Dodatek strategie MAS - Strategie spolupráce obcí (SSO) na platformě MAS Strategie spolupráce obcí MAS Sdružení SPLAV, z. s. Dokument „Strategie spolupráce obcí (SSO) na platformě MAS je dodatkem Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Sdružení SPLAV, z.s. Dodatek vznikl v roce 2015 jako jeden z výstupů projektu „MAS jako nástroj spolupráce pro efektivní chod úřadů“. Dokument doplňuje a upřesňuje strategii MAS v oblasti spolupráce obcí. Texty v tomto dokumentu jsou výsledkem dílčích analýz, jednání a několikaměsíční činnosti v rámci výše uvedeného projektu. Strategie spolupráce obcí obsahuje šest základních částí: Část 1 – Karta MAS Část 2 – Definice potenciálu spolupráce obcí na platformě MAS Část 3 – Potřeby spolupráce obcí na platformě MAS Část 4 – Návrhová část strategie spolupráce obcí Část 5 – Akční plán spolupráce obcí na platformě MAS Část 6 – Implementace spolupráce obcí na platformě MAS 1
Transcript
Dodatek strategie MAS - Strategie spolupráce obcí (SSO) na platformě MAS
Strategie spolupráce obcí MAS Sdružení SPLAV, z. s.
Dokument „Strategie spolupráce obcí (SSO) na platformě MAS je dodatkem Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Sdružení SPLAV, z.s. Dodatek vznikl v roce 2015 jako jeden z výstupů projektu „MAS jako nástroj spolupráce pro efektivní chod úřadů“. Dokument doplňuje a upřesňuje strategii MAS v oblasti spolupráce obcí. Texty v tomto dokumentu jsou výsledkem dílčích analýz, jednání a několikaměsíční činnosti v rámci výše uvedeného projektu.
Strategie spolupráce obcí obsahuje šest základních částí:Část 1 – Karta MASČást 2 – Definice potenciálu spolupráce obcí na platformě MAS Část 3 – Potřeby spolupráce obcí na platformě MAS Část 4 – Návrhová část strategie spolupráce obcí Část 5 – Akční plán spolupráce obcí na platformě MAS Část 6 – Implementace spolupráce obcí na platformě MAS
1
Část 1 – Karta MAS
Název MAS: Sdružení SPLAV, z.s.Kraj: KrálovéhradeckýDatum vzniku: 2004Adresa sídla: 517 03 Skuhrov nad Bělou 84Adresa kanceláře: 517 41 Kostelec nad Orlicí, Palackého n. 23IČO: 269 83 389Kontakty: telefon do kanceláře 494 323 650
e-mail MAS [email protected] MAS www.sdruzenisplav.czID datové schránky 9nt84t
Kontakty na hlavního manažera MAS: Ing. arch. Kateřina Holmová, tel. 732 578 889Jméno a kontakt na statutárního zástupce: Pavel Tichý, tel. 603 812 106Počet partnerů/členů v MAS:
veřejná správa (V): 15podnikatelská sféra (P): 27neziskový sektor (N): 10
Základní popis organizace:
Historie a vývoj MAS
Místní akční skupina Sdružení SPLAV byla založena dne 15. 12. 2004 v Solnici. Zakladateli Sdružení SPLAV byli Vladimír Bukovský, předseda DSO Mikroregion Bělá; Vítězslav Kapčuk, starosta obce Synkov-Slemeno a Rudolf Poláček, ředitel farmy Statek Uhřínov, a. s. Na tomto prvním jednání MAS byl schválen název, stanovy, statutární zástupci a další orgány MAS. Předsedou Místní akční skupiny byl zvolen pan Vladimír Bukovský, starosta obce Skuhrov nad Bělou a předseda Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Bělá. Dále byly dohodnuty další kroky činnosti.
MAS Sdružení SPLAV vznikala postupně z původních 5 obcí mikroregionu Bělá a rozrůstala se v několika vlnách. K obcím Mikroregionu Bělá se na počátku roku 2005 přidalo dalších 10 obcí Rychnovska a v roce 2006 také obec Deštné v Orlických horách a okresní město Rychnov nad Kněžnou. K zásadnímu rozšíření MAS pak došlo 2007 vstupem sousední MAS Vyhlídka do Sdružení SPLAV a sloučením katastrálních území obcí na území obou subjektů pod působnost MAS Sdružení SPLAV. Území se tak rozšířilo o dalších 15 obcí. Důvodem sloučení území byla blízká spolupráce obou MAS a blízkost priorit rozvoje území. Od té doby nedošlo k významnějším územním změnám, po odstoupení obce Deštné v Orlických horách v roce 2013 je nyní součástí MAS 31 obcí.
Cíle MAS
Sdružení SPLAV je zapsaným spolkem. MAS je pracovní a iniciativní skupinou ustavenou k vytvoření integrované strategie na obnovu a rozvoj kulturního a přírodního bohatství regionu Orlických hor a Podorlicka a k zapojení této strategie do života regionu. Spolek sdružuje představitele obcí, občanských iniciativ, hospodářských subjektů, příspěvkových
2
organizací, odborných institucí a dalších subjektů spolupracujících na základě společné strategie, která má tyto společné cíle:1. Pečovat o kulturní a hospodářský rozvoj regionu.2. Vytvářet podmínky pro nejširší spolupráci při rozvoji regionu.3. Propagovat rozvoj venkova a získat mu vážnost ve společnosti.4. Účastnit se evropské spolupráce při rozvoji venkova.
Priority integrované strategie (ISRÚ/SCLLD)
SCLLD Sdružení SPLAV má tři prioritní oblasti:ObčanéProstředíPodnikáníTy se dále člení na 14 opatření (Výchova a vzdělání; Bydlení; Zdraví a sociální péče, Kultura a památky; Sport a volnočasové aktivity; Veřejná správa a bezpečnost; Prostředí ve volné krajině; Prostředí v sídlech; Dopravní infrastruktura; Technická infrastruktura; Zemědělství; Průmysl; Služby, obchod a řemesla; Marketing) a 54 podopatření.
