+ All Categories
Home > Documents > VVS Info 2009

VVS Info 2009

Date post: 09-Mar-2016
Category:
Upload: vvs
View: 239 times
Download: 2 times
Share this document with a friend
Description:
Informační magazín společnosti VVS Verměřovice s.r.o.
35
INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1/09 INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1/09 Z OBSAHU: Efektivní využití objemných krmiv Ekonomika chovu dojnic Zkušenosti z našich farem Výrobní a produktová inovace s VVS
Transcript
Page 1: VVS Info 2009

INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1/09INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1/09

Z OBSAHU:

Efektivní využití objemných krmiv �

Ekonomika chovu dojnic �

Zkušenosti z našich farem �

Výrobní a produktová inovace s VVS �

Page 2: VVS Info 2009

krátké zprávy 2 | 3�

SKI Kritérium 2009Oproti předchozím ročníkům jsme uspořádali SKI Krité-

rium dříve a odměnou byla nejen hojnost čerstvého sněhu, ale i krásné počasí a spokojenost našich zákazníků a obchodních partnerů. Po celodenním lyžování byly večer v místní Restau-raci u Václava vyhlášeny výsledky a vítězům předány věcné ceny.

První místo v obřím slalomu mužů tradičně obsadil Ondřej Kudrnáč ze ZEOS Lomnice, a. s., druhý skončil Milan Vaníček ze Zemědělské, a. s., Bystřec, a třetí nejlepší čas zajel Leszek Wawrzyczek z České Pojišťovny, a. s.

Pro první místo v obřím slalomu žen si z belgického Nukame-lu přiletěla Helena Damašková, druhé místo obsadila Milena Mikulová (viz foto) opět z podniku ZEOS Lomnice a třetí místo Gabriela Pourová ze soukromé farmy FARMA POUR.

V běhu na lyžích zaslouží uznání Lucie Seifertová ze ZD Du-benec, a. s., která jediná stačila ostrému tempu běhu mužů. Nejrychleji kilometry zdolal Martin Bezstarosti z KLAS Nekoř, a. s., následován Ladislavem Dufkem ze ZD Miletín a jako třetí se umístil Libor Kacbunda z fi rmy Lohmann.

Podpora sportuNejlepším přirovnáním ke slovu podnikání je podle mne

slovo sport. V obou případech jde o to co nejlépe uspět mezi soupeři. Jak v prvním, tak i ve druhém případě se tak musí dít čestnými prostředky v rámci boje fair play. Jestli-že totiž ve sportu vyhráváte o setiny sekundy, centimetry či branky a stane se tak po tvrdé přípravě plné odříkání a čestném boji, dostaví se stejný pocit vítězství, jako když dokážete přesvědčit o svých kvalitách na farmách.

Ve VVS jsme se rozhodli přispět k růstu malých lyžařských talentů v TJ Čenkovice.

Tamní oddíl sjezdového lyžování čítá devět mladých nadějí. Děti závodí v kategoriích: přípravka – ročníky 2002–2000; předžáci (1999–1998); mladší žáci (1997–1996) a starší žáci (1995–1994). Všichni závodníci se zúčastňují přeborů Pardubického kraje s názvem Pohár Orlických hor, kde pravidelně obsazují stupně vítězů. Kdo ví, jestli mezi nimi neroste další Olga Charvátová, Šárka Záhrobská, Bohumír Zeman či Ondřej Bank?

Jičínský basketbal v letošním roce slaví již 65 let od založení oddílu, nyní s přispěním VVS a významného zemědělského podniku, Agro Bystřice, a. s.

V současnosti má oddíl BSK TJ Jičín 205 členů, z toho pak 146 ve věku do 19 let a v průběhu jedné sezony odehraje více než 300 utkání. Přestože kádr družstva žen je poměrně mla-dý, podává výborné výkony a tým se pohybuje po několikátou sezonu na medailových příčkách Východočeské ligy, která co do počtu startujících patří mezi nejpočetnější v republice. Je tedy logické, že i VVS spolu se svým významným obchodním partnerem, AGRO Bystřice, a. s. podporuje tento klub a tým, který je ve formě.

15. výroční konference VVS Verměřovice

V pořadí již 15. výroční konference VVS se konala v úterý 11. listopadu 2008. Zajímavá témata k funkčním potravinám či molekulární genetice jistě přispěla k rozšíření informací

našich zákazníků a obchodních partnerů. Na závěr předal spolumajitel VVS Jiří Stejskal fi nanční dar Dětskému domo-vu v Čermné.

Setkání chovatelů holštýnského skotu

U příležitosti setkání chovatelů holštýnského skotu v Seči v prosinci loňského roku převzali nejlepší ocenění z katego-rie největších farem hlavní zootechnici našich významných zákazníků: Agras Bohdalov, a. s., Zeras a. s., Radostín nad Oslavou a ZS Ostřetín, a. s.

Vážení chovatelé,

jedno italské přísloví říká, že mezi „říci“ a „udě-lat“ leží moře. Za-tímco na fi nanční krizi reagovaly odpovědné evrop-ské a poté i vládní instituce se zpož-děním, producenti mléka se od loň-ského podzimu nyní dostali do nejhorší ekono-mické situace a na efektivní reak-ci stále přes různá prohlášení čeká. Výdaje za potra-viny meziročně

nezaznamenávají pokles, naopak ale výrazně vzrostly marže obchodních řetězců na úkor producentů mléka. Ani nejlepší chovatelé dnes nemohou rentabilně vyrábět bez odpovídají-cí úhrady své produkce a přispění státu, respektive Komise. Dnes již každý chovatel opakovaně prošel každou položku svých nákladů a adekvátně snížil jednotlivé nákladové kate-gorie. V položce nakupovaných krmiv naši výživáři přepočí-tali a přepočítávají krmné dávky. Tématu největší nákladové položky, objemným krmivům, je záměrně věnováno toto číslo našeho magazínu.

Pravidelné vydání VVS Infa přináší dále zkušenosti

řady našich zákazníků. Dočtete se o produktivitě laktujících krav a dozvíte se další zprávy z akcí, kterých jsme se spo-lečně účastnili. Kromě stávající široké řady našich produktů nabízíme další nové produkty právě ke zlepšení ekonomiky výroby mléka. Jako jediná česká fi rma dodáváme po loňské rekonstrukci výrobního zařízení minerální krmiva ve formě „mikrogranulí“, která jsou zvířaty lépe přijímána.

Pokud pominu různé jiné, nepublikovatelné defi ni-ce optimisty, líbí se mi ta, která ho defi nuje jako člověka, kte-rý vidí v problémech příležitost. Věřím tedy, že naše produkty a služby mohou spolu s odborností našich zookonzulentů přispět ke zmírnění problémů každého chovatele a najít pří-ležitost, jak v těchto podmínkách zlepšit některé parametry daného chovu.

S úctouJiří Burdych

na

fa

rmě

ve

fo

rmě

na

farm

ě ve

form

ě

Chovatelský balíčekChovatelský balíčekAktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlněVVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě:

Zašlete svoje kontakty včetně e-mailové adresy na [email protected].

aktuality v chovu skotu �

ekonomické informace �

regulace trhu s mlékem �

výživa a welfare �

objemná krmiva �

veterina v praxi �

Page 3: VVS Info 2009

výživa skotu 4 | 5�n

a fa

rme

vo fo

rme

na

fa

rme

vo

fo

rme

V bachoru chráněné tuky jsou takové tuky, které jsou zpracovány tak, aby se daly snadno přimíchat do krmiva dojnic. Jelikož suché tuky mají přirozeně vysoké body tání, jsou většinou vzhledem k tep-lotě bachoru nerozpustné.

Přidání tuku do krmné dávky vysoce užitkových dojnic je u nejužitkovějších stád již běžnou praxí. Energetické požadav-ky takových dojnic převyšují jejich příjem energie po 80–100 dní od otelení. Velké ztráty na hmotnosti mohou vést ke vzniku ketózy, ztučnění jater, snížené schopnosti zabřeznout a v nepo-slední řadě ke snížení mléčné užitkovosti. V bachoru chráněné tukové doplňky mohou být zdrojem potřebné koncentrované energie, aniž by byl ovlivněn poměr vlákniny v krmné dávce.

Komerční využitíKomerčně dostupné přípravky obsahují 80–99 % tuku. Tyto

speciální tuky jsou specifi cky vyrobené produkty, které posky-tují zvířatům tuk jako živinu. Tyto tuky jsou často označovány jako v bachoru inertní tuky, chráněné tuky a bypass tuky a jsou mnohem dražší ve srovnání s běžným tukem. Běžné tuky mo-hou absorpcí bakterií ovlivnit bachorovou fermentaci nebo mo-hou obalit částice krmiva a snížit tak jeho stravitelnost. Nena-sycené mastné kyseliny jsou toxičtější, jelikož se více vážou na bakterie a ovlivňují pochody bachoru.

Tři hlavní typy chráněných tuků, které se v současnosti u doj-nic používají, jsou: částečně hydrogenované loje (PHT), vá-penné soli mastných kyselin (CaSFA) a hydrogenované volné mastné kyseliny (FFA). Tyto typy byly vyvinuty pro použití v su-ché formě, aby tak poskytly chovatelům funkční krmný dopl-něk, se kterým se dá snadno manipulovat.

Částečně hydrogenované loje patří do první generace v ba-choru chráněných tuků. Vznikají hydrogenací loje nebo rostlin-ného oleje, čímž se zvýší bod tání konečného produktu. Loje nebo rostlinné oleje mohou před biohydrogenací obsahovat až 85 % nenasycených mastných kyselin a po jejím skončení pouhých 15 %. Jodové číslo, indikátor stupně nasycenosti, se liší v rozmezí 14 až 31. Hydrogenace loje a rostlinných tuků re-

dukuje negativní účinky mastných kyselin na bachorovou fer-mentaci. Stejný proces značně redukuje stravitelnost konečné-ho produktu. Bylo zjištěno, že odolnost vůči lipolýze v bachoru a tenkém střevě byla hlavním faktorem přispívajícím ke špat-né stravitelnosti vysoce nasycených triglyceridů obsažených v hydrogenovaném tuku.

Druhou generací inertních tuků byly vápenné soli mastných kyselin. Palmový olej, sójový olej a další zdroje tuku jsou hyd-rolyzovány a následně reagují s vápníkem za vzniku solí, které zvyšují bod tání konečného produktu. Mastné kyseliny vápen-ných solí jsou v bachoru při pH nižším než 6,5 stabilní, zatímco nenasycené mastné kyseliny vápenných solí jsou v bachoru značně hydrogenovány. Znamená to, že při poklesu pH pod 6,5 dochází k disociaci. Bylo pozorováno, že až 55 % vápen-ných solí mastných kyselin bylo biodehydrogenováno. Dále bylo zjištěno, že volné karboxylové skupiny mastných kyselin jsou pro biodehydrogenaci nezbytné, musí jí předcházet nej-prve disociace. To znamená, že CaSFA není v bachoru inertní, jak se dříve myslelo, a má na bachorovou fermentaci a pravdě-podobně i denní příjem sušiny negativní vliv.

Třetí generace tukůVolné mastné kyseliny jsou třetí generací chráněných tuků.

V bachoru inertní volné mastné kyseliny jsou prehydrolyzova-né, většinou hydrogenované a purifi kované. Tato forma chráně-ného tuku nevyžaduje již žádné další chemické úpravy. Volné mastné kyseliny většinou mají nižší bod tání než částečně hyd-rogenované loje nebo vápenné soli mastných kyselin a mají tendenci být v bachoru méně rozpustné než tukové doplňky s velkým množstvím nenasycených mastných kyselin. Volné mastné kyseliny mají jen malý nebo žádný negativní vliv na ba-chorovou fermentaci ve srovnání se zdroji tuku, které mají velké množství nenasycených mastných kyselin. Rovněž se ukázalo, že mají minimální nebo žádný vliv na denní příjem sušiny.

Vliv na mléčnou užitkovostZkrmování chráněných tuků dojnicím zvyšuje množství mlé-

ka (přepočteno FCM a MFCM) a procento mléčného tuku, aniž by byla ovlivněna stravitelnost ostatních živin krmné dávky. Vlivem zkrmování chráněných tuků na mléčnou užitkovost se zabývalo několik studií, při nichž bylo dosaženo různých vý-sledků a učiněno několik závěrů.

Mléčná užitkovost vzrostla o 3–8 % (1,0–2,5 kg) na 0,45 kg �

přidaného tuku. Pokud by veškerá energie získaná z 0,45 kg tuku byla přímo přeměněna na mléčnou produkci, byla by odezva v množství mléka 2,5–3 kg. Energeticky je konverze metabolizovatelné energie na energii mléka nejvyšší, právě když jsou zkrmovány tuky ve srovnání se siláží a koncent-rátem nebo mobilizovanými tělesnými rezervami.Během negativní energetické bilance zůstává tělesná kon- �

dice stejná nebo je o 0,2–0,3 procentního bodu vyšší. Přída-vek tuku zvyšuje cirkulaci krevních lipidů, což tvoří 40–50 % celkového množství prekurzorů mléčného tuku.Schopnost zabřeznout je vyšší, jelikož dojnice se navrací �

do pozitivní energetické bilance dříve, což ovlivňuje ve-likost folikulu, plodnost vajíčka a hladinu progesteronu v krvi. Pensylvánští vědci zjistili, že přídavek chráněného tuku vedl k o 20 % vyšší úspěšnosti při první inseminaci a kratšímu intervalu. Denní úbytek jedné megakalorie netto energie během prvních 20 dní laktace zkrátí období do prv-ní ovulace o 2,7 dne.

Dojnice mohou v první fázi laktace ztratit až 120 kg živé �

hmotnosti. Pokud dojnice udrží vysokou mléčnou užitko-vost, je téměř nemožné, aby tuto ztrátu opět navýšily do následující laktace, což může ovlivnit budoucí mléčnou produkci a reprodukci.Závažným problémem v počáteční fázi laktace je výskyt �

ketózy. Dojnice, které ztratí více než 1 kg živé hmotnosti denně, přijímají méně sušiny a zvyšuje se tak u nich riziko ztučnění jater.

Celkový energetický status se díky přídavku chráněného tuku zlepšuje, aniž bychom riskovali příliš vysoký příjem škro-bu nebo vlákniny.

Vliv na plodnost a reprodukciJe jasné, že přídavek chráněných tuků pozitivně působí na

reprodukci tím, že jsou minimalizované ztráty tělesné hmot-nosti a urychlí se přibírání hmotnosti po otelení. Navíc se předpokládá, že nenasycené rostlinné mastné kyseliny mají pozitivní vliv na ukazatele reprodukce včetně velikosti folikulu a funkce hormonů. Kyselina linoleová byla identifi kována jako jedna z mastných kyselin, které mají přímý vliv na reproduk-ci. Ve skutečnosti je vyšší hladina kyseliny linoleové základem minimálně jednoho chráněného tuku, který je v krmivářském průmyslu ceněn pro svoji schopnost zlepšovat reprodukci.

Přestože tento přístup ke zlepšování reprodukčních ukazate-lů má z biologického hlediska smysl, je v současné době do-stupné jen velmi malé množství dat, která by tento produkt čini-la natolik významným, aby jeho účinky převážily jeho cenu.

Vliv na zabřezáváníVýzkum zaměřený na zkrmování volných mastných kyselin

a vápenných solí ukázal jasný pozitivní vliv na počet inseminací nutných k zabřeznutí, procento zabřeznutí. Dojnice, které ztratí méně hmotnosti v rané fázi laktace, mají v prvních 50 dnech laktace více ovulací. Vysvětlením může být skutečnost, že ky-seliny linolová a linoleová jsou ve frakci neesterifi kovaných mastných kyselin folikulární tekutiny v nižší koncentraci v estra-diol aktivních vs. neaktivních nebo méně aktivních folikulech.

Praktické využitíPřestože primárním důvodem zkrmování tuku byla koncent-

race energie, je stále více zřejmé, že esenciální mastné kyseliny obohacené tukem mají významnou roli ve výživě vysoce užit-kových dojnic. Metabolismus mastných kyselin je u dojnic slo-žitý. Ještě před několika málo lety bylo známo pouze to, které a kolik mastných kyselin se má zkrmovat, aby bylo ovlivněno složení mléka, reprodukce a další zdravotní nebo metabolické parametry dojnic. Na základě dnešních znalostí můžeme učinit několik obecných závěrů.

Rostlinné tuky mají vyšší hodnotu než živočišné. �

Živočišné tuky mají více nasycených mastných kyselin, �

jako je stearová kyselina, které jsou spojovány se sníženou stravitelností tuků.Rostlinné tuky mají ve srovnání s živočišnými velmi nízkou �

hladinu kyseliny stearové a mnohem vyšší hladinu klíčo-vých mastných kyselin, linolové a linoleové. Kyselina linole-ová má částečně pozitivní vliv na reprodukční ukazatele.

Chutnost a formaRůzné druhy chráněného tuku se liší v chutnosti. Vápenné

soli z palmového oleje mají velmi dráždivou vůni a lehce trpkou chuť, je tedy evidentní, že dojnice tento doplněk snadno identi-fi kují. Proto zvířata, která se v minulosti s tímto tukem nesetka-la, budou pravděpodobně vyžadovat nějaký čas na adaptaci.

Navíc pokud jsou zkrmovány vápenné soli palmového oleje, měla by být větší péče věnována tomu, aby byl tento produkt důkladně zapracován do krmné dávky, aby nebyl ovlivněn její příjem. Obecně by ale chuť chráněného tuku neměla být roz-hodujícím faktorem při nákupu produktu.

Většina chráněných tuků je relativně snadno zapracovatel-ná do krmné dávky. Kritériem pro nákup toho či onoho pří-pravku může být velikost jeho částic. Menší částice zlepšují promíchatelnost solí s minerální směsí, ale mohou vést k velké prašnosti v míchárnách. Základní krmná dávka většinou obsa-huje 2,5–3 % tuku ze siláže nebo zrnin. Z velmi kvalitní siláže a koncentrátu může dojnice nadojit 25–30 kg mléka (FCM). Dojnicím s užitkovostí nad 25 kg by měl být zkrmován běžný tuk v množství 0,45–0,7 kg nebo 4,5–5 % z celkového příjmu sušiny. Další přídavek tuku by měl již pocházet z doplňkových produktů, které zvyšují množství tuku v krmné dávce o 5–7 %. Tento zdroj tuků je v bachoru inertní a neovlivňuje mikrobiální pochody a trávení vlákniny. Maximální množství tuku by mělo být 7–8 % z denní dávky sušiny nebo 16–20 % metabolizova-telné energie.

Překlad: Ing. Marcela Pařilová(International Dairy Topics, Dr. Wisitiporn Suksombat, Suranaree

University of Technology, Nakhon)

Stávka na protestproti dvojkolejné

zemědělské politice

Foto: Zuzana Fialová, Zemědělec

Dne 12. března 2009 se sešlo v Praze zhruba osm tisíc země-dělců na protest proti dvojkolejné zemědělské politice Evrop-ské unie a likvidačním realizačním cenám syrového kravského mléka. České chovatele dojnic přijeli podpořit jejich kolegové z Litvy, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska i Německa. Tuto akci VVS samozřejmě podpořila také. Narovnání podmí-nek je přece základem pro podnikání.

Zvyšování produktivity laktujících dojnic

Page 4: VVS Info 2009

ProFormUnikátní kombinace chráněných tuků a bílkovin

na farmě ve formě

Chráněné bílkoviny prostupují přes bachor a jsou tráveny až v tenkém střevě, což vede k jejich vyššímu využití zvířetem. Dojnice jsou v lepší kondici, zvyšuje se denní nádoj a roste obsah bílkovin v mléce. Chráněné tuky zvyšují energetickou hodnotu krmiva, snižují výskyt lipomobilizačního syndromu dojnic v rozdojovací fázi laktace. Dojnice neztrácejí hmotnost a snižuje se u nich výskyt ketóz, bachorových dysfunkcí a infekčních onemocnění.

VÝHODY: ekonomický zdroj energie a proteinu �

zvyšuje obsah hlavních mléčných složek nadojeného mléka �

vyroben z komponentů špičkové kvality �

jednoduchá manipulace a dávkování �

zvyšuje denní produkci mléka při minimálním růstu nákladů �

snižuje výskyt metabolických poruch �

zvyšuje tukuprostou sušinu v mléce �

vyrovnaná kvalita �

Pro zlepšení ekonomiky výroby mléka nabízíme navícPro-Form Opti s přídavkem Optigenu

objemná krmiva 6 | 7�n

a f

arm

ie w

fo

rmie

Pro krmení zvířat ve stáji bychom měli co nejvíce využívat suroviny, které si sami vypěstujeme. Při rozhodování bychom měli zvážit především dva faktory:

které plodiny dokážeme úspěšně pěstovat s optimálními �

výnosy;které plodiny dávají vysokou nutriční hodnotu, zejména co �

se týká metabolizovatelné energie a rovnováhy mezi vyso-kým obsahem energie a vysokým obsahem bílkovin.

Jakmile učiníme rozhodnutí, musíme ještě vzít v úvahu takzva-nou technologii tří M – Triple M Technology.

Management plodiny na poli; �

Management sklizně; �

Management výroby siláže – od plnění silážního prostoru �

přes fermentaci až po vybírání.

Tyto tři aspekty jsou základem pro dosažení maximální kva-lity objemných krmiv a maximálního přísunu živin zvířatům. A co je ještě důležitější – přispějí ke snížení výrobních nákladů a zlepšení ekonomiky výroby.

Pamatujte, že Triple M Technology vás bude stát čas, ale nikoli peníze!

Tento článek je zaměřen na jednu součást Triple M Techno-logy – fermentační proces.

Řízení fermentačního procesu prostřednictvím dob-rého udusání siláže a aplikace silážních aditiv může vý-razně zlepšit užitkovost zvířat. Studie provedené ve Velké Británii, které porovnávaly neošetřenou a ošetře-nou siláž, ukázaly, že ztráty sušiny v ošetřené siláži byly o 31 % nižší a výnos z krmiva, daný užitkovostí zvířat, se zvýšil o 7000 liber u stáda 100 krav za pět měsíců zimního období.

