VYBRANÉ KAPITOLYVYBRANÉ KAPITOLY Z FUNDAMENTÁLNÍ Z FUNDAMENTÁLNÍ

TEOLOGIETEOLOGIE

Kurz fundamentální teologieKurz fundamentální teologiepro kombinované studium oborůpro kombinované studium oborů

TEOLOGICKÉ NAUKYTEOLOGICKÉ NAUKYNÁBOŽENSTVÍ SE ZAMĚŘENÍM NÁBOŽENSTVÍ SE ZAMĚŘENÍM

NA VZDĚLÁVÁNÍ A KATECHETIKANA VZDĚLÁVÁNÍ A KATECHETIKA

OBJASNĚNÍ ZÁKLADNÍCH OBJASNĚNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮPOJMŮ

Teologie Teologie znamená doslova „řeč o Bohu“znamená doslova „řeč o Bohu“. . Je to Je to rozumová reflexe víry v Boha na základě Božího rozumová reflexe víry v Boha na základě Božího zjevení.zjevení.

Křesťanská teologie Křesťanská teologie je rozumová reflexe víry v je rozumová reflexe víry v Boha na základě křesťanského zjevení, daného Boha na základě křesťanského zjevení, daného lidem skrze Ježíše Krista.lidem skrze Ježíše Krista.

Fundamentální teologie Fundamentální teologie je teologií základů víry, je teologií základů víry, hledá odpovědi na základní otázky týkající se hledá odpovědi na základní otázky týkající se Božího zjevení, jeho pravosti, neporušenosti, Božího zjevení, jeho pravosti, neporušenosti, úplnosti a věrohodnosti.úplnosti a věrohodnosti.

ÚKOLY ÚKOLY FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIEFUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE

1)1) Připravit ke studiu dogmatiky reflexí a Připravit ke studiu dogmatiky reflexí a rozvinutím úkonu víry v Boží zjevení. rozvinutím úkonu víry v Boží zjevení.

2)2) Být trvalou dimenzí celé teologie, řešit její Být trvalou dimenzí celé teologie, řešit její základní problémy a ukazovat východiska.základní problémy a ukazovat východiska.

3)3) Odpovídat na naléhavé problémy současné Odpovídat na naléhavé problémy současné situace církve a společnosti.situace církve a společnosti.

4)4) Být v dialogu s ostatními obory poznání a Být v dialogu s ostatními obory poznání a činnosti (např. filosofií, psychologií, činnosti (např. filosofií, psychologií, lékařstvím,přírodními vědami, uměním, lékařstvím,přírodními vědami, uměním, kulturou, technikou, ekonomikou i politikou).kulturou, technikou, ekonomikou i politikou).

CÍL, VÝCHODISKO A METODA CÍL, VÝCHODISKO A METODA FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIEFUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE

Fundamentální teologie má dokázat, že Boží zjevení je:Fundamentální teologie má dokázat, že Boží zjevení je:- přijatelné pro kritický rozum (věřitelné)přijatelné pro kritický rozum (věřitelné)- závazné pro odpovědné svědomí (zavazující)závazné pro odpovědné svědomí (zavazující)- prospěšné pro člověka i společnost (žádoucí)prospěšné pro člověka i společnost (žádoucí)Fundamentální teologie přitom nemůže vycházet ze zjevení, Fundamentální teologie přitom nemůže vycházet ze zjevení,

jehož vlastnosti má teprve dokázat. Musí tedy vycházet z jehož vlastnosti má teprve dokázat. Musí tedy vycházet z jiných zdrojů poznání: z rozumu, filosofie a historie.jiných zdrojů poznání: z rozumu, filosofie a historie.

Metoda fundamentální teologie musí mít tyto vlastnosti:Metoda fundamentální teologie musí mít tyto vlastnosti:- racionálnost racionálnost (musí respektovat logiku a kritiku poznání)(musí respektovat logiku a kritiku poznání)- objektivnost objektivnost (musí se opírat o bezpečně zjištěná fakta)(musí se opírat o bezpečně zjištěná fakta)- vědeckost vědeckost (argumenty musí být trvale platné, nadčasové)(argumenty musí být trvale platné, nadčasové)- pozitivnost pozitivnost (musí dokazovat vlastní tvrzení, ne pouze (musí dokazovat vlastní tvrzení, ne pouze

vyvracet názory odpůrců)vyvracet názory odpůrců)- pluralita pluralita (musí spojovat poznatky z různých oborů)(musí spojovat poznatky z různých oborů)

FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIEFUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIEJAKO SOUČÁST TEOLOGICKÉ VĚDYJAKO SOUČÁST TEOLOGICKÉ VĚDY

Fundamentální teologie je:Fundamentální teologie je:- úvodem k dogmatické teologiiúvodem k dogmatické teologii, která se zabývá , která se zabývá

obsahem zjevení z hlediska pravd víryobsahem zjevení z hlediska pravd víry- předpokladem ke studiu morální teologiepředpokladem ke studiu morální teologie, která se , která se

zabývá obsahem zjevení z hlediska morálkyzabývá obsahem zjevení z hlediska morálky- základem i pro obory praktické teologiezákladem i pro obory praktické teologie (např. (např.

pastorální teologii, liturgiku, katechetiku apod.), pastorální teologii, liturgiku, katechetiku apod.), které staví na obsahu zjevení a vyvozují z něho které staví na obsahu zjevení a vyvozují z něho závěry pro různé oblasti života věřících, církve a závěry pro různé oblasti života věřících, církve a celé lidské společnosti celé lidské společnosti

ROZDĚLENÍ FUNDAMENTÁLNÍ ROZDĚLENÍ FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIETEOLOGIE

Fundamentální teologie se rozděluje na tyto části Fundamentální teologie se rozděluje na tyto části (traktáty):(traktáty):

1)1) Traktát o Božím zjevení a jeho vlastnostechTraktát o Božím zjevení a jeho vlastnostech

2)2) Traktát o křesťanském zjevení (fundamentální Traktát o křesťanském zjevení (fundamentální christologie)christologie)

3)3) Traktát o uchování a předávání Božího zjevení v církvi Traktát o uchování a předávání Božího zjevení v církvi (fundamentální ekleziologie)(fundamentální ekleziologie)

4)4) Traktát o teologickém poznání neboli teologických Traktát o teologickém poznání neboli teologických pramenech (teologická metodologie)pramenech (teologická metodologie)

POJEM A ROZDĚLENÍPOJEM A ROZDĚLENÍBOŽÍHO ZJEVENÍ BOŽÍHO ZJEVENÍ

Boží zjeveníBoží zjevení je způsob, jak se nám Bůh dává poznat, tedy jak se nám je způsob, jak se nám Bůh dává poznat, tedy jak se nám zjevuje. Zjevením se nazývá proto, že nám něco o Bohu zjevuje, co zjevuje. Zjevením se nazývá proto, že nám něco o Bohu zjevuje, co bylo v Bohu skryté, tajemné.bylo v Bohu skryté, tajemné.

Boží zjevení Boží zjevení se rozděluje na:se rozděluje na:- přirozené - přirozené (Bůh se zjevuje skrze své dílo – přírodu)(Bůh se zjevuje skrze své dílo – přírodu)- nadpřirozené - nadpřirozené (Bůh se zjevuje zvláštním způsobem – nad možnosti (Bůh se zjevuje zvláštním způsobem – nad možnosti

přirozeného, tedy nadpřirozeně)přirozeného, tedy nadpřirozeně)Boží zjevení Boží zjevení se dále rozděluje na:se dále rozděluje na:- přímé (prorocké) - - přímé (prorocké) - Bůh se zjevuje přímo člověku – proroku - nebo Bůh se zjevuje přímo člověku – proroku - nebo

promlouvá k člověku skrze andělapromlouvá k člověku skrze anděla- nepřímé- nepřímé - Bůh se zjevuje lidem nepřímo tak, že k nim promlouvá skrze - Bůh se zjevuje lidem nepřímo tak, že k nim promlouvá skrze

lidského prostředníka - prorokalidského prostředníka - prorokaBoží zjevení Boží zjevení se dále rozděluje na:se dále rozděluje na:- veřejné - veřejné (Bůh se zjevuje národu nebo celému lidstvu)(Bůh se zjevuje národu nebo celému lidstvu)- soukromé - soukromé (Bůh se zjevuje jednotlivým lidem nebo skrze ně připomíná, co (Bůh se zjevuje jednotlivým lidem nebo skrze ně připomíná, co

už předtím zjevil veřejně)už předtím zjevil veřejně)

MOŽNOST NADPŘIROZENÉHO MOŽNOST NADPŘIROZENÉHO ZJEVENÍ, JEHO VHODNOST A ZJEVENÍ, JEHO VHODNOST A

PROSPĚŠNOSTPROSPĚŠNOST

Zjevení je Bohu možné (je všemohoucí) a Zjevení je Bohu možné (je všemohoucí) a člověku poznatelné (má smysly a rozum).člověku poznatelné (má smysly a rozum).

Zjevení je pro člověka vhodné, neboť bez Zjevení je pro člověka vhodné, neboť bez něho by pravdy o Bohu poznával jen těžko něho by pravdy o Bohu poznával jen těžko a nejistě.a nejistě.

Zjevení je pro člověka prospěšné, neboť mu Zjevení je pro člověka prospěšné, neboť mu velmi pomáhá na cestě ke spáse.velmi pomáhá na cestě ke spáse.

MOŽNOST ZJEVENÍ TAJEMSTVÍ,MOŽNOST ZJEVENÍ TAJEMSTVÍ,TAJEMSTVÍ A LIDSKÝ ROZUMTAJEMSTVÍ A LIDSKÝ ROZUM

Zjevení Boží může obsahovat Zjevení Boží může obsahovat tajemstvítajemství, tj. takové , tj. takové pravdy, které by rozum sám nepoznal, anebo je pravdy, které by rozum sám nepoznal, anebo je nemůže ani plně pochopit nemůže ani plně pochopit (tajemství ve vlastním (tajemství ve vlastním smyslusmyslu, např. Boží trojjedinost), např. Boží trojjedinost)..

