Water Pages 2014/15

Energie AG Oberösterreich Wasser GmbH

Böhmerwaldstraße 3 · A-4021 Linz

Tel.: +43 732 9000 3617

Fax: +43 732 9000 53617

E-mail: [email protected]

www.energieag-wasser.at

WA

TER

PAG

ES 2

014

/15

2014/15


INHALT

Předmluva

Voda - stabilní hospodářské odvětví s vysokou odpovědností

Souhrn

Kapitola 01

Vodní hospodářství

20 let semináře v Moravské Třebové

Optimalizace provozu Vodárenskou společností Chrudim

Kapitola 02

Rozhovor

WATERPAGES v rozhovoru

Kapitola 03

Benchmarking příklady z praxe

Benchmarking pro optimalizaci provozu

Benchmarking na úpravnách vody - příklady z praxe

Vývoj ztrát na vodovodu VS Táborsko - příklad z praxe

ČOV Hlinsko - snížení energetické náročnosti na základě

benchmarkingu

Kapitola 04

Provoz, investice, inovace

Opětovné využití technologické vody v Rychnově nad Kněžnou

Realizace plánu obnovy ve VAKu Beroun

Modernizace AČOV Tábor za plného provozu

Chytré vodoměry přicházejí

Kapitola 05

Kvalita, bezpečnost, životní prostředí

Inspekce potrubí - výměna zkušeností hledačů poruch

Bezpečnostní cvičení na ČOV provozovaných společností WDL

DOODPADU - Vzdělávací program

pro děti, studenty i dospělé

Kapitola 06

Vodní kapky

Kapitola 07

Technické ukazatele a benchmarky

Vorwort

Wasser - stabiles Business mit großer Verantwortung

Highlights

Kapitel 01

Wasserwirtschaft

20 Jahre Abwassertagung Moravská Třebová

Optimierung des Betriebs von VS Chrudim

Kapitel 02

Im Gespräch

WATERPAGES im Gespräch

Kapitel 03

Benchmarking Praxisbeispiele

Benchmarking zur Betriebsoptimierung

Benchmarking Wasseraufbereitungsanlagen

Wasserverlust-Benchmarking im Netz von VS Tábor

ARA Hlinsko - Verbesserung der Energieeffizienz mit

WWTP -Benchmarking

Kapitel 04

Betrieb, Investition, Innovation

Prozesswasser-Wiederverwertung in Rychnov nad Kněžnou

Die Umsetzung des Erneuerungsplanes bei VAK Beroun

Modernisierung der ARA Tábor bei Vollbetrieb

Smart Metering im Kommen

Kapitel 05

Qualität, Sicherheit, Umwelt

Rohrinspektoren im Einsatz - Erfahrungsaustausch der Leckorter

Sicherheitstraining auf WDL -betreuten Kläranlagen

DOODPADU- Informationskampagne

für Kinder, Schüler und Erwachsene

Kapitel 06

Wassertropfen

Kapitel 07

Technische Kennzahlen und Benchmarks

04

04

06

08

10

16

20

22

26

28

29

32

35

38

40

42

48

54

58

60

65

68

72

78

OBSAH

03

„Wir können den Wind nicht ändern, aber die Segel anders

setzen.“ Diese alte griechische Weisheit ist ein Leitgedanke

für die Energie AG Oberösterreich und aktueller denn je. Der

Umbau des Energiesektors, der unaufhaltsam voranschreitet

und keinen Stein auf dem anderen belässt, beschäftigt alle

europäischen Energieversorgungsunternehmen. Deshalb hat

sich die Energie AG mit dem Programm „PowerStrategie 2020“

insbesondere im Segment Energie neu aufgestellt und auf die-

se geänderten Rahmenbedingungen reagiert.

Nicht von dieser Neuausrichtung betroffen war die Wasser-

sparte des Konzerns: Durch die stabilen Rahmenbedingun-

gen des Wassergeschäftes und die zahlreichen Optimierungs-

schritte, die in den letzten Jahren in den Märkten Tschechien,

Österreich und Slowenien umgesetzt wurden, konnte der ein-

geschlagene Weg auch im abgelaufenen Geschäftsjahr erfolg-

reich fortgesetzt werden.

Seit mehr als 10 Jahren beweisen die Unternehmen der Ener-

gie AG Wasser-Gruppe, wie eine professionelle Zusammenar-

beit mit Städten und Gemeinden gestaltet und gelebt werden

kann, ohne dass diese das Selbstbestimmungsrecht und ihren

Einfluss über die Gebührengestaltung und die Infrastruktur

verlieren. Dabei ist der Wassermarkt besonders in Tschechien

hoch kompetitiv, was letztlich den Kunden und den Kommu-

nen zugute kommt. Aber auch in Österreich und Slowenien

finden zahlreiche Ausschreibungen für Wasserdienstleistun-

gen und einzelne Betriebsausschreibungen statt, an denen

sich unsere Unternehmen erfolgreich beteiligen.

Im Energie AG Konzern hat sich die Wassersparte den Ruf er-

arbeitet, ambitioniert und verlässlich zu sein. Bei den Kunden

und den kommunalen Vertragspartnern stehen Verantwor-

tungsbewusstsein, Effizienz und Transparenz im Fokus. Der

Dank, dass diese hohen Erwartungen von Kunden und Kapi-

talgebern erfüllt werden, richtet sich an alle 1.544 Mitarbeiter

der Energie AG Wasser-Gruppe, denen ich auch im kommen-

den Jahr viel Erfolg und Erfüllung wünsche.

WASSER STABILES BUSINESS MIT GROSSER VERANTWORTUNG

„Nemůžeme určovat směr větru, ale můžeme jinak nastavit

plachty.“ Tato starobylá řecká moudrost je základní myšlen-

kou, kterou se koncern Energie AG Oberösterreich řídí, a která

je dnes aktuálnější než kdy dříve. Restrukturalizace energe-

tického sektoru, která nezadržitelně postupuje a nenechává

v tomto oboru kámen na kameni, zaměstnává všechny evrop-

ské hráče v energetice. Na tyto změny v rámcových podmín-

kách reagoval koncern Energie AG programem „PowerStra-

tegie 2020“, který nově organizuje zejména její energetický

segment.

Toto nové nasměrování se však nedotklo vodárenského seg-

mentu koncernu. Díky stabilnímu rámci vodárenského podni-

kání a celé řadě optimalizačních kroků realizovaných během

posledních let na trzích České republiky, Rakouska a Slovinska

bylo možné pokračovat v úspěšné realizaci zvolené strategie

také v uplynulém hospodářském roce.

Vodárenský segment společnosti Energie AG demonstruje již

více než deset let cestu, jak lze utvářet profesionální spoluprá-

ci s městy a obcemi, a to bez toho, aby města a obce ztratily

svá suverénní práva a vliv na tvorbu cen za vodné a stočné a na

rozvoj vodárenské infrastruktury. Český vodárenský trh je při-

tom vysoce konkurenční, z čehož v konečném důsledku pozi-

tivně profitují jak zákazníci tak města a obce. Také v Rakousku

a ve Slovinsku probíhají četná výběrová řízení na vodárenské

služby a provozování, kterých se naše společnosti s úspěchem

účastní.

Vodárenský segment si jako ambiciózní a spolehlivá skupina

společností vybudoval v koncernu Energie AG dobrou po-

věst. Ve vztahu k zákazníkům a smluvním partnerům z řad

měst a obcí se soustředí na odpovědné hospodaření, efekti-

vitu a transparentnost. Poděkování za to, že se daří naplňo-

vat vysoká očekávání zákazníků a investorů, patří všem 1 544

pracovníkům vodárenského segmentu koncernu Energie AG,

kterým tímto přeji mnoho úspěchů a spokojenosti.

VODA STABILNÍ HOSPODÁŘSKÉ ODVĚTVÍ S VYSOKOU ODPOVĚDNOSTÍ

Dr. Leo Windtner

Generaldirektor

der Energie AG Oberösterreich

generální ředitel

Energie AG Oberösterreich

05

Vorwort / předmluva

Vnější podmínky ve vodárenství

Přibližně 80 procent vodárenského trhu v České republice je

organizováno prostřednictvím modelů s účastí soukromých

firem. V převážné většině případů zůstává vodárenská infra-

struktura ve vlastnictví měst a obcí a je provozována soukro-

mými společnostmi, které do této činnosti vkládají své know-

-how a kapitál. Koncesní řízení ve vodárenství zaručují v tom-

to hospodářském odvětví vysokou míru hospodářské soutěže.

Platí zde závazné zákonné předpisy týkající se cenových kalku-

lací a pravidla určující udělování dotací z Evropské unie, které

centrálně upravují a kontrolují cenotvorbu. V Rakousku se jak

vodárenská zařízení, tak jejich provoz nacházejí v rukou měst

a obcí, příp. veřejného sektoru. Komunální odpovědnost za

zásobování vodou je jako prvek veřejné služby ústavně zakot-

vena, nicméně při zachování suverénnosti měst a obcí při roz-

hodování o způsobu naplnění těchto úkolů. Některá z výběro-

vých řízení na provozovatele realizovaná v Rakousku dokazují,

že obce tuto možnost také využívají.

Wasserwirtschaftliche Rahmenbedingungen

Rund 80 Prozent des tschechischen Wasser marktes wird über

Organisationsmodelle versorgt, an denen Private beteiligt

sind. In den überwiegenden Fällen bleibt dabei das wasser-

wirtschaftliche Infrastrukturvermögen im kommunalen Besitz

und wird von Privaten, die Know -how und Kapital einbrin-

gen, betrieben. Durch die Ausschreibung von Konzessionen

entsteht ein hohes Maß an Wettbewerb. Zudem gibt es ver-

bindliche gesetzliche Grundsätze der Preiskalkulation und in

Verbindung mit den EU -Förderungen Vorschriften, welche

die Preisgestaltung zentral regeln und kontrollieren. In Öster-

reich liegen Infrastruktur und Betrieb des wasserwirtschaft-

lichen Vermögens, anders als in Tschechien, überwiegend in

kommunaler bzw. öffentlicher Hand. Die kommunale Verant-

wortung für die Wasserversorgung ist als Teil der Daseinsvor-

sorge verfassungsrechtlich verankert worden, wobei jedoch

die Selbstbestimmung der Kommunen über die Art der Auf-

gabenerfüllung einen besonderen Stellenwert einnimmt. Die

Energie AG bietet als mehrheitlich öffentliches Unternehmen

HIGHLIGHTSSOUHRN

Hospodářský rok 2013/14

WATERPAGES dokládají, že pojem jako „kontinuální zlepšová-

ní“ není pouhým heslem, nýbrž je prakticky naplňován v pra-

xi. Klíčovým prvkem je celopodnikový benchmarking úpraven

vod, ztrát vody a dále čistíren odpadních vod, který slouží jako

základ pro získání a uplatnění hodnotných informací o mož-

nostech optimalizace. Mimoto se intenzivně zabýváme zavá-

děním smart meteringu, pečujeme o vlastní a provozovanou

infrastrukturu, průběžně optimalizujeme naši organizační

strukturu a posilujeme povědomí našich koncových zákazníků

o našich službách. Všechny společnosti skupiny se účastní kon-

cesních a výběrových řízení jak v rámci provozovaných oblastí,

tak i mimo ně. Za uplynulý rok můžeme jako důležitou událost

vyzdvihnout výběrové řízení vodárenského svazku v Kolíně.

Vítězstvím v tomto výběrovém řízení se nám podařilo zajistit

provozování vodovodů na Kolínsku společností VODOS Kolín

na dalších deset let. V Rakousku jsme uspěli ve výběrovém ří-

zení na provoz veškeré vodárenské infrastruktury (vodovody,

kanalizace a čistírna odpadních vod) v obci Ampflwang, a to

na dobu pěti let. Dařilo se nám rovněž dále uplatňovat naše

služby v jižním Bavorsku. Ve Slovinsku jsme úspěšně rozvinuli

novou službu (inspekce a odstraňování poruch u domovních

odpadů) pod názvem ODTOK v Marburku a Ljubljaně.

Výhled do budoucna

Budeme pokračovat v opatřeních ke zvyšování efektivity za-

hájených v uplynulém hospodářském roce 2013/2014. V oblas-

ti vodovodů a kanalizací se bude konat několik výběrových

řízení, na která se společnosti skupiny připravují. V Rakousku

a v jižním Bavorsku je naším cílem udržet oblasti dodávek vody

na současné úrovni. Lze zde nicméně očekávat, že zde dojde

k rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí v blízkém okolí

stávající vodohospodářské infrastruktury. Chceme také dále

rozšiřovat naše služby v Rakousku a ve Slovinsku a z největší

možné míry využít příležitosti pro rozšíření provozování. Vy-

soká odpovědnost v nakládání s vodou jako základní životní

potřebou je součástí naší dennodenní práce. Své sociální kom-

petence potvrzujeme i nadále podporováním regionálních

iniciativ v provozovaných oblastech a účastí na humanitárním

projektu zaměřeném na opravy a budování studní v Demokra-

tické republice Kongo.

maßgeschneiderte Lösungen für Gemeinden und Verbände.

Einige Betreiberausschreibungen zeigen, dass dieser Gestal-

tungsspielraum von den Gemeinden auch genutzt wird.

Das Geschäftsjahr 2013/14

Wie die WATERPAGES zeigen ist der Begriff „kontinuierliche

Verbesserung“ kein Schlagwort, sondern gelebte Praxis. Kern-

element ist das unternehmensweite Benchmarking für Wasser-

aufbereitungsanlagen, Wasserverluste und Kläranlagen aus

dem wertvolle Erkenntnisse über Optimierungsmöglichkeiten

gewonnen und umgesetzt werden. Darüber hinaus beschäfti-

gen wir uns intensiv mit dem Einsatz von Smart Metering, dem

Werterhalt der eigenen und der betriebenen Infrastruktur,

der laufenden Optimierung unserer Organisation und der Be-

wusstseinsbildung für unsere Endkunden. Alle Unternehmen

beteiligen sich an (Konzessions-) Ausschreibungen inner- und

außerhalb der betriebenen Gebiete. Als Highlight konnte in

Kolín die Ausschreibung des Gruppenwasserverbands gewon-

nen werden. Somit ist die Übernahme des Trinkwasserbetriebs

durch VODOS Kolín für weitere 10 Jahre gesichert. In Öster-

reich wurde die Ausschreibung des gesamten Betriebes (Was-

ser, Kanal, Kläranlage) der Gemeinde Ampflwang für 5 Jah-

re gewonnen und die Dienstleistungen auch in Südbayern

erfolgreich weiterentwickelt. In Slowenien hat sich das neue

Service ODTOK (Inspektion und Verstopfungsbehebung bei

Kanal -Hausanschlüssen) in Maribor und Ljubljana sehr zufrie-

denstellend entwickelt.

Ausblick

Im Segment Wasser werden die im abgelaufenen Geschäfts-

jahr 2013/14 initiierten Maßnahmen zur Effizienzsteigerung

fortgeführt. Im Trink- und Abwasserbereich stehen in Tsche-

chien einige Konzessions -Ausschreibungen an, auf die sich die

Gesellschaften vorbereiten. In Österreich und Südbayern soll

der Bereich Wasserlieferung am derzeitigen Niveau gehalten

werden. Hierbei sind Verdichtungen im Umfeld der bestehen-

den Anlagen zu erwarten. Das Dienstleistungsgeschäft soll

sowohl in Österreich, als auch in Slowenien weiter ausgebaut,

die Chancen Betriebsführungen zu übernehmen maximal ge-

nutzt werden. Die große Verantwortung im Umgang mit dem

Lebensmittel Nr.1 ist unser Tagesgeschäft. Unsere soziale Kom-

petenz zeigen wir auch weiterhin durch die Unterstützung

regionaler Initiativen in unseren Betriebsregionen und dem

karitativen Engagement beim Brunnenbau in der DR Kongo.

Mag. Thomas Kriegner und Dipl.-Ing. Christian Hasenleithner

Geschäftsführung / jednatelé Energie AG Wasser

07

Vorwort / předmluva

01

WASSER-WIRTSCHAFT

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Kapitel 1 / kapitola 1

Traditionell findet im April in Moravská

Třebová (Mährisch Trübau) das Treffen der

Abwassertechniker der Tschechischen und

der Slowakischen Republik bei der Tagung

„Neue Methoden und Verfahren beim Betrieb

von Kläranlagen“ statt. Veranstalter sind die

Arbeitsgruppe „Städtische Kläranlagen“ der

Czech Water Association (CzWA) und der re-

gionale Betreiber VHOS, a. s. Am 14. und 15.

April 2015 wird mit der bereits 20. Tagung ein

besonderes Jubiläum gefeiert.

20 Jahre - ein Rückblick

Nach Wende und Privatisierung stand VHOS,

wie auch viele andere Betreiber und Infra-

struktureigentümer vor dem Problem des

geringen Anschluss- und Ausbaugrads der

Kläranlagen. VHOS versuchte bereits damals,

die Erfahrungen von Firmen und Experten zu

nutzen und die Zusammenarbeit mit anderen

Betreibern zu vertiefen. Daraus entstand die

Idee, ein Seminar zu veranstalten. Begon-

nen hat dies mit der regionalen Ausstellung

„WASSER UND WIR“ (VHOS, 1993 bis 1996).

Das erste Fachseminar fand 1996 als Teil dieser

Ausstellung statt. 1998 wurde das Fachsemi-

nar zur Tagung, als AČE ČR (Vereinigung der

tschechischen Abwassertechniker) als Koope-

rationspartner einstieg. Die Themen wurden

erweitert, um ein möglichst breites Spektrum

der Abwassersammlung und -klärung abzude-

cken. Zu den bereits bewährten Vortragenden

aus AČE ČR kamen neue Lektoren, vor allem

von den technischen Universitäten, VŠCHT

Prag und VÚT Brünn.

Aufgrund des steigenden Interesses der Fach-

welt hat sich die Tagung schrittweise weiter

entwickelt. Das Programm wurde vielfältiger,

die Organisation professioneller. Seit 2006 ist

die CzWA Arbeitsgruppe AČE ČR „Städtische

Kläranlagen“ Mitorganisator.

20 JAHRE ABWASSERTAGUNG MORAVSKÁ TŘEBOVÁ20 LET SEMINÁŘE V MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

Stalo se již tradicí, že se v dubnu do Moravské Tře-

bové každoročně sjíždějí vodohospodáři z České

a Slovenské republiky na seminář „Nové meto-

dy a postupy při provozování čistíren odpadních

vod“. Organizátorem semináře je regionální pro-

vozovatel VHOS, a. s. Moravská Třebová ve spo-

lupráci s Asociací pro vodu ČR CzWA, odbornou

skupinou „Městské čistírny odpadních vod“. Ve

dnech 14.-15. dubna 2015, v době konání XX. roč-

níku, uplyne dvacet let od okamžiku, kdy se v Mo-

ravské Třebové konal tento seminář poprvé. Nad-

cházející XX. ročník přímo vybízí k úvaze zhodno-

tit, jaký je vlastně význam a přínos této dnes již

celostátní akce a jakým směrem by se seminář měl

nadále ubírat.

Z historie semináře

Od roku 1993 pořádala VHOS, a. s. každoročně

výstavu nazvanou „Voda a my“, kde své aktivity

prezentovala řada firem z oboru vodního hospo-

dářství. V roce 1996 bylo rozhodnuto uspořádat

jako doprovodnou akci odborný seminář zaměře-

ný na čistírenství. V roce 1997 následoval II. ročník

semináře. Vzhledem k celkovému úspěchu prv-

ních dvou ročníků se VHOS, a. s. zaměřila tímto

směrem a upustila od konání výstav a proto od

třetího ročníku byl seminář pořádán již samostat-

ně ve spolupráci s AČE ČR. Spolupráce s AČE ČR

při odborné přípravě semináře přispěla ke zvýšení

kvality a atraktivity semináře. Na semináři přiby-

li noví lektoři z řad AČE ČR a dalších odborných

pracovníků VŠCHT Praha a VÚT Brno. Rovněž byl

zvýšen počet přednášejících tak, aby přednášená

témata postihovala co nejširší spektrum v dané

problematice odvádění a čištění odpadních vod.

Pro VHOS, a. s. byla spolupráce s těmito odbor-

níky rovněž prospěšná, protože v počátcích své

existence řešila stejně jako většina ostatních pro-

vozovatelů či vlastníků kanalizací problémy s ne-

dostatečným odkanalizováním a nevyhovujícím

čištěním odpadních vod, a to prakticky ve všech

provozovaných lokalitách.10

Ing. Zdeněk Šunka,

Technischer Direktor

technický ředitel

VHOS, a. s.

Steigende Teilnehmerzahlen

Bis 1998 lauschten rund 100 Interessierte den

Ausführungen von acht Vortragenden. The-

men waren der Betrieb und die damals aktuel-

len technischen und wirtschaftlichen Kriterien

für die Modernisierung der veralteten Klär-

technik. Wie die steigenden Teilnehmerzahlen

belegen, wurde die Tagung immer erfolgrei-

cher. An die 350 Teilnehmer verfolgen heute

rund 20 Vorträge und besuchen an den zwei

Tagen die bis zu 40 ausstellenden Firmen.

Zwei Persönlichkeiten haben die Tagung be-

sonders geprägt. Einerseits ist dies Univ.

Prof. Dr. Jiří Wanner, Vorstand des Instituts für

techn. Chemie der Universität Prag, der dafür

sorgte und sorgt, dass die Vorträge, deren Ni-

veau und Aktualität am Puls der Zeit liegen.

Weiters zu nennen ist Ing. Vladimír Langer,

der sich auch nach seinem Ausscheiden bei

VHOS, weiter als Hauptorganisator verdient

macht.

Die Leistungsbilanz der Tagung und der Vor-

tragenden kann sich sehen lassen:

· rund 5.000 Teilnehmer

· 305 Fachvorträge

· über 400 Firmenpräsentationen

· 20 Vorträge Prof. Wanner, VŠCHT Prag

· 10 Vorträge Dr. Rudolf, Umweltministerium

der Tschechischen Republik

· 9 Vorträge Ing. Kos, Hydroprojekt Sweco

(9 Beiträge)

· 7 Vorträge Ing. Hladký, VAE Controls

· 7 Vorträge Ing. Smažík, EKOEKO

· 14 Präsentationen der Gesellschaft

Severočeské vodovody a kanalizace SČVK

Seminář je od roku 1998 věnován památce Ing. Ja-

kuba Svatopluka Čecha, se kterým jsou svázány

začátky historie semináře. Již od prvního až do

připravovaného XX. ročníku má seminář jednoho

generálního sponzora, a to firmu VAE CONTROLS

Ostrava. Propagace semináře byla zajišťována rov-

něž dlouhodobým mediálním partnerem časopi-

sem Vodní hospodářství.

Od jedenáctého ročníku se do pořádání a přípra-

vy semináře zapojila odborná skupina AČE ČR

„Městské čistírny odpadních vod“. Náměty vychá-

zející od této skupiny byly především využívány

při tvorbě programové skladby semináře a výběru

témat přednášek.

Obsah a přínos jednotlivých ročníků

Prvních seminářů v letech 1996 až 1998 se účast-

nilo 6 až 8 přednášejících, 6 až 10 prezentujících

firem a ca 100 účastníků. Hlavními tématy byly

poznatky z provozu ČOV a aktuální ekonomická

a technologická příprava rekonstrukce. Semináře

skončily úspěšně, a tak se uvedené počty a za-

měření přednášek začaly postupně zvětšovat.

Nejvíce prezentací (až 25) bylo v roce 2005. Od

tohoto roku se odborný program ustálil do dnešní

podoby. Většina ročníků měla jedno nosné téma,

např. legislativa EÚ a ČR, účinnost odstraňovaní

dusíku, nakládání s kalovými vodami, investiční

a provozní náklady, benchmarking ČOV, vzdělává-

ní v oboru atd. Specifický byl „povodňový“ ročník

2003, kdy převážná část přednášek byla věnova-

ná vlivu povodní na ČOV, a jubilejní ročník 2005

věnovaný zhodnocení první dekády seminářů.

Dalším specifickým rokem byl rok 2013, kdy celý

půldenní blok přednášek byl věnovaný práci a od-

kazu programového garanta seminářů a jedné 11

1 Der voll besetzte Vortragssaal 2011Zaplněný přednáškový sál 2011

Bild / Foto

· 13 Präsentationen Veolia Voda ČR

· 11 Präsentationen Čovspol Bratislava

· 9 Präsentationen AQUA -CONTACT Praha

· 8 Präsentationen FCHPT STU Bratislava

· 8 Präsentationen VHOS Moravská Třebová

u.v.A.m.

Regelmäßig und bei vollem Vortragssaal wird

über aktuelle rechtliche Themen referiert.

Die Vertreter des Umwelt- und des Landwirt-

schaftsministeriums der ČR berichteten über

neue gesetzliche Regelungen. Wichtige Impul-

se kommen jeweils vom Staatlichen Fonds Um-

welt (SFŽP), der Tschechischen Umweltinspek-

tion (ČIŽP), VRV und den Flussgebietsverwal-

tungen. Besonders die Regierungsverordnung

Nr. 61/2003 und ihre Auswirkungen auf die Sa-

nierung und Betriebsführung der Kläranlagen

sowie die Einhaltung der Reinigungsziele wur-

de in Moravská Třebová diskutiert. Auch die

Einführung der Best Available Technologies

wurde hier vorbereitet.

Die Inhalte der Tagung lassen sich wie folgt

zusammenfassen:

· Abwasserreinigung - Belebung: Stick-

stoff- und Phosphorabbau, Nitrifikation,

Betriebserfahrungen und Wirtschaftlich-

keit von Belüfter- und Mischtechniken,

Bemessung nach tschechischen, slowaki-

schen Normen und ATV -Regelblättern,

Phosphatfällung…

· Schlammwirtschaft: Eindickung und Klär-

schlammentwässerung, Biogaserzeugung

und Verbesserung der Energiebilanz, Um-

gang mit Schwefelwasserstoff, Flockungs-

mittel zur Eindickung und Entwässerung,

z nejvýznamnějších osobností českého čistírenství

prof. Ing. Jiřímu Wannerovi, DrSc. z VŠCHT Praha

u příležitosti jeho 60. narozenin.

Na tomto místě je důležité vzpomenout kromě

prof. Wannera také dalšího kolegu, bez kterého

by se 20 ročníků semináře v Moravské Třebové

neuskutečnilo. Je to hlavní organizátor Ing. Vla-

dimír Langer ze VHOSu Moravská Třebová, který

se zároveň podílel také na přípravě programu.

Když shrneme všechny ročníky, potom dostaneme

úctyhodné počty: 305 přednášek, minimálně 400

firemních prezentací a ca 5000 účastníků. Nejčas-

tějším přednášejícím byl prof. Wanner z VŠCHT

Praha s více jak 20 příspěvky, JUDr. Rudolf z MŽP

ČR s 10 příspěvky, Ing. Kos z Hydroprojektu

Sweco (9 příspěvků), Ing. Hladký z VAE Controls

(7 příspěvků), Ing. Smažík z EKOEKO (7 příspěv-

ků) a autorské kolektivy Severočeských vodovodů

a kanalizací SČVK (14 prezentací), Veolia Voda ČR

(13 prezentací), Čovspol Bratislava (11 prezentací),

AQUA -CONTACT Praha (9 prezentací), FCHPT STU

Bratislava (8 prezentací), VHOS Moravská Třebová

(8 prezentací), ASIO Brno (7 příspěvků).

Typickými pro semináře v Moravské Třebové se

staly především legislativní a koncepční sekce.

První přednášky na tato témata začaly v roce 2000

a od roku 2004 se staly trvalou součástí programu.

Zástupci Ministerstva životního prostředí a země-

dělství ČR se seminářů pravidelně zúčastňovali,

informovali o záměrech připravovaných legislativ-

ních předpisů a zároveň byli konfrontováni s „vox

populi“. Témata jako např. provozní způsobilost,

vodní díla, koncepce rozvoje vodovodů a kanali-

zací a finanční podpora kanalizacím a ČOV atd.

vždy reagovala na aktuální situaci v čistírenství

12

2 Unterzeichnung des Kooperationsabkommens zwischen CzWA und AČE Slowakei am 12.4.2010Podpis Dohody o spolupráci mezi CzWA a AČE Slovenské republiky 12. 4. 2010

Bild / Foto

Klärschlammentsorgung, Wartung von

Anlagen und Maschinen zur Klärschlamm-

behandlung, Klärschlammhygienisierung,

thermophile Prozesse…

· Sanierung von Kläranlagen: Technik,

Wirtschaftlichkeit, Finanzierung

· Benchmarking: Betriebskosten und

Reinigungsqualität, Energie- und

Chemikalienverbrauch

· SMR, Belebungsteuerung

· neue Prozesse und Technologien: Klär-

schlammtrocknung, Phosphatfällung und

CSB -Reduktion durch Koagulation, Geruchs-

beseitigung und Desinfizierung, Belebung

mit kombinierter Biomasse, auf Träger und

Pellets immobilisierte Biomasse, erneuer-

bare Energie, Mikrobiologie des Belebt-

schlamms und dessen Absetzprobleme,

Abwasserwiederverwertung, industrielles

Abwasser…

· Kanalisation: Regenwassersammlung

und - behandlung, Reinigung, Entlastung,

Prozesse in den Entlastungseinrichtungen…

Die Tagung ist Teil des Aus- und Weiterbil-

dungsprogramms der ČKAIT (Tschechische

Kammer der Ingenieure und Techniker im

Bauwesen).

