Městské víceleté gymnázium Klobouky u Brna

Školní řád

Čl. 1. Účel školního řáduÚčelem školního řádu je vytvořit příznivé podmínky pro využití vyučovací doby a řádné studium žáků. Rozvádí zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdějších předpisů a dále vyhláškou č. 13/2005 Sb, o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři – ve znění pozdějších předpisů. Dále zohledňuje Úmluvu o právech dítěte.Úmluva o právech dítěte:Čl. 2 ochrana před jakoukoliv formou diskriminaceČl. 5 respektování práv a odpovědnosti rodičů vést dítě způsobem odpovídajícím rozvoji jeho schopnostíČl. 14 právo na svobodné myšlení, svědomí a náboženstvíČl. 16 ochrana před vměšováním do soukromí dítěte, jeho korespondence, ochrana před nezákonnými útoky na jeho pověstČl. 18 odpovědnost rodičů za výchovu dítěteČl. 23 právo handicapovaných dětí na vhodnou speciální péči, vzdělávání a výchovuŠkolní řád pomáhá stanovit vhodné podmínky pro výchovu a vzdělávání v souladu s vědeckým poznáním v duchu zásad mravnosti, humanity a demokracie.

Čl. 2. Docházka žáků do školy2.1. Povinností žáka je docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všech povinných, volitelných a nepovinných předmětů, které si zvolil. 2.2. Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit výuky více jak 3 dny z příčin předem známých, požádá zástupce žáka ředitele školy o uvolnění z vyučování.2.3. Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodů, které nemohl předem předvídat, je zástupce žáka povinen nejpozději do 3 dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti.2.4. Musí-li žák odejít z vyučování z příčin, které nemohl předem předvídat, žádá o uvolnění na jednu vyučovací hodinu příslušného vyučujícího, na delší dobu třídního učitele.2.5. Nezúčastní-li se nezletilý žák vyučování z důvodů, které nemohl předvídat, zákonný zástupce oznámí písemně, osobně, telefonicky nebo e-mailem důvod absence. V případě absence delší 14 dnů je vždy nutné písemné omluvení.2.6. Třídní učitel omluví nepřítomnost nezletilého žáka při vyučování na základě omluvenky podepsané zástupcem žáka nebo lékařem v termínu daném školským zákonem (nejpozději do 3 dnů od začátku nepřítomnosti). 2.7. Zletilý žák omlouvá svou neúčast ve vyučování sám podle předcházejících pravidel pro nezletilé žáky. Mezi závažné osobní důvody patří např. vyvolaná jednání na úřadech, účast na svatbě, případné úmrtí v rodině. Dále je povinen informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních a jiných skutečnostech, které by mohly mít vliv na vzdělávání.2.8. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni na vyzvání ředitele se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte.2.9. V případě úlev v tělesné výchově je žák přítomen ve vyučovací hodině. Neúčastní se pouze aktivně některých činností. Toto neplatí pro celkové uvolnění z předmětu Tělesná výchova.

Čl. 3. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou (dále také příloha č. 1)3. 1. Žák je povinen:a) být ukázněný a plnit pokyny zaměstnanců školy, dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně

zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen,b) dodržovat normy společenského chování, za zvlášť závažné porušení tohoto řádu jsou považovány hrubé

slovní a úmyslné fyzické útoky žáků vůči pracovníkům školy,c) šetřit majetek školy včetně učebních pomůcek, učebních potřeb a učebnic, při úmyslném poškození je povinen

škodu nahradit,d) na školních akcích se řídit organizačními a bezpečnostními pokyny pracovníka pověřeného dozorem, bez jeho

souhlasu se nevzdalovat od skupiny nebo z určeného místa,e) využít přestávky ke včasné přípravě na další vyučovací hodinu, udržovat své místo v pořádku,f) oznámit pedagogickému pracovníkovi, který má v daném místě dozor, případně řediteli školy nebo

kterémukoliv pracovníku školy, že utrpěl úraz. Není-li schopen tak učinit, hlásí úraz svědek. Pracovník poskytne první pomoc nebo zprostředkuje její poskytnutí. Úraz musí být bezodkladně hlášen řediteli školy a třídnímu učiteli.

h) dodržovat školní řád a vnitřní řád odborných učeben, plnit pokyny a předpisy školy k ochraně zdraví a bezpečnosti,

ch) v tělocvičně bez pokynů vyučujícího nemanipulovat s nářadím a necvičit na něm,i) mít během vyučování vypnut mobilní telefon,j) sdělit třídnímu učiteli všechny údaje potřebné pro vedení matriky.

3.2. Žákům je zakázáno:a) vyrušovat při vyučování, zabývat se činnostmi, které nejsou předmětem vyučování, napovídat při zkoušení,

opisovat při písemných zkouškách a používat nepovolené pomůcky,b) prezentovat ve svých pracích cizí myšlenky bez uvedení zdroje informací – plagiátorství, c) zdržovat se po ukončení vyučování v budově školy bez vědomí pracovníků školy, d) ponechávat ve škole předměty osobního vlastnictví nebo do osobní péče svěřené, nosit do školy bez závažného

důvodu větší částky peněz nebo cenné věci,e) nosit do školy předměty zdraví nebezpečné,f) držet, nosit, distribuovat a zneužívat návykové látky v areálu školy a pod vlivem těchto látek se účastnit

vyučování, případně pobývat v prostorách školy,g) poškozovat zařízení školní budovy, manipulovat s elektrickým vedením a spotřebiči i se zařízeními, která

nejsou určena k obsluze studenty, sedat na radiátory a parapetní desky, vyklánět se z oken, vyhazovat z nich předměty, opírat se o zábradlí na chodbách a vyklánět se přes ně,h) vyvěšovat v budově školy jakékoli materiály propagující nenávist vůči libovolným společenským či

národnostním skupinám nebo snižující jakýmkoli způsobem lidskou důstojnost či jinak odporující výchovným záměrům školy a rodiny,

i) zakládat politické strany a hnutí a tyto ve škole propagovat,j) užívat reklamu propagující prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický a morální vývoj studentů nebo

ohrožujících či poškozujících životní prostředí k) ve škole a na akcích pořádaných školou kouřit, požívat alkoholické nápoje či jiné škodlivé látky,l) požívání omamných a psychotropních látek (v opačném případě má žák nárok na pomoc odborných

poradenských služeb a orgánů sociálně právní ochrany dětí, pokud se škola o takovém jednání dozví, hlásí tuto skutečnost zákonnému zástupci dítěte, škola hlásí distribuci návykových látek Policii ČR, škola je povinna oznámit orgánu sociálně právní ochrany dětí obecního úřadu s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě požívá návykové látky, testování na přítomnost návykové látky u žáků bude prováděno pouze na základě důvodného podezření, vylučuje se plošné nebo namátkové testování, pokud žák test odmítne, škola na něj pohlíží, jako by takovou látku užil).

Čl. 4. Chování žáka mimo školu4.1. Na veřejnosti v rámci školních aktivit žák dodržuje normy společenského chování, řídí se zásadami bezpečnosti a hygieny a pravidly školního řádu.

Čl. 5. Odpovědnost školy a rodiny5.1. Ztráty a nálezy hlásí žáci v kanceláři školy. Škody, které utrpí žák v souvislosti s výukou, hlásí příslušnému pedagogickému pracovníkovi a třídnímu učiteli. Nárok na odškodnění projednává s ředitelstvím školy jeho zákonný zástupce, v případě zletilých žáků žáci sami.5.2. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí rodiče nezletilého žáka, který poškození způsobil, či zletilý žák.5.3. Zákonní zástupci jsou povinni zajistit, aby dítě řádně docházelo do školy, informovat školu o všech skutečnostech, které mají vliv na vzdělávání či bezpečnost dítěte.5.4. Zákonní zástupci jsou povinni zúčastnit se na vyzvání ředitele projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.5.5. Zákonní zástupci jsou povinni dokládat důvody nepřítomnosti ve škole.5.6. Zákonní zástupci mají právo na poradenské služby. Škola zajišťuje tyto služby prostřednictvím výchovného poradce, školního metodika prevence, případně dalšími pedagogickými pracovníky. 5.7. Zákonní zástupci žáků mají právo na informace o chování a prospěchu.

Čl. 6. Práva žáků, členů třídní samosprávy6.1. Žáci mají právo na vzdělávání a školské služby. 6.2. Žáci mají právo na informace o průběhu svého vzdělávání.6.3. Pokud žák považuje jednání některého učitele za nepřípustné, má právo se obrátit buď přímo nebo prostřednictvím třídního učitele na ředitele školy. Ředitel je povinen zabývat se těmito podněty a zajistit odstranění zjištěných nedostatků. Pokud ředitel případ nevyřeší, postupuje se stížnost zřizovateli. 6.4. Žák má právo obracet se se svými podněty, návrhy a stížnostmi k jednotlivým vyučujícím, k třídnímu učiteli i k řediteli školy. Těmto vyjádřením musí být věnována pozornost.6.5. Žáci mají právo na ochranu jak před působením škodlivých hygienických vlivů, tak i před fyzickými i psychickými projevy rasové, národnostní i jiné nesnášenlivosti.6.6. Žáci mají právo na přiměřený odpočinek mezi vyučovacími hodinami. Mohou také využívat v této době zařízení na občerstvení v budově, případně bufet v přízemí školy.6.7. Nikdo nesmí být podroben ponižujícímu zacházení, každý má právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména. Škola přijímá žáka jako jedinečnou lidskou osobu.6.8. Žák má právo na objektivní hodnocení, informaci o průběhu a výsledcích vzdělávání a pomoc v případě, že neporozuměl učivu. Má právo se vyjadřovat ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání. Hodnocení se zapisuje průběžně do žákovské knížky, případně studijního průkazu a do internetové žákovské knížky.6.9. Žáci mají právo zakládat třídní a školní samosprávu, která je oprávněna jednat s pedagogickými pracovníky a vedením školy za účelem obhajoby zájmů žáků. Ředitel školy je povinen se těmito podněty zabývat. Studenti mají právo být voleni a volit do školské rady, jsou - li zletilí.6.10. Žáci mají právo na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání.

Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky, učebnice v souvislosti s výukou, přitom je povinen řídit se pokyny učitelů. Dále je povinen udržovat v pořádku a nepoškozovat věci, které tvoří zařízení třídy, školy a také ty, které mu byly svěřeny v souvislosti s výukou. Za škodu na majetku školy, kterou způsobí žák svévolně nebo nedbalostí, bude vyžadována náhrada. 6.11. Žáci nižšího stupně mají právo na přiměřené bezplatné opotřebení zapůjčených učebnic.Předpokládaná životnost učebnice je pět let. Větší opotřebení způsobené nevhodným nebo bezohledným zacházením ze strany studenta bude posuzováno jako porušení vnitřního řádu školy s tím, že žák (zákonný zástupce) uhradí poměrnou část ceny knihy.6.12. Žáci mají právo na vzdělání, rozvíjení tvůrčí a rozumové schopnosti a využívání zařízení školy.Pokud se do pěti minut na začátku vyučovací hodiny nedostaví vyučující, hlásí to zástupce třídy učiteli, řediteli nebo v kanceláři školy.V případě dlouhodobé neúčasti ve výuce, kdy nelze objektivně posoudit schopnosti a vědomosti žáka, lze přistoupit k odložení klasifikace. Hranice přijatelné neúčasti se stanovuje na 30 %. 6.13. Žáci mají právo na využívání zařízení školy. Nesmí dojít k jeho záměrnému poškození nebo zneužití. Některé učebny mohou stanovit zvláštní pravidla – řády učeben, kterými se musí studenti řídit. Porušení řádu učebny bude klasifikováno jako porušení řádu školy.6.14 Žáci mohou používat ve výuce vlastní výpočetní techniku, pokud to nenarušuje průběh hodiny.6.15 Žáci mohou pobývat ve škole v době polední přestávky za předpokladu, že se budou zdržovat v patrech gymnázia a jejich chování bude v souladu s tímto řádem. Opustit školu ve volných hodinách a o přestávce mezi 2. a 3., resp. 6. a 7. hodinou mohou nezletilí žáci jen s písemným souhlasem zákonných zástupců.6.16. Na škole se umožňuje činnost studentské rady, která má právo prostřednictvím svých zástupců předávat podněty vedení školy ke zlepšení chodu zařízení. Studentská rada má právo na přiměřené množství informací týkajících se chodu školy. Studentská rada spolupracuje s vedením školy při odstraňování negativních jevů vyskytujících se ve škole.Rada školy je doplněna jedním zástupcem z řad zletilých studentů. Tento zástupce je plnoprávným členem a má práva a povinnosti vyplývající z platné legislativy.6.17. Žáci mají právo účastnit se akcí pořádaných školou.6.18. Žáci mají právo na ochranu osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. Škola smí používat svěřené údaje jen k vlastním úředním potřebám.

Čl.7 Prevence šikanyŠikanování je jakékoliv jednání, jehož cílem je ublížit, ohrozit nebo zastrašit žáka. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických nebo psychických útocích jedince nebo skupiny vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo nemohou bránit. Může mít také formu sexuálního obtěžování. Může se realizovat i pomocí elektronické komunikace. Nebezpečí spočívá v závažnosti, dlouhodobosti a mnohdy v celoživotních následcích.Škola má odpovědnost za žáky a povinnost projevy šikany neprodleně řešit. K tomu může použít běžná výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia na střední škole, snížení známky z chování). Viz Příloha č. 2

Čl. 8 Bezpečnost žáků ve škole Před vchody do školy a v prostorách šaten jsou z důvodu bezpečnosti žáků zabudovány kamerové systémy, které mají omezit nevhodné chování a zabránit neoprávněným manipulacím se skříňkami. Ve vestibulu školy je zřízena vrátnice, kde se hlásí a zapisují všechny cizí návštěvy. Žákům je zakázáno vpouštět cizí osoby do školy. Šatny se uzavírají v 15.45 hod. po ukončení vyučování.

Čl. 9 Zaměstnanci školyVšichni zaměstnanci školy (pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci) se řídí etickým kodexem školy, vystupují a jednají v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití tak, aby naplňovali výchovné působení školy. Učitelé věnují zvýšenou pozornost dětem z méně podnětného prostředí, žákům se zdravotními problémy či žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Řídí se lékařskými zprávami, výsledky vyšetření a sdělení rodičů o dítěti. Vyučující zajišťují ochranu a bezpečnost žáků při všech činnostech organizovaných školou. Pravidelně informují zástupce žáka o prospěchu a chování a informují je o každém závažném zhoršení prospěchu.Pro lepší informovanost zákonných zástupců o prospěchu žáků slouží kromě studijních průkazů, kam se zapisují především známky čtvrtletních hodnocení a absence, „Elektronická žákovská knížka“. Zde jsou zákonným zástupcům prokazatelně k dispozici všechny známky po zadání přiděleného hesla.Třídní učitelé bezodkladně informují ostatní pedagogy o všech nových skutečnostech u žáka, především problémy s chováním či prospěchem nebo zdravotními či rodinnými problémy.

Čl. 10 Závěrečná ustanovení Součástí řádu školy je klasifikační řád. (Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků)

Školní řád je aktualizován k datu 1. 9. 2015 RNDr. Přemysl Pokorný - ředitel školy

Městské víceleté gymnázium Klobouky u Brna, Vinařská 29

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři  ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 442/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, o ukončování studia ve středních školách a učilištích, v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.

Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona

(„Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“).

článek 1. Obecné zásady hodnocení a klasifikace,článek 2. Zásady hodnocení a získání podkladů pro klasifikaci,článek 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků,článek 4. Specifické poruchy učeníčlánek 5. Specifické poruchy chováníčlánek 6. Hodnocení specifických poruch učení a chováníčlánek 7. Kritéria hodnocení výsledků vzděláváníčlánek 8. Pravidla pro sebehodnocení žákůčlánek 9. Hodnocení skupinové prácečlánek 10. Hodnocení v náhradním termínu,článek 11. Uvolnění z výuky zcela nebo zčásti,článek 12. Přijetí ke studiu v průběhu klasifikačního období,článek 13. Uznání dosaženého vzdělání,článek 14. Hodnocení chování,článek 15. Celkové hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení,článek 16. Pochybnosti o správnosti hodnocení,článek 17. Postup do vyššího ročníku,článek 18. Postup v případě, kdy žák neprospěl na konci pololetí,článek 19. Opakování ročníku,článek 20. Výchovná opatření,článek 21. Komisionální zkoušky opravné,článek 22. Komisionální zkoušky – komisionální přezkoušení,článek 23. Informace o hodnocení a klasifikaci,článek 24. Závěrečné ustanovení.

článek l.Obecné zásady hodnocení a klasifikace

1. Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost a pedagogický takt a přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka.

2. Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.

3. Kromě povinné dokumentace (ve smyslu legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl doložit správnost celkové klasifikace i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). Tyto vlastní záznamy uschovává po dobu šesti měsíců po skončení klasifikačního období.

4. Do celkové klasifikace na konci klasifikačního období zahrnuje dle charakteru předmětu v přiměřené míře též zájem o předmět, úroveň domácí přípravy, míru aktivity studenta ve vyučovacích hodinách a jeho schopnosti samostatného myšlení a práce.

5. Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

6. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, studenti, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost, byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka (studenta).

článek 2.Zásady hodnocení a získání podkladů pro klasifikaci

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími (popř. psychology a zdravotníky, pokud to situace vyžaduje). Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka.

2. Kritéria pro hodnocení jsou stanovena v článku 4 samostatně pro každý předmět. V případě, že nejsou vymezena pro vyučovaný předmět kritéria, musí být žák hodnocen minimálně třemi známkami za každé pololetí, a je– li to možné, alespoň jednou známkou z ústního zkoušení. Účelnost ústního zkoušení posoudí předmětová komise (její závěry jsou pak závazné pro všechny vyučující). Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek do deseti pracovních dnů, slohových prací a praktických činností nejpozději do 14 pracovních dnů. Opravené písemné a praktické práce musí být předloženy žákům. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu písemné zkoušky s plánovanou dobou vypracování v rozsahu 30 minut a delší informuje vyučující žáky nejméně pět pracovních dní předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. V případě dlouhodobé nepřítomnosti učitele (nebo rozvázání pracovního poměru) v průběhu klasifikačního období je povinen předat tento klasifikační přehled zástupci ředitele školy.7. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pouze při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující zohlední přiměřeně délce absence známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáka se z učiva předmětného období znovu nepřezkušuje. 8. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal, stupeň prospěchu se však neurčuje na základě průměru známek za příslušné období. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogické radě.

článek 3.Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. V případě použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáků hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 – výborný,b) 2 – chvalitebný,c) 3 – dobrý,d) 4 – dostatečný,e) 5 – nedostatečnýf) - nehodnocen

2. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Výsledky vzdělávání u těchto předmětů se klasifikují podle těchto stupňů prospěchu:

Stupeň 1 (výborný)Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a

praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 ( dostatečný)Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, v myšlení nebo hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednosti vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Pří výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede

opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat nebo není- li na konci druhého pololetí z některého předmětu hodnocen. 3. Převahu výchovného zaměření mají předměty výtvarná výchova, tělesná výchova, občanská výchova a hudební výchova. Výchovně vzdělávací výsledky u této skupiny předmětů se klasifikují podle těchto stupňů:

Stupeň 1 ( výborný)Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá osobních předpokladů a rozvíjí je v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o vyučovací předmět.

Stupeň 2 (chvalitebný)Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce jsou esteticky působivé a mají menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má zájem o vyučovací předmět.

Stupeň 3 ( dobrý)Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce jsou málo působivé, dopouští se chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají častější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o vyučovací předmět.

Stupeň 4 (dostatečný)Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Využívání schopností v jeho projevu a práci je málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o vyučovací předmět.

Stupeň 5 (nedostatečný)Žák je v činnostech pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšinou chybný. Osvojené vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat. Neprojevuje zájem o vyučovací předmět.

článek 4.Specifické poruchy učení

1. Do skupiny se specifickými poruchami učení patří následující poruchy: a) čtení (dyslexie), b) psaní (dysgrafie), c) pravopisu (dysortografie), d) počítání (dyskalkulie), e) ve vývoji motoriky (dyspraxie), f) ve vývoji řeči a jazyka (vývojová dystázie, artikulační neobratnost a specifická

asimilace), g) některé další vzácněji se vyskytující poruchy.

2. Základní charakteristikou těchto poruch je nepoměr mezi sníženou aktuální školní výkonností a úrovní rozumových schopností, které jsou lepší, pohybují se v pásmu průměru, někdy i nad průměrem. Z tohoto vyplývá, že školní zdatnost žáka se specifickou vývojovou

poruchou učení je snižována dílčí neschopností, třebaže rozumové schopnosti žáka dávají předpoklad ke zvládnutí požadavků školy a žák má odpovídající výukovou příležitost. 3. Mezi symptomy vývojových poruch učení patří snížená schopnost pracovat se symboly (v českém jazyce, v matematice i dalších předmětech), snížená schopnost vyjadřovat se, snížená analyticko-syntetická schopnost, bizarní a nepochopitelné chyby při psaní ( záměny písmen, zkomoleniny slov apod.). Příznačné jsou dílčí nerovnoměrnosti ve vývoji, oslabení v některých funkcích a schopnostech, především v oblasti zrakového a sluchového vnímání, jemné pohybové koordinace, řeči a nedostatky v harmonické souhře schopnosti a jejich řízení. Je třeba vzít v úvahu i možný nepříznivý vliv sekundární neurotizace. 4. Všechny uvedené poruchy prakticky nereagují na běžné doučování, vyžadují specifický nácvik. Proto selhávají běžné pedagogické postupy, jako např. prodloužení doby věnované učení, mnohonásobné čtení stejného textu, opis mnoha stránek, případně dlouhé diktáty. Poruchu nelze v žádném případě vysvětlovat neochotou nebo nedbalým přístupem dítěte nebo nedostatečnou péčí rodičů, i když úroveň péče ze strany rodiny může výrazně ovlivnit stav a vývoj poruchy. 5. U žáků s vývojovou poruchou učení klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

článek 5.Specifické poruchy chování

1. Specifické poruchy chování jsou způsobené problémy v regulačních a integračních funkcích centrálního nervového systému. Podobně jako u specifických poruch učení se nejedná primárně o poruchu vývoje rozumových schopností. 2. Základní podoby této poruchy chování jsou:

A, hyperaktivita - nadměrný neklid, impulsívnost, nedostatek sebekontroly, B, hypoaktivita - nápadná utlumenost, zdlouhavost reakcí, zpomalení

psychomotorického tempa, těžkopádnost.

