1. POJEM A PŘEDMĚT OBČANSKÉHO PRÁVA

Pojemveřejné právo (správní, ústavní, trestní a procesní) – rozhodující právní akty orgánů veřejné moci (správní akty, úřední rozhodnutí,…).soukromé právo (občanské, obchodní, pracovní, rodinné a mezinárodní právo soukromé) je založeno na rovnosti účastníků -> nelze jednostranně jinému účastníku ukládat povinnosti, nebo zřizovat práva, konflikty nelze rozhodovat bez dohody s druhým, spory řeší soud; autonomie vůle - sám si rozhoduji, zda se zavážu, nebo na sebe vezmu nějaké oprávněnírozlišování práva veřejného a soukromého - několik teorií – např.:

- zájmové hledisko - právo soukromé respektuje míru svobody jednotlivce, právo veřejné je zaměřeno na ochranu věcí veřejných

- mocenské hledisko - buď jde o vztahy rovnosti, nebo nadřízenosti a podřízenostiobčanské právo – obecné -podpůrnost ve vztahu k ostatním odvětvím (některá speciální soukromoprávní otázka není řešena určitým odvětvím, proto se podpůrně (subsidiárně) použije občanské právo)

některá právní odvětví - hybridní, nalezneme v nich vyváženě prvky jak soukromého tak i veřejného práva - zdravotní právo, právo životního prostředí,…

Předmět občanského práva hmotného§ 1 odst. 2 Občanského zákoníku: „Občanské právo hmotné upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti, pokud tyto vztahy neupravují jiné zákony.“ Patří sem i osobnostně majetkové vztahy vyplývající z tvůrčí duševní činnosti (autorské právo).§ 2 odst. 2 upřesňuje majetkové a jiné vztahy, které jsou předmětem občanského práva => takové vztahy, kde mají účastníci rovné postavení.občanské právo je soubor právních pravidel, které vymezují osobní a majetkový status subjektů (osob), upravují základní vlastnické poměry ve společnosti, právní principy, kterými se řídí fyzické a právnické osoby ve svých vzájemných osobních a majetkových vztazích založených na vzájemně rovném postavení, jakož i právní prostředky vzniku, zániku a změny práv z těchto vztahů.

2. ZÁSADY OBČANSKÉHO PRÁVA

Občanské právo se opírá o obecná úsloví (parémie) -> nejsou v žádném kodexu legislativně vyjádřeny, ale nalezneme je v Listině a roztroušeně textu v Občanském zákoníku. Vznikly hluboko v historii.

Vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno. podstatou a smyslem je vytvořit jasně ohraničený prostor mezi právní regulací pozitivní, právní regulací negativní a prostorem, který je ponechán záměrně mimo právní regulaci.důležité při výkladu právních norem jsou dispozitivní ustanovení.i v tržní ekonomice si stát ponechává možnost částečné regulace (pro ochranu spotřebitele, nájemníka,…).X pro státní moc však Listina v čl. 2 odst. 2 vymezuje rámec opačný a to, že ji lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a to způsobem, který zákon stanoví.

ve prospěch svobodné vůle -> zásada autonomie vůle (smluvní svoboda) - realizace autonomní vůle bývá posuzována ze 4 hledisek:

- svoboda učinit nebo neučinit právní úkon - svoboda výběru adresáta právního úkonu- svoboda volby obsahu právního úkonu- svoboda volby formy právního úkonu

dále:- při uzavírání smluv (zda uzavřu, s kým, určení obsahu)- testovací svoboda - mohu pořídit závěť- svoboda nabývání vlastnictví x smluvní přímus (povinnost uzavřít smlouvu - zákon toto stanoví např. v

případě obecně prospěšných služeb -> dodávka plynu,…)bývá ztotožňována s rovností stran občanskoprávních vztahů, s protikladem vztahů nadřízenosti a podřízenosti, autonomie vůle a rovnost subjektů však nejsou totožné pojmy, nýbrž dva fenomény, které jsou odchylné, ve své jednotě však tvoří teoretický základ koncepce občanského právanelze se předem vzdát práva, které vznikne v budoucnu.volenti non fit iniuria (tomu, kdo je svolný, se neděje bezpráví) - lékařské pokusy, reversy -> jde zde souhlas s určitým rizikem

Zásada - bdělým náležejí práva (vigilantibus iura scripta sunt)každý si svá práva a své zájmy musí hájit sám a nemůže se spoléhat na stát. využití možností, které dává právní řád

význam po listopadu – likvidace jak pravomocí tak i těch orgánů samých, které svým jednáním nahrazovaly vůli občana v občanskoprávních vztazích

Zásada jistoty občanskoprávního obratu konkretizace zásady právní jistoty (nedotknutelnost vlastnictví v majetkovém právu, pacta sunt servanda v závazkovém právu,…). patří sem i: lex retro non agit (zákon nepůsobí nazpět) (zákaz pravé retroaktivity v občanském právu)=> zásada ochrany práv třetích osob, zásada ochrany dobré víry (bona fides) -> ochrana těm subjektům, kteří při jednání jednaly v dobré víře (institut držby, vydržení) - při svém jednání nevěděly o určitých právně významných souvislostech tohoto jednání nebo o nich nebyly povinny vědět.

Zásada zákazu zneužití občanských právzákaz zasahování bez právního důvodu do práv a oprávněných zájmů jiných (zákazu šikanózního chování)zneužitím práva - úmyslný výkon práva proti zájmům společnosti nebo spoluobčanů, nelze se ho dopustit nezaviněně nebo pouhou nedbalostí, přitom nestačí pouhé zavinění ale musí se jednat o zavinění kvalifikované, ale ještě nemusí být způsobena škodZneužití práva je možno postihnout sankcí je tehdy, předvídá-li ji zákon. od zneužití práva je nutno odlišit domnělý výkon právasoud odmítne takovému chování, které je zneužitím práva poskytnout ochranu státním donucením - neznamená to ovšem odepření spravedlnosti

Zásada souladu práv, respektive jejich výkonu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 OZ) dobré mravy jsou souborem pravidel užívaných jako korektiv(V konečném důsledku může uvedená zásada v podmínkách některých právně politických doktrín chápána jako opuštění metody aplikace práva a nastoupení cesty nalézání práva nebo spíše spravedlnosti.)

Zásada prevence.v OZ - příkaz předcházet porušování a ohrožování práv z občanskoprávních vztahů -> je uložen nejen osobám, ale i orgánům

alternativní dělení zásad (Knappová)1) Neminem laedere (nikoho nepoškozovat) - § 415, § 419 (prevence), § 420 (náhrada škody), ustanovení o

bezdůvodném obohacení neminem laedit qui iure suo utitur (nikomu neškodí, kdo užívá svého práva) x zákaz šikany - § 3, exekuce

(právní instrument k dosažení právních cílů), př.: potomci mají právo bydlet se svými rodiči -> syn šikanoval matku -> musel se vystěhovat

2) Pacta sunt servanda (smlouvy se dodržují) - platí tam, kde se účastníci oboustranně zavazují k něčemu; neplatí tam, kde si jeden sjedná určitou službu (zmocnění, zprostředkovatelství). Není-li v zákoně stanoveno, že je možno odvolat, pak platí tato zásada.

3) Zásada rovnosti stran - nikdo nemůže ukládat nikomu povinnost ani vnucovat práva nemo iudex in causa sua (nikdo nemůže být soudcem ve své věci) - spor dvou stran musí rozhodnout

někdo třetí4) Zásada ekvivalence (vyváženost plnění)

do ut des - dám, aby jsi dal do ut facias - dám, aby jsi konal facio ut des - konám, aby jsi dal facio ut facias - konám, aby jsi konal

5) Ochrana dobré víry (bona fides) - někde je v zákoně přímo zakotvena, u nás ale ne. Projevuje se při úpravě neplatnosti (§ 40a) -> neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil. Tato zásada se objevuje i u institutu vydržení -> vydržet vlastnické právo může jen oprávněný držitel. Narazíme na ni i v institutu odporovatelnosti (§ 42a) a v institutu pravého a nepravého dědice (§ 486).

6) Nemo turpitudinam suam alegare potest (nikdo nemůže těžit ze svého protiprávního chování) => právo nevzniká z bezpráví - např. uvedení druhého smluvního partnera v omyl

7)8) Nemo plus iuris transferre potest quam ipse habet (nikdo nemůže převést více práva, než má sám) - tato

zásada je platná obecně, nejen u vlastnického práva. Např. mám nájemce na 2 roky, nemohu po něm tedy chtít zaplatit na roky 3. Týká se toho i § 486 (nabytí od nevlastníka).

9) Zásada nabytých práv -> zákaz retroaktivity - nabytá práva se nemají odnímat, mají se respektovat10) Ignorantia iuris non excusat (neznalost práva neomlouvá)11) Denegatio iustitiae (zákaz odmítnutí spravedlnosti) - platí od Code civil (1804)

3. OBČANSKOPRÁVNÍ SKUTEČNOSTI

subjektivní práva a povinnosti – vznik, změna a zánik – z nějakého důvodu – důvod hospodářský (kauza) nebo právní (právní titul)kauza – důvodem, účelem k jehož dosažení se právo zřizujeprávní důvod – vznik… práva působí jako svůj právní následek pr. titul – dostatečný důvod, který působí vznik… práva v OP mohou práva vznikat přímo ze zákona (nepodmíněně) nebo zákon určitá práva předvídá a aprobuje, k jeho vzniku předvídá splnění další podmínky – další právně relevantní skutečnost (rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu nebo jinou skutečnost spočívající v chování subjektů práva)

právní skutečnosti- závislé na lidské vůli - právně relevantní úkony

- vytvoření věci, díla – hmotné i nehmotné- právotvorné – konstitutivní rozhodnutí soudu

- nezávislé na lidské vůli - právně relevantní skutečnosti- protiprávní stavy

právní úkonyspočívají ve vědomém a volním chováníprávní a protiprávní úkonykomisivní a omisivní (nekonáním)- konáním – aktivní volní činnost subjektu- nekonáním – nečinnost, vždy relativní – negativní předpoklad konání

- opomenutí – zdržení se k čemu by byl oprávněn (popř. povinen)- strpění – strpění takového chování, proti němuž se mohl bránit

právní úkony – projevy vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností nebo ke způsobení jiných právních následků, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojujívůle – psychický vztah jednajícího člověka k zamýšlenému (chtěnému) následku, problém – zjišťování existence vůle – usuzuje se z objektivních skutečností, přihlíží se k dobré víře adresátů projevu, nepřihlíží se k vnitřní pohnutce (motivu), individuálně bude posuzována existence vůle v konkrétním případě, pokud uvedené posouzení vyvolá pochybnosti o její existenci nebo vyplývá-li to ze zákona (psychická porucha)jestliže projev vůle učiní ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům – právní úkon bude neplatný (§ 38/1) aniž by bylo třeba zkoumat, zda jednající projevoval skutečnou vůliproblém zda musí jít vždy o vůli toho, kdo ji projevuje – zákonný zástupce projevuje svoji vůli, ale hledí se na něj jakoby projevoval vůli zastoupenéhoprojev vůle – jakákoliv její vnější manifestace – učinění seznatelnou jiným osobámvýslovné právní úkony – vyjádření řečí – nestanoví-li zákon jinak lze ústně i písemně (listinou, dopisem, telegrafem, elektronické prostředky) – předpoklad platnosti – podpis jednající osoby (nahrazení mechanickými prostředky jen je-li to obvyklé), v některých případech musí být pravost podpisu úředně ověřena (legalizace)písemný právní úkon toho, kdo neumí nebo nemůže číst a psát – třeba úředního zápisu – ne lze-li použít pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby může-li se jednající podepsatkonkludentní právní úkon – vyjádření vůle takovým způsobem, který nezanechává pochybnosti o tom, že jde o projev vůle jednajícího a jaký je obsah jeho vůle – prostředky běžné ve společenském právním styku i takový, který není běžný, ale lze z něj usuzovat na určitou vůli, nové způsoby s ohledem na modernizacimlčky – proveden nečinností (nekonáním) – zásada, že o tom, kdo mlčí, nelze předpokládat, že souhlasí (ani pokud v jednostranném návrhu taková klauzule, že neodpoví-li návrh přijímá – naopak – relevantní: neodpoví-li do… nepřijímá – časové omezení návrhu) – mlčení může být projevem vůle, lze-li z něj vyvodit závěr, že jde o projev vůle určitého obsahu

druhy právních úkonů1) jednostranné, dvoustranné a vícestranné

u každého právního úkonu může být na každé straně více účastníků aniž by to měnilo jeho charakter1-stranný – vznikne, jakmile byl platně vykonán projev vůle2(více)stranné – vznikne konsensem

2) adresované (vznik právních následků ve chvíli, kdy projev vůle dojde adresátovi) a neadresované (právní následky již samotným projevem vůle)

3) mezi živými (inter vivos) a pro případ smrti (mortis causa)4) úplatné (v penězích nebo jiných hodnotách) a bezplatné, event. smíšené (sice za úplatu, ale nižší než je

hodnota plnění) – může být dissimilace5) dvoustranné právní úkony: synallagmatické (plnění se může domáhat jen ten, kdo už plnil nebo je

připraven plnit – plnění navzájem podmíněné) a asynallagmatické (tato vzájemnost není)6) kauzální a abstraktní

z hlediska existence kauzy – většina kauzální

z hlediska vyjádření kauzy – kauzální takový právní úkon z něhož je kauza patrna (obligatorně abstraktní – závazky z CP, obligatorně kauzální – uznání dluhu)z hlediska dokazování kauzy – platnosti závazku nebrání není-li v něm vyjádřena kauza, věřitel je však povinen prokázat důvod závazku

7) formální a neformální – zda zákon předepisuje určitou formu nebo zda vyplývá z dohody účastníků8) zejména smlouvy: pojmenované (nominátní, typické) a nepojmenované (inominátní)

smlouva a její vzniksmlouva – 2(více)stranný právní úkon, který vzniká konsensem = úplné a bezpodmínečné přijetí (akceptace) návrhu na uzavření smlouvy (oferty)účinnost – nemusí se rovnat vzniku – pokud zákon k účinnosti vyžaduje ještě rozhodnutí státního orgánu (§ 47, nebyl-li návrh podán do 3 let, jakoby účastníci od smlouvy odstoupili, neplatí pro zápis do KN) nebo byla-li smlouva uzavřena s odkládací podmínkouproces vzniku smlouvy (§ 43 a násl.)oferta i akceptace – jednostranné právní úkony adresované, ústně nebo jinou formou, mezi jednajícími přímo – je vůči adresátovi účinný neprodleně, vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde (vstoupil do jím ovládané sféry, ne až v okamžiku, kdy se seznámil s jeho obsahem)nabídka přímo – není-li přijata ihned – zaniká (není-li dohodnuto jinak)distanční nabídka – závazná po dobu v ní výslovně stanovenou (dohodnutou), resp. po dobu přiměřenoui pozdní přijetí nabídky následky včasného, jestliže s tím oferent projevil souhlas a vyrozuměl o tom akceptanta, došlo-li ke zpoždění např. poštou – smlouva vznikne, neoznámí-li oferent opakzrušení nabídky – jestliže projev dojde dříve nebo nejpozději současně s nabídkouodvolání nabídky (nebyla-li prohlášena za neodvolatelnou) – jestliže projev dojde adresátovi dříve než odeslal její přijetínemůže být odvolána: během lhůty, která je v ní stanovena pro přijetí (nebylo-li vymíněno), jestliže v ní byla vyjádřena její neodvolatelnost (taková nabídka zaniká uplynutím stanovené doby, resp. doby přiměřené, odmítnutím nabídky akceptantem)přijetí nabídky může být odvoláno jen tehdy, došlo-li oferentovi nejpozději současně s přijetímk e vzniku smlouvy – účastníci se musí dohodnout alespoň o jejich podstatných náležitostech, jsou-li součástí nabídky i jiné než podstatné náležitosti – ke vzniku smlouvy třeba souhlas adresáta i s nimipřijetí nabídky s dodatky nebo výhradami – není přijetí, ale odmítnuti, resp. protinávrhodstoupení od uzavřené smlouvy – jen stanoví-li tak zákon nebo dohoda stran

náležitosti právních úkonůnáležitost osoby – způsobilost toho, kdo úkon činí k právním úkonůmnáležitosti vůle- svoboda vůle – neexistence působení vnějších rušivých vlivů, které jednajícího člověka jinak zbavují volnosti

rozhodnout se – není pokud měl právní povinnost takto jednat, ani pokud v tísni (pokud nejsou zároveň nápadně nevýhodné podmínky)fyzické donucení – použití fyzického násilí (ne pohrůžka) (vis absoluta) – lze považovat vědomé ovlivnění vůle drogami nebo hypnózoubezprávná výhrůžka (vis compulsiva) – psychické donucení, aby působila neplatnost právního úkonu – další podmínky: musí být protiprávní (je-li oprávněná – musí se týkat vynucovaného chování), musí být takového charakteru a takové intenzity, aby vzbudila důvodnou bázeň, musí výt adresována tomu, jehož právní úkon vynucuje (může se však týkat třetí osoby

- vážnost vůle – jen zdánlivý projev vůle je dle § 37 neplatný – nevážnost vůle je rozpor mezi skutečnou vůli a vůli projevenou* simulovaný právní úkon – předstíraný – není vážně míněn, nemá způsobit právní následky* právní úkon s vnitřní výhradou (mentální rezervací) – ten, kdo právní úkon činil, jej učinit chtěl, ale nechtěl způsobit jeho následky (nebo alespoň některé z nich) – takový právní úkon je platný !* disimulace – právním úkonem simulovaným je zastírán jiný právní úkon míněný vážně – právní úkon simulovaný je neplatný, právní úkon disimulovaný je platný (ledaže by byl dán nějaký důvod jeho neplatnosti) – právní následky dle skutečné vůle

- vůle prostá omylu – předpoklad právní relevance omylu: týká se takové okolnosti, že by bez něho k právnímu úkonu vůbec nedošlo – omyl podstatnýomyl v předmětu plnění, v jakosti, v osobě spolukontrahenta, v jiných rozhodujících okolnostechsubjektivní náležitostí právní relevance omylu – druhý účastník o něm věděl (musel vědět) nebo ho způsobil – neplatnost právního úkonu

- kdo uzavřel smlouvu v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek – může od ní odstoupit (§49) – tíseň – objektivní stav (účinky i když jí nezpůsobil druhý účastník, i když o ní nevěděl), který omezuje svobodné rozhodování toho, kdo právní úkon učinil

náležitosti projevu- nesrozumitelnost – absolutní a relativní u adresovaných a neadresovaných úkonů

neadres.- abs. – není právním úkonem, rel. – platnýadres. abs. – nevznikne právní úkon, rel. – nebude platný vůči tomu, komu byl adresován

- neurčitý – nelze-li zjisti obsah a nelze-li neurčitost odstranit výkladem nebo aplikací dispozitivního ustanovení zákona; chybí-li některá podstatná náležitost právního úkonu – nejde o právní úkon (jen právní úkon zdánlivý)

- forma – v některých případech zákon požaduje k platnosti určitou formu (event. dohoda stran) – nedostatek formy činí právní úkon neplatným – co však bylo plněno na dluh neplatný jen pro nedostatek formy nelze žádat zpět, není bezdůvodné obohacení

náležitosti předmětu právního úkonu- možnost – plnění, které je jeho předmětem – je-li nemožné právní úkon neplatná, nemožnost musí být

počáteční – kdyby vznikla později – zánik práv a povinností ze závazkového vztahu; je-li předmětem věc – jen individuálně určená (druhová nemůže zaniknout)nemožnost právní =nedovolenost právního úkonu

- dovolenost – nedovolený právní úkon – je v rozporu se zákonem, zákon obchází nebo se příčí dobrým mravům (obchází – neodporují výslovnému zákazu zákona, ale svými důsledky směřují k výsledku zákonu odporujícímu)

obsah právních úkonů určení práv a povinností, které budou obsahem právního vztahu právním úkonem založeného či změněnéhosložky - podstatné – pro platnost právního úkonu se bezpodmínečně požadují- pravidelné – nejsou nezbytné pro platnost- nahodilépodmínky – vedlejší ustanovení v právním úkonu, kterým se účinnost právního úkonu činí závislou na nejisté skutečnosti – není známo zda, kdy nastane, event. zda v minulosti již nastala- odkládací (suspensivní) – účinnost nastane splněním podmínky- rozvazovací (rezolutivní) – právní účinky ihned, splní-li se podmínka, účinnost zaniknenení-li jasné z právního úkonu která – pak odkládacípodmínka nemožná – k rozvazovací se nehledí, odkládací – nenastane účinnost právního úkonu (stejně i podmínka nedovolená)plnění podmínek může záviset na lidské vůli – i zmaření:- zmaří-li účastník, jemuž je její splnění v neprospěch – právní úkon se stane nepodmíněným- způsobí-li splnění záměrně ten, který na to neměl právo, a kterému je to na prospěch – ke splnění se nepřihlíží

stanovení dobyvznik, změnu nebo zánik právních následků právního úkonu váže na uplynutí určité doby – je jisté, že nastane (rozdíl od podmínky)příkaz (modus)vedlejší ustanovení, vyskytuje se u bezplatných právních úkonů – ukládá obdarovanému nebo dědici, aby něco vykonalu závěti: platný jen příkaz, aby se dědici započetlo, co dostal už za života (jiný neplatný

výklad právních úkonů dle smyslu použitých slov a jejich spojení, pokud možný různý výklad – přihlédne se kvůli jednajícího – pokud použitý jazykový výraz takovou interpretaci připouštíprávní úkon vyjádřený jinak než slovy – výklad podle toho, co způsob vyjádření obvykle znamená, přihlíží se kvůli jednajícího a zároveň se chrání dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen

právní následky vadných právních úkonůneplatnost – nemá některé náležitosti, které zákon pod sankcí neplatnosti požaduje, zásada, že neplatnost absolutní – z taxativně vyjmenovaných důvodů relativně neplatnéabsolutní neplatnost – nastává přímo ze zákon – na právní úkon se hledí jako by nabyl učiněn, plnění k němuž z absolutně neplatného úkonu došlo bezdůvodné obohacení, soud přihlíží i bez návrhu může se jí dovolat každý, kdo na tom má právní zájem, nemůže být zhojena dodatečným schválením, nemůže konvalidovat, nepromlčuje serelativní neplatnost – působí následky, jako by byl platný, pokud jich nebyl zbaven (rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu – právní úkon prohlášen za neplatný nebo účastníky po vzájemné dohodě za neplatný uznán relativní neplatnost právního úkonu nastává jednostranným uplatněním – dojde 2. účastníkovi)nastává ex tunc – pomine byl-li dotčeným účastníkem dodatečně schválen (ratihabice) nebo jestliže důvod neplatnosti dodatečně odpadl nebo se ho oprávněny nedovolal (konvalidace), soud přihlíží jen na návrh toho, kdo byl dotčen – právo dovolat se relativní neplatnosti – promlčuje se ve 3 letech (od učinění úkonu), dovolat se relativní neplatnosti nemůže ten, kdo ji způsobilkonverze neplatného právního úkonu - § 41a/1 – neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu – stejný hospodářský cíl, u něhož nejsou důvody neplatnosti – je platný tento úkon – za předpokladu, že taková by byla vůle jednající osoby, kdyby o neplatnosti vědělakonvalidace – odpadly důvody neplatnosti – právní úkon platnýmratihabice (dodatečné schválení)úplná nebo částečná neplatnost (lze-li neplatnou část oddělit od ostatního obsahu)neplatnost (relativní i absolutní) – působí od počátku (ex tunc) – jakoby nevznikl

odporovatelnost – právní úkony učiněné s úmyslem zkrátit uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele – zůstávají v platnosti vůči třetím osobám, mohou však být rozhodnutím soudu na návrh věřitele v tzv. odpůrčí žalobě zbaveny právních následků vůči němu = relativní bezúčinnost právního úkonuodpor se vznáší vůči osobě v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn nebo které vznikl prospěchjednostranné odstoupení od smlouvy – byla-li smlouva uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, jiné případy, které stanoví zákon nebo dohodnuto ve smlouvěprávní úkony zdánlivé – nicotné – chování které je podobné právnímu úkonu – nemají náležitosti právního úkonu, tento pojem ne v OZ

protiprávní úkonyvolní lidské chování, konání i nekonání (jen pokud měl povinnost konat) – je právem zakázáno – porušení právní povinnostivyvolá nepříznivé právní následky nezávislé na vůli toho kdo jej vykonalmohou být zaviněné a nezaviněné

protiprávní stavyvznikají zpravidla v úzké souvislosti s určitou událostínejde o dění ale o stav, který je objektivně v rozporu s právemmůže být způsoben i lidským chováním, které samo není protiprávním úkonem

jiné právní skutečnostivytvoření věci a dílavytvoření hmotné nebo duchovní hodnotyvždy právní následek: někdo k věci nabude vlastnické právokonstitutivní rozhodnutí státního orgánuprávotvorný charakter, působí od okamžiku právní moci (ex nunc)následky procesněprávní i hmotněprávní – zakládá, mění či ruší občanskoprávní vztahy, popř. působí jiné hmotněprávní následkynapř. zrušení podílového spoluvlastnictví, přikázání stavby do vlastnictví vlastníka pozemkuudálostiskutečnosti nezávisle na lidské vůli, právní skutečnosti – jestliže s nimi normy občanského práva spojují právní následkypůsobení přírodních sil, výsledek biochemických procesů, plynutí času, mimovolní lidské chovánípředvídatelné a nepředvídatelné, odvratitelné a neodvratitelné (ne v OZ ani ObchZ)počítání časuurčitý okamžik nebo plynutí času (lhůta), dovršení určitého časudoložka času – účinky právního úkonu závislé na budoucí nejisté událostičas od kdy (dies a quo), čas kdy končí (dies ad quam)- jisto zda a jisto kdy – doložka času- jisto zda a nejisto kdy – podmínka- nejisto zda a jisto kdy – podmínka- nejisto zda a nejisto kdy – podmínkaurčení času zcela neurčité – k upřesnění třeba další právní skutečnostlhůty hmotněprávní a procesní, pořádkové (uplynutí nepůsobí zánik oprávnění či povinnosti, ale jiné právní následky), zákonné a stanovené právním úkonemstanoveny: určením posledního dne nebo určitým časovým obdobímzákladní pravidla počítání lhůt - § 122určitým počtem dnů – počátek den následující po dni, kdy vznikla skutečnosturčitým počtem týdnů – konec: označením odpovídá dnu, kdy začala určení dle měsíců a roků – konec – číselným označením (event. poslední den měsíce)půl měsíce – 15 dníkonec – sobota neděle nebo svátek – posouvá se na nejbližší pracovní denzákon neřeší, zda lhůta končí koncem nebo počátkem svého posledního dne – dle teorie: nabývá-li se práv – od 0:00, pozbývá-li se práv – 24:00 (event. koncem pracovní doby)poštou nestanoví-li zákon jinak – u hm.pr. lhůt doručením (ne podáním na poštu)věk člověka – dosažení zletilosti: 0:00 v den jeho 18. narozenin, určité práva nebo povinnosti osoba starší než… - od 0:00 dne následujícího od dosažení

komplexní právní skutečnosti právní následky se aktivizují teprve na základě několika právních skutečností (zároveň nebo postupně)mohou spočívat také v kombinaci právního úkonu a právního aktunebo kumulace úkonu (zejména protiprávního) a události

právní domněnky a fikce

zavazují soud aby předpokládal existenci něčeho, co není jisté, že je, nebo dokonce je jisté, že není- vyvratitelná právní domněnka („má se za to“, „považuje se“) – je přípustný důkaz opaku- nevyvratitelná právní domněnka („platí“, „hledí se“) – důkaz opaku nepřípustný, v občanském právu jen zřídkafikce – je známo, že fingovaná skutečnost neexistuje, ale z praktických důvodů se k ní přihlíží jakoby existovala

4. OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY

právní vztahy – obsah tvoří subjektivní práva a povinnosti upravené OPužší a širší smysl (jakákoliv subj.pr. – i když ne obsahem pr. vztahu)společenské vztahy upravené právem, vždy nejméně 2 subjekty= právní vztahy, jejichž předmět je upravován normami OP a jehož subjekty navzájem vystupují jako nositelé subjektivních pr. a pov.charakteristické: účastníci – rovné postavení

Druhy OP vztahůdvoustranné – synallagmatické (obě strany navzájem postavení věřitelů a dlužníků, event. pokud poskytovaná hodnota a protihodnota – navzájem ekvivalentní ) a asynallagmatické – OZ neuvádídle pr. úkonu, jímž byly založeny- úplatné a bezplatné- kauzální a abstraktní - pojmenované a nepojmenované

Vznik OP vztahů- ze zákona – výjimka (vznik zákonného zastoupení)- z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu (zřízení věcného břemene soudem)- z úkonů (typické) – z právních a protiprávních- z událostí (např. odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným)- z jiných pr. důvodů (např. vznik nálezcova práva na nálezné)ke vzniku - OP může požadovat několik pr. důvodů zároveň

Prvky OP vztahůsubjekty: f.o., p.o. včetně státu, subjekt – může tvořit více osobobsah: vzájemná práva a povinnosti účastníků pr. vztahůpředmět: věci, pr. aj. majetkové hodnoty

5. SUBJEKTIVNÍ OBČANSKÁ PRÁVA A JEJICH OCHRANA

subjektivní právo – míra a způsob možného chování jeho subjektu, které objektivní právo dovoluje, zaručuje a chránísubjektivní povinnost – míra a způsob nutného chování subjektu, které mu objektivní právo ukládá a které na něm donucovacími prostředky vynucuje nárok – oprávnění domoci se svého subjektivního práva uplatněním donucení u státního orgánu (soudní – rozhodnutí a jeho nucený výkon – exekuce)relativní právní vztahy – mezi určitými subjektyabsolutní právní vztahy – subjektu vůči všem ostatním

třídění

absolutní – působí proti všem – právu urč. subjektu odpovídá povinnost neurčitého počtu neurčitých subjektů (omezuje se na nekonání něčeho)relativní – právu určitého subjektu odpovídá povinnost jiného určitého subjektu (konání i nekonání) – subjekty mají oprávnění a povinnosti mezi sebou navzájem – korelativní subj. pr. a pov.a. a r. – různé vztahy – nejdůležitější: porušení a. vzniká r.

věcná – absolutní charakter, pr. která svému subjektu poskytují oprávnění přímého ovládání věci, předmětem věc hmotnázávazková (obligační) – relativní char. – korelativnost

pr. ke statkům nehmotným (zvláštní kategorie)pr. k výsledkům tvůrčí duševní činnosti – pr. intelektuálního vlastnictví a práva průmyslového vlastnictvíochrana osobnosti §11a – pr. na život a zdraví, respektování občanské cti, lidské důstojnosti, soukromí, jména, podoby (pr. tvořící integritu osobnosti fyzické osoby)

předmět subjektivních práv a povinností §1181) věci

OZ nedefinuje, hmotné předměty, ovladatelné a užitečné – posuzovat objektivněvěc hromadná – více věcí tvořících jeden celek – OZ nepoužívá (ani nevylučujemajetek – soubor věcí a majetkových práv (pohledávek) – ne pasiva (závazky)jmění – soubor aktiv i pasiv (= majetek v širším smyslu)některé věci mohou být vyňaty z O styku, zejména z dispozice vůbec (res extra comercium) nebo možnost dispozice omezenatřídění věcí 1) nemovité – pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem, ostatní movité2) nezastupitelné a zastupitelné (nezáleží na identitě, možno nahradit jinou věcí téhož druhu

podobně dělení na věci určené podle druhu a jednotlivě – kvalifikace zpravidla vyplývá z vůle účastníků pr. vztahu

3) zuživatelné a nezuživatelné4) věci reálně dělitelné a nedělitelné- významné při spoluvlastnictví věc hlavní a její příslušenství §121příslušenství – ty věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány – 2 samostatné věci, která věc je hlavní – z porovnání hosp. významupříslušenství může být oddělené i věci technicky spojené pr. úkony týkající se hlavní věci se zásadně týkají i jejího příslušenství (ne naopak) – možné pr. úkony týkající se jen příslušenstvíustanovení o příslušenství – D vlastník může zbavit věc charakteru příslušenství – určí trvale k jinému užívání - ! ne jednostranným prohlášením§ 121/2 – příslušenství bytu, § 121/3 příslušenství pohledávkysoučást věcivše co k ní patří a nemůže být odděleno, aniž by se věc znehodnotila (i funkčně), není samostatnou věcí v  právním smyslu2) byty a nebytové prostorydvojí pr. povahu – 1. prostá část domu, 2. vymezení jako jednotky (dle zvl. zákona, řídí se ustanoveními OZ, které se týkají nemovitostí)3) práva a povinnostipráva – předmět pr. a pov. – připouští-li to jeho povaha a povaha pr. vztahu nejobvyklejší případ: zastavení pohledávky, podzástavní právo, postoupení pohledávkypov. – konkrétně dluh – převzetí dluhu4) jiné majetkové hodnotyne imateriální (nemajetková) hodnotajiný předmět než věc nebo právo – nehmotnésmíšené – materiální věc – v ní inkorporovaná nehmotná hodnota: autorské dílo, vynález, tzv. know-howcenné papírynehmotné hodnoty – nemají hmotný substrát – autorská díla komunikovaná jinak než na hmotném médiupřírodní síly (energie) – předmětem pr. – jsou-li ovladatelné a užitečné – nové otázky s rozvojem vědytransplantace lidských orgánů a tkání, krevní transfuze – jak dalece možno disponovat s částmi těla

výkon subjektivních práv a povinností uplatňování subjektivních práv takovým chováním, které OP svým subjektům dovoluje a které zároveň směřuje k výsledku objektivním právem sledovanémuchování, které je právním úkonem nebo ve faktickém chováníuskutečňuje chováním (aktivitou, výjimečně pasivitou)činností – dát či konatnečinností – strpí nebo zdrží seomezen § 3/1 – nikdo bez pr. důvodu nesmí zasahovat do pr. a opr. zájmů jiných a nesmí své právo vykonávat v rozporu s dobrými mravy – nepředpokládá zavinění, lze uplatnit jen na výkon už existujících práv, soud nemůže neexistující právo založit

Ochrana subjektivních práv

obecná ochrana subjektivních právprávo na ochranu, soudní ochranaobčanskoprávní ochrana – státní donucení aby:- hrozící ohrožení práva bylo odvráceno- právo, které byl o porušeno nesplněním povinnosti bylo realizováno (splnění, resp. + škoda nebo

zadostiučinění)§ 4 – ochrana subjektivních práv – zabezpečení práva ba ochranu a zároveň zákaz odepření spravedlnosti + pravomoc k poskytnutí ochrany (soud nebo jiný orgán) - § 3 OSŘzákladní právo – čl. 36 L – i u jiného orgánu než soud – základ pro správní řízení (není podobné ustanovení jako § 3 OSŘ)

rozhodnutí soudu – povinnost konat (nekonat) – neuposlechne-li – možno státní mocí vynuceno výkonem rozhodnutí§ 5 – ochrana pokojného stavu – pokud porušen – ochrana u příslušného orgánu státní správy (obecní, resp. obvodní úřad) – předpoklad – zřejmý zásah do pokojného stavu, ochrana okamžitá a provizorníOÚ nezkoumá právní otázky (na návrh jednoho z účastníků soud) zřejmý zásah rozhodnutí předběžné (neprohlašuje, nevytváří ani nemění pr. stav)podání žádosti o ochranu dle § 5 není podmínkou, aby se mohl obrátit na soudsvépomoc §6výjimečně, bylo-li pr. bezprostředně ohroženo nebo porušeno, přiměřená ochrana, není povinné (oprávněný se může obrátit na soud nebo okresní úřad)nelze se bránit oprávněnému zásahune bezprostřední nebo nepřiměřené prostředky – vybočení (exces) – odpovědnostzvláštní případ - § 417/1 418/1 – krajní nouze(odvracení hrozící škody), § 418/2nutná obrana, § 175 a násl. zadržovací právo

specifická ochrana subjektivních právochrana pokojného stavu § 5, dovolená svépomoc § 6, ochrana držby a detence § 126/2, ochrana vlastnictví § 126/1, ochrana oprávněného dědice § 485, odpovědnost za vady dodaných věcí či poskytnutých výkonů § 499 a násl.z povahy práv k nehmotným statkům – ochrana jak u OZ tak ze zvláštních zákonů (autorský zák.)

