HOSPODÁŘSTVÍ Hospodářství je souhrnem všech odvětví a sfér ekonomiky země. Struktura hospodářství (Český statistický úřad): 1. Zemědělství (včetně lesnictví a rybolovu). 2. Průmysl (těžba, energetika, zpracovatelský průmysl, zásobování vodou, nakládání s odpady, stavebnictví). 3. Služby (obchod a opravy, doprava, ubytování a stravování, komunikace, peněžnictví a pojišťovnictví, reality, administrativa, veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport, věda a výzkum). Průmysl tvoří 35 % českého hospodářství. Služby tvoří 62,3 % a zemědělství 2,8 %. Zaměstnanost v českém hospodářství Ke konci roku 2009 pracovalo v českém hospodářství skoro 5 miliónů osob. Nejvíce osob pracovalo ve službách a to 59% všech zaměstnaných osob. V průmyslu pracovalo 29% osob, ve stavebnictví 9% a v zemědělství jen 3%. [1]
Transcript
HOSPODÁŘSTVÍ
Hospodářství je souhrnem všech odvětví a sfér ekonomiky země.
Struktura hospodářství (Český statistický úřad):
1. Zemědělství (včetně lesnictví a rybolovu).2. Průmysl (těžba, energetika, zpracovatelský průmysl, zásobování vodou, nakládání s
odpady, stavebnictví).3. Služby (obchod a opravy, doprava, ubytování a stravování, komunikace, peněžnictví a
pojišťovnictví, reality, administrativa, veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport, věda a výzkum).
Průmysl tvoří 35 % českého hospodářství. Služby tvoří 62,3 % a zemědělství 2,8 %.
Zaměstnanost v českém hospodářství
Ke konci roku 2009 pracovalo v českém hospodářství skoro 5 miliónů osob. Nejvíce osob pracovalo ve službách a to 59% všech zaměstnaných osob. V průmyslu pracovalo 29% osob, ve stavebnictví 9% a v zemědělství jen 3%. [1]
Průmyslové zboží se významně podílí na exportu i importu. Největší podíl na exportu v lednu 2010 stroje a dopravní prostředky (54,3 %), následované různými tržními výrobky (17,4 %) a průmyslovým spotřebním zbožím (11,1 %). Na importu měly největší podíl také stroje a dopravní prostředky (42,4 %), následované různými tržními výrobky (18,1 %), chemikáliemi (10,7 %) a průmyslovým spotřebním zbožím (10,6 %). Největší podíl na dovozu i vývozu má Německo a to 25 % na dovozu a 32,9 % na vývozu.
Energetický průmysl se zabývá nejen výrobou elektrické energie, ale i výrobou tepla i plynu, a dodávkami těchto energií ke spotřebitelům.
Ve výrobě elektrické energie v ČR mají dominantní postavení ČEZ, a.s. Menšími výrobci elektrické energie jsou např. Sokolovská uhelná, a.s., International Power Opatovice, a.s., United Energy, a.s. Distribucí elektrické energie pomocí přenosové soustavy má na starosti státní společnost ČEPS, a.s.
Největší podíl na výrobě elektrické energie mají tepelné elektrárny (67,3% celkové výroby), následují jaderné elektrárny (29,7%), vodní elektrárny (2,8%), větrné a solární elektrárny (0,19%) a spalovací elektrárny (0,01%).
Výroba tepla dnes probíhá hlavně v elektrárnách jako vedlejší produkt výroby elektrické energie nebo v jednotlivých teplárnách, které většinou provozují větší města.
Jelikož ČR nemá dostatečná ložiska zemního plynu, musí tuto surovinu dovážet a poté mírně upravit. Distribucí zemního plynu pomocí plynové přepravní soustavy má na starosti společnost NET4GAS, s.r.o.
Elektrárny v ČR
Tepelné elektrárny jsou sice dominantní, ale jejich podíl se postupně snižuje, protože mají obrovské dopady na životní prostředí, ložiska hnědého uhlí postupně docházejí, a potřebují velké zdroje vody pro výrobu páry. Největší tepelné elektrárny jsou v severních Čechách (Prunéřov II - 1050 MW, Počerady - 1000 MW, Tušimice - 800 MW), na Labi (Chvaletice - 800 MW, Mělník III - 500 MW) a na Ostravsku (Dětmarovice - 800 MW). V dnešní době se některé tepelné elektrárny modernizují, např. přechodem z uhlí na plyn.