3. Postižené dítě se nedovede zdržet bezprostředních netlumených projevů, bývá neklidné, reaguje bez rozmyslu na všechny podněty, jeho pozornost se záhy unaví. Jindy je zase postižena dynamika základních nervových procesů, takže dítě, ač schopné přesného myšlení a správného splnění úkolů, je nestačí splnit v daném čase, protože pracuje nápadně zdlouhavě a těžkopádně. Z uvedených důvodů dochází u těchto dětí k častějšímu porušování pravidel školního řádu. Obtíže plynoucí z prvotního oslabení centrálního nervového systému nelze posuzovat jako prostou nekázeň nebo nevychovanost. Dítě trpící vývojovou poruchou chování dokáže rozlišit správné a nesprávné, ale pod tlakem obtíží není schopno vždy správnému vzoru chování vyhovět. 4. Vzhledem k tomu, že porucha chování je pedagogicky ovlivnitelná jen částečně, je třeba k této skutečnosti přihlížet jak při průběžném, tak i celkovém hodnocení chování. Je žádoucí brát ohled na ty projevy, které vyplývají z poruchy.

článek 6.Hodnocení specifických poruch učení a chování

1. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a metody zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to možné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který žák podal v daném časovém limitu, a to co nestačilo, nehodnotíme - např. v diktátu nebo pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika. 2. U žáků s vývojovou poruchou je kladen důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých případech nás nesmí mýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), přesto při zkoušce selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů - např. kvalita písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé selhání, obava z případného trestu apod. 3. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků. Uplatňují je při klasifikaci

a hodnocení chování žáků, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, která převádí hodnocení na kvantifikující stupeň, umožňující snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. 5. Ředitel školy může na základě žádosti zákonného zástupce povolit, aby pro žáka se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může lišit od výuky v daném posupném ročníku, přitom však bude poskytovat žáku v příslušných předmětech ucelené a zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi školou a zákonným zástupcem žáka, vypracovávají se vždy v písemné formě.

6. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

článek 7.Kritéria hodnocení výsledků vzdělávání

1. Uvedená kritéria hodnocení výsledku vzdělávání žáků jsou schválena předsedou předmětové komise a ředitelem školy. Žáci jsou prokazatelně seznámeni s kritérii hodnocení výsledků vzdělávání.2. Pro hodnocení žáka v daném předmětu za klasifikační období jsou stanovena tato minimální kritéria:

Český jazyk (nižší stupeň G): minimálně – jedna známka z pololetní (slohové a mluvnické) písemné práce, jedna z ústního zkoušení, pět známek z písemných prací, minimálně čtyři zápisy v čtenářském deníku

Český jazyk (vyšší stupeň G): minimálně – jedna známka z pololetní slohové práce, jedna z ústního zkoušení, deset známek z písemných prací, minimálně deset zápisů ve čtenářském deníku, písemný nebo ústní referát z doporučené četby minimálně jednou za rok.

Cizí jazyk – minimálně dvě známky z ústního zkoušení, čtyři známky z písemného zkoušení

Matematika – jedna známka ze čtvrtletní písemné práce, individuální ústní zkoušení, šest prověrek, průběžné plnění domácích úkolů.

Dějepis, Občanská výchova, Základy společenských věd – jedna známka z ústního zkoušení a dvě známky z písemného zkoušení (prověrky, testy).

Výtvarná výchova (nižší stupeň G, prima, sekunda) – 4 výtvarné práce, aktivní přístup, znalost základních dějin uměníVýtvarná výchova (nižší stupeň G, tercie, kvarta) – 3 výtvarné práce, aktivní přístup, znalost základních dějin uměníVýtvarná výchova (vyšší stupeň G) – aktivní přístup, předložení dvou prací výtvarného projektu nebo výtvarné řady, znalost výtvarných technik, znalost základních dějin umění

Hudební výchova – aktivní přístup v hodině, znalost základních pojmů a orientace v dějinách hudby, znalost textu nejméně čtyř písní,

Tělesná výchova – klasifikace dvou sportovních výkonů z atletiky, sportovních her a gymnastiky

Fyzika, Chemie, Zeměpis, Biologie – tři známky za klasifikační období

Volitelný předmět - dvě známky z prověrek nebo testů, případně ústní zkoušení

Volitelný předmět – cvičení z cizího jazyka – dvě známky z ústního zkoušení, dvě známky z písemného zkoušení.

Informatika – tři známky ze zadaných projektů.

článek 8.Pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou méně důležité práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit, co se mu daří, co mu nejde, jaké má rezervy, jak bude pokračovat dál apod. 5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. 7. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:

- zodpovědnost- motivace k učení- sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu.

článek 9.Hodnocení skupinové práce

1. Žák hodnotí svou práci ve skupině a následně jej hodnotí jeho spolužáci a učitel podle této hodnotící stupnice: 1 – téměř vždy, 2 – často, 3 – jen někdy, 4 – velmi zřídka, 5 – téměř nikdy.Hodnotící kritéria pro skupinovou práci jsou;

1. Zapojení ve skupině2. Držení se tématu3. Navrhování konstruktivních nápadů a myšlenek4. Respektování se navzájem5. Organizační podíl na práci ve skupině6. Komunikace7. Subjektivní dojem z výsledků skupinové práce

článek 10.Hodnocení v náhradním termínu

1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro hodnocení žáka náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

2. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

3. Dosáhne-li absence žáka v daném předmětu více jak 30 % a vyučující jej není schopen klasifikovat, bude žák vyučujícím přezkoušen z učiva předmětu za dané klasifikační období. Přezkoušení lze uskutečnit v termínech uvedených v bodech č. 1 a 2. O hodnocení v náhradním termínu může ze závažných příčin (zejména zdravotních nebo z důvodu vysoké absence) požádat i žák nebo jeho zákonný zástupce.4. Předmětem vyzkoušení v náhradním termínu je učivo předmětného klasifikačního období, žáka nelze zkoušet z témat probíhajícího pololetí. Výsledek zkoušení je doplněním podkladů učitele ke klasifikaci žáka, které byly získány v průběhu klasifikačního období. Klasifikační stupeň určuje zkoušející učitel. Výsledek vyzkoušení sdělí v případě ústní zkoušky zkoušející žákovi ihned po skončení, je-li součástí zkoušky písemná práce, nejpozději následující pracovní den. Vyzkoušení je prováděno zpravidla před třídou. 5. Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.

článek 11.Uvolnění z výuky zcela nebo zčásti

1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa.2. Rozhodnutí ředitele školy o uvolnění je zapsáno třídním učitelem do třídního výkazu a založeno v materiálu třídy. Kopie rozhodnutí archivují též ředitel školy a výchovný poradce.3. Jestliže ředitel školy žáka uvolní zčásti z vyučování některého předmětu, jsou vymezeny činnosti, které žák ve výuce nevykonává. 4. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře a žádosti rodičů.5. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. Na vysvědčení a v třídním výkaze je v rubrice prospěch uvedeno „uvolněn“. 6. Nelze- li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo slova hodnocení slovo nehodnocen (a).

Hodnocení žáků s individuálním vzdělávacím plánem

Ředitel školy stanoví předměty a určí vyučující, kteří budou klasifikovat a hodnotit žáka s individuálním vzdělávacím plánem. Klasifikujícím pedagogem bývá zpravidla vyučující předmětu v kmenové třídě žáka. Hodnocení a klasifikace v případě studentů s individuálním vzdělávacím plánem vychází z obdobných podmínek jako u ostatních žáků, může být ale specifikována jednotlivými vyučujícími tak, aby nadměrně nezatěžovala žáka. Týká se to především počtu známek nebo délkou zkoušení. Podklady pro některá hodnocení mohou být proto získávána i jinými metodami (pohovorem, konzultacemi, vyplněním dotazníku,

samostatnou prací …). Vyučující je povinen vždy přihlížet k důvodům, pro které byl žáku individuální vzdělávací plán přiznán. V oprávněných případech je způsob klasifikace závislý na domluvě vyučujícího a žáka, v případě nezletilého žáka jeho zákonných zástupců. Ředitel školy stanoví termíny, dokdy bude klasifikace ukončena tak, aby byl zajištěn rozsah učiva stanovaný školním vzdělávacím programem. V případě výrazně zhoršených studijních výsledků může být vyžádána spolupráce rodiny, trenéra, ošetřujícího lékaře, případně dalšího specialisty.

článek 12.Přijetí ke studiu v průběhu klasifikačního období

1. V případě změny oboru vzdělání nebo přestupu žáka do jiné střední školy ředitel školy rozhodne zda, v jakém rozsahu a termínu bude žák konat rozdílové zkoušky. Takové zkoušky se konají jako zkoušky komisionální.

2. Je-li to principiálně možné, přihlédne vyučující při celkové klasifikaci v prvním klasifikačním období k výsledkům žáka během předchozího studia. Rozhodující je kompatibilita učebního plánu, metod hodnocení a dostupnost prokazatelných podkladů ke klasifikaci.

Článek 13.Uznání dosaženého vzdělání

1. Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání anebo jiným prokazatelným způsobem.

2. Ředitel školy může uznat částečné vzdělání, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy.

3. Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání.

4. Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

5. Za částečné vzdělání se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.

6. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

7. Při zaznamenání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčení škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní

straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

článek 14.Hodnocení chování

1. Chování je klasifikováno stupni:a) 1- velmi dobré,b) 2 – uspokojivé,c) 3 – neuspokojivé.

2. Způsob chování odpovídající stupni hodnocení chování

a) stupeň hodnocení chování „velmi dobré“Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. I méně

závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své

chybynapravit.

b) stupeň hodnocení chování „2 – uspokojivé“Chování žáka je zpravidla přes předchozí udělené opatření k posílení kázně opakovaně

v rozporu s pravidly slušného chování a ustanovení školního řádu nebo se žák dopustí závažného

přestupku ( např. poškození majetku nebo ohrožení bezpečnosti a zdraví svého nebo jiných osob, neomluvené absence převyšující deset hodin, narušením výchovně vzdělávací činnosti školy apod.). Důvodem ke klasifikaci stupněm uspokojivé může být též chování, které je společensky nepřijatelné a poškozuje dobré jméno školy.

c) stupeň hodnocení chování „ 3 – neuspokojivý“Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustil se takových přestupků proti školnímu řádu, jimiž je vážně ohrožen majetek, výchova, bezpečnost či zdraví jiných osob. Záměrně a zpravidla přes udělení důtky ředitele školy narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

3. Stupeň hodnocení chování zpravidla navrhuje třídní učitel, a to po konzultaci s ostatními vyučujícími. Nižší stupeň hodnocení chování uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě.

článek 15.Celkové hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

1. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí zahrnuje klasifikaci ve vyučovacích předmětech (kromě nepovinných) a klasifikaci chování.

2. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) „prospěl(a) s vyznamenáním“ - v žádném předmětu nemá žák prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je „velmi dobré“.

b) „prospěl(a)“ - nemá-li žák v žádném předmětu prospěch nedostatečný,

c) „neprospěl(a)“ - má-li žák z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný nebo není- li hodnocen z některého předmětu v druhém pololetí,

d) „nehodnocen(a) – jestliže žáka nelze hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním terminu.

