Date post: | 30-Dec-2015 |
Category: |
Documents |
Upload: | reece-watkins |
View: | 27 times |
Download: | 2 times |
Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň
Investice do rozvoje vzděláváníAnalýza je
SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM
FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
MŠMT 8.4.2009
Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a
mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí
Cíl studie: Reprezentativní porovnání vzdělanostních šancí a trajektorií romských
žáků a žákyň s jejich neromskými spolužáky na základních školách Identifikace barier a zdrojů nerovností
Doba realizace: Zadavatel: Zpracovatel:Srpen 2008 – leden 2009 MŠMT GAC spol. s r.o.
Význam analýzy nerovností v ZŠ první reprezentativní porovnání vzdělanostních
nerovností podle etnického původu žáků v České republice
chybějící podklad pro formulaci, přípravu a nastartování školních integračních programů na úrovni základních škol
překonání bariér a nerovností v základním vzdělání otevírá cestu ke střednímu a vyššímu školství
Metodologie I. Zkoumaná populace: žáci ZŠ v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit, plně
reprezentativní výběr 99 škol z 396 identifikovaných (Analýza 2006) – úspěšnost při oslovování škol 55 procent
Kritéria výběru školy (podle předchozích analýz): velikost obce typ školy (ZŠ HVP, ZŠ specializovaná) podíl romských žáků Kvantitativní studie – vzdělávací trajektorie 8 462 žáků (21 %
romských) a názory ředitelů škol Kvalitativní sonda (postoje a aspirace žáků) – 11 škol
Metodologie II. Údaje o školách jako celku
počet žáků, podíl romských dětí, RVP, předškolní příprava, integrační nástroje, spolupráce s NNO
Údaje o žácíchza žáky 3.,5. a 8. ročníků; prospěch, absence, propadnutí, odchody na jiné školy (plně anonymizované)
Názory a postoje ředitelů problémy spojené se vzděláváním romských žáků, osvědčené a požadované integrační nástroje, nástroje či legislativní změny, které by školy uvítaly
Postoje a vzdělávací potřeby dětípolostandardizované rozhovory zaměřené na profesní a vzdělanostní aspirace, informace od třídních učitelek a učitelů o těchto dětech
Hlavní metodologické a metodické poznatky Lze získat etnické údaje a identifikovat romské žáky na ZŠ. Ředitelé ani učitelé většinou nevnímají identifikaci etnické
příslušnosti žáka jako problém. Školy jsou datově dobře vybavené – je třeba je vhodně
motivovat a přesvědčit o významu výzkumu. Ředitelé i učitelé mají zájem spolupracovat, pokud cítí, že projekt
míří ke zlepšení účinnosti výuky a řešení problémů. Na straně škol je značný zájem o výsledky projektů a realizaci
konsekventních školských a vzdělávacích politik.
Struktura výkladu Vzdělanostní šance na ZŠ
Kritické body vzdělávacích drah
Role předškolní přípravy
Absence
Chování
Profesní aspirace (romských) dětí
Profesní konzultace ve školách
Názory a postoje ředitelů
Závěry
Vzdělanostní šance na ZŠ I.Pravděpodobnost přežití dětí v původní třídě na
škole hlavního vzdělávacího porudu N = 7208
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
0 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída
romské dívky
romští chlapci
ostatní dívky
ostatní chlapci
Romští chlapci se hůře než dívky vyrovnávají se změnami stylu výuky
Vzdělanostní šance na ZŠ II. Indikátor vzdělanostní úspěšnosti:
šance dítěte na „přežití“ v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího proudu
Šance romských žáků ukončit základní školu se svými vrstevníky, s kterými ji začali, je přibližně poloviční
Na specializované základní školy odchází v průměru dvě z desíti romských děvčat a 2,4 z deseti romských chlapců, u neromských dívek je to pouze jedna žákyně ze sta, v případě chlapců tři žáci ze sta
U romských žáků je pravděpodobnost odchodu 20x resp. 24x vyšší oproti jejich neromským spolužákům
Vzdělanostní šance na ZŠ III. Běžné základní školy navštěvuje 72 procent romských dětí.
