto zemí v ČR.
49
ad 4.4 – Počty rezidentů v zahraničí
V r. 2003 vyjelo oproti r. 2002 za prací o ¼ více občanů ČR.
Podle Výběrového šetření pracovních sil pracovalo v zahraničí v r. 2003 celkem 22 900 občanů ČR (r. 2002 18500). Z toho legálně 14900(12000). V období 1998 – 2000 jejich počet ročně kolísal mezi 16 až 18 tisíci osob. V r. 2001 pracovalo v průměru v zahraničí 15800 občanů ČR.
50
ad 4.4 – 1. pokračování Legálně – zachyceni ve statistikách
sociálního zabezpečení dané země. Nelegální – odhad.
Z uvedených celkových počtů v r. 2003 Německo 6800 občanů ČR, VB 3600 osob. Rakousko 3300, USA 2000 a 1400 Itálie. Akcelerace přílivu do VB.
51
ad 4.4 – 2. pokračování Ve srovnání s občany některých zemí
SVE (především Polska) počet nízký – absolutně i v přepočtu na 1 obyvatele. Polsko asi 4x více občanů, v zahraničí pracuje každý rok asi půl milionů Poláků (305 tis. legálně). Náhrady polským občanům v zahraničí v r. 2003 přes 2 mld. EUR (66,3 miliard Kč). ČR – 13,9 mld. Kč.
52
ad 4.4 – 3. pokračování Podle metodiky odhadů (statistika
národních účtů) pracuje v zahraničí zhruba 35 % rezidentů nelegálně.
„Černá“ mzda 60 % hrubé mzdy Němců, legální 90 %.
53
ad 4.4 – 4. pokračování Téměř každý třetí z občanů ČR
pracujících v zahraničí působil v r. 2003 v Německu (29,9 %). Ve VB 15,3 %, v Rakousku 14,4 %.
Dlouhodobě počet zaměstnaných v Německu klesá, v Rakousku stagnuje, velmi rychle ale roste počet osob do vzdálenějších zemí (VB).
54
ad 4.4 – 5. pokračování V období 1993 – 2003 nejvyšší počet
v r. 1993, od té doby počet rezidentů pracujících v cizině až do r. 1998 mírně klesal. V r. 2003 dosáhl úrovně r. 1994.
V období 1996 – 1997 se snižovaly příjmy z práce v zahraničí – rychleji, než klesal počet občanů ČR vyjíždějících v této době za prací.
55
ad 4.4 – 6. pokračování Počty rezidentů v cizině a příjmy z
jejich práce spolu zhruba korelují teprve od r. 1998.
Budoucí volný pohyb PS v E-25 zvětší migraci.
56
ad 4.4 – 7. pokračování Obavy z masivního přílivu českých
pracovníků do E-15 se zřejmě nenaplní. Rizika leží jinde: v Rakousku není výraznější příliv PS z ČR, ale zájem rakouských občanů o levnější nákupy a služby v ČR či v Maďarsku – podle odhadu Rakouské zaměstnanecké komory způsobí v příhraničí ztrátu 15 tis. pracovních míst.