Kvalitní silážní aditiva mohou výrazně zvýšit živiny získané z vlastních objemných krmiv. Ne všechna silážní aditiva jsou však stejná. Nejlepší aditiva obsahují pouze homofermentativ-ní bakterie mléčného kvašení, které produkují především ky-selinu mléčnou ze sacharidů přítomných v silážované hmotě. Mnohá dnešní aditiva obsahují heterofermentativní bakterie, jako je například L. buchneri a L. brevis. Tyto druhy produku-jí ve stejném množství kyselinu octovou a kyselinu mléčnou. Důsledkem jsou vyšší ztráty sušiny a pomalejší fermenta-ce. Degradace bílkovin se zvyšuje, snižuje se zbytkový cukr v siláži a její kvalita je horší. Silážní aditiva také obsahují různé počty bakterií mléčného kvašení a do siláží z jetelovin, jako je vojtěška a jetel luční, je nutné aplikovat jeden milion bakterií na gram čer-stvé hmoty. Silážní aditiva používaná do kukuřičné a travní siláže, v závislosti na podmínkách při sklizni, mohou mít nižší počty bakterií, ale pro zajištění vysoce kvalitní siláže by jejich počet neměl klesnout pod 300 000 na 1 g. Silážní konzervant Sil-All 4 × 4 byl vyvinut tak, aby splňoval všechny tyto předpoklady. Obsahuje čtyři druhy homofermentativních bakterií mléčného kvašení, které synergicky účinkují v plném rozmezí hodnot pH, sušiny a teploty dosahovaných během fermentačního proce-

su. Při použití přípravku Sill All 4 × 4 byla prokázána zvýše-ná rychlost okyselení silážovaného materiálu. To znamená, že v ošetřených silážích je vyšší obsah skutečné bílkoviny, nižší hladiny amoniaku a kyseliny octové. Musíme mít na paměti, že krmení přežvýkavců je v podstatě krmením jejich bachorové mikrofl óry a 70 % bílkoviny využitelné pro produkci pochází z mikrobiální syntézy v bachoru. V experimentálních podmín-kách byl umělý bachor „krmen“ neošetřenou siláží nebo siláží ošetřenou přípravkem Sill All 4 × 4 (35 % sušiny). Oproti kont-role bylo zjištěno zvýšení syntézy mikrobiální bílkoviny o 5,5 % (van Vurren et al., 2005). To znamená zvýšení produkce mléka o 1 kg na dojnici a den. V jiné studii provedené na Aberystwyth University bylo zjištěno, že množství dusíku zadrženého v or-ganismu zvířete pro produkci se zvýšilo o 14 % po podávání siláže ošetřené přípravkem Sill All 4 × 4. Výsledkem bylo zvý-šení denního přírůstku hmotnosti o 60 %.

Díky řízení procesu fermentace prostřednictvím kvalitního silážního aditiva obsahujícího dostatečné počty homofermen-tativních bakterií mléčného kvašení, což splňuje Sill All 4 × 4, se sníží ztráty sušiny, zlepší užitkovost zvířat a následně zisk

z vlastních objemných krmiv. Navíc se omezí vylučovaní dusíku zvířaty do prostředí, což je v souladu s požadavky společné zemědělské politiky Evropské unie.

Závěrem bychom si však měli uvědomit, že silážní aditiva Triple M Technology sice dokáží zvýšit hodnotu krmiv, ale nemohou eliminovat základní nedostatky v managementu chovu.

Dave Davies, Aberystwyth University, Wales

Cyklus seminářů k efektivní konzervaci

krmiv

Kvalitní objemná krmiva patří především v této době neod-povídajícího zpeněžování produkce mléka mezi nejdůležitější nákladové položky. Proto se již počtvrté uskutečnil cyklus se-minářů k efektivní konzervaci a související problematice. Vzhle-dem k poptávce ze strany chovatelů jsme letos znovu zvýšili počet seminářů, které se konaly v KD Věrovany u Olomouce, v KD Morašice u Litomyšle, v Zámecké restauraci v Červené Lhotě u Jindřichova Hradce, v Nepřivci u Sobotky na Jičínsku a v restauraci Sokolovna v Rokycanech. Také naše odborná spolupráce s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhří-něvsi pokračuje a jedním z výstupů je jeho letošní partnerství tohoto cyklu seminářů. Výstupem těchto aktivit byla účast více

než 150 chovatelů skotu, velice zajímavé odborné přednášky, četné dotazy a diskuse jak v průběhu seminářů, tak i násled-ně v osobních jednáních či sjednaných schůzkách přímo na farmách.

Význam maximálního využití vlastních konzervovaných objemných krmiv jako zdroje

kvalitní bílkoviny pro snížení závislosti na kupovaných jadrných krmivech

Praktické poznatky českého aplikovaného výzkumu tlumočil známý �

výživářský odborník z VÚŽV Uhříněves Ing. Václav Kudrna, CSc.

Page 5: VVS Info 2009

ekonomika chovu skotu 8 | 9�išla

iky

ti ge

rą sve

ika

tos b

ülk

ęiš

laik

yti

ge

rą s

veik

ato

s b

ülk

ę

Překlenutí stávajícího „propadu“ cen agrárních produktů a s ním souvisejícího zhoršení ekonomických výsledků pod-

nikání v zemědělství vyžaduje využití rezerv ke snížení ná-kladů. Z orientačních údajů v tab. 1 je zřejmé, že z hle-diska hlavních nákladových položek chovu skotu existují největší možnosti úspor u kr-miv, jejichž podíl na celkových nákladech chovu hlavních ka-tegorií kolísá při značné va-riabilitě mezi 37 % u krav bez TPM až 62 % u výkrmu býků. Nejvyšší podíl vlastních krmiv na celkových nákladech na krmiva vykazují chov krav bez

TPM a odchov jalovic (zhruba 95 a 83 %), nejnižší odchov telat a chov dojnic (58 a 73 %).

Náklady na krmiva při výrobě mléka uvádějí i údaje ze Saska-Anhaltska v tab. 2. Kromě vysoké užitkovosti jsou mezi čtvrti-nou nejlepších a nejhorších podniků s chovem dojených krav nápadné poměrně malé rozdíly i v nákladech na krmiva. Přesto lze z vykázaných údajů odhadnout, že v důsledků lepší výživy lze ušetřit kolem 2355 Kč a 10 % nákladů na krmiva, z toho pak zhruba 1370 Kč a 11 % nákladů na jadrná krmiva.

Možností snížení nákladů na krmiva pro všechny kategorie skotu je několik. Jedná se o snižování a přesnou evidenci ná-kladů na výrobu vlastních krmiv a zohlednění kvality v jejich cenách, minimalizaci ztrát při sklizni, konzervaci a dávkování krmiv, složení krmných dávek, ceny a způsob podávání krm-ných směsí, techniku krmení, zdravotní stav zvířat aj.

Jednou z příčin značné variability nákladů chovu všech ka-tegorií skotu mezi podniky jsou rozdíly v nákladech na vlastní krmiva. Ve většině případů jsou vyvolány odlišnými přírodními a klimatickými podmínkami, nestejným vybavením podniků a dalšími objektivními faktory. Část rozdílů však způsobují ne-dostatky sledování a evidence nákladů na výrobu krmiv. Nižší náklady jsou v důsledku ředění stálých nákladů vykazovány při vyšších výnosech krmných plodin. Potvrzují to výsledky zjiš-těné Thomsenem (2008) při výrobě kukuřičné a travní siláže (tab. 3). U hodnoceného souboru 1194 podniků s chovem dojnic (průměr 8247 kg mléka na krávu) dosáhly náklady na objemná krmiva 39 460 Kč na krávu a rok, 108 Kč na krm-ný den a 4,80 Kč na kilogram mléka (48 % nákladů celkem). Snížení nákladů v důsledku vyšších výnosů kukuřice a travních porostů např. o 10 % má za následek snížení celkových nákla-dů na krávu, na krmný den a na kilogram mléka o zhruba 3950, 11,00 a 0,48 Kč, resp. o 5 %.

Ztráty hlavních druhů objemných krmiv od sklizně do zkr-mení podle Alerta a kol. obvykle dosahují 10 % u krmné řepy, 12 % u kukuřičné siláže, 15 % při pastvě (5× spasení porostu), u travní siláže (tři seče), siláže z ječmene a z palic kukuřice, 25 % u sena, 32 % u řepky a 35 % u siláže z řepného chrástu. Hoffmann (2008) uvádí, že při plánování zkrmitelného množství je nutno počítat s hrubou produkcí vyšší u zelené píce o pět až 10 %, u kukuřičné siláže a siláže z lisovaných řízků o 15 až

20 %, u pastevního porostu o 15 až 25 %, u GPS siláže o 20 až 25 %, u travní siláže o 20 až 35 % a u sena o 20 až 40 %. Podle Heilmanna (2004) bude mít v roce 2010 snížení ztrátkrmiv o 10 % za následek pokles nákladů na krávu a na kilo-gram mléka o 1320 Kč a 0,17 Kč, pokles spotřeby jadrných krmiv o 10 % snížení nákladů o 2390 a 0,28 Kč.

Významnou složkou krmných dávek pro skot jsou jadrná kr-miva. Z dotazníkové akce ve 29 tis. podnicích s chovem dojnic v Bavorsku vyplynulo, že asi 40 % podniků nevyužívá žádný nebo jen „hrubý“ způsob dávkování jadrných krmiv dojnicím (tab. 4).

Baumgartner upozorňuje na skutečnost, že starou teorii o produkci 2 kg mléka z 1 kg jadrných krmiv je nutno upravit na produkci asi 1 kg mléka z 1 kg jádra. Důvodem je skutečnost, že přídavek 0,5 kg jadrných krmiv „vytěsní“ z krmné dávky při-bližně 0,5 kg objemných krmiv. U sena s nízkým obsahem živin (např. 5,2 MJ NEL) je efekt zvýšení dávky jádra na užitkovost samozřejmě vyšší než při „náhradě“ objemného krmiva s 6,5 MJ NEL. Na tuto skutečnost poukazují i údaje v tab. 5.

V začátku laktace (do zhruba 60. dne) zvýší příjem 1 kg smě-si pro dojnice spotřebu krmiv o 530 gramů sušiny, poněvadž z krmné dávky je „vytlačeno“ jen 350 gramů sušiny objemného krmiva. Ke konci laktace je tento efekt zřetelně nižší, poněvadž 1 kg jadrné směsi „vytlačí“ z krmné dávky 530 gramů sušiny objemných krmiv. Příjem krmiva se zvýší pouze o 350 gramů sušiny. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že vypočítaný efekt zvyšování konzumu jadrných směsí dojnicemi je ovlivněn ce-nou obou složek krmné dávky.

S cílem zlepšit ekonomické výsledky je v tuzemských pod-mínkách i v zahraničí odhadován vliv různých opatření na náklady a tržby chovu skotu. Přes kolísání farmářských cen a nárůst cen vstupů je ze všech údajů zřejmé, že náklady na kr-miva mají největší vliv na ekonomické ukazatele. Např. Dorfner (2008) uvádí, že na rezervě ke snížení nákladů na 1 kg mléka o asi 3,00 Kč se podílejí 24 % objemná krmiva a 19 % jadrná kr-miva. Vliv vybraných opatření na snížení nákladů výroby mléka a výkrmu býků v Německu (tab. 6) potvrzuje možnosti snížení nákladů a zlepšení ekonomických ukazatelů chovu skotu.

Chov, výživa a krmení skotu je mezi materiálově, organizač-ně a ekonomicky náročnou problematikou, které je věnována trvalá pozornost z hlediska vědy a výzkumu, legislativy unie (ochrana zvířat a životního prostředí, nitrátová směrnice, jakost potravin aj.) a jednotlivých států EU. Proto se v mnoha přípa-dech vyplatí svěřit oblast výživy a krmení dojnic, popř. i inten-zivního výkrmu býků, spolehlivé poradenské fi rmě tak, jak je tomu v dalších chovatelsky vyspělých státech.

Přes reálné možnosti úspor v oblasti výživy a krmení skotu je zřejmé, že maximální využití všech rezerv může ekonomické výsledky výroby mléka a výkrmu skotu zlepšit, nemůže však nahradit výrazný a dlouhodobý propad farmářských cen mléka a jatečného skotu ani nerovné podmínky ve společné země-dělské politice mezi jejími členskými státy.

Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc., VÚŽV Uhříněves, v. v. i.Příspěvek byl zpracován v rámci řešení

projektu NAZV QH 81309.

Tab. 1: Náklady na krmiva a celkové náklady (Kč, 2007)

Kategorie skotukrmiva vlastní krmiva celkem náklady celkem

Kč/KD1) %2) %3) Kč/KD1) %2) Kč/KD1) %

krávy bez TPM 15,5 35,2 95,1 16,3 37,0 44,0 100

dojnice 42,5 27,7 72,7 58,46 38,1 153,5 100

odchov jalovic 15,3 38,7 83,3 18,36 46,4 39,55 100

odchov telat 13,53 30,3 58,2 23,26 52,1 44,67 100

býci ve výkrmu 23,79 51,0 82,4 28,87 61,9 46,62 100

Pramen: Boudný (2008); Kvapilík (2009). 1) na krmný den; 2) z nákladů celkem; 3) z celkových nákladů na krmiva

Tab. 2: Náklady na krmiva a výroba mléka v Sasku-Anhaltsku (2006/2007)

Ukazatel jednotkapodniky s výrobou mléka

průměr 25 % nejlepších 25 % nejhorších

mléka na krávukg ECM 8 230 8 477 7 837

% 100 103 95,2

krmiva objemná na krávuKč

9 900 9 790 9 900

krmiva jadrná na krávu 14 080 13 063 13 503

krmiva celkem na krávuKč 23 980 22 825 23 485

% 100 95,2 97,9

náklady na krmiva celkem Kč na 2,92 2,71 2,99

náklady na jadrná krmiva kg ECM 1,71 1,55 1,73

Tab. 3: Ukazatele výroby kukuřičné a travní siláže v Německu

Položka, ukazatel jednotkakukuřičná siláž – sušiny t/ha travní siláž – sušiny t/ha

do 100 100–120 nad 120 do 80 80–100 nad 100

podniků n 128 286 182 123 427 52

výměra ha 26,8 26,3 23,9 35,2 30,5 31,6

energie z hektaru MJ NEL 60 700 70 000 80 900 43 900 52 700 66 900

náklady celkem Kč1)/ha 37 780 38 365 38 885 32 590 35 585 35 310

náklady na 10 MJ NELKč 6 5,3 4,65 7,35 6,7 5,3

% 100 88 78 100 91 72

Pramen: Thomsen (2008). 1) 1 € = 27,50 Kč

Tab. 4: Způsob dávkování jadrných krmiv v Bavorsku (29 tis. podniků)

Způsob dávkování jadrných krmiv podniků % krav na podnik

vliv na užitkovost (na krávu a rok)

mléko kg tuk % bílkoviny %

žádný 2,3 24 -691 -0,03 -0,04

hrubý 36 25 -219 0 -0,01

exaktní 37,3 30 253 0 0,01

individuální (automat) 19,8 49 303 0,02 0,02

směsná krmná dávka 4,7 55 354 0,01 0,02

Pramen: Jahresbericht LKV Bayern (2007)

Zvýšení efektivity chovu dojnic

Page 6: VVS Info 2009

Volné mastné kyselinypalmového oleje

na farmě ve formě

Hlavní efekt podávání C 16 spočívá v dosažení vyšší užitkovosti a obsahu tuku, současně však zajišťuje výbornou plodnost. Při aktuálních cenách mléka se tak výrazně zlepšuje ekonomika chovu dojnic.Chráněné tuky zvyšují energetickou hodnotu krmiva, snižují výskyt lipo-mobilizačního syndromu dojnic v rozdojovací fázi laktace. Dojnice neztrá-cejí hmotnost a snižuje se u nich výskyt ketóz, bachorových dysfunkcía infekčních onemocnění. Snižují také výskyt atrofií ovárií a syndromu ova-riálních cyst.

VÝHODY:

nejčistší forma kyseliny palmitové – 99,5 % �

inertní produkt – bez chutě a zápachu �

bod tání 55–60 °C �

vysoká stravitelnost – 95 % �

ME skot – 38MJ �

NEL – 24,5MJ �

C16 Lodestar ™ C16

z našich farem 10 | 11�

V ZD Rosice se kromě prvovýroby zaměřují i na zpraco-vání surovin až na konečný výrobek. Produkty rostlinné výroby slouží zčásti jako surovina pro výrobu krmiv, obi-loviny jsou dále zpracovávány v potravinářství a ve vlastní pekárně. Stejně tak vykrmovaný skot a prasata končí na vlastních jatkách a dále jsou zpracovány na masné výrobky a distribuovány v síti vlastních prodejen.

Krmnou dávku přijímají dojnice evidentně s chutí. �

Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti na Chrudimsku ob-hospodařuje přibližně 2100 hektarů zemědělské půdy v nad-mořské výšce okolo 250 metrů. Řadí se tedy do řepařské oblasti. Zaměření rosického družstva není jednostranně ori-entované. Zabývají se jak rostlinnou, tak i živočišnou výrobou

a také poskytováním služeb, zejména v obdobích senáží, siláží a sklizně obilovin. Skladba pěstovaných plodin je ve velké míře podřízena tomu, aby bylo zajištěno dostatečné množství suro-viny pro výrobu konzervovaných krmiv.

Mléko montbeliardských dojnic obsahuje 4 % tuku a 3,5 % bílkovin. �

Celkový počet chovaného skotu se pohybuje kolem 1700 kusů, k tomu je nutné připočíst i 3000 kusů prasat. Ze šlechti-telského chovu prasat dodávají Rosičtí kanečky do chovů v ši-rokém okolí. V Rosicích chovají u nás ne tolik rozšířené doje-né plemeno Montbeliard. Neorientují se zde pouze na výrobu mléka, ale vykrmují i býky až do porážkové hmotnosti. Veškerá vlastní produkce hovězího i vepřového výkrmu je zužitkována přes vlastní jatky, na které navazuje výrobna uzenin a konečně

i sedm prodejen masných výrobků. Téměř všechny prodejny jsou zásobovány i pečivem, které je vyrobeno ve vlastní pekár-ně. Aby výčet aktivit rosického družstva byl kompletní, je třeba zmínit i pěstitelskou pálenici, kterou rovněž provozují, a chov ryb.

Dobrá spolupráce VVS se zootechniky je základem úspěchu. �

Situace na trhu s mlékem není růžováZákladní stádo krav je tvořeno necelými šesti sty dojnicemi,

dále je v odchovu 150 telat, přes tři stovky jalovic a do 300 býků ve výkrmu. Průměrná užitkovost krav byla v loňském roce ve výši 7300 kilogramů mléka. V minulosti byla užitkovost vyšší, dosahovala až 7600 kilogramů, ovšem vzhledem k sou-časné situaci na trhu s mlékem nyní není krmná dávka podle slov zootechničky Jarmily Petrýdesové tolik dotována, a tudíž je produkce o něco nižší. Montbeliardské plemeno se vyzna-čuje nejen dobrou užitkovostí, pokud jde o množství mléka, ale i obsahem složek. Obsah tuku 4 % a bílkoviny 3,50 % je toho koneckonců důkazem.

Přestože jakýkoliv stres nebo změna krmení se projeví i na počtu somatických buněk v mléce, daří se v Rosicích držet PSB do 200 000 v jednom mililitru, stejně tak i celkový počet mikroorganismů je dlouhodobě v rozmezí 8–10 000 v mililitru. Snahou všech je samozřejmě poskytovat dojnicím maximální pohodu jak po stránce ustájení a prostředí, tak i po stránce kvality výživy. Dojnice jsou dojeny standardně dvakrát denně v rybinové dojírně s počtem stání 2 × 14 kusů s rychlým od-chodem. Stáj pro dojnice s volným stelivovým systémem je poměrně nová. Vystavěna byla před osmi lety.

Spolupráce se společností VVS Verměřovice na poli výživy skotu trvá již 17 let. Hlavním důvodem, proč se Rosičtí rozhodli pro spolupráci právě s VVS, byla podle slov hlavního výživáře a zootechnika Zdeňka Peška skutečnost, že v té době to byla jediná fi rma, která se zaměřovala na výrobu speciálních smě-sí na míru podle požadavků odběratele. Vzhledem k tomu, že rosické družstvo má i svoji vlastní míchárnu krmných směsí, je pochopitelné, že nabídku míchání speciálních doplňků do krmných směsí uvítali. Základem krmné dávky je klasická TMR založená na senáži a kukuřičné siláži. Konzervanty pro výrobu senáží a siláží dodává opět společnost VVS Verměřovice, což je samo o sobě důkazem široké spolupráce těchto dvou sub-jektů.

Tab. 5: Produkční efekt 1 kg jadrné směsi pro dojnice

Způsob dávkování jadrných krmiv jednotkastadium laktace

začátek střed konec

příjem krmiva g/kus/den 530 400 350

mléko kg ECM 1,4 1,1 1

zvýšení tržeb za mléko Kč 12,65 9,9 9,08

minus náklady na krmiva Kč 4,68 4,13 3,85

ekonomický přínos (tržby – náklady) Kč 7,98 5,78 5,23

Pramen: Jahresbericht LKV Bayern (2007).

Tab. 5: Opatření ke snížení nákladů na 1 kg mléka a 1 kg přírůstku býků ve výkrmu

Kategorie skotujednotka (sní-

žení o)podle Dorfnera (2008) podle Heilmanna (2004)

mléko býci mléko býci

cena jadrných krmiv -2,75 Kč/kg 0,08 0,82 0,06–0,11 0,77–0,91

spotřeba jadrných krmiv -10 g/kg 0,06 0,09 0,04–0,07 0,08–0,10

ztráty objemných krmiv -5,00% 0,3 1,1 0,17–0,44 0,85–1,38

náklady na objem. krmiva -2 750 Kč/ha 0,28 1,15 0,25–0,30 1,05–1,27

nákup objemných krmiv -2,75 Kč/t 0,09 0,5 0,08–0,11 0,41–0,55

produkce z objem. krmiv +100 kg 0,05 x 0,03–0,06 x

spotřeba práce -1 hod./kus 0,05 0,88 0,04–0,06 0,80–0,96

V Rosicích ze stáje až na stůl

Page 7: VVS Info 2009

z našich farem 12 | 13�a

uf d

er Fa

rm in

Form

au

f d

er

Farm

in F

orm

Zemědělské družstvo Roštýn Hodice se v podmínkách Vysočiny zabývá chovem holštýnského skotu a rostlin-nou výrobou z velké části podřízenou právě chovu skotu. Užitkovost holštýnek kolem 10 000 kilogramů mléka činí z hodického družstva poměrně velkého dodavatele mléka o celkovém ročním objemu produkce šest milionů litrů. Kromě dojeného skotu chovají v Hodicích i přibližně pade-sátihlavé stádo plemene Charolais.

