Firma zvládla unikátní technologii ko- vání vysokotlaké ocelové láhve pro tlak a 1000 bar. „Tyto obí láhve,
o délce 12 metr s vnjším prmrem zhruba 80 centimetr, budou slouit jako zásobníky pro plnící stanice vozidel s vodí- kovým pohonem i jako zásobníky pro pe- bytenou energii z alternativních zdroj," vysvtlil technický editel VHM Miloš Bron- ek. VÍTKOVICE MACHINERY GROUP jsou nyní jediným dodavatelem nadrozmr- ných kovaných vysokotlakých vodíkových nádob na svt.
Pro nádoba na vodík? Vodík je obnovi- telnou surovinou a je povaován do bu- doucna za jeden z nejdleitjších zdroj energie. Zásoby vodíku ve vod jsou tém nevyerpatelné. Vodík má vysokou hustotu energie (vztaeno na jednotku hmotnosti) a dá se transportovat i sklado- vat. Z hledis ka ochrany ivotního prostedí je spalování vodíku istší ne spalování fo- silních paliv, vznik vody není provázen to- xickými sloueninami ani skleníkovými plyny. Pedstavuje tedy trvale udritelný a obnovující se energetický zdroj, schopný pracovat za podmínek istého ivotního prostedí.
Výhodou takové vysokotlaké nádoby je pedevším to, e je schopna pojmout ob- rovské mnoství plynu a být tak k dispo- zici pro prmyslové vyuití daného plynu na daném míst po dlouhou dobu. Bn vyrábné vysokotlaké nádoby na stlaený plyn mají mnohem menší rozmry a je- jich uzavírání a tvorba hrdel probíhá na speciálních tváecích strojích, které ale v pípad nového produktu VHM nutné nejsou. Tyto vysokotlaké nádoby budou vyuity jako zásobníky. Výroba tchto lahví urených pro skladování vodíku je inovativní aplikací stávajících poznatk a technologií na vývoj vysokotlakých nádob, vyrobených unikátní technologií kováním.
Standardn zhotovované vysokotlaké nádoby na stlaený plyn mají rozmry (140 mm – 229 mm s maximálními objemy cca 50 l, pracovní tlak 200 bar) a jejich uza- vírání a tvorba hrdel/den je uskuteována na speciálních tváecích strojích. Pro tyto velké 1000 barové tlakové nádoby však ádné speciální stroje na tvorbu hrdel/den
neexistují. Ve spolenostech VÍTKOVICE MACHINERY GROUP, existuje jediné zaí- zení, na kterém lze zpracovávat trubkový polotovar pro vysokotlakou nádobu na vodík o hmotnosti cca 20 t – hydraulický lis 120MN vybavený manipulátorem 160 tun. Tento lis je ale pedevším uren pro volné kování velkých výkovk.
Kolektiv pracovník útvaru Vývoj vý- robk a rozvoj technologie VHM a.s. (Ing. Petrela Ph.D., Ing. Bárta Ph.D. a Ing. Ce- chel a další) bhem nkolika msíc navrhl a poté ovil jednak pomocí simulaních analýz a také pomocí experimentálního ko- vání zcela novou unikátní technologii vy- uívající stávající hydraulický lis 120MN a to s pouitím klasických kovadel.
ešení výroby tohoto nového produktu bylo realizováno v rámci projektu „Pod- pora vdy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2016“ pod názvem „ Výzkum a vývoj nových vysokotlakých nádob na vodík“.
Úspšn dokonený vývoj vysokotlaké ocelové láhve byl prezentován na svtové vodíkové konferenci, která se konala v Praze. Vzhledem k velkým rozmrm a velké hmotnosti tlakové nádoby byl na této akci vystaven vzorek jednoho konce zahrdlení vetn opracovaného hrdla.
23 3I2017
Vysokotlaká nádoba pro skladování vodíku je z Vítkovic VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY (VHM) úspšn dokonily zavedení nové výroby kované maxi nádoby na stlaený vodík.
Za dva hlavní obory vyuití vodíko- vých technologií jsou povaovány istá mobilita a ukládání pebytené
energie z obnovitelných zdroj – tedy tzv.“Power-to-Gas“ (P2G). Slibný je mi- moto i vývoj palivolánkových elektráren, kogeneraních jednotek - tedy soubné produkce elektiny a tepla a dále záloních energetických zdroj na bázi vodíku. Uka- zuje se, e potenciál vodíkových technolo- gií je ješt daleko vtší, ne si vdci done- dávna mysleli. Neustále se objevují nové aplikace a lze oekávat, e tento vývoj bude pokraovat i v píštích letech.
Nezbytným pedpokladem je ovšem spolupráce ty hlavních aktér - prmyslu a výzkumu, energetických spoleností, po- litiky a konených uivatel. Výsledkem této souhry je pak také vytváení nových pracovních píleitostí v sofistikovaném oboru s vysokou pidanou hodnotou.
Mobilita bez škodlivých emisí
Palivolánkový elektrický pohon je v míst provozu - napíklad v mstských aglome-
racích - lokáln bez jakýchkoliv emisí a je doprovázen jen minimální hluností. Proto siln roste napíklad poptávka mst po vo- díkových palivolánkových autobusech a soubn sílí tlak na „zelený“ pvod vo- díku.
„Problém slepice-vejce“ u vodíkové mo- bility – tedy jestli jsou zapotebí nejdíve vozidla a pak infrastruktura nebo naopak u je vyešen. Dnes existuje shoda, e nej- prve je nutné budovat infrastrukturu, jinak nelze oekávat rozvoj vodíkové mobility. K tomu úelu existuje na svt celá ada iniciativ a konsorcií, které spolenými si- lami investují také do infrastruktury - nap. „Hydrogen Council,“ zaloený obími kor- poracemi v rámci letošního Ekonomického fora v Davosu. V Nmecku se u piln pra- cuje na cíli dosaení 100 veejn pístup- ných vodíkových stanic do konce roku 2018 - bez ohledu na vývoj prodej vodí- kových aut. Do roku 2025 má poet stanic vzrst na tyi sta. Své kapacity pitom spojují výrobci aut, energetické spole- nosti, výrobci pohonných hmot a produ- centi technických plyn.
Problém vyšších cen vodíkových tech- nologií je ásten ešitelný zavedením masové výroby. Dobrým píkladem me být „Autostack Industrie“ v Nmecku - projekt deseti firem a organizací jako BMW, AUDI, Daimler, VW, Ford i ZSW - zacílený na spolenou sériovou výrobu vy- soce výkonného automobilového palivo- lánkového „stacku“ (sady jednotlivých lánk) v potu 30 tisíc za rok. Konsorcium investuje 60 mil. eur, nmecká vláda pidá dalších 20 mil. eur.
Vyuití vodíku stoupá i v prmyslových a obchodních provozech. Ve firmách jako Coca-Cola, BMW a Walmart v USA je u te v provozu okolo pti tisíc palivolánko- vých vysokozdviných vozík - nejvíce na svt. Proti bateriovým elektrickým vozí- km se tak šetí zbytené náklady za mani- pulace s bateriemi a prostory pro jejich skladování. Jinak se ale odborníci shodují v názoru, e ob bezemisní technologie - bateriové elektromobily BEV a palivo-lán- kové elektromobily FCEV nejsou konku- renty, ale sesterskými technologiemi, které se vzájemn doplují.
Dnes existuje shoda, e nejprve je nutné budovat infrastrukturu, jinak nelze oekávat rozvoj vodíkové mobility Svtová vodíková konference se konala v Praze
Významná Svtová vodíková technologická konference – WHTC 2017 pilákala v ervenci do eské republiky více ne pt set odborník z celého svta. Poadatelem byla eská vodíková technologická platforma. Úastníci konference se shodovali v názoru, e vodíkové technologie u dnes mají potenciál stát se úinným nástrojem dekarbonizace dopravy a energetiky. Významnou motivací vyuívání vodíku je také snaha o sníení závislosti na importu energetických surovin a tím zvýšení energetické bezpenosti.
24 3I2017
Vodíkové technologie pro akumulaci energie – Power-to-Gas
Pro energetiku je vodík nejnadjnjším médiem k dlouhodobému ukládání peby- tené energie z obnovitelných zdroj. Sy- stémy jako Power-to-Gas (P2G), Power-to- Fuel nebo Power-to-Heat pispívají ke sta- bilizaci elektrických sítí. Testují se nové de- centralizované energetické soustavy s moností pozdjšího pechodu a na energetický systém bez vtších elektráren pro pokrytí základního zatíení. V Nmecku ji dnes existuje nkolik demonstraních zaízení P2G o velikostech okolo 1 MW. V japonské Jokoham zprovoznila Toyota nedávno podobný projekt, vyuívající pe- bytenou energii z mstské vtrné turbíny s výkonem 1,98 MW, k elektrolýze vody a výrob vodíku. Ten je ukládán a dle po- teby se pomocí nj provozuje lehký ná- kladní vz, dopravující vodík pro 12 vyso- kozdviných vozík, provozovaných na tech rzných místech. Vyhodnocuje se pitom efektivnost, bezpenost a další pa- rametry systému. Schéma projektu je zná- zornno na obrázku.
