SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a Management
Studijní obor: Marketing a Management
Využití marketingového mixu na příkladu
hudební kapely "We forgot Kevin"
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Jan RAABE
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin PŘIBYL, Ph.D.
Znojmo 2010
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Využití marketingového mixu na příkladu
hudební kapely "We forgot Kevin" vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martina
Přibyla, Ph.D. a s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu pouţité literatury.
Ve Znojmě 30.4.2010 ____________________________
Podpis
Poděkování
Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Martinovi Přibylovi, Ph.D. za jeho
odborné konzultace a připomínky k mé práci a za jeho všestrannou trpělivost.
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor Jan Raabe
Bakalářský studijní program Ekonomika a management
Obor Marketing a management
Název tématu: Využití marketingového mixu na příkladu hudební kapely
"We forgot Kevin"
Zásady pro vypracování:
Analýza dostupných literárních zdrojů
Návrh vhodné metodiky
1. Určení cílového segmetu na základě marketingového výzkumu
2. Charakteristika hudebního stylu a konkrétní kapely
3. Vytvořené "hudebního marketingového mixu"
a) Prudukt (CD)
b) Cena - setavení konkrétní ceny
c) Distribuce
d) Propagace
4. Formulace a doporučení pro hudební kapelu vstupující na trh
Rozsah práce: 40
Seznam odborné literatury:
DYER, Gillien. Advertising as communication. 2nd compl. ed. Bungary, Suffolk : Richard
Clay Ltd, 1990. 230 s. ISBN 0-415-02781-0
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 2. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 444 s.
ISBN 80-251-1041-9.
JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. 1. vyd. Praha : Grada Publishing
a.s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0.
MAJARO, Simon. Základy marketingu. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 1996. 312 s. ISBN
80-7169-279-2
PAYNE, Adrian. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 1996. 248 s. ISBN 80-
7169-276-x
Datum zadání bakalářské práce: květen 2009
Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2010
L. S.
Jan Raabe Ing. Martin PŘIBYL autor vedoucí bakalářské práce
Prof. PhDr. Miroslav FORET, CSc. rektor SVŠE Znojmo
Abstrakt
Práce pojednává o problematice marketingového mixu nové začínající kapely.
Teoretická část se zabývá vysvětlením odborné terminologie v oblasti marketingu jako je
marketing, marketingový mix (cena, propagace, místo a produkt), marketingový výzkum,
art marketing.
Praktická část analyzuje data z marketingového výzkumu, realizovaného v období mezi 1.
12. 2009 aţ 9. 1. 2010, pomocí těchto dat je především sestaven profilový respondent, na
kterého se aplikuje marketingový mix, který je sestaven pomocí dotazníkového šetření.
Výsledkem práce je navrţení marketingového mixu pro kapelu „We forgot Kevin“, a tok
její prezentaci na trhu s hudbou.
Klíčová slova: Marketing, Marketingový průzkum, Marketingový mix, Profil respondenta
a We forgot Kevin.
This work presents of marketing mix for starting music band.
The theory part explains basic terminology of marketing such as marketing, marketing mix
(price, promotion, place and product), marketing research, art marketing.
The practical part analyses gained data from marketing research realized between
1.12.2009 and 9.1.2010. Based on these data was created profile respondent on whome the
marketing mix, composed according to questionnaire enquiry, is applied. The result of this
work presents a proposal of marketing mix for starting band „We forgot Kevin“ and its
presentation on the music market.
Key words: Marketing, Marketing research, Marketing mix, respondent profile and We
forgot Kevin.
Obsah
1 Úvod ...............................................................................................................................7
2 Cíle a metodika práce ......................................................................................................8
2.1 Cíle práce .................................................................................................................8
2.2 Metodika práce .........................................................................................................8
3 Teoretická část .............................................................................................................. 10
3.1 Marketing ............................................................................................................... 10
3.1.1 Virální marketing (viral marketing) .................................................................. 11
3.2.1 Marketingový průzkum ........................................................................................ 11
3.2.2 Marketingový výzkum ......................................................................................... 12
3.2.2.1 Kvantitativní výzkum .................................................................................... 13
3.2.2.2 Kvalitativní výzkum ...................................................................................... 13
3.2.2.3 Otázky otevřené ............................................................................................ 14
3.2.2.4 Otázky uzavřené ............................................................................................ 15
3.2.3.1 Význam cenového výzkumu .......................................................................... 15
3.2.4 Marketing na internetu ......................................................................................... 15
3.2.4.1 Online průzkum ............................................................................................. 15
3.2.4.2 Facebook a jeho vyuţití v marketingu ........................................................... 15
3.3 Marketingový mix .................................................................................................. 16
3.3.1 Populární hudba a marketingový mix ............................................................... 17
3.3.2 Produkt ............................................................................................................ 18
3.3.3 Cena ................................................................................................................. 20
3.3.4 Distribuce......................................................................................................... 20
3.3.5 Propagace (komunikace) .................................................................................. 22
4 Vlastní práce ................................................................................................................. 25
4.1 Profilový respondent ............................................................................................... 25
4.1.1 Identifikační znaky respondenta ....................................................................... 25
4.1.2 Hudební preference respondenta ....................................................................... 30
4.1.3 Profil respondenta ............................................................................................ 34
4.2. Marketingový mix ................................................................................................. 34
4.2.1 Produkt ............................................................................................................ 34
4.2.2 Cena ................................................................................................................. 37
4.2.3 Místo ................................................................................................................ 41
4.2.4 Propagace......................................................................................................... 44
4.3 Konečné shrnutí .................................................................................................. 49
5 Závěr ............................................................................................................................ 50
6 Pouţité zdroje ............................................................................................................... 52
6.1 Pouţitá literatura:.................................................................................................... 52
6.2 Veřejné on-line zdroje: ........................................................................................... 53
7 Přílohy
7
1 Úvod
Předkládaná práce se zabývá určitou částí kulturního dění. Umělecká oblast
se za posledních 20 let radikálně změnila, před rokem 1989 byl kaţdý názor jiný neţ
oficiální pronásledován.
Tvorba Václava Havla byla u nás zakázaná, ale ve světě se dobře prodávala. Jaroslav
Hutka strávil část ţivota nedobrovolně v zahraničí. Tito uvedení jsou příkladem
posuzování kulturní tvorby v minulé době.
Dnes není kultura řízena státem, dokladem můţe být dílo kontroverzního umělce Davida
Černého, jehoţ „Entropa“ část národa pobavila a část rozhněvala. Umění je velice široký
pojem a posouzení kaţdého díla je od souhlasného stanoviska aţ po naprostý nesouhlas.
V následujícím je popsán vliv marketingu na předpokládanou uměleckou tvorbu
alternativní hudební skupiny.
Marketing lze pochopit jako jednu z veličin, které je potřeba splnit pro dosaţení cílů
našeho podniku. Jedná se hlavně o dlouhodobé cíle, jimiţ nemusí být pouze zisk, protoţe
ten s marketingem příliš nesouvisí, jelikoţ na marketing musí podnik vynaloţit nemalé
prostředky.
Marketing se uplatňuje ve všech podnicích, např. v podniku sluţeb či výrobním podniku,
v neposlední řadě také v neziskových organizacích. Předkládaná bakalářská práce
se zabývá marketingem v umění, a to především v hudebním průmyslu. Práce má v rámci
marketingu navrhnout propagaci nové, začínající kapele, jeţ nehraje populární hudbu, ale
spíše alternativní ţánr. Začínající hudební skupina nemá prostředky k tomu, aby mohla
vyuţít veškeré nástroje marketingu, aby se mohla prosadit na domácím hudebním trhu
a získat si fanoušky. V bakalářské práci se zabývám hledáním takových prostředků, které
by zaručovaly, ţe propagace bude nejlevnější pro kapelu, jeţ nemůţe a ani nechce vyuţívat
sluţeb reklamních agentur.
Pro potřeby předkládané práce byl proveden marketingový výzkum, jenţ měl odpovědět
na otázky, zdali mají čeští posluchači zájem o alternativní hudbu, jestli je nějaká moţnost,
jak na českém trhu propagovat alternativní hudbu, a jak vysoké jsou finanční prostředky,
které je český posluchač ochoten vloţit do poslechu hudby.
8
2 Cíle a metodika práce
2.1 Cíle práce
Práce si klade za cíl vytvořit doporučení k vyuţití části marketingového mixu (produkt
cena, místo, a propagace) pro konkrétní hudební skupinu s názvem „We forget Kevin“.
Zdrojem pro tato doporučení budou data získaná z marketingového výzkumu. Dalším
cílem práce je zjistit demografické údaje o potencionálních posluchačích hudební skupiny.
Výstupem této práce by měly být odpovědi na konkrétní otázky:
Jaký je nejvhodnější způsob distribuce hudby pro potencionální posluchače?
Jaké je sestavení adekvátní ceny nabízených produktů?
Jakou formou propagovat hudební skupinu?
Jaká je podoba produktu pro tuto kapelu?
2.2 Metodika práce
Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické časti je objasněno
několik základní pojmů týkajících se marketingu, marketingového výzkumu a sestavení
ceny. Tyto informace jsou čerpány z odborné literatury. U uvedených definic termínů,
jakými jsou marketing, marketingový mix nebo marketingový průzkum, proběhla
komparace, a to metodou vertikální.
Hlavním pilířem práce je marketingový výzkum. Tento výzkum byl prováděn v době od 1.
12. 2009 do 9. 1. 2010. Celý výzkum probíhal na internetovém serveru „www.vyplnto.cz“.
Dotazník obsahuje 42 otázek. Jelikoţ bylo pro dotazování pouţito internetového serveru,
je potřeba některé otázky upravit tak, aby bylo moţno je pouţít právě touto metodou.
Výsledkem tedy je, ţe na internetovém serveru je uveřejněno 75 otázek. Tento dotazník
by měl dostatečně odpovědět na základní otázky vyuţití marketingového mixu na hudební
scéně a ukázat potencionální zákazníky.
9
V době od 16. 11. 2009 do 26. 11. 2009 byl proveden pretest o hodnotě 50 respondentů.
V něm bylo zjištěno několik chyb dotazníku, jeţ byly následně odstraněny. Jedna z úprav,
která byla provedena, je sníţení počtu otevřených otázek. Pokud bude pouţita otevřená
otázka, tak s maximálně jednou variantou odpovědi. Následně dle uvedených odpovědí
byla pouţita nejčetnější varianta odpovědí a byly sestaveny moţnosti výběru u několika
otázek. Předpokladem je, ţe tento dotazník vyplní alespoň 500 lidí, coţ je jeden z důvodů,
proč byly omezeny otevřené otázky. Je téměř nemoţné vypsat všechny hudební styly,
proto proběhla syntéza hudebního stylu, např. rock (art rock, instrumental rock, Detroit
rock, soft rock atd.). Je nemoţné, aby byly uvedeny všechny, bylo tedy pouţito několik
základních, a to dvacet osm, které budou nejčetnějšími odpověďmi ve výzkumu.
V práci samotné je uvedeno sestavení marketingového mixu pro novou hudební kapelu.
Bude zmíněno nejvhodnější místo, kde by měla kapela vystupovat, a dle dotazníkového
šetření bude doporučeno, na jaká města by se kapela měla zaměřit. Dále bude uvedena
propagace, na niţ by výše zmíněná hudební skupina musela vynaloţit co nejniţší moţné
náklady. Dále bude navrhnuta cena, která by odpovídala moţnosti českého hudebního trhu
tak, aby nebyla ani příliš nízká, ani příliš vysoká. Doporučen také bude nejvhodnější
produkt kapely, a to CD a koncert.
Podle dotazníku byl sestaven profilový respondent, jenţ dotazník vyplňoval. Sestavení
profilového respondenta povaţuji za důleţité proto, aby hudební kapela věděla, jaké
má moţnosti a na koho svou propagaci zaměřit.
10
3 Teoretická část
V teoretické části jsou uvedeny a odbornými definicemi vysvětleny pojmy, jejichţ znalost
povaţuji v předkládané práci za nezbytnou. Některé z nich jsou případně vysvětleny
na jednoduchém grafu, kde jsou ukázány základní pojmy a principy problému, jako je
marketing, marketingový výzkum, marketingový mix, sluţba, reklama a cena.
3.1 Marketing
Marketing je stěţejní pojem této práce. Odborná literatura uvádí nespočet definic, pouček
a myšlenek o tom, co marketing je, čím se vyznačuje. Některé jsou jednoduché, ale
výstiţné, některé jsou sloţitější, ale zato mnohdy obsáhlejší. Níţe uvádím 3 definice, jeţ
povaţuji za dostačující pro pochopení pojmu marketing.
„Co je to marketing? Komunikace se zákazníkem, která z nabídky a spotřeby produktu
udělá mimořádný, nezapomenutelný záţitek.“ (FORET, PROCHÁZKA, URBÁNEK,
2005, s. 9) Jedná se o zcela vystiţnou definici, jiţ pochopí i laici, kteří nemají ţádné
vzdělání ve směru marketingu.