Die Vorträge werden in einem Sammelband

mit ISBN -Nummer gedruckt. Die Diskussion

praktischer Themen stand immer im Mittel-

punkt. Die Fachgespräche enden aber nicht

mit dem Vortragsprogramm, sondern gehen

auch beim Festabend im Schloss Moravská

Třebová bis zur späten Stunde weiter.

Abwasserwirtschaft grenzenlos

Die Tagung ist seit je her und trotz der Tren-

nung der beiden Staaten eine tschechisch-

-slowakische Veranstaltung geblieben. Auch

deshalb wurde anlässlich der Tagung im Jahr

2000 das Kooperationsabkommen zwischen

den Verbänden der Abwassertechniker von

Tschechischer (heute CzWA) und Slowakischer

Republik unterzeichnet. Ebenso wichtig war

die 2001 ebendort eingegangene Kooperation

zwischen CzWA und SOVAK (Wasser- und Ab-

wasserwirtschaftverband). Im Jahr 2009 wur-

de VHOS Teil der österreichischen Energie AG

Wasser. Auch der neue Hauptaktionär hat die

Tagung seither engagiert unterstützt und ge-

fördert. Ohne Übertreibung kann also gesagt

werden, dass ein nicht unwesentlicher Teil der

a ochraně vod. Ale nejčastěji se jednalo o před-

stavování EU a ČR legislativy a její konfrontaci

s provozní praxí. Nejdiskutovanějším předpisem

bylo logicky Nařízení vlády 61/2003, jeho noveli-

zace, jeho vliv na rekonstrukce a provozování ČOV

a poslední roky také realizovatelnost jeho poža-

davků na vyčištěnou odpadní vodu při současných

technologických možnostech.

Provozní, projekční, technologická a technická té-

mata z jednotlivých ročníků je možné také podle

počtu prezentací shrnout následovně:

· Aktivace: aktivace s odstraňovaním dusíku

a fosforu, nitrifikace a její udržení v procesu,

porovnání technologií aktivace (předřazená,

oběhová, kaskádová atd.), dosazovací nádrže,

míchání a aerace, technické možnosti a ekono-

mika, výpočty objektů, problémy při projekto-

vání české / slovenské normy a ATV předpisy,

dávkování organických substrátů pro denitrifi-

kaci a srážecích činidel fosforu

· Kalové hospodářství ČOV: nakládání s ka-

lovými vodami, mechanické zahuštění a od-

vodnění kalů, produkce bioplynu a zlepšení

energetické bilance zpracování kalů, odstra-

ňování sulfanů,vývoj a aplikace flokulantů pro

zahušťování a odvodňování kalů, nakládání

s kaly, revize objektů kalového hospodářství,

hygienizace kalů, termofilní procesy

· Příprava, realizace a vyhodnocení rekon-

strukce ČOV: výběr a zdůvodnění technologií,

provozní náklady, komplexní zkoušky, finanční

zdroje na rekonstrukci

· Benchmarking: porovnání provozních nákla-

dů a kvality vyčištěné vody a kalů (především

spotřeba energie, ale také chemikálií)

· Regulace a měření, řízení v aktivaci

· Nové procesy a technologie, specifické

problémy: membránová filtrace kalu, srážení

fosforu a redukce CHSK koagulací, dezodora-

ce a desinfekce, stabilizační nádrže, flotace,

aktivace s kombinovanou biomasou, biomasa

imobilizovaná na nosiče a v peletách, obno-

vitelné zdroje na ČOV, mikrobiologie aktivo-

vaných kalů a sedimentační problémy kalů,

využívaní vyčištěných odpadních vod (téma

posledního ročníku a zároveň téma budouc-

nosti), průmyslové odpadní vody (papírny a ce-

lulózky, pivovary,informační zdroje ve vodním

hospodářství

· Stokové sítě: nakládání s dešťovými vodami,

zanášení stokových sítí, odlehčování, progres

v odlehčovacích komorách. 13

Každoročně program obsahoval také konkrét-

ní případové studie z ČOV, které konfrontovaly

původní představy a dosažené výsledky. Dlouhý

seznam těchto ČOV dokumentuje, že v Moravské

Třebové se prezentovali projektanti, provozovate-

lé a technologové z celé ČR a zahraničí.

Nová témata diskutovaná právě v Moravské

Třebové jako poprvé v ČR, na která

pak navazovaly příspěvky i na jiných

konferencích a seminářích

1999-2000 Nové poznatky z navrhování moder-

ních dosazovacích nádrží s cílem zvýšit jejich stabi-

litu a snížit výnos nerozpuštěných látek

2007 Zkušenosti s novou českou metodou bio-

augmentace nitrifikace in -situ

2009 Odpadní vody jako zdroj vody - recyklace

odpadních vod

2010 Benchmarking čistíren odpadních vod jako

nový nástroj pro jejich provozovatele

2011 Moderní informatika ve vodním hospodářství

2013 Deamonifikace kalových vod

Předcházející řádky potvrzují, že semináře v Mo-

ravské Třebové se věnovaly v podstatě všem té-

matům spojeným s odpadními vodami, která byla

aktuální za posledních 20 let.

Seminář a odborná veřejnost

Pokud se týká účasti na semináři, musíme konsta-

tovat, že měla stoupající úroveň, z počátečních

100 účastníků bylo maxima dosaženo v letech

2007 a 2008, kdy se semináře zúčastnilo ca 400

účastníků. V posledních ročnících se účast po-

hybuje setrvale mezi 320 až 340 účastníky. Mezi

přednosti semináře patří i značný prostor pro dis-

kusi, a to nejen v rámci odborného programu, ale

i v neformálním prostředí společenského večera

v prostorách Městského muzea, který tradičně

uzavírá první den semináře. V příjemném prostře-

dí byly vytvořeny ideální podmínky jak pro nefor-

mální diskuzi s odborníky či kolegy z jiných firem

a navázání nových kontaktů s obchodními zástup-

ci vystavujících firem, tak i pro přátelská posezení

lidí, jejichž setkání jsou po většinu roku především

pracovní.

Hodnocení každého ročníku semináře a jeho

přínos byly každoročně pořadateli uveřejněny

v článcích publikovaných v časopise Vodní hospo-

dářství. Seminář je rovněž každoročně od roku

2003 zařazován do vzdělávání ČKAIT a hodno-

cen dvěma body. Z každého ročníku byl vydán 14

Geschichte der tschechischen und slowaki-

schen Abwasserwirtschaft im vollen Vortrags-

saal in Moravská Třebová geschrieben wurde.

Ausblick

Bereits bei den letzten Tagungen standen

zahlreiche Vortragende der nächsten, jungen

Generation von Abwassertechnikern am Podi-

um. Ein Beleg, dass die Tagung nicht nur eine

Institution ist, sondern diese lebt und weiter

getragen wird. Dies ist auch für die Veranstal-

ter die Motivation weiter zu machen. Unser

Ziel ist es jedenfalls, dass die Tagung in Mo-

ravská Třebová weiter ein jährlichen Fixpunkt

für die fachliche und freundschaftliche Begeg-

nungen der Abwassertechniker bleibt.

Anlässlich dieser 20. Tagung sei allen Freun-

den und Förderern, allen Vortragenden und

Gästen, den Ausstellern und Sponsoren herz-

lich für deren Mitwirkung und Engagement

gedankt. Besonderer Dank gilt dabei auch

den Vertretern der Gastgeberstadt Moravská

Třebová für deren Unterstützung und Mitar-

beit. Sie alle mögen auch weiter dazu beitra-

gen, dass die Tagung auf dem heutigen hohen

Niveau bleibt und diese im Kalender der was-

serwirtschaftlichen Veranstaltungen auch im

dritten Jahrzehnt eine fixe Größe darstellt.

3 Das Museum Moravská Třebová wo der Festabend stattfindetMuzeum v Moravské Třebové - místo konání společenského večera

Bild / Foto

sborník s přiděleným ISBN a odkazy na publikace

odborných článků ve sborníku se běžně objevují

v citacích použité literatury v jiných odborných

časopisech a publikacích. Rozsáhlou fotogalerii je

možné najít na webových stránkách pořadatelů,

tj. www.vhos.cz a www.czwa.cz. Semináře byly

už od prvních ročníků vždy české a také sloven-

ské. Také proto byl V. ročník semináře v Moravské

Třebové v roce 2000 zvolený místem podpisu dnes

již legendární Dohody o spolupráci a vzájemném

uznávání členství mezi Asociací čistírenských ex-

pertů ČR (dnešní CzWA) a Asociací čistírenských

expertů SR. Schůzka zástupců SOVAK a AČE ČR

v roce 1999 vyústila v uzavření rámcové dohody

o spolupráci obou organizací opět v Moravské

Třebové v roce 2001.

K zásadní změně došlo přímo u pořadatele.

VHOS, a. s. se stala během roku 2009 součástí vo-

dárenské skupiny Energie AG. Nový vlastník chtěl

navázat na úspěšnou tradici čtrnácti ročníků se-

mináře a maximálně podpořil přípravu a realizaci

jubilejního 15. ročníku a následně i dalších. V tom

čase se připravoval podpis nové dohody o spolu-

práci mezi CzWA a AČE SR na další období, a je

příznačné, že slavnostní podpis se uskutečnil prá-

vě v průběhu 15. ročníku semináře.

Seminář a budoucnost

Kam směřovat další vývoj semináře? Lze vůbec

s ohledem na výše uvedené preferovat pouze ně-

která témata či dílčí oblasti? Specifické zaměření

našeho semináře výhradně na problematiku ČOV

se osvědčilo. Měl by zůstat fórem pro pracovníky

z oboru, na kterém se objeví novinky z „akade-

mické půdy“, ale i zkušenosti s novými technologi-

emi a novými zařízeními, poznatky ze zkušebních

provozů atd. a kde je také možné konfrontovat

legislativní požadavky s běžnou praxí.

Semináře v Moravské Třebové iniciovaly některé

nové, do té doby u nás ne příliš studované smě-

ry, např. membránovou separaci aktivního kalu,

terciární čištění spojené s otázkou opětovného

využívání odpadních vod, technické a legislativní

předpoklady pro opětovné využívání OV, ben-

chmarking ČOV, apod.

Setrvávající zájem o účast na semináři především

z mladší generace a kladný ohlas u široké odborné

veřejnosti dodávají pořadatelům motivaci a sílu

pokračovat v organizování dalších ročníků a do-

vršit minimálně čtvrt století této akce. Věříme,

že seminář v Moravské Třebové bude stále vyhle-

dávaným zdrojem inspirace, odborných novinek

a také neformálních a přátelských setkání a bude

mít nadále pevné místo v čistírenském kalendáři.

Poděkování na závěr

Při tomto významném výročí chceme poděkovat

všem pořadatelům z VHOS, a. s. a CzWA, všem

přednášejícím z významných vysokých škol z Čes-

ké a Slovenské republiky, ministerstev ŽP a Ze-

mědělství, vedení města Mor. Třebová, projek-

tantům, sponzorům semináře, vystavovatelským

firmám a všem dalším přednášejícím z provozních

firem a rovněž všem účastníkům, kteří svým pří-

stupem pomohli k dosažení stávající úrovně semi-

náře. Velké poděkování také patří všem těm za-

městnancům firmy VHOS, a. s., kteří se každoroč-

ně na přípravách a samotném průběhu semináře

podíleli a snažili se vždy připravit pro účastníky

příjemné prostředí tak, aby se zase do Moravské

Třebové rádi vraceli.

15

4 Abendempfang 2013Společenský večer 2013

Bild / Foto

Vodárenská společnost Chrudim (VS Chrudim)

wurde 2005 bei der Auftrennung von Betrieb

und Infrastruktur gegründet. Mit 1.2.2006 wur-

de VS Chrudim nach einer Ausschreibung zum

Mieter und Betreiber der kommunalen Infra-

struktur für eine Dauer von 25 Jahren. Die kom-

munale Infrastrukturgesellschaft wurde zum

Vertragspartner von VS Chrudim und seinen

130 Mitarbeitern, der eine im Vergleich zur Ver-

gangenheit steigende Effizienz und Qualität

der Betriebsführung erwartet.

Nach acht Jahren sollen nunmehr im Rahmen

der WATERPAGES die wesentlichsten Änderun-

gen und Maßnahmen zusammengefasst wer-

den, die VS Chrudim bisher umgesetzt hat.

· Neu- und Reorganisation von Betrieb und

Administration. Konzentration auf das Kern-

geschäft, verbunden mit der Reduktion des

Personalstandes um 23 %. Ein Teil der unter-

stützenden Leistungen wurde outgesourct.

· Kampagne zur Verbesserung des techni-

schen Zustands der betriebenen Objekte: die

ursprüngliche Anzahl an Störungen sank um

rund 75 % von 400/Jahr auf derzeit 90/Jahr.

· Reduktion der Trinkwasserverluste: Einfüh-

rung und Ausbau von Versorgungszonen und

Kreuzkorrelation stabilisieren die Wasserver-

luste bei 20 %.

· Modernisierung von Fuhrpark und Ausrüs-

tung führt zu deutlichen Einsparungen beim

Treibstoffverbrauch und bei Reparaturen. Das

OPTIMIERUNG DES BETRIEBS VON VODÁRENSKÁ SPOLEČNOST CHRUDIMOPTIMALIZACE PROVOZU VODÁRENSKOU SPOLEČNOSTÍ CHRUDIM

Ing. Roman Pešek,

Vorstandsvorsitzender

der VS Chrudim, a.s.

předseda představenstva

VS Chrudim, a.s.

Vodárenská společnost Chrudim završila hospo-

dářským rokem 2013/14 osmý rok své existence.

Nájemcem a provozovatelem vodovodů a kana-

lizace na dobu 25 let se Vodárenská společnost

Chrudim stala s platností ode dne 1. 2. 2006.

Z bývalých akcionářů se stali smluvní partne-

ři a od nového provozovatele se, ve srovnání

s dřívější érou, očekávala (a očekává) stoupající

efektivita a kvalita provozování vodohospodář-

ského majetku, což se stalo hlavním úkolem 130

členného týmu spolupracovníků.

Je tedy namístě, abychom nyní shrnuli aspoň

nejpodstatnější změny a opatření, která za více

než 3 300 dnů své existence realizovala VS Chru-

dim, aby naplnila očekávání akcionáře i smluv-

ních partnerů. Mezi konkrétní dosažené výsled-

ky a realizované záměry patří mimo jiné:

· Reorganizace provozu a správy, která učinila

klíčové provozní podnikání základem spo-

lečnosti a následně vedla ke snížení počtu za-

městnanců o 23 %. Část pomocných činností

byla outsourcována.

· Kampaň vedoucí ke zlepšení technického

stavu provozovaných objektů: počet poruch

klesl z původních 400 na stávajících 90 ročně.

· Snížení ztrát vody: zavedení a rozvoj sle-

dování bilančních oblastí a využití křížové

korelace vedly ke stabilizaci podílu ztrát na

hodnotě kolem 20 %.

· Zavedení systému GPS monitoringu vozi-

del vedlo ke snížení spotřeby nafty o 30 % 16

Durchschnittsalter der Fahrzeuge sank von

ursprünglichen 17 Jahren auf derzeit 8 Jahre.

· Einführung GPS Monitoring des Fuhrparks

führt zum Rückgang des Dieselverbrauchs

um 30 % und des Benzinverbrauchs um 14 %.

· Einrichtung von Konsignationslagern für Ma-

terial und Einsparungen beim Einkaufspreis

des Wassermaterials.

· Halbierung der staatlichen Verschmutzungs-

gebühren für die Einleitung von Abwasser

mit Restverunreinigung in den Vorfluter

(2006: 1,5 MCZK/a, 2013: 655 TCZK/a)

· Errichtung eines modernen Kundenzentrums

und Einführung einer für die Kunden kosten-

losen Hotline.

· Einführung eines modernen GIS -Systems mit

Web -Zugriff.

· Einführung des internetbasierten Planaus-

kunftsportals und der SMS Kundeninformati-

on bei Störungen und Leitungsstilllegungen.

· Durch die systematische Kontrolle der Was-

serübergabestellen werden 400 „Schwarzan-

schlüsse“ aufgedeckt.

· Die Zusammenlegung von Betriebsstellen

auf die Kläranlagen Hlinsko und Heřmanův

Městec führt zu Betriebskosteneinsparun-

gen. Die ungenutzten Objekte wurden durch

VAK Chrudim veräußert.

· Schrittweise Modernisierung der Leitstelle

und Einbindung der Betriebsobjekte bis 2022

(Investition 7 MCZK).

· Abschluss eines 10jährigen Vertrages über

die Wasserlieferung in das Ostböhmische

Wasserversorgungssystem (VAK Pardubice)

über 2,5 Mio. m³ Trinkwasser pro Jahr.

· Qualitative und quantitative Absicherung

der Trinkwasserversorgung in der Region

Hlinsko durch die Einbindung und Mischung

von Wasser aus drei Ressourcen.

· Lösung der wegen der Pestizidbelastung im

Brunnen Klešice erforderlichen Versorgungs-

umstellung für die Region Heřmanův Městec.

· Die Verbesserung der Denitrifizierung in

den Kläranlagen Chrudim und Hlinsko durch

Änderung der Steuerungstechnik führt zur

Einsparung von Investitionen auf Seiten VaK

Chrudim iHv 30 MCZK (rd. Euro 1,1 Mio.).

· Vereinbarung über die Verrechnung von

Grenzwertüberschreitungen bei industriellen

Abwassereinleitern.

· Erhöhung der Energieeffizienz der Kläranla-

gen durch laufende technische Optimierun-

gen (z.B. Kläranlage Chrudim 2013: Einspa-

rung 250 MWh).

a benzínu o 14 %.

· Zřízení konsignačních skladů materiálu a sní-

žení nákupních cen vodárenského materiálu.

· Modernizace autoparku a techniky, která

vede k významným úsporám pohonných

hmot a nákladů na opravy (průměrné stáří

vozidel se snížilo z původních 17 na součas-

ných 8 let).

· Snížení poplatků za vypouštění zbytkového

znečištění odpadních vod na polovinu (2006:

1,5 mil. Kč/rok, 2013: 655 tis. Kč/rok).

· Založení moderního zákaznického centra

a zřízení bezplatné zákaznické telefonní

linky.

· Zavedení internetového vyjadřovacího portá-

lu a zasílání informací o poruchách a přeru-

šení dodávky prostřednictvím SMS.

· Systematická kontrola odběrných míst dohle-

dala 400 nelegálních připojení.

· Redukce počtu provozních objektů a přemís-

tění provozních pracovníků na ČOV Hlinsko

a ČOV Heřmanův Městec přinesly úsporu

provozních nákladů. Opuštěné budovy VaK

Chrudim prodala.

· Zavedení moderního geografického in-

formačního systému (GIS) a jeho webové

zpřístupnění.

· Postupná modernizace dispečinku a objektů

na něj napojených (celkové investiční náklady

ve výši 7 mil. Kč).

· Uzavření desetileté smlouvy pro dodávky

vody o objemu více než 2,5 mil. m³ do Výcho-

dočeské vodárenské soustavy (Pardubice).

· Vyřešení množství a kvality pitné vody pro

zásobování Hlinecka mísením vody ze tří

zdrojů.

· Technické řešení změny zásobování Heřma-

noměstecka pitnou vodou z důvodu výskytu

pesticidů ve zdroji Klešice.

· Zlepšení denitrifikace na ČOV Chrudim a ČOV

Hlinsko změnou řídící techniky, které vedlo

k významné úspoře investičních prostředků

VaK Chrudim ve výši 30 mil. Kč.

· Dohoda o účtování nadstandardního

znečištění s významnými průmyslovými

znečišťovateli.

· Snížení energetické náročnosti ČOV průběž-

nými technologickými úpravami a opatřeními

(např. ČOV Chrudim: úspora 250 MWh za rok

2013).

· Významné zvýšení jakosti dodávané pitné vo-

dy a pokles reklamací jakosti vody dosažené

systémem provozní kontroly koncových řadů

a programem odkalování vodovodní sítě. 17

· Deutliche Steigerung der Qualität des

gelieferten Trinkwassers und Rückgang der

Beanstandungen der Wassergüte durch ein

Spülprogramm und ein neues, vorbeugendes

Kontrollsystem für Endstränge.

· Die Einführung und Präzisierung von

Produktionskennzahlen verbesser-

te die Genauigkeit der Wasser- und

Abwasserkalkulationen.

· Einführung eines neuen ERP- und Kunden-

informationssystems (ZIS) inkl. E -Mail Rech-

nung und E -Mail Kundenkommunikation,

Verbindung von ZIS und GIS, Einführung

eines Anzahlungssystems für die Trink- und

Abwasserverrechnung.

· In Kombination mit der Vereinheitlichung

des Brandings in der Energie AG Wasser-

Gruppe wurde auch die Arbeitskleidung

auf einen besseren und sicheren Standard

gebracht.

· Optimierung des Dienstleistungsbereiches

Kanalservice und Ausstattung mit neuem

Equipment im Rahmen einer eigenständigen

Abteilung (wasserwirtschaftliche Dienste -

VHIS) sowie geografische Ausweitung der

Dienstleistungen.

· Modernisierung der Ausstattung der eben-

falls in VHIS eingeordneten Planungsabtei-

lung. Einführung einer neuen Software für

die hydraulische Modellierung von Trinkwas-

ser- und Kanalnetzen.

· Durch Finanzierung und Errichtung des

Trinkwasserkraftwerkes in der Trinkwasser-

aufbereitungsanlage Monaco konnte der

Energieoutput um 180 MWh/a gesteigert

werden.

· Investition der Kraft -Wärme-

-Kopplungsanlage in der Kläranlage Hlinsko

(siehe Kapitel 03) bringt eine Eigenstromer-

zeugung von rund 360 MWh/a.

· Deutliche Kosteneinsparung durch die Bün-

delung des Stromeinkaufs in der ENERGIE

AG BOHEMIA-Gruppe.

· Einführung von Wasserzähler -Funkablesung

und Datenauswertung mittels Smart Mete-

ring System bei vorerst 500 Messstellen.

· Mehrere Auszeichnungen für die Unterstüt-

zung lokaler Charity- und Kulturinitiativen.

· Übernahme der Betriebsführung der Stadt

Nasavrky aufgrund einer Konzessionsaus-

schreibung, sowie Übernahme von Abwasser

zur Reinigung von mehreren Gemeinden

(Rosice, Bylany, Klešice, Studnice, Hamry,

Vortová).

· Zavedení a upřesňování výrobních ukazatelů

s pozitivním dopadem na přesnost kalkulací

vodného a stočného.

· Zavedení nového zákaznického systému

(ZIS), elektronické fakturace a komunikace

se zákazníky, propojení GIS a ZIS, zavedení

zálohových plateb za vodné a stočné.

· Zavedení nového ekonomického informační-

ho systému.

· V souvislosti se sjednocením korporátního

brandingu ve skupině Energie AG Wasser

byla zajištěna výměna pracovních oděvů

zaměstnanců za výrobky s vyšší kvalitou

a bezpečností.

· Optimalizace segmentu čištění a monitorin-

gu kanalizací v rámci samostatného střediska

služeb (VHIS), vybavení střediska novými

technickými prostředky a rozšíření jeho geo-

grafické působnosti.

· Modernizace vybavení projekčního pracoviš-

tě VHIS novým softwarem pro matematické

modelování vodovodních a kanalizačních sítí.

· Financování a zřízení vodní elektrárny na ÚV

Monaco vedlo ke zvýšení výroby elektrické

energie o 180 MWh za rok.

· Investice do kogenerační jednotky na ČOV

Hlinsko (viz kapitola 03) zajistila roční výrobu

elektrické energie ve výši 360 MWh za rok.

· Významné úspory snížením nákupních cen

elektrické energie a plynu, které bylo dosa-

ženo nákupem těchto energií v rámci skupiny

ENERGIE AG BOHEMIA.

· Zavedení radiových odečtů vodoměrů a vy-

hodnocení dat systémem Smart Metering na

prvních 500 měřicích místech.

· Několikero ocenění za podporu místních

charitativních a kulturních projektů ze strany

Pardubického kraje.

· Převzetí koncesního provozování kanalizace

města Nasavrky a voda převzatá k čištění od

několika obcí (Rosice, Bylany, Klešice, Studni-

ce, Hamry, Vortová).

· Úspory díky snížení nákupní ceny převzaté

pitné vody od komunálních provozovatelů.

· Rozsah a účelnost realizovaných opatření

byla ověřována v rámci skupiny Energie AG

Wasser, což umožnilo čerpat ze zkušeností

širšího okruhu společností skupiny a využít

její ekonomické síly ve prospěch zákazníků.

· Dosažení těchto výsledků a realizace uve-

dených opatření by nebylo možné bez úzké

spolupráce s vlastníkem infrastruktury. Za

tuto podporu mu náleží naše poděkování.

18

· Einsparungen durch die Preisreduktion für

den Zukauf von Trinkwasser von kommuna-

len Betreibern.

· Die beschriebenen Maßnahmen wurden

jeweils in der Energie AG Wasser-Gruppe

geprüft, sodass diese auf bereits bestehende

Erfahrungen aufgebaut wurden. Sie haben

zu einer umfassenden Modernisierung des

Betriebs und des Unternehmens geführt.

Die Effizienz wurde deutlich gesteigert, die

Kundenorientierung maßgeblich verbessert.

Dafür notwendig waren auch Investitionen

in das Humankapital der Gesellschaft durch

intensive Aus- und Weiterbildung aber auch

andere, den Teamgeist fördernde Aktivitä-

ten. All dies wäre aber ohne die enge und

gute Zusammenarbeit zwischen dem Infra-

struktureigentümer VaK Chrudim und dem

Betreiber VS Chrudim nicht möglich gewe-

sen. Der Dank gilt daher neben den Mitar-

beitern der VS Chrudim in besonderer Weise

dem Eigentümer der Infrastruktur.

19

1 Wasserturm in ChrudimVodojem v Chrudimi

Bild / Foto


02IM GESPRÄCHROZHOVOR

mit Willhelm Schütz, Obmann der

Wassergenossenschaft Bad Wimsbach

WP: Die WG Wimsbach blickt auf eine lange

Geschichte zurück. Was waren die Meilen-

steine ihrer Entwicklung und wie lange sind

Sie schon Obmann?

Schütz: Die ersten Schritte gehen auf das Jahr

1938 zurück, als durch Bürgermeister Georg Di-

ckinger mit dem Wasserleitungsbau begonnen

wurde. 1946 wurde die Wassergenossenschaft

gegründet, die zu diesem Zeitpunkt bestehen-

den Bauwerke an die Genossenschaft über-

tragen und die Wasserleitung bis in den Markt

Wimsbach fertig gestellt. 1947 wurde der Hoch-

behälter Reith mit einem Speichervolumen von

150 m³ errichtet. Aufgrund der schwierigen Zei-

ten war bis 1945 allerdings erst ein Drittel des

damals geplanten Netzes in Betrieb. Nach dem

Krieg wurde die WG aber zügig ausgebaut. Ich

bin bereits 15 Jahre Obmann und hoffe, dass

ich noch einige Erweiterungen unseres Versor-

gungsgebietes umsetzen kann.

WP: Die WG Bad Wimsbach ist ja mit rund

1.500 versorgten Einwohnern eine der größ-

ten Wassergenossenschaften in Oberöster-

reich. Können Sie unseren Lesern etwas zur

Infrastruktur und dem Versorgungsgebiet

sagen?

Schütz: Wir haben eine Quelle in der Ortschaft

Neydharting. Diese Quelle hat die durchaus be-

eindruckende Schüttung von 40 l/s. Für Techni-

ker interessant ist die Kolbenpumpe mit Wasser-

radantrieb (Abb.3) und einer Fördermenge von

11 m³/Std, die trotz ihres Alters von 67 Jahren

noch immer für eine Notversorgung gepflegt

und betriebsbereit gehalten wird. Aufgrund der

Belastung mit Pestiziden hat sich die WG 2001

aber an die Anlagen der WDL (damals LWU) an-

geschlossen und bezieht seither das Trinkwasser

über eine 2 km lange Transportleitung aus dem

Wasserwerk Au (Abb.2). Seither ist die Trinkwas-

serqualität hervorragend und die Wasserhärte

mit rund 10°dH ideal. Unser Versorgungsgebiet

WATERPAGES IM GESPRÄCHWATERPAGES V ROZHOVORU

Willhelm Schütz,

Obmann der

Wassergenossenschaft

předseda

vodohospodářského

družstva

Bad Wimsbach

s Willhelmem Schützem, předsedou

vodohospodářského družstva WG Bad

Wimsbach

WP: WG Wimsbach má za sebou dlouhou

historii - jaké byly nejdůležitější milníky na

této cestě a jak dlouho už jste předsedou?

