RÁDIORočníková práce

Školní rok 2014 / 2015

Autor: David Sedlák, IX.AKonzultant: Mgr. Petr Hrazdíra

Obsah:

1. Úvod 3

2. Historie 4

3. Princip modulace 5

3.1. Základní způsoby modulace 6

4. Součástky rádia 7

4.1. Tranzistor 7

4.2 Elektronka 10

4.3 Kondenzátor 11

4.4 Rezistor 12

4.5. Dioda 12

4.6. Reproduktor 13

4.7. Transformátor 13

4.8. Mikrofon 14

4.9. Anténa 14

5. Radiové vlny 14

6. Princip funkce rádia 16

7. Krystalka 16

7.1. Anténa

17 7.2.

2

17 7.3.

19 7.4. Kondenzátor

19 7.5. Cívk

19 7.6 Uzemnění

3

20

8. Rádio v součastnosti 22

9. Závěr 23

10. Literatura 25

1. Úvod

Pro svoji ročníkovou práci jsem si zvolil téma rádio, protože se zajímám o

funkci rádia a o další elektroniku. Asi v deseti letech jsem začal rozebírat prakticky

všechny rozbité nebo vyhozené věci, abych zjistil jak to uvnitř vypadá a jak to vlastně

funguje. A asi v jedenácti letech jsem dostal elektronickou stavebnici Boffin, ve které

je možné postavit velmi mnoho elektrických obvodů a jeden z nich se týkal rádia.

Bylo to rádio pro příjem AM frekvencí a druhé pro přijímání FM frekvencí. Ale v této

stavebnici byl i návod na výrobu AM rádiového vysílače, o kterém se zmíním níže.

Nejdříve vám povím něco o historii rádia, pak o funkci rádia a o využití rádia v

součastnosti.

4

2. Historie

Elektřina se průmyslově začala využívat na konci 19. let 20. století jako zdroj pro

telegraf, dopravní prostředky a do zdrojů světla. Zásadní zlom využití elektřiny nastal

po postupném odhalení existence elektromagnetických vln, které se šíří prostorem

nejen jako světlo, ale i jako jiné druhy záření.

http://prosoundusa.com/files/Retro-Radio.jpeg

Rádio by bylo k ničemu, kdyby nebylo vysílače, který by vysílal elektromagnet-

ický signál. Tento signál pak rádio může přijímat. S elektromagnetickými vlnami se

5

začalo experimentovat v 19. století. Badatel Michael Faraday to vizionářsky před-

pověděl, James Clerk Maxwell matematicky dokázal a Heinrich Rudolf Hertz s

Nikolou Teslou využili prakticky. Nikola Tesla se začal zabývat o radiový přenos v

roce 1891 a v roce 1893 jako první na světě veřejně předvedl radiokomunikační

přístroj. A v roce 1895 zkonstruoval Alexandr Štěpanovič Popov první bezdrátovou

telegrafickou stanici na světě. Protože sestrojit nějaký základní radiový vysílač není

těžké, tak s ním mohli experimentovat brzy. I vy sami si doma můžete vyrobit vlastní

radiový vysílač a to pomoci 9V baterie, mince a rádia. Teď vám popíši jak na to. Ne-

jdřív musíme naladit rádio na rozsah frekvencí AM. Přiložit minci ke kontaktům 9V ba-

terie a uslyšíme prasknutí. Jak je to možné? Děje se tak, protože se mince dotkne

kontaktů 9V baterie. Uzavřený elektrický obvod tak vytváří elektromagnetické pole,

které přijímá rádio. Radiový vysílač má ale pár nevýhod. První nevýhodou je dosah,

který je jen nějakých dvacet až třicet cm. Za druhé to že vysílá na několika

frekvencích, což v době, kdy s něčím podobným experimentovali oni, nebyl problém.

Jenže v dnešní době používáme spousty zařízení, které používají elektromagnetický

radiový signál například telefony, GPS, wi-fi, rádia a další. Takže pokud by byl signál

silnější byl by slyšet z těchto zařízení. Proto se musel signál začít modulovat.

3. Princip modulace

K pochopení modulace musíme pochopit, co znamenají určité fyzikální veličiny a

pojmy.

Základní fyzikální veličinou pro tento fyzikální proces je frekvence. Frekvence

udává určitý počet opakování nějakého děje, který se v čase neustále opakuje.

Naproti tomu pak perioda udává čas potřebný k průběhu jednoho kmitu.

Amplituda je nejvyšší výchylka periody.

