vyhlášky č. 23/2014 Sb.

23

VYHLÁŠKA

ze dne 30. ledna 2014

o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 5,§ 11a odst. 9, § 12a odst. 10, § 15, § 22 odst. 2, § 24odst. 1 a § 26d odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 41/2011 Sb.,zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákonač. 227/2013 Sb., podle § 1a odst. 3, § 7a odst. 5, § 7bodst. 9, § 8 odst. 11, § 8b odst. 1, § 11 odst. 3, § 27odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrníchdružstvech a některých opatřeních s tím souvisejícícha o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, veznění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 41/2011 Sb.,zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 254/2012 Sb., a podle§ 199 odst. 2 k provedení § 12f, § 16 odst. 5, § 16aodst. 10, § 16b odst. 2, § 32 odst. 8 a § 154 odst. 3zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovémtrhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) požadavky na řídicí a kontrolní systém,

b) obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního sy-stému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpra-cování a lhůtu pro její předložení,

c) pravidla pro krytí a omezení rizik,

d) uveřejňování informací,

e) některé informace a podklady předkládané Českénárodní bance.

Osobní působnost

§ 2

Tato vyhláška se v mezích § 3 až 6 vztahuje nabanku, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodníka s cen-nými papíry, investičního zprostředkovatele a pobočkubanky z jiného než členského státu.

§ 3

Na banku a spořitelní a úvěrní družstvo se nevzta-huje část třetí a část čtvrtá hlavy I a V.

§ 4

(1) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8aodst. 1, 2 a 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhuse nevztahují část druhá hlava II, část třetí, část čtvrtáa přílohy č. 3 až 6 této vyhlášky.

(2) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8aodst. 4 a 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu sevztahují § 8 až 51, s výjimkou příloh č. 3 až 6 tétovyhlášky, a § 86.

§ 5

(1) Na investičního zprostředkovatele se vztahují§ 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3, § 12, § 13, § 16, § 17,§ 18 odst. 1, § 20, § 21, § 22 odst. 1, § 23 odst. 1 a 5,§ 24, § 26, § 46, § 48 a § 51, s výjimkou příloh č. 1 a 2této vyhlášky.

(2) Na investičního zprostředkovatele, který je fy-zickou osobou a poskytuje investiční služby výhradněosobně, se tato vyhláška vztahuje v tom rozsahu, žetento zprostředkovatel

a) v písemné podobě stanoví zásady a pracovní po-stupy podle § 10 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3, § 12, § 21a § 23 odst. 5,

b) v písemné podobě zaznamenává zásady a pracovnípostupy pro účely zabezpečení průběžné kontrolydodržování povinností a výkonu činnosti v souladus § 13, § 16, § 17, § 18 odst. 1, § 20, § 23 odst. 1,§ 24, § 26, § 46, § 48 a § 51 a

c) průběžně kontroluje výkon činnosti a dodržovánípovinností, zásad a pracovních postupů podlepísmen a) a b).

§ 6

Na pobočku banky z jiného než členského státu senevztahuje část druhá.

Sbírka zákonů č. 23 / 2014Strana 146 Částka 10

§ 7

Vymezení pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) čistým peněžním tokem rozdíl mezi přítoky a od-toky peněžních prostředků,

b) externí ratingovou agenturou externí ratingováagentura podle článku 4 odst. 1 bodu 98 nařízeníEvropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadav-cích na úvěrové instituce a investiční podnikya o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „na-řízení“),

c) funkcí souhrn personálních, technických, organi-začních a dalších předpokladů vymezených zaúčelem zajištění výkonu určité činnosti nebo sou-boru činností povinné osoby,

d) informačním a komunikačním systémem funkčnícelek zabezpečující získávání, zpracování, přenos,sdílení a uchovávání informací v jakékoli forměvčetně systému vnitřní a vnější komunikace po-vinné osoby,

e) institucí instituce podle článku 4 odst. 1 bodu 3nařízení,

f) interním přístupem

1. přístup založený na interním ratingu podlečlánku 143 odst. 1 nařízení,

2. přístup založený na interních modelech podlečlánku 221 nařízení,

3. přístup založený na vlastních odhadech podlečlánku 225 nařízení,

4. pokročilé přístupy k měření podle článku 312odst. 2 nařízení,

5. metoda interního modelu podle článků 283a 363 nařízení, nebo

6. metoda interního hodnocení podle článku 259odst. 3 nařízení,

g) kapitálem kapitál podle článku 4 odst. 1 bodu 118nařízení,

h) kapitálovým nástrojem kapitálový nástroj podlečlánku 4 odst. 1 bodu 119 nařízení,

i) klientem vkladatel, dlužník, člen spořitelníhoa úvěrního družstva, zákazník obchodníka s cen-nými papíry a zákazník investičního zprostředko-vatele, a další osoby v podobném postavení vůčipovinné osobě včetně osob, jež by v budoucnumohly být v některém z uvedených postavení,

j) klíčovou funkcí funkce, kterou takto označila po-vinná osoba na základě vyhodnocení významudané funkce jako klíčového pro činnost povinnéosoby,

k) kolaterálem věc sloužící k zajištění expozice,

l) konsolidovaným základem konsolidovaný základpodle článku 4 odst. 1 bodu 48 nařízení,

m) kontrolním orgánem dozorčí rada, kontrolní ko-mise, správní rada při výkonu kontrolní působ-nosti nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní pů-sobností, v závislosti na právní formě osoby, o kte-rou jde.

(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

a) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podlečlánku 4 odst. 1 bodu 36 nařízení,

b) likviditní pozicí očekávaný čistý peněžní tokv rámci stanovených časových pásem,

c) nepřímou kapitálovou investicí nepřímá kapitálováinvestice podle článku 4 odst. 1 bodu 114 nařízení,

d) nevýkonným členem člen orgánu, který v povinnéosobě nezastává výkonnou řídicí funkci,

e) obchodním portfoliem obchodní portfolio podlečlánku 4 odst. 1 bodu 86 nařízení,

f) odměnou mzda, peněžní i nepeněžní požitkya další příjmy pracovníka,

g) operačním rizikem operační riziko podle článku 4odst. 1 bodu 52 nařízení,

h) orgánem orgán povinné osoby jiný než valná hro-mada nebo členská schůze, v závislosti na právníformě osoby, o kterou jde,

i) osobou finančního sektoru subjekt finančního sek-toru podle článku 4 odst. 1 bodu 27 nařízení,

j) osobou ve vrcholném vedení osoba, která zastáváv povinné osobě výkonnou řídicí funkci, při nížzajišťuje každodenní řízení výkonu činností po-vinné osoby a je při výkonu této funkce přímopodřízena orgánu povinné osoby nebo jeho čle-novi, a to i v případě, že takovou funkci zastáváčlen orgánu povinné osoby,

k) ovládající osobou mateřský podnik podle článku 4odst. 1 bodu 15 nařízení,

l) ovládáním kontrola podle článku 4 odst. 1 bo-du 37 nařízení,

Sbírka zákonů č. 23 / 2014Částka 10 Strana 147

m) ovládanou osobou dceřiný podnik podle článku 4odst. 1 bodu 16 nařízení.


a) pákou páka podle článku 4 odst. 1 bodu 93 naří-zení,

b) pobočkou banky z jiného než členského státu po-bočka zahraniční banky se sídlem v jiném nežčlenském státě, které Česká národní banka udělilalicenci podle zákona o bankách,

c) povinnou osobou banka, spořitelní a úvěrní druž-stvo, obchodník s cennými papíry, investiční zpro-středkovatel,

d) pracovníkem osoba, která je s povinnou osobouv základním pracovněprávním nebo podobnémvztahu, anebo jiná osoba, pokud je členem orgánunebo výboru povinné osoby,

e) původcem původce podle článku 4 odst. 1 bodu 13nařízení,

f) restrukturalizací nucená restrukturalizace podlečlánku 178 odst. 3 písm. d) nařízení,

g) rizikem modelu potenciální ztráta, která může po-vinné osobě vzniknout v důsledku rozhodnutí uči-něného zejména na základě výsledků interně vy-užívaných modelů vzhledem k chybám ve vývoji,zavádění nebo využívání těchto modelů,

h) rizikem nadměrné páky riziko nadměrné páky po-dle článku 4 odst. 1 bodu 94 nařízení,

i) řídicím orgánem představenstvo, jednatel, správnírada při výkonu řídicí působnosti nebo jiný orgáns obdobnou řídicí působností, v závislosti naprávní formě osoby, o kterou jde,

j) sekuritizací sekuritizace podle článku 4 odst. 1bodu 61 nařízení,

k) sekuritizovanou expozicí sekuritizovaná pozicepodle článku 4 odst. 1 bodu 62 nařízení.


a) selháním dlužníka selhání podle článku 178 naří-zení,

b) sponzorem sponzor podle článku 4 odst. 1 bo-du 14 nařízení,

c) syntetickou kapitálovou investicí syntetická kapi-tálová investice podle článku 4 odst. 1 bodu 126nařízení,

d) systémovým rizikem riziko narušení kontinuity

finančního systému s možnými závažnými nega-tivními dopady na finanční systém a reálnou eko-nomiku,

e) útvarem osoba nebo skupina osob pověřená výko-nem určité činnosti povinné osoby včetně orgánůa výborů povinné osoby,

f) úzkým propojením úzké propojení podle článku 4odst. 1 bodu 38 nařízení,

g) uznanou burzou burza podle článku 4 odst. 1bodu 72 nařízení,

h) vnitřním předpisem stanovy, organizační řády, sta-tuty, plány a jiné vnitřně stanovené zásady, pravi-dla, postupy a akty vnitřního řízení,

i) výkonným členem člen orgánu povinné osoby,který v povinné osobě zastává výkonnou řídicífunkci,

j) zvláštními penzijními výhodami zvláštní penzijnívýhody podle článku 4 odst. 1 bodu 73 nařízení.

ČÁST DRUHÁ

ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

HLAVA I

POŽADAVKY NA ŘÍDICÍA KONTROLNÍ SYSTÉM

[K § 8b odst. 5 zákona o bankách, k § 7a odst. 5 zákonao spořitelních a úvěrních družstvech, k § 12f písm. a)

a b) a § 32 odst. 8 písm. a) zákona o podnikánína kapitálovém trhu]

Díl 1

Předpoklady řádné správy a řízení společnosti

Základní požadavky na výkon činnosti

§ 8

Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systémje ucelený a pokrývá všechny její činnosti po celoudobu výkonu činnosti povinné osoby na finančnímtrhu. Ve vztahu k osobám v konsolidačním celku ne-zahrnutým do obezřetnostní konsolidace platí tentopožadavek přiměřeně.


§ 9

Povinná osoba splňuje požadavky stanovené nařídicí a kontrolní systém a jeho součásti1) s ohledemna svou velikost, model svého podnikání, jeho složitosta s ním spojená rizika, organizační uspořádání, povahu,rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlávykonávat. Přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němžpodniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízeníspolečnosti.

§ 10

(1) Povinná osoba zajistí, že požadavky stanovenéna řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupypovinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalšíchčinností jsou promítnuty do vnitřních předpisů po-vinné osoby a konsolidačního celku. Povinná osobastanoví postup při přijímání, změně a uplatňovánívnitřních předpisů.

(2) Ke splnění předpokladu řádné správy a řízeníspolečnosti prostřednictvím uplatňování řádných po-stupů povinná osoba zvolí, zapracuje do vnitřníchpředpisů a uplatňuje při své činnosti jí zvolené uzná-vané a osvědčené principy a postupy vydávané uznáva-nými vydavateli a využívané při činnostech obdobnépovahy (dále jen „uznávaný standard“).

(3) Pro účely plnění předpokladu řádné správya řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řád-ných postupů povinná osoba vždy

a) dodržuje při své činnosti a zapracuje do vnitřníchpředpisů

1. právní povinnosti a

2. obecné pokyny Evropského orgánu dohledu(Evropského orgánu pro bankovnictví), Evrop-ského orgánu dohledu (Evropského orgánu procenné papíry a trhy), Evropského orgánu do-

hledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví),Společného výboru evropských orgánů do-hledu a Evropské rady pro systémová rizika2),ledaže by jejich konkrétní ustanovení bylov rozporu s požadavky právních předpisů neboumožňovalo obcházení jejich účelu, a

b) přihlíží k informacím, které Česká národní bankauveřejňuje ve Věstníku České národní banky s tím,že při určování uznávaných standardů podle od-stavce 2 povinná osoba vždy přihlédne k

1. přehledu vybraných uznávaných standardůa vybraných uznávaných vydavatelů a

2. srovnávacím standardům, jejichž obsahem jsouočekávání České národní banky při plnění po-žadavků této vyhlášky.

(4) Promítnutí standardů podle odstavce 3písm. b) do vnitřních předpisů a jejich použití povin-nou osobou se považuje za plnění ustanovení od-stavce 2. Tím není dotčeno právo povinné osoby zvolita do vnitřních předpisů promítnout i jiné uznávanéstandardy; jejich obsah nebo použití však nesmí býtv rozporu s požadavky právních předpisů ani obcházetjejich účel.

(5) Povinná osoba pravidelně prověřuje, zdavnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy jsouaktuální a v souladu s dalšími požadavky této vyhláškya jiných právních předpisů.

(6) Povinná osoba zajistí, že součástí vnitřníchpředpisů jsou pravidla pro evidování reklamací a stíž-ností klientů, jejich vyřizování a sledování přijatýchopatření.

§ 11

(1) Povinná osoba zajistí, že její orgán, výbor a je-


1) Například § 22 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a články 103 až 105, 144, 166, 173až 179, 185 až 191, 209, 221, 225, 243, 259, 287 až 294, 318, 320 až 322, 368 a 369, 393, 434 a 435 nařízení.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nadfinančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánudohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise2009/78/ES.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánudohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009//ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánudohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise2009/77/ES.

jich členové, jakož i jimi vykonávané činnosti, splňujízejména požadavky podle § 13 až 19.

(2) Povinná osoba zajistí, že veškeré schvalovacía rozhodovací procesy, jakož i kontrolní a další jejívýznamné činnosti včetně souvisejících působnostía pravomocí a vnitřních předpisů je možné zpětně vy-sledovat a rekonstruovat, včetně působností a pravo-mocí, složení a fungování orgánů a výborů povinnéosoby a působností, pravomocí a činností jejich členů.K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systémuchovávání informací, který povinná osoba zavedea udržuje.

(3) Povinná osoba zajistí vyváženost působnostípři schvalovacích, rozhodovacích a kontrolních čin-nostech a zamezí nepřiměřenému vlivu jediné osobynebo malé skupiny osob na tyto procesy; to platíi v rámci konsolidačního celku.

§ 12

(1) Pokud některou činnost, kterou by jinak vy-konávala nebo mohla vykonávat povinná osoba sama,vykonává povinná osoba prostřednictvím jiné osoby(dále jen „outsourcing“), není tím dotčena odpovědnostpovinné osoby.

(2) Povinná osoba zajistí, že v souvislosti s out-sourcingem

a) není omezen soulad takto vykonávaných činnostís příslušnými právními předpisy, možnost jejichkontroly povinnou osobou, plnění informačníchpovinností vůči České národní bance, výkon do-hledu, včetně případné kontroly skutečností pod-léhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu,provedení auditu účetní závěrky a dalších ověřenístanovených jinými právními předpisy3),

b) není ohrožena účinnost, ucelenost a přiměřenostpředpokladů řádné správy a řízení, řízení rizika vnitřní kontroly včetně dodržování právních po-vinností, zejména pravidel obezřetného podnikání,

c) nejsou dotčeny právní vztahy povinné osobys klientem a

d) jsou stanovena pravidla kontroly takto vykonáva-ných činností povinnou osobou, včetně případnékontroly skutečností týkajících se dané činnostiu poskytovatele outsourcingu.

(3) Povinná osoba uzavírá smlouvu upravující

outsourcing způsobem, který umožňuje zachycení je-jího obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakoži uchovatelnost.