Schütz: Úplné začátky se datují do roku 1938,

kdy tehdejší starosta Georg Dickinger zahájil

výstavbu vodovodu. V roce 1946 bylo založeno

vodohospodářské družstvo, na které byly pře-

vedeny všechny stávající stavby a které dokon-

čilo stavbu vodovodního řadu až do tržní obce

Wims bach. V roce 1947 byl vybudován vodojem

Reith o kapacitě 150 m³. Protože součástí toho-

to vývoje byla válečná léta, podařilo se do roku

1945 uvést do provozu pouze třetinu plánova-

né sítě. Po válce však došlo k velkému rozvoji

zařízení ve vlastnictví družstva. Působím jako

předseda už patnáct let a doufám, že budu ješ-

tě moci dále rozšiřovat naši oblast.

WP: Vodárenské družstvo Bad Wimsbach

patří se svými ca 1 500 zásobovanými oby-

vateli k největším vodárenským družstvům

v Horních Rakousech. Můžete našim čtená-

řům přiblížit vodárenskou infrastrukturu

a oblast zásobování?

Schütz: V obci Neydharting máme jeden zdroj.

Studna má docela slušnou vydatnost 40 litrů

za sekundu. Z technického hlediska je zajíma-

vé pístové čerpadlo s vodním pohonem (obr. 3)

a čerpaným množstvím 11 kubických metrů za

hodinu, které i přes jeho stáří 67 let udržujeme

v provozuschopném stavu pro případ nouzové-

ho zásobování. Z důvodu výskytu pesticidů jsme

se v roce 2001 napojili na vodárenskou síť spo-

lečnosti WDL (tehdy LWU), odkud odebíráme

vodu z vodárny Au (obr. 2) prostřednictvím při-

vaděče o délce 2 km. Od té doby máme výbor-

nou vodu jak z hlediska kvality, tak z hlediska

tvrdosti, která je se svými ca 10°dH ideální. Ob-

last zásobovaná naším družstvem se rozprostírá

od obce Bad Wimsbach Markt přes Neydharting

po oblast Rath. Na síť o délce 16 km (obr. 1) je 22

erstreckt sich über Bad Wimsbach Markt, die

Ortschaft Neydharting und die Hochzone Rath.

Am 16 km langen Leitungsnetz (Abb.1) sind 450

Objekte mit einem Jahresverbrauch von rund

70.000 m³ angeschlossen. Für die Zukunft ist ei-

ne Ausweitung des Netzes und der Anschlüsse

um rund 10 % geplant.

WP: Seit 2012 kümmert sich die WDL auch

um betriebliche Aufgaben der WG Wims-

bach. Was hat Sie zu diesem Schritt ge-

bracht und welche Aufgaben haben Sie

ausgelagert?

Schütz: Unsere WG ist, wie bereits erwähnt eine

der größten in Oberösterreich und dementspre-

chend waren die damit verbundenen Aufgaben,

aber auch die Verantwortung kaum mehr ehren-

amtlich zu gewährleisten. Wir haben daher be-

schlossen, mit der WDL bei Expertentätigkeiten

aber auch bei Wartung und Bereitschaft zusam-

men zu arbeiten. Dazu gehört das Service von

Netz, Hochbehälter, Pumpenhaus und Quelle

(Notversorgung). Die Dokumentation des Net-

zes, der Armaturen und des gesamten Betriebes

im so genannten Betriebsführungssystem ge-

währleistet, dass wichtige Daten auch zukünfti-

gen Verantwortungsträgern der WG zur Verfü-

gung stehen.

WP: Wie ist Ihre Erfahrung mit der täglichen

Zusammenarbeit aus den letzten beiden

Jahren?

napojeno 450 objektů se spotřebou vody okolo

70.000 m³/rok. Do budoucna plánujeme rozšíře-

ní sítě a přípojek o ca 10 procent.

WP: Od roku 2012 společnost WDL převza-

la od Vašeho družstva provozování. Co

Vás k tomu vedlo a které z úkolů jste na ni

převedli?

Schütz: Jak již bylo řečeno, je naše vodárenské

družstvo jedním z největších v Horním Rakous-

ku. Tomu odpovídaly i naše úkoly, které stejně

jako s nimi spojenou odpovědnost nebylo mož-

né zvládnout pouze z pozice dobrovolného vý-

konu funkce. Proto jsme se rozhodli spolupra-

covat s WDL při provádění odborných činností

a rovněž při zajišťování údržby a pohotovosti.

Jedná se o servis sítí, vodojemů, čerpací stanice

a zdroje (nouzové zásobování). Záznamy o síti,

armaturách a veškerém provozu v tzv. provoz-

ním systému zajišťují, že údaje budou mít k dis-

pozici i vedoucí představitelé našeho družstva,

kteří budou v budoucnu rozhodovat o dalším

rozvoji sítě.

WP: Můžete našim čtenářům přiblížit Vaše

zkušenosti z dennodenní spolupráce s WDL

za uplynulé dva roky?

Schütz: Přímo na místě spolupracujeme s pro-

vozním střediskem WDL v Hochdorfu a týmem

pana Franze Stachenedera. Naši zákazníci zna-

jí telefonní číslo celodenní pohotovosti WDL, 23

1 Versorgungsgebiet der WG WimsbachOblast zásobování vodárenského družstva WG Wimsbach

Bild / Foto

24

Schütz: Wir arbeiten vor Ort direkt mit der

WDL -Betriebsstelle Hochdorf und dem Team von

Franz Stacheneder zusammen. Unsere Kunden

haben die Notfallnummer des 24 Stunden Be-

reitschaftsdienstes der WDL erhalten und nut-

zen diese auch, wie zwei Beispiele belegen. Am

10.8.2014, einem Sonntagabend wurde durch

einen Kunden die Überschwemmung des Kel-

lers in einem Wohnhaus festgestellt. Nachdem

kein Mitglied der WG erreichbar war, hat unser

Kunde die WDL -Bereitschaft alarmiert, die um-

gehend vor Ort war und das Problem, eine unzu-

reichend abgedichtete Hausanschlussleitung re-

pariert hat. Im zweiten Fall kam es am 30.9.2014

zum Ausfall einer Drucksteigerungsanlage in der

Hochzone Rath. Hier wurde die WDL-Bereitschaft

direkt alarmiert und der Ausfall ebenso umge-

hend repariert, sodass die Versorgung kaum be-

einträchtigt war. Auch aufgrund der räumlichen

Nähe, ist die Zusammenarbeit mit den Kollegen

der WDL für uns sehr einfach. Ich bin überzeugt,

které opravdu využívají, jak mohu ukázat na

dvou příkladech. 10. 8. 2014, v sobotu večer,

zjistil jeden z klientů, že má v bytovém domě

zaplavený sklep. Protože se nemohl dovolat

nikomu z členů našeho družstva, obrátil se na

pohotovostní službu WDL. Ta se okamžitě do-

stavila na místo a opravila závadu, kterou byla

vadná domovní přípojka. V druhém případě, by-

lo to 30. 9. 2014, došlo k výpadku tlakovací sta-

nice v zóně zvýšeného tlaku Rath. Zde se klient

obrátil přímo na pracovníky pohotovosti WDL,

kteří závadu okamžitě odstranili, takže naši

odběratelé téměř nepocítili výpadek zásobová-

ní. Spolupráce s kolegy z WDL je velmi snadná

i proto, že provozní středisko Hochdorf a Wim-

sbach leží kousek od sebe. Jsem přesvědčen, že

naše rozhodnutí rozšířit spolupráci s WDL také

na provoz bylo naprosto správné.

WP: Jaké úkoly a povinnosti si Vaše druž-

stvo ponechalo?

2 Wasserwerk Au der WDLVodárna Au společnosti WDL

Bild / Foto

25

dass die Entscheidung, die Zusammenarbeit mit

der WDL auch beim Betrieb zu vertiefen, die ab-

solut richtige war.

WP: Welche Aufgaben und Verantwor-

tungen hat sich die WG dabei noch selbst

vorbehalten?

Schütz: Was wir weder aus der Hand geben

wollten, noch konnten, war die Infrastruktur. Sie

ist und bleibt im Eigentum der Genossenschaft,

das war aber auch nie ein Diskussionspunkt.

Auch die Buchführung, die Finanzierung und die

Entscheidung über die Gebühren ist klarerweise

in der Verantwortung der Mitgliederversamm-

lung und des Vorstandes. Wenn wir eine fach-

liche Frage haben lassen wir uns von der WDL

beraten, aber entscheiden wollen und müssen

wir am Ende selbst.

WP: Herr Schütz, wir danken für das Gespräch.

Schütz: Co jsme dát z ruky nechtěli a ani ne-

mohli, byla infrastruktura. Ta je a zůstává ve

vlastnictví družstva, nikdy jsme neuvažova-

li o něčem jiném. Také účetnictví, financování

a rozhodování o poplatcích za vodné leží zce-

la jasně v oblasti působnosti valné hromady

a družstevního vedení. Pokud máme nějakou

odbornou záležitost, necháme si od WDL pora-

dit, ale konečné rozhodování chceme a musíme

mít ve vlastních rukách.

WP: Pane předsedo Schützi, děkujeme Vám

za rozhovor.

3 Quelle mit Kolbenpumpe und WasserradantriebZdroj s pístovým čerpadlem a vodním kolem

Bild / Foto


BENCHMARKINGPRAXISBEISPIELEBENCHMARKING

PŘÍKLADY Z PRAXE

03

Die Vorgaben an ein Benchmarkingsystem für

die österreichischen und tschechischen Anla-

gen der Energie AG Wasser waren und sind:

1. Verwendung von Daten, die in den

technischen und kaufmännischen Sys-

temen bereits vorhanden sind (keine

Sondererhebungen)

2. Einfache Datenstruktur auf Ebene der

Anlage (kein Prozessbenchmarking)

3. Jährliche Aktualisierung mit den ein-

heitlichen Jahresabschlussdaten

4. Abdeckung der wesentlichen Anlagen

Wasseraufbereitung, Wasservertei-

lung, Abwasserreinigung

5. Bewertung nach einem Ampelsystem

und Bericht über die Ergebnisse und

Verbesserungsmaßnahmen

Die Systementwicklung wurde 2011 für die

288 Kläranlagen gestartet. 2012 wurde es

verfeinert und für die 98 Wasseraufberei-

tungsanlagen erweitert. 2013 wurde ein

Benchmarkingsystem für Wasserverluste ent-

wickelt und der in den WATERPAGES präsen-

tierte Gesamtbericht erstmals erstellt. Dieser

wird nunmehr jährlich aktualisiert, die Daten

sind dem Kapitel 07 Technische Kennzahlen

zu entnehmen.

Die Ergebnisse dienen den verantwortlichen

Technikern und Betriebsleitern als Grundlage

für weitere Analysen und Maßnahmen auf

Ebene der Anlagen, den Managern als Werk-

zeug zur Steuerung im Unternehmen und

zum optimalen Personaleinsatz. Auf Basis der

Benchmarkingergebnisse wurden auch zahl-

reiche Projekte umgesetzt. Beispielhaft wird

im Folgenden ein Projekt je Benchmarkingbe-

reich vorgestellt.

BENCHMARKING ZUR BETRIEBSOPTIMIERUNGBENCHMARKING PRO OPTIMALIZACI PROVOZU

DI Christian Hasenleithner,

Geschäftsführer

jednatel Energie AG

Wasser

Základními požadavky na systém benchmarkin-

gu zařízení skupiny Energie AG Wasser jak v Čes-

ké republice, tak v Rakousku bylo a je:

1. Využití údajů, které jsou již evidovány

v technických a ekonomických informač-

ních systémech (což znamená, že není tře-

ba provádět žádný další zvláštní sběr dat)

2. Jednoduchá struktura dat vztahujících

se k jednotlivým zařízením (nejedná se

o benchmarking procesů)

3. Každoroční aktualizace na základě jed-

notných údajů roční závěrky

4. Pokrytí rozhodujících zařízení na úpravu

a rozvod pitné vody a na čištění odpad-

ních vod

5. Hodnocení na tzv. semaforovém prin-

cipu a zprávy o výsledcích a učiněných

opatřeních

Tvorbu systému benchmarkingu jsme zahájili

v roce 2011 pro 288 ČOV. V 2012 byl systém hlou-

běji rozpracován a rozšířen také na 98 ÚV. V ro-

ce 2013 pak byl navržen systém benchmarkingu

ztrát vody, přičemž ve stejném roce podaly WA-

TERPAGES první ucelenou informaci o tomto sys-

tému. Systém benchmarkingu je od té doby kaž-

doročně aktualizován - benchmarkingová data

jsou uvedena v kapitole 07 Technické ukazatele.

Výsledky benchmarkingu slouží odpovědným

technickým a provozním pracovníkům jako vý-

chodisko pro další analýzy a opatření na úrovni

jednotlivého zařízení. Rovněž představují nástroj

pro řízení podniku a optimalizaci personálu, kte-

rý je k dispozici manažerům. Na jejich základě

byla již realizována celá řada projektů. V dalších

částech této kapitoly představíme vždy jeden

projekt z jedné benchmarkingové oblasti.

28

29

Technologové a provozní vedoucí skupiny Ener-

gie AG Wasser mají k dispozici pětiletou řadu

údajů o spotřebě elektrické energie a techno-

logické vody na úpravnách pitných vod, které

buď provozují, nebo jsou v jejich vlastnictví.

Data jim umožňují porovnávat náklady na ty-

to dva ukazatele s podobnými zařízeními ve

skupině. Úpravny jsou rozděleny do kategorií

podle velikosti a způsobu čerpání vody. Statis-

tické hodnocení je prováděno pomocí kvanti-

lů; jako hraniční mez je přitom stanoven 90.

percentil.

Stejně důležité je sledovat trend vývoje těchto

ukazatelů na dané úpravně v dlouhé časové řa-

dě. Odlišnosti od časového průběhu jsou zpra-

vidla dobře interpretovatelné a vysvětlitelné,

protože je zdokumentováno, zda a kdy byly

prováděny technologické zásahy, opravy nebo

rekonstrukce. Na těchto časových řadách lze

pak přímo ukázat efektivitu změn a opatření.

Příkladem pro praktické využití benchmarkin-

gu v oblasti úpravy vody je úpravna vody

Větřní. V roce 2011 byla změněna technologie

úpravy z dvojstupňové na jednostupňovou fil-

traci. Spotřeba vody k praní filtrů se tak snížila

téměř o 50 procent.

Na úpravně vody Borovany proběhla v ro-

ce 2012 rozsáhlá rekonstrukce. Důsledkem

výměny náplně za náplň FILTRALITE, která je

v oboru technologickou novinkou, bylo zvý-

šení kapacity filtrů na čtyřnásobek. S úsporou

technologické vody souvisí i úspora elektrické

Die Betriebstechniker der Energie AG Wasser-

Gruppe arbeiten im Rahmen des Benchmar-

kings mit einer fünfjährigen Zeitreihe des

Stromverbrauchs und des betrieblichen Eigen-

wasserverbrauchs. Dies erlaubt den Vergleich

von technischen Kennzahlen und Kosten zwi-

schen den Anlagen der Gruppe. Die Wasser-

aufbereitungsanlagen (WTP's) sind dabei nach

deren Größe und Bauart geclustert, sodass

nur ähnliche Anlagen verglichen werden. Bei

der statistischen Auswertung wurde das 90

Perzentil als Grenzwert festgelegt, bei dessen

Überschreitung weitere Untersuchungen, Ana-

lysen und Maßnahmen zu setzen sind. Ebenso

wichtig wie der aktuelle Wert ist der Kennzah-

lentrend. Veränderungen und Entwicklungen

lassen sich in der Regel gut interpretieren und

erklären, da technische Eingriffe, Änderun-

gen des Betriebsregimes, Reparaturen oder

Sanierungen exakt dokumentiert sind. Direkt

ersichtlich ist dabei auch die Auswirkung von

Verbesserungsmaßnahmen.

Ein Beispiel für die praktische Anwendung des

Benchmarkings ist die WTP Větřní. Basierend

auf den Benchmarking -Ergebnissen erfolgte

2011 die Umstellung von einer zweistufigen

Aufbereitung auf eine Einstufige. Es handelte

sich dabei um eine rein betriebliche Anpassung

ohne Investition in die Infrastruktur. Der Spül-

wasserbedarf wurde dadurch um nahezu 50 %

reduziert.

In der WTP Borovany führten die Benchmar-

kinganalysen 2012 zu einer umfangreichen

BENCHMARKING WASSERAUFBEREITUNGS-ANLAGEN BENCHMARKING NA ÚPRAV-NÁCH VODY - PŘÍKLADY Z PRAXE

Mgr. Jiří Paul,


technický ředitel

VAK Beroun, a. s.

Sanierung der Aufbereitung. Die neue Filter-

füllung FILTRALITE, die bisher in der tschechi-

schen Wasserwirtschaft nicht eingesetzt wurde,

steigerte die Filterkapazität um das Vierfache.

Mit den damit verbundenen Einsparungen des

Eigenbedarfs ging auch die Senkung des Strom-

verbrauchs beim Betrieb von Gebläsen und

Spülpumpen einher. Investor der Sanierung war

die Stadt Borovany, die Investition belief sich

auf 12 Mio. CZK (rd. Euro 450.000,-).

Das WTP -Benchmarking der Energie AG Wasser

zielt genau auf Problemfälle wie die beschrie-

benen ab. Sobald ersichtlich wird, dass eine An-

lage oder ein Anlagenteil über den Standard-

werten liegt, insbesondere wenn das 90 Per-

zentil überschritten wird, sind die Betriebstech-

niker in der Lage Maßnahmen vorzuschlagen

bzw. diese, wenn sie betrieblicher Natur sind,

auch rasch umzusetzen. Besonders hilfreich sind

dabei Zeitreihen, die es erlauben den idealen

energie, která byla před rekonstrukcí potřeb-

ná na provoz dmychadla a čerpadla při praní

filtrů. Elektrickou energii na úpravně šetří také

díky zateplení budovy a výměně oken. Inves-

torem rekonstrukce bylo město Borovany a ná-

klady dosáhly 12 mil. Kč.

Benchmarking skupiny Energie AG Wasser

je zaměřen přesně na takové případy, které

byly výše popsány. Pokud se zjistí, že objekt

neodpovídá svojí spotřebou statistickému

standardu (zejména pokud přesahuje 90. per-

centil), je úkolem našich expertů na to upozor-

nit a doporučit příslušná opatření. V případě,

že opatření mají provozní charakter, jsou pří-

mo realizována. K tomu obzvláště napomáhají

časové řady, které umožňují stanovit ideální

termín např. výměny agregátů nebo čerpadel

za zařízení s vyšší účinností. Pokud provedení

opatření vyžaduje investici, je spolu s odhadem 30

Elektrizitätsverbrauch (kWh/m3)

Spotřeba el. energie (kWh/m3)

2009 2013201220112010

0,0

0,6

1,2

1,8

kWh/m3

DE

CZ

Prozesswasser (%)

Technologická voda (%)

2009 2013201220112010

0

5

10

15

20

25

%

DE

CZ

WTP Větřní - Entwicklung des EigenbedarfesÚV Větřní - vývoj spotřeby technologické vody

Grafik / Graf

1

WTP Větřní - Entwicklung des spez. StromverbrauchsÚV Větřní - vývoj spotřeby elektrické energie

Grafik / Graf

2

31

Zeitpunkt für z.B. den Austausch von Aggrega-

ten oder Pumpen mit besserem Wirkungsgrad

festzulegen. Ist die Maßnahme mit einer Inves-

tition verbunden, wird diese inkl. Kostenschät-

zung und Wirtschaftlichkeitsberechnung dem

Infrastruktureigentümer präsentiert, der letzt-

lich über deren Umsetzung entscheiden muss.

In einzelnen Fällen beteiligt sich der Betreiber

auch an der Finanzierung solcher Investitionen.

WTP VětřníÚV Větřní

Bild / Foto

1

WTP Borovany - FilterspülungÚV Borovany - praní filtrů

Bild / Foto

2

nákladů a výpočtem hospodárnosti prezento-

váno vlastníkovi, který musí v konečném efek-

tu rozhodnout o jeho realizaci. V některých

případech se na financování investice podílí

také provozovatel.

Im Rahmen des Konzessionsvertrages zwi-

schen der kommunalen Infrastrukturgesell-

schaft Vodárenská společnost Táborsko, s. r. o.

(VST) und dem Betreiber ČEVAK, a. s. wird seit

2013 eine neue Leitstelle für die Städte Tábor,

Sezimovo Ústí und Planá nad Lužnicí aufge-

baut. Dabei wurden mehrere neue Messstel-

len installiert, durch die große Messzonen in

kleinere und übersichtlichere Zonen aufgeteilt

wurden.

Das Trinkwassernetz von VST gliedert sich

heute in 35 Mess- und 28 Druckzonen. Die

Druckzonen werden über 16 Druckreduzie-

rungsventile und 6 automatische Drucksteige-

rungen gesteuert. Die größte Messzone hat ei-

ne Netzlänge von 25 Kilometern (Tábor - Staré

město), während das kleinste Messgebiet nur

300 m lang ist (Druckstation Horky).

Diese neue Zonierung ermöglicht eine rasche-

re und effizientere Suche nach Störungen.

Die Messwerte werden on line in die Leitstelle

übertragen. Dort werden die Werte 24 Stun-

den überwacht und täglich ausgewertet. Bei

Netz- oder Anlagenstörungen (Druckredu-

zierungsventil, Drucksteigerung…) sind Mel-

dungen vorkonfiguriert, die als Alarm in die

Leitstelle und gleichzeitig als SMS an die Mit-

arbeiter der Betriebsbereitschaft übertragen

werden. Bei verborgenen Leckagen können

die einzelnen Messzonen zur schnelleren Be-

stimmung der Störungsstelle umgeschaltet

werden. Anschließend erfolgt die exakte Or-

tung mittels Korrelator (EUREKA, ENIGMA).

WASSERVERLUST-BENCHMARKING IM NETZ VON VS TÁBORVÝVOJ ZTRÁT NA VODOVODU VS TÁBORSKO - PŘÍKLAD Z PRAXE

V rámci koncesní smlouvy s Vodárenskou spo-

lečností Táborsko, s. r. o. se od roku 2013 vy-

tváří nový dispečink pro města Tábor, Sezimo-

vo Ústí a Planou nad Lužnicí. V průběhu této

doby vzniklo několik nových měrných míst,

která rozdělila velké nebo problémové měrné

okrsky na menší a přehlednější oblasti.

Vodovod Vodárenské společnosti Tábor-

sko, s. r. o. je rozdělen do 35 měrných oblastí

a 28 tlakových pásem. Tlaková pásma jsou roz-

dělena celkem 16 redukčními ventily a 6 ATS.

Největší měrná oblast má délku sítě 25 km (Tá-

bor - Staré město) a nejmenší jen 300 m (ATS

Horky).

Díky tomuto rozdělení je vyhledávání poruch

mnohem efektivnější a rychlejší. Naměřené

hodnoty z některých měrných míst jsou, podle

potřeby a důležitosti měrného místa, přenáše-

ny on -line do dispečinku. Tam jsou 24 hodin

sledovány a denně vyhodnocovány. V případě

havárie nebo větší poruchy na zařízení (re-

dukční ventil, ATS, KČS…) jsou nastaveny alar-

my, které přichází okamžitě jako hlášení na

dispečink a zároveň jako SMS pro jednotlivé

provozní zaměstnance, kteří slouží pohoto-

vost. V případě skryté poruchy lze jednotlivé

měrné okrsky přepojovat pro rychlejší zjištění

místa poruchy a pak pomocí korelačních pří-

strojů (EUREKA, ENIGMA) lokalizovat poruchu

s přesností na metr.

Kromě denního sledování nočních průtoků do

jednotlivých oblastí je prováděna i preventivní 32

Ing. Jiří Lipold,


technický ředitel

ČEVAK, a. s.

33

kontrola sítě. Každý rok je překontrolováno

20 % z celkové délky sítě. Prevence se provádí

pomocí přístroje SEBALOG nebo půdním mi-

krofonem. Některé oblasti lze ještě rozdělit

měřením vodoměrů, které nejsou přenášeny

na dispečink, pomocí DATALOGGERu nebo

v případě že není osazen provozní vodoměr,

tak příložným ultrazvukovým průtokoměrem.

V některých měrných oblastech lze lokalizovat

skrytou poruchu i pomocí měření tlaku v síti.

K tomuto účelu jsou k dispozici přenosná mě-

řidla tlaku do hydrantu DRULOG nebo osaze-

ním DATALOGGERu s tlakovým čidlem přímo

k odběrateli nebo do měrné šachty, která má

možnost připojení tlakového čidla. Naměřené

hodnoty lze potom porovnat s výsledky z ma-

tematického modelu.

Od roku 2007 díky souboru výše uvedených

opatření poklesl objem vody nefakturované

Neben der laufenden Überwachung des Nacht-

verbrauches in den einzelnen Zonen wird

auch eine vorbeugende Netzkontrolle durch-

geführt. Jedes Jahr werden so zwanzig Pro-

zent der Netzlänge kontrolliert. Dazu werden

SEBALOG -Geräte und Bodenmikrofone einge-

setzt. Neben den Zonenwasserzählern kom-

men tragbare Ultraschall -Durchflussmesser

zum Einsatz.

In einigen Messzonen werden verborgene Le-

ckagen durch die Messung des Wasserdrucks

im Netz geortet. Diesem Zweck dienen tragba-

re Druckmesser für Hydranten DRULOG oder

die Installation von DATALOGGERN mit Druck-

sensoren bei den Abnehmern oder in Mess-

schächten. Diese Messwerte können dann mit

den Ergebnissen des für das gesamte Netz auf-

gebauten mathematischen Modells verglichen

werden.

Seit 2007 konnte durch dieses umfassende

Programm das nicht fakturierte Wasser von

fast 600.000 m³ auf knapp 420.000 m³, also

um 30 % reduziert werden. Der wesentliche

Teil dieses Rückgangs wurde 2013 und 2014 er-

reicht. Das Programm basierte auf der Umset-

zung der im Konzessionsvertrag geregelten In-

vestitionen des Betreibers: 5.1 „Zentrale Leit-

stelle - Wasserleitungen“ und 3.1 „SMR -System

im Wassernetz“, in deren Rahmen ČEVAK in

den Jahren 2012 bis 2014 Investitionen in die

Technologie, die Bauobjekte und die Software

in der Gesamthöhe von 7 MCZK (TEUR 250)

getätigt hat. Der Rückgang des nicht faktu-

rierten Wassers reduziert die Betriebskosten.

Erfüllt werden damit auch die Grenzwerte der

Leistungskennzahl „Unit Water Leakage“ (DN

150) des Konzessionsvertrags.

Korrelationsgerät ENIGMAKorelační přístroj ENIGMA

Bild / Foto

1

34

Leitstelle der ČEVAKDispečink ČEVAK

Leitstellendisplay des VST--SystemsMimika dispečinku VST

Bild / Foto

2

3

z téměř 600 tis. m³ na necelých 420 tis. m³

v roce 2014, to je o 30 procent. Podstatná část

tohoto poklesu pak byla zaznamenána v prů-

běhu let 2013 a 2014. Tento program souvisel

s realizací koncesních smluvních investic: 5.1

„Centrální dispečink - vodovod“ a 3.1 „Sys-

tém měření na vodovodech“, kdy společnost

ČEVAK, a. s. v letech 2012 až 2014 vynaložila

stavební, technologické a softwarové investi-

ce v celkové výši 7 mil. Kč. Pokles objemu vo-

dy nefakturované snižuje provozní náklady

a umožňuje provozovateli dodržet limity výko-

nových ukazatelů koncesní smlouvy v oblasti

jednotkového úniku vody nefakturované na

přepočtenou délku rozvodné vodovodní sítě

pro dimenzi DN 150.

35

Na základě výsledků několikaletého benchmar-

kingu čistíren odpadních vod (dále jen ČOV)

provozovaných skupinou Energie AG Wasser

byla odhalena vysoká energetická náročnost

ČOV v Hlinsku (vlastník Vodovody a kanalizace

Chrudim, a. s.; provozovatel Vodárenská spo-

lečnost Chrudim, a. s.). Hodnocené energetické

ukazatele (specifická spotřeba elektrické ener-

gie 0,62 kWh/m³ a 42,86 kWh/EO) se statisticky

pohybovaly na hranici 90. percentilu všech ČOV

ve velikostní skupině 10 001 - 100 000 EO. Bylo

třeba neprodleně přistoupit k radikálním ná-

pravným opatřením.