Seznam obcí: název obce kód obce příslušnost do ORPBartošovice v Orlických horách 576093 Rychnov nad KněžnouBílý Újezd 576107 Rychnov nad KněžnouByzhradec 576174 Rychnov nad KněžnouČerníkovice 576204 Rychnov nad KněžnouDoudleby nad Orlicí 576301 Kostelec nad OrlicíJahodov 548782 Rychnov nad KněžnouJavornice 576336 Rychnov nad KněžnouKvasiny 576425 Rychnov nad KněžnouLibel 548651 Rychnov nad KněžnouLiberk 576450 Rychnov nad KněžnouLično 576468 Rychnov nad KněžnouLukavice 576492 Rychnov nad KněžnouLupenice 576506 Rychnov nad KněžnouOrlické Záhoří 576603 Rychnov nad KněžnouOsečnice 576611 Rychnov nad KněžnouPěčín 576620 Rychnov nad KněžnouPotštejn 576671 Rychnov nad KněžnouRokytnice v Orlických horách 576701 Rychnov nad KněžnouRybná nad Zdobnicí 576727 Rychnov nad KněžnouRychnov nad Kněžnou 576069 Rychnov nad KněžnouŘíčky v Orlických horách 576735 Rychnov nad KněžnouSkuhrov nad Bělou 576778 Rychnov nad KněžnouSlatina nad Zdobnicí 576786 Rychnov nad KněžnouSolnice 576808 Rychnov nad KněžnouSynkov-Slemeno 576816 Rychnov nad KněžnouTřebešov 576832 Rychnov nad KněžnouTutleky 576841 Kostelec nad OrlicíVamberk 576883 Rychnov nad KněžnouVoděrady 576891 Rychnov nad KněžnouZáměl 576921 Rychnov nad KněžnouZdobnice 576948 Rychnov nad Kněžnou
Seznam DSO Bio Top, Dobrovolný svazek obcí "Mikroregion Bělá", Dobrovolný svazek
3
v regionu MAS: obcí Orlice, Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory, Dobrovolný svazek obcí Štědrá, Dobrovolný svazek obcí Vrchy, Mikroregion Rychnovsko, Svazek obcí Dolní Bělá, Svazek obcí Dřízná, Vodovodní svaz Císařská studánkaA)Název DSO: Bio TopSeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Bartošovice v Orlických horách, Orlické ZáhoříRok vzniku: 2008Stručný popis činnosti: Zlepšování životního prostředíB)Název DSO: Dobrovolný svazek obcí "Mikroregion Bělá"Seznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Bílý Újezd, Kvasiny, Osečnice, Skuhrov nad Bělou, SolniceRok vzniku: 2002Stručný popis činnosti: Podpora rozvoje obnovy venkova, se zvláštním zřetelem na ochranu a tvorbu životního prostředí a rozvoj turistiky v oblasti svazkuC)Název DSO: Dobrovolný svazek obcí OrliceSeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Borovnice, Častolovice, Čestice, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny, Chleny, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Krchleby, Lhoty u Potštejna, Olešnice – Hoděčín, Potštejn, Svídnice, Tutleky, Vrbice, Záměl, ZdelovRok vzniku: 2003Stručný popis činnosti: Řešení úkolů z oblasti cestovního ruchu, cykloturistiky a navazující infrastruktury, péče o krajinu a zvířata, ochrany ŽP, školství, zdravotnictví, kultury a požární ochranyD)Název DSO: Dobrovolný svazek obcí Region Orlické horySeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Bačetín, Bartošovice, Bohdašín, Borová, Bystré, Česká Čermná, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobřany, Chlístov, Janov, Kounov, Nový Hrádek, Ohnišov, Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří, Podbřezí, Rokytnice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Sněžné, ValRok vzniku: 1994Stručný popis činnosti: Podpora hospodářsko-sociálního, kulturního rozvoje a obnovy venkova; Rozvoj členských obcí s cílem napomoci celkovému rozvoji a prosperitě regionu a jeho obyvatelE)Název DSO: Dobrovolný svazek obcí ŠtědráSeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Lupenice, TutlekyRok vzniku: 2001Stručný popis činnosti: Podpora rozvoje obnovy venkova se zvláštním zřetelem na ochranu a tvorbu ŽP a plynofikaciF)Název DSO: Dobrovolný svazek obcí VrchySeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Bolehošť, Byzhradec, Přepychy, Semechnice, Trnov, VoděradyRok vzniku: 2001Stručný popis činnosti: Podpora rozvoje venkova, se zvláštním zřetelem na
4
ochranu a tvorbu ŽP a plynofikaciG)Název DSO: Mikroregion RychnovskoSeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Byzhradec, Černíkovice, Jahodov, Javornice, Kvasiny, Libel, Lično, Lukavice, Lupenice, Orlické Záhoří, Osečnice, Potštejn, Proruby, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Solnice, Synkov – Slemeno, Třebešov, Vamberk, Voděrady, Záměl, ZdobniceRok vzniku: 2004Stručný popis činnosti: Vzájemná pomoc a spolupráce při řešení otázek společného zájmu obcí svazku; Rozvoj měst a obcí, jejich srovnání evropským standardům a vývojovým trendům 21. století ve všech oblastech lidského životaH)Název DSO: Svazek obcí Dolní BěláSeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Černíkovice, Lično, Libel, Synkov – Slemeno, Třebešov, Týniště nad Orlicí, VoděradyRok vzniku: 2000Stručný popis činnosti: Komplexní rozvoj obcí; Plynofikace obcíCH)Název DSO: Svazek obcí DříznáSeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Lično, Přepychy, Trnov, VoděradyRok vzniku: 2006Stručný popis činnosti: Zabezpečení zásobování vodou – správa, údržba a provozování vodárenského zařízeníI)Název DSO: Vodovodní svaz Císařská studánkaSeznam obcí v DSO (všechny – i mimo MAS): Bílý Újezd, Černíkovice, Kvasiny, Libel, Lično, Skuhrov nad Bělou, Synkov – Slemeno, Třebešov, SolniceRok vzniku: 1994Stručný popis činnosti: Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod pro veřejnou potřebu
Mapy MAS v kontextu ORP a DSO
5
MAS Sdružení SPLAV v kontextu ORP
MAS Sdružení SPLAV v kontextu DSO
6
Část 2. – Definice potenciálu spolupráce obcí na platformě MAS
2.1. Popis dosavadní spolupráce obcí vč. konkrétních příkladů
2.1.1. Obecný popis situace v oblasti spolupráce
Tradice spolupráce obcí na území MAS, tedy v oblasti Rychnovska na správním území ORP Rychnov nad Kněžnou, je dlouhodobá, a to jak neformálním setkáváním a výměnou rad a informací mezi zastupiteli obcí, tak i organizovaným postupem v rámci dobrovolných svazků obcí (DSO), kterých je na tomto území poměrně velké množství (10). Každá obec z území je členem minimálně jednoho svazku obcí, některé dvou, tří i více. Některé svazky jsou monotematické, zaměřené jen na jednu oblast spolupráce (např. správu společných inženýrských sítí), většina je však polyfunkčních. Největším dobrovolným svazkem, který sdružuje většinu obcí z území MAS (29 z 31) je DSO Mikroregion Rychnovsko.
Z různých provedených průzkumů vyplývá, že v oblasti spolupráce obcí je situace na území MAS a ORP Rychnov nad Kněžnou stabilizovaná a poměrně dobrá. Obce jsou zvyklé spolupracovat jak na záměrech závažnějšího významu (technická infrastruktura), tak i na projektech menších (údržba komunikací, veřejné zeleně, sportovní a kulturní aktivity,..). Intenzivněji spolupracují spíše menší svazky, svazky většího počtu obcí hůř hledají společné téma. Za největší úspěchy a výhody spolupráce pokládají obce snižování nákladů při sdružených nákupech elektřiny, společné výstavbě inženýrských sítí, společném nákupu drobné mechanizace, společném nákupu služeb a zjištění společných dotací. Souhrnně se tedy jedná o úspory finančních prostředků a administrativní náročnosti, sdílení zodpovědnosti a informací a výměnu zkušeností.
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Rychnovsko s tradičním předsednictvím starosty města Rychnov nad Kněžnou je pokládán za nejlepší platformu spolupráce zejména proto, že je starosty chápán jako pokračovatel oblíbeného institutu Okresního shromáždění a také jako platforma výměny zkušeností a metodické pomoci odborníků úřadu ORP obcím.Z průzkumů je zároveň patrné, že obce nemají velký zájem rozšířit spolupráci nad dosavadní tematický rámec. Obávají se přílišného zasahování do svých kompetencí a ztráty možnosti samostatného rozhodování. Týká se to zejména oblasti školství, která je pro obce zvlášť citlivá, a zachování byť finančně ztrátové školy v obci je pokládáno za prestižní záležitost, ale i odpadového hospodářství, kde každá obec má svůj jedinečný a osvědčený systém organizace a financování svozu odpadu. Z těchto důvodů je stanovení společné koncepce, dosažení shody a zahájení spolupráce obcí v těchto oblastech poměrně složité.
Přesto podle průzkumu pokládají obce za nejvhodnější téma spolupráce do budoucna právě předškolní a základní vzdělávání a dále sociální služby, řešení krizových situací, kulturu, sport a cestovní ruch. Navázat spolupráci mají obce zájem i v oblasti odpadového hospodářství a sociálního podnikání.
Zejména malé obce 1. kategorie s neuvolněným starostou, resp. s minimálním administrativním aparátem projevily zájem i o spolupráci v rámci administrativních povinností a řešení odborné problematiky. Jedná se především o problematiku právní, veřejných zakázek a také dotační management. Jako největší výhody spolupráce v těchto oborech vidí obce finanční úspory, zkvalitnění
7
výkonu veřejné správy, rozšíření nabídky služeb pro občany a snadnější prosazení regionálních rozvojových cílů
Všechny obce však zároveň velmi dbají na nezávislost a samostatnost ve své činnosti a rozhodování o obecních záležitostech.