6. SUBJEKTY OBČANSKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ

subjekty práv a povinnostíf.o. a p.o. (vč. státu)- způsobilost k právům a povinnostem = pr. subjektivita – způsobilost mít práva a povinnostiaby se stal subjektem urč. konkrétních pr. či povinností je zpravidla třeba jeho právně relevantní chování – vyžaduje určitý stupeň vyspělosti vůle a intelektu - způsobilost k právním úkonům – způsobilost vlastními úkony způsobit právní následky vznik a zánik u p.o. odpovídá způsobilosti k právům a povinnostem, u f.o. ne- způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům – způsobilost zaviněnými protipr. úkony založit svou odpovědnost

fyzické osobyzpůsobilost k právům a povinnostem ZLP- nemůže být zbavenvznik narozením, nasciturus –narodí-li se živézaniká smrtí – stejné pr. následky má i prohlášení za mrtvého:- nelze-li smrt prokázat předepsaným způsobem, soud však zjistí smrt jinými prostředky (mylné rozhodnutí –

osoba prohlášená za mrtvou žije – její způsobilost k pr. a pov. nezanikla, soud své rozhodnutí ex tunc zruší – výjimka – manželství – pokud druhý manžel uzavřel nové manželství)

- osoba nezvěstná, lze-li soudit s ohledem k okolnostem, že již nežije, soud v rozsudku o prohlášení za mrtvého uvede pravděpodobný den smrti

způsobilost k pr. úkonůmv plném rozsahu – dosažením zletilosti - § 8/2 (18 let, manželství)může být zbavena nebo omezena:- ze zákona . v důsledku nedostatku věku, omezení – úpadce v případě konkursu- rozhodnutí soudu – zbavení nebo omezení v důsledku duševní poruchy (není jen přechodná) anebo

nadměrného požívání alkoholických nápojů (omamných prostředků nebo jedů) – na nadměrnost je třeba soudit z následků

- přímo ze zákona – osoba jejíž způsobilost nebyla omezena vykonává úkon v duševní poruše, která jí činí k tomuto pr. úkonu neschopnou § 38/2

- zbavení – jen pro duševní poruchu, omezení pro duševní poruchu a nadměrné požívání- stanoven opatrovník – činí pr. úkonyzpůsobilost k zaviněným protipr. úkonům (deliktní zp.)způsobilost vlastními zaviněnými protipr. úkony založit svou odpovědnost dosažením zletilosti – v plném rozsahu (jako u způs. k pr. úk.)posouzení zda měl schopnost určovací i rozpoznávací (ne pokud se do stavu, kdy je neměl, dostal vlastní vinou)osoby blízké §116příbuzní – v řadě přímé (předkové a potomci), v řadě pobočné pouze sourozenciurčení stupně příbuzní § 117 – počtem zrození rozdíl mezi příbuznými plnorodými a polorodými – z hlediska OP nemá význam – stejně tak v manželství a mimo manželstvíosvojení – právní fikce jako příbuzenství s osvojitelem (ne s jeho příbuznými), pr. vztah příbuzenství mezi osvojencem a jeho pokrevními příbuznými zaniká (bylo-li osvojení zrušeno, obnoví se), pokrevní příbuzenství – pr. význam jen ohledně uzavírání manželství

manželé – po dobu trvání manželství bez zřetele na to, žijí-li společně nebo nejiné osoby – za podmínky, že jsou navzájem v poměru rodinném nebo obdobném a zároveň jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastnídomácnost – f.o., které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby – nezávisle zda jsou navzájem osobami blízkými §115zpravidla se předpokládá i společné bydlení

právnické osobyv OZ §18 – které subjekty pod pojem p.o. spadají, §§19b, 19c, 20 – vytyčuje další znaky p.o.definiční znaky- majetková samostatnost subjektu – vlastní majetek, samostatná způsobilost v závazkových popř. jiných

vztazích - samostatná pr. subjektivita- vnitřní organizační struktura – orgány (statutární) a jejich pravomoci formálně identifikovány: názvem, sídlem, zák. uznanou formou jejich vzniku korporace – p.o. s osobním substrátem – několik osob se sdruží k určité společné činnosti a vytvoření subjektu práva od nich samých odlišnýnadace – p.o. s věcným substrátem – někdo vymezí určitý majetek a ten způsobem zákonem předvídaným učiní subjektem právasoukromoprávní a veřejnoprávní - v OP vztazích – vždy rovné postavení§ 18/2a) sdružení f. nebo p.o. – obchodní společnosti a družstva (dle ObchZ – některé mohou mít jen 1 člena), dále

obč. sdružení (sport, kulturní, profesní), sdružení dle zvláštního zákona, politické strany a hnutí, církevní a náboženská sdružení, samosprávné komory, zájmová sdružení p.o., p.o. zřízená vlastníky jednotek za účelem správy společných částí domu (ne společenství vlastníků jednotek – ne p.o.)

b) účelová sdružení majetku – zejména nadace + různé st. fondynadace – zřizovatel: 1 osoba nebo i více, f.o. i závětí (nahrazuje zakladatelskou listinu – současně i statut –ustanoven správce a ten , kým nadace jedná), vznik – registrací u příslušného st. orgánuprostředky poskytnuté z nadace je destinář povinen použít dle stanovených podmínek

c) jednotky územní samosprávy – sdružují občany, jež mají na jejich území trvalý pobytd) jiné subjekty, o které to stanoví zákon – dle zákona vzniklých nebo přímo zákonem zřízených: státní podnik –

provozují podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (stát neručí za jeho závazky – nestanoví-li zákon jinak), dále: rozpočtové a příspěvkové organizace, např.: ČD, ČT, VZP…

název p.o. – nejsou obligatorně stanoveny náležitosti, nesmí být zaměnitelný, je chráněn (jako jméno f.o.) + ochrana dobré pověsti (jako čest f.o.) – možné domáhat se přiměřeného zadostiučinění (imateriální újma); materiální újma – škoda, kterou p.o. utrpěla – možné požadovat souběžněnázev pod kterým podnikatelé činí pr. úkony – obchodní firmasídlo p.o. – dle ObchZ – adresa zapsaná v ORproces vzniku p.o.- zřízení (založení) p.o. – písemnou smlouvou nebo zakladatelskou listinou (notářský zápis), popř. jiný způsob

(na zákl. zák.)- zápis do OR nebo jiného rejstříku – konstitutivní charakterzpůsobilost k právům a povinnostem = právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům vznikají zároveň – se vnikem p.o.rozsah – lze omezit pouze zákonem- právní úkony statutárních orgánů – oprávnění činit pr. úkony ve všech věcech – jsou přímo úkony p.o.- některé právní úkony i jiní její pracovníci, zaměstnanci nebo členové – je-li tak stanoveno vnitřními předpisy

pr.o. nebo je-li to obvyklé vzhledem k jejich pracovnímu zařazení je oprávněna nebo zavázána p.o. (ne pracovník)pracovník své oprávnění překročil – přímo p.o. vzniknou pr. a pov. – pr. úkon se týká předmětu činnosti a zároveň překročení, o kterém 2. účastník nemohl vědět (jinak neplatnost pr. úkonu)

proces zániku p.o.zrušení – odpovídá způsobu, kterým p.o. vzniklavýmaz z rejstříku – konstitutivní význam v mezidobí vypořádání jejího jmění – likvidace – není třeba, pokud celé jmění přešlo na pr. nástupce

7. OCHRANA OSOBNOSTI

ochrana osobnosti§ 11 a násl. – ochrana osobnostních práv – život, zdraví, občanská čest, lidská důstojnost, soukromí, jméno, projevy osobní povahy – příkladmý výpočetširoký okruh práv, která se vymykají občanskoprávní ochraně a jejich ochrana náleží do jiných pr. odvětvípr. autorské a průmyslová práva – ochrana zvláštními předpisy (možné zároveň §13 OZ)tiskový zákon – právo na opravu proti nepravdivému nebo zkreslujícímu údaji, který se dotýká cti .o. (dobré pověsti p.o.)

ochrana dle ZP – posudekz. 256/92 o ochraně osobních údajů v informačních systémech – porušení povinnosti – pr. na zadostiučinění, odstranění závadného stavu, vydání bezdůvodného obohacení, resp. nárok na přiměřené peněžní úhradysprávně právní ochrana (zákon o přestupcích) a tr.pr.aspekty ochrany osobnosti- právo na tělesnou integritu – ochrana života a zdraví, vztahuje se i na mrtvé tělo – souvislost s  problematikou

transplantací - pr. na osobní svobodu – OZ v demonstrativním výčtu § 11 neuvádí, ochranu poskytují jiné pr. předpisy (TZ,

TŘ, OSŘ, spr.pr.)- právo na jméno – zejména příjmení, i vlastní jméno, i pseudonym- právo na občanskou čest a důstojnost – zákaz neoprávněných zásahů- právo na podobu a právo k podobizně (zobrazení – je-li osoba identifikovatelná)- právo na slovní projevy – písemnosti, zvukové záznamy ( neoprávněný záznam, neoprávněná dispozice)- právo na soukromí – skutečnosti jeho soukromého života ochrana proti neoprávněnému poskytování či

získávání inormací, zneužitíprostředky ochrany – speciické (§ 13), obecné (§ 16)- právo domáhat se upuštění od neoprávněných zásahů žaloba zdržovací- právo domáhat se odstranění následků neoprávněného zásahu - zejména obnovení původního stavu – ž.

odstraňvací - soud může rozhodnout (na návrh) o přiměřeném zadostiučinění – morální satisakce (např. omluva) – kdyby

nedostatečné – může uložit náhradu nemajetkové újmy v penězích (materiální satisfakce)po smrti f.o. – právo na ochranu její pspbnosti – manžel a děti – není-li: rodiče (ne jako dědicové, ale jako zvláštní právní nástupci)byla-li neoprávněným zásahem způsobena i materiální újma – škoda – dle ust.- OZ o dopovědnosti za škodupísemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky, zvukové záznamy… - smějí být použity: - jen se svolením toho, koho se týkají- bez svolení jen k úředním účelům na základě zákona (zákonná úřední listina)- bez svolení (ne písemnosti) – pro vědecké a umělecké účely, zpravodajství (zákonná a umělecká licence,

zákonná zpravodajská licence)žádná z těchto použití nesmí být v rozporu se zájmy občana, jiné použití protiprávníp.o. – práva podobná – pr. na ochranu názvu (již při zřízení), pr. na ochranu dobré pověsti

8. ZASTOUPENÍ

Pojem a druhypřímé – zástupce ve vztahu k 3. osobě činí vlastní prohlášení vůle jménem a na účet zastoupeného – z  pr. úkonu zástupce vznikají pr. následky zastoupenému nepřímé – (náhradnictví) – zástupce činí vlastní prohlášení vůle svým jménem na účet zastoupeného – nepřímý zástupce nabývá pr. a pov. sám, ale dle smlouvy nabytá práva a pov. převede na zastoupeného (x posel – neprojevuje vlastní vůli, ale sděluje vůli cizí)přímé zastoupení umožňuje: pr. úkon za osobu nezpůsobilou činí někdo jiný, osoba způsobilá nechá za sebe pr. úkony činit někoho jiného (s účinky pro sebe) pr. úkon zástupce – ne pr. úkon zastoupeného, ale osoby odlišné, avšak s účinky pro zastoupenéhozákonné (na základě zákona, rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu)smluvní – dobrovolné (zmocnění)

Plná mocjednostranný právní úkon adresovaný třetím osobám, jímž při smluvním zastoupení zastoupený dává na vědomí, že určitá osoba je oprávněna jej zastupovat a v jakém rozsahu – pouhé osvědčení o právu zastupovat! nutno rozlišovat:- smlouva, která zakládá pr. vztah zastoupení (§23) – dohoda o plné moci- zastoupení jakožto pr. vztah mezi zástupcem a zastoupeným založený smlouvou- plná moc – osvědčení o existenci pr. vztahu zastoupení

zástupcem i zastoupeným může být za zák. podmínek f.o. i p.o.zástupce – způsobilost k právnímu úkonu, který má vykonat jménem zastoupeného zastoupený – způsobilost pr. úkonům – nemusí u zákonného zástupce, u smluvního ano (jak k uzavření smlouvy, tak k úkonům, které má zástupce na základě PM vykonat jménem zastoupeného)zástupce – pov. jednat osobně, dalšího zástupce (substituta), jen je-li tak stanoveno zvl. předpisem nebo dohodnuto se zastupovaným (zástupce dalšího zástupce – ne!!) – i z jeho pr. úkonu – vznikají pr. a pov. přímo zastoupenému

Zákonné zastoupenídle OZ se zřizuje:

- osobám, které nejsou způsobilé k pr. úkonům – nezletilci (dle zákona o rodině) a osoby jejichž právní způsobilost byla omezena nebo ji byly zbaveny (soudem obligatorně zřízen opatrovník)

- osobám, jejichž pobyt není znám (trvalejší stav) a osobám neznámým – opatrovník – k ochraně jejich zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem

- z jiných vážných důvodů – posoudí soud- je-li to odůvodněno kolizí zájmů zástupce a zastoupeného, resp.více zastoupených týmž zástupcem – tzv.

kolizní opatrovník (§30, resp. dle zák. o rodině) – stávající zák. zástupce vyloučen ze zastupování jen pro tyto případy

o zřízení opatrovníka rozhoduje soud (jen výjimečně jiný státní orgán)opatrovník – zřízen na návrh (i bez návrhu – musí-li být), může být občan nebo orgán místní správy (obce jako p.o., popř. jeho zařízení)pr. úkon – autorizace státním orgánem – ledaže by to zákon výslovně vyžadovalzánik- absolutně – zastoupený dále zastupován nebude – smrtí zastoupeného, odpadnutím důvodu (bez dalšího

nebo rozhodnutím soudu)- relativně – místo jednoho zástupce jiný – smrtí zástupce, zástupce ztratí způsobilost zastupovat, zbavení

(omezení) rodičovských práv, zástupce soudem odvolán (důvod zastoupení trvá)

Smluvní zastoupeníudělení PM – uvedení rozsahu pod sankcí neplatnosti1 nebo více zástupců – pokud víc a neurčen rozsah každého – jednají společně PM všeobecná – ke všem pr. úkonům nebo zvláštní (pro některé nebo pro určitý druh pr. úkonů)musí být písemná: pokud je všeobecná nebo pro určitý druh pr. úkonu, právní předpis nebo dohoda stran požadují pro pr. úkon činěný zástupcem písemnou formuústní: jen týká-li se určitého pr. úkonu a tento nevyžaduje zvláštní formuzmocněnec – oprávněn udělit PM jiné osobě: je-li k tomu výslovně oprávněn plnou mocí nebo zákonem, je-li zmocněncem p.o.vnitřní pokyny: nejsou-li patrné z PM – zavazují zmocněnce, nejsou ale pr. významné vůči třetím osobám, ledaže o nich věděly, resp. (objektivně) vědět muselypřekročí-li zmocněnec své oprávnění – zmocnitel vázán jestliže schválí (ratihabice) – souhlas se předpokládá, jestliže bez zbytečného odkladu nesouhlas třetí osobě neoznámínebylo-li schváleno (nebo jedná vůbec bez PM) – zmocněnec zavázán sám – druhá strana může požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody – neplatí, pokud tato osoba o nedostatku PM věděla (musela vědětprokura – obl. obchodního práva – nejširší forma smluvního práva zastupovatzánik PM:- provedením úkonu, na který byla omezena- jednostranným pr. úkonem zmocnitelovým (odvolání – vůči zmocněnci účinné, když se o něm dozvěděl) nebo

zmocněncovým (výpovědí)- smrtí zmocněnce, smrtí zmocnitele (nevyplývá-li z PM něco jiného)- zánikem p.o. (na obou stranách) – pokud bez sukcese- uplynutím času na který byla vydána (zákon výslovně neuvádí)ve vztahu k třetím osobám –zánik účinnosti, když se o něm dovípo zániku PM výpovědí nebo smrtí zastoupeného je zástupce povinen učinit, co nesnese odkladu, aby zastoupený neutrpěl újmu na svých právech – tyto úkony – pr. následky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo – pokud neodporují tomu, co zařídil zastoupený nebo jeho pr. nástupci

9. PROMLČENÍ A PREKLUZE

PROMLČENÍ § 100právní následek marného uplynutí doby – právo dlužníka dovolat se promlčení – uplatněním námitky promlčení – zánik nároku – pak promlčené právo trvá jako tzv. naturální pr. – dlužník může po právu splnit (i po pravomocném rozsudku)soud jen zcela výjimečně k námitce promlčení nepřihlédne (§107/3)uznat lze i promlčený dluh – pr. účinky promlčení pomíjejí a právo se začne promlčovat znovu (10 let)zajišťovací prostředky:§100/2 – zástavní právo – nepromlčuje se dříve než zajišťovaná pohledávka ručení - § 548/2 – ručitel se může proti věřiteli bránit jen námitkou promlčení hlavního dluhu (i když dlužník sám nenamítal) – účinky jen pro ručitele, vznese-li námitku hlavní dlužník – účinky i vůči ručiteli – promlčením pohledávky zaniká i její zajištění§ 102/2 „promlčují se všechna majetková práva…“ = jiná než majetková se nepromlčujíz majetkový se nepromlčují:- pr. vlastnické – výj.: svého vl.pr. se domáhá pravý dědic proti nepravému

- pr. z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů, pokud vkladový poměr trvá, i na běžných účtech (!ObchZ – deroguje - § 396 ObchZ – protože pozdější a speciální zákon: promlčecí doba běží ode dne zániku smlouvy o vedení účtu)

§ 102/2 – promlčuje se i zástavní právo – nezávisle na pohledávce – začne se promlčovat ve chvíli, kdy zajištěná pohledávka nebyla řádně a včas splněna § 170 – promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezanikásmyslem institutu promlčení: časové omezení uplatnitelnosti práv, aniž by věřitele těchto práv zbavoval

Promlčecí dobadélka: obecná (§ 101) – 3 roky, nestanoví-li zákon zvláštnízvláštní:- dvouletá – subjektivní z náhrady škody (§ 106/1) a bezdůvodného obohacení (§107/1)- jednoroční – pr. z přepravy (mimo pr. na náhradu škody u přepravy osob – režim náhrady škody)- desetiletá - objektivní pro náhradu škody (§106/2) a bezdůvodné obohacení (§107/2) – úmyslně

- u práv přiznaných pravomocným rozhodnutím státního orgánu (§110- u práv dlužníkem písemně uznaných co do důvodu a výše- práva odpovídající věcnému břemenu (§109)

+ úroky a opětující se dávky pravomocně přiznané nebo písemně uznané – splatnost po uznání nebo PM rozsudku (jinak už v obecné – 3 roky)promlčecí doba – zpravidla objektivní povahy – od určité skutečnosti, nezávislá na dlužníkově vědomí o této skutečnostisubjektivní promlčecí doba – od doby, kdy dlužník o určitých skutečnostech nabyl vědomí – jen i odpovědnosti za škodu a za bezdůvodné obohacenísubjektivní nemůže skončit později než objektivní – právo se promlčí uplynutím kterékoliv z těchto lhůtpromlčení práva na náhradu škody na zdraví – jediný případ výlučné subjektivní promlčecí dobypočátek promlčecí doby - §101 – počíná běžet dnem, kdy:- právo mohlo být vykonáno poprvé – den, kdy mohlo být poprvé uplatněno u soudu (mohla být důvodně podána

žaloba o přiznání práva) – zpravidla den splatnosti pohledávky- je-li plnění v povinnosti něčeho se zdržet nebo něco strpět – když povinný poprvé tuto povinnost porušil- práva odpovídající věcným břemenům – nebudou-li po 10 let vykonávána (zároveň s jejich vznikem)- u závazků, kde doba splatnosti není určena nebo určitelná – promlčecí doba začíná dnem následujícím po

vzniku závazku- u práv, která musí být nejprve reklamována – ode dne reklamace- u práv z pojištění – za rok od pojistné události- právo oprávněného dědice na vydání dědictví – ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení

skončeno- u práv z náhrady škody a z bezdůvodného obohacení:

- subjektivní – kdy se poškozený dozví o škodě a kdo za ní odpovídá, resp. kdy a kdo – bezdůvodné obohacení- objektivní – ode dne události

- u práva přiznaného pravomocným rozhodnutím státního orgánu – ode dne, kdy dle rozhodnutí mělo být plněno - u práva uznaného: ode dne uznání nebo od uplynutí lhůty pro plnění uvedené v uznání- plnění ve splátkách – běh promlčecí doby pro každou splátku zvlášťběh promlčecí doby právo dovolat se promlčení není vázáno na určitého dlužníka, nýbrž náleží kterémukoliv dlužníku z daného pr. vztahu – změna subjektů (věřitele i dlužníka) nemá vliv na běh promlčecí lhůtystavení promlčecí doby – promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží – po jejím odpadnutí běh téže lhůty pokračuje- nemožnost počátku běhu p.d.: práva osob (nebo proti nim), které musí mít zákonného zástupce dokud jim

nebude ustanoven – nezačala-li p.d. ještě běžet; práva mezi zákonnými zástupci a dětmi resp. zastoupenými, stejně mezi manžely

- nemožnost pokračování p.d. – p.d. uplynulá před vznikem překážky a po jejím zániku se sčítají – nastává mez zákonnými zástupci a zastoupenými a mezi manželi

- nemožnost skončení p.d. – věřitel uplatní právo u soudu – po dobu řízení p.d. neběží, stejně i v řízením exekučním

právo uplatněno včas (v p.d.) – návrh na zahájení řízení dojde soudu nejpozději v poslední den p.d. – p.d. – lhůta hmotněprávní uplatnění práva – nejen civilní, ale i trestní řízení (i v přípravném)nemožnost skončení – práva osob, které musejí mít zákonného zástupce (nebo proti nim) – p.d. nemůže skončit dříve než rok poté, co byl zákonný zástupce ustanoven nebo překážka odpadla jinakpřerušení promlčecí doby – k uplynutí části p.d. se nepřihlíží a počíná běžet p.d. nová (10ti letá)nastává, bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného státního orgánu a nebo bylo-li dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše (kvalifikované uznání) – nutno, aby dlužník věděl, že uznává promlčené právo

námitky promlčení se nelze předem vzdát (§574/2)dohodou účastníků nelze zákonnou p.d. asi prodloužit ani zkrátit (§101 – 110 - kogentní)

PREKLUZE (§583)s nedodržením lhůty vedle zániku nároku i zánik právakdo by plnil – plnil by bez právního důvodusoud přihlíží i bez návrhu dlužníkaprekluzivní doba se zpravidla nestaví ani nepřerušujenapř. §675

10. VĚCNÁ PRÁVA

č.II. (§123-151v)

subjektivní občanská práva – předmětem věc hmotnáoprávněný může své potřeby uspokojovat bezprostředně sám subjekty – určeny vlastnictví k určité věci (ne osobně)1) pr. absolutní (vůči všem2) povinnost odpovídající věcnému právu – spočívá vždy (též) v nekonání3) předmětem – věc hmotná nebo právo, jehož předmětem je věc hmotná

třídění1) právo vlastnické, držba2) věcná práva k věci cizí - zástavní

- práva odpovídající věcným břemenům- právo zadržovací (retenční)

3) § 140 – ze zákona, na základě smlouvy (§603/2) – právo překupní – někdy4) zčásti právo nájemné (§680/2,3)výčet – taxativnídle předmětu: movité x nemovité věcivlastnické, držba – M i N, věcná břemena – N, pr. zadržovací – M, zástavní pr. – M (zástava), N (hypotéka), i pohledávkavlastnické pr. k nemovitosti – vznik zápisem do KN . intabulační principvěcné pr. k věci cizí – povinnost týkající se oné věci se nemění se změnou vlastníka

11. VLASTNICKÉ PRÁVO

L čl. 11/1 – právo vlastnit majetek, VP – stejný obsah a ochranu §124 – všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti, stejná právní ochrana- všichni – stejnou možnost nabývat vlastnictví (výjimka – jen §125/2)- všichni – stejnou právní ochranu

vlastnictví k hmotným předmětůmvlastnictví intelektuální (duševní) – jen f.o. – pr. k výsledkům tvůrčí lidské činnostiprůmyslové vlastnictví – pr. k nehmotným součástem obchodního jmění (mimo pohledávky) - ! z hlediska OP – ne vlastnictví, ale práva k nehmotným statkůmvymezení (analytické) - §123právo- věc držet (ius possidendi)- věc užívat (ius utendi)- požívat – plody, užitky (ius fruendi)- nakládat s ní (ius disponendi) – součást pr. zcizit (ius alienandi) – převést na jinou osobui (pokud mu v tom zákon nebrání) – pr. neužívat, zničit, atd.vlastník – může některá práva převést na někoho jiného,nebo na něj přejdou ze zákon(x liší se právo zcizit – vlastník, speciální forma nepřímého zastoupení - §733, oprávněný držitel)trvalost vlastnického práva – vlastník pozbývá některá oprávnění – ne zánik vlastnického práva (k tomu je třeba právní důvod)„nuda proprietas“ – vlastník pozbyl všech vlastnických oprávněníteorie právního panství – vl.pr. absolutní – vlastník může s věcí nakládat dle libosti, pokud mu v tom nebrání zákon, popř. práva jiných osobvl.pr. – tendence k univerzálnostielasticita vl.pr. – pomine-li právní důvod omezení, obnoví se vl. oprávnění v původním rozsahu (neexistuje u jiných práv)„moc člověka nad věcí“ – nezávislá na moci někoho jiného, zákonem uznaná a chráněná moc

výkon vl.pr. – realizace jednotlivých vlastníkových oprávnění – jak konání, tak nekonání – různé u různých oprávnění – právo implikuje i jeho negaci (užívání) x držba – zachování stavu (ani konání a ni nekonání)může být v rozporu se zákonem – překročí-li vlastník meze – „zdánlivý“ výkon právazneužití vlastnického práva L čl. 11/3 – zakazuje výkon vl.pr. „na újmu páv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněným zájmem“zákaz zneužití vl.pr. = pojmové omezení vl.pr.

omezení vl.pr. – právní omezení jeho výkonu - vnitřní (pojmová) – „vlastnictví zavazuje“- vnější – vlastník ukládá sám pr. úkonem nebo soud nebo správní úřad nebo výjimečně i zákonemspočívá v pov. něco konat, výjimečně nekonatnesmí porušit zákonnesmí omezit jiného vlastníkaL 11/3 – „vlastnictví zavazuje“ (+ zákaz zneužití vlastnictví + zákaz poškozování lidského zdraví, životního prostředí nad zákonem stanovenou míru) – vlastník má určité povinnosti z důvodu svého vlastnictví, vzniklé ze zákona - §3, 1271) omezení ze zákonaa) povinnost nerušit - §3,126¨- pr. na ochranu před neoprávněným zásahem, § 415 ne škody na zdraví, majetku a

přírodě, § 417 – preventivní ochrana komu hrozí škodab) zákaz poškozování lidského zdraví, přírody a životního prostředí L11/3 „nad míru stanovenou (dovolenou)

zákonem“ – nestanoví-li sankci, přímo vynutitelné, normativníc) zákaz imisí (výkon vl.pr., kterým se neoprávněně zasahuje do cizích práv nad míru přiměřenou daným

poměrůmd) §127/1 (tzv. sousedské pr.) – posuzovat „přiměřenost“ a „poměry“ vždy objektivně a konkrétně; příkladmo

rozvádí (stavba, vnikání zvířat) – nejen vůči bezprostředním sousedům a nejen vůči vlastníkůmpři úředně povolené činnosti – musí být v rámci povolení (jinak protiprávní)soudní ochrana – žaloba – k určení povinnosti žalovaného zdržet se přesně vymezeného rušení – výrok soudu – ne konkrétní opatření (zda dostatečné – bude zkoumáno ž v rámci řízení o výkonu rozhodnutí) – vlastník může na základě tohoto rozhodnutí žádat výkon u každého dalšího rušení § 127/2 – podmínka oplocení (stanovisko stavebního úřadu)tzv. zákonné břemeno - §127/3 – stanovení podmínek pro vstup na cizí pozemek – zvláštní skutková podstata odpovědnosti za škodu – objektivní princip (absolutní)

e) použití věci bez souhlasu vlastníka - § 128/1 – ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu, nelze účelu dosáhnout jinak, na dobu nezbytnou , v nezbytné míře, za náhradu – může ten, kdo se v tomto stavu nalézá, příp. jiný v jeho prospěch, náhrada – přiměřená k vyrovnání újmy (! ne náhrada škody)

2) omezení úředním výrokem§ 128/2 – vyvlastnění (důvod zániku vl.pr.) a omezení vl.pr.- ve veřejném zájmu, nelze-li účelu dosáhnout jinak, jen na základě zákona, za náhradu, s právními účinky ex nunczvláštní zákon – 50/1976 o územním plánování a stavebním řádu – taxativně stanoví účely vyvlastnění a omezení, vyvlastňovací řízení – provádí stavební úřadomezení vl. – zejména zřízení věcného břemene (soud, stavební úřad, pozemkový úřad)odnětí vl.pr. na základě zákona ve veřejném zájmu, ale bez náhrady – propadnutí majetku či věci (TrZ)3) omezení pr. úkonem vlastníkai pr. úkon vlastníkova právního předchůdce4) omezení povinností něco konat§ 127/2 – soud může uložit vlastníku povinnost oplotit pozemek§ 417/2 – povinnost k odvracení hrozící škody

obsah vlastnického práva - §123- oprávnění věc držet – může existovat odděleně (jako samostatný zvláštní druh věcného práva)- oprávnění věc užívat – vlastník užívá věc, aby realizoval své potřeby své potřeby ve formě spotřeby

na základě právního úkonu může přenechat jinémumůže i neužívat (popř. i zkazit)

- oprávnění věc požívat – brát z ní plody a jiné užitky (nemusí) – plody přirozené i užitky civilní, není-li plod separován – součástí věci, vlastník má právo oddělit

- oprávnění s věcí nakládat – převážně prostřednictvím právních úkonů – zcizení (výlučně na základě právních úkonů), opustit (s úmyslem vlastnické právo k ní pozbýt) – nový vlastník – stát, i fakticky zničit

DRŽBA §129-131

držba věci – znaky – splněny zároveň1) corpus possesionis – držitel musí mít věc ve své skutečné moci (fakticky ovládat) – přímo u sebe,

příslušenství bez něhož věc nelze ovládat2) animus possidendi – vůle s věcí nakládat jako s vlastní

pouze c.p. – detence (detentor)držitel není vlastník – zvláštní problematika vztahu držitel – vlastník, držitel – třetí osobyoprávněný držitel (§130) – v dobré víře, že mu věc patříneoprávněný držitel (§131) – ve zlé vířev pochybnostech (vyvratitelná právní domněnka) – držitel oprávněnýdobrá (špatná) víra – posuzuje se vždy objektivně – držitel neměl, resp. nemohl mít pochybnosti o tom, že mu věc, kterou ovládá zároveň patříztráta dobré víry – doručením návrhu na zahájení řízení, v každém případě právní mocí rozhodnutí soudu, že věc má být vydána vlastníkoviprávní následky:- vydržení (§134) – nabytí vlastnického práva oprávněným držitelem, ne viz §134/2, převod věci na jinou osobu

– ne vlastník ale oprávněný držitel – do jeho vydržecí doby se započítává doba jeho předchůdcepřevede-li neoprávněný držitel – nabyvatel oprávněný držitel za podm. §129/1 (může vydržet) – do doby ne doba předchůdce

- ochrana držitele (oprávněného i neoprávněného) - §5,6, 130/2,126 – petitorní ochrana (žalobou) – jen oprávněný držitel – analogické k reivindikaci (na vydání věci) a k žalobě negatorní (proti neoprávněným zásahům třetích osob)

- vypořádání držitele s vlastníkem - §130/3,131,458/2,3 (bezdůvodné obohacení)- oprávněný držitel – stává se vlastníkem plodů – vlastník je nemůže požadovat, neoprávněný ne- oprávněný držitel – nárok na náhradu nákladů v rozsahu odpovídajícím jejímu zhodnocení, ne na obvyklé náklady (sám věc užíval), může si oddělit co přidal (bez zhoršení podstaty věci), neoprávněný držitel – jen náklady nutné na zachování věci, tyto nároky se promlčují dle §101

- oprávněný držitel – nemusí poskytovat vlastníkovi náhradu za opotřebení užíváním,neoprávněný držitel – podmínka dle §420 – náhrada škody, která vznikla neoprávněnou držbou (promlčení dle §106)

společná držba 2 nebo více osob – u všech splněny obě podmínky

držba právaurčitá osoba vykonává právo pro sebe (§129/1)jen takové pr., které připouští trvalý nebo opětovný výkonv praxi nejčastěji: držba pr. odpovídající věcnému břemenu – lze nabýt výkonem (§121n/1, 134)ne pokud se ten, kdo vykonává domnívá, že pozemek patří obci

Ochrana vlastnického práva

Ú, L čl.11,36 – rozvedena v celém právním řádu – TP, SprP, OPsvépomocí (§6) – vázána na splnění všech zákonných předpokladůochrana poskytovaná orgánek státní správy (§5) – před zřejmým zásahem, konkrétně obecním úřadem – předběžná ochranasoudní (petitorní) ochrana (§126. §4)žaloba na vydání věci (actio reivindicatio) a žaloba zápůrčí – popírací (a.negatoria)obě – na plnění proti tomu, kdo vlastníkovi zasahuje neoprávněně do vlastnického práva, ne námitka promlčení (§100/2 – vlastnické právo se nepromlčuje), vlastnické právo může zaniknout vydrženímna vydání věci – ochrana proti tomu, kdo věc zadržuje neprávem a odmítá ji vydataktivně legitimován: vlastník věci (kterýkoliv ze spoluvlastníků), musí své vlastnické právo prokázat, musí trvat v době vyhlášení rozsudkupasivně legitimován: kdo vlastníkovu věc neoprávněně zadržuje a zároveň ji má fyzicky u sebenebude úspěšná: pokud má věc u sebe na základě věcného práva nebo obligačního práva, nemá fyzicky u sebe – pak žaloba na náhradu škody – žalobce k petitu na vydání věci i event. petit na zaplacení ceny věci v době zadrženílze vymáhat i od toho, kdo věc nabyl od nevlastníka (výjimky)petit – u movitostí na vydání / u peněz – na plnění v penězíchu nemovitostí – na vyklizenísubjektivní faktor (zavinění) – bez právního významuzápůrčíaktivně legitimován: vlastník věci (kterýkoliv ze spoluvlastníků), musí své vlastnické právo prokázat, musí trvat v době vyhlášení rozsudkupasivně legitimován: neoprávněně zasahuje do vlastnického práva (jinak, než zadržováním věci)neoprávněné rušení a věc musí být přesně označenypetit musí odpovídat formě zásahu, uložení povinnosti zdržet se neoprávněného zásahu, může se v rámci zápůrčí žaloby domáhat obnovy původního stavuvztah zápůrčí žaloby a ž. podle §417/2 (odvrácení hrozící škody) – OZ neupravuje specifický druh žalob na určení hranic mezi pozemky pro příp. sporu mezi sousedícími vlastníkyžaloba na určení vlastnického práva (za podmínky, že prokáže, že má na určení naléhavý právní zájem)nepřímá ochrana (jako věřitel) – prostřednictvím žaloby na náhradu škody, popř. z bezdůvodného obohacení

ochrana držbybez ohledu na to, zda oprávněná nebo neoprávněnásvépomocí, u orgánů státní správy§130/2 – pouze oprávněný držitel může k ochraně držby používat žaloby analogické k žalobám vlastnickým

ochrana detence§123/2 – oprávní ochrana tomu, kdo je oprávněný mít věc u sebe – stejně jako oprávněný držitel

Zánik vlastnického práva

1) Absolutní zánik vlastnického právaaniž by jej nabyl někdo jiný – zánikem věci, věc ztratí charakter věci v právním smyslu (málo praktické)vlastník věc opustí – dle platného práva ne – vlastníkem se stává stát2) Relativní zánik vlastnického právav důsledku smrti vlastníka nebo v důsledku toho, že je nabude někdo jinýz vůle vlastníka: smlouvou, opuštěnímnezávisle na vůli vlastníka: smrtí vlastníka, vydržením, ztrátou, stát se stane vlastníkem věci skryté (není důležité – per definitionem – původní vlastník není znám), zpracování (§135b), právním úkonem někoho jiného než vlastníka (výjimečné nabytí věci od nevlastníka), rozhodnutím státního orgánu, ze zákona

12. NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA

protože: vlastníkem byl někdo jinývlastníkem nebyl nikdo – pr. řád nezná věc bez pána – jedině věc nově vzniklá

- mezi živými (inter vivos)- pro případ smrti dosavadního vlastníka (mortis causa) – dědění (§460), darování pro případ smrti je neplatné

(§628/3)

- odvozené – převod vl.pr., odvozuje se od předchozího vlastníka- původní (originární) – na nabyvatele přešla jinak než převodem – přechod vlastnického práva

- vydržením- zpracováním (specifikací) cizí věci, resp. smísením- přírůstkem (akcesí)- věci ztracené či opuštěné, skryté – stát (§135)- dále výjimečně ze zákona (pr. užívat pozemek – vl. §872/1-4) úřadním výrokem- i výjimečně nabytí vlastnictví od nevlastníka (§486)

§132/1 – nabytí vlastnictví – kupní, darovací či jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím st. orgánu, na základě jiných skutečností stanovených zákonem (ObčZ, jiné zák.)ne: protipr. přisvojení si cizí věci

nabytí smlouvousmlouvy o převodu vlastnictví – obecně každá smluvně založená změna v osobě vlastníka, nabyvatel odvozuje své vl.pr. od dosavadního vlastníka (§132/1)dvoufázovost převodu vlastnictví (§133) – právní důvod (iustus titulus) a právní způsob – smlouva je právním důvodempřevod věcí movitých - §133/1 – nabytí vlastnictví převzetím věci (= pr. způsob) – tradice (odevzdání) = odevzdání věci a její převzetí hmotné odevzdání: z ruky do ruky, distančně (poštou), jinak: při koupi má nabyvatel věc u sebe z jiného pr. důvodu, zcizitel předá věc symbolicky, uložením do úřední úschovy (nabytí vl. – kdy jí převzal)zásilkový prodej – převzetím kupujícím, strany se mohou domluvit, že vlastnictví přejde později, nebo už samotnou smlouvous samoobsluhách – zaplacením vybrané věcipřevod vlastnictví k nemovitosti – vklad vlastnického práva do KN – bezvýhradně pro vl.pr. k pozemku, nemovité stavby – pokud má být předmětem evidenceodstoupení od kupní smlouvy po zápisu do KN – vl.pr. nepřechází bez dalšího na původního vlastníka – věcněpr. účinky musí být odstraněny opět formou záznamu dvojí zcizení téže věci – vlastníkem: kdo převzal dříve, kdo jako první doručil návrh na vklad do KNkdo tím poškozen – nárok na návrh škody (§420)zásada, že nikdo nemůže převést víc práva než sám má- nikdo nemůže nabýt právo, které předchůdce sám neměl - výjimky (ochrana poctivého nabyvatele - §486,130/2)- od oprávněného držitele – také jen oprávněný držitel (může vydržet)- proti tomu, kdo věc nabyl od nevlastníka, bude mít vl.pr. na její vydání dle §126/1(ObchZ – koupě – vl. i nevl., ledaže by nebyl v dobré víře)

vydrženíoprávněnou držbou někým, kdo vlastník nenípředmět: individuálně určená věc – movitá i nemovitánabyvatel – oprávněný držitel celou vydržecí dobuvydržecí doba – nepřetržitá – 3 roky movitá věc, 10let nemovitáo počátku, běhu promlčecí doby – přiměřeně ustanovení o promlčení (§100 a násl.)nabytí vlastnictví uplynutím vydržecí doby (následující den)k vydržení přihlíží soud i bez návrhuvyznačí KÚ z úřední povinnosti do KNvydržením jednoho z manželů – do SJM, jiné osoby do spoluvlastnictví

vytvořenízhotovení věci (výroba)vytvoří-li někdo z vlastní věci novou věc, stane se jejím vlastníkem okamžikem jejího zhotovenízáznam do KN

zpracování(specifikace) (§135b)cizí věci (vytvoření nové) – cizí věc nerozlučně spojí se svou, k vyrobení své věci použije výlučně cizího materiálu §135b/1 – zpracovatel byl v dobré víře§135b/2 - zpracovatel nebyl v dobré víředohodly-li se na tom strany - § 613 a násl.- zpracování v dobré víře, že měl právo ji zpracovat (a neměl) – vlastníkem ten, jehož podíl (na hodnotě) je větší

(nedohodnou-li se jinak) – má ze zák. povinnost nahradit to, oč se majetek druhého zmenšil (ne náhrada škody, ani cena věci) – případné rozhodnutí soudu jen deklaratornípodíly stejné – dohoda nebo rozhodne soud na návrh kteréhokoliv z nich – konstitutivní rozhodnutí soudu

- nebyl v dobré víře – vlastnictví k věci nezaniká, může žádat vrácení a restituci – nelze-li (neúčelné) – může rozhodnout soud – konstitutivní

smíšení nebo jiné nerozdělitelné spojení či sloučení věcí 2 nebo více vlastníků – jako zpracovánístavba na cizím pozemku - §135cpřístavba domu – ne zpracování dle §135b (ne nová věc)

přírůstekpřírůstky věc – plody země a mláďata zvířat (přírůstkem pozemku není stavba)výnosy peněz, cenných papírů – úroky, dividendyvlastník věci se stává vlastníkem plodů v okamžiku oddělení, u civilních plodů – dle konkrétního případu (např. splatnost)může být jinak upraveno ve smlouvěpo dobu oprávněné držby patří oprávněnému držiteli

nabytí věci ztracené, opuštěné a skryté1) věci ztracené a věci opuštěné §135/1,2ztráta věci – vlastník ztrácí možnost vykonávat vlastnické oprávnění, ne vlastnické právo, není právní úkon, ale právní událostopuštění – jednostranný právní úkon – vlastník projevuje vůli nebýt dál vlastníkem, vlastnické právo zaniká jen věc hmotná a movitáOZ neřeší výslovně ztrátu ani opuštění, ale nález ztracené a opuštěné věciz nalezené věci samé se ale nepozná, zda ztracená nebo opuštěná – třeba postupovat dle §135/1,2 jakoby šlo o věc ztracenounález věci ztracené – ze zákona nevyplývá, že by ji nálezce musel vzít do detence, pokud ano, pak:- vydat vlastníkovi – nezná-li ho, pak tomu, kdo ji ztratil, pokud ani to ne – pak příslušnému státnímu orgánu

(102/1991 – kterýkoli obecní úřad) – zákon neřeší, odmítne-li úřad věc přijmout - nárok na náhradu nutných výdajů a na nálezné 10% ceny nálezu (proti vlastníkovi nebo proti státu) – promlčuje

se 3 rokypřihlásí-li se vlastník do 1 roku ode dne předání úřadu – věc mu je vydána, jinak vlastnictví zaniká, vlastníkem věci stát - specifická lhůta, která se nestaví ani nepřerušuje, ! vlastníkem stále původní vlastník, nebyla-li věc odevzdána úřadu – na straně nálezce vzniká bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl.), je-li věc nikoliv nepatrné hodnoty - § 254 TZ (zatajení věci)nález věci opuštěné – jako věc ztracená, ne co se týká vlastníka – vlastníkem se samotnou derelikcí stává stát2) nález věci skryté, jejíž vlastník není znám - §135/3věci z jejichž uložení je patrno, že je vlastník chtěl ukrýt, jejich současný vlastník není znám, patří sem i věci, u kterých v praxi není možné zjistit, zda ukryty + archeologické nálezy

nabytí ze zákonaúčinností zákona – ojedinělé - §872/1-4

nabytí rozhodnutím státního orgánu soud – zpracováním (viz výše), zřízení stavby na cizím pozemku (§135c), rozdělení spoluvlastnictví (§142), příklepem při výkonu rozhodnutí prodejem věcivlastnictví se nabývá v den určený v rozhodnutí nebo dnem PM rozhodnutísprávní úřad – rozhodnutí o vyvlastnění (§128/2), vlastnictví k restituované nemovitosti (z.229/91), rozhodnutí pozemkového úřaduvydražení dle 427/90 (provozní jednotka) – veřejná dražba – způsobem uzavření smlouvy, která je upravena zvláštními předpisy

13. PODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ A SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ

Spoluvlastnictví §136 a násl.ne členové p.o.podílové spoluvlastnictví §136/1 a společné jmění manželů §136/2podílové spoluvl. – ideální spoluvl. – ne podíl vymezený reálněSJM . podíly určeny nejsou, každý vlastníkem celé věci, jen mezi manžely72/94 z. o vlastnictví k bytům – podílový spoluvlastník budovy je vlastníkem jednotky – spoluvl. ke společným částem domu vázáno na vlastnictví jednotky

podílové spoluvlastnictvípodíl – vyjadřuje právní postavení jednotlivého spoluvlastníka (užitky, náklady, význam při zrušení)vznik – stejně jako vlastnictví jednoho subjektu, smlouvou o založení spoluvlastnictví ke stavbě může být platně uzavřena i v době, která předchází vzniku stavbyvelikost spoluvlastnických podílů: závisí dle způsobu vzniku: na smlouvě, ne závěti (v souvislosti s rozhodnutím soudu), i právním předpisem (§ 137/2, § 149/2), nejsou-li stanoveny při vzniku (§ 137/2) – zákonná domněnka parityobsah: - práva a povinnosti:- mezi spoluvlastníky samotnými při hospodaření se společnou věcí – dohodou, většina hlasů (dle velikosti

podílů) – menšina se musí podřídit, rovnost – rozhodnutí soudu na návrh kteréhokoliv z nich (konstitutivní účinek); princip majorizace se neuplatní v případě důležité změny společné věci – přehlasovaný se může obrátit na soud

- mezi spoluvlastníky a třetími osobami ohledně společné věci jako celku – spoluvlastníci oprávněni a povinni solidárně – kterýkoliv může požadovat celé plnění týkající se společné věci – povinnost vypořádat se s ostatními, i samostatně domáhat se u soudu

- jednoho spoluvlastníka ke třetím osobám ohledně jeho spoluvlastnického podílu: každý má ke svému podílu dispoziční oprávnění – omezeno ve prospěch ostatních spoluvlastníků v případě převodu podílů - § 140 – povinnost nabídnout – předkupní právo (založeno zákonem) - má vždy povahu věcného práva, zde převodem – ne bezúplatný přechod ani ustanovení dědice, ani při výkonu rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu (spoluvlastník může složit částku odpovídající podílu a tím prodeji zabránit) – předkupní právo nelze uplatnit při převodu na osobu blízkounabídka za podmínek,které ohlásil případný kupující, nedohodnou-li se, mohou vykoupit poměrně dle svých podílůpokud nenabídl – spoluvlastníci se mohou domáhat neplatnosti převodu (neplatnost relativní – 3 roky promlčení ode dne převodu) – nemůže pak uplatnit postup dle §603/3 (domáhat se, aby nabyvatel nabídl ke koupi – i soudně)porušením předkupního práva – i pokud nabídl za tíživějších podmínek než pak převedl na třetí osobunerealizuje-li se – zůstává zachováno vůči dalšímu nabyvateli věci

zánik a zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádáníspoluvlastníci – autonomie – výj. § 142/2 – z důvodů zvláštního zřetele hodných obvyklým způsobem zániku vlastnictvízrušeno:- dohodou (§141) – vypořádání zejm: reálné rozdělení věci, přenechání některému spoluvlastníkovi, prodej a

rozdělení výtěžku; formu – písemná – musí být jen pokud jde o nemovitost, povinnost každého ze spoluvlastníků na požádání potvrzení o vypořádání (lze se domáhat soudně)

- konstitutivní rozhodnutí soudu na základě návrhu některého ze spoluvlastníků (§142) – soud nejprve spoluvlastnictví zruší a pak vypořádá – není vázán petitem, možné vyřešit i uzavření soudního smíru – způsoby: 1/ reálným rozdělením věci podle spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, 2/ přikázáním věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu, 3/ prodejem věci a rozdělením výtěžku dle výše podílů (přichází v úvahu v tomto pořadí), soud přihlíží k velikosti podílů a k účelnému využití věci

x reálné rozdělení – nemovitost – ne pokud by nemohly části sloužit tak, jak odpovídá povaze věciOZ umožňuje soudu zřídit i bez návrhu věcné břemenox přikázat společnou věc lze jen spoluvlastníkovi (ne 3. osobě), nepřikazuje se jen podíl, ale vždy celá věc (není vyloučeno, aby opět do spoluvlastnictví)