Užitkovost holštýnských jalovic přesahuje deset tisíc kilogramů �

mléka.

Sedmisethlavé stádo holštýnských dojnic chovají v zeměděl-ském družstvu Roštýn Hodice nedaleko Třeště na Jihlavsku. Nadmořská výška obhospodařovaných pozemků se pohybuje v rozmezí 550 až 680 metrů. Z celkové výměry zemědělské půdy 2600 hektarů je přibližně 10–12 % přímo ve vlastnictví družstva, zbytek v nájmu. Na 2000 hektarech orné půdy pěstují kromě takzvaných klasických plodin, jako jsou obiloviny a ku-kuřice, v menším měřítku také mák a trávy na semeno. Zbytek z obhospodařované výměry jsou trvalé travní porosty. Vzhle-dem k uváděné nadmořské výšce je 100 % zemědělské půdy, na které Hodičtí hospodaří, zařazeno v LFA.

Zemědělské družstvo Roš-týn chová dojnice ve dvou střediscích, a sice v Hodicích a Růžené. V obou jsou doj-nice ustájeny ve volném stla-ném provozu. V obou stře-discích jsou dojnice dojeny shodně 3× denně v přibližně osmihodinových intervalech. V Hodicích dojí ve dvou men-ších rybinových dojírnách s 2 × 5 stáními, zatímco v Rážené je vystavěná dojír-na side by side pro 24 dojnic. Podle hlavního zootechnika Lukáše Nerada se průměrná užitkovost holštýnek pohy-buje okolo 10 000 kilogramů mléka. Ročně zde vyrobí na šest milionů litrů mléka, které dodávají přes odbytové druž-stvo MLECOOP do pražské-ho Pragolaktosu.

Býky již nevykrmujíPokud jde o komplexní poradenství ve výživě i reprodukci,

spolupracují Hodičtí dlouhodobě s Ing. Antonínem Lopatářem ze společnosti MilkProgres a partnerskou společností VVS Verměřovice, která je dodavatelem minerálních krmných smě-sí a doplňků. Krmná dávka dojnic je založená na kukuřičné siláži a jetelové nebo jetelotravní senáži. Vojtěškové senáže zde vzhledem k nadmořské výšce a klimatickým podmínkám nevyrábějí. Kvalitní siláže a senáže se dnes prakticky neobe-jdou bez přídavku konzervantů. Průměrně jsou dojnice v Hodi-cích ve stádě kolem dvou laktací, což je dáno skutečností, že vzhledem k BSE musela být značná část stáda poražena. Do budoucna zde ovšem chtějí pracovat na tom, aby se věk dojnic ve stádě poněkud prodloužil. Ukazatele reprodukce jsou podle slov předsedy družstva Jiřího Pittnera průměrné, odpovídají-cí holštýnské populaci a dosahované užitkovosti. V Hodicích mají také dvouleté zkušenosti s používáním sexovaného seme-ne v inseminaci. Vzhledem ke skutečnosti, že v loňském roce ukončili výkrm býků, lze předpokládat, že sexovaného semene budou využívat i do budoucna. Kromě zmiňovaného výkrmu býků ukončili loni i výkrm brojlerových kuřat. Nezůstávají zde ale pouze u chovu holštýnských krav, ale vlastní i padesátihla-vé stádo masného skotu plemene Charolais. Stáj, která dříve sloužila právě pro výkrm býků, slouží nyní přes zimní období jako zimoviště masného skotu. Z pastvin sem svážejí před ob-dobím telení masné krávy a jalovice, aby byly pod dohledem. Za zmínku určitě stojí fakt, že v celé živočišné výrobě včetně odchovu jalovic a chovu masného skotu pracuje 40 lidí.

Stavy dojnic doplňují v Hodicích z vlastních odchovaných telat. �

Kromě rostlinné a živočišné prvovýroby se v zemědělském družstvu Roštýn zabývají i posklizňovou úpravou travních se-men a máku. Jejich služby v této oblasti bohatě využívají i okol-ní zemědělské společnosti a družstva.

Stáj pro dojnice v Syřenově je součástí společnosti ZEOS LOMNICE, a. s., která patří mezi největší zemědělské podniky v semilském okrese. Obhospodařují zde celkem přes dva a půl tisíce hektarů zemědělské půdy. Plodino-vé zastoupení odpovídá zaměření na chov dojeného sko-tu. Zastoupení zde mají dvě plemena, holštýnské a české strakaté.

Historie akciové společnosti ZEOS Lomnice, která se zabývá zemědělskou výrobou, se datuje od roku 1999. Půda, na které Lomničtí hospodaří, se nachází v bramborářské oblasti s prů-měrnou nadmořskou výškou 480 metrů. Celkem zde obhos-podařují 2700 hektarů zemědělské půdy, z toho přibližně 1800 hektarů je orná půda a zbylých 900 jsou trvalé travní porosty. Rostlinná výroba je z velké části podřízena živočišné výrobě s cílem vyprodukovat dostatečné množství surovin pro výrobu krmiv. Pěstují zde tedy kromě obilovin i kukuřici na siláž, řepku, mák a trochu netradičně i trávy na semeno. V menším množ-ství zde natrefíte i na brambory.

Produkce a reprodukceŽivočišná výroba je zaměřena především na produkci mléka

a odchov zástavového skotu. V současné době chovají Lom-ničtí jak holštýnské dojnice, kterých mají kolem 140 kusů, tak i české strakaté krávy v počtu přes 800 kusů. Dojnice jsou chovány na živočišných provozech v Syřenově, Nové Vsi nad Popelkou, Rváčově a Stružinci. Výše zmiňované holštýnky jsou ustájeny společně s 270 ks českých strak na provozu Syřenov. Toto netradiční složení stáda dojeného skotu vyplynulo ze sku-tečnosti, že v roce 2003 byla u jedné z dojnic diagnostikována bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). Utraceno muselo tehdy být celkem přes 900 kusů dojnic nejen ze stáda ZEOSu Lomnice, ale i ostatních přilehlých podniků. Odchov jalovic to-tiž probíhá ve velkokapacitním teletníku v Nové Vsi nad Popel-kou kooperačně i pro další chovy z okolí.

Obě chovaná plemena krav jsou ustájena společně ve středisku �

v Syřenově.

Jelikož v chovu skotu chtěli Lomničtí i nadále pokračovat, nakupovali jalovice pro obnovu stáda. Z rozhodnutí rozšířit pů-

vodní chov českého strakatého skotu o dojnice holštýnského plemene byl vybrán právě provoz živočišné výroby v Syřeno-vě, který splňoval náročné požadavky na jejich ustájení. Pro-to tehdy k původnímu českému strakatému plemeni přibyly i holštýnské dojnice, které dnes svojí užitkovostí přes 9500 kg mléka zvyšují průměrnou užitkovost celé výše zmiňované far-my. Za zmínku jistě stojí i užitkovost českých strakatých dojnic, která se v loňském roce na tomto provozu pohybovala kolem 6000 kg mléka na dojnici. Svůj podíl na výši užitkovosti jistě má i skutečnost, že v Syřenově dojí část krav čtyřikrát denně. České strakaté dojnice zase naopak zvyšují průměrný obsah tuku a bílkovin mléce. Tuk se pohybuje na úrovni 4,28 % a bíl-koviny 3,52 %, zatímco u holštýnek je to 3,83 % tuku a 3,24 % bílkovin.

Reprodukční ukazatele stáda holštýnských dojnic odpovída-jí jejich produkčnímu nasazení. Servis perioda se v loňském roce pohybovala kolem 127 dní, březost krav po první i všech inseminacích přesahovala 30 %. U jalovic jsou reprodukční ukazatele nad průměrem populace. Po všech inseminacích zabřezne Lomnickým téměř 60 % jalovic, po první inseminaci dokonce téměř 65 %. U českého strakatého stáda jsou rozdíly mezi krávami a jalovicemi o poznání menší. Po první insemina-ci zabřezne 55 % jalovic a 46 % krav.

Krmná dávka se liší podle fáze laktace. �

Výživa dojnicDojnicím je předkládána klasická směsná krmná dávka za-

ložená na jetelotravní senáži, kukuřičné siláži, senu a směsi s přídavkem minerálů. V oblasti sestavování krmných dávek spolupracují se společností Milkprogres, dodávku minerálních doplňků zprostředkovává Petr Šafra, MgA., ze společnosti VVS Verměřovice. Krmná dávka je různá pro dojnice ve fázi laktace, přípravy na porod a pro dojnice suchostojné. Po dvou měsí-cích se vyhodnocuje užitkovost dojnic a následně se dojnice přesouvají buď do skupiny se základní krmnou dávkou, nebo zůstávají ve skupině s vyšším příjmem jádra.

Telata v kooperačním velkokapacitním teletníku dimenzo-vaném pro přibližně 1200 kusů zvířat dostávají sušené mlé-ko s přídavkem lněného semínka a směs pro telata. Směsná krmná dávka telat je shodná s TMR produkčních dojnic v ad-libitním množství. Průměrný denní přírůstek býčků a jalovic se pohybuje kolem 940 gramů.

Desetitisícové dojnice v Hodicích V Lomnici chovají české straky i holštýnky

Sledování aktivity zvířat díky �

snímací anténě zabudované ve stáji napomáhá k dobrým výsledkům v oblasti reprodukce.

Page 8: VVS Info 2009

z našich farem 14 | 15�in

fo

rm o

n t

he

fa

rm

Ve společnosti Fadom nedaleko Světlé nad Sázavou se specializují na produkci mléka. Základem vysoké produkce je dobrá výživa. Toho jsou si ve Fadomu vědomi. Neváha-li tudíž investovat do výstavby nových jam pro uskladně-ní konzervovaných krmiv. Lepší kvalita krmiv je znát i na produkci, která se v porovnání s loňským rokem značně zvýšila.

Jalovice, které si ve Fadomu odchovávají z narozených telat, �

zabřezávají po první inseminace s úspěšností 70 %.

Společnost Fadom, s. r. o., neboli Farma Dolní Město, vznik-la z původního Státního statku Chotěboř v květnu roku 1992. Nejprve ve Fadomu pokračovali v aktivitách státního statku, ovšem postupně se začali specializovat na výrobu mléka. S tím souvisely i rekonstrukce stávajících stájí pro dobytek, které probíhaly v letech 1993–1996. Původní vazné stáje tedy byly zrekonstruovány na volné ustájení, které s sebou neslo i výstavbu dojírny. Volba v té době padla na rybinovou dojírnu s počtem stání 2 × 16 od společnosti Fullwood, která je na farmě od instalace na podzim roku 1993. Podle slov majitelů společnosti by si již zasloužila výměnu. Vše se ale bude odvíjet od aktuální ceny mléka, stejně jako je tomu i v ostatních pod-nicích specializovaných právě na chov dojeného skotu a pro-dukci mléka. Dojnice jsou zde dojeny dvakrát denně v intervalu 11 a 13 hodin.

Zmiňované specializaci na mlé-ko odpovídá i chované plemeno red holštýn. V současné době není ještě převodné křížení dokončeno. Ve stáji je tudíž možno natrefi t i na dojnici, která svým vzhledem od-povídá spíše původnímu českému strakatému plemeni. Nově narozená telata již jsou stoprocentní červený holštýn. Průměrná užitkovost cho-vaného stáda byla v loňském roce 7660 kilogramů mléka na dojnici. V letošním roce mají zřejmě našláp-nuto na vyšší průměr. Od začátku roku se užitkovost drží na úrovni kolem 8000 kilogramů s obsahem tuku okolo 4 % a bílkovin přibližně 3,40 %. Podíl pevných složek v mlé-ce je v porovnání s holštýnskou po-pulací poněkud vyšší, což může být

dáno právě přítomností podílu české strakaté krve. Získané mléko míří přes odbytové družstvo Střední Čechy do pražské-ho Pragolaktosu.

Jakýsi vliv české strakaté krve by možná ve Fadomu uvítali i v otázkách reprodukce. Zabřezávání krav po první inseminaci se zde pohybuje kolem 38 %. Ovšem u jalovic je to úctyhod-ných až 70 %. Základní stádo je tvořeno 420 dojnicemi, celko-vý počet kusů skotu je přibližně 900. Výhodou je bezesporu skutečnost, že veškerá zvířata jsou ustájena v jednom areálu. Není třeba v podstatě žádných převozů zvířat v době jejich od-chovu.

Výživa a krmeníPro výživu skotu se ve Fadomu v poslední době udělalo

opravdu hodně. Především zde postavili ke dvěma původním jámám ještě dvě, resp. tři jámy na konzervovaná krmiva. Díky tomu mohou v podniku ustoupit od konzervace píce do vaků, které byly umístěny na nezpevněných plochách, což hlavně v deštivém počasí hodně znesnadňovalo přístup ke krmivu a jeho odebírání. Všechny tyto aspekty se pozitivně odrazily i na kvalitě píce, která je dojnicím předkládána. K zakládání krmiva je používán horizontální krmný vůz o objemu devět ku-bických metrů.

Základem směsné krmné dávky je kukuřičná siláž z celých rostlin. Pro dojnice v první fázi laktace je to dále jetelotravní senáž s převahou jetele a hrachová senáž. Pro dojnice ve dru-hé fázi laktace a suchostojné krávy jsou součástí krmné dávky travní senáže. Dále je dojnicím zkrmováno seno, CCM a směs z vlastní výrobny. Ingredience zastoupené ve směsi jsou obilí, sójový a řepkový extrahovaný šrot, minerální doplňky od spo-lečnosti VVS Verměřovice. Minerální výživa pro dojnice v první fázi laktace obsahuje bioplexy a živé kvasinky. Směs pro dru-hou fázi laktace je již bez kvasinek. Obě směsi jsou ale s pří-davkem močoviny. Zvlášť je ještě míchána minerální krmná směs pro suchostojné krávy a jalovice. Kompletní služby v ob-lasti výživy zajišťuje pro Fadom MVDr. Ing. Martin Matějíček právě ze společnosti VVS.

Díky výstavbě dvou nových silážních jam mohli ve Fadomu upustit od �

silážování do vaků.

Zemědělské družstvo Dolany nedaleko Náchoda hos-podaří na celkové výměře 4700 hektarů zemědělské půdy. Rostlinná výroba je zčásti podřízena živočišné výrobě a produkci krmiv pro krmné účely. V květnu loňského roku otevřeli ve středisku Slatina novou stáj pro dojnice s tech-nologií robotického dojení.

V Zemědělském družstvu Dolany ve středisku Slatina nad Úpou jsme měli možnost navštívit nově otevřenou šestiřadou bezstelivovou stáj s volným boxovým ustájením a ustajovací kapacitou, resp. počtem lehacích boxů 280. Aktuálně je ve stáji 240 dojených krav převážně plemene Holštýn, asi 20 % stáda tvoří české straky. V letošním roce otevřená nová porodna je dimenzována pro 80 kusů. V současné době je ve středisku ve Slatině umístěno 303 zvířat včetně vysoce březích jalovic. Po-dle slov zootechnika Miroslava Nývlta bude probíhat zařazová-ní jalovic do stáda ještě před otelením. Dojení totiž v Dolanech, resp. na stáji ve Slatině, probíhá v robotech, a je tedy zapotřebí trénovat mladé jalovice a přivykat je na tento způsob dojení. Představa je, aby si jalovice přivykaly na roboty už v době pří-pravy na porod přibližně ve 260 dnech březosti, kdy by byly na zhruba týden zařazeny mezi produkční dojnice, budou mít tak možnost procházet robotem, seznámit se s novým prostře-dím a poté se vrátí zpět na porodnu. Stáj s roboty je v provo-zu od loňského května a teprve koncem února byla obsazena poslední sekce dojnicemi svezenými ze střediska Svinišťany z volného ustájení a Křižanova z vazného ustájení.

Bez reprodukce není produkceS touto oblastí je zatím zootechnik spokojený, nová vzduš-

ná světlá stáj a nadprůměrná pohoda zvířat přinesla výrazné zlepšení reprodukce. Průměrná březost nápočtem se pohybu-je nad úrovní 50 %. Měsíčně se tyto ukazatele liší v závislosti na klimatických podmínkách a dalších vnějších okolnostech. Vezmeme-li v úvahu průměrnou denní užitkovost 23 kg mléka na ustájenou dojnici, je uvedená úroveň zabřezávání jistě dob-rým výsledkem.

V květnu loňského roku byla ve středisku Slatina otevřena nová stáj �

pro dojnice s technologií robotického dojení.

Jak již bylo uvedeno, dojení ve Slatině probíhá v dojicích ro-botech Galaxy Starline nizozemské společnosti Insentec. Dva roboty jsou jednomístné, a další dva dvoumístné. Na jedno stání připadá skupina o počtu přibližně 40 až 50 dojnic. U vý-stupní branky z dojicího stání jsou zabudovány koupací vany s dezinfekčním roztokem na paznehty, zdravé končetiny jsou

nejen pro tento systém jednou ze základních podmínek. Výhodou tohoto robotického sys-tému je skutečnost, že pro očistu struků před dojením je využíván sa-mostatný pátý strukový násadec, a dále že je možné využívat manu-ální režim dojení v pří-padě potřeby. Vítanou funkcí těchto robotů je i dvojí možnost sepa-race mléka z dodávky, a sice do nádob pro ná-sledné využití pro krmné účely anebo separace bez dalšího využití.

Směsná krmná dávka pro produkční dojnice s obsahem 5 kg směsi na dojnici je nastavena na užitkovost 22–23 kilo-gramů mléka. Volně na

žlabu mají dojnice k dispozici seno. Jednotlivě je potom každé dojnici dávkována granulovaná směs až do celkové výše 8 kg přímo v dojicím robotu podle aktuální výše užitkovosti a fáze laktace. Tím se dobilancuje individuální živinová potřeba každé dojnice. Krmná dávka dojnic s nejvyšší užitkovostí odpovídá podle slov MVDr. Ing. Martina Matějíčka ze společnosti VVS Verměřovice potřebě pro produkci až 40 kg mléka.

Veškeré siláže a senáže jsou uskladňovány přímo na farmě v silážních žlabech. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce, kolem 450 metrů, jsou produkované senáže zčásti z TTP a část tvoří jetelotrávy na orné půdě. Nižší obsah dusíku v senážích je do-plňován přes krmné směsi. Dojnice mají dále k dispozici solné lizy a součástí každé sekce jsou krmítka s pufrem pro dobro-volný příjem jako prevence proti vzniku acidóz. Vše se snažíme směřovat k tomu, aby dojnice byla zdravá a spokojená, i proto je v každé sekci umístěno rotační drbadlo. Jen zdravá a spoko-jená dojnice sama ochotně navštěvuje robota.

Zootechnik Miroslav Nývlt spolupracuje v oblasti výživy �

s MVDr. Ing. Martinem Matějíčkem z VVS.

Investice do výživy ve Fadomu nesou své ovoce Robotizované dojení v Dolanech

Dojnice mají k dispozici solné lizy �

a součástí každé sekce jsou krmítka s pufrem pro dobrovolný příjem jako prevence proti vzniku acidóz.

in fo

rm o

n th

e fa

rm

Page 9: VVS Info 2009

Kompletní mléčná krmná směspro telata

na farmě ve formě

Podávání mléčné krmné směsi namísto nativního mléka má kromě značného ekonomického efektu klíčový význam v zamezení pře-nosu infekčních onemocnění v podobě paratuberkulózy, BVD, in-fekční mastitidy apod.

VÝHODY: vysoký obsah mléčných složek �

vynikající rozpustnost s minimální sedimentací �

Emulsizym® – unikátní systém bioaktivních peptidů �

a mastných kyselin se středním řetězcem zvyšující stravi-telnost proteinů a tuků a zajišťující antimikrobiální účinek v gastrointestinálním traktuvelmi nízký obsah vlákniny �

vyšší příjem �

MULTIMILKPREMIUM

Sušené odstředěné mléko 15 %Sušená syrovátka 50 %Kokosový tuk 17 %Palmový olej 1 %Pšeničný bílkovinný koncentrát 9 %

Antioxidanty, kyselina fumarová

inovace s VVS | efektivní odchov telat 16 | 17�n

a f

arm

e v

o f

orm

e

VVS s novým srdcem

V říjnu loňského roku jsme absolvovali rozsahem největší rekonstrukci výrobního zařízení v historii VVS. Cíle byly dva: Zabezpečit stoprocentní jakost výrobků, jakož i zkvalitnit pra-covní prostředí. Vyměnili jsme tedy vertikální dopravníky, které transportují suroviny do jednotlivých mixérů za moderní pne-umatické potrubí. Tento způsob dopravy komponent zajišťuje na jedné straně bezprašnost a na druhé straně zabraňuje jaké-koliv následné kontaminaci. Druhým cílem byla eliminace praš-nosti minerálních krmiv pomocí aglomerace malých, prašných

částic. Dosáhli jsme toho instalací složi-tého a na míru „uši-tého“ nástřikového zařízení včetně spe-ciálního dvouroto-rového homogeni-zátoru. Dnes tedy vyrábíme s minimál-ní prašností, rychle-ji, a hlavně výsledný produkt má podo-bu „mikrogranulí“, které jsou zvířaty lépe přijímány. Na rozdíl od některých konkurenčních vý-robků jsme schopni takto fi nálně upravit všech více než 500 receptur „minerá-lek“ a dnes jsme je-diným tuzemským výrobcem, který je toto schopen na-bídnout.

Na závěr je nutné zmínit, že rekonstrukce výrobní linky proběhla i díky dotaci EU

v rámci dotačního titulu „Podpora zvyšování kvality výroby potravin a krmiv“.

Novinky v produktovém portfoliu VVS

Na sklonku minulého roku se VVS rozhodla rozšířit sortiment kompletních mléčných směsí pro telata. K vysoce kvalitním, na trhu již zaběhnutým produktům Multimilk a Multimilk Pre-mium se přidává Multimilk® Vital. Tento výrobek je určen pro telata, která trpí četnými průjmovými onemocněními, zejména v chladných zimních měsících. Multimilk Vital je silně okyse-len organickými kyselinami a obsahuje účinné imunoglobuliny a bioaktivní peptidy mléčného původu. Tyto ingredience mají posílit imunitní systém mladého organismu a současně okyse-lit trávicí trakt, což vede k potlačení rozvoje patogenů. Ostatní živinové parametry jsou na úrovni mléčné náhražky ‚střední třídy‘ – NL 20 %, tuk 16 % – a nízká vláknina 0,3 % je dána vysokým podílem mléčných komponent, 70 % ním obsahem syrovátky.