Vzhledem k nutnosti vyřešit také záložní zá-

sobování ČOV elektrickou energií v době pře-

rušení dodávek z veřejné sítě, započal provo-

zovatel ČOV v roce 2013 s přípravou instalace

kogenerační jednotky do plynového hospodář-

ství ČOV. Kogenerační jednotka (dále jen KGJ)

je zařízení, které pracuje na principu kombino-

vané výroby elektřiny a tepla. Vyrábí současně

a velmi efektivně teplo a elektrickou energii.

Obvykle je tvořena plynovým spalovacím mo-

torem, který pohání generátor vyrábějící elek-

trickou energii. Odpadní teplo z motoru a vý-

fukových plynů je dále zpracováno tepelnými

výměníky, kterými je tepelná energie předá-

vána například do topných systémů budov či

technologie ČOV.

Im Rahmen des Benchmarkings der Energie AG

Wasser-Gruppe, wurde bei der ARA Hlinsko

(Eigentümer VAK Chrudim, a. s.; Betreiber VS

Chrudim, a. s.) ein erhebliches Optimierungs-

potenzial festgestellt. Der spezifische Elekt-

rizitätsverbrauch von 0,62 kWh/m³ und 42,86

kWh/EW lag im Bereich des 90. Perzentils aller

Abwasserreinigungsanlagen des Clusters von

10.001 bis 100.000 EW. Es war also naheliegend,

entsprechende Maßnahmen zu prüfen.

Da auch die Betriebssicherheit bei Unterbre-

chungen der Elektrizitätsversorgung aus dem

öffentlichen Netz erhöht werden sollte, wurde

2013 die Errichtung einer Kraft -Wärme Kopp-

lung (KWK) in Angriff genommen. Die KWK er-

zeugt aus dem Klärgas der ARA Elektrizität und

Wärme mit hohem Wirkungsgrad. Das zentrale

Element der Anlage ist ein gasgetriebener Ver-

brennungsmotor, der den Generator antreibt.

Die dabei anfallende Abwärme wird durch ei-

nen Wärmetauscher verfügbar gemacht, die

Wärme zur Heizung der Betriebsgebäude bzw.

im Prozess der Abwasserreinigung genutzt.

Nach den Erfahrungen mit dem Einsatz einer

ähnlichen Anlage in der ARA Chrudim, wo be-

reits seit 1996 eine KWK mit einer elektrischen

Leistung von 150 kW und einer Wärmeleistung

von 210 kW im Einsatz ist, wurde für die kleinere

ARA HLINSKO - VERBESSERUNG DER ENERGIEEFFIZIENZ MIT WWTP -BENCHMARKINGSČOV HLINSKO - SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI NA ZÁKLADĚ BENCHMARKINGU

Mgr. Petr Kavalír, Ph.D.,


technický ředitel

VS Chrudim, a. s.

ARA Hlinsko eine Anlage mit 80 kW elektrischer

Leistung und 110 kW Wärmeleistung gewählt.

Obwohl KWKs vom Förderungsprogramm für

erneuerbare Energien ausgenommen sind,

konnte die Wirtschaftlichkeit der Investition

von 4,6 Mio. CZK (Euro 170.000,-) nachgewiesen

werden.

Die KWK ist auch für den Inselbetrieb konzi-

piert und kann alternativ mit Erdgas betrieben

werden. Sie wurde direkt mit dem zentralen

Heizungswasserverteiler gekoppelt. Damit

kann die Wärmeleistung vollständig genutzt

werden ohne den Heizungskessel in Betrieb

nehmen zu müssen. Durch die Installation meh-

rerer Zähler wird der Eigenverbrauch getrennt

nach dem zum Einsatz kommenden Brennstoff,

Erd- bzw. Klärgas gemessen. Damit wird bereits

jetzt dem Gesetz Nr. 165/2012 Sb., über geför-

derte erneuerbare Energie, entsprochen.

Die KWK wurde nach einem zweimonatigen,

weitgehend problemlosen Probebetrieb, am

12.8.2014 kollaudiert. Die Erzeugungs- und Ef-

fizienzdaten der KWK werden kontinuierlich

aufgezeichnet (siehe Grafik). Die Ergebnisse der

ersten sechs Monate des Regelbetriebs bestäti-

gen den Projekterfolg für die Energiewirtschaft

und die Wirtschaftlichkeit der Abwasserreini-

gungsanlage. VS Chrudim ist nun in der Lage,

bis zu 40 % des Strombedarfes der ARA selbst

zu erzeugen und somit die Betriebskosten er-

heblich zu senken.

Po zkušenostech z obdobné ČOV v Chrudimi,

kde VS Chrudim provozuje již od roku 1996

kogenerační jednotku o elektrickém výkonu

150 kW a tepelném výkonu 210 kW zde byla

zvolena menší jednotka o elektrickém výkonu

80 kW a tepelném výkonu 110 kW.

Ačkoli došlo ke zrušení podpory obnovitelných

zdrojů elektřiny (POZE) ve formě tzv. zelených

bonusů pro nově budované KGJ, byla prokázána

hospodárnost celkové investice ve výši 4,6 mil.

Kč a v rámci řádného veřejného výběrového

řízení byla v prosinci 2013 podepsána smlouva

o dílo s dodavatelem jednotky.

V rámci projektu byl řešen i chod ČOV v rámci

ostrovního režimu. Provoz KGJ byl upraven i pro

druhé palivo (zemní plyn). Tyto úpravy zajistily

využití KGJ i jako náhradního zdroje elektrické

energie při dlouhodobých výpadcích, popř. ha-

váriích na distribuční síti ČEZu. Dále bylo změně-

no napojení výstupu topné vody z KGJ - jednot-

ka byla napojena přímo do centrálního rozdělo-

vače topné vody stávajícího systému vytápění.

Tím je zajištěno plné využití tepelného výkonu

KGJ v teplejších měsících, kdy nebude nutné do-

hřívat systém pomocí kotlů. Oproti projektové

dokumentaci byl systém dále doplněn o elek-

troměry pro měření technologické vlastní spo-

třeby a o dvoutarifový elektroměr pro měření

vyrobené elektrické energie zvlášť pro zemní

plyn a kalový plyn. V případě obnovení státní

podpory v podobě tzv. zelených bonusů, kterou

je možné uplatnit na elektrickou energii vyro-

benou pouze z kalového plynu a dále poníže-

nou o technologickou vlastní spotřebu, bude 36

TkWh

0

50

100

150

Bezug (in TkWh) Erzeugung (in TkWh) Inbetriebnahme

Nákup (v TkWh) Výroba (v TkWh)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Uvedení do provozu

DE

CZ

ARA Hlinsko - Elektritzitätsbezug und -erzeugungČOV Hlinsko - nákup a výroba el. energie

Grafik / Graf

1

provozovatel schopen prokazatelně měřit, vy-

kazovat a evidovat lokálně vyrobenou elektric-

kou energii, čímž již dnes provozovatel jednotky

plní ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o pod-

porovaných zdrojích energie.

Úspěšná kolaudace díla proběhla dne 12. 8. 2014

po dvouměsíčním zkušebním provozu, při kte-

rém byly průběžně odstraňovány drobné vady

a nedostatky.

Provozovatel provádí pravidelné vyhodnocová-

ní provozu KGJ (viz graf níže). Již z podkladů za

prvních šest měsíců provozu je zřejmý význam-

ný přínos pro energetiku a ekonomiku ČOV.

V případě dostatečného množství kalového

plynu je provozovatel schopen takto pokrýt až

40 % celkové spotřeby elektrické energie ČOV

a ušetřit tak značné náklady za provoz této

ČOV.

37

DE Technische Daten

Hersteller/ Výrobce KARLA ENERGIZE

Typ der Anlage/ Typ KGJ KE -MBG 80

Elektrizitätsleistung/ Výkon elektrický 80 kW

Wärmeleistung/ Výkon tepelný 109 kW

Spannung/ Napětí 400 V

Frequenz/ Frekvence 50 Hz

Brennstoff/ Palivo Biogas (Klärgas), Erdgas/bioplyn (kalový plyn), zemní plyn

Gasverbrauch/ Spotřeba plynu 35 m³/h

Gewicht/ Hmotnost 3400 kg

Motor/ Motor MAN, Typ: E0836 LE202, 6 Zylinder/válců, 1500 U/min, 110 kW

Generator/ Generátor Leroy Somer, Typ: LSA 44.2L12 C 6/4, 1500 U/min, 132 kW

CZ Specifikace kogenerační jednotky

1 ARA Hlinsko KWKČOV Hlinsko KGJ

Bild / Foto

04BETRIEB, INVESTITION, INNOVATIONPROVOZ,INVESTICE,INOVACE


AQUA SERVIS betreibt fünf Wasseraufberei-

tungsanlagen zur Enteisenung. Zur Filterspülung

wird eine große Menge Prozesswasser benötigt,

das bisher in den Vorfluter eingeleitet wurde.

Dies ist zwar nach entsprechender Vorreinigung

für die Umwelt unbedenklich, führt aber zu ho-

hen Kosten für das Rohwasser und den Perso-

naleinsatz bei Betrieb und Wartung. Aus diesem

Grund wurden alternative Lösungen gesucht.

Nach umfangreichen Laboranalysen, insbeson-

dere zum Absetzverhalten des Spülwassers und

dessen Qualität wurde 2013 im Rahmen des Sa-

nierungsprojektes für die Wasseraufbereitungs-

anlage Čermná nad Orlicí ein 1:1 Versuch umge-

setzt. Dieser war erfolgreich und die beschrie-

bene Lösung auch für die Sanierung der Wasser-

aufbereitungsanlagen Dobruška und Častolovice

angewendet. Zukünftige Einsatzmöglichkeiten

bestehen bei den Wasseraufbereitungsanlagen

in Rychnov nad Kněžnou und Kostelec nad Orlicí.

Das Prinzip der Wasserwiederverwertung stellt

sich wie folgt dar: Das Prozesswasser weist eine

hohe Eisen -Konzentration von 50 mg/l auf und

fließt nach der Spülung der Filter in das Absetz-

becken. Hier setzt sich das im Wasser enthaltene

Eisen in ca. zwei Tagen ab. Anschließend wird

das klare Wasser aus dem oberen Bereich des

Beckens in den Rohwasserzustrom zur Anlage

rückgeführt, wo es für einen weiteren Aufberei-

tungszyklus beigemischt wird.

Der abgesetzte und verdickte Eisenschlamm

wird beim neuen System nicht wie früher mehr-

mals jährlich aus dem Absetzbecken abgesaugt

PROZESSWASSER-WIEDER-VERWERTUNG IN RYCHNOV NAD KNĚŽNOUOPĚTOVNÉ VYUŽITÍ TECHNO-LOGICKÉ VODY V RYCHNOVĚ NAD KNĚŽNOU

AQUA SERVIS provozuje pět úpraven vody za-

měřených na odželezňování vody. Při procesu

praní filtrů se spotřebuje velký objem technolo-

gické vody, která se dosud již dále nevyužívala

a vypouštěla se do vodního recipientu. Tento

postup je sice za použití odpovídajícího předčiš-

tění ekologicky nezávadný, způsobuje však vy-

soké náklady za vytěženou vodu a další náklady

za obsluhu a údržbu zařízení.

Po provedení řady laboratorních zkoušek za-

měřených na rychlost sedimentace a kvalitu

odsazené odpadní vody bylo v rámci projektu

rekonstrukce úpravny vody Čermná nad Orlicí

připraveno a v roce 2013 provedeno odzkouše-

ní využití odpadní vody z praní filtrů. Navržená

technologie se plně osvědčila, a proto byla pou-

žita i při rekonstrukcích úpraven vody Dobruška

a Častolovice. Do budoucna bude využita i na

úpravně vody Rychnov nad Kněžnou a Kostelec

nad Orlicí.

Princip využití technologické odpadní vody je

následující. Technologická voda s vysokou kon-

centrací železa (50 mg/l) po vyprání filtrů odté-

ká do usazovací nádrže. Zde se voda ponechá

přibližně dva dny usazovat. Po usazení se čistá

voda z vyšších vrstev nádrže odčerpá zpět do

akumulace surové vody a vrací se tak na začátek

procesu úpravy.

Zahuštěný kal z usazovací nádrže se při použití

této nové technologie již nelikviduje, nýbrž se

využije při provozu ČOV, kde se použije jako ná-

hradní flokulant namísto nakupovaného síranu

železitého. Tímto vzniká další úspora nákladů 40

Ing. Josef Jansa,


technický ředitel

AQUA SERVIS, a. s.

41

při nákupu síranu železitého ve výši 50 000 Kč

za rok.

Úspěch této technologie hovoří sám za sebe. Na

úpravně vody Čermná technologická voda činila

ca 3 500 m³ za rok, nyní po změně technologie

se jedná o 5 m³ vyvezeného kalu za rok. Tato

úspěšně potvrzená technologie se nyní imple-

mentuje v různých lokalitách provozovaných

společností AQUA SERVIS. V roce 2014 proběhla

rekonstrukce úpraven vody Dobruška a Častolo-

vice. Oproti roku 2012 došlo k celkové úspoře

technologické vody 40 000 m³/rok.

Po ukončení všech technologických úprav a při

nasazení tohoto postupu u všech ČOV společ-

nosti AQUA SERVIS, ve kterých lze tuto tech-

nologii použít, lze technologickou vodu téměř

stoprocentně recyklovat, což přináší nemalé

úspory nákladů a šetří životní prostředí. Lze

očekávat, že dojde ke snížení spotřeby techno-

logické vody z původní hodnoty 70 000 m³/rok

na 300 až 500 m³/rok.

und geordnet entsorgt sondern kommt in den

Kläranlagen der AS Rychnov als Ersatzstoff für

das früher zugekaufte Eisensulfat als Fällmittel

zum Einsatz. Dadurch entsteht eine weitere Kos-

teneinsparung iHv 50.000 CZK/a.

Der Erfolg dieser Technik spricht für sich. In

Čermná betrug die Menge des Prozesswassers

3.500 m³/a, nach der Sanierung werden pro Jahr

nur rund 5 m³ Schlamm entsorgt. Die so bereits

erfolgreich getestete Prozesswasser-Wieder-

verwertung wurde und wird schrittweise an

den verschiedenen Standorten von AS Rychnov

implementiert. 2014 erfolgten die Sanierungen

der Wasseraufbereitungsanlagen Dobruška und

Častolovice. Im Vergleich zu 2012 wurden bereits

40.000 m³/a Rohwasser eingespart.

Nach Abschluss aller technischen Anpassungen

und dem Einsatz dieses Verfahrens bei allen An-

lagen der AS Rychnov, die dafür infrage kommen,

kann das Prozesswasser nahezu 100%ig wieder-

verwertet werden, was erhebliche Einsparungen

bedeutet und die Umwelt schont. Insgesamt ist

zu erwarten, dass der Rohwasserbedarf von rund

70.000 m³/a auf maximal 500 m³/a sinkt.

Anlagenschema der Wasseraufbereitung und -wiederverwertungSchéma úpravny vody včetně zpracování odpadní vody

Abbildung / Obrázek

1

Filtry

Čerpadla na odsazenou vodu

Usazovací nádrž

Technologická odpadní voda

Nádrž surové vody

Surová voda

Filter

Pumpen für abgesetztes Wasser

Absetzbecken

Prozesswasser

Rohwasserbecken

Rohwasser

CZ

DE

Vodovody a kanalizace Beroun ist als einzige Inf-

rastrukturgesellschaft der ENERGIE AG BOHEMIA-

Gruppe selbst für die laufende Erneuerung der

Wasserinfrastruktur verantwortlich. Dies ist in der

Verordnung 428/2001 Sb., Ausführungsverord-

nung zum Gesetz Nr. 274/2001 Sb., über Wasser-

versorgungen und Kanalisationen, auch gesetz-

lich geregelt.

Seitdem die Energie AG Mehrheitsaktionär ist,

wurde die Investitionspolitik des Unternehmens

angepasst und das Investitionsvolumen sukzessi-

ve gesteigert. Die Hauptaktionäre, also die größ-

ten Städte der Region wie Beroun, Králův Dvůr,

Hořovice, Zdice und Žebrák und die ENERGIE AG

BOHEMIA haben in einem Aktionärsabkommens

vereinbart, dies mit einer moderaten aber jährli-

chen Anhebung der Wasser- und Abwassergebüh-

ren zu unterstützen. Das Ziel war und ist es damit,

die Finanzierung der Anlagenerneuerung sicher-

zustellen. Nunmehr seit 2010 stehen somit jedes

Jahr zumindest Euro 2 Mio. für Anlageninvestiti-

onen zur Verfügung. Zusätzlich wird noch in die

laufende Modernisierung von Fahrzeugen, IT und

Geräteausstattung investiert. Insgesamt soll so

der Erneuerungsplan 2012-2021 in Höhe von rund

Euro 20 Mio. umgesetzt werden.

Rund 80 % der Infrastruktur umfasst Linienbau-

werke (Wasserleitungs- und Kanalnetz). Deren

Erneuerung erfolgt in enger Abstimmung mit

den Straßenbaumaßnahmen von Städten und

Gemeinden. Die Erneuerung von Einzelanlagen

wie Wasseraufbereitungsanlagen, Pumpwerken,

Behältern oder Kläranlagen ist wesentlich auf-

wändiger, wobei VAK Beroun auf eine möglichst

lange Nutzungsdauer und geringe Betriebskosten

abzielt.

DIE UMSETZUNG DES ERNEUERUNGSPLANES BEI VAK BEROUNREALIZACE PLÁNU OBNOVY VE VAKU BEROUN

Ing. Roman Badin,

Betriebsdirektor

provozní ředitel

Vodovody a kanalizace

Beroun, a. s.

Akciová společnost Vodovody a kanalizace Be-

roun je jako jediná infrastrukturní společnost

skupiny ENERGIE AG BOHEMIA odpovědná

za náležitou obnovu majetku. Tato povinnost

je dána vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se

provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech

a kanalizacích.

Jedním z kroků v plnění tohoto úkolu byla změ-

na investiční politiky společnosti, která vedla

k postupnému navyšování objemu investic.

Hlavní akcionáři společnosti, tedy největší měs-

ta v regionu jako Beroun, Králův Dvůr, Hořo-

vice, Zdice a Žebrák a ENERGIE AG BOHEMIA,

se v rámci akcionářské dohody dohodli, že vý-

znamné navýšení investic bude doprovázeno

mírným, ale každoročním navýšením ceny vod-

ného a stočného. Cílem úpravy bylo a je zajistit

finanční prostředky pro obnovu majetku. Od

roku 2010 je tak pro obnovu majetku k dispo-

zici 50 mil. Kč ročně. Spolu s tím se investuje do

průběžné modernizace vozidel, informačních

technologií a přístrojového vybavení. Celkově

je takto možné realizovat Plán financování ob-

novy na období 2012-2021 ve výši 567,5 mil. Kč.

Ca 80 % infrastruktury je tvořeno liniovými

stavbami (vodovody a kanalizacemi). Jejich ob-

nova probíhá v těsné koordinaci s opatřeními

měst a obcí při obnově městských a obecních

komunikací. Obnova jednotlivých objektů jako

jsou úpravny vody, čerpací stanice, vodojemy

nebo čistírny odpadních vod je podstatně ná-

ročnější a klade vysoké nároky na kvalitu prací,

použitých materiálů a technologického vybave-

ní. Cílem je zajistit co nejdelší životnost majet-

ku a snížit provozní náklady.

42

ČOV Hořovice

Kompletní modernizace jedné linky objektu bi-

ologického stupně čištění (rozdělovací objekt,

regenerace, aktivační a dosazovací nádrž, deš-

ťová zdrž), a dále sanace betonových konstruk-

cí. Součástí rekonstrukce bylo doplnění nového

objektu, kterým je dávkovací stanice na síran

železitý. V roce 2014 pokračuje modernizace

II. etapou s investičními náklady ca 4 mil. Kč.

V rámci II. etapy dojde ke stavebním úpravám

druhé linky biologického stupně. V roce 2015

budou zahájeny projekční práce na III. etapě,

která bude řešit modernizaci mechanického

stupně čištění a kalové hospodářství.

Praxisbeispiel ARA Hořovice

Generalerneuerung der EM -Ausrüstungslinie der

biologischen Stufe (Einlauf, Belebung, Aktivie-

rungs- sowie Nachklärbecken, Regenwasserent-

lastung), sowie Sanierung der Betonkonstruktion.

Projektbestandteil war ebenfalls die Herstellung

einer neuen Eisensulfat -Dosierung. In der 2014

begonnenen II. Etappe ist mit einem Investitions-

volumen von ca. Euro 150.000 die Erneuerung der

zweiten biologischen Stufe der Anlage geplant.

2015 wird die Planung für die III. Sanierungsetap-

pe gestartet, welche die Modernisierung der me-

chanischen Stufe der Klärung und die Schlamm-

wirtschaft umfasst.

DE Kläranlage Hořovice - Sanierung I. Etappe (10.000 EW)

Baujahr/ Rok pořízení 1993

Investitionskosten/Investiční náklady 29.692.000 CZK/Kč

Sanierungsabschluss/ Rok dokončení 2013

CZ ČOV Hořovice - rekonstrukce I. etapa (10.000 EO)

DE Vorhaben Investitionsaufwand (TCZK)

Hořovice Sanierung der Kläranlage - I. Etappe / Hořovice - rekonstrukce ČOV I. etapa 29 692

Hořovice Kanal H / Hořovice - Stoka H 20 712

Zdice Sanierung des Wasserhochbehälters / Zdice - rekonstrukce VDJ 11 794

Beroun Sanierung der Wasserleitungen / Beroun - rekonstrukce vodovodů 10 980

Chýňava Sanierung der Kläranlage / Chýňava - rekonstrukce ČOV 8 800

Králův Dvůr Sanierung des Wasserhochbehälters / Králův Dvůr - Rekonstrukce VDJ 8 225

Vráž Sanierung des Wasserhochbehälters / Vráž - rekonstrukce VDJ 7 276

Tmaň Sanierung der Kläranlage / Tmaň - rekonstrukce ČOV 8 581

Beroun Schlammpresse für Kläranlage / Beroun ČOV - Kalolis 6 308

Křižatky Sanierung der Wasserleitung / Křižatky - rekonstrukce vodovodu 5 978

CZ Název akce Inv. náklady (tis. Kč)

ARA Hořovice - biologische Reinigungsstufe, Stand vor und nach der SanierungČOV Hořovice - biologický stupeň čištění, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

1

43

44

Praxisbeispiel Hochbehälter Zdice

Die Generalerneuerung umfasst den Abbruch der

Deckenkonstruktion der Behälterkammern, die

Errichtung der neuen Behälterdecke, die Betonsa-

nierung im gesamten Objekt, umfassende Gebäu-

dedämmung, die Erneuerung der Rohrinstallation

und aller Armaturen, Verfliesung und Verputz

von Armaturenkammer, Raum der Chlordosierung

und Schaltanlage, Schlosserarbeiten und die Er-

neuerung des Zugangsbereiches inkl. Türen.

VDJ Zdice

Kompletní rekonstrukce technologického vy-

strojení objektu (obnova potrubí, všech arma-

tur a čerpací stanice). Stavební část zahrnovala

vybourání stropní konstrukce akumulačních

komor, novou monolitickou stropní desku nad

akumulacemi, sanaci betonů, kompletní zatep-

lení, nové povrchy v armaturní komoře, chlo-

rovně a rozvodně a rovněž zámečnické práce

a modernizaci vstupní části.

DE Wasserhochbehälter Zdice - Sanierung (2x1000 m³)



Sanierung/ Rekonstrukce 2014

CZ VDJ Zdice - rekonstrukce (2x1000 m³)

Hochbehälter Zdice - südliche Ansicht, Stand vor und nach der SanierungVDJ Zdice - jižní pohled, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

2

Hochbehälter Zdice - Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Zdice - manipulační komora, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

3

Praxisbeispiel Hochbehälter Králův Dvůr

Die Gesamterneuerung umfasst die Dach- und

Wärmedämmung, die Betonsanierung, die Erneu-

erung der Rohrinstallation und Armaturen, die

Erneuerung von Boden- und Deckenbelag in der

Armaturenkammer, dem Chlorierungsraum und

der Schaltanlage, Schlosserarbeiten und die Er-

neuerung des Zugangsbereiches inkl. Türen.

VDJ Králův Dvůr


strojení objektu (obnova potrubí a armatur).

Stavební část zahrnuje zateplení, sanaci beto-

nů, nové povrchy v armaturní komoře, chlorov-

ně a rozvodně a rovněž zámečnické práce a mo-

dernizaci vstupní části.

DE Wasserhochbehälter Králův Dvůr - Sanierung (2x1000 m³)



Sanierungsabschluss/ Rok dokončení 2012

CZ VDJ Králův Dvůr - rekonstrukce (2x1000 m³)

Hochbehälter Králův Dvůr - Eingangsbereich, Stand vor und nach der SanierungVDJ Králův Dvůr - vstupní část, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

4

Hochbehälter Králův Dvůr - Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Králův Dvůr - manipulační komora, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

5

45

46

VDJ Vráž


strojení objektu (obnova potrubí, všech arma-

tur a čerpací stanice). Stavební část zahrnuje

zateplení, sanaci betonů, nové povrchy v arma-

turní komoře, chlorovně a rozvodně a rovněž

zámečnické práce a modernizaci vstupní části.

Praxisbeispiel Hochbehälter Vráž

Die Gesamterneuerung umfasst die Dach- und

Wärmedämmung, die Betonsanierung, die Erneu-

erung der Rohrinstallation und aller Armaturen,

die Erneuerung von Boden- und Deckenbelag in

der Armaturenkammer, dem Chlorierungsraum

und der Schaltanlage, Schlosserarbeiten und die

Erneuerung des Zugangsbereiches inkl. Türen.

DE Wasserhochbehälter Vráž - Sanierung (2x250 m³)




CZ VDJ Vráž - rekonstrukce (2x250 m³)

Hochbehälter Vráž - Stirnseite Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Vráž - čelní průčelí manipulační komory, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

6

Hochbehälter Vráž - Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Vráž - manipulační komora, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

7

ČOV Tmaň

Kompletní rekonstrukce objektu mechanic-

kého stupně čištění (nový lapák písku, strojní

česle), sanace aktivačních a dosazovacích nádr-

ží a kalojemu. Nové technologické vystrojení

(provzdušňovací systém, vystrojení dosazovací

nádrže a kalojemu, nový měrný objekt) a měří-

cí technika. Součástí rekonstrukce byla provozní

budova, komunikace a oplocení.

Praxisbeispiel Kläranlage Tmaň

Die Anlage wurde weitgehend erneuert, was die

mechanische Stufe der Klärung (neuer Sandfang,

Zulaufrechen), das Belebungs- und Nachklärbe-

cken, sowie das Schlammbecken umfasst. Die

technologische Ausstattung (Belüftungssystem,

Ausstattung für das Nachklär- und Schlammbe-

cken) und Messeinrichtungen wurden vollständig

erneuert, das Betriebsgebäude, die Straßen und

der Zaun umfassend saniert.

DE Kläranlage Tmaň - Sanierung (2x600 EW)




CZ ČOV Tmaň - rekonstrukce (2x600 EO)

47

ARA Tmaň - Belebungsbecken, Stand vor und nach der SanierungČOV Tmaň - aktivační nádrž, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

8

ARA Tmaň - mechanische Reinigung, Stand vor und nach der SanierungČOV Tmaň - mechanické čištění, před a po rekonstrukci

Bild / Foto

9

Von 2013 bis 2014 wurde im südböhmischen

Tábor das Projekt „Regionalkläranlage (ARA)

Tábor - Erneuerung der Technologischen Linie“

umgesetzt. Nach mehr als zwanzig Betriebsjah-

ren sollte die veraltete Technik erneuert und die

Reinigungsleistung erhöht werden, um den heu-

tigen gesetzlichen Anforderungen zu genügen

und die Energieeffizienz zu verbessern. Die ARA

Tábor liegt am linken Ufer des Flusses Lužnice am

südlichen Stadtrand von Tábor. Sie wurde 1991

in Betrieb genommen. Die Anlage reinigt die

Abwässer der Städte Tábor, Sezimovo Ústí und

Planá nad Lužnicí, sowie das Abwasser aus den

regionalen Industrie- und Lebensmittelbetrie-

ben. Insgesamt wird das Abwasser von 32.000

Einwohnern gesammelt und gereinigt, was einer

Ausbaugröße von 90.000 EW entspricht. Die hyd-

raulische Kapazität beträgt 5 Mio.m³/a. Die ARA

Tábor ist nach der ARA Budweis die zweitgrößte

von der ČEVAK betriebene Kläranlage.