§142/2 – takové vypořádání sice možné, ale soud může s ohledem na důvody zvláštního zřetele hodné žalobu zamítnout (ne pokud je možné reálné rozdělení) (důvodem např: vysoký věk spoluvlastníka, zdravotní stav, jde-li o zřejmé zneužití práva) – pak stále možná dohoda, opět možné požádat soud při podstatné změně poměrů

společné jmění manželůSJM – nejen věci ve spoluvlastnictví, ale všechny majetkové hodnoty – plusová i minusová hodnotavýjimky: 1) věci vyloučené za všech okolností, 2) za určitých podmínek, 3) dohodou (smlouvou) mezi manžely (snoubenci)vznik – teoreticky sňatkem, reálně nabytím prvního majetkového práva nebo povinnosti po uzavření manželstvítrvá – po dobu trvání manželství – bez ohledu na to, zda spolu manželé žijípředmět – aktiva – majetkové hodnoty nabyté některým z manželů nebo společně oběma manžely za trvání manželství, mimo věcí získaných děděním nebo darem, nebo restituce nebo věci získané za tyto věci + pasiva – závazky vzniklé za trvání manželství – s výjimkou: závazky týkající majetkových hodnot výlučně jednoho z manželů (jako u aktiv) a závazků jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (bez souhlasu druhého) (účast jednoho manžela v obchodní společnosti nebo v družstvu – nezakládá účast druhého, ale v majetkovém aspektu tato účast náleží do SJM)modifikace SJM – smluvní režim – manželé i snoubenci

- rozšíření nebo zúžení – zúžení až k věcem tvořícím obvyklé vybavení společné domácnosti, může se týkat jednotlivých věcí, druhů, souborů nebo i všeho

- vyhrazení vzniku SJM ke dni okamžiku zániku manželství – manželé nabývají po celou dobu existence manželství majetek a závazky tak, jakoby nebyli manžely – v okamžiku zániku manželství – předmětem rozdělení to, co převyšuje souhrn majetkových souborů každého z manželů (po odečtení pasiv) nabytých do okamžiku zániku manželství

smlouva – formou notářského zápisu, účinnost vůči třetí osobě – pokud je jí obsah smlouvy znám, týká-li se nemovitostí – účinnosti vkladem do KN, smlouva může být následně měněna (stejné náležitosti)modifikace rozhodnutím soudu – ve stejném rozsahu jako dohodou (nemůže zrušit)

- zúžení pro závažné důvody – na návrh jednoho z manželů, soud nemusí vyhovět- zúžení pro podnikatelské apod. aktivity – na návrh – soud musí zúžit, pokud jeden z manželů podnikatelem

nebo společníkem neomezeně ručícím- opětovné rozšíření soudnem zúženého SJM – zase na návrh soud rozšíří do „předchozího rozsahu“

užívání, údržba a správa SJM- společně – ne společná aktivita, ale aspoň konkludentně projevená shodaobvyklá správa – jeden z manželů, ostatní – souhlas obou pod sankcí neplatnostisolidární odpovědnost z právních úkonů týkajících se SJMmodifikace správy – smlouvou mezi manželypoužití SJM k podnikánípři použití majetkové hodnoty k podnikání – potřeba souhlas druhého manžela (při prvním takovém použití) – souhlas netřeba formální, stačí i konkludentnípodíl manžela na podnikání druhéhopo soudním zúžení SJM – podnikají společně nebo jeden za pomoci druhého – předpoklad, že se dohodnou (písemně, jinak neplatné), pokud ne – zákonný příkaz – rovným dílemzánik SJMnejpozději spolu se zánikem manželství – smrtí nebo rozvodemdříve – ze zákona – absolutní (není omezen hranicí věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti)

- ke dni prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů – do konkurzu spadá ta část SJM s níž podnikal- výrokem trestního soudu o propadnutí majetku

obnovení SJM – rozhodnutím soudu na návrh jednoho z manželů

vypořádání – určení, které majetkové hodnoty zůstanou ve výhradním jmění jednomu a druhému manželovi a které jim zůstanou společně – tzn. ve spoluvlastnictví společném užívání, spoludlužnictví)při vypořádání nejde o převod vlastnického práva ale jen singularizaci subjektu vlastnictvípravidla:

- rovnost- každý z manželů má právo požadovat co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen uhradit, co

ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek- má se přihlédnout k potřebám nezletilých dětí a dále k tomu, jak se který z manželů staral o rodinu a jak se

přičinil o nabytí společných věcí (bere se v úvahu péče o domácnost a o děti)formy vypořádání:

- dohodou manželů – písemně, nesmí být dotčena práva věřitel- rozhodnutím soudu – nejsou-li schopni se dohodnout

podle zákonného ustanovení o domněnce (presumpci) o založení nových majetkových poměrů – pokud se do tří let neobrátí na soud a nejsou schopni se dohodnout – movité věci do vlastnictví toho kdo je výhradně používá, pokud nelze prokázat + nemovitosti a ostatní práva a .. – spoluvlastnictví (stejné podíly)

14. VĚCNÁ PRÁVA K VĚCEM CIZÍM (ZÁSTAVNÍ PRÁVO, VĚCNÁ BŘEMENA, ZADRŽOVACÍ PRÁVO)

VĚCNÁ BŘEMENAomezení vlastnictví nemovitosti buď k prospěšnému využívání nemovitosti jiného konkrétního vlastníka, anebo k prospěchu určité konkrétní f.o. nebo p.o. (ryze osobní povahy, nepřevoditelné) – na jeho trvání nezmění nic změna vlastníka, zatížení sleduje nemovitost, na níž lpípráva z věcného břemene – omezená věcná užívací práva k cizí nemovité věci, jimž odpovídá závazek vlastníka ve prospěch jiného něco trpět, něčeho se zdržet anebo něco konatpříznačný – nepřetržitý trvající stavjednotlivé opakované úkony oprávněného věcné břemeno váže každého vlastníka nemovitosti – nemůže spočívat v zákazu převést nemovitost na jiného ani v omezení výkonu jeho vlastnického práva okruh věcných práv – v zák. taxativně vymezen (nelze rozšířit ani dohodou účastníků)v.b. se mohou vztahovat jen na nemovitostioprávnění odpovídající v.b. – věcné právo – právo absolutníochrana věcně oprávněného – žaloba obdobná vlastnicképublicita – zápis do KN

obsah v.b. – povinnost vlastníka zatížené nemovitosti něco trpět (pati), něčeho se zdržet (omitere) nebo něco konat (facere)trpět a zdržet se – dříve označována jako služebnosti x konat – tzv. reálné břemeno, tzv „výměnek“ – zatížení nemovitosti ve prospěch určité osobytzv. zákonná (legální) břemena – omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, vyplývající ze sousedství s nemovitostí, která náleží jinému subjektuvěcné předkupní právo – přibližuje se povaze v.b. (603/2) – písemná smlouva, vloženo do KNoprávnění musí být vykonáváno tak, aby povinného co nejméně zatěžovalopovinnost oprávněného nést přiměřené náklady na zachování a údržbu zatížené nemovitost (lze modifikovat smlouvou o zřízení v.b.)

vznik v.b.- právním důvodem:a) smlouva – písemná forma, pouze právním důvodem, samotný vznik až vkladem do KN – na návrh účastníka smlouvy (právní účinky ke dni podání návrhu) – oprávnění se označí u panující nemovitosti, závada u zatížené nemovitosti smlouvu o zřízení věcného břemene mohou uzavřít jen vlastníci dotčených nemovitostí , musí být přesně vymezen obsah v.btakovou smlouvou je i ujednání podílových spoluvlastníků při reálném rozdělení nemovitostib) dědění – v závěti: oprávnění z v.b. jednomu dědici na nemovitost, která připadne druhému, nebo uzavřeli dědicové dohodu (potvrdil soud) – jak při dědění ze závěti, tak ze zákonanabytí práva při dědění – ke dni zustavitelovy smrti, i když v průběhu řízení původní podíly doznaly změnyvznik – rozhodnutím soudu – do KN se vyznačí záznamemc) rozhodnutí státního orgánu (soudu nebo správního orgánu) – je-li toto právo založeno přímo zákonem – s. zřídí v.b. ve prospěch vlastníka neoprávněné stavby k zastavěnému pozemku – za náhradu (trpět stavbu, event. právo cesty); při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti jejím reálným rozdělením; v dalších případech: schválení smíru mezi účastníky řízenísprávní orgán: stavební úřad – může za podmínek pro vyvlastnění vlastnické právo omezit (lze-li dosáhnout takto účelu vyvlastnění bez odnětí vlastnického práva), vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě. stavební povolení pro stavbu spočívající částečně na jiné stavbě; pozemkový úřad – restituce, provádění pozemkových úpravd) zákon – veřejnoprávní omezení vlastníka nemovitosti – výrazem převahy veřejného zájmu (netřeba souhlas vlastníka ani zápis v KN) – stavební zákon – ještě dále – k zřizování podzemních staveb netřeba ani souhlas vlastníka ani zřízení v.b. – pokud nesouvisí se stavbami na pozemku ani s provozem na něme) vydržením – nepřetržitým výkonem práva po dobu nejméně 10ti let, vyloučeno v.b. k nemovitosti, která je ve vlastnictví státu nebo zákonem určených p.o.

zánik v.b.1) obecným způsobem: smrt f.o., zánik p.o. patřilo-li právo z v.b. výlučně jí; splynutím práv a povinností v jedné osobě; zánik nemovitosti; trvalé změny, pro které nemovitost už nemůže sloužit potřebám oprávněného nebo prospěšnému užívání jiné nemovitosti; promlčení práv odpovídajících v.b. není-li 10 let vykonáváno)2) zvláštní způsoby zániku- smlouvou – písemná forma, jen právní důvod změny, která se uskuteční vkladem výmazu v.b.z KN- rozhodnutím orgánu – soudu – řešení nepoměru mezi zatížením vlastníka a výhodou oprávněného, který

nastal změnou poměrů (soud může omezit nebo zrušit nebo může místo věcného plnění nařídit plnění peněžité); stavební úřad – vyvlastnění – zanikají i všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům (není-li v rozhodnutí stanoveno jinak); pozemkové úřady – v souvislosti s restitucí nebo prováděním pozemkových úprav

ZÁSTAVNÍ PRÁVOslouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavyzástava

- věc movitá - nemovitá- podnik nebo jiná věc hromadná- soubor věcí- pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští- byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona- obchodní podíl- cenný papír - předmět průmyslového vlastnictví.

ZP se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavyvespolné zástavní právo – zajištění pohledávky ZP na několika samostatných zástavách.zajištěná pohledávka - peněžitá i nepeněžitá, vztahuje se i na příslušenství této pohledávky, nepeněžitá - do výše její obvyklé ceny v době vzniku ZPi pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínkyi pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době - do sjednané výšeZP se vztahuje i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka, nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného

vznik zástavního práva- na základě písemné smlouvy - musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, forma NZ - pokud

zástavou nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí, věci hromadné, soubory věcí nebo movité věci, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě – pak zápis do Rejstříku zástav)

- rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví- na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu (za podmínek stanovených zákonem) - také ze zákona

k nemovitostem, k bytům nebo nebytovým prostorům - vkladem do KNk movitým věcem - odevzdáním zástavnímu věřiteli, příp. předáním do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osobyZP k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka o něm, nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik ZPdo zástavy cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka - ZP vznikne jen je-li movitá věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit, u nemovitosti, věci hromadné, souboru věcí a bytu nebo nebytového prostoru – ZP nevznikne

práva a povinnosti za trvání zástavního právazástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána - oprávněn ji držet, povinen starat se o ni s péčí řádného hospodáře, zejména ji opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou a zničením - vzniknou-li při tom účelně vynaložené náklady - právo na náhraduužívat zástavu a přisvojovat si její přírůstky, plody a užitky může zástavní věřitel jen se souhlasem zástavceztráta, zničení nebo poškození zástavy v době kdy ji měl u sebe zástavní věřitel - odpovídá za vzniklou škodu podle obecných ustanovení odpovědnosti za škoduzástava odevzdána třetí osobě - nesmí převzatou věc odevzdat další osobě ani ji použít nebo umožnit její použití jinému, v ostatním má tato osoba práva a povinnosti schovatele ztratí-li zástava na ceně tak, že zajištění pohledávky se stane nedostatečným, zástavní věřitel má právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil – jinak se ta stane se ta část pohledávky, která není zajištěna, splatnou

ZP - působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru, stejně platí i pokud jde o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru = zástavní dlužník

uspokojení ze zástavyz výtěžku zpeněžení zástavypokud po splatnosti pohledávka nesplněna, nebo splněna jen částečně, nebo nesplněno příslušenství pohledávkyvznikne-li na zástavě více ZP - uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku ZPzpeněžení - ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy

pohledávka zajištěna více zástavami - může zástavní věřitel navrhnout zpeněžení kterékoliv z nich nebo i více nebo všech těchto zástavmožnost uplatnit své právo žalobou u soudu podanou proti zástavnímu věřiteli na určení nepřípustnosti prodeje zástavy - do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě – pokud podána žaloba – dražba až po pravomocném rozhodnutí, podal žalobu bezdůvodně - povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy (pokud uplatnil v průběhu řízení o žalobě před soudem prvního stupnězástavou pohledávka - poddlužník je povinen splnit svůj dluh po splatnosti zastavené pohledávky zástavnímu věřitelipředmětem plnění zastavené pohledávky věc - vzniká předáním této věci zástavnímu věřiteli jeho zástavní právo k ní

neplatná ujednání (zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání) - že:- zástavní dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit- zástavní dlužník nebo zástavce nesmí nemovitou věc nebo byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle

zvláštního zákona zastavit jinému, dalšímu věřiteli- zástavní věřitel může uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak, než je stanoveno zákonem,- zástavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy,- při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní

věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak

zánik zástavního práva- zánikem zajištěné pohledávky,- zánikem zástavy,- vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem,- uplynutím doby, na niž bylo zřízeno,- složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy,- písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem,- v případech stanovených zvláštními právními předpisy.

promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezanikázástavní právo nezaniká, vztahuje-li se i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka

podzástavní právopodzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věcke vzniku - není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci, proti němu účinné, jen když jeho vznik mu byl písemně oznámenzástavní věřitel (podzástavce) předá zastavenou movitou věc, kterou má u sebe, podzástavnímu věřiteli - nezbavuje se tím odpovědnosti za plnění povinností jejímu zástavci.není-li splatná pohledávka, která je zajištěna podzástavním právem, včas splněna, může podzástavní věřitel uplatnit uspokojení ze zástavy místo zástavního věřitele (podzástavce)

ZADRŽOVACÍ PRÁVOprávo zadržet cizí movitou věc, kterou má u sebe – k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydatvzniká i k zajištění dosud nesplatné pohledávky, pokud byl proti dlužníku podán návrh na konkursnemá osoba, která má věc, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí, ani ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva (to neplatí, byl-li proti dlužníkovi podán návrh na konkurs)vznikne jednostranným úkonem oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věcoprávněná osoba je povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho důvodechohledně opatrování zadržené věci a úhrady nákladů s tím spojených má ten, kdo věc zadržuje, postavení, jaké má zástavní věřitel ohledně zástavyna základě zadržovacího práva má věřitel právo při výkonu soudního rozhodnutí na přednostní uspokojení z výtěžku zadržované věci před jiným věřitelem, a to i zástavním věřitelemzadržovací právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zadržené věci, anebo vydáním zadržené věci dlužníku, i tehdy, jestliže dlužník poskytne věřiteli s jeho souhlasem jinou jistotu

15. ZÁVAZKOVÉ PRÁVO

závazek - závazkový právní vztah- závazková (obligační) povinnost

upravuje vztahy věřitel – dlužníkpohledávka – subjektivní práv (oprávnění) věřitele požadovat od dlužníka plnění, stane-li se splatnou – stává se nárokemdluh – povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění

funkce závazkového práva – zabezpečit uspokojování lidských potřeb ve vzájemné součinnostinormy závazkového práva: OZ, ObchZ, ZP, Z o rodině, + autorský zák., zák. o CP, privatizační a restituční zákon, zák. o nájmu a podnájmu nebytových prostor…obecné závazkové právo – dle OZ, speciální – všechna ostatní- obecná část závazkového práva- závazky z jednotlivých smluv, resp. kvazismluv- závazky ze způsobené škody vzniklé porušením mimosmluvních (zákonných) povinností – deliktní závazkové

právo- závazky z bezdůvodného obohacení – kvazideliktní třídění:- závazkové právo občanské, obchodní a jiných právních odvětví- závazkové právo obecné a zvláštnízávazkové právo smluvní a deliktní

16. ZÁVAZKOVÉ PRÁVO SMLUVNÍ A DELIKTNÍ

závazkové právo smluvnízávazkové právo mimodeliktní, v případě potřeby může být přiměřeně aplikováno i v oblasti práva deliktníhosmlouva = 2 (více) stranný právní úkon, k jehož vzniku je třeba shodného projevu vůle (konsensu) smluvních stran ohledně celého obsahu smlouvysmlouva X dohoda - smlouva – základní závazky, dohoda – jiné právní, další synonyma – v právu veřejnémsmlouvy – většinou závazkové X věcněprávní (výjimka vzhledem k intabulačnímu principu) X smlouvy v oblasti dědického práva X smlouvy zakladatelské (resp. společenské)závazkové smlouvy:- zakládající závazkové právní vztahy – pojmenované a nepojmenované- zajišťující závazkové právní vztahy - působící změnu závazkových právních vztahů- mající za následek zánik závazkových právních vztahůzásady smluvního závazkového práva – zpravidla nepůsobí přímo normativně, nýbrž se uplatňují prostřednictvím již zmíněné interpretace právních předpisů, zejména judikatura* zásada rovnosti smluvních stran * zásada smluvní svobody (volnosti) smluvních stran jako projev autonomie jejich vůle - svoboda uzavřít smlouvu: může být omezena jen zákonem – stanovením povinnosti smlouvu uzavřít (zákonná

kontraktační povinnost) – výjimka (pojištění, výjimečně i v obchodněprávní oblasti)- volný výběr spolukotrahenta- výběr smluvního typu – i jiné než výslovně upravené – smlouva je to, co si strany smluví, není-li to zákonem

zakázáno- svobodné utváření obsahu smlouvy (není absolutní) – aby smluvní strany společným vyjednáváním stanovily

vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy – ta budou mezi smluvními stranami platit závazně, v určitých oblastech regulovány kogentními ustanoveními ( vyrovnané postavení, ochrana slabší strany), část obsahu mohou smluvní strany určit nepřímo – odkazem na smluvní podmínky (musí být smluvním stranám známy nebo být přiloženy – problém nepřiměřenosti (spotřebitel)) - přímá smluvní ujednání mají před nimi přednostsmluvní formuláře – předtištěné texty, doplňují se jen základní údajesvoboda utvářet obsah smlouvy – omezena také tzv. adhézními smlouvami

- svoboda uzavřít smlouvu v jakékoliv formě – spjata se zásadou bezformálnosti právních úkonů – smluvní strany mohou smlouvu uzavřít výslovně (ústně nebo písemně) nebo konkludentně – někdy se forma vyžaduje (zákon nebo dohoda)

* zásada pacta sunt sevanda – právní povinnost dodržovat smluvní závazky, jejich vynutitelnost státní mocí (X naturální závazky) nelze smluvní závazkové vztahy měnit bez souhlasu jejich stran (pokud zákon nestanoví něco jiného)* zásada dobré víry – právní předpoklad, že subjekt práva vychází z objektivně zdůvodnitelného osobního přesvědčení, že jedná po právu, resp. že právo, které vykonává mu patří (tvrdí-li někdo opak, je na něm aby to dokázal) – OZ obecnou ochranu dobré víry nezakotvuje* zásada „nemo turpitudinem suam allegare potest“ – nikdo se nemůže s úspěchem dovolávat vlastní nepoctivosti (nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního chování, resp. chování v rozporu s dobrými mravy)

závazkové právo deliktnízávazky z protiprávního úkonu, zejm. z protiprávního úkonu zaviněného – občanskoprávní odpovědnostobčanskoprávní odpovědnost – následný (sekundární) nepříznivý právní následek, který vznikl porušením původní povinnosti, nebo-li protiprávním úkonem a které je předvídán v sankční složce příslušné normy OP – vznik právní povinnosti, kterou tento subjekt předtím nemělnerozhoduje zda původní povinnost ze smlouvy nebo ze zákonasekundární povinnost = odpovědnostní povinnost (je předvídána sankční složkou občanskoprávní normy – sankční povinnost

odpovědnostní povinnost + jí odpovídající právo oprávněného = obsah odpovědnostního právní vztahu (znaky závazkového právního vztahu)nepříznivý následek:- vznik nové právní povinnosti (odpovědnost za škodu)- k původní právní povinnosti přistoupily nové právní povinnosti (odpovědnost za prodlení)- původní právní povinnost se v důsledku jejího porušení přeměnila na novou právní povinnost (odpovědnost za

vady)povinnost nahradit škodu – spojena jen s určitou zákonem kvalifikovanou událostí (netřeba porušení povinnosti) – mimoodpovědnostní povinnost nahradit škodu (kvaziodpovědnost)v praxi nelze vyloučit, že porušováním jedné a téže původní (primární) právní povinnosti vznikne souběžně více (forem) druhů občanskoprávní odpovědnosti (nebo vedle sebe občanskoprávní a trestněprávní event správněprávní odpovědnosti)zavinění – psychický vztah subjektu k protiprávnímu úkonu a k újmě jako následku tohoto protiprávního úkonuzavinění - úmysl – přímý a nepřímý (eventuální)

- nedbalost – vědomá a nevědomáobčanskoprávní odpovědnost za zavinění (subjektivní odpovědnost) – subjekt se může zprostit vyviněnímobčanskoprávní odpovědnost bez zřetele na zavinění (objektivní odpovědnost) – odpovědnost za výsledek – prostá: může odpovědnost odvrátit prokázáním liberačních důvodů a absolutní (ne liberační důvody)právní důvod vzniku občanskoprávní odpovědnosti* porušení smluvního závazku- nesplnění v době jeho splatnosti (vůbec nebo jeho splacení opožděné) – prodlení dlužníka i věřitele- splnění nikoliv řádně – zejména plnění vadné – předmět plnění nemá vlastnosti sjednané ve smlouvě nebo

stanovené zákonem* způsobení škody – smluvní (porušení smluvní povinnosti), mimosmluvní (deliktní)* právní důvody se mohou kumulovatdruhy občanskoprávní odpovědnosti- smluvní (za prodlení, za vady, i za škodu)deliktní (jiný protiprávní úkon nebo škodná událost zákonem zvláště kvalifikovaná)

17. ZÁVAZKOVÝ PRÁVNÍ VZTAH

závazkové právní vztahyobčanskoprávní vztahy, kde jeden subjekt má postavení věřitele (má oprávnění od druhého něco požadovat) a druhý subjekt má postavení dlužníka (povinnost poskytnout co má věřitel oprávnění požadovat)právní vztah relativní – subjekty navzájem vázány právy a povinnostmi – závazný – smluvní strany nemohou jednostranně odstoupit, ledaže by jim to zákon výslovně dovoloval nebo si to smluvní strany ve smlouvě výslovně vymínili – mohou sjednat odstupné X smluvní pokuta (zajištění smluvního závazkového vztahu); kdo již částečně plnil nemůže jednostranně od smlouvy odstoupitzáloha – plnění (část) předtím než uzavřely smlouvu, započítává se do plnění podle smlouvy, nedojde-li k  uzavření smlouvy – strany se vypořádají dle podmínek bezdůvodného obohacenízávazkový právní vztah – vnitřní členěný systém – prvky jsou věřitelskodlužnické vztahy, jednota je dána jeho kauzoutýž subjekt může být ve vtahu k druhému věřitel a zároveň dlužník zásada vzájemné podmíněnosti plnění jednotlivých vzájemných (recipročních) závazků – § 560 – mají-li si účastníci plnit navzájem – domáhat se plnění může jen ten, kdo sám splnil svůj závazek již dříve nebo je připraven jej splnit (tzv. funkcionální synallagma)i ten kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, je-li plnění druhého subjektu ohroženo skutečnostmi, které nastaly u tohoto druhého subjektu a kterému nebyly známy v době, kdy smlouvu uzavíralpřipouští tzv. námitku nesplnění smlouvy – dlužník se ubrání žalobě věřitele o splnění svého splatného dluhu – je-li námitka odůvodněná – kdo neplnil se neocitne v prodlenírozdíl mezi věcnými právy a závazkovými právy:- subjekty závazkových práv – vždy určeny individuálně X subjekty povinností odpovídajících věcným právům

jsou individuálně neurčené- práva závazkový – vždy relativní (korelativní – intepersonální) X věcná práva – absolutní – proti všemlegální definice:§ 488 – závazkověprávní vztah – právní vztah ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost plnit závazek§ 494 – z platného závazku – dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet a věřitel je oprávněn to od něho požadovatoprávnění věřitele a povinnosti dlužníka – nevyplývají z vlastnictví nějaké věci

závazkové právní vztahy a tzv. společenské úsluhy

úmysl založit právní vztah – zjišťován objektivně - § 34 – musí jít o projev vůle, který směřuje k založení závazkového právního vztahu; ne subjektivně – strany se musí uvědomovat, že určitá práva a závazky zakládají – stačí chovají-li se takovým způsobem, který k založení konkrétního právního vztahu směřujespolečenské úsluhy (sousedská, resp. přátelská výpomoc) – nemají charakter závazkových vztahů – projevy vůle, které ke vzniku subjektivních práv a povinností nesměřují – jednající strany nesledovaly úmysl založit závazkový právní vztah spojený se vznikem právem sankcionovaných a právem vynutitelných subjektivních práv a povinností

vznik závazkových právních vztahůze stejných právních důvodů jako občanskoprávní vztahy vůbec- právní úkony – nejčastěji smlouvy – nelze měnit bez souhlasu smluvních stran, nepřípustnost uložení závazku

jedním subjektem druhému – případy vzniku závazkového právního vztahu jednostranným právním úkonem výjimečné – připuštěny jen pokud zavazuje sebe nebo kde oprávnění učinit jednostranný právní úkon odvozuje z již existujícího právního vztahu – u jednostranných právní úkonů – zásada uzavřeného počtu jejich typůkvazikontrakty – jednostranné právní úkony, z nichž vznikají závazkové právní vztahy, které mají podobné právní následky jako smlouvy (jednatelství bez příkazu, veřejná soutěž)

- protiprávní úkony – porušení smluvní nebo zákonné povinnosti – výsledek: způsobení škody nebo způsobení jiného protiprávního výsledku, vznik: samotným zaviněným protiprávním úkonem a ne až rozsudkem soudu, který ukládá náhradu škody (deklaratorní, někdy může konstitutivním způsobem modifikovat)kvazidelikty – jako delikty, ale nevyžadují zavinění, někdy ani protiprávní úkon (bezdůvodné obohacení, případně objektivní odpovědnost)

- úřední (konstitutivní) rozhodnutí státního orgánu, zejména soudu – zákonem příslušnému státnímu orgánu dáno oprávnění založit závazkový vztah (při zrušení spoluvlastnictví – přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu)

- jiné právní důvody – stanovené zákonem: událost – často spojená s protiprávním stavem (např. způsobení škody havárií automobilu, protiprávní stav – bezdůvodné obohacení, z jiných důvodů – např. nálezcovo právo na nálezné…

subjekty závazkových právních vztahůFO, PO včetně státu, i cizincipředpokladem – alespoň 2 subjekty – jejich splynutím závazkový právní vztah zaniká – resp. 2 stranstranami věřitel a dlužník – u jednotlivých smluv – specifické označení, na každé straně – 1 nebo více subjektůpluralita subjektůsolidární nebo nedílná – záleží na vůli stran, někdy stanoví zákon, výjimečně může i určit soud* dílčí závazky – každý dlužník vázán, věřitel oprávněn co do výše svého dílu, plnění je dělitelné, nejsou-li podíly určeny – dílem rovným; právní podstatou jde o prostý součet jednotlivých závazků* solidární závazky – dáno smlouvou, zákonem nebo povahou plnění- solidarita dlužníků (pasivní solidarita) – zvyšuje se jistota věřitelova pohledávka, ulehčuje uplatnění pohledávky

před soudem, spoludlužnici vázáni splnit celý dluh společně a nerozdílně, věřitel může požadovat od každého dlužníka celé plnění, plnění může nabídnout kterýkoliv dlužník – splněním jednoho dlužníka zaniká povinnost všech dlužníků, zánikem závazku bez splnění – zánik jen mezi věřitelem a tímto dlužníkem – redukuje se počet dlužníkůprávo regresu (dlužník, který splnil nebo je na něm žádáno více než na něj připadá z vnitřního vztahu mezi dlužníky) - právo preventivního regresu – uplatňuje se notifikací – žalovaný dlužník vyrozumí ostatní dlužníky – možnost uplatnění námitek, popř. tzv. zprošťovací žalobou – aby ho dle svých podílů dluhu zbavili (dříve než sám splní), právo regresu – neruší solidaritu dlužníků – dlužník nemůže odmítat plnit s odkazem, že ostatní dlužníci jeho právu regresu nevyhověli- právo následného regresu – dlužník splnil víc než na něj připadalo – náhrada od ostatních dlužníků – výši podílu stanoví dohoda, zákon nebo soud

- solidarita věřitelů – více věřitelů pohledávku vůči jednomu dlužníkovi – kterýkoliv věřitel oprávněn požadovat celé plnění nebylo-li dojednáno něco jiného – zásada předstihu – dlužník povinen plnit tomu, věřiteli, který požádá jako první, nepožádá-li – může dlužník splnit kterémukoliv věřiteli

* nedílní závazky - na straně věřitele: dlužník je povinen splnit buď všem spoluvěřitelům najednou nebo pouze jednomu se

souhlasem ostatních – nedohodnou-li se a lze-li to – do úřední (soudní) úschovy- na straně dlužníka (zákon výslovně neupravuje) : 1) hmotná nedílnost plnění pojmově vylučuje, aby některý

spoludlužník mohl splnit jen určitý díl – není možné poskytnout jen dílčí plnění, ale jeden dlužník může splnit sám; 2) nedílné – nerozlučnost chování (konání), k němuž se dlužníci zavázali – nelze ani dílčí plnění ani jeden dlužník nemůže splnit sám

* závazkové právní vztahy ve prospěch třetího – vznik na základě smlouvy ve prospěch třetího ( ! ne k tíži třetího) - § 50 – ne zvláštní typ (takto může být uzavřena kterákoliv smlouva), subjekty: věřitel, dlužník a třetí osoba, třetí osoba se stane subjektem teprve až s tím projeví souhlas; třetí osoba subjektem – může vymáhat plnění na dlužníkovi, práva z odpovědnosti za škodu způsobenou nenáležitým splněním – jak vůči dlužníkovi, tak vůči věřiteli (dle toho, kdo zavinil), práva z odpovědnosti za vady – vůči dlužníkovi, dokud třetí osoba není subjektem závazkového vztahu, věřitel může požadovat plnění pro sebe, třetí projevil souhlas a pak se svého práva vzdal

(neformální právní akt adresovaný věřiteli nebo dlužníkovi nebo oběma) – dle dohody – dlužník plní věřiteli, jinak dle zákona dluh zaniká

předmět závazkových právních vztahůjeho prvky: jednotlivá práva a povinnosti – může se během trvání závazkového právního vztahu měnit – v závěrečné fázi: předmět plněnívzájemná relace předmětů: oba subjekty něco dát, oba subjekty něco konat, jeden dát a jeden konatmusí existovat jako předmět plnění v době splatnosti (kdyby ne – nemožnost splnění), je-li předmětem věc hmotná – zda musí reálně existovat již v době vzniku závazkového právního vztahu – možné pokud určený druhově, pokud individuálně – ne – mohou být uzavírány smlouvy netypické (o prodeji věci budoucí apod.) – nesmí být v rozporu se zákonem nebo dobrými mravypředmět plnění* dle způsobu, jakým je předmět určen – konkrétně určen právním úkonem – důležité zejména z  hlediska splnění závazku a jeho vynutitelnostiurčen nejpozději v den splatnosti závazku s takovou přesností,, aby dlužník věděl co má plnitvěc – jednotlivě (zánik věci – plnění nemožným) a druhově – specifické – penízeprávo – vždy určeno individuálněkonání – vymezením činnosti nebo výsledkemnekonání – identifikováno tomu odpovídajícím konáním alternativní plnění - alternativní závazek – právním úkonem nebo zákonem jsou určeny dva popř. více než dva předměty

závazkového právního vztahu, přičemž konkretizace je ponechána volbě – předmět plnění je jeden, od již jednou provedené volby nelze ustoupit (tzv. konkretizace závazku), ze zákona alternativní závazky – některé z odpovědnosti za vady (volbu ten, kdo se práva domáhá)

- alternativa facultas – v zákoně obecně upravena není – možné aby se dlužník za určitých podmínek zprostil závazku plněním jiného předmětu než k němuž byl původně zavázán – ke konečnému určení předmětu dochází v důsledku objektivních podmínek (ne volbou)

* závazkové právní vztahy s plněním dělitelným a nedělitelným – významné zejména je-li sekundárním předmětem věc* závazkové právní vztahy s plněním jednorázovým, opakujícím se nebo trvalým- jednorázové – dlužník zásadně povinen plnit najednou, věřitel je ale povinen přijmout i částečné plnění pokud

neodporuje dohodě, zákonu nebo povaze plnění- opakující se: 1) splátky – předmět určen co do kvantity, jen rozložen – jediný závazkový právní vztah –

samostatná právní úprava splátek – např. promlčení, věřitel může žádat celé splnění pokud nesplněna jedna splátka; 2) opakující se dávky – závazek plnit po určitou dobu v intervalech stanovené dávky – výše dluhu se plněním jednotlivých dávek nesnižuje

- trvající předmět – uskutečňuje se po určitou dobu, popř. bez přerušení, opakování a bez časového omezení* závazkové právní vztahy peněžité, nepeněžité, úrokové- peněžitý – předmětem peníze jako zákonné platidlo, zvláštnosti: např. plnění prostřednictvím pošty nebo

peněžního ústavu – dluh splněn okamžikem poukázání částky (dlužník se nedostává do prodlení, dle teorie ale ke splnění až doručením věřiteli, resp. připsáním na jeho účet)hlavním závazkovým vztahem – kauza směřuje k zaplacení určité částkyvedlejším závazkovým vztahem – závazkový právní vtah úrokový – jen existuje-li závazkový právní vztah hlavní

- úroky = tzv. civilní plody peněz, přirůstají k určité jistině v její poměrné výši, mohou ale být placeny a vymáhány samostatně – z peněžních půjček, z vkladů u peněžních ústavůúroky z prodlení – povaha sankční za prodlení dlužníka se splněním závazku (ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené ČNB k prvnímu dni prodlení)místo úroků z prodlení – v zákonem určených případech – poplatek z prodlení (stanoven určitou částkou za určitou časovou jednotku prodlení)poplatek z prodlení a úroky z prodlení – nelze kumulovatv určitém případě – poplatek za uskladnění věci (nevyzvednuté)

- nepeněžité závazkové právní vztahy – nelze sjednat peněžité úroky (místo nich možno např. větší množství zboží)

obsah závazkových právních vztahůsouhrn subjektivních práv a povinností – dlužníkově povinnosti splnit odpovídá jeho právo požadovat od věřitele aby od něho plnění přijal, věřitelovu právu požadovat od dlužníka splnění odpovídá povinnost věřitele řádně nabídnuté plnění přijmout např. dlužník se může zprostit závazku uložením do úřední úschovy odmítá-li věřitel přijmoutnaturální závazky – subjektivní právo není spojeno s nárokem (zanikl promlčením)věřitel oprávněn požadovat plnění, ale nemůže vynutit u soudu, splní-li dlužník – plní po právu- pohledávky, které nejsou s úspěchem soudně vynutitelné od samého počátku jejich vzniku – veřejný zájem na

jejich ochraně není pro jejich povahu – výhry ze hry či sázky mezi FO (neplatí pro výherní podnik, který

provozuje stát nebo který byl úředně povolen) – zákon vylučuje i jejich jednostranné započtení i možnost platného zajištění

- promlčené pohledávky – naturálními se stávají až namítnutím promlčení dlužníkem u soudu – lze ale uznat- pohledávky neplatné jen pro nedostatek formy – např. z ústního darovacího slibu

složky závazkových právních vztahů- podstatné – charakterizují nebo identifikují právní vztah – zejména určení práv a povinností z právního úkonu,

identifikace jeho hlavního předmětu- obvyklé – zpravidla bývají uvedena, nejsou nezbytná, nejsou-li ve smlouvě použijí se dispozitivní ustanovení

zákona- nahodilé – vyskytují se nepravidelně (nahodile), upravují podružné otázky

druhy závazkových právních vztahůtřídění závazkových právních vztahů

1) smluvní a mimosmluvní2) jednostranně (darovací smlouva), dvoustranně a vícestranně (smlouva o sdružení, společenská smlouva)

zavazující3) závazkové právní vztahy vznikající z vůle stran (právních úkonů) nebo na vůli stran nezávislé (z

protiprávních úkonů, ze zákona, rozhodnutím soudu…)4) – výslovně upravené: ze smluv výslovně upravených (OZ, ObchZ, ZP…), ze způsobení škody,

z bezdůvodného obohacení- výslovně neupravené – z občanskoprávních, popř. obchodněprávních nepojmenovaných smluv, z jiných právních skutečností

5) hlavní a akcesorické (sledují osud hlavního závazku, zpravidla splatnými nebyl-li splněn hlavní závazkový právní vztah)

6) z cenných papírů – inkorporovány v určité listině a věřitelství je spojeno s vlastnictvím této listinytřídění smluvních závazkových právních vztahů

1) smlouvy na plnění – pravidlo smlouva zavazuje jednu nebo obě strany k určitému plnění aby konala, dala nebo nekonala…

2) smlouva o smlouvě budoucí – předmětem uzavření budoucí smlouvy – písemná forma, určení podstatných náležitostí smlouvy, která má být uzavřena, doba do kdy má být tato smlouva uzavřena – tento závazek je vynutitelný žalobou (do 1 roku od doby, kdy smlouva měla být uzavřena) aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle účastníka, který smlouvu odmítl uzavřít – nezávisle na této žalobě může žalovat o náhradu škody (promlčení 2 roky od chvíle, kdy se dozvěděl), výhrada (smlouva o smlouvě budoucí je imanentní), že závazek zaniká změní-li se okolnosti natolik podstatně, že nelze spravedlivě žádat, aby byla smlouva uzavřenaX přípravné smlouvy – smluvní strany si vyhradily, že obsah smlouvy ještě v nepodstatných náležitostech doplní (smlouva ale už vznikla, nebude-li doplněna platí tak, jak byla uzavřena)

3) smlouvy konsensuální (kauza se realizuje již samotným uzavřením smlouvy) a reálné (k vzniku kromě konsensu třeba ještě další právní skutečnost – poskytnutí věci)

4) smlouvy úplatné a bezplatné (poskytnutí něčeho bez protiplnění) – event. smíšené (hodnota protiplnění nižší)

5) smlouvy formální a neformální / synallagmatické a asynallagmatické / kauzální a abstraktní6) smlouvy adhézní – oferent stanoví obsah smlouvy, adresát může jen přijmout jako celek, nemůže měnit

(zejména veřejnoprávní subjekty se svými zákazníky)

odpovědnost za vadypřichází v úvahu při přenechání věci jinému na základě úplatné občanskoprávní smlouvyobecná úprava - § 499 a násl. a specifická úprava (u kupní smlouvy, u směnné smlouvy, o dílo…), zvláštní úprava v ObchZ, v zákoně o ochraně spotřebitele, o léčivech…zcizitel odpovídá za to, že věc má v době předání nebo ve sjednané (záruční) době vlastnosti ve smlouvě vymíněné, resp. vlastnosti obvyklé, vlastnosti stanovené zákonem (podpůrně nebo závazně), je i bez právních vadvznik odpovědnosti za vady předpokládá:- porušení původní smluvní právní povinnosti zcizitele přenechat za úplatu nabyvateli věc řádně, tj. bez vady- výskyt resp. projevení se vady v době plnění nebo v záruční době (záleží na tom, zda záruční odpovědnost

nebo zákonná odpovědnost za vady)- příčinná souvislostnevyžaduje zavinění – objektivní odpovědnostporušení smluvní povinnosti – vznikla majetková újma (vada) – vznik specifického práva nabyvatele a povinnosti zcizitele (na něž se mění původní povinnosti a práva): odstranit vadu, resp. doplnit co předmětu plnění chybí, poskytnout přiměřenou slevu z ceny, strpět odstoupení od smlouvytzv. aliud – dlužník nabídne místo původního jiné plnění – nejde o plnění z původní smlouvy – věřitel může odmítnout – dlužník v prodlenífaktické vady – mají fyzickou (věcnou) povahu a věc znehodnocují – vady jakosti, vady množstevní

právní vady – nabyvatel nenabude takového právního postavení, jakého se mu na základě smlouvy mělo od zcizitele dostatpři zákonné odpovědnosti – musí vada existovat v době plnění – ne je-li zákonem (nebo prováděcím předpisem) nebo dohodou stanoveno, že zcizitel odpovídá i za vady, které se vyskytnou v určité době po plnění (záruční doba) – záruční odpovědnost – zákonná, smluvní nebo jednostranně založenáodpovědnost za vady vyloučena:- vady zjevné (X ne pokud zcizitel ujistil, že věc takové vady nemá)- vady nemovitosti, které lze při převodu zjistit v KN (X ne pokud zcizitel ujistil, že věc takové vady nemá)- vady věci určené úhrnem – přenechání věci, resp. souboru věcí jak stojí a leží . nejde o jakostní plnění (X

neměla-li věc vlastnosti nabyvatelem výslovně vymíněné nebo vlastnosti o kterých zcizitel prohlásil výslovně, že je má)

práva z odpovědnosti za vady – musí uplatnit její nabyvatel, přechází jako majetková práva na dědice, ne při převodu věci na třetí osobuuplatnění práv z odpovědnosti za vady: zjištění existence vad (nabyvatel musí věc uschovat, v případě, že podléhá rychlé zkáze může ji po upozornění zcizitele bez prodlení prodat), zjištění vady včas oznámit zciziteli (notifikace – reklamace – bez zbytečného odkladu poté, kdy si mohl věc prohlédnout, resp. přezkoušet) – spočívá v dostatečném určení vady, resp. toho jak se projevuje) soudní praxe trvá na tom, že již vytknutí musí obsahovat i oznámení určitého konkrétního práva z odpovědnosti za vadynejpozději do 6ti měsíců (nestanoví-li zákon jinak) – prekluzivní lhůta, hmotněprávnívada za kterou se odpovídá se zárukou – nejpozději do uplynutí záruční dobynabyvatel včas a řádně vytkl, nedošlo k vypořádání – nabyvatel uplatní konkrétní práva z odpovědnosti za vady u procesního orgánu – 3letá promlčecí lhůta ode dne vytknutípráva z odpovědnosti za vady – záleží na povaze a rozsahu vady (konkrétně vady odstranitelné a neodstranitelné)- vada odstranitelná a lze věc užívat dohodnutým způsobem – volba: právo domáhat se bezplatného, včasného

a řádného odstranění vady – oprava nebo doplnění, právo žádat přiměřenou slevu z ceny- vada odstranitelná a nelze užívat – oprava, resp. doplnění, sleva- vada neodstranitelná a lze užívat – sleva- vada neodstranitelná a nelze užívat – lze smlouvu zrušit – shodným projevem vůle smluvních stran nebo

jednostranným adresovaným projevem vůle nabyvatele – odstoupenímvada musí být odstraněna do 30 dnů – po jejím uplynutí má spotřebitel stejná práva jako u vady neodstranitelnéprávní vada – třetí osoba si čin právo na věc (stačí uplatnění i mimosoudně) – notifikovat zciziteli aby vadu odstranil pokud neoznámil – nabyvatel svá práva sice neztrácí, ale jeho postavení se oslabuje – zcizitel má vůči němu všechny námitky jako vůči třetí osobě (mohly vést k odvrácení uplatněného práva třetí osoby)zcizitel neodstraní v přiměřené lhůtě – nabyvatel může od smlouvy odstoupitpráva z odpovědnosti za právní vady – podléhají promlčeníprávo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich uplatněním – je třeba označit do jednoho měsíce od uplynutí doby v niž je třeba vady vytknout (jinak prekluze)právo na náhradu škody vzniklé z vadného plnění