Druhá definice je spíše zaměřená na firmy: „Jedna z činností vykonávaných organizacemi
a sada procesů pro vytváření hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahu takovým způsobem,
z něhoţ má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené.“ (SOLOMON,
MARSHALL, STUART, 2006, s. 6)
Velice zajímavou definici uvádí SEKOT (2002, s. 15): „Míra ekonomické účinnosti
ve schopnosti vytvořit v daných podmínkách maximum pro ţivotní potřeby. Zorný úhel
trţní ekonomiky aktualizuje marketing jako typ ekonomického řízení, který trh (market)
povaţuje za ústřední kategorii ekonomického cyklu. Pro marketingově orientovanou firmu
to znamená proces průběţné konfrontace vlastních rozhodnutí s potřebami trhu. Jde tedy
o „manaţerský a sociální proces, při němţ jednotlivci a skupiny zákazníků dostanou to,
co chtějí cestou vytváření výrobků a jejich směnou.“ (KOHOUT, 1999 s. 23) Je přirozené,
ţe za významnou součástí marketingu je povaţován přiměřený zisk.“
Pro tuto práci je důleţité zmínit také definici specifického odvětví marketingu, a to tzv. art
marketingu. Johnová uvádí, ţe art marketing „je vlastně aplikací marketingu v kultuře
a umění. K art marketingu můţeme přistupovat ze dvou různých pohledů. První rovinou je
vyuţití umění v marketingu. Druhou rovinou je vyuţití marketingu v umění. Marketing
11
umění se dá rozdělit na obchod s uměním, tedy na jeho komerční vyuţití, a na marketing
umění v neziskové sféře.“ (JOHNOVA, 2008, s. 36)
3.1.1 Virální marketing (viral marketing)
Pod tímto téměř novým, laické společnosti ještě neznámým pojmem si jednoduše můţeme
představit tzv. atraktivní propagaci. Při virálním marketingu je zákazníkovi nabízen
unikátní obsah či sluţba, která pro něj bude natolik zajímavá či vtipná, ţe si odkaz
na ni budou uţivatelé spontánně rozesílat mezi sebou. Tímto neřízeným šířením, které je
velmi podobné virovému lze oslovit atraktivní formou mnoho potencionálních zákazníků.
„Virální marketing je zaloţen na prostředcích moderní komunikace (především internetu
a mobilních technologií), které umoţňují lidem jednoduše sdílet své záţitky a pocity
s ostatními.“ (TOMAN, 2008)
Internet je v dnešní zmodernizované, on-line a mobilní době, řekněme, přehlcen
mnoţstvím webových stránek. Jsou neustále zdokonalovány, zkrášlovány a vylepšovány
proto, aby ohromily co největší počet uţivatelů. Můţeme se setkat se stránkou, kde je
lidem nabízen slevový šek, reklamní oblečení, otevřená diskuze, poradna, zajímavý
videoklip, akční hra nebo jen vyzvánění do mobilu. A kdyţ je k tomu moţné dostat toto
ještě zadarmo, slyší na tuto propagaci kaţdý zákazník, obzvláště český.
3.2.1 Marketingový průzkum „Je disciplína vycházející z poznatků řady vědních oborů – matematiky, statistiky,
ekonometrie, psychologie, sociologie, informatiky a dalších… Je funkce, která spojuje
spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingovým pracovníkem prostřednictvím
informací – informací uţívaných k zjišťování a definování marketingových příleţitostí
a problému, k tvorbě, zdokonalování a hodnocení marketingových akcí, monitorování
marketingového úsilí a k zlepšení pochopení marketingu jako procesu. Marketingový
výzkum specifikuje poţadované informace podle vhodnosti k řešení problému, vytváří
metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky
a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky.“ (PŘÍBOVÁ, 1996, s. 13)
Níţe uvádím grafické zpracování procesu marketingového výzkumu. „Bez ohledu na šíři
a hloubku poţadovaného zkoumání jde ve výzkumu vţdy o posloupnost kroků, které jsou
12
řazeny v logickém sledu. Obvykle se označují jako proces marketingového výzkumu.“
(PŘÍBOVÁ, 1996, s. 25)
3.2.2 Marketingový výzkum „Hlavním cílem marketingového výzkumu je poskytnout podstatné a objektivní informace
o situaci na trhu. Především se jedná o informace o zákazníkovi. Mezi základní veličiny,
které jsou zásadní pro marketingový výzkum, patří zákazníkova osobní socioekonomická
charakteristika, jeţ zahrnuje vzdělání, místo bydliště, věk, ekonomickou aktivitu. Dále je
moţné pomocí výzkumu zjišťovat, kde a co zákazník nakupuje nebo nenakupuje, také to,
jak je spokojen či naopak nespokojen s nabídkou, co by chtěl nebo potřeboval.“ (FORET,
2008, s. 93)
Obrázek 1: Marketingový výzkum jeho průběh
Zdroj: PŘÍBOVÁ, 1996, s. 12
1. Analýza marketingových
příležitosti
2. Výzkum a výběr cílových trhů
4. Plánování marketingových
programů – marketingový mix
marketingový
výzkum
3. Navrhování marketingových
strategií pro zvolené cílové trhy
5. Organizování, provádění a
kontrola marketingových činnosti
13
Obrázek 2: Proces marketingového výzkumu
Zdroj: PŘÍBOVÁ, 1996, s. 25
3.2.2.1 Kvantitativní výzkum
„Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním údajů o četnosti výskytu něčeho, co jiţ
proběhlo nebo se děje právě nyní. Účelem kvantitativního výzkumu je získání měřitelných
číselných údajů. Aby byly naplněny podmínky shromaţďování údajů a mohli jsme získat
statisticky spolehlivé výsledky, je nutné pracovat s velkými soubory respondentů.
V procesu formulování dotazování je příp. moţné údaje získat také pozorováním frekvence
určitých jevů nebo analýzou sekundárních údajů.“ (KOZEL A KOL., 2006, s. 120)
3.2.2.2 Kvalitativní výzkum
„Kvalitativní výzkum je svým zaměřením doplňkem výzkumu kvantitativního, není
mu však podřízen. Má jím být vyjádřeno, ţe výzkum sociálních jevů má dvě vzájemně
se doplňující části: obsah a jeho jednotlivé kvantifikovatelné charakteristiky. Úkolem
kvalitativního výzkumu je odhalovat neznámé skutečnosti o sociálních a sociálně-
psychických jevech.“ (NOVÝ, SYRUNEK A KOL., 2006, s. 256)
URČENÍ CÍLE VÝZKUMU
DEFINOVÁNÍ VYZKUMNÉHO
PROBLÉMU
PŘÍNOS VÝZKUMU
ZDROJE DAT
METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT
URŘENÍ VELIKOSTI VZORKU
SBĚR DAT
ZPRACOVÁNÍ A ANLÝZA DAT
ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
14
Tabulka 1: Porovnání kvantitativního a kvalitativního výzkumu
Charakteristika Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
Použité metody Analýza sekundárních materiálů a
údajů, standardizovaný rozhovor,
písemný dotazník, standardizovaný
telefonický rozhovor aj.
Psychologická explorace,
nepřímé projektivní
postupy, hloubkové
individuální rozhovory,
skupinové rozhovory,
expertní rozhovory aj.
Způsob dotazování Přesně stanovené formulace dotazů i
pořadí pokládaných otázek
Volně formulované otázky,
počet otázek není omezen,
otázky vedou k postiţení
motivačních struktur a
vysvětlení podstatních
souvislostí.
Tazatel Připravený laik, který klade předem
formulované otázky v určeném
pořadí tak, aby měl minimální vliv
na průběh rozhovoru.
Psycholog nebo důkladně
odborně připravený tazatel,
který zná cíl výzkumu,
přizpůsobuje se výzkumné
situaci a klade dotazy podle
jejího vývoje.
Kontakt Všechny formy kontaktu jsou
moţné: ústní, písemná, telefonická.
Při osobním jde zhruba o střední
intenzitu kontaktu, tzn. tazatel svým
vystupováním a chováním vzbuzuje
v respondentovi ochotu odpovídat na
otázky.
Osobní a poměrně
intenzivní. Tazatel nejprve
vytváří ovzduší důvěry,
v průběhu rozhovoru citlivě
reaguje na odpovědi a
přizpůsobuje jim další
otázky.
Velikost
zkoumaného
souboru
Reprezentativní vzorek několika
stovek nebo tisíc respondentů.
Malý vzorek (několik
desítek) respondentů.
Analýzy dat Převládají statistické postupy. Vyhodnocení jednotlivých
případů, aplikace metod
kvalitativní analýzy, např.
obsahové analýzy.
Zdroj: PŘÍBOVÁ, s. 28 - 29, 1996
Dotazníky obsahují dva základní typy otázek, na něţ respondenti odpovídají. Jedná se buď
o otázky otevřené, nebo uzavřené.
3.2.2.3 Otázky otevřené
Otevřené otázky nenabízí ţádnou variantu odpovědi. Respondent odpovídá podle vlastního
uváţení. Protoţe není ve svých odpovědích nijak omezován, můţeme tak získat více
informací, resp. podstatně širší poznání zkoumaného jevu.
15
3.2.2.4 Otázky uzavřené
Následně jsou otázky uzavřené, které jsou mnohem jednoduší na zpracování, ale
respondent se nemůţe mnohdy vyjádřit podle sebe „Otázky i odpovědi jsou
standardizovány, coţ znamená, ţe varianty moţných odpovědí jsou v dotazníku vyznačeny
a respondent pouze označuje odpověď, která mu připadá správná.“ (KOZEL A KOL.,
2006, s. 120)
3.2.3.1 Význam cenového výzkumu
„Cena je nejpruţnější nástroj marketingového mixu. Cenová rozhodnutí je moţno
realizovat okamţitě. Proto, aby byla rozhodnutí účinná a reálná, je často nutný cenový
výzkum.“ (KOZEL A KOL., 2006, str. 209)
3.2.4 Marketing na internetu Jelikoţ dnes, v 21. stol. je internet téměř standardně v kaţdé domácnosti (podle průzkumu,
jenţ zveřejnil ČTÚ v roce 2009, je na internetu více jak 54 % domácností v České
republice), tak se samozřejmě také marketing přesunul do tohoto stále populárnějšího a pro
mnoho lidí nezbytného masmédia. Na internetu si můţeme on-line jednak prohlédnout
nabízené zboţí, zhlédnout reklamu, jednak být účastníkem marketingového výzkumu.
3.2.4.1 Online průzkum
Dnes jiţ naprosto běţný způsob dotazování, který muţe respondent vyplnit sám, nebo
dokonce o tom neví, ţe je právě zkoumán „Průzkumy jsou prováděny on-line zasláním
dotazníků pro jednotlivce přes e-mail, nebo vyvěšením průzkumu na webu nebo
na elektronické nástěnce." (STRAUSS, FROST, 1999 s. 95)
3.2.4.2 Facebook a jeho využití v marketingu
Fenomén dnešní doby, nejev v České republice, ale po celé Evropě. Je mnoho různých
sociálních sítí na které chodí denně tisíce lidí (myspace.com, lide.cz, last.fm atd.),
ale Facebook navštěvuje denně miliony lidi.
„Facebook pages, dále jen FBP, jsou nástrojem pro vaši prezentaci a marketingovou
komunikaci, umoţňující vytváření interaktivních a vysoce uţivatelsky přizpůsobitelných
stránek přímo uvnitř sociální sítě Facebook. Oproti obecně známým a hojně vyuţívaným
skupinám (groups) mají FBP několik zásadních výhod:
16
Informace publikované administrátorem stránek se objevují i na zdi jejich
fanoušků.
Stránky lze obohatit o aplikace umoţňující interakci s uţivateli.
Do stránek lze vkládat vlastní kód a grafiku.
Chování fanoušků stránek lze sledovat pomocí statistik.
Stránky lze automaticky aktualizovat z externích zdrojů a lze je integrovat do firemní
internetové prezentace.
Dobře připravené Facebook stránky jsou důleţitým faktorem pro SEO1.
Pro zachování objektivity je však třeba podotknout, ţe FBP mají taktéţ řadu nevýhod
a technologických nedostatků. Na odstranění pouze některých z nich vývojoví designeři
Facebooku pracují…“ (JANČA, 2009)
3.3 Marketingový mix Jedná se o jednu ze základen marketingu, na níţ stojí nejen výrobek samotný, ale také jeho
cesta ke spotřebiteli. Následně i náš zisk je ovlivněn právě tímto faktorem. Je mnohdy
rozšířen o tzv. 5P, jejímţ posledním P jsou lidé (people).
Jak uvádí KOTLER (2003, s. 70): „Marketingový mix je charakterizován souborem
nástrojů, jejichţ prostřednictvím můţe marketing ovlivňovat trţby. Tradiční nástroje
marketingového mixu se označují jako 4P: výrobek (product), cena (price), místo (place)
a propagace (promotion). Od počátku se tato podoba marketingového mixu potýká s řadou
výhrad. Opodstatněnou připomínkou bylo, ţe podoba 4P reprezentuje hledisko prodejce,
nikoli zákazníka. Robert Lauterborn doporučoval, aby prodejci nejprve pracovali se 4C,
neţ určí 4P. Tato 4C představují hodnotu pro zákazníka (customer value) namísto výrobků,
zákaznické náklady (customer cost) místo pouhé ceny, pohodlí (convenience) místo místa
a komunikace (communication) místo propagace. Jakmile má marketingový pracovník
promyšlenou podobu 4C z hlediska zákazníka, je mnohem snadnější určit 4P.“
1 Search Engine Optimization, tedy upravení či vytváření prezentace tak, aby byla co nejsnáze dostupná pro
internetové vyhledávače
17
3.3.1 Populární hudba a marketingový mix
Marketingový mix má různé podoby, základní koncept jsou 4P ale na příklad sluţby mají
5P, doprava, nebo cestovní ruch mají svoje P, „marketingový mix je jednoduchý koncepční
rámec, jako základní seznam bodů pro taktiku management ve vztahu značky a zákazníka.
V této sekci se zabýváme aplikací tohoto nástroje pro skupiny v populární hudbě.