Narůstající počet případů steatóz jater u vysoce produkčních dojnic nás vedl k zařazení novinky s minerálním krmivem za-měřeným na prevenci těchto vážných zdravotních problémů. Speciální minerální krmivo Premin® Hepar se aplikuje zejmé-na v obdobích zaprahlosti a v tranzitním období okolo otelení. Obsahuje kvalitní komponenty jako ostropestřcové expelery, monopropylenglykol, betakaroten, vitaminy E a C, organický selen a organické minerály. Jejich optimální kombinace zvýší regeneraci jaterního parenchymu, dodá dojnici dostatek po-třebné energie po otelení a poskytne dostatečný antioxidační efekt k potlačení volných radikálů v organismu. Veliký praktic-ký význam tohoto krmiva se ukáže v případech, kdy chovatel z různých důvodů nemá k dispozici dostatečně kvalitní objem-ná krmiva.

V období hospodářské krize a velice nízkých výkupních cen mléka, které vytvářejí chovatelům ztráty, je nutno hledat maxi-málně úsporná řešení výživy. Taková řešení, která sníží jednico-vé náklady na produkci kravského mléka, ale současně zajistí dostatečný příjem kvalitních živin k zachování dobrého zdra-votního stavu stáda. Proto VVS přichází s unikátní synergickou kombinací chráněných i nechráněných zdrojů energie a protei-nů – koncentráty Pro-Form® a Pro-Form® Opti, který navíc ob-sahuje krmné aditivum Optigen, efektivní formu močoviny. Oba produkty podrží produkční parametry dojivosti i složky v mléce na vysoké úrovni při současném snížení nákladovosti na dojni-ci a krmný den. Jsou vhodné zejména tam, kde je kladen důraz na jednoduchost při aplikaci krmiva.

Žirovnická telata s VVSVe společnosti Agroza Žirovnice začali před deseti lety

s překřižováním českého strakatého skotu a dnes jejich stádo čítá 188 kusů holštýnských dojnic, z nichž 90 % lze již považovat za čistokrevné. S velkou pečlivostí se zde věnují odchovu a výživě telat. Tomu odpovídá i jejich vel-mi nízká úmrtnost. Narozené jalovičky jsou odchovávány a použity pro obnovu stáda, zatímco býčci jsou vykrmováni až do porážkové hmotnosti.

Celkem chovají v Agroze kolem 500 kusů skotu, z toho je 188 kusů dojnic plemene Holštýn. Z devadesáti procent se dnes již jedná o čistokrevné holštýnky. S překřižováním čes-kého strakatého plemene začali v Žirovnici před deseti lety. Průměrná užitkovost dojnic je zde 7500 kilogramů mléka při reprodukčních ukazatelích, které by Žirovnicím mohl kdekdo závidět. Se service periodou 130 dní, intervalem 67 dní, pro-centem zabřeznutí po všech inseminacích úctyhodných 80 % a 115 narozenými telaty na 100 krav se pohybují vysoko nad průměrem populace.

Ve výživě telat spolupracují Žirovničtí s VVS Verměřovice, jmenovitě s Ing. Janou Hojgrovou. Začátek jejich spolupráce je poněkud úsměvný. Zootechnička Jaroslava Kopejtková měla možnost na jednom ze seminářů VVS Verměřovice prohléd-nout si vzorky vyráběných směsí a svojí vůní jí učarovala právě směs pro telata s přídavkem fenyklu. Neváhala tedy a s vírou, že telata budou toto krmivo přijímat s chutí, směs objednala. Nemýlila se a v budoucnosti podle jejích slov krmnou směs pro telata rozhodně měnit nehodlá. Výborné výsledky v počtu na-rozených a odchovaných telat jsou dány i skvělou prací ošet-řovatelů a veškerého personálu, který má živočišnou výrobu v Agroze na starosti. Celkem se jedná o devět lidí. Dlouholetá praxe a záliba v jejich práci je rozhodně z výsledků znát.

Page 10: VVS Info 2009

Ze zahraničí 18 | 19�

Nové aktivity VVS v EstonskuVVS rozšiřuje svoje působení v pobaltských zemích a spo-

lupracuje s fi rmou Starter z Estonska. Zookonzulentky Leone Kalda a Helen Kalamees spolu s obchodním zástupcem ame-rické společnosti AGP na Slovensku, Ing. Ladislavem Herdou na jednání v sídle VVS ve Verměřovicích.

Země kravám zaslíbenáKe konci minulého roku se uskutečnil odborný zájezd čes-

kých chovatelů na farmy převážně dojeného skotu do jižních států Brazílie. Jen ve státě Paraná se chová zhruba jeden mi-lion krav, přičemž populace tohoto státu je srovnatelná s Čes-kou republikou. Převažuje pastevní odchov, přičemž ale ně-

které navštívené farmy holštýnského skotu dosahují užitkovosti našich špičkových farem. Na rozdíl od nás je zde ale minimální regulace, což znamená, že i z toho důvodu jsou náklady na výrobu mléka daleko nižší a chovy jsou vesměs rentabilní.

PDP Velké Uherce na Slovensku hospodaří na přibližně 3200 ha, kde se pěstují krmné plodiny jako vojtěška, jetelotrávy, kukuři-ce na siláž i na zrno, pšeni-ce, ječmen, řepka a cukrová řepa. Rozmanitost rostlinné produkce dokazuje i ovocný sad rozkládající se na 35 ha. Jsou zde pěstována jablka, meruňky a švestky. V loň-ském roce se družstvo vrá-tilo k pěstování jahod, které

se sklízejí samosběrem. To se shledalo s velkým ohlasem u místních obyvatel.

Prioritou podniku je ovšem výroba mléka. Na dvou farmách chovají 800 dojnic, na farmě ve Velkých Uhercích je chováno stádo holštýnského plemene a na druhé farmě v Žabokrekách, kterou odkoupili v roku 2002 a v roce 2004 zde proběhla roz-sáhlá rekonstrukce, probíhá převodné křížení.

Užitkovost na farmě v Uhercích je 8 872 l normované laktace, tuk se pohybuje kolem 4 % a bílkovina dosahuje úrovně 3,4 %. Dojnice jsou ustájeny volně s lehacími boxy, dojení probíhá v paralelní dojírně Expresway 2 × 12 od fi rmy Baumatic.

Výživa a management stáda je v rukou hlavní zootechničky ing. Zuzany Pavlíkové a poradce MVDr. Václava Osičky ve spo-lupráci s VVS SK. Krmivovou základnu tvoří kukuřičná siláž, senáže vojtěšky a trav, silážované cukrovarské řízky a CCM. Kukuřičné zrno, ječmen, pšenice, sójový a řepkový extraho-vaný šrot a řepkové výlisky tvoří jadrnou směs. Minerální do-plňková krmiva jsou zastoupena Preminem Milk 1 a Preminem Milk 2. Po otelení dostávají dojnice 15–20 l nálevu složeného z teplé vody, propylenglykolu a kvasnic. Ve 21. den laktace se provede kompletní kontrola skupiny dojnic, která obnáší kontrolu zdravotního stavu a kondice. Následně jsou zdravé dojnice převedeny do produkční stáje. Ostatní krávy zůstávají v rozdojovací skupině, kde je jim věnovaná individuální péče.

Prvotelky jsou oddělené od starších dojnic a mají přizpůsobe-nou krmnou dávku.

Hlavním úkolem VVS SK bylo zlepšit management stáda, zvýšit procento zabřezávání a minimalizovat problémy po ote-lení. Od listopadu 2008 se v managementu stáda začal uplat-ňovat offsynch, což zvýšilo zabřezávání k 40 %. Ve 30 dnech po inseminaci se provádí raná diagnostika gravidity.

Péči o paznehty zabezpečuje vlastní paznehtář, který pro-chází pravidelnými doškolovacími kurzy. Pravidelné koupele jednou až dvakrát za 14 dní v letních měsících jsou samozřej-mostí.

Telata se odchovávají v individuálních boxech, kde dostáva-jí jalovičky okyselenou mléčkou náhražku a býčci okyselené mléko od dojnic s vyšším počtem somatických buněk. Startér si pro telata míchají v družstvu sami. V dvou měsících stáří se býčci prodávají do zahraničí. Jalovičky ve věku 2,5 měsíce pře-cházejí na rostlinnou krmnou dávku. Je jim předkládána TMR z vrcholu laktace s přídavkem kvalitního sena. Úhyn telat se trvale pohybuje pod 2 %.

Jalovice jsou odchovávány ve volném ustájení a jsou čtvrt-letně váženy. Připouštějí se ve věku 13–14 měsíců věku při živé hmotnosti 530–550 kg. V budoucnu je plánovaná rekonstrukce odchovny a připojení pastvin pro jalovice.

Slovenské družstvo také chová 80 prasnic v užitkovém cho-vu soustředěném v Malých Kršteňanech. Na obnovu užitkové-ho stáda jsou mladé prasničky nakupovány. Všechna selata jsou vykrmována ve vlastních výkrmnách.

Ani přidružená výroba není pro PDP Velké Uherce nezná-mou oblastí. Kromě kovovýroby v PVKOVO Pažit vlastní také prosperující pekárnu, která zásobuje vlastní síť maloobchodů. Tímto ale růst družstva i navzdory mléčné krizi nekončí. Je v plánu výstavba mlékárny, která by měla být v provozu do čtyř měsíců od zahájení stavby. Mléčné produkty vlastní výroby by měly být rovněž na pultech již zmíněných maloobchodů.

Mléčné produkty z vlastního mléka

Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s. r. o.,561 52 Verměřovice 225. Číslo 1/2009 dáno do tisku 14. 4. 2009,

MK ČR E 17828.

Premin HEPARminerálně-vitaminové krmivo s hepatoprotek-

tivním účinkem

na farmě ve formě

Používá se při ztučnění krav před otelením, nedostatku energie po porodu, při výskytu lipomobilizačního syndromu, ketózy a steatózy jater. Vhodné k aplikaci v případě nízké dietetické kvality krmiv, při zkrmování zaplísněných nebo nahnilých krmiv a v případě nevyrovnaného obsahu živin v krmné dávce či přebytku dusíkatých látek při nedostatku energie.

VÝHODY: speciální minerálně-vitaminové doplňkové krmivo s hepato- �

protektivním účinkem

podpora regenerační schopnosti jaterního parenchymu �

prevence a terapie funkčních poruch jater �

glukoplastický účinek, prevence a léčba lipomobilizačního �

syndromu, ketózy a steatózy jater

antioxidační efekt vitaminů a organicky vázaných mikroprv- �

OBDOBÍ APLIKACE: v období zaprahlosti nebo v tranzitním období tři týdny před a tři až čtyři týdny po otelení nebo při výskytu zdravotních problémů aplikovat jeden měsíc všem plemenicím v množství 200 g na ks a den.

Page 11: VVS Info 2009

Pra

vide

lná

a ko

mpl

exní

péč

e o

záka

zník

a be

zesp

oru

přis

pívá

k d

alší

mu

zlep

šová

ní e

kono

mic

kých

výs

ledk

ů v

chov

ech,

k je

jich

pros

perit

ě a

v ne

posl

ední

řadě

ke

spok

ojen

osti

chov

atel

ů, je

jichž

farm

y js

ou ve fo

rmě.

..

VVS

Ver

měř

ovic

e, s

. r. o

.56

1 52

Ver

měř

ovic

e 22

5Te

l.: +

420

465

642

670,

fax:

+42

0 46

5 64

1 06

9G

SM

: +42

0 77

5 75

5 17

5, e

-mai

l: vv

s@vv

s.cz

Fo

to:

Ing

. Jiř

ina Š

írko

na farmě ve formě

Page 12: VVS Info 2009

Informační magazín 2/09 Onemocnění končetin skotu Efektivní odchov telat Reportáže z našich farem Funkční úprava paznehtů Obnovení certi�kátů výroby

Page 13: VVS Info 2009

Tlak na další snižování nákladů a následné balancování na hraně kvality krmné dávky je časté dilema chovatelů zvláště vysokoprodukčních krav. Mléčná krize je neúprosná a záporná rentabilita si u farmářů vybírá svou daň. Ekonomika výroby mléka, výživa ale hlavně ekonomické dopady špatně seškrtané krmné dávky, především na zdravotní stav, byly nosným tématem dvou seminářů, které jsme uspořádali v Zárybničné Lhotě u Tábora a ve Výzkum-ném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi 11. a 19. června 2009. Po skončení druhého semináře ve výzkumném ústavu pokračovala odborná diskuse na jeho farmě skotu v Netlukách s výkladem používané technologie chovu a výživy, kterou zajišťuje VVS. Neformální část debaty se pak odvíjela u rožněného masa.

Ve víru mléčné krize

V sobotu, 23. května 2009 chovatelé krav demonstrativně vystoupili na nejvyšší horu České republiky, aby poukázali na likvidační výkupní ceny zemědělců a nesrovnatelné podmínky podnikání v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Pochod, z podnětu VVS, začal na Pomezních Boudách výstupem na Sněžku, zpět pak pokračoval přes Růžovou horu do Malé Úpy. Všichni účastníci pochodu potvrdili, že současné realizační ceny mléka jsou likvidační pro všechny chovatele. Nad vážností situace se shodli všichni napříč republikou, představitel vysokoužitkového chovu ZP Ostřetín, a.s Vladimír Zoubek, velkého podniku ZD Dolany Aleš Vodička či rodinné farmy Jiří Pour.

Řešením musí být odpovídající a okamžitý zásah odpovědných státních a bruselských orgánů tak, jak se realizuje v jiných chovatelsky vyspělých státech unie. Chceme rovné podmínky v EU, hlásal jeden z transparentů, který zemědělci přinesli na Sněžku.

Že je česká veřejnost vnímavá na tyto problémy, dokazuje i zájem ostatních turistů během výstupu. Pokud dopustíme likvidaci českého skotu, nebudou české děti vědět, jak vypadá kráva, zaznívalo v diskusi demonstrativního pochodu. Právě účast dětí některých účastníků měla potvrdit zájem o budoucnost našeho zemědělství.

Na vrcholu hory si demonstranti symbolicky připili v batohu doneseným českým mlékem za záchranu našich chovů dojného skotu a za vyšší spotřebu mléčných výrobků, pocházející z mléka od českých chovatelů. Také citáty typu „Pijte české mléko“ nebo „Záruka zdraví je česká kráva, špičkové mléko a sýry nám dává“ bezesporu zaujaly ostatní turisty. Zemědělci rozdali i několik triček s tématem demon-strace. Nebylo také těžké vysvětlovat souvislosti s produkcí a spotřebou českého mléka. Běžně je totiž česká veřejnost spíše masírována negativní kampaní proti zemědělcům. Spojení výstupu demonstrantů na Sněžku a témata záchrany českých chovů krav bylo zajímavé nejenom kolej-doucí, ale i některá média, díky zprávám ČTK.

Výstup na Sněžku

Chovatelský balíčekAktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlně

VVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě:

Zašlete svoje kontakty včetně e-mailové adresy na [email protected]

aktuality v chovu skotuekonomické informaceregulace trhu s mlékem

výživa a welfareobjemná krmivaveterina v praxi

krátké zprávy

Page 14: VVS Info 2009

2 3

V dnešní době je třeba stále více utužovat týmového ducha a výdrž, proto nebylo od věci uspořádat již 4. ročník VVS CUP. Nutno říci, že se velmi vydařil. V šesti individuál-ních i kolektivních sportech se předvedli představitelé farem skotu a dodavatelských �rem, tradičně ve sportovním areálu Srbsko, snad poslední teplý a slunečný den letošního října. Od rána jsme se potili na sportovištích, večer doplňovali ztracené kalorie a tekutiny. Vítězům gratulu-jeme, uznání patří všem, co vytrvali až do pozdního odpoledne.

VVS Cup - 4. ročníkSportovní klání chovatelů skotu

ÚvodníkVážení chovatelé,je to již rok, kdy se v loňském listopadu propadla cena na 7,13 Kč/l. Dnes je výkupní cena mléka ještě o více jak korunu nižší. V resortu chovu skotu se důsledky dlouhodobé krize pociťují všude. Snižují se materiálové a osobní náklady,

omezují se investice a opravy, šetří se kde se dá. Nepoměr ale vidím v tom, že pokles velkoobchodních a spotřebitelských cen nastal v řádech jednotek procent, propad cen výrobních je v řádu již desítek procent. Hrubá zemědělská produkce tak bude letos nejnižší od vzniku České republiky. Co je ale špatně? Zvyšuje se závislost na dotacích obecně. Na druhou stranu, na řešení mléčné krize bohužel český rozpočet nepamatuje, stejně tak jako na plné dorovnání přímých plateb. Souboj národních rozpočtů unie se tedy vyostří. Nedávný příslib Komise 280 mil. Euro, je zanedbatelná částka. Vzhledem k množství různých summitů a porad na řešení krize a dosaženého výsledku mi přijde trefné citovat jedno staré české přísloví: „dalo se hovno v tanec a ještě si boky podepřelo“. Klíčové však je, že na světových trzích roste cena hlavních mlékárenských komodit a růst realizačních cen mléka zaznamenávají němečtí a další producenti. Jde o to, aby nyní i naše mlékárny umožnily přežít svým dodavatelům, respektive chovu dojnic. V tomto čísle našeho časopisu se dozvíte zajímavé informace k důležitým, přesto často opomíjeným tématům. Je to péče o nohy a efektivní odchov telat. Reportáže z našich chovů doplní různé události ze života VVS u nás i v zahraničí. Dozvíte se, že jsme obnovili certi�káty ISO a HACCP. V oblasti zájmových chovů se zaměřujeme nejen na spárkatou zvěř, ale také na výživu koní, pro které dodáváme minerálně vitamínová krmiva v různých fázích zátěže. Vážení chovatelé, přejme si pro závěr letošního roku a celý příští rok dobrou formu. Budeme ji potřebovat tak jako tak... Držme se

Jiří Burdych

Ing. Tereza Šnapková, loňský absolvent University Pardubice, si v současnosti vedle obchodní činnosti pro VVS doplňuje vzdělání postgraduálním studiem k tématu kvality potra-vin. Ve své současné pozici obchodního zástupce VVS, prodeje minerálních krmiv

Premin® pro koně v zájmovém chovu všech kategorií a v různých fázi zátěže vychází z dlouholeté praxe ošetřovatele a jezdce dostihových koní u nás a ve Velké Británii. Naše poznatky a zkušenosti v oblasti výživy koní mohou tak oslovit jak chovatele a trenéry, tak i všechny, kteří spojili s koňmi svůj život.

Představujeme

Page 15: VVS Info 2009

krátké zprávy ze světa

VVS se tradičně účastnila Národní výstavy hospodářských zvířat, tentokrát již v Brně.

Výstava BrnoV září roku 2009 se dostalo po několikaměsíčním zkušebním provoze ke slavnostnímu otevření nové bioplynové stanice v ZS Ostřetín, a.s.

Přední čeští chovatelé Jiří Zelenka a Vladimír Kaplan v diskusi nad budoucností chovu skotu.

Vladimír Kaplan vysvětluje provoz bioplynové stanice.

Ostřetín s bioplynkou

Náměstek ředitele SZIF a předseda ZS Ostřetín, a.s., spolu s představiteli kraje, banky a elektr. závodu při slavnostním otevírání bioplynové stanice.

VVS se účastnila známé chovatelské výstavy v Radešínské Svratce, kde společně se Svazem chovatelů českého strakatého skotu sebraly stovky podpisů návštěvníků za záchranu chovů dojnic.

Výstava Radešínská Svratka

Page 16: VVS Info 2009

4 5

Nemoci končetin jsou častou příčinou předčasného vyřazení krav z chovu. Pro jejich eliminaci odborníci doporučují pravidelnou prevenci a včasné ošetření akut-ního problému. Pro usnadnění těchto zákroků používají chovatelé rozmanité systémy. Proto jsme zajeli spolu s českými a slovenskými chovateli za výrobcem velice efektivních �xačních klecí do �rmy Rosensteiner.

V rakouském Štýrsku

Firma funguje už 27 let, Andreas Rosensteiner začínal pouze se svou ženou a nyní už ve společnosti zaměstnává 22 pracovníků. „Stěžejními prvky naší �rmy jsou inovace, vývoj a zpětná vazba,“ přibližuje Rosensteiner �loso�i podnikání. Nezbytná je podle jeho slov také spolupráce s dalšími podniky v regionu a moderní vybavení továrny. Ve steinbašské továrně se vyrobí přibližně dvě klece za den. „Při zavádění nového výrobku na trh se prototyp vyrobí ručně, s minimálním podílem strojové práce. Po úspěšném testování v provozu se zahájí jeho výroba,“ uvádí majitel společnosti.

Převzato z NCH (redakčně kráceno)

Nápoj se podává k energetickému posílení dojnic po otelení a na stabilizaci bachorových funkcí. V případě potřeby je možné aplikovat i další dny po otelení. Nápoj je možné aplikovat vždy, když dojde k dysfunkci bachoru.

VÝHODY: Dotace pohotové energie dojnicím po otelení Vysoký obsah glukoplastických látek podporující glukoneogenezyZabraňuje vzniku ketóz Snižuje výskyt indigescí bachorového obsahu, dilatací a dislokací slezuPodpora energetického a minerálního metabolismuVytvoření podmínek pro obnovení ba- chorové mikro�óry a fermentačních funkcíSnížení výskytu poporodních paréz Stimulace bachorových funkcí Rychlejší nástup maximálního příjmu krmivOptimální tvorba mikrobiálního pro- teinu

BALENÍ: Pytle 25 kg; Sáčky 0,5 kg

Page 17: VVS Info 2009

Nejlepší způsob předního �xování „Headgate“dokáže zachytit i „divoká“ zvířata– manuálně nebo automaticky.Moderní rolovací zajišťovací popruhy umožňujíi pomalé uvolňování po dobu plné zátěže.Řešení zdvihání zadních končetin dvěma navijáky dávajíošetřovateli možnost pracovat dvěma způsoby. Fixační klec Snap Top je navíc uzavřená a velmi masivní.Tak je možné bezpečně ošetřovat i velmi neklidná zvířata.