18. SMLOUVY (VČETNĚ POJMOVÝCH ZNAKŮ JEDNOTLIVÝCH SMLUVNÍCH TYPŮ)

Kupní smlouva není upravena pouze v OZ, ale také např. v ObchZ, některá speciální ustanovení obsahuje též zákon o cenných papírech, zákon na ochranu spotřebitele (634/1992 Sb.) apod. smluvní převod vlastnického práva za protiplnění (zaplacení ceny).Podstatné náležitosti:

- vymezení předmětu koupě (viz níže)- stanovení kupní ceny - nejčastěji se výše ceny stanový určitou peněžitou částkou, k platnosti stačí, když

smlouva obsahuje postup při určení výše, některé ceny jsou regulovány cenovými právními předpisy - sjednaná cena musí být s nimi v souladu

- z projevu stran musí vyplývat, že má dojít k převodu práva (toto vyznívá např. z názvu smlouvy)

Předmět koupěvěc, kterou má prodávající odevzdat kupujícímurozlišování:věc individuálně určená - smlouva musí obsahovat údaje, které ji dostatečně odliší od jiných věcí stejného druhu, věc musí v době uzavření smlouvy existovat, jinak je smlouva neplatná pro počáteční nemožnost plnění (§ 37 odst. 2 OZ), je většinou nezastupitelná (ve smlouvě může být dohodnuta zastupitelná povaha), při zániku věci jednotlivě určené po uzavření smlouvy nastává dodatečná nemožnost plnění a závazek zanikámůže jít také o věc hromadnou, která je souborem samostatných věcí tvořících určitý celek - např. knihovna, podnik.věc určenou druhově (určen počet kusů, hmotnost, množství,…) - její jakost nemusí být ve smlouvě uvedena, stanoví ji zákon (§ 496), zastupitelnou povahu -> závazek trvá i po zániku věci, kterou měl prodávající připravenu,

musí obstarat novou věc stejného druhu, věc nemusí ani existovat v době uzavření smlouvy, je třeba odlišit koupi věci budoucí od koupě naděje:

- koupě věci budoucí -> riziko nese prodávající (je odpovědný za nesplnění závazku, jestliže věc kupujícímu neodevzdá); sem patří tzv. kupní smlouvy na nádobí

- koupě naděje -> riziko nese kupující věc movitá (§ 133) i nemovitá - význam z hlediska formy smlouvy a doby přechodu vlastnického práva - věc nemovitá, platí některá zvláštní zákonná ustanovení - např. vklad do katastru nemovitostípředmětem koupě nemůže být reálná část věci (nemůže být předmětem práva) -výjimky, např. byty (podle zákona č. 72/1994 Sb.), ale ideální část věci (např. spoluvlastnický podíl) ano (problém nastává při aplikaci § 140).příslušenství věci (§ 121) - v zásadě předmětem koupě věci spolu s věcí hlavní, protože sdílí její právní osud (neplatí to např. při převodu nemovitosti - plot, studna), je přípustný samostatný prodej věci, která byla dosud příslušenstvímpeníze, které jsou zákonným platidlem - nemohou být předmětem kupní smlouvy => kdyby ano, jednalo by se o směnnou smlouvu, mohou jím být však mince historicképrávo - pokud to jeho povaha připouští (§ 118 odst. 1), je-li předmětem pohledávka (nejčastější případ), použijí se přednostně ustanovení o postoupení pohledávky

Práva a povinnosti stranprodávající - odevzdání prodané věci a převod vlastnického práva k ní na kupujícího, a to v době stanovené ve smlouvě nebo bez zbytečného odkladu; když má věc odeslat (§ 594) - předat věc ve stanovené době dopravci (srovnej § 567 odst. 2) => k odevzdání věci dochází až když ji kupující převezme od dopravce, věc prodána v obchodě na objednávku - prodávající povinen odevzdat věc ve lhůtě přiměřené okolnostem (§ 613)prodávající je oprávněn odepřít odevzdání věci, jestliže kupující je v prodlení s placením kupní ceny (§ 591)prodávající - povinnost odevzdat věc v místě plnění (to může být stanoveno ve smlouvě) => není-li, je místem odevzdání bydliště prodávajícího, nebo jeho sídlo (§ 567 odst. 1 - prodávající je v tomto případě dlužníkem)od místa plnění je nutno odlišit místo určení, tj. místo, kam se má věc odeslat => když není shodné s místem plnění, nese náklady odeslání kupující (§ 593)odevzdaná věc musí mít stanovenou jakost (souhrn vlastností, které jsou rozhodující pro její použití). Ta může být určena ve smlouvě (např. odkazem na vzorník), nebo jí stanoví zákon (§ 496 určuje střední jakost) – věc nemá předepsanou jakost – odpovědnost prodávajícího za faktické vady věci.prodávající - povinnost umožnit nabýt vlastnické právo k prodávané věci, věc nesmí být zatížena právy jiných osob (např. právem zástavním) (není-li ve smlouvě stanoveno něco jiného) - jinak odpovědnost prodávajícího za právní vady věci (ta je omezena v § 500)prodávající - povinen poskytnout součinnost potřebnou k převodu vlastnického práva (např. při zápisu nemovitosti do katastru nemovitostí).

kupující - také musí poskytnout součinnost (např. převzít věc), jeho základní povinností - však zaplatit kupní cenu, bez zbytečného odkladu, není-li sjednáno jinak, splatnost se většinou určuje k době odevzdání věci:

- má-li se platit až v době po odevzdání věci, jedná se o koupi na úvěr- je-li cena splatná již v době před odevzdáním věci, pak jde o koupi prenumerační- může být dohodnuta koupě z ruky do ruky (za hotové - § 560, § 591)

povinnost kupní cenu zaplatit v místě sjednaném ve smlouvě (nebo se použije § 567 odst. 1 -> v pozici dlužníka je teď kupující), kupní cenu lze zaplatit i prostřednictvím pošty nebo banky => rozhodující, kdy byla částka poukázána, pokud se strany nedohodly jinak (§ 567 odst. 2)nejsou-li stanoveny ve smlouvě platební podmínky, vyplývá z její synallagmatické povahy (§ 560), že odevzdání předmětu koupě a placení kupní ceny se má uskutečnit současněkupní smlouva však není vždy synallagmatická -> když si strany dohodnou plnění předem – i pak může povinná strana odmítnout splnit svůj závazek před splněním závazku druhé strany => pokud je toto plnění ohroženo (např. platební neschopnost druhé strany).odevzdání předmětu koupě při prodeji zboží v obchodě (§ 614 odst. 1) - pokud není dohodnuto ve smlouvě něco jiného (místo, které určí kupující), je kupující povinen převzít věc v místě prodeje, prodávající je povinen seznámit kupujícího se zvláštními pravidly, jejichž dodržování je třeba při užívání věci ne pokud jsou pravidla obecně známá (§ 617, např. že musí zapnout přístroj do zásuvky).

Nabytí vlastnického právauzavřením kupní smlouvy - nedochází ještě k převodu vlastnického práva, vzniká pouze povinnost prodávajícího převést toto právo, kupní smlouva je však právním titulem nabytí vlastnického práva (k jeho převodu nedochází, je-li smlouva neplatná).k nemovitosti zapsání vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, úřad před zápisem zkoumá, zda je prodávající oprávněn nakládat s nemovitostíu movité věci postačuje její převzetí -> buď fyzické, nebo symbolicképřevod vlastnického práva lze ve smlouvě dohodnout i k pozdější době (může se týkat jakékoliv movité věci), často povaha tzv. výhrady vlastnictví (musí být sjednána písemně) => vlastnické právo přechází na kupujícího až po zaplacení kupní ceny (§ 601) - výhradu vlastnictví nelze sjednat při koupi nemovitosti => zde se to řeší tzv. odkládací podmínkou zaplacení kupní ceny.

s převodem vlastnického práva - kupující nabývá některá oprávnění, zejména s předmětem koupě nakládat, oprávnění užívat věc nabývá kupující od jejího převzetí bez ohledu na to, zda vlastnické právo k ní již přešlovlastník věci nese v zásadě nebezpečí škody na věci => nebezpečí nahodilé zkázy (např. odcizení) a nahodilého zhoršení předmětu koupě přechází na kupujícího současně s nabytím vlastnického práva (§ 590) – strany se mohou dohodnout na přechodu nebezpečí uvedené škody na věci odchylně od zákona

Odpovědnost za prodleníprodávající - jestliže nesplní včas (nastupuje § 517 an.) a řádně (věc má faktické či právní vady) svůj závazek odevzdat předmět koupě a převést na kupujícího vlastnické právo k němukupující - oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže prodávající, který je v prodlení, mu neodevzdá věc nebo nepřevede na něho vlastnické právo k předmětu koupě ani v dodatečné přiměřené lhůtě (§ 517 odst. 1), při prodeji věci na objednávku v obchodě může kupující od smlouvy odstoupit, jestliže mu není věc odevzdána ve stanovené lhůtě (přitom nemusí poskytovat lhůtu dodatečnou - § 613).kupující v prodlení s placením kupní ceny - prodávající právo požadovat vedle kupní ceny i úroky z prodlení (dvojnásobek diskontní sazby stanovené ČNB)

Odpovědnost za vady předmětu koupěfaktické vady věci => když nemá stanovenou jakost, nebo byla-li odevzdána v jiném množstvírozhodující pro odpovědnost za vady předmětu koupě je doba jeho převzetí kupujícím - v některých případech může vzniknout záruka za jakost (§ 502 odst. 1) prodávající odpovídá za vady, které se vyskytnou do stanovené doby po odevzdání věci, prodávající neodpovídá za vady, které byly v době prohlídky věci kupujícím zjevné, ledaže kupujícího ujistil, že předmět je bez vadkupující - notifikační povinnost -> oznámit vady prodávajícímu bez zbytečného odkladu (lhůty - viz § 599 odst. 1)základní nárok kupujícího z vad věci - právo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 507, 509 odst. 1)., jde-li o vadu odstranitelnou - domáhat jejího odstranění (§ 507), vadu neodstranitelnou, která však nebrání tomu, aby věc byla užívána dohodnutým způsobem - kupující nárok pouze na slevu, nelze-li věc takto užívat, může kupující odstoupit i od smlouvy (§ 507 odst. 1, § 597 odst. 1)kupující má právo i na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady (§ 598, i zde platí notifikační povinnost).právní vady věci => jestliže prodávající nesplní v souladu se zákonem svoji povinnost převést na kupujícího vlastnické právo k věci, nebo když je věc zatížena v rozporu se smlouvou právy jiných osob - kupující požadovat řádné splnění povinností prodávajícího => převod vlastnického práva či odstranění jiných právních vad, není-li splněna povinnost ani v dodatečné lhůtě, může kupující odstoupit od smlouvy (§ 517 odst. 1)prodej zboží v obchodě (tj. prodej zboží podnikatelem spotřebiteli) - obecná úprava odpovědnosti za prodanou věc (§§ 596 - 600), ale s některými odchylkami (viz zákon na ochranu spotřebitele) -jednostranným prohlášením v záručním listě může prodávající poskytnout záruku v širším rozsahu, než který stanoví zákon, záruční doba začíná běžet o převzetí věci kupujícímpři vadě odstranitelné - nárok na opravu věci, při vadě neodstranitelné – kupující může požadovat výměnu věci, nebo má právo na odstoupení od smlouvy

Vedlejší ujednání při kupní smlouvětato ujednání zakládají samostatný právní vztah. Patří mezi ně:

- předkupní právo (§§ 602 - 606)- právo zpětné koupě (§§ 607 - 609)- jiná vedlejší ustanovení (§ 610)

Směnná smlouva (§ 611)strany si vyměňují věc za věc - protiplněním za odevzdanou věc je také věc, ne penízepodstatné náležitosti => dostatečné určení věcí a vyjádření vůle stran, že má dojít k převodu vlastnického práva, zákon stanoví, že se na směnnou smlouvu přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě - každá ze stran má postavení prodávajícího i kupujícíhoúprava v OZ se nevztahuje na obchodní směnnou smlouvu (§ 261 odst. 6 ObchZ).

Darovací smlouva (§ 628 an.)dárce bezplatně přenechává nebo se zavazuje bezplatně přenechat něco obdarovanému a ten s tím souhlasízákon nepoužívá termín věc, ale pojem „něco“ -> předmětem darování může být i právo, nebo jiná majetková povahapojmovým znakem – bezplatnost - může být vázána na splnění odkládací i rozvazovací podmínky, dále dobrovolnost (darováním nejsou alimenty), dochází k převodu vlastnického práva.pro vznik smlouvy - dostatečné určení předmětu (může jít i o peníze) a projev vůle dárce jej darovat a obdarovaného jej přijmoutforma smlouvy závisí na předmětu darování - jde-li o nemovitost, musí být písemná a sepsaná na jedné listině (§ 46), písemně také podstoupení pohledávkymovitá věc - může být uzavřena smlouva reálné povahy (okamžité předání věci) či konsensuální povahy => vzniká závazek odevzdat předmět po uzavření smlouvy - pak zákon vyžaduje písemnou formu (§ 628 odst. 2)

tzv. darování pro případ smrti - neplatnépráva a povinnosti stran:dárce je povinen předat dar a převést vlastnické právo (dochází k němu stejně jako u kupní smlouvy), obdarovaný má povinnost dar převzítdárce se může domáhat vrácení daru (§ 630), jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy - na obdarovaného se pak použijí ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 451 odst. 2)odpovědnost strandárce nesplní svůj závazek z darovací smlouvy - nastává u něho prodlení dlužníka - v praxi k tomu může dojít pouze u konsensuálních smluvprodlení věřitele (obdarovaného) - řádně nabídnutý předmět nepřevezmeobdarovanému nevznikají nároky z vad věcí (faktických ani právních), dárce je pouze povinen upozornit obdarovaného na vady daru, o kterých ví => když toto nesplní, může mu vzniknout odpovědnost za škodu způsobenou obdarovanému těmito vadami, má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit

Nájemní smlouva (§ 663 an.)v případech nájmu se předpisy občanského práva řídí i vztahy mezi podnikateli, které jsou jinak upraveny obchodním zákoníkem.Základní pojmy:

- půjčka - přenechání druhově určené věci; dlužník je povinen vrátit věřiteli druhově určenou věc. Může se jednat o půjčku za úplatu, může však být i bezplatná. Nejobvyklejší je půjčka peněz. V tomto případě dochází k přechodu vlastnictví

- výpůjčka - jedná se o věc individuálně určenou; výpůjčka je bezplatná -> vlastním nákladem o věc pečuji- nájem - věc individuálně určená, vlastnictví nepřechází, vztah je časově ohraničen a je zásadně úplatný- koupě, dar - věc individuálně určená, jedná se o změnu vlastnictví; stav je definitivní (z hlediska časového)

Předpisy upravující nájemní právo:- z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, část 8, hlava VII., §§ 663 - 723 (nájemní smlouva)- z. č. 102/1992 Sb., vládní nařízení č. 142/1994 Sb., vládní nařízení č. 258/1995 Sb.- z. č. 116/1990 Sb. (úprava nebytových prostor)- vyhláška č. 176/1993 Sb. (o nájemném)- z. č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě)- z. č. 72/1994 Sb. (o vlastnictví bytů a nebytových prostor)- z. č. 265/1992 Sb. (o zápise vlastnických a jiných práv do katastru nemovitostí)

obecněnájemní smlouva - sjednávána mezi pronajímatelem a nájemcem => pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitkyformální náležitosti nájemní smlouvy: pronajímatelem právnická osoba - musí být ve smlouvě přesně označena -> obchodní jméno (zjistíme z obchodního rejstříku), IČO, sídlo, osoba, která je oprávněna za právnickou osobu vystupovat, u fyzické osoby se uvede její plné jméno, příjmení, rodné číslo (u cizince datum narození), bydliště (nestačí, aby byla správná hlavička smlouvy, smlouva musí být správně podepsána - obchodní jméno, jméno a příjmení jednatele + jeho podpis)povinnosti a práva pronajímatele a nájemce (§ 664 an.) - pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém užívání -> buď obvyklému, nebo smluvenému, v tomto stavu ji svým nákladem musí pronajímatel udržovat – tomu odpovídá povinnost nájemce užívat věc způsobem uvedeným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci, pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem (nájemce mu např. musí umožnit vstup na nemovitost)ve smlouvě může být sjednána povinnost nájemce věc užívat - nájemce věc musí užívat i v tom případě, když by neužíváním byla věc znehodnocena více než jejím užívánímnájemce je oprávněn dát věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva (nebo zvláštní předpis) jinakúpravy a změny na pronajaté věci - může nájemce provádět pouze se souhlasem pronajímateleZměny mohou být provedeny v několika situacích:

- pronajímatel dal souhlas a dohodl se s nájemcem na úhradě nákladů => no problem- pronajímatel dal souhlas, ale k úhradě nákladů se nezavázal => nájemce může požadovat po skončení

nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci- pronajímatel nedal souhlas => nájemce je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do

původního stavu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

=> nestanoví-li smlouva jinak, je nájemce oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci.zhodnocení předmětu nájmu => nelze rovnat vynaložené náklady a skutečný prospěch, který pronajímateli vznikldruhy oprav:

- kdy má povinnost pronajímatel

- kdy má povinnost nájemce -> pronajímatel není s věcí stále v kontaktu, a proto má nájemce signalizační povinnost (§ 668 odst. 1) - povinnost oznámit potřebu oprav, které má pronajímatel provést - když nájemce tuto signalizační povinnost nesplní, odpovídá za škodu, která vznikla (za všechny důsledky)

nájemce má povinnost strpět opravy, které má pronajímatel provést, když nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba, jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.nájemce - povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda, povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva (dům např. pojistí pronajímatel) -> ale k pojištění movitých věcí, k pojištění odpovědnosti z provozu v pronajatých prostorách se může smluvně zavázat nájemce

Nájemnénájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívánínení-li dohodnuto, nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků (ZP, LP) půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.zajištění nájemného - pronajímatel nemovitosti má zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí, zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelempronajímatel má také zadržovací právo na tyto věci (např. když se nájemce stěhuje v důsledku neplacení nájemného) => na vlastní nebezpečí - do 8 dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat, zadržovací právo má na věci, které jsou odstraňovány (které se nájemce snaží odstěhovat)nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým (nebo obvyklým), při nájmu zemědělské a lesní půdy -> pokud ze stejných důvodů nedocílil žádný výnos, může-li nájemce věc užívat omezeně (výnos klesl pod polovinu) -> má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného - právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu, právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím, po 6 měsících začne běžet lhůta pro uplatnění nároku u soudu

Skončení nájmuuplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinakužívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně - nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobuNájem na dobu neurčitou lze zrušit dohodou nebo výpovědívýpovědní lhůty:

- pozemky patřící do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu -> 1 rok (a to ke dni 1. října běžného roku)

- jiné nemovitosti -> 3 měsíce- movité věci -> 1 měsíc

Odstoupení od smlouvynájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém k užívání (smluvenému, obvyklému), anebo stane-li se nezpůsobilou později - aniž by nájemce porušil svoji povinnost. Vychází se z toho, že nájemce o vadách nevěděl. Jedná-li se ale o místnosti určené k bydlení, nebo aby se v nich zdržovali lidé -> a tyto místnosti jsou zdraví závadné -> má nájemce právo odstoupit, i když o vadách věděl v době uzavření smlouvy.pronajímatel může odstoupit od smlouvy, když nájemce užívá i přes písemnou výstrahu pronajatou věc tak, že ji poškozujenájem věci končí také zničením věcizměna vlastnictví věci - nájemní vztah zůstává nedotčen (nový pronajímatel nastupuje do právního postavení dřívějšího vlastníka), ve vztahu k nájemci je změna účinná od doby, kdy se o ní dozví

pronajímatel - právo v období 3 měsíců před skončení nájmu na prohlídku pronajaté věci, nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžovánnájemce je povinen vrátit věc ve stavu odpovídajícím stavu při převzetí s přihlédnutím k běžnému opotřebení, pronajímatel má právo na náhradu oprav -> své právo musí uplatnit bez zbytečného odkladupronajímatel má povinnost chránit nájemce vůči 3. osobám, které by uplatňovali své nároky vůči pronajatým věcem, když toto nezajistí, může nájemce odstoupit od smlouvy.

Nájem bytu (§ 685 an. OZ)vzniká nájemní smlouvou mezi pronajímatelem a nájemcem – musí být písemnámůže být uzavřena na dobu určitou i neurčitou - není-li to uvedeno, je na dobu neurčitou (nevyvratitelná právní domněnka)

nájem bytu je nájmem chráněným -> pronajímatel může smlouvu vypovědět pouze ze zákonem stanovených důvodů a pouze s přivolením soudu; byt se zpravidla vyklízí za bytovou náhradunájemní smlouva musí obsahovat označení bytu (číselné, velikost, poloha v domě…), příslušenství, rozsah užívání, způsob výpočtu nájemného,… (§ 686 odst. 1)nájemní smlouva o nájmu družstevního bytu musí být v souladu se stanovami družstva

služební byt- v domech, nebo jiných objektech, které jsou určeny k tomu, aby v nich bydleli osoby, které zajišťují provoz

pronajímatele (např. kotelník)- ubytování pracovníků (není zde vazba na zajištění provozu objektu)- byty ozbrojených složek- byty, které mají přechodně charakter bytů služebních -> v objektech, ke kterým měla dispoziční pravomoc

jedna z ozbrojených složek a nájemní poměr trval do účinnosti zákona -> byt přestane být služebním když nájemce odejde z ozbrojené složky, nebo se nájemcem stane jiná osoba

byt zvláštního určení => speciálně upraveny pro zdravotně těžce postižené občany („bezbariérové byty“)byt v domě zvláštního určení => domy s pečovatelskou službou (pro přestárlé, pro ZTP osoby). Nájemní smlouva může být uzavřena pouze na doporučení zřizovatele bytu (je-li dům vystavěn za dotaci ze státních prostředků, dává doporučení okresní úřad).

Práva a povinnosti z nájmu bytupronajímatel - povinnost předat byl nájemci ve stavu způsobilém k řádného užívání; musí ho také v takovém stavu svým nákladem udržovat (s výjimkami)musí též zajistit nájemci a osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu (např. užívání společných prostor a zařízení domu - § 688).nájemce - musí byt užívat řádně, nezpůsobovat v něm škodu, udržovat ho v řádném stavu a nestanoví-li nájemní smlouva jinak, provádět drobné opravy související s užívání bytu (co jsou drobné opravy a údržba bytu stanoví zvláštní předpis -> vládní nařízení č. 258/1995 Sb.)

- § 5 - „drobné opravy“ -> vymezeny věcně a finančně (limit do 300 Kč)- § 6 - „běžná údržba“ -> odpovídá dlouhodobému užívání - malování (i oprava omítky), čištění podlah,

obkladů,…jedna smluvní strana neodstraní závadu, jejíž odstranění má zajistit, může ji 2. strana zajistit na svůj náklad a požadovat náhradu nutných výdajů - nárok musí uplatnit bez zbytečného odkladu (zaniká po 6 měsících -> prekluzivní lhůta)nájemce má signalizační povinnost -> povinnost oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřebu oprav -> neučiní-li to, odpovídá za škodupronajímatel má právo vstupovat do bytu za určitých okolností:

- instalace měřící a regulační techniky- realizace odečtu měřidel- za účelem provedení oprav v bytě -> nájemce může odmítnout vstup pouze z vážných důvodů, jestliže se

však jedná o nařízené opravy z rozhodnutí stavebního úřadu, vstup odmítnout nesmínájemce není oprávněn bez souhlasu pronajímatele provádět stavební úpravy v bytě, jestliže je provede má povinnost je odstranit, nedohodnou-li se jinakpronajímatel může stavební úpravy v bytě nájemce provádět jen s jeho souhlasem, ale při nařízené úpravě je nájemce povinen pustit ho do bytu (když mu vstup neumožní, odpovídá za škodu)nájemce musí řádně a včas platit nájemné a úhradu za služby spojené s nájmem bytu (elektřina, plyn, odvoz odpadků,…) (nájemné upravuje vyhláška č. 176/1993 Sb.), je-li nájemce v prodlení s placením více než 5 měsíců, musí zaplatit poplatek z prodlení

Společný nájem bytu (§ 700 an.)rozlišení společného nájem bytu

- manželů (u družstevních bytů přichází v úvahu pouze společný nájem manželů)- jiných osob

společní nájemci mají stejná práva a povinnosti - v běžných záležitostech mohou vystupovat samostatně, v podstatných společně (ve shodě), jinak je právní úkon neplatný, když se společní nájemci nedohodnou, může na návrh některého z nich rozhodnout soud -> když jsou spory dlouhotrvající a hluboké, může soud zrušit společný nájem a rozhodne, který z nich bude nájemcem (§ 702)vznik společného nájmu bytu:1) když je při uzavírání nájemní smlouvy na straně nájemce pluralita2) dodatečnou dohodou mezi dosavadním nájemcem, další osobou a pronajímatelem (§ 700 odst. 2)3) přechodem práva nájmu bytu (§ 706 odst. 1) -> nejde-li o společný nájem bytu manžely4) u manželů

- jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely (§ 703 odst. 1) => pokud spolu manželé trvale žijí

- stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství (§ 704 odst. 1)

(u služebního bytu společný nájem bytu manžely způsoby v bodě 4 nevzniká)

Zánik společného nájmu bytu manželyu nedružstevních bytů:

- smrtí jednoho z manželů- trvalým opuštěním domácnosti jedním z manželů

společný nájem bytu nezaniká rozvodem -> buď se dohodnou, nebo rozhodne soud, ten bere zřetel na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.u družstevních bytů (§ 705 odst. 2) – podle toho, jak společný nájem vznikl:

- společný nájem při společném členství -> při rozvodu se postupuje stejně jako u nedružstevních bytů -> soud určí i výlučného člena družstva

- společný nájem bez společného členství (právo na uzavření nájemní smlouvy vzniklo jednomu z manželů před uzavřením sňatku) -> po rozvodu se výlučným nájemcem stane člen družstva

zemře-li společný nájemce, který je také společným členem družstva, stává se vdova/vdovec výlučným nájemcem a výlučným členem družstva, když zde však byl pouze společný nájem a ne společné členství v družstvu, výlučným nájemcem se stane ten z dědiců, který nabyl dědictvím členství v družstvu

Přechod nájmu bytu (§ 706 an.)jestliže nájemce zemře nebo trvale opustí společnou domácnost (z jeho jednání je očividné, že se nevrátí), nejde-li o byt ve společném nájmu manželů a s nájemcem sdíleli společnou domácnost osoby, které nemají vlastní byt (zkoumá se, zda např. nemá osoba právo užívat byt z titulu věcného břemene,…), pak přechází nájem bytu na:

- kvalifikovaný okruh osob -> děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť, snacha -> když prokáží, že v den nájemcovi smrti s ním žili ve společné domácnosti

- nekvalifikovaný okruh osob -> osoby, které vedly s nájemcem společnou domácnost, pečovaly o ni, nebo byly na nájemce odkázáni výživou (postačuje fakticita) a to alespoň po dobu 3 let před smrtí nájemce

nastane-li právní skutečnost úmrtí (odstěhování) nájemce -> novým nájemcem se osoba stane ihned, jedno, kdy to je deklarováno, pronajímatel může přechod práva nájmu uznat dohodou, nebo toto právo neuzná -> podá žalobu proti oprávněným osobám na vyklizení => soud bude řešit otázku, zda k přechodu nájmu došlo či ne, nájemce, pokud tomu chce předejít – může podat určovací žalobu.

Zánik nájmu bytu (§ 710 an.)- písemnou dohodou,- zničením bytu,- uplynutím doby (když je nájem uzavřen na dobu určitou) -> může být stanoven datem; na trvání

pracovního poměru (u služebních bytů) může být nájem uzavřen pouze v tom případě, že je na dobu určitou uzavřen i pracovní poměr

- výpovědíVýpověďpísemná.nájemce - výpověď kdykoliv, bez uvedení důvodu, musí ale uvést výpovědní lhůtu, minimálně 3 měsíční -> začne běžet následný den po dni doručení.pronajímatel - výpověď s minimální 3 měsíční výpovědní lhůtou, musí ale mít přivolení soudu, i z více důvodůdoručení výpovědi:

- samostatným přípisem doručeným nájemci; pak pronajímatel žádá soud o přivolení- nebo výpověď v žalobním návrhu (petitu) -> doručení obstará soud

Výpovědní důvody /§ 711 odst. 1 písm. a) až i)/a) výpověď ve prospěch pronajímatele nebo pro kvalifikované osoby (děti, rodiče,…) => co je takovou potřebou -

pronajímatel např. nemá vlastní byt, bydlí hůře než nájemce, nebo chce uvolnit byt, aby mohl spravovat důmb) týká se jen služebních bytů -> přestal-li pracovník pro pronajímatele pracovat a pronajímatel byt potřebuje pro

jiného pracovníkav mimořádných případech lze dát výpověď nájemci, když byt přešel pod jiného pronajímatele (i když zde nebyla splněna podmínka, že přestal pracovat -> jak také, když pro něj nikdy nepracoval).

c) hrubé porušování dobrých mravů v domě nájemcem nebo osobami, které s ním bydlí, a to i přes písemnou výstrahu - výstraha kvalifikovaná (pronajímatel by v ní měl vytknout porušování, pohrozit výpovědí, dát lhůtu k nápravě) - porušování může být hrubé svojí intenzitou či frekvencí

d) hrubé porušování povinností z nájmu bytu (např. podnájem bez souhlasu pronajímatel) zejména neplacení nájemného a služeb za dobu delší než 3 měsíce (nemusí být po sobě jdoucí), soud nemusí k výpovědi přivolit, když nájemce v průběhu řízení zaplatí.

e) když je dána potřeba z důvodu veřejného zájmu naložit s bytem tak, že nebude možno ho používat => např. výstavba silnice,…; nebo je potřebná rekonstrukce, že nebude možno byt po delší dobu užívat (B.E.C.K. hovoří o 4 týdnech).

f) když byt souvisí stavebně s nebytov. prostory a pronajímatel ho potřebuje pro nájemce nebyt. prostor

g) má-li nájemce dva či více byty => nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby užíval jen jeden byt (jsou-li např. nedostatečné), není výpověď možná

h) neužívá-li nájemce byt - bez vážných důvodů vůbec, nebo ho užívá jen občasi) když v bytě zvláštního určení, nebo v bytě v domě zvláštního určení je nájemcem osoba, která není zdravotně

postižená

Výsledek výpovědinájemní poměr končí k datu uvedenému v rozhodnutí soudu, přihlíží se k výpovědní lhůtě (ta počíná od prvého dne měsíce následujícího po právní moci rozsudku), soud také rozhodne o tom, že nájemce je povinen vyklidit byt nejpozději do 15 dnů po uplynutí výpovědní lhůtymá-li nájemce právo na náhradní byt, počíná běžet 15 denní lhůta od zajištění bytové náhrady - soud určuje o jakou bytovou náhradu se bude jednat - zda byt (rovnocenný, nebo menší), či ubytovánípovinnost zajistit bytovou náhradu má pronajímatel -> ten se může podle z. č. 102/1992 Sb. obrátit se žádostí na příslušnou obec, zajištění musí být prokazatelné -> předložení nájemní smlouvy,…obec má možnost uzavřít smlouvu ve prospěch třetího (bývalého nájemce = budoucího povinného)pronajímatel může požádat o výkon rozhodnutí na vyklizení bytu - soud výkon rozhodnutí povolí a samotný výkon dovolí, až když je zajištěna bytová náhradajde-li o byt zvláštního určení, nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem jen po předchozím souhlasem toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil§ 711 odst. 5 - sankční ustanovení - když pronajímatel např. nevyužil byt k účelu, ke kterému byl vyklizen -> musí uhradit stěhovací náklady a nutné náklady k úpravě nového bytu, rozdíl nájemného => nárok na rozdíl v nájemném se 5 let nepromlčí

Bytové náhradybyt nebo ubytovánínáhradní byt je bytem, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů domácnosti, skončil-li nájem výpovědním důvodem a, b, e, f, nebo i, má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný (soud může určit, že stačí byt o menší podlahové ploše)případ podle § 705 odst. 2 (nájemní právo vzniklo jednomu z manželů u družstevního bytu před uzavřením manželství) - rozvedený manžel, který je povinen byt vyklidit, má právo na náhradní ubytování, tam, kde šlo o společné členství v družstvu -> rozhodne soudvýpověď z důvodu c, d, g, h -> soud rozhodne o tom, že vyklizení je vázáno pouze na zajištění přístřeší, jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájem důvodem c nebo d -> může soud rozhodnout, že nájemce má právo na vyšší bytovou náhradu (byt či ubytování)

Výměna bytusmlouva musí být písemná, se souhlasem obou pronajímatelů - pronajímatel může souhlas odepřít ze závažných důvodů -> soud může rozhodnutím nahradit projev jeho vůle, když pronajímatelé dají souhlas => je možná realizacekdyž jeden z nájemců chce cuknout, lze ho ve lhůtě 3 měsíců žalovat u soudu pro nesplnění dohody, nastanou-li u jednoho z účastníků okolnosti, že nelze spravedlivě požadovat realizaci dohody -> má právo od dohody ustoupit (bez zbytečného odkladu) -> není tím dotčeno právo druhého účastníka na náhradu škody, která mu vznikla.u družstevního bytu se používá dohoda o přechodu členských práv a povinností (§ 230 ObchZ) -> není k ní třeba souhlasu družstva - smlouva je účinná ve vztahu k družstvu dnem doručení nebo dnem, kdy družstvo obdrží písemné prohlášení účastníků, že dohodu uzavřeli, součástí přechodu je i právo na převod bytu do vlastnictví, které uplatnil dřívější nájemce.

Podnájem (§ 719 an.)možný pouze se souhlasem pronajímatelepodnájemce nemá právo na bytovou náhradu.

Podnikatelský nájem věcí movitých (§§ 721-723 OZ)pouze ustanovení zvláštní, která se odchylují od obecné úpravykdyž má věc vady, má nájemce právo na slevu a nárok na to, aby byla věc vyměněna za bezvadnounájemce neodpovídá za opotřebení věci řádným užíváním (nejsou však dotčena ustanovení o náhradě škody), nájemce neodpovídá za škodu vzniklou tím, že pronajímatel nesplnil povinnost uloženou v § 617 (nesdělil pravidla potřebná pro řádné užívání)nájemce musí platit nájemné až do doby, kdy vrátí předmět nájmu. je-li v prodlení, platí navíc poplatek z prodlení (podle z. č. 142/1994 Sb.), když je věc zničena či ztracena, má nájemce povinnost platit nájemné až do doby, kdy tuto skutečnost oznámí pronajímateli, nebo ten se to doví jinak

Nájem a podnájem nebytových prostor (z. č. 116/1990 Sb.)působnost zákona -> vztahuje se na nebytové prostory a na byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům (podle z. č. 41/1964 Sb.)

to se zjišťuje podle listin, nebo je třeba požádat o vyjádření stavební úřad (stavba musí být totiž takto kolaudována), když není dán souhlas k užívání bytu k nebytovým účelům, je třeba rekolaudace.smlouva o nájmu (musí být písemná) – nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou určenynejvyšší soud judikoval, že režimu zákona 116/1990 Sb. nelze podřizovat pronájem celé nemovitostináležitosti smlouvy (když některá chybí, je neplatná):

- musí být písemná; subjekty musí být řádně označeny; musí obsahovat účel nájmu; eventuelně dobu, na kterou se nájem sjednává (§ 3 odst. 3 určuje, že u prostor v objektech, se kterými hospodaří bytová organizace založená obcí, je možné uzavřít smlouvu určitou nejdéle na 2 roky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak)

- předmět nájmu -> musí být popsán nezaměnitelným způsobem- výše nájmu -> není regulována, nájemné je smluvní (§ 7) -> podle § 8 je možná sleva nájemného (užívá

prostory omezeně z důvodu nesplněné povinnosti ze strany pronajímatele).- splatnost nájmu, způsob placení (hotově, na účet) -> důležité pro vymáhání

pronajímatel je v některých případech povinen uzavřít smlouvu, tzv. přikázání nájemce => když je to třeba k zajištění nezbytných služeb

Skončení nájmu- uplynutím doby- zánikem předmětu nájmu- smrtí nájemce -> právo nájmu přechází na dědice, pokud oznámí svůj úmysl (dále užívat) pronajímateli do

30 dnů (aktivitu tedy musí vyvinout v úvahu připadající dědicové, protože do 30 dnů nebudou dědické věci jistě vyřízeny)

- zánikem PO -> je-li nájemce, nastupuje otázka právního nástupnictví; je-li pronajímatelem, závazky přecházejí na nového nabyvatele prostor

Výpověďsmlouvu na dobu neurčitou může vypovědět kterákoliv strana bez uvedení důvodu, lhůta 3 měsíce, počíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení (možná dohoda o jiné délce)výpověď z nájmu na dobu určitou se řídí § 9:1) důvody na straně pronajímatele

- nájemce užívá prostory v rozporu se smlouvou- prodlení s placením nájemného je delší než 1 měsíc- neposkytnutí služeb ze strany nájemce vůči pronajímateli, k nimž se zavázal místo placení nájemného- porušování pořádku v domě přes písemné upozornění (porušování ze strany nájemce nebo jeho

zaměstnanců)- když je užívání vázáno na nájem bytu a je zde dána povinnost tento byt vyklidit- je rozhodnuto o odstranění stavby -> dán demoliční výměr; nebo je rozhodnuto o změnách, které brání

dohodnutému způsobu užívání- nájemce dá prostory do podnájmu bez souhlasu pronajímatele- poslední dva důvody se vztahují k restitucím, jsou dnes neaktuální

2) důvody na straně nájemce - ztratí podnikatelské oprávnění, pro které si nebytové prostory najal- prostory se stanou nezpůsobilé k účelu užívání bez zavinění nájemce- pronajímatel hrubě porušuje své povinnosti

Smlouva o dílo (§ 631-656) tento typ smlouvy je upraven také v obchodním zákoníku (§ 536 an.) pro případ, kdy jsou na obou stranách podnikateléúprava je dispozitivní, nestanoví žádnou zvláštní formuzhotovitel se zavazuje objednateli, že pro něho provede určité dílo a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za provedení dílariziko nese zhotovitel - provede dílo na své nebezpečí; závazkem objednatele je dílo převzít a zaplatit.podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo:

- vymezení předmětu smlouvy -> dílo (výsledek fyzické či duševní práce; může mít formu jak materiální, tak může mít i podobu práce či výkonu; dílo může být určeno druhově - podle určitých znaků, nebo individuálně); v době uzavření smlouvy dílo neexistuje, také není rozhodující, kdo poskytne materiál

- ujednání o úplatě (o ceně) - smlouva nemůže být sjednána bezúplatně; cena nemusí být určena přesně, stačí, když je stanoven způsob jejího výpočtu (nepochybné určení)

- prohlášení zhotovitele, že dílo provede na své nebezpečí - své povinnosti ze smlouvy zhotovitel splní tím, že objednateli poskytne výsledek své práce - hotové dílo (nestačí, že na něm bude pracovat), zhotovitel nese riziko zmaření provedení díla, nahodilého zničení díla (zhoršení jeho stavu),…

Způsoby určeny ceny díla- pevná částka -> buď jako cena celková, nebo cena příslušné měrné jednotky- přiměřená cena -> pokud výše nebyla sjednána smlouvou, nebo stanovena zvláštními předpisy, určí se

podle ceny srovnatelného díla, aby odpovídala vynaloženým nákladům + přiměřený zisk

- cena odhadem -> objednatel trvá na stanovení ceny pevnou částkou, zhotovitel to nechce -> pak se provede odhad; i takto uvedená cena je závazná, je ale možné ji překročit (v zájmu ochrany objednatele nesmí být překročena podstatně; přípustné je o 10 až 20%). Kdyby hrozilo překročení ceny, musí zhotovitel písemně bez prodlení oznámit objednateli cenu novou; když tak neučiní, nemá právo na zaplacení rozdílu odhadu a ceny. Když novou cenu oznámí, objednatel má právo buď zaplatit rozdíl, nebo od smlouvy odstoupit. Po odstoupení je objednatel povinen zaplatit částku za již provedené práce a náklady podle původně sjednané ceny; platí ale jen tehdy, měl-li z částečného plnění majetkový prospěch (když se mu již zhotovená část hodí)

- rozpočtem -> § 635 odst. 1 - nesmí být bez souhlasu objednatele zvýšen. Práce a náklady do rozpočtu nezahrnuté lze účtovat pouze tehdy, schválil-li je objednatel písemně, nebo je dodatečně písemně objednal.

