srpen 2013

několik staletí společné, občas bouřlivé historie na-šich zemí je bohaté na čet-né příklady úspěšné spolu-práce. V dnešní době, když nás již nerozdělují hranič-ní závory a celní bariéry, by bylo neodpustitelným hří-chem zanedbávat příležitos-ti, jaké s sebou přináší vzá-jemné sousedství. Proto se také hospodářské komory Raciborska Izba Gospodar-cza a Okresní hospodářská komora v Opavě rozhod-ly pokračovat ve vzájemné dlouholeté spolupráci for-mou projektu „Podnikání bez hranic čili výměna in-formací a společné hledá-ní příležitostí pro rozvoj polsko-českého pohraničí“. Protože valutou XXI. století je informace, chceme rovněž i my vytvořit solidní základy moderní databáze informací týkajících se našich regionů a potenciálu hospodářského rozvoje a spolupráce, který v nich dřímá.

Začínáme cyklem čtyřech publikací, ve kterých chce-me informovat české čtená-ře a podnikatele o turistic-kém potenciálu Ratibořska, o možnostech hospodářsko-investiční spolupráce s na-šimi obcemi, o výsledcích našeho průmyslu, stavící-ho na obnovitelných zdro-jích energií, a o možnostech našeho zemědělského a po-travinářského průmyslu. Rozsáhlé informace k těm-to tématům budou dostup-né jak na stránkách týdení-ku REGION OPAVSKO, tak

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

i v podobě multimediálních publikací a dokumentární-ho filmu.

V naší první prezenta-ci vás chceme pozvat k ná-vštěvě Ratibořska: pěšky, na kole, motorce, automobi-lem, a dokonce i na kajaku. Chceme vám ukázat naši přírodu, památky, pohostit lokálním jídlem, a dokon-ce i pivem z našeho pivova-ru. Doufám, že naše nabídka bude zajímavou pozvánkou jak pro turisty, tak i podni-katele či samosprávy, kte-ří budou chtít navázat spo-lupráci na poli gastronomie, hoteliérství, rekreace, spor-tu, vzdělávání apod.

Doufáme, že tyto aktivi-ty budou pokračovat v ná-sledujících projektech, proto vás již dnes také zveme k za-sílání připomínek a návrhů, které nám mohou pomoci při utváření lepší atmosféry pro další spolupráci. Stanisław Biel Raciborska Izba Gospodarcza

Meandry Odry v obci Chałupki jsou místem, kte-ré je dnes dobře známo pol-ským i českým vodákům. Tady začíná sjíždění řeky směrem na Zabełków, Kr-zyżanowice a Ratiboř. Území obce Krzyżanowice protíná mnoho cyklistických stezek, které jsou dokonale propo-jeny se sítí českých cyklis-tických tras (doporučujeme stránky www.rowery.sub-region.pl v české jazykové verzi a regionální turistic-ký portál www.turystyka.subregion.pl a taktéž čes-kou verzi turistických in-formací na stránkách www.raciborz.pl). Kolo je skvě-

Magické putování RatibořskemČechům velmi blízké příhraniční terény v povodí řek Odra a Cyna s meandry a zámky, Ratiboř – historické hlavní město Horního Slezska a magické lesy v okolí Rudy se starým cisterciáckým opatstvím – Ratibořsko jistě okouz-lí i ty nejnáročnější turisty a podnikatele, přesvědčí k investování v oblasti rekreace, vlastivědných zajímavos-tí a turistického ruchu.

Stanisław Biel

Arboretum Moravské brány

PŘES MOST CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA

Kdykoliv jen byla státní hranice mezi Opavou a Ra-tiboří pouze na papíru, tak nám z toho období vždy historie přináší příklady oživených kontaktů, a to nejen vladařů a mocných, ale také obyčejných obča-nů, a to jak mezi rodinami, přáteli, tak i v obchodním rozměru, zvláště pak pro-to, že jazyk zde netvořil žádnou bariéru.

Předválečný, všeobecně uznávaný profesor opavské-ho gymnázia Robert Parma měl velmi rád neobvyklé vý-lety do Ratiboře pro levnou pruskou čokoládu a cigarety. Naříkal však při tom na kva-litu mnoha produktů, hlavně ratibořského piva, čepované-ho tenkrát jak v samotné Opa-vě, tak nedalekých Hošticích, po kterém se mu vždy dělalo „měkce v žaludku“. Češi si do-dnes stále nade vše cení kvalitu svých světlých piv, ale Ratiboř v současnosti již znovu vyrábí

Krátká vzpomínka na profesora Parmu

svá piva, která si také získáva-jí stále větší uznání. S okamži-kem zvednutých hraničních závor ožívá na obou stranách hranice obchodní duch, kte-rý pak utváří základy pro širší spolupráci obou národů. Bylo by dobré, aby si obyvatelé po-hraničí ještě více uvědomovali příležitosti a možnosti společ-ného obchodování a společen-ských kontaktů. V naší historii

najdeme spojení Opavského a Ratibořského knížectví v jed-né unii, početné příklady živé spolupráce v průběhu uplynu-lých sedmi staletí a také, bohu-žel, houštím zarostlé železnič-ní spojení mezi našimi městy. Možná někdy v budoucnosti toto spojení znovu obživne, za-tím však můžeme cestování po Ratibořsku začít v loďce na hra-nici Bohumín/Chałupki.

