Vznik měst

Osnova hodinyOsnova zápisu :

1.) Dělení měst

Podle jakých kritérií se dělila první města a čím se od sebe lišila ?

2.) Život ve městě

Jak tehdejší města vypadala a kdo je obýval ? Kdo stál v čele města ?

3.) Privilegia

Co to bylo a proč byla tak důležitá ?

4.) Shrnutí

Co bychom si měli o prvních městech zapamatovat ?

1.) Dělení měst

(středověké) město = osídlení, sloužící jako centrum obchodních, řemeslnických a správních (= vládnutí) aktivit

1.) dělení dle způsobu vzniku

a) města založená (= města „na zeleném drnu“)

- předem známý plán města vznikají plánovaně

- znaky : pravoúhlé ulice, náměstí účelně umístěné uprostřed města

- zakladatel = lokátor (panovník, šlechta, církev)

b) města vzniklá (= spontánně vzniklá)

- často promyšlená obranná pozice

- neplánové nahromadění obydlí okolo významného bodu

- např.: kostel, sídlo zakladatele atd.- nepravidelný shluk ulic, spíše úzké uličky

2.) dělení dle zakladatele, nebo správce

a) královská města

- založena králem a podřízena přímo králi (ne šlechtě) poslouchají jen příkazy krále

- spravuje zemský úředník: podkomoří

- např.: Kolín (povýšeno 1253-61), Nové Město pražské (povýšeno okolo 1348), Litoměřice (povýšeny 1228- 1230)

b) královská věnná města

- říkalo se: „městský vzduch osvobozuje“ (protože většina obyvatel byla podřízena vrchnosti = šlechtě)

- určena králem pro královnu v případě jeho smrti (jako věno, ze kterého měla důstojně žít)

- Hradec Králové (povýšeno 1225), Vysoké Mýto, Chrudim (obě povýšena okolo 1260)

- spravuje zemský úředník: purkrabí kraje hradeckého

d) města poddanská

- zakladatel buď - šlechtic

- církev

- obyvatelé podřízeni zakladateli, teprve on podléhá králi

obyvatelé: poddaní

- od 1. pol. 13. stol.

- s povýšením na město musí souhlasit panovník

c) královská města horní

- zvláštní status – centra těžby drahých kovů

- např.: Kutná hora, Jihlava

- dohlíží královský mincmistr

- podléhají přímo panovníkovi (hlavní příjem z těžby drahých kovů)

- zajímavost: chaotický půdorys nikoliv kvůli spontánnímu vzniku, ale uspořádání cest vedoucích k jednotlivým štolám

obyvatelé všech tří: svobodní

půdorys královského města Litoměřice z roku 1843 a současná podoba náměstí, na snímku je patrný pravidelný tvar ulic

vyobrazení raně novověkého Nového Města pražského; roku 1348 jej založil tehdejší český král Karel IV. vedle Starého Města pražského; obě dnešní pražské čtvrti byly původně samostatnými královskými městy; teprve roku 1784 byly obě města spojena v město jedno s názvem Královské hlavní město Praha

další z královských měst Kolín; na snímku nahoře vyobrazení z roku 1640, dole dnešní letecký pohled na Karlovo náměstí ve středu města; více, než kde jinde je zde patrné obdélníkové, občas přibližně čtvercové uspořádání městských domů, které napovídá, že město vzniklo založením, stejně jako drtivá většina královských měst

-ačkoliv zde existovalo původní osídlení už od dob pravěku, král Přemysl Otakar II. nechal ve 13. století vybudovat plánované centrum města mimo toto sídliště a celek obehnal pásem hradeb, tak typických pro obranou funkci královských měst

podobný způsob vzniku lze nalézt též u jiného královského města Domažlic, které bylo původně pouze obchodní osadou; jako pohraniční město však hrálo velmi důležitou roli při obraně Čech, proto bylo králem Přemyslem Otakarem II. povýšeno na královské město a obehnáno pásem hradeb; pravoúhlé ulice dávají tušit, že i zde centrum nejenže nepochází z doby vzniku města, ale ani nestojí na stejném místě

- důležité městské stavby, augustiniánský klášter a kostel Narození Panny Marie, byly postaveny až v době opevňovacích prací