BEZPEČNÉ A ERGONOMICKÉ PRO ZVÍŘATA A ČLOVĚKA

Optimální funkce pro profesionální použití:Základní rám celopozinkovanýZáchytné zařízení Headgate ovládané ručněnebo automatickyZařízení na �xaci předních končetin výsuvnédo strany – pravé i levéDvojstupňové �xování zadních končetinZabezpečovací prvky Jistící popruhy (hrudní s navijákem, kolennía stehenní řetěz v ochranném pouzdře)Návod na použitíProtismyková hygienická podlahaLevá a pravá boční zábrana - sklopná

Sériová výbava

Elektrický naviják na zadní končetinu 500 kg3 bodové zařízení na taháníRuční transportní zařízeníKolečka s osouTenzometrická čidla s displejemGumová matrace Snap Topp 0,685 x 2,10 x 10mm

Doplňkové příslušenství je možné objednat hned nebo i dodatečně (jednoduchá montáž)

Doplňkové příslušenství

inzerce efektivní odchov telat

Typ: �xační klec Snap TopVnější rozměry (mm): 2170/1400/1950 (d/š/v)Vnitřní rozměry (mm): 1950/700/1700 (d/š/v)Určené pro zvířata: 300-900 kg živé hmotnosti(pro býky jsou větší rozměry)Hmotnost klece: 460 kgVnější povrch: pozinkovaný , záchytné zařízení lakované

Technická data

Snap TopFIXAČNÍ KLEC NA OŠETŘOVÁNÍ PAZNEHTŮ A VETERINÁRNÍ ÚKONY

Page 18: VVS Info 2009

6 7

Zemědělské družstvo Pluhův Žďár je významným subjektem nejen regionu jižních Čech. Hospodaří v nadmořské výšce 480 metrů na výměře 2150 hektarů zemědělské půdy v 7 katastrálních územích. Na 1750 hektarů orné půdy pěstují zejména obiloviny, řepku, kukuřici, mák a brambory. Na 400 hektarech jsou trvalé travní porosty. Hlavním odvětvím je chov dojeného skotu, jehož stádo dojnic čítá v současné době 550 kusů českého strakatého skotu a 320 kusů plemene Holštýn.

Skot je soustředěn do 4 středisek – Pluhův Žďár, Klenov, Mostečný a Jižná. V Klenově, a také v obci Jižná jsou ustájeny jalovice. V Mostečném mají potom na starosti 140 telat. Býčci jsou po odstavu prodáváni, v chovu zůstávají pouze jalovičky pro obnovu stáda. Přímo ve Žďáru je mimo starší zástavbu nově vybudovaná moderní stáj pro 530 dojnic s 8 roboty Astronaut Lely 3, dokončená v roce 2006. Tato vzdušná, bezstelivová, volná stáj má boxové ustájení a lehací boxy jsou vybaveny gumovými matracemi. Ve hnojných chodbách jsou nainstalovány shrnovací lopaty. Součástí jsou také 4 nové žlaby na objemnou píci. Změna technologie měla významný vliv na užitkovost, kvalitu mléka, zdravotní stav zvířat i reprodukci. Je však nutné pro tento systém chovu vychovat stádo, což bude trvat 3-5 let, říká předseda Ing. Karel Bednář. Velkou pozornost věnují péči o telata. Do 56. dne odchovávají telata ve venkovních individuálních boxech. Krmena jsou startérem a mléčnou náhražkou Multimilk s nízkým obsahem vlákniny, v zimě potom přechází na kvalitnější Multimilk Premium s vysokým obsahem sušeného mléka, tuku, NL a vitamínů. Efektivní odchov telat dává dobrý základ výborných produkčních ukazatelů krav. Podle hlavního zootechnika Zdeňka Tomšů dosahuje mléčná užitkovost dojnic holštýnského plemene 9300 kg mléka ročně při obsahu tuku 3,81 % a bílkoviny 3,36. U strakatého stáda je pak užitkovost 7 300 kg mléka s parametry okolo 4,00 % tuku a 3,43 % bílkovin. Co se ale podle předsedy Karla Bednáře podařilo především? „Postavit dobré hospodaření na zemědělské prvovýrobě bez pomoci přidružené výroby“, uvedl na závěr.

Kvalitní stádos dobrým odchovem telat

VÝHODY: vysoký obsah mléčných složek

vynikající rozpustnost s minimální sedimentací

Emulsizym® - unikátní systém bioaktivních peptidů

a mastných kyselin se středním řetězcem zvyšující

stravitelnost proteinů a tuků a zajišťující

antimikrobiální účinek v gastrointestinálním traktu

velmi nízký obsah vlákniny

vyšší příjem

Podávání mléčné krmné směsi namísto nativního mléka má kromě značného ekonomického efektu klíčový význam v zamezení přenosu infekčních

onemocnění v podobě paratuberkulózy, BVD, infekční mastitidy apod.

Kompletní mléčná krmná směs pro telata

Page 19: VVS Info 2009

telata

Telata představují budoucnost každé mléčné farmy, geneticky nejcennější zvířata na farmě jsou právě telata. Jsou však zároveň i nejrizikovější kategorií vyžadující nejvyšší péči. Základní podmínkou pro další zdravý vývoj telete je porod do čistého prostředí bez stresu, osušení, dezinfekce pupku silným roztokem jódu, přesun do individuálního kotce nebo boudy a napojení dostatečným

množstvím mleziva o známé kvalitě nejpozději do 2 hodin po narození. V žádném případě by nemělo dojít k porodům do znečištěného prostředí, aby nedošlo ke kontaktu telete se znečištěnou podestýlkou, a ve které by byla telata ponechána dlouhou dobu nebo aby tele začalo pít přímo od krávy, protože nevíme kolik mleziva tele vypilo a ani nejsme schopni zajistit čistotu struků, ze kterých tele pije. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou můžeme pro tele po porodu udělat je včasné a dostatečné napojení kvalitním mlezivem, čímž myslíme vždy mlezivo z prvního nádoje. Zde narážíme na první úskalí. Jedním je včasnost, protože s postupujícím časem klesá prostupnost velkých proteinových molekul přes stěnu střevní. Pokud napojíme tele mlezivem do jedné hodiny po narození, je efektivita absorpce imunoglobulinů 36%, po napojení za 12 hodin klesá absorpce na 17% a po 24 hodinách je prakticky nulová. Rychlost, s jakou bude tele poprvé napojeno na mnoha farmách rozhoduje o jeho šanci zdárně přežít odchov. Zvláště u stájí bez nočního hlídače pak dostane mnoho telat první napití pozdě nebo spontánně pije od matky, přičemž u 25-40% těchto telat není pasivní transfer protilátek dostatečný. Druhým problémem je snižující se kvalita mleziva s rostoucí dojivostí krav. U stád s vysokou užitkovostí se může stát, že nebude dost kvalitního mleziva pro první napojení telat. Pak je nutné zvýšit množství podaného mleziva v prvních hodinách po narození, protože množství vstřebaných imunoglobulinů nezávisí na jejich koncentraci v mlezivu, ale na absolutním množství, které tele zkonzumuje. Zde máme dvě možnosti, buď opakované časté napájení menším množstvím mleziva (1,5-2l) v kratších intervalech během prvního dne, nebo silové napojení velkým množstvím (4 litry) za použití sondy. Pro napájení mlezivem je však nutné dodržovat zásady hygieny a to nejen u napájecích pomůcek, ale i při získávání a skladování mleziva. Stejné mechanismy, které umožňují průnik imunoglobulinů ze střeva přímo do krve, umožní i průnik patogenů, pokud jsou v mlezivu přítomny. Znečištěné nádoby, ve kterých je mlezivo skladováno nebo kontaminace mleziva při dojení, může být příčinou vážných zdravotních problémů brzy po porodu. Pokud chceme zkontrolovat, jak ošetřovatelé telata napájí, nebo pokud chceme ověřit jaký způsob napájení a jaké množství mleziva je v prvním nápoji na naší farmě nejvhodnější (zavedení standardizovaných postupů) můžeme využít buď přímé měření imunoglobulinů krve, krevního séra, nebo stanovení celkového proteinu. Stanovení celkového proteinu je výrazně levnější a poskytne nám dostatečně věrohodnou informaci o situaci na farmě. Navíc stanovení celkového proteinu nám provedou ve většině humánních nemocnic, kde mají biochemickou laboratoř, není

Efektivní odchov telattedy nutno posílat vzorky na veterinární ústavy. Pokud si koupíme na farmu odstředivku a refraktometr s kalibrací na měření celkového proteinu, jsme schopni si tento test provést sami. Vzorky krve musíme odebrat mezi 2-5 dnem stáří telete, ne později, pak se již hodnoty imunoglobulinů a celkového proteinu začínají rozcházet. Princip metody spočívá v tom, že telata se rodí nejen bez imunoglobulinů, ale i s velmi nízkou hladinou celkového proteinu. Množství jak imunoglobulinů, tak i celkového proteinu po napití odráží v prvních dnech života množství protilátek získané z mleziva a oba sledované parametry jsou k sobě do určité míry v přímé úměře. Ukazatel dobrého napojení mlezivem je dán hodnotou 55g/l celkového proteinu krevního séra. Nižší hladina signalizuje problémy při péči o telata a vyšší riziko onemocnění. Pravidelným měřením celkového proteinu můžeme dát i základ pro objektivní odměňování lidí, a zároveň tak zvýšit i jejich motivaci pro dobrou péči o telata. Po celé období odchovu telat je nezbytné dodržovat základní pravidla hygieny. Zvláště v podmínkách teletníků je chybou ustájit mladá telata ve stejné budově se staršími telaty tak, aby s nimi měla přímý kontakt, nebo kontakt přes uličku, protože se zvyšuje riziko přenosu patogenů ze starších na mladší, zvláště původců respiračních onemocnění. Mlezivo krmíme telatům obvykle 3 dny, a potom přecházíme na mléko nebo mléčnou náhražku. Krmení mléka i mléčné náhražky přináší své výhody, ale i rizika a nevýhody. Telata krmená plnotučným mlékem rychleji rostou, tento způsob krmení je však nejdražší. Pokud krmíme zbytkové mléko, pak existuje riziko přenosu patogenů. Proto se doporučuje zbytkové mléko pasterizo-vat. Dalším problémem krmení zbytkového mléka je denní kolísání množství mléka a jeho nutričních parametrů. Pokud chce chovatel zkrmit zbytkové mléko, pak je lépe krmit ho kategoriím, u kterých představuje nejnižší riziko, tedy býkům určeným k výkrmu. Mléčná náhražka odstraňuje riziko přenosu patogenů, pokud je správně připravena a pokud nedojde k sekundární kontaminaci. Je také levnější než plnotučné mléko. Vyžaduje však vyšší péči při přípravě, dodržení teploty, koncentrace a homogenity zamíchání. Mezi mléčnými náhražkami existují velké rozdíly v kvalitě použitých surovin a tím i v ceně. Levnější mléčné náhražky obsahují větší množství komponent rostlinného původu a mají zpravidla i vyšší obsah vlákniny. Využitelnost proteinů rostlinného původu je u malých telat nižší a například i u sojového proteinu ošetřeného na snížení antinutričních faktorů může být využití pouze 90% v porovnání se stejným množstvím proteinů živočišného původu. Mezi různými produkty pak můžou být velké rozdíly ve využitelnosti živin i při jejich stejném deklarovaném obsahu. Mléčné náhražky o nízké kvalitě se často také špatně rozpouštějí a „žmolkují“, čímž se zhoršuje využitelnost živin a zvyšuje riziko zdravotních problémů. Z hlediska ekonomiky je v odchovu výhodnější použití dražších, ale kvalitnějších produktů, protože takto krmená telata výrazně lépe rostou a jsou zdravější, čímž klesají náklady na léčbu. Použití levné mléčné náhražky pak může být nákladově nejdražší rozhodnutí managementu.

MVDr. Jiří Davídeksoukromý veterinární lékař

Krásná Hora

Page 20: VVS Info 2009

8 9

Kvalita mléčné náhražky je důležitá i u telat krmených krmným automatem, protože tato telata jsou ustájena ve skupinách obvykle již od stáří 10 dnů a skupiny bývají často věkově heterogenní. Většinou se jedná o kontinuální stáje bez možnosti skutečně efektivní dezinfekce. Nevýhodou je i nemožnost sledování příjmu startéru individuálních telat, odstav se proto provádí na základě věku a kondice zvířat. Riziko šíření nákazy je vyšší i přes možnost snadné medikace, nejohroženější skupinou jsou právě nejmladší naskladněná telata. Kvalitní mléčná náhražka zajistí dobrou kondici i těchto telat a může výrazně přispět k nižšímu výskytu infekčních onemocnění nebo k snadnější rekonvales-cenci nemocných kusů. Krmení mlékem 2x denně u telat v individuálních boxech obvykle stačí v období od jara do podzimu, v zimních měsících je však energetická potřeba výrazně vyšší, proto je nutno zvýšit příjem krmiva až o 50%. Lépe než zvýšením množství napájeného mléka při napájení 2x denně je zařadit třetí dávku mléka, tedy mezi ranní a odpolední napájení přidat jedno v poledne. Tím lze zabránit velkému příjmu živin v jedné dávce, snížit riziko trávicích problémů, předejít vyššímu riziku průjmů, snížit riziko nedokonalého natrávení a vstřebání živin ve střevě, a tak omezit možnost namnožení patogenní mikro�óry ve střevě, ať se již jedná o Escherichia coli, nebo Clostridium perfringens. Dobrý a známý příjem startéru je nezbytný předpoklad pro bezproblémový odstav a další rychlý růst telat. Ve starté-rové výživě panuje mnoho mýtů, které chovateli, pokud se jich drží, velmi komplikují život. Startér nemá rozvoj bachoru stimulovat mechanicky (tedy škrábáním), ale chemicky a to tvorbou těkavých mastných kyselin. Nejefektivnější je pak kyselina máselná, následuje kyselina propionová a nejméně efektivní je kyselina octová. Zatímco kyselina máselná a propi-onová vznikají při fermentaci cukrů a škrobů, kyselina octová je hlavní produkt fermentace vlákniny. Přidávat seno do startéru nebo ke startéru ještě před odstavem jde proti smyslu rychlé adaptace na příjem krmiva, protože nezajistí dostatečný rozvoj bachoru a tím i vstřebávání živin v raném věku telete. Startér musí být kvalitní a zároveň chutný. Startér bychom měli začít podávat ihned po ukončení napájení mlezivem, tedy po třetím dnu stáří telete. Startér podáváme v malých dávkách, a pro lepší návyk můžeme použít několik jednoduchých triků. Jedním je nasypat trochu startéru do nádoby na mléko po jeho vypití, telata se obvykle snaží pokračovat v pití. Pokud v nádobě něco naleznou, začnou

startér ochotněji přijímat. Druhou možností je dát po vypití mléka na jeho místo nádobu se startérem, opět většinou zvítězí hlad a zvědavost a telata velmi rychle startér začnou žrát. Startér musí být stále čerstvý, nikdy nesmí zůstat v nádobě déle než 24 hodin. Pravidelná denní výměna startéru za nový je první nezbytnou podmínkou dobrého příjmu startéru, navíc nám zajišťuje, že budeme mít přehled o tom, kolik ho telata přijímají. Pro monitoring spotřeby startéru doporučuji tento postup : všechny boxy opatříme tabulkou, na které uvedeme datum narození telete. Odvážíme odměrku se startérem, aby bylo známo, do jaké výše dosahuje startér. Pokud je ho v nádobě 300g, tuto výši v nádobě označíme. Každý den vyměníme telatům startér za čerstvý, nespotřebované zbytky dáme starším již odstaveným telatům. Pokud tele spotřebuje cca 300 gramů startéru, udělá ošetřovatel na tabulce čáru. Pokud konzumuje tele 600g, uděláme další čáru a krmíme mléko jen 1x denně a to i v zimě. Při konzumaci 900 g startéru tele můžeme odstavit.

Druhou nezbytnou podmínkou je celodenní přístup k vodě. Přítomnost dostatečného množství vody v bachoru je nezbytnou podmínkou pro fermentaci krmiva v bachoru. Voda musí být k dispozici v zimě, i když mrzne. Samozřejmě ji pak nenecháváme v nádobách přes noc, ale po každém krmení nalijeme telatům teplou vodu do kbelíků a před koncem večerní směny ji vylijeme. Novou metodou odchovu je program intenzivního růstu telat. V tomto programu se využívá mléčná náhražka o vyšším obsahu proteinu (25-30%) a nižším obsahu tuku (15-18%), jejíž množství stoupá se stářím telete obvykle až do věku 28 dní, pak dochází k postupnému snižování příjmu a návyku na startér. Odstav se provádí obvykle mezi 42-49 dnem v závislosti na spotřebě startéru, který je též parametrově lepší než obvyklé startéry. Výhodou této metody je intenzivní růst telat od narození, menší nemocnost a šance pro dřívější připuštění jalovic. Nevýhodou je vyšší cena. Rizikem je, že pokud nejsou jalovice dále dobře krmeny, může být celý prvotní náskok v růstu a tím i možný �nanční zisk ztracen. Dalším kritickým obdobím pro život telete je odstav. Prvním důležitým rozhodnutím je, jaké kriterium pro odstav zvolíme. Můžeme se rozhodnout pro odstav na základě věku telete, což musíme podstoupit u telat krmených krmnými automaty, nebo na základě spotřeby startéru. Druhá možnost je jednoznačně lepší, protože telata odstavujeme na základě jejich adaptace na příjem pevného krmiva.

pokračování na další straně

Ledviny telete krmeného levnou mléčnou náhražkou a plnotučným mlékem.

Page 21: VVS Info 2009

telata zdravotní stav

Tele můžeme úspěšně odstavit při spotřebě 700-900g startéru na den, není nutné čekat, až sežerou 1,5-2,5 kg, jak se ještě stále tvrdošíjně traduje v mnoha publikacích nebo mezi chovateli. Za příznivých podmínek můžeme tedy odstavit telata bez závažnějších rizik velmi brzy. Problémy však nastanou, pokud nám telata onemocní. Jak bychom měli v tomto případě postupovat? Na prvním místě je prevence-čisté porodní boxy, okamžité oddělení telete od matky a napojení mlezivem již bylo zmiňováno. Pokud známe nejčastější původce onemocnění na farmě, můžeme proti nim vakcino-vat. V případě průjmů, které většinou nastupují rychle po porodu je nutno vakcinovat již krávy stojící na sucho, aby bylo v mlezivu dostatek protilátek speci�ckých pro patogeny přítomné na farmě. Efektivnost vakcinace musíme zajistit tak, že tele opravdu vypije dostatečné množství mleziva včas, neznamená to však, že mu bude podáno dostatečné množství. Mlezivo se do něj musí dostat byť i nuceným napájením. V případě respiračních onemocnění, která většinou nastupují později, je často nutné vakcinovat telata tak, aby měla dostatek protilátek ve věku 1měsíce, kdy obvykle dochází k propuknutí onemocnění, pokud však onemocní již velmi mladá telata, můžeme vakcinovat březí krávy podobně jako proti původcům průjmových onemocnění. Pokud již dojde k onemocnění, je potřeba ihned zahájit léčbu zaměřenou na hlavní klinické příznaky. U průjmů je prvotním úkolem zvládnout dehydrataci. Léčba antibiotik je v těchto případech jen doplňkem. Teleti musíme zajistit normální příjem živin a navíc mu musíme dodat takové množství tekutin a minerálů, abychom zcela doplnili ztrátu způsobenou průjmem. Základní chybou, která se stále tvrdošíjně udržuje, je vysazení mléka pokud podáváme rehydratační roztoky. Pokud takto postupujeme, výrazně tak tele ochuzujeme o živiny, zvláště proteiny, které v boji s onemocněním nutně potřebuje, a snižujeme tak šanci na jeho rychlé uzdravení. Celý problém spočívá v tom, že většina rehydratačních roztoků obsahuje bikarbonát ve funkci pufru, a jako náhradu bikarbonátu ztráceného při průjmech. Bikar-bonát však zabraňuje vysrážení a tím i strávení jedné důležité bílkoviny mléka- kaseinu- ve slezu. Pokud však k vysrážení došlo, bikarbonát již negativně nepůsobí. Pokud tedy napájíme zbytkovým mlékem, musíme počkat alespoň 4 hodiny po napojení, a teprve potom podat rehydratační roztok. Pokud však napájíme mléčnou náhražkou, její hlavní zdroj proteinu je syrovátka, tedy tekutina zbylá po vysrážení kaseinu při výrobě sýrů, rehydratační roztoky nepředstavují žádný problém. Nejlepší způsob, jak dostat do telete dostatek tekutin je časté napájení, kdy po každém napojení mlékem následuje v krátkém časovém odstupu napojení rehydratačním roztokem (v létě napájení 4x denně, v zimě 5-6x dle stavu dehydratace). Průjmující telata pijí velmi málo. Nestačí tedy roztoky telatům pouze předložit. Pro přežití je důležité že telata musí všechny podávané nápoje vypít, je tedy často nutno použít nucené napájení sondou. Takto lze do telat dostat daleko větší množství tekutin, než při intravenosní aplikaci. Pokud bychom chtěli dostat stejné množství tekutin intravenosně, museli bychom použít dlouhodobou infuzi rehydratačních roztoků, na kterou není většina farem vybavena a zvláště

v zimě je tato metoda neproveditelná. Perorální rehydratací však můžeme eliminovat úhyny z důvodu průjmů na minimum. Respirační onemocnění propukají obvykle později než gastroenteritidy. Pro prevenci respiračních onemocnění platí obecná pravidla dobré ošetřovatelské péče, čistoty, správné výživy a minimalizace stresu, která platí pro odchov telat obecně. Rizikem je ustájení starších telat ve stejné budově s novorozenými telaty a s telaty před odstavem, pokud se začne šířit infekce v teletníku, starší telata většinou nákazu překonají, ale mohou šířit patogeny na mladá telata. Zvláště v starších teletnících může k šíření respiračních onemocnění přispívat špatná ventilace. Respirační onemocnění většinou začínají jako virosa (BVD,BRSV,PI3, Adenoviry), jejímž násled-kem se v plicích uplatní sekundární bakteriální mikro�ora (Manheimia haemolytica, Pasteurella multocida, Haemophylus somnis), která je hlavní příčinou úhynu telat. Včasné podání mleziva zůstává hlavní preventivní metodou, její význam je však časově omezený. Při poklesu pasivní imunity (obvykle okolo 4 týdnů stáží telat) roste riziko onemocnění, zvláště pokud jsou telata v tomto období přesunována nebo pokud dochází ke změně krmiva (náhrada startéru za levnější krmnou směs). Pokud propukne klinické onemocnění, je nutné okamžitě nasadit účinnou léčbu antibiotiky, a případně i nesteroidními anti�ogistiky. Další možností je metafylaxe, tedy plošná aplikace antibiotik všem vnímavým zvířatům ještě před nástupem klinických příznaků, pokud tedy začíná větší množství telat v teletníku kašlat, je dobré aplikovat antibiotika i těm telatům, která jsou ještě klinicky zdravá. Lze předpokládat, že s velkou pravděpodobností onemocní. V poslední době se na mnoha chovech začíná šířit onemocnění, jehož původce je Mycoplasma bovis. Toto onemocnění je charakteristické těžkými bronchopneumoni-emi, které se často projeví klinicky až při závažném poškození plic telete. Spolu se zápaly plic se občas vyskytuje onemocnění kloubů a v některých případech i zánět středního ucha, který se klinicky manifestuje tím, že telata nosí hlavu na stranu. U dospělých krav se zároveň zvyšuje riziko mastitid obvykle těžkého průběhu na které nezabírá léčba, případně zmetání. Pokud se mykoplasmy v chovu vyskytují, pak musíme u telat volit léčbu antibiotiky, která nepůsobí na buněčnou stěnu. Peniciliny všech generací jsou zcela neúčinné. Léčba musí být zahájena včas a musí trvat alespoň 10 dní. Další nemocí, pro jejíž šíření je rozhodující péče o telata, je paratuberkulosa. Zde platí dvojnásobně důraz na čistotu prostředí porodny, protože telata do 1 měsíce stáří jsou nejcitlivější kategorií z hlediska přenosu nákazy. Důležitým preventivním opatřením je nepřipustit pití z vemene krav na porodně, napájení mlezivem jen od zdravých krav (seroligicky negativních) a zákaz zkrmování směsného mleziva a mléka. Tímto postupem jsme schopni zamezit šíření nákazy ve stádě, a spolu s brakací in�kovaných zvířat postupně stádo ozdravit. Odchov telat do značné míry rozhoduje o dalším rozvoji farmy a její ziskovosti. Pokud je dobře zvládnut, umožní efektivnější obměnu stáda a může zvýšit zisk farmy prodejem přebytečných jalovic. Pokud jej nezvládneme, brakace stáda může být daleko obtížnější a případný nákup nových zvířat může nejen nepříznivě ovlivnit zisk farmy, ale i výrazně zhoršit nákazovou situaci stáda. Věnujme mu proto minimálně stejnou pozornost, jakou věnujeme kravám.