Obsah závazku - práva a povinnostizhotovitel - povinnost provést dílo -> podle smlouvy, řádně, v dohodnuté době, jestliže existuje, musí dodržet stanovenou technickou normu, jakost díla může být sjednána ve smlouvě; není-li výslovně dohodnuta, pak se hovoří o tzv. průměrné střední jakosti, zhotovitel musí provést dílo osobně (to nevylučuje práci jeho zaměstnanců).zhotovitel má právo odstoupit od smlouvy, pokud k provedení díla byla nutná součinnost objednatele, ten ji však neposkytne -> zhotovitel mu určí lhůtu k nápravě (upozorní ho na následek nedodržení) -> objednatel ji nerespektuje => zhotovitel může odstoupit.objednatel má povinnost zaplatit cenu -> v místě, na kterém se strany dohodly (dohoda se může týkat i splatnosti), právo odstoupit od smlouvy -> když nebude dílo včas zhotoveno, nebo nebude provedeno řádně a zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě; poskytne-li řádně součinnost, ale zhotovitel v určenou dobu nepřistoupí ke zhotovení díla, náleží objednateli právo na náhradu nutných nákladů - musí uplatnit u zhotovitele nejpozději do jednoho měsíce od převzetí věci (nebo do jednoho měsíce od odstoupení od smlouvy)

odpovědnostodpovědnostní vztahy se řídí podle obecných ustanovení -> odpovědnost za škodu (§ 420 an.)odpovědnost za vady => musí být upravena ve smlouvě (spolu se záruční dobou). Speciální úpravu odpovědnosti za vady nalezneme u 2 zvláštních smluv (viz níže).

smrt objednatele (§ 643 odst. 2) -> sama o sobě smluvní vztah neruší, práva a povinnosti přecházejí na dědice, ledaže by plnění bylo omezeno pouze na osobu objednatele.smrt zhotovitele -> vede k zániku pouze tehdy, když provedení závisí na zvláštních schopnostech zhotovitele

Smlouva o zhotovení věci na zakázku (§ 644 an.)zvláštní druh smlouvy o dílo(tento oddíl obsahuje zejména úpravu odpovědnosti za vady)účelem je umožnit objednateli získat věc přizpůsobenou jeho individuálním požadavkůmpředmětem smlouvy o zhotovení věci na zakázku nemohou být práce a výkony nehmotné povahy

zhotovitel odpovídá za vady, které má věc při převzetí, a které se vyskytnou na věci během záruční doby, odpovídá i za vady, které se objeví proto, že neupozornil objednatele na zvláštní povahu věci, odpovídá i v tom případy, kdy objednatele neupozornil na vadnost jím dodaného materiálu, nebo na nevhodnost jeho pokynůze zákona stanovena záruční doba 6 měsíců (u staveb 3 roky)vada odstranitelná - objednatel má právo na její bezplatné odstranění, objednatel může odstoupit od smlouvy, když se opět vyskytne stejná vada, která byl již nejméně 2x odstraněna, nebo když nemůže věc užívat pro větší počet vad (nejméně 3, z nichž každá brání v užívání věci jako věci bez vady)vada neodstranitelná -> objednatel má právo na zrušení smlouvy (v okamžiku, kdy dojde projev vůle objednatele ke zhotovitele, smlouva se od počátku ruší), objednatel může uplatnit právo na přiměřenou slevu z ceny -> když může věc užívat, ale ta má např. vzhledové vadyodpovědnost z prodlení - objednatel nepřevezme zhotovenou věc nejpozději do 1 měsíce, je povinen platit dohodnutý poplatek za uskladnění, objednatel musí strpět volné nakládání s věcí po 6 měsících od zhotovení -> zhotovitel se bude snažit věc zpeněžit, objednatel musí zaplatit sjednanou cenu i tehdy, pokud se zhotoviteli nepodaří věc prodat

Smlouva o opravě a úpravě věci (§ 652)opravou věci - činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebeníúpravou věci - činnost, kterou se zejména mění povrch věci nebo její vlastnostizhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí, nebo které se vyskytnou v záruční době, odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci nebo nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na toto neupozornilzáruční doba je 3 měsíce, není-li sjednáno jinak (u stavebních prací nejméně 18 měsíců)je-li věc opravena vadně, má objednatel právo na bezplatné odstranění vady, nejde-li vadu odstranit, nebo se vyskytne opětovně, má objednatel právo na zrušení smlouvy, nebo na přiměřené snížení ceny

objednatel je povinen vyzvednout si věc nejpozději do 1 měsíce od provedení opravy či úpravy, jinak platí poplatek za uskladnění. Po 6 měsících od nevyzvednutí má zhotovitel právo věc prodat.

Smlouva příkazní (§ 724 an.) příkazník se zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc, nebo vykoná jinou činnost - předmětem smlouvy je tedy obstarání věci, nebo uskutečnění nějaké činnosti pro jinou osobuzávazek spočívá pouze v provedení určité činnosti vymezené ve smlouvě, ale ne v dosažení výsledku -> riziko výsledku nese příkazcetypickým příkladem je zastoupení na základě dohody o plné mocipříkazní smlouva není závazek k činnosti, která spočívá např. v opatrování či zhotovení věci, činnost může být nejrůznějšího druhu -> nejčastěji se jedná o zastoupení v jednání (uzavírání smlouvy s účinky pro příkazce, obstarání správy majetku,…), příkazníkem je v tomto případě často profesionál – advokát, příkazní smlouvou je také smlouva o ochraně objektůčinnost se uskutečňuje pro příkazce, v jeho zájmu a v jeho prospěch, zákon neurčuje, zda má příkazník provést činnost svým jménem nebo jménem příkazce – výjimka: § 737 => smlouvu o obstarání prodeje věci musí provést vlastním jménempříkazní smlouva může být úplatná i bezplatná

Povinnosti příkazníkajednat podle svých schopností a znalostí, od pokynů příkazce se může odchýlit, jen když je to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas (jinak odpovídá za škody)provést příkaz osobně -> použití zástupce je přípustné ve 2 případech:

- příkazce s tím souhlasí- jde-li o nezbytnou nutnost ke splnění úkolu

příkazník neodpovídá za jednání zástupce, ale kdyby ho použil v jiných případech, odpovídá, jakoby jednal sám.příkazník nese povinnost podávat správy o postupu plnění příkazů, povinnost převést na příkazce všechen užitek z provedení příkazu a po provedení příkazu předložit vyúčtováníPovinnosti příkazcena žádost příkazníka musí poskytnout přiměřené prostředky, které jsou nezbytné ke splnění příkazu a nahradit mu potřebné a užitečné náklady vynaložené při provádění příkazů (tuto povinnost má i když se výsledek nedostaví) - od těchto nákladů je nutné odlišit sjednanou odměnu (když je dohodnutá, nebo obvyklá vzhledem k povolání příkazníka - advokáta).příkazce má povinnost nahradit nejen zaviněnou škodu, ale i tu která vznikla příkazníkovi v souvislosti s výkonem příkazu, jde-li o bezúplatnou smlouvu, musí nahradit i škodu, která vznikla náhodou

Zánik příkazní smlouvypřiměřeně se použijí ustanovení o zániku plné mocisplněním příkazu, mimořádnými důvody pro zánik jsou -> smrt příkazníka, výpověď příkazníkem, smrt příkazce (pokud se strany nedohodnou jinak); příkazce může také smlouvu odvolat.

Smlouva o obstarání věci (§ 733 an.) obstaratel se zavazuje objednateli obstarat určitou věc, použije-li obstaratel jinou osobu, odpovídá za její chování, smlouva musí obsahovat vymezení stran, stanovení předmětu, cenu předmětu, dobu, do kdy má být obstarání uskutečněno a odměnu za obstaránípovinností obstaratele je vydat objednateli písemné potvrzení o uzavření smlouvy (uveden předmět, cena a doba obstarání), musí dodržovat pokyny objednatele -> odchýlení je možné jen tehdy, když je to nevyhnutelné a nemůže dosáhnout jeho souhlasu, obstaratel má právo na zaplacení odměnyobjednatel musí poskytnout součinnost, uhradit obstarateli vzniklé náklady (potřebné a užitečné pro splnění závazku - na to má obstaratel nárok, i když se výsledek nedostavil), dále povinnost zaplatit odměnu, objednatel má právo odstoupit kdykoliv od smlouvy (i bez důvodu), účinky pro obstaratele nastávají od okamžiku, kdy se to dověděl

Smlouva o obstarání prodeje věci (§ 737 an.)tzv. komisionářskou smlouvu -> obstaratel se zavazuje obstarat prodej věci, kterou mu svěřil objednatel => uzavře se 3. osobou kupní smlouvu vlastním jménem na účet objednateletento typ smlouvy nelze použít na obchodování s cennými papíry!znaky smlouvy -> prodej svěřené věci, písemná forma, úplatná smlouva, obstaratel jedná vlastním jménem, příkladem je prodej věcí v bazarechobstaratel má právo na odměnu (pouze byla-li věc prodána), má povinnost vyvinout činnost k prodeji věci, realizovat prodej a postupovat při tom podle příkazů objednateleobjednatel má právo, aby obstaratel učinil opatření k prodeji věci, aby převzal věc, a aby realizoval prodej; má též právo na zaplacení kupní ceny (zpravidla po srážce odměny), byla-li věc prodána, má povinnost zaplatit obstarateli odměnunepodaří-li se věc prodat do 3 měsíců, smlouva se ruší, nebylo-li dohodnuto jinak, lze dohodnout, že po lhůtě se věc prodá za nižší cenu.

obstaratel odpovídá kupujícímu za vady prodané věci (subjektivní odpovědnost) -> týká se to vad a vlastností, které měla věc v době prodeje. Je zde 6 měsíců záruka (jako u kupní smlouvy).

Jednatelství bez příkazu (§ 742 an.)obstarání cizí záležitosti, aniž měl jednající příkaz, nebo k tomu byl jinak oprávněndovolené pouze tehdy, když někdo obstará cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu (majetkového i nemajetkového charakteru)záležitost musí být v cizím zájmu, nelze obstarat záležitost v zastoupení bez příkazní smlouvy

smlouva o přepravě (§ 760 an.)

smlouva o přepravě osob (§ 760 an.)předmětem přepravního výkonu je přemístění osob z místa nástupu do místa určení (součástí přepravy osob je i přeprava jejich zavazadel)právem cestujícího je být přepraven řádně a včas, oproti tomu musí zaplatit jízdné, smlouva vzniká na základě ujednání, kterým dává najevo, že chce uzavřít smlouvu -> zpravidla zaplacením jízdného:

- platí předem - rozhodným okamžikem je zakoupení jízdenky- platí po nastoupení - rozhodným okamžikem je vstup (stejné je to u časových jízdenek - nástupem)

základní povinností cestujícího je zaplacení jízdného + za přepravu zavazadel, musí se řídit pokyny přepravce (přepravní řád)dopravce - povinnost starat se o bezpečnosti a pohodlí cestujícíchOdpovědnostní vztahy (§ 763 - 764):

- přeprava nebyla provedena včas -> občanský zákoník odkazuje na přepravní řády, práva musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců, když je uplatní, běží 1 roční promlčecí lhůta pro uplatnění práva u soudu

- jedná-li se o škodu na zdraví, na věcech,… -> odkázání na odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků

- jde-li o škodu na zavazadlech přepravovaných odděleně -> odpovědnost při nákladní přepravě (§ 769)

Smlouva o přepravě nákladu (§ 765 an.)předmětem jsou zásilky -> jakákoliv movitá věc způsobilá k přepravě, subjekty - odesilatel a dopravce (účastníkem právního vztahu může být i příjemce -> zvláštní smlouva ve prospěch třetího)odesilatel má povinnost zaplatit přepravné, potvrdit objednávku (na žádost); má právo dávat pokyny dopravcipříjemce má povinnost odebrat zásilku v místě určení, když ji neodebere do 6 měsíců, dopravce má právo věc prodat (přepravní řády mohou stanovit lhůtu kratší), příjemce má právo dávat dopravci pokyny, jak se zásilkou nakládatdopravce musí provést přepravu zásilky do určeného místa, má povinnost na požádání písemně potvrdit převzetí zásilky; také musí provést přepravu s odbornou péčí a ve stanovené lhůtě, povinnost vydat zásilku v určeném místě a určenému příjemcidopravce má právo užívat k provedení přepravy i jiných organizací.Odpovědnostní vztahy (§ 769 an.):

- za škodu - objektivní odpovědnost s možností liberace- za ztrátu nebo zničení zásilky - dopravce musí nahradit její cenu a nést účelně vynaložené náklady- za škodu způsobenou prodlením - podmínky stanoví přepravní řády

právo na náhradu škody musí odesílatel uplatnit u dopravce do šesti měsíců od vydání zásilky příjemci nebo od převzetí zásilky (nebyla-li doručena), jinak právo zanikne

Smlouva zprostředkovatelská (§ 774 an.)obdobná smlouva i v obchodním zákoníkuzprostředkovatel se zavazuje obstarat zájemci za odměnu příležitost uzavřít určitou smlouvu a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele (když je výsledku dosaženo bez jeho účasti, nárok na odměnu nemá)smlouva je splněna provedením smluvní činnosti, smlouva může být ústní i písemná, odměna musí být sjednána v souladu s obecně závaznými předpisy, jinak je neplatná (relativní neplatnost) - odměna se nazývá provize (určena pevnou částkou, procentuálně,…), bylo-li to výslovně dohodnuto, náleží zprostředkovateli i náhrada nákladůsmlouva zaniká po uzavření zprostředkované smlouvy a zaplacením provize, může být sjednána i výpověď (není-li sjednána lhůta k výpovědi, použije se ustanovení § 582 odst. 1), může být na dobu určitou

19. ZMĚNA ZÁVAZKŮ

změna závazkových právních vztahůna základě právního úkonu, rozhodnutí soudu (úřadu), nebo na základě zákonarozlišení změny X zánik a vznik nového závazkového právního vztahů – důležité pro právní osud zajišťovacích prostředků

změna v subjektech1) postoupení pohledávky § 524 – 530 (cese) – postupitel (původní věřitel) postupuje pohledávku třetí osobě (postupníkovi – nový věřitel) – změna v osobě věřitele – pro jejich právní vztah – rozhodující kauza: za úplatu, darování, splnění dluhu, poskytnutí úvěrunepostupitelnost – ze zákona (pohledávky zanikající smrtí věřitele, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil, pohledávka, která nemůže být postižena výkonem rozhodnutí), na základě dohody původního věřitele a dlužníka, z povahy závazku (plnění vázáno na osobu věřitele)právní postavení dlužníka se nesmí zhoršit – námitky, může vůči postupníkovi k započtení použít pohledávky, které měl vůči postupiteli, když se o postoupení dozvědělzajišťovací prostředky sledují osud pohledávky (bez souhlasu zajistitele – povinnost postupitele oznámit – ale není sankce)právní důvod postoupení pohledávky:- smlouva – konsensuální, písemná forma, netřeba právní úkon dlužníka, postupitel musí dlužníkovi oznámit- zákon – přechodem pohledávky na nového věřitele v důsledku splnění ručitele, v důsledku dědické

posloupnostipostupitel odpovídá za pravost pohledávky (pohledávka v době postoupení trvala), bylo-li to písemně smluveno ručí i do výše přijaté úplaty spolu s úroky i za dobytnost postoupené pohledávky (zaniká nevymáhá-li postupník u soudu)2) převzetí dluhu § 531-532 – privativní intercese – vstupuje do původního závazkového právního vztahu místo původního dlužníka nový dlužník, který na sebe dluh přebírá – změna v osobě dlužníka, dluh zůstává nezměněnlze jen zčásti, jen peněžité a z nepeněžitých kde plnění zastupitelné, i s příslušenstvímna základě smlouvy – písemná forma, souhlas věřitele (ne zvláštní formana základě zákona (vypořádání dědictví) nebo soudního rozhodnuté (vypořádání spoluvlastnictví)nový dlužník má námitky původního dlužníka (ne ale námitky započtení)zajištění trvá jen souhlasí-li zajišťovatel se změnou dlužníka§ 531/2 – na základě smlouvy s věřitelem třetí osoba převezme dluh a to bez dohody s původním dlužníkem – třetí osoba se stává dlužníkem vedle původního dlužníka (kumulativní intercese) – věřitel může požadovat plnění od kteréhokoliv, plní-li třetí osoba nemá právo požadovat od původního dlužníka co plnila (ne solidární závazek)3) přistoupení k závazku § 533-534 – k původnímu dlužníkovi přistupuje nový dlužník, na základě písemné smlouvy s věřitelem, kterou se zavazuje, že splní za dlužníka jeho peněžní závaze – dlužník vedle původního dlužníka (kumulativní intercese) – jsou zavázáni společně a nerozdílně – nevyžaduje se souhlas původního dlužníka, věřitel může požadovat plnění po kterémkoliv, dlužníci se mezi sebou vypořádají4) převzetí plnění § 534 – nedochází ke změně subjektů – dohoda dlužníka a třetí osoby, že třetí osoba splní za dlužníka, ve vztahu k věřiteli se tato dohoda neprojeví – netřeba souhlas, proti tomu, kdo dluh převzal a nesplnil vzniká dlužníkovi právo na náhradu škody5) poukázka § 535-543 – poukázkou opravňuje ten, kdo ji vydal (poukazatel), poukazníka, aby přijal plnění od poukázaného, poukázaného zmocňuje, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatelůvk účinnosti poukázky je třeba:- dohoda mezi poukazatelem a poukazníkem, jejímž obsahem je zmocnění poukazníka k výběru plnění od

poukázaného- dohoda (příkaz) mezi poukazatelem a poukázaným, kterou poukazatel zmocňuje poukázaného, aby plnil

poukazníkovu na účet poukazatelepoukázaný není povinen zmocnění poukazatele přijmout, ledaže dluží poukazateli plnění, které je předmětem poukázky, nechce-li poukazník poukázku použít nebo poukázaný přijmout nebo plnit – poukazník povinen oznámit poukazateli

- přijetí poukázky poukázaným – vznik platného poměru mezi poukázaným a poukazníkem do doby než poukázaný přijme může poukazatel poukázku odvolat

6) poukázka ne cenné papíry § 540 – peněžní ústav může vystavit na třetí osobu nebo na sebe poukázku znějící na plnění cenných papírů, aniž by v ní uvedl důvod závazku – kdo přijme poukázku je povinen plnit tomu v jehož prospěch byla vystavena nebo na koho byla převedenazměna obsahukumulativní novacedohodou a na základě zákona – prodlení dlužníka a věřitele1) změna dohodou – k původní právní skutečnosti která závazkový právní vztah založila přistupuje další právní skutečnost, která mění práva a povinnosti z původního právního vztahu – pokud by druhá právní skutečnost vedla k zániku původního právního vztahu – privativní novace (zánik původního závazkového právního vztahu)není zvláštní forma, pokud zvláštní forma původní právní skutečnosti – je třeba respektovatna zajišťovací prostředky dopad nemá, kdyby došlo bez souhlasu ručitele – může namítat, co by mohl namítat kdyby ke změně nedošlo2) prodlení dlužníka – nesplní-li řádně a včas § 517-519, dlužníkovi vznikají sekundární právní povinnosti (sankční), jde o objektivní odpovědnostprávní následky: povinnost dlužníka poskytnout plnění trvá, věřitel má právo od smlouvy odstoupit nesplnil-li dlužník ani v přiměřené dodatečné lhůtě (délku lhůty stanoví věřitel), u fixní smlouvy – smlouva se bez dalšího ruší, peněžní plnění – věřitel právo požadovat úroky, případně poplatek z prodlení – byla-li věřiteli způsobena škoda může její náhradu požadovat jen není-li kryta úroky nebo poplatkem z prodlení, prodlení s plněním věci – dlužník

objektivně odpovědný za ztrátu, poškození nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak, dlužník prodlení zavinil – povinnost náhrady škody věřiteli3) prodlení věřitele § 522 – věřitel nepřijme od dlužníka řádně a včas poskytnuté plnění nebo neposkytne potřebnou součinnost i tehdy odmítne-li vydat dlužníkovi písemné potvrzení o splnění a dlužník použil svého práva splnění odepřítprávní následky: věřitel neztrácí pohledávku, věřitel povinen nahradit náklady dlužníkovi, nemůže nastat prodlení dlužníka, věc – věřitel objektivně odpovědný za zničení…, dlužník má právo zprostit se uložení do úřední úschovy, věřitel prodlení zavinil – odpovědnost za škodu dlužníkovi, po dobu prodlení věřitele není dlužník povinen platit úroky z prodlení

20. ZAJIŠTĚNÍ ZÁVAZKŮ

zajištění závazkových právních vztahůposilují občanskoprávní (hmotné i procesní) postavení věřitele vůči dlužníkovifunkce: zajišťující a uhrazovacíakcesorická povaha (nemohou existovat samostatně)smluvní pokutapovinnost zaplatit určitou částku v případě, že byla porušena smluvní povinnost, kterou si strany pro případ jejího porušení sjednaly (i když porušením škoda nevznikla)písemná forma, výše – výslovně nebo způsob jejího určení (úměrná výši pohledávky)jejím zaplacením nezaniká právo věřitele na plněnívěřitel už nemůže žádat náhradu škody – smluvní pokuta – paušalizovaná náhradapovinnost dlužníka platit jen zavinil-li porušeníručenívztah věřitel – ručitel, závazek ručitele (ručitel dlužník) uspokojit pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí dlužníkpředpoklad – platný hlavní závazek – jeho rozsah odpovídá rozsahu ručení nebo menšípro postavení ručitele – rozhodující právní stav v okamžiku vzniku ručení (právní postavení ručitele nemůže být zhoršeno následnými právními úkony dlužníka) – viz uznání dluhu účinné vůči ručiteli jen pokud souhlasízákladní práva věřitele – oprávněn požadovat na ručiteli plnění, nesplní-li dlužník, ačkoliv k tomu věřitelem písemně vyzván – ani pak nejsou ručitel a dlužník zavázání solidárně, výzva je dle OZ třeba i když je zřejmé, že dlužník nesplnípovinnost ručitele plnit – subsidiárnívěřitel povinen kdykoliv a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na požádání výši pohledávky (nesplnění této povinnosti – i vznik odpovědnosti za škodu)věřitel povinen zachovat pro ručitele všechny právní prostředky potřebné k uplatnění nároku vůči dlužníkovi a převést je na ručiteleručitel právo uplatnit námitky, které měl vůči dlužníkovi věřitel, i když je sám neuplatnilručitel právo odepřít plnění pokud věřitel zavinil, že dlužník nemůže plnitručitel plnil – ručitelský závazek zaniká – ručitel právo požadovat na dlužníkovi náhradu poskytnutého plnění (zákonná cese do práv věřitele)předmětem ručitelského závazku – pohledávka z peněžitého i nepeněžitého závazkuvznik – smlouvou mezi věřitelem a ručitelem – písemný a výslovný projev vůlezánik – zánikem hlavního závazku, ne smrtí dlužníka, smrtí ručitele jen nevznikla-li povinnost plnit již za jeho života, ne se zánikem hlavního závazku – pokud privativní novace – neprojevil-li ručitel souhlas – jen v rozsahu původního závazku), ručitel odmítne plnit protože nemůže vstoupit do práv věřiteledohoda o srážkách ze mzdydlužník souhlasí, aby mu plátce prováděl srážky ze mzdy nebo jiných příjmů a poukazoval je věřitelizajištění + postupné plněnísubjekty dohody – věřitel a dlužník (jen FO)lze zajistit jen peněžitou pohledávku věřitel právo na výplatu srážek (ne větší než kolik by činily srážky při výkonu rozhodnutí)dohoda ke svému vzniku vyžaduje: označení věřitele, individualizaci pohledávky (výši včetně příslušenství), označení plátce, souhlas dlužníka s prováděním srážekpísemná forma, účinnost – okamžikem předložení plátcizánik: zánikem hlavního závazku, dohodou věřitele a dlužníka, ztrátou dlužníkova práva na mzdu nebo jiný příjemzástavní smlouva a zadržovací právoviz věcná právazajištění závazným převodem právapřevod práva dlužníka ve prospěch věřitele – písemná formasmlouvu může uzavřít jen dlužník (X postoupení pohledávky i třetí osoba)podmíněný převod právazákon výslovně neřeší jak se právo převede zpět na dlužníka po uspokojení věřitelovy pohledávky – smlouva o zpětném převodu nebo sjednání rozvazovací podmínkyzajištění postoupením pohledávky

postoupení pohledávky dlužníka nebo třetí osoby věřiteli zajišťovaného závazku § 554 – jen zajištění – kdyby věřitel v rozporu s dohodou zajištěnou pohledávku vydobyl, vznikne oprávněnému vůči němu právo na náhradu škodynejen pohledávka dlužníka ale i třetí osoby (X zajištění závazným převodem práva)věřitel povinen postoupit pohledávku zpět bude-li zajištěná pohledávka uspokojenajistotane samostatný zajišťovací prostředek – dle zákona – závazek dát jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva nebo způsobilými ručitelinikdo není povinen přijmout jako jistotu věc nebo právo do částky vyšší než 2/3 jejich odhadní ceny (dispozitivní) – způsobilé do celé výše – cenné papíry a vklady v bankáchuznání dluhupísemné jednostranné prohlášení, kterým dlužník uznává vůči věřiteli povinnost zaplatit dluh co do důvodu a výše, zakládá dlužník vyvratitelnou právní domněnku o existenci dluhu v okamžiku tohoto uznáníposiluje procesní postavení věřitelepřerušení běhu promlčecí doby (nová desetiletá)lze i promlčený dluh – pokud dlužník o promlčení vědělúčinky vůči ručiteli – vysloví-li souhlas

21. ZÁNIK ZÁVAZKŮ

zánik závazkových právních vztahůpřistoupí-li k původní právní skutečnosti, která ho založila, skutečnost nová, která ji zbavuje právních účinkůX zánik jednotlivých práv či povinnostina základě právních úkonů- jednostranné: splnění, uložení do úřední úschovy, odstoupení od smlouvy, jednostranné započtení, výpověď- dvoustranné: dohoda o narovnání, dohoda o započtení, dohoda o novaci, vzdání se práv, prominutí dluhuna základě události: nemožnost plnění, uplynutí doby, smrt dlužníka nebo věřitele, splynutína základě spojení úkonu a události (kumulované právní skutečnosti) – neuplatnění práva (prekluze)na základě rozhodnutí státního orgánubez uspokojení věřitele X s uspokojením věřitele

splněnízákladní a v praxi nejčastější způsob zániku závazku – je jím dosaženo hospodářského cíle závazkuřádně (X odpovědnost za vady) a včas (X odpovědnost za prodlení)předpoklady: existence platného právního důvodu závazku, právní úkon dlužníka (nebo třetí osoby) adresovaný věřiteli, kterým se poskytuje plnění s úmyslem splnit dluh, právní úkon věřitele (je-li ho ke splnění třeba)splnění: dlužník nebo třetí osoba (ručitel, plátce mzdy, pojišťovna, kdo plni v dohodě s dlužníkem)přijmout plnění: věřitel – povinnost vydat písemné potvrzení, třetí osoba – má potvrzení o oprávnění přijmout plnění, zástupce věřitele, zástavnímu věřiteli při zastavení pohledávky, poukazníkovi – je-li poukazatel věřitelem poukázaného…, třetí osoba v jejíž prospěch byla smlouva uzavřenapředmět plnění – co je dlužník povinen věřiteli poskytnout, možnost tzv, záměny (na základě dohody dlužníka a věřitele): dání místo plnění dání ke splněnípovinnost plnit najednou – neodporuje-li to dohodě – i částečné plnění, ve splátkách - je-li dána „ztráta lhůt“ – věřitel právo žádat zaplacení celého zbytku pohledávky najednoudoba splnění (splatnosti, dospělosti závazku) – určená především dohodou účastníků – stanoven přesný den nebo nejzazší den, rozhodnutím soudu – byla-li ponechána na vůli dlužníka a věřitel splatnost navrhl. právním úkonem věřiteleve prospěch věřitele či dlužníka nebo oboumísto splnění: dohodu, jinak bydliště (sídlo) dlužníkaplnění peněžního dluhu prostřednictvím pošty –splnění okamžikem poukázání (dispozitivní)

započtení jednostranným právním úkonemlze mimo soudní řízení i v jeho průběhu jako obranu proti žaloběvzájemná pohledávka stejného druhu, musí být započitatelná (nejsou ze započtení vyloučené zákonem nebo dohodou)jsou-li předpoklady započtení splněny, dochází k zániku pohledávky v okamžiku zániku obou pohledávek a to v rozsahu v jakém se vzájemně kryjínepřípustné: pohledávky na náhradu škody na zdraví, pohledávky, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí, pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, pohledávky z vkladů, proti splatné pohledávce nesplatnou – možné ale dohodou

výpověďlze vypovědět závazek nebo právo k nepřetržité nebo opakované činnosti nebo závazek zdržet se určité činnosti nebo strpět určitou činnostve lhůtě 3 měsíce ke konci čtvrtletí (dispozitivní)

neúčinná pokud závazek zdržet se a časově neomezený

uložení do úřední úschovypodmínky: povaha připouští, existuje některý důvod, který zákon uvádí: věřitel nepřítomen, věřitel v prodlení, dlužník má pochybnost o tom, kdo je věřitel, dlužník věřitele neznávýlučně soud

jednostranné odstoupení od smlouvyjednostranný právní úkon adresovaný druhé straně – ruší smluvní závazkový vztah v okamžiku, kdy dojde druhé straněprávo oprávněného, ne povinnostje-li stanoveno v zákoně nebo v dohodějen od platné smlouvydle zákona: sankce za prodlení dlužníka, v některých případech vadného plnění, při uzavření smlouvy v tísni, v případech částečné nemožnosti plněnímožno realizovat jen dokud strana neplnila samazávazkový právní vztah se ruší od počátku nestanoví-li dohoda nebo zákon jinak

zánik závazku dohodou- dohoda o jiném plnění – privativní novace X kumulativní novace – vůle stran směřuje k tomu, aby vedle

původního závazku existoval nový, vyžaduje existující platný závazek (může být promlčený), písemná forma – jen byla-li původně také písemná, ručení a zástavní právo – trvá, pokud ne souhlas – jen v  rozsahu původního závazku

- dohoda o vzdání se práva a prominutí dluhu – písemná forma, lze se vzdát i naturální obligace, působí jen mezi účastníky, ne práva budoucího

- dohoda o zrušení závazku – aniž by vznikl závazek nový- dohoda o narovnání (smír) – účastníci mezi sebou nově upravují sporná práva a povinnosti a nahrazují je

novými, účelem – odstranit skutkovou nebo právní spornost a předejít tak soudnímu sporu, předmětem – i právo promlčené, písemná forma – jen pokud původní písemný nebo promlčený, i před soudem – formou soudního smíru, omyl v tom co je sporné – ne neplatnost dohody o narovnání, byl-li omyl vyvolán lstí – může se druhá strana neplatnosti dovolat

- dohoda o započtení – proti všem pohledávkám – nepřípustné jen proti pohledávkám na výživné pro nezletilé děti

smrt dlužníka nebo věřitelesmrt dlužníka – povinnost zanikne jen mělo-li být plnění provedeno osobně dlužníkem – jinak přechází na dědice, resp. právní nástupcesmrt věřitele – zanikne jen bylo-li vázáno na jeho osobu nebo právo na bolestné nebo náhradu ztíženého společenského uplatnění, také právo na výživné

uplynutí dobyna kterou byl závazek sjednán – strany možnost prodloužitnesplněním tzv. fixní smlouvy (věřitel nemůže mít zájem na opožděném plnění)neuplatnění práva v prekluzivní lhůtě (X lhůta vymezující trvání práva – zániku nelze zabránit uplatnění)

nemožnost plněnídodatečná (následná) nemožnost plnění – nastala až po vzniku závazkového právního vztahu (X počáteční nemožnost – neplatnost právního úkonu)objektivní nemožnost, subjektivní nemožnost – závazek zaniká jestliže tato znemožňuje plnění (např. zdravotní stav dlužníka)zaviněná – věřitel může žádat vydání bezdůvodného obohacení i náhradu škody

splynutíplynutí věřitele a dlužníka v jedné osobě (postoupení pohledávek, dědická posloupnost)

22. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

odpovědnost - sekundární, následná povinnost -> následuje po porušení primární povinnostinebo lze odpovědnost definovat jako míru rozšíření povinností odpovědného subjektuodpovědnost nelze analogicky konstruovat

druhy odpovědnosti1) - smluvní - v důsledku porušení smluvní odpovědnosti

- mimosmluvní - v našem právním řádu zákon nerozlišuje tyto odpovědnosti (v Německu např. ano)2) - závazková

- mimozávazková3) - subjektivní (za zavinění, vinu)

objektivní (bez zřetele na zavinění; za výsledek) - někdy je totiž velmi těžké dokázat škůdci zavinění; zde se objevují liberační důvody (zprošťovací)- absolutní (je nejpřísnější - objektivní bez možnosti liberace - „této odpovědnosti se nelze zprostit“)

4) podle původu vzniku:- za škodu - objektivní i subjektivní- za bezdůvodné obohacení - zda je dobrá či nedobrá víra- za prodlení- za vady - prodlení i vady jsou upraveny v části 8 (v rámci obligací); je zde výlučně objektivní odpovědnost

funkce odpovědnostiprevence - předcházení škodámreparace (satisfakce)represe - výrazná v trestním právu, v občanském právu tolik neprevence

- § 417 odst. 1 - zakročovací povinnost- § 417 odst. 2 - opatření uložené soudem -> směřuje buď k tomu něco nekonat nebo konat- § 418 odst. 1 - situace v krajní nouzi - podmínky - snaha odvrátit škodu (může to činit každý, nejenom

ohrožený), smyslem je to, že i když způsobím škodu, nejsem za to odpovědný (nejde-li o vybočení) - musí jít o přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, subjekt není odpovědný, leda by šlo škodu odvrátit jinak -> princip subsidiarity; a není-li následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější

- § 418 odst. 2 - situace v nutné obraně - útok je vždy útok člověkem (útočí-li zvíře, jde o krajní nouzi), když ale člověk poštve zvíře, jedná se o útok (zvíře je prostředek útoku), zde neplatí subsidiarita

- § 419 - právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, určitou obdobou je jednatelství bez příkazu.reparacepředpoklady vzniku odpovědnosti za škodu:

1. porušení právní povinnosti -> protiprávní úkon, protiprávní stav2. vznik škody3. kauzální nexus mezi 1 a 2 -> příčinná souvislost4. zavinění

body 1, 2 a 3 jsou obligatorní a objektivní, zavinění (4) je předpokladem fakultativním => předpoklad vzniku, kde to zákon stanoví, není předpokladem u objektivní odpovědnosti, je u subjektivníporušení právní povinnosti - dojde k rozporu s objektivním právem, nezávisle na zavinění.okolnosti vylučující protiprávnost:

- plnění povinnosti - (služebního) rozkazu, příkazu- použití služební zbraně- výkon práva - nesmí jít o šikanózní výkon práva (§ 3) -> s úmyslem někoho poškodit- souhlas poškozeného - u statků, se kterými může disponovat- svépomoc- krajní nouze- nutná obrana

vznik škodyškodu lze rozlišovat:1) - skutečná škoda (damnum emergens) - je to určitý majetkový úbytek (zmenšení majetku v důsledku

škodné události) => poměřuji majetek ke vzniku škodné události.- ušlý zisk (lucrum cessans) - posuzuje se i budoucnost -> nedosažení rozmnožení majetku

2) - materiální škoda - je to většina škod (hmotné poškození)- imateriální škoda - bolestné, ztížené společenské uplatnění, § 11 an. (důstojnost, vážnost,… => není to taxativní výčet)

3) - škoda osobní - § 443 OZ- škoda na věcech (na majetku) - § 444 OZ

příčinná souvislost (kauzální nexus)objektivní souvislost jevů - jevy jsou v souvislosti (nesmí se plést se zaviněním, což je psychický stav)jevy jsou ve vztahu - příčina=>následekv teorii se rozlišují dva směry:

- teorie podmínek - zda komplex určitých podmínek vyvolá následek a zda by bez jedné z nich nastal (prosazuje se v trestním právu)

- teorie adekvátní souvislosti - zda určitý jev při běžném průběhu věci vyvolá určitý následek (předvídatelnost -> uplatňuje se v občanském právu)

zaviněnízavinění je subjektivní vztah (stav vůle a vědomí) škůdce ke svému jednání a jeho výsledku, to jest ke škoděstupně a formy zavinění (podle účasti vůle a vědomí):

1) úmysl - tam, kde je vůle i vědomí- přímý (dolus directus) - škůdce věděl a chtěl (zloděj, zabití ze žárlivosti)- nepřímý (dolus eventualis) - škůdce věděl a pro případ, že následek nastane, je s ním srozuměn

2) nedbalost - tam, kde je jen vědomí, není vůle:- vědomá (hrubá) - škůdce věděl, že může způsobit škodu a bez přiměřených důvodů spoléhal, že škoda

nenastane- nevědomá - oslabuje se i vědomí -> škůdce nevěděl a nechtěl, ale vědět měl a mohl

aby vznikla odpovědnost za škodu, stačí pouze jedna z těchto forem zavinění, s výjimkou, kdy zákon přímo vyžaduje úmyslrozlišení, kdy jde o úmysl a kdy o nedbalost je důležité pro:

- vznik škody (§ 424)- promlčení- zmírňovací právo soudcovské

obecná odpovědnost za škodu (§§ 420 - 420a)§ 420 - 420a -> obecná ustanovení pro celé občanské právo, pokud lex specialis nestanoví jinak§ 420 odst. 2 -> zavinění fyzické osoby se přičítá právnické osobě.§ 420 odst. 3 -> odpovědnosti se sprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil -> musí to prokazovat obžalovaný, je zde obsažena presumpce viny (presumuje se nedbalost, ne úmysl), obžalovaný se vyviňuje X protiprávnost (1), vznik škody (2) a příčinnou souvislost (3) dokazuje žalobce (hypotézu dokazuje žalobce)

případy zvláštní odpovědnostiodpovědnost za věci převzaté za účelem splnění závazku (§ 421) odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení, je to objektivní odpovědnost s možností liberace -> došlo-li by ke škodě na věci i kdyby ji nepřevzal (např. samovznícení, zkažení, přírodní katastrofa ve stejné oblasti)pod tento paragraf nespadá úschova věci do skříňky (např. na nádraží) -> v tom případě jde o nájem skříňky, u čistíren -> i když zachovají správný technický postup a dojde přitom ke škodě -> odpovídají§ 751 je lex specialis k § 421 -> „použije-li schovatel převzatou věc, umožní-li její použití jinému,… je-li v prodlení s jejím vrácením, odpovídá i za náhodnou škodu…“odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito (§ 421a) - tato odpovědnost je absolutní, nelze se jí zprostit, odstavec 2 se vztahuje na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb -> např. lékař (zdravotník) odpovídá za stříkačky, krev, pokud jde však o výkon (operace, určení diagnózy) -> uplatňuje se zde odpovědnost za zavinění - § 420 (nedodržení postupu lege artis)odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání (§§ 422 - 423) - je zde zakotvena deliktní způsobilost -> způsobilost k zavinění - plná deliktní způsobilost nastává zletilostí, před jejím dosažením je závislá na vůli a rozumu -> je individuální, nestejná, posuzuje se případ od případu, když někdo nemá deliktní způsobilost, nemůže odpovídat za zaviněnou škodu - do této kategorie se řadí nezletilci a osoby trpící duševní poruchou (dále jen „nezletilci“)u způsobilosti k právním úkonům nelze zkoumat světlé okamžiky - tento názor zastává někdo i u deliktní způsobilosti, převládá však druhý -> je třeba světlé okamžiky zkoumat - mohou nastat 4 situace:

- nezletilec byl deliktně způsobilý (mohl předvídat a ovládat) a nebyl zanedbán dohled povinné osoby => odpovídá pouze nezletilec

- nezletilec byl deliktně způsobilý a byl zanedbaný dohled => odpovídají oba, solidárně (společně a nerozdílně)

- nezletilec není způsobilý (=> neodpovídá) a osoba dohled zanedbala => odpovídá pouze ona- nezletilec není způsobilý a povinná osoba dohled nezanedbala => neodpovídá nikdo, škodu nese

poškozený sám§ 422 odst. 3 -> vykonává-li dohled právnická osoba (např. zdravotnické zařízení) => odpovídá jako celek (pracovníci odpovídají podle pracovněprávních předpisů), osoba pověřená dohledem může být např. - rodič, manžel, osvojitel, budoucí osvojitel v preadoptivní péči, poručník, pěstoun, osoba podle § 45 odst. 2 (?) zákona o rodině, ústav§ 423 -> když se někdo vlastní vinou uvede do stavu deliktní nezpůsobilosti -> odpovídá za škodu; solidárně odpovídají i ti, kteří ho do tohoto stavu úmyslně uvedli (obdobné je to v trestním právu - actio libera in causa)odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům (§ 424) - kdo způsobí škodu úmyslným jednáním proti dobrým mravům, odpovídá za ni (toto ustanovení koresponduje s § 3 odst. 1 OZ (dobré mravy))odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§§ 427 - 431) - uplatní se tehdy, když je škoda vyvolaná zvláštní povahou provozu§ 427 obsahuje 2 skutkové podstaty (zvláštní povaha provozu musí být u obou):

- odstavec 1 - vztahuje se na subjekt provozující dopravu jako profesi (taxikář, přívoz,…) - odpovídá jak za motorové prostředky, tak i nemotorové (kolo, kůň,…)