Nemluvíme pouze o komunikačních aspektech hudebních skupin, ale jejího řízení jako
„produktu““. (REILLY, 2004, s. 21)
Tabulka 2: 4P a 4C
4P 4C
Produkt (product) Potřeby a přání zákazníka (cusgtomer needs and wants)
Cena (price) Náklady na straně zákazníka (cost to the customer)
Distribuce (place) Dostupnost (convenience)
Komunikace (promotion) Komunikace (communikation)
Zdroj: KOTLER, s. 71, 2007
Nebo jak se uvádí SOLOMON: „Při určení nejlepšího způsobu, jak prezentovat zboţí nebo
sluţbu spotřebitelům, musí zodpovídající za marketing učinit mnoho rozhodnutí, takţe
potřebují mnoho nástrojů. Souhrn strategických nástrojů nazývá marketingový mix a ten
se skládá z nástrojů pouţívaných k dosaţení ţádoucí odezvy u sady předem definovaných
spotřebitelů. Mezi tyto nástroje patří samotný produkt, cena produktu, propagační činnosti,
které produkt představí spotřebitelům, a místo, kde je produkt k dispozici. Prvky
marketingového mixu jsou (v angličtině) běţně známé jako čtyři P: produkt, cena,
propagace a místo (product, price, promotion, place).“ (SOLOMON, MARSHALL,
STUART, 2006, s. 18)
18
Tabulka 3: Marketingový mix
Marketingový mix
Produktová politika Komunikační politika Cenová politika Distribuční politika
sortiment,
kvalita,
design,
vlastnosti,
značka,
obal,
služby,
záruka
reklama,
podpora prodeje,
osobní prodej,
publicita
ceníky,
slevy,
náhrady,
platební lhůty,
úvěrové podmínky
distribuční kanály,
dostupnost,
sortiment,
umístění,
zásoby,
doprava,
Cílový trh
Zdroj: KOTLER, s. 70, 2007
3.3.2 Produkt
Přední osoba oboru nazývá produktem „fyzické předměty, sluţby, osoby, místa,
organizace, myšlenky. Můţe být definován jako cokoliv, co lze na trhu nabídnout, co získá
pozornost, co můţe slouţit ke spotřebě, co můţe uspokojit nějaké přání nebo potřebu.“
(KOTLER, 1998, s. 717).
3.3.2.1 Produkt v hudebním průmyslu
Produktem je samozřejmě myšlena hudba a v ještě uţším významu vytváření konkrétních
zvuků v hudbě. Můţeme diskutovat, ţe „produkt“ také zahrnuje slova písní nebo produkci
hudby. Pokud se díváme na hudbu z pohledu moţností nahrání k reprodukci a distribuci
pro hromadnou spotřebu, musíme vzít v úvahu formát produktu. Hudba je reprodukována
v různých technických formátech, nejdůleţitější příklady jsou vinyl, minidisk, digitální
audio páska (DAT), video, DVD, audio páska (kazeta), MP3 a CD.
Hudební ţánr je další sloţkou hudebního produktu. Stačí navštívit obchod abyste viděli
jaké změny v sortimentu nastaly důsledkem příchodu hip hopu nebo R&B. Další variantou
produktu označené jako ţivé a často povaţované za nejdůleţitější jsou ţivá alba, studiová
19
alba singly, prodlouţené nahrávky a nové videa a audio namixované na prodlouţených
nahrávkách. (REILLY, 2004, s. 21)
Je důleţité zmínit, ţe „produkt má tři úrovně“. (FORET, PROCHÁZKA, URBÁNEK,
2005, s. 94), tyto úrovně nám ilustruje následující obrázek.
Obrázek 3: Rozdělení produktu
Zdroj: FORET, s. 94, 2005
Produkt jako takový je nositelem několika zásadních vlastností, mezi něţ patří kvalita,
design, značka, provedení a obal.
3.3.2.2 Kvalita
FORET (2006, s. 171) píše: „Kvalita produktu je jedním z hlavních nástrojů budování
pozice na trhu. Jedná se o komplexní kategorii a obecně představuje jeho způsobilost plnit
své funkce. Zahrnuje takové stránky produktu, jako je jeho ţivotnost, pohotovost,
spolehlivost, přesnost, způsob fungování a údrţby atd.“
3.3.2.3 Design
Definice výrazné autorské osobnosti charakterizuje design následovně: „představuje
rozsáhlý koncept zahrnující design výrobku, design souvisejících sluţeb, grafický design
a design prostředí. Design poskytuje soubor nástrojů na přípravu úspěšných výrobků
a sluţeb.“ (KOTLER, 2003, s. 24)
20
3.3.2.4 Značka podle KOTLERA (2007, s. 628) je pod pojmem míněn „název, termín,
symbol, design nebo kombinace těchto prvků, jejímţ účelem je identifikovat zboţí,
či sluţbu jednoho prodejce nebo prodejní skupiny a odlišit je od konkurenčního zboţí
a sluţeb.“
3.3.2.5 Provedení
Provedení si lze představit jako „varianty provedení produktu, kde vedle základního
(výchozího) modelu jsou připraveny také modely vyšší úrovně s dodatečným,
nadstandardním vybavením. Zde je nutné poznat, co z nabídky spotřebitel chce a kolik je
za to ochoten zaplatit, a tyto informace potom konfrontovat s výší nákladů na zajištění
těchto dalších poţadavků.“ (FORET, 2006, s. 173)
3.3.2.6 Obal
Je první co zákazník, nebo potencionální zákazník vidí, pro mnoho lidí je rozhodnutí
o koupi právě na obalu. „Obal je nádoba či balení, v nichţ se produkt nachází, ale také
mnohem víc. Marketingový odborníci, usilují o vytvoření skvělého obalu, jenţ uspokojuje
a překonává potřeby spotřebitelů a zároveň vytváří konkurenční výhodu.“ (SALAMON
a kol., 2006, s. 276)
3.3.3 Cena
Cena je nejdůleţitější součástí marketingového mixu. Optimální cena je zjišťována
v dotazníku. „Cena je nejpruţnější nástroj marketingového mixu. Cenová rozhodnutí je
moţno realizovat okamţitě. Proto, aby byla rozhodnutí účinná a reálná, je často nutný
cenový výzkum.“ (KOZEL a kol., 2006, s. 209). Staré ruské přísloví říká: Na kaţdém trhu
jsou dva blázni – jeden ţádá příliš málo a druhý příliš mnohem“ (KOTLER, 2003, s. 16)
Je moţné uvést další definici ceny. „Cena je výše peněţní úhrady, zaplacená na trhu
za prodaný výrobek či poskytovanou sluţbu. Cena je pro podniky důleţitou informací
o trhu, stanoví určitá kriteria pro podnik a podporuje jeho aktivity určitým směrem.
Z pohledu podniku je cena nejpruţnější proměnnou ze všech čtyř částí marketingového
mixu.“ (SVĚTLÍK, 2005, s. 130)
3.3.4 Distribuce
Velice důleţitá součást marketingového mixu, která se zabývá, jak náš produkt či sluţbu
co nejlépe dostat k zákazníkovi. Výběrem vhodných způsobem dopravy, výběrem místa
prodeje apod.
21
„Výběrem vhodné distribuční cesty, kterou bude zboţí distribuováno k zákazníkovi, je
rozhodnutí velkého strategického významu. Je to rozhodnutí, kterým se řídí ostatní sloţky
logistického systému, zabezpečujícího spokojenost zákazníka s marketingovým procesem.
Z hlediska firmy znamená výběr nevhodné distribuční cesty abnormální zvýšení nákladů
na distribuci. Naopak volba správné cesty zajišťuje firmě určité konkurenční zvýhodnění.“
(MAJARO, 1996, s. 173)
3.3.4.1 Distribuce v hudebním průmyslu
Hudba je distribuována přes internet buď on – line nebo ve formátech ke staţení,
organizacemi jako je Amazon či jiných druhů online prodejců nebo přímo od účinkujících
samotných. Mnoho produktů je prodáno přes obchody s hudbou, supermarkety a obchody
na dálnicích. (REILLY, 2004, s. 21)
Jak nejlépe distribuovat ve sluţbách? „Za nejvhodnější formu distribuce sluţeb bývá
tradičně povaţován přímý prodej. Přestoţe je tento způsob stále běţný v některých,
například profesionálních, odvětvích sluţeb, mnoho podnikatelů hledá nové prodejní cesty
za účelem dosaţení rychlejšího růstu a efektivnějšího vyuţití kapacity.“ (PAYNE, 1996, s.
152)
3.3.4.2 Přímý prodej
Jedná o prodejce, který se prezentuje přímo před zákazníkem bez zprostředkovatelů, přímo
sám výrobce nebo obchodní zástupce, který přijde aţ k nám domů nebo nás zastaví
na ulici, má několik podob:.
„Zástupce či zprostředkovatel
Zástupci a zprostředkovatelé prodávající a nakupující
Dodavatelé poskytující sluţby na základě smlouvy či licence – nejčastěji
franchisingu“
(PAYNE, 1996, str. 152).
22
Obrázek 4: Distribuční cesty v podniku sluţeb
Zdroj: PAYNE, s. 153, 1996
3.3.5 Propagace (komunikace)
Jedna ze sloţek marketingového mixu, která má za úkol především mezi lidmi propagovat
produkt nebo sluţbu, napomoci k tomu má různé nástroje marketingu jako je reklama,
podpora prodeje apod.. Jedna definice propagaci charakterizuje jako „Podpora neboli
marketingová komunikace je čtvrtým a nejviditelnějším nástrojem marketingového mixu.
Obnáší všechny nástroje, prostřednictvím kterých firma komunikuje s cílovými skupinami,
aby podpořila výrobky nebo image firmy.“ (PELSMACKER, 2003, s. 358)
3.3.5.1 Reklama
Reklama je dnes fenoménem, který automaticky přešel ze svých počátků ve 20. Století
do zmodernizované a především medializované společnosti století 21., kdy reklama kaţdý
den ovlivňuje postoj a názor kaţdého člověka. Denně jsme upoutávány obrovským
mnoţstvím reklamy, ţe je moţné, ţe spousta z nás ji jiţ nevnímá. Reklama se přesunula
ze standardních reklamních medií, do osobního ţivota kaţdého z nás. „Reklama je
neosobní placená forma jednosměrné komunikace podniku se zákazníkem prostřednictvím
různých medií. Je to cílená činnost, která potencionálnímu zákazníkovi přináší informace
o existenci produktu, o jeho vlastnostech, přednostech, kvalitě apod.“ (FORET, 2004, s.
134).
Poskytovatele služby
Zákazník
Zástupce prodávajícího
Zástupce kupujícího
Dodavatel služby na
základě licence nebo
smlouvy
Agent či
zprostředkovatel
23
Déle je zde definice, která naprosto přesně vystihuje dnešní situaci „podnik musí vyuţívat
médií. Pokud to nedělá, z řady různých praktických důvodů, v podstatě neexistuje.“
(KOTLER, 2003, s. 75)
Jako poslední je zde uvedena definice, která jí vystihuje i její vývoj: „K porozumění
reklamy jako formy komunikace a jako institucí mající sociální vliv, je důleţité je rozumět
jako část historického a sociálního procesu pevně spojeného s ekonomikami západních
industriálních národů. Moderní reklama není sto let stará a datuje se od doby kdy
kapitalistický systém produkce hlavní změny. (…) Dnes je reklama obrovská a velmi
dobře organizovaná instituce kontrolující velké objemy peněz a přinášející velké zisky,
čímţ se stává podstatnou součástí kapitalistických ekonomik. Abychom porozuměli
sociálnímu významu reklamy a posoudili její místo v moderní společnosti, musíme
se podívat na to proč a jak se vyvinula z jednoduchého systému do sofistikovaného
systému komunikace od mála producentů k masám.”. (DYER, 1990, s. 26)
3.3.5.2 Podpora prodeje
Jedna definice vidí v podpoře prodeje „komunikační aktivity, jejichţ cílem je zvýšit objem
prodeje a učinit nabídku zboţí pro zákazníky atraktivnější“ (FORET, 2005, str. 121). Podle
toho, na jaký typ zákazníků je podpora prodeje směrována rozděluje FORET podporu
na několik subjektů, ke kterým podporu uplatňujeme jako jsou zprostředkovatelé,
spotřebitelé a v maloobchodní sféře, závěrem udává několik cílů podpory prodeje.
Příklad různé podpory prodeje vůči zprostředkovatelům jak uvádí FORET (2005, str. 121):
· cenové obchodní podmínky,
· necenové obchodní podmínky,
· společná reklamní činnost,
· výstavky nabízeného zboţí,
· pracovní schůzky,
· večírky,
· rauty,
· věcné či peněţité odměny apod..
24
Následně FORET (2005, str. 121) uvádí podporou prodeje vůči spotřebitelům:
· kupony,
· slevy z ceny,
· rabaty,
· cenové balíčky,
· prémie,
· odměny,
· soutěţe,
· vzorky.
Snad nejdůleţitější podporou prodeje se dá pozorovat v maloobchodní činnosti FORET
(2005, str. 122):
· slevy z ceníkových cen,
· maloobchodní kupony,
· dvojité kupony,
· předvádění vlastností zboţí.
Jako poslední body uvádí FORET (2005, str. 122) jako cíle podpory prodeje:
· zvýšení prodeje propagovaného zboţí,
· zvýšení spotřeby propagovaného zboţí,
· motivovat zákazníky, aby kupovali propagovaný výrobek a ne konkurenční,
· přesvědčovat zákazníky k dalším, opakovaným nákupům propagovaného zboţí,
· působit na zákazníky, aby byli vůči propagovanému zboţí loajální,
· motivovat distributory k podpoře propagovaného zboţí u spotřebitelů.
25
4 Vlastní práce
Především se bude zabývat analýzou dat, které byly sesbírány v dotazníkovém šetření,
pomocí těchto dat, bude navrţen marketingový mix, který bude aplikována na profil
respondenta.
4.1 Profilový respondent
V této první části mé vlastní práce budu dokumentovat výsledky internetového dotazníku.
Dle identifikačních znaků, jako je pohlaví, věk, vzdělání apod., jsem zjistil jaký je typický
respondent dotazníku. Tento dotazník vyplnilo 714 lidí z celé České republiky, šetření
probíhalo pomocí internetu.
4.1.1 Identifikační znaky respondenta
4.1.1.1Pohlaví
Zdroj: Práce autora
Graf č. 1 ukazuje, ţe ţeny s 58 % zastoupením jsou častějšími respondenty neţ muţ.