Chałupki – jarmark na hranici

lým dopravním prostřed-kem pro turisty, kteří chtějí navštívit místa jako Chałup-ki, Krzyżanowice, Tworków a Bieńkowice. V první obci po projetí naučné stezky Meandry Odry stojí za ná-vštěvu středověký hrad, dáv-ná hraniční tvrz Barutswer-de, která v 19. století byla ve vlastnictví rodiny Roth-schildů, stejné rodiny, kte-rá vlastnila zámek v Šilhe-řovicích. Zajímavé je také vlakové nádraží, nejen pro svou dochovanou zástavbu z 19. století, ale i pro histo-rický význam tohoto mís-ta, kde došlo v roce 1847 ke spojení železničních tratí pruské monarchie Hohen-zollernů a rakouské monar-chie Habsburků. Němým svědkem bouřlivé historie pohraničí je starý most spo-jující Chałupki a Bohumín, dávný Jubilejní most císaře Františka Josefa. Dnes jsou u něj vždy na jaře a na pod-zim organizovány již prosla-vené jarmarky na hranici, které přitahují obchodníky z obou stran hranice.

V obci Krzyżanowice je nutné nahlédnout do zám-ku Lichnovských – stejného rodu, kterému patřily Hra-dec nad Moravicí a Chuchel-ná. V srpnu roku 1806 zde na pozvání Lichnovských koncertoval jejich rodinný přítel Ludwig van Beetho-ven. Na jaře roku 1848 došlo na zámku k tajnému setká-ní Ference Liszta a Caroly-ne Iwanowské, která utek-la z Ruska od svého muže, knížete Mikolaje Sayn-Wit-tgensteina. Liszt dostal zá-mek ke své dispozici od své-ho přítele, knížete Felixe Lichnovského. Mohl zde li-bovolně v plné diskrétnos-ti pobývat se svou milenkou. Maďarský hudebník býval v Krzyżanowicích již dří-ve, v roce 1843 a 1846. Slo-žil zde skladbu „Herbei, den

Spat und Schaufel” („Po-dejte rýč a lopatu”) na mo-tivy populární „Marseillai-se”. Zámek obklopuje park s exotickými druhy stromů (roste zde mimo jiné i oká-zalý liliovník tulipánokvětý - Liriodendron tulipifera). Procházet se zde je možné, ale pouze po předchozím oznámení řádovým sestrám, které dnes na zámku provo-zují Dům sociální pomoci „Różany Pałac“.

Od zámku je dobré odbo-čit směrem na ves Buków. Z mostu spojujícího obec Kr-zyżanowice a obec Lubomia je možné vidět hráze pold-ru Buków. Začíná zde stavba nádrže Ratiboř. Bude to nej-větší hydrotechnická stav-ba v Polsku. Hráze mají mít 23 km délky a na jejich ko-runě bude vytyčena cyklis-tická trasa. Vzniknou tím velké možnosti pro turistic-ké využití stavby. V perspek-tivě několika desítek let má stavba být i součástí kanálu Odra-Dunaj.

Mnoho zajímavostí na-bízejí i obce Tworków a Bieńkowice. Tato místa propojuje polní alej Hroza

s unikátním starým stromo-řadím. Lokálnímu lašské-mu dialektu Češi dokonale rozumí a česká (moravská) kultura je zase blízká obyva-telům jižních částí obce Kr-zyżanowice.

V obci Tworków se nachází v evropském měřítku unikát-ní kolekce bohatě zdobených truhel rodiny von Reiswitz (kostel sv. Petra a Pavla), sta-rý mlýn rodiny Pawlik (pro hosty jsou organizovány pro-hlídky se spuštěním mlýn-ského kola, tel.: +48 32 419 63 55), ruiny středověké-ho zámku a poutní kostelík sv. Urbana na tzv. Urbanku. Bieńkowice se pyšní nejstar-ší polskou kovárnou, kterou od začátku 18. století provo-zovala rodina Socha (návště-vy po nahlášení na tel. +48 32 419 65 29 nebo 419 65 23). V červenci organizuje vesnice efektní mezinárodní závody koňských stříkaček, ve kterých soutěží i mnozí čeští zástupci.

O DALŠÍCH TURISTICKÝCH ZAJÍMAVOSTECH RATIBOŘSKA ČTĚTE NA NÁSLEDUJÍCÍCH STRANÁCH

a prohlídku ležáckých tan-ků s ochutnávkou piv.

Výjimečnou atrakcí mu-zea v Ratiboři v budo-vě bývalého kostela do-minikánského sesterského řádu, kterou najdeme v uli-ci Gimnazjalna, je výsta-va „V kraji Ozirise”. Ex-pozice obsahuje kompletní mumii pocházející ze sta-

rého Egypta (období 22. dynastie, 946-722 př. n. l.), přivezenou baronem An-selmem von Rothschildem

do Šilheřovic v 60. letech 19. století. Dnes si turis-té mohou prohlédnout mu-mii mladé Egypťanky, dce-ry lazebníka, kartonáž, dva sarkofágy a originální ka-nopské urny. V presbytá-ři kostela je možné si také prohlédnout hroby rati-bořských Piastovců a Pře-myslovců (krypty odhale-né v 90. letech 20. století) a v sousední budově muzea na ulici Chopina pak výsta-vu historického zubařského zařízení a historie přírody, s mnohými pozůstatky pre-historických zvířat. Potřeb-ná adresa www.muzeum.raciborz.pl.

