theses.cz · Web viewV současné době se globalizací zabývá mnoho autorů, jedním z nich je i...

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

PROJEVY GLOBALIZACE V TĚLESNÉ KULTUŘE

Bakalářská práce

Autor: Kateřina Tomčalová

Tělesná výchova – matematika se zaměřením na vzdělávání

Vedoucí práce: RNDr. Svatopluk Horák

Olomouc 2013

Jméno a příjmení autora: Kateřina Tomčalová

Název závěrečné práce: Projevy globalizace v tělesné kultuře

Pracoviště: Katedra společenských věd v kinantropologii

Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci

Vedoucí: RNDr. Svatopluk Horák

Rok obhajoby: 2013

Abstrakt: Globalizace je fenoménem současné doby. Je

to souhrn změn sociálního a společenského

systému. Tato bakalářská práce pojednává

o projevech globalizace v tělesné kultuře

v oblasti technologické, ekonomické, migrační,

ideologické a mediální. V práci je poukázáno

na konkrétní projevy globalizace v tělesné

kultuře. Jsou zde rozebírána témata jako vývoj

a oběh materiálů a technologií, životní

prostředí, sponzoring, sportovní migrace,

šíření idejí pomocí médií a reklama.

Klíčová slova: technologie, ekonomie sportu, migrace,

ideologie, média, sport, tělocvičná rekreace,

tělesná výchova

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

2

Author’s first name and surname: Kateřina Tomčalová

Title of the thesis: Manifestations of the globalization in

the physical culture

Department: Department of Social Sciences

in Kinanthropology

Faculty of Physical Culture

Palacký University in Olomouc

Supervisor: RNDr. Svatopluk Horák

The year of presentation: 2013

Abstract: The globalization is today´s

phenomenon, and can be defined as

the complex of the changes in social

system. This thesis deals with its

demonstration in the sports sphere

throughout the technological, economic,

migrational, ideological and media

scope. Specific examples in the field of

physical culture are shown, and it offers

an insight on topics such as the

development and circulation of

technologies and substances, the

environment, the sponsorships, the

migration in sports and the impact of

the media and advertisement.

Keywords: technology, sport economy, migration,

ideology, media, sport, Gymnastics

recreation, Physical Education

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

3

Prohlašuji, že jsem závěrečnou písemnou práci zpracovala samostatně

s odbornou pomocí RNDr. Svatopluka Horáka a uvedla všechny použité

literární a odborné zdroje a řídila se zásadami vědecké etiky.

V Olomouci dne 30. dubna 2013

4

Děkuji RNDr. Svatopluku Horákovi za pomoc a cenné rady, které mi

poskytl při zpracování bakalářské práce.

5

OBSAH

ÚVOD..................................................................................................................8

1 PŘEHLED POZNATKŮ..............................................................................10

1.1 Tělesná kultura, pohybové aktivity a sport...........................................10

1.1.1 Pojem sport a jeho vnímání...........................................................10

1.1.2 Teorie tělesné kultury podle Bohuslava Hodaně...........................11

1.1.3 Historie tělesné kultury, pohybových a tělocvičných aktivit............15

1.2 Globalizace..........................................................................................19

1.2.1 Úvod do problematiky globalizace.................................................19

1.2.2 Historie globalizace........................................................................21

1.2.3 Projevy globalizace........................................................................23

1.2.4 Aktéři globalizace...........................................................................25

1.3 Globalizace v tělesné kultuře...............................................................26

1.3.1 Globalizace v tělesné kultuře podle Bohuslava Hodaně................27

1.3.2 Globalizace v tělesné kultuře podle Josepha Maguira et al...........28

2 CÍLE PRÁCE..............................................................................................29

3 METODIKA PRÁCE....................................................................................30

4 VÝSLEDKY PRÁCE...................................................................................31

4.1 Projevy globalizace v tělesné kultuře...................................................31

4.2 Technologická sféra globalizace..........................................................33

4.2.1 Tělocvičná rekreace.......................................................................34

4.2.2 Tělesná výchova............................................................................37

4.2.3 Sport..............................................................................................37

4.2.4 Technologie a životní prostředí......................................................39

4.3 Ekonomická sféra globalizace..............................................................44

6

4.3.1 Ekonomie sportu............................................................................45

4.3.2 Sponzoring....................................................................................47

4.4 Migrační sféra globalizace....................................................................50

4.5 Ideologická sféra globalizace...............................................................53

4.5.1 Symboly v tělesné kultuře..............................................................54

4.5.2 Politické ideje 20. století v tělesné kultuře.....................................55

4.5.3 Novodobé olympijské hry, myšlenka olympismu...........................56

4.6 Mediální sféra globalizace....................................................................57

4.6.1 Vrcholový sport v médiích..............................................................58

4.6.2 Reklama v médiích........................................................................59

4.6.3 Historie vztahu médií a tělesné kultury..........................................60

5 ZÁVĚR........................................................................................................61

6 SOUHRN....................................................................................................62

7 SUMMARY.................................................................................................64

8 REFERENČNÍ SEZNAM.............................................................................66

7

ÚVOD

„Na břehu Severního moře, v nizozemském letovisku Noordwijk, stojí

na okraji písečné pláže argentinská restaurace. Čtveřici českých turistů, kteří

zde v létě roku 1997 chtěli poobědvat, obsluhovali dva Afghánci. Protože

předtím studovali v Praze, hovořili s hosty česky. Přirozeně“ (Ehl, 2001, 13).

Úryvek z knihy Martina Ehla krásným způsobem ukazuje, jak je svět

propojen mnohými vazbami a zdánlivě nesouvisejícími skutečnostmi. Rostoucí

komplexnost a propojenost světa nás provází každodenním životem: ráno

na zazvonění budíku na telefonu finské značky Nokia vstanu, vyčistím si zuby

trendy švýcarským kartáčkem Curaprox, udělám si ke snídani džus

ze španělských pomerančů, obléknu mikinu Nike (americká značka) a obuji si

německé boty Adidas, pojedu do práce (česká pobočka zahraniční firmy)

korejským autem Hyundai, poobědvám těstoviny v italské restauraci, večer pak

strávím s přáteli v multikině Cinestar. Doma se ještě podívám na on-line přenos

utkání oblíbeného britského fotbalového týmu Manchester United. Posléze

usínám v peřinách, které jsou vyrobeny v Číně…

Tento společenský jev, charakteristický propojováním světa, nazýváme

globalizace. Jedná se o dlouhodobý proces, který spoutává současnou

společnost do stále souvislejší roviny, je všude kolem nás. Obecně je

globalizace suma změn a procesů, která způsobuje propojenost našeho světa,

působí na všechny sféry lidské činnosti, na lidské společenství jako takové. Má

na nás pozitivní i negativní vliv. Na jedné straně globalizace pomalu maže

geografické i kulturní hranice a zajišťuje propojenost a jednotu světa. Na straně

druhé prohlubuje např. kulturní, politické a ekonomické problémy a dává tak

soupeřům možnost navzájem se likvidovat s neochvějnou rozhodností

a přesností.

Tato práce je zaměřena na projevy globalizace v tělesné kultuře. Dílo

kolektivu autorů v čele s Josephem Maguirem, britským odborníkem

na sociologii sportu, se stalo stěžejním pro mou práci. Tito autoři rozdělili

společenský systém na 5 sfér, ve kterých se globalizace projevuje. Toto

rozdělení je vztaženo na systém tělesné kultury podle Bohuslava Hodaně.