článek 16.Pochybnosti o správnosti hodnocení

1. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

2. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí tuto žádost ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, pak posoudí žádost krajský úřad (viz. pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2). V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

článek 17.Postup do vyššího ročníku

1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

článek 18.Postup v případě, kdy žák neprospěl na konci pololetí

1. Jestliže žák neprospěl z jednoho nebo více povinných předmětů, které jsou vyučovány i ve druhém pololetí, pokračuje ve druhém pololetí ve vzdělávání.

2. Žák, který neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí,koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

4. Žák, který neprospěl z více než dvou povinných předmětů, nekoná opravnou zkoušku a nepostupuje do vyššího ročníku.

5. Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku.

článek 19.Opakování ročníku

1. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.

článek 20.Výchovná opatření

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.2. Za výborné studijní výsledky, reprezentaci školy v soutěžích a na kulturních vystoupeních,

činnost ve studentské radě, školním časopise apod., za významné činy např. v oblasti ochrany zdraví a

života osob může třídní učitel nebo učitel odborného výcviku na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění.

3. Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení uložit:

a) ústní napomenutí třídního učitele,b) písemné napomenutí třídního učitele,c) důtku třídního učitele,d) důtku ředitele školy.

4. Třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu právnické nebo fyzické osoby uděluje za méně závažné porušení školního řádu ústní napomenutí. Za zaviněné a závažnější porušení školního řádu uděluje třídní učitel písemné napomenutí. O udělení ústního nebo písemného napomenutí informuje třídní učitel žáka vždy před kolektivem třídy. Ústní napomenutí třídního učitele se do pedagogické dokumentace žáka nezaznamenává. Písemné napomenutí zaznamená třídní učitel do studijního průkazu a třídního výkazu žáka. Pedagogickou radu informuje třídní učitel na nejbližším jednání.

5. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby udělit důtku třídního učitele. Důtku uděluje třídní učitel po předchozím projednání s ředitelem školy nebo jeho zástupcem, zejména za opakovaná a závažná porušení školního řádu. Třídní učitel o udělení důtky informuje pedagogickou radu na jejím nejbližším jednání.

6. Důtku uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě zejména za zaviněná a závažná porušení školního řádu nebo v případě, že předchozí výchovná opatření nebyla účinná.

7. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně písemně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění

nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka

nebo jednomu z rodičů zletilého žáka.

8. Třídní učitel neprodleně písemně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění, uložení písemného napomenutí nebo důtky s jeho důvody žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo jednomu z rodičů zletilého žáka. Ředitel školy neprodleně písemně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění, uložení důtky s jeho důvody žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo jednomu z rodičů zletilého žáka.

9. Udělení pochvaly nebo jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do třídního výkazu žáka.

10. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským

zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

11. Zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem.

článek 21.Komisionální zkoušky opravné

1. V případě konání opravné zkoušky žák koná komisionální zkoušku, a to v  jednom dni nejvýše jednu.

2. Komisionální opravnou zkoušku může žák konat ve druhém pololetí nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín. V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel žádosti o dřívější termín vždy.

3. V případě každé konkrétní opravné komisionální zkoušky ředitel školy stanoví složení komise pro komisionální zkoušky, termín a místo konání zkoušky.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5. Komise pro opravnou zkoušku je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřená osoba.

6. Pro všechny opravné komisionální zkoušky ředitel jednotně stanoví následující podrobnosti konání zkoušky:

a) způsob konání zkoušky – zkouška ústní, písemná, praktická nebo kombinující tyto formy,

b) doba přípravy na zkoušku – nejvýše 15 minut,c) doba trvání vlastní zkoušky – nejvýše 30 minut,d) vyrozumění žáka s výsledkem zkoušky – ústně v den konání zkoušky (sdělí

předseda komise),e) vyrozumění zákonného zástupce nebo rodiče s výsledkem zkoušky – telefonicky

(zajistí třídní učitelé); pouze v případě, kdy se nelze telefonicky spojit se zákonným zástupcem nebo rodičem žáka a žák opravnou zkoušku nesložil úspěšně, je zákonný zástupce nebo rodič žáka vyrozuměn s výsledkem opravné zkoušky písemně.

7. Podrobnosti týkající se komisionální zkoušky ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole.

8. O opravné komisionální zkoušce se vede protokol (SEVT 49 261 0).

9. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví bez omluvitelného důvodu, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit

náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. O hodnocení závažnosti důvodů a řádnosti omluvy rozhoduje ředitel školy.

článek 22.Komisionální zkoušky – komisionální přezkoušení

1. Komisionální přezkoušení žáka se uskuteční na základě žádosti žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, který má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí. 2. Žák může konat v jednom dni nejvýše jedno komisionální přezkoušení.

3. V případě každého konkrétního komisionálního přezkoušení ředitel školy stanoví složení komise pro komisionální zkoušky, termín a místo konání zkoušky.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5. Komise pro komisionální přezkoušení je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřená osoba.

6. Pro všechna komisionální přezkoušení ředitel školy jednotně stanoví následující podrobnosti konání zkoušky:

a) způsob konání zkoušky – zkouška ústní, písemná, praktická nebo kombinující tyto formy,

b) doba přípravy na zkoušku – nejvýše 15 minut,c) doba trvání vlastní zkoušky – nejvýše 30 minut,d) vyrozumění žáka s výsledkem zkoušky – ústně v den konání zkoušky (sdělí

předseda komise),e) vyrozumění zákonného zástupce nebo rodiče s výsledkem zkoušky – telefonicky

(zajistí třídní učitelé); pouze v případě, kdy se nelze telefonicky spojit se zákonným zástupcem nebo rodičem žáka a žák opravnou zkoušku nesložil úspěšně, je zákonný zástupce nebo rodič žáka vyrozuměn s výsledkem opravné zkoušky písemně.

7. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví bez omluvitelného důvodu, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. O hodnocení závažnosti důvodů a řádnosti omluvy rozhoduje ředitel školy. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

8. Podrobnosti týkající se komisionálního přezkoušení ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole.

článek 23.Informace o hodnocení a klasifikaci

1. Pedagogická dokumentace

Vyučující je povinen průběžně informovat žáky, jejich rodiče a vedení školy o výsledcích hodnocení a klasifikace chování, prospěchu a celkového prospěchu žáků. Je povinen zapisovat tyto výsledky do pedagogické dokumentace. K té patří třídní výkaz, klasifikační deník učitele, vysvědčení a výpis z třídního výkazu. Jako souhrnná informace o klasifikaci žáků slouží klasifikační arch.

2. Dokumentace o celkovém hodnocení žáka

Dokumentace o celkovém hodnocení žáka je vedena třídním učitelem podle pokynů k vyplňování pedagogické dokumentace v třídním výkazu. Rodičům žáků je celkové hodnocení žáka sdělováno prostřednictvím vysvědčení. Bližší informace je TU povinen podat rodičům na vyžádání např. během jejich návštěvy ve škole. V případě odkladu klasifikace nebo konání opravné zkoušky vystaví TU v termínu vydávání vysvědčení žákovi pouze výpis z třídního výkazu. Vysvědčení vystaví (s datem jejího konání) nejpozději následující pracovní den po vykonání poslední zkoušky.

3. Dokumentace o klasifikaci chování a udělení výchovných opatření

Udělení pochvaly TU je obvykle sdělováno žákovi ústně v přítomnosti kolektivu třídy. Udělení pochvaly ředitele školy je obvykle provedeno osobním předáním diplomu třídním učitelem. Dokumentaci o uložení výchovných opatření v pravomoci TU vede TU dle pokynu ředitele. Udělení opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy je sděleno žákovi neprodleně ředitelem školy (obvykle ústně v přítomnosti kolektivu třídy). Rodičům je takové opatření sděleno ředitelem školy formou doručeného formuláře. Rodiči podepsaný formulář se zakládá v materiálu třídy. Udělení všech výchovných opatření zapíše TU neprodleně do třídního výkazu.

4. Dokumentace o klasifikaci komisionální zkoušky

O průběhu komisionální zkoušky se pořizuje protokol. Protokol vyplňuje přísedící učitel, za jeho úplnost a správnost odpovídá předseda komise. Je-li součástí zkoušky písemná příprava nebo písemný projev žáka, stává se přílohou protokolu. Předseda komise dbá na regulérnost zkoušky. Protokol podepisuje celá zkušební komise. Protokol předá zkoušející učitel nejpozději následující pracovní den zástupci ředitele k archivaci. Zároveň předá kopii zápisu třídnímu učiteli, který výsledek spolu s datem a důvodem konání komisionální zkoušky zapíše do třídního výkazu. TU sdělí výsledek komisionální zkoušky do pěti pracovních dnů prokazatelným způsobem rodičům žáka. Mění-li výsledek komisionální zkoušky klasifikaci prospěchu v daném klasifikačním období, vystaví TU žákovi nové vysvědčení s datem poslední komisionální zkoušky nejpozději následující pracovní den po jejím vykonání.

5. Dokumentace o klasifikaci v náhradním termínu

Výslednou klasifikaci zapíše zkoušející učitel nejpozději následující pracovní den do třídního výkazu.

6. Dokumentace o klasifikaci prospěchu

1. Výsledek každé klasifikace zaznamenává učitel do svého klasifikačního deníku nejpozději k datu sdělení známky žákovi. 2. Vypracování písemných zkoušek trvajících celou vyučovací hodinu a praktických prací klíčových pro klasifikaci žáka je vyučující povinen uchovat jako klasifikační podklady daného období. Rodičům umožní nahlédnout do těchto prací na jejich žádost během návštěvy školy.3. V případě náhlého zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně TU, který projedná situaci s výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. Na základě výsledku informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelným způsobem.4. Učitel informuje rodiče žáků o prospěchu na třídních schůzkách nebo během individuálních hovorových hodin (konzultací). Poskytnout rodičům termín k individuální konzultaci je povinností učitele. Je - li to zapotřebí, nabídne rodičům termín i v odpoledních hodinách mimo návaznost na svůj rozvrh hodin.5. Vedení školy a ostatní vyučující informuje učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě. Všichni vyučující předají podklady pro hodnocení prospěchu a kázně na konci čtvrtletí třídnímu učiteli, který pro jednání pedagogické rady předá zástupci ředitele. Navrhuje-li TU opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy nebo snížení stupně z chování, projedná důvody, které jej k tomu vedou, s ředitelem školy s předstihem před jednáním pedagogické rady.6. Na konci klasifikačního období v termínu určeném v měsíčním plánu práce zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a předají TU návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu ap.