6

http://www.zachrannasluzba.cz/odborna/radsite_frekvence_delka.jpg

3.1. Základní způsoby modulace

Jsou tři základní způsoby modulace. První je pulzní modulace (PM), což je

vlastně zapnutí a vypnutí vysílaného signálu. Podobným způsobem funguje radiový

vysílač.

Druhou je amplitudová modulace (AM). Kdy se vezme nosný signál, který je up-

rostřed a přidá se k němu modulační signál což může být náš hlas, protože náš hlas

je vlnění, tak se dá vyjádřit křivkou. Náš modulační signál pak změní amplitudu nos-

ného signálu a vznikne výsledný vysílaný signál.

7

http://kakotel.webz.cz/elt/AM.GIF

Třetí je frekvenční modulace (FM), kde se opět vezme nosný signál, který je

vyjádřen zelenou křivkou a modulační signál, který změní křivku výsledného signálu.

http://upload.wikimedia.org/ wikipedia/commons/

thumb/9/94/Fmcz.png/220px-Fmcz.png

4. Součástky rádia

4.1. Tranzistor

Rádiu se jinak říká i tranzistorový přijímač, z čehož vyplývá, že ke své funkci

používá polovodičovou součástku tranzistor. Tranzistor v radiovém vysílači jako zdroj

nosné vlny a stejně jako v rádiu i jako zesilovač.

Jeden z prvních tranzistorů -Tranzistor v dnešní doběhttp://www.gme.cz/img/cache/800x600/215/183/tranzistor-2sc3461-obrazek-1.jpg

http://oidnes.cz/12/123/nesd/KUZ47ff85_Replika_prvni_Transistor.jpg

8

První tranzistor vynalezli 16. prosince 1947 William Shockley, John Bardeen a

Walter Brattain z Bell Labs. Zajímali se hlavně o dva materiály a to křemík a germa-

nium, které se používají pro výrobu polovodičových součástek, jichž je celá řada.

Tranzistor mezi ně patří taky, ale je i vysokofrekvenční oscilátor. Pokud bych měl

vysvětlit funkci tranzistoru nejjednodušeji jak to jen jde, tak je to spínač, který se

sepne i víc jak statisíckrát za vteřinu. A to díky atomům křemíku, které mají ve vnější

valenční vrstvě čtyři elektrony, pomoci kterých se pojí k ostatním atomům křemíku a

tvoří krychlový krystal. Tyto elektrony jsou ve vazbách, a proto jen několik získá en-

ergii na to, aby se uvolnili a cestovaly mřížkou a právě malý počet volných elektronů

dělá z křemíku polovodič. To samo o sobě by nebylo nějak užitečné, ale díky

příměsím polovodičů typu N a typu P.

Při výrobě typu N se do čistého křemíku přidá trochu prvku, který má pět

valenčních elektronů třeba fosfor, který dobře zapadne do krystalové mřížky křemíku.

Jelikož má jeden elektron navíc, tak v celém polovodiči je více volných nábojů a

proud teče lépe.

U typu P je přidán do mřížky prvek s třemi valenčními elektrony třeba bor. Tím

vznikne díra, do které by měl patřit elektron, ale chybí. Stále se však zvyšuje vodi -

vost, protože ostatní elektrony mohou díru zaplnit.

Protože díra je absence elektronu, chová se jako částice s kladným nábojem.

Proto se typu P říká pozitivní (kladný). Díry se pohybují a vedou proud. Častým

omylem bývá, že N typ je nabitý záporně a typ P je nabitý kladně, ale to není pravda,

protože oba jsou neutrální. Tranzistor je vyroben ze dvou typů polovodičů a to ne-

jčastěji ze dvou typů N na koncích a P uprostřed. Takto vznikají i názvy jako NPN a

PNP.

http://panamahitek.com/wp-content/uploads/2013/03/NPNvsPNP.png

9

Stejně jako mechanický spínač má ”přítok” (emitor) a ”odtok” (kolektor) elek-

trického proudu, ale má i třetí vodič zvaný brána, který je oddělen od vlastního a to

prostředního polovodiče, tenkou oxidovou vrstvou.