Zjevená tajemství však nejsou Zjevená tajemství však nejsou proti rozumu proti rozumu (neodporují logice), jsou však (neodporují logice), jsou však nad rozum nad rozum (nejsou (nejsou plně rozumem pochopitelná, neboť Bůh je větší plně rozumem pochopitelná, neboť Bůh je větší než každá lidská představa o něm. Bůh, kterého než každá lidská představa o něm. Bůh, kterého bychom mohli plně pochopit, by nebyl Bohem. bychom mohli plně pochopit, by nebyl Bohem. Zjevená tajemství chápeme jen Zjevená tajemství chápeme jen podle rozumu.podle rozumu.

NUTNOST NADPŘIROZENÉHONUTNOST NADPŘIROZENÉHO

ZJEVENÍ BOŽÍHO ZJEVENÍ BOŽÍHO Zjevení pravd o Bohu poznatelných rozumem a Zjevení pravd o Bohu poznatelných rozumem a

zjevení pravd přirozeného mravního zákona zjevení pravd přirozeného mravního zákona nebylo nutné absolutně, ale relativněnebylo nutné absolutně, ale relativně – totiž – totiž vzhledem ke stavu, v jakém se lidstvo ocitlo po vzhledem ke stavu, v jakém se lidstvo ocitlo po prvotním hříchu.prvotním hříchu.

Zjevení nadpřirozených tajemství a pozitivních Zjevení nadpřirozených tajemství a pozitivních Božích přikázání Božích přikázání bylo nutné vzhledem k tomu, že bylo nutné vzhledem k tomu, že Bůh chtělBůh chtěl člověku umožnit lepší poznání sebe člověku umožnit lepší poznání sebe než jen přirozené a že mu chtěl dopřát účast na než jen přirozené a že mu chtěl dopřát účast na svém božském životě.svém božském životě.

MORÁLNÍ ZÁVAZNOST HLEDATMORÁLNÍ ZÁVAZNOST HLEDAT A PŘIJMOUT BOŽÍ ZJEVENÍ A PŘIJMOUT BOŽÍ ZJEVENÍ

Člověk má povinnost hledat pravdu, a to především o Člověk má povinnost hledat pravdu, a to především o Bohu, který je cílem člověka a nejvyšší skutečností.Bohu, který je cílem člověka a nejvyšší skutečností.

Vzhledem k tomu, že poznání Boha pouhým rozumem je Vzhledem k tomu, že poznání Boha pouhým rozumem je nesnadné, je pravděpodobné, že Bůh toto poznání lidem nesnadné, je pravděpodobné, že Bůh toto poznání lidem usnadnil svým zjevením.usnadnil svým zjevením.

Proto má člověk povinnost hledat v dějinách náboženství Proto má člověk povinnost hledat v dějinách náboženství Boží zjevení, a pokud tam taková zjevení najde, má Boží zjevení, a pokud tam taková zjevení najde, má zkoumat jejich pravost, neporušenost a věrohodnost.zkoumat jejich pravost, neporušenost a věrohodnost.

Takové Boží zjevení, které se ukáže jako pravé, Takové Boží zjevení, které se ukáže jako pravé, neporušené a věrohodné, má člověk přijmout a řídit se jím.neporušené a věrohodné, má člověk přijmout a řídit se jím.

KRITÉRIA PRAVOSTIKRITÉRIA PRAVOSTIBOŽÍHO ZJEVENÍBOŽÍHO ZJEVENÍ

Jsou různá kritéria pravosti Božího zjevení, která se různě Jsou různá kritéria pravosti Božího zjevení, která se různě rozdělují.rozdělují.

Základní rozdělení těchto kritérií je na:Základní rozdělení těchto kritérií je na:a) a) kritéria negativní kritéria negativní (umožňují vyloučit nepravá zjevení);(umožňují vyloučit nepravá zjevení);b) b) kritéria pozitivní kritéria pozitivní (umožňují potvrdit pravost zjevení).(umožňují potvrdit pravost zjevení).Kritéria pozitivní se dále dělí na:Kritéria pozitivní se dále dělí na:a) a) kritéria primární (hlavní) kritéria primární (hlavní) - stačí sama o sobě potvrdit - stačí sama o sobě potvrdit

pravost zjevení;pravost zjevení;b) b) kritéria pomocná (vedlejší) kritéria pomocná (vedlejší) - sama o sobě sice nestačí k - sama o sobě sice nestačí k

potvrzení pravosti zjevení, ale ve spojení s hlavními potvrzení pravosti zjevení, ale ve spojení s hlavními kritérii pravost zjevení dále dokládají a potvrzují.kritérii pravost zjevení dále dokládají a potvrzují.

DALŠÍ ROZDĚLENÍ KRITÉRIÍ DALŠÍ ROZDĚLENÍ KRITÉRIÍ PRAVOSTI BOŽÍHO ZJEVENÍPRAVOSTI BOŽÍHO ZJEVENÍ

Pozitivní kritéria pravosti zjevení se rozdělují na:Pozitivní kritéria pravosti zjevení se rozdělují na:- - kritéria objektivní – kritéria objektivní – může je použít každý, kdo chce může je použít každý, kdo chce

pravost zjevní zkoumatpravost zjevní zkoumat- - kritéria subjektivní kritéria subjektivní – může je použít jen příjemce zjevení - – může je použít jen příjemce zjevení -

prorok prorok Pozitivní kritéria pravosti zjevení se též rozdělují na:Pozitivní kritéria pravosti zjevení se též rozdělují na:a) a) kritéria vnitřní kritéria vnitřní - týkají se obsahu zjevení- týkají se obsahu zjeveníb) b) kritéria vnější kritéria vnější - týkají se doprovodných okolností zjevení- týkají se doprovodných okolností zjeveníc) c) kritéria smíšená kritéria smíšená - týkají se osoby prostředníka zjevení - týkají se osoby prostředníka zjevení

(proroka)(proroka)

KRITÉRIA PŘÍMÉHO ZJEVENÍKRITÉRIA PŘÍMÉHO ZJEVENÍ

a) subjektivní:a) subjektivní:

- vnitřní Boží hlas- vnitřní Boží hlas

- vnitřní osvícení rozumu- vnitřní osvícení rozumu

- mystický zážitek- mystický zážitek

b) objektivní:b) objektivní:

- zázračné obrácení- zázračné obrácení

- vznešenost zjevené nauky- vznešenost zjevené nauky

- nadpřirozený způsob Boží řeči- nadpřirozený způsob Boží řeči

- vnější zázrak- vnější zázrak

- mimořádné doprovodné okolnosti- mimořádné doprovodné okolnosti

KRITÉRIA NEPŘÍMÉHO ZJEVENÍKRITÉRIA NEPŘÍMÉHO ZJEVENÍ

Tato kritéria musejí být objektivní, aby pravost zjevení byla všem Tato kritéria musejí být objektivní, aby pravost zjevení byla všem lidem zřejmá. Tato kritéria jsou:lidem zřejmá. Tato kritéria jsou:

- vznešenost zjevené nauky- vznešenost zjevené nauky- podivuhodné obrácení prorokapodivuhodné obrácení proroka- podivuhodná moudrost a hrdinská svatost prorokapodivuhodná moudrost a hrdinská svatost proroka- podivuhodné rozšíření naukypodivuhodné rozšíření nauky- podivuhodná změna mravůpodivuhodná změna mravů- hrdinská stálost vyznavačů naukyhrdinská stálost vyznavačů nauky- vnější zázraky vykonané prorokemvnější zázraky vykonané prorokem- splněná proroctví vyřčená prorokemsplněná proroctví vyřčená prorokem

POJEM A VLASTNOSTI POJEM A VLASTNOSTI ZÁZRAKUZÁZRAKU

Zázrak Zázrak je jev ve viditelném světě, mimo obvyklý řád, je jev ve viditelném světě, mimo obvyklý řád, přesahující síly přírody, který nemůže být vykonán žádnou přesahující síly přírody, který nemůže být vykonán žádnou silou stvořenou (člověkem, andělem, démonem), nýbrž silou stvořenou (člověkem, andělem, démonem), nýbrž pouze mocí Boží. Zázrak je vhodným znamením pravosti pouze mocí Boží. Zázrak je vhodným znamením pravosti Božího zjevení (= kritériem pravosti Božího zjevení).Božího zjevení (= kritériem pravosti Božího zjevení).

Zázrak jako kritérium pravosti Božího zjevení Zázrak jako kritérium pravosti Božího zjevení musí mít:musí mít:

- historickou pravdivost - historickou pravdivost (skutečně se stal)(skutečně se stal)

- filosofickou pravdivost - filosofickou pravdivost (nelze ho vysvětlit přirozeně)(nelze ho vysvětlit přirozeně)

- teologickou pravdivost - teologickou pravdivost (nelze ho vysvětlit mimopřirozeně)(nelze ho vysvětlit mimopřirozeně)

- svědecký charakter - svědecký charakter (potvrzuje pravost Božího zjevení)(potvrzuje pravost Božího zjevení)

ROZDĚLENÍ ZÁZRAKŮ ROZDĚLENÍ ZÁZRAKŮ Zázraky se rozdělují:Zázraky se rozdělují:a) podle stupně nadpřirozenosti na:a) podle stupně nadpřirozenosti na:- zázraky co do podstaty (např. zmrtvýchvstání Krista)zázraky co do podstaty (např. zmrtvýchvstání Krista)- zázraky co do subjektu (např. vzkříšení Lazara)zázraky co do subjektu (např. vzkříšení Lazara)- zázraky co do způsobu (např. uzdravení nemocného)zázraky co do způsobu (např. uzdravení nemocného)

b) podleb) podle oblasti, v níž se zázrak děje, na:oblasti, v níž se zázrak děje, na:- zázraky fyzické (např. uzdravení nemocných)zázraky fyzické (např. uzdravení nemocných)- zázraky intelektuální (např. znalost věcí skrytých)zázraky intelektuální (např. znalost věcí skrytých)- zázraky morální (např. náhlé, úplné a trvalé zázraky morální (např. náhlé, úplné a trvalé

obrácení hříšníka nebo odpůrce)obrácení hříšníka nebo odpůrce)

POJEM AVLASTNOSTI POJEM AVLASTNOSTI PROROCTVÍPROROCTVÍ

Proroctví v širším smysluProroctví v širším smyslu je řeč proroka, kterou prorok oznamuje Boží je řeč proroka, kterou prorok oznamuje Boží zjevení.zjevení.