Tématem P2G jsou také biopaliva druhé generace – vyrábná metanizací synté- zního plynu ze zplynování biomasy.
Výroba vodíku, ukládání a distribuce
Vodík je pro lidstvo u více ne sto let stan- dardním technickým plynem. Pesto pro- bíhá intenzivní výzkum v oblastech výroby a zacházení s vodíkem s cílem pechodu na „zelený“ vodík, zajištní bezpenosti a sní- ení ceny vodíku pro mobilitu ze souas- ných zhruba 10 USD/kg na tetinu, aby se stal pln konkurenceschopným vi fosil- ním palivm.
Pokrauje výzkum a demonstraní pro- jekty nejen u P2G, ale také nap. u termo- chemické výroby vodíku pomocí koncen- trátorových solárních elektráren (CSP), a to nejen na jihu Evropy, ale také v Africe - v Maroku.
V USA se zkoumají monosti ukládání „zeleného“ vodíku do podzemních jeskyní v hloubkách pod 700 metr a doprava po- mocí stávajících potrubí zemního plynu.
V Japonsku se výzkum zamuje nap. na ukládání vodíku v metalhybridech s po- mocí nanotechnologiií a vyuitím titanu. Japonci se zabývají také vyuíváním tepla z tchto proces nap. pro vyhívání/chla- zení skleník nebo umlý chov ryb. Pozor- nost vnují pekvapiv také spalování vo- díku ve form pavku ve stávajích fosilních tepelných elektrárnách s významn pozi- tivními dopady na emise CO2.
Japonsko na cest k „vodíkové spolenosti“ Japonská vláda oznámila ji v roce 2015 zmnu energetické a prmyslové politiky a zahájení vodíkové éry. Ministerský pedseda Shinzo Abe v dubnu 2017 znovu potvrdil orientaci zem - jako první na svt - smrem k „vodíkové spole- nosti.“ Do olympiády 2020 v Tokiu se má napíklad zvýšit souasný poet 90 vodí- kových erpacích stanic v zemi na 160 a poet osobních palivolánkových vozi- del ze souasných asi 2 tisíc na 40 tisíc. Bhem olympiády bude v provozu také nejmén stovka palivolánkových auto- bus Toyota.
Prof. Dr. Hirohisa Uchida, viceprezident Mezinárodní asociace pro vodíkovou ener- gii (IAHE), pedstavil perspektivy japonské energetické politiky. Energetika zem je stále z více ne 95 % závislá na dovozu fo- silních energetických surovin: ropy, uhlí a LNG. Do roku 2030 se má závislost sníit na 56 % díky rozvoji obnovitelných energií a ásten i jaderné energetiky. Vodík pi- tom hraje dleitou roli jako nosi energie z obnovitelných zdroj. V Japonsku je také ji rozvinutý trh s palivolánkovými mini- aturními zdroji tepla a elektrické energie (mCHP) pro rodinné domky, jich se zpro- voznilo za posledních 7 let více ne 200 tisíc.
Z Japonska také bylo nejvíce, a to 81 úastník konference v Praze. Není tedy ádnou náhodou, e se v Tokiu bude konat píští vodíková technologická konference WHTC v roce 2019. Mezitím ješt v píštím roce probhne svtová vodíková energe- tická konference WHEC 2018 v Rio de Ja- neiru.
Evropa je svtovým lídrem u palivolánkových autobus
Bart Biebuyck - editel vodíkové organi- zace FCH2JU (Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking), fungující v rámci EU, zdraznil stejní motivace podpory vodí- kových technologií, kterými jsou energe- tická bezpenost, podpora konkurence- schopnosti EU a dekarbonizace. Pipom- nl, e v poslední dob se také razantn zvyšuje tlak na zlepšování ovzduší ve ms- tech.
FCH2JU je píkladem silného partnerství typu PPP (Private Public Partnership), v nm má hlavní slovo prmysl, doprová- zený výzkumem. Financování projekt pro- bíhá zhruba v pomru 50:50 z veejných zdroj EU a privátních prostedk pr- myslu. Za období 2014 - 2020 tak je reali- zováno okolo 200 projekt u vodíkových technologií s celkovým rozpotem zhruba 1,4 miliardy eur. Piblin polovina ástky je vnována na dopravu a zbytek na pro- jekty v energetice. Hlavními tématy jsou istá doprava, výroba „zeleného“ vodíku, akumulace energie pro vyrovnávání sítí, výroba tepla a elektiny pomocí vodíku a sniování spoteby vzácných surovin nap. platiny. Klíovou roli hraje FCH2JU i pi komercializaci vodíkových technologii.
V Unii jsou pevn naplánovány dodávky palivolánkových autobus, díky nim se zvýší jejich celkový poet na 164 v nejbli- ších letech. Pro rok 2020 ji evropská msta avizovala zájem o další stovky tchto autobus. EU tak zatím obhajuje svoji pozici svtového lídra v oboru pali- volánkových autobus. Novým dleitým hráem je ale ína, kde má do roku 2020 být v provozu také ji nkolik set palivo - lánkových autobus a bude tak konkuro- vat EU.
V píštím roce se objeví na evropských cestách první palivolánkové kamiony a velké monosti se oekávají také u palivo - lánkových vlak, nebo 42 % tratí v EU není elektrizováno a vodíkové technologie jsou u nyní levnjší alternativou k elektri- fikaci tchto tratí.
Také v oboru stacionárních systém do- chází k ádoucím aktivitám. Nmecká
25 3I2017Schéma projektu Toyota v Jokohame Zdroj Toyota >>
vláda vyhlásila v roce 2016 program („KfW 433“) podpory palivolánkových miniatur- ních zdroj tepla a elektrické energie (mCHP), hlavn pro rodinné domky. Pro- stednictvím národní podprné banky KfW podporuje nákup palivolánkového mCHP ástkou a 28 200 eur na jedno zaízení. Po- dobné programy byly zahájeny také ve Francii a Velké Británii. U vtších stacionár- ních palivolánkových systém 100-500 kW je podle Biebuycka zapotebí ješt další technický rozvoj. Dosavadní projekty v EU v tomto oboru naráely na problém finan- cování. Úspšnjší jsou zde zatím nap. USA nebo asijské zem.
Dynamickým vývojem prošel v EU i obor palivolánkových elektrolyzér, které jsou pedpokladem pro zavádní P2G. Bhem pouhých 6 let se jednotková velikost projekt zvýšila ze 150 kW na dnešních 10 MW (!) a subvence EU se blíí nule, protoe prmysl pochopil obchodní píleitost a zcela pevzal iniciativu. V míst výroby lze takto ji dnes dosáhnout ceny 2-4 eur za kilogram vodíku.
Dleitým pedpokladem dalšího roz- voje vodíkových technologií je zvýšení po- vdomí nejširších vrstev obyvatelstva o tomto tématu! V rámci jedné z posled- ních unijních iniciativ k vyššímu konzulta- nímu zapojení mst a region do FCH2JU jako lokálních partner a jejich pímému napojení na prmysl se pihlásilo také eské msto Trutnov, a „dvee jsou doko- án“ i pro další eská msta.
Biebuyck si posteskl, e bývalé zem vý- chodního bloku jsou zatím ve vodíkových technologiích velmi zdrenlivé, akoliv mají výhodu vyšších píspvk EU. Ne- pedkládají dostatek nových projekt. Do- poruil proto vytváení klastr prmyslo- vých a výzkumných firem a jejich pravi- delné koordinace a dále zajištní ádné in- formovanosti nejširší veejnosti o vodíko- vých technologiích pomocí nejrozšíenj- ších medií.
Evropský prmysl a výzkum podle Bi- ebuycka ji jasn proklamoval zájem na pokraování programu FCH2CU i v dalším šestiletém rozpotovém období od roku 2021 a tím je i do budoucna zajištna kon- tinuita pro vodíkové technologie v EU.
R zvyšuje podporu vodíkové infrastruktury Námstek ministra dopravy Tomáš oek na konferenci oznámil, e eská republika na základ výsledk marketin- gové studie k potenciálu vodíkových technologií pro istou mobilitu se nejen rozhodla pro budování vodíkové infra- struktury, ale dokonce zdvojnásobí p- vodn pedpokládané finanní pro- stedky pro výstavbu vodíkových erpa- cích stanic. To by mlo umonit do roku 2025 u nás vybudovat sí 12 vodíkových erpacích stanic (místo pvodn zamýš-
lených 3-5) v rámci Národního akního plánu isté mobility R.