pokračování ze strany 9

Page 22: VVS Info 2009

Tylom pravidelně umístěný

10 11

Tylom jednostranný stěnový

Záněty kůže prstu: Dermatitis digitalis, interdigitalis Nekrobacilóza TylomZáněty škáry paznehtní: Chodidlový vřed Hnisavě volná stěna Nekróza špičky paznehtu Hnisavě dvojité chodidloPorušení kvalityrohového pouzdra: Eroze patek Volná stěna Rohové dvojité chodidlo Krváceniny v chodidlové rohovině Žluté zbarvení chodidlové rohoviny Rozštěp a trhlina rohového pouzdra

pokračování na další straně

Onemocnění končetin, zvláště paznehtů, jsou jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů v chovu dojnic. Vedle poruch plodnosti a mastitid jsou nejčastější příčinou předčasného vyřazování dojnic z chovu. Velice významný je tento zdravotní problém u vysokoprodukčních dojnic holštýnského plemene. Výskyt onemocnění končetin v chovatelsky vyspělých zemích se

pohybuje na úrovni 5 – 7 % z ustájených zvířat. Ve většině našich chovů je výskyt klinických forem onemocnění končetin značně vyšší, v problémových chovech dosahuje incidence onemocnění paznehtů 30 – 70 % dojnic. Nejčastěji se vyskytuje v první třetině laktace. Onemocnění končetin jsou polyfaktoriálního původu, na jejich vzniku se podílí řada aspektů – genetická predispozice, technologie ustájení, zoohygienické podmínky ustájení, výživa, poruchy metabolismu, úroveň ošetřovatelské, zootech-nické a veterinární péče. V komplexu onemocnění končetin dojnic vyvolaných nedostatečnou výživou a metabolickými poruchami se setkáváme s onemocněním skeletu, kosterní svaloviny, kůže a paznehtů. Vliv výživy a poruch metabolismu na vznik jednotlivých onemocnění je různý, působí predispozičně nebo je jejich vliv výraznější až rozhodující. Na paznehtech se můžeme setkat s několika diagnózami. K jejich stanovení ve většině případů stačí klinické vyšetření. U závažných případů je vhodné ho doplnit rentgenologickým vyšetřením. Onemocnění paznehtů, způsobující kulhání skotu, jsou záněty kůže v blízkosti paznehtu a záněty škáry paznehtí – laminitida. Třetí skupinu onemocnění tvoří porušení kvality rohového pouzdra. Tyto změny vznikají jako následek subklinické laminitidy a nezpůsobují kulhání.

Onemocnění paznehtů skotu

MVDr. Ing. Martin Matějíčekveterinární a výživářský poradce

VVS Verměřovice spol. s r.o. Zánětlivá onemocnění kůže se podle příčiny, která je vyvolává, nazývají infekční onemocnění prstu. Vyjímku tvoří tylom, který vzniká následkem chronického proliferativního zánětu kůže v meziprstí bez účasti infekce. Dermatitis digitalis a interdigitalis (Mortellaro, jahoda)Dermatitis digitalis je bolestivé onemocnění kůže prstu skotu, které se manifestuje různým stupněm kulhání. Jedná se o ohraničený zánět kůže, pro který je charakteristické obnažení epidermis, bez výrazného otoku a bez tendence k hojení. Nejčastěji jsou postiženy prvotelky černostrakatých plemen po zařazení do produkční stáje. U starších krav a u plemen červenostrakatých a masných, je výskyt výrazně nižší. Dále se setkáváme s tímto onemocněním častěji v chovech s volným ustájením než ve vazných stájích. Na výskyt má vliv i roční období, protože se více případů objevuje na jaře a na podzim. Z 90 % se lokalizuje na pánevních končetinách, nejčastěji na plantární straně v kožní řase mezi patkami. Vyjímkou není výskyt na dorzální straně kůže prstu. Pokud se tento zánět typického charakteru objeví v meziprstí, jedná se o dermatitis interdigitalis. Příčina vzniku dermatitis digitalis je polyfaktoriálního původu, které se skoro výlučně vyskytuje u ustájeného skotu, jen sporadicky u skotu na pastvě. Významnou úlohu v etiologii tohoto onemocnění hrají bakteriální agens – zárodky Spirochety z rodu Treponema. Nález bakterií šroubovitého vzhledu v histologických řezech z lézí a odpovídavost na antibiotickou terapii potvrzuje bakteriální etiologii. Důležitou roli hrají také bakterie ze skupiny Bacteroides a jiné anaerobní bakterie. Mnoha dalšími původci jsou ubikvitární komenzálové. Podmínkou rozvoje infekce povrchové vrstvy kůže jsou pouhým okem neviditelné mikrotraumata. Na vzniku onemocnění se také významnou měrou podílí technologie ustájení, úroveň stájové zoohygieny, velikost stáda, přeplnění stáje, vlhko, špatně prováděná korektura paznehtů, velikost lehacích boxů a kvalita krmné dávky. Zajímavá je otázka odolnosti imunitního systému zvířat a výskytu tohoto onemocnění. Je nesporné, že imunitní stav je kromě jiného podmíněn obsahem některých složek v krmné dávce především zinku, mědi, selenu a vitaminu A a E. Častější výskyt ve stáji s rošty ukazuje na vznik onemocnění sekundárně po kontaminaci mikrotraumat kůže. Klinické příznaky jsou vyjádřeny různou intenzitou kulhání, dojnice přešlapují, vylehčují postiženou končetinu nebo nastupují na špičku paznehtů. Zvířata s chronickými změnami nekulhají. Dermatitis digitalis se vyskytuje ve třech formách. První je vyjádřena hyperemií, serózní exudací a zježením srsti – piloer-ekcí. Druhá forma se nazývá akutní erozivní, setkáváme se s ní nejčastěji a je lehce terapeuticky zvládnutelná. Tyto léze připomínají povrch jahody, jsou kruhovitého nebo oválného tvaru, jeden až pět centimetrů v průměru, snadno krvácející,

Page 23: VVS Info 2009

zdravotní stav

ostře ohraničené a na dotyk velice bolestivé. Dermatitis digitalis způsobuje dlouhodobé našlapování na špičku paznehtu, které vede k přeúhlování a ke vzniku tupoúhlého až špalkovitého paznehtu. Třetí forma je chronická papilomatózní nebo prolifera-tivní, při které dochází k růstu až 10 mm dlouhých papil. V této fázi vývoje onemocnění ustupují příznaky zánětu, léze nekrvácejí, jsou nebolestivé a začínají se oddělovat od zdravé kůže světlým epiteliálním lemem. Jejich léčba spočívá v seříznutí léze, dezinfekci a přiložení obvazu. Léčbu lze provádět jak individuální lokální terapií dezinfekčními a antibiotickými preparáty, tak hromadnými koupelemi končetin v dezinfekčních, případně antibiotických roztocích. Rozhodnutí, zda přistoupíme k té či oné léčbě, provádíme na základě intenzity postižení stáda. Individuální terapie se provádí většinou současně s pravidelnou úpravou paznehtů. Významnou předností této formy terapie je léčba pouze postižených zvířat. Nejdříve je nezbytné lézi a její okolí důkladně omýt a osušit. Dále se nanášejí různé druhy přípravků – antibiotické spreje (Pederipra, Alamycin, Tetrasol), antibiotické tablety (Gynobiotik, Metricyclin), síran měďnatý a zinečnatý, lotagen a dehet. Aplikace antibiotických sprejů by měla být provedena dvakrát v rozmezí 30 sekund, zvíře by pak mělo po ošetření stát 30 minut na suché podlaze, aby se umožnilo působení přípravku. Kontrola by měla následovat za 5 – 7 dní, případně by měla být aplikace zopakována. Rozsáhlé, bolestivé a papilomatózní léze by měly být ošetřeny chirurgicky. Tento způsob ošetření spočívá v seškrabu nebo excizi zánětem postižené tkáně. Chirurgicky obnažená škára musí být ošetřena antibiotiky nebo dezinfekčním roztokem a obvázána. Sejmutí obvazu a případné další ošetření by mělo následovat zhruba za 3 dny. Pokud přistoupíme k hromadné léčbě formou koupelí, je nezbytné umístění rohoží, van a bazénů za dojírnou, aby nedocházelo ke kontaminaci mléka. Roztok by měl dosahovat minimálně výšky paznehtků. Dojnice by měly vstupovat do koupele s čistými končetinami a setrvat v něm nejlépe 15 - 20 minut. Po opuštění koupele by měly dojnice minimálně 30 minut stát na suché čisté podlaze, aby bylo umožněno působení přípravku. Nejčastěji používané přípravky pro hromadné koupele je síran měďnatý v koncentraci 5 – 10 %, síran zinečnatý 10 – 20 % a formalín 3 – 10 %. Podmínkou působení roztoku formalínu je teplota lázně minimálně 13 0C. V ojedinělých případech vysoké incidence výskytu těchto onemocnění se používají roztoky antibiotik – oxytetracyklin v dávce 1 – 6 g/l, případně linkomycin a spektinomycin 0,3 – 1 g/l dvakrát denně po dobu tří dnů. Pro snížení incidence výskytu a jako nejvhodnější prevence je kromě pravidelných dezinfekčních koupelí vhodná také úprava krmných dávek a zlepšení stájové hygieny. Meziprstní nekrobacilóza ( interdigitální �egmóna )Zatímco u dermatitis digitalis a interdigitalis se jedná o povrchový zánět kůže, nekrobacilóza je akutně nebo perakutně probíhající zánět počínající na kůži v meziprstí, který se ale velmi rychle šíří do hlubokých struktur meziprstí končetiny. Dojnice postižené nekrobacilózou vykazují většinou změny celkového zdravotního stavu, dochází k vzestupu tělesné teploty, přestávají přijímat krmivo a mléčná užitkovost se výrazně snižuje. Vzniklý stav na končetině se označuje také jako panaritium. Onemocnění je charakteri-zováno značným otokem celé dolní části končetiny v oblasti korunky, spěnky a enormní bolestivostí. Typické je vystavování postižené končetiny, dojnice drží končetinu mírně

dopředu a špička paznehtu je buď úplně ve vzduchu nebo se jen zlehka dotýká země. Z počátku onemocnění je v meziprstí patrné výrazné zarudnutí kůže, za 2 – 3 dny již dochází k hlubokému nekrotickému rozpadu meziprstních tkání. V meziprstí se pak nachází silně zapáchající mazlavá hmota. Po jejím odstranění se objeví nekrotická kůže a rozpad tkáně do hloubky, nezřídka dochází k rozšíření infekce na klouby, šlachy a někdy až na kosti prstu. Příčinou vzniku je infekce anaerobními bakteriemi Bacteroides malaninogenicus a Fusobacte-rium necrophorum. Bakterie rodu Bacteroides nejdříve proniká do kůže, vyvolává zde mírnou formu zánětu a usnadňuje tak průnik bakterie rodu Fusobacterium, která způsobuje vlastní rozvoj těžké nekroticky probíhající infekce. Výskyt tohoto onemocnění v chovech skotu bývá sporadický, ale může postihovat v podobě nákazy 30 – 50 % zvířat ve stádě. Pokud onemocnění probíhá bez včasného terapeutického zásahu, prognóza se stává dubiózní až nepříznivá. Zvíře silně vyhubne a končí na nutné porážce nebo v ojedinělých případech při rozvoji septikémie úhynem. Predispozičními faktory jsou špatná zoohygiena, přílišná vlhkost vede ke změkčování rohoviny a k tvorbě trhlin v kůži meziprstí, které se stávají vstupní branou infekce patogenů obsažených ve výkalech. Dalším faktorem neblaze se projevujícím na rozvoji tohoto onemocnění je úroveň péče o paznehty. Přerostlé paznehty vedou ke vzniku mikrotrhlin v kůži meziprstí a přispívají ke vzniku onemocnění, protože se zde v nahromaděné nečistotě snadněji rozvine bakteriální infekce. V neposlední řadě má na rozvoj onemocnění vliv celkového zdravotního stavu zvířete. Výrazné chyby ve výživě a dietetice vedou k metabolickým poruchám a ty k poškození imunitního systému zvířat. Onemocnění vyžaduje okamžité zahájení terapie. Nezbytné je současné celkové podání antibiotik – penicilin, cefalosporiny, tetracykliny nebo makrolidy doplněné o aplikaci nesteroidních anti�ogistik a lokální ošetření meziprstí spočívající v odstranění nekrotických tkání, v aplikaci dezinfekčních a antibiotických prostředků a založení krycího obvazu. V případech včasného zahájení léčby vetšinou ustoupí příznaky zánětu a kulhání do 3 – 4 dnů. U komplikovaných případů, kdy jsou postiženy hlubší tkáně paznehtu, je možné provést odborný chirur-gický zákrok – amputaci prstu nebo resekci šlach. Základ-ním preventivním opatřením je vyloučit zavlečení nákazy do chovu nákupem zvířat s neznámou nákazovou situací. U každého prověřeného nákupu zvířat je nezbytné provést měsíční karanténu s opakovaným klinickým vyšetřením paznehtů, provést funkční úpravu paznehtů včetně preventivních dezinfekčních koupelí. K význam-ným preventivním opatřením dále patří zajištění co nejlepších zoohygienických podmínek ustájení, pokud je to provozně možné, dát vysokobřezím zvířatům v období zaprahlosti možnost přístupu do výběhů nebo na pastvu. Je nezbytné zvířatům zajistit vyváženou krmnou dávku s dostatkem minerálních látek a vitaminů. Dále je třeba provádět pravidelně důkladné ošetřování paznehtů s kontrolou meziprstní štěrbiny a preventivní koupele končetin v dezinfekčních roztocích.

pokračování ze strany 11

Page 24: VVS Info 2009

12 13

Meziprstní mozol ( tylom, limax )Mozol vzniká zmnožením vazivové tkáně v meziprstním prostoru. Často se vyskytuje u starších a těžších zvířat zejména na pánevních končetinách. Interdigitální tylom vzniká chron-ickým drážděním měkkých tkání v meziprstí. Tato proliferace vzniká geneticky podmíněnou slabostí vazivové tkáně meziprstí nebo jako důsledek chybné úpravy paznehtů, případně chronické laminitidy. Existují dvě formy – pravidelně umístěný tylom a jednostranný stěnový mozol. Pravidelně umístěný tylom je podmíněn geneticky nebo opakovaným seřezáváním vnitřní nosné stěny při úpravě paznehtů. Tento typ mozolu, pokud není spojen s kulháním, je jen kosmetickou vadou. Prevencí jeho vzniku je funkční úprava paznehtů. Častěji se vyskytuje stěnový mozol spolu s chodidlovým vředem jako následek chronické laminitidy. Objevuje se na vnitřní straně vnějšího paznehtu. Prevencí je opět úprava paznehtů s odlehčením postiženého paznehtu. Tylomy, které jsou in�kovány, nebo které způsobují bolestivost a kulhání, musejí být chirurgicky odstraněny. Onemocnění paznehtů u krav je v současné době vážným zdravotním i ekonomickým problémem ve většině chovů dojnic v ČR. Řešení této problematiky vyžaduje komplexní přístup zahrnující kvalitní plemenářskou, chovatelskou a veterinární péči, kvalitní technologické a dobré zoohygienické podmínky, adekvátní úroveň výživy a krmení zvířat a tím minimali-zování poruch metabolismu. C16 Lodestar ® C16

Volné mastné kyseliny palmového oleje

Page 25: VVS Info 2009

z našich farem

V Uhříněvsi u krav

Výzkumný ústav v Praze Uhříněvsi jistě není třeba nijak zdlouhavě představovat. V oblasti chovu skotu, a nejen skotu, je toto zařízení bezesporu pojmem. Právě do Uhříněvsi, respektive na farmu v Netlukách, míří i kroky studentů České zemědělské univerzity a středních zemědělských škol, aby zde konfrontovali své nabyté teoretické znalosti s praxí.

V Uhříněvsi se zdaleka nezabývají pouze chovem skotu, ať už dojeného nebo masného, ale chovají zde také prasata, koně, jeleny a králíky. Mluvíme-li o skotu, nesmíme rozhodně opomenout i stádo 14-ti českých červinek, které zde chovají v rámci zachování genových zdrojů. Chovají zde více jak 200 dojnic, jak českého strakatého plemene, tak i holštýnského. Holštýnky tvoří přibližně dvě třetiny stáda. Na farmě v Netlukách jsou zvířata ustájena v celkem pěti volných stájích s boxovým ustájením. Takovéto uspořádání je ideální především pro účely výzkumu, kdy je třeba pro jednotlivé experimenty zajistit skupiny dojnic vybrané podle požadovaných ukazatelů a ustájené ve stejných podmínkách.Narozená telata jsou ustájena klasicky ve venkovních individuálních boxech. Aktuálně jsou telala umisťována do čtyřech různých typů individuálních boxů. Vliv těchto rozdí-lných technologií na prospívání telat je předmětem jednoho z právě probíhajících experimentů. Odstavená telata ustájená ve skupinách v teletníku si již zvykají na volná boxová lože. Dodržuje se zde totiž technologická návaznost pro všechny kategorie skotu. Pokud jde o výživu, spolupracuje výzkumný ústav dlouhodobě se společností VVS Verměřovice, která je doda-vatelem minerálních doplňků pro skot. „V úvodu naší spolu-práce jsme se obraceli v oblasti výživy na konzultanta VVS Ing. Martina Harsu. Před přibližně dvěma lety jej vystřídal Petr Šafra MgA“, uvedl hlavní zootechnik Ing. Vladimír Němeček. Složení krmné dávky se odvíjí od skupiny dojnic, kterým je určena. Dvě z celkem čtyř připravovaných krmných dávek jsou určeny pro dojnice v první a druhé fázi laktace, další krmná dávka je připravována pro krávy před otelením a poslední je pro dojnice do 21 dní po otelení.Telata jsou do dvou měsíců věku krmeny neokyseleným kravským mlékem a začínají si již zvykat na starter.

Ve dvou měsících věku jsou odstavena a krmena senem a starterem, do kterého se později přimíchává oves. Ve čtyřeh až pěti měsících přechází telata na směsnou krmnou dávku. Směsná krmná dávka pro skot je založena především na kukuřičné siláži, vojtěškové senáži, LKS, slámě, lučním a vojtěškovém senu a vlastních obilovinách. Nechybí samozřejmě minerální krmné doplňky. Díky snaze snížit náklady na výrobu mléka výrazně omezili v krmné dávce sóju. Tím došlo k poklesu užitkovosti dojnic. U českého strakatého stáda je aktuální užitkovost 7253 kg mléka o obsahu tuku 3,86 % a bílkovin 3,43 %. Holštýnské dojnice dojí 9453 kg mléka s obsahem tuku 3,66 % a 3,23 % bílkovin. Mléko je od dojnic získáváno dvakrát denně v autotan-demové dojírně o počtu stání 2 x 5 s AFI systémem. Dojnice jsou po každém dojení také váženy. Mléko dodávají z Netluk do mlékárny Müller aktuálně za cenu 5,82 Kč za litr mléka. Přestože v současné situaci v českém zemědělství bylo množství podniků donuceno přistoupit k radikálním opatřením, a dokonce i snižování stavů skotu, výzkumný ústav zatím naštěstí k takovýmto krokům přistoupit nemu-sel. Do výzkumu ať už technologií, krmiv nebo dalších oblastí chovu zvířat je třeba stále prostředky investovat a posouvat tento obor stále kupředu.

