FLÉTNA

Ročníková práce

Školní rok 2014 / 2015

Autor: Magdaléna Koupá, IX. AKonzultant: Mgr. Oldřiška Hloušková

Obsah

1. Úvod........................................................................................................................ 32. Historie.....................................................................................................................42.1 Pravěk....................................................................................................................42.2 Starověk.................................................................................................................42.3 Středověk...............................................................................................................52.4 Renesance.............................................................................................................52.5 Baroko................................................................................................................... 62.6 19. a 20. století......................................................................................................63. Dělení fléten.............................................................................................................74. Stavba zobcové flétny..............................................................................................85. Druhy zobcových fléten............................................................................................96. Významní flétnisté..................................................................................................127. Flétna v současné české hudbě............................................................................138. Můj vztah k flétně ..................................................................................................................................................169. Závěr..............................................................................................................……18

2

1. Úvod

Pro svoji ročníkovou práci jsem si vybrala flétnu, protože mě provází už sedmým

rokem a je součástí mého volného času. Jako spousta jiných dětí jsem se k ní

dostala již v raném věku. Bývala jsem často nemocná. Možná si řeknete, že to

s ročníkovou prací nesouvisí, ale mě trápily potíže s dechem. Přesněji řečeno

průdušky. Páni doktoři mi poradili, že by se to mohlo zlepšit, kdybych začala hrát na

nějaký dechový nástroj.

Tato myšlenka zaujala hlavně mé rodiče, a protože se mi líbila zobcová flétna, volba

byla jasná. Od třetí třídy až do dnešních dnů mě obliba flétny neopustila a věřím, že

tuto dovednost hraní na flétnu využiji i v dospělosti.

Dobrou volbu tématu mi následně potvrdilo také to, že jsem získala velké množství

dostupných informací o tomto hudebním nástroji.

3

2. Historie

2.1 Pravěk

Flétna je dechový nástroj, který

vznikl v pravěku z předmětů,

se kterými byli tehdejší lidé

v každodenním styku. Ze

zvířecích kostí byly vyrobeny

nejstarší známé píšťaly,

předchůdci dechových nástrojů

(kostěná píšťala).

2.2 Starověk

Flétna se začala rozvíjet v období

starověku (např. v Mezopotámii a

v Egyptě). Tam už se začaly objevovat

flétny z bambusu, slonoviny, hlíny a

rákosí, a dokonce dostávaly první názvy

(bambusová flétna “Suffára“ a rákosová

flétna “Nai“). Funkce tehdejší hudby byla

hlavně magická a kouzelná (např. na

ovlivnění počasí). V antickém Řecku se

v té době hrálo na Panovu flétnu (byla z rákosu, třtiny a bambusu). Z těchto období

máme opravdu hodně málo informací o nástrojích a hudbě samotné. Jak tyto flétny

(nebo spíš píšťaly) vypadaly si můžeme jenom domýšlet, protože je známe jenom

tak, jak byly vyobrazeny (nejstarší dochované flétny jsou z konce 15. století).

4

2.3 Středověk

Dále se dostáváme do středověku. Z 

píšťal vznikly flétny, které se už odedávna

dělí na dva hlavní typy. PODÉLNÁ

FLÉTNA a PŘÍČNÁ FLÉTNA. Existují již

mnoho tisíciletí a používaly se v různých

tvarech i velikostech. Ve středověku se

flétna stala lidovým nástrojem v mnoha

evropských zemích.

2.4 Renesance

Flétna dlouhou dobu byla a doposud je brána jako lidový nástroj, ale příchodem

renesance se na ni začalo nahlížet i  jiným pohledem. Počátkem 13. a 14. století

začaly flétny zastupovat vokální hlasy. Aby to mohly dělat, označovaly se podle

lidského hlasu – sopránová, altová a basová. V Evropě se v renesanci začaly flétny

objevovat nejen jako lidový nástroj, ale také jako oblíbený nástroj obecně.

V renesanci byla flétna oblíbeným hudebním nástrojem hlavně na anglickém

královském dvoře, a proto se z ní rázem stal symbol reprezentující samotného

anglického krále. Začala se rozšiřovat a dlouho byla nejdůležitějším dřevěným

dechovým nástrojem.

5

2.5 Baroko

V 16. století vystřídalo renesanci baroko.