printscreen z https://www.youtube.com/watch?v=IcrBqCFLHIY

Když se vyrobí tranzistor, oba typy se vzájemně ovlivňují. Elektrony z typu N,

kde je jich přebytek, přejdou do typu P a zaplní díry. Tím vznikne ”vyprázděná”

oblast, ale co se vlastně vyprázdnilo? Volně nabité částice v typu N už nejsou volné

elektrony, protože zaplnily díry v typu P. Teď je P typ nabitý záporně. To je důležité,

protože bude odpuzovat všechny elektrony, které se zkusí projít. Vyprázdněná vrstva

funguje jako hráz, bránící průchodu proudu přes tranzistor, který je teď vypnutý.

printscreen z https://www.youtube.com/watch?v=IcrBqCFLHIY

Zapne se až když se na bránu přivede malé napětí. To přitáhne elektrony a

překoná, tak odpor vyprázdněné oblasti a tím ji zmenší natolik, že se mohou elek-

trony mohou volně pohybovat a vést proud a tím je tranzistor sepnutý. Tohle se děje

statisíckrát i milionkrát za vteřinu.

printscreen z https://www.youtube.com/watch?v=IcrBqCFLHIY

10

To že je tranzistor zesilovač vám dokážu pomoci pokus. Nejdřív si vezměte

nějakou baterii a LED diodu, když připojíte jeden kontakt LED diody k baterii a

dotknete se druhého kontaktu baterie a diody, tak se dioda nerozsvítí. Teď když do

obvodu zapojíte například tranzistor NPN a dotknete se kontaktu přívodu

elektrického proudu a prostředního kontaktu(brány), tak se LED dioda malinko

rozsvítí.

4.2. Elektronka

V minulosti se místo tranzistoru používala elektronka, která využívá přechodu

elektronů vakuu. První elektronku vynalezl v roce 1883 Thomas Alva Edison, který si

myslel, že když umístí do žárovky další drát, tak omezí černání skla. Ale to se nestalo

a místo toho zjistil, že mezi rozžhaveným drátem a přidaným drátem může téct

proud.

Existuje několik typů a jmenují se vždy podle toho kolik mají elektrod. Pro

zesilování se používá trioda, která využívá pro zesilování elektrického signálu a

používala se v radiovém vysílači a přijímači.

Má tři elektrody:

Katoda na kterou se přivádí napětí ze samostatného obvodu, aby se drát,

který tvoří katodu, nažhavil. Elektrony se z katody díky teplu a vakuu uvolňují a

”přelétávají” na anodu.

Anoda tvoří druhý kontakt elektronky na který ”přelétávají” elektrony z katody

a elektrony, které se na anodu dostanou, tak zesílí napětí v obvodu.

11

Mřížka je třetí kontakt triody a je mezi katodou a anodou a přivádí se na ni

záporné napětí. Záporné napětí odpuzuje elektrony, které se chtějí dostat z katody

do anody. Malé napětí elektromagnetického signálu se přivádí na mřížku a tím

způsobuje, že proud procházející elektronkou osciluje stejně jako frekvence signálu.

http://www.hudebniraj.cz/inshop/catalogue/products/pictures/RT011-01.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Triode.PNG

Pár zajímavostí o tranzistoru:

První tranzistor, který vyrobila společnost Bell Labs v roce 1984 byl tak velký,

že se skládal ručně.

Společnost Intel vyrábí tranzistor zvaný Tri-Gate, který je velký dvacet dva

nanometrů a na špendlíkovou hlavičku by se jich vešlo sto miliónů. Tento tranzistor

se dokáže sepnout i sto miliardkrát za vteřinu, což by vám trvalo asi dva tisíce let.

Intel přes vyrobí pět miliard tranzistorů za sekundu a to je asi sto padesát

biliard tranzistorů ročně.

4.3. Kondenzátor

Určuje v rádiu rezonanční frekvenci a v radiovém vysílači frekvenci tranzistoru. Má

dvě kovové desky na které se přivádí a shromažďuje napětí opačné polarity, které se

vzájemně přitahují. Aby se tyto desky nedotkly, tak jsou odděleny dielektriem, které

je z nějaké látky nevodící elektrický proud.

12

http://www.nejelektro.cz/images/produkty/1703/kondenzator-elektrolyticky-1000uf-25v-

105c_0.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Condensator_symbol.svg/

2000px-Condensator_symbol.svg.png

4.4. Rezistor

Zmenšuje velikost elektrického proudu v obvodu. Je vyroben z látek, které

mají určitý elektrický odpor a ty omezují průchod elektrického náboje.

http://www.spsemoh.cz/vyuka/zel/obrazky/rezistor-vrstvovy-foto2v.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Sch-Rezistor.png

4.5. Dioda

13

Usměrňuje elektrický proud v obvodu. Pro výrobu se používá germanium nebo

křemík stejně jako k výrobě tranzistoru.

http://www.copsu.cz/mikrop/didakticka_pomucka/elektronicke_soucastky/shot_dioda.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Dioda_2.png

4.6. Reproduktor

Slouží pro převod elektrického signálu na akustický signál pomoci cívky, magnetu

a blány. Když prochází proud cívkou, tak se přitáhne k magnetu a pohne i blánou.

