2013Marek Vácha
Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tytootisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let(A. afarensis, Kenyanthropus platyops nebo nějaký doposud neobjevený hominid)
Naši lidoopí bratranci stále žijí ve stejných tropických pralesích ve stejných malých sociálních skupinách, a jí stejné ovoce, ořechy a trochu masa, stejně jak to dělali naši společní předkové.
V průběhu posledních deseti tisíc jsme explodovali a stali se nejdominantnějším organismem na Zemi díky sofistikovaným technologiím a sofistikovaným sociálním systémům.
Náš druh je spektakulární evoluční anomálie, takže bychom měli předpokládat že evoluční systém v pozadí je podobně anomální.
(Richerson, P.J., Boyd, R., (2006) Not By Genes Alone. The University of Chicago Press. Chicago and London. p. 15)
Evoluční vztahy
Evoluce primátů Předpokládá se, že první primáti vznikli v křídě z řádu hmyzožravců, spekuluje se i o řádu tan nebo dokonce letuch. Předchůdcem primátů byl ale asi primitivní hmyzožravec. První primáti byli zřejmě drobní stromoví savci. Tvar těla našeho vlastního druhu byl tak tvarován požadavky života na stromech. Ramenní kloub například umožňuje brachiaci (=zhoupnutí se z jedné větve na druhou). Obratná přední končetina primátů je schopna uchopit potravu. Drápy byly u řady druhů nahrazeny nehty a prsty se stávají velmi citlivé. Oči primátů jsou blízko u sebe, čímž je umožněno stereoskopické vidění, které je velmi důležité při rychlém pohybu větvích. Rovněž je ze stejného důvodu velmi dobře rozvinuta koordinace mezi rukou a okem.
Primáti
těžko nějak charakterizovat: končetiny uzpůsobené k uchopování relativně velký mozek malé čelisti oči směřující vpřed
Primáti
velmi pohyblivá ruka ve všech kloubech – což je u ostatních savců spíše vzácností
nehty; na bříškách prstů kožní rýhy palec v opozici – pouze u Homo bude palec
plně v opozici (jen člověk umí „špetku“)
Evoluce primátůSavci věnují neobvykle mnoho energie do péče o mláďata, a primáti této péči věnují nejvíc ze všech savců. Řada primátů rodí jen jedno mládě, o které je pak velmi dlouho pečováno. Ačkoli lidé již dnes nežijí na stromech, mnoho našich lidských tělesných znaků vzniklo právě zde.
Tana (rod Tupaia). Mnoho biologů se domnívá, že takto nějak mohli vypadat nejstarší předchůdci primátů.
Řád Primáti
Podřád Prosimiae (poloopice) Podřád Anthropoidea
Platyrrhini (opice nového světa) Catarrhini
Cercopithecoidea (opice starého světa) Hominoidea
Hylobatidae (giboni) Pongidae (orangutani, gorily, šimpanzi) Hominidae (Australopithecus, Homo)
Prosimiae Poloopice
Lemur kattaLemur cattaMadagaskar
Outloň váhavýNycticebus coucangAsie
Lemur bělohlavýEulemur fulvus albifronsMadagaskar
Evoluční vztahy
Z fosilních nálezů se předpokládá, že se podřád Prosimiae a Anthropoidea oddělily asi před 50 miliony lety. Lidoopi se od opic nového a starého světa oddělili před více než 30 miliony lety. Šimpanzi se oddělili od linie vedoucí k člověku před 4 – 6 miliony let. Šimpanzi mají blíž k člověku než ke gorilám či orangutanům.