Gründe für die Modernisierung

Für den kommunalen Eigentümer der Anlage,

Vodárenská společnost Táborsko, s. r. o. (VST),

war die Modernisierung der Kläranlage nur ein

Teil des umfassenden Investitionsprojektes zum

Neu- und Ausbau der Kanalisation in den drei

Städten, der 2011 abgeschlossen wurde. Dabei

wurden rund 4.000 Einwohner, deren Abwasser

bisher in der ARA Tábor -Klokoty gereinigt wur-

de, an die ARA Tábor umgeschlossen. Der Vorteil

war, dass in der Bauphase beide Kläranlagen fle-

xibel genutzt werden konnten. Die ARA Tábor

verfügt über zwei Reinigungsstraßen. Während

der Bauphase war die Durchlaufmenge durch die

wasserwirtschaftliche Bewilligung mit 250 l/s be-

grenzt, was bei größeren Zulaufmengen die ver-

stärkte Nutzung der Regenwasserbecken erfor-

derte. Für die Bauzeit wurden durch die Behörde

die Grenzwerte für die Ablaufqualität temporär

hinaufgesetzt.

MODERNISIERUNG DER ARA TÁBOR BEI VOLLBETRIEBMODERNIZACE AČOV TÁBOR ZA PLNÉHO PROVOZU

V letech 2013-2014 proběhla v Táboře realiza-

ce stavby „Tábor - intenzifikace technologické

linky AČOV“. Stavba se týkala areálové čistírny

odpadních vod (AČOV Tábor), jedné z největ-

ších čistíren odpadních vod v Jihočeském kraji.

Po více než 20 letech provozu bylo potřeba na-

hradit zastaralé technologie za účelem zvýšení

účinnosti čištění odpadních vod a bezpečného

plnění současných legislativních požadavků

a též snížení energetické náročnosti provozu

čistírny. AČOV Tábor se nachází na jižním okraji

města Tábor, podél levého břehu řeky Lužnice.

Do zkušebního provozu byla uvedena v roce

1991 a do trvalého provozu pak v roce 1993.

AČOV Tábor slouží pro čistění jak splaškových

odpadních vod z větší části Tábora, celého Se-

zimova Ústí a Plané nad Lužnicí, tak průmyslo-

vých a potravinářských odpadních vod od řady

místních producentů. Pro příslušné kanalizační

povodí čistírny je zajištěno čištění odpadních

vod celkem od ca 32 tis. obyvatel, vyjádřeno

v ekvivalentních obyvatelích: od více než 90 tis.

EO. Množství vyčištěných odpadních vod je do

5 mil. m³/rok. AČOV Tábor je po ČOV České Bu-

dějovice druhou největší čistírnou, kterou pro-

vozuje společnost ČEVAK, a. s.

Důvod intenzifikace AČOV Tábor

Vlastník čistírny, tj. Vodárenská společnost Tá-

borsko, s. r. o. přistoupil k intenzifikaci a re-

konstrukci AČOV Tábor mimo jiné v souvislosti

s rozsáhlou investiční akcí do oblasti kanalizací

v lokalitách Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad

Lužnicí, která byla dokončena v roce 2011. Její

stavbou zároveň došlo k přepojení odpadních

vod od ca 4 tis. ekvivalentních obyvatel z kana-

lizačního povodí ČOV Tábor - Klokoty na AČOV

Tábor. Výhodou kanalizační sítě celé aglomera-

ce je možnost přepojení některých úseků kana-

lizace buď na AČOV Tábor nebo na ČOV Tábor

- Klokoty. Tuto možnost provozovatel využívá 48

Ing. Jiří Lipold,


technický ředitel

ČEVAK a. s.

49

právě při rekonstrukcích či dílčích opravách na

obou těchto čistírnách.

Hlavní technologická sestava AČOV Tábor se

skládá ze dvou linek, což byla základní sku-

tečnost provádění intenzifikace a rekonstruk-

ce čistírny za plného provozu. Po dobu stavby

byl vodohospodářským rozhodnutím snížen

maximální okamžitý průtok AČOV Tábor na

250 l/s přičemž v době zvýšeného nátoku se ve

větší míře využívala dešťová zdrž. Celkový roč-

ní maximální průtok byl zachován a to ve výši

5 mil. m³/rok. Po dobu stavby zároveň platily

mírnější kvalitativní limity vypouštěných od-

padních vod, které společnost ČEVAK a. s. jako

provozovatel tohoto vodního díla dodržela.

Popis původní technologie AČOV Tábor

Technologie AČOV Tábor se skládá ze standard-

ních částí mechanického a biologického stupně

a kalového a plynového hospodářství v sestavě:

· čerpání odpadní vody z kanalizace do výšky

pěti metrů šnekovými čerpadly,

· odstranění shrabků na hrubých strojních

česlích s šířkou průlin 2 cm (po intenzifikaci

pak s šířkou průlin 6 mm a na dešťové lince

s šířkou 10 mm),

· odstranění písku v podélném provzdušňova-

ném lapáku písku bez separace,

· podélná dešťová zdrž se stíráním dna a hladi-

ny a zpětným nátokem před čerpadla,

· vlastní dvoulinková technologická linka (ve

složení: usazovací nádrž, denitrifikace, nitrifi-

kace se zvýšeným chemickým odstraňováním

fosforu, podélná dosazovací nádrž),

· dvojice vyhnívacích nádrží (provozovaných

při 40 °C),

Die ursprüngliche Anlage

Die ARA Tábor verfügte über die üblichen mecha-

nischen und biologischen Reinigungsstufen, sowie

eine bei Anlagen dieser Größe sinnvolle Schlamm-

behandlung- und Gasverwertung:

· Abwasserhebewerk mit Schneckenpumpen

mit einer Förderhöhe von 5 m

· Einlaufrechen mit 2 cm Stabweite

· belüfteter Längssandfang

· Regenbecken mit Boden- und Oberflächen-

räumer sowie Rücklaufpumpwerk

· zweistraßige Biologie mit Nitrifizierung,

Denitrifizierung und Phosphatfällung

· Zwei Faultürme (Betriebstemperatur 40 °C)

· Klärschlammspeicher

· Entwässerung auf zwei Siebbandpressen

· Gasbehälter, Gasfackel

Vom Umbau waren mit Ausnahme der Schlamm-

behandlung sämtliche Anlagenteile betroffen.

Planungs- und Umsetzungsphase

Die Projektierung erfolgte durch eine ARGE von

Planern, die Umsetzung ebenfalls durch eine

ARGE bauausführender Unternehmen. Das Vor-

haben wurde aus dem EU Operationsprogramm

Umwelt und dem Staatlichen Fonds Umwelt der

Tschechischen Republik gefördert. Das Gesam-

tinvestitionsvolumen betrug 226 Mio. CZK (Euro

8,4 Mio.) mit einem Fördersatz von 43 %. Die Um-

setzung des Vorhabens begann im Mai 2013 und

dauerte bis Ende 2014.

Die erste Phase wurde mit der Errichtung der

neuen kreisförmigen Nachklärbecken in Angriff

genommen, den größten Bauwerken des ganzen

Projektes. Bau der neuen NachklärbeckenStavba nových dosazovacích nádrží

Bild / Foto

1

Die Nachklärbecken weisen einen Durchmesser

von 33 Metern auf und sind 6 Meter tief. Sie

wurden direkt am Ufer der Lužnice errichtet.

Die Sohle der Baugrube reichte bis unter die

Flusssohle.

Anschließend folgte die Errichtung des neuen

Ablaufbauwerkes und des Rücklaufschlamm-

pumpwerkes, sowie der SMR-Anlage. Bereits im

Juni 2013 wurden die zulaufseitigen Anlagen

errichtet (Einlaufpumpwerk und Rechenhaus).

Die drei Zulaufrechen wurden Zug um Zug er-

neuert und die alten Schneckenpressen durch

neue Rechengutpressen ersetzt. Anschließend

wurde der Sandfang erneuert. Von Vorteil war,

dass der 2-straßige Sandfang intermittierend in

Betrieb gehalten werden konnte. Um das Abset-

zen von Sand im Regenbecken zukünftig zu mi-

nimieren, wurde ein neuer vertikaler Sandfang

vorgeschaltet.

Das Schlammbecken wurde dahingehend erneu-

ert, dass Schlamm automatisch in das Regenera-

tionsbecken abgezogen werden kann. Neu dabei

ist die sogenannte Bioaugmentation, die für ei-

nen besseren Stickstoffabbau sorgt.

Ende 2013 wurden zwei Kraft -Wärme-

Kopplungsanlagen in Betrieb genommen, die

durch den eigenproduzierten Strom zur Reduk-

tion des Strombedarfs der Kläranlage beitragen.

Parallel zu den baulichen und technologischen

Systemen mussten verschieden Leitungs- und

Drucksysteme für Abwasser, Betriebswasser,

Klärschlamm und Gas verlegt werden.

· uskladňovací nádrž,

· odvodňování na dvojici sítopásových lisů,

· suchý plynojem, hořák zbytkového plynu,

kogenerační jednotky,

· plynová kotelna, kompresorovna, dmychár-

na, velín a další nutné provozy.

Intenzifikace a rekonstrukce se týkala praktic-

ky všech částí kromě fáze stabilizace a odvod-

ňování kalu.

Příprava a realizace stavby

Projektovou přípravu zajistilo „Sdružení pro-

jekčních firem AČOV Tábor“ a realizaci pak

„Sdružení AČOV Tábor“. Akce byla dotačně

podpořena z Operačního programu Životní

prostředí. Celkové rozpočtové náklady stavby

byly 226 mil. Kč a souhrnná výše podpory čini-

la 97 mil. Kč, včetně dotace Státního fondu ži-

votní prostředí ČR. Stavba byla realizována od

května 2013 do konce roku 2014.

Stavba byla zahájena přeložkou vodovodního

řadu v místě jedné z budoucích dosazovacích

nádrží a výstavbou zcela nových stavebních

objektů. Stavba obou nových kruhových do-

sazovacích nádrží zabrala nejvíce času, proto-

že se jednalo o největší stavební objekty celé

intenzifikace.

Obě dosazovací nádrže mají průměr 33 m

a hloubku 6 m. Stavba probíhala v těsné blíz-

kosti břehu řeky Lužnice a dno stavební jámy

sahalo pod její hladinu. Pažení si vyžádalo za-

puštění ocelových profilů po celém obvodu bu-

doucích nádrží.50

Neue KWK -AnlageNové kogenerační jednotky

Bild / Foto

2

51

Následovalo vybudování nového výústního objek-

tu do řeky a menších stavebních objektů - budo-

vy čerpání vratného kalu, rozdělovacího objektu

a domku měření.

Již od června 2013 probíhaly práce také na čerpací

stanici a na hrubém předčištění. Šneková čerpadla

byla postupně repasována, nejvíce používané čer-

padlo bylo potřeba pro jeho přílišné opotřebení

nakonec zcela vyměnit za nové. Postupně proběh-

la výměna původních 3 ks strojních česlí za nové

s menšími průlinami a s lisem na shrabky. Násle-

dovala oprava lapáku písku a to jak jeho stavební,

tak technologické části. Výhodou bylo, že i ten byl

dvoukomorový, takže mohl být neustále alespoň

v částečném provozu. Nově se instaloval separátor

písku.

Nově byl též vybudován vertikální lapák písku

na trase dešťové vody mezi čerpadly a dešťovou

zdrží. Před intenzifikací docházelo k zanášení deš-

ťové zdrže pískem, která zejména při deštích do

AČOV natéká nejvíce. Písek je nyní shromažďován

v kontejneru pod střechou z obou lapáků písku.

Poté probíhala výstavba nádrže na kalovou vodu

z technologie odvodňování kalu pro umožnění

jejího řízeného čerpání do regenerace. Nově byl

tímto do technologie zařazen moderní prvek

tzv. bioaugmentace - proces umožňující zvýšené

odstraňování forem dusíku.

Ještě do konce roku 2013 se podařilo zprovoznit

obě nové kogenerační jednotky, které začaly čis-

tírnu zásobovat elektrickou energií.

Die umfangreichen Baumaßnahmen haben na-

turgemäß den Betrieb der Kläranlage beeinflusst.

Im Frühjahr 2014 war die Stilllegung einer biologi-

schen Linie vorgesehen. Dies stellte die größte He-

rausforderung für den Betrieb der Anlage dar. Die

alten Gebläse und Belüftungselemente standen

bereits am Ende der Nutzungsdauer. Es war da-

mit nicht mehr möglich, den Sauerstoffbedarf für

das verbleibende Becken zu decken. Gleichzeitig

war in dieser Zeit eine verstärkte Schmutzfracht

zu erwarten. Aus diesem Grund wurden die Ein-

leitfrachten bereits einige Monate vor dieser Bau-

phase durch die Mitarbeiter der ČEVAK intensiv

kontrolliert. Mit den industriellen Einleitern konn-

ten temporäre Vereinbarungen über die Abwas-

serqualität und der Vergleichmäßigung der dort

üblichen Konzentrationsschwankungen erreicht

werden.

Die erste Straße der biologische Stufe wurde im

März 2014 stillgelegt, und parallel dazu das neue

Nachklärbecken in Betrieb genommen. Während

des provisorischen Betriebs wurde der Wasserspie-

gel im Nachklärbecken erhöht, wodurch ein Teil

des Belebtschlamms in das neue Nachklärbecken

geleitet wurde. Der Rücklaufschlamm wurde also

aus dem alten und dem neuen Nachklärbecken

rückgeführt. Dies trug dazu bei, dass das geklärte

und in den Vorfluter einzuleitende Abwasser auch

während des provisorischen Betriebs nur einen

sehr geringen Feststoffanteil enthielt. Gleichzei-

tig wurde die Eisensulfat -Dosierung gesteigert.

Zusätzlich zum üblichen Dosierungspunkt im be-

lüfteten Teil der Belebungsbecken wurde auch

vor dem Zulauf in das Nachklärbecken dosiert

Neues Belüftungssystem im NitrifizierungsbeckenNový provzdušňovací systém v nitrifikační nádrži

Bild / Foto

3

(Eisensulfat und Magnaflok), um die Absetzwir-

kung der Nachklärung zu verbessern. Dank dieser

Maßnahmen wurden die Ablaufgrenzwerte wäh-

rend der gesamten Bauzeit eingehalten.

Die provisorische Inbetriebnahme der bereits fer-

tiggestellten Anlagenteile erfolgte im Frühjahr

2014 nach Bewilligung durch die Wasserwirt-

schaftsbehörde. Bei Rechenanlage, Nachklärbe-

cken, Rücklaufschlammpumpwerk, Mess- und

Steuerungstechnik, Ablaufbauwerk und der KWK-

Anlage wurde der Probebetrieb aufgenommen.

Mitte 2014 folgten die neue biologische Stufe und

die Schlammspeicher. Die Biologie verfügt nun

auch über einen Behälter für die Regeneration des

Rücklaufschlamms. Das Volumen des De- und des

Nitrifikationsbeckens wurde vergrößert. Die Steu-

erung der Belüftung erfolgt mittels Sauerstoff-

sonden in den Belebungsbecken. Der schrittweise

Austausch der alten Gebläse durch drei neue Tur-

bokompressoren sowie die Druckluftanspeisung

folgten in den Sommermonaten. Parallel erfolgte

der Umbau eines Gasspeichers durch den Einbau

neuer Membranen, der Abriss des alten und die

Errichtung des neuen Maschinenraums. Drei alte

Gaskessel wurden ersetzt und der Maschinen-

raum, die Kessel- und Druckgasanlage erneuert.

Die ARA Tábor wurde im Rahmen der Sanierung

mit einer neuen Drucksteigerung für die Betriebs-

wasserversorgung ausgestattet. Neu sind auch

zwei automatische stationäre Probennehmer am

Zu- und Ablauf. Eine automatische Fäkalienüber-

nahme- und -messstation komplettiert die neue

Ausstattung. In der zweiten Jahreshälfte 2014 er-

folgte noch die Betonsanierung des Kiesfangs und

des Zulaufpumpwerkes, sowie die Fassadensanie-

rung der Betriebsgebäude, Malerarbeiten und die

Geländegestaltung.

Fazit

Die Erneuerung und Generalsanierung der ARA

Tábor war sowohl für den Investor VST, als auch

den Betreiber ČEVAK aufgrund ihres Umfanges,

der Zeitdauer und des sicherzustellenden laufen-

den Betriebes eine besondere Herausforderung.

Aufgrund der hervorragenden Zusammenarbeit

zwischen VST, Projektanten, Baufirmen, Liefe-

ranten und ČEVAK ist es über die gesamte Bau-

phase gelungen, die wasserrechtlich genehmig-

ten Grenzwerte einzuhalten. Die Flexibilität, das

Know-how, der Einfallsreichtum und das beson-

dere Engagement des Betriebspersonal, weit über

die normale Arbeitszeit hinaus ist dabei besonders

hervorzuheben.

Dále bylo instalováno nové zařízení na za-

hušťování přebytečného kalu a to do budovy

blíže k vyhnívacím nádržím. Umístění nové-

ho zařízení zohlednilo předchozí zkušenost

s původním zařízením, které bylo umístěno ve

vzdálenější budově, což vyvolávalo problémy

s čerpáním zahuštěného kalu.

Spolu se všemi již uvedenými stavebními

a technologickými celky bylo samozřejmě po-

třeba realizovat různé druhy gravitačních i tla-

kových rozvodů pro používaná média (odpadní

a technologická voda, kaly, plyny).

Dosud vyjmenované činnosti dílčím způsobem

zasáhly provoz čistírny. Na jaro 2014 však by-

la dle harmonogramu naplánována odstávka

celé jedné biologické linky. Toto období proto

bylo pro provoz čistírny nejsložitější. Provzduš-

ňovací elementy byly již na hranici životnosti,

původní systém provzdušňování nebyl scho-

pen do jedné linky dodávat větší množství

vzduchu a zároveň se tato fáze stavby časově

kryla s obdobím, kdy natékalo na AČOV Tábor

větší množství znečištění. Proto již řadu mě-

síců před jarem 2014 pracovníci společnosti

ČEVAK, a. s. intenzivně monitorovali bilanční

zatížení a jeho hodinovou nerovnoměrnost

jednotlivých kanalizačních větví přivádějících

odpadní vody na čistírnu. Na základě zjiště-

ných údajů pak provozovatel intenzivně jednal

a spolupracoval s hlavními producenty prů-

myslových, či potravinářských odpadních vod

na možnostech zlepšit kvalitu jejich vypouště-

ných odpadních vod a zrovnoměrnit kolísání

koncentrace znečištění v dotčených odpadních

vodách.

První technologická linka byla odstavena

v březnu 2014, ale zároveň s její odstávkou

byla zprovozněna nová dosazovací nádrž. To-

mu v lednu 2014 předcházelo krátkodobé za-

stavení provozu druhé linky, proto aby ji bylo

možno propojit s novým rozdělovacím ob-

jektem pro nátok do dosazovacích nádrží. Po

dobu provizorního provozu jedné staré linky

byla zvýšena hladina v dosazovací nádrži a do

nové dosazovací nádrže odtékala nový pro-

pojovacím potrubím nejen voda, ale i část ak-

tivního kalu. Vratný kal se tedy vracel z části

jak ze staré dosazovací nádrže, tak částečně

z nové dosazovací nádrže. Toto opatření při-

spělo k tomu, že vyčištěná odpadní voda odté-

kající do recipientu obsahovala jen velmi malý 52

53

AblaufrinneNový odtokový objekt

Bild / Foto

4

podíl nerozpuštěných látek. V tomto období

byla též zvýšena dávka síranu železitého a sí-

ran byl dávkován do dvou míst: do původního

místa na konci nitrifikace pro zajištění srážení

fosforu a dále bylo přidáno nové místo před

nátokem do usazovací nádrže pro zvýšení od-

bourání organického zatížení již v mechanické

části. Zároveň do tohoto místa byl též nově

dávkován Magnaflok. V průběhu provozu jen

jedné staré linky, díky uvedeným opatřením,

byly nakonec dosaženy na odtoku z čistírny vy-

hovující výsledky.

Zprovozňování již hotových celků si vyžádalo

jejich uvedení do předčasného užívání vodo-

hospodářským orgánem a to ve dvou fázích:

na jaře 2014 to byla technologie hrubého

předčištění, dosazovací nádrže, čerpací stanice

vratného kalu, měrný žlab s měřením, výústní

objekt a kogenerační jednotky. Začátkem léta

pak nová technologická linka a jímka kalové

vody.

Nová technologická linka byla do provozu uve-

dena na konci června 2014. Na rozdíl od staré

linky má ve své skladbě také nádrž regenera-

ce vratného kalu. Oproti staré lince se zvětšil

objem denitrifikační a výrazně nitrifikační ná-

drže. V nádržích regenerace a nitrifikace je no-

vě použit provzdušňovací systém a celkem tři

dvojice kyslíkových sond. Vzduch od nové linky

však zpočátku ještě dodávalo jedno původní

dmychadlo. Postupná výměna a zapojování

tří nových turbokompresorů a též vybudování

nového přívodu stlačeného vzduchu k linkám

probíhalo v letních měsících.

Mezitím již probíhala přestavba jednoho ply-

nojemu na nový - membránový typ, tomu

předcházela demolice původní strojovny a ná-

sledně stavba nové. Dále pak probíhala výmě-

na všech tří plynových kotlů za nové včetně

změn ve strojovně kotelny a plynové kompre-

sorovny. V rámci intenzifikace byla AČOV Tá-

bor vybavena tlakovou stanicí na technologic-

kou vodu (z odtoku) pro zajištění ostřiku po

celé čistírně. Zcela nově byly pořízeny dva au-

tomatické stacionární vzorkovače odpadních

vod (přítok a odtok). Pro příjem a evidenci od-

padních vod, dovážených na čistírnu fekálními

vozy, byla pořízena automatická stanice.

V průběhu druhé poloviny roku 2014 byl po-

stupně opravován povrch vysokých stěn lapá-

ku štěrku a čerpací stanice. Probíhala též opra-

va venkovních i vnitřních stěn budovy hrubého

předčištění s následnými nátěry fasády. V prů-

běhu léta 2014 proběhly práce na terénních

úpravách.

Závěr

Modernizace a intenzifikace AČOV Tábor zna-

menala z důvodu svého rozsahu, doby trvání

a nutnosti zajistit provoz i během zásahů jak

pro investora VST tak pro provozovatele zvláš-

tě velkou výzvu. Díky výborné spolupráci VST,

projektanta, stavebních firem, dodavatele

a společnosti ČEVAK se podařilo během celé

výstavby dodržet vodoprávně požadované li-

mity na čištění odpadních vod. Zvláště je třeba

vyzvednout flexibilitu, invenčnost a mimořád-

né pracovní nasazení provozních pracovníků

společnosti ČEVAK.

Seit Wasser verteilt und genutzt wird, wird es auch

gemessen und verrechnet. Wasserzähler, wie wir

sie heute kennen, also mit Flügelrädern oder vo-

lumetrischem Messeinsatz, werden seit der zwei-

ten Hälfte des 19. Jahrhunderts hergestellt. We-

gen der großen Zahl an feinsten mechanischen

Elementen, Zahnrädern und Lagern wurden sie

auch als Wasseruhren bezeichnet. Heute, in der

Zeit der raschen Entwicklung der Informations-

systeme, stehen auch die Zähler aller Medien vor

einem Technologiesprung. Alle Strom-, Wärme-,

Gas- und Wasserversorger arbeiten an Lösungen,

die deutlich mehr Informationen liefern als nur

die Mengenangabe auf einer Zählerscheibe.

In der Wasserwirtschaft ist die erste Generation

die Kombination eines klassischen mechanischen

Wasserzählers mit Impulsoutput und Funkmodul.

Damit kann der Zählerstand fernübertragen wer-

den und die Zugänglichkeit zum Zähler ist nicht

mehr erforderlich. Die Wasserzählerdaten wer-

den per Funk an tragbare Terminals übertragen

und danach elektronisch für die Fakturierung

weitergeleitet.

Dies hat den Vorteil, dass die Ablesung schnell

und ohne die sonst nötige Anwesenheit des

Kunden erfolgt, zusätzlich aber die Daten au-

tomatisch, rasch und fehlerfrei in das Kunden-

informationssystem übertragen werden. Die

Fehleranfälligkeit durch falsche Ablesung und

manuelle Datenübertragung wird weitgehend

ausgeschaltet. VAK Beroun und VS Chrudim ha-

ben bereits über 3.000 dieser Wasserzähler im

Einsatz. Somit kann ein Mitarbeiter während ei-

nes Arbeitstages 100 Messstellen auslesen, die

Daten sofort verarbeiten, kontrollieren und die

Verrechnung einleiten.

Der Nachteil dieser ersten Generation der „in-

telligenten“ Wasserzähler ist allerdings ein

SMART METERING IM KOMMENCHYTRÉ VODOMĚRY PŘICHÁZEJÍ

Dodávka vody je měřena různými způsoby již

stovky let. Vodoměr, tak jak ho známe dnes, tedy

s lopatkovým kolem, nebo objemovou komorou,

se vyrábí od druhé poloviny 19. století. Díky množ-

ství jemných mechanických prvků, ozubených kol

a ložisek se používal i název vodní hodiny. V dneš-

ní době stále se rozvíjejících informačních systé-

mů dochází i k zásadní modernizaci měřidel pro

veškerá dodávaná média. Tak jako provozovatelé

elektrické sítě či dodavatelé tepla, tak i provo-

zovatelé vodovodů a kanalizací začínají využívat

měřidla, která poskytují daleko více informací než

jen množství proteklé vody na číselníku.

Za první generaci Smart Meteringu (chytrého mě-

ření) lze považovat využití kombinace klasického

mechanického vodoměru s impulsním výstupem

a radiového komunikačního modulu. Tento sys-

tém již umožňuje provádět vzdálené odečty bez

nutnosti přístupu k vodoměru. Data z vodoměru

jsou pracovníky vodárny sbírána radiovým pře-

nosem do ručních terminálů a poté předávána

v elektronické podobě k fakturaci.

Nespornou výhodou proti klasickému odečtu

a zpracování dat je nejen rychlost provádění

odečtů bez nutnosti přítomnosti odběratele, ale

i automatický, rychlý a bezchybný přenos dat do

zákaznického informačního systému. Tím je i sní-

žen negativní vliv lidského faktoru v procesu od

fyzického odečtu vodoměru a zápisu do odečtové

knihy až po přepis do zákaznického systému a vy-

stavení faktury. Vodovody a kanalizace Beroun

a Vodárenská společnost Chrudim mají osazeno

přes 3 000 ks těchto měřidel. Během jednoho pra-

covního dne je tak možné jedním pracovníkem

odečíst sto měrných míst, data ihned zpracovat

a vystavit faktury odběratelům.

Nevýhodou této první generace chytrých vodo-

měrů je omezený rozsah získaných informací, 54

Ing. Roman Pešek,

Vorstandsvorsitzender

der VS Chrudim, a.s.

předseda představenstva

VS Chrudim, a.s.

55

které je měřidlo, resp. přenosové zařízení schop-

no zpracovat. Vedle standardních informací jako

je číslo měřidla, stav číselníku a datum odečtu

k nám již žádné nové informace nepřicházejí. Dal-

ší nevýhodou je využívání technicky překonaného

mechanického vodoměru.

Společnosti VAK Beroun a VS Chrudim proto

v současné době zavádějí další generaci chytrých

vodoměrů. První zásadní změnou je mnohem

přesnější a citlivější snímač průtoku bez pohyb-

livých mechanických částí. Na trhu existuje řada

výrobců vodoměrů, kteří využívají pro snímání

rychlosti proudění vody ultrazvukový signál, ne-

bo elektromagnetickou indukci. Druhou změnou

je významně vyšší množství naměřených, vypo-

čítaných či logicky odvozených hodnot. Měřidla

vysílají například informace o okamžitém průto-

ku, zpětném toku, detekci úniku vody, zavzduš-

nění potrubí, nedovolené manipulaci, stavu bate-

rií atd. V současné době lze databázově zpracovat

více než dvacet sledovaných událostí získaných při

odečtu každého jednotlivého vodoměru.

Přenos dat z fakturačních vodoměrů je nyní,

vzhledem k postupné modernizaci sítě, prováděn

následujícími způsoby:

· Manuálně: fyzický odečet vodoměru v místě

jeho instalace, objem dodané vody je zapsán

do karty měřidla v odečtové knize. Po ukonče-

ném sběru dat je stav z karty ručně přepsán do

zákaznického informačního systému (ZIS).

· Manuálně: fyzický odečet vodoměru v místě

jeho instalace, objem dodané vody je zapsán

do ručního terminálu. Po ukončeném sběru dat

jsou data z terminálu automaticky přenesena

do ZIS.

begrenzter Informationsumfang. Neben den Ba-

sisinformationen wie Herstellungsnummer des

Wasserzählers, Stand des Zählwerkes und Zeit

der Ablesung bringen sie keine weiteren Informa-

tionen. Ein anderer Nachteil besteht darin, dass

dabei noch immer auf die bereits technisch ver-

alteten mechanischen Wasserzählern aufgesetzt

wird.