Obr.3: Tepelná elektrárna Prunéřov II.
Jaderné elektrárny mají zvyšující podíl na výrobě. Výhodami oproti tepelným elektrárnám jsou, že spotřebují daleko méně paliva, zásoby uranu jsou dostatečné a nezatěžují životní
prostředí. Potřebují však opět velké zdroje vody a problémem do budoucna je využití či uložení vyhořelého paliva. Populárním "strašákem" je i nebezpečí jaderného výbuchu, ale v dnešní době existence různých kontrolních organizací a bezpečnostních systémů, je toto riziko minimální. V ČR jsou dvě jaderné elektrárny. Jedna je v jižních Čechách u Týna nad Vltavou (Temelín - 2000 MW) a druhá je na jižní Moravě u Třebíče (Dukovany - 1880 MW). V poslední době se začíná rozbíhat rozšíření JE Temelín o další dva bloky (dnes v provozu 2 bloky, původně navrhovány 4 bloky).
Obr.4: Jaderná elektrárna Temelín.
Obr.5: Jaderná elektrárna Dukovany.
Vodní elektrárny sice nepotřebují žádná fosilní paliva (voda je obnovitelný zdroj energie), avšak jsou velmi závislé na přírodních podmínkách (dostatek vody). Výroba je sice levná, ale není tolik efektivní (velký instalovaný výkon, ale malé množství vyrobené energie). Největší vodní elektrárny v ČR jsou na řece Vltavě (Orlík - 364 MW, Slapy - 144 MW, Lipno I - 120 MW), na řece Jihlavě (Dalešice - 480 MW) a v Jeseníkách (Dlouhé Stráně I - 650 MW).
Obr.6: Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně.
Větrné a solární elektrárny stejně jako vodní elektrárny využívají obnovitelné zdroje energie a v dnešní době jsou na vzestupu, ale výroba je stále velmi drahá (vybudování větrníků či solárních panelů). Mezi největší větrné elektrárny patří v Jeseníkách např. Mravenečník, Ostružná, Mladoňov, Velká Kraš. Největší solární elektrárna je u Dukovan. Malé větrné a solární elektrárny jsou umístěny po celém území ČR a jsou provozovány různými firmami.
Hutnický průmysl
Hutnický průmysl patří v ČR mezi tradiční odvětví národního hospodářství. Po problémech v 90. letech 20. století (špatné privatizace, zisk nových trhů) se toto odvětví pomalu stabilizuje díky zahraničním investorům. V současnosti je toto odvětví nejvíce soustředěno v oblastech těžby potřebných surovin (černé uhlí, vápenec), tedy hlavně na Ostravsku. Železnou rudu, jako nezbytnou surovinu pro výrobu oceli, musíme dovážet. Menší hutní závody se též vyskytují u velkých strojírenských závodů.
Významné firmy v hutnickém průmyslu:
ArcelorMittal (Ostrava), Evraz Vítkovice Steel (Ostrava), Třinecké železárny (Třinec), ŽDB Group (Bohumín), Poldi Hütte (Kladno), Z-Group (Chomutov, Hrádek u Rokycan, Veselí nad Moravou).
Obr.1: Hutní komplex v Ostravě (ArcelorMittal).
Chemický průmysl
Chemický průmysl je měřítkem hospodářské vyspělosti státu, jelikož potřebuje kvalifikované pracovní síly, dostatek nerostných surovin, vody a elektrické energie. Výroba je však nebezpečná (únik chemických látek do vody nebo ovzduší) a tím pádem i pro životní prostředí (znečištění vody, půdy, ovzduší). Chemický průmysl se dělí na několik odvětví: petrochemie (zpracování ropy), základní chemie (anorganická i organická), gumárenský a plastikářský průmysl, farmaceutický a kosmetický průmysl.
Chemický průmysl je koncentrován do velkých výrobních komplexů v blízkosti zdrojů. V Čechách je to Polabská chemická oblast (od Ústí nad Labem až po Hradec Králové). Na Moravě je to Moravská chemická oblast (hlavně na středním a dolním toku řeky Moravy). Pro zpracování ropy je důležitá blízkost ropovodů (Lítvínov, Kralupy nad Vltavou).
základní chemie: Spolana Neratovice, Lovochema Lovosice, Spolchemie Ústí nad Labem, Setuza Ústí nad Labem, Syntezia Pardubice, Semtex Semtín, Deza Valašské Meziříčí, Precheza Přerov.
farmaceutický a kosmetický: Zentiva Praha, Galena Opava, Chemopharma Ústí nad Labem, Dermacol Praha.
