materialy 5 / 2 0 1 4 pro stavbu

X X . r o c n i k - c e r v e n - c e r v e n e c

Terasy s malou konstrukcni stavebni vyskou

Tema: Hruba stavba pro energeticky usporne domy

Vyrobcl stresnich oken na ceskem trhu

Nosne konstrukce objektu Sono Centrum

V Y R O B K Y , H M O T Y , M A T E R I A L Y

Laboratorni ovefeni vlastnosti konkretnich pfisad pro napeneni Zkousky penidia SB2 Sika:

Tabulka 1:Slozenina 1 kg suche smesi Tabulka 2: Slozeni na 1 kg suche smesi

Receptura 1 Receptura 2 Cement 42,5 R 250 g Cement 42,5 R 250 g

Kamenivo frakce 0 - 4 mm 750 g Kamenivo frakce 0 - 4 mm 750 g

Voda 225 ml Voda 125 ml

Objem vmisene peny 0,85176 1 Objem vmfsene peny 0,4732 1

Tabulka 3: Slozeni na 1 kg suclie smesi Tabulka 4: Sledovane parametry

Receptura 3 Vzorek Hmotnost[g] Objemova hmotnost Sila V tIaku Pevnost V tiak Cement 42,5 R 250 g [kg.m-5] [kN] [MPa] Cement 42,5 R 250 g

Receptura 1 1665,085 1750 9,45 Kamenivo frakce 750 g Receptura 1 1665,085 1750 9,45 1

0 - 4 mm 750 g

Receptura 2 1172,43 1345 14,7 1,55

Voda 125 ml Receptura 3 1416,475 1430 22,7 2,35

Objem vmfsene peny 0,233 1 Referencni 1193 1660 18,7 2,6

Zkousky Pfisady HOSTAPUR OSB:

Tabulka 5: Slozeni na 1 kg suche smesi

Pevnosti danycli vzoM pfi pouziti penidia SB2 Sika klesly velmi vyrazne, a to na hodnoty okolo 1,5 MPa. Mnozstvi pfidane peny ma vliv jak na snizeni objemove hmotnosti, tak i na snizeni pevnosti v tiaku. Vlastnosti by bylo mozne zlepsit daIsi upravot technologie, napf. p'ridanim urychlovaie tvrdnuticementoveho tmele.

Tabulka 6: Sledovane parametry

Receptura 6 Cement 42,5 R 250 g

Kamenivo frakce 750 g 0 - 4 mm

750 g

Voda 139 ml

Penidio HOSTA PUR 0,54 g OSB

0,54 g

Vzorek Hmotnost [g] Objemova hmotnost [kg.m-3]

Sila V tIaku [kN]

Pevnost V tIak [MPa]

Receptura 4 1665,085 1750 9,45 1

Referencni 1193 1660 18,7 2,6

Z tabulky je patrne snizeni prCimerne pevnosti v tIaku na 7,8 t^Pa a snizeni objemove hmotnosti v prumeru na 1720 kg.ml Znameiei hodnot vyplyva, ze uspesne doslo k zamernemu snizeni objemove hmotnosti napenenim cementoveho tmele. Pfisada HOSTAPUR OSB pusobi nejen jako pfisada zpusobujici napeneni dane smesi ale ijako plastifikator, ktery kladne ovMuje zpracovatelnost michane sme

Keramika odolava pozaru Na tema pouziti keramickych obkladovych prvku bylo jiz napsano mnoho clanku. Vetsinou vyrobci a prodejci zduraznuji jejich esteticke a hygienicke prednosti, a to zejmena v interierech, maiokdo vsak upozorni na daIsi vyznamnou vlastnost keramiky a tou je pozarni odolnost.

V CSN EN 14411 ed. 2 v tab. 2 - Vlastnosti V zavislosti na pouziti v bode B . I 4 „Reak-

ce na o/ien" se uvadi pro keramicke obklado-ve prvky pouzite pouze na vnitfni diazby a na vnitfni a vnejsi steny pozadavek pineni tfidy A1 nebo A1FL. U techto pozadavku je uvedena poznamka, ze keramicky material se povazuje za material se znamym a stabilnim chovanim z hiediska reakce na ohen, jelikoz neobsahu-je zadny organicky material, ktery nemusi byt zkousen (zkusebni metoda WT) jako material 1

ti'idy A 1 . Tfidy A1 a A 2 pi'edstavuji nehoflave vyrobky. Index FL znamena diazby podle normy CSNEN 13501-1.