Proroctví v užším smyslu Proroctví v užším smyslu je jasná a určitá předpověď takové budoucí je jasná a určitá předpověď takové budoucí události, kterou nemůže znát žádný rozum stvořený, nýbrž pouze události, kterou nemůže znát žádný rozum stvořený, nýbrž pouze vševědoucí a nejvýš prozřetelný Bůh.vševědoucí a nejvýš prozřetelný Bůh.

Proroctví v užším smyslu Proroctví v užším smyslu může sloužit jako kritérium pravosti Božího může sloužit jako kritérium pravosti Božího zjevení, když se naplní. Takové proroctví musí mít:zjevení, když se naplní. Takové proroctví musí mít:

- historickou pravdivost - historickou pravdivost (bylo vyřčeno, naplnilo se)(bylo vyřčeno, naplnilo se)

- filosofickou pravdivost - filosofickou pravdivost (naplnění se nedalo předvídat)(naplnění se nedalo předvídat)

- - teologickouteologickou pravdivost pravdivost (jenom Bůh je mohl dát poznat proroku)(jenom Bůh je mohl dát poznat proroku)

- - svědecký charakter svědecký charakter (Bůh tím chtěl potvrdit své zjevení).(Bůh tím chtěl potvrdit své zjevení).

POZNATELNOST BOŽÍHO ZJEVENÍPOZNATELNOST BOŽÍHO ZJEVENÍ NA ZÁKLADĚ ZÁZRAKŮ A PROROCTVÍ NA ZÁKLADĚ ZÁZRAKŮ A PROROCTVÍ

Zázraky a proroctví umožňují při pečlivém přezkoumání Zázraky a proroctví umožňují při pečlivém přezkoumání rozpoznat nadpřirozené Boží působení, a tím i pravé Boží rozpoznat nadpřirozené Boží působení, a tím i pravé Boží zjevení.zjevení.

Zázraky a proroctvími nám Bůh dává jasně najevo,že je to Zázraky a proroctvími nám Bůh dává jasně najevo,že je to on, který k nám mluví.on, který k nám mluví.

Proto by bylo krajně neuctivé vůči Bohu, kdybychom tato Proto by bylo krajně neuctivé vůči Bohu, kdybychom tato jeho znamení přehlíželi. Církev takový postoj považuje za jeho znamení přehlíželi. Církev takový postoj považuje za těžce hříšný, a je-li veřejný, trestá jej exkomunikací.těžce hříšný, a je-li veřejný, trestá jej exkomunikací.

Na druhé straně nic nebrání tomu, abychom dokazovali Na druhé straně nic nebrání tomu, abychom dokazovali pravost a prospěšnost Božího zjevení také jinými kritérii, pravost a prospěšnost Božího zjevení také jinými kritérii, např. tím, jak Boží zjevení naplňuje nejhlubší lidské touhy. např. tím, jak Boží zjevení naplňuje nejhlubší lidské touhy. O to se pokoušejí zastánci tzv. O to se pokoušejí zastánci tzv. imanentní metodyimanentní metody (např. (např. Maurice Blondel ve své knize Maurice Blondel ve své knize AkceAkce). ).

ROZDĚLENÍ PRAMENŮROZDĚLENÍ PRAMENŮO KŘESŤANSTVÍO KŘESŤANSTVÍ

Prameny o křesťanství se rozdělují na:Prameny o křesťanství se rozdělují na:

1)1) nekřesťanskénekřesťanské

2)2) křesťanskékřesťanské

Nekřesťanské prameny jsou pohanské a židovské. Obojí mohou být Nekřesťanské prameny jsou pohanské a židovské. Obojí mohou být buď věrohodné nebo nevěrohodné.buď věrohodné nebo nevěrohodné.

Křesťanské prameny jsou buď kanonické (biblické prameny) nebo Křesťanské prameny jsou buď kanonické (biblické prameny) nebo nekanonické (nebiblické prameny).nekanonické (nebiblické prameny).

Biblické prameny jsou vždy věrohodné, neboť jejich hlavním Biblické prameny jsou vždy věrohodné, neboť jejich hlavním autorem je sám Bůh.autorem je sám Bůh.

Nebiblické prameny jsou buď věrohodné (např. spisy církevních Nebiblické prameny jsou buď věrohodné (např. spisy církevních otců a spisovatelů) nebo nevěrohodné (apokryfní spisy). otců a spisovatelů) nebo nevěrohodné (apokryfní spisy).

POHANSKÉ PRAMENYPOHANSKÉ PRAMENY O KŘESŤANSTVÍ O KŘESŤANSTVÍ

Věrohodné prameny:Věrohodné prameny:1.1. Dopis Plinia Mladšího císaři TrajánoviDopis Plinia Mladšího císaři Trajánovi2.2. Tacitovy Tacitovy RočenkyRočenky3.3. Suetoniovy Suetoniovy Životopisy dvanácti císařůŽivotopisy dvanácti císařů4.4. Dopisy císaře Hadriána Minuciovi a SerrianoviDopisy císaře Hadriána Minuciovi a Serrianovi5.5. Dopis syrského filosofa Mary ben Serapiona Dopis syrského filosofa Mary ben Serapiona

Nevěrohodné prameny:Nevěrohodné prameny:1.1. Celsův Celsův Pravdivý rozhovorPravdivý rozhovor2.2. Lucianův Lucianův PoutníkPoutník3.3. Porfyriovo Porfyriovo Zrcadlo proti křesťanůmZrcadlo proti křesťanům4.4. Hieroklův Hieroklův Přítel pravdyPřítel pravdy5.5. Juliánovy Juliánovy Tři knihy proti GalilejskýmTři knihy proti Galilejským

ŽIDOVSKÉ PRAMENYŽIDOVSKÉ PRAMENY O KŘESŤANSTVÍ O KŘESŤANSTVÍ

Věrohodné prameny:Věrohodné prameny:Židovské starožitnostiŽidovské starožitnosti Josefa Flavia Josefa FlaviaJosef Flavius píše o Ježíšovi s velkou úctou jako o moudrém Josef Flavius píše o Ježíšovi s velkou úctou jako o moudrém

člověku, pokud smí být tak nazýván, neboť si získal člověku, pokud smí být tak nazýván, neboť si získal mnohé učedníky a konal podivuhodné činy. Připouští, že mnohé učedníky a konal podivuhodné činy. Připouští, že to snad byl Mesiáš, o kterém mluvili proroci. Uvádí, že se to snad byl Mesiáš, o kterém mluvili proroci. Uvádí, že se po svém ukřižování zjevil učedníků třetího dne opět živý.po svém ukřižování zjevil učedníků třetího dne opět živý.

Nevěrohodné prameny:Nevěrohodné prameny:TalmudTalmudJežíšův rodokmenJežíšův rodokmenTyto prameny překrucují historická fakta a snaží se Ježíše Tyto prameny překrucují historická fakta a snaží se Ježíše

zdiskreditovat.zdiskreditovat.

KŘESŤANSKÉ PRAMENY KŘESŤANSKÉ PRAMENY NEVĚROHODNÉNEVĚROHODNÉ

Tyto prameny vznikaly v různých křesťanských sektách a Tyto prameny vznikaly v různých křesťanských sektách a jejich autoři jsou většinou anonymní, někdy jsou jejich autoři jsou většinou anonymní, někdy jsou neprávem připisovány známým křesťanským autoritám neprávem připisovány známým křesťanským autoritám (apoštolům). Jsou to především tzv. (apoštolům). Jsou to především tzv. apokryfní evangelia. apokryfní evangelia. Ta se dělí na 3 skupiny:Ta se dělí na 3 skupiny:

1) 1) gnostická: gnostická: Marcionovo, Petrovo, Filipovo, 12 apoštolů, Marcionovo, Petrovo, Filipovo, 12 apoštolů, podle Egypťanů aj.podle Egypťanů aj.

2) 2) devocionální: devocionální: Jakubovo, Tomášovo, arabské o Ježíšově Jakubovo, Tomášovo, arabské o Ježíšově dětství, arabské Josefa tesaře, Nikodemovo, o zesnutí dětství, arabské Josefa tesaře, Nikodemovo, o zesnutí Matky PáněMatky Páně

3) 3) disputativně kanonické:disputativně kanonické: podle Hebrejů podle HebrejůTyto spisy obsahují nezaručené zprávy a gnostické bludy.Tyto spisy obsahují nezaručené zprávy a gnostické bludy.

KŘESŤANSKÉ PRAMENY KŘESŤANSKÉ PRAMENY VĚROHODNÉVĚROHODNÉ

Věrohodné jsou všechny biblické prameny, především čtyři kanonická evangelia, Věrohodné jsou všechny biblické prameny, především čtyři kanonická evangelia, Skutky apoštolů, listy apoštolů a Janova Apokalypsa. Všechny tyto spisy byly Skutky apoštolů, listy apoštolů a Janova Apokalypsa. Všechny tyto spisy byly napsány ještě v prvním století.napsány ještě v prvním století.

Věrohodné jsou však také spisy křesťanské Tradice, které církev přijala, schválila Věrohodné jsou však také spisy křesťanské Tradice, které církev přijala, schválila a šířila. Jsou to spisy apoštolských otců, církevních otců a církevních a šířila. Jsou to spisy apoštolských otců, církevních otců a církevních spisovatelů prvních sedmi křesťanských století.spisovatelů prvních sedmi křesťanských století.

Nejstarší spisy křesťanské Tradice jsou:Nejstarší spisy křesťanské Tradice jsou:- List sv. Klementa Římského Korinťanům List sv. Klementa Římského Korinťanům (z let 96-98)(z let 96-98)- 7 listů sv. Ignáce Antiochijského 7 listů sv. Ignáce Antiochijského (z let 105-107)(z let 105-107)- Didaché (Nauka 12 apoštolů) Didaché (Nauka 12 apoštolů) (poč. 2. stol.)(poč. 2. stol.)- List Diognetovi List Diognetovi (kol r. 130)(kol r. 130)- 5 knih výkladů na evangelia sv. Papiáše Hierapolského 5 knih výkladů na evangelia sv. Papiáše Hierapolského (kol. r. 130)(kol. r. 130)- 2 apologie a Dialog s Tryfonem sv. Justina 2 apologie a Dialog s Tryfonem sv. Justina (z let 140-150)(z let 140-150)- Pastýř Hermův Pastýř Hermův (kol r. 140)(kol r. 140)Nejstarší doklad kánonu knih Nového zákona je Nejstarší doklad kánonu knih Nového zákona je zlomek Muratoriho zlomek Muratoriho z let 170-180.z let 170-180.

