34
Vyhodnocení výsledků dosažených obcemi spolupracujícími s MPSV u podpořených klientů v rámci projektu Mgr. et Mgr. Kateřina Glumbíková, Ph.D.
Vyhodnocení výsledků dosažených obcemi
spolupracujícími s MPSV u podpořených
klientů v rámci projektu
Mgr. et Mgr. Kateřina Glumbíková, Ph.D.
Úvod
• Pilotáž lokální koncepce sociálního bydlení na úrovni čtrnácti obcí a dvou městských částí
• Různorodé prostředí pilotáže lokálních systémů v obcích (velikost, počet a struktura domácností v bytové nouzi, podoba lokálního systému SB…)
• Hlavním cílem předkládané evaluační zprávy bylo vyhodnotit dopady sociálního bydlení a sociální práce na životní situaci jejich uživatelů.
Metodologie I. – Cíle:
• Evaluace u uživatelů sociálního bydlení:– Úspěšnost sociálního bydlení
– Změny, ke kterým v domácnostech došlo po 12 měsících pobytu v sociálním bydlení
– Vliv vybraných proměnných na změnu životní situace
• Evaluace u uživatelů sociální práce a ne sociálního bydlení:– Změny, ke kterým došlo po intervenci
– Vliv intenzity sociální práce na změny, ke kterým došlo po intervenci
Metodologie II. – Vznik hypotéz:
• 23 hypotéz (tematických oblastí) vytvořených na základě studia českých(Ripka a kol., 2018) a zahraničníchvýstupů evaluací SB (Lanzeroti, 2004; Kling, 2008; Busch-Geertsema, 2013; Bassuk a kol., 2014; Aubry, Nelson, Tsemberis, 2015; Johnson, Chamberlain, 2015; Gubits a kol., 2015; Bretherton, Pleace, 2015; Bernard, Yuncal, Panadero, 2016 a další)
Metodologie III. – Hypotézy (témata):• Úspěšnost (80 – 95 %)
• Jistota bydlení
• Spokojenost s bydlením
• Problémy spojené s nekvalitním bydlením
• Spokojenost se sousedstvím
• Spánek u dětí
• Počty návštěv pohotovostí, hospitalizací a výjezdů sanitek
• Vnímaný psychický a fyzický zdravotní stav
• Kontrola nad vlastními životy
• Potíže v oblasti dýchacího ústrojí u dětí
• Vnímaná životní spokojenost
• Podpůrná sociální síť
• Problémy s chováním u dětí
• Počet dětí žijících mimo domácnost
• Využívání sociálních služeb
• Zapojení se do sousedství
• Finanční situace domácnosti
Metodologie IV. – Sběr dat:
• Dotazníky v domácnostech uživatelů sociálního bydlení (vyplnění po nastěhování a po 12 měsících lokálním evaluátorem ve spolupráci s domácností)
• Dotazník o dětech uživatelů sociálního bydlení (vyplnění po nastěhování a po 12 měsících lokálním evaluátorem ve spolupráci s domácností)
• Tabulky monitoringu (kvartální vyplnění sociálním pracovníkem)
• Dotazník o uživatelích podpůrných nástrojů (vyplnění před intervencí a po intervenci sociálním pracovníkem)
Metodologie V. – Výpočet:
• Vznik 10 optik nahlížení na data – tvorba cílových skupin (asociační analýza, expertní posouzení)– Prioritní cílové skupiny sociálního bydlení (viz MPSV,
2015; Sokačová, 2019)
– Počet předchozích stěhování
– Předchozí místo pobytu
– Délka bytové nouze
– Cykličnost bezdomovectví
– Intenzita sociální práce
– Ekonomický status domácnosti
– Příslušnost k jednotlivým obcím
– Příslušnost k jednotlivým skupinám obcí
– (Ne)výskyt prostupného sociálního bydlení
Metodologie V. – Výpočet II.