Aus diesem Grund beschäftigen sich VAK Beroun

und VS Chrudim bereits mit der nächsten Zähl-

ergeneration. Deren wesentliches Merkmal ist

ein deutlich genauerer und empfindlicherer

Wasserdurchlauffühler ohne bewegliche me-

chanische Teile. Zahlreiche Lieferanten nutzen

zur Geschwindigkeitsmessung Ultraschallsignale

oder die elektromagnetische Induktion. Ein wei-

teres Merkmal betrifft die deutlich größere An-

zahl an Messwerten und Daten, die gesammelt

werden können. Die Zähler senden zum Beispiel

Informationen über die momentane Durch-

laufmenge, einen allfälligen Wasserrückfluss,

Leckagen, Lufteinschlüsse im Leitungsnetz, die

unberechtigte Manipulation, den Ladezustand

der Batterie u.v.A.m. Damit ist es derzeit möglich,

mehr als zwanzig Datenpunkte rasch und unkom-

pliziert zu analysieren.

Die Übertragung der Zählerdaten erfolgt im Rah-

men des schrittweisen roll-out der neuen Zähler

derzeit nach drei Methoden:

· manuell: physische Ablesung des Wasserzäh-

lers, die Menge wird in eine Wasserzählerkarte

eingetragen. Nach der Datenerfassung wird

der Wasserzählerstand aus der Karte manuell

in das Kundeninformationssystem übertragen.

Kombination eines mechanischen Wasserzählers mit einem FunkmodulKombinace mechanického vodoměru s doplněným radiovým modulem

Die FunkmoduleRadiové moduly

Bild / Foto

1

2

· manuell: physische Ablesung des Wasserzäh-

lers, die Menge wird in ein tragbares Terminal

eingetragen. Nach der Datenerfassung wird

der Wasserzählerstand vom Terminal auto-

matisch in das Kundeninformationssystem

übertragen.

· per Funk: Fernauslesung mit Handterminal im

„walk- oder drive by Modus“. Die Ablesung der

Wasserzählerdaten erfolgt entweder einzeln

oder in Gruppen, und zwar in einem Abstand

zwischen dem/den Zähler(n) und dem Terminal

von 20 bis 100 Metern. Nach der Auslesung

werden die Daten aus dem Handterminal

automatisch in das Kundeninformationssystem

übertragen. Beim Datentransfer wird ein Pro-

tokoll von besonderen Ereignissen generiert.

Mit diesem Protokoll können anschließend die

Betriebsmitarbeiter direkt vor Ort die Abnah-

mestelle prüfen und notwendige Maßnahmen

einleiten.

Smart Metering ist, insbesondere was die Anschaf-

fung betrifft kostspielig, es bringt jedoch auch

deutliche Einsparungen beim Betrieb (geringere

Ablesekosten, Datenverarbeitung, Instandset-

zung und Detailkontrolle der Abnahmestellen).

Argumente für die Einführung der „intelligen-

ten“ Wasserzähler sind:

· Sicherheit für die Mitarbeiter bei schwer zu-

gänglichen Zählerstellen

· Erhöhung des Kundenkomforts (Kunden müs-

sen nicht anwesend sein)

· einfache Kontrolle der Zähler bei problemati-

schen Abnehmern

· Auswahl der Zählergröße exakt angepasst

an den Bedarf der Kunden (in einigen Stand-

orten gilt der Zwei -Komponenten -Preis mit

fixem Preisbestandteil entsprechend der

Zählergröße)

· Schutz des Trinkwassernetzes vor der Konta-

minierung durch Wasser aus fremden Wasser-

quellen (Aufzeichnung des Wasserrücklaufs)

bei unberechtigten Netzverbindungen

· Schutz von unberechtigter Handhabung der

Zähler (Aufzeichnung des wasserlosen Zustan-

des oder der Magnetmanipulation)

· Senkung des Einflusses des menschlichen

Faktors (Fehler bei der Ablesung oder

Datenübertragung)

Wir rechnen auch zukünftig mit einer dynami-

schen Entwicklung dieser Technologie. Dabei

ist zu erwarten, dass Smart Meter in Gruppen

· Rádiově: vzdálený (radiový) odečet vodo-

měru ručním terminálem. Čtení dat z měřidel

je prováděno jednotlivě, či po skupinách na

vzdálenost 20 m až 100 m od místa zabudo-

vání vodoměru. Po ukončeném sběru dat jsou

stažená data z ručního terminálu automaticky

přenesena do ZIS. Při přenosu dat do ZIS je

automaticky generován protokol se záznamem

neobvyklých událostí. Ten je impulsem pra-

covníkům provozních středisek k detailnímu

prověření situace přímo na odběrném místě.

Data z měřidla jsou pak k dispozici v tabulkové

i grafické podobě.

Smart Metering je zatím finančně náročný svý-

mi vstupními pořizovacími náklady, přináší však

úsporu při provozu zařízení (nižší náklady na ode-

čet, zpracování dat, opravy vodoměrů a detailní

kontrolu odběrných míst).

Hlavními důvody pro zavádění měřidel typu Smart

Meter jsou dále:

· Bezpečnost provádění odečtů měřidel (na-

př. v místech s problematickou dostupností)

· Zvýšení komfortu pro zákazníky (radiový ode-

čet odběratele neobtěžuje)

· Snadná kontrola měřidel u problémových

odběratelů

· Stanovení velikosti vodoměru dle reálné po-

třeby odběrného místa (v některých oblastech

tzv. pevná složka ceny vodného a stočného)

· Ochrana vodovodní sítě před kontaminací

vodou z cizích zdrojů vody (záznam zpětného

toku)

· Ochrana před neoprávněnou manipulací s mě-

řidlem (záznam o odvodnění měřidla, záznam

o magnetizaci měřidla)

· Snížení vlivu lidského faktoru (chyb při odečtu

či přepisu hodnot na odečtové karty či do ZIS)

I do budoucna počítáme s dynamickým vývojem

této technologie. Výhledově lze lokality pokryté

Smart Meteringem sdružovat do tzv. hnízd, za-

jistit automatický lokální sběr dat a po doplnění

vhodnou technologií přenášet data do zákaz-

nických center či dispečinku. Teprve toto řešení

přinese maximální využití možností této techno-

logie. Naši pracovníci pak budou moci při problé-

mech v odběrných místech neprodleně reagovat

a zákazníci budou rychle varováni v případě vý-

skytu poruch v jejich objektu.

Nespornou výhodou systému těchto budou-

cích možností Smart Meteringu je, že se při jeho 56

Smart Meter / chytré vodoměry

Gateway

GPRS

Remote FTP Server / Vzdálený FTP server

57

využití i obyčejní odběratelé vody stávají zákazní-

ky, kteří jsou schopni sami řídit své odběry a vyu-

žívat bezpečnostní výhody této technologie, což

pro ně znamená bezprostřední přínosy.

Skupina Energie AG Wasser zahájila proto v ro-

ce 2015 projekt Smart Meteringu pro všechny

společnosti skupiny, aby bylo možno integrovat

know -how v této oblasti a dosáhnout efektivní-

ho, hospodárného a standardizovaného řešení.

zusammengefasst werden und die lokal gebün-

delten Daten in kurzen Abständen, automatisch

und gesammelt an Kundenzentren und Leitstel-

len gesendet werden. Erst damit wird der volle

Nutzen dieser Technologie ausgeschöpft werden.

Unsere Mitarbeiter können dann umgehend bei

Problemen von Abnahmestellen reagieren, die

Kunden profitieren durch eine zeitnahe Warnung

bei Störungen oder Rohrbrüchen im versorgten

Objekt.Ein unbestreitbarer Vorteil dieser zukünf-

tigen Möglichkeiten des Smart Metering besteht

darin, dass der Wasserbezieher noch mehr als bis-

her zum Kunden wird, der sein Verbraucherver-

halten bewusst steuern kann und von den Sicher-

heitsfeatures, die diese Technologie bietet, direkt

und unmittelbar profitiert.

Um diesem Trend gerecht zu werden, hat die

Energie AG Wasser-Gruppe 2015 ein Smart Me-

tering Projekt gestartet, in dem das Know-how

auf diesem Gebiet gebündelt und eine effiziente,

wirtschaftliche und standardisierte Lösung entwi-

ckelt wird.

Festes Funkablesungsnetz - BeispielPříklad pevné radiové sítě

Abbildung / Obrázek

2

05


QUALITÄT, SICHERHEIT, UMWELTKVALITA, BEZPEČNOST, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Beim Betrieb der Wasser- und Abwasserinfra-

struktur begegnen wir nicht nur Universalisten,

die diese Anlagen warten und reparieren, son-

dern auch Spezialisten für einzelne Fachberei-

che, die diese unterstützen. Spezialisierungen

sind aufgrund der zunehmenden Komplexität

der Aufgaben unbedingt nötig und steigern

die Arbeitseffizienz. Beispiele für Expertentä-

tigkeiten sind das Kanalmonitoring, Dichtheits-

prüfungen, der Umgang mit Wasserzählern,

MSR -Technik, Laborarbeiten u.v.A.m. Eine der

wichtigsten Spezialisierungen ist die Störungs-

ortung im Trinkwassernetz. Dabei geht es nicht

nur um die laufende Reduktion der mit hohen

Kosten verbundenen Wasserverluste, sondern

auch um die Prävention von Rohrbrüchen, de-

ren Folgeschäden, sowie Versorgungsausfällen.

Aus diesem Grund wurde 2014 ein zweitägiger

Erfahrungsaustausch der „Rohrinspektoren“

der ENERGIE AG BOHEMIA-Gruppe in Chrudim

abgehalten. Acht Experten aus allen Beteili-

gungen nahmen daran, jeweils mit der eigenen

Ausrüstung, teil. Know-how und Equipment

sollten anhand von zwei simulierten Störungen

im Trinkwassernetz der Stadt Chrudim vergli-

chen werden.

Die Teilnehmer wurden durch den techni-

schen Direktor der VS Chrudim, Mgr. Petr Ka-

valír, Ph.D., begrüßt. In einem ersten theo-

retischen Teil wurde der aktuelle Status der

Wasserverluste in der Unternehmensgruppe

anhand der Präsentation „Unit Water Leakage

2007 - 2013“ diskutiert (siehe auch WATERPA-

GES 2013/14).

ROHRINSPEKTOREN IM EINSATZ - ERFAHRUNGSAUS-TAUSCH DER LECKORTERINSPEKCE POTRUBÍ - VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ HLEDAČŮ PORUCH

V procesu provozování vodárenských soustav

se setkáváme nejen s provozními pracovníky,

tj. lidmi, kteří přímo opravují a udržují vodo-

vodní a kanalizační systémy, ale také s pracov-

níky, kteří jsou specializováni na provádění

konkrétních prací, které jsou ve své podstatě

podpůrnou činností pro, již výše zmíněnou,

první skupinu pracovníků. Takovéto speciali-

zace jsou z důvodu rostoucí komplexity bez-

podmínečně nutné a zvyšují zároveň efektivitu

práce. Příkladem jsou specialisté na monitoring

kanalizací, vodoměry, měřící a řídící techniku,

pracovníci laboratoří aj. Jedná se přitom nejen

o průběžné snižování ztrát vody v sítích, které

způsobují vysoké náklady, nýbrž také o pre-

venci havárií a jejich následků stejně jako vý-

padků zásobování.

Právě z tohoto důvodu bylo v roce 2014 uspořá-

dáno setkání hledačů poruch skupiny ENERGIE

AG BOHEMIA v Chrudimi. Setkání se zúčastnilo

osm pracovníků, přičemž každý z nich si přivezl

zařízení pro vyhledání poruch, které ve své spo-

lečnosti užívá. Cílem setkání bylo srovnat know-

-how a vybavení při hledání dvou simulovaných

poruch, které byly připraveny na vodovodním

systému města Chrudim.

Na začátku akce přivítal její účastníky technic-

ký ředitel Vodárenské společnosti Chrudim,

Mgr. Petr Kavalír, Ph.D. V první, teoretické části

setkání, diskutovali přítomní na základě pre-

zentace „Jednotkový únik vody v letech 2007 -

2013“ o aktuálním stavu ztrát vody ve skupině

(viz WATERPAGES 2013/14).

60

Ing. Václav Kloboučník,

Leiter der technischen

Abteilung

vedoucí technického

oddělení

VS Chrudim, a. s.

61

Úkolem následné praktické části bylo vyhledat

poruchu, která byla simulována na vodovodní

přípojce, odbočené z litinového potrubí DN 100.

Jak je z tabulky vidno, splnili účastníci akce, a to

i přesto, že použili rozdílná zařízení, zadaný

úkol s velkou přesností. Přímo na místě se za-

níceně diskutovalo o výhodách a nevýhodách

jednotlivých zařízení a zkušeností při jejich

používání.

Im folgenden Praxistest war es das Ziel, die

Störung beim Abzweiger einer Hausanschluss-

leitung, Gusseisen DN 100 mit Korrelatoren zu

lokalisieren.

Wie in der Tabelle ersichtlich wurde die Aufga-

be von allen Beteiligten, trotz unterschiedlicher

Geräteausstattung mit großer Präzision gelöst.

Stärken und Schwächen des Equipments und die

Erfahrungen der Mitarbeiter wurde noch vor

Ort intensiv besprochen.

DE Unternehmen Leckorter Gerät Entfernung zwischen Fühlern Ist Messwert

ČEVAK Magyar Eureka Digit 55 m 15 m 14,2 m

VHOS Drdla Eureka Digit 55 m 15 m 14,1 m

ČEVAK Tušil ENIGMA 104,5 m 15 m 14,3 m

AQUA SERVIS Gois SEBA Correlux 55 m 15 m 14,6 m

VAK Beroun Beníšek Dantec Leak 55 m 15 m 13,9 m

VODOS Kolín Funda Micro Corr 55 m 15 m 12,5 m

VS Chrudim Fořt Eureka II. 55 m 15 m 13,6 m

VS Chrudim Fořt ENIGMA 55 m 15 m 15,4 m

CZ Společnost Pracovník Zařízení Vzdálenost mezi snímači Skutečnost Naměřeno

1 Störungsortung bei einer HausanschlussleitungHledání poruchy na vodovodní přípojce

Bild / Foto

Am späten Nachmittag folgte die Besichtigung

der Wasseraufbereitungsanlage Monaco mit

dem im Vorjahr in Betrieb genommenen Trink-

wasserkraftwerk. Der erste Tag klang mit einer

Stadtführung durch das abendliche Chrudim

und dem von Fachgesprächen begleiteten ge-

selligen Beisammen sein aus.

Der zweite Tag startete mit einem weiteren

Feldversuch. Diesmal sollte eine Störung bei

einer PVC Leitung DN 160 geortet werden. Die

komplexe Aufgabenstellung sollte auch die

Grenzen der Ortungsgeräte aufzeigen. Wie

die Ergebnisse zeigen, war es diesmal schon

wesentlich schwieriger, die Schadstelle zu

bestimmen.

Wie aus der Tabelle ersichtlich, war die Aufga-

benstellung für manche Geräte zu schwierig. Ei-

ne Störung mit Hilfe von „klassischen“ Leckor-

tungsgeräten in einer PVC -Leitung zu finden,

bei der aufgrund der Simulation kein Wasser

V pozdních odpoledních hodinách byli účastní-

ci akce provedeni úpravnou vody Monaco a by-

li seznámeni s malou vodní elektrárnou, která

zde byla před rokem uvedena do provozu. Poté

pak byl první den akce zakončen procházkou

po historickém centru večerní Chrudimí a spo-

lečným posezením.

I druhý den byl zahájen vyhledáváním poruchy,

která byla tentokrát simulována na vodovodní

přípojce, odbočené z plastového potrubí PVC

DN 160. Toto obtížnější zadání mělo ukázat

technické hranice různých zařízení.

Jak je z tabulky vidno, sáhla si zkoušená zaříze-

ní opravdu na hranice svých technických mož-

ností. Vyhledat poruchu „klasickými“ vyhle-

dávacími přístroji na řadu PVC, přičemž voda

ze simulované poruchy nevytékala (neprýšti-

la) do zemního podloží, je pro metody těch-

to přístrojů již opravdu velmi problematické.

Přesto však i takto složité případy poruch mají 62

2 Störungsortung bei einer HausanschlussleitungHledání poruchy na vodovodní přípojce

Bild / Foto

austritt, ist nur sehr schwer lösbar. Trotzdem

gibt es auch bei komplexen Schadstellen Lö-

sungen. So setzt die ČEVAK bei PVC -Leitungen

sehr erfolgreich Wasserstoff ein, mit dem die

Leitung befüllt wird. Dieses Verfahren erhöht

den Erfolgsgrad der Störungsortung auch in

schwierigsten Situationen signifikant.

Obwohl die Praxistests sehr interessant wa-

ren, wurde der Austausch von praktischen

řešení, neboť společnost ČEVAK a. s. již vlastní

a s úspěchem provozuje zcela unikátní meto-

du vyhledávání poruch na PVC vodovodních

rozvodech a přivaděčích pomocí plnění těchto

potrubí vodíkem. Tato metoda - i přes svoji slo-

žitost - zvyšuje úspěšnost vyhledávání poruch

i v těch nejobtížnějších situacích.

I když byla praktická zkouška velmi zajímavá,

největším přínosem akce bylo jednoznačně

DE Unternehmen Leckorter Gerät Entfernung zwischen Fühlern Ist Messwert

AQUA SERVIS Gois SEBA Correlux 19,8 m 5,2 m 5,3 m

VODOS Kolín Funda Micro Corr 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno

ČEVAK Magyar Eureka Digit 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno

VAK Beroun Beníšek Dantec Leak 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno

VHOS Drdla Eureka Digit 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno

AQUA SERVIS Gois SEBA Correlux 19,8 m 5,2 m 4,7 m

VS Chrudim Fořt ENIGMA 19,8 m 5,2 m 5,3 m

CZ Společnost Pracovník Zařízení Vzdálenost mezi snímači Skutečnost Naměřeno

OrtungsgeräteDetailní pohled na přístroje

Bild / Foto

Problemen des täglichen Arbeitslebens als po-

sitivster Aspekt des Treffens genannt.

Die Ortung von Störungen im Wasserleitungs-

netz ist besonders bei älteren Anlagen eine

permanente Herausforderung. Ihr kann nur

mit gut ausgebildeten, erfahrenen Mitarbei-

tern und modernem Equipment begegnet

werden. Eine moderne Ausrüstung ist die Basis

für die Senkung der Verluste. Sie amortisiert

sich in meist kurzer Zeit - ein Grund, warum

die Energie AG Wasser-Gruppe laufend in die

Modernisierung der Ausrüstung investiert. Aus

den positiven Erfahrungen dieses ersten Tref-

fens der „Rohrinspektoren“ kann nur abgelei-

tet werden, dass der erstmals durchgeführte

Erfahrungsaustausch durch ein weiteres Tref-

fen fortgeführt werden muss.

osobní setkání pracovníků a vzájemná výměna

zkušeností s praktickými problémy jejich kaž-

dodenní práce. Předávání zkušeností probíha-

lo skoro nepřetržitě - na místech, kde byly hle-

dány simulované poruchy, při společné večeři

a při prezentaci jednotkového úniku vody.

Vyhledávání poruch na vodovodní síti je pře-

devším v případě starších vodovodních řadů

neustálý „boj“. Tuto výzvu lze překonávat pou-

ze prací dobře vyškolených a zkušených spe-

cialistů za použití moderního vybavení. Právě

moderní vybavení, které se většinou ve velmi

krátké době zaplatí, je základem pro snižování

ztrát. Proto skupina Energie AG Wasser neu-

stále investuje do modernizace těchto techno-

logií. Ze zkušeností z prvního setkání hledačů

poruch vodárenských společností ENERGIE AG

BOHEMIA vyplývá, že je nutno i do budoucna

pokračovat v zahájené výměně zkušeností na

tomto poli.64

1 Auswertung der OrtungVyhodnocování získaných údajů

Bild / Foto

65

Dodržování bezpečnosti práce je jednou z důle-

žitých předpokladů práce na kanalizační síti a čis-

tírnách odpadních vod. Společnost WDL získala již

v roce 2008 jako vůbec první vodárenská společ-

nost v Rakousku všechny potřebné ISO certifikace:

9001 (Systém managementu kvality), 14001 (Sys-

tém environmentálního managementu) a 18001

(Systém managementu bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci). Cílem certifikace ISO 18001 je

zajistit strukturovaný přístup při dodržování usta-

novení v Rakousku platného Spolkového zákona

o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (ASCHG)

a všech dalších aktuálních pracovněprávních před-

pisů, upravovat odpovědnost při realizaci opatření

pro zajištění bezpečnosti práce a sloužit jako měřít-

ko kvality zaměstnavatelů.

Výše zmíněný zákon předepisuje každoroční cvi-

čení provozního personálu kanalizací a čistíren od-

padních vod, která by měla vycházet z konkrétních

pracovních podmínek daného zařízení. Účelem

je připomenout zaměstnancům provozní rizika

a prakticky s nimi nacvičit pracovní postupy, kte-

ré jsou vyžadovány pro prevenci pracovních úrazů.

Pracovníci si rovněž nacvičí potřebné a správné

úkony pro případ pracovního úrazu, aby pomoc,

kterou při nastalém pracovním úrazu poskytnou,

byla efektivní a především správná.

Procvičované okruhy jsou mimo jiné:

· Nakládání s nebezpečnými látkami

· Ovládání strojů

Arbeitssicherheit ist ein wesentlicher Eckpunkt

bei der Arbeit im Kanalnetz und auf Kläranla-

gen. Die WDL war als erstes österreichisches

Wasserunternehmen bereits 2008 umfassend

ISO -zertifiziert nach ISO 9001 (Qualität), 14001

(Umwelt) und 18001 (Sicherheit). Letzteres soll

die strukturierte Abarbeitung und Einhaltung

der Vorgaben des ArbeitnehmerInnenschutz-

gesetzes (ASCHG) und aller geltenden arbeits-

rechtlichen Bestimmungen sicherstellen, die

Verantwortlichkeiten bei der Umsetzung der

Sicherheitsbestimmungen regeln und auch als

Qualitätsmaßstab gegenüber den Auftragge-

bern dienen.

Das österreichische ArbeitnehmerInnenschutz-

gesetz schreibt jährliche Unterweisungen des

Betriebspersonals von Kanalisations- und Klär-

anlagen vor, die auf die konkreten Arbeitsbe-

dingungen abgestimmt sein sollen. Die Mitar-

beiter sollen an die Gefahren im Betrieb erin-

nert werden und vorgesehene Handlungsabläu-

fe zur Vermeidung von Arbeitsunfällen üben.

Sie sollen aber auch das richtige Handeln im Fall

eines Arbeitsunfalles trainieren, um effizient

und vor allem richtig helfen zu können.

Relevante Themenbereiche für die Sicherheits-

unterweisungen sind u.a.:

· Umgang mit Gefahrenstoffen

· Umgang mit Maschinen

· Verhalten bei Störfällen oder Unfällen

SICHERHEITSTRAINING AUF WDL -BETREUTEN KLÄRANLAGENBEZPEČNOSTNÍ CVIČENÍ NA ČISTÍRNÁCH ODPAD-NÍCH VOD PROVOZOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ WDL

DI Claus Hawliczek,

Bereichsleiter

Betrieb Abwasser WDL

vedoucí úseku

kanalizačních služeb WDL

· Hantieren mit schweren Lasten

· Absturzsicherungen

· Brandschutz

· Persönliche Schutzausrüstung

· Erste Hilfe

Um den Mitarbeitern auch einen Einblick in die

Betriebsweisen anderer Kläranlagen bieten zu

können, werden die Sicherheitsunterweisungen

seit 2012 zentral für alle Kläranlagen die von der

WDL betreut werden, an wechselnden Standor-

ten abgehalten. Teilnehmer sind die Mitarbei-

ter der Kläranlagen Aspach, Ampflwang, Pre-

garten, Schärding und Weyer. Den Mitarbeitern

bietet sich so die Möglichkeit, das Sicherheits-

training mit einem Erfahrungsaustausch mit

Kollegen anderer Kläranlagen zu verbinden.

· Chování v případě poruch nebo nehod

· Manipulace s těžkými břemeny

· Zajištění proti pádu

· Protipožární ochrana

· Osobní ochranné pracovní pomůcky

· První pomoc

Aby zaměstnanci WDL získali znalosti a přehled

o provozu jiných ČOV, než jsou ty, kde působí, pro-

vádí se bezpečnostní cvičení od roku 2012 střídavě

na různých ČOV (Aspach, Ampflwang, Pregarten,

Schärding a Weyer). Společnost je organizuje pro

všechny své zaměstnance centrálně, přičemž stří-

dání míst cvičení zároveň umožňuje výměnu zku-

šeností mezi kolegy z různých čistíren.

66

Übung der Herzdruckmassage und BeatmungNácvik masáže srdce a umělého dýchání

Übung Arbeiten mit einem DefibrillatorNácvik použití defibrilátoru

Übung zur Bergung eines Verletzten aus einem SchachtVyzvednutí figuríny z šachty

Bild / Foto

1

2

3

2012 fand die Unterweisung in Pregarten statt,

wo als Szenario ein Verkehrsunfall mit Einlei-

tung von Treibstoff in die Kanalisation durchge-

spielt wurde. 2013 erfolgte die Sicherheitsschu-

lung in der Kläranlage Schärding, wobei wir bei

der Trainingsgestaltung Unterstützung durch

Blaulichtorganisationen (Rotes Kreuz, Freiwil-

lige Feuerwehr) erhalten haben, die mit spezi-

ellem Lehr- und Übungsmaterial für realistische

Übungsszenarios gesorgt haben. Schwerpunkte

waren Erste Hilfe, die Erstversorgung bei „ty-

pischen“ Verletzungen und die Bergung eines

Verletzten aus einem Schacht. 2014 wurden

schließlich in der Kläranlage Aspach mit Unter-

stützung der Freiwilligen Feuerwehr Aspach die

Brandbekämpfung geübt und der Umgang mit

leichtem Atemschutzgerät erprobt.

V roce 2012 se cvičení WDL konalo v Pregartenu,

kde byla nasimulována dopravní nehoda s únikem

pohonných hmot do kanalizace. V roce 2013 bylo

bezpečnostní cvičení uspořádáno na ČOV Schär-

ding, a to za podpory zdravotnického personálu

Rakouského červeného kříže a rakouského Svazu

dobrovolných hasičů, kteří poskytli speciální pro-

středky a připravili realistické scénáře možných ne-

hod. Zaměřili se přitom na opatření první pomoci,

prvotní ošetření „typických“ zranění a vyzvednutí

zraněného z šachty. V roce 2014 si pak pracovníci

za podpory Svazu dobrovolných hasičů vyzkouše-

li na ČOV Aspach zvládnutí požáru a manipulaci

s protipožárními ochrannými maskami typu SBCA

a STAS.

67

Übung Brandbekämpfung mit HandfeuerlöscherNácvik hašení za pomoci ručního hasicího přístroje

Übung Verwendung von AtemschutzgerätenNácvik použití ochranných masek

Bild / Foto

4

5

„DOODPADU“ oder „Alles was NICHT in den Ab-

fluss gehört“ - so lautet der Name unseres Um-

weltbildungsprogramms über die richtige Ab-

wasserentsorgung. DOODPADU wurde im Früh-

jahr 2014 von ENERGIE AG BOHEMIA gemein-

sam mit ČEVAK, VAK Beroun, VHOS Moravská

Třebová, VODOS Kolín, VS Chrudim und AQUA

SERVIS Rychnov nad Kněžnou gestartet. Diese

Unternehmen kümmern sich auch um die Ab-

wassersammlung und -reinigung. Leider enden

im Abwasser und somit auch in der Kanalisati-

on viele Dinge, die dort nichts zu suchen haben.

Nicht nur, dass sie die Kanäle und Pumpwerke

beschädigen, sie erhöhen auch die Kosten für

die Reinigung des Abwassers und damit letztlich

auch die Gebühren.

Die Projektvorbereitungen starteten 2013 mit

der Definition der Programmziele. DOODPADU

richtet sich primär an Schüler von Grund- und

Mittelschulen, soll aber durch sie auch die breite

Öffentlichkeit ansprechen.

Unser Ziel ist es, die Kunden darauf hinzuwei-

sen, dass dadurch, dass etwas Ungeeignetes in

der Toilette oder im Ablauf des Spülbeckens ver-

schwindet, das Problem nicht endet, sondern be-

ginnt. Die zentrale Aussage lautet: Die Toilette

ist kein Mülleimer! In vielen Haushalten der

Tschechischen Republik wird Müll sauber und

konsequent getrennt. Vergessen wird aber oft,

dass die Abwasserbehandlung ihre eigenen Ge-

setzmäßigkeiten hat. Abwasser stellt eine eigene

DOODPADUINFORMATIONSKAMPAGNE FÜR KINDER, SCHÜLER UND ERWACHSENEDOODPADUVZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO DĚTI, STUDENTY I DOSPĚLÉ

„DOODPADU aneb Co do kanalizace nepatří“. To

je název environmentálního vzdělávacího pro-

gramu, který se zabývá problematikou odpadní

vody. Dlouhodobý projekt zahájila na jaře 2014

společnost ENERGIE AG BOHEMIA s. r. o. a její

dceřiné společnosti ČEVAK, VAK Beroun, VHOS

Moravská Třebová, VODOS Kolín, VS Chrudim

a AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou.