Potšující je zpráva, e koncepce tí zdroj energie u eského palivolánko- vého autobusu TriHyBus – tedy palivového lánku, trakních baterií a ultrakapacitor – ve své dob zcela unikátní, se vyuívá i pro belgické palivolánkové autobusy, které se pipravují nap. pro Kolín nad Rýnem. TriHybus byl veejnosti pedsta- ven v roce 2009 a letošním úastníkm konference WHTC v Praze se pedvedl stále ješt ve výborné kondici.
Další mezinárodní konferencí k vodíku v R budou tzv. Hydrogen Days 2018, které se uskutení v Praze 11. - 13. dubna 2018 a asopis CzechIndustry o této akci a jejích výsledcích bude tenáe informovat.
Zdenk Fajkus, zástupce Spolkového svazu
elektromobility (BEM e.V.) pro R, Mnichov
26 3I2017
TriHyBus ped Kongresovým centrem Praha Foto - Fajkus
>>
27 3I2017
K tomu je ovšem zapotebí souhry ve všech nejdleitjších oblastech – u výroby elektiny a tepla, v do-
prav i v prmyslu. Nkteí odborníci ale mají váné pochybnosti, jestli je mono tchto cíl dosáhnout.
Dosavadní snahy o sníení emisí CO2
v zemi za poslední desetiletí vyprchávají do prázdna. V minulém roce se nmecké emise CO2 dokonce zvýšily o 3,4 procenta. Cíle Energiewende, povaované za n- mecký ukázkový projekt, se tak spíše vzda- lují. Odborník na regenerativní energetické systémy na Hochschule für Technik und Wirtschaft v Berlín prof. Volker Quasch- ning k tomu poznamenává: „Emise CO2
klesají tak pomalu, e bychom na uskute- nní Energiewende potebovali mnohem více ne sto let. Proto je to, co nyní dlá N- mecko pro ochranu klimatu, skuten píliš málo.“ K dosaení cíl by bylo zapotebí a zetynásobit souasnou rychlost budování kapacit pro výrobu z OZE. U stávající pro- jekty ale naráejí na váné problémy. Píkla- dem me být vtrná energie, která má zatím nejvtší podíl z obnovitelných zdroj v SRN, ale je zárove nejproblematitjší.
Projekt vtrných elektráren v Bavorsku V souladu s cíli Energiewende ml poblí obcí Fuchstal a Denklingen asi 70 km jiho- západn od Mnichova vzniknout nejvtší bavorský vtrný park. Po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 vyzval bavorský ministerský pedseda Horst Se- ehofer obce k hledání vhodných lokalit pro umístní dohromady a 1500 vtr- ných turbín v této spolkové zemi. Starosta Fuchstalu spolu se starosty okolních obcí dali hlavy dohromady a vytipovali dva ti- síce hektar vhodných ploch. Uprosted plánovacích prací ale pišla „studená sprcha“ ve form obratu stanoviska ba- vorské vlády, která s velkorysým projek- tem vtrné energie narazila na hlasitý odpor nkterých jiných okres. Ty se obá- valy hlavn narušení bavorského krajin- ného rázu. Z pedpokládané výstavby v- trných turbín se stala rušivá záleitost. Ba- vorská vláda pipustila, e 1500 vtrných turbín je nereálných a projekt byl odloen k ledu. Navíc prosadila spolen se sa- skou vládou zmnu spolkového staveb- ního zákona pomocí zvláštní klauzule (Länderöffnungsklausel), zahrnující právo jednotlivých spolkových zemí stanovit mi- nimální odstup obydlí od plánované vtrné turbíny. Do té doby inil tento od- stup minimáln 600 metr. Takzvané „pravidlo 10-h“ zavedené poté v Bavor- sku v praxi znamená, e odstup k nejbli- šímu obydlenému domu musí init nej- mén desetinásobek výšky vtrné turbíny.
Pi souasném stavu technologie vtr- ných turbín to jsou více ne dva kilometry. Vláda pitom obce chlácholí tvrzením, e se nejedná o zákaz, ale naopak o právo obce rozhodnout v individuálních pípa- dech o povolení stavby vtrné turbíny i ve vzdálenosti menší ne by odpovídalo „pravidlu 10-h“. Z pvodního projektu nejvtšího vtrného parku v Bavorsku u Fuchstalu tak nakonec zstal hubený vý- sledek – 3 vtrné turbíny pímo na pozem- cích obce.
Pitom do roku 2016 instalovaný výkon vtrných elektráren v Bavorsku inil 2000 MW, zatímco menší Severní Porýní Vest- fálsko disponuje více ne dvojnásobným výkonem 4600 MW a Dolní Sasko dokonce výkonem 9324 MW.
V Severním Porýní Vestfálsku se ne- dávno ustavená vládní ernolutá koalice (CDU-FDP) rovn nechala inspirovat Ba- vorskem a hodlá zavést nové pravidlo mi- nimálního paušálního odstupu 1500 metr od vtrné turbíny. To by znamenalo sní- ení souasného potenciálu vhodných ploch pro výstavbu vtrných elektráren ze 3 % území této spolkové zem na 0,3 % - tedy na pouhých 10 200 ha, co odpovídá nap. pouhé vlastní ploše msta Gelsen- kirchen. To u lze povaovat za systema- tické bránní rozvoji brane vtrné ener- gie, která jen v Severním Porýní Vestfálsku zamstnává dvacet tisíc pracovník. K tomu uvedl Johannes Lachmann, pod- nikatel v oboru vtrné energie: „Mezitím existuje strach z Energiewende, protoe se
>>
Ve Friedbergu-Hügelshartu vznikla první nmecká osada "Úinnost Plus". Devt samostatných dom a tyi dvoupodlaní domy mají produkovat více energie v osad, ne jejich obyvatelé spotebují.
(Foto: BayWa AG)
>> stala viditelnou. Ale co se oekávalo ji- ného...?“
Pedseda liberální strany FDP Lindner k rozvoji vtrné energie íká: „Chceme trní pobídky a ne ádnou ideologii, hlásající odíkání a zákazy se státním vodním za ruiku“ (poznámka: FDP se i ped spolko- vými volbami vymezuje hlavn vi Zele- ným).
A skuten: obnovitelné energie jsou v Nmecku siln regulovány státem. Vý- stavba nových kapacit je pevn stanovená: maximální koridor pro vtrnou energii na pevnin íní 2,8 GW ron pro následující dva roky, u fotovoltaiky se jedná o 2,5 GW ron. Spolková vládní koalice toto roz- hodnutí obhajuje jako nutný pedpoklad pro udrení jistoty i v souvisejících obo- rech, nap. v konvenních elektrárnách. Odborníci ale povaují koridory za píliš nízké. Zelení poadují 100 % výroby elek- tiny v roce 2030 zajišovat pouze z obno- vitelných zdroj a koridory povaují jen za ochranu uhelné lobby. Proto ádají jejich odstranní. Sociální demokraté SPD pod- porují další výstavbu obnovitelných zdroj, ale v pimených proporcích. Zd- razují potebu istých, zaplatitelných a za- bezpeených dodávek energie.
Mezitím si CDU/CSU pochvaluje rozvoj výstavby kapacit pro výrobu energie z ob- novitelných zdroj, ve kterém hodlá v dal- ším volebním období v pípad svého úspchu pokraovat. Pravicová AfD od- mítá Energiewende stejn jako teorii ote- plování Zem v dsledku lidských aktivit.