Tím vznikne vlnění, takže vlastně zvuk.

http://www.ajtrade.cz/_soubory/image/eshop_polozky/20557/001_dexon-reproduktor-basovy-brb-15-

300-01-8.jpg

http://ondavska.com/sub/elektronika/obrazky/reproduktor/reproduktor_znacka.png

4.7. Transformátor

14

Může být použit jako zdroj pro zesilovač. Zmenšuje nebo zvětšuje velikost napětí v

obvodu pomoci dvou cívek, které jsou namotané v kovovém rámu.

http://www.sved.cz/editor/filestore/Image/produkty/transformatory/

Im003398_RJN250_461x414.jpg

http://ondavska.com/sub/elektronika/obrazky/transformator/transformator_znacka.png

4.8. Mikrofon

Bez něj bychom neslyšeli nic co by v radiové stanici říkali, takže je to taky důležitý

komponent rádia, protože převádí akustický signál na elektrický signál. Mikrofonů ex-

istuje několik druhů, ale pokud bych měl zase vysvětlit princip mikrofonu, tak je to jen

reproduktor zapojený do vstupu pro mikrofon.

http://www.avtechnic.cz/image/cache/data/SOU%C4%8C%C3%81STKY/akust/MCE100-

750x750.jpg

http://momo.borec.cz/el/obrazky/e0006.jpg

4.9. Anténa

15

Další potřebný komponent, protože bez něj by radiové vysílače nemohli vysílat a

radiové přijímače přijímat radiové vlny. Anténa pak vysílá radiové vlny, což je část

elektromagnetického spektra s velikostí vlnových délek od jednoho milimetru až po

několik tisíc kilometrů.

5. Radiové vlny

Dělí se na:

Extrémně dlouhé vlny (EDV) o frekvencích 300 Hz až 3 kHz.

Velmi dlouhé vlny (VDV) o frekvencích 3 až 30 kHz. Používají se v námořní a letecké

navigaci, meteorologické služby.

Dlouhé vlny (DV) mají frekvence 30 až 300 kHz. Použití pro rozhlasové dlouhé vlny,

radiokomunikace, meteorologické služby.

Střední vlny (SV) mají frekvence 0,3 – 3 MHz a běžně se používají k přenosu rozh-

lasového vysílání, radionavigaci a komunikaci na malé a střední vzdálenosti.

Krátké vlny (KV) jsou kmity o frekvencích 3 – 30 MHz. Radiokomunikace na střední a

velké vzdálenosti, rozhlasové krátké vlny, amatérská pásma.

Velmi krátké vlny (VKV) jsou kmity o frekvencích 30 – 300 MHz. Na těchto vlnách se

vysílá frekvenčně modulované rozhlasové vysílání a některé televizní kanály.

Ultra krátké vlny (UKV) o frekvencích 0,3 – 3 GHz. Vysílají se na nich další televizní

kanály a digitální televize. Pracují zde i další radiokomunikační služby (mobilní tele-

fony, Wi-Fi), GPS.

Super krátké vlny (SKV), které mají frekvence 3 až 30 GHz. Radiolokace, ra-

dioreléové spoje, telekomunikace, satelitní spojení.

16

Extrémně krátké vlny (EKV) s frekvencemi 30 až 300 GHz. Přistávací a říční radi-

olokátory, letecké výškoměry, radary.

http://www.antenyprofisat.cz/components/com_virtuemart/shop_image/product/

Ant__na_BU_289_4e6dc8b4578b4.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Ant%C3%A9na.svg/2000px-Ant

%C3%A9na.svg.png

6. Princip funkce rádia

Vysvětlím vám to u amplitudové modulace, protože tam je to nejjednodušší.

Vysílaný signál dojde až k anténě a jde do tuneru kde se nastavuje jeho rezonanční

frekvence, aby rádio rozpoznalo na které frekvenci má přijímat.

Rezonance je schopnost předmětu kmitat na určité frekvenci. Tím se rádio může

vyladit lépe třeba na frekvenci například 100KHz než na ty ostatní. Takto si tedy nas-

tavujete, kterou stanici na které frekvenci chcete poslouchat.