KŘESŤANSKÉ PRAMENYKŘESŤANSKÉ PRAMENYKANONICKÉKANONICKÉ

4 kanonická evangelia (Mt, Mk, Lk, Jn)4 kanonická evangelia (Mt, Mk, Lk, Jn) Skutky apoštolůSkutky apoštolů 13 listů apoštola Pavla13 listů apoštola Pavla List ŽidůmList Židům 7 listů katolických7 listů katolických Zjevení sv. Jana (Apokalypsa)Zjevení sv. Jana (Apokalypsa)

Sbírka těchto 27 spisů se nazývá Nový zákon.Sbírka těchto 27 spisů se nazývá Nový zákon.

NEJSTARŠÍ RUKOPISY NEJSTARŠÍ RUKOPISY NOVOZÁKONNÍCH KNIHNOVOZÁKONNÍCH KNIH

Nejstarší kodexy (svazky listů z pergamenu):Nejstarší kodexy (svazky listů z pergamenu):Kodex Vatikánský (ze 4. stol.)Kodex Vatikánský (ze 4. stol.)Kodex Sinajský (z 5.stol.)Kodex Sinajský (z 5.stol.) Nejstarší papyrové zlomky:Nejstarší papyrové zlomky:- Papyry Chester Beatty (z 3. stol.)- Papyry Chester Beatty (z 3. stol.)- Papyry Bodmer (z přelomu 2. a 3. stol.)Papyry Bodmer (z přelomu 2. a 3. stol.)- Papyrus Egerton (z pol. 2. stol.)Papyrus Egerton (z pol. 2. stol.)- Papyrus Rylands (z let 125-130)Papyrus Rylands (z let 125-130)Papyry nalezené v Kumránu (z 60. let I. stol.), avšak není Papyry nalezené v Kumránu (z 60. let I. stol.), avšak není

zcela jisté, že obsahují novozákonni texty.zcela jisté, že obsahují novozákonni texty.

STAROZÁKONNÍ PROROCTVÍSTAROZÁKONNÍ PROROCTVÍO MESIÁŠIO MESIÁŠI

Nejdůležitější z těchto proroctví jsou:Nejdůležitější z těchto proroctví jsou:- Protoevangelium (Gen 3, 15) – první zmínka o VykupiteliProtoevangelium (Gen 3, 15) – první zmínka o Vykupiteli- Zaslíbení daná Abrahámovi (Gen 15-18; 22,18)Zaslíbení daná Abrahámovi (Gen 15-18; 22,18)- Jákobovo požehnání Judovi (Gen 49,10)Jákobovo požehnání Judovi (Gen 49,10)- Micheášovo proroctví o narození Mesiáše v Betlémě (Mich 5,2)Micheášovo proroctví o narození Mesiáše v Betlémě (Mich 5,2)- Mesiánské žalmy (Ž 2, 16, 22, 40, 69, 110)Mesiánské žalmy (Ž 2, 16, 22, 40, 69, 110)- Izaiášova proroctví (7,14; 9,6; 11,10; 35,4-5; 40,3; 61,1)Izaiášova proroctví (7,14; 9,6; 11,10; 35,4-5; 40,3; 61,1)- Izaiášovy zpěvy o Božím služebníku (42; 49; 50; 53)Izaiášovy zpěvy o Božím služebníku (42; 49; 50; 53)- Zachariášova proroctví (9,9; 11,12)Zachariášova proroctví (9,9; 11,12)- Malachiášova proroctví (1,11; 3,1)Malachiášova proroctví (1,11; 3,1)

OSOBNÍ A VĚCNÉ OSOBNÍ A VĚCNÉ PŘEDOBRAZY MESIÁŠEPŘEDOBRAZY MESIÁŠE

Osobní předobrazy:Osobní předobrazy:

AdamAdam

ÁbelÁbel

NoeNoe

MelchisedechMelchisedech

IzákIzák

JosefJosef

JonášJonáš

JeremiášJeremiáš

Jan KřtitelJan Křtitel

Věcné předobrazy:Věcné předobrazy:

Noemova archaNoemova archa

velikonoční beránekvelikonoční beránek

mannamanna

stánek Boží na pouštistánek Boží na poušti

archa úmluvyarcha úmluvy

měděný had na pouštiměděný had na poušti

chrám v Jeruzaléměchrám v Jeruzalémě

Židé nepřijali Ježíše za Mesiáše pro Židé nepřijali Ježíše za Mesiáše pro svou pýchu a falešné představy.svou pýchu a falešné představy.

KRISTOVO SVĚDECTÍ O SOBĚ,KRISTOVO SVĚDECTÍ O SOBĚ,MESIÁNSKÉ TITULYMESIÁNSKÉ TITULY

Kristus říká o sobě:Kristus říká o sobě:přišel volat hříšníky k pokánípřišel volat hříšníky k pokánípřišel splnit Boží vůlipřišel splnit Boží vůlistojí mezi lidmi jako ten, kterého stojí mezi lidmi jako ten, kterého

neznajíneznajíje víc než prorokje víc než prorokje víc než Šaloumounje víc než Šaloumounje Mistrem a Pánemje Mistrem a Pánemje pastýřem svých ovcíje pastýřem svých ovcíje Synem Boha, Bůh ho oslavíje Synem Boha, Bůh ho oslavíje Mesiášem, který spasí svůj lidje Mesiášem, který spasí svůj lid

Mesiánské tituly:Mesiánské tituly:MesiášMesiášKrálKrálSyn BožíSyn BožíSyn člověkaSyn člověkaSyn DavidůvSyn DavidůvProrokProrokPastýřPastýřBeránek BožíBeránek BožíApoštolApoštolknězknězbiskup (strážce duší)biskup (strážce duší)

OBSAH KRISTOVY NAUKY,OBSAH KRISTOVY NAUKY,JEJÍ ZÁVAZNOST PRO LIDSTVOJEJÍ ZÁVAZNOST PRO LIDSTVO

Obsah Kristovy nauky je shrnut v evangeliích, Obsah Kristovy nauky je shrnut v evangeliích, zejména v horské řeči Páně (Mt 5 – 7).zejména v horské řeči Páně (Mt 5 – 7).

Tato nauka je nová, i když potvrzuje Starý Tato nauka je nová, i když potvrzuje Starý zákon a Proroky. (Mt 5,17).zákon a Proroky. (Mt 5,17).

Tato nauka je závazná pro každého, na jejím Tato nauka je závazná pro každého, na jejím přijetí závisí spása člověka (viz Mt 7,24 n.).přijetí závisí spása člověka (viz Mt 7,24 n.).

Tato nauka bude platná navždy. Nebe a země Tato nauka bude platná navždy. Nebe a země pominou, ale Kristova slova nepominou.pominou, ale Kristova slova nepominou.

KRISTOVA MOUDROST KRISTOVA MOUDROST A SVATOSTA SVATOST

Kristus osvědčil při svém učení božskou Kristus osvědčil při svém učení božskou moudrost, které nemohli odolat ani jeho moudrost, které nemohli odolat ani jeho nepřátelé, kteří jej chytali za slovo (peníz nepřátelé, kteří jej chytali za slovo (peníz daně, vzkříšení mrtvých, kamenování ženy daně, vzkříšení mrtvých, kamenování ženy dopadené při cizoložství apod.).dopadené při cizoložství apod.).

Kristus ve svém jednání osvědčil svou Kristus ve svém jednání osvědčil svou svatost, nikdo jej nemohl obvinit z hříchu, svatost, nikdo jej nemohl obvinit z hříchu, jeho obvinění při odsouzení byla falešná.jeho obvinění při odsouzení byla falešná.

KRISTOVY ZÁZRAKYKRISTOVY ZÁZRAKYA JEJICH ROZDĚLENÍA JEJICH ROZDĚLENÍ

Kristus dělal zázraky na potvrzení svých slov.Kristus dělal zázraky na potvrzení svých slov. Rozdělení Kristových zázraků:Rozdělení Kristových zázraků:- co do podstaty (jeho zmrtvýchvstání)co do podstaty (jeho zmrtvýchvstání)- co do subjektu (vzkříšení Lazara)co do subjektu (vzkříšení Lazara)- co do způsobu (uzdravování nemocných, vymítání zlých co do způsobu (uzdravování nemocných, vymítání zlých

duchů, zázraky na přírodě)duchů, zázraky na přírodě) Jiné rozdělení Kristových zázraků:Jiné rozdělení Kristových zázraků:fyzické, intelektuální a mravní.fyzické, intelektuální a mravní. Jiné rozdělení Kristových zázraků:Jiné rozdělení Kristových zázraků:Na sobě samém, na lidech a na přírodě.Na sobě samém, na lidech a na přírodě.

PRAVDIVOSTPRAVDIVOSTKRISTOVÝCH ZÁZRAKŮKRISTOVÝCH ZÁZRAKŮ

– Historická:Historická: Skutečně se staly, je to dosvědčeno Skutečně se staly, je to dosvědčeno mnoha svědky, vypráví o tom evangelia, Skutky mnoha svědky, vypráví o tom evangelia, Skutky apoštolů, listy apoštolů, židovské i pohanské apoštolů, listy apoštolů, židovské i pohanské prameny.prameny.

– Filosofická:Filosofická:Nelze je vysvětlit přirozeně, Nelze je vysvětlit přirozeně, působením přírodních nebo lidských sil.působením přírodních nebo lidských sil.

– Teologická: Teologická: Nelze je vysvětlit mimopřirozeně, tj. Nelze je vysvětlit mimopřirozeně, tj. působeních démonických sil.působeních démonických sil.

– Kristovy zázraky potvrzují pravdivost jeho slov.Kristovy zázraky potvrzují pravdivost jeho slov.

