Úvod do studia a geografický proseminář – 2008/2009

Proseminární práce

Vysídlená obec: Poho ří na Šumav ě

Tomáš Pokorný I.GEKA říjen 2008

1

Obsah: Str. 1. Úvod 1 2. Stať 1 2. 1. Poloha obce 1 2. 2. Raná historie 1 2. 3. Zlaté časy v Pohoří 2 2. 4. V dobách ČSR 2 2. 5. Po roce 1945 2 2. 6. Po roce 1989 2

2. 7. Kostel Svaté Panny Marie Dobré Rady 3 3. Závěr 3 4. Seznam pramen ů a literatury 3 5. Seznam p říloh 3 5. 1. Mapy 3 5. 2. Fotografie 3 6. Příloha 4

1. Úvod Cílem práce je seznámit s historií zaniklé pohraniční obce Pohoří na Šumavě, jakožto typického představitele poválečného uspořádání pohraničních oblastí v Československu. 2. Stať 2.1. Poloha obce Zbořené domy, torzo kostela, zbytky základů stavené po celém okolí jsou němými svědky kdysi rušné oblasti v těsné blízkosti rakouských hranic. V současné době se stává místem hojně navštěvujícího turisty. To je zaniklá, vysídlená obec Pohoří na Šumavě. Leží v jihovýchodní části Novohradských hor (mylné označení „na Šumavě“), v okrese Český Krumlov. Přístupné po silnici ze směru od Pohorské Vsi (často bývá stržena Pohořským potokem) nebo od rakouského Stadlbergu. Samotná obec leží v podstatě na lidmi vytvořených pastvinách z dob 18. století, na náhorní planině, ohraničené vrcholy Tischbergu (1063 m.n.m), Kamence (1072 m.n.m) a Myslivnou (1040 m.n.m). V těsné blízkosti se nachází prameniště Pohořského potoka, které je chráněnou rezervací. Na česko–rakouské hranici pramení Lužnice, na které leží Kapelníkův rybník (nádrž), který spolu s Pohořskou (Jiřickou) nádrží–na Pohořském potoce, Uhlišťským rybníkem, Huťským rybníkem, Mlýnským rybníkem a Zlatou Ktiší–na říčce Černé tvoří unikátní hydroregulační systém, který v minulosti sloužil pro regulaci vodního stavu pro plavení dřeva. 2.2. Raná historie

Ve středověku leželo Pohoří na území „velešínského statku“. V tehdejší době zde byl

v podstatě jen les (latinsky označován Fagosilvanum, německy Buchenwald podle zde rostoucích buků). Roku 1524 je místní potok pojmenován jako Pohorzie (Holas 2006). První osidlovací náznaky byly díky hraběti Filipu Emanuelu Buqoyovi, když dal v Šancích vybudovat skelnou huť. Samotné Pohoří postupně vznikalo podél silnice do Freistadtu až roku 1758, kdy se tu začala budovat na dominikální půdě první stavení. Rozvoj osady byl dosti rychlý, takže o čtyřicet let později měla už 68 domů se 116 rodinami. V letech 1793–1796 bylo zavedeno systematické rozdělení pozemků. Obyvatelé Pohoří svou obec nazývali městysem, ačkoliv tento statut neměla (Kurz 2007). Pravidelně se zde konaly týdenní trhy. Od roku 1802 bylo Pohoří samostatnou farní obcí. Po roce 1848 Pohoří mělo katastrální výměru 2 636 hektarů, kde byly započítány ještě Berau

2

(Stadlberg), Šance (Schanz), Kaplucken, Janovy Hutě (Johanesthal), Skleněné (Bonaventura) a Stříbrné Hutě (Silberberg), Jiřice (Georgendorf), Pavlína (Paulina) (Znachor 2006). 2.3. Zlaté časy v Poho ří

Podle sčítání lidu z roku 1890 mělo 186 domů se 1323 obyvateli (1077 Němců a 246 Čechů). Obyvatelstvo se převážně živilo zemědělstvím, ručními domácími pracemi. Nejznámější činností byla podmalba svatých obrázků pod sklo, které se potom vyváželo do celé Evropy. Tento způsob malby se rozšířil do celých Novohradských hor a to na obě strany hranice. S nabýváním významu Pohoří se také zvyšovala jeho velikost a tvorba nových živností a institucí, jako byly například pivovar(roční výstav 1 110 hektolitrů, v činnosti 1791–1889), vinopalna (1789–1860), hamr (od roku 1834), od roku 1848 pošta, 1887 telefon a 1889 telegraf (Braum 2008). Byl zde také Sbor dobrovolných hasičů od roku 1888 a místní odbor Deutscher Böhmerwaldbundu (zřízen 1895). Úctyhodný byl seznam živností pořízený roku 1923: obchod chlebem, cukrář, dva obchodníci dobytkem, doprava osob, dva obchody galanterním zbožím, hodinář, dva hokynáři, osm hostinců, obchod s hračkami, kolář, kovář, dva krejčí pro pány, výčep lihovin, mlynář, dva obuvníci, pekař, porodní bába. dva řezníci, čtyři obchody smíšeným zbožím, dvě trafiky, dva truhláři, zedník, úvěrní společenstvo pro Pohoří a okolí (Koblasa 1997).