Tyto společnosti jako provozovatelé vodohos-

podářského majetku měst a obcí zajišťují kromě

dodávek pitné vody i čištění vod odpadních. Bo-

hužel, v odpadní vodě, a tedy i v kanalizaci, velmi

často končí předměty a látky, které do ní nepatří.

Nejenže poškozují kanalizační potrubí a čerpací

stanice, ale také zvyšují náklady na čištění od-

padních vod a tím i ceny za vodné a stočné.

Příprava projektu začala v roce 2013 stanovením

cílů a náplně programu pro jednotlivé cílové sku-

piny. Program DOODPADU je zaměřen primárně

na žáky prvního stupně základních a studenty

středních škol, jejich prostřednictvím však oslo-

vuje širokou veřejnost.

Cílem dlouhodobého vzdělávacího programu je

upozornit zákazníky, že tím, že něco vyhodíme

nebo vylijeme do záchodu či dřezu, problém ne-

mizí, ale začíná. Také proto jedno z klíčových sdě-

lení zní: Toaleta není odpadkový koš! Obyva-

telé České republiky totiž již poměrně dobře třídí

odpad, stále však zapomínají na to, že i zacháze-

ní s odpadní vodou má svá pravidla, že i odpadní 68

Ing. Ivan Kafka, MBA,

Leiter Marketing und

Kommunikation

vedoucí oddělení

marketingu a komunikace

ENERGIE AG

BOHEMIA s.r.o.

69

voda je svým způsobem odpad, ačkoli tím, že se

nikde nehromadí, ji tak nevnímáme.

Propagaci pomáhají webové stránky

i animovaná figurka

Program DOODPADU má dokonce vlastního

maskota, kocoura AGiho, který se objevuje na

tričkách, roll -upech, v pracovních sešitech, je

na pexesu a drobných dárcích, viditelný je také

na internetu. AGi se dokonce vozí na některých

vozidlech vodárenských společností a tím tento

environmentální program propaguje u široké

veřejnosti.

O projektu informují také vlastní webové stránky

www.doodpadu.cz s přehledným rozcestníkem

pro střední a základní školy. Na hlavní stránce

jsou interaktivním způsobem představeny nej-

různější druhy látek a předmětů, které v kanali-

zaci způsobují velké problémy a nechybí vysvětle-

ní, jak je správně likvidovat. Dále pak nejrůznější

aktuality, výběr z tisku a články z akcí. Pro propa-

gaci programu byl také poprvé využit facebook,

YouTube nebo flickr. Prostřednictvím webových

stránek mohou také zájemci kontaktovat odpo-

vědné pracovníky projektu a objednat si výukové

hodiny v základních školách.

AGi již v základních školách navštívil přes

4 000 dětí

Kocour AGi doprovází školáky celou výuko-

vou hodinou i pracovními listy, které jim byly

Form von Abfall dar, obwohl dieser, nachdem

im Abfluss verschwunden, für den Nutzer nicht

mehr sichtbar ist.

www.doodpadu.cz und ein Maskottchen

werben für das Projekt

DOODPADU hat mit dem Kater AGi ein eigenes

Maskottchen bekommen: auf T -Shirts, Roll -ups,

in Arbeitsheften, Memory -Spielen, auf Give

Aways und im Internet. AGi ist auf Fahrzeugen

unserer Unternehmen unterwegs und wirbt so

für sein Anliegen in der Öffentlichkeit.

Auch auf www.doodpadu.cz kann man sich über

das Projekt informieren. Dort finden sich Infor-

mationen zum Schulprogramm. Stoffe und Ge-

genstände, die große Probleme in der Kanalisa-

tion verursachen, werden interaktiv vorgestellt.

Und es wird demonstriert, wie diese richtig ent-

sorgt werden sollen. Weiters gibt es News, Pres-

seartikel und Berichte über Veranstaltungen.

Erstmals wurden auch soziale Medien wie Face-

book, YouTube oder Flickr bei der Bewerbung

des Projekts eingesetzt. Interessenten können

sich direkt an die lokal verantwortlichen An-

sprechpartner wenden und Unterrichtsstunden

für Grundschulen bestellen.

AGi besuchte bereits 4.000 Kinder in

Grundschulen

AGi begleitet dabei die Kinder durch eine Unter-

richtsstunde und führt sie durch Arbeitsblätter,

1 Unterrichtsstunde mit ČEVAK MitarbeiterinVýuková hodina s pracovnicí společnosti ČEVAK

Bild / Foto

die altersgerecht aufbereitet wurden. Die Kinder

erfahren auf unterhaltsame Weise, was mit dem

Abwasser geschieht, bevor es gereinigt wieder

in die Natur zurückkehrt, und wie verschiedene

Abfallarten entsorgt werden sollen. Besonders

AGi, der als Stofftier in einer geschützten Werk-

statt hergestellt wird, ist ein idealer Vermittler

der Idee. Die für die Schulen kostenlosen Un-

terrichtsstunden wurden erstmals im Mai 2014

absolviert. Die Schüler werden über die Verwen-

dung des Trinkwassers, den Weg des Abwassers

bis zur Kläranlage und auch über den Prozess

der Abwasserreinigung informiert. Dabei wird

wiederholt abgefragt, wie der Inhalt verstan-

den wurde. Der spielerische und unterhaltsame

Charakter des Unterrichts steht im Vordergrund.

Zur Auflockerung finden Ratespiele statt, die mit

kleinen Preisen belohnt werden. Im ersten Jahr

von DOODPADU wurden Stunden in 170 Schul-

klassen mit 4.000 Kindern abgehalten. Das Feed-

back der Lehrer zum Projekt und zur intensiven

Einbindung der Schüler ist äußerst positiv.

Ohne die Mitwirkung unserer Mitarbeiter wäre

DOODPADU nicht möglich. Das Programm wur-

de von den Kommunikations- und Marketing-

verantwortlichen vorbereitet - sie beteiligten

sich am Entwurf des Logos, der Arbeitshefte,

der Unterrichtsinhalte, von Webseiten, Werbe-

artikeln und an der Gestaltung des Wettbewerbs

für Mittelschulen. Unsere Mitarbeiter besuchen

auch die Grundschulen und wirken als Praktiker

und Experten am Unterricht mit.

Audio- und Videobeiträge beim

Wettbewerb für die Schüler der Oberstufe

Für die Schüler an Mittelschulen wurde im Rah-

men von DOODPADU ein Wettbewerb zum The-

ma „Was NICHT in den Kanal gehört“ oder „Das

lässt sich wirklich nicht klären!“ veranstaltet.

Hauptpreis war die finanzielle Unterstützung

für den Maturaball der Siegerklasse. Der Wett-

bewerb wurde am 20. April 2014 gestartet. Ziel

war es, dass sich die Schüler auf kreative Art

mit dem Thema auseinander setzen. Egal ob

Videos, Werbespots, Flugblätter - das Stilmittel

konnte frei gewählt werden. Die Schulklassen

hatten vier Monate Zeit ihre Beiträge einzurei-

chen. Insgesamt haben sich an den Regional-

runden des Wettbewerbs 22 Klassen beteiligt.

Die Übergabe der Preise an die Regionalsieger

fand passenderweise am 19. November 2014

zum WORLD TOILET DAY der Vereinten Natio-

nen statt.

připraveny podle věku přímo na míru. Děti se

zábavnou formou dozvědí, co se stane s odpadní

vodou, než se vrátí opět do přírody a jak správně

nakládat s různými druhy odpadu. Právě kocour

AGi, vyráběný v chráněné dílně, se ukázal být

ideálním zprostředkovatelem základní myšlen-

ky projektu. První výukové hodiny byly zaháje-

ny v květnu roku 2014 a pro školy jsou zdarma.

Úměrně věku dětí je AGi seznamuje s proměnou

pitné vody ve vodu odpadní, s cestou odpadní

vody až na čistírnu i se samotným procesem čiště-

ní odpadních vod. Průběžně si ověřuje, zda děti

probíranému tématu rozumí. Důraz je kladen na

hravost, zábavnost a pestrost celé hodiny. Také

proto jsou v průběhu hodiny zařazovány soutě-

že o drobné ceny. Za první rok trvání projektu

bylo v jednotlivých oblastech navštíveno 170 tříd

s 4 000 dětmi. Odezva na projekt a na úspěšné

zapojení dětí do výukové hodiny ze strany učite-

lů je velice pozitivní.

Projekt DOODPADU by nebyl možný bez zapo-

jení vlastních zaměstnanců zúčastněných společ-

ností. Vzdělávací program připravovali sami za-

městnanci útvaru marketingu a komunikace spo-

lečnosti. Vlastními silami vznikaly návrhy loga,

pracovních listů, náplní hodin, webových strá-

nek, reklamních předmětů, náplní hodin a po-

doba soutěže středních škol. Realizací programu

jsou ve svých oblastech pověřeni zaměstnanci

našich jednotlivých společností, kteří průběžně

docházejí do základních škol a jako odborníci

z praxe se účastní výukových hodin.

Studenti točili videa a skládali písničky

Pro studenty středních škol byla v rámci progra-

mu DOODPADU vyhlášena soutěž na téma „Co

do kanalizace nepatří, aneb To fakt nevyčistíš“

s hlavní cenou v podobě finančního příspěvku na

maturitní ples. Soutěž byla vyhlášena 20. dub-

na 2014. Úkolem studentů bylo kreativně ztvár-

nit téma projektu. Mohli vytvářet videa, reklam-

ní spoty, letáky, či cokoli jiného, neboť forma

nebyla dopředu pevně určena. Třídní kolektivy

měly na zpracování čtyři měsíce. Celkem se do re-

gionálních kol soutěže přihlásilo 22 tříd. Předání

cen proběhlo symbolicky 19. listopadu u příleži-

tosti Světového dne toalet organizovaného OSN.

Ocenění z jednotlivých regionů postoupili do

celorepublikového finále, jehož výsledky byly

vyhlášeny v březnu 2015 v Českých Budějovicích

u příležitosti Světového dne vody. V odborné po-

rotě zasedly známé osobnosti z oblasti sportu,

médií a kultury, kvalitu a originalitu příspěvků 70

71

spolu s nimi hodnotili také zástupci zapojených

vodohospodářských společností a vlastníka.

Výsledky tohoto velkého finále si můžete zobra-

zit pomocí QR kódu vpravo.

Do hlasování mohla zasáhnout prostřednictvím

facebooku také veřejnost. V profilu skupiny DO-

ODPADU byly od 5. prosince do 31. ledna zveřej-

něny všechny postupující příspěvky. Hlasování

proběhlo formou udělování lajků. Nejvíce, 608,

jich obdržel soutěžní klip Gymnázia Jírovcova,

které tak získalo „Cenu diváků“. Všechny přihlá-

šené práce budou využity k dalšímu šíření pro-

gramu DOODPADU tak, aby jeho cíle a myšlenky

oslovovaly i další veřejnost.

Projekt DOODPADU by neměl mít jepičí život,

protože je vytvářen a koncipován jako dlou-

hodobý. I v budoucnu proto bude pokračovat

spolupráce se školami v oblasti environmentální

osvěty. Slibujeme si, že toto vytváření povědomí

o životním prostředí, případně změny správným

směrem povedou krok za krokem také ke změně

spotřebitelského chování, které bude mít v ideál-

ním případě pozitivní dopady na náklady údržby

a provozu odvádění a čištění odpadních vod.

Die Regionalsieger nahmen anschließend am re-

publikweiten Finale des Wettbewerbs teil, des-

sen Sieger zum Weltwassertrag 2015 im März in

Budweis bekanntgegeben wurden. Die Ergeb-

nisse dieses großen Finales findet man unter

dem QR Code rechts.

Auch die Öffentlichkeit konnte mittels Facebook

an der Abstimmung teilnehmen. In der Time-

line der Facebookgruppe DOODPADU wurden

in der Zeit vom 5. Dezember bis zum 31. Jänner

alle Beiträge veröffentlicht die in das Finale ge-

langten. Die meisten „likes“, nämlich 608, erhielt

das Gymnasium Jírovcova aus Budweis, das somit

den „Zuschauerpreis“ gewann. Alle eingereich-

ten Arbeiten werden zur weiteren Verbreitung

von DOODPADU eingesetzt und so die Ziele und

den Gedanken des Projektes weiter tragen.

DOODPADU soll keine Eintagsfliege sein, son-

dern ist langfristig geplant. Aus diesem Grund

werden die Zusammenarbeit mit Schulen und

die Ausrichtung auf Umweltthemen jedenfalls

auch künftig fortgesetzt. Wir erwarten, dass die

mit den Kindern und Jugendlichen eingeleitete

Bewusstseinsbildung und -änderung, Schritt für

Schritt auch zu einer Veränderung des Konsu-

mentenverhaltens führt. Es sollte sich im Idealfall

also langfristig positiv auf den Instandhaltungs-

aufwand und die Betriebskosten der Abwasser-

reinigung auswirken.

2 Montagewagen "DOODPADU"Servisní vozidlo "DOODPADU"

Bild / Foto

WASSERTROPFENVODNÍ KAPKY

06


74

Zentraler Punkt unseres täglichen Handelns ist

eine nachhaltige und auf den Schutz der natür-

lichen Ressourcen bedacht nehmende Trinkwas-

server- und Abwasserentsorgung. Dabei sind

wir in Mitteleuropa in einer bevorzugten Lage,

verfügen wir doch über mehr als ausreichende

Wasserressourcen mit guter Qualität. Weltweit

gibt es jedoch viele Menschen, die diesen Vorteil

nicht haben oder in anderer Art und Weise be-

nachteiligt sind. Dafür wollen wir ebenfalls Ver-

antwortung übernehmen und dies ist die Idee

von WASSERTROPFEN. Zu Beginn 2008 lag der

Fokus auf der Unterstützung von Projekten der

Caritas zur Sanierung von Trinkwasserbrunnen

in der Demokratischen Republik Kongo. Seit

2012 hilft WASSERTROPFEN aber auch in der

Tschechischen Republik.

WASSERTROPFEN 2.0 - Trinkwasser für

160.000 Menschen

Zwischen 2008 und 2012 haben in der Diözese

Kilwa -Kasenga im Südosten der Demokratischen

WASSERTROPFEN 2.0VODNÍ KAPKY 2.0

Odpovědnost za životní prostředí je téma, kte-

ré se v naší společnosti stává čím dál tím více

naléhavějším a vážnějším. Úkolem společnos-

tí ze skupiny Energie AG Wasser je zajišťovat

spolehlivé zásobování pitnou vodou a zároveň

se starat o likvidaci vod odpadních. Při těchto

každodenních činnostech si uvědomujeme, že

přestože se to tak zdá, nic není v dnešním světě

samozřejmostí. A to ani kvalitní voda, které je

v naší části Evropy dostatek. Proto i my cítíme

odpovědnost za naše životní prostředí a vůči

svému okolí. Z této myšlenky také vznikl v roce

2008 projekt VODNÍ KAPKY. Na svém počátku

se soustředil na obnovu a budování studní v De-

mokratické republice Kongo, v posledních třech

letech už jsou VODNÍ KAPKY doma i v České

republice.

VODNÍ KAPKY 2.0 - voda pro 160 000 lidí

v DR Kongo

V období let 2008 až 2012 získalo ca 300 000

obyvatel regionu diecéze Kilwa -Kasenga na

Das Caritas Team (in blau) auf Projektbesichtigung im KongoTým Caritas (v modrém) při kontrolní návštěvě v Kongu

Bild / Foto

1

Ing. Ivan Kafka, MBA,

Leiter Marketing und

Kommunikation

vedoucí oddělení

marketingu a komunikace

ENERGIE AG

BOHEMIA s.r.o.

Republik Kongo rund 300.000 Menschen Zugang

zu sauberem Trinkwasser bekommen, denn dank

einer Spendensumme von 125.000 Euro konnten

155 Brunnen saniert werden. Finanziert wur-

de dies durch die Energie AG Wasser und ihre

Tochterunternehmen, sowie Partnergemeinden

in Österreich, die jedes Jahr 1 Euro pro 1.000 m³

bezogenem Trinkwasser an das Hilfsprojekt der

Caritas spenden.

Nun, da die Region Kilwa -Kasenga weitgehend

versorgt ist, die hygienischen Rahmenbedin-

gungen verbessert und die Kindersterblichkeit

erheblich zurückgegangen ist, soll das Projekt

in der Diözese Kongolo im Zentrum des riesigen

Landes als „WASSERTROPFEN 2.0“ fortgeführt

werden. Zwar gibt es dort in der Nähe jedes Dor-

fes Wasserquellen, diese sind aber nicht gefasst

und daher verschmutzt. Das hat die Verbreitung

von Krankheiten zur Folge. In den nächsten vier

Jahren sollen also 102 Quellen saniert und da-

mit rund 160.000 Menschen mit sauberem Trink-

wasser versorgt werden. Begleitend zur Sanie-

rung werden die Menschen in einfachen Hygi-

enemaßnahmen geschult. Der richtige Umgang

mit Wasser und Abwasser ist ein wichtiges Ziel

des Projektes, das wie immer von Mitarbeitern

der Caritas Auslandshilfe mit lokalen Partnern

durchgeführt wird. Dörfer, die nach sorgfältiger

jihovýchodě Demokratické republiky Kongo

přístup k čisté vodě díky částce 125 tisíc euro,

která byla použita na obnovu studní. Obnos vě-

novala skupina společností Energie AG Wasser

spolu s partnerskými obcemi v Rakousku, která

přispěla na tento humanitární projekt horno-

rakouské Caritas vždy jedním eurem z každého

dodaného 1 000 m³ pitné vody.

Protože je zásobování vodou nyní zajištěno již

pro téměř celý region Kilwa -Kasenga, počítá se

s pokračováním projektu pod označením VODNÍ

KAPKY 2.0 v diecézi Kongolo, která se nachází

uprostřed rozlehlého území Demokratické re-

publiky Kongo. V této oblasti sice vodní zdroje

leží blízko každé vesnice, voda však není čerpá-

na odborně a je proto znečištěna. Důsledkem je

šíření nemocí. V příštím roce se plánuje obnova

až 102 zdrojů, která zajistí zásobování čistou

pitnou vodou pro ca 160 000 lidí. Spolu s obno-

vou studní je zajišťována také osvěta o jednodu-

chých hygienických opatřeních. Správné naklá-

dání s vodou je důležitým cílem projektu, který

i v tomto regionu zajišťují pracovníci Caritas

Auslandshilfe spolu s místními partnery. Vesni-

ce, které po pečlivém přezkoušení splní všechna

zadání podle mezinárodních standardů, obdrží

od konžské vlády označení „village assaini“ (Čis-

tá vesnice).

Die bereits sanierte Quelle eines Dorfes in KongoloObnovený vodní zdroj v jedné z vesnic oblasti Kongolo

Kochen für WASSERTROPFEN in LinzAfrická kuchyně pro VODNÍ KAPKY v Linci

Bild / Foto

2

3

75

76

Überprüfung alle Auflagen gemäß internationa-

ler Standards einhalten, werden von der kongo-

lesischen Regierung mit dem Prädikat „village

assaini“ (sauberes Dorf) ausgezeichnet.

Afrikanisch gekocht für WASSERTROPFEN

WASSERTROPFEN war am 30. August 2014 bei

der Sendung „Arcimboldo - Radio Oberöster-

reich am Vormittag“ am Linzer Südbahnhof-

markt zu Gast. Monique Muhayimana, Chefin

des afrikanischen Restaurants „Tamu Sana“, hat

dort live und kongolesisch aufgekocht. Besucher

konnten die kongolesischen Speisen verkosten

und sich mit einer Spende am Projekt beteiligen.

Als kleines Dankeschön gab es Wasserflaschen

der WDL, sowie ein Caritas Kochbuch mit afrika-

nischen Gaumenfreuden.

Africká kuchyně pro VODNÍ KAPKY

Projekt VODNÍ KAPKY se 30. srpna 2014 stal hos-

tem rozhlasového pořadu „Arcomboldo - Radio

Oberösterreich am Vormittag“ na lineckém tr-

hu Südbahnhofmarkt. Šéfkuchařka africké re-

staurace „Tamu Sana“ Monique Muhayiamana

tam vařila tradiční jídla konžské kuchyně v pří-

mém přenosu. Návštěvníci trhu tak mohli jídla

ochutnat a zároveň přispět určitou částkou na

projekt. Jako malé poděkování si odnášeli lahve

vody s logem WDL a kuchařku afrických specialit

vydanou Caritas.

VODNÍ KAPKY v České republice

Na pomoc těm nejpotřebnějším se již třetím

rokem zaměřují VODNÍ KAPKY také v České

republice. Společnosti ENERGIE AG BOHEMIA,

Übergabe des Spendeschecks 2014 in Budweis

Předání šeku v Českých Budě-jovicích vLnR / zleva doprava

Mgr. Ivana Stráská,Vizehauptfrau Kreis Südböhmen/ náměstkyně hejtmana Jihočes-kého kraje

Ing. Ivan Kafka, MBA,Leiter Marketing und Kommuni-kation / vedoucí oddělenímarketingu a komunikaceENERGIE AG BOHEMIA, s. r. o.

Mgr. Michaela Čermáková, Direktorin Caritas Budweis/ ředitelka Diecézní charity České Budějovice

Bild / Foto

4

Beträge seit 2009 einschl. Aufteilung Kongo/ČR

Částky od roku 2009 včetně rozdělení mezi Kongo a ČR

Grafik / Graf

1Taus. EUR tis. CZK

25

20

15

10

0

600

450

300

150

0

DE

CZ

2009 2010 2011 2013 2014 20152012

Kongo ČR

Kongo Tschechien

WASSERTROPFEN in der Tschechischen

Republik

Die Tschechischen Tochterunternehmen spen-

den 1 Heller pro Kubikmeter gelieferten Trink-

wassers für Projekte im Land, aber auch für je-

ne in der DR Kongo. 2014 waren dies insgesamt

377.179 Kronen. Davon gingen 120.385 Kronen

an die Diözesancaritas in Budweis, die eben-

falls Partner des Projekts der Brunnensanierung

in der DR Kongo ist. Weitere 257.000 Kronen

helfen bei der Schaffung besserer Lebensbe-

dingungen für Behinderte in der Tschechischen

Republik. WASSERTROPFEN unterstützt zum

Beispiel durch die ČEVAK den Betrieb des Bud-

weiser Zentrums Arpida, für Kinder mit körper-

lichen oder mehrfachen Behinderungen. Auch

die Bürgervereinigung Borůvka aus Borovany im

Südböhmen wird unterstützt, damit sie Erho-

lungsaufenthalte für schwer behinderte Kinder

organisieren kann. Weitere Projekte die in den

von uns betriebenen Regionen unterstützt wer-

den, sind Hospizdienste, der Verband der kör-

perlich Behinderten, ein Kinderzentrum und ei-

ne Spezialschule für Kinder mit Behinderungen.

„Der Gedanke des Projektes WASSERTROPFEN

ist mir sehr nahe, vor allem deshalb, weil es lang-

fristig die Menschen unterstützt, die oft ver-

gessen werden, obwohl sie die Unterstützung

ihrer Mitmenschen dringend benötigen“, sagt

die Vizehauptfrau des Südböhmischen Kreises

Ivana Stráská, die langfristige Schirmherrin des

Projektes.

které zde působí: ČEVAK, VAK Beroun, VODOS

Kolín, Vodárenská společnost Chrudim, VHOS

Moravská Třebová a AQUA SERVIS Rychnov nad

Kněžnou přispívají na tento projekt jedním ha-

léřem ze svého zisku za každý prodaný m³ vody.

V roce 2014 činila tato částka celkem 377 179

korun. Z toho bylo 120 385 korun předáno

Diecézní charitě České Budějovice, která je ta-

ké partnerem projektu obnovy studní a opravy

čerpadel v Demokratické republice Kongo. Dal-

ších 257 000 korun pomáhá k vytvoření lepšího

života a prostředí pro handicapované v České

republice. VODNÍ KAPKY dlouhodobě podporu-

jí například provoz českobudějovického centra

Arpida, které pomáhá rodinám pečujícím o děti

s tělesným a kombinovaným postižením. Přispí-

vají také Občanskému sdružení Borůvka z Boro-

van v jižních Čechách, které organizuje týdenní

odlehčovací pobyty pro těžce tělesně postižené

děti. Mezi jinými podpořily v uplynulém roce

i služby domácího hospice, svaz tělesně postiže-

ných, dětské centrum a speciální školu.

„Myšlenka projektu Vodních kapek je mi velmi

blízká, a to zejména proto, že pomáhají dlou-

hodobě těm, na které se často zapomíná a při-

tom pomoc ostatních velmi potřebují,“ řekla

náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Ivana

Stráská, která je dlouholetou patronkou projek-

tu VODNÍ KAPKY.

77

ARPIDA Therapiestunde mit behinderten KindernARPIDA - postižené děti při terapii

Bild / Foto

5

07


TECHNISCHE KENNZAHLEN

UND BENCHMARKSTECHNICKÉ UKAZATELE

A BENCHMARKY

Absatzentwicklung

Seit 2010/11 ist ein geringer Rückgang bei den fakturierten Men-

gen von rund 1 % pro Jahr feststellbar. Die Daten zeigen aller-

dings regional deutliche Unterschiede, die von Regionen mit

Wachstum, über Regionen mit gleich bleibendem Absatz, bis zu

Regionen mit deutlichen Rückgängen reichen.

Aufbringungsstruktur Wasser

Die Wasserversorgungsanlagen der Gruppe weisen im Vergleich

zum Kon sens eine geringe und sogar deutlich sinkende Auslas-

tung und damit einen hohen Reservegrad auf. Der Eigenbe darf

liegt stabil unter 3 %. Der auf aktu ell 84 % gestiegene Anteil der

faktu rierten an der produzierten Wasser menge ist der Beleg da-

für, dass die Anstrengungen bei der Verlustreduktion erfolgreich

und nachhaltig sind.

Vývoj odbytu

Od roku 2010/11 byl zaznamenán mírný úbytek fakturovaných

množství o ca 1 % ročně, a to i přes minimální nárůst počtu zá-

sobovaných obyvatel. Odbyt pitné a odpadní vody se však regio-

nálně silně liší, od regionů zaznamenávajících růst přes stagnující

regiony až po významné úbytky.

Zdroje a výroba pitné vody

Využití kapacity zdrojů a úpraven vody je ve srovnání s běžnými

hodnotami nízké nebo dokonce klesá a skrývá tedy značné rezer-

vy. Vlastní spotřeba činí stabilně méně než 3 %. Podíl fakturo-

vané vody pitné na celkovém vyrobeném množství, který stoupl

na současných 84 %, je důkazem úspěšnosti a udržitelnosti úsilí

o snižování ztrát vody.

0

400

800

1200

0

20

40

60

Mio. m³Einw. 1 000 / Obyv. v tis.

DE

CZ

Versorgte Einwohner Wasser (in Tsd.)

Versorgte EinwohnerAbwasser (in Tsd.)

Fakturierte Wassermenge(in Mio. m³)

Fakturierte Abwassermenge(in Mio. m³)

Počet zásob. obyvatel- pitná voda (v tis.)

Počet zásob. obyvatel - odpadní voda (v tis.)

Fakturovaná voda pitná(v mil. m³)

Fakturovaná voda odpadní(v mil. m³)

07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 13/1412/13

0

25

50

75

100

%

DE

CZ

Auslastungsgrad Wassergewinnungsanlagen Wirkungsgrad WasserproduktionAnteil Eigenbedarf

Využití kapacity zdrojů a ÚV Účinnost výroby vodyPodíl vlastní spotřeby

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

80

Kapazität und Auslastung Abwasser

Die Kläranlagen der Gruppe weisen im Vergleich zur Kapazität

eine geringe Auslastung und damit einen hohen Reservegrad

auf. Der Anteil der fakturierten Abwassermenge liegt im Be-

richtsjahr aufgrund der geringen Niederschläge und des damit

verbundenen geringen Fremdwasseranteils deutlich über dem

der Vorjahre.

Kunden -Absatzstruktur Wasser und Abwasser

Im langjährigen Durchschnitt bleibt die Kundenstruktur stabil.

Der größere Haushaltsanteil von 68% bei der Wasserversorgung

gegenüber 50% bei der Abwasserentsorgung ist auf den höhe-

ren Anschlussgrad bei der Wasserversorgung zurück zu führen.