Lidoopi
Šimpanz učenlivý Šimpanz bonobo Gorila Orangutan
Dnes se odlišují dva druhy gorily – gorila horská a gorila nížinná
Lidoopi
Šimpanz bonobo
objeven 1929 – v muzeu
odhadovaný počet: méně než 10 000 u řeky Kongo
Pan paniscus
vlevo nahoře: matka si hraje s mládětemvpravo nahoře: vzpřímená chůzevlevo dole: mláďata v sexuální hřevpravo dole: kromě lidí jediný bonobo zná sex tvářemi k sobě
Pan paniscus tlupy jsou female-centered, i když samci
jsou podobně jako u šimpanzů učenlivých výrazně dominantní
tlupy jsou rovnostářské sex je užíván jako častý nástroj sociálních
kontaktů (konejšení atd.) a nejen mezi samci a samicemi
samice má mládě každých 5 – 6 let bonobové se asi nikdy v evoluci nevzdálili
z pralesů
Pan paniscus na rozdíl od šimpanzů učenlivých mají
méně rozvinuté či vůbec: výrobu nástrojů, kooperativní lov, sdílení
potravy, agresivitu nejsilnější vazby jsou u šimpanzů učenlivých
mezi samci, u bonobů mezi samicemi, nejsilnější samci bonobů jsou obvykle potomci nejsilnějších matek, samci spoléhají na pomoc svých matek
Pan paniscus dožívají se v divočině cca 40 let, v zajetí
60 let první mládě mají samičky v 14 – 15 letech na rozdíl od šimpanzů nebyli nikdy
pozorováni při lovu opic po konfliktu se jedinci na uklidnění
obejmou a dají si mouth-to-mouth kiss
Evoluce primátů - shrnutí
Evoluce člověka
Evoluce člověka
Moderní primátiSkupina Anthropoidea je dobře doložena fosilními materiály z doby kolem 40 miliónů let. V této době již byly od sebe kontinenty odděleny. Není jisté, zda opice nového světa pronikly do Jižní Ameriky ze Severní Ameriky a nebo nějak z Afriky. Faktem je to, že opice nového světa a opice starého světa se velmi dlouho vyvíjely odděleně.
Přibližně před 10 milióny lety vznikly Himaláje jako následek nárazu indického subkontinentu do Eurasie.
Opice nového světa a opice starého světa
Všechny opice nového světa jsou stromové
Nozdry se otevírají do boku
Mají chápavý ocas
Opice starého světa jsou jak stromové, tak i adaptované k životu na zemi.
Nozdry se otevírají směrem dolů
Nemají chápavý ocas
Většina opic obou skupin má denní aktivitu (výjimkou jsou mirikiny) a obvykle žijí ve skupinách s rozvinutým sociálním chováním
Opice Nového světa
Cebus apella, malpa hnědá
Opice Starého světa a Nového světa
Hylobatidae a Pongidae Žijí pouze ve starém světě S výjimkou gibonů jsou obvykle větší než
opice, mají relativně delší přední končetiny v porovnání k zadním a chybí jim ocas
Ačkoli všichni ovládají brachiaci, pouze giboni a orangutani jsou primárně stromoví
Sociální organizace se u jednotlivých druhů značně liší Gibonům se říká
„arm swingers“, protože se dokáží v pralese plynule kyvadlově pohybovat
Obvyklé omyly Omyl:Člověk pochází z opic (Správně: Šimpanzi a
člověk jsou ve skutečnosti dvě linie, které se vyvinuly ze společného předka)
Omyl: Vývoj člověka se dá chápat jako přehlídkový průvod na sebe navazujících druhů, které se mění plynule jeden ve druhý až k Homo sapiens (Správně: je zde mnoho prázdných míst, slepých a souběžných linií. V daném čase mohlo koexistovat několik druhů hominidů vedle sebe
Omyl: lidské znaky, např. vzpřímená chůze a velký mozek vznikají souběžně (Správně: zavádí se termín mozaikovitá evoluce – lidské znaky se vynořují nezávisle na sobě. Např. tvorové kteří začali chodit po dvou měli ještě velmi malý mozek)
Důležitá data