• Párové statistické testy (znaménkový test,
Mann-Whitneyho test, test dle Lundt)• Zejména: poměr mezi negativními a pozitivními
nenulovými rozdíly
• Lineární modelování• Zjištění trendů v datech z Tabulek monitoringu
Metodologie V. – Limity výzkumu:
• Nenáhodný výběr respondentů
• Velikost výběrového souboru
• Nehomogenita výběrového souboru
• Charakter otázek
• Sociální desirabilita
• Zapojení různých lokálních evaluátorů pro sběr dat
• …
I tak ale výzkum přináší v České republice unikátní data o dopadech sociálního bydlení.
DOPADY SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ NA
UŽIVATELE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ
Základní deskriptivní statistiky
• Dotazníky po nastěhování: 228
• Dotazníky po 12 měsících: 180
• 147 respondentů s párovatelnými daty– Průměrný věk 40.7 let
– 51 % základní vzdělání, 33 % středoškolské s výučním listem, 12 % středoškolské s maturitou…
– 58.5 % svobodní, 30.6 % rozvedení, 10.2 % vdaní/ženatí…
– Počet trvale hlášených členů domácnosti: průměrně 2.6
• Dotazník o dětech po nastěhování: 106
• Dotazník o dětech po 12 měsících: 69
• 59 dotazníků o dětech s párovatelnými daty– Průměrný věk 7 let
– 32 dívek, 27 chlapců
Základní deskriptivní statistiky II.
cílová skupina počet - po nastěhování počet - po 12 měsících současně v obou sběrech
rodiny - ohrožené s dětmi 34 25 25
rodiny - návrat dítěte
z náhradní rodinné péče8 7 7
oběti domácího násilí 10 6 6
lidé opouštějící instituce 6 5 5
lidé opouštějící náhradní
rodinnou péči6 3 3
lidé přežívající venku,
v ubytovnách nebo
sociálních službách
76 44 44
lidé se zdravotním
postižením31 23 23
ekonomicky neaktivní
senioři bez majetku5 4 4
samoživitelky 59 37 37
lidé čelící diskriminaci na
trhu s bydlením32 20 20
Základní deskriptivní statistiky III.obec po nastěhování po 12 měsících
současně v obou
sběrech
Brno 43 37 17
Chomutov 16 9 9
Jindřichův Hradec 14 10 10
Kadaň 9 9 9
Křižánky 5 5 5
Most 15 11 10
Ostrava 26 20 20
Otrokovice 28 26 26
Pardubice 10 12 5
Plzeň 23 18 18
Praha 7 9 10 5
Praha 14 11 5 5
Štětí 8 5 5
Velké Hamry 6 1 1
Veselíčko 4 2 2
Vír 1 0 0
Základní deskriptivní statistiky IV.
cílová skupina po nastěhování po 12 měsícíchsoučasně v obou
sběrech
Délka situace bezdomovectví
0 až 1 rok 65 52 46
více než 1 rok až
5 let60 60 48
více než 5 let 47 41 28
ostatní 28 18 17
Cykličnost situace bezdomovectví
1 epizoda 65 51 49
2-3 epizody 27 22 20
4 a více epizod 54 52 32
neurčeno 41 36 32
Úspěšnost sociálního bydlení
• Bydlení si v rámci projektu v domácnostech hodnocených v rámci dotazníkového šetření (n=173 ze 180 vyplněných dotazníků po 12 měsících) udrželo po 12 měsících 96.1 % zabydlených.
• U 147 spárovaných dotazníků se jednalo o udržení si bydlení v 96,6 % případů.
• Tento údaj je nezbytné brát jako charakteristiku domácností, u nichž byly vyhodnocoványhypotézy.
96 %
Jistota bydlení
• Zvýšení jistoty bydlení po 12 měsících o 17 p. b.
– Osoby, které se v posledních pěti letech stěhovaly pětkrát a více (36 p. b.)
– Osoby z přechodného bydlení (35 p. b.)