2.1.2. Dosavadní spolupráce obcí v projektových tématech
Regionální doprava
Dopravní dostupnost území Místní akční skupiny Sdružení SPLAV z ostatních částí ČR není příliš dobrá. Nenachází se zde žádná dálnice ani rychlostní silnice, k nejbližší dálnici je to ze západního okraje území kolem 40 km, východ území má ještě podstatně větší vzdálenost. Tento nedostatek je potřeba eliminovat např. zajištěním kvalitní obslužnosti veřejnou dopravou. Tu v regionu zajišťují společnosti AUDIS, ČSAD a ČD. Veřejná doprava je zavedena do všech 31 obcí řešeného území. Dálkové autobusy mají zastávky ve 12 obcích, železniční doprava je zavedena do 11 obcí v území Nedostatečná obslužnost veřejnou dopravou se projevuje hlavně v menších obcích a periferních oblastech Orlických hor. Zde dochází k neustálému nárůstu individuální dopravy, neúměrnému zatěžování komunikací a poškozování jejich technického stavu i životního prostředí.I když obce odpovídají za místní a účelové komunikace, mají omezené finanční prostředky na jejich opravy a rekonstrukce. Síť místních a účelových komunikací v regionu je poměrně hustá, proto náklady na údržbu, zejména zimní, jsou vysoké. Stav komunikací nepříznivě ovlivňuje nejen individuální automobilová doprava, ale také nákladní doprava a přeprava nadměrných zemědělských strojů. Především v horské části území také působí extrémní klimatické podmínky. V oblasti veřejné dopravy obce dosud příliš nespolupracují, doprava v území je zajišťována smluvními dopravci a organizována Královéhradeckým krajem. Obce se mohou každoročně vyjadřovat k jízdním řádům autobusů i vlaků a případně dávat připomínky. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje každá obec (město) samostatně. V ojedinělých případech (Skuhrov n/B, Černíkovice) sváží školní autobus děti do obce se základní školou. Skuhrov si sváží děti z místních částí a v současné době vozí i několik dětí z Bílého Újezda a Lukavice.
V současné době se však připravuje na půdě DSO Mikroregion Rychnovsko společný postup při převedení správy dvou regionálních železničních tratí (021 a 022) a dopravy na nich na obce a společné provozování alespoň trati č. 022 (Doudleby nad Orlicí – Rokytnice v Orlických horách).
Regionální školství
Dostatečná nabídka vzdělávání a kvalifikovaní obyvatelé patří mezi hlavní faktory socioekonomického rozvoje každého regionu. Přitom vzdělanost obyvatelstva v území MAS dosahuje spíše podprůměrných hodnot, podíl obyvatel se středoškolským a zejména vysokoškolským vzděláním je nižší než v krajském i republikovém průměru. Za základní stabilizační prvek každé obce je obvykle pokládána škola. V 10 obcích území je úplná ZŠ, v dalších 11 obcích jen škola s jedním stupněm. Zbylých 10 převážně malých obcí nemá na svém území školu. V regionu jsou dále tři střední školy a jedna vyšší odborná škola (vše je koncentrováno do Rychnova n/K). Vysoká škola se na území MAS nenachází.
8
Síť mateřských i základních škol je tedy poměrně hustá, většina škol se však neustále potýká s existenčními problémy vyplývajícími z kolísání počtu žáků a zvyšujících se provozních nákladů. Ještě více je to patrné v případě mateřských škol, které jsou ovlivňovány populačními vlnami (v nejbližší budoucnosti lze očekávat po přechodném navýšení počtu dětí jejich pokles). V případě středního školství (vč. učňovského) je velkým problémem nezájem o učňovské školství a nedostatečná provázanost oborové struktury středních škol s potřebami trhu práce.
Situace ve školství, zejména předškolním a základním, je podle výsledků dotazníkových šetření mezi starosty a analýz veřejného mínění v regionu dobrá. Nabídka míst ve školských zařízeních převyšuje ve většině obcí poptávku a rodiče nemají s umístěním dětí do školky a školy problémy. Dobrá je i dostupnost mateřských a základních škol hromadnou dopravou. Tyto výhody pramení ze zmíněné velmi husté sítě mateřských a základních škol v regionu. Zápornou stránkou této skutečnosti je obrovská finanční zátěž, kterou pro obce při nedostatku žáků škola znamená. Největším problémem v oblasti základního školství je tak nedostatek finančních prostředků , špatný technický stav budov a také nízký počet žáků ve třídách
Obce jsou zřizovateli převážné většiny mateřských a základních škol v území MAS. K možnosti koordinace aktivit v oblasti školství svazkem obcí nebo místní akční skupinou však vyjadřují převážně skepticky. Důvodem k odmítnutí je vědomí citlivosti této záležitosti v očích veřejnosti a odmítání obcí přikročit k úpravám zavedených zvyklostí i přes velkou finanční ztrátovost některých školních zařízení a dlouhodobý nedostatek žáků. Největší zájem o spolupráci tak mají starostové v nabídce zájmových a mimoškolních aktivit a v oblasti čerpání dotací a finančních prostředků z grantů. Za žádoucí pokládají obce i spolupráci v optimální naplněnosti tříd, prohloubení zájmu rodičů o dění ve škole a motivaci kvalitních učitelů. Plánem do budoucnosti je tedy možnost provozování společných spádových škol více obcemi, specializace některých škol, kampaň k zdravému životnímu stylu dětí i rodičů a vybavení společných zařízení pro volnočasové aktivity i výuka polytechnické výchovy a pěstování zeleniny.
Odpadové hospodářství
Fungující odpadové hospodářství je jednou ze základních podmínek pro kvalitní život občanů. Produkce odpadů je stále zbytečně vysoká, a i když v posledních letech kolísá, dlouhodobě roste mj. narůstáním obalového materiálu. Náklady na svoz odpadu jsou velmi vysoké, svozová firma, systém sběru i výše úhrady od obyvatel se v jednotlivých obcích liší. Technologicky ani kapacitně není dořešeno zpracování odpadu, jeho převážná většina se netřídí a ukládá skládkováním. Tím se významně zhoršuje kvalita životního prostředí. V regionu se nenachází žádná spalovna, třídírna ani jiné zařízení na zpracování komunálního odpadu. Rovněž biologický odpad je odvážen na skládku. Přitom od roku 2015 bude povinností obcí zajistit pro občany možnost třídění biologického odpadu a kovů. Množí se černé skládky a krádeže cenných kovů. Třídění odpadu je v ČR na vysoké úrovni, přesto je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti o jeho významu a zájem o ochranu životního prostředí.
Z šetření vyplynulo, že starostové obcí z regionu ORP jsou však s fungováním odpadového hospodářství právě ve svých obcích převážně spokojeni. Problémy, na které upozorňují, se týkají
9
především vysokých cen za svoz odpadů ze strany dodavatelů, častého vzniku černých skládek, nedostatku kompostáren pro biologický a rostlinný odpad, nedostatečné skládkové kapacity a stále nedostatečné osvěty a motivovanosti občanů k třídění.
Starostové se domnívají, že oblast odpadového hospodářství je pro spolupráci vhodná. Jako vhodnou oblast spolupráce doporučují společné projekty zařízení k nakládání s odpady, řešení problematiky biologicky rozložitelných odpadů, snahu o úsporu finančních prostředků vynakládaných na odpadové hospodářství, realizaci společného svozu odpadů a řešení budoucího nakládání se směsným komunálním odpadem.
Protipovodňová opatření, krizové řízení
Protipovodňová opatřeníÚzemím MAS protéká několik významnějších vodních toků. Tyto řeky pramení v horské části regionu, takže se v území nacházejí převážně horní, příp. střední toky těchto řek, což způsobuje bleskové povodně, na které nelze mnohdy s předstihem reagovat. Obce regionu mají z nedávných let zkušenosti s mnoha povodňovými situacemi. Ty se navíc opakují ve stále častějších intervalech a jsou kromě vysokých srážkových úhrnů způsobeny i zásahy člověka do krajiny - odlesněním, nevhodnou úpravou menších toků v minulosti nebo melioracemi. V souvislosti s globálními klimatickými změnami dochází častěji k prudkým výkyvům počasí, riziko povodňových situací tedy spíše narůstá. Reakcí na tyto situace je systematické budování protipovodňových opatření v území. Tato opatření však ještě nejsou dokončena, narážejí na složité majetkové vypořádání dotčených pozemků. Podstatným úkolem je i komplexní revitalizace území poblíž vodních toků, tzn. nejen. stavby hrází a poldrů, ale i obnova retenční schopnosti krajiny návratem k původní stopě vodotečí a výsadbě místních druhů rostlin. Důležitou součástí protipovodňové ochrany je i funkční integrovaný záchranný systém. Obce podél toku řek i z celého území musí spolupracovat jak při předávání informací, tak i ochraně lidí a majetku a odstraňování škod. Zde je důležité stanovení kompetencí, dělba činností a zapojení dobrovolnické práce.
Již nyní obce v této oblasti tradičně spolupracují. Jedná se hlavně o výjezdy hasičských jednotek, předávání informací a pomoc v krizových situacích, poskytování techniky, personálních kapacit, administrativního zázemí, atp. V některých DSO je zaveden společný rozhlas s možností varovných signálů. Do budoucna je plánován nákup vybavení a modernizace techniky záchranných složek.