Třetina romských dětí se vzdělává ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (v případě ostatních to bylo pouze osm procent).
Pravděpodobnost přechodu na speciální školu je u romských žáků 3,5x vyšší.
Pravděpodobnost, že dítě rovnou začne navštěvovat speciální ZŠ, je pro romské dítě šestkrát vyšší než u jeho neromského vrstevníka.
Kritické body vzdělávacích drah Kritickými body vzdělanostních trajektorií jsou především vstup
do ZŠ a nástup na 2. stupeň. Pokud žák/žákyně přečká 6. třídu, na škole se pravděpodobně
udrží. U chlapců, kteří obecně hůře zvládají změny ve výuce, je
problematický i 3. ročník. Kriteriálními předměty jsou český jazyk a matematika: Na prvním stupni je pro romské děti český jazyk větším
problémem než matematika. Na druhém stupni se průměry z obou předmětů k sobě
přibližují, nicméně na hladině nezvládnutí látky.
Prospěch z českého jazykaPropěch z českého jazyka na školách hlavního vzdělávácí
proudu N= 1685 – 6835 (v závislosti na počtu dětí v ročnících, za
které máme informace)
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
1. třída 2.třída 3. třída 4.třída 5. třída 6.třída 7. třída 8. třída
Romští chlapci
Romské dívky
Ostatní chlapci
Ostatní dívky
zhoršení chlapců
Prospěch z matematikyPropěch z matematiky na školách hlavního vzdělávácí proudu N= 1685 – 6835 (v závislosti na počtu dětí v ročnících, za které
máme informace)
1
1,5
2
2,5
3
3,5
1. třída 2.třída 3. třída 4.třída 5. třída 6.třída 7. třída 8. třída
Romští chlapci
Romské dívky
Ostatní chlapci
Ostatní dívky
Role předškolní přípravy I.Nějakou formu předškolní přípravy absolvuje zhruba polovina romských dětí a devět z deseti dětí neromských:
Pozn. Některé děti absolvují obojí
MŠ Přípravný ročník
Romští žáci 40 procent 18 procent
Neromští žáci 90 procent 2 procenta
Role předškolní přípravy II.Vliv mateřské školy na pravděpodobnost přežití dětí v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího porudu
N = 7208
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
0 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída
Romští žáci, kteřínavštěvovali MŠRomští žáci, kteřínenavštěvovali MŠOstatní žáci, kteřínavštěvovali MŠOstatní žáci, kteřínenavštěvovali MŠ
Role předškolní přípravy III.Vliv přípravného ročníku na pravděpodobnost přežití dětí v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího
poruduN = 926
0,45
0,55
0,65
0,75
0,85
0,95
0 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída
Romští žáci, kteříneabsolvovali přípravnýročník
Romští žáci, kteří absolvovalipřípravný ročník
Role předškolní přípravy IV.
Mateřské školy Romské děti, které docházely do MŠ jsou jednoznačně
úspěšnější, nicméně MŠ navštěvují děti z více integrovaných romských rodin.
Přípravné ročníky Přípravné ročníky přinášejí výsledky pouze na počátku
školní docházky. Asistent pedagoga Bez asistenta přečká v původní třídě na školách HVP
do třetí třídy 6,5 romských žáků z desíti, s asistentem 7,5.
Absence I.Celkové absence na všech typech škol
N= 2150 – 7768 (v závislosti na počtu dětí v ročnících, za které máme informace)
50
100
150
200
250
300
1. třída 2.třída 3. třída 4.třída 5. třída 6.třída 7. třída 8. třída
Romští chlapci
Romské dívky
Ostatní chlapci
Ostatní dívky
Absence II. Absence romských dětí jsou oproti jejich
ostatním vrstevníkům téměř trojnásobné. Problémy začínají již na prvním stupni. Kumulují se na stupni druhém, kde se také
prohlubují rozdíly mezi pohlavími – dívky chybí více.