8

V následujících kapitolách se budu tedy zabývat rozborem pěti sfér globalizace

v souvislosti s tělesnou kulturou. Uvidíme, že i v této oblasti má globalizace

nedozírný vliv nejen co se týče tělocvičných aktivit, ale i v ostatních

subsystémech tělesné kultury. Dotkneme se témat sponzoring, medializace

sportu, diváctví, olympismus, TK a životní prostředí a několika dalších.

Globalizace je v současnosti velmi diskutovaným tématem. Setkáme se

s ní na každém kroku, její projevy mohou být i nepatrné a nemusíme si je vždy

uvědomovat. Jak již bylo řečeno, budu se zabývat globalizačními projevy

v tělesné kultuře. Jedná se o specifické odvětví lidského bytí. Musím

podotknout, že v práci jsou vybrány a diskutovány konkrétní projevy globalizace

v oblasti TK. Mojí snahou je dále nastínit i jiné souvislosti tělesné kultury

s globalizací a povzbudit čtenáře, aby o nich přemýšlel. Vzhledem

k všestrannosti a všudypřítomnosti globalizačního procesu je tedy

pravděpodobné, ne-li samozřejmé, že výběrem následujících kapitol neobsáhnu

šíři celého tohoto tématu.

9

1 PŘEHLED POZNATKŮ

V této kapitole jde o ujasnění základních pojmů (sport, tělesná kultura,

globalizace,…) používaných v práci a nastínění témat řešených v hlavní části

práce.

1.1 Tělesná kultura, pohybové aktivity a sport

Počátek této kapitoly se zabývá výhradně názvoslovím používaným

v práci. Vzhledem k historičnosti globalizace je podle mého uvážení důležité

pohovořit také o historii pohybových a tělocvičných aktivit. Kapitola Historie

tělesné kultury (dále jen TK), pohybových a tělocvičných aktivit by měla čtenáře

postupně přivádět k uvědomování si globalizačních procesů v TK.

1.1.1 Pojem sport a jeho vnímání

Je velmi prosté, představit si pod pojmem sport pouhou jednoduchou

definicí. V soudobé společnosti chápe laik sport jako vše, co se jakkoliv týká

pohybu, většinou se však nepozastavuje nad mírou a účelem pohybové aktivity,

kterou vyvíjí, nebo kterou sleduje. Člověk se nepozastavuje nad děním okolo

samotného pohybu (organizace, instituce, věda, …).

Pro snadnější chápání pojmu sport veřejností ho definovala Evropská

komise jako: „veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně

nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice

a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků

v soutěžích na všech úrovních“ (Evropská komise, 2007, 7).

Problematika vyjádření pojmu sport je složitější. Podle mého názoru je

interpretace Rady Evropy velmi všeobecná. Nevyjadřuje konkrétní úroveň ani

účel pohybové aktivity (PA). Budeme-li se v následujících kapitolách bavit

o sportu, nebylo by zcela jasné, o jaký druh PA se jedná. Prof. PhDr. Bohuslav

Hodaň, CSc. se stal v České republice jedním z hlavních autorů

pojednávajících o tělesné kultuře, jejím systému a názvosloví. Tento systém

TK, stejně jako jeho terminologie, se stal klíčovým pro mou práci. Je tedy

nezbytně nutné věnovat mu následující kapitolu.

10

1.1.2 Teorie tělesné kultury podle Bohuslava Hodaně

Jako nejvhodnější nástroj pro vysvětlení problematiky názvosloví se mi

jeví systém tělesné kultury Bohuslava Hodaně (1997, 34 – 35).

Tělesná kultura je sociokulturní systém, v jehož rámci se jako

výsledek činností, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje

specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních

biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického a z něj

vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace

a kultivace. Je součástí kultury a kulturního dědictví každého národa.

Objektem jejího působení je kulturní a společenský člověk jako

plnohodnotný člen společnosti.

Tělesná kultura má pak (ostatně jako každý systém lidské společnosti)

další subsystémy. V následujícím schématu vidíme vazby tělesné kultury

na subsystémy sociálního systému a také vazby mezi subsystémy samotnými.

Tělesná kultura je ovlivněna mnoha faktory, stejně tak ovlivňuje všechny složky

lidského bytí.

Obrázek 1. Systém tělesné kultury (Hodaň, 2007, 32)

11

V oblasti teorie tělesné kultury zavádí Hodaň (1997) pojem pohybová aktivita. Definuje ji jako sumu všech skutečně realizovaných pohybových

činností člověka a rozděluje ji na 5 hlavních oblastí (1997) :

základní;

pracovní;

bojová;

kulturně-umělecká;

tělocvičná.

Pro nás je důležitý systém tělocvičné aktivity.

Tělocvičnou aktivitou rozumíme sumu konečně realizovaných

tělesných cvičení. … Má přitom charakter motoriky běžné – každodenní,

motoriky pracovní, motoriky zájmové, motoriky umělecké, motoriky

a motoriky branné, a také motoriky tělocvičné. …Tělocvičná aktivita jako

subsystém tělesné kultury vytváří svoje vlastní subsystémy. Ty jsou

diferencovány podle způsobu jejich vzniku, charakteristiky, zaměření

a smyslu. Na základě této diferenciace se člení na tělesnou výchovu,

tělocvičnou rekreaci a sport. (Hodaň, 2007, 31 – 33).

Každý z těchto druhů tělocvičné aktivity má své vlastní podsystémy:

strukturu organizace, zaměstnance, vzdělávání, zdroje financí, předpisy

a nařízení, příprava žáků (studentů) a kádrů…

Obrázek 2. Druhy tělocvičné aktivity (Hodaň 2007, 33)

12

Tělesná výchova

Tělesná výchova je druh tělocvičné aktivity s dominujícím

formativním a vzdělávacím zaměřením, ve kterém se prostřednictvím

specifických prostředků (tělesná cvičení) pozitivně mění kvality člověka

v oblasti fyzické, psychické i sociální s vědomím přesahu těchto kvalit

do běžného individuálně-společenského života. Nezastupitelně se tak

podílí na celkové socializaci a kultivaci člověka, vytvářející předpoklady

pro jeho seberealizaci, odpovídající individuálním i celkovým

společenským potřebám a zájmům (Hodaň, 2006, 165).

Obrázek 3. Subsystém tělesné výchovy (Hodaň, 2007, 34)

13

Tělocvičná rekreace

Tělocvičná rekreace je druh tělocvičné aktivity s dominujícím

rozvíjejícím a regenerativním zaměřením, prováděný zájmově (nejen)

ve volném čase a působící na zdokonalování člověka tím,

že prostřednictvím záměrně volených tělesných cvičení, diferencovaně,

podle individuálních zájmů a potřeb (věk, zdraví, profese,…) zvyšuje jeho

fyzickou, psychickou a sociální úroveň, regeneruje jeho pracovní sílu

a kompenzuje negativní vlivy přijatých a realizovaných sociálních rolí

i současné civilizace. Vzhledem ke svému charakteru má vysloveně

prožitkový charakter. Jako jedna z významných složek rekreace také

vytváří všestranné předpoklady pro tvorbu člověka, prožívání života

a optimalizace pohybového režimu a celkového životního stylu (Hodaň,

2006,168).