Orgány a výbory

§ 13

(1) Kontrolní orgán dohlíží, zda řídicí a kontrolnísystém je účinný, ucelený a přiměřený, a poznatkyz této činnosti alespoň jednou ročně vyhodnocuje.V rámci plnění této povinnosti pravidelně jedná takéo záležitostech, které se týkají strategického směřování,hospodaření a výsledků činnosti povinné osobya usměrňování rizik, kterým je nebo by mohla být po-vinná osoba vystavena, a to i z hlediska zajištěnostitrvalého fungování povinné osoby na finančním trhuv souladu s předmětem a plánem její činnosti.

(2) Kontrolní orgán průběžně dohlíží a ujišťuje seo plnění schválených strategií včetně strategie řízenírizik, o integritě systémů účetnictví a finančního vý-kaznictví včetně spolehlivosti finanční a provozní kon-troly, o dodržování právních povinností a příslušnýchstandardů povinnou osobou, o adekvátnosti jejího sy-stému komunikace a uveřejňování informací a o celkovéfunkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systé-mu.

(3) V rámci plnění svých kontrolních působnostíse kontrolní orgán kriticky a konstruktivně podílívhodným způsobem zejména na

a) vyhodnocování strategického a finančního řízení,

b) vyhodnocování řízení rizik,

c) vyhodnocování

1. souladu vnitřních předpisů s právními předpisy,

2. vzájemného souladu vnitřních předpisů a

3. souladu činností s právními a vnitřními před-pisy

(dále jen „compliance“) a

d) směrování, plánování a vyhodnocování činnostivnitřního auditu.

(4) Kontrolní orgán v rámci své působnosti roz-hoduje o vhodných opatřeních zaměřených na nápravuzjištěných nedostatků.

(5) Při výkonu těch činností kontrolního orgánuv oblasti řídicího a kontrolního systému, u kterých


3) Například § 22 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

hrozí střet zájmů výkonných členů (dále jen „zvláštníkontrolní činnost kontrolního orgánu“), povinnáosoba zajistí projednání věci a rozhodnutí o ní bez pří-tomnosti výkonných členů; v takovém případě se roz-hodnutí přijaté většinou nevýkonných členů považujeza rozhodnutí orgánu. Zvláštní kontrolní činností kon-trolního orgánu jsou vždy činnosti podle § 14.

§ 14

(1) Kontrolní orgán vhodným způsobem posu-zuje činnost členů řídicího orgánu. Při posuzování čin-nosti členů řídicího orgánu a případném vyhledáváníjeho nových členů kontrolní orgán zohledňuje dosta-tečně širokou škálu vlastností a schopností a uplatňujetaké zásady podporující účelnou a přiměřenou rozma-nitost v celkovém složení řídicího orgánu.

(2) Kontrolní orgán se předem vyjadřuje k návrhuna pověření fyzické nebo právnické osoby zajišťovánímvýkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkcevnitřního auditu nebo na její odvolání. Kontrolní orgánvhodným způsobem posuzuje činnost těchto osob. Bezsouhlasu kontrolního orgánu nelze osobu z těchtofunkcí odvolat. V případě, že do výkonu funkce je za-pojeno více osob, vyjadřuje se kontrolní orgán pouzek návrhu na pověření nebo odvolání osoby ve vedenídotčené funkce.

(3) Kontrolní orgán stanoví zejména zásady od-měňování osoby, k jejímuž pověření vedením funkcese předem vyjadřuje podle odstavce 2, a členů řídicíhoorgánu, pokud toto není v pravomoci valné hromadynebo členské schůze.

(4) Kontrolní orgán vyhodnocuje celkový systémodměňování. Podrobnější vymezení některých poža-davků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 tétovyhlášky.

§ 15

(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedouk zajištění, že kontrolní orgán jako celek a jeho členovémají pro výkon svých činností vhodné odborné, časovéa další předpoklady a věnují jim odpovídající a dosta-tečné kapacity. Součástí vhodných předpokladů provýkon činnosti kontrolního orgánu jako celku je do-statečná míra nezávislosti při plnění svých povinností.Obdobně se tyto požadavky uplatní na výbor kontrol-ního orgánu a jeho členy.

(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního roz-hodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právníhopředpisu výbor kontrolního orgánu, jednoznačně vy-

mezí jeho působnost a pravomoci, složení, způsob jed-nání a rozhodování a začlenění výboru do organizač-ního uspořádání a informačních toků povinné osoby.Činnosti výboru se zaměřují na účelnou podporu čin-ností kontrolního orgánu. Odpovědnost kontrolníhoorgánu nelze přenést na jeho výbor, ledaže jiný právnípředpis stanoví jinak.

(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výbor nebovýbory kontrolního orgánu, uplatní se požadavky sta-novené touto vyhláškou nebo jiným právním předpi-sem na složení a činnost určitého výboru kontrolníhoorgánu obdobně na její kontrolní orgán a jeho členya taková činnost kontrolního orgánu se považuje zazvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.

(4) Podrobnější vymezení některých požadavkůna činnosti a výbory kontrolního orgánu je uvedenov příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 16

Řídicí orgán zajistí vytvoření uceleného a přiměře-ného řídicího a kontrolního systému a soustavnéudržování jeho funkčnosti a efektivnosti v jeho celkui částech, včetně

a) plnění stanovených strategií, zásad a cílů a každo-denního řízení výkonu činnosti povinné osoby,

b) zajištění souladu řídicího a kontrolního systémus právními předpisy, zejména dodržování právníchpovinností a příslušných standardů povinnou oso-bou; součástí tohoto požadavku je zajištění vý-konu činností s odbornou péčí,

c) nastavení a udržování řídicího a kontrolního sy-stému tak, aby zajistil adekvátnost informací a ko-munikace při výkonu činností povinné osoby, ze-jména zavedení a udržování funkčního a efektiv-ního systému získávání, využívání a uchováváníinformací včetně systému vnitřní a vnější komuni-kace a uveřejňování informací povinnou osobou,

d) zavedení a udržování funkčního a efektivníhoorganizačního uspořádání včetně oddělení nesluči-telných funkcí a zamezování vzniku možnéhostřetu zájmů,

e) vyčlenění odpovídajících a dostatečných kapacitpro výkon činností povinné osoby, zejména protyto oblasti:

1. řízení významných rizik,

2. řízení kapitálu a likvidity, finanční řízení, ve-dení účetnictví, oceňování a činnosti přímo sou-visející s těmito činnostmi,


3. využívání externích ratingů a

4. interní modely používané pro řízení rizik a in-terní modely související s těmito činnostmi,včetně interních validací a přezkumů těchtomodelů,

f) zajištění integrity systémů účetnictví a finančníhovýkaznictví,

g) zajištění spolehlivosti finanční a provozní kontrolya

h) zajištění plynulého výkonu činnosti a trvaléhofungování povinné osoby na finančním trhu v sou-ladu s předmětem a plánem její činnosti.

§ 17

(1) Řídicí orgán zajistí stanovení celkové strategie,zejména dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího na-plňování, a rozpracování, zavedení a udržování po-stupů pro naplňování stanovené strategie.

(2) Řídicí orgán zajistí stanovení pravidel, kterájednoznačně formulují etické a profesní zásady a před-pokládané modely chování a jednání pracovníků v sou-ladu s těmito zásadami a pravidly, a jejich prosazování,uplatňování a vymáhání.

(3) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lid-ských zdrojů, zejména zásad pro výběr, odměňování,hodnocení a motivování pracovníků v souladu s jímschváleným celkovým systémem odměňování, a jejichzavedení a udržování. Součástí zásad je též požadavek,aby veškeré činnosti včetně činností orgánů a výborů,pokud jsou zřízeny, a jejich členů, osob ve vrcholnémvedení a osob v klíčových funkcích vykonávali kvalifi-kovaní pracovníci s odpovídajícími znalostmi a zkuše-nostmi a aby rozsah a povaha činností osob, jimiž po-vinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, nebrá-nily řádnému výkonu jednotlivých činností těchtoosob.

(4) Řídicí orgán zajistí, že jsou stanoveny, udržo-vány a uplatňovány

a) požadavky na důvěryhodnost, znalosti a zkuše-nosti osob, jimiž zabezpečuje výkon svých čin-ností, včetně členů orgánů a výborů,

b) požadavky na celkové znalosti a zkušenosti osobtvořících orgán nebo výbor, osob ve vrcholnémvedení a osob v klíčových funkcích a

c) působnosti a požadavky při

1. prokazování požadovaných znalostí a zkuše-ností a důvěryhodnosti,

2. prověřování trvající důvěryhodnosti a

3. prověřování, zda znalosti a zkušenosti osob, ji-miž povinná osoba zabezpečuje výkon svýchčinností, jsou stále aktuální a přiměřené povaze,rozsahu a složitosti činností.

(5) Řídicí orgán zajistí, že povinná osoba sou-stavně uplatňuje řádné řídicí, administrativní, účetnía další postupy. Řídicí orgán zajistí, že všichni pracov-níci jsou seznámeni s příslušnými vnitřními předpisya dodržují je, rozumí své úloze v řídicím a kontrolnímsystému a aktivně se do tohoto systému stanovenýmzpůsobem zapojují; k zabezpečení tohoto požadavkuslouží též ovlivňování podnikové kultury jednáním ří-dicího orgánu a jeho členů a systém vnitřní komunikacepovinné osoby.

(6) Řídicí orgán zajistí, že jsou uplatňovány ta-kové systémy a postupy řízení, které

a) zabezpečí plnění stanovených strategií, zásad, cílůa postupů a

b) vedou k zamezení nežádoucím činnostem nebo je-vům, kterými jsou zejména

1. upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů,které nejsou v souladu s naplňováním celkovéstrategie,

2. systém odměňování, který je nepřiměřeně zá-vislý na krátkodobém výkonu, a

3. jiné postupy, které nepodporují funkčnosta efektivnost výkonu činností, umožňují zneu-žití zdrojů nebo zakrývání nedostatků nebo jinénepatřičné jednání včetně obcházení účelu práv-ních předpisů.

§ 18

(1) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodno-cuje

a) celkovou strategii,

b) organizační uspořádání,

c) strategii řízení lidských zdrojů včetně zásad pod-porujících rozmanitost v celkovém složení orgánůpovinné osoby zohledňováním dostatečně širokéškály vlastností a schopností členů orgánů povinnéosoby, včetně navrhovaných, při jejich vyhledá-vání a posuzování,

d) strategii řízení rizik, včetně rizik vyplývajícíchz makroekonomického prostředí, v němž povinnáosoba působí, a to i v závislosti na hospodářskémcyklu, a včetně zásad


1. přijímání rizik povinnou osobou a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledo-vání, ohlašování a omezování výskytu nebo do-padů výskytu rizik, kterým je nebo může býtpovinná osoba vystavena,

e) strategii související s kapitálem a kapitálovými po-měry,

f) strategii rozvoje informačního a komunikačníhosystému s tím, že klíčovými prvky tohoto systémujsou

1. informace a jejich toky, včetně uveřejňování in-formací povinnou osobou a vnitřních a vnějšíchhlášení povinné osoby, a

2. informační technika a technologie včetně zázna-mové techniky a technologií,

g) zásady systému vnitřní kontroly, v tom vždy zá-sady pro

1. zamezování vzniku možného střetu zájmů,

2. compliance a

3. vnitřní audit, a

h) bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásadpro informační a komunikační systém.

(2) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodno-cuje, jako součást strategických rozhodnutí podle od-stavce 1,

a) soustavu limitů včetně celkové akceptované míryrizika a případných vnitřně stanovených kapitálo-vých, likviditních a jiných obezřetnostních rezervnebo přirážek (dále jen „obezřetnostní rezervanebo přirážka“), které povinná osoba bude použí-vat pro omezení rizik v rámci jí akceptované míryrizika,

b) akceptovanou míru rizika a další limity samostatněpro riziko úvěrové, tržní, operační, koncentrace,nadměrné páky a likvidity, včetně požadavků nastrukturu aktiv, dluhů a podrozvahových položek,ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž bytím byla dotčena jeho odpovědnost, částečně nebov plném rozsahu na jím určený výkonný výbornebo výkonné výbory, komise nebo jiné útvaryřídicího orgánu obdobné povahy (dále jen „vý-konný výbor“),

c) vymezení a zásady systému vnitřní alokace ná-kladů a vnitřních cen, zohledňovaného povinnou

osobou v rámci systému řízení rizik a systémuvnitřně stanoveného kapitálu, pokud je to rele-vantní,

d) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k vy-užívání outsourcingu,

e) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k ope-racím s osobami vykonávajícími činnosti neboposkytujícími služby obdobné bankovním, nad ni-miž není vykonáván dohled,

f) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k ope-racím, ve kterých je nebo by mohla být přímonebo zprostředkovaně zapojena nedostatečnětransparentní nebo jinak potenciálně rizikováprotistrana nebo zeměpisná oblast včetně offsho-rových center; povinnosti stanovené povinnéosobě v oblasti předcházení legalizace výnosůz trestné činnosti a boje proti terorismu tím nejsoudotčeny; a

g) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k ne-standardním operacím, zejména takovým, kteréjsou ojedinělé a netypické a nejsou běžně realizo-vány ani jinými poskytovateli finančních služeb;jako nestandardní operace může povinná osobaurčit také operace podle písmen e) a f).

(3) Řídicí orgán schvaluje

a) nové produkty, činnosti a systémy a jiné záleži-tosti mající pro povinnou osobu zásadní významnebo jiný možný podstatný dopad, ledaže tutopravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byladotčena jeho odpovědnost, částečně nebo v plnémrozsahu na jím určený výkonný výbor nebo vý-konné výbory,

b) statut a předmět funkce řízení rizik, funkce com-pliance a funkce vnitřního auditu a personálnía technické zajištění jejich výkonu a

c) strategický a periodický plán vnitřního auditu.

(4) Řídicí orgán dohlíží na realizaci schválenýchstrategií, zásad a cílů povinné osoby a další činnosti,zejména činnosti osob ve vrcholném vedení. Řídicíorgán včas a dostatečně vyhodnocuje pravidelné zprávyi mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána oso-bami ve vrcholném vedení, v rámci výkonu funkce ří-zení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního au-ditu, kontrolním orgánem, výbory, pokud jsou zří-zeny, auditorem4) nebo příslušnými orgány dohledu


4) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

či z jiných zdrojů. Na základě těchto vyhodnocení při-jímá přiměřená opatření a zajistí jejich realizaci bezzbytečného odkladu.

(5) Řídicí orgán pravidelně jedná s osobami ve vr-cholném vedení o záležitostech, které se týkají řídicíhoa kontrolního systému.

(6) Řídicí orgán při každé zásadní změně v situacipovinné osoby, alespoň však jednou ročně, vyhodno-cuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kon-trolního systému a zajistí vhodné kroky k nápravětakto zjištěných nedostatků.

§ 19

(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedouk zajištění, že řídicí orgán jako celek a jeho členovémají pro výkon svých činností vhodné odborné, časovéa další předpoklady a věnují jim odpovídající a dosta-tečné kapacity. Obdobně se tyto požadavky uplatní navýkonný výbor a jeho členy.

(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního roz-hodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právníhopředpisu výkonný výbor, jednoznačně vymezí jeho pů-sobnost, pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodo-vání a začlenění výkonného výboru do organizačníhouspořádání a informačních toků povinné osoby. Čin-nosti výkonného výboru se zaměřují na účelnou pod-poru činností řídicího orgánu. Odpovědnost řídicíhoorgánu nelze přenést na výbor, ledaže jiný právní před-pis stanoví jinak.

(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výkonný vý-bor, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškounebo jiným právním předpisem na složení a činnosturčitého výkonného výboru řídicího orgánu obdobněna její řídicí orgán a jeho členy.