– Osoby, které čelící diskriminaci na trhu s bydlením (35 p. b.)
– Osoby s více než čtyřmi epizodami bezdomovectví v životě (25 p. b.)
– Osoby, jejichž celková délka bezdomovectví činila více než jeden rok (20 p. b.)
*p. b. = procentní body; Pojem procento je všeobecně známý (jedná se o setinu celku). Pojem procentní bod se používá k vyjádření změny veličiny, která má jako míru právě procento. Když např. nezaměstnanost vzroste z 10 % na 12 %, je nesprávné uvádět závěr, že nezaměstnanost vzrostla o 2 %. Je zde nutno uvést, že nezaměstnanost vzrostla o 2 procentní body (p. b.).
nárůst o 17 p. b.
Spokojenost s
bydlením
• Celkový nárůst spokojenosti s bytem u
celkového datového souboru překonal
hranici 50 p. b., nárůst spokojenosti
s domem, sousedy a lokalitou byl
u celkového datového souboru více
než třetinový.
nárůst více než 50 p. b.
Výskyt problémů
spojených s
nekvalitním bydlením
• Snížení problémů s nekvalitním bydlením o 23 p. b. po nastěhování v porovnání s předchozím bydlením; – Osoby se čtyřmi a více epizodami bezdomovectví
(47 p. b.)
– Osoby, jejichž náklady na bydlení byly vyšší než 40 % příjmů domácnosti (40 p. b.)
– Osoby, které byly bez domova pět a více let (36 p. b.)
– Ohrožené rodiny s dětmi (32 p. b.)
– Osoby přežívajících venku, v ubytovnách nebo sociálních službách (30 p. b.)
snížení o 23 p. b.
Pocit bezpečí v
místě bydliště
• Pocit bezpečí v místě bydliště se u
celkového datového souboru zvýšil po
nastěhování do sociálního bydlení o 15
p. b.
– Osoby, které byly bez domova pět let (29 p. b.)
– Samoživitelé (22 p. b.)
– Osoby přežívající venku, v ubytovnách a
v azylových domech (18 p. b.)
zvýšení o 15 p. b.
Děti žijící
mimo domov
• U celkového datového souboru došlo
ke snížení podílu rodin, které mají
alespoň jedno nezletilé dítě žijící mimo
domácnost, o 5 p. b.
– Osoby přežívající venku, v ubytovnách nebo
sociálních službách (o 11 p. b.)
snížení o 5 p. b.
Využívání
sociálních
služeb
• U všech respondentů poklesla:
– Potřeba pomoci při jednání s úřady o 12 p. b.
– Potřeba pomoci při vyřizování sociálních dávek o 14 p. b.
– Potřeba pomoci při řešení bytové situace o 27 p. b.
• Naopak došlo ke zvýšení potřeby pomoci při řešení dluhové problematiky a to o 7 p. b.
• Dochází tak k zvýšení samostatnosti klientů a také úspoře nákladů na poskytování sociální práce!
průměrné snížení o 18 p. b.
Špatné vztahy se
sousedy
• U celého datového souboru došlo ke snížení špatných vztahů se sousedy po 12 měsících o 18 p. b.
– Osoby se čtyřmi a více epizodami bezdomovectví (34 p. b.)
– Osoby přežívajících venku, v ubytovnách nebo sociálních službách (32 p. b.)
– Osoby, které byly bez domova více než pět let (32 p. b.)
snížení o 18 p. b.
Finanční
situace: Příjmy
domácnosti
• Po 12 měsících v sociálním bydlení
došlo ke zlepšení finanční situace
domácnosti v oblasti příjmů
domácnosti v posledním měsíci, jejichž
medián se zvýšil u celkového datového
souboru o 3 413 Kč.
zvýšení mediánu příjmu o 3 413 Kč
Finanční situace:
Počet dní bez peněz
• U celkového datového souboru došlo k
poklesu počtu dní bez peněz v měsíci o
dva dny po 12 měsících pobytu
v sociálním bydlení.