KRISTOVA PROROCTVÍ, KRISTOVA PROROCTVÍ, KARDIOGNÓZEKARDIOGNÓZE

Kristus pronesl řadu proroctví, která se vyplnila, např. o Kristus pronesl řadu proroctví, která se vyplnila, např. o svém utrpení, smrti a vzkříšení, o zradě Jidášově a Petrově svém utrpení, smrti a vzkříšení, o zradě Jidášově a Petrově zapření, o chování svých učedníků, o seslání Ducha zapření, o chování svých učedníků, o seslání Ducha svatého, o pronásledování církve, o zničení chrámu a svatého, o pronásledování církve, o zničení chrámu a města Jeruzaléma.města Jeruzaléma.

Tato proroctví potvrzují, že Ježíš byl pravý Boží prorok, Tato proroctví potvrzují, že Ježíš byl pravý Boží prorok, poslaný od Boha.poslaný od Boha.

Ježíš také viděl lidem do srdce (měl kardiognózu – Ježíš také viděl lidem do srdce (měl kardiognózu – poznání srdce). Vyjevil smýšlení učedníků, farizeů, poznání srdce). Vyjevil smýšlení učedníků, farizeů, zákoníků, život samařské ženy, zrádcovské úmysly zákoníků, život samařské ženy, zrádcovské úmysly Jidášovy.Jidášovy.

KRISTOVO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ, KRISTOVO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ, JEHO PRAVDIVOSTJEHO PRAVDIVOST

Je to největší Kristův zázrak,na kterém Je to největší Kristův zázrak,na kterém závisí naše víra a spása (viz 1 Kor 15, 17).závisí naše víra a spása (viz 1 Kor 15, 17).

Jeho pravdivost je prokázána:Jeho pravdivost je prokázána:historickyhistoricky: vidělo jej hodně svědků: vidělo jej hodně svědkůfilosofickyfilosoficky: přirozeně nebylo možné: přirozeně nebylo možnéteologickyteologicky: bylo jím předpověděno a je to : bylo jím předpověděno a je to

znamení, kterým Bůh potvrdil pravost znamení, kterým Bůh potvrdil pravost Kristova mesiánského poslání.Kristova mesiánského poslání.

SVĚDECTVÍ PRVOTNÍ CÍRKVE SVĚDECTVÍ PRVOTNÍ CÍRKVE O KRISTUO KRISTU

Prvotní církev svědčí o Kristu:Prvotní církev svědčí o Kristu:- podivuhodným rozšířením jeho naukypodivuhodným rozšířením jeho nauky- podivuhodnou změnou mravů lidí podivuhodnou změnou mravů lidí

obrácených na víru, svatostí života křesťanůobrácených na víru, svatostí života křesťanů- vytrvalostí v pronásledováníchvytrvalostí v pronásledováních- velkým množstvím mučedníků pro víruvelkým množstvím mučedníků pro víru- postupnou proměnou společnosti a mravůpostupnou proměnou společnosti a mravů

SROVNÁNÍ KŘESŤANSTVÍSROVNÁNÍ KŘESŤANSTVÍS JINÝMI NÁBOŽENSTVÍMI S JINÝMI NÁBOŽENSTVÍMI

Křesťanství je náboženství nadpřirozené, Bohem Křesťanství je náboženství nadpřirozené, Bohem zjevené, opírá se o plnost Božího zjevení, zjevené, opírá se o plnost Božího zjevení, dovršeného Kristem.dovršeného Kristem.

Jiná náboženství jsou buď přirozená (např. čínská Jiná náboženství jsou buď přirozená (např. čínská náboženství, hinduismus, buddhismus), nebo se náboženství, hinduismus, buddhismus), nebo se opírají jen o částečné, neúplné zjevení (židovství) opírají jen o částečné, neúplné zjevení (židovství) nebo o zjevení nepravá či zkreslená (např. islám).nebo o zjevení nepravá či zkreslená (např. islám).

Pravé náboženství je tedy pouze křesťanství.Pravé náboženství je tedy pouze křesťanství.

POJEM CÍRKVEPOJEM CÍRKVEV PÍSMĚ SV. A V TEOLOGIIV PÍSMĚ SV. A V TEOLOGII

SZ: SZ: káhál = káhál = bohoslužebné shromážděníbohoslužebné shromáždění NZ:NZ: ekklésiá = ekklésiá = společenství věřících v Krista jako Pánaspolečenství věřících v Krista jako Pána Teologie: sv. Robert Bellarmin, učitel církve v 17. Teologie: sv. Robert Bellarmin, učitel církve v 17.

století: „Církev je společnost všech věřících křesťanů, století: „Církev je společnost všech věřících křesťanů, kteří:kteří:

- vyznávají tutéž křesťanskou víru- vyznávají tutéž křesťanskou víru

- účastní se stejných svátostí- účastní se stejných svátostí

- - jsou sjednoceni pod vedením zákonných pastýřů, jsou sjednoceni pod vedením zákonných pastýřů, zvláště římského biskupa.zvláště římského biskupa.

POJEM A ROZDĚLENÍ EKLEZIOLOGIE, POJEM A ROZDĚLENÍ EKLEZIOLOGIE, JEJÍ METODA A DNEŠNÍ VÝZNAM JEJÍ METODA A DNEŠNÍ VÝZNAM

Ekleziologie je teologická disciplína, která se zabývá otázkami církve.Ekleziologie je teologická disciplína, která se zabývá otázkami církve. Ekleziologie je dvojí: fundamentální a dogmatická.Ekleziologie je dvojí: fundamentální a dogmatická. Fundamentální ekleziologie se zabývá základními otázkami církve: Fundamentální ekleziologie se zabývá základními otázkami církve:

ustanovením, posláním a strukturou.ustanovením, posláním a strukturou. Dogmatická ekleziologie se zabývá podrobným popisem vnitřního Dogmatická ekleziologie se zabývá podrobným popisem vnitřního

života církve, jejími funkcemi a službami.života církve, jejími funkcemi a službami. Metoda fundamentální ekleziologie je kombinací metody racionální, Metoda fundamentální ekleziologie je kombinací metody racionální,

historicko-kritické a dogmatické.historicko-kritické a dogmatické. Metoda dogmatické ekleziologie je čistě dogmatická.Metoda dogmatické ekleziologie je čistě dogmatická. Ekleziologie má v dnešní době velký význam: chrání věřící před Ekleziologie má v dnešní době velký význam: chrání věřící před

pokušením k privatizaci náboženského života, která je dnes v módě.pokušením k privatizaci náboženského života, která je dnes v módě.

BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ A CÍRKEVBOŽÍ KRÁLOVSTVÍ A CÍRKEV

Jaký je vztah mezi Božím královstvím, jehož Jaký je vztah mezi Božím královstvím, jehož příchod na svět hlásal Kristus, a mezi církví, příchod na svět hlásal Kristus, a mezi církví, kterou Kristus na zemi založil?kterou Kristus na zemi založil?

Boží království je cílem Božího plánu spásy, Boží království je cílem Božího plánu spásy, církev je prostředkem k tomuto cíli.církev je prostředkem k tomuto cíli.

Boží království má dvojí podobu:Boží království má dvojí podobu:

1)1) pozemskou, dočasnou, tj. církev na zemi,pozemskou, dočasnou, tj. církev na zemi,

2)2) eschatologickou, věčnou, tj. církev v nebi.eschatologickou, věčnou, tj. církev v nebi.

ZALOŽENÍ CÍRKVE,ZALOŽENÍ CÍRKVE,VYVOLENÍ A ÚKOL APOŠTOLŮVYVOLENÍ A ÚKOL APOŠTOLŮ

Církev založil sám Ježíš Kristus, a to tím, že si Církev založil sám Ježíš Kristus, a to tím, že si vyvolil apoštoly, odevzdal jim pravomoc a svěřil vyvolil apoštoly, odevzdal jim pravomoc a svěřil úkol učit, křtít a vést lidi ke spáse.úkol učit, křtít a vést lidi ke spáse.

Kristus ustanovil v církvi trojí úřad: učitelský, Kristus ustanovil v církvi trojí úřad: učitelský, kněžský a pastýřský.kněžský a pastýřský.

Mezi Ježíšem a apoštoly je duchovní a morální Mezi Ježíšem a apoštoly je duchovní a morální jednota. Ježíš slíbil apoštolům, že s nimi bude jednota. Ježíš slíbil apoštolům, že s nimi bude zůstávat stále až do konce světa (Mt 28, 19-20).zůstávat stále až do konce světa (Mt 28, 19-20).

Církev tedy není dílo lidské, ale dílo Boží. Kristus Církev tedy není dílo lidské, ale dílo Boží. Kristus ji nazývá „svou církví“ (Mt 16, 18).ji nazývá „svou církví“ (Mt 16, 18).

PETRŮV PRIMÁTPETRŮV PRIMÁT

Apoštol Petr dostal od Krista zvláštní poslání, tzv. primát.Apoštol Petr dostal od Krista zvláštní poslání, tzv. primát.Kristus jej ustanovil nejvyšším pastýřem své církve.Kristus jej ustanovil nejvyšším pastýřem své církve.

Kristus primát Petrovi dvakrát přislíbil (Mt 16, 17-19; Lk Kristus primát Petrovi dvakrát přislíbil (Mt 16, 17-19; Lk 22, 31-32) a po svém vzkříšení odevzdal (Jan 21,17-19).22, 31-32) a po svém vzkříšení odevzdal (Jan 21,17-19).

Petr po Kristově nanebevstoupení primát skutečně Petr po Kristově nanebevstoupení primát skutečně vykonával (Sk 1, 15-16; 2, 14-39; 4, 7-12; 5, 1-11; 9, 31-vykonával (Sk 1, 15-16; 2, 14-39; 4, 7-12; 5, 1-11; 9, 31-43; 10, 1-11; 12, 1-19; 15, 6-29).43; 10, 1-11; 12, 1-19; 15, 6-29).

Petr byl uznáván za hlavu církve ostatními apoštoly i Petr byl uznáván za hlavu církve ostatními apoštoly i apoštolem Pavlem, i když ten jej napomenul (1 Kor 1, 12; apoštolem Pavlem, i když ten jej napomenul (1 Kor 1, 12; 9, 5; Gal 1, 18; 2, 9.11-14).9, 5; Gal 1, 18; 2, 9.11-14).