Fotovoltaika také nestíhá
Také fotovoltaika má v Nmecku co dohá- nt v zájmu úspšnosti Energiewende. Po havárii ve Fukušim došlo u fotovoltaiky do roku 2012 k velkému boomu a roní pí- rstky byly v Nmecku nejvtší na svt. Poté se spolková vláda rozhodla i u foto- voltaiky drastickými opateními sníit tempo výstavby elektráren: ze 7,5 GW v roce 2012 - co odpovídá výkonu zhruba 7,5 prmrných nmeckých jaderných elektráren - a na 1,5 GW v roce 2016. D- sledkem tohoto vývoje byla ztráta 80 tisíc pracovních píleitostí v SRN u samotné fotovoltaiky. Politikou ádaný rst „slu- není energie“ tak zstal na pli cesty. Pí- klad z obce Schönau ilustruje problémy brane:
Prkopníci fotovoltaiky z Bádenska-Württemberska – decentrální výroba elektiny Potenciál fotovoltaiky si uvdomili man- elé Sladekovi v obci Schönau u v roce 1986 po jaderné havárii v ernobylu. Spo- jili se s dalšími obany a jako „obanská spolenost“ poádali o monost dodávat elektinu do místní sít v Schönau a chtli tuto elektrickou sí také zakoupit. A v roce 1998 se jim po komplikovaných jednáních podailo zámr prosadit a umístit na kos- tele první fotovoltaické moduly. Po dalších deseti letech se z obanské spolenosti stal dobe prosperující stední podnik EWS, který dodává zelenou elektinu 100 tisícm zákazník v Schönau a okolí a zamstnává
okolo sta pracovník. Tento projekt je tedy pozoruhodný svým vznikem nikoliv na spolkové, zemské nebo komunální úrovni, nýbr „iniciativou zdola“ – pímo ze strany místních obyvatel. Píklad Schönau uka- zuje, e Energiewende funguje nejlépe tehdy, kdy je organizována decentráln, mimo velkých energetických koncern. Po- slední zmny zákona o podpoe elektiny z obnovitelných zdroj EEG ale signalizují, e projekt v Schönau a podobné to nebu- dou mít do budoucna lehké. Dochází toti k politickému návratu podpory spíše vel- kých energetických spoleností. Obanské spolenosti jako je EWS jsou naopak ma- sívn znevýhodovány. Jsou vystaveny cenové válce, kterou stí mohou peít. Díve dostávali dodavatelé zelené elektiny pevné výkupní ceny, garantované státem na 20 let. Dneska staví nové kapacity firma, která vyhraje s nejniší cenou veejné vý- brové ízení. Politikové si ale lebedí, e od zavedení výbrových ízení se ceny foto- voltaických elektráren sníily o 38 %. Po- dobný vývoj probhl také u vtrných elekt- ráren. Konkurence má pispt ke sníení náklad na obnovitelné energie a tím i k vtší akceptanci mezi obyvatelstvem.
Elektrické sít musejí být nov organizovány Aktuálnímu vývoji v energetice musejí být pizpsobeny také sít elektrického vedení. To pedstavuje obrovské investice a ga- ranci stability tchto sítí i dodávek elektiny po celém Nmecku. tyi provozovatelé sítí v SRN zajišují, aby píliš mnoho elek- tiny v síti nezpsobilo její kolaps (black- out). Pi její nadprodukci vypínají podle po- teby jednotlivé výrobce elektiny – prová- djí tzv. redispeinky. V roce 2015 zpsobil redispeink v zemi vícenáklady ve výši kolem 1 miliardy eur (poznámka: Na druhé stran je teba uznat, e Nmecko zlepšilo systém predikcí tok ze severu na jih, take je usmrují u sebe a mezinárodní petoky nap. do R se podailo minimalizovat). Pi
nové organizaci sítí nejde jen o hlavní tah ze severu, kde probíhá hlavní výroba isté elektiny na jih – do oblasti nejvtší spo- teby. Tvrdí se o nich, e jsou nezbytné také pro stabilitu sítí i pro úspch Energie - wende. Stále více pilotních projekt ale ukazuje, e Energiewende funguje zvlášt dobe, pokud je organizována decentráln. Je tedy vbec nutná výstavba drahých „dálnic pro elektinu“ v plánovaném roz- sahu?
Spolehlivé dodávky elektiny i pi decentrálních ešeních Problematikou nové organizace elektric- kých sítí se zabývá napíklad pilotní projekt v obci Wincheringen nedaleko Trieru. De- centráln vyrobená elektina z Wincherin- genu má být spotebována pímo v obci. Do státem podporovaného projektu firmy Innogy – dceiné spolenosti RWE – je za- pojeno padesát domácností, 22 fotovolta- ických zaízení, 37 tepelných erpadel a malá vodní elektrárna. V obci byl vybu- dován „Smart Operator“ piblin o veli- kosti kontejneru, který je jakýmsi „super- mozkem“ uvedené mikrosít, je funguje automaticky. Pomocí sofistikovaných algo- ritm Smart Operator nejen vyrovnává rozdíly mezi výrobou a spotebou, ale je schopen vypoítat a zohlednit oekávané parametry i do budoucna. Multiplikací ta- kových ešení mohou vzniknout energe- tické sít budoucnosti. Pirovnáno k ve- límu úlu - kadý dm bude produkovat energii a je vlastn plástvovou bukou, do- hromady v obci tvoící plástev. Pebytky budou pedávany jiným domm ve vlastní obci, nebo ukládány v obci, pípadn posí- lány vedlejší obci. Tak bude vytvoena rov- nováha sítí a moná se tak pedejde nut- nosti budovat drahé penosové sít ze se- veru na jih. Decentrální esení sítí ale zs- tává hudbou budoucnosti. První zkuše- nosti s tmito „Smart Grids“ inteligent- ními sítmi jsou ale optimistické. Projekt zatím probíhá v nízkonapové místní síti,
Vtrný park (Foto: iStock)
29 3I2017
Innogy u ale pipravuje aplikace i pro sít s vyšším naptím, take perspektivn budou moná i zemská a spolková ešení tohoto typu. Tato decentrální ešení skrý- vají velký potenciál zejména v aglomera- cích. Jen v samotném Berlín je mono na stechách instalovat fotovoltaická zaízení s instalovaným výkonem 3,5 GW (po- známka: odpovídá tém dvojnásobku vý- konu Temelína), který by mohl pokrýt asi tvrtinu spoteby elektiny hlavního msta. Další rst by bylo mono zajistit zabudová- ním fotovoltaiky do fasád dom.
Elektina samotná není ešením Energiewende – doprava nadále klopýtá
Samotná zelená elektina ale Energie - wende nespasí. K tomu je zapotebí ješt dkladných zmn v oblasti výroby a spo- teby tepla (Wärmewende) a v doprav (Verkehrswende) – tedy v elektromobilit, které konzumují dohromady dv tetiny energetické spoteby Nmecka. V doprav je situace vbec nejhorší a podíl obnovitel- ných zdroj zanedbatelný. Petrvává na- prostá závislost na fosilních palivech a zatím není na obzoru skuten silná stra- tegie ešení. V elektromobilit, která by mohla být pro sektor nadjí, je v SRN zatím vývoj extrémn pomalý a emise CO2
v doprav dokonce v posledních letech rostou. Sektor dopravy tak zatím skuten zstává u Energiewende ve sfée zboných pání. Zelení proto zpochybují úspchy velké vládní koalice CDU/CSU s SPD pi uskuteování Energiewende a hodnotí její aktivity jako „blokádu obnovitelných energií, blokádu zastavení tby uhlí, blo- kádu elektromobility.“ A dále poadují u nových aut od roku 2030 povolení pro- vozu pouze pro bezemisní vozidla. Z tém 46 milion vozidel registrovaných v N- mecku bylo k 1. lednu 2017 pouhých 34 tisíc elektromobil (BEV) a dalších zhruba 20 tisíc hybridních aut ásten s elektric- kým pohonem. Dvody jsou: vysoká cena
elektromobil, nedostatený jízdní dosah a nedostatená infrastruktura nabíjecích stanic, kterých je v Nmecku okolo 5700, mén ne v Nizozemí. To vše odrazuje od nákupu elektromobilu a nepomáhají ani státní subvence tyi tisíce eur na zakou- pení nového elektromobilu. I kancléka Merkelová ji letos piznala ztroskotání strategického plánu dostat na nmecké sil- nice do roku 2020 milion elektromobil. Existují ale také pozitivní píklady i v elek- tromobilit, jako je firma BMZ:
Vlastní produkce bateriových lánk v Nmecku je klíová V obci Karlstein v Dolních Francích funguje od roku 1994 spolenost BMZ, která dováí bateriové lánky z Asie a montuje z nich akumulátory. Brane proívá u nkolik let výrazný boom a BMZ se stala nejvtším systémovým dodavatelem akumulátor v Evrop. Zakladatel BMZ a editel firmy Sven Bauer je pesvden o tom, e vlastní výroba bateriových lánk v Nmecku je naprosto nezbytná. Jinak hrozí totální zá- vislost na asijských dodavatelích a ztráta pracovních míst v zemi. Dosavadní pokusy zahájit výrobu bateriových lánk - napí- klad ze strany firem nmeckého autopr- myslu – ztroskotaly. Dvodem ale není ne- dostatek know-how, nebo strojního zaí- zení, ale financování takového obího pro- jektu. Investice by se pohybovala i u men- šího projektu okolo pti miliard eur s dlou- hou návratností zhruba 12 let. Spolu s ne- dostatkem vtších zakázek na akumulátory od autoprmyslu to pináší investorm ne- dostatenou jistotu, a proto Nmecko u bateriových lánk stále otálí. Bauer na- léhav vyzývá politiku i velké autokon- cerny k vtší angaovanosti a koordinova- nému postupu. Podotýká, e jinak dojde do budoucna k perušení hodnotového e- tzce, ztrát pracovních míst i postavení SRN na automobilovém trhu. Akumulátory tvoí kolem 40 % ceny nového elektromo- bilu, proto je ešení vlastní výroby pro N-
mecko zcela nezbytné. Výkonné a zaplati- telné akumulátory jsou pedpokladem úspchu Energiewende. Nmecko ji zailo kvli své váhavosti ztráty dleitých tech- nologií – u mobilních telefon a v pípad magnetického vlaku Transrapid. U obou se nakonec ukázala zvlášt ína jako potenci- ální konkurent. U elektromobil hrozí po- dobný vývoj. ína u vykroila – ínská vláda chce zavést povinnou minimální kvótu 8 % elektromobil u nových aut u od roku 2018! Prof. Quaschning je toho ná- zoru, e i v Nmecku moná nebude zbývat jiná monost ne uritý tlak na výrobce, „kteí momentáln vydlávají tolik penz se svými SUV, e nemají zájem na zm- nách...“
Wärmewende
Podíl obnovitelných zdroj je u tepelné energie v Nmecku podstatn niší ne u výroby elektiny a pedstava komplet- ního pechodu na obnovitelné energie v horizontu 25 let je pi souasném tempu podle prof. Qauschninga iluzorní. U msta Mohu (Mainz) nicmén funguje projekt, který by mohl být zásadním pro energetickou zmnu v teplárenství v SRN. Šest moderních vtrných turbín je za- hrnuto do systému Power-to-Gas. Peby- tená elektina se pomocí elektrolýzy vody mní na plynný vodík, který me být – v podstat na neomezenou dobu – sklado- ván nebo pouit pozdji pro širokou paletu moností: nap. výrobu elektiny nebo tepla popípad jako pohonná hmota pro palivolánková vozidla. Vodík samotný v omezeném mnoství nebo upravený na metan v neomezeném mnoství me být dopravován potrubím zemního plynu ke spotebitelm. Systém Power-to-Gas re- aguje velmi rychle na výkyvy v elektrické síti, a tím pispívá k jejich stabilizaci. Proto je této technologii pedpovídáno velké roz- šíení ve 20. a 30. letech našeho století.