Organizace výkonu činnosti

§ 20

(1) Povinná osoba zajistí, že organizační uspořá-dání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jed-noznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní in-formační toky a vazby

a) orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členůa dalších pracovníků a útvarů povinné osoby a

b) v rámci konsolidačního celku pro účely obezřet-

nostních požadavků; povinná osoba také zajistí, žeuspořádání výkonu některých činností v rámcikonsolidačního celku formou jejich centralizacenebo obdobnou formou, včetně uplatňování sku-pinových modelů,

1. nenaruší řádné plnění právních a smluvních po-vinností povinné osoby,

2. neomezí nepřiměřeně informovanost povinnéosoby a

3. neoslabí jiné významné předpoklady výkonudané činnosti v souladu s pravidly obezřetnéhopodnikání, včetně předpokladu dostatečnéhoporozumění takto uspořádaným činnostema možnosti odpovídajícího ovlivňování jejichvýkonu povinnou osobou.

(2) Povinná osoba stanoví pracovní náplň jednot-livých útvarů a osob umožňující účinnou komunikacia spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční,efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností,včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způ-sobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionálníplnění povinností.

(3) Povinná osoba vymezí své klíčové funkces tím, že míru významnosti členství v orgánu, výboru,nebo vrcholném vedení povinná osoba nehodnotí.Konkrétní funkci nebo funkce povinné osoby, včetněklíčových, může zajišťovat, částečně, anebo v plnémrozsahu, zpravidla i jiná osoba než pracovník.

(4) Povinná osoba vymezí vnitřní informační tokyvůči řídicímu a kontrolnímu orgánu tak, aby jedno-značně pokrývaly řízení všech významných rizik, bylyv souladu se zásadami povinné osoby pro řízení rizika jeho uspořádáním5) a adekvátně zohledňovaly změnyv rizikovém profilu povinné osoby nebo jejích zásadácha uspořádání řízení rizik.

§ 21

(1) Povinná osoba zajistí, že orgánům a výborům,pokud jsou zřízeny, jejich členům a dalším pracovní-kům a útvarům je na všech řídicích a organizačníchúrovních vymezena působnost a pravomoci tak, abybylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu záj-mů.

(2) Povinná osoba identifikuje oblasti, kde existujemožnost vzniku střetu zájmů, včetně možných střetů


5) Například článek 368 odst. 1 písm. b) věta třetí nařízení.

mezi zájmy povinné osoby a klientů, v rámci skupiny,jejíž je povinná osoba členem, při zastupování a přioutsourcingu.

(3) Povinná osoba zajistí, že její postupy pro vý-kon činností jsou stanoveny tak, aby omezily možnostistřetu zájmů. Povinná osoba dále zajistí, že oblastistřetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou taképředmětem průběžného nezávislého sledování vnitřnímauditem nebo jiným srovnatelným způsobem.

(4) Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnostinformovat ji stanoveným způsobem bez zbytečnéhoodkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, ze-jména pokud se takový střet týká nebo mohl týkatpracovníka samého.

(5) Povinná osoba zajistí odpovídající nezávislostvýkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětua významu kontroly a zamezení střetu zájmů při za-jišťování všech kontrolních mechanismů včetně kon-troly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění po-žadavku podle věty první povinná osoba zajistí, že

a) pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsounezávislí na útvarech, které kontrolují, a

b) výkon funkce řízení rizik a výkon funkce com-pliance jsou vzájemně odděleny, ledaže by takovéuspořádání bylo nepřiměřené povaze, rozsahua složitosti činností povinné osoby.

(6) Výkon vnitřního auditu je nezávislý na jinýchčinnostech povinné osoby, jakož i na výkonu jinýchkontrolních funkcí povinné osoby. Výkon vnitřníhoauditu je neslučitelný s členstvím v orgánu dané po-vinné osoby; to platí i pro osobu blízkou členoviorgánu dané povinné osoby.

§ 22

(1) Povinná osoba zajistí, že nezávisle na činnos-tech, v jejichž přímém důsledku je povinná osoba vy-stavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále jen„obchodní činnost“), je prováděno

a) schvalování systémů a metod pro oceňování zajiš-tění,

b) oceňování zajištění,

c) oceňování transakcí sjednaných na finančníchtrzích,

d) vypořádání a kontrola souladu údajů (dále jen „re-konciliace“) o transakcích sjednaných na finanč-ních trzích,

e) uvolňování poskytnutých peněžních prostředků,

f) schvalování limitů pro řízení rizika úvěrového,tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,

g) schvalování oceňovacích a dalších metod, systémůa modelů používaných pro řízení rizik,

h) řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncen-trace a nadměrné páky včetně kontroly dodržovánílimitů,

i) vytváření kvantitativních a kvalitativních informacío riziku úvěrovém, tržním, likvidity, koncentra-ce a nadměrné páky, ohlašovaných osobámve vrcholném vedení a řídicímu a kontrolnímuorgánu a

j) měření a sledování likviditní pozice a její ohlašo-vání osobám ve vrcholném vedení a řídicímu a kon-trolnímu orgánu.

(2) Povinná osoba zajistí až do úrovně členů řídi-cího orgánu oddělení působnosti a pravomocí v oblastiřízení obchodních činností od působnosti a pravomocív oblasti řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity,koncentrace a nadměrné páky a vypořádání a rekonci-liaci transakcí sjednaných na finančních trzích.

(3) Vývoj informačního a komunikačního systé-mu je zajišťován odděleně od jeho provozu a správasystému je prováděna odděleně od vyhodnocování bez-pečnostních auditních záznamů, kontroly přidělovánípřístupových práv a vypracování a aktualizace bezpeč-nostních předpisů pro daný systém.

(4) Pokud by nebylo uspořádání podle odstavců 2a 3 v některé z jeho částí přiměřené povaze, rozsahua složitosti činností povinné osoby, může povinnáosoba uplatnit jiné vhodné uspořádání za předpokladu,že nedojde ke střetu zájmů.

Informace a komunikace

§ 23

(1) Povinná osoba zajistí, že příslušné orgányvčetně kontrolních, výbory, pokud jsou zřízeny, jejichčlenové a další pracovníci a útvary mají pro své rozho-dování a další stanovené činnosti k dispozici informace,které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.

(2) Povinná osoba zajistí, že řídicí orgán je v při-měřené době informován o

a) všech skutečnostech, které by mohly významněnepříznivě ovlivnit finanční situaci povinné oso-by, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího pro-středí, a


b) všech překročeních limitů ohrožujících dodrženíakceptované míry úvěrového, tržního a dalších vý-znamných podstupovaných rizik, včetně rizikakoncentrace, nadměrné páky a likvidity; v přípa-dech, kdy se likviditní situace výrazně nepříznivěmění, je řídicí orgán informován bez zbytečnéhoodkladu.

(3) Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolníorgán určí povahu, rozsah, formát a periodicitu jímpožadovaných informací a je pravidelně informovánalespoň o

a) dodržování požadavků stanovených právnímipředpisy a vnitřními předpisy, včetně celkovéhovyhodnocení, zda vnitřní předpisy a standardyzvolené a používané povinnou osobou podle§ 10 odst. 2 jsou aktuální a přiměřené povaze, roz-sahu a složitosti činností povinné osoby, a včetnězjištěných významných rozdílů postupů povinnéosoby oproti požadavkům stanoveným právnímipředpisy a vnitřními předpisy,

b) dodržování pravidel pro velké expozice a o rizikukoncentrace,

c) míře podstupovaného rizika úvěrového, tržního,operačního a nadměrné páky a o likviditní situaci,

d) celkové míře podstupovaných rizik i při zohled-nění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkovýrizikový profil),

e) kapitálových poměrech a

f) typech, velikosti a vývoji zatížení aktiv, v tomvždy o

1. úrovni, trendech a typech zatížení aktiv a zdro-jích zatížení aktiv, a to v členění alespoň narepa, půjčky cenných papírů ve smyslu naří-zení6) a ostatní transakce,

2. množství, trendech a úvěrové kvalitě nezatíže-ných, avšak zatížitelných aktiv včetně vyčísleníobjemu aktiv disponibilních pro zatížení, a

3. množství, trendech a typech dodatečného zatí-žení aktiv na základě zohlednění výsledků stre-sových testů včetně informací o uplatněnémstresovém scénáři.

(4) Povinná osoba zajistí, že má a využívá infor-mace o

a) průběhu a výsledcích výkonu činností povinnéosoby,

b) srovnání míry podstupovaného rizika s vnitřnímilimity a s požadavky stanovenými právními před-pisy nebo příslušným orgánem dohledu,

c) výsledcích analýz významných pro zajištění ucele-nosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a ří-zení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržo-vání pravidel obezřetného podnikání, včetně vý-sledků analýzy vlivů ekonomického a tržního pro-středí na činnost povinné osoby, analýzy jejíchaktiv, dluhů a podrozvahových položek a analýzyjejího úvěrového portfolia,

d) výsledcích stresových testů,

e) srovnání předchozích odhadů míry podstupova-ného rizika se skutečnými výsledky (zpětné testo-vání), pokud povinná osoba používá metody vy-užívající nebo založené na odhadu míry rizika,

f) výsledcích měření likvidity na denní bázi, ve sta-novených časových pásmech, v jednotlivých hlav-ních měnách a souhrnně za všechny měny a

g) srovnání skutečného vývoje likvidity s příslušnýmscénářem a limity pro řízení rizika likvidity.

(5) Povinná osoba

a) stanoví podmínky přístupu pracovníků k infor-mačním a komunikačním systémům a údajůmv nich zaznamenaným, rozsah přístupových práva proces jejich stanovení, včetně způsobu rozho-dování o rozsahu přístupových práv jednotlivýchpracovníků a rozhodování o jejich změnách,

b) stanoví způsob zajištění a podmínky, za kterýchbudou do informačních a komunikačních systémůukládána data související s prováděnými obchodya poskytovanými službami a prováděny jejich do-volené úpravy, podmínky nakládání s těmito datya zajištění snadné zjistitelnosti jejich původníhoobsahu a provedených úprav a

c) zabezpečuje ochranu informačních a komunikač-ních systémů před přístupem a zásahy ze stranyneoprávněných osob a před poškozením a možnostzpětně získat stanovené informace i v případě, žek poškození došlo.

§ 24

(1) Povinná osoba zabezpečí dostatečnou transpa-rentnost řídicího a kontrolního systému a řádné uveřej-


6) Například článek 100 nařízení.

ňování informací o tomto systému a jeho klíčovýchsoučástech.

(2) Povinná osoba uveřejňuje informace o své sou-časné situaci a o předpokládaném vývoji včas, dostup-nou formou, dostatečně a vyváženě, včetně poskyto-vání pravdivého a úplného obrazu o jí podstupovanýchrizicích a jejich míře.

(3) Informace povinné osoby pro klienty, včetněpropagačních sdělení, jsou objektivní, jasné, dostatečnéa neklamavé.

§ 25

Povinná osoba zajistí v souvislosti s nabízeníma poskytováním úvěrů v cizí měně informování klien-tů o

a) rizicích spojených s úvěry poskytnutými v cizíměně v takovém rozsahu, aby to bylo postačujícípro informované a obezřetné rozhodování klienta,včetně informování o nepříznivém vlivu případ-ného významného znehodnocení domácí měnynebo nárůstu zahraniční úrokové míry na výšisplátek cizoměnového úvěru, a

b) existenci nabídky povinné osoby, pokud jde o

1. úvěry stejné povahy v domácí měně a

2. finanční nástroje poskytující klientovi zajištěníproti měnovému riziku.

§ 26

(1) Povinná osoba zajistí, že systém pro vytváření,kontrolu a předávání informací České národní bancea dalším příslušným orgánům je vytvořen a udržovántak, aby poskytoval informace včas, aktuálně, spole-hlivě a uceleně.

(2) Povinná osoba zajistí, že jsou zavedenya udržovány mechanismy vnitřní kontroly zajišťujícíúplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazůa dalších informací na individuálním i konsolidovanémzákladě, poskytovaných České národní bance a dalšímpříslušným orgánům pravidelně nebo na jejich žádost.

(3) Povinná osoba zajistí, že postupy uplatňovanépro vytváření a poskytování údajů České národní bancea dalším příslušným orgánům, včetně předkládání vý-kazů, jsou zpětně vysledovatelné a rekonstruovatelnéi v rámci konsolidačního celku sestaveného pro účelyobezřetnostních požadavků.

(4) Povinná osoba uchovává data potřebná pro

sledování dodržování limitů a dalších pravidel stanove-ných touto vyhláškou nebo nařízením alespoň po dobupěti let, není-li stanoveno jinak; to platí i po zánikuoprávnění povinné osoby k výkonu činnosti na finanč-ním trhu, jakož i pro právního nástupce povinné osoby.

Díl 2

Systém řízení rizik

Základní požadavky na systém řízení rizik

§ 27

(1) Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní sy-stém je nastaven tak, že umožňuje soustavné řízení ri-zik.

(2) Povinná osoba zavede a udržuje systém řízenírizik tak, že poskytuje nezkreslený obraz o míře pod-stupovaných rizik.

(3) Povinná osoba zajistí, že proces rozpoznávánírizik je zajištěn u všech činností a na všech řídicícha organizačních úrovních a umožňuje odhalování no-vých, dosud neidentifikovaných rizik.

(4) Povinná osoba při řízení rizik zohledňuje vše-chna významná rizika a rizikové faktory, kterým jenebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, roz-sahu a složitosti činností. Řízení rizik v jeho celku i čás-tech zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohled-ňování budoucí strategie podnikání povinné osoby,vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regula-torního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativnía kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízenía náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik.

§ 28

Povinná osoba zavede a udržuje

a) strategii a postupy pro rozpoznávání, vyhodnoco-vání, měření, sledování, ohlašování a omezovánívýskytu nebo dopadů výskytu rizik,

b) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetněpostupů a informačních toků při překročení díl-čích limitů nebo akceptované míry rizika nebopři poklesu případných obezřetnostních rezervnebo přirážek pod jejich vnitřně stanovenou úro-veň nebo regulatorní limity,

c) zásady kontrolních mechanismů a činností při ří-zení rizik, včetně kontroly dodržování stanove-ných postupů a limitů pro řízení rizik, interních


validací a přezkumů modelů používaných při ří-zení rizik, ověřování výstupů hodnocení a měřenírizik a ověřování účinnosti opatření přijatých po-vinnou osobou k omezování výskytu nebo dopadůvýskytu rizik, a

d) funkci řízení rizik.

§ 29

(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný vý-kon funkce řízení rizik.

(2) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedenífunkce řízení rizik je osobou nezávislou na jiných oso-bách ve vrcholném vedení, s jednoznačně vymezenoupůsobností a pravomocemi v oblasti řízení rizik po-vinné osoby. Pokud by nebylo takové uspořádání vý-konu funkce řízení rizik přiměřené povaze, rozsahua složitosti činností povinné osoby, může výkon funkceřízení rizik zajišťovat jiný vhodný odborně způsobilýa dostatečně zkušený pracovník za předpokladu, že ne-dojde ke střetu zájmů.

(3) Povinná osoba zajistí, že míra nezávislostifunkce řízení rizik na jiných útvarech, vymezení pů-sobnosti a pravomocí, organizační začlenění, statuta zdroje přidělené pro její výkon jsou přiměřené po-vaze, rozsahu a složitosti činností, které povinná osobavykonává nebo hodlá vykonávat.

(4) Povinná osoba zajistí, že funkce řízení rizik jezavedena a udržována tak, že zabezpečí identifikaci,vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezo-vání výskytu nebo dopadů výskytu rizik a odpovídajícíinformování o všech významných rizicích a aktivně sepodílí na přípravě strategie řízení rizik povinné osobya na všech významných rozhodnutích v oblasti řízenírizik.

(5) Povinná osoba zavede a udržuje funkci řízenírizik tak, aby soustavně poskytovala ucelené a úplnéinformace o jednotlivých rizicích, jejich vzájemnýchsouvislostech a celkovém rozsahu rizik povinné osoby.

(6) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedenífunkce řízení rizik má zajištěn přístup k řídicímu a kon-trolnímu orgánu. Pokud tato osoba dojde k závěru, žeurčité riziko se vyvíjí způsobem, který má nebo bymohl mít nepříznivý vliv na povinnou osobu, podáv případě potřeby hlášení o svých obavách včetně jejichodůvodnění i přímo kontrolnímu orgánu, nezávisle nařídicím orgánu a osobách ve vrcholném vedení. V pří-padě zjištění, která mohou významným způsobem zá-porně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba

ve vedení funkce řízení rizik podnět k mimořádnémuzasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnitz rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrhosoby ve vedení funkce řízení rizik, jako zvláštní kon-trolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost řídi-cího a kontrolního orgánu není dotčena.