Oproti renesanci měla flétna v baroku mnoho

technických vylepšení (např. rozšíření přes 2

oktávy a dvojdírky pro poslední dva tóny).

Důležitou změnou bylo taky to, že se flétna

rozdělila na tři části. Dříve se vyráběla jen

z jednoho kusu dřeva. Proměnou obecně flétna

přecházela od 16. až po 18. století. Od dob

baroka byla flétna vysoce ceněná. Hudebníci preferovali spíš zobcovou flétnu, ale ta

roku 1770 mizí asi na 150 let a nahrazuje ji flétna příčná.

2.6 19. a 20. století

Z 18. století se můžeme přesunout do 19. a 20. století, kde opět vystupuje do

popředí flétna zobcová. Angličan Edgar Hunt v této době napsal jednu z prvních

obsáhlejších knih o flétně, která se jmenuje „Zobcová flétna a její hudba“ a v roce

1935 založil první školu hry v Londýně (obdoba dnešní základní umělecké školy).

Flétna rozhodně měla ve vývoji rychlejší spád než kdy jindy a začala být zase velmi

oblíbená.

6

3. Dělení flétenFlétny se dělí na dva hlavní druhy: první je PODÉLNÁ FLÉTNA a druhý je

PŘÍČNÁ FLÉTNA.

A. Podélná flétna1. Flétna jednoručka2. Zobcová flétna Garklein

Sopraninová flétna

Sopránová flétna

Altová flétna

Tenorová flétna

Basová flétna

Velký bas

Kontrabasová flétna

+ Subkontrabasová a sub-sub kontrabasová flétna

3. Píšťaly nebo píšťalky4. Okarína5. Fujara

B. Příčná flétna

V následujících kapitolách se budu zaměřovat již pouze na flétnu zobcovou, protože

hraji právě na ni.

7

4. Stavba zobcové flétny

Původně byla flétna jen z jednoho kusu dřeva, ale

dnes už se skládá z dvou až tří dílů (hlavice,

střední a spodní díl – noha). Bývá vyrobena ze

dřeva nebo z plastu (kvalitnější je však dřevo).

Hráč fouká do náústku, kterým je vzduch přiváděn

na hranu, o kterou se rozráží a rozechvívá vzduchový sloupec v nástroji. Otvory

se zakrývají nebo odkrývají prsty, u větších nástrojů klapkami. Velmi důležitou úlohu

má otvor ovládaný palcem levé ruky, umístěný na zadní straně flétny, kterým se

ovládá přefukování do vyšších rejstříků (další oktáva).

5. Druhy zobcových fléten

Jak už jsem psala, zobcové flétny se dělí na: Garklein, Sopraninovou flétnu,

Sopránovou flétnu, Altovou flétnu, Tenorovou flétnu, Basovou flétnu, Velký bas

a Kontrabasovou flétnu (+Subkontrabasové a sub-sub kontrabasové flétny).

8

Já hraji na sopránovou a altovou flétnu, ale rozebrala bych všechny.

Garklein - je nejmenší ze všech

zobcových fléten, ale má nejvyšší

ladění. Používá se jenom výjimečně v

souborech zobcových fléten, a to jen

tehdy, pokud je sopraninový part

položen příliš vysoko, jako sólový

nástroj se nepoužívá skoro vůbec.

Flétna je dlouhá 16 cm.

Sopraninová flétna - je  nejpoužívanější flétnou ve

vysokém ladění. Její délka je 22 cm a šířka asi 5 cm.

Rozsah flétny je od f2 až g4. Většinou je tato flétna

dvoudílná (hlavice a tělo).

Sopránová flétna - je dnes nejčastěji

využívanou flétnou. Je to vhodný odrazový

můstek pro přechod k jinému nástroji, ať už se

jedná o nástroje dechové nebo jiné. Používá se

např. ve flétnovém kvartetu nebo hudebním

souboru. Dá se prezentovat také jako sólový

nástroj. Její délka je 33 cm a šířka asi 7 cm.

Většinou je třídílná (hlavice, tělo a patka).

Altová flétna – je to asi nejznámější flétna. Svého vrcholu dosáhla

v baroku. Jsou pro ni napsány nádherné barokní skladby od velmi

známých skladatelů jako jsou A. Vivaldi nebo i J. S. Bach. Její délka je

47 cm a šířka je asi 10 cm. Většinou je tato flétna třídílná (hlavice, tělo

9

a patka), někdy je na ní klapka nebo dvojkladka pro nejnižší tóny F a

F#.