Obrázek 4. Subsystém tělocvičné rekrace (Hodaň, 2007, 40)

14

Sport

Za sport budeme považovat „pouze tu oblast tělocvičné aktivity, která je

zaměřena na dosahování relativně či absolutně nejvyššího výkonu, na vítězství

a na umístění v institucionálně zabezpečeném soutěžení“ (Hodaň, 2007, 42).

Tyto výkony podáváme v dané sportovní disciplíně, resp. specializujeme se

na určitou pohybovou aktivitu.

Obrázek 5. Subsystém sportu (Hodaň, 2007, 43)

1.1.3 Historie tělesné kultury, pohybových a tělocvičných aktivit

Pohyb nás provází při každém kroku životem, ať už je to od našeho

dětství, či od samého počátku historie lidstva. „Pohyb je základním projevem

existence člověka“ (Grexa & Strachová, 2011, 17). V následujících odstavcích

si představíme průřez vzniku a vývoje pohybových a tělocvičných aktivit, jak je

uvádějí Grexa a Strachová (2011).

Pravěk

(3 miliony př. n. l. – 4000 př. n. l.)

Zrod pohybových aktivit je determinován třemi biopsychosociálními

zdroji. Těmi jsou instinkty, práce a intelekt. Prvním předpokladem vzniku

tělesných cvičení byla realizace pohybů sloužících k přežití (chůze, běh, hod,

15

skok, plavání, …). Druhým předpokladem je rozšiřování těchto dovedností

a používání nástrojů (cvičení se zbraní, hod kamenem, jízda na zvířeti

či na plavidle,…). Třetím předpokladem je vznik činností nepracovního

charakteru, tedy různé rituály, tance, hry,…). Začal se tedy rozlišovat čas

pracovní a volný.

Starověk

(4000 př. n. l. – 476 n. l.)

Na rozdíl od pravěku, volnočasové pohybové aktivity nebyly umožněny

všem, byli z nich vyjmuti otroci, ženy a neplnoprávní občané. Primárním cílem

fyzických cvičení byla vojenská příprava. V různých centrech starověkých států

byly typické aktivity různého pohybového charakteru. Zápas se stal

pravděpodobně nejstarší sportovní disciplínou. Krétsko – mykénská kultura

zavádí nový pojem, a sice gymnastika (gymnos – nahý). Pěstovali ji již Kréťané,

Řekové ji pokládali za skvělou předvojenskou přípravu mládeže a jako nástroj

udržování si kondice a zdraví. Postupně se z gymnastiky vyčlenily

specializované disciplíny zaměřené na maximální výkon. Dnes známé jako

atletika. Na území Číny vznikala léčebná a zdravotní gymnastika kung-fu,

v Indii, na podobném principu, jóga.

Řekové navázali na poznatky jiných národů (pěstující jiné sporty), rozšířili

je a dáli jim řád. Z izolovaných disciplín se utvořil ucelený výchovný systém –

harmonický soulad tělesné a duševní krásy – kalokaghatia (kalos = krásný,

agathos = šlechetný). Pohybové aktivity se staly pro Řeky prestižní a masovou

záležitostí. Svobodní občané se po celodenních povinnostech začali věnovat

hře a soutěžení, měli volný čas. Svátky slavili soutěžemi rozličného charakteru,

i sportovně.

Starověké Řecko bylo známo svými panhelénskémi hrami, které

souvisely s náboženstvím. Jejich součástí byly pohybové a umělecké soutěže.

Panhelénské hry se konaly ve větších městech – pýthijské (Delfy), nemejské

(Nemea), isthimiscké (Isthimie), panathéjské (Athény). Nejvýznamnější

ze všech se staly hry olympijské (Olympie), které se v novověku staly vzorem

pro dnešní olympijské hry.

16

Středověk

(476, pád Západořímské říše – 1492, objevení Ameriky)

Ve středověku se vývoj pohybových, potažmo tělocvičných, aktivit

v Evropě znatelně zpomalil vlivem křesťanství. Evropa byla ovládána církví,

která víceméně odmítala tělesnost. Nemůžeme říci, že by se tělocvičná aktivita

ve středověku vůbec nevyskytovala, pouze byla (ne vždy a ne zcela)

potlačována. Primárním cílem bylo uhájit, popř. získat území, církev tedy byla

nucena akceptovat tělesnou přípravu bojovníků. Převládala vojenská výchova,

resp. příprava na rytířství, což znamenalo do jisté míry prokázat fyzickou

zdatnost, která se pochopitelně nedala získat jinak než tělesným cvičením.

Obyčejný lid se bavil klasickými hrami, tancem a zápasem, vše vycházelo

z tradic a zvyklostí. Ve vrcholném středověku se upjaté křesťanské zvyklosti

uvolnily a začal být přejímán poněkud upravený koncept řeckého ideálu –

harmonie těla a ducha. V této chvíli hovoříme o ideálním světci obohaceném

o tělesný ideál rytíře. Obraz přetvořené kalokaghatie se šířil celou Evropou.

V období končícího evropského středověku se obyvatelstvo amerického

kontinentu nacházelo v přechodu z doby kamenné do železné. I tak byly

pohybové aktivity výrazné a význačné. Indiáni byli fyzicky zdatní a praktikovali

řadu her, které byly často využívány jako nástroj urovnání rozepře. Jednalo se

zejména o hry dvou družstev stojících proti sobě. Tyto hry také upravovaly

státní či územní spory.

Novověk

(1492, objevení Ameriky – přelom 19. a 20. stol.)

Osvícenství věnovalo pozornost šíření osvěty, vzdělávání a vytváření

nových obsahů a forem vzdělávání a výchovy, měla zde své místo i výchova

tělesná. Tělesná cvičení byla v počátku zaváděna jen na soukromých školách.

Období rozvoje kapitalismu dalo vzniknout tělovýchovným systémům

v Německu, Anglii, Švédsku a ve Francii. Zakládaly se a rozšiřovaly

tělovýchovné a sportovní spolky. Na školách se zaváděla povinná tělesná

výchova. Vznikaly první národní sportovní svazy a celky. Během imperialismu

vzrostl význam vzdělání a výchovy včetně tělesné výchovy. Došlo k rozvoji

17

sportu a turistiky. Díky rozmachu komunikace byly umožněny mezinárodní

kontakty, samozřejmě i ve sféře sportovní. Rozvoj prostředí TK vyústil

v obnovení olympijských her a založení Mezinárodního olympijského výboru.

Mimoškolně vznikaly mládežnické organizace a ve sportu se začaly výrazně

prosazovat ženy.

Moderní doba

(20. stol. – současnost)

Počátek 20. století je charakteristický zdokonalováním školních

tělovýchovných systémů a zaváděním sportovních her do školních osnov.

Rozvíjely se vědy TK, zakládaly se první vysoké tělovýchovné školy. Došlo

k výraznému rozmachu sportu vlivem olympijského hnutí. Začaly se více

objevovat tzv. ženské tělovýchovné soustavy (estetický tělocvik). V roce 1924

se v Chamonix, ve Francii, konaly 1. zimní olympijské hry.

V poválečném období se v politických systémech zasažených

komunistickou ideologií vytvořily tělovýchovně-sportovní organizace, které

přímo podléhaly kontrole vlády. Zformovaly se dva základní systémy tělesné

výchovy a sportu: kapitalistický a socialistický, oba jsou silně ideologizovány

a politizovány. Rozvíjel se také studentský sport.