2,4 milionů let – H. habilis a množství kamenných nástrojů
1,8 milionů let – H. erectus 1,4 milionů let – H. erectus umí ovládat oheň 1 milion let – H.erectus opouští Afriku 600 000 – archaický H. sapiens 200 000 - pěstní klín se zkamenělou
mořskou ježovkou uprostřed – první náznak estetiky
Důležitá data
100 000 anatomicky moderní lidé 72 000 začátek poslední doby ledové 70 000 snad první umělecké předměty 60 000 neandertálci pohřbívají mrtvého v Iráku
a hrob zasypávají květy (dnes zpochybněno!) 40 000 neandertálci ve Francii staví „svatyni“ z
medvědích lebek 40 000 osídlení Austrálie 30 000 první jeskynní malby 28 000 neandertálci začínají vymírat
Důležitá data
20 000 v severní Africe vymyšlen luk a šípy 18 000 vrchol poslední doby ledové; pšenice
a ječmen pěstovány v Egyptě; na středním východě chov koz
12 000 domácí pes vyšlechtěn z vlka 10 300 konec ledové doby 8 800 nejstarší město, Catal Huyuk, vzniká v
malé Asii
Důležitá datadata se vztahují k dnešku
7 700 – v Mexiku pěstována kukuřice 5 500 – Sumerové vynalézají kolo 4 600 – pyramidy v Gíze 2 010 – narození Ježíše Krista 0 – současnost
První členové skupiny Anthropoidea
Aegyptopithecus zeuxis
Nejstarším nálezem je Aegyptopithecus zeuxis. Aegyptopithecus už nebyl poloopice, ale ještě ani opice a už vůbec ne lidoop. Žil před 35 miliony let. Byl velikosti kočky, žil na stromech a snad připomínal dnešního vřešťana. Zřejmě žil ve skupinách.
Aegyptopithecus zeuxisNalezen v severním Egyptě v lokalitě Fajjúm v roce 1966
Paleoanthropologie
Paleoantropologie k dnešnímu dni zná pozůstatky cca dvaceti vymřelých druhů, které mají blíže k lidem než k šimpazům
Těmto druhům říkáme hominini (=hominidé)
Dějiny před 20 miliony lety narazila Indie
do Asie, vznikly Himaláje (10 millions years) a klima v Asii a Africe se pozvolna stalo sušší
před 15 miliony lety pokrývaly pralesy Afriku od východu na západ
před 12 miliony lety vzniká velká příkopová propadlina, která rozděluje populace a dá vznik novým druhům; mění se klima a vznikají savany, místy i pouště
Dějiny
australopitékové zřejmě nežili vyloženě v savanách, spíše obývali mozaikovitou krajinu tvořenou ostrůvky lesů a savan
teprve před 1,9 miliony let (H.erectus) se vydá na dlouhé cesty po dvou
Sahelanthropus tchadensis(7 – 6 milionů let)
objeven 2002 těžko říct, zda byl
bipední (foramen magnum je spíše vzadu)
možná už to byl hominid, ale možná že žil ještě před rozdělením na hominidy a dnešní lidoopy
Objem mozku 320 – 380 cm3
Sahelanthropus tchadensis(7 – 6 milionů let)
Orrorin tugenensis(„Millenium man“)6 milionů let
Orrorin = „original man“; byl nalezen v Tugen Hills v Keni
nalezen v r.2000 úlomky kostí zřejmě chodil po dvou,
ale uměl i šplhat
Ardipithecus ramidus (5,5 - 4,4 miliony let) nalezen v Etiopii a Egyptě snad nejstarší hominid potrava: asi ovoce a listí vážil asi jen kolem 40 kg
nalezená část čelisti
"Ardi"4,4 miliónů let
increasingly bipedal realtively large teeth
První hominidi
V roce 1994 objeven ve východní Africe u jezera Turkana Australopithecus anamensis – žil asi před 4 miliony let (4,2 - 3,9 mil.) a chodil po dvou
V Egyptě nedaleko Hadaru nalezen Ardipithecus ramidus – žil asi před 4,4 miliony lety, zřejmě na stromech; není jisté, zda se pohyboval po dvou či po čtyřech
Australopithecus afarensis„Lucy“4 – 3 miliony let V 1974 nalezeno 40% kostry.