Obr.2: Závody na zpracování ropy v Litvínově (Chemopetrol).
Strojírenský průmysl
Strojírenský průmysl patří v České republice k nejtradičnějším odvětvím národního hospodářství. Dokazuje to i fakt, že strojírenské závody jsou rozmístěny po celém území státu a zaměstnává největší počet zaměstnanců v průmyslu. Strojírenství není tak závislé na umístění zdrojů jako hutní či chemický průmysl. Stejně jako zbytek hospodářství prošlo české strojírenství problémy 90. let 20. století za pomoci celé řady zahraničních investorů. To vedlo buď k posílení nebo naopak k zániku některých podniků v určitých odvětví strojírenského průmyslu. K nejvíce prosperujícím odvětvím strojírenství patří výroba dopravních prostředků a elektroniky. Na výrobu dopravních prostředků se váže další výroba vnitřního vybavení (plasty, textil, kůže, sklo, atd.).
Dělí se na několik dílčích odvětví: těžké strojírenství (výroba částí velkých lodí a letadel, těžební, energetická či hutní zařízení), lehké strojírenství (dopravní prostředky, obráběcí stroje a další zařízení), elektrotechnický (výroba elektrotechniky a elektroniky), přesné strojírenství (optické přístroje, lékařské přístroje, hodinky, zbraně).
Dopravní strojírenství dnes tvoří podstatnou část národního hospodářství, proto uvedu významné firmy pouze v tomto odvětví strojírenského průmyslu.
Významné firmy v dopravním strojírenství:
osobní automobily: Škoda Auto Mladá Boleslav, TPCA Kolín, Hyundai Nošovice. nákladní automobily: Tatra Kopřivnice, Daewoo-Avia Praha. autobusy: Iveco-Karosa Vysoké Mýto, SOR Libchavy, TEDOM Třebíč. trolejbusy, tramvaje, metro: ŠKODA Plzeň. lokomotivy a vagóny: ŠKODA Plzeň, LOSTR Louny. traktory: Zetor Brno. motocykly: Jawa Týnec nad Sázavou. letadla: Aero Vodochody, Let Kunovice, Moravan Otrokovice. lodě: České loděnice Děčín.
Obr.3: Areál strojírenského závodu Škoda Auto Mladá Boleslav.
Průmysl stavebních hmot
Toto odvětví průmyslu se zabývá těžbou a zpracování stavebního materiálu, zejména pro stavebnictví. Jelikož se ve většině jedná o povrchovou těžbu, má toto odvětví velké devastující vlivy na vzhled krajiny. Závody na zpracování stavebního materiálu se většinou nachází v blízkosti těžby daného materiálu. Zahrnuje výrobu cementu, vápna, cihel a pórobetonu, stavebního kamene a štěrku.
Významné firmy v průmyslu stavebních hmot:
výroba cementu: Českomoravský cement Beroun, CEVA Prachovice, Cement Hranice, Lafarge Cement Čížkovice u Lovosic.
výroba vápna: HASIT Velká Hydžice u Horažďovic, Krkonošské vápenky Kunčice. výroba cihel a pórobetonu: Wienerberger České Budějovice, Ytong Hrušovany u
Brna, Hebel Chlumčany.
Sklářský průmysl
Sklářství má v ČR velkou tradici. V období před 2. světovou válkou dokonce tvořilo hlavní součást tehdejšího hospodářství a podílelo se na ekonomickém rozvoji tehdejšího Československa. V současné době je však toto odvětví v krizi (nedostatek odbytu - sklo je nahrazováno plasty). Některé firmy zanikly, jiné se snaží udržet. Geograficky je sklářský průmysl nejvíce soustředěn do severních Čech (Karlovarsko, Teplicko, Českolipsko, Liberecko). Samozřejmě další závody jsou roztroušeny po celém území ČR.