Od roku 1994 mají zimní olympijské hry svůj samostatný čtyřletý cyklus.

U nás se po sametové revoluci stala sportovní činnost zaměstnáním. Globálně

se začíná mluvit o závažných problémech ve sportu. Jsou jimi doping, korupce,

přílišná komercionalizace sportu, přehnaná gigantičnost akcí, hrozby

teroristických útoků atp.

Původ slova sport

O původu slova sport, a jeho významu v průběhu dějin, pojednává

Olivová (1988). Základem slova sport je latinské sloveso deportare, které bylo

přejato do románských jazyků. Termín označoval příjemně strávený volný čas,

rozptýlení od vážných povinností, veselé zábavy, hry. Na počátku 12. století se

vyskytoval tento termín ve francouzštině jako déporter, v anglo-francouzštině

18

pak ve 14. století ve tvaru disport, stále bez změny významu. Ze slovesa bylo

posléze odvozeno francouzské podstatné jméno déport či desport, z něj se

v 15. století vytvořila zkrácená forma sport.

V historickém vývoji se mění formy této zábavy, podle daných tradic,

zvyklostí a trendů. Půjdeme-li od počátku, patřil sem lov, jízda na koni, hry se

zvířaty, akrobacie, zápasy a závody. Od 18. století se v Anglii objevují atletické

soutěže a závodivé hry, což představuje první fázi vývoje moderního sportu.

V 19. a 20. století již nacházíme ryzí potřebu industriální společnosti závodit,

soutěžit a umisťovat se. Moderní disciplíny se postupně utvářely

ze starších her, další skloubily nebo pohltily jiné hry a disciplíny, jiné vznikaly

náhodně a uměle. To vše se dělo v kontextu historickém a územním.

1.2 Globalizace

Tato kapitola se zabývá historií globalizace, jejími projevy v současné

společnosti, a také poukazuje na hlavní aktéry ovlivňující průběh globalizace.

Poslední podkapitola se již zabývá globalizací v tělesné kultuře.

1.2.1 Úvod do problematiky globalizace

Setkáte-li se s jakýmkoliv člověkem a zeptáte se ho, co je globalizace,

s velkou pravděpodobností nevysloví přímo definici, ale poukáže na projevy

globalizace. Řekne například, že je to mísení kultur, souvisí s ekonomikou,

propojuje svět, probíhá všude, kde se vyskytuje člověk a stále se vyvíjí.

V současné době je globalizace již běžně používaný pojem celosvětového

měřítka a významu. Všichni víceméně vědí, jak se projevuje, co s sebou

přináší, nebo jsou alespoň schopni vyjmenovat některé její vlastnosti a dopady.

Ve skutečnosti neexistuje ucelená a dostatečně obsáhla definice tohoto jevu,

jelikož je možné na globalizaci pohlížet z mnoha hledisek. Situaci také ztěžuje

fakt, že se globalizace projevuje ve všech odvětvích lidské činnosti.

Problematikou globalizace se již velmi dlouho zabývá britský sociolog

Anthony Giddens (1999). Uvádí, že globalizační proces je jednou

z nejvýznamnějších sociálních změn současné doby. Svět se podle něj stal

sociálním systémem, kde jsou všichni propojeni nejrůznějšími vazbami, všichni

19

sdílíme společný osud. Tyto vazby překračují hranice zemí a ovlivňují jejich

obyvatele zásadním způsobem. Vzájemnou závislost lidí ve světové společnosti

pak nazývá globalizací.

Podle Giddense je globalizace sociální jev objevující se až v relativně

nedávně době (od 19. století). Suša (in Dlouhá, Dlouhý, & Mezřický, 2006, 255)

vnímá globalizaci velmi podobně jako Giddens.

„Globalizaci lze velmi obecně vymezit jako dlouhodobý historický

proces, respektive soubor procesů, vytvářejících více propojený svět.

Především jde o to, že lidské společnosti se stávají stále více navzájem

závislé… – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním

i kulturním smyslu“.

Univerzální definici globalizace se pokouší najít také Jandourek (2001,

92):

Globalizace je celosvětový společenský proces, vedoucí ke stále

vyšší vzájemné propojenosti a závislosti všech oblastí světa. Mezi státy

a oblastmi světa dochází v ekonomické oblasti ke globální dělbě práce,

spojené s rozvojem nadnárodních společností. V politické oblasti se

prosazuje hegemonie několika málo velmocí. Součástí globalizace je

i rostoucí stupeň kulturní výměny mezi národy. Podle kritiků tyto procesy

údajně vedou k posilování stratifikace ve světovém měřítku, k dalšímu

zbídačování chudých regionů, odkud plynou zisky do center a k zániku

kulturní diverzity.

Problém kladných a záporných projevů globalizace bude obsahem

následující podkapitoly.

Pojďme se nyní podívat a nastínit další vlastnosti globalizace

a více ji prozkoumat z pohledu několika autorů.

Jednou ze základních vlastností tohoto procesu, který jsme si popsali

jako mnohoznačný a jdoucí přes hranice takřka všech lidských disciplín, je jeho

účinek. Rozmanitost lidských kultur a náboženství způsobuje, že týž impuls

může mít na různých místech stovky různých dopadů, stovky reakcí

20

a protichůdných důsledků. …Předně je nepopiratelné, že globalizace je proces

zahrnující čím dál víc všechny obory lidské činnosti. Jeho základem je výměna

informací, komunikace. Dopady těchto informací jsou nestejné, podobně jako

síla globalizačního procesu. Tam, kde je komunikační síť hustší, tam, kde je

vyspělejší technologie, má globalizace větší sílu. Dokladem jsou finanční centra

a jejich umístění v technologicky nejvyspělejších částech planety. Výměna

informací se stále zrychluje, stejně jako se zvyšuje množství přenášených

informací. Nejvíce je to vidět na mezinárodním obchodě, který byl průkopníkem

procesu globalizace. Ta se po ovládnutí politiky zaměřuje na oblast kultury (Ehl,

2001, 33).

V souvislosti se zkracováním doby výměny informací hovoří Suša (in

Dlouhá et al. (2006) o tzv. časoprostorové kompresi. Jde o metaforické

vyjádření faktu, že hranice, čas i prostor přestávají mít v důsledku

vysokorychlostního přenosu dat a informací smysl. Dnes již neposíláme vzkazy

a dopisy hlídkou na koni nebo poštou. V důsledku vyspělých technologií se

cenná data dostávají na jiné kontinenty v průběhu několika vteřin, ne-li méně.

1.2.2 Historie globalizace

Pojem globalizace je odvozen od latinského slova „globus“. Zpravidla jej

vykládáme jako zeměkoule nebo koule. Můžeme jej však také chápat jako

shluk, houf, nebo dav. Můžeme tedy vycházet z toho, že se globalizace

započala shlukováním (Hodaň, 2006).

Co se týká dnešního pojetí globalizace, hovoříme o tomto jevu hojně až

v posledních 15 letech. Termín podle všeho vznikl již za 2. světové války a byl

spojen s ekonomikou. Obecně je za autora pojmu považován kanadský

sociolog McLuhan, který se na konci 60. let vyjádřil o budoucím světě jako

o globální vesnici. Toto vyjádření původně souviselo s vlivem elektronických

médií na tehdejší společnost. Lidem se totiž naskytla příležitost sledovat vývoj

událostí na celém světě a stát se tak spoluúčastníky dění (Giddens, 1999).