Stáří Lucy je asi 3,2 miliónů let Lucy byla asi 1 m vysoká a
chodila po dvou Hlava velikosti softballového
míčku
Lucy dostala své jméno po písni „Lucy with the sky with diamonds od Beatles
Australopithecus afarensis„Lucy“4 – 3 miliony let Fosílie nalezené na začátku
1990 let nazančují, že A. afarensis existoval jako druh minimálně 1 milión let.
A. afarensis měl od krku dolů více odvozených lidských rysů než nad krkem.
Paže byly v proporci k tělu relativně dlouhé.
3,5 miliónu let, Tanzanie
Australopithecus afarensis(cca 4 miliony – 3 miliony)
Mozek má objem 380 – 400 cm3 (šimpanzi 300 – 400 cm3)
A. afarensis a současný člověk
Australopithecus afarensis(cca 4 miliony – 3 miliony)„little Lucy“
tříleté dítě stáří 3,3 miliónů let jedná se o holčičku nalezena v Etiopii nalezena celá lopatka
spojení lopatky s ramenním kloubem je přibližně na půli cesty mezi šimpanzem a člověkem (u stromových druhů je k lopatce připevněno více svalů, umožňující „swimming“ ve větvích)
Malá Lucy
Kenyanthropus platyops3,5 milionů let
nalezen 1999 v Keni
Jedno z možných schémat evolučního stromu člověka
V každém případě chodili hominidi 2 miliony let vzpřímeně aniž by se jim zvětšoval mozek. Bipedalismus uvolnil ruce pro sběr potravy nebo pro starost o mláďata. Výroba složitých nástrojů přijde mnohem později.
Současnější představa
8 mil. let
6 mil. let
4 mil. let
2 mil. let
0
Australopithecus africanus„Taungské dítě“(3 – 2,4 milonů let)
Nalezeno: vápencový lom Taung v Jihoafrické republice
Taungské dítě bylo staré asi 3 roky
Australopithecus africanus(3 – 2,4 milonů let)
Australis = jižní; pithecus = opice První exemplář nalezl R. Dart 1924 Asi 1,2 m vysoký A. afarensis a A. africanus řadíme mezi tzv.
„gracilní hominidy“
Australopithecus aethiopicus(černá lebka)
Nalezen u jezera Turkana (úlomek lebky) stáří 2,6 miliónů let. A. aethiopicus mohl žít v rozmezí 2,7 – 2,5 milionů let
Směs znaků upomínající na gracilní objem 410 cm3, sagitální hřeben) i robustní australopitéky
Živil se asi rostlinnou potravou
Na šípový (sagitální) hřeben se upínaly mohutné žvýkací svaly
Australopithecus robustus
Žil před 2 – 1,5 miliony lety; nalezeni ve východní Africe
Masivní tvář, velké stoličky a malé špičáky – živili se nejspíše tuhou rostlinnou potravou
Objem mozku 530 cm3, mohutné žvýkací svaly. Stejně vysoký jako A. africanus. Termíny „gracilní“ a „robustní“ se spíše vztahují na čelisti než na velikost postavy
V blízkosti nálezů se našly kamenné nástroje (lokalita Swartkrans)
Australopitecus boiseilouskáček
Nalezen v Olduvajské rokli v Tanzánii M. Leakeyovou; stáří 1,75 milónů let
Obrovské ploché stoličky a poměrně malé řezáky, mohutný sagitální hřeben
Na nalezištích objeveny i jednoduché nástroje, které pravděpodobně používal a snad i zhotovoval
„Louskáček“ byl objeven M. Leakeyovou v roce 1959
Nejznámější místa nálezů
Australopithecus garhi(2,5 milionů let)
2,5 milionů let nejstarší užívání kamenných nástrojů – na řezání masa a sekání kostí
nástroje nalezeny v Etiopii poblíž kostí australopitéků
Molekulární hodiny
Vymysleli v roce 1963 Linus Pauling a Emil Zuckerkandl
Princip: rozdíly v aminokyselinové sekvenci homologických proteinů (třeba u hemoglobinu) u různých druhů zvířat by mohl naznačovat jejich evoluční vzdálenost. Vznik nové mutace by se mohlo chápat jako „tiknutí“ molekulárně biologických hodin.
