Evoluce člověka

Filip Bordovský

Vývoj člověka:

• Vývoj člověka probíhá již od konce třetihor

• navázal na vyhynulé formy lidoopů a pokračoval přes rody Ramapithecus Ardipithecus a Australopithecus k rodu Homo (lidé)

Zapište si do sešitu!

Možné fylogenetické vztahy hominidů I.

0

0,25

0,5

1

2

3

4

5

6

Ča

s (

mili

on

y le

t)

Homo sapiens sapiens Homo „sapiens“

neanderthalensis

Homo erectus

Homo habilis

Australopithecusafarensis

Ardipithecus ramidus

Australopithecus. africanusHomo

heidelbergensis

Třetihory

Čtvrtohory

Možné fylogenetické vztahy hominidů II.

Dryopithecus (stáří 20 – 8 mil. let)

Dryopitékus

• Jde o rod, který byl formou blízký lidoopům. Byly to velké opice; obývaly východní Afriku, Evropu, severní Indii a Čínu. Příslušníci tohoto rodu byli velmi početní a jejich způsob života jim dovoloval po dobu přibližně 12 miliónů let (v období před 20 až 8 milióny let) osidlovat rozlehlá území. Dryopithecus je dnes považován za nejstaršího známého předchůdce lidské vývojové linie. Nebylo tomu však tak, že by se Dryopithecus v průběhu miliónů let vyvíjel přímo přes odpovídající mezistupně do podoby člověka. Existoval ještě dlouho víceméně v nezměněné podobě.

Ramapitécus

Ramapitekus

• Byl nepřímý předchůdce člověka! • Asi metrový opičí jedinec, který se na Zemi vyskytoval

přibližně před 15 milióny let. • Žil převážně na stromech a živil se sběrem rostlinné

potravy. Stopy po jeho rozšíření byly objeveny v Indii a ve východní Africe.

• Předpokládá se, že ramapitékové uměli chodit po zadních končetinách, čímž došlo k uvolnění jejich předních končetin. Sběrem plodů a semen počala ramapitékova ruka nabývat na obratnosti.

Ardipitékus

Ardipithékové• Rod dávno vymřelých pokročilých primátů, patřících k

vývojové linii vedoucí k současnému člověku. Patří mezi vůbec nejstarší zástupce hominidů, neboť jejich pozůstatky pochází z 5,8 až 4,3 milionu let starých vrstev v dnešní Etiopii (východní Afrika).

• Na výšku měřili asi 120 cm a vážili kolem 50 kg. Měli ještě četné adaptace k lezení po stromech (chápavé prsty nohou), dokázali se však pohybovat aktivně také po zemi (kde chodili zřejmě po dvou, zatímco na stromech spíše po čtyřech). Vývojovým potomkem ardipitéka byl nejspíš známější australopiték.

• Významným jedincem ardipitéka je samice zvaná "Ardi", jejíž poměrně kompletní kostru, objevenou v Etiopii roku 1994, zrekonstruovali vědci v září roku 2009.

Australopitékové:

• Pozůstatky byly nalezeny v Africe a snad i v Asii; datování 5 – 0,6 mil. let, známo pět druhů.

• Pohybovali se po dvou vzpřímeně, výška těla byla asi 120 cm až 140 cm hmotnost těla 35 – 45 kg, lebeční kapacita 300 – 600 cm3.

• Používali nástroje z kostí, zubů a rohů.

Zapište si do sešitu!

Australopithecus africanus

lebka dítěte (Taungský chlapec) – nalezena v jižní Africe

Australopithecus africanus

Australopithecus afarensis

Autralopithecus afarensis

kostra„Lucy“

Stopy A.afarensis (Laetoli, Tanzanie)

doklad vzpřímeného

pohybu hominidů na

zadních končetinách

Australopithecus afarensis

Rod homo = Lidé

• Homo habilis, člověk zručný – nejstarší druh člověka; výška asi 120 cm, hmotnost 40 – 50 kg,

klenutá mozkovna, průměr lebeční kapacity 657 cm3. – Dokázal vyrábět jednoduché nástroje. Žil ve stepích, lovil různé

živočichy, zejména savce, sbíral rostlinnou potravu. – První nález (Olduvai, Tanzanie) 1959 – 63, datování 1,7 – 2,3

mil. let.

Zapište si do sešitu!

Homo habilis

• Homo erectus, člověk vzpřímený – výška asi 155 – 175 cm; velmi robustní kostra. Lebeční kapacita

od 775 do 1 250 cm3; délka života 30 – 32 let, – byl lovec a sběrač, užíval oheň. – Jako první nalezl jeho pozůstatky 1890 – 92 u osady Trinil na

střední Jávě E. Dubios. – Podle nálezů kamenných nástrojů žil Homo erectus i na území

ČR (Stranská skála u Brna, Přezletice u Prahy).

Zapište si do sešitu!

Homo erectus

první hominid, jenž se rozšířil mimo území Afriky

Homo erectus

Homo erectus

Homo heidelbergensis

Možné fylogenetické vztahy hominidů I.

0

0,25

0,5

1

2

3

4

5

6

Ča

s (

mili

on

y le

t)

Homo sapiens sapiens Homo „sapiens“

neanderthalensis

Homo erectus

Homo habilis

Australopithecusafarensis

Ardipithecus ramidus

Australopithecus. africanusHomo

heidelbergensis

• Homo sapiens, člověk rozumný – objevil se před 500 000 léty

• Neandrtálci – tělesná výška asi 155 – 160 cm. Byli značně

robustní, měli masivní lebku a nadoboční valy.

– Pračlověk znal oheň, byl lovcem a sběračem, žil v tlupách a vytvořil si složité kulty.