Rozdíl mezi počtem odpovídajících ţen a muţů však není nijak markantní. Muţů
odpovídalo 42 %. Nelze tedy konstatovat, ţe odpovídaly pouze ţeny, a tak profilovým
respondentem můţe být jak ţena, tak muţ.
42%
58%
Pohlaví
Muž Žena
Graf č. 1: Pohlaví respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010
26
4.1.1.2 Věk
Graf č. 2: Věk respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010
Zdroj: Práce autora
Z grafu č. 2 lze vyčíst, ţe nejpočetnější věková skupina odpovídajících je mezi 17 – 23
lety. Tato skupina představuje 531 respondentů, coţ je 75 % z celkového počtu.
Nejčetnějším věkem je pak věk 22 let s 13,5 % respondentů a 21 let s 12,74 %
respondentů.
4.1.1.3 Vzdělání
Zdroj: Práce autora Zdroj: Práce autora
14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
1
2617
47
7488
7891 96
5736
24 16 10 12 5 3
Věk
21%2%
66%
11%
Dosažené vzdělání
ZŠ SOU SŠ VŠ
12%
88%
Středoškoláci
Nestuduje Studuje
Graf č. 4: Nejvyšší vzdělání respondentů
marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010
Graf č. 3: Studující středoškoláci respondentů
marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010
27
Graf č. 3 dokazuje, ţe 66 % respondentů je středoškolsky vzdělaných s maturitou, 21 %
má dokončené vysokoškolské vzdělání. Graf č. 4 upřesňuje, ţe 88 % středoškolsky
vzdělaných lidí dále pokračuje ve studiu na VŠ. Pouze 2 % respondentů jsou ze středních
odborných učilišť. Následuje 21 % respondentů s ukončenou základní školou, coţ
představuje 152 respondentů v absolutní hodnotě. Pouhé 1 % respondentů dále nestuduje
a má pouze základní vzdělání.
4.1.1.4 Ekonomická situace
Zdroj: Práce autora
Z grafu č. 5 se můţeme dozvědět, ţe nejčetnějším, a to v necelých 31 %, je příjem
domácností v rozmezí 25 000 – 50 000 Kč, coţ odpovídá průměrné mzdě v České
republice, kterou uvádí ČSÚ.
Druhý nejvíce četný příjem domácností odpovídajících činí 20 000 – 25 000 Kč tato
moţnost byla vybrána 17 % respondenty. Třetí nejčetněji zvolená odpověď byla moţnost
nezveřejnit příjem. Aby byla zachována důvěryhodnost a dodrţení morálních norem
nebyla otazka č. 35 v dotazníku povinná, nezodpovědělo ji celkem 16 % respondentů.
Téměř shodně dopadla kategorie příjmu v rozmezí 15 000 – 20 000 Kč a 50 000 Kč a více,
obě mají kolem 10 % respondentů. V poslední řadě jsou zde kategorie 7 000 – 10 000 Kč
a 10 000 – 15 000 Kč. První zmiňovaná dosáhla 8 % a druhá má nejniţší četnost,
a to pouhých 7 % respondentů, v absolutních číslech celkem 50 respondentů.
8,407
10,92
17,51
30,81
9,10
16,25
Příjem domácnosti7 000 - 10 000Kč
10 000 - 15 000Kč
15 000 - 20 000Kč
20 000 - 25 000Kč
25 000 - 50 000Kč
50 000Kč a více
Nevyplnil
Graf č. 5: Příjem domácností respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010
28
4.1.1.5 Demografie respondentů
Graf č. 6: Místo bydliště respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010
Zdroj: Práce autora
Z grafu č. 6 je patrné, ţe necelých 30 % respondentů, tedy nejvíce, je z Královéhradeckého
kraje. Druhým nejčetnějším krajem je Jihomoravský. To je pravděpodobně dáno faktem,
ţe v kraji Královéhradeckém autor bakalářské práce i dotazníku bydlí a v Jihomoravském
studuje. Ještě je důleţité se zmínit o kraji Ústeckém. Ústecký kraj je třetí nejčetnější,
jelikoţ kolegyně, s níţ autor spolupracoval na dotazníku, studuje právě v Ústí nad Labem.
Zdroj: Práce autora
28,42
14,2812,4611,76 9,945,74 2,94 2,8 2,52 2,52 2,24 1,96 1,96 0,42
Demografie respondentů
20,72 19,614,28 11,9 11,48
4,48 3,78 3,08 2,8 2,66 2,1 0,98 0,84 0,7 0,56
Demografie respondentů dle místa studia
Graf č. 7: Místo studia respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010
29
Podle místa studia, jak je čitelné z grafu č. 7, je opět na prvních pozicích kraj
Jihomoravský, hlavní město Praha a Ústecký kraj. Hlavní město Praha zvolilo 19 %
respondentů, coţ je dáno podílem vysokých škol v tomto městě, a to v počtu 32 vysokých
škol, jak v roce 2008 uvedl ČSÚ. Praha má nejvyšší koncentraci VŠ ze všech českých
měst.
Zdroj: Práce autora
Graf č. 8 znázorňuje, ţe nejčastěji byly vybrány obce o velikosti 10 000 – 50 000 obyvatel,
coţ jsou okresní města, a to v 34 % případů. Druhým nejčetnějším jsou města nad 100 000
obyvatel. Jedná se právě o města krajská, nebo hlavní město Praha, v nichţ sídlí univerzity,
můţeme je tedy označit jako města studentská. Zajímavé je, ţe 10 % respondentů pochází
z obce do 500 obyvatel, ale města s počtem 50 000 – 70 000 obyvatel a 70 000 – 100 000
obyvatel byly shodně vybrány ve 4 % případů, coţ je pouze 29 odpovídajících.
10%13%
8%
9%34%
4%
4% 18%
Velikost obce kde respondenti bydlí
0 - 500 501 - 2 000 2 001 - 5 000 5 001 - 10 000
10 001 - 50 000 50 001 - 70 000 70 001 - 100 000 100 000 a více
Graf č. 8: Velikost obce respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010
30
4.1.2 Hudební preference respondenta
V této části se je rozebrána osoba respondenta, jaké má preference v hudbě, zdali ho hudba
ovlivňuje a nebo jestli má nějaké hudební vzdělání.
4.1.2.1 Ovlivnění hudbou
Zdroj: Práce autora
Podle grafu č. 9 lze tvrdit, ţe respondenti mají hudbu velice rádi, pro 85 % je dokonce
nástrojem manipulace – dokáţe je ovlivňovat. Trend, jak hudba ovlivňuje ţivot, je dobře
vidět na stylu oblékání, např. lidé, kteří mají rádi styl SKA, často nosí veselé kostkované
oblečení; nebo lidé poslouchající styl reagge se stylizují do jamajských barev. K těmto
dvěma stylům patří také motiv marihuany, jenţ se objevuje v mnoha textech písní. Lidé
se také dají ovlivnit politickými, uměleckými aj. názory interpretů, které také bývají
přidávány do textů písní. Respondenti, kteří si myslí a také v dotazníku odpovídají,
ţe hudba jejich ţivotní styl neovlivňuje, dle svých dalších odpovědí v dotazníkovém
šetření nevkládají do hudby velké prostředky a jsou spíše z rodin s vyšším příjmem.
Téměř všichni respondenti na otázku č. 1 „Máš rád hudbu?“ odpověděli ano, jen jeden
respondent vybral moţnost ne.
85%
15%
Ovlivňuje hudba tvůj život?
Ano Ne
Graf č. 9: Četnosti ovlivnění hudbou respondentů marketingového průzkumu listopad
2009 – leden 2010
31
4.1.2.2 Preference hudební scény
Zdroj: Práce autora
Z grafu č. 10 je moţné vyčíst, ţe respondenti mnohem více preferují zahraniční tvorbu neţ
českou. Je to způsobeno (podle dalších jejich odpovědí na otázky, uveřejněné v našem
dotazníku) ţivotní úrovní respondenta, vzdělaností a vlivem médií – televize, rozhlasu
a zejména internetu, kde je zahraniční tvorba více propagována a lze se k ní rychleji
a snadněji dostat (např. anglickou píseň lze snadno nalézt na internetu rychleji, neţ
českou).
4.1.2.3 Vzdělání v hudbě
Zdroj: Práce autora
54%23%
23%
Preference hudební sceny
Zahraniční Domácí Nevím
57%
43%
Hraješ na hudební nástroj
Ano Ne
Graf č. 10: Preference hudební scény respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010
Graf č. 11: Hraní na hudební nástroj respondentů marketingového průzkumu listopad
2009 – leden 2010
32
Dalším důleţitým zjištěným faktem je, ţe 57 % respondentů jsou lidé, kteří hrají na nějaký
hudební nástroj, či zpívají. Dalo by se tedy předpokládat, ţe 410 respondentů má k hudbě
ještě bliţší vztah, jsou v hudbě jistým směrem nějak vzdělaní. Odpovědi jsou ovlivněny
tím, ţe kolegyně studuje obor „Popularizace hudby“, kde téměř kaţdý student hraje
na hudební nástroj, a tito studenti jsou také odpovídajícími v našem průzkumu.
Povaţuji za důleţité uvést, ţe respondenti tráví mnoho času na internetu, ať jiţ na sociální
sítí Facebook, vyhledáváním informací, poslechem hudby, studiem do školy, nebo
komunikací s přáteli. Tato fakta znázorňují grafy č. 12 a 13 - 606 respondentů je aktivních
na Facebooku, 534 respondentů vyhledává hudbu na youtube.com, 266 na bandzone.cz,
coţ dokazuje, ţe respondenti vyuţívají mnohem častěji internet neţ TV nebo rádio.
4.1.2.4 Preference hudebních televizí a rádií
Zdroj: Práce autora Zdroj: Práce autora
34 20100 100 94
489
Kdy respondenti sledují hudební TV
349
201 190131 111
74 663
Kdy respondeti poslouchají rádio
Graf č. 12: Sledování TV respondentů
marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010
Graf č. 13: Poslouchání rádia respondentů
marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010
33
Tabulka 4: Ovlivnění respondenta marketingového výzkumu hudebními stanicemi v rádiu
nebo televizními stanicemi
Rádio a hudební stanice
největší
vliv na
výběr
hudby
sledování a
poslech
pravidelných
pořadů
nejčetněji
sledované
pořady v rádiu
a na hudebním
kanále
Rádio 21,42 % 9,52 % Ranní show
TV 8,96 % 5,18 % Inbox
Zdroj: Práce autora
Zdroj: Práce autora
Tabulka č. 4 a graf č. 14 ukazují, ţe rádio a televize nemají velký vliv na respondenta při
výběru hudby. Rádio dosáhlo téměř 21,5 % a televize jen necelých 9 % odpovědí.
Pravidelně sleduje hudební pořady v televizi jen 5 % respondentů a rádia poslouchá
pouhých 9,5 % respondentů. Nejposlouchanějšími jsou ranní show. Nejsledovanějším
hudebním pořadem v televizi je na TV Očko „Inbox“, i kdyţ tak odpověděli pouze
4 respondenti.
269148 138 126 103 98
Nejposlouchanější radia
Graf č. 14: Porouchanost rádii respondentů marketingového průzkumu listopad 2009
– leden 2010
34
Odpovědi dotazovaných nám dokázaly, ţe většina lidí poslouchá rádio jako kulisu –
zejména v autě. Tato moţnost byla vybrána 349 respondenty, 202 respondentů poslouchá
rádio „ve volném čase“, opět jako kulisu. Jen 10 % respondentů sleduje rádiové pořady
pravidelně. Graf č. 14 nám zobrazuje rozmanitost rádií, jeţ respondenti poslouchají.
4.1.3 Profil respondenta
Dle odpovědí našeho dotazníkového průzkumu je moţné konstatovat, ţe profilovým
respondentem našeho šetření je muţ nebo ţena ve věku 17 – 23 let, je středoškolsky
vzdělaný/á a dále studuje vysokou školu. Respondent je z rodiny, která má měsíční příjem
20 000 – 50 000 Kč, a bydlí v Královéhradeckém kraji. Naopak studuje v Jihomoravském
kraji. Profilový respondent bydlí v okresním městě s počtem obyvatel mezi 10 000 –
50 000.
Tento respondent má rád hudbu, která ovlivňuje jeho ţivot. Kaţdy druhý respondent hraje
na hudební nástroj, nebo zpívá, navštěvoval nebo navštěvuje ZUŠ (základní umělecká
škola). Preferuje zahraniční hudební scénu a anglický jazyk v textech písní.
Téměř vůbec nesleduje hudební pořady v televizi, rádiu nebo TV, pořady pouţívá spíše
jako kulisu k různým činostem. Preferuje zejména známé hudební stanice (rádiové), ale
poslouchá je jen, aby se necítil sám, či k dalším svým činnostem.
4.2. Marketingový mix
4.2.1 Produkt
Hudební skupiny vytváří dva druhy produktu. Donedávna bylo nejdůleţitější vydávání alb.
Nyní, v době, kdy se dá veškerá hudba legálně a především ilegálně stáhnout z internetu,
je tento produkt téměř bezpředmětný. Proto je pro současné kapely mnohem důleţitější
pořádat koncerty a vystupovat v klubech, na stadionech, na festivalech apod. Pro ilustraci
je uveden rozhovor s Petrem Fialou (frontman a také kytarista kapely Mňága a Ţďorp),
který potvrzuje, ţe vydávání CD ztratilo na intenzitě a mnohem důleţitější jsou koncerty.