Míra absencí významně souvisí s prospěchem ve všech ročnících školní docházky.
Chování I.Procento snížených známek z chování
N= 2175 – 7824 (v závislosti na počtu dětív ročnících, za které máme informace)
0
5
10
15
20
25
30
1 2 3 4 5 6 7 8
Romští chlapciRomské dívkyOstatní chlapciOstatní dívky
Chování II. Problémy romských žáků s chováním přibývají s každým rokem
školní docházky. U dětí z neromského prostředního křivka znatelněji roste až na
druhém stupni, u romských dětí již od započetí vzdělávací dráhy.
V osmé třídě mělo sníženou známku z chování: 31 procent romských chlapců (4.4x více), 22 procent romských děvčat (10x více) a u ostatních dětí podíl činil 7 procent u chlapců a 2 procenta u
dívek.
Profesní aspirace (romských) dětí I.• Existují výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými romskými žáky –
pětinu romských dětí, které se účastnily výzkumu, hodnotili učitelé jako nadprůměrnou.
• Nadprůměrně hodnocení romští žáci (zjištěné vlivy) – bez/problémovost rodinného prostředí; zájem rodičů o vzdělávání dítěte; nižší míra absencí dítěte; dítěti někdo pomáhá s přípravou do školy.
• Nadprůměrně úspěšné romské děti častěji pocházejí z rodin, kde se hovoří pouze českým jazykem.
• Přibližně pětina romských žáků má předpoklady k vzdělanostní mobilitě směrem ke střednímu vzdělání.
Profesní aspirace (romských) dětí II. Profesní aspirace dotazovaných dětí (romských i neromských)
jsou extrémně nízké:72 procent chce profese, na které stačí výuční list20 procent profese vyžadující střední školu s maturitou8 procent profese vyžadující vyšší vzdělání.
Nejčastěji uváděnou profesí je kuchař či kuchařka – téměř 18 % dotazovaných romských žáků a žákyň.
Romským žákům chybí směřování do středního a vyššího pásma sociální a profesní struktury.
V sociálně vyloučených lokalitách chybí dětem profesní zkušenosti (nezaměstnanost).
Bez školní podpory při výběru profese bylo, podle svých slov, 41% romských žáků.
Profesní konzultace ve školáchKonzultace plánů s vyučujícími na jednotlivých typech škol
0% 20% 40% 60% 80% 100%
HVP, málo RD
HVP, málo RD
HVP, málo RD
HVP, převaha RD
HVP, málo RD
HVP, hodně RD
LMP, hodně RD
HVP, převaha RD
ZŠ kombi, hodně RD
LMP, převaha RD
LMP, hodně RD
vůbec jednou nebo zřídka opakovaně
Názory a postoje ředitelů Ředitelé mají vstřícný postoj ve vztahu ke specifickým aktivitám
zaměřeným na romské žáky. Příčinou problémů ve vzdělávání romských dětí je podle ředitelů
zázemí romských rodin. Problémy nevidí na straně školy – 80 procent ředitelů je
přesvědčeno, že většina vyučujících dokáže s romskými dětmi pracovat.
Za nejefektivnější řešení problémů ve vzdělávání považují kombinaci sankčních tlaků na rodiče a nástrojů zaměřených na motivaci samotných žáků.
Ředitelé takřka vůbec nezmiňují nástroje související s posilováním profesní motivace ke vzdělání.
Závěry Ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit existují
významné nerovnosti ve vzdělanostních šancích romských a neromských dětí na úrovni základních škol.
Romské děti jsou vzdělanostně výrazně méně úspěšné – šance, že dokončí školu se svými vrstevníky, s nimiž ji začali, je oproti ostatním dětem poloviční.
Běžné ZŠ navštěvuje 72 procent romských dětí z okolí sociálně vyloučených lokalit.
Jen polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy (vs. 90 procent neromských dětí).
Romské děti mají monotónnější a nižší profesní aspirace než jejich vrstevníci.