TRVÁNÍ APOŠTOLSKÉHO ÚŘADU TRVÁNÍ APOŠTOLSKÉHO ÚŘADU A PRIMÁTU V DĚJINÁCH CÍRKVEA PRIMÁTU V DĚJINÁCH CÍRKVE

Apoštolský úřad trvá v nástupcích apoštolů, Apoštolský úřad trvá v nástupcích apoštolů, kterými jsou biskupové apoštolsky svěcení, kteří kterými jsou biskupové apoštolsky svěcení, kteří mají apoštolskou posloupnost.mají apoštolskou posloupnost.

Petrův primát trvá v nástupcích apoštola Petra, Petrův primát trvá v nástupcích apoštola Petra, kterými jsou platně zvolení římští biskupové kterými jsou platně zvolení římští biskupové (papežové). Je tomu tak proto, že apoštol Petr (papežové). Je tomu tak proto, že apoštol Petr působil ke konci svého života v Římě jako biskup, působil ke konci svého života v Římě jako biskup, tam i zemřel a byl pochován. Důkazem vážnosti tam i zemřel a byl pochován. Důkazem vážnosti římského biskupa již koncem 1. století je list sv. římského biskupa již koncem 1. století je list sv. Klementa Římského Korinťanům.Klementa Římského Korinťanům.

NESPRÁVNÉ NÁZORY NA VZNIK NESPRÁVNÉ NÁZORY NA VZNIK CÍRKVE A CÍRKEVNÍ ORGANIZACECÍRKVE A CÍRKEVNÍ ORGANIZACE

- EpiskopalismusEpiskopalismus:: Jednota církve se udržuje jednotou biskupů. Jednota církve se udržuje jednotou biskupů.- Pravoslaví: Primát Petrův je pouze čestný, nikoli jurisdikční.Pravoslaví: Primát Petrův je pouze čestný, nikoli jurisdikční.- Konciliarismus:Konciliarismus: Ekumenický koncil má moc i nad papežem. Ekumenický koncil má moc i nad papežem.- Protestantismus:Protestantismus: Apoštolský úřad a primát jsou jen lidská ustanovení. Apoštolský úřad a primát jsou jen lidská ustanovení.- Galikanismus:Galikanismus: Papežská nařízení pro Francii platí jen se souhlasem Papežská nařízení pro Francii platí jen se souhlasem

francouzského krále a francouzských biskupů.francouzského krále a francouzských biskupů.- FebronianismusFebronianismus: Papežská nařízení pro Německo platí jen se souhlasem : Papežská nařízení pro Německo platí jen se souhlasem

německého císaře a německých biskupů.německého císaře a německých biskupů.- Josefinismus:Josefinismus: Papežská nařízení pro Rakousko platí jen se souhlasem Papežská nařízení pro Rakousko platí jen se souhlasem

rakouského císaře.rakouského císaře.- Starokatolictví:Starokatolictví: Papež není neomylný v učení o víře a mravech. Papež není neomylný v učení o víře a mravech.- Modernismus:Modernismus: Církev není od Krista, je to jen provizorní náhražka za Církev není od Krista, je to jen provizorní náhražka za

opožděný příchod Božího království přislíbeného Kristem.opožděný příchod Božího království přislíbeného Kristem.

BIBLICKÉ OBRAZY CÍRKVEBIBLICKÉ OBRAZY CÍRKVE(viz (viz Lumen gentium, Lumen gentium, čl. 6 a 7)čl. 6 a 7)

obraz těla: Kristus hlava, věřící údy (1 Kor 12; Řím 12; Ef obraz těla: Kristus hlava, věřící údy (1 Kor 12; Řím 12; Ef 2-4; Kol 1-2)2-4; Kol 1-2)

obraz budovy, chrámu, svatého města Jeruzaléma: Kristus je obraz budovy, chrámu, svatého města Jeruzaléma: Kristus je základní kámen, věřící živé kameny (1 Kor 3,11; Ef 2,20-22; základní kámen, věřící živé kameny (1 Kor 3,11; Ef 2,20-22; 1 Pt 2,5; Zj 21)1 Pt 2,5; Zj 21)

obraz vinného keře: Kristus je vinný kmen, věřící ratolesti obraz vinného keře: Kristus je vinný kmen, věřící ratolesti (Jan 15,1-8)(Jan 15,1-8)

obraz stáda vedeného pastýřem: Kristus pastýř, věřící ovce obraz stáda vedeného pastýřem: Kristus pastýř, věřící ovce (Jan 10,1-16)(Jan 10,1-16)

obraz snoubence a snoubenky: Kristus je ženich, církev obraz snoubence a snoubenky: Kristus je ženich, církev nevěsta (Mk 2,19-20; Jan 3,29; Ef 5,22-30; Zj 22,17) nevěsta (Mk 2,19-20; Jan 3,29; Ef 5,22-30; Zj 22,17)

VZTAH CÍRKVE KE KRISTUVZTAH CÍRKVE KE KRISTU(vyplývá z biblických obrazů církve)(vyplývá z biblických obrazů církve)

Kristus je v církvi hlavou, zůstává s ní stále Kristus je v církvi hlavou, zůstává s ní stále spojen, posvěcuje ji svým Duchem, působí spojen, posvěcuje ji svým Duchem, působí v ní svým slovem a svými svátostmi.v ní svým slovem a svými svátostmi.

Církev je Kristovým tělem, poslouchá jej a Církev je Kristovým tělem, poslouchá jej a plní jeho vůli, pokračuje v jeho díle spásy.plní jeho vůli, pokračuje v jeho díle spásy.

Církev je Kristovou snoubenkou, miluje ho, Církev je Kristovou snoubenkou, miluje ho, má ho v úctě, je mu věrná a poslušná (srov. má ho v úctě, je mu věrná a poslušná (srov. Ef 5,24).Ef 5,24).

VZTAH CÍRKVEVZTAH CÍRKVE K DUCHU SVATÉMU K DUCHU SVATÉMU

Duch svatý je duší církve (říká sv. Augustin).Duch svatý je duší církve (říká sv. Augustin). Duch svatý církev oživuje, působí v ní, dává jí své dary, z Duch svatý církev oživuje, působí v ní, dává jí své dary, z

něho církev žije, jím se posvěcuje, sjednocuje a přináší něho církev žije, jím se posvěcuje, sjednocuje a přináší ovoce (srov. JAN PAVEL II., Encyklika o Duchu svatém ovoce (srov. JAN PAVEL II., Encyklika o Duchu svatém Dominum et vivificantemDominum et vivificantem).).

Církev je chrámem Ducha svatého (srov. 1 Kor 3,16-17; Církev je chrámem Ducha svatého (srov. 1 Kor 3,16-17; Ef 2,17-22; 1 Pt 2,4-7), je privilegovaným místem jeho Ef 2,17-22; 1 Pt 2,4-7), je privilegovaným místem jeho působení, Duch svatý je jejím Duchem (srov. Řím 8,9-11), působení, Duch svatý je jejím Duchem (srov. Řím 8,9-11), církev je znamením a nástrojem působení Ducha svatého církev je znamením a nástrojem působení Ducha svatého ve světě (viz ve světě (viz Dominum et vivificantem,Dominum et vivificantem,čl. 63-64). čl. 63-64).

VZTAH CÍRKVE K PANNĚ MARIIVZTAH CÍRKVE K PANNĚ MARII(viz (viz Lumen gentium, Lumen gentium, čl. 60-68)čl. 60-68)

Panna Maria je Matkou církve (viz Panna Maria je Matkou církve (viz LG LG 61), proto ji církev 61), proto ji církev miluje.miluje.

Panna Maria je naší přímluvkyní, pomocnicí, zachránkyní Panna Maria je naší přímluvkyní, pomocnicí, zachránkyní a prostřednicí (viz a prostřednicí (viz LG LG 62), proto se k ní církev utíká.62), proto se k ní církev utíká.

Panna Maria je vzorem církve ve víře, lásce a dokonalé Panna Maria je vzorem církve ve víře, lásce a dokonalé jednotě s Kristem (viz jednotě s Kristem (viz LG LG 63), proto ji církev napodobuje.63), proto ji církev napodobuje.

Panna Maria je vzorem všech ctností nad všechnyPanna Maria je vzorem všech ctností nad všechny svaté svaté (viz (viz LG LG 64), proto ji církev uctívá.64), proto ji církev uctívá.

Panna Maria je obrazem a počátkem církve budoucího Panna Maria je obrazem a počátkem církve budoucího věku, je pro církev znamením jisté naděje a útěchy (srov. věku, je pro církev znamením jisté naděje a útěchy (srov. LG LG 68).68).