Kromě zámku a dávné-ho kostela dominikánek najdeme v katalogu rati-bořských historických go-tických památek také faru z 13. století s překrásným monumentálním oltářem

14 úterý20. srpna 2013podnikání bez hranic

Ratiboř, okresní město s více jak 54 tisíci oby-vateli, je hlavním měs-tem polské části Euro-regionu Silesia, dávným sídlem vládců Ratiboř-ského a Opavského kní-žectví.

Nejdůležitější historic-kou památkou je zde stře-dověký zámek, který byl

předán k opětovnému uží-vání v roce 2012 po rekon-strukci spolufinancova-né Evropskou unií. Jedná se o jednu z nejcennějších památek Slezského voj-vodství, o dávnou reziden-ci opavských Přemyslov-ců. Úchvatná je především zámecká kaple sv. Tomáše Becketa, zvaná perlou hor-noslezské gotiky a slezskou Saint Chapelle. S kaplí sousedí knížecí dům s vý-stavními sály a pokladnicí. Najdeme zde výstavy vě-nované historii slezských lesů a myslivosti, expozi-ci týkající se zámeckého podzemí (se snímky 3D), vězeňství, zámků Ratiboř-

ska, dále je zde i zbrojnice a sbírka mučicích nástrojů. Navštivte stránky www.za-mekpiastowski.pl.

Při zámku je činný nej-starší slezský pivovar, o němž se zmiňují již zdroje z roku 1567. Tento ke kon-ci 19. století slavný výrob-ce Gambrinuse vařila ten-krát skvělý ležák z českého

sladu na bázi receptury mi-stra Kaufmana s využitím pramenité vody z lesu Ob-ora. V období druhé de-kády 20. století, v době, když měl možnost ratiboř-ské pivo v Hošticích ochut-návat zmiňovaný profesor Parma, procházel pivovar krizí, a proto byly možné i ony žaludeční potíže dů-stojného pedagoga. Dnes se ale pivovar těší uznání pi-vařů a uspokojuje i ty nej-vybranější chutě.Vaří se zde světlá piva, tmavá piva, silné i světlé ležáky a také piva ochucená. Pivovar je možné navštívit každou so-botu v 15.00 hodin a spojit při tom pobyt ve staré varně

Ratiboř – království gotikyzhotoveným v letech 1656-1660 Salomonem Stein-hoffem z nadace preláta Andrzeje Scodoniuse a li-terárního sdružení Bractwo Literackie – nejstaršího hornoslezského bratrstva; kostel sv. Jakuba z polovi-ny 14. století, kde v souse-dícím klášteře byla napsá-na nejstarší zjištěná polská

věta, a také fragmen-ty dávných obran-ných staveb. Na uli-ci Basztowa v linii městských zdí se dochovala renesanč-ní vězeňská bašta a v jejím sousedství pozdně klasicist-ní budova Oblastní-ho soudu, která byla postavena v letech 1823-1826 podle projektu Karola Fry-deryka Schinkla.

Milovníkům edu-kačních výletů je nutné doporučit seismologickou sta-nici vybudovanou

v roce 1927 na ulici Chłop-ska. Tato stanice byla sou-částí první stálé evropské sítě seismologických stanic.

Jako první zde výzku-my prováděl známý německý seismolog prof. Carl Mainka, astronom přednášejí-cí na univerzitách ve Štrasburku a v Göt-tingenu, nadšenec as-tronomie. Seismogra-fy, které konstruoval, registrovaly země-třesení z celého svě-ta, hlavně však v pás-mu Karpat a Sudet a zemětřesení vyvola-ná otřesy v blízkých hornoslezských do-lech. Zařízení a pří-stroje profesora Ma-inky se v observatoři nachází dodnes a o jeho práci a díle svěd-

čí početné dochované do-kumenty, v tom i skleněné fotografické desky z jeho astronomických pozorová-ní. V současnosti zde pů-sobí Slezská geofyzikální observatoř Polské akade-mie věd, v jednom ze sálů a v podzemí je připravena unikátní expozice seismo-logických přístrojů. Slez-ská geofyzikální observatoř (Śląskie Obserwatorium Geofizyczne PAN), ul. Chłopska 1 (příjezd od ul. Ocicka při hřbitově Jeru-zalem). Hodiny otevření od 8.00 do 15.00 po před-chozí dohodě. Kontakt: tel. + 48 32 415 55 40, e-mail: wojtak@igf.edu.pl.

Neobvyklé zajímavosti ukrývá také les Obora (ná-zev pochází z českého ja-zyka) dříve to byl rezervoár lovné zvěře pro ratibořská knížata. Legenda hlásá,

že zde kdysi bydlel pous-tevník. Byla zde prý i krč-ma, která se propadla do země. Na severní hrani-ci lesa v sousedství čtvrti Markowice se nachází vod-ní zdroj, z něhož byla voda dříve dopravována dřevě-ným vodovodem do měs-ta a do knížecího pivovaru, kde se vařilo vzpomínané vynikající ratibořské pivo plzeňského typu. Dnes na více jak 160 hektarech pa-horkatého lesa Obora domi-nuje již v Horním Slezsku vzácný prvotní smíšený les bohatý na zajímavé exem-pláře flóry, fauny a hub. Proto také část oblasti byla vyčleněna pro Arboretum Moravské brány. Vysky-tují se zde duby s čtyřme-trovým obvodem, rokle, rybníky, studánky a potůč-ky a najdeme zde i speci-álně připravenou kolekci rostlin. Návštěvu arbore-ta usnadňují značené nauč-né stezky: dendrologická a ekologická. Nachází se zde rozlehlá Začarovaná zahra-da, kamenný kruh, mini-zoo, stezka zdraví, sáňkař-ská dráha a koupaliště na ulici Markowicka. Více in-formací www.arboretum-raciborz.pl.