§ 30

(1) Povinná osoba má strategii řízení rizik, která jepřiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností.Povinná osoba vypracuje konkrétní postupy pro na-plňování této strategie.

(2) Strategie řízení rizik stanoví zejména

a) vnitřní vymezení (definice) rizik, kterým je nebomůže být povinná osoba vystavena, včetně vyme-zení jejich klíčových součástí,

b) zásady pro posuzování a určování významnostipro účely řízení rizik povinnou osobou,

c) zásady řízení jednotlivých rizik včetně soustavyvhodných časových horizontů pro jejich řízení,v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního,likvidity, koncentrace a nadměrné páky,

d) metody pro řízení rizik, včetně stresového testo-vání, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, ope-račního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,

e) akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvě-rového, tržního, operačního, likvidity, koncen-trace a nadměrné páky,

f) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostníchplánů včetně pohotovostního plánu pro případkrize likvidity a

g) zásady pro vymezení povolených produktů, měn,států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran.

(3) Povinná osoba zajistí, že pracovníci, jejichžčinnost má vliv na řízení rizik, jsou se schválenou stra-tegií seznámeni v potřebném rozsahu a postupují v sou-ladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a li-mity včetně akceptované míry rizika a obezřetnostníchrezerv nebo přirážek.

(4) Povinná osoba zajistí, že

a) postupy používané pro sledování, měření a usměr-ňování jednotlivých rizik včetně limitů a obezřet-nostních rezerv nebo přirážek jsou ucelené a pro-pojené,

b) soustava limitů a dalších opatření pro řízení jed-notlivých rizik bere v úvahu ostatní rizika a regu-latorní limity a je v souladu s modelem podnikání


a celkovou strategií povinné osoby a tržními pod-mínkami a

c) uplatňované limity a postupy účinně zamezují pře-kročení regulatorních limitů a povinnou osobouakceptované míry rizika celkově i za jednotlivárizika.

(5) Povinná osoba zajistí, že strategie řízení rizika veškeré postupy a limity, včetně akceptované míryrizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek, týkajícíse řízení rizik jsou pravidelně, zejména při každé vý-znamné změně odpovídajících skutečností, alespoňvšak jednou ročně, vyhodnocovány a případně upravo-vány.

§ 31

Povinná osoba soustavně řídí

a) riziko úvěrové, tržní, operační, likvidity, koncen-trace a nadměrné páky,

b) další významná rizika anebo součásti rizik, kterýmje nebo může být vystavena, zejména riziko repu-tační, riziko strategické, riziko spojené se zdrojikapitálu a financováním, riziko spojené s účastív konsolidačním celku včetně rizika operací sečleny téhož konsolidačního celku, riziko spojenése správou zajištění a zatížením aktiv, riziko tržníinfrastruktury, riziko nestandardních operací, ri-ziko operací, ve kterých je nebo by mohla být za-pojena netransparentní nebo jinak potenciálně ri-ziková protistrana nebo zeměpisná oblast, rizikooperací s osobami poskytujícími finanční službyobdobné bankovním, nad nimiž není vykonávándohled, riziko operací, ve kterých je zapojen jinýnež členský stát, riziko vlivu regulatorního pro-středí, riziko vlivu politického prostředí, riziko ná-kazy a riziko systémové, ledaže pro povinnouosobu nepřichází toto riziko v úvahu nebo nenívýznamné, a

c) celkově podstupované riziko.

§ 32

(1) Povinná osoba ve skupině smíšené holdingovéosoby zavede a udržuje postupy, které jí umožňujívhodným způsobem sledovat operace, které sjednalase smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupinypovinná osoba je, nebo s osobou ovládanou touto smí-šenou holdingovou osobou (dále jen „operace uvnitřskupiny“). Zvláštní pozornost věnuje významným ope-racím uvnitř skupiny.

(2) Operace uvnitř skupiny se považuje za vý-znamnou, přesahuje-li na individuálním základě 5 %z 8 % z celkového objemu rizikové expozice podlečlánku 92 odst. 3 nařízení s tím, že operace uvnitř sku-piny stejné povahy, sjednané se stejnou protistranoua ve stejné měně, se považují za jednu operaci.

§ 33

(1) Povinná osoba zajišťuje kapitálové nebo jinévhodné krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena.

(2) Strategie a postupy pro řízení rizik a pro za-jišťování jejich krytí jsou ucelené a propojené.

(3) Povinná osoba při řízení rizik a zajišťování je-jich krytí obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňujívýsledky vyhodnocování či měření podstupovaných ri-zik, včetně vlivů

a) tvorby opravných položek a dalších úprav oceněníaktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým polož-kám,

b) používání vlastních odhadů a modelů,

c) zohledňování výsledků testů, zejména testu úro-kového šoku a dalších stresových testů,

d) využívání derivátů, zohledňování zajištění a dalšíchtechnik snižujících riziko a

e) zohledňování efektů z rozložení rizik.

(4) Pokud podstupované riziko nebo celková mírapodstupovaných rizik nejsou i při zohlednění vlivu me-chanismů vnitřní kontroly přiměřeně kryty, povinnáosoba včas přijme vhodná a účinná nápravná opatření.

Podrobnější požadavky na řízení vybraných rizik

§ 34

(1) Povinná osoba rozpoznává a řídí rizika spjatás novými nebo nestandardními produkty, operacemi,službami a dalšími činnostmi, trhy, segmenty klientů,zeměpisnými oblastmi, protistranami, distribučnímimísty a kanály, tržní infrastrukturou, technologiemi,interními modely a systémy, včetně rizik spjatých s je-jich začleňováním do stávajících činností a struktur po-vinné osoby.

(2) Povinná osoba

a) vymezí, kdy jde o záležitost podle odstavce 1,

b) vymezí působnost a pravomoci,

c) zajistí, že záležitost podle odstavce 1 je před za-vedením prověřena přiměřenými kontrolními


a schvalovacími postupy v zájmu rozlišení její ri-zikovosti a zařazení do procesu řízení rizik, v sou-ladu se zásadou významnosti.

(3) Povinná osoba stanoví náležitosti, které obsa-huje návrh záležitosti podle odstavce 1. Návrh obsa-huje alespoň

a) popis záležitosti podle odstavce 1, včetně popisuúčetních, daňových a právních aspektů a případnépotřeby souhlasu příslušného orgánu dohledu,

b) analýzu očekávaných dopadů zavedení na povin-nou osobu a její řídicí a kontrolní systém,

c) návrh postupu zavedení,

d) analýzu rizik včetně návrhů na jejich řízení; na-vržená opatření povinná osoba následně začlenído systému řízení rizik,

e) identifikaci lidských, technických a jiných zdrojů,které je nutno vyčlenit na zabezpečení řádnéhořízení rizik v souladu s výsledky analýzy rizik,

f) oceňovací postupy,

g) definici nebo seznam navrhovaných protistran a

h) způsoby vypořádání transakcí.

(4) Skutečnosti podle odstavce 3 písm. f), g)nebo h) návrh obsahuje pouze, pokud je to pro záleži-tost podle odstavce 1 relevantní.

(5) Za účelem účinného předcházení a omezovánírizik spjatých s záležitostí podle odstavce 1 povinnáosoba

a) považuje pro účely řízení rizik za samostatnou zá-ležitost podle odstavce 1 zejména každou skupinuobchodů nebo služeb, které mají společné charak-teristiky a rizika odlišující je od charakteristik a ri-zik jiného jí navrhovaného, nabízeného nebo po-skytovaného obchodu nebo služby,

b) u jednotlivě samostatné záležitosti podle od-stavce 1 určené způsobem podle písmene a) cíleněuplatňuje odlišnosti, pokud jde o zásady, postupy,metody a nástroje řízení rizik, a

c) zakáže svým pracovníkům sjednávat

1. transakce s neschválenými záležitostmi podleodstavce 1,

2. transakce, které by na základě rozboru jejichhospodářské opodstatněnosti, finanční situaceprotistrany, možných nepříznivých důsledkůpro povinnou osobu nebo jiných rozpozna-ných rizikových faktorů předmětné transakcenebyly běžně provedeny s jinými osobami, a

3. transakce, které by vedly k překročení vnitřníchlimitů nebo nebyly v souladu s požadavky sta-novenými právními předpisy, Českou národníbankou nebo jiným příslušným orgánem do-hledu.

(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahujíobdobně i na změny v záležitostech podle odstavce 1.

§ 35

(1) Povinná osoba zajistí, žea) poskytování úvěrů je založeno na spolehlivých

a jednoznačně stanovených kritériích a je jasně sta-noven postup pro schvalování, doplňky, změny,obnovy a refinancování úvěrů,

b) prostřednictvím účinných systémů je zajišťovánaprůběžná správa a sledování různých portfoliía expozic, s nimiž je spojeno úvěrové riziko,včetně identifikování a řízení problematickýchexpozic a zajišťování odpovídajících úprav v oce-nění, zejména opravných položkách u rozvaho-vých aktiv a rezerv k podrozvahovým položkám a

c) diverzifikace portfolií s úvěrovým rizikem zohled-ňuje celkovou úvěrovou strategii včetně cílovýchtrhů.

(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složi-tosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vy-tvoření nástrojů interního hodnocení úvěrového rizikaa zvýšení míry uplatňování přístupu založeného na in-terním ratingu pro výpočet kapitálových požadavkůpro úvěrové riziko, zejména pokud jsou expozice po-vinné osoby významné v absolutním měřítku a zároveňmá velký počet významných protistran. Plnění poža-davků stanovených pro používání přístupu založenéhona interním ratingu není tímto požadavkem dotčeno.

§ 36

Povinná osoba

a) prostřednictvím zdokumentovaných zásad a po-stupů ovlivňuje a kontroluje, pokud je účinekuznatelných technik snižování úvěrového rizikanižší než očekávaný, a

b) zajistí vhodnost a spolehlivost zásad a postupů prořízení zbytkového rizika spojeného s používánímuznatelných technik snižování úvěrového rizikaa správnost jejich uplatňování.

§ 37

(1) Pokud je povinná osoba investorem, původ-


cem či sponzorem sekuritizace, vyhodnocuje a usměr-ňuje prostřednictvím přiměřených zásad a postupů ri-ziko sekuritizace včetně reputačního rizika; přitomvždy posoudí reputační riziko ve vztahu ke kompliko-vaným strukturám či produktům a zajistí, že ekono-mická podstata transakce se plně promítá do hodnocenírizika a rozhodovacích procesů.

(2) Pokud je povinná osoba původcem sekuriti-zace revolvingových expozic s možností předčasnéhosplacení, stanoví plány likvidity jak pro situace očeká-vané, tak pro případy předčasného splacení.

(3) Povinná osoba je schopna na žádost České ná-rodní banky doložit jí, do jaké míry je kapitál udržo-vaný vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídajícívzhledem k ekonomické podstatě dané transakce,včetně dosaženého stupně převodu rizika.

(4) Povinná osoba zajistí, že dosažení očekáva-ného převodu rizika není sníženo poskytnutím mimo-smluvní podpory.

§ 38

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a po-stupy pro řízení míry tržního rizika včetně vyhodno-cování či měření všech jeho významných zdrojů a do-padů. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízenítržního rizika obchodního portfolia v souladu s poža-davky podle článků 102 až 106 nařízení a systém řízeníúrokového, měnového, akciového a komoditního rizikainvestičního portfolia.

(2) Povinná osoba provádí stresové testování do-padů náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb nainvestiční portfolio měřením vlivu úrokového šoku nahodnotu kapitálu.

(3) Povinná osoba zajistí měření a zdokumento-vání dopadů úrokového šoku na kapitál alespoň jednouza 3 měsíce, samostatně pro každou měnu s minimálně5% podílem na hodnotě aktiv či dluhů investičníhoportfolia a agregovaným způsobem pro zbývající měnyinvestičního portfolia, metodou paralelního posunu vý-nosové křivky o 200 bazických bodů oběma směry;v případě významného zvýšení volatility změn úroko-vých sazeb povinná osoba provede kalibraci hodnotyposunu výnosové křivky s tím, že nejnižší přípustná

hodnota úrokové sazby je 0 %. Úrokový šok je počítánpouze z úrokově citlivých položek, mezi které nelzezařazovat kapitál. Povinná osoba, která nemá povinnoststanovovat kapitálové požadavky k měnovému riziku,protože nepřekračuje práh významnosti podle člán-ku 351 nařízení, úrokový šok za cizí měny nemusí po-čítat.

(4) V případě, kdy celkový dopad úrokovéhošoku by mohl způsobit pokles ekonomické hodnotypovinné osoby o více než 20 % kapitálu, povinná osobapřijme neodkladně nápravná opatření; ekonomickouhodnotou povinné osoby se pro tyto účely rozumí sou-časná hodnota očekávaných budoucích čistých peněž-ních toků. O přijatých opatřeních povinná osoba infor-muje bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(5) S ohledem na povahu a velikost podstupova-ného úrokového rizika povinná osoba při řízení úro-kového rizika investičního portfolia používá případnětaké alternativní stresové scénáře vývoje výnosovékřivky, například vývoj inverzní nebo změny tvaru vý-nosové křivky, případně též používá scénář přímo sta-novený Českou národní bankou.

(6) Povinná osoba, která při výpočtu kapitálovýchpožadavků pro poziční riziko podle části třetí hlavy IVkapitoly 2 nařízení kompenzovala své pozice u jednénebo více akcií, které tvoří akciový index, oproti jednénebo více pozicím ve futures na akciový index nebov jiném produktu akciového indexu, zohledňuje ba-zické riziko ztráty způsobené tím, že se hodnota futu-res nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladus hodnotou jednotlivých akcií, ze kterých je index tvo-řen, ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovenýkapitál7) povinné osoby. V těchto strategiích a postu-pech je zohledněno rovněž bazické riziko existujícív případě, kdy povinná osoba drží opačné pozice vefutures na akciové indexy, které nejsou identické codo splatnosti, složení, nebo obojího.

§ 39

(1) Povinná osoba zohlední ve strategiích a postu-pech pro vnitřně stanovený kapitál riziko ztráty, kteréexistuje v případě postupu podle článku 345 nařízenív době od vzniku prvního dluhu do následujícího pra-covního dne.


7) § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve zněnípozdějších předpisů.§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složi-tosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vy-tvoření nástrojů interního hodnocení specifického ri-zika a stanovování kapitálových požadavků pro speci-fické úrokové riziko dluhových nástrojů v obchodnímportfoliu interním modelem, spolu s používáním inter-ního modelu pro výpočet požadavků na kapitál ke krytírizika selhání a migrace, zejména pokud jsou expozicepovinné osoby vůči specifickému riziku významné v ab-solutním měřítku a má velký počet významných pozicv dluhových nástrojích různých emitentů. Plnění poža-davků stanovených pro používání interních modelů kestanovování kapitálových požadavků k tržnímu rizikua specifickému riziku není tímto požadavkem dotčeno.

§ 40

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a po-stupy pro vyhodnocování a ovlivňování míry podstu-povaného operačního rizika, včetně rizika modelůa včetně zohlednění málo častých významných udá-lostí. Povinná osoba stanoví, co tvoří operační rizikopro účely těchto zásad a postupů, aniž by tímto bylodotčeno vymezení operačního rizika podle článku 4odst. 1 bodu 52 nařízení.

(2) Povinná osoba vytvoří a udržuje pohotovostníplány, kterými se rozumí plány pro mimořádné situacevčetně havarijních a krizových situací a pro obnovučinností, k zajištění schopnosti povinné osoby prů-běžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případěvýznamného narušení činností.