VLASTNOSTI CÍRKVE,VLASTNOSTI CÍRKVE,KTERÉ JSOU ČASTO NAPADÁNYKTERÉ JSOU ČASTO NAPADÁNY

viditelnostviditelnost (popírali ji Viklef, Jan Hus aj., avšak Kristus říká: (popírali ji Viklef, Jan Hus aj., avšak Kristus říká: „Vy jste světlo světa“ – Mt 5,14) „Vy jste světlo světa“ – Mt 5,14)

neporušitelnostneporušitelnost (popírali ji Luther, Kalvín aj., avšak Kristus (popírali ji Luther, Kalvín aj., avšak Kristus říká: „Brány pekelné ji nepřemohou“ – Mt 16,18)říká: „Brány pekelné ji nepřemohou“ – Mt 16,18)

nutnost pro spásunutnost pro spásu (zpochybněna v osvícenství a moderní (zpochybněna v osvícenství a moderní době, avšak sv. Cyprián a po něm mnozí církevní otcové době, avšak sv. Cyprián a po něm mnozí církevní otcové říkají: „Mimo církev není spásy“ – srov. říkají: „Mimo církev není spásy“ – srov. LG LG 14; církev je 14; církev je ovšem řádnou cestou spásy, Bůh však otvírá i mimořádné ovšem řádnou cestou spásy, Bůh však otvírá i mimořádné cesty ke spáse těm, kdo ho hledají, žijí podle svědomí a jsou cesty ke spáse těm, kdo ho hledají, žijí podle svědomí a jsou mimo církev bez vlastní viny – srov. mimo církev bez vlastní viny – srov. LG LG 16)16)

nadpřirozenostnadpřirozenost (popírána v moderní době, avšak Kristus říká: (popírána v moderní době, avšak Kristus říká: „Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa“ – Jan 17,16)„Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa“ – Jan 17,16)

ZNÁMKY CÍRKVE KRISTOVYZNÁMKY CÍRKVE KRISTOVY(podle nich se pozná pravá církev)(podle nich se pozná pravá církev)

jednotajednota ve víře, svátostech, vedení (Kristus ustanovil jednu ve víře, svátostech, vedení (Kristus ustanovil jednu církev pod jedním pastýřem a za její jednotu prosil Otce)církev pod jedním pastýřem a za její jednotu prosil Otce)

svatost svatost (církev má svatého zakladatele Krista, posvěcuje ji (církev má svatého zakladatele Krista, posvěcuje ji Duch svatý, vede lidi ke svatosti a má mnoho svatých)Duch svatý, vede lidi ke svatosti a má mnoho svatých)

vvšeobecnost šeobecnost (církev je ustanovena pro všechny lidi, země, (církev je ustanovena pro všechny lidi, země, národy a časy – srov. Mt 28, 19-20)národy a časy – srov. Mt 28, 19-20)

apoštolskost apoštolskost (Kristus založil církev na apoštolech a zvláště (Kristus založil církev na apoštolech a zvláště na apoštolu Petrovi – srov. Lk 10,16; Mt 16,17-19; Jan 21, na apoštolu Petrovi – srov. Lk 10,16; Mt 16,17-19; Jan 21, 15-17). Pravomoc služebníků církve vyplývá z Kristova 15-17). Pravomoc služebníků církve vyplývá z Kristova ustanovení a předává se v apoštolské posloupnosti.ustanovení a předává se v apoštolské posloupnosti.

NAUKA O TEOLOGICKÉM POZNÁNÍ, NAUKA O TEOLOGICKÉM POZNÁNÍ, JEJÍ PŘEDMĚT, METODA A VÝZNAMJEJÍ PŘEDMĚT, METODA A VÝZNAM

Nauka o teologickém poznání zkoumá prameny, z nichž Nauka o teologickém poznání zkoumá prameny, z nichž teologie čerpá své poznání, jejich vlastnosti a vzájemné teologie čerpá své poznání, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy.vztahy.

Nauka o teologickém poznání používá tyto metody a Nauka o teologickém poznání používá tyto metody a jejich kombinace: metodu racionální (filosofickou), jejich kombinace: metodu racionální (filosofickou), historicko-kritickou a dogmatickou.historicko-kritickou a dogmatickou.

Význam nauky o teologickém poznání:Význam nauky o teologickém poznání:

- osvětluje samotné základy víry i teologie- osvětluje samotné základy víry i teologie

- připravuje ke studiu dogmatické teologie- připravuje ke studiu dogmatické teologie

- vysvětluje vztahy mezi jednotlivými prameny poznání- vysvětluje vztahy mezi jednotlivými prameny poznání

VÝVOJ NAUKYVÝVOJ NAUKY O TEOLOGICKÉM POZNÁNÍ O TEOLOGICKÉM POZNÁNÍ

Starověk: obrana křesťanství proti židovství a pohanstvíStarověk: obrana křesťanství proti židovství a pohanství Středověk: rozvinutí křesťanské teologie ve scholasticeStředověk: rozvinutí křesťanské teologie ve scholastice Novověk: objasnění podstaty církve, svátostí, pramenů Novověk: objasnění podstaty církve, svátostí, pramenů

víry a teologie, povahy církevního magisteria atd.víry a teologie, povahy církevního magisteria atd. Pokoncilní období: objasnění úlohy laiků v církvi, Pokoncilní období: objasnění úlohy laiků v církvi,

vztahů mezi katolickou církví a nekatolickými vztahů mezi katolickou církví a nekatolickými církvemi, ale i jinými náboženstvími, vztahu mezi církví církvemi, ale i jinými náboženstvími, vztahu mezi církví a světem atd.a světem atd.

KŘESŤANSKÉ ZJEVENÍ A JEHO KŘESŤANSKÉ ZJEVENÍ A JEHO VÝZNAM V ŘÁDU SPÁSYVÝZNAM V ŘÁDU SPÁSY

Křesťanské zjevení je konstitutivní princip víry a teologie. Křesťanské zjevení je konstitutivní princip víry a teologie. Je základem celého křesťanství.Je základem celého křesťanství.

Křesťanské zjevení je vrcholnou a závěrečnou etapou Křesťanské zjevení je vrcholnou a závěrečnou etapou Božího zjevení. Je definitivním zjevením Boha v čase.Božího zjevení. Je definitivním zjevením Boha v čase.

Předchozí etapy Božího zjevení (prazjevení na počátku Předchozí etapy Božího zjevení (prazjevení na počátku dějin lidstva, v době Noemově, zjevení patriarchální, dějin lidstva, v době Noemově, zjevení patriarchální, mojžíšské a prorocké) byly přípravou na křesťanské mojžíšské a prorocké) byly přípravou na křesťanské zjevení. Křesťanské zjevení tyto přípravné etapy završuje, zjevení. Křesťanské zjevení tyto přípravné etapy završuje, naplňuje jejich přísliby a zároveň je i překonává. naplňuje jejich přísliby a zároveň je i překonává.

ABSOLUTNOST KŘESŤANSTVÍABSOLUTNOST KŘESŤANSTVÍ Absolutnost křesťanství znamená, že křesťanství je Absolutnost křesťanství znamená, že křesťanství je

náboženství:náboženství: - nejdokonalejší (žádné jiné není lepší)- nejdokonalejší (žádné jiné není lepší) - univerzální (po všechny lidi, národy, časy)- univerzální (po všechny lidi, národy, časy) - definitivní (trvale platné až do parusie)- definitivní (trvale platné až do parusie)Na toto téma napsal studii Ernst Troeltsch:Na toto téma napsal studii Ernst Troeltsch:Absolutnost křesťanství a dějiny náboženství Absolutnost křesťanství a dějiny náboženství (1902)(1902)Křesťanství je absolutní proto, že se opírá o vrcholné a Křesťanství je absolutní proto, že se opírá o vrcholné a

závěrečné Boží zjevení, totiž zjevení křesťanské.závěrečné Boží zjevení, totiž zjevení křesťanské.Křesťanské zjevení začíná příchodem Krista na svět a končí Křesťanské zjevení začíná příchodem Krista na svět a končí

smrtí posledního apoštola. Odehrálo se tedy v 1. století po Kr.smrtí posledního apoštola. Odehrálo se tedy v 1. století po Kr.

TEOLOGICKÉ PRAMENYTEOLOGICKÉ PRAMENY

Teologické prameny jsou:Teologické prameny jsou: - Písmo svaté (Starý a zvláště Nový zákon)- Písmo svaté (Starý a zvláště Nový zákon) - Tradice (spisy církevních otců a - Tradice (spisy církevních otců a

spisovatelů)spisovatelů) - Magisterium (učitelský úřad církve, totiž - Magisterium (učitelský úřad církve, totiž

výroky papežů a rozhodnutí koncilů ve výroky papežů a rozhodnutí koncilů ve věcech víry a mravů)věcech víry a mravů)

USTANOVENÍ UČITELSKÉHO USTANOVENÍ UČITELSKÉHO ÚŘADU CÍRKVE ÚŘADU CÍRKVE

Učitelský úřad církve ustanovil Ježíš Kristus (povolal si Učitelský úřad církve ustanovil Ježíš Kristus (povolal si učedníky, z nich vyvolil apoštoly, vyučil je, vychoval je a učedníky, z nich vyvolil apoštoly, vyučil je, vychoval je a předal jim pravomoc učit, posvěcovat lidi a vést je ke předal jim pravomoc učit, posvěcovat lidi a vést je ke spáse). Poslal je do celého světa (srov. Mt 28, 19-20).spáse). Poslal je do celého světa (srov. Mt 28, 19-20).

Apoštolové toto poslání přijali, celým svým životem Apoštolové toto poslání přijali, celým svým životem naplňovali a všichni (až na Jana) je završili mučednickou naplňovali a všichni (až na Jana) je završili mučednickou smrtí pro Krista.smrtí pro Krista.

Apoštolové předali svůj úřad svým nástupcům – biskupům Apoštolové předali svůj úřad svým nástupcům – biskupům skrze modlitbu a vkládání rukou, ti pak zase dalším skrze modlitbu a vkládání rukou, ti pak zase dalším biskupům atd. v nepřetržité apoštolské posloupnosti.biskupům atd. v nepřetržité apoštolské posloupnosti.

NEOMYLNOST UČITELSKÉHO NEOMYLNOST UČITELSKÉHO ÚŘADU CÍRKVEÚŘADU CÍRKVE

Neomylnost učitelského úřadu církve je Neomylnost učitelského úřadu církve je nadpřirozený dar Ducha svatého, kterým je církev nadpřirozený dar Ducha svatého, kterým je církev chráněna od omylu při definování nauky o víře a chráněna od omylu při definování nauky o víře a mravech.mravech.

Neomylnost církevního magisteria je:Neomylnost církevního magisteria je: - sdílená (propůjčená Bohem)- sdílená (propůjčená Bohem) - podmíněná (musí jít o vyhlášení nové nauky, - podmíněná (musí jít o vyhlášení nové nauky,

která bude navždy zavazovat celou církev)která bude navždy zavazovat celou církev) - omezená (jenom na oblast víry a mravů)- omezená (jenom na oblast víry a mravů)

NOSITELÉ NEOMYLNOSTI NOSITELÉ NEOMYLNOSTI MAGISTERIAMAGISTERIA

Nositeli neomylnosti magisteria jsou:Nositeli neomylnosti magisteria jsou: 1) papež při definování nauky o víře a mravech 1) papež při definování nauky o víře a mravech ex ex

cathedra cathedra (z moci svého úřadu)(z moci svého úřadu) 2) biskupové na ekumenických koncilech, když 2) biskupové na ekumenických koncilech, když

společně s papežem definují nauku církve o víře a společně s papežem definují nauku církve o víře a mravechmravech

3) biskupové v rozptýlení, když v jednotě s 3) biskupové v rozptýlení, když v jednotě s papežem učí již definovanou nauku o víře a papežem učí již definovanou nauku o víře a mravechmravech

PŘEDMĚT NEOMYLOSTIPŘEDMĚT NEOMYLOSTICÍRKEVNÍHO MAGISTERIACÍRKEVNÍHO MAGISTERIA

Předmět neomylnosti magisteria je dvojí: přímý a Předmět neomylnosti magisteria je dvojí: přímý a nepřímý.nepřímý.