Přírodní perlou Ratiboř-ska je lesní a vodní rezer-vace Łężczok čítající více jak 400 ha. Toto unikátní chráněné území starého ko-ryta Odry zahrnuje dodnes používané chovné rybníky založené ještě v 13/14. sto-letí, rašeliniště, v Polsku vzácný přirozený, mnoho-druhový lužní les a stromo-řadí s pamětními stromy, jako je například 400letý

dub krále Jana III Sobies-kého. Polský monarcha se v roce 1683 ubíral přes toto území k Vídni (rezervací dnes vede turistická trasa nazvaná Alej polských hu-sarů). V 19. století zde lo-vili hosté knížete von Ra-tibor, mimo jiné dvakrát i německý císař Wilhelm II. Flóru v rezervaci tvoří té-měř 540 druhů cévnatých rostlin, z toho 30 je chrá-něných. Přísné ochraně podléhají mimo jiné leknín bílý, stulík žlutý, nepukal-ka vzplývající nebo kotvi-ce plovoucí. Zvláštností je druh stavače – kruštík po-labský. Hnízdí zde více jak 210 druhů ptactva (z 435 registrovaných v Polsku), hlavně ptactva vodního, bažinatého a dravců, mezi jinými jsou zde potáp-ky a kormoráni, orli moř-ští a orli říční. V době tahů ptactva zde byly pozoro-vány i velmi vzácné dru-hy, jako je volavka červe-ná nebo luněc šedý (jediné zjištěné pozorování v Pol-sku). Hnízdí zde i plazi (zmije obecná), obojživel-níci (kuňky obecné, ještěr-ky, ropuchy), savci (ondat-ra pižmová, jezevec lesní a až deset z 22 v Polsku re-gistrovaných netopýrů). Mezi nimi i netopýr stro-mový, zapsaný v Polsku do červené knihy ohrožených druhů zvířat. Jsou zde i váž-ky, čmeláci, brouci a motý-li. Rezervací vedou stezky pro pěší návštěvníky a cyk-listické trasy. Ornitologům jejich pozorování usnad-ňují speciální pozorovací místa, mimo jiné i můstek na rybníku „Salm Duży“.

Ředitelka Agentury pro propa-gaci Ratibořska a pro podporu podnikání na Piastovském zám-ku v Ratiboři (Agencja Promocji Ziemi Raciborskiej i Wspierania Przedsiębiorczości na Zamku Piastowskim w Raciborzu)

Rostoucí počet návštěv na Piastovském zámku v Ratiboři (v letošním roce nás do konce července navštívilo již více jak 21 tis. turistů) názorně dokazuje, že turistika může tvořit jedno z důležitých ekonomických odvětví Ratiboře a okresu. Máme zde řadu zajímavých historic-kých památek, zajímavých přírodních míst i akcí, mezi nimi i velikonoční procesí nebo naše zvláštní karnevalo-vé tradice. Ratibořsko je dnes ještě nutné nahlížet přes prizma jeho potenciálu, je proto ještě těžké hovořit za-tím o konkrétní, v Polsku rozeznatelné značce, jakou mají Slezské Beskydy, Jura nebo Trasa technických pa-mátek. Náklady vynaložené na propagaci a infrastruk-turu však pomalu takovou značku utvářejí. Jsou zde jis-tě zapotřebí mnohé další investice. Zajímavou cílovou skupinou jsou organizované výlety, v tom i např. školy v přírodě. Obsluha takových skupin je tržní příležitostí, kterou, jak doufám, využijí podnikatelé, operátoři ces-tovního ruchu, hoteliéři, restaurátoři.

Grażyna Wójcik

Ratibořsko tvoří turistic-ké centrum subregionu západní části Slezského vojvodství.

Jestliže jej v roce 2011 navštívila pouze 3 procen-ta všech turistů navštěvují-cích Slezské vojvodství, pak v roce 2012 se jednalo již

celkem o 16 procent. Záslu-hu na tom má obnova klíčo-vých historických památek ratibořského okresu: bývalé-ho cisterciáckého klášterního a zámeckého areálu v mís-tě Rudy a Piastovského zám-ku v Ratiboři. Areál v roce 2012 navštívilo 28 tis. turis-

tů a zámek v Ratiboři dokon-ce 30 tis. návštěvníků. Až 22 tis. osob se v roce 2012 pro-jelo úzkorozchodnou želez-nicí v místě Rudy. Investi-ce do historických památek byly následně doplněny také o náklady na propagaci a na značení turistických cest

(www.turystyka.subregion.pl, www.rowery.subregion.pl, rudy-opactwo.pl, zamek-piastowski.pl), také však i o náklady na výstavbu cyklis-tických tras a na zintenzivně-ní vodáckého hnutí na řece Odře. V nové strategii rozvo-je ratibořského okresu je tu-

ristika nahlížena jako důleži-tá větev lokální ekonomiky a v průběhu nejbližších let je možné očekávat další nákla-dy v oblasti infrastruktury a propagace. Cílem je vytvo-ření a popularizace produk-tu-značky, která bude bo-jovat o turisty s oblastmi,

jako jsou Beskydy a Krakov-sko-Čenstochovská vysoči-na (Jura). Možnosti rozvo-je aktivní turistiky a investic do oblasti turistiky a rekrea-ce pak především přinese do-končení stavby nádrže Rati-boř, která má být dokončena kolem roku 2016.