Tenorová flétna - je laděna o oktávu níž než flétna sopránová. Často

se používá jako druhý hlas k flétně altové v barokní a renesanční hudbě.

Její délka je 65 cm a šířka je asi 12 cm. Většinou je tato flétna třídílná

(hlavice, tělo a patka) a vždy je na ní dvojklapka pro C a C#. 

Basová flétna -  je poslední nejčastěji používanou

flétnou. Flétny s hlubším laděním se u nás používají

málo, příčinou je totiž jejich vysoká cena (10.000 Kč až

20.000 Kč). Její délka je zhruba 100 cm a více, šířka je

asi 18 cm. Flétna je často třídílná nebo čtyřdílná (hlavice,

2x tělo a patka) Protože je velká, má klapky nejenom na

posledních dvou tónech, ale i na těle. Basové flétny mají

krásně zvučné hloubky, avšak těžko znějící výšky.

Velký bas - je o oktávu níž než tenor. Nejčastěji se používá ve velkých orchestrech

zobcových fléten. Je oblíbený i v kvartetech fléten a taky se velmi často užívá v

moderní hudbě pro zobcové flétny. Flétna je vícedílná, opatřena z větší části

klapkovým systémem a nastavitelným esíčkem. Je dlouhá cca 130 cm.

10

Kontrabasová flétna - je jedna ze zobcových fléten, které jsou velmi

zajímavé hlavně svojí velikostí a celkovým vzhledem. Samozřejmě má

klapkový systém a esíčko pro větší pohodlnost při hraní. Člověk při hře

na tento nástroj stojí

a flétnu má opřenou o zem. Její délka je úctyhodných 185 cm.

Existují i flétny hlubšího ladění: 

Sub-kontrabasové (dlouhá 250 cm)

Sub-sub kontrabasové flétny (ty jsou ale využívány

velmi zřídka)

6. Významní flétnistéSvětoví

16. – 17. století J.S. Bach

G.Ph. Telemann

G.F. Handel

A. Vivaldi

11

G. Sammartini

Robert Valentine

J.S.Bach

18. – 19. století J. Hotteterre

J.J. Quantz

G. Gariboldi

E. Köhler

W. Popp

J.Hotteterre

20. století David Munrou

Franz Brüggen

Hans-Martin Linde

Franz Brüggen

7. Flétna v současné české hudbě

V české hudbě je flétna nedílnou součástí mnoha hudebních těles. Zmínila bych

nejznámější tělesa, ale také jednotlivé umělce. U některých se flétna vyskytuje

v modernějším aranžmá, ale většinou je stavěna na lidovém základu.

Jiří Stivín

12

Je to český jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel.

Jeho hudební projev charakterizuje hlavně improvizace.

Od osmdesátých let se věnuje především skladbám z období

renesance a baroka. Momentálně působí na Pražské

konzervatoři, kde vyučuje hru na flétnu.

Václav ŽilkaČeský flétnista a pedagog, otec herečky Veroniky Žilkové. Byl

známý díky dlouholetému vedení zábavné školy hrou

nazvané Dřevěná píšťalka. Hrál na zobcovou flétnu a

vyučoval dechovou gymnastiku pro léčbu astmatu hraním na

dechové nástroje v projektu Léčivá píšťalka. Jako jediný tuto

problematiku zdokumentoval ve své knize Veselé pískání –

zdravé dýchání. Toto učení převzal od amerického

doktora Markse Meyerse. Od ostatních flétnistů se lišil tím,

že se na flétnu díval nejen jako na hudební nástroj, ale

hlavně jako na zdravotní pomůcku.

Čechomor

Svitavsko-pražská hudební skupina hrající české, moravské, slezské

a slovenské lidové písně. Mnozí možná netuší přesný původ názvu této kapely, jedná

se tedy o zkrácení pojmenování Českomoravská hudební společnost. Za dobu svého

působení procestovali celou Evropu, Severní Ameriku, Rusko, Čínu, Mongolsko

a Austrálii. V roce 2001 získali tři ceny Anděl. Hlavním lídrem skupiny je zpěvák

13

František Černý. Hudebníci často spolupracují s osobnostmi různých světových

kultur. Flétna se u Čechomoru vyskytuje zejména v lidových písních.