Zaměstnanost, sociální služby
Území MAS má z hlediska zaměstnanosti specifické problémy. Je zde sice velmi nízká míra nezaměstnanosti z důvodu existence pobočky automobilového závodu Škoda v Kvasinách, na druhé straně obtížně hledají zaměstnání některé skupiny obyvatel - osoby nad 50 let věku, uchazeči se zdravotním postižením a osoby s nejvýše základním vzděláním. Dalším problémem je vyšší míra nezaměstnanosti v horské části regionu při hranicích s Polskem. Tato oblast je navíc dopravně obtížně dostupná. V souvislosti s automobilovým závodem výrazně převládá poptávka po technických profesích, ostatní skupiny obyvatel shánějí zaměstnání mnohem obtížněji. Dominance tohoto podniku rovněž
10
způsobuje jednostrannou orientaci na automobilový průmysl. Nicméně je potřeba nespoléhat se na jeden závod a více diverzifikovat pracovní příležitosti. Další charakteristikou území je velmi nízká podnikatelská činnost místního obyvatelstva – v přepočtu na obyvatele zde působí málo podnikatelů, navíc kromě průmyslu a zemědělství je zastoupeno velmi málo všech ostatních odvětví (stavebnictví, obchod, služby, vzdělávání apod.). Nepůsobí zde žádný subjekt s činností výzkum a vývoj.
Z analýz je patrné, že sociální situace v regionu ORP Rychnov nad Kněžnou je v současné době poměrně dobrá. Nezaměstnanost v regionu trvale jedna z nejnižších v ČR a životní úroveň občanů se řadí k těm vyšším v ČR. Problémem se jeví zvyšování rozdílu mezi ekonomickým a sociálním postavením lidí zaměstnaných a nezaměstnaných. Specifickým jevem regionu je i nadprůměrná migrace. Z obcí odcházejí zejména mladí a vzdělaní lidé, zatímco lidé závislí na sociálních dávkách a senioři zůstávají. Tím se zvyšuje tlak na sociální systém a služby, kterých je zvlášť v oblasti péče o seniory nedostatek.
Problémy v oblasti sociálních služeb starostové příliš nevnímají, pokud ano, pak postrádají možnost dostupného bydlení pro mladé rodiny a dostatečnou kapacitu služeb pro seniory. V některých obcích se objevují problémy se sociálně vyloučenými lokalitami. Podle názoru starostů nemají malé obce dostatečnou možnost zajišťovat sociální služby, pokud ano, tak především služby sociální péče, a to pečovatelskou službu, případně domovy pro seniory. Proto je záštita a koordinace sociálních služeb ze strany ORP, DSO či MAS žádoucí a již v regionu probíhá formou společného komunitního plánování. V rámci MAS, DSO a ORP se obce mohou domlouvat na společném provozování zařízení, dělbě činností, sdružování finančních prostředků apod. Jako nejpotřebnější cítí starostové spolupráci v ambulantních a terénních službách, komunitním plánování sociálních služeb a služeb souvisejících, vytváření nových pracovních míst a podpoře společenského začlenění a udržení osob se zdravotním postižením a seniorů v přirozeném prostředí.
Souhrnně lze říci, že doposud nejrozšířenějším požadavkem obcí bylo vyhledávání vhodných finančních zdrojů, zpracování projektových žádostí a dohled nad realizací dotovaných projektů společně financovaným odborníkem.
2.2. Lidský, finanční a organizační potenciál pro řešení a rozvoj spolupráce obcí
2.2.1. Lidské zdroje
a) Kapacita MAS – přehled zaměstnanců
Jméno Příjmení poziceKateřina Holmová Manažer MAS, vedoucí zaměstnanec pro realizaci SCLLDVladimír Bukovský personalistika, monitoring a kontroly projektů LEADERKristina Garrido Projektový manažer, zahraniční koordinátorRenata Horáková Finanční manažerPetr Janovec účetníPetr Olšar projektový manažer, zpracování strategických dokumentů
11
Všichni zaměstnanci MAS pracují na částečný pracovní úvazek různé výše. Celkový pracovní úvazek všech zaměstnanců činí 2,6 (stav k 1.10.2015).
Komunikace s představiteli obcí se odehrává:- Pravidelná osobní setkání se starosty a zastupiteli obcí, která jsou vyvolávána přípravou a
změnami strategického plánu. Tématem setkání je situace v konkrétní obci, připravované záměry, připomínky ke zpracovaným dokumentům, náměty na doplnění strategického plánu atp.
- Setkání se členy MAS na valných hromadách (pravidelně na zasedáních valné hromady a dalších orgánů MAS cca 10x ročně).
- Telefonická komunikace- Poštovní korespondence – v případě formálního oslovení členů MAS, starostů obcí na území
MAS, příjemců dotace apod.- E-mailová korespondence – je nejvíce užívaným způsobem komunikace s členy MAS a obcemi
na území MAS- Rozesílání pravidelného zpravodaje MAS 1x měsíčně v elektronické podobě- Další možnosti komunikace (nejen se starosty obcí) - novinové články, letáky, informační
panely, setkávání se s veřejností na formálních i neformálních akcích
b) Kapacita DSO – personální obsazení
Jméno a příjmení Název DSO Pozice (předseda/manažer…)Kostas Kotanidis Bio Top předsedaVladimír Bukovský DSO Mikroregion Bělá předsedaFrantišek Kinský DSO Orlice předsedaAlena Křížová DSO Region Orlické hory předsedaIvo Muthsam DSO Štědrá předsedaLibuše Brandejsová DSO Vrchy předsedaJan Skořepa DSO Mikroregion Rychnovsko předsedaTomáš Vilímek DSO Dolní Bělá předsedaZdeňka Seidelová DSO Dřízná předsedaMiroslav Daněk DSO Císařská studánka předseda
Z výše uvedených DSO jsou fakticky pouze 3 plnící více funkcí, zejména spolupráce ve více oblastech působnosti obcí, a to - DSO Mikroregion Bělá, DSO Region Orlické hory a DSO Mikroregion Rychnovsko.
12
c) Kapacita administrativy obcí – personální obsazení
Název obce starosta místostarosta Zaměstnanci obce - administrativa
d) Kapacita příspěvkových organizací zřizovaných obcemi a městy související se spolupráci obcí
Obec Organizace Pracovník ČinnostRychnov n.K. Kultura s.r.o. Jednatelka společnosti Zajišťování akcí pro veřejnostRychnov n.K. Dům dětí a mládeže Ředitel Volnočasové aktivity pro dětiRychnov n.K. Technické služby
s.r.o.Ředitel Zajišťování svozu odpadů pro
některé obce
13
e) Kapacita projektových pracovníků škol
Školy v MAS nemají vlastní projektové pracovníky. Projekty řeší ředitelé, příp. další zaměstnanci škol nebo se dotační záležitosti řeší dodavatelsky.
e) Kapacita organizací veřejné správy
Úřad práce – pracoviště Rychnov nad Kněžnou – zajišťují zprostředkování zaměstnání, státní sociální podporu, dávky hmotné nouze, příspěvky na péči, dávky pro osoby se zdravotním pojištěním. Celkem zde pracuje 80 zaměstnanců. MAS s úřadem práce dlouhodobě spolupracuje, využívá osoby, které jsou v jejich evidenci, ve třech projektech již zaměstnal celkem 18 osob evidovaných na úřadu práce.
f) Kapacita poradenských agentur
V území působí regionální rozvojová agentura (RDA), která má sídlo v Rychnově nad Kněžnou a je v ní zaměstnáno 5 zaměstnanců. Všichni zaměstnanci mohou poskytnout jednotlivým obcím podporu a poradenství. Kromě toho v území působí i další agentury, které zde však nemají sídlo (např. Centrum investic, rozvoje a inovací – příspěvková organizace Královéhradeckého kraje). Dále zde poměrně agilně působí agentura DABONA a několik soukromých osob zajišťujících poradenské služby.
Závěr:
Ve 31 obcích Sdružení SPLAV působí 23 uvolněných starostů, v 8 obcích působí pouze neuvolnění starostové či místostarostové. Celkově je ve všech obcích zaměstnáno 183 pracovníků obecních a městských úřadů v administrativě a dalších 164 pracovníků v ostatních profesích. Většina z těchto zaměstnanců působí na městském úřadě v Rychnově nad Kněžnou, který plní funkci obce s rozšířenou působností téměř pro všechny obce MAS. Více než 10 zaměstnanců mají ještě další tři města (Vamberk, Rokytnice a Solnice), která jsou zároveň obcemi s pověřeným obecním úřadem. Ostatní obce zaměstnávají již jen jednotlivce, v některých malých obcích naopak působí jen např. účetní na dohodu o provedení práce.