2.4. V dobách ČSR

V roce 1923 obdržela obec dosud známá pod rozličnými jmény Buchers, Puchers,

Puchéř, Puchíř, Půhoř, Půchoř, Puchoří nový úřední název Pohoří na Šumavě, který chybně vystihuje polohu obce. Tři roky poté byla ke katastru připojena část území rakouské obce Karlstift. Roku 1930 mělo Pohoří bez přidružených částí 60 domů a 277 obyvatel.

2.5. Po roce 1945

Po roce 1946 byli odsunuti občané německé národnosti. Poté bylo rozhodnuto o dosídlení obce v roce 1947 emigranty ze Slovenska, kteří v únoru 1949 hromadně utekli. Poté, stejně jako v ostatních pohraničních obcích, zde následovala demolice domů a odvážení a rozkrádání majetku. Po roce 1955 zde bylo 23 domů obývaných 72 lidmi. Stále fungovala hospoda, kino, polesí a pobočka Státního statku Malonty. Vylidňování stále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma k Pohorské Vsi byli zbylí obyvatelé vystěhováni. V roce 1978 bylo již neobydleno a byla zlikvidována většina zbylých domů. 2.6. Po roce 1989

Po roce 1989 zde byly nepatrné snahy o znovuobnovení obce, ale z obrovských plánů sešlo, zejména kvůli finanční náročnosti. Dnes je zde postaveno 5 domů, se snahou přiblížit se původní architektuře Pohoří. Občasný hraniční přechod Pohoří na Šumavě (CZ) / Stadlberg (AT) po vstupu do Schengenského systému ztratil svůj význam, kdy byla hranice „otevírána“ pouze 1. 4. – 31. 10. 6 hod. – 22 hod. a 1. 11. – 31. 3. 8 hod. – 18 hod. Uvedená mapová příloha z období Rakousko–Uherských vojenských mapování dokládá poměrně značnou lidskou činnost v oblasti odlesnění a přeměna lesní krajiny na krajinu částečně zemědělskou – vznik orné půdy.

2.7. Kostel Svaté Panny Marie Dobré Rady

V obci se nachází torzo barokního kostel Sv. Panny Marie, který byl dokončen a vysvěcen v roce 1791. Kostel získal mimo jiné i starý, roku 1746 v Praze odlitý zvon, zasvěcený svatým patronům Václavovi, Zikmundovi a Ludmile. Pocházel ze zrušeného kláštera v Pacově a před dokončením kostelní věže v roce 1796 byl v dřevěné zvonici. Stejně jako oba později získané zvony z 19. století byl rekvírován za první světové války. Dne 30. května 1999 kolem páté hodiny ráno se zřítila věž a střecha, těsně před rekonstrukcí (Mareš 2008).