HradišťanJe soubor, který je často hodnocen jako těleso s vysokou uměleckou úrovní. Jejich

hudba je založena na lidové tradici. Vedoucím Hradišťanu je Jiří Pavlica. Dnes je

Hradišťan profesionálním tělesem. V jejich skladbách se flétna často objevuje.

Javory

Skupina Javory je hudební uskupení sourozenců Hany a Petra Ulrychových založené

v roce 1974. V současnosti skupina vystupuje ve dvou formacích. Javory a Javory

BEAT, které se navzájem doplňují. I v jejich tvorbě má flétna své nedílné místo.

14

8. Můj vztah k flétně

Zmínila jsem spoustu stylů hraní na flétnu, různá období, různé flétny, ale chtěla bych

ještě přidat informace o tom, jaký vztah mám s flétnou já.

V současné době mám období, kdy mě flétna baví, ale vždycky tomu tak nebylo.

Nutno přiznat, že jsem několikrát musela překonat sama sebe, protože přece jenom

15

sedm let je dlouhá doba. Mockrát jsem už chtěla s flétnou skončit, ale teď jsem ráda,

že jsem to nikdy neudělala. Hraji pod Soukromou základní uměleckou školou

v Blansku a mým učitelem je pan Karel Odehnal.

Při výběru skladeb dávám přednost dílům z období renesance a baroka. Jde o

skladby, které byste mohli zaslechnout třeba na královském nebo panském dvoře.

Skladatel, jehož skladby mám nejraději, se jmenuje Georg Philipp Telemann.

Podobným skladbám se věnuje například soubor s názvem Pražští madrigalisté.

Jejich vznik v roce 1956 znamenal začátek moderní profesionální interpretace staré

hudby v Čechách. Cílem těchto umělců je, aby stará hudba nezanikla, dál se

rozvíjela a lidé na ni nezapomněli. Repertoár Pražských madrigalistů tvoří duchovní i

světská tvorba 15. - 17. století.

16

Orchestr Collegium 1704 se stejně jako Pražští Madrigalisté věnuje interpretaci staré

hudby s převažujícím zaměřením na období vrcholného baroka. Byl založen v roce

1991. Flétna se u nich vyskytuje velmi často.

9. Závěr

Díky této práci jsem si uvědomila, jak je náročné vyhledávat a následně pracovat

s novými informacemi. Svou prací jsem vám chtěla umožnit alespoň trochu

nahlédnout do světa jednoho krásného hudebního nástroje. Doufám, že jste se touto

cestou dozvěděli věci zajímavé, a třeba i poučné. I když mě flétna provází už několik

let, získala jsem i já spoustu nových informací, které jsem dříve nevěděla. Například

to, že flétna může sloužit nejen k potěšení z hudby, ale i k léčebným účelům. Fakt, že

17

existuje spousta hudebních těles, ve kterých se flétna vyskytuje, mě samotnou mile

překvapil.

Možná někoho z vás tato práce inspirovala a flétna se vám zalíbila natolik, že hru na

tento nástroj vyzkoušíte. Většina hráčů začíná s flétnou v nízkém věku, ale já si

myslím, že není nikdy pozdě vyzkoušet něco nového.

ResumeIn my final work I wrote about a beautiful musical instrument. I hope that these

informations were interesting and instructive for you. I got a lot of information about

this topic. People play flute because of the joy and furthermore playing flute is good

for therapeutic purposes as well. In the world there are a lot of musical flute groups,

it’s not just about one person.

I believe, I will use these informations the next years of my life. It’s a great feeling that

I can play a musical instrument.

This work could be an inspiration for you. Lots of players start playing musical

instrument at the young age, but I think it’s never too late to start with something new.

Použitá literatura a pramenyKLEMENT, Miloslav. Hudební nástroje. 1. vyd. Ilustroval Miloš Kadlec. Praha:

Albatros, 1972, 164 s.

Zobcová flétna na: http://flauto-dolce.wz.cz/druhy.htm#8

Heslo „Zobcová flétna“ v otevřené internetové encyklopedii Wikipedia na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zobcov%C3%A1_fl%C3%A9tna

Můj vztah k flétně: Pražští madrigalisté na: http://www.praguemadrigalists.com/

18

Heslo „Collegium 1704“ v otevřené internetové encyklopedii Wikipedia na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Collegium_1704

Skladby: Youtube

Obrázky: Google obrázy

19