- odstavec 2 - vztahuje se na jiného provozovatele -> odpovídá každý z nás, ale pouze za provoz motorových vozidel, motorových plavidel, jakož i provozovatel letadla, neodpovídá např. za kolo (odpovědnost za provoz nemotorových prostředků - podle § 420)

provozovatel bude odpovídat vždy, i když např. auto bude řídit někdo jiný (řidič pak odpovídá za zavinění podle § 420)§ 428 -> když má škoda původ v provozu (vnitřní příčina - brzdy, motor, řidič), pak se jedná o absolutní odpovědnost, jinak se jedná o objektivní odpovědnost s možností liberace (při vnější příčině) - uplatňuje se myšlenka -> nechť nese riziko ten, v jehož prospěch provoz slouží (odpovídá, když mu např. vstoupí slepec do vozovky)§ 429 -> provozovatel odpovídá jak za škodu způsobenou na zdraví (viz. § 764) a věcech, tak za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou věci, pozbyl-li občan při poškození možnosti je opatrovat, když občan předá věci k přepravě ve vlaku, odpovědnost se řídí § 769, když bude mít kufr u sebe (neztratí možnost jej opatrovat), řídí se odpovědnost § 427§ 430 -> když někdo použije dopravního prostředku bez vědomí provozovatele, odpovídá tato osoba -> např. zloděj, platí to také pro černé jízdy podnikových řidičů - provozovatel odpovídá v případě, když to umožnil svojí nedbalostí, neodpovídá, je-li dopravní prostředek v opravě§ 431 -> případ střetu provozu dvou či více provozovatelů - když se např. srazí povoz s motorkou a vznikne škoda 3. osobě => toto ustanovení se použije pro vypořádání zúčastněných provozovatelů (vypořádají se podle účasti na způsobené škodě), může jít i o situaci, kdy jedoucí vozidlo narazí do stojícíhoodpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným (§ 432) - odkazuje se na § 427 an. - může to být např. výroba jedů, plynů,…

odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech (§§ 433 - 437)- obě odpovědnosti v § 433 jsou objektivní s možností liberace („ledaže by ke škodě došlo i jinak“):§ 433 odst. 1 -> ubytovací služby - patří sem provozovatelé hotelů, motorestů, ubykací (nepatří sem svobodárny, kde má občan trvalé ubytování)§ 433 odst. 2 -> provoz činností, se kterou je spojeno odkládání věcí - sauny, koupaliště, menzy§ 433 -> za klenoty peníze a jiné cennosti se odpovídá pouze do výše stanovené prováděcím předpisem (dnes 5 000 Kč), byla-li však škoda způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení (toto ustanovení platí pro oba odstavce § 433)§ 435 -> stejně jako provozovatel poskytující ubytovací služby (§ 433 odst. 1), odpovídají i provozovatelé garáží a jiných podniků podobného druhu (např. hlídaná parkoviště) - takto se však odpovídá pouze za dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství (např. na tašku s nákupem se toto nevztahuje)

společná ustanovení o náhradě škodyspolečná (solidární) odpovědnost (§§ 438 - 440) - způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně§ 438 odst. 2 -> soud může rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti§ 511 odst. 2 upravuje regresní nároky - rozeznáváme předběžný a následný regres, § 440 dovoluje pouze následný regreszavinění poškozeného (§ 441) - byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sámzpůsob a rozsah náhrady (§§ 442 - 449) primární je náhrada v penězích, požádá-li o to poškozený a je-li to možné -> naturální náhrada.do výše škody na zdraví se počítají - náklady léčení, rehabilitace, ušlý zisk, bolestné, stížení společenské uplatnitelnosti, výživné -> když poškozený zemřel, pak se výživné platí nejen těm, kterým byl zemřelý povinen, ale i těm, kterým fakticky poskytoval výživusnížení náhrady (§ 450) - mimořádné zmírňovací (moderační) právo soudcovské: „z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží.“, snížení nelze provést, byla-li škoda způsobena úmyslně

23. BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

závazkový právní vztah z bezdůvodného obohacení je zvláštní druh občanskoprávního vztahu, k jehož vzniku je třeba určitých předpokladů:

- vznik bezdůvodného obohacení vyjádřitelné v penězích na straně jedné osoby = obohacený- vznik majetkové újmy vyjádřitelné v penězích, která postihuje jinou osobu = postižený - odpovídá

zmíněnému bezdůvodnému obohacenídůkaz o tom, že jsou na straně obohaceného splněny potřebné předpoklady, musí při podání žaloby nabídnout vždy postiženýna straně obohaceného se nevyžaduje ani existence zavinění ( ani úmysl ani nedbalost) ani existence protiprávního úkonu - stačí, že k obohacení došlo bez právem uznaného důvodu - to jinak řečeno znamená, že obohacený musí vydat získané bezdůvodné obohacení, ať už o něm věděl nebo ne, z tohoto důvodu mají povinnost vydat bezdůvodné obohacení i osoby, které v době získání obohacení nebyly s to své jednání ovládat či předvídat jeho následky (např. nezletilá fyzická osoba, fyzická osoba postižená duševní poruchou)

o bezdůvodné obohacení nejde:- přijetí plnění na promlčený dluh - tj. dluh trvající po uplynutí stanovené promlčecí době, i nadále po právu

existuje, ke ztrátě nároku na plnění vede pouze uplatnění námitky promlčení dlužníkem před soudem,

pokud tuto námitku neuplatní, pak bylo plnění od něj získané po právu a dlužník ho nemůže úspěšně vymáhat z titulu bezdůvodného obohacení

- přijetí plnění ze hry či sázky mezi fyzickými osobami – i tento dluh na základě uzavřené smlouvy o hře či o sázce po právu existuje - jde zde o naturální právo už od začátku, není zde vůbec rozhodné, zda je tato skutečnost u soudu uplatněna nebo ne - v podstatě také platí, že dlužník plnil dobrovolně svůj dluh po právu a také nemůže úspěšně vymáhat plnění zpět z titulu bezdůvodného obohacení X práv vzniklých ze hry i sázky vůči výhernímu podniku, který pode § 846 provozuje stát, nebo který byl úředně povolen, se před soudem úspěšně domáhat lze

- Vrácení peněz půjčených do hry nebo sázky mezi fyzickými osobami - zde platí obdobně to, co v předcházejícím bodě

- přijetí plnění na dluh nepatný pouze pro nedostatek formyv těchto případech bylo sice plnění z hlediska formálně – právního neplatné, ale z hospodářského hlediska bylo odůvodněno (např. pokud za dlužníka plnil věřitel, ačkoli nevznikl ručitelský závazek podle § 546)

funkce bezdůvodného obohacenícílem je, aby se žádná osoba v rozporu s právním řádem a v rozporu s dobrými mravy neobohatila bezdůvodně na úkor jiné osobyfunkce je především uhrazovací a v tomto rámci i restituční - podstatou je, že se osobě, na jejíž úkor bylo obohacení bezdůvodně získáno, musí být obohaceným veškeré obohacení vydáno, pokud není vydání in natura možné, je třeba postiženému vyplatit úhradu v penězích

obecná skutková podstata a zvláštní skutkové podstaty bezdůvodného obohaceníobecnou skutková podstata - § 451 odst.1):„Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vrátit“zvláštní skutkové podstaty § 451odst. 2) = „Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplaného právního úkonu nebo plnění z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů“. dva názory na jejich vzájemný vztah

- že v § 451odst. 1) je stanovena obecná (generální) skutková podstata vydat každé obohacení a že je blíže konkretizována v jednotlivých zvláštních skutkových podstatách - tyto jsou určeny podle nabytých zkušeností a nejčastěji se vyskytujících forem, pokud by se na určitý konkrétní případ nedalo použít ustanovení § 451odst. 2), pak se použije obecná úprava podle § 451 odst. 1), tímto pojetím vzájemného vztahu lze postihnout i takové případy, které by jinak nebylo možno zahrnout do taxativně vyjmenovaných skutkových podstat

- naproti tomu soudní praxe jen vyslovuje zásadu občanského práva neobohacovat se na úkor jiného, a teprve § 451 odst. 2 a § 454 taxativně upravují vlastní skutkové podstaty vzniku závazkového právního vztahu z bezdůvodného obohacení

jednotlivé zvláštní skutkové podstaty:plnění bez právního důvodu (condictio indebiti) - právní důvod neexistoval již od začátku (např. bylo-li předem, zálohově, plněno na předpokládanou smlouvu, která však později nebyla vůbec uzavřena) - plnění bylo tedy poskytnuto bez právního důvodu, neboli bylo plněno na dluh, který neexistovalplnění z neplatného právního úkonu (condictio ob iniustam causam) - právní důvod sice z formálně-právního hlediska vznikl, byl však od počátku (ex tunc) neplatnýplnění z právního důvodu, který odpadl (condictio causa data causa non secuta) - právní důvod tady vznikl, ale později odpadl - např. když plnění bylo poskytnuto subjektu, jehož právo mezitím zaniklo uplynutím propadné lhůtyprospěch získaný z nepoctivých zdrojů (condictio ob turpem causam) – pojem nepoctivých zdrojů občanský zákoník nevymezuje, dosavadní soudní praxe považuje za nepoctivý zdroj ten zdroj, který není právním řádem uznáván - např. obohacení, které bylo získáno způsobem postižitelným podle platných trestněprávních předpisů, nepoctivost zdroje musí prokazovat ten, kdo žádá o vydání bezdůvodného obohacení, tj. platí domněnka poctivosti zdroje nabytí majetkového prospěchuplnění za toho, kdo měl po právu povinnost plnit sám - případ, kdy ten, za něhož bylo plněno, byl povinen po právu plnit sám, avšak neplnil, zatímco ten, kdo za něho plnil, sám tuto povinnost neměl – ne tehdy, kdy má ručitel povinnost plnit za dlužníka podle zvláštní úpravy stanovené v § 546, právo ručitele na náhradu za plnění, které věřiteli poskytl, je totiž upraveno speciálně v § 550, stejně to platí i u dalších speciálně upravených občanskoprávních vztahů např. úprava vypořádání mezi solidárně zavázanými dlužníky podle § 511 odst. 3

subjekty závazkového právního vztahu z bezdůvodného obohacení- ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno (věřitel, postižený) - ten, kdo bezdůvodné obohacení získal = dlužník, obohacený

těmito subjekty mohou být na obou stranách jak fyzická a tak právnická osoba včetně státuzvláštní situace nastává v případech předvídaných v § 456 ve větě druhé, tj. v případech kdy není znám subjekt, na jehož úkor bylo obohacení získáno a který by měl právo na vydání bezdůvodného obohacení - nastupuje ex lege na jejich místo stát, jako subjekt se zvlášť stanoveným, přímým a samostatně uplatnitelným právem na vydání bezdůvodného obohacení.

rozsah a způsob vydání bezdůvodného obohacenípovinný subjekt musí vydat vše, co na úkor druhého oprávněného subjektu bezdůvodně získal včetně součástí (§ 120) i příslušenství věci (§ 121) - rozhodující je to, oč se povinný subjekt obohatil v době získání bezdůvodného obohaceníprávní úprava bezdůvodného obohacení neobsahuje žádné zvláštní ustanovení, které by umožňovalo soudu snížit rozsah povinnosti vydat bezdůvodné obohacenídobrá víra v případě bezdůvodného obohacení nehraje roli, ale je významná u vydávání užitků plnění, které tvoří bezdůvodné obohacení - za dobrou víru se považuje, pokud subjekt mohl opodstatněně usuzovat, že mu plnění, které tvoří bezdůvodné obohacení, náleží - tímto způsobem se obohacený stává přímo ze zákona vlastníkem užitků plněnív případě nedostatku dobré víry je subjekt povinen buď již od začátku, nebo od doby, kdy musel poznat, že získal bezdůvodné obohacení, vydat spolu s bezdůvodným obohacením i veškeré užitkynaproti tomu má ten kdo obohacení vydá, nárok na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil (podle § 458 odst. 3)především musí být obnoven původní stav, tj. stav existující před vznikem bezdůvodného obohacení není-li naturální restituce dobře možná, musí být oprávněné osobě poskytnuta namísto vydání bezdůvodného obohacení in natura protihodnota ve formě odpovídající peněžité náhrady, náhrada v penězích se uskutečňuje podle ceny plnění v době, kdy bylo bezdůvodné obohacení získáno.

promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacenípromlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení je co do délky i počátku běhu promlčecí doby upraveno speciálně v § 107subjektivní promlčecí doba jsou dva roky = tedy dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že bylo bezdůvodné obohacení získáno a kdo jej získalobjektivní promlčecí doba jsou tří roky a jde-li o bezdůvodné obohacení získané úmyslně, promlčí se nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo

vztah právní úpravy bezdůvodného obohacení občanským zákoníkem a jinými právními předpisyjednou z existujících zvláštních soukromoprávních úprav bezdůvodného obohacení obsahuje zákoník práce v § 243 – získá-li zaměstnavatel bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnance nebo naopak, musí je vydat - při tom za bezdůvodné obohacení se podle této zvláštní pracovněprávní úpravy považuje majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu anebo plněním z neplaného právního úkonu - vrácení neprávem vyplacených částek však může zaměstnavatel od zaměstnance požadovat, jen pokud zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let počítané od jejich výplaty = zvláštnost pracovněprávní úpravyi zákon o rodině obsahuje určitou úpravu bezdůvodného obohacení - v § 101 upravuje případ, kdy někdo plni výživné za jiného a poté požaduje vrácení neprávem poskytnutého výživnéhoobchodní zákoník vlastní úpravu bezdůvodného obohacení sám neobsahuje, i když se na některých svých místech výslovně institutu bezdůvodného obohacení dovolává např. v § 53

pokud bezdůvodné obohacení nemá svůj základ vůbec v žádném ze soukromoprávních vztahů, pak nelze úpravu občanského zákoníku uplatnit - v takových případech se aplikuje úprava příslušného zvláštního veřejnoprávního předpisu např. daňová úprava

bezdůvodné obohacení a občanskoprávní odpovědnostbezdůvodné obohacení je zvláštním právním důvodem vzniku závazkového právního vztahu, neboli zvláštním zavazovacím důvodem (§ 489 ve spojení s § 2 odst. 1) - dojde-li proto k bezdůvodnému obohacení, vznikne mezi dvěma resp. více individuálně určenými osobami za zákona zvláštní samostatný závazkový právní vztah z bezdůvodného obohaceníexistuje spor, zda závazkový právní vztah vzniklý z bezdůvodného obohacení je jednou z forem občanskoprávní odpovědnosti anebo zvláštním závazkovým právním vztahem z bezdůvodného obohacení, který existuje mimo rámec občanskoprávní odpovědnosti - tento spor podporuje i nedostatečná právní úprava institutu bezdůvodného obohacení - v marginální rubrice k části šesté hovoří nadále o odpovědnosti za bezdůvodné obohacení, čímž bezdůvodné obohacení řadí do rámce občanskoprávní odpovědnosti, naproti tomu v marginální rubrice k hlavě třetí občanského zákoníka se již hovoří pouze o bezdůvodném obohacení.v souladu s většinou kontinentálních občanskoprávních úprav i doktrin se dochází spíše k závěru, že ze zákona vzniká zvláštní, samostatný závazkový právní vztah = bezdůvodné obohacení

24. DĚDICKÉ PRÁVO

přechod práv a povinnostísmrt fyzické osoby je objektivní skutečností -> zaniká právní subjektivita FO (způsobilost mít práva a povinnosti), některá práva a povinnosti zanikají, jiná přecházejí (plně či v omezeném rozsahu) na další subjekty -> na právní nástupce zemřelého (dědická sukcese).

některá práva jsou s ohledem na svoji osobní povahu nepřenositelná:- práva osobnostní -> vztahují se k lidské integritě (§ 11 an. OZ)- práva a povinnosti vyplývající z rodiněprávních vztahů (např. vyživovací povinnost)- práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů (např. povinnost vykonávat práci), u podnikatele

je možné, že činnost přejde na jinou osobu- zanikají povinnosti vyplývající z plné moci -> pro zástupce zůstává pouze povinnost učinit nezbytné úkony,

které je třeba provést, aby právní nástupci zemřelého neutrpěli újmu- zaniká společné jmění manželů (samotná jeho existence)

některá práva přecházejí jinak než děděním -> tzv. zvláštní právní nástupnictví (zvláštní sukcese):- právo na ochranu osobnosti zemřelé osoby -> podle § 15 OZ má právo uplatnit žalobou nárok na ochranu

osobnosti zemřelého (očištění památky) jeho manžel a děti, není-li jich, jeho rodiče, zde přechází pouze procesní oprávnění

- nájemní právo k bytu (§ 706 OZ)- smrtí zaměstnance nezanikají jeho peněžité nároky vůči zaměstnavateli (např. nárok na vyplacení dlužné

mzdy), odpovědnostní vztahy,… § 260 odst. 2 zákoníku práce říká: „…do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.“ Kdyby byla pohledávka vyšší, přijde to, co převyšuje 3 měsíční platy do dědického řízení

- podobně je to s právem na peněžité nároky z nemocenského pojištění (platí obecně pro dávky sociálního zabezpečení)

- do dědictví vůbec nespadají pojistné smlouvy uzavřené pro případ smrti (§ 817 OZ), když je určena osoba, které má plnění připadnout (není-li - nastupují další vyjmenované osoby, chybí-li i ty, pak teprve nastupuje dědické řízení)

- mimodědickou cestou jdou také restituce pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku -> když oprávněný uplatnil své práva, splnil všechny zákonné podmínky a zemřel, přecházel dříve jeho nárok do dědického řízení - ale problém jak jej ocenit -> proto byla přijata novela, kterou byl zakotven přechod ze zákona (u zákona o mimosoudních rehabilitacích tato novelizace provedena nebyla)

pojem, funkce a cíle dědického práva„dědické právo“:

- objektivní smysl -> souhrn všech právních norem upravujících přechod práv a závazků- subjektivní smysl -> souhrn práv a povinností svědčících již určité osobě, toto subjektivní dědické právo má

absolutní povahudědicem je ten, na koho přejdou práva a povinnosti zemřelé osoby podle ustanovení občanského zákoníku o dědickém nástupnictví; v širším smyslu jde o osobu, kterou zákon nebo závěť za dědice povolá (osoba může dědictví odmítnout - není jisté, že ho získá) – hovoří se o putativním (předpokládaném) dědici a skutečném dědicipojmy dědického práva: zemřelý, zůstavitel, pořizovatel; závěť, poslední vůle, poslední pořízení

cíle dědického práva:- zajištění kontinuity majetkoprávních vztahů po smrti fyzické osoby (zabezpečení přechodu práv na jiný

subjekt)- zajištění ochrany práv a zájmů věřitelů zůstavitele (dlužníka) po jeho smrti (je-li tomu naopak - dědic má

pohledávku - měl by žalovat dříve než bude vyřízeno dědické řízení, aby se nepromlčela)- preference zákonné posloupnosti -> poskytování zvýšené ochrany

hlavní zásady dědického práva - dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (§ 460 OZ) -> rozhodnutí soudu má jisté konstitutivní účinky (dříve

existovala tzv. odevzdací listina); dnes se dědictví nabývá ze zákona -> když osoba splňuje podmínky, považuje se za dědice do doby, než prohlásí, že dědictví odmítá (dříve se musel přihlásit), rozhodný je skutečný okamžik smrti (problém je např. u katastrof -> když se doba smrti nedá určit, má se za to, že zemřeli současně)

- pro dědické řízení se vždy použije jak hmotného tak procesního práva, které bylo platné v době smrti zůstavitele

- princip univerzální sukcese -> práva a povinnosti, které přetrvávají jejich nositele, tvoří nerozlučný celek => dědic jako univerzální sukcesor vstupuje do všech existujících práv a závazků svého předchůdce v celé jejich šíři a ve všech jejich složkách, aniž by o existenci jednotlivých práv nebo povinností musel mít vědomost, je-li dědiců více, dává jim zákon možnost, aby si své spoluvlastnické vztahy upravili dohodou (i proti vůli věřitele), pokud jsou pasiva i pozitiva rozděleně stejně (§ 482 OZ)

- dědici odpovídají za závazky poměrem, ve kterém dědí, když dluhy převyšují hodnotu majetku, odpovídají jen do jeho výše -> na dědictví nelze doplatit

co když se dluhy (předlužení) projeví později a dědic již dříve vyplatil jiným věřitelům celý dluh - dědic odpovídá za to, že se nedostalo na dosud neznámé věřitele, je zde ale možnost domáhat se svolání věřitelů - činí se tak v dědickém řízení (§ 471 odst. 2)

dědická posloupnost (sukcese)předpoklady dědického nástupnictví jsou: smrt fyzické osoby, existence pozůstalosti (dědictví), existence dědice a jeho způsobilost nabýt dědictví, právní důvod dědění, výslovný projev vůle nebo právně relevantní chování týkající se přijetí nebo odmítnutí dědictvísmrt fyzické osobyjde o právní skutečnost, ke které se váže vznik, změna nebo zánik občanskoprávních vztahů, jichž byla zemřelá osoba účastníkemdůkazem o smrti jedince je matriční doklad -> úmrtní list (v něm je zaznamenán přesný okamžik smrti)nelze-li smrt prokázat jinak prohlásí soud takovou osobu za mrtvou - ve svém rozsudku uvede den, který se považuje za den úmrtí (tak je tomu i v případě prohlášení nezvěstného za mrtvého)není-li jisto, kdo z více zemřelých přežil druhou osobu (např. při katastrofách, autohaváriích,…), pak se má za to, že zemřely současně => nikdo po nikom z těchto osob nemůže být povolán k dědictvíexistence pozůstalosti (dědictví)pojem „pozůstalost“ se používá se zřetelem k zůstaviteli a jím zanechaném majetku, pojem „dědictví“ se používá vzhledem k osobě nabyvatelepozůstalostí jsou hodnoty, které jsou ocenitelné, mohou být předmětem prodejepředmětem dědění jsou především věci ve výlučném vlastnictví nebo v podílovém spoluvlastnictví zůstavitele, spadají sem i pohledávky a dluhy a také podnik, který zůstaviteli patřilzpůsobilý dědicosoba musí být

- absolutně způsobilá vstoupit na místo zůstavitele - spočívá na objektivních okolnostech (osoba se musí dožít okamžiku smrti zůstavitele, musí mít právní subjektivitu - výjimka u nascitura, nemusí mít způsobilost k právním úkonům; jde-li o PO - přichází do úvahu pouze při dědění ze závěti, musí v době smrti zůstavitele existovat)

- relativně způsobilá, tedy zda je hodna stát se zůstavitelovým nástupcem - subjektivní prveknezpůsobilým dědicem ve smyslu § 469 OZ může být výlučně fyzická osoba (hledí se na ni, jakoby se nedožila) - dědická nezpůsobilost nastává přímo ze zákona (snaha prosadit hledisko dobrých mravů), může být uplatněna každým, kdo má právní zájem na vyloučení nezpůsobilého dědice z okruhu dědiců, dědickou nezpůsobilost může odstranit prominutí ze strany zůstaviteledůvody dědické nezpůsobilosti:

- dědic se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům (nemusí být za něj odsouzen)

- dědic se dopustil zavrženíhodného jednání proti projevu zůstavitelovy poslední vůle (např. nátlak, chtěl znemožnit to, co si zůstavitel přál)

právní důvod děděnízávěť a zákonpro dědické nástupnictví je určující skutečností především zůstavitelova vůle projevená v závěti, popř. v listině o vyděděník dědické posloupnosti ze zákona dochází, zemře-li zůstavitel bez zanechání platné závěti, nedopadá-li ustanovení závěti na všechen zanechaný majetek, nenabude-li závětní dědic z jakéhokoliv důvodu své dědictvíjeden a týž dědic může být povolán k dědění jak ze závěti, tak i ze zákona (§ 461 odst. 1)odmítnutí, popř. přijetí dědictvídědictví se nabývá smrtí zůstavitele (§ 460)zákon umožňuje subjektu dědictví v určité lhůtě odmítnout (opakem odmítnutí je přijetí dědictví)k odmítnutí dědictví se vyžaduje výslovný projev vůle učiněný ústním či písemným prohlášením u soudu (§ 463 odst. 1), lhůta k odmítnutí - 1 měsíc od okamžiku, kdy byl dědic soudem na možnost odmítnutí upozorněn (§ 464) - tuto lhůtu lze prodloužitk odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky (např. že odmítá ve prospěch toho a toho - viz. § 466), prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví nelze odvolat (§ 467)dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout (fakticky jedná jako právní nástupce zemřelého - prodává věci, vstupuje do sporů - § 465) - za takové jednání ale nelze považovat počínání, kterým např. chrání majetek (§ 415)jestliže je zde možnost dalšího dědice, který třeba někde žije, ale neví se kde, ustaví se mu opatrovník a dá se mu lhůta k přihlášení -> jestliže se do stanovené doby nepřihlásí, hledí se na něho, jako by zemřel (jeho nečinnost nemá účinek neodmítnutí dědictví - § 468).může také dojít k tzv. transmisi dědictví -> určitému subjektu vznikne dědický nárok, ale zemře v době, než je dědictví projednáno => tento konzumovaný nárok přechází na jeho dědice

dědění ze závěti (testamentární dědická posloupnost)závěť je formální, jednostranný, kdykoli odvolatelný projev vůle o tom, komu má v případě pořizovatelovy smrti zanechaný majetek připadnout, jde o ryze osobní právní úkon => nemůže jej učinit zástupce

na testament samozřejmě dopadají obecné předpisy o náležitostech platnosti právního úkonu, vedle toho se uplatní i zvláštní ustanovení o způsobilosti pořizovatele a o formě závětizpůsobilost pořizovatelezpůsobilost musí mít osoba v době provedení úkonu, její pozdější ztráta nemá na platnost vlivzpůsobilým zřídit závěť je ten, kdo je plně způsobilý k právním úkonům - dosáhl věku 18 let a nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo v ní nebyl omezen, tuto způsobilost může mít i osoba starší 16 let, která byla zplnoletněna soudem (z důvodu uzavření manželství)podle § 476d odst. 2 mohou poslední vůli zanechat i nezletilí, kteří dovršili 15. rok => může se tak stát pouze formou notářského zápisuforma závětiustanovení o formě závěti jsou kogentní povahy, v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná (§ 476 odst. 2), také společná závěť více zůstavitelů je neplatná (§ 476 odst. 3)lze rozlišovat závěť (§ 476 odst. 1):

- vlastnoruční (holografní) - § 476a -> musí být celá sepsaná vlastní rukou a také vlastnoručně podepsaná s uvedením vlastnoručně napsaným datem, kdy byla podepsána (může být napsána i nohou či ústy, nemá-li zůstavitel ruce), podpis musí uzavírat text závěti (text napsaný za podpisem by byl bez právních následků)

- allografní - může být zřízena dvojím způsobem:* jinak než vlastní rukou (na psacím stroji, jinou osobou) - musí však být pořizovatelem vlastnoručně podepsána, v době podpisu musí být přítomni 2 svědci, před nimiž pořizovatel výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli (nemusí však znát její obsah), svědci se musí na závěť podepsat (§ 476b), pisatelem závěti může být dědic sám, ustanovení § 476f se vztahuje pouze k § 476c, tedy k případu, kdy nemůže zůstavitel číst ani psát* zpřísněným způsobem (nebo notářským zápisem) může učinit závěť pořizovatel, který nemůže číst ani psát (§ 476c) - svoji vůli musí projevit před 3 současně přítomnými svědky (ti musí znát obsah závěti), zachytit do listiny, kterou svědci podepíší, zákon vyžaduje, aby předčitatel nebyl pisatelem a naopak, v závěti musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst ani psát, kdo listinu napsal, kdo ji nahlas přečetl a jak zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli

- notářským zápisem (§ 476d odst. 1) - tak může závěť sepsat kterýkoli notář bez ohledu na trvalé bydliště pořizovatele - jedině tímto způsobem může být závěť sepsána u osoby starší 15 let, nebo když je zřizována nadace či nadační fond

svědky nemohou být (§ 476e) nezletilí, ti kteří pro svůj duševní a tělesný stav nejsou schopni vydat svědectví a ti, kdo nemohou číst nebo psát, nemohou jimi být ani osoby, které mají podle závěti dědit, osoby blízké účastníku, pracovníci notáře…ze závěti musí být patrno, koho pořizovatel ustanovuje svým dědicem (§ 477), při více dědicích musí být patrno, jaké podíly nebo věci a práva každému z nich připadnou (nejsou-li určeny, platí, že jsou stejné), je-li někdo ustanoven dědicem peněžité částky, musí ji dostat, i když v dědictví nejsou penízezůstavitel může zřídit nadaci.jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky (§ 478), ustanovení závěti o příkazu k zápočtu tím však není dotčeno (§ 484 věta druhá), také není vyloučeno ustanovení náhradního dědice, je však nepřípustné tzv. svěřenské náhradnictví (určení dědice dědici)§ 479 zjednává ochranu tzv. neopomenutelným dědicům => nezletilým potomkům se musí dostat alespoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona; zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí polovina jejich dědického podílu ze zákona, pokud závěť tomuto odporuje, podléhá relativní neplatnostivyděděnínegativní závěť nemá v naší právní úpravě oporu (přípustným druhem je listina o vydědění - § 469a)z dědění může být vyloučen jen potomek (potažmo i jeho potomci) zůstavitele a to pouze z důvodů v zákoně uvedených:

- jestliže neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc (objektivně)- trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem- byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku- trvale vede nezřízený život

listina o vydědění musí dodržet stejnou formu, která je předepsaná pro závěťzrušení závětipodle ustanovení § 480 se závěť zrušuje závětí pozdější (pokud vedle ní nemůže obstát), odvoláním závěti (odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti), nebo zničením listiny (pokud k němu nedošlo nedopatřením)listina o vydědění může být odvolána, zničena, nebo může být osoba povolána za dědice v závěti

dědění ze zákona (intestátní dědická posloupnost)k dědění ze zákona dojde tehdy, zemře-li zůstavitel bez zanechání platné závěti, nenabude-li povolaný dědic z jakéhokoliv důvodu dědictví, nebo jsou-li zde určité věci, na které zůstavitel v závěti nepamatoval - dědění ze zákona je tedy podpůrným řešenímzákonní dědici rozděleni do 4 skupin:1) skupina - manžel a děti zůstavitele -> jsou k dědění povoláni rovným dílem

- předpokladem pro dědění manžela je trvající manželství v době smrti, manžel může zdědit nejvýše polovinu majetku (když je zde pouze jeden potomek)

- není žádný rozdíl mezi dětmi zrozenými v manželství nebo mimo ně, ani mezi dětmi pokrevními a osvojenými (nedědí však děti „nevlastní“), namísto dítěte, které dědictví nenabude, nastupují právem reprezentace jeho děti (vnuci zůstavitele, dále i pravnuci), potomci bližší vylučují z dědění potomky vzdálenější

2) skupina - je povolána za předpokladu, že dědictví nenabude ani jediný z potomků - manžel, otec, matka a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň po dobu 1 roku před jeho smrtí a z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele:

- manžel je v této skupině zvýhodněn - připadá mu nejméně polovina dědictví, konkuruje-li mu alespoň jeden další dědic z této skupiny (jinak mu připadne dědictví celé, může dědit sám)

- otec, matka a spolužijící osoba (podstatná je fakticita) - dělí se rovným dílem o polovinu dědictví, dědí-li i manžel, uvolněný podíl některého z nich připadá rovným dílem ostatním z této poloviny, nedědí-li manžel, dělí se o celé dědictví, spolužijící osoba v této skupině sama dědit nemůže.

3) skupina - nedědí-li manžel ani rodiče - sourozenci zůstavitele, spolužijící osoba -> dělí se rovným dílem, nedědí-li některý ze sourozenců, nastupují jeho děti (synovci a neteře; další reprezentace není možná)4) skupina - nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině - dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti (strýc, teta)

- není-li ani jeden z prarodičů - dědí děti všech- není jeden pár prarodičů - dědí děti toho páru

jestliže některá osoba splňuje více podmínek (např. manžel je i spolužijící osobou), zdvojení dědických podílů se nepřipouštídědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462) -> odúmrť

nabytí dědictvírozumí se jím úhrnný přechod všech práv a povinností zůstavitele do majetku dědice za předpokladu, že smrtí nezanikají nebo nepřecházejí na další subjekty jinak než podle objektivního práva dědického => univerzální sukcese (přechod aktiv je doprovázen nerozlučně i přechodem pasiv)dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (§ 460) -> není zde žádné zprostředkovánízachovala se však soudní ingerence při nabývání dědictví - řízení o dědictví se zahájí i bez návrhu, jakmile se soud dozví o úmrtí fyzické osoby, soud pověří notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví, rozhodnutí, jímž se řízení končí, se označuje jako potvrzení a má deklaratorní povahuje zde také možnost dohody dědiců (§ 482) - vyvstává otázka, zda je schválení dohody soudem deklaratorním či konstitutivním aktemnenabývají se jen práva ale také povinnosti (neexistuje institut odkazovníka), za náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy neodpovídají dědici rukou společnou a nerozdílnou (solidárně), ale každý z nich jen v rozsahu ceny svého (hrubého) dědického podílu k ceně celého dědictví

ochrana oprávněného dědicezjistí-li se, že oprávněným dědicem je někdo jiný -> ten, kdo dědictví nabyl (nepravý dědic), stalo-li se tak podle výsledku řízení o dědictví, je povinen oprávněnému dědici vydat majetek, který z dědictví má, oprávněný dědic musí své právo uplatnit žalobou na vydání dědictví - narozdíl od vlastnické žaloby, u níž nedochází k promlčení (§ 100 odst. 2), právo na vydání dědictví se promlčuje v obecné promlčecí lhůtě 3 let (§ 105) (lhůta počne běžet od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno)právní mocí rozsudku, jímž bylo dědické žalobě vyhověno, se žalobce stane se zpětným účinkem ke dni smrti zůstavitele jeho sukcesorempokud jde o užitky z dědictví, má nepravý dědic povinnost vydat vytěžené užitky, jestliže věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jinýkdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice (§ 486) => prolomena zásada, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má

25. MANŽELSTVÍ

Vznik manželstvímanželství - trvalé životní společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem, jeho hlavními účely je založení rodiny, řádná výchova dětí a poskytnutí zázemíuzavírá se svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství - před příslušným matričním úřadem nebo před orgánem církve (náboženské společnosti), která je k tomu oprávněna, prohlášení se činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědkůsnoubenci musí učinit i další prohlášení - např. o příjmení (§ 8 ZOR), o zdravotním stavu (§ 6 ZOR),…

- občanský sňatek- církevní sňatek - může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané

příslušným matričním úřadem (ne starší než 3 měsíce) o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství

občan ČR může uzavřít sňatek i v cizině -> pouze civilní formou před zastupitelským úřadem ČR

z důležitých důvodů může okresní úřad povolit, aby prohlášení jednoho ze snoubenců, že vstupuje do manželství, učinil jeho zástupce - plná moc musí být písemná a podpis na ní musí být úředně ověřený, druhý snoubenec v ní musí být přesně označen, jinak manželství nevznikne, odvolání plné moci je účinné, jen pokud se o něm druhý snoubenec dozví před tím, než učiní prohlášení, že vstupuje do manželství

Neplatnost a neexistence manželstvíneplatnostmanželství vznikne, ale je prohlášeno za neplatné (považuje se za neuzavřené - § 17 ZOR)důvody: (v prvních čtyřech případech vysloví soud neplatnost i bez návrhu)

- manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou (§ 11 ZOR)- manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství

založeném osvojením, pokud osvojení trvá (§ 12 ZOR)- manželství nemůže uzavřít nezletilý (§ 13 ZOR) -> výjimečně může soud povolit uzavřít manželství osobě

starší 16 let; návrh na zplnoletění z důvodu uzavření manželství podává sám nezletilý (je účastníkem řízení, stejně jako jeho rodiče; druhý snoubenec je svědkem)

- manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům, nebo osoba, která je stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům (§ 14 ZOR) -> osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je jen omezena, může uzavřít manželství jen s povolením soudu

- manželství je neplatné, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhrůžky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců nebo povahy právního úkonu uzavření manželství (soud vysloví neplatnost na návrh jednoho z manželů - právo podat návrh zanikne uplynutím 1 roku ode dne, kdy se o rozhodné skutečnosti dozvěděl) - § 15a ZOR

neexistencedůvody (nemohou nikdy konvalidovat (§ 17a ZOR)):

- muž či žena byli k prohlášení o uzavření manželství donuceni fyzickým násilím- manželství uzavřel nezletilý mladší 16 let- nedodržení podmínek pro občanský sňatek (§ 4 ZOR) - např. chybí souhlasné prohlášení snoubenců- nedodržení podmínek pro církevní sňatek - např. prohlášení je učiněno před orgánem neregistrované

církve (§ 4a odst. 1 ZOR), nebo je učiněno bez osvědčení od matričního úřadu (§ 4b odst. 2 ZOR)- nedodržení podmínek pro zastoupení (§ 9) - např. plná moc nemá obligatorní náležitosti- prohlášení učiní osoby téhož pohlaví

Vztahy mezi manžely (vzájemná práva a povinnosti)muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnostirozlišují se ty, která jsou spíše osobního charakteru - povinnost žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí, ta, která jsou spíše majetkového charakteru (povinnost poskytovat si navzájem výživu) - neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého manžela ve věci soudpovinnosti lze rozdělit také podle toho, zda je jejich plnění sankcionováno, či nikoliv (vyživovací povinnost x povinnost vytvářet zdravé rodinné prostředí)o záležitostech rodiny rozhodují manželé společně (nedohodnou-li se o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud), v běžných záležitostech jedná každý z manželů sám, manželé mají postavení solidárních dlužníků (§ 21 odst. 2 ZOR)

Zánik manželství smrtí, prohlášením manžela za mrtvéhobyl-li manžel prohlášen za mrtvého, manželství zaniká dnem, kdy rozhodnutí o tom nabude právní moci, bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové (§ 22 ZOR)

Rozvodprávní důvod rozvodu - rozvrat manželství (§ 24 odst. 1 ZOR -> hluboký a trvalý, nelze očekávat obnovení manželského soužití) => je to objektivní důvod, projevuje se navenek, je objektivně seznatelný a prokazatelný, náležitosti rozvratu hodnotí soudklasickým rozvodem je rozvod se zjišťováním příčin rozvratu - zákon přímo soudu neukládá zjistit příčiny rozvratu, ale soud je bere do úvahu, proto o nich musí něco vědět, musí je zjistit, soud si činí závěr, zda v konkrétním případě jsou zákonem stanovené předpoklady pro rozvod splněny či nikoli

rozvod bez zjišťování příčin rozvratu (tzv. rychlý rozvod)manželé, kteří se chtějí vyhnout dokazování skutečností, jež by vedl k závěru o tom, že jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno, budou postupovat podle § 24a ZORna rozvrat manželství se usuzuje z toho, že manželé spolu před zahájením rozvodového řízení nejméně 6 měsíců nežijí

musí však být splněny i některé další podmínky -> manželství muselo trvat alespoň 1 rok, oba manželé s rozvodem souhlasí a předloží soudu zákonem stanovené doklady, soud pak nezjišťuje příčiny rozvratu (je předpokládán, nejde o konsensuální rozvod)tato forma rozvodu nutí manžele dohodnout si majetkové otázky již před rozvodem, neboť musí předložit písemnou smlouvu upravující vzájemné majetkové vztahy apod. (§ 24a odst. 1 písm. a)), dále musí být předložena smlouva obsahující uspořádání práv a povinností vyplývajících ze společného bydlení, případně i smlouva upravující výživnémanželé, kteří mají nezletilé děti, jsou dále povinni předložit rozhodnutí soudu péče o nezletilé, schvalující dohodu manželů - rodičů o úpravě poměrů společných dětí pro dobu po rozvodu (§ 24a odst. 1 písm. b)), právní účinky všech smluv nastávají až dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželstvíi v případě rozvodu manželství po vzájemné dohodě může soud návrh na rozvod manželství zamítnout, jestliže by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí, daným zvláštními důvody (§ 24a odst. 2, s odkazem na § 24 odst. 2 ZOR).zamítnutí návrhu na rozvod

- soud manželství nerozvede, není-li prokázán hluboký a trvalý rozvrat manželství a nemožnost obnovení manželského soužití (§ 24 odst. 1)

- návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a jemuž by byla způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví; úkolem soud je zjistit mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, které zákon vyžaduje (§ 24b odst. 1), i v tomto případě je však rozvod připuštěn, jestliže spolu manželé nežijí déle než 3 roky

- třetím důvodem pro zamítnutí je požadavek § 24 ZOR -> mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody.

rozvod manželství a nezletilé dítěochrana nezletilého dítěte - rozvod manželů majících nezletilé dítě je projednáván soudem ve dvou fázích - rozsudek o rozvodu totiž nemůže být vynesen, dokud není pravomocně rozhodnuto o úpravě poměrů dítěte a jeho rodičů pro dobu po rozvoduk zahájení řízení před soudem péče o nezletilé dává podnět soud, který rozhoduje o rozvodu, poté, co je u něj zahájeno rozvodové řízeníochranu zájmů nezletilého uplatňuje především „rozvodový“ soud - zjistí a posoudí, zda rozvod rodičů je či není v rozporu se zájmy dítěte, danými zvláštními důvod - může návrh na rozvod z tohoto důvodu zamítnout, i když soud péče o nezletilé poměry pro dobu po rozvodu již upravil (tudíž neshledal zvláštní důvody)péče o dítě po rozvodu manželství jeho rodičůrodičovská zodpovědnost zůstává zachována po rozvodu oběma rodičům, pokud jde o obsah soudního výroku upravujícího poměry nezletilého pro dobu po rozvodu, je tu obligatorně určeno řešení dvou otázek (§ 26 odst. 1):

- kde bude dítě umístěno v době následující po právní moci výroku o rozvodu- kdo z manželů-rodičů a v jakém rozsahu bude k němu plnit vyživovací povinnost

možnost svěřování dítěte do „společné“, popřípadě „střídavé výchovy“ obou rodičů (§ 26 odst. 2) - společná péče obou rodičů po jejich rozvodu znamená, že oba rodiče i nadále se budou o dítě starat současně v prostředí, kde bude dítě žít (např. nadále zůstávají v jednom bytě) X pokud bude dítě střídat dvě prostředí, půjde o výchovu střídavou - ať již jde o výchovu společnou nebo střídavou, vždy musí splňovat požadavek zásadní stability výchovného prostředí pro dítěstyk rodičů s dítětempraxe osvědčila ponechat dohodu o styku s dítětem především na rodičích samotných - soud upraví styk rodiče, kterému dítě nebylo svěřeno, s tímto dítětem tehdy, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině (§ 27 odst. 2)kvalifikované bránění ve styku s dítětem se považuje za zvláštní případ tzv. změny poměrů, která umožňuje vynést nové rozhodnutí o výchovném prostředí, styk rodiče s dítětem lze v zájmu dítěte soudním rozhodnutím omezit nebo zakázat (§ 27 odst. 3)všechna rozhodnutí o výkonu rodičovských práv a povinností v sobě obsahují klauzuli rebus sic stantibus (nezakládají překážku věci pravomocně rozhodnuté - § 28 ZOR)právní následky rozvodumanželství zaniká dnem právní moci rozsudku o rozvodu, mění se osobní status manžela na „rozvedený“ (nikoliv na „svobodný“), rozvedený manžel má právo uplatnit změnu svého dosavadního příjmení, pokud jím bylo společné příjmení druhého manželazaniká vyživovací povinnost mezi manžely, za splnění zákonem stanovených předpokladů však vzniká právo na výživné rozvedeného manžela, rozvodem manželství zaniká SJM a je třeba provést jeho vypořádánírozvedený manžel ztrácí postavení zákonného dědice (může dědit jen jako dědic testamentární, nebo výjimečně na základě zákona jako tzv. spolužijící osoba).

26. RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST

rodičovská zodpovědnost (vzniká narozením a končí zletilostí dítěte) náleží oběma rodičůmmusí o dítě pečovat - o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývojrodiče zastupují dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé, a spravují jeho majetek (s péčí řádného hospodáře)

dítě je povinno pomáhat ve společné domácnosti svým rodičůmnositelem rodičovské zodpovědnosti v plném rozsahu je také poručník, kterého ustanoví soud (§ 78 an. ZOR).soud může výkon rodičovské zodpovědnosti pozastavit, omezit, nebo může rodiče jeho zodpovědnosti zbavit (§ 44 ZOR), vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti však nezanikáosoby bez způsobilosti k právním úkonům vůbec rodičovskou zodpovědnost nemajíkromě rodičovské zodpovědnosti náleží rodičům i statusová práva -> např. určit jeho jméno a příjmení, dát souhlas k osvojení,…

opatrovnictví - soud ustanoví opatrovníka v případech, kdy je to v zájmu dítěte, při střetu zájmů zákonných zástupců dítěte nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem, při ohrožení majetkových zájmů dítěte, jestliže je omezena rodičovská zodpovědnost,…soud také vymezí rozsah práv a povinností opatrovníka z hlediska účelu, pro který byl opatrovník ustanoven

určení mateřství matkou dítěte je žena, která dítě porodila (§ 50a ZOR) => je vyloučeno smluvní uspořádání statusových důsledků porodu dítěte, pokud jde o matku, zákon uvádí kogentní normu

určení otcovstvízákonodárce staví na tzv. právních domněnkách otcovství, vyšší domněnka má větší právní sílu a přednost před nižšítzv. první domněnka (§ 51 odst. 1 a 2)domněnka otcovství manžela matky dítěte - uplatňuje se nejčastěji -> úvaha o tom, zda právní otcovství a biologické otcovství jsou v souladu, vychází z toho, že většinou tomu tak je, nicméně jde o domněnku vyvratitelnou (když je řízení o popření otcovství úspěšné, může se uplatnit některá z dalších domněnek otcovství)narodí-li se tedy dítě v době od uzavření manželství do uplynutí 300. dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matkynarodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím 300. dne potom, kdy její dřívější manželství zaniklo - teprve tehdy, když by pozdější manžel své otcovství k dítěti úspěšně popřel, začala by platit domněnka otcovství vůči bývalému manželovi matkytzv. druhá domněnka (§ 52 ZOR)uplatní se tehdy, když se buďto první domněnka vůbec neuplatnila (dítě se narodilo ženě neprovdané), anebo se sice uplatnila, ale manžel matky své otcovství úspěšně popřel, může se uplatnit i v případě, že se dítě narodí 300 dní po zániku matčina manželstvískutkovým základem této domněnky je souhlasné prohlášení rodičů učiněné před matričním úřadem nebo soudem o tom, že konkrétní dítě je jejich společným - prohlášení matky není třeba, nemůže-li pro duševní poruchu posoudit význam svého jednání, nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkousouhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato - účinků nabývá prohlášení teprve narozením živého dítěte ! když se však matka provdá do narození dítěte za jiného muže, platí 1. domněnkatzv. třetí domněnka (§ 54 ZOR)uplatnění této domněnky otcovství je možné teprve tehdy, když otcovství není určeno podle některé z předchozích domněnekdítě, matka i muž (který o sobě tvrdí, že je otcem) mohou podat návrh k soudu, aby ten určil otcovství, je-li dítě-navrhovatel nezletilé, je zastoupeno opatrovníkem; matka je svědkem (proto může být postižena za křivou výpověď)žalobní právo není nijak časově omezeno (určení otcovství se může domáhat i v době, když již žalovaný nežije)žalobní právo je zachováno i po smrti dítěte jeho potomkům, a to po dobu šesti měsíců od jeho smrti (§ 56 ZOR).za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučujížalobce nese jednak povinnost tvrzení, jednak povinnost důkaznížalovaný může ve svůj prospěch uvádět důkazy domněnku vyvracející - důkaz o své neplodnosti, diagramem DNA, hematologickou expertizou,… jestliže soud určí otcovství, promění se domněnka dosud vyvratitelná v domněnku nevyvratitelnou - takto určené otcovství nelze již žádnou žalobou popřít, neboť z hlediska popírání bylo již rozsouzeno (je zde rei iudicatae)

popření otcovství otcovství lze popřít pouze v soudním řízenítento institut slouží k tomu, aby byl odstraněn nesoulad mezi matrikovým a biologickým stavemžalobní legitimace, lhůty k uplatnění právv pravé řadě má žalobní právo otec a matka dítěte, dítěti žalobní právo na popření otcovství (narozdíl od práva podat žalobu na určení otcovství) není přiznáno, žalovat na popření otcovství může i státní orgán => nejvyšší státní zástupce (§ 62 ZOR)zákon stanoví matce i otci dítěte prekluzivní lhůtu 6 měsíců:

- k dítěti, jehož otcem (uvedeným v matrice) je manžel matky, může podat žalobu matka v 6 měsíční lhůtě ode dne narození dítěte (§ 59 ZOR)

- otec-manžel může podat žalobu do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho manželce narodilo dítě (§ 57 ZOR)

- pokud bylo otcovství určeno podle druhé domněnky, mají otec i matka na podání žaloby lhůtu 6 měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů (§ 61 ZOR), lhůta však neskončí před uplynutím 6 měsíců od narození dítěte.

popěrné právo nejvyššího státního zástupcekdyž uplyne lhůta jednomu z rodičů, má nejvyšší státní zástupce právo popírat otcovství založené souhlasným prohlášením rodičů => jestliže to vyžaduje zájem dítěte (jde o to otevřít cestu biologickému otci k zápisu do matriky; může to být i zájem dědický)právní nárok otce či matky na podání žaloby nenípokud bylo otcovství určeno podle třetí domněnky, platí i pro nejvyššího státního zástupce překážka věci pravomocně rozhodnuté.nejvyšší státní zástupce má podle § 62a právo podat žalobu (před uplynutím lhůty) na popření otcovství i proti vůli rodičů, kteří určili otcovství souhlasným prohlášením -> jestliže jde o muže, který otcem dítěte být nemůže, je to v zájmu dítěte a v souladu s lidskými právy

27. NÁHRADNÍ RODIČOVSKÁ PÉČE

svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby (§ 45 ZOR)vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné FO než rodiče, při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte, osoba musí být bezúhonná, plně způsobilá k právním úkonům, bez souhlasu FO jí nelze dítě svěřitúčastníky řízení před soudem jsou -> dítě (zástupce), rodiče, osoba(y), kterým se dítě svěřuje, soud vymezí rozsah práv a povinností FO přímo ve výroku rozhodnutíjde o situaci, kdy rodič není schopen krátkodobě o dítě pečovat, opatření musí být v zájmu dítětetoto svěření zaniká dosažením zletilosti, smrtí jedné strany, upravením poměrů rodičů (když spolu nežijí - § 50 ZOR)kde není vhodná osoba ochotná dítě převzít, nařídí se ústavní výchova (§ 46 odst. 2 ZOR)

pěstounská péče (§ 45a an. ZOR)soud může svěřit dítě do pěstounské péče fyzické osobě, jestliže to vyžaduje zájem dítěte a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovyk pěstounské péči se přistupuje v případě, kdy se zdá, že sanace původní rodiny bude dlouhodobáúčastníky soudního řízení jsou rodiče nezletilého, dítě (zastoupené opatrovníkem) a žadatelé, souhlasu rodičů není třebapři výběru pěstounů je dávána přednost manželským párům, ale mohou jimi být i prarodiče či dospělí sourozencirodiče stále zůstávají zákonnými zástupci dítěte (např. musí souhlasit se změnou příjmení; souhlas může nahradit soud)pěstouni 1x ročně informují soud, jak péče probíhá, okresní úřad vyplácí pěstounu odměnu (a jiné sociální dávky), soud také stanoví výživné, na které přispívají rodiče (to je však těžko vymáhatelné)k zániku pěstounské péče dojde -> dovršením zletilosti dítěte, zrušením soudem (žádosti pěstouna musí vždy vyhovět), smrtí

dočasné svěřeníje-li dítě v ústavní výchově z rozhodnutí soudu, může být před svěřením do pěstounské péče dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem (z rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí)takto dočasně svěřeno může být i dítě, které není v ústavní výchově, se souhlasem rodičůnebude-li do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí u soudu zahájeno řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, rozhodnutí o dočasném svěření pozbyde právní účinky

nařízení ústavní výchovy (§ 46 ZOR)ústavní výchova (kojenecký ústav, dětský domov, dětský výchovný ústav) se nařizuje tam, kde je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušenaz důležitých důvodů může soud prodloužit ústavní výchovu až na jeden rok po dosažení zletilosti (návrh musí dát ústav před jejím dosažením).pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody nebo lze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči (např. pěstounská péče), soud ústavní výchovu zruší

osvojení (§ 63 an. ZOR)osvojením vzniká mezi osvojením a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenskýosvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětío osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele, osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které mají plnou způsobilost k právním úkonům, jsou bezúhonné, zajistí dobré materiální podmínky, zjišťuje se jejich motivace a zdravotní stav

osvojit lze jen nezletilého (musí zde být také přiměřený věkový rozdíl), upřednostňuje se osvojení manželským párem (osvojení jedincem není vyloučeno, je to však až úplně poslední možnostrozhodnutím o osvojení zcela zanikají práva v biologické rodině -> jakoby nikdy tyto vazby neexistovalyk osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce dítěte (je třeba souhlasu rodiče, i když je nezletilý)je-li zákonným zástupcem dítěte jeho rodič, není třeba jeho souhlasu, jestliže

- neprojevoval po dobu 6 měsíců o dítě opravdový zájem,- po dobu 2 měsíců po narození dítěte neprojevil o dítě žádný zájem,- byl dán souhlas předem (bez vztahu k určitým osvojitelům) - nejdříve 6 týdnů po narození

2 typy osvojení =>- nezrušitelné (§ 74 an. ZOR) - osvojitel je zapsán v matrice místo rodiče osvojence; toto osvojení nelze

zrušit; takto lze osvojit pouze nezletilce staršího 1 roku- zrušitelné - může být zrušeno jen z vážných důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele (§ 73 odst. 1

ZOR); zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou (osvojenec bude mít opět i své dřívější příjmení), změna zrušitelného osvojení na nezrušitelné je možná pouze před dosažením zletilosti.

poručenství (§ 78 an. ZOR)jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek, takto se postupuje, když není dítě či situace vhodná k osvojeníporučníkem se ustanoví především ten, koho doporučili rodiče; popřípadě se vybere většinou někdo z příbuzných, ten má pak téměř stejná práva jako rodič -> v podstatných záležitostech potřebuje schválení soudem, poručník také soudu podává zprávy, nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předloží soudu závěrečný účet ze správy jmění poručenceporučníkovi může soud přiznat přiměřenou odměnu, poručnictví zaniká zproštěním poručnictví na návrh poručníka, odvoláním poručníka, zletilostí dítěte či smrtí

28. VÝŽIVNÉ

vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí (§ 85 an. ZOR)vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit, dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí dohodu o výši výživného (§ 50 ZOR), stejným způsobem soud postupuje v případě, kdy spolu rodiče sice žijí, ale jeden z nich neplní dobrovolně své povinnosti k nezletilému dítěti (výživné zletilých upraví soud pouze na návrh)takto určené výživné není konečné, může se zvýšit i snížit (§ 99 ZOR)děti, které jsou schopny se samy živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže to potřebujíjestliže není zákonná vyživovací povinnost plněna, jedná se o trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 213 TrZák).

vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými (§ 88 an. ZOR)předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost, jestliže nemohou potomci dostát své zákonné vyživovací povinnosti, přechází na předky -> např. manželka může podat žalobu na určení výživného proti prarodičům, jestliže její manžel neplní svojí vyživovací povinnost

vyživovací povinnost mezi manžely, výživné rozvedeného manžela (§ 91 an. ZOR)manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost (jestliže jeden neplní, určí ji soud), tato vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnost dětí (i rodičů)jestliže manželství zanikne rozvodem, vyživovací povinnost končí, potřebný manžel (§ 92 ZOR) může požadovat jen výživné rozvedeného manžela - řízení na určení výživného je návrhové -> musí říci kolik chce a od kdy, právo na výživné zanikne, jestliže oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo povinný manžel zemře

příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce (§ 95 ZOR)otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let

29. ZÁKLADNÍ INSTITUTY AUTORSKÉHO PRÁVA, ZÁKLADNÍ INSTITUTY PRŮMYSLOVÝCH PRÁV

A1. Pojem autorské dílo, vznik ochrany, pojmové znaky autorského díla

autorské právo: ve dvojím smyslu:autorské právo: ve dvojím smyslu:objektivníobjektivní (soubor pr. norem, které upravují společenské vztahy vznikající z (soubor pr. norem, které upravují společenské vztahy vznikající z  tvorby a společenského uplatnění děl)tvorby a společenského uplatnění děl)subjektivnísubjektivní (práva která náležejí autorovi k (práva která náležejí autorovi k  jím vytvořenému dílu)jím vytvořenému dílu)

předmět: předmět: práva autora kpráva autora k  jeho dílujeho dílupráva související správa související s  AP: AP: 1. práva výkonného k1. práva výkonného k  uměleckému výkonu, tzv. práva příbuznáuměleckému výkonu, tzv. práva příbuzná2. právo výrobce zvukového záznamu k2. právo výrobce zvukového záznamu k  jeho záznamujeho záznamu3. právo výrobce zvukově-obrazového záznamu k3. právo výrobce zvukově-obrazového záznamu k  jeho záznamujeho záznamu4. právo rozhlasového či TV vysílatele k4. právo rozhlasového či TV vysílatele k  jeho původnímu vysíláníjeho původnímu vysílání5. právo zveřejnitele k5. právo zveřejnitele k  dosud nezveřejněnému dílu, kdosud nezveřejněnému dílu, k  němuž uplynula doba trvání majetkových právněmuž uplynula doba trvání majetkových práv6. právo nakladatele na odměnu v6. právo nakladatele na odměnu v  souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebusouvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebuprávo pořizovatele kprávo pořizovatele k  jím pořízené databázijím pořízené databáziochrana právochrana právkolektivní správa AP a práv souvisejících skolektivní správa AP a práv souvisejících s  APAP

§ 2 Díloliterární a jiné umělecké a vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (tzv. pravá autorská díla)zejména: slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, hudební, dramatické a hudebně dramatické, choreografické a pantomimické, fotografické a vyjádřené postupem podobným fotografii, audiovizuální (kinematografické), výtvarné (malířské, grafické a sochařské), architektonické (včetně urbanistického), užitého umění a kartografické.považuje se i počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvoremza dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvoremprávo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postavtaké dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka (není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla)dílo souborné: sborník (časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiná databáze), je-li souborem nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autoradílem není: zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.

§ 4 Zveřejnění a vydání dílazveřejnění - první oprávněné veřejné přednesení, provedení, předvedení, vystavení, vydání či jiné zpřístupnění veřejnostivydání - zahájení oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin

§ 9 Vznik práva autorskéhovznik okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobězničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílunabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno - nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinakvlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu nebo z tohoto zákona jinakvlastník nebo jiný uživatel stavby, je oprávněn provést bez svolení autora přiměřené změny takového díla v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla.

A2. Druhy autorských děl

a) práva autora k jeho dílu - slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, hudební, dramatické a hudebně dramatické, choreografické a pantomimické, fotografické a vyjádřené postupem podobným fotografii, audiovizuální (kinematografické), výtvarné (malířské, grafické a sochařské), architektonické (včetně urbanistického), užitého umění a kartografické; považuje se i počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvoremb) práva související s právem autorským: 1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, 2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, 3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, 4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání, 5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, 6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu,c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,d) ochranu práv podle tohoto zákona,e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

díla souborná - § 2/5 za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvoremjednotlivá díla zasazená do souboru (nezáleží, zda byly pro něj vytvořeny)jednotlivá díla zasazená do souboru (nezáleží, zda byly pro něj vytvořeny)zařadit jen se svolením autorazařadit jen se svolením autora§ 88 AZ: databáze - § 88 AZ: databáze - databáze – soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodickydatabáze – soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejichuspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádřenívyjádření

díla spojenádíla spojená – nejde o zvláštní dílo (jen mechanicky spojená) – nejde o zvláštní dílo (jen mechanicky spojená)

A3. Subjekty autorského práva

subjekt: autorský princip – původní subjekt je pouze, princip pravdivosti

§ 5 Autorfyzická osoba, která dílo vytvořiladíla souborného jako celku - fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádalamůže být i dítě

§ 6 Zákonná domněnka autorstvíautorem - fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opakto neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedenýmplatí to i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti

PO ne autorem, jen – ze zákona (za zaměstnance) nebo smlouva (licence) či přechod AP včetně dědictví

§ 7 Anonym a pseudonymtotožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho souhlasu prozraditdokud se autor veřejně neprohlásí, zastupuje ho při výkonu a ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila (veřejné prohlášení není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo)

§ 8 Spoluautořiprávo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. spoluautorství – i když výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla lze odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.z právních úkonů - oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.o nakládání s dílem – rozhodují jednomyslně (jeden z nich bez závažného důvodu brání nakládání – možnost domáhat se nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudemdomáhat se ochrany práva autorského před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatněpodíl na výnosech – úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, není-li dohodnuto spoluautory jinak, nelze-li rozeznat – stejné

3 základní typy vícečetných děl:3 základní typy vícečetných děl:§ 8 – spoluautoři –dílo jediné, jednotné, nedílné§ 8 – spoluautoři –dílo jediné, jednotné, nedílné§ 2/5 – souborné dílo§ 2/5 – souborné dílo§ 59 – kolektivní dílo§ 59 – kolektivní dílo§ 62 – častá vícečetnost – díla audiovizuální§ 62 – častá vícečetnost – díla audiovizuální

A4. Subjektivní autorské právo

práva která náležejí autorovi kpráva která náležejí autorovi k  jím vytvořenému dílujím vytvořenému dílu

obsah AP (subjektivní AP)výlučné, absolutní povahy – erga omnes, všechny subjekty se musí zdržet všehodualistická koncepce (výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková) (§ 10)

osobnostní: - spjata s osobou autora – tzv. morální práva:§ 11 - právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.- právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla- právo na nedotknutelnost svého díla - udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu dílanepřevoditelná , nemůže se jich vzdát a smrtí zanikají (X postmortální ochrana – práva osobám uvedeným v zákoně § 11/5 AZ)

majetková:dílo užít + jiná majetková práva:- právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla – uskutečňuje-li prodej provozovatel galerie, dražebník, a dále jiná osoba při výkonu svého podnikání (odměnu platí prodávající)- právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu (na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, nebo rozhlasového či televizního vysílání, anebo tiskového či jiného grafického vyjádření) – přenesení na nenahrané nosiče (platí výrobce nebo dovozce takových přístrojů, nenahraných nosičů, poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatumajetková práva jsou nezcizitelná, nemůže se jich vzdát, předmětem dědění, nejsou-li dědicové – stát (odúmrť), neocenitelná

Majetková práva- autor se nemůže vzdát; jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.- předmětem dědictví, více dědiců – obdobně ustanovení o spoluautorství, nejsou-li dědicové – státu (odúmrť) - vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky, nebo Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie – příjmy do těchto fondů

A5. Užití autorského díla

na základě: - smluvím- mimosmluvním - zákonná licence

- volné užití

§ 12 autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva - bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonemautorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvyautor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu práv autorských podle tohoto zákona - toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi

právem dílo užít je: a) právo na rozmnožování díla (zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, za účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto rozmnoženin)b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem; prvním prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, kterým je dílo oprávněně rozšířeno na území ČR – právo na rozšiřování vyčerpáno)c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (zpřístupňování díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla k dočasné osobní potřebě)d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (zpřístupňování díla zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla k dočasné osobní potřebě)e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla)f) právo na sdělování díla veřejnosti (zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově + způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí)zejména:

1. právo na provozování díla živě (zpřístupňování díla živě prováděného výkonným umělcem) nebo ze záznamu (zpřístupňování díla ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje) a právo na přenos provozování díla (zpřístupňování živě provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor živého provozování)2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (i jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem)3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla

A6. Smlouvy v   autorském právu

dříve: jednotlivé smluvní typy pro jednotlivé typy užití díla: 2 velké skupiny: 1. o šíření díla (sml. nakladatelská, sml. o veřejném rozšíření díla...), 2. o jiném užití díla (sml. o zfilmování díla) x dnes jen jedna

licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu

„konstitutivní převod práva“ (autor „zřizuje“ právo, druhý ho užívá, autor ti musí strpět X translativní převod – tzn. úplně převést, tzn. pozbýt = nelze) – dnes něco jako elasticita vlastnického právaprincip konsolidace – právo se vrací autorovi, pokud dojde k zániku smlouvy (zaniká povinnost trpět užití

licence - opravňující- zavazující (dříve - závazek musel být splněn jinak odstoupení od smlouvy)

nabyvatel je povinen licenci využít, ledaže je ve smlouvě sjednáno jinak.

Výhradní nebo nevýhradní licencevýhradní - autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělilnevýhradní - autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i k poskytnutí licence třetím osobám; získaná před následným poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, není-li sjednáno jinaknevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradnípísemná forma - pokud jako výhradní.výlučná – lze uzavírat tzv. sublicence - tzn. uzavírat licenční smlouvy s dalšími subjekty, fakticky na něj přechází práva autora

Poskytnutí oprávnění třetí osobě- sublicence - jen je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence)- postoupení licence – pouze s písemným souhlasem autora

Odměnave smlouvě musí být dohodnuta výše odměny nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení – jinak je smlouva neplatná (výjimky: z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny, strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně)je-li výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z využití licence, je nabyvatel povinen umožnit autorovi kontrolu příslušné účetní nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny, nabyvatel je povinen poskytovat autorovi pravidelná vyúčtování odměny, alespoň jednou ročněnení-li odměna stanovena v závislosti na výnosech z využití licence a je-li tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu díla pro dosažení takového zisku, má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, není-li sjednáno jinak

§ 50 Omezení licence: na jednotlivé způsoby užití díla; způsoby užití díla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času.nestanoví-li smlouva nebo nevyplývá-li z jejího účelu jinak, má se za to, žea) územní rozsah licence je omezen na území České republiky,b) časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence, tak od takového odevzdání,c) množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití.

Omezení nabyvatele licence: nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaže bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil;

Rozmnoženina pro autora: lze-li to na nabyvateli licence k rozmnožování díla spravedlivě požadovat a je-li to obvyklé

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele: nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo využívá-li ji nedostatečně a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, může autor od smlouvy odstoupit (ne pokud zavinil autor), musí nabyvatele vyzvat aby využil licenci a upozornit ho na možnost odstoupení – ne dříve než za 2 roky od poskytnutí licence, u denního periodického tisku do 3 měsíců, u ostatního per.tisku 1 rokdůvody zvláštního zřetele hodné – náhrada škody nabyvateli autorem za odstoupenínebyla-li licence využita – autor musí vrátit odměnu – neplatí, pokud byl nabyvatel povinen licenci využít

Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora: jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy, autor je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu takovým odstoupením od smlouvy

Zánik licence:- zánikem právnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního nástupce (licenční smlouva může vyloučit)- smrtí fyzické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na dědice, pokud to licenční smlouva připouští.

§ 56 – licenční smlouva nakladatelská – přetrvává důležitost – vydání díla: na hmotné rozmnoženiny X „elektronické vydání“ – nelze toto uzavíratčasopisy + noviny i na internetu – musí být nakladatelská smlouva, ale i obyčejná smlouva licenční (kvůli elektronické podobě)

dílo vytvořené na objednávku – dříve speciální smlouva, souvislost s ObchZ – dříve šlo o vytvoření díla buď dle ObchZ nebo AZ; dnes na základě účelu smlouvy, jinak musí mít licenční smlouvu (tzn. stačilo by smlouvou o dílo )

A7. Mimosmluvní instituty užití autorského díla

§ 12 AZ – zásada, že jakékoliv použití autorského díla podléhá svolení autorastřet zájmů autora a společnosti – řeší se výjimkami:1) volné užití2) užití volného díla3) zákonné licence - úplatné (dnešní právní úprava nezná)

- bezúplatnéje třeba je vykládat restriktivně (nelze rozšiřující výklad)

Volná užití

§ 30 Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou.zákon hovoří o rozmnoženině v jednotném čísle – originál nemusí být ve vlastnictví – tudíž je možné i z půjčeného originálu„pro osobní potřebu“ – v soukromí člověkarozmnoženina pro osobní potřebu – nesmí být použita pro jiné účely (sem patří i to, že bych z kopie udělala další kopii)osoba, která vytváří rozmnoženiny pro osobní potřebu objednatele – neporušuje zákona, ale musí platit poplatky dle § 25 (jsou to poplatky svazu autorů) – kopie na papírneplatí pro vypalovačky – byly by legální, kdyby měli smlouvy s autorydále vyloučeno kopírování notového zápisu

Bezúplatné zákonné licencezákonodárce přímo nahrazuje souhlas autoranemůže být porušeno autorské právo – to je vždy zachováno

§ 31 – tzv. malé a velké citacemalá citace – část díla (cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů,)

velká citace – citace celého drobného díla (zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla)+ užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelůmmusí být v textu viditelně oddělena, musí být uveden pramen a autor citovaného dílalze citovat pouze z díla zveřejněného (x dříve vydaného) – zveřejněno v okamžiku prvního přednesunesmí být změněn obsah a význam, avšak citace nemusí být doslovná – vztahuje se to zejm. na překladycitaci nelze zapovědět – autor nemůže zabránit citacím svého dílazachována zůstávají práva autora § 32 – tzv. katalogová licencepokud někdo vystaví dílo, může ho zařadit do katalogu a nemusí k tomu mít souhlas autora ani neplatí poplatkydůležité, že platí i pro rozšiřování (rozmnožování)povinnost uvést jméno autora

§ 33 Užití díla umístěného na veřejném prostranství: do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou či grafikou, fotografií nebo filmem zaznamená nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; autorovo svolení není třeba ani pro rozmnožování, rozšiřování a sdělování veřejnosti díla takto zaznamenaného nebo vyjádřeného - nevztahuje na rozmnožování a rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženinyx ne místa veřejně přístupná – to je širší pojem – včetně např. galerií, muzeí apod. – tam pak lze kopii udělat jen pro svoji potřebu

§ 34 Úřední a zpravodajská licence:k úřednímu účelu na základě zákona,při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito,převezme do periodického tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku články s obsahem časového významu o věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku, či jejich překlad - oproti citaci – lze se bránit zapovězenímhromadný sdělovací prostředek – tisk, rozhlas, televize i internet (dle nálezu ústavního soudu)přetisk možný do jakéhokoliv hromadného sdělovacího prostředkupři zachování osobnostních práv autora

§ 35 Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představenía užití díla školního: podmínkou je nevýdělečnost(vstupné dobrovolné – není postižitelné)školní užití – dílo žáka užito jen pro vnitřní potřebu školy, netřeba žádat povolení ani platit poplatky (x § 60 – školní dílo – zvláštní režim)

§ 36 Omezení práva autorského k dílu soubornému: do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu

§ 37 Užití díla rozmnožováním a rozšiřováním rozmnoženinknihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účelykdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému,zhotoví rozmnoženinu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které bylo úplatně objednáno – oprávněná je pouze osoba, jejíž je to podobiznavýhradně pro potřeby zdravotně postižených zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jejich zdravotním postižením.

§ 38 Užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo rozmnoženiny: knihovna… - půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl. nevztahuje se na počítačové programy a na rozmnoženiny zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, ledaže jde o půjčování výlučně pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postiženímkdo pronajímá nebo půjčuje originál nebo rozmnoženinu díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou.

§ 39 Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného nebo díla fotografického jeho vystavením - vlastník originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného nebo fotografického může vystavit, pokud to autor při prodeji nezakázal – lze zapovědět

užití volného díla§ 28 Volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného dílaDílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv,- skončila doba autorskoprávní ochrany (doba života autora a 70 let po jeho smrti, u spoluautorů – od smrti posledního přeživšího spoluautora) může každý bez dalšího volně užítTomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala - trvá 25 let od zveřejnění díla

osobnostní práva smrtí autora zanikají – s výjimkou:1) právo na uvedení jména autora díla2) právo na to, aby dílo nebylo užito způsobem snižujícím jeho hodnotu v platnosti časově neomezeně, aktivní legitimace k zabránění porušování – osoby blízké autorovi i autorské svazy a organizace

A8. Zaměstnanecká díla, školní díla, díla na objednávku

§ 58 Zaměstnanecké dílonení-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutíautorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčenanení-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že bude přes výzvu k dodatečnému plnění v prodlení s vytvořením zaměstnaneckého díla, anebo zanikne-li jeho závazek dokončit takové dílo smrtí nebo pro nemožnost plněnínení-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového ziskuPočítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavateleskončením pracovního vztahu tato práva zůstávají nedotčena

§ 59 Kolektivní dílodílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele

§ 60 Školní díloškola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. I bez souhlasu může užít nevýdělečně ke své vnitřní potřebě.Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.škola může požadovat úhradu nákladů na vytvoření díla z výdělku z něho

§ 61 Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní díloObjednatel může užít dílo vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku) pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.platí obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).

A9. Porušení autorských práv a právní prostředky ochrany

právní prostředky ochrany§ 40 Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména- určení svého autorství,- zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,- sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího užití a o totožnosti osob, které se neoprávněného zhotovení, popř. neoprávněného rozšiřování účastní,- odstranění následků zásahu do práva ( stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla z obchodování nebo jiného užití, zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla)- poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu - omluvou, zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím (výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo)

Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.

Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

porušení autorských práv § 41 Udělí-li autor jiné osobě výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo je-li této osobě toto oprávnění nebo výkon majetkových práv k dílu svěřen ze zákona, má právo se domáhat těchto nároků pouze osoba, jejíž takto smluvně nebo zákonem nabyté výhradní oprávnění bylo ohroženo nebo porušeno; právo autora domáhat se nároků zůstává nedotčeno

§ 42 Autor může požadovat od celních orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu (i vývozu) zboží, které je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým či zvukově obrazovým záznamem takového díla, má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný nosič), je přístrojem k zhotovení zvukových nebo zvukově obrazových záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo je pomůckami podle § 43, a nahlížet do celních dokumentů, aby zjistil, zda dovoz takového zboží k užití na území České republiky je oprávněný podle tohoto zákona, nebo aby zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona vyplývajících – tyto informace může požadovat také příslušný kolektivní správce

§ 43 Do práva autorského neoprávněně též zasahuje ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv. Za „jiné prostředky“ se považují jakýkoli postup, výrobek nebo součástka vložené do postupu, přístroje nebo výrobku, jež mají předcházet, omezit nebo zabránit neoprávněnému zásahu do práva autorského k dílu, které je zpřístupňováno jen s použitím kódu nebo jiným způsobem umožňujícím odkódování.

§ 44 Neoprávněným zásahem do práva autorského je i odstranění nebo změna jakékoli elektronické informace o identifikaci práv k dílu, rozšiřování rozmnoženiny díla včetně jejich dovozu, jakož i sdělování díla veřejnosti, u nichž byly elektronické informace o identifikaci práv k dílu odstraněny nebo pozměněny, bez svolení autora.Informací o identifikaci práv k dílu je taková informace, která je vyjádřena v číslech, kódech nebo jinak a která podle rozhodnutí autora provází dílo, aby dílo a práva k němu identifikovala.

§ 45 Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.

A10. Práva výkonných umělců

§ 67

Umělecký výkon - výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.Výkonný umělec - fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.

§ 68 Společný zástupce výkonných umělcůpři nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci (členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa), zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem, určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny členů uměleckého tělesa.to neplatí pro výkonného umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných umělců.

Obsah práva výkonného umělce

§ 70 Osobnostní práva výkonného umělceprávo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu.sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa - právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně vytvářejíprávo na to, aby jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou, nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu§70/4 zákaz šikany – umělci na sebe musí brát ohled – ne výkon šikanózní§ 68 – 70: společné vytváření výkonů – každý má samostatné právo (neexistuje quasispoluautorství)

§ 71 Majetková práva výkonného umělceprávo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.právem umělecký výkon užít jea) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,b) právo na záznam živého výkonu,c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně jako u autorských děl

§ 72 Úplatná zákonná licenceDo práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce.

§ 73 Trvání majetkových práv výkonného umělce: 50 let od vytvoření výkonu, resp. od zveřejnění jeho záznamu

A11. Právní problematika ochrany audiovizuálních děl a děl audiovizuálně užitých

§ 62Audiovizuální dílo - vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchemZpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora.

§ 63 Za autora audiovizuálního díla se považuje jeho režisér. Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých.Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemné svolení zaznamenat je na prvotní záznam, že tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci, k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je obvyklá.

Pro vztah mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního záznamu audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení autora od smlouvy pro změnu přesvědčení nepoužije, ledaže je sjednáno jinak

§ 64 Díla audiovizuálně užitáNení-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemné svolení k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky, že mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě, a že se s ním dohodl na odměně ve výši, která je obvyklá.Není-li sjednáno jinak, může autor díla audiovizuálně užitého udělit svolení k zařazení takového díla do jiného díla audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí deseti let od udělení svolení podle odstavce 1.

A 12. Práva výrobců zvukových záznamů, zvukově obrazových záznamů a televizních vysílatelů

Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

§ 75Zvukový záznam - výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.Výrobce zvukového záznamu - fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 76 Obsah práva výrobce zvukového záznamu: výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.Právem zvukový záznam užít je právo na rozmnožování zvukového záznamu, na rozšiřování, pronájem, půjčování a vysílání a jiné sdělování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.

§ 77 Trvání práva výrobce zvukového záznamuPrávo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení, resp. zveřejnění zvukového záznamu.

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

§ 79 Zvukově obrazový záznam - záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.Výrobce zvukově obrazového záznamu - fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 80 Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamuVýrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.Právem zvukově obrazový záznam užít je právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu, na rozšiřování, pronájem, půjčování a vysílání a jiné sdělování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebuPrávo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.

§ 81 Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu - 50 let od pořízení, resp. zveřejnění zvukově obrazového záznamu

Právo rozhlasového a televizního vysílatele

§ 83Vysílání - výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.

Vysílatel - fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 84 Obsah práva vysílateleVysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílání užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.Právem vysílání užít je právo na záznam vysílání, na rozmnožování a rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání, na sdělování vysílání veřejnosti.Právo vysílatele je převoditelné.

§ 85 Trvání práva vysílatele - 50 let po prvním vysílání.

A13. Kolektivní správa

zařazena až do nového AZaby majetková práva autorů byla spravována tam, kde by nemohla být účelně spravována individuálněúkol: sdružit předměty ochrany (druhy majetkových práv) a autory nebo jiné nositele práv

subjektem (kolektivním správcem) - sdružení nositelů práv - autoři + ti, kteří nabyli na základě licenční smlouvy (výhradní, na celou dobu autorskoprávní ochrany) - viz nakladatelé (není-li výhradní nebo jen na dobu určitou - pak nositelem autor)v ČR formu občanských sdružení (může mít i jinou formu)

cílem: účelnost správy autorských majetkových právkolektivní správce - povinnost zastupovat každého nositele práv, pokud se k tomu přihlásí (x dříve - čekací doby, přijímací pohovory apod.)zastupování za rovných podmínekkolektivní správce - jedná vlastním jménem na účet autorůlicence kolektivnímu správci - uděluje ministerstvo kultury - musí předložit seznam autorů, sazebník poplatků...organizace, které existovaly před účinností AZ jsou správci dle tohoto zákona

organizace:OSA a OOAZ - část licence odebrána, výtvarní umělci

práva kolektivně spravovaná v AZ institut práv povinně kolektivně spravovaných - taková práva, jejichž individuální spravování by bylo neúčelné - § 96

a) právo na odměnu za 1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání ( § 72 odst. 1), 2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání ( § 76 odst. 3), 3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu [ § 25 odst. 1 písm. a) a b), § 28 odst. 2, § 71 odst. 3, § 76 odst. 4 a § 80 odst. 3], 4. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu na podkladě grafického vyjádření jejím přenesením pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na jiný hmotný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby [ § 25 odst. 1 písm. c), § 28 odst. 2, § 87], 5. opětný prodej originálu díla uměleckého ( § 24),b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,c) právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům [písmeno a) bod 1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům [písmeno a) bod 2].

§ 96/1 b) - obcházení AZ - zakládání klubů, kde nejde o pronájem, ale o spoluvlastnické právo a manipulační poplatekjedinou oprávněnou osobou - kolektivní správce, ne autor sám!!!

práva nepovinně kolektivně spravovaná - vykonávána na základě individuální smlouvy mezi správcem a autorem - právo na veřejné provozování děl, provozování TV a rozhl. vysíláníprotože kolektivní správa je masová - je třeba, aby i tyto smlouvy byly jednotné

druhy smluv: hromadné a kolektivní (§ 101)

hromadné - kolektivní správce udílí licenci uživateli k užívání děl, uživatel se zavazuje platit odměnu, užití určitým způsobemuzavření na delší dobu (TV, rozhl., pořadatel projekcí)uživatel pak jen hlásí jak užil zastupovaná díla (zastupovaná díla - díle která autor nahlásí jako zveřejněná nebo k zveřejnění určená)

reciproční smlouvy se zahraničními kolektivními správci - vybírání peněz i pro zahraniční autory

kolektivní správce - inkasuje i za nezastupované autory - musí mu vyplatit podíl, pokud se autor přihlásí k evidenci

kolektivní smlouvy - kolektivní správce uzavře smlouvu se subjektem, který sdružuje uživatele se stejným způsobem užití (např. sdružení hostinských)

činnost kolektivních správců - otázka rozporu se soutěžním právem - zneužívání dominantního postavení na trhu, zejm. proto, že existuje zákonný monopol

rozdělování odměnadresně - je jasné jak rozdělitneadresně (restaurace, veřejné prostory...) - kolektivní správce stanovuje pravidlarozhl. a TV vysílání - je-li uzavřena smlouva s kolektivním správcem pro celý repertoár - do licence zahrnuty i nezastupovaní autoři ????

Synchronizační práva - zařazení díla do vytvářeného audiovizuálního dílakolektivní správce většinou nemá toto právo vůči zahraničním autorům

licenční smlouva uzavíraná kolektivním správcem - na nevýhradním základě a nelze sublicence

veřejné živé hudební produkcepořadatel - povinen nahlásit kolektivnímu správci 10 dní předem repertoár, který bude hrán - nenahlásí-li jakoby díla jen zastupovaných autorů musí zaplatit za všechny i kdyby většina zastupovaných nebylapronajímatel prostor - jestliže nesdělí, kdo je pořadatelem je za pořadatele považován on

uživatel - povinen kolektivnímu správci kontrolu svých účetních dokladů

kolektivní správce - nesmí vykonávat správu ziskově - jen strhává prostředky na režiije povinen zveřejnit účetní závěrku, musí vykonávat jen jako hlavní činnost, pokud má ještě vedlejší činnost - také jen neziskově (např. inkasní činnost pro nakladatele, agenturní činnost)

uživatel neplní podmínky - neplatí odměny - kolektivní správce může zakázat užívání repertoáru

důležitá i veřejnoprávní funkce - např. dohlíží, aby dílo nebylo užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu

rezervní fond - vyplácení honoráře autorovi, který se přihlásí, ač není zastupován - v běžné promlčecí lhůtě

ministerstvo může odejmout oprávnění kolektivního správce (nesplněny podmínky, kolektivní správce o to požádá, nebo neplní povinnosti stanovené zákonem) - v rámci správního řízení

povinnost kolektivního správce sdělit komukoliv, kdo o to požádá, koho zastupuje

povinnost zveřejňovat sazebník odměn, ale reálná odměna sjednaná ve smlouvě pak může být odlišný (protože sazebník - jednostranná proklamace), uvažuje se o jednotném sazebníku odměn

celosvětové sdružení kolektivních správců - SIZAC, SEZAC - v rámci EU

vyzváněcí melodie do mobilů - smlouvy s provozovatel internetových serverů, horší to je se samotnými výrobci mobilů

A14. Právní problematika ochrany počítačových programů a databází

Počítačové programy

§ 65Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.

Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.

§ 66 Omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programuDo práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže

rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to potřebné k užití počítačového programu v souladu s jeho určením, včetně opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak,

zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho užívání, zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, a to ať již sám nebo jím pověřená osoba, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby jinak snadno dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.Za rozmnožování počítačového programu se považuje i zhotovení rozmnoženiny, která je nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.Informace získané při této činnosti nesmějí být poskytnuty jiným osobám ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu v podstatě podobného v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské.

Databáze

§ 88 Vymezení pojmuDatabází - soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Zvláštní práva k databázi ( § 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva podle § 93.