Významné firmy ve sklářském průmyslu:
technické a stavební sklo: Glaverbel Teplice, Vertex Litomyšl. užitkové a osvětlovací sklo: Vetropack Kyjov, Crystalex Nový Bor, Sklo Bohemia
Světlá nad Sázavou a Poděbrady, Kavalier Sázava.
ozdobné a křišťálové sklo: Moser Karlovy Vary, Rückl Crystal Nižbor, Crystalex Chlum u Třeboně.
vánoční ozdoby: Jablonex Jablonec, DUV Dvůr Králové nad Labem. bižuterie: Preciosa Jablonec, Jablonex Jablonec, Bijoux Estrela Železný Brod.
Keramický průmysl
Keramický průmysl stejně jako sklářský má v ČR velkou tradici. Na rozdíl od sklářského průmyslu nemá až takové problémy s odbytem, jelikož výrobky z keramiky jsou moderní a nedají lehce nahradit jinými materiály. Keramický průmysl v sobě zahrnuje výrobu stavební keramiky (obklady a dlažby), sanitární keramiky (umyvadla, záchody), spotřební a ozdobné keramiky (porcelán) a technické keramiky (elektroporcelán a žáruvzdorné tvárnice). Závody keramického průmyslu jsou nejvíce zastoupeny v západních Čechách (ložiska kaolinu - základní suroviny pro výrobu keramiky).
Významné firmy v keramickém průmyslu:
stavební keramika: Lasselsberger Horní Bříza a Chlumčany, Rako Rakovník, Moravské keramické závody Rájec - Jestřebí
sanitární keramika: Jika Bechyně, Keramické závody Znojmo. spotřební a ozdobná keramika: Karlovarský porcelán Karlovy Vary, Český porcelán
Dubí, Roayl Dux Bohemia Duchcov. technická keramika: Elektroporcelán Louny, Carborundum Electrite Benátky nad
Jizerou.
Textilní a oděvní průmysl
Před 2. světovou válkou patřil textilní průmysl a na něj navazují oděvní průmysl mezi špičková odvětví českého hospodářství. Po válce a během socialistického zřízení se dříve menší textilní závody spojovaly do velkých výrobních komplexů. Po roce 1989, kdy došlo ke ztrátě východních trhů, nebylo možné tyto velké komplexy udržet, proto docházelo k zániku celé řady závodů a posléze k obnovování výroby v menších závodech. V současné době čelí toto odvětví velmi silné konkurence levných výrobku z asijských zemí.
Geograficky je textilní průmysl soustředěn do pásu táhnoucí se podhůřím Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. Oděvní průmysl je naopak soustředěn do větší středisek v jižní části republiky a na Moravě.
Významné firmy v textilní a oděvním průmyslu:
textilní: Elite Varnsdorf, Elmarco Liberec, Veba Broumov, Svitap Svitavy. oděvní: Jitex Písek, Pleas Havlíčkův Brod, Otavan Třeboň, OP Prostějov, Tonak
Nový Jičín, Kras Brno.
Kožedělný a obuvnický průmysl
Odvětví, které se váže na textilní a oděvní průmysl, má stejné ekonomické problémy jako výroba textilu a oděvů. Největším problémem je opět velmi levná konkurence z asijských
zemí a také nahrazování přírodní kůže umělými produkty. Většinu surovin pro výrobu musíme dovážet. Nejvíce tento průmysl nalezneme na Moravě. Trendem v poslední době je vznik malých závodů s převahou ruční výroby (vysoká přidaná hodnota může zajistit lepší odbyt zboží).
Významné firmy v kožedělném a obuvnickém průmyslu:
Dřevozpracující průmysl navazuje v místech těžby dřeva v horských a podhorských oblastech (Český les, Šumava, Českomoravská vrchovina, Jeseníky, Beskydy). Zde se jedná většinou o prvotní zpracování dřeva na další výrobu dřevěných výrobků. Výroba dalších dřevěných výrobků (nábytek, hračky, sportovní náčiní, psací potřeby, hudební nástroje) je roztroušena po celém území ČR. Zejména výroba hudebních nástrojů má v ČR velkou tradici.
Významné firmy v dřevozpracujícím průmyslu:
výroba nábytku: Falcon Mimoň, Jitona Soběslav, Koryna Koryčany, Tusculum Rousínov, TON Bystřice pod Hostýnem.
výroba hudebních nástrojů: Amati Kraslice (dechové), Strunal Luby (strunné), Petrof Hradec Králové (klavíry), Rieger-Kloss Krnov (varhany).
výroba sportovní potřeb: Sporten Nové Město na Moravě (lyže, snowboard). výroba hraček: Tofa Semily. další: SOLO sirkárna Sušice (zápalky), Koh-i-noor Hardmunth České Budějovice
(tužky).