„Uživit se hudbou v Česku se dá, dokonce, i když hraješ své písničky, neděláš kompromisy
a ani nejsi propíraný bulvárem, ani se extra netlačíš do nějakých medií, ale je
to podmíněno tím, že na koncerty chodí alespoň v průměru 250 lidí. (…) První desku jsme
35
samozřejmě zazdili, protože jsme ji vydávali v Ostravě a vydali jsme jich okolo deseti
dvaceti tisíc kusů, a to v té době vydal desku každý Vincent Venera, každý, kdo měl ruce
a nohy, vydával desku. Takový kapely, který dneska hrají pro pár lidí, jako jsou třeba
Plexis, prodávaly 100 000 desek. Pak jsme vydali druhou, těch se prodalo asi 70 000 -
80 000 (… )Pak to spadlo pod nějakých 50 000, 30 000, 20 000 (…) Před pěti lety jsme
prodali 6 000 - 7 000, teď už prodáme jen 3000 – 4000. (…) To znamená, že hudby
a kupovaní hudby si tady lidé zas tak moc neváží. Hudba je jen takový doplněk, není
to nějaká potřeba mít nějakou věc (…) Myslím si, že pro všechny kapely je podstatné, aby
koncertovaly. CD se stává doplňkem.“ (In PROTIVÁNEK, 2010)
4.2.1.1 Album
Pro některé lidi není hudba jen poslech, ale také produkt samotný. Je pro ně důleţité
vlastnit album své oblíbené kapely, a to originální album:
Jádro – audio stopa na CD,
Reálný produkt – Obal:krabička (plastová, papírová), letáček s fotkami
kapely, texty písní, poděkování,
Rozšířený produkt – příjem image kapely, souhlas s názorem kapely.
4.2.1.2 Koncert
Zdroj: Práce autora.
Graf č. 15 potvrzuje, ţe 66 % respondentů by chtělo vidět svojí oblíbenou kapelu naţivo.
Tento fakt dává jasný signál, ţe lidé preferují ţivou hudbu.
66%
34%
Je pro tebe deležité vidět oblíbenou kapelu na živoAno Ne
Graf č. 15: Oblíbenost koncertů respondentů marketingového průzkumu listopad
2009 – leden 2010
36
4.2.1.2.1 Koncert jako produkt
Jako druhý produkt kapely je koncert, je důleţité jak kapela vystupuje, koncert se stává
mnohem důleţitější pro kapelu, neţ samotné album:
Jádro – záţitek z koncertu
Reálný produkt – po koncertu jít mezi diváky, povídat si s nimi, fotit se nebo
podepsat tričko nebo CD
Rozšířený produkt – prodej CD na koncertě, hození paličky od bicích mezi diváky
4.2.1.3 Oblíbenost jazyků v hudbě
Zdroj: Práce autora
Tento graf zobrazuje nejvyšší preference jazyků v hudbě. Respondent měl moţnost vybrat
z několika jazyků a oznámkovat ho jako ve škole.
Anglický jazyk (509 hlasů) je nejoblíbenější jazyk v hudbě. Zajímavé je, ţe téměř ho
respondenti vybrali dvakrát častěji neţ češtinu (255 hlasů) v moţnosti známky za „1“.
Z grafu č. 6 je čitelné, ţe české texty písní má v oblibě 562 respondentů, coţ je dáno
mateřským jazykem respondentů. Nejméně preferencí dostal jazyk německý, který ovšem
„zvítězil“ také ve variantě známky za „5“, s 333 hlasy je nejméně oblíbeným jazykem
ve zpěvu. Jazyk francouzský je oblíben stejně jako čeština. Jedná se o zajímavou
skutečnost a myslím si, ţe je to dáno pocitem exotiky a romantiky, který v lidech vzbuzuje
poslech francouzské písně. Přesto francouzština není v Čechách příliš uţívaným jazykem
v textech písní.
1 2 3 4 5
255 229163
50 1746 67 86182
333
509
14926 7 23
228 236139
74 37
Oblíbenost jazyků v hudbě
Česky Německý Anglický Francouszky
Graf č. 16: Oblíbenost jazyků v hudbě respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010
37
Zdroj: Práce autora
Ovšem graf č. 17 popírá, ţe by lidé neměli český jazyk v oblibě, 79 % respondentů
odpovědělo, ţe se jim líbí české texty písní. Grafy č. 16 a č. 17 nám dokazují,
ţe respondenti mají český jazyk ve skladbách a písních rádi, ale více preferují anglický
jazyk. Tento fakt je nejspíše dán charakteristikou našeho vzorku respondentů, tedy
převáţně mladých a vzdělaných lidí, kteří kromě češtiny v dostatečné míře ovládají
angličtinu, popř. jiné cizí jazyky, takţe si můţou texty skladeb přeloţit, popř. textům
okamţitě rozumí. Přesto angličtina stále má charakter exotiky, něčeho cizího, pro lidi
zajímavějšího, tudíţ je oblíbenější.
4.2.2 Cena
Cena, jak bylo zmíněno výše, je jeden z nejdůleţitějších faktorů, které ovlivňují
marketingový mix. Je především důleţitý na našem trhu. V České republice je totiţ cena
brána jako rozhodující faktor nákupu. Tento trend dokazuje nákupní chování Čechů
v maloobchodě a také tabulka č. 5, kde můţeme vidět podíl levných CD a DVD. Rok 2008
byl prvním rokem, kdy trh s hudebními nosiči v České republice začal růst. Tento trh,
stejně jako všechny ostatní, byl však v roce 2009 zasaţen celosvětovou finanční krizí,
takţe růst prodeje byl opět přerušen. Je patrné, ţe se jedná o trh náchylný na rizika.
Jakmile totiţ musí lidé začít šetřit, hudba a obecně zábava je na prvním místě, kde je
finanční zdrţenlivost patrná.
Tabulka č. 5 která nám ukazuje, jaký byl vývoj na českém hudebním trhnu, tato tabulka
byla stavena z několik zdrojů, z důvodu přehlednosti. (ČTK, 2009)
79%
21%
Libí se ti české texty písní?
určitě ano určitě ne
Graf č. 17: Oblíbenost českého jazyka respondentů marketingového průzkumu
listopad 2009 – leden 2010
38
Tabulka 5: Srovnání českého hudebního trhu za rok 2008 a 2009 v tis. Kč
2008 2009
Trh CD a DVD 555 000 490 000
CD 302 200 265 900
Digitální nosiče 25 687 18 879
Přílohy k novinám 183 000 167 000
Zdroj: Práce autora
Tabulka č. 5 dokumentuje, ţe lidé jsou ochotni vynaloţit za hudební nosiče dostatek
prostředků, ale bohuţel jen ve formě levných DVD nebo CD v novinovém stánku. Právě
tyto levné CD a DVD dovedly trh k prvnímu oţivení a růstu v roce 2008. To je způsobeno
především nízkou cenou, pohybující se kolem 50 Kč, kdy jsou disky jako přílohy
k novinám či časopisům. Pro zajímavost uvádím vyjádření ředitele jedné z hudebních
společností v České republice k situaci na hudebním trhu. Obchodní ředitel Sony BMG
Martin Moravec říká: „Ukázalo se, že v Česku nefunguje jiný obchodní model než nízká
cena, ale to je i jinde ve světě." Podle něj právě na těchto typech prodejů můţe částečně
spočívat budoucnost hudebního průmyslu (Moravec, 2009). Pro vydavatele byl zklamáním
i vývoj digitálních prodejů. Ty sice meziročně rostou, očekávání ale dlouhodobě
nenaplňují. Na internetu se prodala loni hudba za více neţ 29 milionů, coţ je ale jen o 24%
více neţ v roce 2007 (Moravec, 2009).
4.2.2.1 Příjem domácnosti a útrata za hudbu ročně
Tabulka č. 6 odpovídá na otázku, zda-li a kolik jsou domácnosti respondentů ochotni
utrácet za hudbu. Je očividné, ţe nejvíce domácností utrácí za hudbu mezi 2 000 Kč
aţ 5 000 Kč za rok, jak odpovědělo 28 % ze všech respondentů.
Tento fakt ukazuje, ţe hudba má stálou základnu, která je nezávislá na ekonomické stránce
lidí - např. necelých 31 % domácností s ročním příjmem 7 000 aţ 10 000 Kč vydá
za hudbu 2 000 - 5 000 Kč; obdobně odpovídali respondenti z domácnosti s příjmem
50 000 Kč a více, kde se výdaje za hudbu ve stejné cenové hladině liší o pouhá dvě
procenta). Naopak pouhá dvě procenta všech domácností utratí za hudbu mezi 7 000 –
9 000 Kč za rok.
39
Tabulka 6: Roční výdaje domácností za hudbu respondentů marketingového průzkumu
listopad 2009 – leden 2010
Ročně za
hudbu
Příjem domácnosti
Celkem 7000 –
10000
10 001-
15 000
15 001-
20 000
20 001-
25 000
25 001 -
50 000
50 001-
více
0-100 8,72 % 9,29 % 9,08 % 8,41 % 9,52 % 8,52 % 9,00 %
101-300 5,10 % 5,43 % 5,31 % 4,92 % 5,57 % 4,98 % 5,26 %
301-600 8,06 % 8,59 % 8,40 % 7,78 % 8,80 % 7,88 % 8,32 %
601-1000 14,65 % 15,60 % 15,26 % 14,13 % 15,98 % 14,31 % 15,11 %
1001-2000 18,10 % 19,28 % 18,86 % 17,46 % 19,75 % 17,69 % 18,68 %
2001-5000 30,55 % 26,03 % 27,66 % 33,00 % 24,23 % 32,14 % 28,35 %
5001-7000 9,05 % 9,64 % 9,43 % 8,73 % 9,87 % 8,84 % 9,34 %
7001-9000 2,14 % 2,28 % 2,23 % 2,06 % 2,33 % 2,09 % 2,21 %
9001- více 3,62 % 3,86 % 3,77 % 3,49 % 3,95 % 3,54 % 3,74 %
Celkem 100,00 % 100,00 % 100,00% 100,00% 100,00% 100,00 % 100,00 %
Zdroj: Práce autora
4.2.2.2 Příjem domácnosti a maximální cena vstupenky na koncert
Následuje tabulka č 7., ze které lze vyčíst kolik jsou respondenti ochotni vkládat
do koncertu hudebních skupin.
Tabulka 7: Vynaloţení prostředků za koncert respondentů marketingového průzkumu
listopad 2009 – leden 2010
Příjem
domácnosti
max. za
koncert
Příjem domácnosti
Celkem 7000 - 10
000
10 001 -
15 000
15 001 -
20 000
20 001 -
25 000
25 001 -
50 000
50 001 - a
více
100,00 8,33 % 0,00 % 2,56 % 1,60 % 0,91 % 1,54 % 2,01 %
300,00 8,33 % 12,00 % 12,82 % 9,60 % 7,73 % 7,69 % 9,20 %
500,00 23,33 % 14,00 % 24,36 % 25,60 % 18,64 % 12,31 % 20,23 %
800,00 10,00 % 16,00 % 17,95 % 13,60 % 10,91 % 7,69 % 12,37 %
1000,00 21,67 % 34,00 % 20,51 % 18,40 % 28,18 % 24,62 % 24,58 %
1500,00 18,33 % 12,00 % 11,54 % 20,80 % 21,82 % 21,54 % 19,06 %
a více 10,00 % 12,00 % 10,26 % 10,40 % 11,82 % 24,62 % 12,54 %
Celkem 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 %
Zdroj: Práce autora
Z tabulky č. 7 je patrné, ţe na koncert, který stojí více jak 1 500 Kč půjdou především lidé
s příjmem domácnosti vyšším neţ 50 000 Kč. Pokud se podíváme na tabulku č. 7
40
a na tabulku č. 6, zjistíme, ţe lidé s niţším příjmem půjdou spíše na hudební festival neţ
na drahý koncert, kde bude tato kapela hrát také, ale ještě s mnoha dalšími. Důleţitý je
fakt, ţe 55 % lidí je ochotno utratit za vstupenku na koncert více jak 1000 Kč.
4.2.2.3 Koupě CD
Jako poslední je uvedena tabulka č. 8, v níţ jsou zpracovány odpovědi na otázku „Pokud
by CD stálo 150 Kč, byl/a bys ochotný/á si ho raději kupovat neţ ilegálně stahovat
z internetu?“
Tabulka 8: Ochota koupit si CD respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010
Cena CD
Příjem domácnosti
Celkem 7000 -
10000
10 001-15
000
15 001-20
000
20 001-25
000
25 001 -
50 000
50 001-
více
Ano 66,67 % 90,00 % 84,62 % 72,00 % 70,45 % 76,92 % 74,58 %
Ne 33,33 % 10,00 % 15,38 % 28,00 % 29,55 % 23,08 % 25,42 %
Celkem 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 %
Zdroj: Práce autora
V tabulce č. 8 můţeme číst, ţe téměř 75 % lidí by si CD do 150 Kč raději koupili, neţ aby
jej ilegálně stahovali. Nejspíše tento fakt způsobuje čas, který nad stahováním lidé stráví.
Hledáním a stahováním CD z internetu, ze serverů jako např. ulozto.cz můţeme strávit
i několik hodin. Pro mnohé jde o ztracený čas, takţe by bylo pro ně jednodušší zaplatit 150
Kč.
Dále je zajímavé, ţe lidé s příjmem vyšším neţ 50 000 Kč by hudbu z internetu ilegálně
stahovali mnohem častěji neţ lidé s příjmem mezi 10 000 Kč aţ 20 000 Kč.
Pokud porovnáme všechny tři tabulky, zjistíme, ţe příjem rodiny příliš nerozhoduje
o vynaloţení finanční částky na hudbu. Jediný rozdílem je, ţe na draţší koncert půjdou lidé
s vyšším příjmem. Někdy dokonce lidé z bohatších domácností utrácí za hudbu spíše méně
peněz.
41
4.2.3 Místo
Tato část práce se bude zaobírat určením místa, kde by kapela měla vystupovat. Především
ve velikosti města a hudebních stylu, který v těchto městech respondenti preferují.
Na těchto základech je na konci návrh na turné kapely.