§ 41

(1) Povinná osoba zavede a udržuje

a) zásady a postupy pro průběžné a prospektivní mě-ření a řízení likviditní pozice,

b) scénáře pro řízení rizika likvidity, a to

1. standardní scénář pro řízení rizika likvidity,kterým se rozumí soubor vnitřních předpo-kladů, zejména předpoklad vývoje strukturyaktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vněj-ších předpokladů, zejména předpoklad vývojena mezibankovním trhu a vývoje platebníschopnosti jednotlivých států, na jejichž zá-kladě povinná osoba odhaduje likviditní pozicipři běžné činnosti povinné osoby, a dále souhrnnásledných kroků povinné osoby za účelem od-povídajícího pokrytí očekávaného peněžníhoodtoku a

2. alternativní scénáře pro řízení rizika likvidity

včetně alternativních stresových scénářů pro ří-zení rizika likvidity; alternativním stresovýmscénářem pro řízení rizika likvidity se rozumísoubor vnitřních předpokladů, zejména před-poklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podroz-vahových položek, a vnějších předpokladů, ze-jména předpoklad vývoje na mezibankovnímtrhu a vývoje platební schopnosti jednotlivýchstátů, na jejichž základě povinná osoba odha-duje likviditní pozici při různé míře stresovýchsituací, a dále souhrn následných kroků po-vinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytíočekávaného odtoku, a

c) pohotovostní plány pro případ krize likvidity.

(2) Povinná osoba

a) má dostatečně propracované strategie, zásady, po-stupy a systémy k identifikaci, měření, řízení a sle-dování rizika likvidity v náležité soustavě časovýchpásem, včetně vnitrodenních časových pásem tak,aby bylo zajištěno, že bude udržovat likviditní re-zervu na adekvátní úrovni. Tyto strategie, zásady,postupy a systémy jsou

1. zvoleny tak, aby byly vhodné vzhledem k jed-notlivým liniím podnikání, měnám, pobočkáma právnickým osobám, a zahrnují adekvátní alo-kační mechanismy nákladů na likviditu, přínosůa rizik s tím, že vnitřní ceny uplatní povinnáosoba na všechna významná aktiva, dluhya podrozvahové položky, a

2. přiměřené složitosti vykonávaných činností, ri-zikovému profilu povinné osoby a akceptovanémíře rizika schválené řídicím orgánem a odrážejívýznam povinné osoby v každém členskémnebo jiném státě, ve kterém uskutečňuje svépodnikatelské aktivity s tím, že o akceptovanémíře rizika likvidity jsou informovány všechnyrelevantní linie řízení a podnikání,

b) zohlední při řízení rizika likvidity povahu, rozsaha složitost svých činností, zejména strukturu a roz-sah produktového portfolia, systém řízení rizika zásady financování včetně jeho případných kon-centrací tak, aby její rizikový profil v oblasti likvi-dity byl v souladu s požadavky na odpovídajícía dostatečnou funkčnost řízení tohoto rizika a ne-docházelo k překračování stanovených limitů,

c) uplatňuje metody k identifikaci, měření, řízenía sledování refinančních pozic, které zahrnují sou-časné i odhadované peněžní toky z aktiv, dluhů


a podrozvahových položek a možný dopad repu-tačního rizika,

d) rozlišuje mezi aktivy zatíženými a aktivy nezatíže-nými, která jsou kdykoli k dispozici, zejménav krizové situaci. Přihlíží též k právnické osobě,jež má k aktivům určitá práva, ke skutečnosti, vekterém státě jsou právně evidována, a k jejichuznatelnosti. Povinná osoba dále sleduje, zda mo-hou být aktiva včas prodána nebo zatížena;

e) přihlíží k existujícím právním, regulatorním a ope-račním překážkám při případném převodu likvid-ních nebo nezatížených aktiv mezi právnickýmiosobami, a to uvnitř i vně Evropského hospodář-ského prostoru, a

f) posuzuje a bere v úvahu možnosti různých použí-vaných nástrojů zmírňování rizika likvidity včetněsystému limitů a likviditních rezerv za účelem za-jistit, aby nebyl narušen její chod při škále různýchstresových událostí a aby disponovala náležitě di-verzifikovanou strukturou financování a přístupemke zdrojům financování.

(3) Povinná osoba

a) bere v úvahu různé alternativní scénáře včetně stre-sových pro své likviditní pozice a pro nástrojezmírňování rizika likvidity a podrobuje pravidel-nému přezkoumávání předpoklady, na kterých jezaloženo rozhodování o refinanční pozici, s ohle-dem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky,a tento přezkum provádí při každé významné re-levantní změně skutečností, alespoň však jednouročně, a

b) zahrne do používaných alternativních scénářů ze-jména podrozvahové položky a ostatní podmíněnédluhy, včetně podrozvahových položek a ostatníchpodmíněných dluhů týkajících se jednotek prospeciální účet a jiných právnických osob zřízenýchse speciálním účelem, vůči kterým je povinnáosoba v pozici sponzora nebo kterým poskytujevýznamnou likviditní podporu.

(4) Povinná osoba

a) zvažuje potenciální dopad alternativních streso-vých scénářů týkajících se specificky povinné oso-by, scénářů týkajících se trhu jako celku a kombi-novaných alternativních stresových scénářů.V úvahu jsou brána různá časová pásma a různémíry závažnosti stresových situací; a

b) přezkoumává a udržuje funkčnost a efektivnostsvých strategií, zásad, postupů, systémů, limitůa dalších mechanismů pro řízení rizika likvidity

včetně pohotovostních plánů, přičemž zohlednívýsledky alternativních stresových scénářů podleodstavce 3.

(5) Pohotovostní plány pro případ krize likviditystanovují adekvátní strategie a řádnou implementaciopatření k řešení situace vzniklé případným nedostat-kem likvidity, a to i ve vztahu k zahraničním poboč-kám. Tyto plány jsou pravidelně testovány, aktualizo-vány podle výsledků alternativních stresových scénářůa v periodicitě podle odstavce 3 písm. a) předkládányosobám ve vrcholném vedení a schvalovány těmito oso-bami tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit vnitřnípostupy. Povinná osoba přijme předem nezbytná pro-vozní opatření, aby mohly být pohotovostní plányokamžitě použity. U povinné osoby, která je bankounebo spořitelním a úvěrním družstvem, tato operačníopatření zahrnují držení kolaterálu uznatelného cen-trální bankou; pokud je to nezbytné, zahrnuje tentopožadavek také

a) držení kolaterálu v měně jiného státu, v níž je po-vinná osoba vystavena riziku likvidity, a

b) pokud je to nezbytné z operačních důvodů, takédržení kolaterálu na území jiného státu, v jehožměně je povinná osoba vystavena riziku likvidity.

§ 42

(1) Povinná osoba zavede a udržuje řádné řídicí,administrativní a účetní postupy a přiměřené mechanis-my vnitřní kontroly ke zjištění a zaznamenání význam-ných koncentrací včetně všech velkých expozic podlečlánku 393 nařízení a jejich následných změn v souladus požadavky nařízení, zákona a této vyhlášky a ke sle-dování a vyhodnocování všech případů významnýchkoncentrací a velkých expozic s ohledem na vnitřní zá-sady povinné osoby v této oblasti.

(2) Zásady a postupy pro řízení rizika koncentracezahrnují

a) zásady a postupy pro zacházení s riziky vznikají-cími z koncentrace expozic vůči osobám, ekono-micky či jinak spjatým skupinám osob nebo vůčiosobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné ob-lasti, z koncentrace expozic ze stejné činnosti neboobchodované komodity nebo podkladového ak-tiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči fon-dům kolektivního investování nebo ostatníchexpozic nebo z jiné významné koncentrace se spo-lečným faktorem rizika a

b) zásady a postupy pro zacházení s rizikem koncen-trace vznikajícím v důsledku používání technik


snižování úvěrového rizika, zvláště v případě vý-znamných nepřímých expozic, například vůči jed-nomu emitentovi cenných papírů přijatých jakozajištění.

§ 43

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a po-stupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nad-měrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky zahrnujípákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 na-řízení a nesoulad mezi aktivy a dluhy.

(2) Povinná osoba přistupuje k řízení rizika nad-měrné páky preventivně. Povinná osoba řídí rizikonadměrné páky tak, aby byla schopna kontrolovat celýrozsah různých krizových událostí, pokud jde o rizikonadměrné páky, a dostatečně zohledňovat možné zvý-šení rizika nadměrné páky způsobeného snižovánímkapitálu povinné osoby z důvodu předpokládanýchnebo realizovaných ztrát, v závislosti na používanýchúčetních pravidlech.

§ 44

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a po-stupy pro identifikaci, sledování a řízení rizika spoje-ného se správou zajištění a se zatížením aktiv.

(2) Zásady a postupy podle odstavce 1

a) zohledňují model podnikání povinné osoby, ze-měpisné rozložení předmětných činností a aktiv,tržní specifika a makroekonomickou situaci a

b) zahrnují zásady pro pohotovostní plány zaměřenéna řešení dodatečného zatížení v důsledku streso-vých událostí na základě zohlednění výsledků tes-tování dopadů možných, i když málo pravděpo-dobných šoků, včetně důsledků případného po-klesu hodnocení úvěrové kvality povinné osoby,znehodnocení zajištění a nárůstu požadavků na zá-lohy při obchodování povinné osoby.

§ 45

Další vymezení některých požadavků na řízení vy-braných rizik je uvedeno pro

a) úvěrové riziko v příloze č. 3 této vyhlášky,

b) tržní riziko v příloze č. 4 této vyhlášky,

c) riziko likvidity v příloze č. 5 této vyhlášky,

d) operační riziko v příloze č. 6 této vyhlášky a

e) riziko outsourcingu v příloze č. 7 této vyhlášky.

Díl 3

Systém vnitřní kontroly

Základní požadavky na systém vnitřní kontroly

§ 46

(1) Povinná osoba zavede a udržuje kontrolnífunkce a mechanismy a postupy pro kontrolní činnostna všech řídicích a organizačních úrovních. Povinnáosoba zajistí, že pracovníci ve vnitřních kontrolníchfunkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolníchpůsobností odpovídající personální a další předpo-klady.

(2) Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravi-dla každodenní, činnosti povinné osoby a zahrnují ze-jména

a) kontrolu po linii řízení,

b) přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivéprocesy, zejména kontrolu průběhu činnostía transakcí, kontrolu řízení rizik, ověřování vý-stupů používaných systémů a modelů, kontroludodržování právních a vnitřních předpisů a limitůvčetně vyhodnocování aktuálnosti, ucelenostia úplnosti vnitřních předpisů a soustavy limitů,kontrolu řízení střetů zájmů, kontrolu spolehli-vosti bezpečnostních opatření, kontrolu schvalo-vání a autorizace transakcí nad stanovené limity,ověřování detailů transakcí, pravidelnou rekonci-liaci, a rovněž kontrolní mechanismy pro činnosti,které povinná osoba outsourcuje nebo hodlá out-sourcovat, a

c) fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřujezejména na omezení přístupu k hmotnému ma-jetku, cenným papírům a jiným finančním aktivůma na pravidelné inventury majetku.

§ 47

(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný vý-kon funkce compliance a funkce vnitřního auditu.

(2) Systém vnitřní kontroly zahrnuje případnémechanismy povinné osoby pro sdělování konkrétníchobav pracovníků ohledně funkčnosti nebo efektivnostiřídicího a kontrolního systému nebo některé jeho sou-části mimo běžné informační toky.

(3) V rámci systému vnitřní kontroly povinnáosoba zavede a udržuje vnitřní mechanismy preventiv-ního i následného vyhodnocování funkčnosti a efektiv-nosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jehosoučástí.


Podrobnější požadavky na vybrané vnitřní kontrolnífunkce, mechanismy a postupy

§ 48

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a po-stupy pro zajišťování compliance.

(2) Povinná osoba zajistí průběžnou kontrolu do-držování právních povinností a povinností plynoucíchz jejích vnitřních předpisů.

(3) Povinná osoba zajistí výkon compliance a sou-visející kontroly tak, že je rovněž zabezpečeno

a) informování osob ve vrcholném vedení o veškerýchzjištěných odchylkách a nesouladech,

b) informování řídicího a kontrolního orgánu o vý-znamných odchylkách a nesouladech,

c) informování osob ve vrcholném vedení o připravo-vaných nebo nových právních předpisech a uzná-vaných standardech týkajících se činností povinnéosoby a

d) poskytování dalších účelných informací ohledněcompliance řídicímu a kontrolnímu orgánu a oso-bám ve vrcholném vedení.

(4) Zásady a postupy pro zajišťování compliancepokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti povinnéosoby.

§ 49

(1) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditutak, že pokrývá uceleně a propojeně veškeré činnostipovinné osoby a zaměřuje se na odhalování nedostatkůa rizik.

(2) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditutak, že poskytuje příslušné úrovni řízení objektivnía nezávislé ujištění o činnostech povinné osoby, infor-mace o zjištěných skutečnostech a jasná doporučeník zajištění nápravy zjištěných nedostatků.

(3) Působnost funkce vnitřního auditu se vztahujezejména na

a) dodržování pravidel obezřetného podnikání po-vinné osoby,

b) dodržování stanovených zásad, cílů a postupů,

c) systém řízení rizik včetně interních přístupů a in-terních modelů a systém vnitřní kontroly,

d) finanční řízení a řádnost hospodaření,

e) úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,

f) spolehlivost a bezrozpornost účetních, statistic-

kých a dalších informací, včetně informací posky-tovaných orgánům povinné osoby, informací po-skytovaných klientům a uveřejňovaných infor-mací, a

g) funkčnost a bezpečnost informačního a komuni-kačního systému včetně spolehlivosti systému se-stavování a předkládání výkazů České národníbance.

(4) Povinná osoba zajistí, že při výkonu vnitřníhoauditu jsou provedeny tyto činnosti:

a) sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,

b) sestavení strategického a periodického plánu vnitř-ního auditu,

c) zavedení a udržování systému sledování opatřeník nápravě uložených na základě zjištění vnitřníhoauditu a

d) vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicíhoa kontrolního systému včetně oblastí podle od-stavce 3, a to alespoň jednou ročně.

(5) Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu in-formuje o zjištěných skutečnostech řídicí orgán a v pří-padě potřeby nebo na vyžádání také kontrolní orgán,přičemž z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodnýnávrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu se můžejednat o zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.V případě zjištění, která mohou významným způsobemzáporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dáosoba ve vedení funkce vnitřního auditu podnětk mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, kterése může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebona důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřníhoauditu, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolníhoorgánu. Odpovědnost řídicího a kontrolního orgánunení dotčena.

(6) Další vymezení některých požadavků navnitřní audit je uvedeno v příloze č. 8 této vyhlášky.

§ 50

Pokud povinná osoba zavede mechanismus sdělo-vání konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnostia efektivnosti řídicího a kontrolního systému mimoběžné informační toky, zajistí pro všechny pracovníkysoustavnou a spolehlivou dostupnost mechanismua právo na zachování důvěrnosti zdroje informací v pří-padě, že pracovník mechanismu využije.


§ 51

Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicíhoa kontrolního systému

(1) Povinná osoba nastaví systém odhalovánía ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systémutak, že pokrývá uceleně a propojeně všechny řídicía organizační úrovně a veškeré činnosti povinné osobya umožňuje včasnou nápravu nedostatků.

(2) Povinná osoba zajistí, že nedostatky řídicíhoa kontrolního systému nebo některé z jeho součástíodhalené kontrolním orgánem, po linii řízení, v rámcivnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly,auditorem nebo jiným způsobem jsou bez zbytečnéhoodkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a řešenyv přiměřené době.

(3) Povinná osoba zajistí, že významné nedo-statky řídicího a kontrolního systému nebo některéz jeho součástí jsou oznámeny řídicímu a kontrolnímuorgánu a výboru pro audit a případnému dalšímu rele-vantnímu výboru a řešeny bez zbytečného odkladu.

(4) Povinná osoba vhodným způsobem následněověřuje účinnost přijatých nápravných opatření.