V současné době se globalizací zabývá mnoho autorů, jedním z nich je i známý

britský sociolog Anthony Giddens, z řad českých zástupců vzpomeňme

například Václava Mezřického, Bohuslava Hodaně, či Martina Ehla.

21

Ani jeden z pramenů neuvádí přesné datum či časový horizont vzniku

globalizace, pouze její projevy v určitém časovém období. Fafejta (2005) říká,

že jedním z nejdůležitějších okamžiků v historii globalizace je rok 1866, kdy byl

položen mezi Evropou a Amerikou první podmořský telegrafní kabel. Došlo tak

ke zkrácení času komunikace mezi kontinenty, započala nová informační éra.

Co se týká projevu globalizace ve sportu, jeden z největších mezníků je rok

1912, kdy bylo poprvé v historii na olympiádě ve Stockholmu zastoupeno všech

5 kontinentů (Fafejta, 2005). Globalizace se samozřejmě projevovala

i před těmito daty. Vraťme se ale do dob, kdy byla globalizace v úplných

počátcích.

Vzhledem k tomu, že ekonomika je považována za mateřské odvětví

globalizace, můžeme s jistotou říci, že se projevovala už v pravěku.

Ve starověku šlo o obchod, cestování, objevování a přinášení nových poznatků

a surovin do domovské krajiny a kultury. To bylo prioritní pro většinu tehdejších

obyvatel naší planety. Takto bychom mohli pokračovat až do dnešních dní.

Není snad tedy moc troufalé, když uvedu, že globalizace se zrodila spolu

s lidskou společností.

Jen velmi málo autorů si zatím trouflo vytvořit jakousi periodizaci

globalizace. Jedním z nich je švédský sociolog Göran Therborn, jehož výklad

použil Suša (2006). Ten klasifikoval šest vln globalizace.

1. vlna: šíření velkých náboženství, která s sebou přináší znalost jazyků, písma

a estetických vzorů. Můžeme říci, že působí transkontinentálně.

2. vlna: představuje objevení Ameriky, expanzi Evropanů na další kontinenty,

období velkých námořních objevů 16. století.

3. vlna: změny následující po válkách evropských velmocí.

4. vlna: vrchol evropského imperialismu v 19. století, zdokonalení dopravy, růst

mezinárodního obchodu, migrace lidí, období před 1. světovou válkou.

5. vlna: vzniká 2. světovou válkou, společnost nutně potřebuje nové

nadnárodní přístupy k řešení poválečných situací a stabilizaci světového dění,

22

začleňování evropských zemí do politického systému dvou bloků:

Východ x Západ.

6. vlna: současný stav – zvýšená migrace, pohyblivost kapitálu, zesilování

multikulturnosti sociálního života na všech územních úrovních, nové informační

technologie.

1.2.3 Projevy globalizace

Globalizace s sebou přináší do našeho života, i každodenního, mnoho

jevů a situací. Stejně, jako nemůžeme na jakoukoliv problematiku nahlížet

černobíle, nelze ani zde říci, zda jsou projevy globalizace vždy zcela přínosné,

nebo naopak vždy zcela špatné. I zde existuje nespočet názorů, proč je

globalizace dobrá či špatná.

Kladné projevy globalizace

Stejně jako nám, tak i cizincům, se otevírají dveře do celého světa.

Nemusíme zde brát v potaz pouze pracovní trh, studijní příležitosti,

ale i dostupnost turisticky vyhledávaných oblastí, nových destinací apod.,

což je bezesporu pro většinu z nás zajímavé lákadlo.

Možnost vyhledání různých informací nejen pomocí internetu (za účelem

studia, zábavy, apod.).

Vytváření nových uzlů spojení, zatažení nových míst do center dění.

Jedním z takových projevů je například postavení továrny korejské

automobilové firmy Hyundai v Nošovicích u Frýdku-Místku. Asijská firma

si za účelem lepší dostupnosti na trhu postavila továrnu strategicky

v České republice (relativně blízko ostatních svých poboček). Učinila tak

z Nošovic místo, kde se nejen vaří a odkud se vyváží pivo Radegast,

ale také odkud se vyváží korejské automobily do evropských zemí.

Mezřický: „V oblasti mocensko-politické organizace vznikají nové útvary

nadnárodního charakteru nebo se posiluje význam organizací starších

(Evropská unie, NAFTA, ASEAN aj.)“ (Dlouhá et al., 2006, 12).

Rychlost přímých investičních toků.

Ekonomický růst rozvojových zemí.

23

Humanitární pomoc.

Rychlý rozvoj a šíření technologií.

Organizovaný boj proti terorismu.

Z hlediska sportu mají významný globalizační přínos Olympijské hry.

Symbolizují jednotnost nejen sportovního světa, spojenectví, a fair play.

Všichni hráči daného sportovního odvětví hrají dle stejných pravidel

a jsou si zde rovni.

Záporné projevy globalizace

V následujících odstavcích se seznámíme s některými tvrzeními kritiků

globalizace.

Globalizace potírá projevy národní identity, mažou se tak etnické rozdíly,

propadáme stereotypu a monotonizaci, ztrácíme to, co je ryze naše

(např. tradice). Zcela jistě každý z nás nesčetněkrát slyšel například

o amerikanizaci – celosvětový trend „co nejvíce se přiblížit západnímu

světu.“ Nemůžeme ovšem ani v nejmenším říci, že vše, co vzniklo

na východě je špatné a přejímat bez mrknutí oka veškeré návyky

západní civilizace.

Z hlediska etnického narážíme na problém velké odlišnosti několika

kultur v jedné zemi. V důsledku migrace se pak vyskytují střety

a vyhrocené situace a dochází tak k nestabilitě v těchto zemích.

S otevřením volného pracovního trhu vzrůstá strach z přílivu cizinců

a jejich zabírání pracovních míst původnímu obyvatelstvu, což se

samozřejmě odráží i ve sportovní oblasti (sportovní migrace, kupování

hráčů apod.).

Prohlubují se ekonomické i kulturní rozdíly mezi oblastmi. Jde víceméně

o příliv lidí, technologie a financí do velkých center, a naopak odliv těchto

zdrojů z ekonomicky neprosperujících oblastí. Zářným příkladem je

současná situace Číny, která určuje chod celosvětové ekonomiky.

Můžeme říci, že Čína se stala továrnou „na vše“, přesto se finance

a prosperita soustřeďuje pouze v několika určitých oblastech (zejména

velká města), zbytek země strádá a živoří.

24

Výrazným negativem globalizace je při rozvoji techniky (možnost

internetu, mobilů a jiných technologií) sledovat jakéhokoli uživatele

z kteréhokoli kouta světa.

Globalizaci, i z našeho na fenomén sportu zaměřeného pohledu, můžeme

chápat jako proces vyvažování různé směsice kultur, směřující k snižování

neslučitelných rozdílů na jedné straně a zvyšování obohacující rozmanitosti na

straně druhé, na cestě získávání přístupu ke zdrojům

a spoluřízení globálně fungujícího světa (Sekot, Blahutková, Dvořáková,

& Sebera, 2004, 15).

Pozitivní či negativní vnímání globalizace je dáno osobní zkušeností

a naším vztahem k dané skutečnosti. To, co jeden může považovat za pozitivní

dopad globalizace, může pro jiného člověka znamenat katastrofální důsledky.