Tabulka 9: Oblíbenost hudebních stylů podle velikosti obce respondentů marketingového
průzkumu listopad 2009 – leden 2010
Zdroj: Práce autora
Graf č. 18: Preference hudebních stylů respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010
Zdroj: Práce autora
Hudební styl „rock“ je nejoblíbenějším hudebním stylem na českém trhu. Poslouchá ho
v průměru 31 % respondentů ve všech obcích v České republice bez ohledu na počet
Velikost obce
rock
pop
punk
jazz
SK
A
alte
rnat
ivní
hudba
Cel
kem
0 – 500 33 % 20 % 10 % 13 % 12 % 12 % 100,0 %
501 – 2000 33 % 18 % 16 % 10 % 14 % 10 % 100,0 %
2001 – 5000 31 % 16 % 16 % 12 % 13 % 11 % 100,0 %
5001 - 10 000 32 % 21 % 14 % 10 % 11 % 11 % 100,0 %
10 001 - 50 000 30 % 18 % 13 % 12 % 16 % 12 % 100,0 %
50 001 - 70 000 26 % 14 % 12 % 18 % 20 % 9 % 100,0 %
70 001 - 100 000 33 % 18 % 10 % 15 % 12 % 12 % 100,0 %
100 001 a více 29 % 15 % 13 % 15 % 13 % 16 % 100,0 %
Průměr 31 % 17 % 14 % 13 % 14 % 12 %
0%10%20%30%40%
0 - 500 501 -2000
2001 -5000
5001 - 10 000
10 001 -50 000
50 001 -70 000
70 001 -100 000
100 001 a více
Obíbenost hudebních stylů podle velikosti obce
rock pop punk jazz SKA alternativní hudba
42
obyvatel. Pouze u obcí s počtem obyvatel v rozmezí 50 000 – 70 000 obyvatel se objevil
výkyv, preference „rocku“ klesla na 26 %.
Hudební styl „pop“ průměrně poslouchá 17 % odpovídajících. V obcích s 2 000 – 5 000
obyvateli vybralo „pop“ 21 % dotázaných, avšak ve městech s 50 000 – 70 000 obyvateli
ho zaškrtlo jen 14 % dotázaných. Můţeme soudit, ţe v malých obcích lidé nemají takovou
moţnost volby zábavy, a tak jejich moţnosti zvolit si z pestré palety rozličných druhů
ţánrů jsou omezené pouze na základní, jako je rock, pop, punk, folk atd.
Dalším nejvíce preferovaným ţánrem je „punk“, který zvolilo necelých 14 % respondentů,
a těsně za ním se umístil „jazz“, který v průměru poslouchá 13% dotazovaných. Hudební
ţánr „SKA“ patří k současným nejoblíbenějším ţánrům, který poslouchá především dnešní
mládeţ. V průměru ho ve svých odpovědích zvolilo 14 % respondentů. V obcích s 50 000
– 70 000 obyvatel bylo „SKA“ vybráno dokonce ve 20 % případů.
Poslední je v tabulce č. 9 uvedena „alternativní hudba“, v průměru ji poslouchá 12%
respondentů ve všech městech, jen města nad 100 000 obyvatel byla označena 16 %
respondentů. Jedním z moţných důvodů těchto faktů je, ţe velká města, kde ţije více lidí
a také studují mladí lidé, kteří povaţují alternativní hudbu za populární ţánr, mohou těmto
lidem alternativní hudbu nabídnout. Pořadatelé hudebních akcí, musí mít totiţ jistotu,
ţe na koncert či jinou hudební událost přijde dostatečné mnoţství lidí, kteří svým
vstupným alespoň pokryjí náklady pořadatelů.
4.2.3.1 Místo koncertu
V níţe uvedené tabulce č. 10 je několik navrhovaných měst, kde by měla kapela
vystupovat, a názvy oblíbených klubů v těchto městech, které především preferují naši
respondenti. Kapely by měly vystupovat v krajských městech. Známé kluby mají téměř
stálou klientelu. Podle odpovědí by kapely měly tyto kluby navštěvovat dvakrát do roka,
především na jaře.
Na základně zjištěných informací z odpovědí respondentů byla sestavena níţe uvedená
tabulka č. 10, která byla navrţena speciálně pro kapelu „We Forgot Kevin“.
43
Tabulka 10: Návrh na turné pro kapelu „We Forgot Kevin"
Turné
Místo Datum Název klubu
Hradec Králové 16. 4. 2010 music club "LaPutika"
Pardubice 17. 4. 2010 Doli klub "Blue Moon"
Praha 23. 4. 2010 Roxy
Praha 24. 4. 2010 Rock Café
Ústí nad Labem 28. 4. 2010 Majáles
Karlovy Vary 30. 4. 2010 Bueta Vista Club
Plzeň 1. 5. 2010 Jazz rock Café
České Budějovice 5. 5. 2010 Club and Kafé Velbloud
Brno 7. 5. 2010 Melodka
Olomouc 8. 5. 2010 S-klub
Zdroj: Práce autora
4.2.3.2 CD
Většina kapel vydělává kromě vyprodaných koncertů také prodanými hudebními nosiči.
Proto by i začínající kapely měly po odehraném koncertu prodávat svá CD. Lidé si je
poslechnou, více poznají styl hudby a v případě úspěchu budou kapelu propagovat mezi
své přátele a známé, i kdyţ většinou nejspíše nelegální cestou. Po koncertu bývá cena CD
niţší neţ v kamenném obchodě a navíc posluchač bude ještě ovlivněn záţitkem z právě
poslechnutého koncertu. Kdyţ ještě bude CD prodávat člen kapely, např. frontman, jistě se
zvýší zájem o muziku dané hudební skupiny. Kombinace těchto faktorů by měla mít silný
efekt na prodej hudebních nosičů.
4.2.3.3 Digitální audio stopa
Posledním produktem, který posluchači nejvíce oceňují, je prodej skladeb v podobě
digitální stopy v internetových obchodech. Typický respondent je člověk, který je on-line
alespoň kaţdý druhý den. Proto je existence internetových obchodů důleţitá. Poptávku
hudebních posluchačů dále doplňují webové stránky jednotlivých kapel, kde by si lidé
mohli stáhnout cover na obal a potisk na vrchní stranu disku, čímţ si sami vytvoří téměř
originální CD.
44
4.2.3.4 Distribuční kanály
Jsou navrhovány ve dvou variantách, a to:
1) Výrobce Spotřebitel
2) Výrobce Maloobchod Spotřebitel
(Kota, 2009)
Varianta číslo jedna je vyuţívána při prodeji sluţby, jako je koncert, ale především při
prodeji CD přímo publiku na koncertu. Je to nejlevnější distribuční kanál, jelikoţ nemá
ţádné náklady na odbyt, ţádá si pouze čas interpretů na konci koncertu.
Varianta číslo dvě, je pouţívána především pro prodej alba na internetových obchodech,
zejména ve formě digitální stopy. Maloobchod je zde zastoupen internetovou doménou.
4.2.4 Propagace
Je to nejdůleţitější část, na které musí kapela hodně zapracovat, jelikoţ její
dosavadní prezentace není dostatečná, zdaleka nedosahuje moţností, které můţe vyuţít,
jelikoţ jsou to především moţnosti, které nic nestojí, jen čas kapely.
Zdroj:Práce autora
Grafu č. 19 dokazuje, ţe internet je pro respondenta nejdůleţitějším kanálem pro
vyhledávání hudby nebo nových interpretů. Graf zobrazuje, ţe v České republice to je
především bandzone.cz. Bandzone byla vybrána ve 266 případech.
266
534
148 181
18
13857
105 126
3 5 9 5 28 354 78 84 103
Vyhledávání hudby na internetu
Graf č. 19: Vyhledávání hudby na internetu respondentů marketingového průzkumu listopad
2009 – leden 2010
45
Zahraniční weby mají jednoznačnou přesilu a vyslouţily si prvenství. Nejdůleţitější
hudební server v průzkumu je youtube.com, vybralo ho 534 respondentů. Důvodem je
moţnost sledování videoklipů. Podle sledovanosti se dá odhadnout nejlepší písnička z alba
nebo od dané kapely. Druhý se umístil myspace.com. Jedná se o sociální síť, na níţ
si mohou návštěvníci vytvořit svůj vlastní profil. Tato síť je navíc rozšířena o profily kapel,
jeţ zde mohou vkládat písničky, a to jak ke stáhnutí, tak k poslechu. K šíření kapel zde
dochází díky fanouškům, nebo kapely mají přátele z jiných kapel, na něţ je zde odkaz.
Podle respondentů jen 148 z nich hledá novou hudbu na Facebooku. To je velmi zajímavé
zjištění, protoţe při vyplňování dotazníku bylo právě na Facebooku 606 respondentů
aktivních, jak nám dokládá graf č. 20 105 lidí vyuţívá wikipedii.org k vyhledávání nových
hudebních jmen. Google.com vyuţívá 126 lidí.
4.2.4.1 Aktivita respondentů na Facebooku
Tabulka (vis příloha č. 2) je především důkazem, ţe facebook.com je zřejmě největší
fenomén dnešní doby, a to nejen pro mladé lidi. I kdyţ respondenti hledají hudbu
na internetu na různých serverech, nebo jen pracují na svých počítačích, jsou z 90% aktivní
na Facebooku. Podle grafu č. 20 85 % respondentů aktivně vyuţívá facebook.com,
hlavním kanálem pro šíření dotazníku, byl právě Facebook.
Zdroj: Práce autora
4.2.4.2 Návrh na propagaci
Kapela „We Forgot Kevin“ hraje „indi rock“, který přímo vychází z „rock“ stylu. Mnoho
lidí tento styl povaţuje za alternativní, proto by tato kapela měla především vystupovat
85%
15%
Využíváš aktivně facebook.com?
Ano Ne
Graf č. 20: Aktivita na na Facebooku respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010
46
v krajských, tedy větších městech. Je zde největší pravděpodobnost návštěvy posluchače.
Preferovat by měla známé a tradiční kluby, které mají především stálou klientelu. Hrát
v klubech by měla dvakrát do roka a datum koncertu by bylo nejlepší stanovit v jarním
termínu, kdy se spousta lidí těší na venkovní (open air) festivaly. Právě festivaly patří
k nejoblíbenějším místům hudební zábavy. Mezi nejznámější festivaly v České republice
patří Rock For People, Benátská noc či Open Air Music Festival Trutnov, kde je
alternativní scéna brána jako základ festivalu. Velkou oblibu si získaly také majálesy, jeţ
jsou oslavou jara a studentského ţivota a na nichţ vystupují nové, začínající kapely.
K propagaci nové kapely doporučuji skupině „We Forgot Kevin vyuţít tzv. virální marketing,
o němţ jsem se zmínil jiţ dříve. Jako začínající, neznámá kapela, která nemá finanční
prostředky na drahou propagaci, se musí propagovat co nejlevněji, pokud moţno zadarmo.
„Virální marketing na internetu má k dispozici široké spektrum nástrojů, počínaje
textovými sděleními zasílanými e-mailem, aţ po multimediální klipy nebo hry šířené
pomocí sociálních sítí. Pravidlem však je, ţe reklamní sdělení musí být zabaleno tak, aby
motivovalo adresáta k jeho dalšímu šíření a nejlépe tak, aby jako reklama vůbec
nevypadalo. Investice do vytvoření takového balení však představuje jediné náklady
na celou kampaň, neboť jeho distribuci zajistí sami adresáti.“ (JANČA, 2009) Na internetu
by kapela mohla pouţít právě tyto servery, které jí zajistí jistou pozornost lidí.
Tento druh marketingu by měla kapela vyuţívat co nejvíce, jelikoţ se jedná o levný způsob
propagace, navíc ještě zajímavější, protoţe můţe posluchači nabídnout první „ochutnávku“
jejich vlastní tvorby. Kapele podle zjištěných skutečností z dotazníku navrhuji zveřejnit
vlastní videoklip, který by měl komický text. Tento klip by měl být v anglickém jazyce
s titulky. Tento klip by měli lidé šířit sami pomocí youtube.com a na sociálních sítích.
4.2.4.2.1 Internet
Pro kapelu je důleţité být známou mezi lidmi, proto je zcela nezbytné „být“ na internetu,
potaţmo na hudebních serverech. Z ankety vyplývá, ţe mezi nejznámější a nejţádanější
servery patří níţe uvedené:
Bandzone.cz – zde je moţná prezentace svých písní, komentáře k písním, profil kapely.
Lidé se mohou stát fanouškem kapely. Jde o server pro Českou nebo Slovenskou
republiku. Zde je také moţné si hudbu stáhnout do PC.
47
Myspace.com – zde si kapela vytvoří obdobný profil jako na bandzone.cz, ale pouze
v anglickém jazyce. Je především pro posluchače, kteří hledají hudbu mimo Českou
republiku. Kapela „We Forgot Kevin“ má téměř všechny písně v anglickém jazyce. Opět je
moţné stáhnout si nabízené skladby do PC.
Last.fm – kapela si zde opět můţe vytvořit vlastní profil. Tato stránka se chová jako
internetové rádio, které přehrává hudbu. Název rádia je vţdy podle názvu kapely. Zde je
opět moţné stáhnout si hudbu do PC a navíc kaţdý uţivatel vidí, kolikrát byla kaţdá píseň
hrána.
Youtube.com – jedná se opět o server, kde si profil můţe vytvořit jednotlivec, který sem
přidá videoklip, jenţ třeba sám natočil na koncertu, nebo klip, který vytvořil z fotografií.
Ostatní návštěvníci si mohou kaţdý klip přehrát, stačí jen do vyhledávače zadat název
písně nebo kapely. Většina odkazů z webových stránek bude směřovat právě sem.
Facebook.com – je nejdůleţitější a nejpopulárnější sociální síť v České republice (nejen).
Kapela si můţe vytvořit svoji vlastní skupinu, svůj profil. Poté můţe šířit veškeré
informace, písně, klipy i termíny koncertů pomocí zpráv svým fanouškům a ti dále svým
přátelům atd. Lidé, přátelé, fanoušci zde mohou také okamţitě komunikovat pomocí chatu.