– Nálezy posledních neandrtálců jsou staré 30000 let.

Zapište si do sešitu!

Homo neanderthalensis

Homo neanderthalensis

X

Homo sapiens

Homo neanderthalensis

Homo neanderthalensis

• Předvěký člověk – je předchůdcem člověka současného. – Měl vysoce vyvinuté abstraktní myšlení a užíval artikulovanou

řeč. – Jeho poslední formy žily během mladšího paleolitu (asi před 5

000 lety). Vyvíjel se hlavně v Evropě, Přední, Střední, Jižní a Východní Asii a v Africe.

– Zanechal po sobě barevné nástěnné malby např. v jeskyních ve Španělsku (Altamira) a sošky zvířat i lidí (Dolní Věstonice a další).

– Nejznámější naleziště: např. Crô-Magnon, Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice a Pavlov, Mladeč u Litovle.

Zapište si do sešitu!

Moderní Homo sapiens

Jeskyně Lascaux (Francie)

– 17 000 let staré malby

Kde a jak se vyvinul Homo sapiens?

• Monocentrické modely (zejm. afro-sapientní hypotéza)– Předpokládají, že se moderní člověk vyvinul

na jednom místě (pravděpodobně Africe) a odtud pak migroval na další kontinenty

• Polycentrické modely (model multiregionální evoluce)– Předpokládají, že Homo sapiens vznikl

vícekrát na různých lokalitách z místních archaických populací; současné lidstvo pak vzniklo křížením těchto poddruhů.

Monocentrický model(Out-of-Africa Theory)

Mitochondriální Eva?

• K mutacím v každém mitochondriálním genu dochází velmi pravidelně – zhruba jednou za 1500 – 3000 let.

• Srovnáním výskytu neutrálních mutací v mtDNA získané z různých populací lze zjistit, nakolik jsou si tyto populace příbuzné a před kolika lety se jejich vývojové linie rozdělily.

• Ke studiu se využívají i kosterní pozůstatky, z nichž lze DNA v některých případech úspěšně izolovat.

• Studie mtDNA ukázaly, že vývojová linie dnešního člověka (Homo sapiens sapiens) se od ostatních příslušníků rodu Homo oddělila asi před 150 – 200 tisíci roky a u jejího zrodu stála nevelká skupina žen, možná dokonce jediná žena – tzv. „mitochondriální Eva“, od níž jsme získali naši mimojadernou genovou výbavu.

Kde žila Eva?• Největší rozdíly v mtDNA jsou mezi

osobami afrického původu. Z toho vyplývá, že tato mtDNA je nejstarší, protože při konstantní rychlosti mutací dokázala nahromadit nejvíce odchylek. V této větvi lze hledat ženu, po které jsme zdědili svoji mtDNA.

• Lze potvrdit hypotézu, že všichni příslušníci druhu Homo sapiens sapiens pocházejí ze společného předka, jenž se vyvinul na území Afriky.

Y-chromozomový Adam (YcA) • Muži mohou přenést chromozom Y,

proto lze předpokládat také „Adama“,

společného předchůdce všech mužů.

• Existuje mnohem méně variací

chromozomu Y než mutací

mitochondrií.

• Poslední společný předchůdce mužů,

Y-chromozomový Adam, žil mnohem

později než mitochondriální Eva. Je

datován do období před 27 000 lety

(další zdroje uvádějí 37 000 – 49 000

roků a dokonce až před 188 000 lety).

• Rozmnožení pouze jedné linie bylo

způsobeno pohlavní selekcí

ovlivněnou ekonomickým postavením

jedinců.

Michelangelo: Stvoření Adama

(nástěnná malba 1508-12, Sixtinská

kaple, Řím)

http://mujweb.atlas.cz/Veda/mitochondrie/1.htm

Tintoretto: Adam a Eva (1550, olej na plátně)

Co se stalo s neandrtálci?

Teorie– Homo sapiens se vyvinul z neandrtálce– H. sapiens a H. neanderthalensis byli

odlišnými druhy, neandrtálec neobstál v konkurenci s H. sapiens (popř. byl dokonce moderním člověkem vybit jako lovná zvěř).

– Mezi H. sapiens a H. neanderthalensis docházelo k vzájemnému křížení, současná populace je potomstvem obou druhů.

…a co ukázaly studie mtDNA?

• Bylo provedeno srovnání hypervariabilních sekvencí HVR I a HVR II sekvencí mtDNA (aDNA) izolované z kosterního materiálu.

• Vzájemné rozdíly v sekvencích HVR v rámci populace moderního člověka (tj. intraspecifická variabilita) dosahují pouze 11pb.

• Rozdíly mezi sekvencemi HVR mezi člověkem a neandrtálcem jsou 35 pb, což lze (avšak s výhradami) interpretovat jako mezidruhový rozdíl.

Homo floresiensis– nejvýznamnější nález za

posledních 50 let

• Na ostrově Flores u Indonésie

nalezena lebka asi 30-leté

ženy z doby před 18 000 lety

• Podle naleziště pojmenován

Homo floresiensis

• Výška cca 1 metr

Jak vypadalHomo floresiensis?

Homo floresiensis– příliš mnoho

otazníků

• Co překvapuje?– Objem mozkovny 380 cm3 (= objem mozkovny šimpanze)– Navzdory malé velikosti mozku byl schopen rozdělat oheň a vyrábět

nástroje– Není vyloučeno, že byl schopen řeči.

• Jaký je tedy vztah velikosti mozkovny a duševními schopnostmi?

• Potomek Homo erectus?• Nešlo o jedince s mikrocefalií?• Nepocházely nástroje nalezené na lokalitě od jiné populace?

KONEC