Papírenský a polygrafický průmysl
Výroba papíru a celulózy potřebuje dostatek vody, proto jsou největší papírny při velkých řekách. Výroba papíru nejen, že spotřebuje velké množství vody, ale také velmi znečišťuje životní prostředí (voda použitá při výrobě). Polygrafický průmysl je odvětví, které zaznamenává obrovský rozmach. Zabývá se tiskem různých materiálů (knihy, časopisy, noviny, reklama, ...) a též výrobou (lisováním) CD a DVD. Nejvíce se soustředí do míst, kde je o tento typ zboží zájem, to znamená, velká města s velkým počtem obyvatel.
Významné firmy v papírenském a polygrafickém průmyslu:
výroba papíru a papírenských produktů: JIP Větřní, Papírny Vltavský mlýn Loučovice, Biocel Paskov, KRPA Hostinné, Papírny Brno, Hartmann-Rico Veverská Bítýška, Papírny Bělá pod Bezdězem, ORPA Papír Lanškroun, OLPA Olšany.
Potravinářský průmysl
Potravinářský průmysl je asi nejdůležitějším odvětvím celého hospodářství, jelikož zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo. Jedná se o odvětví, které nemá problémy se současnou světovou krizí, jelikož "jíst a pít se musí". Pouze výroba přírodního cukru je v současné době ve velké nejistotě, jelikož celý evropský trh je přesycen a EU se snaží pro každou svoji členskou zemi stanovit výrobní limity cukru. Geograficky je potravinářský průmysl rozmístěn po celém
území a obecně platí, že výroba ze surovin s krátkou trvanlivostí se soustředí do produkčních zemědělských oblastí (mlýny, škrobárny, cukrovary, sladovny, mlékárny) nebo se naopak soustředí tam, kde je po potravinách velká poptávka (velká města).
Významné firmy v potravinářském průmyslu:
výroba masa a masných výrobků: Kostelecké uzeniny, Hamé Babice, Krahulík Krahulčí, Agropol Vodňany, Masokombinát Ostrava-Martinov.
výroba surových tuků a olejů: Setuza Ústí nad Labem, Unilever Nelahozeves. úprava a zpracování mléka: Danone Benešov, Olma Olomouc, Mlékarna Kunín,
Madeta České Budějovice. výroba pekárenských výrobků: United Bakeries Praha, Penam Brno, Bratři Zátkové
Boršov nad Vltavou (těstoviny), Tero Rosice (těstoviny). výroba kakaa, čokolády a cukrovinek: Nestlé CZ Praha, Zora Olomouc, Opavia
Opava, Kraft Foods ČR Praha, Pamep Pardubice. výroba přírodního cukru: Moravskoslezské cukrovary Hrušovany nad Jevišovkou,
Cukrovary TTD Dobrovice, Cukrovar Vrbátky. výroba piva: Plzeňský Prazdroj, Budvar České Budějovice, Pražské pivovary,
Velkopopovický kozel, Pivovar Krušovice, Radegast Nošovice. výroba alkoholických nápojů: Stock Plzeň, Bomenia sekt Starý Plzenec, Becherovka
Karlovy Vary, Moravské vinařské závody Bzenec, Znovín Znojmo, Chateau Lednice, Templářské sklepy Čejkovice, R. Jelínek Vizovice.
výroba nealkoholický nápojů: Mattoni Karlovy Vary, Karlovarská Korunní Stráž nad Ohří, Poděbradka Poděbrady, Hanácká Kyselka Horní Moštěnice, Dobrá voda Byňov, Jupí Ostrava.
Zemědělství a lesnictví ČR
Stručný obsah: zemědělské oblasti, rostlinná a živočišná výroba, těžba dřeva, výsadba lesů, stav a lov lesní zvěře.
Zemědělství u nás nejvíce ovlivňují přírodní podmínky jako jsou reliéf (nadmořská výška), podnebí, půda. Z celkové plochy státu je pro zemědělské využití určeno asi 54%. Z toho je asi 38% orná půda, 12% louky a pastviny a zbytek připadá na vinice, chmelnice, zahrady a sady.
V současné době má zemědělský sektor hospodářství problémy. V minulosti byly příčinami špatně provedené restituce nebo privatizace, dnes je to hlavně malá provázanost mezi prvovýrobou a druhovýrobou a též i malá ochrana domácího trhu v porovnání s ostatními zeměmi EU (levnější dovoz než domácí produkce).