§ 89 Pořizovatel databáze - fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 90 Obsah zvláštního práva pořizovatele databázeprávo na vytěžování (trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem) nebo na zužitkování (jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu) celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.Půjčování originálu nebo rozmnoženiny databáze není vytěžování ani zužitkování Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.Právo pořizovatele databáze je převoditelné.

§ 91 Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze: do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.

§ 92 Bezúplatné zákonné licenceoprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze pro svou osobní potřebu; pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.

§ 93 trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi: 15 let od pořízení, resp. prvního zpřístupnění databáze

A15. Mezinárodní úmluvy v   právu autorském (základní informace)

Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z 9.9.1886 – ve znění pařížské revize 1976Všeobecná úmluva o autorském právu, Ženeva, 6.9.1952, revize Paříž 1971, „Ženevská úmluva“Dohoda o aspektech práv duševního vlastnictví od 1.1.1996 (TRIPS)Internetové smlouvy 1996: WIPOSměrnice: 91/250/EHS o pr.ochraně počítačových programů

92/100/EHS o právu na pronájem a půjčování93/83/EHS o koordinaci některých pravidel z oboru práva autorského a práv příbuzných, vztahující se na satelitní vysílání a kabel. přenos93/98/EHS o harmonizaci ochranné doby AP96/9/ES o pr. ochraně databází2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů AP v informační společnosti

seznam:Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886)Všeobecná úmluva o autorském právu (Paříž, 1971)Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (Stockholm 1967)

A16. Mezinárodní úmluvy v   oblasti práv výkonných umělců a práv souvisejících s   autorským právem

Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a televizních a rozhlasových organizací, 26.10.1961 Řím „Římská úmluva“Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamůÚmluva o mezinárodním zápisu audiovizuálních děl

A17. Základní srovnání právní úpravy podle zák č. 121/200 a zák. č 35/1965

§ 106 Ustanovení přechodná(1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.(3) Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti. (4) Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly podle dosavadních předpisů chráněny [ § 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2 odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona. Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní filmový archiv.9) Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů10) vykonává práva autorská Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, se považuje tento fond.(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.(6) Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před účinností tohoto zákona.(7) Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle tohoto zákona.

díla na která se vztahuje zák. 235/1965 - dřívější autorský zákon - lze se ještě v praxi setkat)délka ochrany 50 let od smrtiosobnostní práva časově neomezenástát nemohl nabýt autorská práva jako odúmrť – tak kde autor bez dědiců – majetková práva se přestala na dílo vztahovat smrtí autora

B1. Systém průmyslových práv, jejich funkce, povaha předmětu práva, vznik a doba ochranyB1. Systém průmyslových práv, jejich funkce, povaha předmětu práva, vznik a doba ochrany

-- vynález - řešení technického problému, nové, využitelné, ochranou je patent, vznik práv – formálnímvynález - řešení technického problému, nové, využitelné, ochranou je patent, vznik práv – formálním úkonem (přihláška) kúkonem (přihláška) k  úřadu úřadu musí rozhodnout, zda jde o vynález, prům.vzor...; musí rozhodnout, zda jde o vynález, prům.vzor...;

-- průmyslové vzory - estetické vzory (nábytek, sklo, karosérie), nové, původní, průmyslově využitelnéprůmyslové vzory - estetické vzory (nábytek, sklo, karosérie), nové, původní, průmyslově využitelné-- práva na označení – důležité – rozlišovací způsobilost (obchodní firma, ochranná známka, označenípráva na označení – důležité – rozlišovací způsobilost (obchodní firma, ochranná známka, označení

původu výrobků)původu výrobků)

B2. Pojem vynálezu, vznik právní ochrany

Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.Za vynálezy se nepovažují zejména: - objevy, vědecké teorie a matematické metody;- estetické výtvory;- plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;- podávání informací.také ne způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle

Patenty se neudělují:- využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;- na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat

Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky - vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti umožněn přístup veřejnosti + obsah přihlášek vynálezů podaných v ČR s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci, ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy.

Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Přihláška vynálezuŘízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu.V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce, na žádost původce Úřad neuvede jeho jméno při zveřejnění přihlášky vynálezu a oznámení o udělení patentu.Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit.Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti.Bylo-li zahájeno u příslušného orgánu řízení ve sporu o právo na patent, Úřad řízení o přihlášce vynálezu přeruší – staví se běh lhůtÚřad přepíše přihlášku vynálezu, popřípadě patent, na tu osobu, o níž soud rozhodne, že je původcem vynálezu.

Předběžný průzkum přihlášky vynálezuÚřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu,- zda neobsahuje předmět, který je zjevně v rozporu s ustanovením § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2,- zda neobsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4,- zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění,- zda přihlašovatel zaplatil příslušné správní poplatky.4)

Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku.Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu.Osoby, které podaly připomínky podle odstavce 1, nestávají se účastníky řízení o přihlášce vynálezu

Úplný průzkum přihlášky vynálezuzjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu.Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední.

Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji vzít zpět. Nejsou-li podmínky stanovené pro udělení patentu splněny, Úřad přihlášku zamítne. – před tím musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce vynálezu rozhodnuto.Splňuje-li předmět přihlášky stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek - Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává majitelem patentu.

je-li přihlášek vynálezů se shodným předmětem více, může být udělen jen jeden patent.

Doba platnosti patentu - dvacet let od podání přihlášky vynálezu, za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně správní poplatky

Zánik patentu- uplyne doba jeho platnosti;- majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné správní poplatky za udržování platnosti patentu;- majitel patentu se ho vzdá - dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.

Zrušení patentuÚřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně že:

- vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti- vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit- předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu - majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné

osoby ( § 29).zpětná účinnost ode dne počátku jeho platnosti

B3. Subjekty práva k vynálezu

Právo na patent - původce vynálezu (kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací) nebo jeho právní nástupce.Spolutvůrci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu

Spolumajitelství patentuPřísluší-li práva z téhož patentu několika osobám, spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví. Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý ze spolumajitelů patentu. K uzavření licenční smlouvy - souhlas všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně; k převodu patentu - souhlas všech spolumajitelů; převést svůj podíl bez souhlasu ostatních jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

B4. Právní formy využití vynálezu

Účinek patentuMajitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést.ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictvíPřihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu její předmět využíval, lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu.

Zákaz přímého využíváníNikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu- vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;- využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;- nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu - shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu

Zákaz nepřímého využívání Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.

Vyčerpání právMajitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.

Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku

Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku.

Omezení účinků patentuPatent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření – může požadovat u soudu, aby majitel patentu jeho právo uznal.

Práva majitele patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu:na lodích jiných zemí, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou přechodně nebo náhodně do ČR, jestliže se tu těchto předmětů užije jenom pro potřeby lodi;při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u součástí těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do ČRpři individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;při činnosti prováděné pro neobchodní účely;při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely.

Nabídka licenceProhlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu (nabídka licence), vznikne právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu.

Nucená licenceNevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později.

B5. Pojem užitného vzoru, vznik právní ochrany

užitné vzory - technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelnátechnickým řešením nejsou:- objevy, vědecké teorie a matematické metody,- pouhé vnější úpravy výrobků,- plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,- programy počítačů,- pouhé vedení informace

užitnými vzory nelze chránit- technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,- odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,- způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Technické řešení nové, není-li součástí stavu techniky - vše, co bylo přede dnem, do něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti zveřejněno, stavem techniky není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.

Užitné vzory zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví do rejstříku užitných vzorů

Přihláška a zápis užitného vzoruO zápis do rejstříku se žádá přihláškou užitného vzoru (dále jen "přihláška") podanou písemně u Úřadu.

Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.Přihláška musí obsahovat:- žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,- popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,- nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem.musí být uvedeno, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru.

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a současně musí uvést datum podání přihlášky, z níž právo přednosti odvozuje, její číslo a stát, v němž byla přihláška podána, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy. Na výzvu Úřadu ve lhůtě jím stanovené je přihlašovatel povinen toto právo prokázat; jinak se k němu nepřihlíží.

Požádal-li přihlašovatel již dříve v České republice o udělení patentu na stejné technické řešení, může při podání přihlášky požadovat přiznání data podání, popřípadě i právo přednosti, z této přihlášky vynálezu. Úřad přizná přihlášce datum podání, popřípadě i právo přednosti, z původní přihlášky vynálezu, pokud bude přihláška podána nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí o přihlášce vynálezu, nejdéle však do deseti let od jejího podání.

Doba platnosti užitného vzoru - čtyři roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem, prodloužení na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o tři roky, o

prodloužení doby platnosti užitného vzoru lze požádat nejdříve v posledním roce jeho platnosti.

zánikuplyne doba jeho platnosti;majitel užitného vzoru se ho vzdá - dnem, kdy písemné prohlášení majitele užitného vzoru dojde Úřadu.

Výmaz užitného vzoruNa návrh kohokoliv Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku- není-li technické řešení způsobilé k ochraně podle § 1 a 3,- je-li předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti,- jestliže předmět užitného vzoru jde nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru.účinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku zapsán.

Odnětí ochranyÚřad na návrh odejme užitný vzor majiteli, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na užitný vzor nepříslušelo.Návrh na odnětí ochrany je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na ochranu užitným vzorem, nebo její právní nástupce.Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu užitným vzorem, podaný do jednoho měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu, Úřad zapíše tuto osobu jako majitele užitného vzoru, nebude-li podán návrh na přepis Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku z moci úřední.

B6. Subjekty práva k   užitnému vzoru, právní formy využití užitného vzoru

Právo na ochranu užitným vzorem má původce nebo jeho právní nástupce. Původcem užitného vzoru je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací.

Zápisem užitného vzoru do rejstříku vzniká jeho ochrana podle tohoto zákona. Přihlašovateli, který se zápisem užitného vzoru do rejstříku stává majitelem užitného vzoru, vydá Úřad osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku a zápis užitného vzoru do rejstříku oznámí ve Věstníku.

Účinky užitného vzoruBez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit.Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.Práva vyplývající z patentu uděleného na základě přihlášky vynálezu s pozdějším právem přednosti nesmějí být v případě střetu vykonána bez souhlasu majitele užitného vzoru.

Užitný vzor nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval technické řešení chráněné užitným vzorem nezávisle na původci nebo majiteli užitného vzoru nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření - nedojde-li k dohodě, může požadovat u soudu, aby majitel užitného vzoru jeho právo uznal.

B7. Pojem průmyslového vzoru

Průmyslové vzory - zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví do rejstříku.

průmyslový vzor - vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení,výrobek průmyslově nebo řemeslně vyrobený - předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů,původce průmyslového vzoru - ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzor vytvořen.

Podmínky ochranyPrůmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.Průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy, jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy.Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.

Individuální povaha - jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

Zpřístupnění veřejnosti - zveřejnění na základě zápisu do rejstříku nebo vystavení, užívání v obchodě nebo jiné zveřejnění. Průmyslový vzor však není považován za zpřístupněný veřejnosti tehdy, pokud s ním byla seznámena třetí osoba pod výslovnou či předpokládanou podmínkou důvěrnosti.

Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy.

Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.

Rozsah ochranyRozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku s výjimkou znaků, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru, nebo znaků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj nebo proti němu tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.

Počátek a doba trvání ochranyOchrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky.Vlastník zapsaného průmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.Žádost o obnovu lze podat během posledního roku příslušného pětiletého období, nejpozději v den, který se číslem a pojmenováním shoduje se dnem podání přihlášky průmyslového vzoru. Se žádostí je vlastník průmyslového vzoru povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu. Není-li poplatek zaplacen, platí, že žádost nebyla podána.podání žádosti v dodatečné lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy měla být nejpozději podána - povinen zaplatit příslušný poplatek za žádost ve dvojnásobné výši, jinak ochrana průmyslového vzoru zaniká k datu, kdy měla být žádost nejpozději podána.Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k podání žádosti o obnovu ochrany průmyslového vzoru v dobré víře započaly s využíváním průmyslového vzoru nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou obnovou provedenou na základě dodatečného podání žádosti o obnovu dotčena.

Vyčerpání právPráva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v České republice vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.

Zánik práva ze zapsaného průmyslového vzoru- uplynutím doby ochrany,

- vlastník průmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy tato skutečnost byla vyznačena v rejstříku

Výmaz průmyslového vzoruZapsaný průmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku,- jestliže průmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru- pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky tohoto zákona,- pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzor- je-li průmyslový vzor již v České republice chráněn zapsaným průmyslovým vzorem s dřívějším právem přednosti,- je-li v průmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat,- představuje-li průmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva,- představuje-li průmyslový vzor zneužití symbolických znaků, vlajek, erbů… Výmaz zapsaného průmyslového vzoru z rejstříku má účinky, jako by průmyslový vzor nebyl do rejstříku zapsán.

Právo přednostiDnem podání přihlášky průmyslového vzoru vzniká přihlašovateli právo přednosti za předpokladu, že přihláška obsahuje náležitosti.Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy, musí přihlašovatel uplatnit do jednoho měsíce od podání přihlášky a na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě toto právo prokázat, jinak k němu Úřad nepřihlíží.

B8. Subjekty práva k   průmyslovému vzoru

Právo na průmyslový vzorPrávo k průmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoru.Přihlášku průmyslového vzoru je oprávněn podat ten, kdo má na něj právo (přihlašovatel)

Spory o právo na průmyslový vzorŽalobu na určení oprávněného přihlašovatele, popřípadě vlastníka zapsaného průmyslového vzoru lze podat do 2 let od zápisu průmyslového vzoru do rejstříku; to neplatí, jestliže přihlašovatel nejednal v dobré víře.

Odnětí ochrany a přepisÚřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzor nepříslušelo. Návrh na odnětí ochrany je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na průmyslový vzor, nebo její právní nástupce.Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu průmyslového vzoru, Úřad zapíše tuto osobu jako vlastníka průmyslového vzoru. Návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru je nutno doložit rozhodnutím soudu. Nebude-li podán návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru podle odstavce 3, Úřad provede výmaz průmyslového vzoru z rejstříku z moci úřední.

Účinky rozsudku ve sporu o právo na průmyslový vzorPo zápisu oprávněné osoby do rejstříku licence a jiná práva poskytnutá původně zapsaným vlastníkem průmyslového vzoru zanikají.Jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoru nebo třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání průmyslového vzoru, před podáním žaloby podle § 15 odst. 2 užívali nebo provedli vážné přípravy k užívání průmyslového vzoru, mohou v užívání průmyslového vzoru pokračovat, pokud požádají ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy je oprávněný vlastník průmyslového vzoru uvědomí o změně zápisu vlastníka průmyslového vzoru, o uzavření nevýlučné licence za obvyklých podmínek. To neplatí, jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoru, popřípadě třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání, nejednali v dobré víře.

Původce průmyslového vzoru má právo být uveden v přihlášce průmyslového vzoru a zapsán do rejstříku.

Právo předchozího uživatelePráva ze zapsaného průmyslového vzoru nepůsobí vůči třetím osobám, které mohou prokázat, že před datem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti započaly na území České republiky s užíváním průmyslového vzoru spadajícího do rozsahu ochrany zapsaného průmyslového vzoru, jestliže užívaný průmyslový vzor byl vytvořen nezávisle na zapsaném průmyslovém vzoru, nebo za tímto účelem učinily vážné přípravy. Takovéto osoby jsou oprávněny užívat průmyslový vzor při své podnikatelské činnosti, při které předchozí užití bylo uskutečněno nebo připravováno.Právo předchozího uživatele nemůže být převedeno odděleně od podniku nebo jeho části, ke které se vztahuje.

převod Práva k průmyslovému vzoru se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.

Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem práva zástavního. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku. Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem výkonu rozhodnutí.

Souhlas (licence) k využívání zapsaného průmyslového vzoru se uděluje licenční smlouvou. Licence může být výlučná či nevýlučná. Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.

SpoluvlastnictvíPřísluší-li práva ze zapsaného průmyslového vzoru několika osobám, řídí se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví. Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzor každý z nich. K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spoluvlastníků; každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení nebo ohrožení práv k průmyslovému vzoru samostatně. K převodu práv k zapsanému průmyslovému vzoru je zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků. Spoluvlastník je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spoluvlastníků; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spoluvlastníků nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

B9. Právní formy využití průmyslového vzoru

účinky zapsaného průmyslového vzoruPráva vyplývající ze zápisuZápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům.Práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzor užíván v dobré víře.

Omezení práv vyplývajících ze zapsaného průmyslového vzoruPráva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na jednání třetích osob uskutečněná pro neobchodní účely, jednání třetích osob uskutečněná pro experimentální účely, jednání třetích osob spočívající v reprodukci pro účely citace nebo výuky, za předpokladu, že tato jednání jsou slučitelná s poctivou obchodní praxí a nejsou nepřiměřeně na úkor řádnému užívání průmyslového vzoru a že je uveden zdroj.Dále se práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru nevztahují na zařízení lodí a letadel registrovaných v jiné zemi, dostanou-li se přechodně na území České republiky, dovoz náhradních dílů a příslušenství do České republiky za účelem opravy takového dopravního prostředku, uskutečnění oprav tohoto dopravního prostředku.

B10. Pojem podnikového vynálezu, užitného vzoru a průmyslového vzoru

Podnikový vynálezVytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen "pracovní poměr") k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.Původce - povinen zaměstnavatele o vytvoření vynálezu písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Již vyplacená odměna ve zjevném nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu - má původce právo na dodatečné vypořádání.Tato práva a povinnosti zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena.

Zaměstnanecký průmyslový vzorVytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního poměru, z členského nebo z jiného obdobného vztahu, přechází právo na průmyslový vzor na toho, kdo původci vytvoření průmyslového vzoru zadal, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.Původce, který takto vytvořil průmyslový vzor, je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoru.

Neuplatní-li zadavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoru vůči původci právo na průmyslový vzor, přechází toto právo zpět na původce. Zadavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat o průmyslovém vzoru vůči třetím osobám mlčenlivost. Zadavatel je povinen zachovávat mlčenlivost o průmyslovém vzoru ještě po dobu 1 měsíce ode dne, kdy na původce přešlo právo na průmyslový vzor.Původce, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zadavatel uplatnil nárok, má vůči zadavateli právo na přiměřenou odměnu. Při stanovení výše odměny se vychází z přínosu dosaženého užíváním průmyslového vzoru nebo jeho jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zadavatele na vytvoření průmyslového vzoru a k rozsahu zadání původci. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším užíváním nebo jiným uplatněním průmyslového vzoru, má původce právo na dodatečné vypořádání.Práva a povinnosti zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zadavatelem nedotčena.

B11. Pojem a funkce ochranných známek, druhy ochranných známek, vznik ochrany

Ochranná známka - označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, popřípadě jejich kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů a zapsané do rejstříku ochranných známek, vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví

4 formy:- slovní – nejvíce, nejširší ochrana- obrazové- kombinované- prostorové – nejméně (láhev od Becherovky, Coca Coly)

druhy: - běžné- všeobecně známé- proslulé- notoricky známé

funkce:rozlišovacízápovědní – bez mého souhlasu nikdo nesmí – stejné jako vlastníka k věcisoutěžnípropagační, náborová

Ze zápisu do rejstříku je vyloučeno:- označení, které nemůže být graficky znázorněno,- označení, které nemá způsobilost rozlišit výrobky nebo služby,- označení, které je tvořeno výlučně ze značek nebo údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty nebo jiných vlastností výrobků nebo služeb, z údajů o zeměpisném původu nebo o době výroby výrobku či poskytnutí služby,- označení, které výlučně sestává ze značek nebo označení obvyklých v běžném jazyce nebo užívaných v dobré víře a obchodních zvyklostech,- označení tvořené výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z jeho povahy, nebo je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo dává tomuto výrobku podstatnou užitnou hodnotu,- označení, které odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům,- označení, které může klamat veřejnost zejména o povaze, jakosti nebo zeměpisném původu výrobků nebo služeb,- označení, jehož užívání by bylo v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv, - označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly,- označení přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ.

Úřad do rejstříku nezapíše označení shodné s ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného majitele pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby s dřívějším právem přednosti, popřípadě obsahuje prvky přihlášeného označení či zapsané ochranné známky, které by mohly vést k záměně. Toto označení může být zapsáno, jestliže majitel nebo přihlašovatel ochranné známky s dřívějším právem přednosti udělí písemný souhlas se zápisem tohoto označení do rejstříku ochranných známek.

Přihláška ochranné známkyO zápis označení jako ochranné známky do rejstříku se žádá přihláškou podanou u Úřadu. Přihlášku může podat fyzická nebo právnická osoba pro výrobky nebo služby, které jsou k datu podání přihlášky předmětem jejího podnikání.

Přihláška musí obsahovat:- žádost o zápis ochranné známky do rejstříku,- jméno a příjmení nebo název, popřípadě obchodní jméno přihlašovatele a adresu trvalého pobytu a místo podnikání, je-li přihlašovatelem osoba fyzická, nebo sídlo, je-li přihlašovatelem osoba právnická,- znění nebo vyobrazení přihlášeného označení a u prostorového označení jeho plošné vyobrazení,- seznam výrobků nebo služeb, pro něž má být ochranná známka zapsána.Podáním přihlášky splňující stanovené náležitosti vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo zaměnitelné ochranné známky pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.

Úřad podrobí přihlášku průzkumu. Neobsahuje-li přihláška potřebné náležitosti, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil.Obsahuje-li přihláška potřebné náležitosti a není-li přihlášené označení zamítnuto, Úřad přihlášku zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.Proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku může ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění podat u Úřadu zdůvodněné námitky:- majitel, popřípadě přihlašovatel zaměnitelné ochranné známky s dřívějším právem přednosti, je-li tato ochranná známka zapsána, popřípadě přihlášena pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby,- majitel starší shodné či zaměnitelné známky, která se před podáním přihlášky stala ve smyslu Pařížské úmluvy nebo jako důsledek propagace této ochranné známky v České republice v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou pro svého majitele a jeho výrobky či služby (dále jen "všeobecně známá známka"),- držitel shodného nebo zaměnitelného označení, které v České republice v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky získalo rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby tohoto držitele,- podnikatel, zapsaný před datem podání přihlášky do obchodního nebo obdobného rejstříku, jestliže jeho obchodní jméno, nebo jeho podstatná část, je shodné nebo zaměnitelné se zveřejněným označením a jestliže vyrábí stejné nebo podobné výrobky nebo poskytuje stejné nebo podobné služby, pro které je zveřejněné označení přihlášeno, nebo jsou takové výrobky předmětem jeho obchodní činnosti,- fyzická osoba, jejíž jméno a příjmení nebo vyobrazení, popřípadě pseudonym, jsou shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením, jestliže zápis tohoto označení do rejstříku může zasáhnout do jejích práv na ochranu osobnosti,- majitel staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, jestliže jeho předmět je shodný či zaměnitelný se zveřejněným označením,- ten, jemuž náležejí práva k autorskému dílu, je-li shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením, jestliže jeho užitím by mohla být dotčena práva k autorskému dílu.Úřad přezkoumá, zda námitky byly podány oprávněnou osobou v zákonné lhůtě a zda jsou odůvodněny a doloženy doklady, které umožňují jejich projednání.Nevyjádří-li se přihlašovatel ve stanovené lhůtě k námitkám, Úřad řízení o přihlášce zastavíV případě řádně uplatněných námitek, k nimž se přihlašovatel vyjádřil, Úřad posoudí, zda zápisem přihlášeného označení do rejstříku nedojde k zásahu do zákonem chráněných práv třetích osob.

Zápis ochranné známkyZápisem ochranné známky do rejstříku se přihlašovatel stává majitelem ochranné známky. Požádá-li o to majitel, Úřad mu vydá osvědčení o zápisu ochranné známky do rejstříku.

Ochranná doba - deset let od podání přihlášky u Úřadu. Na žádost majitele ochranné známky, podanou u Úřadu nejdříve v posledním roce ochranné doby, nejpozději však šest měsíců po jejím uplynutí, se ochranná doba

ochranné známky obnoví vždy o dalších deset let.

Zánik ochranné známky- uplynutím ochranné doby, nebyla-li včas podána žádost o obnovu ochranné doby,- dnem doručení prohlášení majitele ochranné známky Úřadu, že se svého práva vzdává; toto prohlášení nemá právní účinky, brání-li tomu práva třetích osob,- zánikem právní subjektivity majitele ochranné známky, ledaže právo k ochranné známce bylo převedeno nebo přešlo na nového majitele,- výmazem ochranné známky z rejstříku provedeným Úřadem

Výmaz ochranné známkyÚřad vymaže ochrannou známku z rejstříku, jestliže v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu zjistí, že- byla zapsána v rozporu s tímto zákonem (jako by vůbec nebyla zapsána)- nebyla v České republice užívána po dobu nejméně pěti let před zahájením řízení o výmazu a majitel ochranné známky její neužívání řádně nezdůvodní; užívání ochranné známky třetí osobou na základě smlouvy se považuje za řádné užívání; k užívání ochranné známky, které započalo, popřípadě pokračovalo po uplynutí 5 let jejího neužívání, avšak ve lhůtě 3 měsíců před zahájením řízení o výmazu, se nepřihlíží. Užíváním ochranné známky se

rozumí rovněž její užívání v podobě, která se od podoby, jak je zapsána, liší v jednotlivostech neměnících její rozlišovací způsobilost, popřípadě její umisťování na výrobky či jejich obaly výlučně pro potřeby vývozu.- jestliže v řízení zahájeném na návrh majitele ochranné známky s dřívějším právem přednosti zjistí, že napadená ochranná známka je zapsána pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby; Úřad výmaz neprovede, jestliže majitel ochranné známky s dřívějším právem přednosti vědomě strpěl užívání napadené ochranné známky po dobu pěti let od jejího zápisu.- vymaže z rejstříku shodnou nebo zaměnitelnou ochrannou známku, jestliže v řízení zahájeném na návrh majitele všeobecně známé známky zjistí, že užívání napadené ochranné známky by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobré pověsti všeobecně známé známky nebo jí bylo na újmu, bez ohledu na to, zda napadená ochranná známka byla zapsána pro stejné nebo podobné výrobky či služby. Úřad výmaz neprovede, jestliže majitel všeobecně známé známky vědomě strpěl užívání napadené ochranné známky v České republice po dobu pěti let od jejího zápisu.- jestliže v řízení zahájeném na návrh třetí osoby zjistí, že ochranná známka v důsledku činnosti či nečinnosti svého majitele ztratila svou rozlišovací způsobilost, protože se stala v obchodním styku označením obvyklým pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána.

Výmaz na základě soudního rozhodnutí:- podle něhož ochranná známka obsahující jméno a příjmení nebo vyobrazení fyzické osoby, popřípadě její pseudonym, porušuje práva na ochranu osobnosti, nebo podle něhož ochranná známka, jež obsahuje název nebo obchodní jméno právnické osoby, zasahuje do její dobré pověsti, popřípadě že ochranná známka zasahuje do práv k autorskému dílu – na žádost oprávněné osoby do 6 měsíců- shodnou či zaměnitelnou ochrannou známku - užití této ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním. Výmaz bude proveden, požádá-li majitel všeobecně známé ochranné známky o výmaz do šesti měsíců od právní moci soudního rozhodnutí.

kolektivní ochranné známkyoznačení způsobilé odlišit výrobky nebo služby pocházející od členů či společníků právnické osoby založené za účelem společného označování výrobků či služeb uváděných členy či společníky na trh, od výrobků či služeb jiných podnikatelů.Podmínky používání kolektivní ochranné známky včetně sankcí za jejich porušení se stanoví písemnou smlouvou uzavřenou mezi všemi členy či společníky sdružení podnikatelů.Majitelem – sdružení podnikatelů

B12. Práva majitele ochranné známky

práva z ochranné známkyMajitel ochranné známky má výlučné právo označovat své výrobky nebo služby ochrannou známkou, pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami.Majitel ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku R.

Bez souhlasu majitele ochranné známky nikdo nesmí užívat označení shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána, nebo je užívat ve spojení s těmito výrobky nebo službami, zejména umísťovat je na výrobky nebo jejich obaly, nabízet či uvádět na trh výrobky takto označené, nebo je skladovat za tímto účelem, dovážet nebo vyvážet výrobky s tímto označením, či užívat toto označení v obchodním jménu, korespondenci či reklamě.Majitel ochranné známky má vůči každému, kdo uvádí nebo hodlá uvést na trh výrobky či služby, právo na informaci o původu výrobků či dokladů provázejících výrobky nebo služby, na nichž je umístěno označení shodné nebo zaměnitelné s jeho ochrannou známkou; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení. Svá práva prokáže majitel ochranné známky osvědčením o zápisu ochranné známky, popřípadě výpisem z rejstříku.

Omezení práv z ochranné známkyMajitel ochranné známky je povinen strpět:-jestliže třetí osoby užívají v obchodním styku své jméno, příjmení, pseudonym, název, popřípadě obchodní jméno, adresu, údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, času výroby výrobku nebo poskytnutí služby, popřípadě i jiných vlastností výrobku, přesto, že tyto údaje jsou shodné či zaměnitelné s ochrannou známkou, popřípadě tvoří součást ochranné známky, avšak jen za předpokladu, že tyto údaje jsou používány v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže.- jestliže třetí osoby užívají v obchodním styku označení shodné s ochrannou známkou, jestliže je to nezbytné k vyznačení účelu výrobku, zejména jeho příslušenství nebo náhradních dílů, nebo druhu poskytované služby, za předpokladu, že je užíváno v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže.- užívání shodného nebo zaměnitelného označení jeho držitelem, jestliže toto označení získalo v České republice v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby svého držitele.

- další užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s pozdějším právem přednosti, jestliže její užívání strpěl po dobu 5 let ode dne, kdy se o tomto užívání dozvěděl, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.

Vyčerpání právOchranná známka neopravňuje majitele zakázat její užívání na výrobcích, které jím nebo s jeho souhlasem byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh, ledaže po uvedení výrobků na trh došlo k jejich podstatné změně nebo zhoršení jejich stavu či vlastností.

LicencePrávo užívat ochrannou známku může být poskytnuto licenční smlouvou pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, nebo pro jejich část.Nabyvatelem licence může být pouze fyzická nebo právnická osoba, předmětem jejíhož podnikání jsou výrobky či služby, pro které je ochranná známka zapsána.Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad majitel ochranné známky.

Převod a přechod ochranné známkyMajitel ochranné známky může ochrannou známku pro všechny výrobky či služby, pro které je zapsána, nebo pro jejich část převést písemnou smlouvou na jinou fyzickou nebo právnickou osobu, jestliže tyto výrobky či služby jsou k datu uzavření smlouvy o převodu předmětem jejího podnikání. Smlouva o převodu ochranné známky nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad nabyvatel ochranné známky.Ochranná známka přechází na nového majitele v případech stanovených zvláštními právními předpisy (ObchZ, zák. o státním podniku). Přechod ochranné známky nabývá účinnosti zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad nabyvatel ochranné známky.Došlo-li k přechodu ochranné známky v důsledku úmrtí majitele ochranné známky, jehož dědic není způsobilý podle tohoto zákona být majitelem ochranné známky, přísluší dědici pouze právo poskytnout licenci, popřípadě ochrannou známku převést na třetí osobu.

Přepis majitele ochranné známkyByla-li ochranná známka, která požívá ochranu v některé zemi, která je členem mezinárodní úmluvy, zapsána v České republice ve prospěch obchodního zástupce, zprostředkovatele nebo komisionáře jejího původního majitele, může se tento původní majitel domáhat u soudu, aby ochranná známka byla převedena na něj, ledaže obchodní zástupce prokáže, že jednal v dobré víře. Úřad zapíše změnu majitele ochranné známky v rejstříku na žádost oprávněného majitele ochranné známky.

Zástavní právoOchranná známka může být poskytnuta jako zástava. Zástavní právo k ochranné známce vzniká zápisem do rejstříku; o tento zápis je povinen žádat zástavní věřitel. Spolu s žádostí o zápis zástavního práva k ochranné známce je zástavní věřitel povinen předložit Úřadu smlouvu o zřízení zástavního práva s úředně ověřenými podpisy účastníků.

řízení před úřademÚčastníkem řízení o ochranných známkách je přihlašovatel, popřípadě majitel ochranné známky, o níž má být řízení vedeno, osoba, která podala proti zápisu ochranné známky do rejstříku námitky podle § 9, osoba oprávněná podle § 20 (zahraniční osoba, jejíž ochrannou známku v ČR užívá její obchodní zástupce) nebo navrhovatel výmazu ochranné známky z rejstříku.Proti rozhodnutí Úřadu lze podat rozklad ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí.

Úřad vede rejstřík, do něhož zapisuje rozhodné údaje o ochranných známkách. Rejstřík ochranných známek je veřejný a každý má právo do něj nahlížet.

B13. Pojem a funkce označení původu a zeměpisného označení, vznik ochrany

označení původu - název oblasti, určitého místa nebo země používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení;zeměpisné označení - název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území;

Označení původu a zeměpisné označení se zapisuje do rejstříku označení původu a zeměpisných označení, který vede Úřad průmyslového vlastnictví

Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z jiného území.Je-li žadatelem o zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku pro víno zajištěn takový způsob užívání těchto označení, který není způsobilý vyvolat mylnou domněnku o skutečném původu zboží, mohou být při zachování zásady rovného postavení výrobců na trhu zapsána do rejstříku dvě nebo více označení původu nebo zeměpisných označení, která obsahují stejně psané nebo stejně znějící (homonymní) názvy míst.Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zboží pochází z takto vymezeného území.Jako označení původu či zeměpisné označení nemůže být pro shodné zboží (s výjimkou viz výše) zapsáno označení shodné s již chráněným označením původu, zeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.

O zápis označení původu do rejstříku může požádat u Úřadu sdružení výrobců nebo zpracovatelů pro zboží vyrobené nebo zpracované anebo připravené na území a za výše uvedených podmínek - jednotlivá fyzická nebo právnická osoba jen tehdy jestliže v době podání žádosti na daném území vyrábí, zpracovává a připravuje zboží jako jediná

Splňuje-li další výrobce, popřípadě zpracovatel podmínky stanovené zákonem pro zápis označení původu do rejstříku a podmínky členství ve sdružení, které nesmějí být diskriminační ani nesmějí být v rozporu s právně závaznými pravidly hospodářské soutěže, má právo na přijetí za člena sdružení. Sdružení je povinno vydat na žádost členům osvědčení o členství.

Účinky zápisu označení původu do rejstříkuOchrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původu není časově omezena.Zapsané označení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zboží, jehož se označení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území; Na zapsané označení původu nelze poskytovat licenci.Zapsané označení původu nesmí být poskytnuto jako zástava.

Zrušení zápisu označení původuÚřad zruší zápis označení původu, zjistí-li na základě návrhu dotčené osoby nebo příslušného kontrolního orgánu anebo z vlastního podnětu, že- označení původu bylo zapsáno, aniž vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení původu hledí, jako by nebylo zapsáno;- podmínky stanovené pro zápis označení původu odpadly;- výrobek, pro nějž je označení původu zapsáno, podle nálezu příslušného kontrolního orgánu nesplňuje požadavky stanovené specifikací na zemědělský výrobek nebo potravinu a tyto požadavky nebyly splněny ani dodatečně ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem

zeměpisná označenípoužijí se obdobně ustanovení týkající se označení původu.

B14. Práva uživatele označení původu a zeměpisného označení

práva ze zápisu označení původu a zeměpisného označeníZapsaná označení jsou chráněna proti- jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení na zboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zboží srovnatelné se zbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení;- jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zboží uveden nebo je chráněné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobným výrazem;- jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu;- všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.Zapsané označení se nemůže stát druhovým označením zboží; pokud vlastní zapsané označení zahrnuje i název zboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b).

B15. Pojem a funkce obchodní firmy, vznik ochrany, dispozice s   obchodním jménem

Obchodní firma - název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou.Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. U svého jména a příjmení nebo názvu může podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže; takový dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěži.Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení (dále jen "jméno"). Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání.Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu.Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. U fyzické osoby postačí zpravidla k odlišení uvedení jiného místa podnikání. Má-li fyzická osoba stejné jméno s jiným podnikatelem působícím v témže místě, je povinna doplnit ve firmě údaj o jménu dostatečně odlišujícím dodatkem.Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně. Společné jméno není firmou.Kdo zdědí podnik nebo jej nabude smlouvou, může podnikat pod dosavadní firmou s nástupnickým dodatkem, jen má-li k tomu výslovný souhlas zůstavitele nebo dědiců nebo právního předchůdce.Je-li podnikatelem fyzická osoba, která změnila své jméno, může používat ve firmě i své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno.Firma právnické osoby přechází na nástupnickou právnickou osobu s podnikem, zaniká-li původní právnická osoba bez likvidace a nástupnická právnická osoba firmu převezme. Má-li nástupnická právnická osoba jinou právní formu, musí být změněn dodatek v souladu s její právní formou.Převod firmy bez současného převodu podniku je nepřípustný. Převod firmy je možný i při převodu části podniku, bude-li podnikatel zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část zanikne likvidací.Je-li součástí firmy právnické osoby jméno společníka nebo člena, který přestal být jejím společníkem nebo členem, může právnická osoba užívat dále jeho jméno jen s jeho souhlasem. V případě smrti nebo zániku společníka nebo člena se vyžaduje jeho předchozí souhlas anebo souhlas dědice nebo právního nástupce.Firmy podnikatelů, jejichž podniky příslušejí k témuž koncernu, mohou obsahovat shodné prvky, obsahují-li dodatek o příslušnosti ke koncernu a jsou-li dostatečně navzájem rozlišitelné.

B16. Porušení průmyslových práv a právní prostředky ochrany

Vynálezy a užitné vzoryV případě neoprávněného zásahu do práv chráněných tímto zákonem se může ten, jehož právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu; nahrazuje se to, oč se majetek poškozeného škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byl dosáhl, kdyby nenastala škodná událost (ušlý zisk). Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.Poškozený může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení.Spory z vynálezů a zlepšovacích návrhů projednávají a rozhodují soudy, s výjimkou věcí, které podle tohoto zákona rozhoduje Úřad.

Právo na informaci – majitel práva chráněného tímto zákonem má vůči každému, kdo tato práva ohrožuje nebo porušuje, právo na informaci o původu výrobku včetně informací týkajících se uvádění výrobků na trh; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.

Ohrožení nebo porušení práva z   průmyslového vzoru V případě neoprávněného zásahu do práv ze zapsaného průmyslového vzoru se může jeho vlastník domáhat u soudu zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má vlastník průmyslového vzoru právo na její náhradu; pro náhradu škody se použije ustanovení občanského zákoníku. Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má vlastník průmyslového vzoru právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

Vlastník průmyslového vzoru může požadovat, aby soud rovněž nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení.

Právo na informaciVlastník práva ze zapsaného průmyslového vzoru má vůči každému, kdo jeho práva ohrožuje nebo porušuje, právo na informaci o původu výrobku, ve kterém je zapsaný průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, včetně informací týkajících se uvádění takových výrobků na trh; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.

Majitel ochranné známky se může u příslušného soudu domáhat, aby každému bylo zakázáno užívat jeho ochrannou známku nebo označení s ní zaměnitelné pro stejné nebo podobné výrobky či služby a aby předměty, označené způsobem, jímž došlo k porušení jeho práv, byly staženy z trhu. + zničit takové výrobkyByla-li zásahem do práv z ochranné známky způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat v peněžitém plnění.

Označení původu a zeměpisné označeníKaždý se může u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno užívat zapsané označení pro srovnatelné zboží, které nesplňuje podmínky pro užívání označení původu či zeměpisného označení, a aby zboží označené způsobem, jímž došlo k ohrožení nebo porušení práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení, bylo staženo z trhu.Ten, jemuž svědčí práva k zapsanému označení původu, popřípadě zeměpisnému označení, má vůči každému, kdo uvádí nebo hodlá uvést na trh srovnatelné zboží, právo na informaci o původu tohoto zboží, na němž je umístěno chráněné označení původu či zeměpisné označení; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.Ten, jemuž svědčí práva k zapsanému označení původu, popřípadě zeměpisnému označení, může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli těchto práv zničit zboží, jehož uvedením na trh by mohlo dojít nebo již došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, není-li toto zboží ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení.Byla-li zásahem do práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Byla- -li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat v peněžitém plnění. Ten, jemuž svědčí práva k zapsanému označení původu, popřípadě zeměpisnému označení, může požadovat vydání bezdůvodného obohacení.

obchodní firmaKdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích.Byla-li neoprávněným užíváním firmy způsobena škoda, lze se její náhrady domáhat podle tohoto zákona.Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.

nikdy nelze žalovat na zdržení se užívání obchodní firmy - lze žalovat pouze na změnu !

B17. Ochrana průmyslových práv v   zahraničí – základní poznatky o mezinárodních úmluvách z   oboru průmyslových práv

Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (1883)Smlouva o patentové spolupráci (1970)Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění (1971)Locarnská dohoda o zřízení meziníárodního třídění průmyslových vzorů a modelů (1968)Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a jejich mezinárodním zápisu (1958)Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (1891) + protokolMadridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží (1891)Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictvíSmlouva o známkovém právu (1996)

Madridská úmluva o potlačování falešného označení původu - umožňovala dodatky jako „imitace“ nebo přidání ještě jiného označeníEU - nařízení Rady 2081/92 - hl.VII - zřejmě přijdeme o všechna označení původu

B18. Právo hospodářské soutěže ve vztahu k   průmyslovým právům

nekalá soutěž: je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům

klamavé označení zboží a služebkaždé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, nebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy "druh", "typ", "způsob" a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo o povaze zboží či služeb mylnou domněnku.není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako např. "pravý", "původní" apod.Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaného označení původu výrobku, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat, stanovená zvláštními zákony.

vyvolání nebezpečí záměny- užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem,- užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků),- napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil,pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.

parazitování na pověsti: využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

další:ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY

zlepšovací návrhy - technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládatpráva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z patentu.Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliže se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele. Zlepšovatel má právo se zlepšovacím návrhem nakládat bez omezení, jestliže s ním zaměstnavatel ve lhůtě dvou měsíců od nabídky zlepšovacího návrhu neuzavřel smlouvu o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj.Právo využívat zlepšovací návrh vzniká uzavřením smlouvy se zlepšovatelem o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj.