Vybrané otázky obecné části trestního zákoníku

prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc.

1.2.2012

Trestní zákoník

Trestný čin Skutková podstata trestného činu = objektivní a

subjektivní znaky: objekt (chráněný zájem) objektivní stránka (jednání, následek, příčinná souvislost) subjekt (pachatel) subjektivní stránka (zavinění)

Dřívější koncepce (§ 3) Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky

jsou uvedeny v trestním zákoně. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.

Současná koncepce (§ 13) Trestným činem je protiprávní čin, který zákon označuje za

trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Role společenské škodlivosti (subsidiární úloha trestní

represe) ???

Subsidiární úloha trestní represe

§ 12 odst. 2 TZ § 39 odst. 2 TZ ? hmotněprávní či procesní korektiv? komentář k TZ, důvodová zpráva možné způsoby řešení• § 172 odst. 2 písm. c) TŘ• analogie ve prospěch pachatele• výkladové stanovisko Nejvyššího státního

zastupitelství

Zavinění a omyly Odpovědnost za zavinění v podobě:

úmysl (přímý x nepřímý) nedbalost (vědomá x nevědomá)

Srozumění: Rozumí se jím i smíření pachatele s tím, že způsobem

uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (řešení tzv. pravé a nepravé lhostejnosti).

Hrubá nedbalost: Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup

pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.

Hrubá nedbalost se vztahuje jak k vědomé, tak k nevědomé nedbalosti.

Vliv omylu na trestní odpovědnost

Omyl právní x omyl skutkový Omyl právní negativní v trestním zákoníku:

§ 19: Kdo neví (nebo si mylně vykládá) to, že čin je protiprávní, neví, že naplnil skutkovou podstatu a domnívá se, že neporušuje trestní zákon, přitom o trestný čin jde, za podmínky, že neměl povinnost se seznámit s příslušnou právní úpravou podle zákona, právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy nebo na základě zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo pokud bylo možno protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží (trestní odpovědnost je vyloučena)

Příklad: cizinec se neseznámil se specifickou právní úpravou, která je v Evropě ojedinělá a platí pouze na území ČR.

Definice není zcela jednoznačná (znalost trestního zákona nebo i/jen jiných právních předpisů?)

Okolnosti vylučující protiprávnost

Výslovně definovány:Krajní nouze (§ 28)Nutná obrana (§ 29)Oprávněné použití zbraně (§ 32)Svolení poškozeného (§ 30)Přípustné riziko (§ 31)

Svolení poškozeného (§ 30)

1. Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.

2. Svolení podle odst. 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odst. 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.

3. S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odst. 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení.

Přípustné riziko (§ 31)

1. Trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.

2. Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.

Zvláštní povaha některých pachatelů (§ 114)

1. Jestliže k spáchání trestného činu trestní zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu vojenského podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják.

2. Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy,

a) jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby,

b) jestliže právnická osoba vznikla, ale její vznik je neplatný, nebo

c) je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, neplatný nebo neúčinný.

3. Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného v odst. 1 a 2 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost nebo postavení tam vyžadované.

Trestní odpovědnost

právnických osob

TOPOZ

zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

účinnosti od 1. ledna 2012 hmotněprávní ustanovení procesní ustanovení

Působnost zákona (§ 1 - § 6)

upravuje: • podmínky trestní odpovědnosti právnických osob• tresty a ochranná opatření• postup v řízení proti právnickým osobám

subsidiární použití trestního zákoníku a trestního řádu místní působnost - zásada teritoriality, registrace, personality,

ochrany a univerzality a subsidiární zásada univerzality subjekt - vyloučení trestní odpovědnosti některých

právnických osob :• Česká republika• územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci• + cizí státy a mezinárodní organizace (důvodová zpráva)

neobsahuje pozitivní vymezení právnické osoby

Trestné činy (§ 7)

taxativní výčet dle požadavků mezinárodních smluv a

právních předpisů ES/EU + katalog rozšířen o daňové trestné činy pozměňovací návrh ústavně právního

výboru (veřejné zakázky)

Základy trestní odpovědnosti

Trestný čin právnické osoby – formální podmínky: protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo

v rámci její činnosti za podmínky, že jednal: statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou

osobu jednat, ten, kdo u právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní

činnost, ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické

osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby,

zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů,

jestliže ho lze této právnické osobě přičítat.