Dalším důleţitým místem pro propagaci kapely je vlastní webová stránka. Zde dochází
k prvnímu kontaktu s posluchačem. Vlastní webová stránka především charakterizuje
kapelu, přibliţuje ji posluchači. Navíc je zde uvedena např. historie kapely, termíny
koncertů, fotografie a videa z koncertů, prodávají se zde reklamní materiály, jako jsou
trička, čepice, odznaky apod., i hudební nosiče. Stránka by měla kopírovat image kapely -
jak vystupuje, jaký hraje hudební styl atd.
4.2.4.2.2 Návrh stránky a ceny
Návrh na webové stránky bude kapela „We Forgot Kevin“ opět řešit nejlevnějším
způsobem, a to pomocí serveru banan.cz. Hlavním oborem činnosti je
poskytování webhostingových a doménových sluţeb. Předností, proč zvolit server, je,
ţe si kapela sama navrhne design stránky a lidé z banan.cz tyto stránky zpracují pro kapelu
zcela zdarma. Jediné, co musí kapela zaplatit, je webhosting, jenţ činí 1200 Kč za rok.
48
4.2.4.2.3 Fyzická propagace
Jako nová hudební kapela si nemůţe dovolit drahé reklamy a vzhledem k malému počtu
stávajících fanoušků by ani neměly správný efekt. Je několik alternativ, z nichţ kapela
můţe vybírat, aby se mohla propagovat:
Letáčky – nejvhodnější by byl malý letáček, kde budou veškeré informace o kapele,
odkazy na internet, kde si stáhnout skladby atd. Tento leták by měl být distribuován
v klubech, kde bude kapele hrát, bude viset ve školách na fyzických nástěnkách apod. Měl
by být designován do jednotného vizuálního stylu se všemi ostatními propagačními
materiály.
Placky – v poslední době hodně oblíbený předmět mladých lidí. Jedná se o odznaky,
na nichţ můţeme vidět kapely, politické názory, hesla, obrázky apod. Na placce by měl být
především název kapely. Nositel placky se tím charakterizuje a hlásí se k image kapely.
Kapela by jej prodávala na koncertech, dávala k CD spolu se samolepkou.
Samolepky – další moţnost, jak levně šířit mezi lidmi název „We Forgot Kevin“. Pokud
si je bude někdo lepit na PC, automobil, mobilní telefon, dveře kolejí apod., znovu se stává
nositelem image kapely.
Plakát – ten by měla kapela prodávat vţdy na koncertě, kde hraje. Měl by být zajímavý,
aby si ho lidé byli ochotní někde vylepit. Ideální by byl formát A4 a lidé by si ho mohli
stáhnout ze stránek kapely a vytisknout sami doma.
Všechny navrhované předměty by měly být ve stejném vizuálním stylu, jak jiţ bylo
napsáno, aby si jej lidé rychle zapamatovali. Tento styl by měl být stejný po určitou dobu,
například po dobu, kdy kapela vydá alespoň dvě desky. Poté by se mohl změnit.
Cena této propagace by byla pouţita část peněz, které kapele dává město ve formě grantu
suma je 10 000 Kč, kapela tyto prostředky můţe vyuţit na co chce (propagace, nahrávání
alba, nová technika apod.). Tabulka č. 11 je navrhnuta mnoţství a cena propagace. Podle
tabulky je cena 4 084 Kč bez poštovného včetně DPH. Tabulka je opět sestavena
z několika zdrojů, pro přehlednost bylo pouţito právě tabulky, jedná se především
o podniky, které nabízejí výrobu a tisk reklamních materiálů.
49
Tabulka 11: Cena a mnoţství propagačního materiálu
Množství Cena v Kč Celkem v Kč
Plakáty a letáčky 50 20 1 000
samolepky 100 9,02 1 084
Placky 200 10 2 000
Celkem
4 084
Zdroj: Práce autora.
4.3 Konečné shrnutí
Konečný návrh pro kapelu „We forgot Kevin“.
Produkt - je kapele navrhnuto, jak prodávat CD vystupovat na koncertech, jak svoje
produkty zatraktivnit, také by kapela měla svoje texty písni tvořit v anglickém jazyce.
Cena - kapela má jasný, ţe CD nebude prodávat za vyšší ceny, pokud se jedná o CD
na koncertu cena je navrhována na 100 Kč, co se týče ceny jako digitální stopy, cena je
navrţena kolem 50 Kč za celé album.
Místo - je kapele doporučeno několik klubů, kde by mohla vystupovat, jsou to krajská
města, kde je velké mnoţství studentů a mladých lidí.
Propagace - která je shrnuta na třech stranách výše, jelikoţ kapela vůbec nevyuţívá tyto
moţnosti které jsou navrhovány. Především vyuţívání internetu, za pomocí virálního
marketingu a levné fyzické propagace by měla na tomto bodě nejvíce zapracovat.
50
5 Závěr
V praktické části je zveřejněn a analyzován výsledek dotazníkového šetření, jeţ mělo
pomoci na tyto otázky odpovědět.
Nejdříve byl na základě odpovědí respondentů, kterých celkem odpovědělo 714, stanoven
profilový respondent, jehoţ určení můţe pomoci začínající hudební skupině pomoci
v rozhodování, na jaké posluchače by měla směřovat svou propagaci. Základem byly
otázky týkající se osobních údajů odpovídajících. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno,
kdo je potencionální posluchač, kde ţije, jaké je jeho vzdělání, kde se rád baví
a především, kde vyhledává novou hudbu.
Pomocí analýzy a zpracování dat bylo zjištěno, ţe profilovým respondentem můţe být muţ
nebo ţena ve věku 17 – 23 let. Tento respondent je student vysoké školy, popřípadě
alespoň středoškolsky vzdělán. Podle demografického umístění respondent nejčastěji
bydlel v kraji Královéhradeckém, ale studoval v kraji Jihomoravském nebo v Praze. Svůj
volný čas tráví on-line na internetu, kde je aktivním uţivatelem sítě Facebook, novou
hudbu vyhledává na internetu, především na serverech jako je bandozone.cz, youtube.com
nebo myspace.com. Rádio nebo hudební stanice v televizi pouţívá jen okrajově, především
jen jako kulisu při řízení automobilu, nebo při práci.
Na základě těchto poznatků byla sestavena propagace, která je co nejlevnější pro začínající
hudební skupinu, jeţ se jmenuje „We Forgor Kevin“. Hudební skupina by měla vyuţívat
maximální moţnosti internetu, jako jsou sociální sítě, weby pro hudební kapely apod.
Do povědomí posluchačů se dostane díky ţivým koncertům ve známých klubech větších
českých měst, zejména krajských, nebo těch, kde jsou univerzity, a na festivalech.
Koncerty by se měly konat především v jarních termínech. Po odehrání koncertu by měla
osobně prodávat svá alba. Důleţitá je i standardní jednoduchá propagace ve formě plakátů,
letáků, placek, samolepek a webových stránek kapely. V současném internetovém světě je
ale mnohem důleţitější tzv. virální marketing, kterého podle návrhu můţe vyuţít
na sociálních sítích typu Facebook nebo Myspace, a to vytvořením klipu, který by se šířil
pomocí Youtube na těchto sítích. Většina písní kapely by měla být v anglickém jazyce,
protoţe ten je u posluchačů nejoblíbenější.
Cílem této bakalářské práce bylo také odpovědět na konkrétní otázky:
51
Jaký je nejvhodnější způsob distribuce hudby pro potencionální posluchače?
Jaké je sestavení adekvátní ceny nabízených produktů?
Jakou formou propagovat hudební skupinu?
Jaká je podoba produktu pro tuto kapelu?
Na základě odpovědí respondentů byly navrhnuty dvě distribuční cesty, jak hudbu přivést
k potencionálním posluchačům. Primární cesta je osobní prodej kapely na koncertu, jako
druhá je moţnost zakoupit si album nebo jednotlivé písně na hudebním serveru.
Respondenti svými odpověďmi potvrdili, ţe by byli ochotni kupovat hudební nosiče,
především CD, pokud by byla jejich cena nízká, tedy maximálně do 150 Kč.
Hudební kapela by se měla propagovat především na hudebních serverech a sociálních
sítích (Youtube, Facebook, Myspace) a svými koncerty, kde by byly prodávány fyzické
předměty jako trika, odznaky a samolepky,
Ideálním produktem kapely pro potencionálního posluchače je zaprvé buď CD, jeţ
si budou moci lidé zakoupit na internetu, nebo přímo od členů kapely po koncertu, nebo
za druhé koncert kapely, konaný na jaře ve známých českých klubech krajských a větších
měst v České republice a také odehraný v létě na venkovním hudebním festivalu.
I kdyţ v současnosti, kdy se svět vzpamatovává z finanční krize a kdy velká část mladých
(nejen) lidí tráví většinu času u počítače na internetových sociálních sítích, kde je moţné
získat nejen informace o hudbě, ale také hudbu samotnou, klesá zájem o originální hudební
nosiče, stále je hudba důleţitou součástí člověka, jeho volného času i času stráveného
v práci. Hudbu posloucháme téměř všude – v autě, v práci, při cestě MHD, při nákupech
v nákupních centrech, ve škole, v soukromí i při vysedávání u počítače. Stále vznikají nové
hudební skupiny, které si najdou své fanoušky, pro něţ mohou vydávat svá alba a hrát ţivé
koncerty. Lidé si chtějí svůj čas zpříjemňovat a poslech hudby je pro ně, nejen
nejjednodušší cestou, ale také tou nejpříjemnější.
52
6 Použité zdroje
6.1 Použitá literatura: DYER, Gillien. Advertising as communication. 2nd compl. edition. Bungary, Suffolk :
Richard Clay Ltd, 1990. 230 s. ISBN 0-415-02781-0
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 2. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2008.
444 s. ISBN 80-251-1041-9.
FORET, Miroslav, DOLEŢAL, Michael, DOLEŢALOVÁ, Klára, ŠKAPA, Radoslav.
Marketing. 1. vyd. Brno:Masarykova univerzita v Brně., 2004. 178 s. ISBN 80-210-3500-5
FORET, Miroslav, PROCHÁZKA, Petr, URBÁNEK, Tomáš. Marketing: základy
a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0780-6.
JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. 1. vyd. Praha : Grada
Publishing a.s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0.
KOTLER, P. Marketing, Management. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-600-5.
KOTLER, Philip. Marketing od A do Z : osumdesát pojmů, které by měl znát každy
manažer. Praha : Management press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261-082-1
KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s.,
2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-x.
KOTLER, Philip, WONG, Veronica, SAUNDERS, John, AMSTRONG, Gary. Moderní
marketing. Jana Langerová, Vladimír Nový. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2007.
1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2
MAJARO, Simon. Základy marketingu. 1. vyd. Praha: Grada publishing spol. s r. o., 1996.
312 s. ISBN 80-7169-279-2
NOVÝ, Ivan; SURINEK, Alois., a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2. Praha :
Grada Publishing a.s., 2006. 288 s. ISBN 80-247-1705-0.
Nový obraz budoucnosti. Rowan Gibson; Pavel Medek. 3. dopl. vyd. Praha : Management
press, 2007. 262 s. ISBN 978-80-7261-159-1.
O´REILLY, Dragh. Art Marketing. 1. Mappel, Netherland : Charon Tec Pvt Ltd., 2004. The
Marketing of popular music, s. 219. ISBN 0-7506-5968-8.
PAYNE, Adrian. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada publishing spol. s r. o., 1996. 248
s. ISBN 80-7169-276-x
PELSMACKER, Patric De, GEUGENS Maggie, BERGH ,Joeri Van Den. Marketingová
komunikace. Vlasta Šafaříková. 2. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2009. 600 s.
ISBN 80-247-2054-1
53
PŘÍBOVÁ, Marie, .a kol. Marketingový výzkum v praxi. 1. vyd. Praha : Grada publishing,
spol. s r.o., 1996. 248 s. ISBN 80-7169-299-9.
SOLOMON, M., R. a kol. MARKETING – očima světových marketing manaţerů. 1. vyd.
Brno: Computer Press, 2006. 552 s. ISBN 80-251-1273-X.
STRAUSS, Judy; FROST, Raymond. Marketing on the Internet. 1. New Jersey : Librara of
Congress Cataloging-in-Publication Data, 1999. 371 s. ISBN 0-12-010585-6.
SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing : Cesta k trhu. 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2005. 340 s. ISBN 80-86898-48-2
6.2 Veřejné on-line zdroje:
BCT europe [online]. 30-6-2009 [cit. 2010-04-15]. Ceny samolepek. Dostupné z WWW:
<http://www.tiskvizitek.cz/produktyasluzby/samolepky/cenik-samolepek>.
Český hudební trh v roce 2008 vykázal nárůst poprvé od roku 1998. ProCulture [online].
23.2.2010, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.proculture.cz/cultureinfo/cesky-hudebni-trh-v-roce-2008-vykazal-narust-
poprve-od-roku-1998-2069.html>.
ČSÚ [online]. 2010, 24.4.2010 [cit. 2010-03-24]. Český statistický úřad. Dostupné z
WWW: <http://www.czso.cz/>.
Hudební průmysl v číslech . IFPI [online]. 10-2-2010, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z
WWW: <http://www.ifpicr.cz/?rubrika=1185>.
Internet má v Česku polovina domácností. Většinou s bezdrátovým připojením
. Idnes [online]. 2009-3-12, 2009, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW:
<http://mobil.idnes.cz/internet-ma-v-cesku-polovina-domacnosti-vetsinou-s-bezdratovym-
pripojenim-1bn-/mob_operatori.asp?c=A091203_130020_mob_operatori_jm>.
JANČA, Jan. Virální marketing na internetu. Cognito [online]. 21. 1. 2009, 1, [cit. 2010-
03-12]. Dostupný z WWW: <http://www.cognito.cz/marketing/viralni-marketing-na-
internetu-i/>.