Bez energetické efektivnosti to nepjde Neodmyslitelnou souástí Energiewende je také zvyšování energetické efektivnosti napíklad pomocí zateplování budov. Kva- litní tepelná izolace me ušetit více ne 70 % energie na topení. Vzhledem k tomu, e dv tetiny bytových dom v zemi byly postaveny ped rokem 1978 – tedy ped prvním naízením, upravujícím zlepšení te- pelné izolace v Nmecku – jedná se o klí- ový úkol v energetické efektivnosti byto- vých dom s obrovským potenciálem. Podpora vdeckého výzkumu me rovn vést k efektivnjšímu vyuívání energie ve všech sektorech. Doporueníhodné je také smysluplnjší vzájemné propojení sektor elektrárenství, dopravy a teplárenství. Bu- doucnost nmecké Energiewende, ke které vede mnoho cest, je ale uskutenitelná jen pokud bude existovat politická vle.
Zdenk Fajkus, Mnichov Pramen: reportá ZDF
„Zwischen Wunsch und Wirklichkeit“ (2017)
Fotovoltaická elektrárna (Foto BayWa re)
Evropské naízení o ochran osob- ních údaj se týká v podstat všech. Výjimku tvoí pouze subjekty, které
s osobními údaji pracují výlun pro osobní i domácí innost. GDPR se také nedotkne státních orgán, které zpraco- vání provádjí za úelem prevence, vyše- tování, odhalování i stíhání trestných in nebo výkonu trest, vetn ochrany ped hrozbami pro veejnou bezpenost a jejich pedcházení. Veškeré ostatní insti- tuce a soukromé spolenosti, které zpra- covávají osobní údaje za jiným úelem, musí splnit poadavky evropského naí- zení v plném rozsahu.
Co jsou osobní údaje?
Pro správnou a efektivní implementaci GDPR si v první ad musíme uvdomit, co to vlastn osobní údaje jsou. Akoliv, jak uvidíme za chvíli, je snadnjší vyjme- novat spíše to, co mezi osobní údaje ne- spadá, nebo tato mnoina bude mnohem menší. GDPR definuje osobní údaje jako „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osob; identifiko- vatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze pímo i nepímo iden- tifikovat, zejména odkazem na uritý iden- tifikátor, napíklad jméno, identifikaní íslo, lokaní údaje, síový identifikátor nebo na jeden i více zvláštních prvk fy- zické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo spoleenské identity této fyzické osoby.“ Ve zkratce jde tedy o cokoliv, co má njaký vztah k fy- zické osob.
Mnoho firem se moná bude snait po- vinnosti vyplývající z naízení GDPR zjedno dušit tvrzením, e mezi jejich zákaz - níky patí pouze právnické osoby. Nic- mén i výrobní a prmyslové spolenosti budou muset povinnosti vyplývající z na- ízení GDPR splnit. Osobní údaje, které zpracovávají, jsou mimo jiné také údaje jejich vlastních zamstnanc nebo sezón- ních pracovník a dále kontaktní údaje právnických osob v roli dodavatel nebo odbratel, nebo i za právnickou osobou stojí osoba fyzická, se kterou bude spole- nost jednat. Napíklad v souvislosti s bri- gádníky pak vyvstává otázka, zda si firmy mohou vést jejich databázi za úelem je- jich dalšího oslovení s nabídkou další bri- gády nebo stálého zamstnání. Nov to pjde jen za pedpokladu, e budou mít informovaný souhlas tchto osob, který firm poskytnou na pedem stanovenou
dobu a za jasn definovaným úelem. Pro osoby, které souhlas se zpracováním osobních údaj udlují, pak musí být ze- telné, kde jsou jejich údaje uloeny a kdo všechno k nim má pístup.
Jak úspšn implementovat GDPR? K úspšné implementaci poadavk GDPR by si kadá spolenost mla s jisto- tou dokázat kladn odpovdt na násle- dující otázky: 1. Víte opravdu o všech osobních údajích,
které zpracováváte? a. Uvdomujete si, e osobním údajem
mohou být i e-mailové i IP adresy, veškeré pohyby a transakce na inter- netu i v interních systémech?
b. Opravdu máte pod kontrolou i všechny polooficiální procesy, vetn rozesílání novinek, vrnost- ních systém, rzných „doasných“ evidencí apod.?
2. Mete s jistotou uvést, pro a jak tyto údaje zpracováváte? a. Nemáte njaké údaje „zbyten
navíc“? 3. Máte ke všem údajm relevantní právní
titul? a. Nejlepší je mít zákonný dvod, i
pímo povinnost osobní údaje zpra- covávat. V ostatních pípadech pote- bujete souhlas dotyného subjektu.
4. Mete s jistotou uvést, kde jsou tyto osobní údaje uloeny, jak jsou zpraco- vávány a také kdo a pro k nim pistu- puje? a. Doporuuji minimalizovat systémy,
procesy, úloišt i všechny osoby, které mají k osobním údajm pístup.
5. Máte jistotu, e dokáete splnit všechny poadavky GDPR? a. Uvdomujete si všechna posílená
práva subjekt (nap. právo na pí- stup k údajm a jejich výmaz), i všechny vaše zesílené povinnosti (trvalá ochrana informací, poctivé, dkladné a rychlé hlášení incident do 72 hodin apod.)?
Jsou to relativn jednoduché otázky, nicmén k jejich poctivým a stoprocentn kladným odpovdím povede ješt sloitá cesta.
Pi ochran osobních údaj se musí zváit urité vtahy mezi správcem, dozo- rovým úadem a fyzickými osobami, které svoje osobní údaje ke zpracování zapj-
ily. Na obrázku v textu však není znázor- nna ješt jedna strana, které se GDPR svým zpsobem dotýká. Tou je útoník, pro nj jsou osobní údaje cennou komo- ditou. ím podrobnjší informace o fy- zické osob získá, tím je cena takto získa- ných údaj na erném trhu vyšší. Za svj cíl si tedy takový útoník klade získat co nejvíce informací o kadém, jeho údaje jsou v daném napadeném systému zrovna k dispozici.
Typické útoky mohou zasáhnout i vás Kybernetické útoky se v dnešní dob ne- vyhýbají ádnému sektoru, co dokládá nap. i nedávný útok vydraským virem WannaCry, který mimo jiné zasáhl také francouzského dodavatele stavebních ma- teriál Saint-Gobain. Dle antivirové spo- lenosti ESET se pi tomto útoku eská republika stala devátým nejvíce zasae- ným státem. Další hrozbou dneška jsou tzv. phishingové útoky, kdy nap. na fi- nanní oddlení pijde e-mail, jeho ode- sílatel se tváí jako nkdo z vrcholového managementu. V píloze e-mailu pak m- eme nalézt nap. fakturu, profesní CV a jiné dokumenty, které mohou být naka- ené. Cílem takového útoku je infikovat systémy nkterým z typ vydraských vir, nebo klasickým virem, který hledá „citlivé“ informace vetn osobních údaj. V krajním pípad má útoník snahu, aby zaslaná faktura byla propla- cena. Bohuel u nás zatím neexistuje po- vinnost tyto incidenty hlásit a kadý se je z dvodu udrení pozitivní image firmy snaí spíše zatajit.