Základy trestní odpovědnosti

Trestný čin právnické osoby – materiální podmínky: právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu jestliže byl

spáchán:• jednáním výše uvedených orgánů nebo osob (viz předchozí

slide), kromě zaměstnance, nebo• zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo

pokynu výše uvedených orgánů nebo osob anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby výše uvedené neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu

není důležité, zda se podaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným shora.

Trestná součinnost

pachatel, spolupachatel, účastník jiná formulace než v TZ ve skutečnosti pachatel a nepřímý

pachatel

trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby

Právní nástupnictví trestní odpovědnost PO přechází ze zákona na

všechny její právní nástupce univerzální sukcese (zejm. přeměny obch.

společností) singulární sukcese vyloučena - podílnictví? více právních nástupců

• soud při rozhodování o druhu a výměře trestu přihlédne i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného trestného činu

nadále odpovědná i původní PO, pokud nezanikne

procesní úprava v § 32 návrhu zákona

Účinná lítost (§ 11)

trestní odpovědnost PO zaniká, jestliže:1. dobrovolně upustí od dalšího protiprávního

jednání a2. odstraní nebezpečí nebo zamezí škodlivému

následku nebo napraví škodlivý následek NEBO učiní oznámení v době, kdy nebezpečí může být ještě odstraněno nebo může být zabráněno škodlivému následku

širší rozsah než u fyzických osob ( srov. § 33 TZ) nepoužije se u korupčních trestných činů:• přijetí úplatku, podplácení nebo nepřímého

úplatkářství

Promlčení (§§ 12, 13)

obdobné použití trestního zákoníku nepromlčuje se trestný čin teroristického

útoku, pokud zakládá válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva

Tresty a ochranné opatření druh a výměra trestu (§ 14)

při stanovení druhu a výměry trestu soud přihlédne k:• povaze a závažnosti trestného činu• poměrům právnické osoby (dosavadní činnost a majetkové

poměry)• tomu, zda právnická osoba vykonává činnost ve veřejném

zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost

• jejímu působení po činu (náhrada škody)• účinkům a důsledkům, jaký trest má mít v budoucnu

ochranné opatření ( § 26) musí být přiměřené povaze, závažnosti spáchaného činu a

majetkovým poměrům právnické osoby při ukládání všech ( T+OO) sankcí soud musí přihlédnout k

zájmům poškozených a věřitelů, pokud nemají původ nebo nesouvisí s trestným činem právnické osoby – ochrana třetích osob

Druhy trestů zrušení právnické osoby propadnutí majetku peněžitý trest (20 – 730 denních sazeb po 1000 –

2 mil. Kč) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty zákaz činnosti (1 – 20 let) zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v

koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži (1 – 20 let)

zákaz přijímání dotací a subvencí (1 – 20 let) uveřejnění rozsudku (veřejný sdělovací prostředek)

Ochranné opatření

zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání

spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit pozměnění věci nebo jiné majetkové hodnoty, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou za podmínek stanovených trestním zákoníkem.

Trest zrušení právnické osoby

nejpřísnější pouze PO se sídlem v České republice nelze uložit těm PO, u kterých to vylučuje jejich

povaha (např. osoby zřízené zákonem) v některých případech nutné vyjádření ČNB

(např. u bank, pojišťoven, obchodníků s cennými papíry atd.) či příslušného orgánu státní správy

vstup do likvidace z majetku PO mohou být uspokojeny pohledávky

věřitelů

Zánik výkonu trestu

promlčení výkonu trestu (30, 20, 10 nebo 5 let) X výkon trestu uloženého pro trestný čin teroristického útoku se nepromlčuje

zánik účinků odsouzení – Rejstřík trestů

Děkuji za pozornost.