článek 24.Závěrečné ustanovení

1. Školní řád nabývá účinnosti dnem 3. září 2012

V Kloboukách u Brna 1. září 2012 RNDr. Přemysl Pokorný ředitel školy

Příloha č. 1Příloha č. 1

Provoz školyProvoz školyPlatí od 1.9.2012Škola se otvírá v 7:00 hod.První zvonění – začátek dohledu – 7:40 hod

1. hodina - 8:00 – 8:45 2. hodina - 8:55 – 9:403. hodina - 9:55 – 10:404. hodina - 10:50 – 11:355. hodina - 11:45 – 12:306. hodina - 12:40 – 13:25

Polední přestávka 13:25 – 13:557. hodina - 13:55 – 14:408. hodina - 14:45 – 15:309. hodina - 15:35 – 16:20

P říloha č. 2

Městské víceleté gymnázium Klobouky u Brna, Vinařská 29, 691 72 Klobouky u Brna

Krizový plán 2012/2013

OBSAH:

1) VSTUP POLICIE DO ŠKOLY

2) ŽÁK S PODLITINAMI

3) ZÁŠKOLÁCTVÍ

4) PŘÍKLADY NEPŘÍMÝCH A PŘÍMÝCH ZNAKŮ ŠIKANOVÁNÍ

5) POSTUP ŠKOLY A VYUČUJÍCÍCH V PŘÍPADĚ KONKRÉTNÍHO PŘÍPADU

ŠIKANY VE ŠKOLE

6) METODY ŘEŠENÍ ŠIKANY

7) CIGARETY A JINÉ DROGY VE ŠKOLE

8) PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A ALKOHOLEM

9) JAK POSTUPOVAT PŘI NAHLÁŠENÍ KRÁDEŽE ŽÁKEM

10) JAK POSTUPOVAT PŘI VZNIKU ŠKODY NA ŠKOLNÍM MAJETKU

11) POSTUP ŠKOLY A VYUČUJÍCÍCH V PŘÍPADĚ VÝSKYTU UŽÍVÁNÍ

NÁVYKOVÝCH

12) JAK POZNÁM, ŽE MOJE DÍTĚ POŽÍVÁ ALKOHOL NEBO BERE DROGY

13) DOPORUČENÍ RODIČŮM, JEJICHŽ DÍDĚ MÁ PROBLÉMY SE ZÁVISLODTÍ

LÁTEK VE ŠKOLE

14) PROČ A JAK ODMÍTAT ALKOHOL A DROGY

1) Vstup policie do školy

Policista se po vstupu do budovy ohlásí u ŘŠ, představí se a jasně sdělí, proč přišel, co potřebuje a na základě čeho. Svou příslušnost k policii prokazuje stejnokrojem s identifikačním číslem (kriminalista stejnokroj mít nebude), služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie. Škola mu poskytne vhodnou místnost. Policista požádá ŘŠ o přítomnost další osoby, což musí být pedagogický pracovník. Po celou dobu přítomnosti dítěte ve škole jsme nad ním povinováni dohledem. Škola musí o výslechu žáka předem vyrozumět zákonného zástupce dítěte, pokud tak již neučinila PČR. To neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit. Jestliže rodič vydá pokyn, abychom akci zadrželi do chvíle, než přijde, je nutné mu sdělit, že to ze zákona nelze.

Odvedení žáka ze školy

Policistovu totožnost lze telefonicky ověřit na pracovišti, které uvedl a služebním průkazem doložil. Jestliže odvádí dítě mladší 15 let, potom nepřijede v uniformě – bude to specialista na problematiku mládeže. Po celou dobu tohoto úkonu – odvedení, naložení do auta, převozu na služebnu, výslechu na služebně – musí být přítomna další osoba. Je na policistovi zajistit třetí osobu – třeba pedagoga nebo zástupce OSPOD. Důležité je domluvit se, kam policista dítě zase vrátí – jestli zpět do školy nebo zákonným zástupcům a také kdy. O přítomnosti policisty ve škole vyhotoví ŘŠ zápis.

2) Žák s podlitinami

Ihned informovat příslušné OSPOD a dohodnout s nimi postup a korekci. Sledovat v budoucnosti chování tohoto dítěte a i to, jak vypadá (známky týrání jak fyzického, tak psychického). Zajišťuje OSPOD, PČR, škola – TU, ŘŠ, ŠMP.

3) Záškoláctví

Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce nebo zletilý žák pozván doporučeným dopisem. Projedná důvod nepřítomnosti žáka a způsob omlouvání jeho nepřítomnosti a upozorní na povinnost stanovenou zákonem. Seznámí zákonného zástupce nebo zletilého žáka s možnými důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti. Provede zápis z pohovoru (Metodický pokyn MŠMT ČR Č. j.: 10194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví. – příloha 1), do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem nebo zletilým žákem. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu zákonným zástupcem nebo zletilým žákem se do zápisu zaznamená.

Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka účastní: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní

ochrany dětí, školní metodik protidrogové prevence, popř. další odborníci a zástupce rady školy, pokud byla zřízena.

Pozvání zákonných zástupců na jednání školní výchovné komise se provádí doporučeným dopisem. O průběhu a závěrech jednání školní výchovné komise se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší (Metodický pokyn MŠMT ČR Č. j.: 10194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví – příloha 2). Případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápisu zaznamená. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu.

V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví (Metodický pokyn MŠMT ČR Č. j.: 10194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví – příloha 3). s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu. Tato ohlašovací povinnost vychází z platné právní úpravy.

V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci pravomocným rozhodnutím správního orgánu postiženi pro přestupek podle ustanovení zákona, je třeba postoupit v pořadí již druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, kde bude případ řešen jako trestní oznámení pro podezření spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže Kopie hlášení o zanedbání školní docházky bude zaslána příslušnému okresnímu úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu

4) Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování

Nepřímé (varovné) znaky šikanování

Ve škole student je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády, při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními

o přestávkách vyhledává blízkost pedagogů

má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený

působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči

stává se uzavřeným

jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje

jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené

mívá zašpiněný nebo poškozený oděv

stále postrádá nějaké své věci

odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy

mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy

začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole

odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit

V rodině

za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi

dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.

dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem

nechuť jít ráno do školy, dítě odkládá odchod z domova, možno pozorovat strach,

ztráta chuti k jídlu

dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně

dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné

sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co ho trápí

dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody, případně doma krade peníze

dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí

dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná

projevuje i zlobu vůči rodičům

dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat

doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat

dítě se vyhýbá docházce do školy

dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku

Přímé znaky šikanování :

posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování,

hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák

konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelný

kritika žáka, výtky na jeho adresu, pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo

pohrdavým tónem

nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil

příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným

tónem, a skutečnost, že se ji podřizuje

nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či spoluúčasti na nich

honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je

nápadné, že je oběť neoplácí

rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout

5) Postup školy a vyučujících v případě konkrétního případu šikany ve škole

zastavit násilí, přivolat další pedagogy a domluvit s nimi spolupráci při vyšetřování

postarat se o oběť, poskytnout jí nejnutnější pomoc a ochranu (pocit bezpečí), v případě

vážného zranění zajistit lékařskou péči a informovat rodiče

neprodleně informovat vedení školy, příslušné třídní učitele, VP, ŠMP, event. další

vyučující prostřednictvím vyslaného studenta – nenechat třídu bez dozoru

zabránit domluvě třídy (křivá výpověď) prostřednictvím dozoru ve třídě

v případě nutnosti rozdělit žáky do izolovaných skupin s dozorem

- v případě vážného zranění žáka zajistit lékařskou péči a ihned informovat rodiče

v závažných případech škola ohlásí záležitost Policii ČR

škola informuje rodiče, event. odbor sociální péče

Výchovná opatření

Škola využije jednotlivých úrovní kázeňských opatření (napomenutí třídního

učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, v závažných případech podmíněné

vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy – viz Školní řád). Rodičům obětí i agresorů

doporučí odbornou péči. V závažných případech informuje Policii ČR.

6) Metody řešení šikanování

Dochází–li k šikanování dětí v průběhu vyučování, nese plnou odpovědnost za vzniklou újmu školské zařízení. V případě právní subjektivity nese odpovědnost škola, v případě opačném zřizovatel školy. Odpovědnost ředitele školy nebo pedagoga tím samozřejmě není vyloučena, mohou být postiženi pracovněprávně.

Na školském zařízení může rodič nebo zákonný zástupce šikanovaného dítěte požadovat náhradu škody jak na věcech (roztrhané, zničené, ztracené oděvy, školní pomůcky apod.), tak i na zdraví (újma fyzická či psychická).

Odpovědnost rodičů může být stanovena v souladu s trestním zákonem, který stanoví odpovědnost rodičů, kteří zanedbávají výchovu dětí. Podle trestného činu ohrožování mravní výchovy lze postihnout rodiče, jejichž děti se dopouštějí protispolečenských a asociálních jednání.

Odpovědnost pachatelů šikany je dána věkem. Dítě mladší 15 let nemůže být trestně postiženo. To neznamená, že nezletilec se nemůže dopustit jednání, které nebýt toho, že nedosáhl potřebného věku, by bylo trestně postižitelné a splňovalo znaky trestného činu.

Nelze tedy využít sankce ve smyslu trestního ani přestupkového práva. Ale i umístění dítěte v ústavu může být dostatečnou hrozbou a sankcí za asociální jednání. Je proto na školských zařízeních, aby pečlivě sledovala chování dětí, za které nesou i právní odpovědnost, a v případě, že se nezletilec dopouští takto negativního chování vyvodila důsledky – pohovory s rodiči, zajištění účasti odborného pedagogicko-psychologického pracovníka, spolupráce s institucemi obce a okresu zajišťujícími sociálně-právní ochranu dítěte event. podání návrhu na stanovení dohledu nad chováním dítěte, umístění dítěte v ústavu.

Odhalení šikany bývá někdy velmi obtížné i pro zkušeného pedagoga. Nejzávažnější negativní roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů a dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity“ agresorů i postižených.

Krizový scénář pro počáteční stádia šikanování

1. krok Odhad závažnosti - 4 kritéria: • způsob chování a vypovídání obětí a svědků,… „je to moje, pokud jsou otevření,

ochotní pomoci a nesouhlasí se špatným chováním agresorů“,• závažnost a četnost agresivních projevů (vnější pohled na šikanu – nemocné čili

patologické chování),• čas… jak dlouho šikanování trvá,• počet agresorů a obětí.

Oznámení vedení školy, nástin řešení a vymezení rolí (kdo a jak budete postupovat ® jednotný postup). !!CHRAŇTE ZDROJ INFORMACÍ!!

2. krok Rozhovor s informátory a obětí• provádí ŠMP + VP • rozhovor musí být proveden tak, aby o něm ostatní nevěděli (možná pomsta agresorů)• nedávat rady, jen vnímat• každou výpověď ověřit• nedávat návodné otázky

3. krok Nalezení vhodných svědků• spolupráce s informátory a oběťmi – oni nám vytipují žáky „svědky“ (!),

doporučuji být velmi pozorný v rozhovorech, může vzniknout i záměna jednotlivých rolí hned na počátku při zjišťování situace,

• ! nevybíráme si podle svých sympatií a podle jejich chování (žáci mohou mít tzv. dvě tváře),

• důležití jsou žáci, kteří sympatizují s obětí (sympatie x nesympatie k oběti),• rozhovor se svědky (doporučuji jednotlivě) nejlépe mezi čtyřma očima (např. po

vyučování, požádat o odnesení pomůcek do kabinetu), aby ostatní nevěděli (souvisí s ochranou oběti).

4. krok Individuální, příp. konfrontační rozhovory se svědky• rozhovory individuálně! • nesmí se konfrontovat oběti s agresorem, ani jejich zákonní zástupci - předcházení

konfliktu! viz. trojrozměrný pohled ® „šikana jako závislost“ • konfrontace svědků (ale i tak max. 2 spolu) pouze při protichůdných informacích

5. krok Ochrana oběti

• zvýšená pozornost ve školním klimatu (třídním učitelem),• zpřísnit dozory (ošetřit pohyb dětí na záchodech, cestě ze školy, do školy), časté

nenápadné nahlížení do třídy o přestávkách),• po dobu šetření je možné se souhlasem vedení školy nechat oběť doma, • doporučit rodičům odborníka z PPP nebo SVP, či jiné instituce zabývající se touto

problematikou (zjištění více informací).