Chovani materialu pfi pozaru je definovano nekolika vlastnostmi, ktere mohou byt rozdeleny do nasledujicich skupin: 1. Odolnost proti destrukci plamenem, tj. „ho f -lavost - nehoflavost", nebo moznost spontanne reagovat s kyslikem s vysoce exotermni reakci. Existuji i jine vlastnosti, ktere se lisi v zavislosti na materialu, jeho chovani a jeho reakce na vysoke

teploty dosazene pfi pozaru, napf. zmeny mecha-nickych vlastnosti, konzistence, velikost apod. 2. Sifeni nebo napomahani sifeni pozaru - vlast­nosti, ktere popisuji zpusob, jak materialy mohou napomahat sifeni nebo samy pozar sifit.

Mezi ne patfi: • vyhfevnost, tj. tepio vyvinute uplnym spalenim

na jednotku hmotnosti materialu; • kyslikovy index - minimalni koncentrace po-

zadovaneho kysliku, ktery udrzuje spalovani; » zapaleni a samovzniceni - teplota, kdy mate­

rialy zacinaji hofet, a to jak v pfitomnosti, tak pfi absenci plamene;

» rozvoj plamenu - rychlost sifeni plamenu; » velikost plamene a hoflavost - rychlost, s niz se

plamen siriz jednoho povrchu materialu na druhy.

3. Emise koufe a toxickych latek - tyto zahrnuji mnozstvi koufe, hustotu koufe a toxicitu koufe emitovaneho materialem v pfipade pozaru.

materialy 5/2014 pro stavbu

V Y R O B K Y , H M O T Y , M A T E R I A L Y

P V C

Drevo Protipof arni desky 1 Drevocementove desky Guma - pfirodnf pryskyrice Limoleum • m 1 Keramika

0 2 4 6 8 10 kcai/gr

Graf 1:\/yhfevnost Zdroj: isp

Cementoasbestove desky Protipoiarni desky s 24-17% polyesteru Akrylaty PVC Dfevo Keramika m

10 20 30 40 mgs

Graf 2: Kouf a toxita fz/couseno podle metodil<y ASTM £162} Zdroj: isp

Souvrstvi protihiukovych a protipozarnich sten RW 823-13 a RW 824-13: 1 - glazovany keramicky obklad; 3 - cementova malta (cementove lepidlo); 4 - cementova deska, tl. 13 mm; 7,8-kovove nosne profily: 10- izolace z mineraini vaty, tl. 75 mm; 14 - izolace z mineraini vaty, min. tl. 50 mm s hodnotou neprCizvucnosti53:15-sadrova deska, tl. 16mm: 17-polyetylenova folle (vpi'ipade jeji potfeby jako izolace proti vlhkosti): 18 - ocelova vyztuzna sits podkladovymi patkami pozinkovana nebo lakovana, 1,8 kglm': 19 - maltove loze: 20-cementovlaknita deska, tl. 12 mm

4,20-15 -8 -1 0 -

<zyi o

1 -3 -

19 7

18 17 15 14

R W 8 2 3 - 1 3 R W 8 2 4 - 1 3

Vyse uvedene podmi'nky jiz v mnohem samy vysvetiuji slozitost chovani stavebnich materia­lu pfi pozaru nebo jen pfi zvysenem tepelnem namahani a v dusledku i fyzikaini a chemicke zmeny. Z praxe vime, ze povrchy podlah a sten pfedstavuji druhe nejvyssi riziko pfi pozaru. Na-sledky pozaru do znacne miry zavisi na typu a mnozstvi hoflavych materialu, ktere zivi a sifi plameny. Zatimco oheh je sam o sobe velkym nebezpecim, zivoty jsou casto ztraceny v dusled­ku vzniku velkeho objemu plynnych latek, ktere vznikaji behem spalovani.

Keramicke obkladove prvky jsou inertnim anor-ganickym materialem, ktery nehofi ani nedoutna. Naopak brani sifeni pozaru a zpozd'uji destrukci konstrukce. V tomto ohiedu jsou vlastnosti kera­miky vyrazne odiisne od jinych popularnich krytin, jako jsou dfevo, korek, koberec ci vinyl. Tyto ma-tenaly jsou v ruzne mife hoflave, zatimco diazba neni kontaktem s plameny poskozena. Nesifi ani nepodporuje hofeni, tudizani nevypoustiskodlive latky. Obecne jsou keramicke obklady a diazby urcitym zpusobem nezranitelne vysokymi teplota-mi, jichz je dosahovano pfi pozaru. Ve skutecnos-ti poskytuji ideainf ochranu vnejsi podobe fasady nebo interieru, pfipadne se hodi pro specialne konstruovane bezpecne prostory.