Molekulární hodiny(příklad)
Z fosilních nálezů se dá odhadnout, že opice a lidoopi (včetně gibonů) se oddělili někdy před 30 miliony lety. Jejich sérové albuminy se liší v 24 aminokyselinách.
30:24 = 1,25. Jedna aminokyselina se tedy změní za 1,25 miliónů let
Sérový albumin člověka a lidoopů se liší ve 4 aminokyselinových zbytcích
Závěr: 4 x 1,25 = 5. Pokud je tato úvaha správná, společný předek lidoopů a člověka žil před 5 miliony lety
Molekulární hodiny(příklad: odlišnosti v aminokyselinových zbytcích hemoglobinu)
Homo habilis(2,4 – 1,6 milionů let)
objem mozku 600 – 750 cm3
…ve fantazii různých malířů
Homo habilis(2,4 – 1,6 milionů let)
…ve fantazii různých malířů
Homo habilis Nejstarší nález asi 2,5 milionů let. Habilis =
zručný H. habilis byl možná první hominid, který
migroval z Afriky, možná před 1,8 miliony let Homo habilis koexistoval s australopitéky
(určitě s A. robustus) milión let. H. habilis a australopitékové spolu nemuseli soutěžit přímo, spíše se jednalo o kompetici o zdroje potravy. Podlé jedné z teorií (obecně přijímané) jsou australopitékové slepou větví, zatímco z H. habilis vznikne H. erectus z něj později H. sapiens
Homo habilisdnes Homo rudolfensisčlověk 1470 Objeven 1972 v Keni v lokalitě Koobi Fora; stáří 1,9
miliónů let Nejkompletnější lebka H. habilis, klenutější
mozkovna než u australopitéků, menší stoličky, větší řezáky (možná se živil plody?) objem 750 cm3,
Dnes někteří řadí do Homo rudolfensis
Homo ergaster(1,9 – 1,6 milionů let)
mozek přes 900 cm3
krátké prsty – zřejmě již nešplhal a zřejmě již chodil po dvou na velké vzdálenosti
Homo erectus(1,8 milionů let – 250 000 let)
= člověk vzpřímený užíval již oheň Nálezy i z oblastí mimo Afriku (Jáva). Tyto
migrace nutně nemusí být podmíněny nějakou výraznou příčinou: kdyby se teritorium H. erectus rozšiřovalo rychlostí „míle za rok“, za 15 000 let by na Jávu doputoval.
Větší objem mozku než H. habilis (H. erectus má 1200 cm3)
Homo erectus(1,8 milionů let – 250 000 let)
na Jávě snad Homo erectus žil ještě před 25 000 lety!
…tedy přežil neandertálce a žil na světě dlouho spolu s moderními lidmi
Mimoafrické nálezy
nejstarší je 1,8 milionů let z nynější republiky Gruzie, pojmenován Homo georgicus – něco mezi H.habilis a H. erectus
nalezeno v roce 2000 H. erectus se dostal až do Indonésie
„archaický Homo sapiens“(500 000 – 200 000)
Nejstarší „post Homo erectus“ fosílie jsou staré 500 000 let a pocházejí z Afriky – mix H.erectus a H.sapiens
objem lebky 1200 cm3
Mnoho paleontologů seskupuje tyto nálezy s nálezy neandrtálců a řadou dalších regionálně odlišných asijských a australských materiálů do skupiny „archaický Homo sapiens“
Homo (sapiens) neanderthalensis(130 000 – 30 000 let)
Poprvé nalezen v údolí Neander v Německu
Objem mozku až 1 700 cm3 (!!) Naleziště u nás:
jeskyně Šipka u Štramberka Moravský kras Gánovce u Popradu
Homo (sapiens) neanderthalensis(130 000 – 30 000 let)
velké zuby, často jevící známky značného opotřebování
prožívali asi „značně drsné a brutální životy“
poprvé pohřbívali mrtvé, snad již před 100 000 lety
kosti 1 – 1,5x silnější než u současných lidí
malé tělesné výběžky, silná postava – adaptace ke chladnému klimatu
Tato lebka neandertálce byla objevena 1856. Dlouho nebylo jisté, zda nepatří nemocnému ruskému kozákovi.Tytéž debaty dnes provází objev Homo floresiensis.