Počet podpořených osob - součet za všechny projekty 15 700 2 250 16
Počet pracovních úvazků zaměstnanců MAS 5,35 6 4
Počet obyvatel DSO 36 200 36 100 35 588
Počet obcí zapojených do MAS 32 32 31
16
d) Finanční zdroje DSO
DSO Mikroregion Rychnovsko Rok2012 2013 2014
Celkové výdaje za rok 569 196 1 076 371 546 411z toho:provozní - na kancelář DSO mimo výdajů na platy (viz níže) 105 663 117 623 197 403na platy včetně povinných pojistných odvodů zaměstnanců DSO 35 000 40 200 22 400ostatní 428 533 918 548 326 608Celkové příjmy 363 564 764 024 458 630z toho:přijaté dotace 35 000 258 600 0členské příspěvky 326 850 504 273 448 314dary 0 0 0ostatní 1 714 1 151 10 316Počet podpořených projektů 1 2 0Počet podpořených osob - součet za všechny projekty 0 2 987 0Počet pracovních úvazků zaměstnanců DSO 0 0 0Počet obyvatel DSO 32 860 32 848 33 420Počet obcí zapojených do DSO 29 29 30
DSO Region Orlické hory Rok2012 2013 2014
Celkové výdaje za rok 784 041 1 050 489 1 244 792z toho:provozní - na kancelář DSO mimo výdajů na platy (viz níže) 153 900 117 320 75 660na platy včetně povinných pojistných odvodů zaměstnanců DSO 0 0 0ostatní 630 141 933 169 1 169 132Celkové příjmy 1 129 858 1 116 893 1 104 201z toho:přijaté dotace 793 250 804 688 791 501členské příspěvky 313 180 310 200 309 540dary 10 000 0 0ostatní 13 428 2 005 3 160Počet podpořených projektů 2 3 4Počet podpořených osob - součet za všechny projekty 15 000 20 000 20 000Počet pracovních úvazků zaměstnanců DSO 0 0 0Počet obyvatel DSO 9 233 9 167 9 153Počet obcí zapojených do DSO 22 22 22
17
DSO Mikroregion Bělá Rok2012 2013 2014
Celkové výdaje za rok 138 821 720 743 3 309 028z toho:provozní* - na kancelář DSO mimo výdajů na platy (viz níže) 6 170 9 868 16 938na platy včetně povinných pojistných odvodů zaměstnanců DSO 23 000 31 000 138 115ostatní 109 651 679 875 3 153 975Celkové příjmy 129 268 1 512 460 3 257 671z toho:přijaté dotace 30 000 459 581 2 193 567členské příspěvky 98 886 1 052 349 486 835dary 0 0 0ostatní 382 530 577 269Počet podpořených projektů 2 2 3Počet podpořených osob - součet za všechny projekty** 5 000 5 000 5 000Počet pracovních úvazků zaměstnanců DSO 0 0 0Počet obyvatel DSO 5 689 5 650 5 554Počet obcí zapojených do DSO*** 5 5 5
Ostatní výše uvedené dobrovolné svazky obcí jsou buď svazky účelovými (plynofikace obce, zajišťování pitné vody pro část regionu) nebo jejich součástí je minimální počet obcí z území MAS (2 až 4).
e) Dotace do podnikatelského a neziskového sektoru za období 2007-2013
ObecDotace LEADER z PRV 2007-2013 do území Sdružení SPLAV
V minulém programovém období EU získaly dotace prostřednictvím MAS subjekty z většiny obcí Sdružení SPLAV, pouze v 5 obcích nebyla žádná dotace administrována. Nejvíce dotací směřovalo žadatelům v obci Potštejn (zejména pak do neziskového sektoru). Podnikatelé získali nejvíce finančních prostředků v Rokytnici v Orlických horách.
2.2.3. Spolupráce obcí ve struktuře strategie MAS
Spolupráce obcí na půdě MAS je podporována několika způsoby .
1. Spolupráce v rámci struktury, forem činnosti a způsobu rozhodování v MASMístní akční skupina je podle pravidel LEADER tvořena rovnoměrně zástupci všech sektorů – veřejné správy, podnikatelů i neziskových subjektů. Veřejná správa tak je zastoupena min. 30% členů ve všech orgánech MAS – Programovém výboru, Výběrové a Kontrolní komisi, a z 30% tvoří i členskou základnu MAS. Stejným podílem se také VS podílí na rozhodování ve všech záležitostech MAS a vnitřními předpisy MAS je zaručeno, že při nižším poměrném zastoupení některého ze tří sektorů na jednání, nebude v záležitostech MAS rozhodováno.Již při vzniku MAS bylo dbáno na to, aby každá obec z území MAS byla mezi členy zastoupena, pokud ne přímo zástupcem obce, tak zástupcem jiného subjektu (podnikatelského nebo neziskového) z obce.
Graf: Struktura orgánů a členů MAS
19
2. Podpora spolupráce z programu LEADER :Téma Spolupráce je samostatným podopatřením opatření Marketing prioritní oblasti Podnikání v rámci strategie rozvoje území MAS Sdružení SPLAV v období 2015-22. Toto podopatření se týká především podpory projektů, kde příprava a rozvoj spolupráce různých subjektů bude jejich hlavní aktivitou. Příkladem vhodného projektu může být např. vznik typového opakovatelného projektu, příprava společné prodejní strategie atp.Spolupráce obcí navzájem i jejich spolupráce s jinými subjekty na různě zaměřených aktivitách (společná výstavba, provozování, kampaň atp.) bude podporována vždy v rámci příslušného opatření a podopatření bodovým zvýhodněním takového projektu, na kterém se podílí více spolupracujících subjektů.
20
Seznam výběrových kritérií – příklad
3. Podpora spolupráce vlastní projektovou činností MASVedle programu LEADER vyvíjí MAS i další činnosti. Je to především příprava a realizace vlastních projektů. Těmito projekty se snaží MAS prospět co nejšířeji rozvoji regionu a z toho důvodu zapojuje do vlastních projektů co nejvíce dalších subjektů z území, zejména obcí. Spolupráce začíná už výběrem záměru, kdy MAS zpracuje do projektu téma, které je v území potřebné. Takto MAS pro obce školila administrativní pracovníky a pracovníky technických služeb nebo zaměstnávala nezaměstnané lidi při údržbě veřejných prostranství v obcích. Jiná skupina společných projektů se týkala vybavení spolků v obcích, mapování historických a kulturních zajímavostí nebo výstavby drobné infrastruktury pro podporu cestovního ruchu. Při těchto aktivitách je potřeba, aby se obce navzájem i s MAS dohodly na průběhu projektu, vybraly vhodné aktivity i cílové skupiny a sdružily na realizaci projektu finanční prostředky.V projektové činnosti bude MAS i nadále pokračovat a jejím cílem je dát spolupráci s obcemi i dalšími subjekty ještě větší prostor a odpovědnost, případně svou roli omezit pouze na fundreising a administraci projektu.
4. Podpora spolupráce neformální činností MAS
21
Kromě projektové činnosti vyvíjí MAS také celou řadu dalších aktivit ve prospěch svých členů a další veřejnosti v obcích. Jedná se o společenské, kulturní a sportovní akce, exkurze, vycházky a propagační aktivity. MAS se také mnohdy finančně či organizačně podílí na akcích jednotlivých obcí či DSO. Při těchto akcích dochází k prohlubování vzájemného poznání a navázání spolupráce s obcemi na území MAS neformálním způsobem, který posléze vyústí v konkrétní aktivitu spolupráce.
22
Část 3. – Definice potřeb v oblasti spolupráce obcí na platformě MAS
3.1. Obecný popis potřeb
Spolupráce obcí je potřebná v mnoha oblastech fungování veřejné správy. Pomáhá pří řešení jejich každodenních problémů nejen v tématech, které jsou předmětem tohoto projektu. Významnou úlohu hraje spolupráce obcí především u menších obcí, které nemají dostatečný administrativní aparát na řešení všech činností, navíc mají jen omezený rozpočet a také nedostatečné lidské zdroje pro zabezpečení chodu obce – v některých případech jen neuvolněného starostu či jiného člena obce a účetní na částečný pracovní úvazek. Právě v takových případech je MAS vhodným subjektem při pomoci řešení různých úkolů.