Potom prochází signál přes diodu, která odstraní vše kromě našeho hlasu.

Nakonec signál projde přes zesilovač, kde se už jen zesílí, aby mohl být převeden na

zvuk.

17

7. Krystalka

Krystalka je nejprimitivnější radiový přijímač, který ke své funkci nepotřebuje

zdroj elektrické energie. Stala se první hojně využívaným radiovým přijímačem asi

před sto lety když ve dvacátých letech minulého století začal pravidelně vysílat rozh-

las, který vysílal amplitudově modulované středně dlouhé vlny a tyto vlny přijímá

právě krystalka.

http://pandatron.cz/elektronika2/krystalka_kytman_1.jpg

Pro sestavení potřebujete opravdu málo komponentů, které se dají sehnat

kdekoliv doma nebo v obchodě a jsou to:

Blízký radiový vysílač, který vysílá amplitudově modulovaný signál.

7.1. Anténa na kterou se používá deset až třicet metrů dlouhý měděný drát,

který je pověšen zhruba pět metrů nad zemí mezi například oknem a stromem. Na

anténě se indukuje napětí, které používá krystalka pro napájení, z vysílaných elektro-

magnetických vln, takže anténa vysílače a anténa krystalky tvoří takový obří transfor-

mátor.

7.2. Polovodič, který odstraní skoro vše kromě našeho hlasu. Jako

polovodič se používal galenitový detektor, který byl sestrojen z galenitu(PbS).

Galenit vzniká v hydrotermálních žilách při výstupu horkých roztoků vody do vyšších

vrstev zemské kůry. Galenit je vložen do držáku, který tvoří jeden kontakt detektoru.

Galenitu se dotýká malá cívka z ocelového drátu například ze strunového nástroje,

který je v kovovém rameni a tvoří druhý kontakt detektoru.

18

Galenit si můžete vyrobit sami doma a to za pomoci olova a síry.

Když tyto dva prvky zahříváte ve zkumavce do té doby dokud se směs neroztaví a

nevznítí. Pak stačí zkumavku držet ve svislé poloze a čekat dokud krystal neztvrdne.

V dnešní době se místo galenitového detektoru používá germaniová dioda.

Detektorhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Detektor-krystalky.jpg

http://abcdimenze.wz.cz/elektronika/prijimace/krystalky/vyrkryst.jpg

Místo galenitového detektoru a diody se dá použít tento obvod s LED diodou,

což je polovodič, na V a 1.5V baterii. Když se k LED diodě přivede napětí 1.5V, tak je

blízko k bodu otevření a když se na diodu přivede i napětí z antény, tak se dioda

otevře a zároveň rozsvítí a funguje jako normální dioda.

19

http://www.tranzistor.cz/en/krystalka-a-radio/item/1693-krystalka-blikaj%C3%ADc

%C3%AD/1693-krystalka-blikaj%C3%ADc%C3%AD.html

Existuje, ale i další náhrada galenitového detektoru a diody a to je tuha z tužky

a žiletka.

http://www.krystalky.estranky.cz/img/picture/1/krystalkaziletka.jpg

7.3. Sluchátka bez kterých bychom neslyšeli žádnou stanici. Tyto sluchátka,

ale musí být vysokoohmová, která se v dnešní době těžko shánějí. I přesto pořád ex-

istují nějaké firmy, které prodávají tato sluchátka nebo celou krystalku. Pokud nena-

jdete vysokoohmová sluchátka, tak nevadí, protože se kontakty pro sluchátka z

krystalky dají připojit do vstupu pro mikrofon v počítači.

http://www.krystalky.estranky.cz/img/picture/1/krystalkaziletka.jpg

7.4. Kondenzátor, který stejně jako v normálním rádiu určuje rezonanční

frekvenci radiového signálu.

20

http://www.nejelektro.cz/images/produkty/1703/kondenzator-elektrolyticky-1000uf-25v-

105c_0.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Condensator_symbol.svg/

2000px-Condensator_symbol.svg.png

7.5. Cívka společně s kondenzátorem tvoří rezonanční obvod. Cívka může

mít od pár závitů klidně i do několika set a i podle toho kolik jich má, tak se určuje re-

zonanční frekvence vstupního signálu.

http://www.ok2kkw.com/00000104/civky/civka.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/ZnackaCivky.jpg

7.6 Uzemnění funguje jako protipól antény a díky tomu může procházet

signál z antény celým obvodem a neutralizovat se v zemi. Jako uzemnění můžete

použít trubku zabodnutou třeba jeden metr v zemi, radiátor nebo kovové vodovodní

trubky. Můžete použít i uzemňovací kolík v zásuvce, ale tady by byl problém s nain-

dukovaným napětím, takže s rušivým signálem.