„Ať už ji pojímáme jakkoliv, globalizace se postarala v posledních desetiletích

o zbourání všech možných hranic a bariér“ (Ehl, 2001, 14).

1.2.4 Aktéři globalizace

Každý z nás se svým způsobem podílí na rozvoji globalizace. Někteří

lidé, resp. skupiny lidí, organizace a instituce mají ale daleko větší vliv než jiné.

Mezřický (2003) považuje za nejdůležitější aktéry globalizace tyto tři

skupiny subjektů.

Nadnárodní společnostiV této skupině jsou soustředěny nadnárodní společnosti výrobní,

obchodní i poskytující služby. Změny globálních tržních podmínek

zapříčinily, že se národní a mezinárodní společnosti staly

nezávislejšími na zájmech zemí, z nichž vzešly. Tyto společnosti si

konkurují na světovém trhu, proto jsou nuceny se adaptovat

a vymýšlet stále nové postupy a metody vývoje jak a kam směřovat

investice.

25

Nejvyspělejší průmyslové státy světa a jejich uskupeníNadnárodní společnosti se sice postupně vymaňovaly z vlivu svých

mateřských zemí, nicméně vazby některých z nich zůstávaly stále

silné. I když není příliš mnoho informací o intenzitě vazeb mezi

nadnárodními společnostmi a nejvýznamnějšími a nejvlivnějšími státy

světa, je zřejmé, že existuje významný vliv minimálně

na ekonomickou sféru, a to zejména vlivem fúzí nadnárodních

společností. Hovoříme tedy o tom, že rozrůstající se společnosti mají

sídla v daných zemích a činí z nich mocnosti nejen na poli

ekonomickém, ale i kulturním, technologickém apod. Tyto státy (popř.

uskupení států) pak získávají význačný celosvětový vliv. Jedná se

především o USA, Japonsko a Evropskou unii.

Mezinárodní organizaceJsou to nejmocnější mezinárodní organizace spojené s průmyslově

nejsilnějšími státy světa a nadnárodními společnostmi. Tvoří je

Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová banka (WB) a Světová

obchodní organizace (WTO). Světová banka zapůjčí za rok asi 20

miliard USD více než 100 zemím. IMF analyzuje problémy národních

ekonomik a podle toho určuje podmínky a velikost půjčky danému

státu, spolupracuje s WB. WTO určuje podmínky světového obchodu.

Základem tohoto systému jsou dohody podepsané většinou

obchodujících států.

1.3 Globalizace v tělesné kultuře

V této kapitole se setkáme s dvěma hlavními koncepty, jak nahlížet

na globalizační proces v oblasti tělesné kultury. Prvního koncept vytvořil

Bohuslav Hodaň v publikaci Sociokulturní kinantropologie I (2006). Druhý

koncept zpracoval kolektiv autorů v čele s Josephem Maguirem v titulu

Sport Worlds: a sociological perpective (2002).

26

1.3.1 Globalizace v tělesné kultuře podle Bohuslava Hodaně

Hodaň (2006) říká, že autoři, kteří pod pojmem globalizace nevidí pouze

ekonomickou sféru, se většinou shodují na tom, že je možné rozdělit globalizaci

do tří okruhů, a to:

technicko-ekonomický;

sociopolitický;

kulturní.

Je tedy nutné ještě uvést do spojitosti Hodaňovo (2006) rozdělení

a tělesnou kulturu.

Okruh technicko-ekonomický se v oblasti tělesné výchovy zaměřuje

na realizaci projektů, změny ve stylu práce a vzdělávání pedagogů. Důsledkem

by měla být kvalitnější výměna informací a lepší spolupráce studentů

a pedagogů. Co se týká rekreace, je ovlivněna současnými službami, rekreaci

nabízíme jako produkt a řídíme se nabídkou a poptávkou. Největší rozmach

technicko-ekonomické globalizace pak vidíme na úrovni soutěžního,

vrcholového sportu, kde dochází k pohybu kapitálu, zboží. Spadá sem též

ekonomická úspěšnost (nejen) klubů, což vede k přílivu diváků, fanoušků,

investorů atd. Vrcholový sport je tedy celoplanetární záležitostí, záležitostí

globální. Dostáváme se také do problematiky zatěžování životního prostředí.

Sociopolitická globalizace souvisí s pádem hranic během posledních

desetiletí, mazání pomyslné hranice „Východ x Západ“, demokratizací zemí

kdysi spadajících pod vliv SSSR. Čím dál více mizí tendence zneužívání sportu

pro ideologické účely. V tělesné výchově mluvíme o nových metodách

vyučování, v rekreaci je to obrovský příliv nových pohybových aktivit

a sportovních odvětví. Ve vrcholovém sportu se masivním způsobem rozmohla

sportovní migrace spojená s mezinárodní spoluprací.

Kulturní globalizace spočívá ve vzniku multikulturních společností,

vzájemného ovlivňování kultur, zejména v pozitivním smyslu slova. Vždy se

snažíme převzít to nejlepší a adekvátně to aplikovat do praxe na dané kulturní

specifikum. Kulturní globalizace také přináší různost přístupů a možnosti řešení

daného problému. V oblasti rekreace dochází k ovlivňování reklamou

na produkty, které potřebujeme k provozování pohybové aktivity, nebo mít to,

27

co je zrovna trendy. V oblasti vrcholového sportu se kulturní globalizace

projevuje asi nejvíce. Jako zářný příklad se mi jeví olympismus, mistrovství

světa, mezinárodní sportovní úmluvy, respektování obecně platných pravidel

apod.

1.3.2 Globalizace v tělesné kultuře podle Josepha Maguira et al.

Hodaňovo pojetí je jednodušší, ale jednotlivé oblasti jsou velmi obsáhlé.

Jednotlivá odvětví mají širší záběr pojmů, problematik a pojímají více oborů.

Maguire, Jarvie, Mansfield, & Bradley (2002) uvádějí, že globální provázanost

světa se projevuje v pěti sférách lidské existence. Následně tyto sféry vztáhl

na prostředí tělesné kultury.

Migrační – zahrnuje mezinárodní pohyb osob ve smyslu

sportovního turismu, nejen sportovci tak cestují za příležitostmi

a událostmi. Technologická – je tvořená vztahy a toky mezi velkými

korporacemi a vládními agenturami, které vytváří technická zařízení,

starají se o jejich výrobu a oběh.

Ekonomická – zaměřuje se na rychlý a efektivní oběh

peněz a jeho ekvivalentů ve světě.

Mediální – zabývá se informacemi, představami a obrazy

vytvářenými a prezentovanými novinami, časopisy, rádii, filmem, televizí,

videem, satelitem, internetem.

Ideologická – reflektující oběh hodnot, centrálně

sdruženými se státní ideologií či hnutím.

Maguire et al. (2002) tedy tvrdí, že globalizace (neboli globální

provázanost) se ve společnosti projevuje v těchto pěti sférách. Toto rozdělení

se mi jeví jako univerzální a zcela jistě na globalizaci můžeme nahlížet pomocí

těchto pěti aspektů i v jiných prostředích, než je prostředí tělesné kultury.

28

2 CÍLE PRÁCE

Cílem práce je charakterizovat projevy globalizace v oblasti tělesné

kultury. Po přečtení této práce by měl být čtenář schopen představit si

obsáhlost pojmu globalizace v souvislosti s tělesnou kulturou. Tedy popsat

projevy globalizace v tělesné kultuře a uvažovat i nad jinými možnostmi

globalizačních projevů ve sportovním prostředí.