3.2. Potřeby spolupráce dle témat - Školství, Odpadové hospodářství, Zaměstnanost a sociální péče
MAS Sdružení SPLAV si na základě dosavadních zkušeností, analýz i průzkumů mezi aktéry v území vybrala tři témata k řešení formou spolupráce obcí na platformě MAS. Tato témata jsou: Zaměstnanost a sociální péče, Odpadové hospodářství a Regionální školství. Tato témata byla vybrána po diskuzi v MAS i se starosty obcí na území MAS, původně vybrané téma Regionální doprava bylo nahrazeno tématem Odpady, které starostové pokládají za potřebnější a pro spolupráci na půdě MAS za více vhodné. Pro definici potřeb v jednotlivých oblastech sloužilo také setkání se starosty z obcí území MAS tzv. kulatý stůl, který byl pořádán v rámci tohoto projektu.
Zaměstnanost a sociální péčeMAS dlouhodobě spolupracuje se se všemi významnými subjekty v území – nejen s obcemi a
dalšími zástupci veřejné správy, ale také se zástupci neveřejné správy (podnikatelé, neziskové organizace), které jsou potenciálními zaměstnavateli. Rovněž sama přispívá k vytváření pracovních míst. V rámci samostatných projektů, které realizovala z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v předchozích letech, zaměstnala několik občanů evidovaných na úřadu práce, v současné době zaměstnává 2 pracovnice prostřednictví programu Úřadu práce. MAS se rovněž snaží podnítit podnikatelskou činnost v území, neboť region je charakteristický velmi nízkou podnikatelskou činností (relativně málo podnikatelů v přepočtu na obyvatele). MAS by měla rovněž najít uplatnění při propagaci učňovského školství a dalších technických oborů, případně by mohla najít uplatnění při rozvoji sociálního podnikání, a to jak poradenskou činností, tak i pomocí vlastních projektů.Téma zaměstnanost, společenské uplatnění a sociální stabilizace jsou prioritními tématy projektů MAS. Z programu LEADER MAS finančně podporuje vznik a rozvoj firem a pracovních míst, rekvalifikace a aktivizaci znevýhodněných skupin občanů. Preferenčními kritérii zvýhodňuje takové projekty, které vedou ke vzniku pracovních míst především pro ženy, starší občany či obyvatele v odlehlých oblastech. Vlastními projekty MAS napomáhá ve spolupráci s obcemi zaměstnanosti a společenskému uplatnění lidem starším 50 let, rodičům samoživitelům, rodičům s malými dětmi i zdravotně postižených lidem.
V dalším období může dále MAS:- Přinášet vhodné příklady dobré praxe a know-how z jiných regionů
23
- Iniciovat a organizovat jednání mezi starosty obcí, Úřadem práce, místními podnikateli, vedením škol a dalšími zainteresovanými subjekty s cílem zvýšení počtu alternativních pracovních míst v obcích
- Popularizovat a propagovat učňovské školství formou zábavných i vzdělávacích akcí pro veřejnost
- Vlastními projekty i poradenskou činností rozvíjet sociální podnikání - Vlastními projekty i poradenskou činností vytvářet pracovní pozice pro znevýhodněné občany- Iniciovat a organizovat jednání mezi starosty obcí, školami v regionu, vhodnými VŠ,
vybranými firmami a dalšími zainteresovanými subjekty s cílem založení výzkumného pracoviště
- Vyhledávat a zajišťovat finanční zdroje na realizaci přijatých opatření
Odpadové hospodářství
Jako vhodnou oblast spolupráce byly starosty doporučeny společné projekty zařízení k nakládání s odpady, řešení problematiky biologicky rozložitelných odpadů, snahu o úsporu finančních prostředků vynakládaných na odpadové hospodářství, realizaci společného svozu odpadů a řešení budoucího nakládání se směsným komunálním odpadem. Tyto aktivity by měly být koordinovány v rámci DSO či MAS ve spolupráci s odborníkem, který by zajišťoval agendu odpadového hospodářství společně pro všechny obce, a to např. - výběr provozovatelů a dodavatelů vybavení odpadových zařízení společným výběrovým řízením, sledování právních aspektů provozu, koordinaci a dělbu aktivit a společné technické vybavení, atd. Dalším společným plánem je např. uskutečnění kampaně k lepšímu třídění odpadů, výstavba sítě obecních kompostáren a případně třídící linky.
MAS se doposud v oblasti odpadového hospodářství regionu příliš neangažovala, vyjma finanční podpory výstavby několika kontejnerových stanovišť v obcích. V příštím období plánuje MAS :
- Přinášet vhodné příklady dobré praxe a know-how z jiných regionů- Iniciovat a organizovat jednání mezi starosty jednotlivých obcí s cílem sjednotit systém svozu
odpadu - Připravovat a organizovat informační a vzdělávací akce zaměřené na třídění odpadu- Organizovat dobrovolnické aktivity při odstraňování černých skládek a dalších ekologických
zátěží- Organizovat dobrovolnické aktivity při péči o životní prostředí- Vlastními projekty a poradenskou činností napomoci třídění odpadu a zpracování bioodpadu
přímo v obcích- Vyhledávat a zajišťovat finanční zdroje na realizaci přijatých opatření
Školství
V území MAS se nachází především mateřské a základní školy, vyšší stupně škol jsou všechny koncentrovány do okresního města Rychnov n/K. Mateřské i základní školy mají různou kapacitu, ale i různou naplněnost, která závisí na počtu dětí v území a je časově velmi proměnlivá. Nyní jsou kapacity mateřských škol spíše naplněny, naopak kapacity u základních škol jsou volnější. Vzhledem k demografickému vývoji však lze předpokládat opačný trend, počty dětí v MŠ se budou snižovat,
24
naopak počty dětí na základních školách by se mohli mírně zvyšovat, ale jen přechodnou dobu. MAS by mohla přispět k optimalizaci těchto zařízení lepší koordinací mezi obcemi. Další její možností je organizace volnočasových a zájmových aktivit pro děti a mládež. MAS by se rovněž chtěla zaměřit i na rozšíření celoživotního vzdělávání na území Rychnovska.
Místní akční skupina sdružení SPLAV dosud podporuje rozvoj školství jednak finančně – dotacemi z programu LEADER na opravy škol, výstavbu tělocvičen, hřišť a modernizaci vybavení tříd, a také vlastními projekty. Ty se týkají především nabídky zájmových aktivit pro děti, mládež i dospělé, zvyšování povědomosti veřejnosti o Rychnovsku, jeho historii a přírodních krásách, přípravy na nové zaměstnání atp. V nejbližším období, plánuje MAS podpořit kvalitu vzdělávání v regionu následujícími aktivitami se zapojením obcí:
- Organizovat zpracování koncepce rozvoje školství v regionu (místního akčního plánu)- Přinášet vhodné příklady dobré praxe a know-how z jiných regionů- Zprostředkovat dohodu starostů obcí při optimalizaci sítě školských zařízení v regionu- Organizovat realizaci společných opatření – komunitní školy, dětské skupiny, školní autobusy,
atp.- Popularizovat a propagovat učňovské školství formou zábavných i vzdělávacích akcí pro
veřejnost- Připravovat a organizovat akce a aktivity volnočasové a zájmové činnosti pro děti a mládež- Připravovat a organizovat vzdělávací akce pro veřejnost- Propagovat zdravý životní styl a zásady správné výživy formou zábavných i vzdělávacích akcí- Vlastními projekty i poradenskou činností rozvíjet alternativní školství a vzdělávání 3. věku - Vyhledávat a zajišťovat finanční zdroje na realizaci přijatých opatření
3.3. Potřeby spolupráce obcí v dalších oblastech
Spolupráce obcí je žádoucí i v dalších oblastech. Tradiční je spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Zde by se MAS měla zaměřit na rovnoměrnější rozmístění turistů do regionu – návštěvníci se koncentrují především do několika obcí v Orlických horách a MAS by chtěla propagovat i další území na Rychnovsku. Další možností je spolupráce v rámci složek integrovaného záchranného systému. Vzhledem k poloze MAS řada obcí rovněž dlouhodobě spolupracuje i se sousedními obcemi v Polské republice a tuto spolupráci by chtěla i dále rozvíjet. Na půdě MAS bude možné:
- Přinášet vhodné příklady dobré praxe a know-how z jiných regionů- Iniciovat a organizovat jednání mezi starosty obcí, správci toků, majiteli pozemků a dalšími
zainteresovanými subjekty s cílem dořešení komplexní protipovodňové ochrany území- Připravovat a organizovat informační a vzdělávací akce zaměřené na ochranu přírody a
krajiny- Organizovat dobrovolnické aktivity při odstraňování následků povodní a jejich předcházení.- Organizovat dobrovolnické aktivity při péči o životní prostředí- Vyhledávat a zajišťovat finanční zdroje na realizaci přijatých opatření
25
Část 4 – Návrhová část Strategie spolupráce obcí na platformě MAS
4.1. Stanovení cílů v oblasti spolupráce obcí
Základní strategický cíl: Zkvalitnit spolupráci obcí a zefektivnit chod úřadů v regionu MAS
Vybrané specifické cíle rozvoje území MAS Sdružení SPLAV v období 2015-22 :
Specifický cíl 1: Zlepšení kvality veřejné správy území Specifický cíl 2: Zavedení a podpora alternativních přístupů k výchově a vzdělání, rozmanitosti a
přístupnosti vzdělávacích programů a institucí, učňovského školství a vzdělávání 3. věku.