Rezervace Łężczok

Ratiboř – staré město

Muzeum Ratiboř – mumie

Více turistů, více atrakcí, více investic

15podnikání bez hranicúterý20. srpna 2013

POKLADY RUDSKÝCH LESŮObec Rudy s menší bazi-likou Nanebevzetí Nej-světější Panny Marie, s rekonstruovaným kláš-terním a zámeckým are-álem, se skanzenem úz-korozchodné železnice a s okolními lesy se staly významným místem pro poutníky i turisty.

V polovině 13. století díky náklonnosti opolsko-rati-bořského knížete zde posta-vil cisterciácký řád z města Jędrzejów nad řekou Rudou kostel a klášter s klauzu-rou. Dostali pro tento účel těžké, hustě zalesněné teré-ny na pravém břehu Odry. Šlo o promyšlené rozhod-nutí. Mniši následovali ces-tu sv. Bernarda, otce svého řádu, tvůrce Jasného údolí (Clara Vallis) v Champagne

či opatství v Clairvaux, kte-ré vzniklo v podobně nedo-stupné oblasti.

V roce 1810 po poráž-ce Pruska ve válce s Fran-cií byl klášter podroben se-kularizaci a jeho majetek byl znárodněn. Ve 40. letech 19. století převzala dávný kláš-ter a opatský zámek rodina von Ratibor z rodu Hohen-lohe-Schillingsfürst. Rodi-na se těšila přízni na ber-línském dvoře. Viktor I. von Ratibor (Herzog von Rati-bor) byl prezidentem prus-ké Knížecí komory a jeho mladší bratr Chlodwig (Fürst von Ratibor und Cor-vey) kancléřem říše. Viktor položil v knížecím majet-ku základy zdravého hos-podaření. Sloučené země cisterciáků a kanovníků, ra-tibořských dominikánů a dominikánek, podpořené moderními technologiemi, se staly zemědělským a po-travinovým zázemím pro vznikající hornicko-hutnic-kou hornoslezskou aglome-raci. Rodině von Ratibor to přineslo značné zisky. Za své sídlo si vybrali dávný kláš-ter a opatský zámek v mís-tě Rudy. Rychle se z něj sta-lo v celé Evropě vyhlášené společensko-lovecké cent-rum. Hosty zde byli císařové Fridrich III. a jeho syn Wil-

helm II. a také početní před-stavitelé celé evropské aris-tokracie.

V lednu v roce 1945 Rudy obsadila rudá armáda. Kláš-terní a zámecký areál a kostel byly cíleně vypáleny. Svatyně pak byla rychle obnovena, interiér získal původní go-tický vzhled. Zámek knížat von Ratibor, dávný klášter, chátral v ruinách až do roku 1998. V tom roce se pak stal součástí státního majetku a o jeho obnovu začala pečo-vat Gliwická diecéze. Dnes již můžeme vidět výsledky rekonstrukce – krásně ob-novený opatský zámek, dří-vější klášter a jejich okolí. Nejlepší je navštívit místo osobně, ale doporučujeme rovněž virtuální prohlíd-ku na stránkách www.rudy-

opactwo.pl (s českou jazy-kovou verzí).

Čím jsou Rudy dnes? Na počátku 90. let 20. století byla místní svatyně prohlášena za diecézní sanktuárium Panny Marie Pokorné. Obraz opře-dený svými zázraky, který se zde podle místní tradice na-chází již od roku 1228, se znovu stal cílem poutí. Do-cenil to i Svatý otec, blaho-slavený Jan Pavel II., který v Gliwicích osobně posvětil zlatou korunu pro introniza-ci Panny Marie Rudské. In-teriéry dřívějšího kláštera a opatského zámku dnes plní řadu funkcí, od informační-ho střediska s místy pro noc-leh do místa početných kon-ferencí, přednášek a výstav. Díky péči Gliwické diecéze jsou v Rudách shromažďo-vány cenné památky sakrál-ního umění.

Rudy a okolí jsou dnes jedním z nejdůležitějších míst na turistické mapě Slezského vojvodství. Ukry-té na okraji velké hornoslez-ské aglomerace poskytují je-dinečný kontakt s přírodou a historií.

Lepší je neposlouchat všechny ty pověsti, protože pak je strach tudy jen pro-jíždět, říkají lesníci z Rud. Z jedné strany kopec „Góra Zamkowa“, kde kdysi sídli-

li zbojníci, z druhé hájovna zlého Eliasze, po jehož smr-ti zde přiletělo sto krkavců. Thiergarten (historický ná-zev vyskytující se již pouze na starých mapách) je zvě-řinec knížat von Ratibor z 19. století, který byl zří-zen v části lesů mezi místy Jankowice, Ruda Kozielska a Kuźnia Raciborska. Rodi-na zde chovala statné kusy lesní zvěře, které pak stříle-li její vzácní hosté. Pro míst-ní zde platil zákaz vstupu. Dnes je místo Thiergarten přístupné pěším i cyklistům. Vede tady pětikilometrová neoznačená lesní cesta, kte-rá je „prošpikována legenda-mi“. Na cestu je však nutné si vzít mapu terénu. Do Thi-ergarten je nejlepší vjet ze strany Jankowic, malé vesni-