HLAVA II

ZPRÁVA O OVĚŘENÍ ŘÍDICÍHOA KONTROLNÍHO SYSTÉMU AUDITOREM

(K § 22 odst. 2 zákona o bankách a k § 8b odst. 1zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 52

(1) Zpráva je výsledkem ověření, které vyhovujetěmto požadavkům:

a) ověření bylo provedeno podle stavu k 31. prosinci,

b) systém byl porovnán s právními předpisy a stan-dardy podle § 10 takto:

1. základní součástí ověření systému bylo porov-nání a vyhodnocení souladu systému s poža-davky právních předpisů,

2. zvolené standardy podle § 10, které byly pou-žity pro ověření systému, podle odbornéhoúsudku auditora nejlépe odrážely velikost,organizační uspořádání, povahu, rozsah a složi-tost činností, které povinná osoba vykonává;auditor může použít i uznávané standardy ne-uvedené v přehledu uveřejňovaném Českou ná-rodní bankou,

c) byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost kon-trolních mechanismů a specifikovány chybějícímechanismy vnitřní kontroly,

d) bylo vyjádřeno, jaké riziko zjištěné nedostatkypředstavovaly a představují pro řídicí a kontrolnísystém, a

e) byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicíhoa kontrolního systému v daných oblastech jakocelku.

(2) Podrobnější vymezení struktury a formátuzprávy o ověření řídicího a kontrolního systému je uve-deno v příloze č. 9 této vyhlášky.

§ 53

(1) Povinná osoba předloží České národní bancezprávu o ověření systému do 28. února následujícíhoroku spolu s případnými komentáři povinné osoby kezprávě.

(2) Významné skutečnosti, které byly zjištěny popředložení zprávy České národní bance a mají pod-statný vztah k jejímu obsahu, oznámí povinná osobabez zbytečného odkladu České národní bance.

ČÁST TŘETÍ

PRAVIDLA PRO KRYTÍ RIZIK

(K § 12a odst. 10 zákona o bankách)

§ 54

Pravidla kapitálové přiměřenosti pobočky bankyz jiného než členského státu

(1) Kapitálová přiměřenost pobočky banky z ji-ného než členského státu činí

a) na úrovni kapitálu tier 1 alespoň 6 %,

b) na úrovni kapitálu alespoň 8 %.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státupostupuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti podlečlánku 92 odst. 2 písm. b) a c) a článků 102 až 106nařízení.

§ 55

Stanovení kapitálu pobočky banky z jinéhonež členského státu

(1) Do kapitálu pobočky banky z jiného než člen-ského státu lze zahrnout jednotlivé položky kapitálujen jednou, a to po snížení o závazky z daňových po-vinností.


(2) Kapitál je odvozen z rozvahy pobočky bankyz jiného než členského státu.

(3) Kapitál je pobočce banky z jiného než člen-ského státu okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytíztrát z rizik, kterým je vystavena.

§ 56

Položky kapitálu pobočky banky z jinéhonež členského státu

(1) Kapitál pobočky banky z jiného než členskéhostátu je součtem kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.

(2) Kapitál tier 1 pobočky banky z jiného nežčlenského státu je součtem kmenového kapitálu tier 1a vedlejšího kapitálu tier 1.

(3) Kmenový kapitál tier 1 pobočky banky z ji-ného než členského státu se skládá z položek kmeno-vého kapitálu tier 1 podle článku 26 odst. 1 písm. c)až f) a odst. 2 a 3 nařízení po provedení úprav podlečlánků 32 až 35 nařízení, odpočtů podle článků 36 až 48nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

(4) Vedlejší kapitál tier 1 pobočky banky z jinéhonež členského státu se skládá z položek vedlejšího ka-pitálu tier 1 podle článků 51 až 55 nařízení po odpočtupoložek podle článků 56, 58 až 61 nařízení a uplatněníčlánku 79 nařízení.

(5) Kapitál tier 2 pobočky banky z jiného nežčlenského státu se skládá z položek kapitálu tier 2 podlečlánků 62 až 65 nařízení po odpočtech podle článku 66nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

§ 57

Celkový objem rizikové expozicea kapitálové požadavky pobočky banky z jiného

než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu sta-novuje celkový objem rizikové expozice podle člán-ku 92 odst. 3 a 4 nařízení a kapitálové požadavky

a) k úvěrovému riziku podle článků 107 až 311 na-řízení,

b) k operačnímu riziku podle článků 312 až 324 na-řízení,

c) k tržnímu riziku podle článků 325 až 377 nařízení,

d) k vypořádacímu riziku podle článků 378 až 380nařízení,

e) k riziku úvěrových úprav v ocenění podle člán-ků 381 až 386 nařízení.

Žádost pobočky banky z jiného než členského státuo souhlas s používáním speciálního přístupu nebo

se změnou speciálního přístupu

§ 58

(1) Žádost o souhlas s používáním některého zespeciálních přístupů pro výpočet kapitálového poža-davku nebo se změnou používaného přístupu (dálejen „žádost o souhlas“) předkládá pobočka banky z ji-ného než členského státu České národní bance, a tosamostatně pro každý speciální přístup pro výpočetkapitálového požadavku; speciálním přístupem se ro-zumí interní přístup.

(2) Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a pří-lohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základ-ních údajích a přílohách k žádosti umožňují České ná-rodní bance prověřit splnění požadavků kladených nadaný speciální přístup.

§ 59

(1) Žádost o souhlas předkládaná České národníbance obsahuje ve svých základních údajích kroměobecných náležitostí i

a) vymezení, jaký speciální přístup a od kterého datapobočka banky z jiného než členského státu hodlápoužít,

b) seznam příloh, které jsou součástí žádosti,

c) prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné infor-mace a skutečnosti a předložené doklady a doku-menty jsou aktuální, úplné a pravdivé.

(2) V případě, že pobočka banky z jiného nežčlenského státu Českou národní banku žádá o souhlass používáním dvou nebo více speciálních přístupů sou-časně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyža-duje předložení stejných dokladů a dokumentů, před-kládá je pobočka banky z jiného než členského státupouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas uvede, kekteré žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumentypředloženy.

§ 60

(1) Přílohy uvedené v seznamu podle § 59 odst. 1písm. b) v případě žádosti o souhlas s používáním ně-kterého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálo-vého požadavku předkládané České národní bancetvoří

a) dokumentace k organizaci, strategii, systému a pro-cesům řízení daného rizika,


b) dokumentace k systému měření daného rizika,

c) dokumentace k postupu implementace danéhospeciálního přístupu,

d) sebehodnocení pro daný speciální přístup vypra-cované útvarem řízení daného rizika s případnoupodporou útvaru vnitřního auditu nebo i s podpo-rou auditora nebo konzultantů,

e) seznam všech příslušných dokumentů, které jsouk dispozici u pobočky banky z jiného než člen-ského státu a vztahují se k systému řízení a měřenírizika, pro které chce tato pobočka uplatnit spe-ciální přístup, s tím, že pobočka banky z jinéhonež členského státu je schopna poskytnout tytodokumenty České národní bance na její vyžádání.

(2) V případě žádosti o souhlas se speciálním pří-stupem dokumentují přílohy k žádosti přehledněa úplně splnění požadavků nařízení na příslušný internípřístup.

(3) Pokud to vyžaduje pobočkou banky z jinéhonež členského státu zvolený způsob implementace spe-ciálního přístupu, předloží pobočka banky z jiného nežčlenského státu i další doklady nebo dokumenty, nežkteré jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 a v § 59 odst. 1,a to tak, aby žádost přehledně a úplně dokumentovalasplnění požadavků nařízení na příslušný interní pří-stup.

(4) Pokud pobočka banky z jiného než členskéhostátu již dříve předložila České národní bance dokladynebo dokumenty vyžadované v žádosti o souhlas nebojejich část, předkládá pouze ty doklady nebo doku-menty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímustavu. Dříve předané a nadále platné doklady a doku-menty pobočka banky z jiného než členského státuoznačí v žádosti. V přiloženém prohlášení pobočkabanky z jiného než členského státu v tomto případěuvede, že tyto doklady a dokumenty zůstávají bezezměny.

§ 61

(1) Dokumentace k organizaci, systému a proce-sům řízení daného rizika obsahuje

a) celkovou strategii a strategii řízení daného rizika,

b) přehled organizačního uspořádání, působnosti,pravomocí a informačních toků při řízení danéhorizika,

c) přehled procesu ověření daného speciálního pří-stupu,

d) přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultač-

ního charakteru provedených útvarem vnitřníhoauditu nebo jiným obdobným útvarem nebo audi-torem,

e) zápisy z jednání řídicích a poradních orgánů po-bočky banky z jiného než členského státu o danéoblasti a

f) další dokumentaci prokazující způsob splnění po-žadavků na organizaci, systém a procesy řízení da-ného rizika.

(2) Dokumentace k systému měření daného rizikaobsahuje

a) odpovídající kategorizaci rizik, expozic neboportfolií použitou pro daný přístup a její kritéria,

b) přehled všech použitých metodologií a modelůa způsob jejich využití pobočkou banky z jinéhonež členského státu z odpovídajících hledisek, na-příklad pokrytí kategorií expozic, zeměpisnýchoblastí, jednotek nebo linií podnikání, druhů riziknebo ztrát měřením,

c) popis a vysvětlení všech použitých metodologiía postupů,

d) popis informačně technologické struktury, systé-mového a databázového prostředí, použitého pro-gramového vybavení a

e) další dokumentaci prokazující způsob splnění po-žadavků na systém měření daného rizika.

(3) Dokumentace k postupu implementace danéhospeciálního přístupu obsahuje

a) vývoj metodologie měření daného rizika, pokudbyla vyvinuta pobočkou banky z jiného než člen-ského státu,

b) popis implementace informačního systému proměření a řízení daného rizika,

c) přehled provedených vzdělávání pracovníků vzta-hujících se k danému speciálnímu přístupu,

d) popis postupu při přechodu od existujícího systé-mu k novému,

e) postupy při změně rozsahu použití metod nebomodelů, promítání významných změn metod nebomodelů v rámci daného přístupu,

f) postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti pou-žitých modelů, metod a postupů včetně plánu au-ditů vhodnosti modelů,

g) přehled oblastí využití daného speciálního pří-stupu v procesech pobočky banky z jiného nežčlenského státu a


h) další dokumentaci prokazující postup implemen-tace daného speciálního přístupu.

(4) Sebehodnocení pro daný speciální přístup ob-sahuje

a) posouzení přiměřenosti strategie a organizačníhouspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kon-trolní systém v dané oblasti,

b) posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, za-vedení a využití daného speciálního přístupu,

c) vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitýmimetodologiemi a ucelenosti speciálního přístupu a

d) zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich od-stranění a dosažení souladu s požadavky nařízenína příslušný interní přístup.

§ 62

Pokud pobočka banky z jiného než členskéhostátu předává doklady nebo dokumenty v elektronicképodobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formátdat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata,který předem dohodne s Českou národní bankou.Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách pobočkabanky z jiného než členského státu předem dohodnes Českou národní bankou použitou měnu.

ČÁST ČTVRTÁ

PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK

HLAVA I

PRAVIDLA PRO KVALIFIKOVANÉ ÚČASTIMIMO FINANČNÍ SEKTOR, VELKÉ EXPOZICEA PŘEVOD RIZIK POBOČKY BANKY Z JINÉHO

NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU

(K § 15 zákona o bankách)

§ 63

Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočkybanky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplat-ňuje podmínky pro kvalifikované účasti mimo finančnísektor podle článku 89 odst. 1, 2 a 3 písm. b) a člán-ku 91 nařízení s tím, že použitelný kapitál této pobočkyje součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, kterýčiní nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.

Velké expozice pobočky banky z jinéhonež členského státu

§ 64

Pobočka banky z jiného než členského státu uplat-ňuje pravidla velkých expozic podle článků 387 až 403nařízení s tím, že použitelným kapitálem se rozumípoužitelný kapitál pobočky banky z jiného než člen-ského státu podle § 63.

§ 65

Pobočka banky z jiného než členského státu vyjmez limitů podle článku 395 odst. 1 nařízení také

a) expozice v krytých dluhopisech podle článku 129odst. 1, 3 a 6 nařízení, a to do výše 75 % hodnotyexpozice,

b) podrozvahové dokumentární akreditivy a nečer-pané úvěrové přísliby se středně nízkým rizikempodle přílohy I nařízení, a to do výše 50 % jejichhodnoty,

c) expozice vůči uznaným burzám.

§ 66

Pobočka banky z jiného než členského státu uplat-ňuje pravidla pro převod rizik podle článků 404 až 409nařízení.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO NABÝVÁNÍ NĚKTERÝCHDRUHŮ AKTIV

(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákonao spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 67

(1) Povinná osoba nesmí nabývat podíl nebo pod-řízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanouúčast na této povinné osobě samostatně nebo jednánímve shodě s jinou osobou.

(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástrojevydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikova-nou účast podle odstavce 1, pouze při současném spl-nění těchto podmínek:

a) povinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové ná-stroje vydané osobou, jež má na povinné osoběkvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozicitvůrce trhu a toto své postavení České národníbance prokáže před prvním nabytím kapitálového


nástroje vydaného osobou, jež má na povinnéosobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1,

b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorbytrhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a

c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jed-noho emitenta, který je osobou, jež má na povinnéosobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, ne-smí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osoby sta-noveného na individuálním základě.

§ 68

(1) Pobočka banky z jiného než členského státunesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku naosobě, která má kvalifikovanou účast na zahraničníbance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednánímve shodě s jinou osobou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státumůže nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, ježmá na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikova-nou účast podle odstavce 1 pouze při současném spl-nění těchto podmínek:

a) pobočka banky z jiného než členského státu, kteráhodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou,jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kva-lifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozicitvůrce trhu a toto své postavení České národníbance prokáže před prvním nabytím kapitálovéhonástroje vydaného osobou, jež má na zahraničníbance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast po-dle odstavce 1,

b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorbytrhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a

c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jed-noho emitenta, který je osobou, jež má na zahra-niční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanouúčast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % ka-pitálu této pobočky.

HLAVA III

PRAVIDLA PRO FINANCOVÁNÍ NABYTÍNĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV


§ 69

(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vy-stavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například

záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákupkapitálových nástrojů, které byly vydány

a) touto povinnou osobou,

b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na po-vinné osobě,

c) právnickou osobou, která je ovládána osobous kvalifikovanou účastí na povinné osobě,

d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jed-najícími ve shodě, pokud tyto osoby ovládají po-vinnou osobu,

e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jedna-jící ve shodě podle písmene d),

f) právnickou osobou, která je ovládána některouz osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo

g) právnickou osobou ovládanou povinnou osobou.

(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vy-stavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelempřijetí úvěru k financování nabytí

a) podílu, který není ve formě cenného papíru, v oso-bách podle odstavce 1, nebo

b) podřízené pohledávky za osobou podle od-stavce 1.

(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vy-stavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelemsplacení základního členského vkladu nebo dalšíhočlenského vkladu do povinné osoby.

§ 70

(1) Pobočka banky z jiného než členského státunesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací neboplatební nástroje, zejména záruky nebo akreditivy, zaúčelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů,které byly vydány

a) zahraniční bankou, jejíž je pobočkou,

b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na za-hraniční bance, jejíž je pobočkou,

c) právnickou osobou, která je ovládána osobous kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejížje pobočkou,

d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jed-najícími ve shodě a tyto osoby ovládají zahraničníbanku, jejíž je pobočkou,

e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jedna-jící ve shodě podle písmene d),


f) právnickou osobou, která je ovládána některouz osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo

g) právnickou osobou ovládanou zahraniční bankou,jejíž je pobočkou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státunesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací neboplatební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování

a) nabytí podílu, který není ve formě cenného papíru,na osobách podle odstavce 1, nebo

b) získání podřízené pohledávky za osobou podleodstavce 1.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státunesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací neboplatební nástroje za účelem splacení základního člen-ského vkladu nebo dalšího členského vkladu v zahra-niční bance, jejíž je pobočkou.