Nicmén poskytnout takové informace o tchto útocích skupinám typu CSIRT (Computer Security Incident Response Team) je více ne vhodné. Tito odborníci mohou na základ informací o daném útoku a dalších zpráv doporuit bu im- plementaci nových nástroj, nebo zlep- šení nastavení tch stávajících takovým zpsobem, který omezí, v lepším pípad pak zabrání opakování podobných útok.
Jaký je bný stav ochrany proti tmto hrozbám? Jako píklad meme pouít dm s ukry- tým pokladem (rozumjme firmu a v ní dleitá data, o která nechceme pijít). Pro lepší ochranu našeho majetku kolem domu postavíme plot (v IT svt imple-
Ochrana osobních údaj a dalších dat nejen v podmínkách strojírenství Za kryptickou zkratkou GDPR se skrývá podobn malebné eské oznaení „naízení Evropské unie o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údaj a o volném pohybu tchto údaj“. Jeho implementace a vbec celá problematika ochrany osobních údaj jsou v souasné dob velmi diskutovanými tématy a bylo toho o nich napsáno a eeno ji mnoho. Tento lánek se proto blíe zamí na úskalí pi implementaci tohoto naízení v sektoru strojírenství a jemu blízkých oborech.
30 3I2017
mentujeme ochranu perimetru, nap. fire- wally, antivirovou ochranu aj.). Pokud nám to prostedky dovolí, plot vymníme za dostaten vysokou ze, pes kterou na náš pozemek nikdo neuvidí. Kdy ani to nepostaí, podnikneme další nutná opa- tení a do domu nainstalujeme nap. de- tekci pohybu, celý systém napojíme na pult centrální ochrany (PCO) a domluvíme, pi kterém poplachu PCO vyrozumí policii, v jakém pípad bude nutný výjezd a po- dobn. Musíme zkrátka poítat s tím, e kadou ze jde relativn snadno pekonat.
V rámci kybernetické ochrany bohuel vtšina spoleností pomyslnou ze pouze zvyšuje, pestoe i v tomto svt existují nástroje na detekci pohybu v poítaové síti a „pulty centrální ochrany“, jen se jim íká jinak. e je o tzv. SOC (Security Ope- ration Center), které pi dobe nastave- ných pravidlech a právech dokáe s poa- davky GDPR spolupracovat a ví, e má v pípad porušení ochrany osobních údaj dané spolenosti hlásit tuto skute- nost úadu do 72 hodin. V pípad zjištní kybernetického vetelce pak také dokáe zabránit odeslání firemních informací vn podniku.
Jaká opatení tedy pijmout?
Opt vyuijeme pedchozí srovnání. V pí- pad, e máme doma njaké cennosti, po- soudíme jejich hodnotu a zjistíme, jakým rizikm mohou podléhat (nap. ohe, ztráta, kráde aj.). Tyto hrozby se pak sna- íme njakým zpsobem eliminovat. Proti poáru meme nainstalovat poární idla, pípadn i samozhášecí systémy atd.
Podobné je to i v IT svt, kdy nejprve posoudíme cenu informací, identifiku- jeme hrozby a pijmeme pimená opa- tení na eliminaci tchto hrozeb. Pim- ená pitom v tomto pípad znamená pímo úmrná hodnot dat, s nimi pra- cujeme. Ke zjištní stavu bezpenosti dat vám pome tzv. analýza rizik, která mimo jiné doporuí také výši investice pro po- tebné zabezpeení. Nicmén jak lze vidt napíklad u americké úvrové firmy Equi- fax, analýzu rizik nestaí provést pouze jednou a definovaná rizika eliminovat. V kybernetickém prostoru musí analýza rizik pejít do systému ízení rizik. Tedy k soustavnému sledování nových hrozeb a zranitelností. Spolenost Equifax tento systém podcenila a nereagovala na po- tenciální zranitelnost svého webového portálu, pes který se útoníci dostali a k databázím s citlivými údaji piblin 143 milion osob.
Další vcí, na kterou by si mly dát firmy pozor, je uívání pracovních note- book. Vtšina z nás ke své práci ji nepo- uívá klasický stolní poíta, ale práv no- tebook, který me obsahovat uritý typ osobních údaj, náchylných ke ztrát nejen prostednictvím hackerského útoku, ale také zcizením samotného zaízení. V pípad uívání systému Windows je moné ztrát nebo krádei dat pedejít. Pouze hrstka uivatel ví, e od verze 7 má v sob tento operaní systém zabudo- vaný integrovaný nástroj na šifrování pevného disku, který umouje integraci do centrální správy. V pípad podobného incidentu u takto ochránného notebooku pak vznikne ztráta pouze v cen daného zaízení. Pokud navíc pravideln zálohu-
jete svá data a sdílené know-how, tyto in- formace ani pípadné další osobní údaje nedojdou k újm.
Nejcennjší informace ve strojírenském sektoru pedstavuje práv know-how dané firmy, mimo nj je ale ped pípad- ným útoníkem zapotebí chránit také další údaje. Vdy i informace o specialis- tech (konstruktérech, návrháích, designé- rech, jejich ocenní, znalostech a projek- tech) se mohou stát pro pípadnou konku- renci velkou výhodou.
Závrem
Implementace poadavk GDPR ne- bude jednoduchá, povinnost pijmout nutná bezpenostní opatení však platí pro kadou spolenost. V souasné dob je pitom nejvtším rizikem as. Evropské naízení o ochran osobních údaj platí od dubna 2016 a úinnosti nabude 25. kvtna píštího roku. Hlavním zám- rem jeho zavedení je dát lidem vtší kon- trolu nad tím, co se s jejich osobními daty dje. Spolenosti by si tak mly uvdo- mit, e data, s nimi pracují, nevlastní a jsou jim pouze zapjena na pedem de- finovanou dobu a k pedem definova- nému úelu. Jakékoliv porušení této úmluvy se subjektem dat ponese ná- sledky, piem v krajních pípadech po- rušení povinností pi zpracovávání osob- ních údaj jde o pokuty ve výši a 20 mi- lion eur, popípad 4 % globálního ro- ního obratu spolenosti.
Zbynk Malý, Senior Security Consultant
spolenosti ANECT, len týmu SOCA
31 3I2017
Inovaní technologie a respekt k ivotnímu prostedí
Svtová jednika ve výrob prmyslo- vých, potravináských a technických plyn Air Liquide vstoupil na eský trh v roce 2001. Firma vyváí lahve stlae- ného plynu na svaování a ezání materi- álu malým a stedním podnikm nejen po celé R ze své centrály v áslavi, další moností jsou „on site“ generátory pímo u klient. Silnými stránkami Air Liquide jsou také inovace v technologiích a re- spekt k ivotnímu prostedí. Zástupce této spolenosti ítající více ne 67 000 za- mstnanc v 80 zemích svta mete po- tkat ve Francouzském pavilonu na stánku V48.
Na nové technologie se soustedí i po- skytovatel slueb v oblasti spolupráce Arkadin. Firma s více ne 37 000 záka- zníky ve svt nabízí ešení pro sjedno- cenou komunikaci a audio, webové i video konference. Virtuální schzka ko- leg v rzných zemích je díky nim b- nou realitou.
Francouzské oleje a tsnící o-krouky pro eský prmysl
Prmysl, stavebnictví a veejné zakázky pedstavují 38 % HDP a 40 % pracovních míst v zemi. Tato ísla adí R na první místo v Evrop. Neustálý rst tohoto od- vtví je velice atraktivní pro zahraniní in- vestory. Patí mezi n i skupina Hutchin- son, která ji 160 let rozvíjí a uplatuje e- šení pro vysoký výkon pozemní, námoní i letecké dopravy: o-krouky zajišující do- konalé tsnní karoserie, izolaci vibrací, zvukovou a tepelnou izolaci, penos kapa- lin, propustnost a pohyblivost. Firma za- mstnává 41 000 lidí v 25 zemích, a ve svém oboru tak nepochybn patí ke sv- tovým lídrm. Zájemci se v Brn budou moci seznámit s aktuálními ešeními spo- lenosti pro 21. století
Spolenost Total je v esku známá nejen svými automobilovými a prmyslovými oleji, ale té díky výrob modifikovaného asfaltu. Sklad v Kouimi firm umouje pipravit výrobky na zakázku a dodat je kdykoliv, 7 dní v týdnu. Kvalita a flexibilita
Svtoví lídi po 15. ve Francouzském pavilonu na MSV v Brn Ve Francouzském pavilonu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brn, nejvtším strojírenském veletrhu ve stední a východní Evrop, vystavuje kadoron kolem dvaceti francouzských firem od malých a stedních a po velké podniky. Francouzský pavilon patí se svými vystavovateli k vbec nejzajímavjším národním pavilonm. Mezi letošními úastníky jsou i spolenosti, je ve svém oboru patí ke svtové špice: specialista na prmyslové plyny Air Liquide, výrobce tsnících o-krouk Hutchinson, specialista na chytré telekomunikaní technologie Arkadin a ropná a plynárenská spolenost Total. Expozice Francouzského pavilonu bude bhem celého týdne doprovázena odborným programem pro zájemce ze všech vystavovaných oblastí.