- náměstí založených měst, královská nevyjímaje, tak nemusejí být centry původních osad

- královské věnné město – Hradec Králové – nacházející se 15 km západně od Třebechovic pod Orebem, bylo roku 1225 povýšeno na královské a král Václav II. jej ustanovil městem věnným; ačkoliv se boční ulice nevyznačují zcela pravoúhlým (obdélníkovým) uspořádáním, jedná se opět o půdorys navržený promyšleným plánem, dle kterého došlo k zástavbě prostranství

- ani zde nesmí chybět 2 budovy, jež jsou zásadní pro každé náměstí středověkého města: a) radnice (pozn.: bílá budova se dvěma hodinovými věžemi)

b) kostel (pozn.: Nanebevzetí Panny Marie se nachází vlevo mimo záběr, na snímku vlevo vidíme katedrálu sv. Ducha, která byla postavena až později)

střed horního města Kutná Hora se naopak vyznačuje nepravidelným tvarem ulic, jenž byl způsoben postupným zastavováním okolí cest ke štolám

na obraze vidíme znázornění hornických prací, výsady města byly vykoupeny abnormálně nebezpečnou prací horníků, ohrožených závaly v úzkých štolách

ačkoliv bylo město Jihlava založeno ve 13. století jako nejstarší české horní město, díky stavebnímu řádu, vydanému Přemyslem Otakarem II. okolo roku 1270, nemá nepravidelný půdorys většiny horních měst; naopak – jeho střed se vyznačuje sítí pravoúhlých ulic

- bylo to způsobeno jednorázovou realizací stavebního plánu náměstí a církevních staveb, neboť to v této době dostatek finančních prostředků umožňoval

- nahoře vidíme středověké vyobrazení, dole současný letecký snímek

- poddanská města – Kaplice (nahoře), Česká Lípa (vpravo nahoře), a Strakonice (vpravo dole - které, na rozdíl od ostatních dvou, neměly tak propracovaný stavební plán); tato města mohla vznikat jak plánovaně, tak nahodile

2.) Život ve městě

- v čele města:

- rychtář = zástupce zakladatele (církve, šlechty, panovníka)

- dohled nad správou, soudní pravomoc

- městská rada = sbor jmenovaný podkomořím (zemským

úředníkem)

- dohled nad městským majetkem, soudní pravomoc

- skládá se ze 4 - 12 konšelů

- každý měsíc jeden z nich purkmistrem (předsedou); primátor (primas) = 1. konšel v daném roce vykonávající funkci purkmistra

Městská rada = konšelé

- městské obyvatelstvo- několik vrstev:

a) městský patriciát

= vrstva bohatých s vlivem na správu (= spravování) města

- úředníci, majitelé cechů

b) duchovní

- v centru města kostel

c) řemeslníci

- sdružovali se v cechách

- cech = nucené svazy řemeslníků daného oboru

- plnoprávný člen jen mistr; spousta umělých překážek, tovaryš je musel splnit, aby se mohl stát mistrem

- fce: - hájí zájmy oboru

- stanovuje množství vyrobených výrobků- stanovuje ceny výrobků

d) chudina (dělníci, služky čeleď; nemají vlastní dům)

pozn.:

učeň = učedník pod vedením mistra

tovaryš = učeň, který složil tovaryšské zkoušky

mistr = plnohodnotný řemeslník, člen cechu

k městské chudině se počítali lidé zdravotně postižení, chudí, neurození odpadlíci a další obyvatelé, kteří ve městě nevlastnili žádný dům – bezprizorně se toulali po ulicích a žebrali; často byli týrání a zesměšňováni tresty jako například vystavení na pranýři

řemeslníci se sdružovali v organizacích zvaných „cechy“ – základním principem cechu bylo stanovit dostatečně přísná pravidla, která by zajistila udržení kvality vyráběných výrobků, a zároveň znemožnila přílišnému rozmnožení konkurence; podmínky pro získání hodnosti mistra byly neobyčejně přísné (na obrázku vidíme práci pekařského cechu)

- chudí, kteří ve městě neměli dům, nedisponovali žádným podílem na správě města (nemohou být zvoleni do městské rady)- neexistence kanalizace znamenala, že veškerý odpad se lil dolů z oken a tekl po ulicích v podobě zapáchající kalné strouhy