Kapacita a vytížení ČOV

Čistírny odpadních vod provozované a vlastněné ve skupině vy-

kazují při srovnání s projektovanou kapacitou nízké vytížení a te-

dy značné rezervy. Podíl fakturované odpadní vody je z důvodu

nižších srážkových množství a s nimi spojeného nižšího podílu

balastních vod ve sledovaném roce výrazně vyšší než hodnoty

minulých let.

Struktura zákazníků

V dlouhodobém průměru zůstává struktura zákazníků stabil-

ní. Vyšší podíl domácností v hodnotě 68 % u zásobování pit-

nou vodou oproti 50 % odvádění odpadních vod je dán vyšším

stupněm napojení obyvatel na vodovody.

0

25

50

75

100

%

DE

CZ

Auslastungsgrad Abwasserreinigungsanlagen

Anteil nicht fakturiertes Abwasser (z.B. Regen-, Fremdwasser…)

Anteil fakturiertes Abwasser

Využití kapacity ČOVPodíl nefakturované odpadní vody (např. srážková a balastní voda, …)

Podíl fakturované odpadní vody

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

0

25

50

75

100

%

DE

CZ

Wasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...)

Abwasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...)

Abwasser Versorgungsanteil Haushalte

Wasser Versorgungsanteil Haushalte

Pitná voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…)

Odpadní voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…)

Opdadní voda - podíl domácností

Pitná voda - podíl domácností

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

81

Spezifische Daten Wasser

Die fakturierte Menge je Einwohner ist in den letzten Jahren

deutlich auf 44 m³/Einwohner und Jahr gesunken. Die Zunahme

bei den Einwohnern/km im Jahr 2009/10 ist durch die Abgabe

ei nes überregionalen Verteilernetzes in Tschechien begründet.

Spezifische Daten Abwasser

Die fakturierte Menge je Einwohner ist in den letzten Jahren

deutlich auf 63 m³/Einwohner und Jahr gesunken.

Die im Vergleich zum Wasser hohen Werte bei Einwohner/km

bzw. An schlüsse/km begründen sich aus der Konzentration der

Infrastruktur auf größere Kommunen. Der tendenzielle Rück-

gang dieser Kennzahl ergibt sich jedoch aus dem Ausbau von

Kanalnet zen in ländlichen Gebieten.

Měrné údaje - voda pitná

Fakturované množství vody pitné na jednoho obyvatele pokles-

lo v posledních letech na 44 m³/na obyvatele a rok. Nárůst po-

čtu obyvatel na jeden kilometr sítě v roce 2009/10 je způsoben

převzetím jedné části nadregionálních distribučních sítí v České

republice.

Měrné údaje - voda odpadní

Fakturované množství vody odpadní na jednoho obyvatele vý-

razně pokleslo na 63 m³/na obyvatele a rok.

Vysoké hodnoty ukazatele počtu obyvatel na jeden kilometr sí-

tí, resp. počtu přípojek na jeden kilometr ve srovnání s pitnou

vodou jsou dány koncentrací infrastruktury ve větších aglome-

racích. Ovšem vykázaná tendence poklesu těchto ukazatelů je

důsledkem rozvoje kanalizačních sítí ve venkovských oblastech.

0

50

100

150

m³ / Einwohner / Obyvatel Anzahl / Počet / km

150

100

50

0

DE

CZ

Fakturiertes Wasser m³/Einwohner

Einwohner/km Anschlüsse/kmFakturiertes Wasser Haushalt m³/Einwohner

Fakturovaná pitná voda m³ na 1 obyvatele

Počet obyvatel na 1 km vodovodní sítě

Počet přípojek na 1 km vodovodní sítě

Fakturovaná pitná voda domácnosti m³ na 1 obyvatele

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

0

50

100

150

200

m³ / Einwohner / Obyvatel Anzahl / Počet / km

200

150

100

50

0

DE

CZ

fakturiertes Abwasser m³/Einwohner

Einwohner/km Anschlüsse/kmfakturiertes Abwasser Haushalt m³/Einwohner

Fakturovaná odpadní voda m³ na 1 obyvatele

Počet obyvatel na 1 km kanalizační sítě

Počet přípojek na 1 km kanalizační sítě

Fakturovaná odpadní voda domácnosti m³ na 1 obyvatele

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

82

Ver- und Entsorgungssicherheit

Die Verfügbarkeit der Wasserversor gung in der Gruppe liegt beim

hervor ragenden Wert von konstant über 99,99 % was je versorgtem

Einwohner einer Ausfallszeit von 30 Sekunden/Jahr entspricht. Die Zahl

der Netzstörungen in der Wasserversorgung schwankt (überwiegend

winter- und frostbedingt) von Jahr zu Jahr zwischen 0,15 bis 0,46 Scha-

densfällen je km und Jahr. 2013/14 lag der Wert mit einem Scha densfall

auf einer Netzlänge von 4,6 km unter dem langjährigen Mittel. Der

Ver gleichswert beim Kanalnetz liegt bei einem Schadensfall auf 8,3 km

Netz länge.

Wasser- und Abwasser - Qualität

Die Anzahl der Wasser- und Abwasser analysen ist wachstumsbe-

dingt zwi schen 08/09 und 09/10 deutlich gestie gen und seither

weitgehend stabil.

Sämtliche Wasseranalysen haben dabei Parameter im Rahmen der

Richt- und Grenzwerte ergeben. In den Fällen, wo ein Richtwert

überschritten wurde, wur den umgehend und erfolgreich Maß-

nahmen (meist Leitungsspülungen) gesetzt um die Einhaltung der

Richtwer te sicher zu stellen. Dies wurde bei den vorgesehenen

Nachuntersuchungen auch bestätigt. Die bescheidgemäßen Grenz-

werte wurden bei der Abwasser reinigung eingehalten.

Spolehlivost dodávky

Disponibilita zásobování pitnou vodou činí ve skupině výbornou

hodnotu trvale vyšší než 99,99 %, což odpovídá době výpadku

zásobování v délce 30 sekund na obyvatele a rok. Počet poruch

vodovodních sítí kolísá (převážně dle charakteru zimy a z důvodu

mrazů) rok od roku mezi 0,15 až 0,46 případy na jeden kilometr

a rok. V roce 2012/13 se nacházel průměrný výskyt jedné poruchy

na úseku sítě v délce 4,6 km pod úrovní dlouhodobého průměru.

Srovnatelná hodnota u kanalizační sítě činí výskyt jedné poruchy

na úseku sítě v délce 8,3 km.

Kvalita pitné a odpadní vody

Počet rozborů pitné a odpadní vody se mezi lety 08/09 a 09/10

z důvodu růstu zásobovaných oblastí výrazně zvýšil a je od té

doby víceméně stabilní.

Veškeré rozbory pitné vody prokázaly soulad jakosti dodávané

vody s hygienickými limity. Při překročení limitů byla okamžitě

a úspěšně přijímána opatření (většinou proplachy sítě) s cílem

dosáhnout dodržení limitů. Potvrdily to také plánované násled-

né rozbory. Limity odpadních vod dané legislativou a vyhláškami

byly dodrženy.

0,00

0,25

0,50

0,75

1,00

pro km / na km %

100,000

99,975

99,950

99,925

99,900

DE

CZ

Wasser Netzstörungen/km Versorgungssicherheit = Verfügbarkeit in %Kanal Netzstörungen/km

Počet poruch na vodovodní síti na km sítě Spolehlivost dodávky = disponibilitaPočet poruch na kanalizační síti na km sítě

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

0

1000

2000

3000

4000

90,0

92,5

95,0

97,5

100,0

%Anzahl / Počet

DE

CZ

Wasseranalysen AbwasseranalysenEinhaltung der Trinkwasserparameter

Einhaltung der Ablaufwerte

Rozbory pitné vody Rozbory odpadní vodyDodržení parametrů pitné vody

Dodržení hodnot na odtoku z ČOV

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

83

Energieeffizienz

Die Eigenerzeugung von elektrischem Strom ist in den letzten

Jahren stabil, jene bei Gas und Wärme hat in den letzten Jahren

aufgrund betrieblicher Optimierungsmaßnahmen deutlich zu-

genommen. Der spezifische Stromver brauch je m³ Trink- und Ab-

wasser konnte von 0,63 auf 0,58 kWh/m³ deutlich reduziert wer-

den, wenngleich im Vergleich zum Vorjahr ein Anstieg dieses spe-

zifischen Wertes, aufgrund der sinken den Mengen (Verluste und

Fremdwas ser) zu verzeichnen war.

Die insgesamt positive Entwicklung ist der Erfolg von vielen Ein-

zelmaßnahmen zur energetischen Optimierung der betriebenen

Anlagen.

Benchmarking - Wasseraufbereitungsanlagen

Energetická náročnost

Vlastní výroba elektřiny je v posledních letech stabilní, vlastní vý-

roba plynu a tepla se na základě provozní optimalizace v posled-

ních letech výrazně zvýšila. Měrná spotřeba elektřiny na m³ pitné

a odpadní vody výrazně poklesla z hodnoty 0,63 na 0,58 kWh/m³,

i když ve sledovaném roce byl zaznamenán nárůst tohoto měrné-

ho ukazatele z důvodu poklesu množství pitné a odpadní vody

(ztrát a balastních vod).

Tento celkově úspěšný vývoj je výrazem úspěšnosti celé řady jed-

notlivých opatření vedoucích k optimalizaci hospodaření s ener-

giemi v provozovaných zařízeních.

Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³

hodnoty mediánů pro velikostní kategorie úpraven v letech

2009-2013. Osa x - průměrná výroba vody v l/s. Z grafu je patné,

že specifická spotřeba el. energie významně klesá s vyšší produkcí

vyrobené vody (velikostí úpravny).

Spezifischer Stromverbrauch in kWh/m³

Medianwerte für die einzelnen Größenkategorien je Anlagenka-

tegorie in l/s. Je größer die Aufbereitungsanlage ist, desto ener-

gieeffizienter kann diese betrieben werden.

Benchmarking - úpravny vody

0

25

50

75

100

0,50

0,55

0,60

0,65

0,70

% kWh/m³

DE

CZ

Anteil Stromeigenerzeugung am Gesamtverbrauch

Anteil Wärmeeigenaufbringung am Wärmegesamtbedarf

Anteil Gaseigenaufbringung am Gasgesamtbedarf

Spez. Stromverbrauch kWh/m³(Wasser und Abwasser - realisiert)

Podíl vlastní výroby elektřiny na celk. spotřebě

Podíl vlastní výroby tepla na celk. spotřebě

Podíl vlastní výroby plynuna celk. spotřebě

Měrná spotřeba elektřiny kWh/m³(Realizovaná pitná a odpadní voda)

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

0

1

2

3

l/s

DE

CZ

< 0,2 0,2 - 1 1 - 5 5 - 10 10 - 50 50 - 100

2009 2010 2011 2012 2013

2009 2010 2011 2012 2013

kWh/m3

84

DE

CZ

1000100

8

6

4

2

0

10 000 100 000 1000 000

kWh/m3

spezifischer Stromverbrauch

spotřeba elektrické energie

Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

10 000 000

DE

CZ

1000100

40

30

20

10

0

10 000 100 000 1000 000 10 000 000

%

Prozesswasser

technologická voda

Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

Specifická spotřeba elektrické energie

na výrobu 1 m³ pitné vody. Na ose x je výroba vody v m³/rok.

Z celkového počtu 98 ÚV zahrnutých do benchmarkingu se

nachází 10 ÚV nad limitem 90. percentilu, a proto budou dále

sledovány.

Spotřeba technologické vody.

Na ose x je výroba vody m³/rok. Technologická voda se spotřebo-

vává na 91 ÚV. Z toho 9 úpraven je nad limitem 90. percentilu,

a proto budou dále sledovány.

Spezifischer Stromverbrauch in kWh per m³

bezogen auf die jährliche Trinkwasserproduktion in m³/Jahr. Ach-

se x: Trinkwasserproduktion in m³/Jahr. Von den insgesamt ge-

benchmarkten 98 Wasseraufbereitungsanlagen sind 10 über der

90 Perzentile des spezifischen Stromverbrauchs, werden also im

Detail überprüft.

Prozesswasserverbrauch in % des erzeugten Wassers

bezogen auf die Jahresproduktion der Anlage in m³. 9 der 91

gebenchmarkten Anlagen liegen über der 90% Perzentile und

werden im Detail geprüft.

Podíl nákladů na výrobu pitné vody u úpraven vody s výrobou

nad 200 tis. m³/rok.

Anteil der Kosten für die Trinkwasserproduktion bei Wasser-

aufbereitungsanlagen, die mehr als 200.000 m³/a Trinkwasser

produzieren.

CZ

DE

rozbory

opravy

chemikálie

materiál

personální náklady

režie

el. energie

nájem

nákup surové vody

15 %11 %

18 %

21 %

21 %

2 %

3 %

4 %

5 %

Labor

Reparaturen

Chemikalien

Material

Personal

Regien

Elektrizität

Infrastrukturmieten

Rohwasserbezug

85

50 100 150 200 250 kWh/EW

0

1

2

3

DE

kWh/m³

CZ

ARA 500 - 2000 EW mit Pumpwerk

ČOV kat. 500 - 2000 EO s čerpací stanicí

Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

60 90 120 kWh/EW0

1

2

DE

kWh/m³

CZ

ARA 500 - 2000 EW ohne Pumpwerk

ČOV kat. 500 - 2000 EO bez čerpání

Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

Benchmarking Abwasserreinigungsanlagen Benchmarking čistírny odpadních vod

Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³ a kWh/ekviv. oby-

vatele pro ČOV < 500 ekvivalentních obyvatel bez a s čerpáním.

Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³ a kWh/ekviv.

obyvatele pro ČOV 500 - 2000 ekvivalentních obyvatel, bez

a s čerpáním.

Spezifischer Stromverbrauch in kWh/m³ je kWh/EW für WWTP

< 500 EW ohne und mit Pumpstrom.


500 - 2000 EW ohne und mit Pumpstrom.

100 200 300 400 500 kWh/EW0

2

4

DE

kWh/m³

CZ

ARA < 500 EW ohne Pumpwerk

ČOV kat. < 500 EO bez čerpání

Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

200 400 600 800 kWh/EW0

2

4

6

8

DE

kWh/m³

CZ

ARA < 500 EW mit Pumpwerk

ČOV kat. < 500 EO s čerpací stanicí

Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

86

20 40 60 80 1000

1

2

kWh/EW

DE

kWh/m³

CZ

ARA 2001 - 10000 500 EW mit Pumpwerk


Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

40 60 800

1

2

3

kWh/EW

DE

kWh/m³

CZ

ARA 2001 - 10000 EW ohne Pumpwerk


Median

medián

90 Perzentile

90. percentil


obyvatele pro ČOV 2 001 - 10000 ekvivalentních obyvatel, bez

a s čerpáním.


obyvatele pro ČOV 10000 - 100000 ekvivalentních obyvatel, bez

a s čerpáním.





20 30 40 50 600

1

2

kWh/EW

DE

kWh/m³

CZ

AEA 10001-100000 EW ohne Pumpwerk


Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

20 30 40 500

1

2

kWh/EW

DE

kWh/m³

CZ

ARA 10001 - 100000 500 EW mit Pumpwerk


Median

medián

90 Perzentile

90. percentil

87

DE Stadt Einwohner 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Rychnov nad Kněžnou 10 381 7 323 10 390 9 677 8 036 7 301 5 727 4 678 2 345

Dobruška 7 796 1 820 1 423 1 789 981 796 1 106 1 980 1 162

Kostelec nad Orlicí 5 841 3 954 2 600 4 143 1 591 2 873 2 742 1 889 1 575

Týniště nad Orlicí 6 542 2 048 990 1 575 1 032 1 373 1 363 437 398

Císařská studánka (Solnice) 5 612 454 1 496 2 658 1 791 908 542 472 425

CZ Město obyvatel 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Benchmarking Wasserverluste

Zur Beurteilung der Qualität des Leitungsnetzes dient die in-

ternational gängige Kennzahl Unit Water Leakage in (m³/km,a)

(UWL), die in der ENERGIE AG BOHEMIA-Gruppe seit 2007 zum

Einsatz kommt.

Wie wichtig lange Zeitreihen sind, zeigt das Beispiel von fünf

Versorgungsgebieten von AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou.

Die Farben entsprechen dem Ampelprinzip (Grün = GUT, Gelb =

ZUFRIEDENSTELLEND aber zu beobachten, ROT = MANGELHAFT).

Durch die laufende Beobachtung, eine konsequente Leckortung

und Investitionen ins Leitungsnetz ist es gelungen alle Netze in

den optimalen bzw. minimalen Verlustbereich zu entwickeln.

Entwicklung der Unit Water Leakage (m³/km,a):

Benchmarking ztrát vody

Pro posuzování kvality vodovodní sítě slouží známý mezinárod-

ní ukazatel Jednotkový únik vody - Unit Water Leakage/UWL

(m³/km*rok), který skupina ENERGIE AG BOHEMIA používá od

roku 2007.

Důležitost delších časových řad ukazuje příklad pěti sledovaných

oblastí společnosti AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou. Barevné

hodnoty čísel jsou založeny na tzv. semaforovém principu: zelená

= síť je v Dobrém stavu, žlutá = síť je ve Vyhovujícím stavu, nicmé-

ně již je nutno ji sledovat, a červená = síť je v Nevyhovujícím stavu

a je nutné k ní v maximální míře směřovat činnosti, které slouží

pro vyhledávání a odstranění poruch, a dále usilovat o investice

vlastníka do této sítě.

Vývoj jednotkového úniku vody (m³/km*rok):

3,6 %

8 %

1,9 %

11,2 %

5,4 %

1,1 %2,1 %

4,7 %

1,1 %0,8 %6,9 %

2,6 %0 %

14,8 %

35,9 %

ostatní externí náklady

kaly

lab. práce

ostatní interní náklady

finanční náklady

výrobní režie

správní režie

chemikálie

materiál

el. energie

zemní plyn

personální náklady

opravy

nájemné

popl. za vypouštění OV

Sonstige externe Kosten

Klärschlamm

Labordienstleistungen

Sonstige interne Kosten

Finanzkosten

Betriebsregien

Verwaltungsregien

Chemikalien

Material

Elektrizität

Erdgas

Personalkosten

Reparaturen

Miete

Gebühren für Abwassereinl.

CZ

DE

Z celkového počtu 288 ČOV zahrnutých do benchmarkingu se

nachází 24 ČOV nad limitem 90. percentilu u specifické spotřeby

elektřiny v kWh/m³ a 24 ČOV nad limitem 90. percentilu u speci-

fické spotřeby elektřiny v kWh/EO a proto budou dále sledová-

ny. Přednostně bude prověřeno 11 ČOV, které leží nad limitem

90. percentilu v obou ukazatelích.

V rámci benchmarkingu ČOV je sledován i vzájemný vztah tech-

nických a ekonomických ukazatelů. Zajímavá je distribuce prů-

měrných provozních nákladů v jednotlivých kalkulačních polož-

kách u všech sledovaných ČOV s velikostí nad 5 000 ekvivalent-

ních obyvatel. V posledních letech meziročně nedochází k pod-

statným změnám.

Von den insgesamt 288 gebenchmarkten Kläranlagen sind 24 über

der 90 Perzentile der kWh/m³ und 24 über der 90 Perzentile der

kWh/EW, werden also weiter beobachtet. Davon werden jene 11

Kläranlagen, die über beiden 90 Perzentilen liegen, vordringlich

behandelt.

Im Rahmen des WWTP -Benchmarkings werden bei Kläranlagen

größer 5000 EW neben technischen auch kaufmännische Kenn-

zahlen verfolgt. Die Kostenverteilung ist im Jahresgang zeitlich

weitgehend stabil.

Průměrné podíly provozních nákladů na ČOV (> 5000 EO):Durchschnittliche Anteile der Betriebskosten der ARA (> 5000 EW):

88

Die Gesamtschau der betriebenen Netze mit mehr als 5.000 Ein-

wohnern (exkl. Regionale bzw. überregionale Transportleitun-

gen) zeigt die positive Gesamtentwicklung der Wasserverluste

und damit der Netzqualität: Die Erfolge der Investitionen der

Gruppe in die Messtechnik, die Fernübertragung und -überwa-

chung, in die Auftrennung von Druck- und Messzonen, die Aus-

und Weiterbildung des Betriebspersonals, alles mit dem Ziel die

Verluste zu senken, zeigen sich anschaulich und beeindruckend

in der Auswertung von 41 Versorgungsgebieten. Die Einstufung

der Netzqualität auf Basis der UWL erfolgt gemäß der offiziellen

tschechischen Klassifizierung.

Celkový přehled provozovaných sítí v místech s více než 5 tisíci

obyvateli (do sledování nejsou zahrnuty regionální a nadregio-

nální sítě pro přepravu vody) ukazuje pozitivní vývoj ztrát vody

v síti a tím kvality sítě: Úspěchy investic skupiny do měřící a řídící

techniky, dálkových přenosů a monitoringu sítě, rozdělení sítě do

tlakových a měrných okrsků, školení provozních zaměstnanců,

vše s cílem snížit ztráty vody, se názorně a působivě odráží ve

vyhodnocení 41 oblastí zásobování. Odstupňování kvality sítě na

základě ukazatele jednotkového úniku vody odpovídá oficiální

české klasifikaci.

DE Städte und Gemeinden Gut Zufriedenstellend Mangelhaft

unter 20 000 Einwohner méně než 20 000 obyvatel

< 3 200 m³/km.Jahr/rok > 3 200 und/a < 4 000 m³/km.Jahr/rok > 4 000 m³/km.Jahr/rok

über 20 000 Einwohnervíce než 20 000 obyvatel

> 3 200 m³/km.Jahr/rok > 3 200 und/a < 6 000 m³/km.Jahr/rok > 6 000 m³/km.Jahr/rok

CZ Města a obce Dobrý Vyhovující Nevyhovující

Einstufung der Netzqualität: Zařazení kvality sítí:

Auf den ersten Blick ist ersichtlich, dass das Jahr 2014 einen merk-

baren und positiven Schritt vorwärts bedeutet. Im Vergleich von

2007 zu 2014 wurden die MANGELHAFTEN Netze um 8 auf nur

mehr 1 Netz reduziert. Auch die ZUFRIEDENSTELLENDEN Netze

sind um 2 weniger geworden, wobei im Gegenzug die als GUT

eingestuften Netze um 37 % auf nunmehr 37 Netze angestie-

gen sind. Diese positive Entwicklung zeigt sich auch bei der

Wasserverlustmenge die alleine im Vergleich zum Vorjahr um

750.000 m³ gesunken ist, was dem Verbrauch einer Stadt mit

rund 15.000 Einwohnern entspricht!

Na první pohled je zřejmé, že rok 2014 znamenal znatelný a po-

zitivní posun směrem vpřed. Pokud porovnáme hodnocení vodo-

vodních sítí roku 2007 s rokem 2014, pak se počet Nevyhovujících

sítí se ve výše uvedeném období snížil o 8 na pouze jednu zbý-

vající síť. Rovněž počet Vyhovujících sítí se snížil o 2 vodovodní

sítě, přičemž v důsledku toho počet Dobrých sítí narostl o 37 %

na 37 sítí. Tento pozitivní vývoj je také dobře doložen při porov-

nání objemů ztrát vody let 2013 a 2014, kdy se množství nefak-

turované vody snížilo o 750 tis. m³/rok, což odpovídá města s ca

15 000 obyvateli!

DE Jahr Gut Zufriedenstellend Mangelhaft

2007 27 5 9

2008 30 3 8

2009 29 6 6

2010 29 7 5

2011 34 3 4

2012 36 2 3

2013 34 4 3

2014 37 3 1

CZ Rok Dobrý Vyhovující Nevyhovující

Anzahl der Städte und Gemeinden in der Wassergruppe nach Einstu-

fung der Netzqualität:

Počty sledovaných oblastí, zařazených podle kvalitativních skupin:

89

7 %

18 %

29 %

32 %

14 %

DE

CZ

≤ 30 Jahre

31-40 Jahre

41-50 Jahre

51-60 Jahre

≥ 60 Jahre

≤ 30 let

31-40 let

41-50 let

51-60 let

≥ 60 let

7 %

49 %

34 %

10 %

DE

CZ

ZŠ

Vyučeni v oboru

SŠ

VŠ

Elementarschule

Berufsausbildung

Mittelschulabschluss

Hochschulabschluss

Altersstruktur und Ausbildungsstruktur im GJ 2013/14 Struktura zaměstnanců podle věku a vzdělání

v hospodářském roce 2013/14

Entwicklung Personalstand (FTE) Stav zaměstnanců (FTE)

0

400

800

1200

1600

2000

DE

CZ

Personalstand (Stand zum 30. 09., in FTE)

Počet zaměstnanců (stav k 30. 09., FTE)

07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

90

Krankenstände und Unfälle

Die Krankenstandstage je FTE sind in den letzten Jahren kon-

tinuierlich gesunken und haben sich 2011/12 auf niedrigem

Niveau unter 10 Tage je FTE stabilisiert. Die Unfallhäufigkeit

(alle Unfälle unabhängig von deren Schwere) ist mit 2,11 Un-

fäl len je 100 FTE etwas über dem Vorjahres- aber innerhalb des

langjährigen Durchschnitts. ISO Zer tifizierungen (18001) und

laufende Schulungen und Unterweisungen tragen dazu bei,

die Unfall häufigkeit auf niedrigem Niveau zu halten.

Nemocnost a úrazovost

Počet dní nemocenské vztažený na jednoho FTE během po-

sledních let trvale klesal a v roce 2011/12 se stabilizoval na

nízké hodnotě méně než 10 dnů na jednoho FTE. Úrazovost

(zahrnuty jsou všechny druhy úrazů bez ohledu na závažnost

úrazu) byla s hodnotou 2,11 úrazu na 100 FTE poněkud vyš-

ší než v roce předcházejícím, ale stále ležela v dlouhodobém

průměru. Certifikace ISO (18001) a průběžná školení a zkoušky

mají za cíl, udržet tuto hodnotu co nejnižší.

0

5

10

15

20

0

1

2

3

4

Tage / Dny pro 100 FTE / na 100 FTE

DE

CZ

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13

durchschnittliche Krankenstandstage pro FTE

Průměrná nemocnost na FTE

Unfallhäufigkeit pro 100 FTE

Úrazovost na 100 FTE

13/14

Fuhrpark

Durch die Modernisierung des Fuhrparks, kommt es insbeson-

dere bei den Betriebsfahrzeugen zu eine leichten Zunahme.

Die Kennzahl KFZ/FTE liegt jedoch langjährig stabil bei rund 0,45.

Vozový park

Počet vozidel, zvláště pak provozních vozidel, se z důvodu mo-

dernizace lehce zvýšil. Ukazatele Počet vozidel na jednoho FTE

však má dlouhodobě stabilní hodnotu okolo 0,45.

0

250

500

750

1000

Anzahl / Počet Fahrzeuge je FTE / Vozidel na FTE

DE

CZ

Spezialfahrzeuge (S)

Anhänger (O)

Fahrzeuge je FTE (M, N1, N2, N3)

LKW spezial (N3)

LKW (N2)

LKW klein (N1)

PKW (M)

Speciální vozidla (S)

Přívěsy (O)

Počet vozidel/FTE(M, N1, N2, N3)

Spec. nákladní vozidla (N3)

Nákladní vozidla (N2)

Malá nákladní vozidla (N1)

Osobní vozidla (M)

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/140,0

0,5

1,0

91

Kommunikation

Die Zahl der negativen Medienberichte über die Wasser-

gruppe und deren Unternehmen ist weiterhin äußerst ge-

ring. Erfreulicher Weise wurde im Berichtsjahr kein einziger

negativer Bericht in den Medien verzeichnet. Der Anteil der

positiven Berichte liegt bei nahezu 60%. Dies ist ein positiver

Beleg für die Leistungen der Gruppe und die positive mediale

Wahrnehmung.

Komunikace

Počet negativních zpráv v médiích o skupině Energie AG Was-

ser a jejich jednotlivých společnostech je i nadále velmi nízký

- s potěšením lze konstatovat, že v minulém roce se v médiích

neobjevila žádná negativní zpráva. Podíl pozitivních zpráv činí

téměř 60 %. Tento výsledek je pozitivním potvrzením práce

skupiny i jednotlivých společností a dokladem jejich pozitivní-

ho vnímání stran médií.

0

25

50

75

100

%

CZ

Positive Medienberichte Negative MedienberichteNeutrale Medienberichte

Pozitivní zprávy Negativní zprávyNeutrální zprávy

08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

DE

92

Energie AG Oberösterreich Wasser GmbH

Böhmerwaldstraße 3 · A-4021 Linz

Tel.: +43 732 9000 3617

Fax: +43 732 9000 53617

E-mail: [email protected]


WA

TER

PAG

ES 2

014

/15

2014/15


Date post:	21-Jul-2016
Category:	Documents
Upload:	media-consult
View:	222 times
Download:	4 times

Water Pages 2014/15

Documents