V zemědělství pracuje asi 5 až 6 % obyvatel a na celkové tvorbě HDP se podílí jen asi 5%.
Zemědělské oblasti
V závislosti na přírodních podmínkách lze území ČR rozdělit do 5 zemědělských oblastí:
1. Kukuřičná oblast
Území s nejlepšími podmínkami pro zemědělství. Nachází se jen na jihovýchodní Moravě (Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval). Produkují se zde např. kukuřice na zrno, cukrová řepa, teplomilná zelenina, ovoce a vinná réva.
2. Řepařská oblast
Nachází v Polabí, dolním Poohří, Hornomoravském úvalu a jižním výběžku Slezské nížiny (Opavsko). Produkuje se zde potravinářská pšenice, sladovnický ječmen, cukrová řepa, rané brambory. Z chovu hlavně chov prasat a drůbeže.
3. Bramborářská oblast
Největší část území ČR (pahorkatiny a vrchoviny). Produkují se zde brambory, pícniny (krmivo pro zvířata), řepka, oves, žito, len. Zvyšuje se podíl luk a pastvin pro chov skotu.
4. Horská oblast
Málo výhodné podmínky pro pěstovaní plodiny (místy jen oves či pícniny). Dominuje hlavně venkovní chov skotu, doplněný i o chov ovcí.
5. Příměstská oblast
Specifická oblast v blízkosti velkých měst, tudíž v místech spotřeby. Hlavně pěstování zeleniny a ovoce, květin nebo chov skotu, prasat a drůbeže pro aktuální spotřebu.
Rostlinná výroba
Rostlinná výroba se na celkové zemědělské produkci podílí asi 45% a mírně stoupá. K základním produktům patří obiloviny (asi 55% orné půdy), hlavně pšenice a ječmen, v menším množství žito a oves. V poslední době stoupá podíl řepky olejky. Mezi dalšími plodinami jsou to kukuřice (na zrno i siláž) a pícniny (krmivo pro zvířata). K poklesu dochází u pěstování brambor (levný dovoz) a cukrové řepy (přebytek cukru na evropském trhu). V teplých oblastech se též pěstuje vinná réva, chmel, ovoce a zelenina.
Obr. 1: Využití orné půdy k 31. 5. 2010. Zdroj: ČSÚ.Kliknutím na obrázek můžete zvětšit.
Co do objemu produkce rostlinné výroby, tak například za rok 2007 se nejvíce vyprodukovalo krmné kukuřice (asi 5,5 mil. tun), poté pšenice (3,9 mil. tun), cukrové řepy (2,9 mil. tun), krmného sena (2,6 mil tun), ječmene (1,9 mil. tun), řepky olejky (1 mil. tun), brambor (820 tis. tun), kukuřice na zrno (760 tis. tun). [1]
Pro porovnání např. vinné révy se za rok 2007 vyprodukovalo 99 tis. tun, chmele 6 tis. tun, zeleniny 162 tis. tun (nejvíce zelí - 31%, cibule - 26% a mrkve - 14%) a ovoce 150 tis. tun (nejvíce jablek - 78%, višní - 6% a meruněk - 4%). [1]
Živočišná výroba
Živočišná výroba se na celkové produkci podílí asi 55% a mírně klesá. Dominantní je u nás chov skotu, prasat a drůbeže. V poslední době došlo ke snížení počtu stavů hlavně u skotu (snížená spotřeba hovězího masa a mléka). Naopak na vzestupu je chov drůbeže (zdravější), chov prasat zůstává na stejných úrovních. Lokálně se objevuje chov ovcí, koz a koní. Tradiční je rybolov a včelařství.
K 1. 4. 2010 (podle ČSÚ) se chovalo 1,3 mil. kusů skotu, 1,9 mil. kusů prasat, 24,8 mil. kusů drůbeže, 196 tis. kusů ovcí, 29 tis. kusů koní a 21 tis. kusů koz. [1]
Co se týká produkce tak za rok 2008 se nejvíce vyprodukovalo vepřového masa (390 tis. tun živé hmotnosti), drůbežího masa (314 tis. tun živé hmotnosti) a hovězího masa (180 tis. tun
živé hmotnosti). Dále například mléka se vyprodukovalo asi 2,6 mld. litrů a vajec asi 1,3 mld. kusů. [2]
Rybáři za rok 2007 vylovili asi 25 tis. tun ryb (nejvíce kaprů - 86%, pstruhů - 3% a amurů a tolstolobiků - 2%). Včelaři vyprodukovali za rok 2007 celkem 8,5 tis. tun medu. [1]
Lesnictví
Do lesnictví se řadí těžba dřeva, výsadba nových lesů, sledování a lov lesní zvěře.