K nadstandardnímu vybavení stájí patří automatické přihrnování krmiva.Denně se přihrnuje šestkrát.

K pokusům lze využít i tenzometrické váhy pro přesnou kontrolu příjmu krmiva.

Stádo českých červinek chovají na farmě jako genetickou rezervu

Page 26: VVS Info 2009

14 15

Kromě chovu skotu s produkcí mléka se v Obratani věnují i pěstování brambor jak průmyslových, tak i sadbových. Ve stáji pro dojnice jsou k vidění černostrakaté holštýnské dojnice, ale zatím stále i červenostrakaté dojnice. Agria Obrataň, ZOD vznikla v roce 1993. V nadmořské výšce přes 600 metrů obhospodařují okolo 1550 hektarů zemědělské půdy. Přibližně na 100 hektarech pěstují jetelo-travní směsky pro výrobu senáží, na stejné výměře bob na senáž, z tříset hektarů trvalých travních porostů sklízejí hmotu rovněž na senáž a na 170 hektarech pěstují kukuřici na siláž. Kromě obilovin a krmných plodin pro skot pěstují v Obratani průmyslové i sadbové brambory, které prodávají nejen zpracovatelům v České republice, ale i v zahraničí.

Ve stájích přímo ve středisku v Obratani je ustájeno téměř pětset kusů dojnic a telata do odstavu. Ve středisku Cetoraz nedaleko Obrataně je chováno 280 kusů býků ve výkrmu, 300 jalovic a 280 telat. Veškeré stáje pro skot mají volné ustájení se stlaným provozem. Vykrmení býci jsou přes odbytové družstvo prodáváni na české nebo zahraniční porážky. Holštýnské dojnice se, pokud jde o ukazatele dojení, pohybují s užitkovostí v průměru okolo 9000 kilogramů mléka o obsahu tuku 3,70 % a bílkovin 3,30 %. Dojnice českého strakatého plemene dojí průměrně 7150 kg mléka. V paralelní side by side dojírně s počtem míst 2 x 11 jsou krávy dojeny dvakrát denně. Na dojírně obslouží dojnice na směně 3 lidé, z toho dva dojí a jeden nahání. V minulosti uvažovali podle slov hlavního zootechnika Zdeňka Cimbůrka i o dojení třikrát denně. Po zkušenostech okolních podniků, kde se dojnice o přibližně stejné užitkovosti dojily třikrát denně, od tohoto řešení upustili. Vyprodukované mléko zpeněžují v mlékárně Madeta prostřednictvím MHD JIH Tábor. Aktuální srpnová cena, za kterou z Obrataně mléko prodávali, činila 5,81 Kč za litr. Denní dodávka do mlékárny se pohybuje okolo 11 tisíc litrů. Reprodukční ukazatele stáda se pohybují kolem průměru populace jdnotlivých plemen. U holštýnských krav je na zabřeznutí potřeba v průměru 1,9 inseminačních dávek, zatímco u českých strakatých dojnic 1,8. Servis perioda holštýnek je 124 dní, u červenostrakatých dojnic 97 dní.

Černé i červené krávypohromadě Procento zabřezávání je vyšší u českých strak (51%) ve

srovnání s holštýnskými dojnicemi (46,2%). Inseminační dávky pro dojnice nakupují obrataňští od společnosti ABS. Poměrně nedávno se rozhodli pro převodné křížení českého strakatého plemene holštýnským. Červenostrakatých dojnic tedy bude ve stádě k vidění stále méně.

Při výrobě konzervovaných krmiv si dávají obrataňští záležet. Veškerou sklizenou hmotu silážují do jam. Pouze v loňském roce využili pro CCM kukuřici silážní vaky.V oblasti výživy zahájilo ZOD Agria Obrataň spolupráci se společností VVS Verměřovice počátkem roku 2009. Konzultační a poradenské služby Ing. Miroslava Kozáka z VVS Verměřovice využívají především pro přípravu krmné dávky pro dojnice. Do směsi přidávají doj v Obratani minerální premix, chráněný tuk v podobě přípravku Forma-fat, glycerol a pro skupinu suchostojných speciální minerální směs.

„V našem podniku panuje dobrá spolupráce mezi rostlin-nou a živočešnou výrobou“, řekl hlavní zootechnik Zdeněk Cimbůrek. „A to přesto nebo právě proto, že předseda družstva Jaroslav Bezděk, je profesí agronom“, doplnil Cimbůrek.

Holštýnské dojnice mají užitkovost přes 9000 litrů mléka

Výživářský konzulent je v Obratani Ing. Miroslav Kozák. Na snímku se hlavním zootechnikem Zdeňkem Cimbůrkem a faremní zootechničkou

Telata po odstavu jsou ustájena ve středisku v Cetorazi

Page 27: VVS Info 2009

z našich farem

Pokud jde o výživu, spolupracují ve Světicích s VVS Verměřovice, odkud berou speciálně míchanou minerální směs na míru požadavků chovu, uvedla konzultantka VVS Verměřovice Ing. Jana Hojgrová. V nedávné době došlo vzhledem ke hledání úspor ke úpravě složení krmné dávky. Původně tvořilo krmnou dávku až ze 70 % nakupované obilí, zatímco dnes je to jen okolo 30 %. To samozřejmě znamená značné úspory a nižší náklady na litr vyrobeného mléka. Pokud jde o výrobu objemných krmiv, silážují ve Světicích do vítkovických silážních věží. Kvalita konečného produktu je dobrá, nevýhodou ovšem je vybírání frézami, díky kterým je hmota velmi jemná. Senáže jsou uchovávány ve dvou krytých žlabech, které nejsou průjezdné, což znemožňuje důkladné udusání hmoty v celém rozsahu jámy. Poměrně problematická je i výroba dostatečného množství kvalitního sena. V krmné dávce se tak kromě něj objevuje i krmná sláma. Současné podmínky v zemědělství nejsou pro nikoho růžové, ale i přesto je v mnoha podnicích čím se chlubit. „Ve Světicích se nám v posledních letech podařilo přestavět kravín, dobudovat polní hnojiště a zrekonstruovat dojírnu a to i přes nepříznivé podmínky dané místem podnikání“, uvedl na závěr naší návštěvy Ing. Jaroslav Švec.

Pozemky obdělávané akciovou společností ZEA Světice, která sídlí nedaleko Říčan u Prahy, se rozkládají na katastru 30 obcí. Vzhledem k blízkosti hlavního města a stavebnímu boomu, který v této oblasti panuje, se rozloha pozemků pro zemědělské využití rok od roku zmenšuje. ZEA Světice a.s. hospodaří aktuálně na výměře 1700 hektarů, v průměrné nadmořské výšce 400 – 500 metrů nad mořem. „Hospodaříme v podstatě 20 kilometrů od Václaváku“, říká s trochou nadsázky Ing, Jaroslav Švec, ředitel společnosti. Díky vyšší nadmořské výšce zde po zimě poměrně dlouho leží sníh, do polí se tedy dá s technikou vyjet o poznání později než v jiných oblastech. Půda je zde navíc dost kamenitá, proto je nutné investovat často do obnovy opotřebované techniky. Část rostlinné produkce je podřízena chovu skotu a nutnosti zajistit dostatečné množství krmiv pro stádo dojnic. Na 900 až 1000 hektarech pěstují obiloviny, na 300 hektarech řepku a na zbytku výměry krmné plodiny kukuřici, vojtěšku, jetelotravní směsi a mák. Jelikož smlouvy na pronájem pozemků jsou zde v okolí Prahy pouze krátkodobé, nelze na pozemcích založit trvalé travní porosty. Vzhledem k situaci, která dlouhodobě panuje v oblasti chovu prasat, se rozhodli ve Světicích letos de�nitivně s chovem prasat skončit. Z živočišné výroby se tedy speciali-zují na chov dojnic. Stádo holštýnského skotu čítá kolem 500 kusů, z toho asi 300 kusů dojnic. Dojnice jsou ustájeny na volno ve stáji v Tehovci, jalovice a březí jalovice jsou ustájeny v odchovně mladého skotu v Doubku. Z původního kravína vznikla rekonstrukcí porodna s kotci pro individuální telení. Všechna zvířata jsou ustájena na volno v boxech. Narozené jalovičky jdou z venkovních individuálních boxů ve věku tří měsíců do odchovny v Doubku, kde jsou až do období před porodem. Poté se přesouvají do Tehovce. V Tehovci je instalována paralelní dojírna s rychlým odchodem od společnosti Boumatic o počtu stání 2 x 10 s automatickým snímáním strukových násadců po skončení dojení. Dojí zde dvakrát denně. V loňském roce činila denní užitkovost 19 kg mléka, zatímco letos je to již 20,5 kg. Tržnost mléka je 92,7 %. Dlouhodobě se zde ve Světicích potýkají s vysoký počtem somatických buněk.

Hospodařit na okraji Prahynení jednoduché

Kryté jámy na senáž bohužel nejsou průjezdné, což znemožňuje jejich důsledné udusání v celé ploše.

K dojení používají v Tehovci paralelní dojírnu s rychlým odchodem.

Telata do odstavu jsou ustájena v indviduálních boxech v Tehovci, poté se přesouvají do střediska Doubek.

Page 28: VVS Info 2009

16 17

Střelice 2: Původní stádo 35 holštýnských jalovic bylo nakoupeno v Německu

Střelice: Ing. Josef Snopek (vlevo) společně s hlavním zootechnikem Karlem Havlíčkem s napětím očekávají, jak se projeví používání čiroku ve výživě

Od roku 1994 působí v uničovském okrese Družstvo Agroben Střelice. Podnik se zaměřuje na tři hlavní oblasti a sice na rostlinnou výrobu, chov dojeného skotu a služby. Družstvo Střelice vzniklo 2. května 1994 delimitací původního zemědělského družstva Červenka. Družstvo obhospodařuje pozemky ležící v katastrech Benkov, Střelice a Uničov. Průměrná nadmořská výška, ve které se pozemky nachází, je kolem 230 metrů nad mořem. Většinu výměry zaujímají obiloviny, které jsou osety na více než 50 % půdy, krmné plodiny jsou přibližně na 20 %, na více než 10 % jsou brambory, které zde pěstují cíleně pro výrobce hranolků.

Počátek chovu dojnic ve Střelickém družstvu spočívá v nákupu 35 vysokobřezích jalovic holštýnského plemene. Toto zákoadní stádo, které bylo nakoupeno v německém Osnabrücku, sloužilo k překřižování původního českého strakatého plemene. V současné době čítá stádo dojnic v průměru 220 kusů. Dojnice jsou ustájeny na volno ve stáji se lehacími boxy. Porodna a část stáje určená pro dojnice ve fázi rozdoje je vybavena kotci, kde jsou dojnice ve skupinách rovněž na volno. Hluboká podestýlka se zde z důvodu lepšího komfortu vyhrnuje jedenkrát za tři dny. Průměrná užitkovost stáda činila v loňském roce 9300 kg mléka, zatímco letošní výsledky ze sprna vykazují nárůst užitkovosti o 200 kg. A to i přes to, že se v rámci úspor v podniku rozhodli pro úpravu krmné dávky tak, aby náklady na krmení a tím na výrobu mléka byly co nejnižší. Tím došlo i k poklesu aktuální užitkovosti, přesto ale dle srpnové uzávěrky dojí průměrně 9500 kg mléka. Mléko pocházející ze střelického družstva obsahuje v průměru 3,50 % bílkovin a 3,30 % tuku. Podle slov hlavního zootech-nika Karla Havlíčka zde s obsahem tuku v mléce bojují. S mírným poklesem dojivost se ale obsah složek v mléce zvýšil.Tandemová dojírna z roku 1994 o počtu stání 2 x 5 je od �rmy Gasconne Melot.

Dobré zdraví dojnicje to nejdůležitější Úpravy krmné dávky se odrazili bohužel i v úrovni

reprodukčních ukazatelů. Přestože kvalita vstupních krmiv zústala nezměněna, pozorují nyní ve Střelicích díky snížení energie v KD u dojnic více cyst. Po první inseminaci v loňském roce zabřezlo 34,5 % dojnic, zatímco letos je to 32 %. Inseminační index je 2,4 ID na zabřezlou dojnici, inseminačni interval je 72 dní a servis perioda 118 dní. V rámci úspor přestali ve Střelicích přidávat do krmné dávky dojnicím by-pass bílkovinu a omezili i by-pass tuky. Změnila se skladba minerálních doplňků tak, aby KD dávka byla v rámci možností co nejlevnější. Zachován zůstal glycerin jako zdroj pohotové energie. Řepkou byla částečně nahrazena dříve používaná soja. S VVS Verměřovice začlo zemědělské družstvo v oblasti výživy spolupracovat v polovině roku 2007. Spokojenost panuje na obou stranách. ... VVS si pochvaluje především pečlivou a zodpovědnou práci všech zaměstnanců, kteří pracují v živočišné výrobě. Rozbory namíchané krmné dávky ukázaly naprostou shodu v obsahu živin s původní vypočtenou krmnou dávkou. Díky perfektnímu a preciznímu přístupu, jak k výrobě krmné dávky, tak i k produkci krmiv jako takových, nepřijdete ve stáji do styku s nekvalitním zaplísněným nebo druhotně fermento-vaným krmivem. To vše se samozřejmě zobrazí i v konečném produkutu, tedy mléku. Letos poprvé sklízeli ve Střelicích súdánskou trávu neboli čirok. Netrpělivě tak očekávají, zda a jak se projeví použití tohoto krmiva na užitkovosti ale i ekonomice výroby mléka. Sklizená hmota této energetické plodiny dosahuje krmných hodnot kukuřičné siláže. Má velký obsah strav-itelné vlákniny, sklízí se třikrát do roka a snáší i suchá stanoviště. Pokud se všechny tyto výhody potvrdí i ve zlepšení ekonomiky výroby mléka, nebude jistě nic stát v cestě pěstování této netradiční plodiny i v příštím roce, jak shodně potvrdili předseda družstva Zdeněk Bureš a hlavní zootechnik Karel Havlíček.

Page 29: VVS Info 2009

minerální krmivo určené pro koněve vysoké sportovní, pracovní i dostihové zátěži

minerální krmivo určené pro koněv nižší a střední zátěži

minerální krmivo určené pro koněv klidovém režimu nebo nízké zátěži

minerální krmivo určené prokojící a březí klisny

minerální krmivo určené prorostoucí hříbata

minerální krmivo určené pro zlepšenítvrdosti a pevnosti kopyta

minerální krmivo určené prodostihové koně v plné zátěži jako prevenceproti krvácení

zájmové chovy

V sobotu 22.8.2009 jsme se účastnili na dostihovém závodišti Pardubice v rámci III. kvali�kace na Velkou Pardu-bickou šestého dostihu v pořadí. První dokončil s výrokem VELMI LEHCE o deset délek zkušený BREMEN PLAN(POL) ze stáje Nýznerov a lotu trenéra Radka Holčáka, vedený šampionem žokejem Josefem Bartošem. Zbytek pole se stal pouze statickou kulisou pro tohoto polského odchovance. Druhý dokončil O`KEY(POL) s žokejem Jaroslavem Myškou, třetí proběhl cílem s odstupem třinácti délek od vítěze kůň českého chovu VODORYS s Lukášem Sloupem v sedle. Dále se na tabuli vešli WAVELIGHT LASER(GER) a BARYON. Naší cenu PREMIN, steeplechase crosscountry IV. kategorie pro 5leté a starší koně na 4000 m jsme tedy předali vítezům.

V osmém dostihu dne, Ceně společnosti Lázně Bohdaneč, a.s., steeplechase crosscountry IV. kategorie pro 4leté koně na 4000 m, startoval pod barvami stáje VVS čtyřletý valach, černý hnědák KOREKTOR(POL). Trenérka Hana Kabelková ho nesedlala pro zkušeného žokeje Dušana Andrése. Bohužel KOREKTOR(POL) musel být v závěru dostihu zadržen pro náhlou zdravotní indispozici. Mezi prvním a druhým dostihem sobotního odpoledne byl vložen dostih neregistrovaných koní pro juniory na 400 m. Stáj VVS reprezentoval Jan Faltus na koni GISLAN. Ve svém teprve druhém životním startu obsadil Jan výborné první místo v konkurenci ostřílených a pravidel-ných účastníků pony ligy (na záběru z cílové rovinky se soupeřkou Veronikou Novákovou) . Gratulujeme a všem účastníkům dostihového provozu přejeme obligátně „ať to běhá“.

Kvali�kacena Velkou Pardubickou

Na překážce bojují s číslem 5 Baryon, s číslem 7 Elasia a pozdější vítěz ceny Premin Bremen Plan s žokejem Josefem Bartošem

Ředitel VVS Verměřovice Ing. Válav Brynda předává pohár majiteli stáje

Nýznerov, trenérovi Radku Holčákovi a žokejovi Josefu Bartošovi

Bremen Plan si dobíhá pro vítězstvíza podpory značky Premin

minerálně - vitamínové krmivopro koně v zájmovém chovu

www.premin.cz

Page 30: VVS Info 2009

18 19

Pro zvyšování chovné a trofejové kvality má zásadní význam u srnčí zvěře kromě běžných chovatelských opatření, také použití minerálních doplňkových krmiv. Je to opatření prakticky ověřené v poslední době v řadě honiteb, kdy při zachování správného postupu jsou výsledky průkazné. Aplikace minerálních doplňkových krmiv v jadrném krmivu má dvojí význam. Jednak včasností přikrmování jadrnými krmivy a to již od konce léta se zajistí, aby si srnčí zvěř vytvořila zásoby tuku (až o hmotnosti 3 kg) a deponovaným tukem si vytvořila podmínky pro snazší přečkání zimního období. Jednak je souběžným podáváním minerálních doplňků podpořeno vytvoření zásob vápníku v kostře pro parožení a podpora růstu kostry mladé zvěře. Vzhledem k obsahu všech dalších potřebných minerálií (fosfor, sodík, hořčík) a stopových prvků (měď, mangan, zinek, jód, kobalt, selen) je podpořena optimální fyziologie srnčí zvěře, podpořen vývoj plodů a následně kladení silných srnčat a jejich další postnatální vývoj, tvorba kvalitního mleziva a mléka u srn. Doplňkovými minerálními krmivy s obsahem vitamínu A, D3 a E se podporuje a zvyšuje využití minerálií a zesilují růstové faktory. V podstatě aplikací minerálních doplňkových krmiv jen plnohodnotně doplňujeme srnčí zvěři vše, co jí v dnešních honitbách často chybí. V praxi byla aplikace doplňkových minerál-ních krmiv ověřena, v poslední době v mnoha honitbách již bývá často používána minerální doplňková krmiva řady Premin Spárkatá Zvěř. V každé honitbě by mělo být zajištěno v rámci péče odpovídajícím způsobem přikrmování srnčí zvěře jadrnými krmivy, především v podzimním období, a to minimálně až do konce kalendářního roku a nejlépe podle �nančních možností a zájmu uživatele honitby až do přechodu na přirozenou zelenou pastvu v jarním období. Podle �nančních možností daného subjektu by mohla být doplňkem přikrmování aplikace minerál-ních doplňkových krmiv do předkládaného jadrného krmiva v ověřené 4% koncentraci. Aplikace minerálních doplňků v jadrných krmivech probíhá ve sledovaných honitbách několika způsoby :A). Prováděna plošně po celé honitbě v krmných dávkách přibližně 20 dkg jadrného krmiva s mineráliemi na kus a den po dobu 180 dnů v období říjen až březen. B). Prováděna plošně po celé honitbě s vyložením jadrného krmiva s mineráliemi v množství, co si zvěř sama vezme, obvykle opět po dobu 180 dnů, nebo s vyložením jadrného krmiva od začátku září do konce kalendářního roku, až poloviny ledna a následným přikrmováním jen vojtěškou a letninou, při trvalém celoročním vyložení minerálií u krmelců a v slaniscích.C). Prováděna plošně v celé honitbě se základní krmnou dávkou jadrného krmiva a souběžně ve vybraných částech honitby nebo v souvislejší lokalitě s kvalitní srnčí zvěří v množství co si zvěř sama vezme. D). Dalším možným způsobem je plošné přikrmování základní dávkou v celé honitbě a jen ve vybraných částech honitby v množství co si zvěř vezme. A v částech honitby, kde je zvěř méně kvalitní se provádí zvýšený a nekompromisní ohniskový odstřel průběrné srnčí zvěře, která nedosahuje žádoucí kvality. Do těchto uvolněných míst se rozšiřuje především mladší, a podle předpokladu i nadprůměrně založená srnčí zvěř obojího pohlaví z navazující lokality. Ověřená spotřeba jadrného krmiva s mineráliemi při aplikaci základní dávky po dobu 180 dnů je průměrně 0,26 dkg na jeden kus srnčí zvěře a den a celkové průměrné spotřebě na

jeden kus srnčí zvěře a krmnou sezónu 47 kg. Z 1 q minerálního doplňkového krmiva se připraví 25 q jadrného krmiva s mineráliemi, což je množství pro více než 50 ks na celé krmné období v délce 180 dnů. S poněkud vyšší spotřebou je třeba počítat z toho důvodu, že minerální doplňkové krmivo je zchutněno větším množstvím mletého anýzu, a je tudíž pro zvěř mimořádně atraktivní. Jadrné krmivo bychom měli mít pro přikrmování k dispozici v každém případě a v každé honitbě. A je jen na každém uživateli honitby, zda chce do zkvalitnění srnčí zvěře něco navíc investovat v mineráliích v jadrném krmivu. Je nesporné, že lze tímto způsobem dosáhnout zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře a rozvoje kvality celé místní populace. Vše má však jisté problémy a je potřeba dodržovat striktně některé zásady. Především zvýšit rozsah a kvalitu průběrného odstřelu srnčí zvěře, především srn a srnčat. Neboť při tomto způsobu přikrmování dochází k zvýšenému přežívání i té nejslabší zvěře, zvláště je-li v souběhu zlepšován její zdravotní stav léčbou parazitóz. Výsledkem péče by neměl být nárůst početnosti srnčí zvěře veškeré kvality, jak by se to také mohlo stát při nedostatečném rozsahu průběrného odstřelu.

vybráno ze statí Ctibora Babičky, Jiřího Hanáka a Martina Knápka

Minerální krmiva a srnčí zvěř

Minerální krmiva pro spárkatou zvěř

Page 31: VVS Info 2009

zdraví

Časté návštevy chovov a rozho-vory s farmármi ma neustále presviedčajú, že problémy s paznechtami v mliečnych stádach hovädzieho dobytka sú veľmi aktuálne. Záujem o túto problematiku neustále rastie a chovatelia si sami uvedomujú váhu jej a dôsledkov na ekono-miku fariem. Toto sa zdá byť pozitívny fakt a optimisticky by

sme mohli veriť, že je to už dosť veľa na to, aby sa v oblasti zdravia končatín niečo udialo. Vlastné presvedčenie a skúsenosť mi však hovoria, že uvedomiť si zďaleka nestačí. Otázkou zostáva, čo všetko sme vo veci skutočne urobili. Áno, časy, keď na farmy nezavítal paznechtár ani 2 krát do roka sú, dúfajme, nenávratne preč! Ale je aj toto dosť? Názory farmárov na to, čo stačí a ktoré postupy sú správne, už nie sú také jednoznačné. Snažil som sa teda skontaktovať s odborníkom, ktorý je medzinárodne uznávaný a nie je len teoretikov, ale úpravu paznechtov vykonáva aj prakticky a ročne mu prejde „cez ruky“ tisíce dojníc.