JANČA, Jan. Virální marketing na internetu. Cognito [online]. 21. 1. 2009, 1, [cit. 2010-
04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.cognito.cz/marketing/viralni-marketing-na-
internetu-ii/>.
JANČA, Jan. Faceboo jako nástroj internetového marketingu. Cognito [online]. 21. 1.
2009, 1, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.cognito.cz/marketing/facebook-jako-nastroj-internetoveho-marketingu-i/>.
54
Kotovy stránky [online]. 2005 - 2009, 2009 [cit. 2010-02-28]. Zásoby výrobků ve
výrobním podniku a zboţí v obchodním podniku. Dostupné z WWW: <http://www.kotas-
cz.estranky.cz/clanky/maturita-_ekonomika_/zasoby-vyrobku-ve-vyrobnim-podniku-a-
zbozi-v-obchodnim-podniku->
Pha_školství. ČSÚ [online]. 12.11. 2008, 1, [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW:
<http://www.praha.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/skolstvi-xa>.
Placka [online]. 2009 [cit. 2010-04-15]. Ceník výroby. Dostupné z WWW:
<http://www.placka.eu/cenik-vyroby-t_59/>.
PROTIVÁNEK, Petr. Aktualně [online]. 30.3.2010 [cit. 2010-03-21]. Mňága a Ţďorp -
křest CD Takţe dobrý. Dostupné z WWW:
<http://aktualne.centrum.cz/video/?id=301376>.
Trţby z hudby loni klesly na necelou půlmiliardu. ČTK [online]. 8-2-2010, 1, [cit. 2010-
04-11]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/trzby-z-hudby-loni-klesly-na-
necelou-pulmiliardu-fb2-/ekonomika.asp?c=A100208_171945_ekonomika_vem>.
Tiskni digitálně [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Nové ceny barevného tisku. Dostupné z
WWW: <http://www.tisknidigitalne.com/>.
TOMAN, Ivo. Ivorius [online]. 14. 07. 2008 [cit. 2010-04-16]. Virální Marketing.
Dostupné z WWW: <http://ivorius.com/internetovy-marketing/viralni-marketing-
atraktivni-propagace>.
Seznam grafů:
Graf č. 1: Pohlaví respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 ................. 25
Graf č. 2: Věk respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 ..................... 26
Graf č. 3: Nejvyšší vzdělání respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 . 26
Graf č. 4: Studující středoškoláci respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010 ............................................................................................................................................ 26
Graf č. 5: Příjem domácností respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 27
Graf č. 6: Místo bydliště respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 ...... 28
Graf č. 7: Místo studia respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 ......... 28
Graf č. 8: Velikost obce respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 ....... 29
Graf č. 9: Četnosti ovlivnění hudbou respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010 ............................................................................................................................................ 30
Graf č. 10: Preference hudební scény respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010 ............................................................................................................................................ 31
Graf č. 11: Hraní na hudební nástroj respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010 ............................................................................................................................................ 31
Graf č. 12: Sledování TV respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010 ..... 32
Graf č. 13: Poslouchání rádia respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010
.................................................................................................................................................... 32
Graf č. 14: Poslouchanost rádii respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden 2010
.................................................................................................................................................... 33
Graf č. 15: Oblíbenost koncertů respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010 ............................................................................................................................................ 35
Graf č. 16: Oblíbenost jazzků v hudbě respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010 ................................................................................................................................... 36
Graf č. 17: Oblíbenost českého jazyka respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010 ................................................................................................................................... 37
Graf č. 18: Preference hudebních stylů respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 –
leden 2010 ................................................................................................................................... 41
Graf č. 19: Vyhledávání hudby na internetu respondentů marketingového průzkumu listopad 2009
– leden 2010 ................................................................................................................................ 44
Graf č. 20: Aktivita na na Facebooku respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010 ............................................................................................................................................ 45
Seznam tabulek:
Tabulka 1: Porovnání kvantitativního a kvalitativního výzkumu ................................................... 14
Tabulka 2: 4P a 4C....................................................................................................................... 17
Tabulka 3: Marketingový mix ...................................................................................................... 18
Tabulka 4: Ovlivnění respondenta marketingového výzkumu hudebními stanicemi v rádiu nebo
televizními stanicemi ................................................................................................................... 33
Tabulka 5: Srovnání českého hudebního trhu za rok 2008 a 2009 v tis. Kč ................................... 38
Tabulka 6: Roční výdaje domácností za hudbu respondentů marketingového průzkumu listopad
2009 – leden 2010 ........................................................................................................................ 39
Tabulka 7: Vynaloţení prostředků za koncert respondentů marketingového průzkumu listopad 2009
– leden 2010 ................................................................................................................................ 39
Tabulka 8: Ochota koupit si CD respondentů marketingového průzkumu listopad 2009 – leden
2010 ............................................................................................................................................ 40
Tabulka 9: Oblíbenost hudebních stylů podle velikosti obce respondentů marketingového
průzkumu listopad 2009 – leden 2010 .......................................................................................... 41
Tabulka 10: Návrh na turné pro kapelu „We Forgot Kevin" .......................................................... 43
Tabulka 11: Cena a mnoţství propagačního materiálu .................................................................. 49
Seznam obrázků:
Obrázek 1: Marketingový výzkum jeho průběh ............................................................................ 12
Obrázek 2: Proces marketingového výzkumu ............................................................................... 13
Obrázek 3: Rozdělení produktu .................................................................................................... 19
Obrázek 4: Distribuční cesty v podniku sluţeb ............................................................................. 22
7 Přílohy
Seznam příloh:
Příloha č. 1: Dotazník
Příloha č. 2: Aktivita na Facebooku a vyhledávání hudby na internetu
Příloha č. 3: Obrázek jak fungují sociální sítě a obrázek jak vyuţít virální marketing na
soc. sítích
Příloha č. 1: Dotazník
Milý respondente,
jsme dva studenti, Áďa a Jenda, oba pracujeme na bakalářské práci. Tímto
dotazníkem bychom chtěli vyuţít chvilku Tvého volného času. Dotazník obsahuje 38
otázek, které se týkají hudebních témat a reklamy kolem hudebního průmyslu. Áďa by ráda
zkoumala formování a vývoj hudebních zájmů a preferencí mladého člověka. Jenda by rád
na základě dotazníku sestavil propagaci nové hudební kapele. Chtěli bychom Ti poděkovat
za zodpovězení otázek a zároveň poprosit o kvalitní a vyčerpávající odpovědi. Dotazník by
Ti měl zabrat maximálně 20minut Tvého drahocenného času.
Tak vzhůru do toho!!! Tvůj tým Áďa a Jenda
1. Máš rád hudbu? Ano Ne
2. Cítíš, že hudba ovlivňuje Tvůj životní styl? Ano Ne
3. V kolika letech začala hudba ovlivňovat Tvůj životní styl? ……………
4. Vzpomeneš si, jaké hudební žánry jsi poslouchal v těchto letech? Pokud možno
připiš i interprety.
(Odpovědi na tuto otázku jsou důleţité!)
12 -14
15 -17
18-20
21-23
24-25
6. Co má největší vliv na Tvůj výběr hudby?
Rodina
Reklama
TV
Rádio
Přátelé
Jiné ……………………………………….
7. Kdy posloucháš rádio? (můžeš zaškrtnout více odpovědí)
Ráno
V práci
Večer
V noci
Při zábavě
Ve volném čase
V autě
Neposlouchám
8. Posloucháš pravidelné rádiové pořady? Ano Ne
Pokud ano, napiš jaké ……………………….
9. Jaké rádiové stanice posloucháš?
………………………………………………………...
10. Sleduješ hudební stanice v televizi?
Ráno
Dopoledne
Odpoledne
Večer
V noci
Nesleduji
11. Sleduješ na hudebních stanicích pravidelné pořady? Ano Ne
Pokud ano, napiš jaké …………………………………
12. Kde v mediích vyhledáváš nové interprety?
Prosím, napiš vše, co Tě napadne.
www ………………………………………….
pořady ……………………………………….
TV pořady …………………………………..
Rádio ………………………………………….
Jiné …………………………………………….
13. Čteš denní tisk?
Blesk
Aha
Deník
Mladá fronta dnes
Lidové noviny
Hospodářské noviny
Ne
Jiné….…………………………
14. Jakou podobu novin preferuješ? tištěnou internetovou
(Pokud internetovou, napiš server)
………………………………………………………………
15. Čteš týdenní časopisy? Ano Ne
(Pokud ano, jaké?)
………………………………………………………………….
16. Čteš měsíčníky? Ano Ne
(Pokud ano, jaké?)
………………….................................................
Náklady na hudbu
17. Šel/Šla bys sám/sama na koncert?
Ano
Pokud by vystupoval můj nejoblíbenec, tak ano
Ne, jen s přáteli
18. Je pro Tebe důležité vidět Tvou oblíbenou kapelu živě?
Ano
Ne, stačí mi jen poslech
19. Kolik jsi ochotný/ná nejvíce zaplatit za vstupenku na koncert Tvé oblíbené
kapely?
100Kč
300Kč
500Kč
800Kč
1000Kč
1500Kč
Více
20. Pokud by CD Tvého oblíbeného interpreta stálo mezi 100 – 150Kč, kupoval/a by
jsi CD raději ,než stahoval/a z internetu ilegálně?
Ano Ne
21. Jakou scénu preferuješ více? Domácí Zahraniční Nevím
22. Jak se jmenuje tvoje momentálně nejoblíbenější kapela? (můžeš napsat i více)
……………………………………
23. Líbí se Ti české texty písní?
A) určitě Ano
B) určitě Ne
24. Jaký jazyk se ti ve zpěvu líbí nejvíc? (Očísluj, jako ve škole ;) ) A)Čeština 1 2 3 4 5
B)Angličtina 1 2 3 4 5
C)Němčina 1 2 3 4 5
D)Francouzština 1 2 3 4 5
E)Jiný 1 2 3 4 5
25. Hraješ na nějaký hudební nástroj anebo zpíváš? Ano Ne
26. Navštěvuješ nebo jsi navštěvoval/a ZUŠ ? (základní umělecká škola) Ano Ne
27. Cítíš, že jsi ten/ta, kdo šíří hudbu ve tvé partě?
Ano
Částečně
Ne
28. V tvojí partě, se kterou sdílíš hudbu a hudební zážitky, jsou převážně:
Spíš chlapci
Spiš dívky
Je to vyrovnané
29. Máš pocit, že tvůj hudební výběr ovlivnila škola, kterou studuješ? (Pokud jdeš do
prvního ročníku SŠ a nebo VŠ , tak použij předešlé studium)
Ano
Spiše ano
Ne
Spiše ne
Nevím
30. Jakou hudbu poslouchali a poslouchají tvoji rodiče?
(napiš ţánry, popřípadě interpreta)
Poslouchali: …………………………………………
Poslouchají: …………………………………………
Nevím
31. Poslouchají tvoji rodiče hudbu rádi?
Ano
Ne
Pouze jako kulisu
Jen rádio anebo rádiové pořady
32. Jak ovlivňují lidé, se kterými trávíš volný čas, výběr tvé hudby?
Hodně
Málo
Vůbec
33. Jsi? Ţena Muţ
34. Věk? ………..
35. Nejvyšší dosažené vzdělání?
ZŠ
SOU
SŠ
VŠ
36. Jaký je měsíční příjem Tvé domácnosti? (v tisících Kč)
7 000 – 1 0000
10 001 - 15 000
15 001 – 20 000
20 001 – 25 000
25 001 – 50 000
50 001 – a více
37. Používáš media (televize a rádio) jako kulisu?
A) vţdy
B) občas
C) nikdy
38. V jakém kraji bydlíš?
Jihomoravský kraj
Jihočeský kraj
Královéhradecký kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Ústecký kraj
Vysočina
Zlínský kraj
Hlavní město Praha
39. V jakém kraji studuješ?
Jihomoravský kraj
Jihočeský kraj
Královéhradecký kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Ústecký kraj
Vysočina
Zlínský kraj
Hlavní město Praha
40. Kolik peněz zhruba utratíš ročně za hudbu? (nákup CD, koncert, festivaly atd.),
(v Kč)
0 – 100
101 – 300
301 – 600
601 – 1 000
1 001 – 2 000
2 001 – 5 000
5 001 – 7 000
7 001 – 9 000
9 001 – a více
41. Využíváš aktivně FaceBook?
A) Ano
B) Ne
42. Kolik obyvatel má Tvá obec?
0 - 500
501 – 1 000
1 001 – 5 000
5 001 – 10 000
10 001 – 15 000
15 001 – 20 000
20 001 – 30 000
30 001 – 50 000
50 001 – 100 000
100 001 - a vice
43. Jak se jmenuješ? (jen křestní jméno, ne příjmení!!!)
…………………………..
Dotazník je u konce a my bychom ti chtěli tímto ještě jednou poděkovat za Tvé
odpovědi a čas. Hezký zbytek dne a hodně kvalitní hudby ti přeje.
PS: Případné dotazy na [email protected]
Tvůj tým Áďa a Jenda.
Příloha č. 2: Aktivita na Facebooku a vyhledávání hudby na internetu
Internetové weby Aktivita na facebooku
Ano Ne
bandzone.cz 93,98% 6,02%
youtube.com 89,70% 10,30%
myspace.com 90,54% 9,50%
facebook.com 98,30% 1,70%
freemusic.com 94,40% 5,60%
i-legalne.cz 92,90% 7,10%
last.fm 91,30% 8,70%
wikipedia.org 88,60% 11,40%
google.com 84,10% 15,90%
jiné CZ web 90,70% 9,30%
jiné evropské weby 89,70% 10,30%
jiné mimo evropské weby 90,50% 9,50%
nevyhledávám 61,20% 38,80%
Zdroj: Práce autora
Příloha č. 3: Scháma a fungování sociální sítě a obrázek jak vyuţít virální marketing na
soc. sítích
Zdroj: JANČA, 2009
Zdroj: JANČA, 2009