Specifický cíl 3: Zlepšení životního prostředí sídel, realizace opatření k snížení dopravní zátěže, znečišťování působením průmyslové a zemědělské výroby a dalších negativních vlivů.
Specifický cíl 4: Posílení stabilizace občanů dostatečnou nabídkou základních služeb a vytvářením různorodých pracovních míst s alternativními úvazky.
Jednotlivé podcíle plnění specifických cílů :
Specifický cíl 1 - Zlepšení kvality veřejné správy území (Priorita Veřejná správa)A.1. Snížení administrativní zátěže obcí do 500 obyv. v oblasti získávání dotačních podpor.A.2. Zajištění podmínek pro neformální přenos informací a dobré praxe mezi obcemi na půdě MAS.A.3. Vzdělávání členů Obecních zastupitelstev a zaměstnanců obcí.
Specifický cíl 2 – Zavedení a podpora alternativních přístupů k výchově a vzdělání, rozmanitosti a přístupnosti vzdělávacích programů a institucí, učňovského školství a vzdělávání 3. věku (Priorita Školství)A.1 Rozšíření zdravého a aktivního životního stylu občanů, podpora kvality a dostupnosti
volnočasových aktivit pro děti a mládež.A.2. Propagace regionu jako místa pro plnohodnotný život rodinB.1. Koordinace a diverzifikace školství v obcích regionu, kumulace finančních prostředků, sdílení
zaměstnanců, prostor, vybavení a hromadné školní dopravyB.2. Zavedení alternativních přístupů k výchově a vzdělání, rozmanitosti a přístupnosti vzdělávacích
programů a institucí v předškolním a základním vzdělávání.B.3. Zvýšení zájmu o učňovské vzdělání
Specifický cíl 3 - Zlepšení životního prostředí sídel, realizace opatření k snížení dopravní zátěže, znečišťování působením průmyslové a zemědělské výroby a dalších negativních vlivů (Priorita Odpadové hospodářství)A.1. Zlepšení osvěty veřejnosti v problematice třídění odpadu.B.1. Společný postup obcí při výběru dodavatele a nákupu služeb v oblasti sběru, svozu, přeprav a
konečného využití nebo odstranění komunálních odpadů a jejich složek
C.1. Budování lokálních zařízení na třídění a zpracování odpadu
26
C.2. Budování lokálních zařízení pro nakládání s bioodpadem
Specifický cíl 4 - Posílení stabilizace občanů dostatečnou nabídkou základních služeb a vytvářením různorodých pracovních míst s alternativními úvazky (Priorita Zaměstnanost)A.1. Vytvoření sítě terénních pracovišť sociální prevence
A.2. Rozšíření možností volnočasového, společenského vyžití a sociálních kontaktů pro jednotlivé skupiny občanů, zejména seniorů, mladých nezaměstnaných, zdravotně postižených občanů a samostatně žijících osob.
A.3. Vytváření alternativních pracovních úvazků pro znevýhodněné občanyB.1. Rozšíření kapacit veřejné péče o znevýhodněné občany zapojením a podporou soukromého
sektoru
4.2 Plánovaná spolupráce na základě nových podnětů z projektu SMS-EChÚ a kulatých stolů
Uvedené cíle spolupráce obcí budou naplňovány v rámci spolupráce 3 typů :1. Spolupráce obcí na půdě ORP
Na území Rychnovska funguje spolupráce obcí pod záštitou ORP Rychnov nad Kněžnouvelmi dobře. Úřad města pravidelně pořádá pro starosty a další pracovníky obecních zastupitelstev i úřadů školení na aktuální témata – legislativní změny, účetní agendy, audit, atp. Tyto informace obce využívají i v rámci svých povinností v oblasti samosprávných činností. Informace v rámci této spolupráce jsou přenášeny mezi Úřadem ORP a úřady spádových obcí a to bez nároku na spolufinancování ze strany obcí.
2. Spolupráce obcí na půdě DSO V rámci DSO probíhá spolupráce obcí méně formálně, a to ne jen jednosměrně, ale mezi všemi obcemi navzájem. Neformální spolupráce spočívá ve výměně zkušeností, doporučení vhodných postupů, dodavatelů, atp. Na půdě DSO však také obvykle probíhá projektová spolupráce obcí. Obce přispívají finančně do rozpočtu dobrovolného svazku a z nastřádaných finančních prostředků je hrazen plat manažera, resp. tajemníka a účetní, případně odborných služeb. Finanční prostředky DSO slouží i k dofinancování různých společných projektů. Jedná se obvykle buď o jeden významný projekt, který byl impulzem k založení svazku (vodovod, ČOV), nebo o více menších projektů (nákup techniky, výstavba dětských hřišť, vybavení pro spolky, atp.).
27
3. Spolupráce obcí na půdě MAS Na půdě MAS spolupracují obce nejen mezi sebou navzájem, ale i s dalšími členskými i nečlenskými subjekty MAS z vlastního území nebo z jiného území MAS. Spolupráce se tak týká nejen obecních záležitostí, ale celé řady různorodých témat – údržby obcí, celoživotního vzdělávání, péče o seniory, zájmové činnosti obyvatel, atp. Z mnoha možných témat byla jako prioritní vybrána pro plnění strategie spolupráce na platformě MAS Sdružení SPLAV v období 2016-20 vybrána výše uvedená témata veřejná správa, školství, odpadové hospodářství a zaměstnanost a sociální služby a níže uvedené projekty.
Stanovení opatření
1/ Animace prostřednictvím zaměstnance MAS1A/ MAS jako iniciátor setkání a nových aktivit
- Uspořádání setkání k projednání strategie rozvoje regionu, obcí či jiných koncepčních dokumentů
- Uspořádání setkání nad společnými projekty zaměstnanosti, sociálních služeb, dopravní obslužnosti a dalšími tématy.