Zdravie paznechtova funkčná úprava poradca by sa mal správať podobne, ako lekársky detektív.

Znamená to nielen zistiť problém, ale aj vyhľadať príčinu jeho vzniku. O každom defekte na paznechtoch je možné napísať samostatný článok. Tentokrát však pozornosť venu-jme tomu, čo má s vyššie spomenutým úprava paznechtov.

„Nikdy sme nerobili úpravu paznechtov tak často, ako teraz a napriek tomu nám to výrazne pozitívne výsledky neprinieslo“, zaznelo z úst nejedného manažéra farmy. Možno ako zamestanec poradenskej �rmy by som mal začať pochybovať o vlastnej schopnosti vyhľadať skutočný problém. Prečo v danom chove teda kravy naďalej krívajú, hrbia sa v stoji alebo pri pohybe, idú menej často k válovu a chôdza im spôsobuje bolesť...? Sklamaný manažér sa po neúspešnom pokuse vyriešiť situáciu pravdepodobne obráti na hľadanie nedostatku niektorého prvku v kŕmnej dávke alebo na niečo úplne iné. Keď sa však zameráme na samotný zákrok úpravy paznechtov, prídeme na to, že „paznechtár“ na danej farme pod úpravou rozumie skráte-nie, resp. zbrúsenie paznechtov uhlovou brúskou a pri práci vôbec nepoužíva paznechtárske nože. Keď už je použitý nôž, častokrát len na intuitívne odstránenie poškodenej rohoviny alebo krvnej podliatiny. Pekne obviazaná končatina kravy, ktorá opúšťa �xačnú klietku, je znamením, že v tomto prípade bola vynaložená snaha o liečenie. Čo je vlastne nevyhnutné spraviť a čo je len „kozmetický doplnok?“. Tak poďme po poriadku a vráťme sa k vplyvom, ktoré zdravie paznechtov ovplyvňujú - teda ku genetike, ustajne-niu, výžive, látkovej výmene, spôsobe chovu a ostatným. Úprava paznechtov zohráva medzi nimi veľmi dôležitú úlohu. Celosvetovo je za najsprávnejšiu považovaná metóda úpravy paznechtov podľa pána Ravena (tzv. holan-dská metóda) nazývaná aj „funkčná úprava paznechtov“. Novinka? Postup je približne tak starý ako ja (ťahám na 37 rok). Teda dosť času na jej preverenie.

Skôr, ako sa začneme zaoberať zdravotným stavom paznechtov je dobré si uvedomiť, v akých podmienkach dobytok chováme. Vo voľnej prírode dobytok žije na mäkkej poddajnej pôde. Má dostatok čerstvého vzduchu. Hierar-chia v stáde je ustálená, k zmenám v postavení jedincov dochádza pozvoľne. Relatívne konštantná je aj potrava, ktorú zvieratá prijímajú. Kvalita pastvy sa nemení výrazne zo dňa na deň, ale k zmenám dochádza počas dlhších období. V prírode produkuje krava oveľa menej mlieka, ako kultúrne plemená, ale celé množstvo patrí teľaťu. Do takýchto podmienok sa dobytok vyvinul. Naproti tomu stoja chovateľské podmienky - tvrdé podlahy a maštalná mikroklíma, časté presuny medzi skupinami zvierat, nevhodné ležiskové boxy, výrazné zmeny v kŕmnej dávke, skorý odstav teliat atď. Šľachtenie dobytka prinieslo aj výrazné anatomické zmeny. Divé formy (napr. bizón) majú hmotnosť tela prenesenú prevažne na predné končatiny. U mliečnych plemien dobytka je tomu presne naopak, väčšiu hmotnosť preberajú zadné končatiny. Toto všetko sa musí odraziť aj na zdravotnom stave končatín. Paznechty sú ako biologický tachograf. Je možné z nich veľa zistiť. Ryhy na stene paznechtov znamenajú, že krava prekonala nejaké problematické obdobie. Mohla to byť výrazná zmena v kŕmení, alebo niektoré z vnútorných ochorení (mastitída). Typicky konkávna stena (prehnutý paznecht) je dôsledkom chronickej laminitídy, ktorá vzniká aj pri dlhodobom prekyselení bachora (bachorové acidózy) alebo príjme zdravotne závadných krmív. Zranenia v oblasti paznechtov poukazujú na nevhodné riešenie ustajňovacích priestorov alebo preháňacích uličiek. Z paznechtov je možné teda čítať. Dobrý ošetrovateľ paznechtov alebo

Zdravotný stav paznechtov a chovateľsképodmienky Funkčná úprava paznechtov (FÚP)

Ing. Roman Mokráň(VVS SK)

Mgr. Michael Hulek patrí k popredným rakúskym a európskym špecialistom a zdravotným stavom paznechtov sa intenzívne zaoberá od roku 1.992. Je členom viacerých medzinárodných inštitúcií zaoberajúcich sa zdravím dobytka a tiež manažuje farmu v Bulharsku s ca. 2.000 ks dojníc. Nasledujúce informácie sú aj z jeho zdrojov.

Page 32: VVS Info 2009

20 21

O funkčnej úprave hovoríme preto, lebo ošetrenie týmto spôsobom je zamerané predovšetkým na obnovenie prirodzenej funkčnosti paznechtu, ktorá bola neprirodzenými podmienkami, v ktorých zvieratá chováme, zmenená. Žiaľ, oproti obyčajnému skráteniu (zbrúseniu) paznechtov je o niečo náročnejšia na čas, posúdenie a zručnosti.

FÚP sa vykonáva v piatich krokoch:

2. väčší paznecht je prispôsobený tak, aby oba paznechty tvorili rovnú došľapovú plochu, ktorá zviera so stredovou osou paznech-tovej kosti uhol 90 stupňov

3. je obrezaná medzipaznechtová štrbina a stenčená oblasť pod úponom povrchového ohýbača končatiny (misky).

4. defektya zmeny sú odstránené veľkoplošným odľahčením

5. je odstránená voľná rohovinav oblasti pätkovej časti (v okolí „vankúšikov“)

1. menší paznecht je skrátený na správnu dĺžku a je stabilizovaný (ponecháva sa min. 0,5 cm viditeľnej hrúbky chodidla)

Čo teda konkrétne chceme FÚP dosiahnuť?- rovnomerné rozdelenie hmotnosti v paznechtovom páre. Oba paznechty by mali byť preto – pokiaľ je to možné – rovnako dlhé a vysoké- presunúť hmotnosť do predných 2/3 chodidla- vytvoriť čo najväčšiu nášľapnú plochu chodidla a tak minimalizovať tlak na cm2

a v konečnom dôsledku kleslo percento dermatitíd na tomto mieste. Odstránenie voľnej rohoviny v oblasti pätky sa robí z podobných dôvodov – vytvoriť čo najhoršie podmienky pre hnilobné baktérie.

Každý krok FÚP má presné pravidlá. Ich nedodržaním sa môžeme dopustiť rôznych chýb. Vytvorenie strechovitej nášľapnej plochy vedie k dráždeniu v oblasti medzi paznech-tami a uvoľňovaniu väzov. Misky na nesprávnom mieste môžu skôr vredy zapríčiniť, ako im zamedziť. Poranenie špičky spôsobené jej prílišným zbrúsením vedie až k in�ko-vaniu kosti a dni života dojnice sú týmto spočítané. Naša spoločnosť svojim zákazníkom poskytuje aj poradenstvo v oblasti manažmentu zdravotného stavu končatín. A to nielen radami, ale aj praktickými ukážkami. Do nášho „doplnkového“ sortimentu sme zaradili aj �xačné klietky, ktoré spĺňajú prísne kritéria, ktoré na toto zariadenie kladie moderný chovateľ. Veríme, že takto sme prispeli k ľahšej dostupnosti „so�stikovanejšej“ klietky pre českého a slovenského zákazníka. V ďaľšom čísle VVS Info prinesieme niektoré praktické informácie o ochoreniach paznechtov.

Princípy FÚP

Prevedenie FÚP

...ale aj uškodiť!

Efektov, ktoré nám prináša FÚP je viacero. Po správnom prevedení FÚP je spravidla už na prvý pohľad viditeľné zlepšenie. Na zadných končatinách sa posudzuje napr. tzv. food scoore. Uhol, ktorý zviera medzipaznech-tová štrbina a pozdĺžna os tela by mal byť po zákroku badateľne menší.

Vytvorenie „misiek“ zabezpečuje odľahčenie najviac exponovanej plochy chodidla (pod úponom šľachy ohýbača) a výrazne znižuje výskyt vredov. Správnym preuhlením končatiny dosiahneme aj to, že oblasť pätky najmä v mieste prechodu rohoviny na kožu je vyššia a infekčný tlak na toto miesto nie je taký vysoký. Ďaľšou snahou FÚP je vyčistenie medzipaznechtovej štrbiny. Jej neopracovanie vedie k vzniku tylómov. Priestor musí byť zrezaný tak, aby sa tam nezdržovali výkaly a nečistota

Paznechtár môže pomôcť...

Fixační klece na ošetření paznehtů a veterinární úkony

Top 5 byla vyvinuta předními odborníky na funkční úpravu paznehtů. Umožňuje každému ošetřovateli paznehtů si zvolit vlastní metodu práce, bez ohledu na to, zda pracuje s nožem, bruskou či bez upevnění spodní části nohy. Fixace nohy umožňuje dostat paznehty do optimální polohy pro práci ošetřovatele.

Vybavení- Kompletní základný rám, pozinkovaný- Pogumovaná podložka – hygienická, protiskluzová- Kompletní zařízení na �xaci hlavy- Naviják na přední nohu, výkyv vlevo a vpravo- Kladka na zdvižení zadní nohy- Držák spodní části nohy s bezpečnostní klikou- Zabezpečovací prvky (hrudní popruhy, lano na �xaci kolen a stehen)- 3-bodový transportní závěs- Univerzální sprej - 1 dóza- Elektrické zdvižení zadní nohy 500 kg, zábrana proti vystoupení (varianta Komfort a Professionell)- Bočnice, servisní rameno s osvětlením (varianta Professionell)

Varianty:- Basic- Komfort- Professional

Page 33: VVS Info 2009

Východiska z krize? V Belgii u obchodních partnerů V polovině září se čtyřčlenná delegace VVS zůčastnila oslavy 55. narozenin �rmy Nukamel, dlouhodobého partnera VVS v oblasti mléčných náhražek a krmných emulgátorů. Událost probíhala ve stylovém prostředí starého přístavu ve výjimečně prosluněných belgických Antverpách. Odborné přednášky i slavnostní večer byly vtipně moderovány zkušeným komunikátorem, který více než sto delegátů z více jak čtyřiceti zemí pěti kontinentů neustále udržoval ve střehu. Odbornou část zahájil ředitel a spolumajitel Nukamelu Jan Druyts, který provedl posluchače dlouhou a pestrou historií �rmy. Ta se začala psát v roce 1954 v závodě Wessanen nedaleko nizozemského Koog Aan De Zaan. Wessanen vyvinul jako první řadu plnohodnotných mléčných náhražek pro hospodářská zvířata se značkou Nukamel. Od té doby se �rma zaměřila na tyto produkty tolik potřebné pro úspěšný odchov telat a jalovic a postupně expandovala do mnoha zemí Evropy, Asie a Latinské Ameriky. V závěru poděkoval všem za dlouhodobou spolupráci a podporu. Další příspěvek se týkal nutričních výhod ingrediencí založených na mléčných složkách, zejména proteinech, o kterých zajímavě hovořil zástupce výzkumného institutu NIZO René Floris. Proteinovým izolátům ze syrovátkové frakce jako jsou např. různé peptidy, laktoglobuliny či Lacto-ferrin, patří budoucnost a stanou se dříve či později nedíl-nou součástí funkčních potravin. Neméně zajímavým a všemi delegáty očekávaným příspěvkem, bylo vystoupení Mariny Rebello, analytičky Rabobank, která patří k nejlépe ohodnoceným �nančním institucím působícím v globálním agrobyznysu. Všichni se těšili na analýzu globálního trhu s mlékem, jež se zejména pro evropské farmáře od listopadu 2008 nevyvíjí příznivě. Výsledkem jsou ztrátové výkupní ceny mléka v mnoha zemích… Marina Rebello však potvrdila nastávající obrat ve světové poptávce po sušených mléčných produktech, kde zejména Čína se vrací ke své rostoucí spotřebě mléčných produktů přerušené melaminovou aférou z léta minulého roku. V prvních dvou kvartálech roku 2009 se import sušeného mléka do Číny výrazně zvýšil. Tato poptávka odčerpává zasoby v EU a tato situace velice brzo vyústí ve zvýšení výkupních cen. Otázkou zůstává jak veliké zvýšení to bude a zda bude stačit k tomu, aby mléčné farmy zase začaly svým majitelů a investorům vydělávat. V závěru bylo konstatováno, že ceny mléka, jako i celý mléčný trh, budou v blízké budoucnosti velice volatilní…. Z přednášek ještě stojí za zmínku příspěvek Yvana Dejaeghera, generálního ředitele BEMEFA, belgického úřadu pro kontrolu krmivářů. Popsal jak několik výrazných afér (dioxiny, PCB) v belgickém krmivářském průmyslu „přispělo“ k vytvoření so�stikovaného systému vzorkování a kontroly. Ta zajišťuje v současnosti vysokou míru bezpečnosti potravin vyprodukovaných na území Belgick-ého království. Nedílnou součástí události byly neformální setkání a diskuse mezi jednotlivými účastníky. Ty se odehrávaly v prostorách bývalé přístavní budovy, na lodi při projížďce antverpským přístavem či v hotelovém lobby baru. Většina delegátů si tuto příležitost nenechala ujít.

Konference s mezinárodní účastí v maďarském městečku Harkany, nazvaná Hledáme východiska z krize pomocí spolupráce, poskytla ucelený obrázek o celosvětové krizi, a to nejen v zemědělství. Zazněly na ní slova jako: „Řešení problému mléka je věcí vlád a Evropské unie. S hospodářským růstem Asie do budoucna vzroste spotřeba živočišných produktů, a tím i krmiv.“ VVS na ní aktivně participovala.

Ze zámoří přijeli do Harkány farmáři a zástupci sdružení produ-kujících sóju, ale i vládní úředníci ze čtyř států centrálního USA – největší světové oblasti pěstování sóji. Z jejich přednášek vyplynulo, že krize s mlékem a odbytem většiny zemědělských komodit silně zasahuje i USA, a proto hledají nové obchodní partnery, nová odbytiště pro americkou sóju. „Jsme připraveni navázat nová partnerství s Evropou,“ bylo hlavní poselství proslovu Patty Judge, zástupkyně guvernéra státu Iowa. Wiliam Even, ministr zemědělství Jižní Dakoty, kromě představení své země jako srdce USA a významného produ-centa kukuřice a sóji prohlásil: „Potraviny jsou důležitou strate-gickou komoditou, tržní rovnováha je otázkou politiky. Trh s potravinami potřebuje státní dozor. Některé země se však vrhnou do regulací a propadnou druhému extrému. Přeregulovaný trh také není naším cílem. Myslím, že je pro Evropu důležité, aby se dále pracovalo na společné zemědělské politice, ale přitom Evropa nesmí zapomenout na historii.“ Ministr Even je sám farmářem a s rodinou obdělává 400 ha, chová dojený a masný skot. V prezentaci zdůraznil úlohu rodiny a pokračování farmářské tradice. „Zachování půdy a vody v krajině je základem další existence,“ dodal Even. Podle prognóz Dr. Józsefa Poppa bude hospodářská recese trvat do roku 2010 až 2011, méně optimistické předpovědi uvádějí pro konec krize až rok 2013. Populace Země by měla vzrůst do roku 2025 na osm miliard lidí, a tak bude potřeba zvýšit globální produkci potra-vin o padesát procent. Růst poptávky po potravinách se předpokládá asi 1,2 % ročně. Rovněž s hospodářským růstem Asie (o 5 až 6 % ročně) vzroste spotřeba živočišných produktů, a tím i krmiv. S výrobou biopaliv roste poptávka po půdě – Dr. Popp předpokládá, že po recesi boj o pozemky opět přijde. Některé státy, jako jsou Jižní Korea, Čína, Saudská Arábie, Japonsko, Libye, Malajsie, Indie a další, již z důvodů potravinové bezpečnosti nakupují nebo si dlouhodobě pronajímají půdu v dalších částech světa. Jižní Korea třeba kupuje půdu v Súdánu a na Madagaskaru. Saudská Arábie v Indonésii, Čína na Filipínách, Japonci skupují půdu v USA a v Brazílii a Libye na Ukrajině.

zástupce VVS pan Jan Záhora diskutuje s ministrem zemědělství státu Dakota panem Williamem Evenem

ze zahraničí výroba ve VVS

Page 34: VVS Info 2009

22 23

Obnovení platnosti certi�kátuISO a certi�kace HACCP Posledním krokem při výrobě výrobků je správné balení

a označování. Naše produkty ukládáme do pytlů s mikrote-novou vložkou s pěti barevnými variacemi, které mnozí naši zákazníci využívají pro rychlejší identi�kace druhů výrobků na svých farmách. Jsme také schopni připravit na přání pytle s hmotnostmi už od 10 kg a pro tento účel jsme zavedli menší rozměr pytlů. Čím dál oblíbenější variantou se stává balení výrobků do velkoobjemových vaků, které je také samozřejmě levnější. Výše uvedené jednotlivé kroky a mnohé další jsou součástí systému HACCP s názvem certi�kátu „Managament systému bezpečnosti potravin (HACCP) pro výrobu doplňkových krmiv a premixů pro zvířata“ podle standardu Codex Alimentarius Annex to CAC/RCP 1-1969 (Rev.4-2003). Veškeré činnosti, které provádíme při produkci našich výrobků jsou v souladu se zákonem o krmivech, normou ISO, HACCP a dalšími souvisejícími národními a evropskými předpisy a jsou předpokladem pro zajištění výroby bezpečných a kvalitních krmiv.

Ve dnech 5. a 6. srpna 2009 jsme prošli certi�kační kontrolou, kterou uskutečnila �rma Lloyd´s Register Quality Assurance Limited, se kterou spolupracu-jeme již od roku 2000. V úterý 5. srpna tohoto roku proběhla recerti�kace dle normy ISO 9001:2008, ČSN ISO 9001:2009, která se koná vždy jednou za tři roky. V průběhu

tříleté platnosti certi�kátu se provádějí pravidelné roční kontroly pod auditorem výše uvedené společnosti. Při jednotlivých kontrolách jsou vždy posuzovány činnosti všech kapitol, které norma ISO zmiňuje. Jsou to: Marketing a poradenství; Zpracování zakázky, receptury a plánování výroby; Nákup a skladování surovin; Výroba; Skladování a expedice; Plánování a kontrola kvality; Řízení lidských zdrojů; Údržba; Metrologie; Řízení dokumentů a SW a DDD. Platnost certi�kátu jsme kontrolou obnovili a ještě navíc jsme si ho letos rozšířili o poradenství. Celý název je „Výroba doplňkových krmiv a premixů pro zvířata a poradenství ve výživě zvířat“. 6. srpna 2009 v naší společnosti proběhla certi�kace systému HACCP (Hazard analysis critical and control points), který již máme dlouho zaveden a je také povinný pro výrobu krmiv. Využili jsme příležitosti certi�kace a s pomocí auditora �rmy ProMG jsme ho zrevidovali a rozšířili o některá další preventivní kontrolní opatření. Systém ISO je zaměřen na celý systém fungování společnosti, HACCP se věnuje jednot-livým výrobním krokům. Největší důraz při výrobě našich produktů klademe na následující činnosti. Příjem surovin a skladování probíhá podle předem schváleného plánu nákupu a skladování. Veškeré nakoupené suroviny označujeme vlastní identi�kací pomocí čárových „BAR“ kódů. Tímto způsobem označení sledujeme pohyb jednotlivých surovin ve �rmě a v jednotlivých výrob-cích. Stejným způsobem značíme i hotové výrobky. Při následné expedici ukládáme informace o vyskladněných výrobcích k jednotlivým dodacím listům. Díky výše uvedenému způsobu identi�kace splňujeme beze zbytku povinnost zákona o krmivech o vysledovatelnosti krmiv. Dalším důležitým krokem je při přípravě výroby navažování doplňkových látek, jako jsou vitamíny, stopové prvky, enzymy, kvasinky atd. Jejich navažování probíhá vždy dopředu před vlastní výrobou a každý den před uvolněním této navážky pro výrobu provádíme pravidelné detailní kontroly, aby všechny látky byly správně podle jednotlivých receptur naváženy. Následnou činností je vlastní výroba, při které probíhá vážení krmných surovin, jejich doprava do homogenizérů, dávkování doplňkových látek a míchání. Celý výrobní proces řídí software od �rmy Tebis Pardubice, který řídí a sleduje jednotlivé výrobní kroky. Samozřejmostí je pravidelná kontrola čistoty a funkčnosti jednotlivých strojů a zařízení pracovníky �rmy.

Ing. Ondřej Faltusvedoucí výroby VVS

Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o.561 52 Verměřovice 225Redakční a gra�cké práce MediaBros s.r.o.číslo 2/2009 dáno do tisku 10. 10. 2009, MK ČR E 17828

Page 35: VVS Info 2009

Recommended