Přímým předmětem neomylnosti jsou pravdy Přímým předmětem neomylnosti jsou pravdy Bohem zjevené formálně (dosti jasně).Bohem zjevené formálně (dosti jasně).

Nepřímým předmětem neomylnosti jsou pravdy Nepřímým předmětem neomylnosti jsou pravdy Bohem zjevené pouze virtuálně (v náznacích), Bohem zjevené pouze virtuálně (v náznacích), pokud z nich byly vyvozeny teologické závěry, pokud z nich byly vyvozeny teologické závěry, dále předpoklady víry, dogmatická fakta, dále předpoklady víry, dogmatická fakta, kanonizace svatých a důležité otázky liturgické a kanonizace svatých a důležité otázky liturgické a disciplinární.disciplinární.

DRUHY A STUPNĚ DRUHY A STUPNĚ DOGMATICKÉ JISTOTYDOGMATICKÉ JISTOTY

Rozlišujeme kvality víry a stupně dogmatické jistoty.Rozlišujeme kvality víry a stupně dogmatické jistoty.

Kvality víry jsou: víra božská, katolická a církevní.Kvality víry jsou: víra božská, katolická a církevní.

Stupně dogmatické jistoty jsou:Stupně dogmatické jistoty jsou:

- pravdy víry slavnostně definovanépravdy víry slavnostně definované

- pravdy víry prohlášené za definitivnípravdy víry prohlášené za definitivní

- pravdy závazně předložené k vířepravdy závazně předložené k víře

- pravdy obhajované teologickou vědoupravdy obhajované teologickou vědou

- teologické názory a mínění pravděpodobnáteologické názory a mínění pravděpodobná

Kvality víry a stupě dogmatické jistoty se vzájemně různě Kvality víry a stupě dogmatické jistoty se vzájemně různě kombinují, tím vznikají teologické kvalifikace. Jejich kombinují, tím vznikají teologické kvalifikace. Jejich opakem (odsouzením omylů) jsou teologické cenzury.opakem (odsouzením omylů) jsou teologické cenzury.

HLAVNÍ ÚKOLYHLAVNÍ ÚKOLY CÍRKEVNÍHO MAGISTERIA CÍRKEVNÍHO MAGISTERIA

Hlavní úkoly církevního magisteria jsou:Hlavní úkoly církevního magisteria jsou: 1) uchovávat zjevenou nauku víry neporušenou 1) uchovávat zjevenou nauku víry neporušenou

(střežit poklad víry, nic k němu nepřidávat, ale nic (střežit poklad víry, nic k němu nepřidávat, ale nic z něho neztratit)z něho neztratit)

2) předávat a vysvětlovat zjevenou nauku víry 2) předávat a vysvětlovat zjevenou nauku víry lidem (hlásat radostnou zvěst o spáse, a to lidem (hlásat radostnou zvěst o spáse, a to dnešním lidem srozumitelným způsobem)dnešním lidem srozumitelným způsobem)

Splnit oba tyto úkoly není snadnou záležitostí.Splnit oba tyto úkoly není snadnou záležitostí.

KATOLICKÉ A PROTESTANTSKÉKATOLICKÉ A PROTESTANTSKÉ PRAVIDLO VÍRY PRAVIDLO VÍRY

Katolické pravidlo víry je dvojí:Katolické pravidlo víry je dvojí:1)1) vzdálenějšívzdálenější, tj. Písmo svaté a Tradice (tam je , tj. Písmo svaté a Tradice (tam je

obsaženo Boží zjevení)obsaženo Boží zjevení)2)2) bližšíbližší, tj. učitelský úřad církve (ten Boží zjevení , tj. učitelský úřad církve (ten Boží zjevení

vykládá s ohledem na současnou dobu)vykládá s ohledem na současnou dobu)Protestantské pravidlo víry stanovil Martin Protestantské pravidlo víry stanovil Martin Luther:„jedině Písmo“. Pak ale jeho žáci přidali: Luther:„jedině Písmo“. Pak ale jeho žáci přidali: „a Duch svatý“. Jenže pak si každý vykládá „a Duch svatý“. Jenže pak si každý vykládá Písmo po svém a vzniká nejednota ve víře. Písmo po svém a vzniká nejednota ve víře.

TRADICE,TRADICE,(POJEM, ROZDĚLENÍ A KRITÉRIA)(POJEM, ROZDĚLENÍ A KRITÉRIA)

Tradicí rozumíme v církvi mimobiblické hlásání radostné Tradicí rozumíme v církvi mimobiblické hlásání radostné zvěsti evangelia.zvěsti evangelia.

Tradicí Tradicí v širším smyslu v širším smyslu je život a praxe církve až dodnes.je život a praxe církve až dodnes. Tradicí Tradicí v užším smyslu v užším smyslu jsou spisy církevních otců a jsou spisy církevních otců a

spisovatelů křesťanského starověku.spisovatelů křesťanského starověku. Tradice má více vrstev: božská, apoštolská a církevní.Tradice má více vrstev: božská, apoštolská a církevní. Tradice božská a apoštolská je obsažena v Písmě svatém.Tradice božská a apoštolská je obsažena v Písmě svatém. Tradice církevní je obsažena v patristických spisech.Tradice církevní je obsažena v patristických spisech. Kritériem závaznosti nauky obsažené v Tradici je souhlas Kritériem závaznosti nauky obsažené v Tradici je souhlas

církevních otců a uznání této nauky církví.církevních otců a uznání této nauky církví.

VZTAHVZTAH MEZI PÍSMEM A TRADICÍ MEZI PÍSMEM A TRADICÍ

Tento vztah je popsán následujícími větami:Tento vztah je popsán následujícími větami:1)1) Tradice je dřívější než Písmo.Tradice je dřívější než Písmo.2)2) Tradice dosvědčuje Písmo.Tradice dosvědčuje Písmo.3)3) Tradice vykládá Písmo.Tradice vykládá Písmo.4)4) Tradice doplňuje Písmo.Tradice doplňuje Písmo.5)5) Tradice je živým hlasem Písma.Tradice je živým hlasem Písma.

Písmo se tedy neobejde bez Tradice, z níž vzniklo Písmo se tedy neobejde bez Tradice, z níž vzniklo a s níž tvoří jeden nedílný celek. Písmo odkazuje a s níž tvoří jeden nedílný celek. Písmo odkazuje často na Tradici (srov. 2 Sol 2, 15; 2 Tim 2,2).často na Tradici (srov. 2 Sol 2, 15; 2 Tim 2,2).

PODSTATA A ROZSAHPODSTATA A ROZSAHINSPIRACE PÍSMA SVATÉHOINSPIRACE PÍSMA SVATÉHO

Inspirace Písma svatého spočívá v tom, že Duch svatý Inspirace Písma svatého spočívá v tom, že Duch svatý povzbudil svatopisce k psaní, při psaní jim pomáhal, aby povzbudil svatopisce k psaní, při psaní jim pomáhal, aby zapsali to, co on chtěl a aby se přitom nedopustili omylu zapsali to, co on chtěl a aby se přitom nedopustili omylu ve víře nebo mravech.ve víře nebo mravech.

Inspirace neznamená diktát, Duch svatý vnukl Inspirace neznamená diktát, Duch svatý vnukl svatopiscům pouze myšlenky a pravdy, které oni vyjádřili svatopiscům pouze myšlenky a pravdy, které oni vyjádřili vlastními slovy. Duch sv. je tedy hlavním autorem Písma, vlastními slovy. Duch sv. je tedy hlavním autorem Písma, zatímco svatopisci jsou jeho spoluautory.zatímco svatopisci jsou jeho spoluautory.

Inspirace se vztahuje na všechny knihy Písma svatého a na Inspirace se vztahuje na všechny knihy Písma svatého a na všechny jejich části. Vyplývá z ní, že každá věta v Písmě všechny jejich části. Vyplývá z ní, že každá věta v Písmě je teologicky pravdivá. Nemusí však platit v každém je teologicky pravdivá. Nemusí však platit v každém smyslu.smyslu.

VZTAH MEZI TEOLOGIÍ AVZTAH MEZI TEOLOGIÍ A NAUKOU CÍRKEVNÍHO MAGISTERIA NAUKOU CÍRKEVNÍHO MAGISTERIA

Teologie je službou církvi, proto se teologové Teologie je službou církvi, proto se teologové snaží nauku církve prohlubovat, podpírat snaží nauku církve prohlubovat, podpírat rozumovými argumenty a vysvětlovat s ohledem rozumovými argumenty a vysvětlovat s ohledem na současný stav poznání a kultury.na současný stav poznání a kultury.

V otázkách, k nimž se církev dosud nevyslovila V otázkách, k nimž se církev dosud nevyslovila vůbec nebo nikoli definitivně, hledají teologové vůbec nebo nikoli definitivně, hledají teologové vhodná řešení a navrhují je církevnímu magisteriu vhodná řešení a navrhují je církevnímu magisteriu ke zvážení a případnému využití.ke zvážení a případnému využití.

Vrcholnou teologickou institucí je Vrcholnou teologickou institucí je Mezinárodní Mezinárodní teologická komiseteologická komise, která úzce spolupracuje , která úzce spolupracuje s s Kongregací pro nauku víry. Kongregací pro nauku víry.

KONEC PREZENTACE KURZUKONEC PREZENTACE KURZUVybrané kapitoly z fundamentální teologieVybrané kapitoly z fundamentální teologie

Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů při studiu a zejména u zkoušky.při studiu a zejména u zkoušky.

Dr. Eduard Dr. Eduard KrumpolcKrumpolc