3

3. Závěr Zřícení kostelní věže a zbourání zbylých stavení přispěla k téměř kompletnímu zániku

obce, nyní se zde opět staví. Již stojí 5 budov a další jsou plánovány. 4. Seznam pramen ů a literatury BRAUM, J. (2008): Historie obce. Dostupné na: http://janbraum.unas.cz/novohradsko/pohori.htm KOKOŘ, J. (2007): Zajímavosti v Novohradských horách Dostupné na: http://www.novohradsko.cz/index.php?stranka=mis_pohori http://www.novohradky.info/pohori.html MAREŠ, J. (2008): Kostel Svaté Panny Marie Dobré Rady Dostupné na: http://www.kohoutikriz.org/data/w_buquo.php#ibuquo ZNACHOR, R.F. (2006): Historie obce VERMOUZEK, P. (2006): Letecký snímek HOLAS, J. (2006): Historie obce ŠTURSOVÁ, J. (2007): Snímek kostela z roku 1991 KURZ, M. (2007): Historie obce Vše dostupné na: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=730 5. Seznam p říloh 5.1. Mapy Mapa 1: Pohoří na Šumavě na mapě I. vojenského mapování v letech 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), měřítko 1:28 800, oldmaps.geolab.cz Mapa 2: Pohoří na Šumavě na mapě II. vojenského mapování v letech 1836–1852, měřítko 1:28 800, oldmaps.geolab.cz Mapa 3: Pohoří na Šumavě na mapě III. vojenského mapování–Františko–josefské v letech 1877–1880, měřítko 1:75 000, oldmaps.geolab.cz 5.2. Fotografie Fotografie 1: Pohoří na Šumavě – stav v roce 1991, Jana Štursová (2007) Fotografie 2: Pohoří na Šumavě – stav v roce 1991, Jana Štursová (2007) Fotografie 3: Příjezdová komunikace k Pohoří na Šumavě od Pohorské Vsi, Tomáš Pokorný (2006) Fotografie 4: Pohoří na Šumavě – Pohled při příjezdu k obci, Tomáš Pokorný (2006) Fotografie 5: Pohoří na Šumavě – Nová zástavba, Tomáš Pokorný (2006) Fotografie 6: Pohoří na Šumavě – Dnešní stav kostela Sv. Panny Marie, Tomáš Pokorný (2006) Fotografie 7: Pohoří na Šumavě – Kostel z východní strany, Tomáš Pokorný (2006) Fotografie 8: Pohoří na Šumavě – Bývalý interiér kostela, Tomáš Pokorný (2006) Fotografie 9: Pohoří na Šumavě – Typická krajina pro Novohradské hory , Tomáš Pokorný (2006) Fotografie 10: Pohořský rybník (Jiřická nádrž), Tomáš Pokorný (2007) Fotografie 11: Pohořský rybník (Jiřická nádrž), Tomáš Pokorný (2008) Fotografie 12: Zlatá Ktiš, Tomáš Pokorný (2008) Fotografie 13: Huťský rybník (Jitronická nádrž), Tomáš Pokorný (2007) Fotografie 14: Trojmezí – České země, Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Tomáš Pokorný (2007) Fotografie 15: Letecký snímek z roku 1945, Petr Vermouzek (2006)

4

6. Přílohy Mapa č. 1

Pohoří na Šumavě na mapě I. vojenského mapování–josefské v letech 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), měřítko 1:28 800 Mapa č. 2

Pohoří na Šumavě na mapě II. vojenského mapování–Františkovo v letech 1836–1852, měřítko 1:28 800

5

Mapa č. 3

Pohoří na Šumavě na mapě III. vojenského mapování–Františko–josefské v letech 1877–1880, měřítko 1:75 000 Foto č. 1 Pohoří na Šumavě – stav v roce 1991 po zrušení vojenského pásma

Zdroj: Štursová (2007)

6

Foto č. 2 Pohoří na Šumavě – stav v roce 1991 po zrušení vojenského pásma

Zdroj: Štursová (2007) Foto č. 3 Příjezdová komunikace k Pohoří na Šumavě od Pohorské Vsi

Zdroj: Pokorný (2006)

7

Foto č. 4 Pohoří na Šumavě – Pohled při příjezdu k obci

Zdroj: Pokorný (2006) Foto č. 5 Pohoří na Šumavě – Kdysi bývalá hlavní ulice, dnes s novou zástavbou

Zdroj: Pokorný (2006)

8

Foto č. 6 Pohoří na Šumavě – Dnešní stav kostela Svaté Panny Marie Dobré Rady

Zdroj: Pokorný (2006) Foto č. 7 Pohoří na Šumavě – Kostel z východní strany

Zdroj: Pokorný (2006)

9

Foto č. 8 Pohoří na Šumavě – Bývalý interiér kostela

Zdroj: Pokorný (2006) Foto č. 9 Pohoří na Šumavě – Typická krajina pro příhraniční oblast Novohradských hor

Zdroj: Pokorný (2006)

10

Foto č. 10 Pohořský rybník (Jiřická nádrž)

Zdroj: Pokorný (2007) Foto č. 11 Pohořský rybník (Jiřická nádrž)

Zdroj: Pokorný (2008)

11

Foto č. 12 Zlatá Ktiš

Zdroj: Pokorný (2008) Foto č. 13 Huťský rybník (Jitronická nádrž)

Zdroj: Pokorný (2007)

12

Foto č. 14 Trojmezí – České země, Horní Rakousy, Dolní Rakousy

Zdroj: Pokorný (2007) Foto č. 15 Letecký snímek z roku 1945

Zdroj: Vermouzek (2006)