HLAVA IV

PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ AKTIV


§ 71

Předmět kategorizace

(1) Povinná osoba kategorizuje expozice předsta-vované pohledávkami vzniklými z výkonu činností vy-plývajících z oprávnění k činnosti (dále jen „pohle-dávky z finančních činností“). Pohledávkami z finanč-ních činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohle-dávky z finančního leasingu, pohledávky z vkladu,pohledávky ze záruky, pohledávky z akreditivu, pohle-dávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírůposkytnuté na dobu delší než 30 dnů, pohledávkyz prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti pro-dejní ceny na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z pro-deje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů postanoveném dni vypořádání.

(2) Kategorizace vybraných expozic se nevztahujena expozice zařazené do obchodního portfolia, pohle-dávky z držení cenných papírů, pohledávky z derivátůa pohledávky z jiných než finančních činností, zejménapohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů,poskytnuté provozní zálohy nebo zálohy na pořízeníhmotného a nehmotného majetku, pohledávky z pro-deje zásob, hmotného a nehmotného majetku.

§ 72

Základní kategorie

(1) Povinná osoba zařazuje pohledávky z finanč-ních činností do těchto kategorií:

a) pohledávky bez selhání dlužníka,

b) pohledávky se selháním dlužníka.

(2) Pokud povinná osoba pro účely kapitálovýchpoměrů aplikuje u retailových expozic definici selhánídlužníka na úrovni transakce, aplikuje ji stejným způ-sobem i pro účely kategorizace těchto expozic.

§ 73

Pohledávky bez selhání dlužníka

(1) Pohledávky bez selhání dlužníka povinnáosoba zařazuje do těchto podkategorií:

a) standardní pohledávky,

b) sledované pohledávky.

(2) Povinná osoba nemusí pohledávky bez selhánídlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim připosuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty,přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamnýchpohledávek.

(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokudjsou splátky jistiny a příslušenství řádně hrazeny, žádnáz nich není po splatnosti déle než 30 dnů, u žádnéz pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 le-tech z důvodu zhoršení jeho finanční situace provedenarestrukturalizace a není důvod pochybovat o jejímúplném splacení, aniž by povinná osoba přistoupilak uspokojení svého nároku ze zajištění.

(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokuddošlo od vzniku pohledávky ke zhoršení finanční si-tuace dlužníka nebo splátky jistiny nebo příslušenstvíjsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nichnení po splatnosti déle než 90 dnů nebo u žádné z po-hledávek nebyla v posledních 6 měsících z důvoduzhoršení finanční situace dlužníka provedena restruk-turalizace, a s ohledem na finanční a ekonomickou si-tuaci dlužníka je pravděpodobné její úplné splacení,aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svéhonároku ze zajištění.

§ 74

Pohledávky se selháním dlužníka

(1) Pohledávky se selháním dlužníka se považují


za ohrožené pohledávky. Povinná osoba je zařazuje dotěchto podkategorií:

a) nestandardní pohledávky,

b) pochybné pohledávky,

c) ztrátové pohledávky.

(2) Pohledávka se považuje za nestandardní, po-kud její úplné splacení je zejména s ohledem na finančnía ekonomickou situaci dlužníka nejisté. Její částečnésplacení je vysoce pravděpodobné, aniž by povinnáosoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajiš-tění. Pohledávka se považuje za nestandardní takétehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenstvíhrazeny s problémy, avšak žádná z nich není posplatnosti déle než 180 dnů.

(3) Pohledávka se považuje za pochybnou, pokudjejí úplné splacení je zejména s ohledem na finančnía ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpo-dobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné,aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svéhonároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za pochyb-nou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo příslušen-ství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich nenípo splatnosti déle než 360 dnů.

(4) Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokudjejí úplné splacení je zejména s ohledem na finančnía ekonomickou situaci dlužníka nemožné. Předpokládáse, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo budeuspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, anižby povinná osoba přistoupila k uspokojení svého ná-roku ze zajištění. Pohledávka se považuje za ztrátovoutaké tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušen-ství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se taképovažuje pohledávka za dlužníkem, na jehož majetekbyl prohlášen konkurs, ledaže jde o pohledávku za ma-jetkovou podstatou vzniklou po prohlášení konkursu.

§ 75

Zařazování do kategorií a podkategorií

(1) Pokud má povinná osoba více pohledávek z fi-nančních činností za stejným dlužníkem a některáz nich naplňuje znaky selhání dlužníka, jsou všechnypohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohle-dávek se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejnépodkategorie pohledávek. Povinná osoba takto nepo-stupuje u pohledávek z finančních činností zařazova-ných pro účely kapitálových poměrů do kategorie re-tailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka naúrovni transakcí.

(2) Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro za-řazení do více podkategorií, povinná osoba ji zařazujedo nejhorší z těchto podkategorií. Povinná osoba taktonepostupuje u pohledávek z finančních činností zařa-zovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorieretailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka naúrovni transakcí.

(3) Restrukturalizovanou pohledávku povinnáosoba zařazuje v okamžiku restrukturalizace do pod-kategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla býtzařazena před restrukturalizací. Je-li povinná osobaschopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohle-dávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla,může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zacho-ván soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitá-lového poměru; tím nejsou dotčena ustanovení, kterávymezují standardní a sledovanou pohledávku.

(4) Pohledávku, která vznikla povinné osoběv souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích po-hledávek, povinná osoba zařazuje při vzniku do pod-kategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodu-jící podíl postupovaných pohledávek. Je-li povinnáosoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení tétopohledávky oproti stavu před postoupením poklesla,může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zacho-ván soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitá-lového poměru.

(5) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí pro-věřuje správnost zařazení pohledávek do kategoriía podkategorií a ve shodě s výsledky zjištění provádípříslušné změny v jejich zařazení. Povinná osoba můžesprávnost zařazení objemově nevýznamných pohledá-vek prověřovat i v delší periodě, než je čtvrtletí, nej-méně však jednou ročně, pokud to odpovídá charakterupohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna proká-zat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takovéhopostupu.

§ 76

Individuální a portfoliový přístup

(1) Povinná osoba posuzuje, zda došlo ke sníženíúčetní hodnoty (dále jen „znehodnocení“) jednotli-vých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdob-nými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku(dále jen „portfolium stejnorodých pohledávek“).

(2) Povinná osoba uplatňuje portfoliový přístupu jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednot-livě nezjistila znehodnocení. V tomto případě povinnáosoba také posuzuje, zda došlo ke znehodnocení


portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocenýchpohledávek. Pokud povinná osoba nemá více stejnoro-dých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje.

(3) Povinná osoba může uplatňovat portfoliovýpřístup u jednotlivě nevýznamných stejnorodých po-hledávek.

(4) Znehodnocení portfolia stejnorodých pohle-dávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastalypo vzniku pohledávek, je objektivně prokázáno exi-stencí pozorovatelných dat, která indikují snížení oče-kávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfo-lia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podlejednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.

(5) Indikátorem snížení očekávaných budoucíchpeněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávekmůže být zejména

a) zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,

b) snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,

c) nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých pů-sobí dlužníci,

d) zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj li-mit a splácí své dluhy v minimální možné výši.

§ 77

Úpravy ocenění

(1) Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky,povinná osoba provede úpravu ocenění. Pokud povinnáosoba pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátěze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tutoztrátu opravnou položku.

(2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí po-suzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených oprav-ných položek k pohledávkám a upravuje jejich výši.

(3) Povinná osoba je schopna prokázat dostateč-nost a důvodnost opravných položek.

§ 78

Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení

(1) Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí

a) diskontování očekávaných budoucích peněžníchtoků,

b) koeficientů, nebo

c) statistických modelů.

(2) Pro účely plnění pravidel obezřetného podni-kání povinná osoba stanovuje výši ztráty ze znehodno-

cení stejnou metodou jako pro účely vedení účetnictvía sestavení účetní závěrky.

(3) Povinná osoba může při stanovení výše ztrátyze znehodnocení zohlednit zajištění, pokud

a) zajištění a s ním související uplatňované zásadya používané postupy vedoucí ke snižování úvěro-vého rizika zakládají nároky, které jsou právněúčinné a vymahatelné ve všech právních řádech,jež jsou rozhodné pro nároky ze zajištění,

b) odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým jenebo může být vystavena v souvislosti se zajiště-ním, které zohledňuje,

c) bez ohledu na zohledňované zajištění nadále pro-vádí plné posuzování úvěrového rizika spojenéhos pohledávkou,

d) je kolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoňv hodnotě, v jaké je zohledněn při výpočtu ztrátyze znehodnocení; pokud byl kolaterál v uplynu-lých 3 letech zobchodován, je možné jej při stano-vení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit nej-výše do ceny posledního obchodu,

e) je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to při-padá v úvahu, osoby, která převzala kolaterál doúschovy, ke skladování, anebo do správy, zejménabylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některéz těchto osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvě-rová událost, oprávněna uspokojit svou pohle-dávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti,

f) stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěro-vou kvalitou dlužníka je nevýznamný,

g) je poskytovatel osobního zajištění dostatečně dů-věryhodný tak, aby byla zabezpečena dostatečnájistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového ri-zika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohled-něno při výpočtu ztráty ze znehodnocení, a

h) má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria proposuzování způsobilosti poskytovatelů osobníhozajištění.

§ 79

Diskontování očekávaných budoucíchpeněžních toků

(1) Pokud povinná osoba používá diskontováníočekávaných budoucích peněžních toků, ztrátu ze zne-hodnocení pohledávky stanovuje jako rozdíl meziúčetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotouočekávaných budoucích peněžních toků z pohledávkydiskontovaných původní efektivní úrokovou mírou.


Původní efektivní úroková míra je efektivní úrokovámíra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.

(2) Efektivní úroková míra odpovídá úrokovémíře, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžnítoky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li to vhod-nější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohle-dávky.

(3) Při výpočtu efektivní úrokové míry povinnáosoba odhaduje očekávané budoucí peněžní toky přizohlednění všech smluvních podmínek, zejména mož-nosti předčasného splacení a poplatků. Pokud nelzespolehlivě stanovit očekávané budoucí peněžní toky,použijí se smluvní peněžní toky. Při výpočtu efektivníúrokové míry povinná osoba nezohledňuje budoucíztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.

§ 80

Koeficienty

(1) Pokud povinná osoba používá koeficienty, sta-novuje ztrátu ze znehodnocení pohledávky tak, že roz-díl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé pří-slušenství a povinnou osobou zohledněným zajištěnímdané pohledávky násobí koeficientem

a) 0,01 v případě sledované pohledávky,

b) 0,2 v případě nestandardní pohledávky,

c) 0,5 v případě pochybné pohledávky,

d) 1,0 v případě ztrátové pohledávky.

(2) Povinná osoba rovněž prověřuje, zda ztráta zesprávně zařazené sledované, nestandardní nebo po-chybné pohledávky není vyšší než ztráta stanovená po-dle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovenápodle odstavce 1, povinná osoba zvýší koeficient, aletak, aby u

a) sledované pohledávky byl nižší než 0,2,

b) nestandardní pohledávky byl nižší než 0,5 a

c) pochybné pohledávky byl nižší než 1,0.

(3) Uplatňuje-li povinná osoba u ohrožené pohle-dávky princip časového rozlišení (akruální princip), vevýpočtu podle odstavce 1 použije jistinu pohledávkynezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenouztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušen-ství.

(4) Stanovuje-li povinná osoba ztrátu ze sníženíúčetní hodnoty pohledávky, zejména pohledávky na-byté za úplatu, která je oceněna k okamžiku uskuteč-nění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak,

že zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu,zejména k okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozdílmezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohle-dávky zvýšenou o naběhlé příslušenství.

(5) Pokud existuje rozdíl podle odstavce 4 a mácharakter

a) diskontu, kdy pořizovací cena pohledávky je nižšínež jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslu-šenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podleodstavce 1 sníží o diskont nebo část diskontu,je-li diskont větší než tato ztráta,

b) prémie, kdy pořizovací cena pohledávky je vyššínež jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslu-šenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podleodstavce 1 zvýší o prémii.

(6) Pokud neexistuje rozdíl podle odstavce 4, po-vinná osoba stanoví ztrátu podle odstavce 1.

(7) Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kteroupovinná osoba má v souvislosti s postoupením skupinyjiných jejích pohledávek, stanovuje tak, aby jistina po-hledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a sníženáo opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součetjistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlépříslušenství a snížených o opravné položky v případě,že by k postoupení nedošlo a povinná osoba by stano-vovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledá-vek. To neplatí, pokud povinná osoba postupuje podle§ 75 odst. 4 věty poslední.

§ 81

Statistické modely

(1) Povinná osoba při zahájení posuzování portfo-lií jednotlivě nevýznamných pohledávek má

a) vytvořena z hlediska počtu dostatečně velkáportfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodýchpohledávek pro zajištění statistické významnostiztrát; do portfolia jednotlivě nevýznamných stej-norodých pohledávek povinná osoba pro účelyvyužití statistického modelu zařazuje všechny svépohledávky daného typu, a to i ty, které se roz-hodla vyřadit z portfolia jednotlivě nevýznamnýchpohledávek, protože měla dostatek informací proposouzení jejich znehodnocení,

b) dostatečně dlouhé časové řady týkající se danýchpohledávek, zpravidla srovnatelné s průměrnoudobou splatnosti jednotlivě nevýznamných pohle-dávek; délka časových řad u portfolií jednotli-vě nevýznamných pohledávek s původní do-


bou splatnosti delší než rok je však zpravidlaalespoň jeden ekonomický cyklus, popřípaděalespoň 3 roky, a

c) statistický model zohledňující časovou hodnotupeněz, všechny očekávané budoucí peněžní tokyspojené s portfoliem pohledávek a splatností po-hledávek v portfoliu a nezpůsobující ztráty ze zne-hodnocení pohledávek v portfoliu k okamžikuuskutečnění účetního případu.

(2) Povinná osoba monitoruje skutečné ztrátyspojené s portfoliem jednotlivě nevýznamných pohle-dávek a testuje správnost odhadu ztrát na základě no-vých údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliuve vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splá-tek; v úvahu bere i informace o jednotlivě nevýznam-ných pohledávkách, které vyřadila z portfolia jednotli-vě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatekinformací pro posouzení znehodnocení.

(3) Povinná osoba pravidelně ověřuje vhodnoststatistického modelu a správnost nastavení jeho para-metrů.

(4) Povinná osoba tvoří opravné položky k portfo-liím jednotlivě nevýznamných pohledávek ve výši sta-tistického odhadu ztrát z těchto portfolií vypočtenýchs použitím statistických modelů, pokud v této výši po-hledávky neodepíše.

(5) Povinná osoba je schopna prokázat dostateč-nou obezřetnost při používání statistických modelů prostanovení výše ztrát k portfoliím jednotlivě nevýznam-ných pohledávek.

§ 82

Rezervy k podrozvahovým položkám

(1) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí po-suzuje dostatečnost a důvodnost rezerv, které se v sou-ladu s účetními metodami tvoří k podrozvahovým po-ložkám, a upravuje jejich výši.

(2) Povinná osoba je schopna prokázat dostateč-nost a důvodnost rezerv podle odstavce 1.

§ 83

Pravidla pro posuzování aktiv pobočky bankyz jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplat-ňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 71 až 82.

HLAVA V

PRAVIDLA LIKVIDITY POBOČKY BANKYZ JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU

(K § 15 zákona o bankách)

§ 84

Pobočka banky z jiného než členského státu do-držuje likviditní požadavky podle článků 411 a 412 na-řízení.

ČÁST PÁTÁ

UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

(K § 11a odst. 9 zákona o bankách, § 7b odst. 9 zákonao spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2

zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

Obsah údajů určených k uveřejnění

§ 85

Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňujeo sobě, o složení společníků nebo členů, o struktuřekonsolidačního celku, jehož je součástí, o své činnostia finanční situaci na individuálním základě, je uvedenv příloze č. 10 této vyhlášky.

§ 86

Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutýchinvestičních služeb je uveden v příloze č. 11 této vy-hlášky.

§ 87

Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou bankyz jiného než členského státu je uveden v příloze č. 12této vyhlášky.