6. krok Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi• vnější obraz šikanování! (popis nemocného čili patologického chování) • nutnost poskládané mozaiky informací, (důkazy, musím mít jistotu o tom, co se ve

třídě děje - vztahy)• případně konfrontace mezi nimi , konfrontace A – A (při rozporuplnosti informací

opět max. 2)

7. krok Výchovná komise Za účasti vedení školy + metodik prevence (MP)+ výchovný poradce (VP) + třídní

učitel (TU)+ rodiče žáka (ZZ)+ odborník (PPP, SVP, OSPOD apod.). Udělat zápis, kde bude uvedený časový horizont na zlepšení situace, uvést, co bude

následovat, pokud se to nezlepší. Odkaz na Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a

školských zařízení, čl. 7 – výchovná opatření.

8. krok Rozhovor se zákonnými zástupci obětiDoporučuji:

• sejít se jiný den než jsou výchovné komise,• sdělit zákonným zástupcům, jak jsme v dané věci postupovali (kroky řešení, závěry,

domluva na dalších opatřeních, možnosti další spolupráce),• časový horizont pro sledování situace (po týdnu, 14 dnech informovat se vzájemně o

situaci – rodinné a školní klima),• spolupráce (ochrana oběti).

Konkrétní kontakt na instituce / konkrétní odborník zabývající se problematikou šikany:

• pedagogicko-psychologická poradna, • středisko výchovné péče,• praktický lékař.

9. krok Práce s celou třídou Uzavření celé záležitosti vedením školy před všemi žáky ve třídě (VP, ŠMP, TU). ozdravění třídy – dlouhodobý proces, nastavení nových funkčních pravidel např.: charta třídy (nutno dodržovat všichni,

nejen žáci, ale i dospělí!), možnosti práce se třídou v rámci třídnických hodin (jiné aktivity zaměřené na vztahy

mezi žáky ve třídě), třídu neustále sledovat, TU + ŠMP informovat všechny členy pedagogického sboru (obecné informace –

shrnutí případu, seznámit je s nastavenými pravidly), jednotnost a důslednost pedagogického sboru, při nezastavení problematiky šikanování kontaktovat ŠMP, VP (přivolání pomoci –

instituce zabývající se touto problematikou).

Rámcový třídní program pro řešení počátečního stádia šikanování

1. krok Jak postupovat při objevení problému • informace od rodičů, žáků, kolegů,• dopisem na vedení školy,• vlastním pozorováním, apod.• Nahlášení:TU + ŠMP + VP ® společně zvolí strategii postupu řešení (spolupráce)

!!CHRAŇTE ZDROJ INFORMACÍ!!

2. krok Odhad závažnosti onemocnění• provádí ŠMP + VP

3. krok I. část techniky mapující klima4. krok II. část Sociometrie5. krok III. část práce se třídou

• pojmenování problémů ve třídním klimatu,• nastavení pravidel,

!!!Zpětná vazba od žáků na pásmo (líbilo x nelíbilo, co jsem si uvědomil, co mohu udělat pro vztahy ve třídě, aby bylo lépe….)

6. krok Závěrečná zpráva• důvěrná,• popis I.,II. a III.části pásma,• závěr, • doporučení, rizika…

Odkaz na Metodický pokyn MŠMT ČR 24 246/2008-6

7. krok Info a diskuse• ŘŠ, ŠMP, VP, TU• popis dění ve třídě – seznámení,• společné kroky k řešení,• role pedagoga

8. krok Kulatý stůl• schůzka s pedagogy, kteří ve třídě učí – seznámení s problematikou (obecně),• pedagogický sbor

9. krok Schůzka s rodiči• vyzvání písemnou formou,• „mimořádná“ – dle závažnosti,• účast TU, VP, MP, vedení školy (odborník zvenčí), • Seznámení s problémem (obecně) ne jmenovitě!!

10.krok Dvě linie ® rozdělení následujícího řešení• Linie A / agresor• Linie O / oběť® Zapomíná se!!

11.krok nástin struktury výchovné komise linie A• Úvod, přivítání – vedení školy

• Seznámení rodičů s problémem, který jsme zjistili – projevy chování u jednotlivého konkrétního dítěte (agresora) – vedení školy, popř. řešitel problému (ŠMP, VP, TU)

• Jaký postoj zaujímá škola k těmto nevhodným a nežádoucím projevům chování – vedení školy

• Vyjádření zákonných zástupců• Možná navrhovaná řešení ze strany zákonných zástupců, (možnosti řešení pro nápravu

chování u svého dítěte (agresora), aby se situace zlepšila, možnost spolupráce se školou).

• Seznámení rodičů s konkrétními možnými řešeními, které navrhuje škola – vedení školy

• Domluvit se na časovém horizontu (z hlediska nápravy chování agresora) - TU • Zpětná kontrola (zda se situace zklidnila) - TU • Nezapomenout upozornit rodiče na další výchovná opatření, pokud tato přijatá

opatření nepomohou - vedení školy• Zákonní zástupci jednotlivých žáků (agresorů) by měli být zváni na jednání ve škole

písemnou formou a mezi jednotlivými jednáními se zákonnými zástupci by měla být časová prodleva.

• Z tohoto jednání by měl být proveden zápis, který obsahuje (datum, struktura, závěr (na čem jsme se dohodli) podpisy všech zúčastněných, souhlas rodiče, že byl s celou záležitostí seznámen a s navrhovanými řešeními souhlasí.

POZOR! • U agresorů není jednoznačným možným řešením jen vyloučení žáka ze školy.

Zkušenosti ukazují, že žák přejde na jinou školu a v šikaně pokračuje dál,pokud se s ním nepracuje (tzv. pokročilé šikany/patologie chování). Naším společným cílem je pomoci mu (změna chování). Najít a snažit se společně vyřešit mu příčinu útoků!!! (výměna rolí agresor/oběť). Možnosti spolupráce…. ZAPOMÍNÁ SE!!!

12. krok ® rozhovor se zákonnými zástupci oběti linie ODoporučuji:

• sejít se jiný den než jsou výchovné komise,• sdělit zákonným zástupcům, jak jsme v dané věci postupovali (kroky řešení, závěry,

domluva na dalších opatřeních, možnosti další spolupráce),• časový horizont pro sledování situace (po týdnu, 14 dnech informovat se vzájemně o

situaci – rodinné a školní klima),• spolupráce (ochrana oběti).

Konkrétní kontakt na instituce / konkrétní odborník zabývající se problematikou šikany:

• pedagogicko-psychologická poradna, • středisko výchovné péče,• praktický lékař.

13. krok Práce s celou třídouUzavření celé záležitosti vedením školy před všemi žáky ve třídě (VP, ŠMP, TU).

• ozdravění třídy – dlouhodobý proces,• nastavení nových funkčních pravidel např.: charta třídy (nutno dodržovat všichni,

nejen žáci, ale i dospělí!), • možnosti práce se třídou v rámci třídnických hodin (jiné aktivity zaměřené na vztahy

mezi žáky ve třídě),• třídu neustále sledovat,

• TU + ŠMP informovat všechny členy pedagogického sboru (obecné informace – shrnutí případu, seznámit je s nastavenými pravidly),

• jednotnost a důslednost pedagogického sboru,• při nezastavení problematiky šikanování kontaktovat ŠMP, VP (přivolání pomoci –

instituce zabývající se touto problematikou).

Při pokročilém stádiu spolupráce se specializovanými institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, Policie ČR).

Při výbuchu brutálního skupinového násilí vůči oběti, tzv.“školního lynčování“ je nutný následující postup:

1. Překonání šoku pedagoga a bezprostřední záchrana oběti. Upozornit na sebe, někoho poslat pro pomoc, která odvede oběť.

2. Domluva pedagogů na spolupráci a postupu vyšetřování.3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. Rozdělit žáky do skupin.4. Pokračující pomoc a podpora oběti.5. Nahlášení policii. (OSPOD, PPP, SVP)6. Vlastní vyšetřování.

(4) Účastní-li se šikanování většina problémové skupiny, nebo jsou-li normy agresorů skupinou akceptovány, doporučuje se, aby šetření vedl odborník - specialista na problematiku šikanování (z pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, diagnostického ústavu, krizového centra apod.)

Výchovná opatření

(1) Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. (2) Pro potrestání agresorů lze užít i následující běžná výchovná opatření: Napomenutí a důtka třídní učitelky, důtka ředitelky. Snížení známky z chování. (3) Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina).(4) V mimořádných případech se užijí další opatření: Ředitelka školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.

Spolupráce s rodiči

Pokud rodiče informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření záležitosti zodpovědný ředitel školy. Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školní metodičky prevence, výchovné poradkyně a dalších pedagogických pracovníků, jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování důvěrnosti informací.

Je nutné předem informovat rodiče o tom, co dělat v případě, když se dozvědí o šikanování.

Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování

1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:

Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť

přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)

2. Přímé znaky šikanování mohou být např.:

Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný.

Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem.

Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným

tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je

nápadné, že je oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.

¨

7) Cigarety a jiné drogy ve škole Jestliže byly u žáka nalezeny cigarety nebo jiné dovolené drogy, tak jsou žákovi

odebrány a uloženy společně se zápisem do trezoru, ŘŠ informuje rodiče. Jestliže byly u žáka nalezeny nedovolené drogy, tak s ní učitelka nijak nemanipuluje

ani ji nerozbaluje, pokud je zabalená. ŘŠ sepíše zápis (jak látka vypadá, kdo, kde, za jakých okolností a u koho byla nalezena). Zápis podepíše ŘŠ, ten u koho byla látka nalezena a třetí osoba. ŘŠ zápis společně s látkou, která je zapečetěná ve velké obálce, vloží do trezoru a informuje rodiče. Tomu u koho byla látka nalezena sdělí, že celou dobu pracovala s pro ni neznámou látkou, neboť o tom, co to je, může rozhodnout jen laboratoř. ŘŠ nahlásí tuto skutečnost PČR.

Jestliže je žák přistižen při prodeji drog, tak jsou žákovi odebrány a uloženy v trezoru společně se zápisem o případu, ŘŠ nahlásí tuto skutečnost PČR a informuje rodiče.

Jestliže jsou ve škole nalezeny drogy nebo vybavení pro jejich užívání, tak je ŘŠ uloží do trezoru a po té předá PČR. ŘŠ provede záznam o případu.

Jestliže se žák svěří, že bere drogy, tak mu učitel nabídne radu a podporu. Učitel informuje ŠMP a ŘŠ, ti dále vhodnou formou informují rodiče.

Jestliže rodiče žáka vykazují problémy se zakázanými drogami nebo alkoholem, tak ŘŠ poskytne přiměřené informace příslušným pracovníkům nebo organizacím v oblasti sociální péče.

Jestliže rodič hledá ve škole radu, jak řešit u svého dítěte problémy s drogami, poradíme mu, aby se obrátil na poradenské služby a dáme mu potřebné kontakty.

Jestliže je ve škole nalezen žák pod vlivem alkoholu prioritou číslo jedna je zajistit žákovi i ostatním žákům bezpečnost. Žáka se snažíme dostat na vzduch, aby alkohol rozchodil, případně vyzvracel. Je důležité vědět co a kolik toho vypil, a jestli alkohol nekombinoval ještě s jinou látkou. Jestli je „jen“ rozjařený nebo naopak utlumený, ještě komunikuje a udrží rovnováhu, necháme ho vyspat ve vhodném prostoru, ale pravidelně kontrolujeme jeho stav. Učiteli není dovoleno provádět šetření. ŘŠ sepíše zápis a informuje rodiče. Rozhovor se žákem necháme až na druhý den.

Neprodleně vyhledat lékaře pokud: je žák bezvládný, nedá se probudit, upadá do bezvědomí, chová se výrazně

nepřiměřeně, hrozí těžká otrava, došlo k úrazu hlavy, vdechnutí zvratků nebo jiným komplikacím, účinek alkoholu odezněl, ale přetrvávají psychické problémy, žák vyhrožuje.

8) První pomoc při otravě návykovými látkami a alkoholem

Jak jednat s   lidmi, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo drog

Návykové látky, zejména pervitin a halucinogeny (tripy), zvyšují riziko agresivního jednání. Je třeba zachovávat následující pravidla:

logické argumenty a slovní obsah nemívají u intoxikovaných valný význam, při otravě návykovými látkami a alkoholem nelze příliš spoléhat na komunikaci s poškozeným,

intoxikovaní zejména drogami často prudce reagují na neverbální komunikaci; je vhodné pokud možno vyhnout se prudkým pohybům, mluvit klidně, tišeji, pomaleji a v hlubší hlasové poloze,

odklad přivolání lékařské pomoci může člověka vážně ohrozit na zdraví nebo životě; důvodem k okamžitému odbornému zákroku je i pouhé podezření z otravy.

První pomoc při otravě návykovými látkami

Zajistěte dostatek čerstvého vzduchu, nepodávejte alkohol, černou kávu ani mléko.Maximální dostatek čerstvého vzduch je třeba zajistit zejména, když k otravě došlo vdechováním škodlivých látek. Pokud možno je třeba opatřit informace o látce ( nebo látku), která byla požita. Informace (látku) předejte přivolanému lékaři. Usnadní to další léčbu, u řady látek jsou známy účinné protijedy.

Než přijde lékařDůležité je odlišit jakou cestou došlo k intoxikaci a odlišit, zda je intoxikovaný při vědomí nebo v bezvědomí.Při vědomí – k otravě došlo ústy podat větší množství vody ( případně s živočišným uhlím, je-li po ruce) vyvolat stlačením kořene jazyka zvracení zabránit prochladnutí zajistit nepřetržitý dohled ošetřit případná zranění opatřit pokud možno informace o látce, která byla požita a předat ji přivolanému lékaři

Při vědomí – k otravě došlo nitrožilní cestou nebo vdechnutím zajistit maximálně možný dostatek čerstvého vzduchu zabránit prochladnutí zajistit nepřetržitý dohled ošetřit případná zranění opatřit informace o látce, která byla požita a předat ji přivolanému lékaři

Zvracení nemá smysl vyvolávat, látka neprošla zažívacím ústrojím.

Při bezvědomí

Nikdy nepodávat nic ústy ! Nesnažit se vyvolávat zvracení!

položit postiženého do stabilizované polohy na bok, aby nezapadl jazyk sledovat dýchání – při zástavě dechu uvolnit dýchací cesty ( záklonem hlavy a

odstraněním zvratků nebo cizího tělesa tím, že sáhnete do úst a vyčistíte je ) a zahájit dýchání z úst do úst

zabránit prochladnutí zajistit nepřetržitý dohled ošetřit případná zranění opatřit informace o látce, která byla požita a předat ji přivolanému lékaři

Specifika otrav u různých návykových látek

AlkoholU těžších otrav je nebezpečí vdechnutí zvratků nebo zástavy dechového centra. Nepodceňujte těžší opilost a volejte lékaře.

Marihuana a hašišČasté jsou úzkostné stavy. Je třeba zajistit dohled, aby osoba pod vlivem drogy neublížila sobě nebo druhému. Lékařskou pomoc je třeba zajistit zejména proto, že po odeznění účinků drogy přetrvávají duševní problémy.

PervitinI zde je vhodné zajistit dohled více osobami, protože i zde je riziko nesmyslného a nebezpečného jednání. Úzkostné stavy, pocity pronásledování, někdy i halucinace.

Halucinogeny (tripy)Je vhodné zajistit nepřetržitý dohled více osobami, pod vlivem drogy mohou postižení jednat velmi agresivně, nesmyslně a nebezpečně. Poměrně časté jsou úzkostné stavy a pocity pronásledování (pozor na pády z oken). Lékařská pomoc je naléhavě nutná.

Opioidy (heroin)Předávkování je poměrně časté, dostavuje se tlumivý účinek na dýchání. Časté je bezvědomí a zástava dechu. Účinky se někdy podobají těžké opilosti.

Těkavé látky (ředidla, rozpouštědla, lepidla)Intoxikovaný je masivně cítit těmito látkami, při silné otravě může rychle dojít k zástavě dechu a bezvědomí.

9) Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem

O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného.

Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost.

V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.

10) Jak postupovat při vzniku škody na školním majetku

Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka.

V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody.

V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

11) Postup školy a vyučujících v případě výskytu užívání návykových látek ve škole

Identifikace a ukládání látek✗ Zajistí-li pedagog podezřelou látku a je podezření, že se jedná o drogu či jinou škodlivou látku, v přítomnosti dalšího člena pedagogického sboru uloží tuto látku do obálky.

✗ Na obálku se napíše datum, čas a místo zajištění látky. Obálka se přelepí a opatří razítkem školy a uschová se do školního trezoru.

✗ Poté se vyrozumí Policie ČR. Identifikace provede vždy policie, nikoli zaměstnanec školy či školského zařízení. ✗ Pokud je podezřelá látka zajištěna u studenta, které jeví známky otravy, předá se látka stejným způsobem přivolanému lékaři.

Ohrožení zdraví studenta✗ Student jevící příznaky užití omamné látky je odveden ze třídy do místnosti, musí být ale zajištěn dohled dospělé osoby, kde zůstane po dobu, než si pro něj přijdou rodiče nebo přivolaná lékařská služba.

✗ Škola kontaktuje bezodkladně rodiče studenta nebo jeho zákonného zástupce a informuje ho o blíže nespecifikovaných zdravotních potížích studenta, rodiče jsou vyzvání k tomu, aby si dítě co nejdříve vyzvedli ze školy, neboť je nutné lékařské vyšetření studenta.

rodič si přijde do školy pro studenta✗ Je seznámen se zdravotními potížemi studenta.

✗ Po užití stimulačních či kanabinoidních látek škola apeluje na rodiče, aby se studentem navštívili lékaře, a nabídne možnosti, kde se mohou poradit o výchovných postupech.

✗ Pedagog odkáže rodiče na odborníky, na specializované pracoviště.

rodič si do školy pro studenta nepřijde✗ Škola přehodnotí zdravotní stav studenta a je v kompetenci školy přivolat lékařskou službu, rodič je o postupu školy předem informován.

Pozn.:

!! pokud rodič odmítne přivolat lékařskou službu!! - sepsat o tom záznam s ŘŠ, VP nebo ŠMP (jak student působil, co jsme udělali, co na to rodiče či zákonní zástupci, jak se zachovali, kdo u toho byl apod.)- napsat dopis (jen jako záznam) a poslat ho rodičům. Důležité je mít „doručenku“.

To stejné platí v případě, že se rodiči či zákonnému zástupci nedovoláme!! ✗ Škola vyhotoví zápis o průběhu celého případu a stanoví postup, jak zamezí případnému výskytu studenta pod vlivem omamné látky nebo výskytu podezřelé látky ve škole.

✗ Škola pozve nejrychlejší cestou rodiče tohoto studenta k jednání se školou.

✗ Student, který prokazatelně užíval omamnou látku v areálu školy, a tím porušil řád školy, bude kázeňsky potrestán.

✗ Proběhne třídní schůzka rodičů, seznámení s účinky a příznaky požití omamných látek, jak se škola k případu postaví, jak bude pracovat s rizikovou třídou v preventivní oblasti. Jsou seznámeni s tím, že dítě pod vlivem návykové látky ve škole porušuje vnitřní řád školy.

Pozn:!! ZLETILÝ STUDENT!! se studentem se sepíše záznam, zápis o jeho stavu (popis, co jsme mu doporučili atd.). vždy u tohoto zápisu musí být ŘŠ, VP nebo ŠMP sepsat v každém případě, i v případě podezřeníV případě podezření, že žák zneužívá návykové látky

✗ Diskrétní pohovor se studentem (VP, ŠMP, třídní učitel). Doporučí se mu rozhovor s odborníkem, nabídnou kontakty a telefonní čísla na příslušná zařízení (kontaktní centra, linky důvěry,...).V případě nedůvěry ze strany studenta k pracovníkům školy se doporučí součinnost s odborníky pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, pracovníků péče o dítě... ✗ Kontaktují se rodiče.

12) Jak poznám, že moje dítě požívá alkohol nebo bere drogy

• Změnila se osobnost Vašeho dítěte v poslední době v nějakém významném ohledu?

• Má časté výkyvy nálad?

• Straní se Vás? Je zlostný nebo depresivní?

• Tráví hodně času ve svém pokoji sám?

• Ztratil zájem o školu a o vyučování, případně další aktivity, např. sport?

• Zhoršil se jeho prospěch?

• Přestal trávit čas se starými kamarády? Přátelí se s dětmi, které se Vám nelíbí? Nesvěřuje se a nemluví o tom, kam chodí a co dělá?

• Máte pocit, že se Vám doma ztrácí peníze nebo věci (peníze potřebné na alkohol a drogy) nebo máte pocit, že má víc peněz, než byste očekávali (peníze získané z prodeje drog)?

• Reaguje nepřiměřeně, když s ním mluvíte o alkoholu a o drogách nebo se snaží změnit téma?

• Lže nebo podvádí?

• Pozorujete fyzické příznaky užívání drog nebo alkoholu? Rozšířené nebo zúžené zornice? Nejasné vyjadřování a myšlení?

• Ztratilo Vaše dítě zájem o koníčky? Ztratilo motivaci, nadšení a vitalitu?

• Našli jste někdy důkazy užívání drog nebo alkoholu, prášky, lahve?

• Zhoršil se vztah dítěte k členům rodiny?

• Zdá se Vaše dítě být nemocné, unavené a protivné ráno, po možném užití drog předešlý den?

• Přestalo se Vaše dítě o sebe starat, změnil se jeho styl oblečení?

• Zdá se být méně soustředěný?

13) Doporučení rodičům, jejichž dítě má problémy se závislostí

Co dělat:

• Jestliže je dítě pod vlivem drog a hrozí otrava, neváhejte zavolat lékaře. Používání drog není trestné, a dítěti proto žádný soudní postih nehrozí. S dítětem pod vlivem drog nemá smysl se hádat. Vážný rozhovor odložte na pozdější dobu.

• Nespoléhejte na zázračné okamžité řešení, ale spíše na dlouhodobou výchovnou strategii. Jejím základem je nepodporovat a neusnadňovat pokračující braní drog, naopak odměňovat každou změnu k lepšímu a povzbuzovat k ní. To, že taková strategie nepřináší vždy okamžitý prospěch ještě neznamená, že je neúčinná. Může se totiž jednat o příliš velký problém, jehož řešení vyžaduje více času a spojenců.

• Získejte důvěru dítěte a naslouchejte mu. To je těžké, zvlášť když říká a hlavně dělá z hlediska rodičů nesmysly a když hájí hodnoty pro rodiče nepřijatelné. Vyslechnout dítě ale ještě neznamená přistupovat na jeho stanovisko.

• Naučte se s dítětem o alkoholu a drogách mluvit, Bude-li dítě nějakou drogu obhajovat, vyslechněte ho, ale opatřete si protiargumenty.

• Uvědomte si své možnosti. Dítě, které bere drogy nebo pije, bývá většinou nezralé a neschopné se o sebe postarat. Může tisíckrát pohrdat názory rodičů, ale většinou si nedokáže opatřit základní prostředky k životu. V tom je Vaše šance a síla. Určitou základní péči jste sice povinni nezletilému dítěti poskytnout, ale mělo by cítit, že Vaše péče je jiná, když se chová rozumně a když ne. Cílem je, aby dítě pochopilo, že skutečná samostatnost předpokládá schopnost se o sebe postarat.

• Vytvořte zdravá rodinná pravidla. Dítě by mělo vědět, jaké předvídatelné důsledky bude mít jeho jednání. Mělo by mu být jasné, že je výhodnější, když se bude chovat přijatelně.

• Jestliže dospívající není ochoten ke změně, měl by nést důsledky. To se samozřejmě netýká situací, kdy je ohrožen život, např. při předávkování. (Teprve až vážné problémy, které drogy způsobí, jsou často důvodem k léčbě a změně).

• Předcházejte nudě. Musíte počítat s tím, že může být nutné trávit v prvním období s dítětem mnohem více času. Měli byste mít přehled, kde je, co dělá, zamyslet se nad jeho denním programem a životním stylem.

• Pomozte mu se odpoutat od nevhodné společnosti. To má pro překonání problému často podstatný význam. Jestliže Vám potomek tvrdí, že si s lidmi, se kterými dříve bral drogy, chce jenom pobýt nebo si povídat, buď lže, nebo podceňuje nebezpečí. Někdy je možné uvažovat i změně prostředí.

• Posilujte sebevědomí dítěte. Najděte a udržujte křehkou rovnováhu mezi kritickým postojem vůči chování dítěte („nelíbí se nám, že bereš drogy“) a respektem vůči jeho osobnosti a lásce k němu („vážíme si tě jako člověka a záleží nám na tobě“). Je to těžké, je to však nutné. Stejně nutné je i oceňovat třeba drobné pokroky a změny k lepšímu. Je také třeba vidět silné stránky dítěte, jeho možnosti a dobré záliby, které má možná z předchozí doby a na které se dá navázat.

• Spolupracujte s dalšími dospělými. Velmi důležitá je spolupráce v rodině. Rodiče by se měli ve výchově problémového dítěte dokázat domluvit. Jenom tak totiž nebude dítě uzavírat spojenectví s tím rodičem, který mu právě víc povolí. Důležitá je i spolupráce v rámci širší rodiny (babička), spolupráce s léčebnými zařízeními, školou, případně dalšími institucemi. Často až vážně míněná hrozba ústavní výchovy, nebo hrozba ohlášení krádeže v domácnosti na policii mohou přimět dospívajícího přijmout léčbu.

• Osvědčuje se také, když rodiče dětí s těmito problémy spolu hovoří v rámci skupinové terapie nebo svépomocné organizace. Dokáží se navzájem pochopit a předávají si užitečné zkušenosti.

• Buďte pro dítě pozitivním modelem. K tomu je nutné, abyste myslel i na své zdraví a svoji tělesnou a duševní kondici a abyste měl své kvalitní zájmy.

• Neváhejte vyhledat profesionální pomoc pro sebe, jestliže dítě odmítá. V případě manželských nebo partnerských problémů se můžete např. obrátit na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Pamatujte, že zvládáním problémů zvyšujete i šanci na ovlivnění dítěte.

• Přístup k dítěti, které má problémy s alkoholem nebo jinou drogou, shrnuje anglické slovo „tough love“. V češtině to znamená „tvrdá láska“. Myslí se tím dobrý vztah k dítěti, snaha mu pomoci, ale zároveň cílevědomost a pevnost.

Čemu se vyhnout

• Nepopírejte problém. Zbytečně by se tak ztrácel čas a rozvíjela se závislost na návykové látce.

• Neskrývejte problém. Někdo se za takový problém stydí a tají ho. Aby se dokázal v situaci lépe orientovat a citově i rozumově ji zvládat, měl by si naopak o problému s někým důvěryhodným a kvalifikovaným pohovořit. Měl by také hledat spojence.

• Neobviňujte partnera. Na to, abyste si vyřizovali s druhým rodičem dítěte staré účty a navzájem se obviňovali, není naprosto vhodná doba. Minulost se změnit nedá, budoucnost naštěstí často ano.

• Nehledejte v dítěti zneužívajícím drogy spojence proti druhému rodiči.

• Nezanedbávejte sourozence dítěte zneužívajícího alkohol nebo jiné drogy. Sourozenci problémového dítěte jsou více ohroženi, problémem v rodině trpí a Vaši péči a Váš zájem potřebují.

• Nezanedbávejte bezpečnost dalších lidí v domácnosti, zejména malých dětí. Člověk pod vlivem alkoholu nebo drog jim může být velmi nebezpečný, i když by jim za normálních okolností neublížil. Je také třeba myslet na to, aby se drogami, které dospívající domů přinesl, neotrávil další sourozenec.

• Nefinancujte zneužívání drog a neusnadňujte ho. S tím souvisí i to, aby rodina zabezpečila cenné předměty a nenechala se okrádat. Krádež nemusí uskutečnit samotné dítě, ale jeho „kamarádi“, kterým dluží za drogy. Jestliže začalo dítě zneužívat pervitin nebo opiáty bývá otázkou času, kdy se začnou ztrácet peníz a cenné předměty. Nejde tu jen o majetek, ale také o okolnost, že ukradený majetek slouží špatné věci - totiž rozvoji závislosti. Argument, že by si dítě opatřilo prostředky jinak, např. prostitucí nebo krádežemi, neobstojí. Pokud bude závislost pokračovat, je pravděpodobné, že k tomu dojde stejně.

• Nedejte se vydírat. Vyhrožování fetováním, útěkem, prostitucí nebo sebevraždou je častým a oblíbeným způsobem vydírání rodičů. Ano, všechna tato rizika u závislých na drogách existují. Tím, že rodiče pod jejich tlakem ustupují, ovšem riziko nesnižují, ale zvyšují.

• Nevyhrožujte něčím, co nemůžete nebo nechcete splnit.

• Vyhněte se fyzickému násilí. Fyzické násilí většinou nevede k cíli. Často jen živí v dítěti pocit ukřivděnosti, vede k sabotování snah rodičů a k útěkům.

• Nejednejte chaoticky a impulzivně.

• Nevěřte tvrzení, že má dospívající drogy pod kontrolou, případně, že snižuje dávky a že drogu brzy vysadí. Buďte připraveni na to, že dříve či později pravděpodobně přijde krize. Využijte ji a trvejte na změně životního stylu, případně na nějaké skutečně účinné formě léčby, jestliže není dospívající schopen zvládnout problém sám.

• Do nekonečna neustupujte. Požadavek, aby lidé, kteří berou drogy, do vašeho bytu nechodili, je rozumný.

• Nedělejte zbytečně „dusno“. Parta a nevhodní přátelé by se tím stávali pro dítě ještě přitažlivější.

• Nezabouchněte dveře navždy. I když dítě odejde, je dobré být připraven mu pomoci, pokud přijme určité podmínky.

• Neztrácejte naději. Vaším tichým spojencem je přirozený proces zrání. I hrozivý problém se mnohdy podaří úspěšně zvládnout.

14) Proč a jak odmítat alkohol a drogy

(Vybráno z metodiky prim. MUDr. Karla Nešpora)

Kdo neumí odmítat, není svobodný. Kdo si váží sám sebe, snaží se chemii vyhnout. Proč

jsou drogy mladým lidem nabízeny? Důvody: vždy ten, kdo nabízí drogu, sleduje svůj zisk. Je

dobré si vždy položit otázku: „Proč mi to nabízí?“ a také „Je to v mém zájmu?“ Jak se alkohol

a drogy nabízejí? Většinou: tvrzení, že se nic nestane, příp. lež „bude to fajn“ - (za krátké

oblouzení se však později platí utrpením), časté je odvolávání se na to, že tak činí všichni,

někdy též skrytý rozkaz „dáš si něco?“, či lichotící „dáte si pivo, dámy?“, jehož cílem je

ovšem číšníkův výdělek.

Jak odmítat

1. Odmítnutí vyhnutím se

Je dobré si najít zájmy a koníčky, které nejdou s alkoholem a drogami dohromady. Najít si také přátele, kteří se alkoholu a drogám vyhýbají. Tak se člověk nebude často dostávat do situací, kde musí odmítat.

2. Nevidím, neslyším

Nabídku prostě ignorovat, situaci ukončit, odejít.

3. Řeč beze slov

Zavrtění hlavou, odmítavý výraz tváře, rychlé ukončení situace.

4. Prostě říci NE!

Podle úspěšné kampaně v USA „Prostě řekni NE!“ Na nabídku energická odpověď NE! bez jakéhokoliv vysvětlování.

5. Odmítnutí s vysvětlením

Je třeba jasně rozlišit, že neodmítám toho, kdo nabízí, ale to, co nabízí, tj. drogu. Vysvětluji, proč drogu odmítám.

6. Porouchaná gramofonová deska

Jedna z technik asertivity, opakování stále jedné věty. Nic se nevysvětluje, nevede se dialog. Opakuje se např. slovo „nechci“ apod.

7. Odmítnutí protiútokem

Nabízející se někdy snaží snižovat sebevědomí toho, komu nabízí drogu, např. „Napij se a nedělej ze sebe kdovíco“ apod. Místo omlouvání se a vysvětlování lze přejít do protiútoku, např. „Ty zrovna rumu nejlepší reklamu neděláš“ apod.

8. Nabídnutí lepší možnosti

Záleží-li nám na druhém, nabídneme mu lepší možnost a uvidíme, o co mu vlastně jde. Např. se mohu vyhnout oslavě, kde se asi bude fetovat a místo toho pozvat přítelkyni do kina apod.

9. Odmítnutí jednou pro vždy

Vhodné použít tam, kde chceme předejít dalšímu nabízení či přemlouvání v budoucnu. Lze kombinovat předešlé způsoby, nebo jednoduše vyjádřit své stanovisko, např. „Nefetuju ze zásady“ či „Dík, já nekouřím“.

10. Odmítnutí jako pomoc

Odmítáním drog člověk zároveň pomáhá ostatním, aby byli lepší. Osobní příklad může ostatní přimět k zamyšlení, člověk se může stát osobností, se kterou druzí nemanipulují, ale která sama udává tón. Lze nabízet i skutečnou pomoc, např. místo uklidňujících prášků před písemkou mohu spolužákovi pomoci se naučit obtížnou látku.