- zajímavosti:

- dlažba se objevuje až v pozdější době, povrch ulic byl převážně pokryt udusanou hlínou, která vsakovala nečistoty; pokud pronikly do studny, hrozila městu epidemie moru- městský kat, pokud ho město mělo, byl vynikajícím znalcem lidské anatomie (= skladby těla) a býval velice dobře placen, ovšem díky středověké víře v nečistotu jeho povolání (církevní učení považovalo i společností schválenou popravu za nečisté dílo) byl nucen bydlet za hradbami města- své občany soudila města sama (skrze rychtáře, nebo městskou radu), ačkoliv existovaly soudy na královském dvoře a vrchnostenské soudy nad poddanými; mohly ukládat i tresty smrti, mrzačící tresty a další (pranýřování) dle vlastního práva; cizí občany na svém území ale soudila dle práva jejich stavu (němečtí kolonisté a Židé měli své vlastní, později soudila i spory občanů, ve kterých se objevuje šlechtic )

- právo trhu (viz dále) patřilo k jedněm z nejdůležitějších privilegií, neboť posilovalo finanční samostatnost města; taková událost nalákala stovky lidí ze širokého okolí, kteří sem přijeli buď prodávat, nebo nakupovat zboží, které bylo k mání v omezeném množství a často jen po určitá období, což si dnes můžeme jen těžko představit; z každého trhu se odváděly daně za poskytnutí tohoto práva; události často využívali i církevní a světští hodnostáři, aby promlouvali k lidu a demonstrovali svou důležitost pro městskou obec

3.) Privilegia = výsady, udělované městu lokátorem (bez jeho souhlasu totiž města nemohla provádět některé ziskové činnosti )- u královských měst uděluje přímo panovník

- u poddanských měst uděluje církevní, nebo šlechtický zakladatel

- mnoho druhů:

- právo (privilegium) trhu = právo pořádat ve stanovený den ve městě trh

- právo várečné = právo vařit ve městě pivo

- právo mílové = ve stanovené vzdálenosti od města se nesmí v okolí města vyskytovat řemeslník, provozující stejnou živnost, jako ten ve městě

- právo samosprávy = právo stavby radnice a zvolení svých zástupců (konšelé v městské radě) typické v pozdější době

- právo hradební = možnost město se souhlasem panovníka opevnit a vytvořit jeho vlastní vojenskou posádku zisk vojenského významu

- právo hrdelní = městské soudy mají pravomoc odsuzovat i k trestu smrti

- právo horní = právo těžit ve městě kovy; veškeré kovy na území země patřily panovníkovy, on dává souhlas s těžbou a za to získává část množství vytěženého kovu (tzv. regál, urburu)a další ...

Poznámka:

- ačkoliv působí některá privilegia úsměvně, jejich účelem bylo zajistit kontrolu nad finančními aktivitami měst, tedy veškerými podniky, ze kterých mohl lokátorovi plynout určitý zisk (daň ze zisku z trhu, z prodeje piva), nebo posílit jejich vliv a zavázat si je (hrdelní, hradební, samosprávy…)

4. Shrnutí

dělení měst :

1.) dle způsobu vzniku

a) založená („na zeleném drnu“)

b) vzniklá

- uspořádané ulice

- neuspořádané ulice

2.) dle zakladatele (správce)

a) královská

- opora krále

b) věnná

- věno královny

c) horní

- těžba drahých kovů

podléhají přímo králi

+1 zapamatovat

+1 zapamatovat

+ 1 zapamatovat

d) poddanská

podléhají šlechtě; šlechta podléhá králi

+ 1 zapamatovat

- v čele města: a) rychtář= zástupce zakladatele

b) městská rada- z konšelů

- střídají se ve funkci předsedy 1. v roce = primátor

- obyvatelstvo :

b) duchovníc) řemeslníci

d) chudina

a) městský patriciát

- cech = nucené svazy řemeslníků daného oboru

- privilegia

= výsady, udělované městu zakladatelem

+ 2 zapamatovat

- uděluje - u královských - panovník- u poddanských - vrchnost

+ 1 libovolnou zajímavost zapamatovat