32 3I2017
Francouzsko-eská obchodní komora, za- loena v beznu 1996, sdruuje více ne 300 lenských spoleností a je platformou pro rozvoj francouzsko-eské komunity, obchodních a kulturních vztah obou zemí a zárove podporovatelem myšlenky jed- notné Evropy.
Pro lenské spolenosti i veejnost po- ádá tým FOK debatní obdy, tematické kluby a konference, Speed Business Me- etingy v Praze a v regionech, kulturní a spoleenské akce, turnaje v pétanque, golfu a ve futsale a také sportovní tré- ninky. Za rok 2016 pišlo na 74 akcí poá- daných FOK více ne 4635 host.
Obchodní oddlení FOK poskytuje po- radenství a širokou paletu slueb eským a francouzským firmám, které chtjí zaít podnikat na novém trhu. Slueb obchod- ního oddlení na podporu podnikání vy- uije kadoron více ne 80 firem. FOK je lenem sít CCI France International, která sdruuje 120 francouzských obchod- ních komor v 90 zemích svta.
jsou pro klienty z oblasti stavebnictví ob- rovskou výhodou.
„Náš asfalt obsahuje polymery, které materiálu dodávají prunost, co díky mi- kroskopickým mezerám ve struktue as- faltu pispívá k lepšímu pohlcování vody. Rozdíl není poznat na první pohled, ale na- píklad za dešt je mnohonásobn sníeno riziko aquaplaningu,“ vysvtluje Marco Pannunzio, dlouholetý generální editel To- talu v eské republice, nyní editel této firmy v Rumunsku.
Spolenost Total je v rámci Francouz- ském pavilonu nejvtším vystavovatelem. Veletrhu se letos úastní ji po sedmé.
Vstupenka na další evropské trhy
Snad nejtradinjším vystavovatelem je výrobce prmyslových teleskopických ku- likových lišt Chambrelan, který pouívá té slueb podnikatelského inkubátoru FOK. Práv s pomocí slueb inkubátoru FOK vstoupil ped více ne deseti lety na eský trh. Nechal si zpracovat przkum trhu a také poprvé vystavoval v rámci Francouzského pavilonu. Dnes tvoí R d- leitou poloku v obratu této firmy a je pro ni té vstupenkou na další východoevrop- ské trhy.
„Chambrelan ji mnoho let ke své spo- kojenosti vyuívá stále rostoucího panelu
slueb nabízených FOK. Kvalita tchto nabízených slueb nám umonila souste- dit se ist na samotný obchod, co také vysvtluje náš mimoádný úspch v této zemi. Letos toti utríme 15 milion korun, a to tam, kde jsme ped deseti lety zaínali na nule,“ íká Frédéric Couppey, generální editel Chambrelanu.
Odstedivky a termoplasty
Jednou z oblastí, u kterých se pedpokládá výrazný nárst, je svtový trh usazování a odsteování. Odhad prmrné roní vý- nosové míry (CAGR) na roky 2017–2021 dosahuje v tomto segmentu 6,6 %. Pr- myslové odstedivky jsou pouívány pro oddlení pevné a kapalné látky. V tomto odvtví psobí nap. spolenost Rousselet Robatel vyrábjící odstedivky, odstedivé sušiky a odkalovae pro strojírenský pr- mysl. Letos se s ní mete seznámit ve Francouzském pavilonu.
Process je francouzská spolenost spe- cializující se na termoplastické vstikování zaloená roku 1990. Zamstnává 70 spolu- pracovník a psobí ve Francii, v N- mecku a také u druhého eského souseda, na Slovensku. Cesta do Brna, místa konání MSV, pro n tak vbec není daleká. Krom výroby termoplast se podnik v rámci svého designového oddlení zabývá síto-
tiskem, tamponovým tiskem, vytlaová- ním za tepla i ultrazvukovým svaová- ním. Máte-li chu dozvdt se o všech tchto zpsobech více, pijte se na n po- dívat do Francouzského pavilonu.
Francouzský výrobce pruin vyrábí v esku Francouzská skupina Lachant Spring zalo- ená roku 1913 je jedním z nejvtších fran- couzských výrobc jemných pruin, které vyrábí ve Francii a v esku. Díky parku í- tajícímu 250 stroj me uspokojit pop- távku klient z oblasti automobilového prmyslu, leteckého prmyslu, stavebnic- tví i elektroniky. V návaznosti na vlastní vývoj vyrábí pesné pruiny z kruhových i plochých profil, se kterými také obcho- duje. Její prezentace v Brn jist zaujme nejednoho odborníka.
Klimatické komory na testování vašich produkt Firma Systèmes Climatiques Service (SCS) ron vtšinou na zakázku vyrobí 140 kli- matických komor, které vyváí po celé Ev- rop i do severní Afriky. Vtšina z nich je pouívána v testovacích laboratoích na testování odolnosti produkt proti klima- tickým zmnám, vibracím, prachu i proti nadmoské výšce. Mezi testovanými vý- robky nalezneme automobilové i letecké souástky, mobilní telefony, zbran nebo teba všechny kabelky Louis Vuitton. Aby mohla spolenost pln vyuít potenciál e- ského trhu, rozhodla se obchodní editelka SCS Sophie Maurin ji po druhé pro úast na MSV v rámci Francouzského pavilonu.
„V rámci našeho evropského obchod- ního rozvoje jsme se obrátili na Francouz- sko-eskou obchodní komoru. Spolupra- covníci z FOK nás velmi rychle pesvd- ili o potenciálu eského trhu a píhodnosti našeho postupu. Jejich kulturní, jazykové a obchodní znalosti a metodické pokyny nám dnes, zhruba šest msíc od zaátku spolupráce, umoují strukturovat vývoz našeho know-how a našich výrobk do eské republiky.“
Od záí letošního roku má SCS nov také obchodní zastoupení v Praze. Marcela Svi- táková bude SCS pedstavovat také na Francouzském pavilonu.
Filtry a erpadla od spolenosti Siebec Více ne 50 let ji spolenost Siebec po- máhá prmyslníkm ešit problematiku prmyslové filtrace, pevoz íravých kapa- lin a nakládání s kapalným odpadem. Vzhledem k tomu, e eští klienti se od tch francouzských nijak neliší, i spíše, e technické problémy, je musejí ešit, jsou identické, pedstavuje eský trh pro firmu obrovský potenciál. Pesto je zástupce Si- ebecu Noël Mercier-L’Abbé pesvden, e „bude teba ješt více vzdlávat smrem k ekologické citlivosti a e ceny za znovuz- pracování pouitých rozpustných i istých olej stoupají práv s cílem zmnit smýš- lení lidí.“ Víte se dozvíte na MSV ve Fran- couzském pavilonu.
33 3I2017
Startupy se v bavorském hlavním mst cítí lépe ne jinde v Nmecku – 82 % mladých firem poítá se zvý-
šeným obratem v píštím roce, 92 % plá- nuje další investice. V Mnichov se daí hlavn technologickým spolenostem - softwarovým vývojám a tvrcm mobil- ních aplikací. Nejvtší hvzdou scény je však autobusový pepravce Flixbus, který své zelené dálkové autobusy provozuje i v esku.
Msto a firmy
Dle przkumu poradenské firmy PwC ze srpna 2017 jsou pro startupové firmy v Mni- chov ideální podmínky – zakladatelé firem hodnotí pozitivn pedevším vysokou úro- ve digitální infrastruktury, konkrétn po- krytí a rychlost širokopásmové internetové sít. V Mnichov se také jednodušeji ne jinde v Nmecku hledají noví zamstnanci. Jen 18 % mnichovských startup povauje nedostatek pracovních sil za problém, v celém Nmecku je to tetina respondent. Hospodáská síla regionu a kvalita ivota nové pracovníky pitahuje, navíc se jich velká vtšina rekrutuje z mnoha místních vysokoškolských a výzkumných center: Mnichov je kupíkladu sídlem centrál Fraun- hoferovy spolenosti, Helmholtzova centra a Spolenosti Maxe Plancka.
