Seminární práce
Předmět:
Informační výchova a didaktika informační výchovy II.
Číslo předmětu: OKO 131238
Vyučuje: Bořivoj Brdička Vypracovala: Anna Rudlofová
Identifikace: studentka oboru Vychovatelství, 2.ročník, KS, skupina A
Cíle, metody, prostředky, využití Cíle:
rozvíjení tvořivosti u žáků, podpora efektivní práce s počítačem, práce ve skupinkách, hledání vhodných internetových stránek
Metody: učitel uvede žáky do děje (osobnost A. Dvořáka, jeho doba...), zadá úkol, rozdělí žáky do skupinek po pěti, děti si rozdělí role – psaní na PC, práce s mapou, vyhledávání dokumentů, kreslení,…
Prostředky: 4 počítače s nainstalovaným programem powerpoint, 4 čtvrtkyA3, psací potřeby, fixy, 4 atlasy, nástěnná mapa světa, CD přehrávač, CD s hudbou A. Dvořáka, CD s lidovými písněmi
Využití: skupina žáků 6. třídy ZŠ při projektovém dnu propojí vědomosti z hudební výchovy a zeměpisu
Antonín Dvořák a Nový svět
Ţivotopis umělceo Rodné jméno: Antonín Leopold Dvořáko Narození: 8. září 1841 Nelahozeveso Úmrtí: 1. května 1904 Prahao Národnost: českáo Povolání: skladatelo Hnutí: romantismuso Reprezentativní díla: Symfonie č.9, op. 95,
„Novosvětská“o Citát:o „ Národy, které se mohou pochlubit uměním - doufejme -
nikdy nezahynou, i kdyţ jsou sebemenší... Umělec má také svou vlast, k níţ musí lnout pevnou vírou a vřelým srdcem.“
Fotografie 1886 kolem r.1900
Podrobnosti jeho ţivotaAntonín Dvořák se narodil roku 1841, pocházel z rodiny chudého řezníka. K hudbě se dostával jen obtíţně, otec z něj chtěl mít svého nástupce, hudební základy získával jen skromně od vesnických kantorů a varhaníků. R. 1857 mu otec povolil odejít do Prahy na varhanickou školu, to mu bylo 16 let. Po absolvování školy byl violistou Komzákovy kapely a poté od roku 1862 účinkoval plných 11 let v orchestru Prozatímního divadla v Praze. V roce 1863 se oţenil s Annou Čermákovou. Tři roky zastával málo placené místo varhaníka u svatého Vojtěcha. Hudební skladbě, v níţ vycházel z novoromantismu, se věnoval jiţ od dvaceti let, ale na první uznání si musel řadu let počkat. Svá díla z těchto let většinou Dvořák sám spálil, nepovaţoval je za dost kvalitní. První skladatelský úspěch zaţil aţ jako 32letý při provedení kantáty Hymnus praţským spolkem Hlahol. V roce 1875 získal státní stipendium na základě přímluvy E. Hanslicka a J. Brahmse, kteří byli členy poroty a vytušili jeho mimořádný talent. Tím se mu zlepšily jeho existenční podmínky a přinesly mu klid k práci. V té době uţ začínaly Dvořákovy skladby pronikat na veřejnost a dokonce byly vydávány tiskem.
Zásadní obrat nastal v roce 1877, kdy na Brahmsovo doporučení vydalo berlínské Simrockovo nakladatelství Moravské dvojzpěvy. Dvořák začíná čerpat inspiraci z lidových vzorů a po Moravských dvojzpěvech vydává ještě Slovanské tance, které mu jiţ přinášejí světové uznání. Dvořákovo dílo a zprostředkoval mu pověst světového skladatele. V roce 1878 se jiţ plně věnoval skladbě a různým hudebním útvarům, od klavírních a smyčcových přes písně a sbory, komorní skladby a koncerty, oratoria (Svatá Ludmila) a kantáty (Svatební košile), symfonie a symfonické básně (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek) aţ po opery (Dimitrij, Šelma sedlák, Tvrdé Palice aj.), kterých napsal celkem jedenáct. K nejslavnějším patří Rusalka, Jakobín a Čert a Káča, které jsou dodnes v repertoáru světových operetních scén. Dvořák byl pozván do Anglie, Německa i Ruska. Jeho kompoziční úspěchy mají vliv na i na jeho společenské postavení a roku 1892 byl jmenován profesorem praţské konzervatoře. a byl pozván do USA, kde byl dva a půl roku ředitelem Národní konzervatoře hudby v New Yorku. Těţištěm Dvořákova díla je především jeho devět symfonií. V USA napsal nejznámější z nich Symfonii e mol zvanou Z Nového světa, dále violoncellový koncert h mol a smyčcový kvartet F dur zvaný Americký.Po návratu z ciziny působil dále na praţské konzervatoři, od roku 1901 jako jejíředitel. Velkou část roku ţil na venkově, ve Vysoké Příbrami, kde např.zkomponoval II. řadu Slovanských tanců. Stejně jako skladatel byl Dvořák ceněnjako dirigent, byl nazýván "virtuos na orchestr". Kromě vlastního geniálního dílazanechal Dvořák české hudbě i generaci skvělých ţáků, mezi nimiţ vynikli zejménajeho zeť Josef Suk, Vítězslav Novák a Oskar Nedbal.
Rodný dům
Do Nelahozevsi jezdí návštěvníci zejména za poslechem, nebo jen připomínkou hudby našeho předního skladatele Antonína Dvořáka, který se zde narodil, coţ je cítit na kaţdém kroku. Mohou si prohlédnout jeho rodný dům, který slouţí současně jako muzeum. K vidění je zde dobový nábytek, obrazy a různé doplňky a památky spojené s Mistrovým ţivotem.
Cesta A. Dvořáka do Nového SvětaanebCo zjistilanaše zvídavá třída
vypracoval Petr Novák
vypracovala Marta Rudlofová
Loď Saale,která veze Dvořákovy
konec
ZávěrTato vyučovací hodina měla zpestřit výuku a také umožnit práci ve skupině, ukázat, že je možné propojit různé vyučovací předměty, v tomto případě informační a výtvarnou výchovu, zeměpis a hudební výchovu. Je ale časově náročná (2-3 vyučovací hodiny). Doporučuji ji proto zařadit do projektového dne nebo ji rozdělit do několika hodin …
Prozatím jsem ji vyzkoušela s dcerou v domácím prostředí a docela nás to bavilo.