Periodicita a lhůty uveřejňování údajů

§ 88

(1) Povinná osoba čtvrtletně uveřejňuje údaje po-dle příloh č. 10 a 11 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba, která uveřejňuje informace po-dle části osmé nařízení, čtvrtletně také uveřejňuje údaje

a) podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjim-kou úplného sesouhlasení položek, filtrů a odpočtůna rozvahu v rámci auditované účetní závěrky,

b) podle článku 438 písm. c) až f) nařízení.


§ 89

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni

a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů poskončení příslušného kalendářního čtvrtletí,

b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářníhoroku.

(2) Pokud povinná osoba uplatňuje jako účetníobdobí hospodářský rok namísto kalendářního roku,může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkazzisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohyč. 10 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletíhospodářského roku, a to

a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hos-podářského roku a

b) do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.

(3) Čtvrtletní údaje o finanční situaci povinnáosoba uveřejňuje společně s údaji za 3 předcházejícíčtvrtletí.

(4) Současně s údaji podle odstavců 1 až 3 uveřejnípovinná osoba i datum jejich uveřejnění. Věta první sevztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřej-něných údajů.

§ 90

(1) Pobočka banky z jiného než členského státuuveřejňuje čtvrtletně údaje ke dni

a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů poskončení příslušného kalendářního čtvrtletí,

b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení příslušnéhokalendářního roku.

(2) Pokud pobočka banky z jiného než členskéhostátu uplatňuje jako účetní období hospodářský roknamísto kalendářního roku, může uveřejňovatčtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a po-měrové ukazatele podle přílohy č. 12 této vyhláškyk poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářskéhoroku, a to

a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hos-podářského roku a

b) do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.

(3) Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejnípobočka banky z jiného než členského státu datumjejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně takéna doplnění a opravu již uveřejněných údajů.

Způsob a struktura uveřejňování údajů

§ 91

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle částiosmé nařízení, zákona o bankách, zákona č. 87/1995Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některýchopatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona Čes-ké národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších před-pisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních druž-stvech“), zákona o podnikání na kapitálovém trhu a tétovyhlášky v českém jazyce na svých internetových strán-kách ve složce pod společným označením „Povinněuveřejňované informace“, v podobě neuzamčených da-tových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátuxls/xlsx. Součástí této složky jsou alespoň údaje podlevěty první za posledních 5 let, posledních 5 výročníchzpráv a posledních 5 konsolidovaných výročních zpráv,má-li povinnost ji vyhotovovat; tyto zprávy obsahujítaké účetní závěrku ověřenou auditorem.

(2) Povinná osoba bez zbytečného odkladu sdělíČeské národní bance přesnou adresu internetovýchstránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné,a případnou aktualizaci této adresy. Tuto adresu po-vinná osoba uvádí rovněž ve své výroční zprávě.

§ 92

(1) Pobočka banky z jiného než členského státuuveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na svýchinternetových stránkách ve složce pod společnýmoznačením „Povinně uveřejňované informace“, v podo-bě neuzamčených datových souborů vhodných ke sta-žení, a to ve formátu xls/xlsx.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státubez zbytečného odkladu sdělí České národní bancepřesnou adresu internetových stránek, na které jsouúdaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktuali-zaci této adresy.

§ 93

Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předměteminformační povinnosti vůči České národní bance, po-vinná osoba je uveřejňuje v obdobné struktuře, jakoupoužila ve výkazech předkládaných České národníbance, nestanoví-li strukturu uveřejňovaných údajůpřímo použitelný předpis Evropské unie upravujícíuveřejňování těchto údajů.


Obsah údajů ověřovaných auditorem

§ 94

(1) Obsah údajů na individuálním nebo konsoli-dovaném základě ke dni 31. prosince nebo k posled-nímu dni hospodářského roku určených k uveřejněnípovinnou osobu, které jsou ověřovány auditorem, jeuveden v příloze č. 13 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle od-stavce 1 v českém jazyce na svých internetových strán-kách ve složce pod společným označením „Povinněuveřejňované informace“.

§ 95

(1) Obsah údajů ke dni 31. prosince nebo k po-slednímu dni hospodářského roku určených k uveřej-nění pobočkou banky z jiného než členského státu,které jsou ověřovány auditorem, je uveden v přílozeč. 12 této vyhlášky.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státuuveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce nasvých internetových stránkách ve složce pod společ-ným označením „Povinně uveřejňované informace“.

ČÁST ŠESTÁ

NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADYPŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE

(K § 24 odst. 1 zákona o bankách, § 27 odst. 1 zákonao spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2

zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

§ 96

Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu

(1) Informaci o systému vnitřně stanoveného ka-pitálu předkládá České národní bance povinná osoba,která podle zákona o bankách, zákona o spořitelnícha úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání nakapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně sta-noveného kapitálu8).

(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informujeČeskou národní banku o systému, který v rámci svéhořídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro

a) stanovení a průběžné posuzování vnitřně stano-vené kapitálové potřeby a

b) plánování a průběžné udržování vnitřně stanove-ných kapitálových zdrojů v takové výši, struktuřea rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kte-rým je nebo by mohla být vystavena. Vždy infor-muje o řídicích a organizačních předpokladecha uspořádání, postupech, výstupech a jejich využitía kontrolních mechanismech svého systému.

(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpo-vídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanovenéhokapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o infor-maci o tomto systému na konsolidovaném základě, po-vinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členěnípodle jednotlivých osob, které jsou členem téhož kon-solidačního celku a jsou zahrnuty do jejího systémuvnitřně stanoveného kapitálu.

(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informujeČeskou národní banku o systému vnitřně stanovené-ho kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankoujinak. Pokud z povahy věci nevyplývá jinak, obsahujeinformace o systému vnitřně stanoveného kapitálu in-formaci o plánu a skutečnosti za dané účetní obdobía o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapi-tálových poměrů.

(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá in-formaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitáluv listinné a elektronické podobě, nedohodne-li ses Českou národní bankou jinak. Formát dat použitýpři předložení této informace v elektronické podobědohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou ná-rodní bankou individuálně.

§ 97

Informace o transakcích uvnitř skupiny

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečnéhoodkladu Českou národní banku o sjednání transakcev hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné


8) § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve zněnípozdějších předpisů.§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

osoby, která znamená, že se na povinnou osobu převádíúvěrové riziko, jemuž je vystavena osoba,

a) která je ovládána povinnou osobou,

b) kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu,nebo

c) která ovládá povinnou osobu.

(2) Transakcí podle odstavce 1 je zejména

a) nabytí aktiva, které není obchodováno na aktivnímtrhu,

b) nabytí portfolia pohledávek, které nejsou obcho-dovány na aktivním trhu,

c) nabytí sekuritizované expozice,

d) poskytnutí syndikátního úvěru, spoluúčast na úvě-rovém riziku nebo podobný obchod, nebo

e) poskytnutí záruky nebo sjednání úvěrového deri-vátu.

(3) Pokud dochází k převodu úvěrového rizika napovinnou osobu v důsledku více souvisejících tran-sakcí, považují se tyto transakce pro účely posouzeníhodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné oso-by za jednu transakci.

§ 98

Informace o strukturálních změnách

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladuČeskou národní banku o

a) sjednání koupě obchodního závodu, anebo jehočásti od osoby,

1. která je ovládána povinnou osobou,

2. kterou ovládá tatáž osoba jako povinnouosobu, nebo

3. která ovládá povinnou osobu,

b) sjednání přímé, nepřímé, anebo syntetické kapitá-lové investice do osoby, kterou ovládá táž osobajako povinnou osobu, pokud tato kapitálová inves-tice převyšuje 10 % základního kapitálu osoby, doníž investice směřuje, a

c) rozhodnutí zúčastnit se na přeměně obchodní kor-porace.

§ 99

Informace o outsourcingu

(1) Pokud povinná osoba pro zajištění svých vý-znamných činností nebo k jejich podpoře sjednala out-sourcing, informuje o tom bez zbytečného odkladuČeskou národní banku. Součástí této informace je pře-

hled takto vykonávaných činností a základní identifi-kační údaje o poskytovateli outsourcingu.

(2) Pro účely odstavce 1 se významnou činnostírozumí

a) činnosti takového významu, že nedostatek neboselhání při jejich zajišťování může mít významnýdopad na schopnost povinné osoby plnit obezřet-nostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu je-jích činností,

b) činnosti, jejichž poskytování je podmíněno uděle-ním oprávnění k činnosti příslušným orgánem do-hledu,

c) činnosti, které mají významný vliv na řízení rizikpovinné osoby,

d) řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmena) až c).

(3) Povinná osoba informuje bez zbytečného od-kladu Českou národní banku o případných podstat-ných změnách ve skutečnostech podle odstavce 1,zejména o případné změně poskytovatele outsourcingua změně povahy, rozsahu nebo složitosti takto vyko-návané činnosti.

(4) Na pobočku banky z jiného než členskéhostátu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

§ 100

Informace o přístupech pro výpočetkapitálových požadavků

(1) Povinná osoba, která používá standardizovanýpřístup, informuje Českou národní banku bez zbyteč-ného odkladu o zapsané ratingové agentuře neboexportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účelystanovení úvěrové kvality.

(2) Povinná osoba, která používá interní přístuppro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebopro výpočet kapitálových požadavků jiných, než jsoukapitálové požadavky k operačnímu riziku, informujeČeskou národní banku o výsledcích výpočtů svých in-terních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedenéve srovnávacích portfoliích spolu s vysvětlením použi-tých metodik, a to podle stavu ke dni 31. prosince nej-později do 30. dubna následujícího roku a v souladus přímo použitelným předpisem Evropské unie upra-


vujícím předkládání těchto informací a srovnáváníportfolia9).

(3) Povinná osoba, která používá externí ratingpro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizovanéexpozice, informuje bez zbytečného odkladu o svévolbě zapsané ratingové agentury Českou národníbanku.

(4) Pokud povinná osoba hodlá změnit některýz dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálo-vých požadavků nebo provést změnu v používanéminterním přístupu nebo interním modelu, informujeo tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou ná-rodní banku.


§ 101

Informace o malém obchodním portfoliu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného od-kladu Českou národní banku

a) o využití možnosti stanovovat kapitálové poža-davky k nástrojům zařazeným do malého obchod-ního portfolia jako k nástrojům zařazeným do in-vestičního portfolia a

b) o ukončení postupu podle písmene a).

(2) Na pobočku banky z jiného než členskéhostátu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 102

Informace o riziku nesplnění dluhu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného od-kladu Českou národní banku o všech repo obchodecha půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo komoditve smyslu nařízení10), u kterých nastalo selhání proti-strany.


§ 103

Informace o změně účetního období

(1) Pokud povinná osoba hodlá změnit účetní

období, informuje Českou národní banku o tomto zá-měru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12 měsícůpřed plánovanou změnou.


§ 104

Informace o měnových pozicích

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného od-kladu Českou národní banku, pokud

a) absolutní hodnota čisté měnové pozice povinnéosoby v jakékoliv cizí měně nebo v českých koru-nách stanovené podle článku 352 nařízení přesáhne15 % kapitálu povinné osoby stanoveného na in-dividuálním základě, nebo

b) celková čistá měnová pozice povinné osoby stano-vená podle článku 352 nařízení přesáhne 20 %kapitálu povinné osoby stanoveného na indivi-duálním základě.


§ 105

Informace o odměňování

(1) Povinná osoba informuje Českou národníbanku o odměňování v uplynulém účetním období nej-později do 30. června.

(2) Informace o odměňování obsahuje

a) počet pracovníků s odměnami odpovídajícímičástce 1 000 000 eur a více za účetní období,

b) pracovní zařazení pracovníků podle písmene a)v členění podle oblastí podnikání v rámci činnostípovinné osoby včetně informace o pracovních po-vinnostech těchto pracovníků,

c) údaje o základní struktuře jednotlivých odměnpracovníků podle písmene a) v členění podle ob-lastí podnikání v rámci činností povinné osoby.

(3) Na pobočku banky z jiného než členskéhostátu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.


9) Článek 78 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnostiúvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002//87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.

10) Například článek 111 odst. 2 a článek 273 odst. 2 písm. c) nařízení.

§ 106

Informace o změně osoby ve vedení klíčové funkce

(1) Pokud povinná osoba provádí změnu osoby vevedení klíčové funkce, informuje o tom bez zbytečnéhoodkladu Českou národní banku. Součástí informace je

a) přesné označení funkce, o kterou jde,

b) upřesnění důvodu změny; to neplatí, pokud jdeo změnu prováděnou výhradně z podnětu osoby,která z dané funkce odchází,

c) základní identifikační údaje o obou dotčenýchosobách a

d) termín změny a případné další podstatné informa-ce k oznamované změně.


§ 107

Informace o operacích s vybranými rizikovýmiprotistranami nebo zeměpisnými oblastmi

(1) Pokud povinná osoba v rámci svých činnostíuzavřela ujednání nebo je jinou formou aktivní vůčiprotistraně nebo ve státě, jež jsou nebo by mohly býtpovažovány za netransparentní nebo jinak potenciálněrizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2písm. f)], informuje o tom bez zbytečného odkladuČeskou národní banku. To platí i v případě, že jdeo aktivity povinné osoby pro klienta nebo na jeho žá-dost.

(2) Součástí informace je

a) identifikace protistrany nebo státu, o něž jde,

b) výstižný popis oznamované aktivity,

c) upřesnění, zda jde o vlastní aktivitu povinné osobynebo aktivitu z podnětu klienta, a

d) časové a případné další podstatné informacek oznamované aktivitě; pokud je to relevantní, jesoučástí oznámení

1. alespoň rámcová kvantifikace rozsahu aktivity,

2. alespoň rámcové vyhodnocení rizik spojenýchs aktivitou a

3. základní informace o osobě nebo osobáchpřímo zapojených nebo s jinou významnouvazbou na oznamovanou aktivitu.

(3) Na pobočku banky z jiného než členskéhostátu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

§ 108Informace o možném významném ohrožení

reputace

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného od-kladu Českou národní banku, pokud zaznamená v sou-vislosti s výkonem svých činností možné významnéohrožení své reputace.

(2) Povinná osoba informuje bez zbytečného od-kladu Českou národní banku o

a) významné trestné činnosti, která může ohrozitnebo ohrožuje výkon její činnosti, a

b) významném trendu v oblasti boje proti legalizacipříjmů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je vý-stižný popis oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné,časové a další charakteristiky. Pokud je to relevantní, jesoučástí popisu alespoň rámcová kvantifikace hrozícíhonebo již vzniklého nepříznivého finančního dopaduoznamovaného jevu a základní informace o osobě neboosobách s vazbou na oznamovaný jev.


ČÁST SEDMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁA ZÁVĚREČNÁ

§ 109

Kde je v této vyhlášce použit pojem cenný papír,rozumí se tím také zaknihovaný cenný papír11).

§ 110

Povinná osoba uvede své právní a vnitřní poměrydo souladu s požadavky podle § 11 a § 29 do 6 měsícůode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 111

Údaje podle stavu k 31. prosinci 2013 uveřejní po-vinná osoba v souladu s ustanoveními části sedmé vy-hlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného pod-


11) § 525 občanského zákoníku.

nikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchod-níků s cennými papíry, ve znění účinném k 31. prosin-ci 2013.

§ 112

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetnéhopodnikání bank, spořitelních a úvěrních družsteva obchodníků s cennými papíry.

2. Vyhláška č. 282/2008 Sb., kterou se mění vyhláškač. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikáníbank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníkůs cennými papíry.

3. Vyhláška č. 380/2010 Sb., kterou se mění vyhláškač. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání

bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníkůs cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

4. Vyhláška č. 89/2011 Sb., kterou se mění vyhláškač. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikáníbank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníkůs cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 187/2012 Sb., kterou se mění vyhláškač. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikáníbank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníkůs cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

§ 113

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnempo jejím vyhlášení.

Guvernér:

Ing. Singer, Ph.D., v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.


















































Date post:	04-Feb-2017
Category:	Documents
Upload:	duonghanh
View:	231 times
Download:	0 times

vyhlášky č. 23/2014 Sb.

Documents