– Osoby přežívajících venku, v ubytovnách
nebo sociálních službách (čtyři dny)
– Osoby s náklady na bydlení nad 40 % příjmů
(tři dny)
snížení o 2 dny
Nejvýznamnější dopady sociálního
bydlení na děti
• Zlepšení podpůrné sociální sítě u dětí,
který se projevil nárůstem počtu návštěv
v domácnosti dětí o 15 p. b.
• Špatné soustředění u dětí pokleslo o 9
p. b.
• Empatické chování se u dětí zvýšilo o
19 p. b.
Trendy v domácnostech uživatelů
sociálního bydlení
• Klesající trend v počtu dětí žijících
mimo domácnost – do 158 domácností
se v průběhu jednoho roku pobytu
v sociálním bydlení vrátilo průměrně 7
dětí.
Návrat průměrně 7 dětí do rodiny ročně!
Trendy v domácnostech uživatelů
sociálního bydlení
• Stoupající trend zaměstnanosti – počet
zaměstnaných se u 179 domácností
zvýšil v průměru o 9 osob v průběhu
roku pobytu v sociálním bydlení.
Počet zaměstnaných se zvýšil v průměru o 9 osob ročně!
Trendy v domácnostech uživatelů
sociálního bydlení
• Celková intenzita sociální práce mezi kvartály klesala v:
– počtu intervencí sociálního pracovníka,
– celkové četnosti kontaktů se sociálním pracovníkem,
– v průměrném času stráveném intervencemi.
• Dochází tak k zvýšení samostatnosti klientů a také úspoře nákladů na poskytování sociální práce!
Nepotvrzené hypotézy u uživatelů
sociálního bydlení
• Zlepšení vnímaného fyzického i
psychického zdravotního stavu
• Zvýšení vnímané kontroly nad vlastními
životy
• Zvýšení vnímané životní spokojenosti
• Zlepšení podpůrné sociální sítě
DOPADY SOCIÁLNÍ PRÁCE NA
UŽIVATELE SOCIÁLNÍ PRÁCE A NE
SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ
Základní deskriptivní statistiky
Charakteristika Zastoupení
Celkem 204
Pohlaví Ženy: 126 (61.8 %), muži: 78 (38.2 %)
Věk Průměr: 45.1, min: 19, max.: 84
Počet nezletilých dětí v péči Průměr: 1, max.: 7
Počet hodin intervence po 3 měsících Průměr: 7.9, max.: 50
Celkový počet hodin intervence Průměr: 11.1, max.: 150
Nejvýznamnější změny
• Pokles uživatelů žijících na ulici nebo přespávajících v noclehárnách o 5 p. b.
• Zlepšení finanční situace, kdy se medián měsíčního příjmu zvýšil o 1 200 Kč
• Nárůst počtu zaměstnaných o 8 p. b.
• Zvýšení využívání zdravotnických služeb a to o 4 p. b.
• Zvýšení počtu uživatelů (o 5 p. b.), kteří mohou pohovořit o svých intimních a soukromých problémech se třemi a více osobami
• Zlepšení vztahů s příbuznými o 8 p. b.
Závěr hodnocení pilotáže lokálního
systému sociálního bydlení z
rozhovorů s obcemi
• Zákon o sociálním bydlení je potřeba!– „největší potřebou bylo nalézání systémových řešení
na různých úrovních“
• Sociální bydlení je „projekt se smyslem“!– „zavedení projektu bylo jasným signálem pro
nastavení sociálního bydlení v ČR“;
– „měli možnost si to vyzkoušet a začít se sociálním bydlením v naší obci a pomoct těm lidem“
• Koncepční, metodická a informační činnost Kontaktního centra je vysoce přínosná a to zejména pro „obce začínající se sociálním bydlením“.
KontaktKateřina Glumbíková
Fakulta sociálních studií
Ostravská univerzita
mail: [email protected]
Děkuji za pozornost!