Práce vychází z rozdělení společenského systému do pěti sfér. Toto

rozdělení provedl Maguire et al. (2002) v publikaci Sport Worlds: a sociological

perpective:

technologická oblast;

ekonomická oblast;

migrační oblast;

ideologická oblast;

mediální oblast.

Hlavní část práce bude zaměřena na charakteristiku projevů globalizace

v těchto oblastech tělesné kultury.

29

3 METODIKA PRÁCE

Analýza dokumentů

Tato práce nemá výzkumný charakter, nýbrž jen popisný. Převážně

celá metodika tedy spočívá v analýze dokumentů. Hendl (1997) uvádí,

že analýzou dokumentů se rozumí zpracování všech informací o příslušném

tématu. Tyto dokumenty nám pomáhají porozumět zkoumanému problému.

Analýza dokumentů není pouze zpracování knižních dokumentů. Její výhodou

je rozmanitost získaných informací a nepotřebnost provádění měření a testů.

Kvalitativní dotazování – neformální konverzační rozhovor

Kvalitativní dotazování popisuje Hendl (1997) jako metodu sběru dat,

která spočívá v kladení otázek lidem, v dialogu s nimi. Důležité je jejich

vyprávění a získávání jejich odpovědí na dané otázky. Tyto informace jsou pak

zpracovány a začleněny do práce za účelem vysvětlení určité situace.

K dotazování můžeme použít dotazník s danou strukturou, dotazovaný

ho pak vyplňuje sám či s pomocí jiné osoby. I přesto, že je snazší kladení

uzavřených otázek z hlediska pozdější analýzy, není to vhodné. Důvodem je

možnost, že dotazovanému neposkytneme možnost k dostatečnému vyjádření.

V práci byla použita metoda dotazování ve volném rozhovoru

bez předem dané struktury. Rozhovor jsem prováděla s Jaroslavem Pavlicou,

členem Horské služby ČR – Beskydy. Cílem bylo získat odpovědi na předem

připravené otázky v oblasti dočasných sportovních staveb. Konverzace

probíhala na základě vzniklých asociací a zjišťování doplňkových informací.

30

4 VÝSLEDKY PRÁCE

Joseph Maguire et al. v roce 2002 popsal 5 sfér společenského systému,

ve kterých se globalizace projevuje. Práce je vztažena na oblast tělesné kultury.

Toto rozdělení mi posloužilo jako hlavní pracovní osnova, podle ní se tedy bude

odvíjet následující text.

4.1 Projevy globalizace v tělesné kultuře

Globalizace je jev provázející lidskou společnost na všech jejích úrovních

a ve všech sférách bytí. Stejně tak je tělesná kultura nedílnou součástí

existence každého z nás. Skloubíme-li tyto dva pojmy, dostaneme téma velmi

široké. Jarvie (2006) je toho názoru, že díky globalizaci je tělesná kultura

bohatší, pestřejší a je ideální živnou půdou pro různé životní styly. Příznivci

globalizace zdůrazňují její vlastnost, která dává vzniknout obohacujícím vazbám

v různých odvětvích lidské činnosti. Odpůrci naopak poukazují na hrozbu

potírání a vymizení národních sportovních tradic a specifik.

Maguire et al. (2002) definoval 5 oblastí v systému tělesné kultury,

ve kterých je vliv globalizace zřejmý. Těmito oblastmi jsou:

technologická;

ekonomická;

migrační;

ideologická;

mediální.

Jak se začala projevovat globalizace v tělesné kultuře?

Na otázku „Jak se globalizace začala projevovat v tělesné kultuře?“ mě

přivedl Hodaň (2006) spolu s Holým (2007). Zamyslíme-li se nad lidstvem jako

nad vynalézavým a hravým živočišným druhem, můžeme říci, že pohybové

aktivity a jistý systém tělesné kultury souvisí se samotnou podstatou jeho

existence.

Člověk se jako každý jiný druh musel zajímat o přežití. To nutilo členy

skupiny spolupracovat, popřípadě kooperovat s ostatními skupinami lidí v okolí.

31

Považuji to za prvopočátek spolupráce, spojování, či seskupování, což je

podstatou globalizace. Postupem času se příprava na boj a cílené pohybové,

můžeme říci i tělocvičné, aktivity staly nedílnou součástí každodenního života.

Lidé si začali měřit síly mezi sebou, ukazovali si, kdo je lepší, kdo ukáže víc.

Vymýšleli pohybové aktivity, ve kterých se budou předhánět a ukazovat své

výkony. Tyto aktivity byly velmi různorodé a některé z nich se mohly vyskytovat

jen v některých oblastech. Důležitým podkladem pro vznik jednotlivých disciplín

se stalo prostředí, ve kterém společnost žila. Tyto disciplíny pak položily

základy národních sportů. Postupně se objevovaly stavby a instituty určené

k provozování cílených pohybových a tělocvičných aktivit (např. gymnasiony,

hipodromy, arény, …)

Postupem času se tyto aktivity staly oblíbené v okolí svého vzniku

a rozšířily se do světa. Pořádaly se soutěže různých oblastních rozsahů –

nejprve ve vesnici (městě), vesnice mezi sebou, pokračovalo se do stále širšího

okolí, začaly se zakládat spolky. Bylo potřeba tyto soutěže nějakým způsobem

organizovat. Vyšší samosprávní celky měly svá vedení, která zase byla

organizována vyššími a vyššími instancemi a organizacemi řídící soutěže,

finanční toky, atd.

Heintz a Werron (2011) říkají, že formování sportovních struktur začíná

na konci 19. století. První události světového významu se konají zhruba od roku

1880 (první Olympijské hry – 1896). Následuje první vlna zakládání

mezinárodních spolků kolem roku 1900 (MOV – 1892, FIFA – 1904).

Pokud se jedná o olympijský sport, spolupracují národní sportovní svazy

s Olympijským výborem za účelem pořádání olympijských her, velké sportovní

a kulturní události posledních dvou století, mající dozajista globalizační

charakter.

Nejde teď pouze o samotné soutěže a soupeření na sportovním bitevním

poli. Nemůžeme opomenout vše, co doprovází tato klání: z technického hlediska ne vždy záleželo jen na schopnostech jedince, ale také na výzbroji

a výstroji určené k přípravě i samotnému boji. Vývoj nových sportovních

materiálů a technologií se stal jednou z hlavních komponent úspěchů.

32

S technologickým pokrokem šířícím se po celém světě jdou ruku v ruce

ekonomické aspekty. Někde se finance musí brát, musí se s nimi hospodařit,

zaopatřit jejich oběh, investování. Investoři vkládající finance do oblasti tělesné

kultury a sportu očekávají výsledky od svých zaměstnanců, sportovců, svěřenců

i žáků. Pokud chci dosahovat co nejlepších výsledků, musím mít někoho, kdo je

schopen přijít víceméně za každou cenu s úspěchem. Najednou se nacházíme

na poli migračního aspektu globalizace. Nové příležitosti se zde vyskytují nejen

pro hráče, ale i pro sponzory samotné. Další nedílnou součástí jsou média, pro

která se stal sport a sportovní prostředí nemalým zdrojem příjmů. Souvisí to

samozřejmě s prestiží sportovců, sponzorů, i samotných televizních kanálů,

které prezentují tyto osobnosti, popřípadě akce. Každý jedná podle svého

vlastního zájmu, svého vlastního vědomí a svědomí, někteří pod vlivem idejí,

podle zájmů svého státu, po vůli svých národních vůdců. Zde jsme již v

ideologické sféře globalizačních procesů v TK.