Těžba dřeva v našich lesích stoupá. Např. v roce 2000 se vytěžilo asi 14,4 mil. m³ dřeva, v roce 2007 to bylo již 18,5 mil. m³ dřeva. Co se týká druhu dřeva, tak dominují jehličnaté stromy (93,4% celé těžby dřeva), hlavně smrk (85,6%), borovice (6,3%) a modřín (1,5%). Z listnatých stromů je pak buk (3,1%) a dub (1,7%). [3]
Naopak výsadba nových lesů mírně klesá. V roce 2000 se vysadilo celkem 22 tis. ha nového lesa, v roce 2007 to bylo jen 19 tis. ha nového lesa. Nejvíce se vysazují smrky, poté buky, borovice a duby. [3]
V roce 2007 žilo celkem v našich lesích asi 1,1 mil. kusů lesní zvěře. Nejvíce zajíců (327 tis.), srnců (311 tis.), bažantů (284 tis.), koroptví (74 tis.), jelenů, daňků a muflonů (73 tis.) a kanců (57 tis.). [3]
Za rok 2007 se celkem ulovilo 10,7 tis. tun lesní zvěře (v roce 2000 to bylo 7,8 tis. tun). Nejvíce kančího (6 tis. tun), poté srnčího (1,6 tis. tun) a jeleního (1,5 tis. tun). [3]
Doprava ČR
Stručný obsah: silniční, železniční, říční, letecká, potrubní doprava
Doprava je důležitou součástí každého hospodářství. Slouží k přepravě osob a nákladu a je spojujícím článkem všech složek národního hospodářství. Je důležitým prvkem evropské integrace (volný pohyb osob, zboží a kapitálu). Dopravu dělíme podle toho, co přepravuje -
osobní a nákladní doprava. Dále ji můžeme dělit podle toho, jakých dopravcích cest je zvoleno - silniční, železniční, říční, (námořní), letecká, potrubní.
Silniční doprava
Nejvyužívanější způsob dopravy v ČR. Po silnici se hlavně přepravuje na kratší až střední vzdálenosti, složí pro osobní i nákladní přepravu. Silniční doprava má své výhody - výborná dostupnost (po silnici dojedete prakticky kamkoliv) a tím i rychlost. Má však i nevýhody, zejména negativní vliv na krajinu a životní prostředí (vzhled krajiny, hluk, zplodiny, zábor půdy).
V ČR je silniční síť poměrně hustá avšak nekvalitní a nestačí hustotě provozu (poloha ve středu Evropy přímo vyzývá k husté dopravě). Silniční síť se skládá z hlavních mezinárodních silnic (dálnice a rychlostní komunikace), hlavních státních silnic (silnice I. třídy) a regionálně významných silnic (silnice II. třídy) a ostatních silnic (silnice III. třídy).
Systém dálnic (D) a rychlostních komunikací (R) v ČR [1]
R1: Pražský okruh (17 km z 83 km) D1: Praha - Brno - Ostrava - Bohumín - PL (335 km z 377 km - chybí úsek Hulín - Lipník nad
Bečvou) D2: Brno - Břeclav - SK (61 km ze 61 km) D3: Praha - Tábor - České Budějovice - Dolní Dvořiště - A (17 km ze 172 km - úsek kolem
Tábora) R4: Praha - Příbram - Nová Hospoda (32 km z 84 km) D5: Praha - Plzeň - Rozvadov - D (151 km ze 151 km) R6: Praha - Karlovy Vary - Cheb - D (39 km ze 168 km) R7: Praha - Slaný - Chomutov (23 km z 81 km) D8: Praha - Ústí nad Labem - Petrovice - D (78 km z 94 km - chybí úsek Lovosice - Řehlovice) R10: Praha - Mladá Boleslav - Turnov (72 km ze 72 km) D11: Praha - Hradec Králové - Trutnov - PL (85 km ze 174 km - chybí úsek Sedlice - státní
hranice CZ/PL) R35: Liberec – Turnov – Hradec Králové – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Lipník
nad Bečvou (81 km z 258 km) R43: Brno - Moravská Třebová (0 km ze 78 km) R46: Vyškov - Olomouc (36 km z 36 km) R48: Bělotín – Frýdek-Místek – Český Těšín – PL (24 km ze 74 km) R49: Hulín – Zlín – SK (0 km z 59 km) R52: Brno – Pohořelice – Mikulov – A (20 km z 53 km) R55: Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav (4 km ze 101 km) R56: Ostrava – Frýdek-Místek (12 km ze 17 km) R63: Bystřany (Teplice) – Řehlovice (D8) (7 km ze 7 km) MO: Městský okruh v Praze (15 km 33 km)
Cestovní ruch ČR
Stručný obsah: významné oblasti cestovního ruchu, památky UNESCO, lázně, zimní střediska, přírodní památky.