Pozarni odolnost je dulezitym aspektem pfi po-suzovani kvality - a tim i ocekavane zivotnosti -stavebnich materialu ve vztahu nejen k obytnemu prostoru, kde stavebni materialy pfichazejici do na-hodneho styku s plamenem nebo zhnoucimi telesy, ale take v prumyslovem prostfedi, kde pfitomnost plamene muze byt soucasti pracovnich podminek.

V kapitole o bezpecnosti uzivatele Italske sdruzeni vyrobcu keramickych diazdic (Confindustria) uvadi: „ Pokud jde o bezpecnost osob a odstraneni souvise-jicich rizik, a to jak v ramci podminek normalniho uzi-vani, tak v pfipade nouzove situace, jsou keramicke diazdice a obklady naprosto nejiepsim materialem."

Tabulka: Chovani podlahy a obkladu steny z keramickych materialu pi'i pozaru

1 Vyhfevnost nema

2 Spotfeba kysliku nema

3 Teplota hofeni, samovzniceni neni

4 Vyvoj plamene (rychlost vzplanuti) nema

5 Hoflavost nehofi

6 Delka plamene nema

7 Rychlost hofeni nema

8 Hustota a toxicita koufe neni

Za pozornost stoji posledni bod pfedchozi ta­bulky. Jak jiz bylo zmineno, hustota koufe a jeho toxicita je jednim z castych pfipadu umrti pfi po­zaru. Koufjenebezpecny-snizujeviditelnost, bra­ni moznemu uteku z hofici budovy. Krome toho s sebou nese riziko uduseni a otravy, protoze oxid uhelnaty je pfitomen ve vetsim ci mensim mnoz­stvi pfi spalovani vzdy. V pfipade pouziti organic-kych materialu (PVC, polyuretanovych pen ci akry-lovych vlaken) vede hofeni ke zvyseni koncentrace kyseliny kyanovodikove a dalsich toxickych latek.

Keramicke podlahove a stenove obklady ne-tvofi zadny toxicky kouf nebo emise plynii, coz je duvod, proc jsou nejvhodnejsim materialem, co se tyce pozarni bezpecnosti v bytovych objektech i vefejnych budovach (hotely, kancelafe, nemoc-nice, obchodni centra, divadia apod.).

Lze pfedpokladat, ze zastanci jinych materialu bu-dou chtit protiargumentovat, protoje velmi zajimave porovnani keramiky s ostatnimi materialy - viz grafy.

Pomerne malo informaci mame o protipozarnich a protihiukovych stenach s keramickymi obkladovy-mi prvky. Pfirucka pro obkladani keramikou, sklem a kamenem, ktera byla vydana koncem kvetna 2 0 1 4 jako prvnivystup z projektu „Spravna praxe pfi obkladani keramikou, sklem a kamenem" v ram­ci programu Leonardo da Vinci (multilaterarni pro-jekt transferu inovacO, pfinasi informace o skladbach protipozarnich a protihiukovych sten vcetne fezu protipozarnimi stenami (viz obr.) a popisu souvrstvi.

To potvrzuje, ze profese projektanta i obkladace je velmi dulezita z hiediska proti pozarni bezpecnosti objektu a fadi se mezi ty, ktere mohou kvalitou svoji prace zasadne oviivnit pozarni bezpecnost staveb.

EDUARD JU5TA

Pouzita literature: 1) Key qualities of tile - Safety from fire hazards,

Tiletoday 81 2) Palmonah, C. a F. Vaughan. Behaviour of buil­

ding materials in a fire, 1979, CEC 3) lnstitut Promocio Ceramica: Fire Resistance,

http://www.ipc.org.e5/ 4) Timellini, G. a C Palmonan. How and why, Edi.

Cer. S.p.A, 2000 .

5) Pfirucka pro obkladani keramikou, sklem a kame­nem, SiliS, 2014 (ceska verze Handbook for Cera­mic, Glass and Stone Tile Installation, v2013.1)

PhDr EduardJusta(*1949) absolvoval Univerzitu Karlovu, Filozoflckou fakuitu, kde slozil rigorozni zkousku V r. 1986. Pracoval v Csl. keramickych zavodech, Stavivech, ale i ve statnisprave a vykonava prubezne poradenskou a znaleckou cinnost v oblasti stavebrii keramiky a obkladani. Vsoucasne dobe pracuje na systemu vzdelavani a zavedeni mistrovskych zkousek a dalsich projektech.

materialy 5/2014 pro stavbu