ce na vojvodské silnici č. 919 vedoucí z Gliwic do Ratibo-ře. V samém centru najde-me novogotickou kapličku sv. Isidora Oráče. Odbočí-me do ulice za ní. Kilome-tr budeme míjet vesnickou zástavbu až dojedeme k há-jovně Krasiejów (před vál-kou Rothenburg), pochá-zející z 19. století. Za ní se rozprostírá starý les. Přímou cestou po necelém kilomet-ru přijedeme ke kopci „Góra Zamkowa“ (místní jej nazý-vají Schlossberg). Nevyso-ký pahorek je opředen tem-nou legendou. Ta hlásá, že dávno tomu zde zbojníci po-stavili svůj hrad. Přepadá-vali kupce, kteří směřova-li na městské tržnice starou trasou z Gliwic do Ratiboře. Jednoho dne zabili rolníka, který z důvodu bídy prodal posledního koně a vracel se s penězi domů. Jeho žena šla druhý den ráno do lesa a na stromě našla pověšené tělo svého muže. Její žal byl tak veliký, že zakřičela směrem k hradu: Ať trpí ti, kdo zabili mého muže! V tom okamži-ku se země otevřela a hrad se do ní propadl.

V dobách knížat von Ra-tibor zde byla vyhlídka s chatou Wiktorie. Ke konci II. světové války zde Něm-ci zřídili sklad munice. Po-

tom území dlouho spra-vovali Rusové. Dnes zde o vánočních svátcích dochází k rodinným setkáním lesní-ků a myslivců. Nedaleko teče potok Raczok. Bez větší ná-mahy je možné podél prou-du najít bobří obydlí. U kop-ce Góra Zamkowa dojdeme k rozdvojení cest. Musíme odbočit vpravo a držet směr na místo Ruda Kozielska. Po necelých dvou kilometrech dojdeme ke studánce Hugo (název prý pochází od jmé-na knížecího správce lesa). Existovala již před válkou. Před několika lety ji lesníci obnovili a poblíž jsou i lavič-ky, kde je možné si chvíli od-počinout.

Necelý kilometr od stu-dánky stojí zděná klasicistní hájovna Wildeck z 19. sto-

letí s charakteristickou věží s kostrovou konstrukcí. Pod-le legendy tady žil zlý lesník Eliasz. Na základě jeho sou-hlasu mohli do lesa vstupo-vat pouze místní občané a nájemní pracovníci. Cizi-nec, který neopatrně vstou-pil do hustého lesa, byl oka-mžitě zastřelen nebo zajat a vězněn v temném sklepě há-jovny. Tam pak nešťastník umíral v mukách hladem. Prý toto temné místo ukrý-vá až 99 těl obětí. Když se konečně Eliasz rozloučil s pozemským životem, nad Wildeck přiletělo a po dlou-hou dobu zde kroužilo hej-no sta krkavců.

Od starého opatství smě-rem na osadu Brantolka vede lesní cyklistická na-učná stezka, jedna z nej-modernějších ve Slezském vojvodství. I zde je dob-ré nezapomenout na mapu. Můžeme se zde totiž pohy-bovat po vyznačené trase (má 16 km délky, ukazatele a 35 informačních tabulí o míjených místech), ale také po jiných lesních cestičkách, které dnes plní roli protipo-žárních cest. Bez orienta-ce v terénu zde člověk lehce zabloudí. Cyklistická trasa má naučný charakter. Tabu-le informují o tradicích cis-terciáků, o lesním hospoda-

ření, o stromech, myslivosti, fauně a flóře v lesích – vždy na konkrétních příkladech. Fragment trasy vede úze-mím po požáru v roce 1992. Tehdejší požár patřil k nej-větším evidovaným požá-rům v Evropě. Oheň strávil cca 8,5 tis. ha lesních poros-tů, které se podařilo během několika let obnovit. Jak po-dél trasy, tak i na ostatních stezkách najdeme tajem-ně znějící směrové ukazate-le jako např. „První vrata”, „Třetí vrata”, „Křížové ces-ty” či „Zakázaná”. Jedná se o označení protipožárních cest, které využívají dřívější tradiční názvy. „Zakázaná” vede nedaleko osady Bran-tolka. Kdysi touto cestou ne-směl nikdo chodit, protože knížecí hosté si nepřáli žád-né svědky svých her a lovů.

Zajímavou historii má středisko „Buk” v Rudach (označený sjezd z vojvod-ské silnice 919 v linii ul. Ra-ciborska). Nachází se zde staré lesní obětiště, oblíbe-né místo odpočinku knížat von Ratibor. Je zde také Vik-toriin vršek (Góra Viktorii), nazvaný tímto způsobem na počest pruské následky-ně trůnu – anglické kněžny Viktorie, která Rudy navští-vila v roce 1866. Na samém vrcholu tohoto vršku při-

pomíná tuto událost nápis vyrytý do kamene. Docho-vala se také lesní chata zva-ná Agathenhütte. Během II. světové války zde Němci věznili vojáky aliance, kteří byli zajati během invaze na Krétu. Po válce bylo obětiště změněno na rekreační stře-disko s hotelem a koupališ-těm.

Hned za Bukem se nachá-zí obětiště Hubertus. Jed-ná se o malý rybník v lesní houštině, u kterého si les-níci postavili domek s mo-lem. Na okraji Rud při vý-jezdu na Gliwice (vojvodská silnice 921) se nachází hřbi-tov s kostelem sv. Magdalé-ny. Od něj dojedeme boční cestou podél hřbitova k his-torickému nádraží úzkoroz-chodné železnice, postavené na počátku 20. století, která je dnes technickým muze-em. Probíhají zde 25minuto-vé projížďky úzkorozchod-ným vláčkem. Trasa mezi lesními houštinami vede z Rud na zastávku Paproć a zpět. Skansen nabízí turis-tické projížďky motorovou i parní trakcí a návštěvu mu-zea. Vláček v místě Rudy je součástí Slezské trasy tech-nických památek. Více in-formací je možné najít na stránkách www.kolejkaru-dy.pl.