Homo sapiens(160 000 – současnost)
nejstarší nález je z Etiopie 160 000 let
nalezeno 2003 Nejstarší nález H. sapiens
mimo Afriku je 50 000 let migrace zřejmě nejprve do
Asie a teprve později do Evropy
nový svět osídlen až kolem 30 000 -15 000 let(!)
Tato lebka, objevená v Etiopii v roce 2003 se příliš neliší od lebek současných lidí.
Homo sapiens(160 000 – současnost)
lokalita OMO I. 195 000 let
doklady pro moderní chování 100 000 let
zcela moderní lebky 70 000 – 50 000 let
velká expanze out of Africa 60 000 – 50 000 let
Homo sapiens sapiens („Cro-magnon“)
= anatomicky moderní člověk, žil před 35 000 lety
Podle jeskyně Cro-magnon ve Francii Nálezy u nás:
Předmostí u Přerova Dolní Věstonice, Pavlov Koněprusy Mladeč Brno
Dvě teorie vzniku moderního člověka (multiregionální model a „out of Africa“)
Out of Africa
Populační genetici jsou přesvědčeni, že všichni současní lidé na Zemi pochází z jedná malé populace o počtu cca 10 000 lidí, která žila ve východní Africe před přibližně 100 000 lety.
Collins, F., (2010) The Language of Life. Profile Books LTD. London, GB. p. 49-50
Multiregionální model
Podle tohoto modelu se moderní lidé vyvinuli z archaického H. sapiens v různých částech světa
Geografická diverzita moderních lidí začala relativně brzy, mezi 1 – 2 miliony lety, v době, kdy se Homo erectus rozšířil z Afriky do jiných kontinentů
Velkou genetickou podobnost moderních lidí model vysvětluje občasným křížením mezi sousedními populacemi
Out of Africa
Nejstarší nálezy moderních lidí jsou staré 100 000 let a pochází z Afriky; podobné nálezy skoro stejného stáří pochází z Izraele
Izrael: nedaleko jeskyň s pozůstatky moderních lidí (100 000 let) byly nalezeny jiné jeskyně s pozůstatky „neandrtálců“ stáří 120 000 – 60 000 let.
Závěr: tyto dva typy lidí spolu v Izraeli koexistovaly nejméně 40 000 let (!!)
Out of Africa
Pokud se tyto dva morfologicky odlišné typy lidí vyskytovaly na stejné lokalitě tak dlouho, znamená to, že se mezi sebou nekřížily
Pokud je tato interpretace správná, neandrtálci nejsou předky moderních lidí (ale pozor na sekvenování genomu neandrtálce!)