Jako problematické je naopak hodno- ceno bydlení ve mst - nájemné byty v Mnichov jsou jedny z nejdraších v celém Nmecku a je jich nedostatek. Za deficitní startupy povaují také pístup k ve- ejným financím a kooperaním partnerm z ad etablovaných poradenských firem
a investor – 36 % mnichovských startup si v této oblasti pipadá „odkázáno samo na sebe“ (oproti spolkovému prmru 28 %). Uritá míra konzervativního pístupu v pod- nikání a tradice rodinných firem v Bavorsku se promítá i do jinak progresivní a moderní podnikatelské startupové scény. Mnichov- ské startupy tak dle przkumu z 90 % finan- cují zaloení firmy z vlastních i rodinných zdroj, z 56 % z bankovního úvru a pouze ze 14 % z veejných zdroj (dalšími zdroji jsou ze 12 % Venture Capital, 8 % Crowd- funding, 6 % Business Angels).
Výhled do budoucna je pozitivní - pora- denské firmy oekávají nárst zájmu nejen velkých koncern, ale i malých a stedních podnik o startupy, které tradiním podni- km umoní vtší míru agility a inovace a mladým firmám pinese zakázky a fi- nance.
Lokality
Univerzity, msto i bavorský stát novým fir- mám nabízí mnoství podprných pro- gram, oblíbené jsou inkubátory a zaklada- telská centra s dotovaným pronájmem kan- celáí, nap. Garching na severu msta (IT), Ottobrunn na jihu (letectví), Martinsried na západ (biotechnologie) i WERK 1 (IT, média) u Východního nádraí pímo ve mst.
Software a IT
Mezi nejúspšnjší mnichovské startupy posledních let patí vývojái softwaru jako IDnow s programem procesu identifikace a Personio s programem pro personalistiku
firem a kreativci nových „lifestylových“ mobilních aplikací jako nap. Freeletics i e- gym s aplikacemi pro fitness i TeleClinic s online lékaským poradenstvím. Blízkost prmyslových koncern vyuila teba firma ProGlove s produktem senzorické rukavice, kooperující s Intelem nebo firma Magazino s roboty pro sklady a logistiku, spolupracu- jící se Siemensem.
Flixbus
Hvzdou mezi mnichovskými startupy je autobusový pepravce Flixbus, zaloený v r. 2013, který po slouení s berlínským konkurentem MeinFernbus v r. 2015 zcela ovládl nmecký trh. Dnes nabízí 120 tisíc spoj denn, tisícovku cíl v Nmecku a v Evrop a dumpingové ceny (Mnichov- Praha od 18 EUR, Mnichov-Berlín od 25 EUR).
Píleitost pro eské startupy?
Nkteré z program podpory pro startupy mohou vyuít nejen nmecké firmy, ale i firmy z Evropské unie, otevírá se zde tedy i zajímavý prostor pro eské startupy. Pro mladé firmy je klíová i pítomnost mnoha velkých prmyslových koncern napíklad Siemens i BMW i poboek IT-gigant jako je Microsoft, IBM, Intel i SAP a monost pímé spolupráce a informaního transferu.
V pípad zájmu z eské strany jsme pi- praveni zprostedkovat kontakt s konkrétní firmou i startupovým inkubátorem v Mni- chov!
Lydie Holinková, Generální konzulát R v Mnichov
Startupm se v Mnichov daí
34 3I2017
Softwarový inenýr Pavlík pracuje jako jediný ech v kalifornské ves- mírné spolenosti SpaceX, která
chce brzy dopravit lidi na Mars. Ped více ne 60 vrcholovými manaery a startupy hovoil v NOPK o inovacích a inteligentní infrastruktue. Mít skute- nou vizi, rychle ji realizovat a orientovat se pitom na zákazníky – to jsou nejdle- itjší pedpoklady úspchu, míní rodák z Moravy.
David Pavlík pracoval v prbhu své kariéry ve špikových firmách jako Mic- rosoft, Amazon a Netflix, kde je inovace denním chlebem. Ve spolenosti SpaceX zakladatele Elona Muska pracuje na pro- gramech, které v budoucnu umoní turis- tm vydat se do vesmíru. Se SpaceX spolupracuje ji adu let i NASA.
S hosty z prmyslu a startupové komu- nity mluvil Pavlík o svých zkušenostech z epicenter inovací. „Nebojte se zmnit sebe a své struktury,“ radil manaerm velkých firem. Mladé zaínající podnika- tele naopak vyzval, aby se struktur nebáli. „Inovace je otázkou firemní kultury.“
Osobní jednání a pracovní schzky jsou enormn dleité a dlat chyby je v poádku, pokud se neopakují, vysvtlil Pavlík. Ten, kdo pracuje v inovativních spolenostech tohoto formátu, nesmí mít strach vše zpochybovat. Co mnozí nadšení inovátoi podceují: Základní principy mechaniky a fyziky jsou zákla-
dem Pavlíkovy souasné vysoce inova- tivní práce, bez nich by nemohl praco- vat. „Dobré technické vzdlání je ne- zbytné,“ míní Pavlík, který v Brn vystu- doval IT.
Talk s Davidem Pavlík se uskutenil ve spolupráci s Komorou právní odpovd- nosti.
Do kosmu inovací s Davidem Pavlíkem
35 3I2017
Strojírenství a automobilový prmysl jsou pilíi esko-nmeckého zahra- niního obchodu. Pipadá na n
celá tetina objemu bilaterálního ob- chodu. Proto je Nmecko na brnnském MSV tradin nejsilnjším zahraniním vystavovatelem. Platí to i letos. Na vele- trhu bude zastoupeno na 600 nmeckých znaek. Krom zavedených nmeckých strojírenských firem psobících v esku se bude v Brn samostatn prezentovat pes 70 vystavovatel z Nmecka a obdobný poet se pedstaví spolen s eskými fir- mami.
Nejvtší zastoupení bude mít Bavor- sko. Ve spoleném bavorském stánku bude patnáct firem, co je nejvíce od doby, kdy se Bavorsko zaalo úastnit br- nnského veletrhu. Pijede i poetná de- legace vedená státním tajemníkem Ba- vorského státního ministerstva hospo- dáství a médií, energie a technologie Franzem Josefem Pschiererem. esko- nmecká obchodní a prmyslová ko- mora (NOPK) pipravuje na 10. íjna ko- operaní burzu, kde eské firmy budou moci navázat kontakt s firmami z Bavor- ska.
Spolený stánek bude mít i Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko, pedstaví se zde šest firem. Ve spolupráci se Spo- leností na podporu hospodáství Saska pipravuje NOPK esko-saské TechFo- rum „Smart factory – intralogistická e- šení a systémy“, které se bude konat 10. íjna od 13 hodin v konferenním sále Alfa hotelu Holiday Inn Brno.
Na dvoudenní delegaci do Brna se chystají také firmy z hospodáského re- gionu Luice. eské firmy si s nimi budou moci pohovoit o pípadné ob- chodní spolupráci 11. íjna na kooperaní burze organizované NOPK.
O dalších monostech obchodní spolu- práce mezi eskými a nmeckými fir- mami bude NOPK informovat 9. a 10. íjna na akci Kontakt-Kontrakt 2017 v pa- vilonu A2.
Vprvní srpnový den odstartoval druhý roník startupové soute Connect Visions to Solutions. Šest
mezinárodních firem z rzných prmyslo- vých odvtví hledá startupy, které nabízejí nové technologie, produkty, sluby a ob- chodní modely v oblasti inteligentní infra- struktury. Cílem je otevít startupm dvee do globálních firem a zprostedkovat novou obchodní spolupráci. Sout po- ádá esko-nmecká obchodní a prmys- lová komora v rámci svého TopTématu In- teligentní infrastruktura. Výherce získá 4000 eur a všechny finalisty eká dvou- denní business mentoring. Startupy mohou zasílat ešení do 30. záí 2017.
V rámci platformy NOPK Inteligentní infrastruktura se spojily velké mezinárodní firmy Bosch, E.ON, PRE, Siemens, Škoda Auto a T-Mobile. Spolen se startupy hle- dají nové nápady a obchodní modely a chtjí posunout kupedu digitální struk- tury pro ivot v budoucnosti. „A prmysl 4.0 nebo smart city – je jasné, e digitali- zaci nezastaví ádné státní hranice. Proto intenzivn podporujeme spolupráci v digi- tální oblasti mezi nmeckými technologic- kými firmami a eskými i mezinárodními startupy,“ vysvtluje výkonný len ped- stavenstva NOPK Bernard Bauer.