Cestovní ruch patří k významným složkách každého hospodářství, protože přináší finanční zdroje nejen od domácích turistů, ale hlavně od zahraničních návštěvníků ČR. Na samotný cestovní ruch se váží další odvětví hospodářství jako jsou ubytování, stravování, kultura, sport a obchod. Mezi největší lákadla cestovní ruchu v ČR jsou historické památky, památky na seznamu kulturního dědictví UNESCO, lázeňství, zimní sporty, přírodní památky.
Významné oblasti cestovního ruchu v ČR
Praha - historické památky, kulturní a sportovní akce Střední Čechy - hrady a zámky, vodní nádrže, blízkost Prahy Karlovarsko - lázně, kulturní památky, filmový festival Šumava a Český les - zimní střediska, turistika Jižní Čechy - historické památky, vodní turistika Český ráj - hrady a zámky, přírodní památky Krkonoše - zimní střediska, turistika Královéhradecko - hrady a zámky Jesenicko - zimní střediska, turistika, lázně Beskydsko - zimní střediska, turistika Jižní Morava - víno, tradice Brněnsko - historické památky, jeskyně
Památky na seznamu kulturního dědictví UNESCO
1. Praha - historické jádro, největší městská památková rezervace v ČR (od roku 1992)2. Český Krumlov - historické centrum (1992)3. Telč - městská památková rezervace (1992)4. Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1994)5. Kutná hora - historické centrum - gotický chrám sv. Barbory (1995)6. Lednicko-valtický areál - parkové upravené území vysoké umělecké a krajinné hodnoty
(1996)7. Kroměříž - zámek, Podzámecká a Květná zahrada (1998)8. Holašovice - lidová architektura selských staveb (1998)9. Litomyšl - renesanční zámek (1999)10. Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice (2000)11. Brno - vila Tugendhat (2001)12. Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003)
Obr.1-12: Památky UNESCO na našem území.Kliknutím na obrázek můžete zvětšit a procházet jednotlivými obrázky.
severovýchodní Čechy - Teplice, Lázně Kundratice, Jánské Lázně, Velichovky, Poděbrady. jižní Čechy - Bechyně, Třeboň. Jesenicko - Jeseník, Karlova Studánka, Velké Losiny. severovýchodní Morava a Slezsko - Lázně Darkov, Klimkovice, Teplice nad Bečvou. jihovýchodní Morava - Kostelec, Luhačovice, Ostrožská Nová Ves, Hodonín.
Obr.13-18: Lázně.Kliknutím na obrázek můžete zvětšit a procházet jednotlivými obrázky.
Významná zimní střediska
Šumava - Špičák, Kašperské Hory, Zadov, Lipno. Krušné hory - Klínovec, Bouřňák, Zadní Telnice. Jizerské hory - Bedřichov, Ještěd. Krkonoše - Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Žacléř, Rokytnice nad Jizerou,
Benecko. Orlické hory - Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách Ždárské vrchy - Nové Město na Moravě. Jeseníky - Praděd-Ovčárna, Malá Morávka, Čenkovice. Beskydy - Pustevny, Bílá, Soláň, Razula.
Významné přírodní památky
jeskyně: Punkevní, Kateřinská, Sloupsko-šosůvské, Balcarka (Moravský kras), Koněpruské (Český kras), Zbrašovské aragonitové, Mladečské, Javoříčské (Olomoucko), Na Pomezí a Na Špičáku (Jeseníky), Chýnovské (Táborsko).