Podle „out of Africa“ jsou jak neandrtálci, tak i „archaický Homo sapiens“ slepé vývojové větve
Out of Africa(rozdíly oproti multiregionálnímu modelu)
Moderní lidé nevznikli na mnoha místech světa, ale v Africe, odkud se tito moderní lidé rozptýlili do ostatních kontinentů poměrně nedávno (100 000 let) (multiregionální model: 1 000 000 let)
V roce 1980 byl tento model silně podpořen hypotézou „mitochondriální Evy“
Out of Africa a multiregionální model
Srovnání mtDNA
Bylo vybráno 100 lidí různých etnik ze 4 kontinentů a byla jim prozkoumána mtDNA
mtDNA se dědí matroklině (ze spermie téměř nikdy mitochondrie do vajíčka nepronikne: všechny mitochondrie našeho těla jsme zdědili po mateřské linii
Čím větší budou rozdíly v mtDNA dvou lidí, tím dřív se oddělily obě linie ze společného předka
Srovnání mtDNA
Výsledky: Všichni současní lidé pochází z Afriky Společného předka měli všichni současní lidé asi
před 200 000 lety Populace, ze které vznikli současní lidé, byla
možná velmi malá Hypotéza mitochondriální Evy silně podpořila
model „out of Africa“ (1992 vznesen otazník nad tím, jak moc jsou
spolehlivé „molekulární hodiny“ mtDNA. Debata pokračuje
Srovnání mtDNA
Nedávno byla získána mtDNA z neobyčejně dobře zachovalé fosílie neandrtálce z Evropy. Zdařilo se na tuto mtDNA aplikovat metodu PCR a pak mtDNA srovnat s mtDNA moderních lidí. Analýza ukázala, že se neandrtálec velmi lišil od moderních lidí, což by podpořilo představu „out of Africa“
K podobnému závěru dospělo i zkoumání lidského Y chromozomu
Pestera Muierii
tato lebka byla nalezena v Rumunsku v Pestera Muierii
je to směska znaků neandertálců a moderních lidí…
… což by nasvědčovalo tomu, že oba druhy žily vedle sebe a křížily se
Pestera Muierii
pokud ovšem nacházíme pouze neandertálce a „hybridy“, antropologové se ptají… Another unsolved puzzle is that virtually no
European fossils older than 30,000 years resemble pure modern humans. "If we've got Neanderthals and modern people and they're hybridizing, why is it that all we find are Neanderthals and hybrids?" asks Finlayson. "Where are the other guys?"
Sekvenování genomu neandertálce
Sekvenování genomu neandertálcehttp://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/8660940.stm
Přibližně 1% až 4% eurasijského genomu, zdá se, pochází od neandrtálců.
Svante Paabo (pictured here with a Neanderthal skull) led the research effort
Sekvenování genomu neandertálcehttp://www.eva.mpg.de/neandertal/index.html
The Neandertal Genome Project vzorky byly brány z neandertálců z
Chorvatska, Španělska, Německa a Ruska
Anatomické rozdíly mezi lidmi a lidoopy Velký mozek Bipedie Uzavření pánve Dlouhé nohy Krátké paže Páteř dvakrát esovitě
prohnutá Týlní otvor balancuje
lebku
Veké čelisti a zuby Knuckle-walking Pánev podlouhlá Krátké nohy Dlouhé paže Páteř prohnutá Týlní otvor více
vzadu
Vzpřímená postava
Bipedalismus
Když šimpanz jde, vynaloží přibližně 4x více energie než člověk.
Až asi před 1,9 milióny let začali naši předkové chodit na velké vzdálenosti po dvou nohách.