21

http://www.eshop-tabulky.cz/1315-796-thickbox/znak-uzemneni-bez-kruhucerny-tisk-na-bilou-folii-1-

kus.jpg

Krystalka se dá vyrobit i pomoci brambor na místo spojů.

http://teslamachines.wbs.cz/prijimacbrambora.jpg

Tady je několik schémat na výrobu krystalky:

http://abcdimenze.wz.cz/elektronika/prijimace/krystalky/krystalky001.jpg

22

Krystalka se dá vyrobit i pro přijímání frekvenčně modulovaných vln, ale u to-

hoto typu je hodně těžké oživení obvodu, takže dokázání toho, aby obvod fungoval.

http://www.tranzistor.cz/en/krystalka-a-radio/item/1694-fm-krystalka-r%C3%A1dio-bez-baterie/1694-

fm-krystalka-r%C3%A1dio-bez-baterie.html

8. Rádio v současnosti

V dnešní době se přenosem informací pomoci elektromagnetického vlnění

zabývá obor zvaný radiotechnika. Tento obor vznikl při vynalezení LC oscilátoru, což

je zdroj nosné vlny pro radiový vysílač. V oscilátoru se proměňuje náboj kondenzá-

toru v energii elektromagnetického pole cívky a naopak. Radiotechnická zařízení lze

najít v každodenním životě jako například mobilní telefon, rádio nebo televizní přijí -

mač a používá se i pro ovládání zařízení na dálku.

Člověk, který se zabývá radiotechnikou ze záliby se nazývá radioamatér. Musí

mít radioamatérskou licenci, která vám umožní vysílat jen na určitých frekvencích pro

radioamatéry. Vždy dostane svoji značku, která je originální směsice čísel a písmen

například: OK2QX, OK1AIY, OK1DDD a další.

23

9. Závěr

Doufám, že jste během mé prezentace pochopili, jak rádio funguje a co

všechno potřebuje rádio proto, aby fungovalo. I když jsem spíše o principu funkce rá-

dia mluvil o jeho součástkách a radiovém vysílači. Tato ročníková práce mi přinesla

spoustu znalostí o kterých jsem předtím nevěděl a pomohla mi se zlepšit ve vys-

tupování před lidmi. Na závěr bych chtěl poděkovat mému konzultantovi za pomoc

při vypracování této práce, protože bez něj by se nikdy nedostala do takového stavu.

A svému dědovi, který mi toho hodně řekl o krystalce, jak ji za války stavěli a

poslouchali radiové stanice.

24

Resumé:

I hope you understand during my presentation how a radio works and what

kind of electric components the radio needs to work. Although I spoke rather about

principle of the radio instead of his components and radio transmitter. This final work

gave me some knowledge about things that I have never known before and gave me

the skills about behavior ahead of people. Finally I want to thank to my consultant for

help with this final work, because without him this final work has never received in

this status. And my grandpa, who told me a lot of about crystal and how they built it

and how they listened to the radio station in the war.

25

10. Literatura

Vlastní výzkum

http://technet.idnes.cz/tranzistor-65-let-0k8-/tec_technika.aspx?c=A121220_143704_tec_technika_kuzhttp://www.zsvltava.cz/fyzika/?p=1884http://businessworld.cz/cio-bw-special/dejiny-tranzistoru-v-kostce-7285https://www.youtube.com/watch?v=FOvw73T9ZpMhttp://www.tranzistor.cz/en/krystalka-a-radio/item/1694-fm-krystalka-r%C3%A1dio-bez-baterie/1694-fm-krystalka-r%C3%A1dio-bez-baterie.htmlhttp://www.tranzistor.cz/en/krystalka-a-radio/item/1693-krystalka-blikaj%C3%ADc%C3%AD/1693-krystalka-blikaj%C3%ADc%C3%AD.htmlhttp://elektronika01.blogspot.cz/2010/08/5-princip-elektronek-dioda-trioda.htmlhttp://abcdimenze.wz.cz/elektronika/krystalky.htmlhttp://ok2vmj.webnode.cz/technika/radiotechnika/

26