- Uspořádání netradičních akcí na podporu spolupráce v regionu
28
1B/ MAS jako realizátor projektů- Realizace projektu spolupráce členů MAS- Realizace projektu spolupráce obcí- Realizace projektu mezioborové spolupráce- Realizace projektu mezinárodní spolupráce
1C/ Vyhledávání dotačních možností dle požadavků v území- Vedení zásobníku projektů z území- Sledování aktuálních dotačních možností, předávání informací do území- Doporučení vhodných dotačních zdrojů projektům zařazeným do zásobníku projektů
1E/ Vzdělávání a osvěta - Uspořádání vzdělávací akce- Uspořádání osvětové akce
1F/Koncepční činnost- Zpracování strategických plánů rozvoje území- Zpracování ostatních koncepčních dokumentů
2/ Servis MAS prostřednictvím přímého zajištění veřejné správy a jiných služeb pro malé obce 2A/ Služby zajištění veřejné správy
- Zajištění výběrových řízení 2B/ Společné právní služby pro veřejnou správu
2C/ Dotační servis - Zpracování projektové žádosti- Administrativní řízení realizace projektu- Finanční řízení realizace projektu
2D/ Společné účetní služby pro více malých obcí prostřednictvím zaměstnance MAS
2E/ Další služby pro obyvatele v regionu MAS- Kopírování, tisk- Realizace veřejně prospěšných projektů
3/ Poradenství MAS samosprávám- Předávání informací- Metodická pomoc- Fundreising
4/ Soustava smluvních vztahů několika obcí v MAS
5/ Svazek obcí s působností na území celé MAS - Zajištění administrativního chodu- Fundreising- Zajištění dotačního managementu
29
Přehled modelů spolupráce (šablon):Od-
padyŠkol-ství
Do-prava Voda Zaměst-
nanostAdmini-strativa
1/Animace prostřednictvím zaměstnance MAS1A/ MAS jako iniciátor setkání a nových aktivit
x x x x x x
1B/MAS jako realizátor projektů x x x x1C/ Vyhledávání dotačních možností podle požadavků v území
x x x x x x
1D/ Koordinace společných aktivit x x x x1E/ Vzdělávání a osvěta x x x x x x2/ Servis MAS prostřednictvím zajištění služeb veřejné správy pro malé obce2A/ Služby zajištění veřejné správy
x x x x x x
2B/ Společné právní služby pro veřejnou správu2C/ Dotační servis x x x x x x2D/ Společné účetní služby pro více malých obcí2E/ Další služby pro obyvatele v regionu MAS x x x3/ Poradenství MAS samosprávám x x x x x x4/ Soustava smluvních vztahů několika obcí v MAS5/ Svazek obcí s působností na území celé MAS x x x x x x
4.3 Priority a opatření Strategie spolupráce obcí MAS
Část 6 – Implementace spolupráce obcí ve strategiích MAS
6.1 Sledování a vyhodnocování
MAS zpracovává monitorovací zprávu 3x ročně a předává ji nadřízenému orgánu (MMR). Obsahem zprávy je přehled činnosti, finančních toků, personálního nasazení a plán aktivit na další období. Zpráva je připravována zaměstnanci MAS, schvalována členy MAS a posuzována nadřízeným orgánem. V této praxi bude MAS pokračovat i nadále. Také v rámci další projektové činnosti zpracovává MAS a předkládá nadřízeným orgánům monitorovací zprávy o průběhu realizace a udržitelnosti projektů. Zprávy procházejí stejnými postupy jako zprávy LEADER. Souhrnné hodnocení a evaluaci uskutečňuje MAS 1x za 3 roky. Posuzuje plnění cílů strategického plánu, vhodnost nastavených postupů, zájem, připomínky, atp. Hodnocení probíhá formou dotazníkových akcí a diskuzí s členy a starosty spádových obcí. Zprávu opět schvalují členové MAS a následně nadřízený orgán. O všech těchto monitorovacích a evaluačních aktivitách bude MAS prostřednictvím svých zástupců informovat Pracovní skupinu spolupráce.
6.2. Začlenění spolupráce obcí do strategie MAS–SCLLD
6.2.1. Identifikace tématu spolupráce obcí ve strategii MAS
V rámci analytické části Strategie MAS Sdružení SPLAV není spolupráce na úrovni obcí detailněji řešena. Nicméně v případě SWOT analýzy je uvedena jako jedna z příležitostí „Využití polohy regionu k zintenzivnění spojení a spolupráce s Polskem“. Vzhledem k příhraniční poloze území MAS má spolupráce se sousední Polskou republikou pro region významnou úlohu. Tato spolupráce se děje z velké části na úrovni obcí, ale i dalších subjektů - škol, zájmových spolků a dalších neziskových organizací s dotační podporou programu INTERREG, protože celé území MAS se nachází v Euroregionu Glacensis. Spolupráce je zaměřena především na poznávání regionů, lidí, způsobu života, činnosti organizací v partnerských zemích apod. Lze předpokládat pokračování a prohloubení této spolupráce v rámci projektů INTERREG v dalších letech. Sdružení SPLAV připravuje zapojení do této spolupráce organizací přeshraniční spolupráce škol (proj. Agentura dětí mládeže), výměny zkušeností nezaměstnaných osob (Podnikatelské inkubátory a sociální podniky), společných přehlídek dovedností občanů (Festival venkovských inovací) a dalších. Jedním ze záměrů, o kterém MAS uvažuje a na kterém by se podílely obce v blízkosti hranic, je zajištění společné dopravní obslužnosti na obou stranách hranice.
Projekty na podporu společných záměrů různých subjektů řeší návrhová část Strategie MAS v rámci opatření Marketing – podopatření C4.4. Spolupráce. Může se samozřejmě jednat také o spolupráci mezi obcemi, kterou bude zprostředkovávat MAS. Nicméně na základě zkušeností předpokládáme, že obce vzájemně spolupracují spíše v rámci dobrovolných svazků obcí.
I v rámci některých jiných opatření a podopatření naší strategie bude řešena spolupráce obcí. Z definovaných 5 témat se jedná o následující: Problematice školství je věnováno celé opatření priority Občané – A1. Výchova a vzdělávání. Součástí opatření je několik podopatření, které se týkají předškolní výchovy (MŠ), školního vzdělávání (ZŠ a SŠ) a také celoživotního vzdělávání a vědy a výzkumu. Protipovodňovými opatřeními se zabývá opatření Prostředí ve volné krajině a v něm podopatření B1.2. Vodoteče, protipovodňová opatření. Odpadovým hospodářstvím se zabývá v rámci opatření Prostředí v sídlech jedno z jeho podopatření, a to B2.1. Nakládání s odpady. Dopravě se věnuje celé opatření v rámci priority Prostředí – B3. Dopravní infrastruktura. Toto opatření je dále rozděleno na jednotlivé druhy dopravy, a to pěší, cyklistickou, silniční a železniční. Samostatné podopatření je zaměřeno i na projekty ve veřejné dopravě a řeší tedy dopravní obslužnost v regionu. Zaměstnanost není přímo zmíněna v rámci žádné priority či opatření. Nicméně celá priorita C. Podnikání, která je rozdělena na čtyři opatření (Zemědělství, Průmysl, Služby, obchod a řemesla a Marketing), v podstatě řeší problematiku zaměstnanosti.
MAS dlouhodobě realizuje vlastní projekty na platformě spolupráce více subjektů a tuto činnost připravuje i pro další období. Tématy připravované spolupráce jsou kulturní a historické dědictví
36
(zapojení obcí, církví, spolků), příležitosti pro znevýhodněné skupiny občanů (zapojení obcí, úřadů práce, podnikatelských subjektů), příležitosti pro mládež (zapojení škol, spolků, obcí) a mezinárodní spolupráce (zapojení všech subjektů z území). Bude se jednat především o neinvestiční projekty – pořádání společenských akcí, soutěžních setkání, vzájemnou výměnu zkušeností apod. Z investičních projektů se pravděpodobně uplatní spolupráce v rámci dopravní infrastruktury – společná výstavba chodníků, cyklostezek apod. Další možností je nákup společného dopravního prostředku pro určité skupiny obyvatel (důchodci, sportovci). Vzhledem k velmi podobnému vymezení území MAS a Dobrovolného svazku obcí mikroregion Rychnovsko lze předpokládat prolínání mezi projekty spolupráce těchto dvou subjektů.
Přehled priorit a opatření Strategie (zvýrazněná opatření obsahují témata spolupráce definovaná v Dodatku strategie):
A. OBČANÉA1. Výchova a vzděláníA2. BydleníA3. Zdraví a sociální péčeA4. Kultura a památkyA5. Sport a volný časA6. Veřejná správa, bezpečnost, ostatní
B. PROSTŘEDÍB1. Prostředí ve volné krajiněB2. Prostředí v sídlechB3. Dopravní infrastrukturaB4. Technická infrastruktura
C. PODNIKÁNÍC1. ZemědělstvíC2. PrůmyslC3. Služby, obchod a řemeslaC4. Marketing
C4.1 Marketing regionální výrobyC4.2 Propagace pro cestovní ruchC4.3 Spolupráce
6.2.2. Doplnění strategie MAS
Kapitola Spolupráce obcí na půdě MAS bude součástí Strategického plánu komunitního rozvoje MAS (SCLLD) Sdružení SPLAV pro období 2016-22.
37
Přílohy
Na půdě MAS by bylo možné:- Přinášet vhodné příklady dobré praxe a know-how z jiných regionů- Iniciovat a organizovat jednání mezi starosty obcí, správci toků, majiteli pozemků a dalšími
zainteresovanými subjekty s cílem dořešení komplexní protipovodňové ochrany území- Připravovat a organizovat informační a vzdělávací akce zaměřené na ochranu přírody a krajiny- Organizovat dobrovolnické aktivity při odstraňování následků povodní a jejich předcházení.- Organizovat dobrovolnické aktivity při péči o životní prostředí- Vyhledávat a zajišťovat finanční zdroje na realizaci přijatých opatření
V Rychnově nad Kněžnou, ke dni 26.10.2015 zpracoval tým MAS Sdružení SPLAV, z.s.