Daň za bipedii
těžké porody bolesti zad kýla
Vzpřímená postava
Pánev a noha
Rozdíly ve velikosti mozku a tvaru čelistí
Kromě primátů rostou mozky savců rychle v embryonálním vývoji, ale růst se zastavuje nedlouho po narození. Mozky primátů rostou ještě i v dětství; růstová perioda je nejdelší pro mozek člověka.Ve srovnání lidoopi se mozek člověka ztrojnásobil (1350cm3 vs. 380cm3)Šimpanzi mají prognátní čelisti, člověk má čelisti silně zkrácené
Evoluce mozku
Evoluce mozku před třemi miliony lety měli australopitékové mozek o
velikosti 400 cm3
o dva miliony let později měli Homo erectus mozky o velikosti 1 000 cm3
za další milión let měli neandertálci mozky o velikosti 1 400 – 1 700 cm3
moderní lidé současnosti mají mozky o velikosti mezi 900 – 2 000 cm3
od 2 miliónů let po 250 000 let se každých 100 000 let zvětšil objem mozku našich předků asi o obsah polévkové lžíce
Pohlavní dimorfismus
gorily a orangutani: sameček váží 2x tolik co samička
A. afarensis = 1,5x šimpanzi: sameček váží 1,35x tolik co
samička člověk: muž váží 1,2x tolik co žena
Monogamie nebo polygamie? šimpanz
člověk
gorila
Srovnání:pohlavního dimorfismuvelikosti testesvelikosti penisu
Upozornění: přírodní vědy zkoumají co je, etika, co by mělo být…
Pohlavní dimorfismusR. Sapolski
Velký poměr sameček/samička Malý poměr sameček/samička
Agrese: velká Variabilita samčího
reprodukčního úspěchu: velká
Volba samiček: pro velké samce
rodičovství: pouze samičky
Délka života: samečci krátká, samičky dlouhá
Život v páru: ne
Agrese: malá Variabilita samčího
reprodukčního úspěchu: malá
Volba samiček : pro dobrého rodiče
rodičovství: oba Délka života: stejná Život v páru: ano EPC: ano
Výroba nástrojů Oldowanská industrie: 2,5 – 1,5 milionů let –
jen málo opracované kameny k rozbíjení kostí.
Acheulean (čti: ašelén): 1,7 milionu – 200 000 let – pěstní klíny: asi víceúčelové nástroje na kosti, maso a kůže
Mousterian (čti: musterién) 200 000 – 40 000 let: zoubkované ostří, kamenné nože
P.S. mezi prvním letadlem těžším než vzduch a Neilem Armstrongem na měsíci: 66 let (!)
Používání nástrojů
Nejstarší obecně uznávaný doklad pro užívání nástrojů homininy pochází z 2,5 miliónu let starých stop po řezech na zvířecích kostech nalezených v Etiopii. (A. garhi)
Výroba nástrojů
Výroba nástrojů
Homo Floresiensis„The Hobbit“
Tato lebka má stáří 18 000 let.H. floresiensis pravděpodobně přebýval většinu času na stromech (- má překvapivě dlouhé paže).
Homo floresiensis
Homo Floresiensis„The Hobbit“
•Tato lebka má stáří 18 000 let•Jedná se o lebku ženy•Tělesná výška cca 1 m•Lebka velikosti „většího grapefruitu“ (380 cm3 – velikost mozku šimpanze) – používal sofistikované kamenné nástroje – představa, že k vytvoření čehokoli inteligentního je potřeba velký mozek, zřejmě vzala za své•Vyvinul se snad z H. erectusLebka LB1 (Liang Bua)
Homo floresiensis"My jaw dropped to my knees," says Peter Brown, one of the lead authors.
současní obyvatelé ostrova Flores stále
tradují legendy o malých osrstěných lidech, kteří mluvili vlastním jazykem
podle ústní tradice zde tito tvorové žili ještě při příchodu Holanďanů v 19. století
do dneška nalezeny pozůstatky osmi lidí – padla hypotéza mikrocephalie
na ostrovech s omezenými zdroji zvířata (… i lidé) řeší problém zmenšením tělní velikosti
na stejném místě nalezeny pozůstatky vyhynulých trpasličích slonů rodu Stegodon a varanů komodských
Homo floresiensis"My jaw dropped to my knees," says Peter Brown, one of the lead authors.
stáří 18 000 let ale může znamenat, že zde lidé žili již dlouho předtím…
…nebo dlouho potom evoluce člověka nejsou schody,
nýbrž spíše keř možná se jednalo o konvergenci
s asijskými opicemi?
Homo floresiensis
pygmejové mají malá těla ale velké mozky hobiti mají též několik archaických znaků:
širokou pánev a dlouhý krček femuru hobiti se nejspíš ze všeho podobají
zmenšeným Homo erectus
Homo floresiensis
Peter Brown:
„Every country seems to have myths about these things. We´ve excavated a lot of sites around the world, and we´ve never found them. But then (in september 2003) we found LB1.“