Rudy- klášterní a zámecký areál

Rudy- skansen úzkorozchodné železnice

TOMASz CzERwińSKiŘeditel Hotelu Polonia v Ratiboři

Ratibořsko je nepochyb-ně dosud neobjeveným místem pro strávení jiné-ho víkendu pro obyvatele slezské aglomerace a pro sousedy z Česka. Pohodl-ný dojezd nepřeplněnými silnicemi a vzdálenosti vhodné případně i pro cyklistický výlet jsou doplňu-jícím lákadlem pro takový výběr.Stále častěji jsme součástí zajímavých turistických iniciativ, jako je například vytyčování tematických tras, například po technických památkách či za ar-chitekturou ze dřeva, ale také nově vzniklé kuli-nární trasy Slezské chutě. Tato trasa shromažďuje vybrané restaurace ve Slezském vojvodství, které získaly certifikaci zaručující to, že jídla jsou tam připravována podle tradičních lokálních receptů. V našem regionu se můžeme pochlubit mimo jiné sleďovým salátem (hekele), husou, vepřovou peče-ní nebo svatebními koláčky. Turisté tak mají ještě jeden další důvod navíc pro svou návštěvu – origi-nální, chutné jídlo.

bowice, Strzybnik, Czerwię-cice a Rudnik. V Strzybniku se nachází obrovská stará

sýpka a vzácně se vyskytující hodinová věž z 19. století.

Zpracovala Ewa Wawoczny

Odra nám znovu vytyčí další trasu našeho puto-vání a zavede nás na pří-voz Ciechowice-Grzegor-zowice, na hranici obcí Nędza a Rudnik. Jed-ná se o jedinou takovou atrakci ve Slezském voj-vodství.

Přívoz funguje po celý rok od pondělí do soboty v čase 5:30-9:30 a 13:00-17:00 a v neděli v čase 9:30-12:30 a 13:30-17:00. Dodejme, že se jedná o náhradní dopra-vu v tomto místě. Do roku 1945 se zde nacházel most,

zničený odcházejícími ně-meckými vojsky. Při jízdě od Rud, po přeplutí z Ciechowic do Grzegorzowic, doporuču-jeme nasměrovat svou cestu do Łubowic, rodinného mís-

ta Josepha von Eichendorffa. Jedná se o osobu dobře zná-mou znalcům literatury, kte-rá je vedle Goetheho a Schil-lera další ikonou německého romantismu. Milovníci ar-cheologie i prehistorie si mís-to propojí s lužickou kulturou a s hradištěm, které zde kdysi fungovalo na vršku s překrás-ným výhledem na údolí Odry a na Moravskou bránu.

Łubowice vděčí dnes za svou slávu práci polských ba-datelů z Jagelonské univerzi-ty. Díky nim dnes víme, že na přelomu doby bronzové a že-

lezné (9. - 7. st. př. n. l.) se zde nacházelo obrovské hradiště lužické kultury, největší zná-mý objekt tohoto typu v Pol-sku. Rozkládalo se na povr-chu 25 ha a přístup k němu

16 úterý20. srpna 2013podnikání bez hranic

Mikroprojekt „Podnikání bez hranic čili výměna informací a společné hledání příležitostí pro rozvoj pohraničí PL-CZ“ s číslem PL.3.22:/3.3.04/13.03854 je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu „PŘEKRAČUJEME HRANICE“

Mikroprojekt „Biznes bez granic czyli wymiana informacji i wspólne poszukiwanie szans rozwoju pogranicza PL-CZ” o numerze PL.3.22/3.3.04/13.03854 jest współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz z budżetu państwa „PRZEKRACZMY GRANICE”

Sjíždění Odry

Kraj J. Eichendorffa, zámků a zeleněbránily obrovské obranné valy, které měly u základny až 12 m šířky. Při nájezdech poskytovalo úkryt až pro tisíc osob, místní rolníky, pastýře a řemeslníky prodávající své výrobky římským obchod-níkům cestujícím Morav-skou branou podél Odry až k Baltu. Sídlil zde také lokální vládce. Celé toto impérium upadlo v první polovině 6. století. Neodolalo nájezdům hord kočovníků z černomoř-ských stepí.

Nedaleko farního kostela v Łubowicích se dochovaly rui-ny jednopatrového barokního zámku, postaveného v roce 1786, který byl následně od základů přestavěn v novogo-tickém stylu kolem roku 1860 a nakonec zničen v roce 1945. Základy jsou obklopeny par-kem s početnými exemplá-ři starých stromů. Na zámku se narodil slavný romantic-ký básník Joseph von Eichen-dorff, autor románů, poví-dek, poezie a divadelních her a také slavné povídky „Ze ži-vota darmošlapa”. Na blízkém hřbitově se dochovaly hroby jeho rodičů a sourozenců. Ve zdejším Hornoslezském cen-tru kultury a setkávání Jose-pha von Eichendorffa bylo zřízeno muzeum věnované pravěkým nalezištím a je zde i pokoj připomínající památ-ku básníka. Můžeme také na-vštívit rekonstruovanou stav-bu, tzv. mlýn Eichendorffa z 19. století, který patřil otci básníkovy milované mly-nářky. Podrobné informace na téma prohlídek objektů: Górnośląskie Centrum Kul-tury i Spotkań im. Eichen-dorffa, ul. Zamkowa 1-3, 47-417 Łubowice, tel./fax: + 48 32 410 66 02, + 48 32 414 9206, + 48 32 414 92 07, + 48 32 414 92 08, www.eichen-dorff.pl.

Cestování podél Odry za-končíme ve vsi Sławików. Jedná se o nejzápadnější ves-nici Slezského vojvodství. Leží na vyvýšenině, na je-jímž úpatí se vine stuha řeky Odry. Malebné okolí vybízí k pěším i cyklistickým toul-kám. Při slunečném počasí se na pozadí polí rýsuje masiv

východních Sudet. Zmínky o vsi najdeme již ve zdrojích z roku 1223, kde je zmiňována jako majetek rytíře Werne-ra. Ve stejném roce zde pak vratislavský biskup Vavřinec vysvětil kostel sv. Jiří. Zdej-ší majetek pak patřil mnoha vzácným rodům. V roce 1831 přešel pod vládu Eicksted-tů. Rodina zde postavila zá-mek. Okázalá stavba navazu-jící na antické vzory dlouhá 62 a široká 18 metrů vyrost-la nedaleko farního koste-la před rokem 1865. Rodina pak zámek opustila na po-čátku roku 1945. Krátce nato se v tomto prostoru odehrá-ly těžké boje Němců s Rudou armádou o tzv. łubowické předmostí. Stavba byla čás-tečně zničena a po roce 1945 bylo dopuštěno, aby zchátra-la až do úplných ruin. Bylo rozkradeno vybavení i cenné detaily. Zdi hustě porostly plevelem. Pouze na podzim a v zimě, když opadne listí, vynoří se z houštiny ponu-rý vzhled šlechtického sídla. Park obklopující ruiny ukrý-vá také ruiny mauzolea rodi-ny Eickstedtů.

Za zhlédnutí v blízkém okolí rovněž stojí zámky v místech Modzurów, Jastrzę-bie a ruiny v místech Łu-

MaGdalENa CzECh-MaJERVedoucí Oddělení propaga-ce Městského úřadu v Rati-boři (Referat Promocji Urzę-du Miasta w Raciborzu)

Pro rozvoj turistiky v Rati-boři mají velký význam čet-né investice do silnic a infra-struktury, které přispívají ke zlepšení podmínek pro podnikání, dále pak i správné územní pláno-vání, které je zárukou pro jistotu investování ve městě. Ratiboř nabízí širokou nabídku nemovitos-tí obsahující různorodé terény určené k provádě-ní podnikatelské činnosti v oblasti výroby, logistiky či služeb, především však máme zájem o investice v oblasti turistického odvětví.Velký turistický potenciál má investiční území „Zamkowa” v sousedství Piastovského zámku a vodního parku u Sportovního a rekreačního stře-diska (Ośrodek Sportu i Rekreaci) - areál neby-tových staveb po bývalých husarských stájích z II. poloviny 19. století se zastavěnou plochou 1318,67 m2 s možností využití pro výstavbu v oblasti slu-žeb. Avšak skutečnou investiční perličkou je terén „Rudzka” s celkovou plochou 37,7814 ha, oblast po těžbě štěrku a hlíny, jehož 54 % tvoří stojaté vody, v současné době využívané jako rybníky s ry-bami. Součástí je i areál nedokončených a nevyu-žívaných venkovních otevřených bazénů. Očekáva-ným způsobem využití této oblasti je zde realizace rekreačního a sportovního střediska.Město navíc v nejbližší době bude investovat té-měř 4 mil. zlotých z unijních prostředků do stavby přístavu pro kajaky společně se scénou na pravém břehu Odry, čímž bude po ukončení této investice umožněno na území modernizovaných Bulvárů nad Odrou realizovat četné turistické aktivity.

Muzeum hororu ve WojnowicíchPříkladem odvážné, ale i

úspěšně zacílené investice v turistickém odvětví je zá-mek ve Wojnowicích v obci Krzanowice blízko Sudic, kde najdeme jediné polské Muzeum hororu, které je zde přístupné od září 2012. Tento novobarokní a novo-klasicistní objekt byl posta-ven po roce 1828 majitelem místních nemovitostí dr. Johannem Kuhem, vyni-kajícím lékařem a templá-řem. Na přelomu 19. a 20.

století pak zámek přesta-vovali další majitelé – ro-dina pruských junkerů von Banck, při čemž získal no-vobarokní a novoklasicistní vzhled. Po II. světové vál-ce byla historická památ-ka využívána pro školní a nemocniční účely. Dnes se zde uprostřed nádherné-ho parku se starými stromy nachází restaurace, muze-um vesnice a Muzeum ho-roru. Více na www.muzeu-mhorroru.pl.

TURiSTiCKé iNfORMaCEwww.slaskie.travel

Turistické informační centrum v Ratiboři, Ratiboř, ul. Długa 2

Turistické informační centrum na Piastovském zámku v Ratiboři, ul. Zamkowa 2 (infokiosek, audioprůvodce)

Turistické informační centrum v obci Rudnik, ul. Mickiewicza 2

Turistické informační centrum ve městě Kuźnia Raciborska, ul. Klasztorna 9

Majitel muzea zbigniew Woźniak sám zhotovil mnoho exponátů.

Přívoz Ciechowice

Tworków – setkání veteránů