Globalizace se netýká pouze sportu, který je vidět v televizi. V prostředí

tělesné kultury se pohybuje nespočet manažerů, lékařů, masérů, vědců,

trenérů, učitelů, lektorů, žáků, podnikatelů, dodavatelů, zákazníků, agentů,

konstruktérů hal a sportovišť, kritiků, komentátorů, atd. Mezi těmito lidmi se tvoří

specifické vazby, úmluvy, dohody a pravidla, která určují chod systému TK.

4.2 Technologická sféra globalizace

Mnozí autoři uvádějí, že ekonomická oblast byla první, ve které se začaly

globalizační procesy projevovat. Šlo o směnný obchod, později oběh prostředků

peněžního charakteru.

Co bylo tak důležité, že stálo za to smlouvat a vydávat množství peněz?

Od samého počátku věků jsou to technologie a materiál. Ať chceme nebo ne,

začínáme opět přežitím: lepší materiál a technologie znamená rychlejší smrt

nepřítele. Lepší léčebné metody (dnes zdravotnictví a výzkum) znamenají více

zdravých vojáků, což může znamenat vítězství. Převeďme metaforicky

starodávný význam boje na dnešní sportovní klání. Pokud bychom čistě

hypoteticky vedle sebe postavili dva stejně výkonné sportovce se stejnou

technikou (ve smyslu způsobu provedení pohybové aktivity s totožným stylem),

33

pak i dnes (zejména dnes) platí, že zvítězí ten, který má lepší materiál

a technologie. Obchodní společnosti se předhání v tom, kdo přijde na trh

s úžasnějším produktem rozličného charakteru, kdo toho ví víc a jak to dokáže

využít ve svůj prospěch. Celý svět se soustředí na to, jak si zjednodušit

a kdo to dovede lépe. Jde o potřeby denně používané, potřeby pro určitou

skupinu lidí (např. pro sportovce – oblečení, obuv, sportovní náčiní,…),

specifické technologie určené pro speciální účely (např. studená válka –

předhánění se ve vesmírných projektech).

Dlouhá (in Dlouhá et al., 2006) říká, že globalizace přináší nové

příležitosti a dochází k větší konkurenci. V oblasti vědy a technologie se

projevuje globalizace zejména rychlým zaváděním nových poznatků do praxe,

větší intenzitou výzkumných aktivit, zakládání nových výzkumných center

a přesouvání těchto center do míst, kde budou pro bádání nejlepší podmínky.

Technologie jsou jednoduše hybnou silou globalizačních procesů

a naopak jsou to technologie, na kterých je velmi vidět síla a dopad globalizace.

V oblasti technologické globalizace je použití technologií v rámci tělesné

výchovy, tělocvičné rekreace a sportu dosti různorodé a odlišné. Proto jsou jim

věnovány zvláštní kapitoly. Při uskutečňování pohybových aktivit dochází

k zásahu do životního prostředí vlivem zvýšeného pohybu lidí. Tyto aktivity jsou

spojeny s výstavbou areálů, úpravou terénů apod. Vzhledem k této skutečnosti

je text na konci kapitoly věnován technologiím a životnímu prostředí.

4.2.1 Tělocvičná rekreace

Rekreace se stala druhem aktivit, kde se globalizace projevuje

v markantní míře. Rozšířenost různorodých pohybových činností a rychlost

jejich šíření je přinejmenším obdivuhodná. Když pomineme rychlost, s jakou se

k nám dostávají nové pohybové aktivity rekreačního charakteru vzniklé

v zahraničí, s jakou samozřejmostí si okamžitě podmaňují kvanta nových

příznivců, měli bychom se podívat na to, co vše potřebujeme k realizaci

rekreačních aktivit. Co je potřeba pro to, abychom se mohli bavit pohybem?

Do našeho povědomí vstupují stále častěji nové aktivity, které se

zpravidla velmi málo liší od „klasických“ disciplín. Ty jsou často „jen“ nepatrně

34

inovovány, princip a charakter aktivity zůstávají stejné (např. badminton –

speedminton, aerobic – zumba, běhání – jogging,…). Nové činnosti velmi často

budí nemalou vlnu zájmu sportovních nadšenců. Na trhu se pak téměř okamžitě

objevují speciální pomůcky pro novou sportovní rekreační oblast.

Další variantou vzniku nových sportovně rekreačních disciplín jsou ty,

které s sebou přinášejí na trh aktivity a produkty doposud relativně neznámé.

Jedná se například o spinning (skupinové cvičení na stacionárním kole,

s hudbou), jumping (cvičení na speciálních trampolínách, s hudbou), power

plate (vibrační plošina pro kondiční cvičení), TRX (závěsný posilovací systém),

a další.

V případě těchto aktivit je důležitá dostupnost adekvátního vybavení.

I přesto, že některé tyto aktivity nejsou (zatím) provozovány na vrcholové

úrovni, někde se všechny pomůcky musely vynalézt, vyrobit, začít používat,

rozšířit a inovovat, což je záležitost globalizačního procesu.

Vezměme v potaz například záležitost TRX systému. Autorem této dnes

nejprodávanější posilovací pomůcky je Američan Randy Hetrick, který po roce

2001 zdokonaloval myšlenku na závěsný systém lan určený k posilování všech

tělních partií. Zanedlouho poté založil firmu, která vyráběla a dodávala TRX

velké řadě vrcholových sportovců (retrieved 19. 3. 2013 from

http://www.trxsystem.cz/historie-trx-systemu/). Dnes je TRX nedílnou součástí

drtivé většiny fitness center nejen u nás, ale i po celém světě. Ba co více,

najdete ho v mnoha domácnostech vášnivých rekreačních sportovců, kteří se

chtějí udržovat v kondici. Nutno podotknout, že je i dobře cenově dostupný.

Obrázek 6. TRX (závěsný posilovací systém)

35

Cenová dostupnost a výhodnost pomůcek a služeb je velkým lákadlem

pro všechny rekreační sportovce. Mít atraktivního koníčka provozovaného

s osobním uspokojením, s nějakými těmi výsledky na vlastním těle, za málo

peněz je přece snem každého z nás.

Co se týče „klasických“ sportovních disciplín, které prodělávaly boom

v dobách dávno minulých (ale jsou stále atraktivní), jde spíše o dostupnost

kvalitních a řekněme vylepšených pomůcek pro rekreační účely.

Uvědomujeme si, odkud toto vybavení a materiály máme k dispozici?

Mnoho z těchto pomůcek, zařízení a strojů pochází víceméně z doby, kdy byly

používány ve sportu vrcholovém, nikoli v rekreačním. Rozumějme tomu takto:

materiály, které byly dříve používány ve vrcholovém sportu, se vlivem výzkumu

a zavádění nových technologií staly postupně běžnými, onošenými a méně

efektivními. Ve sportu tak přišly na scénu vylepšené technologie a ty starší,

už běžné, se staly dostupné pro účely rekreační. Dnes je samozřejmě tato

posloupnost událostí akcelerována ekonomickými, vědeckými a informačními

možnostmi. Nejedná se jen o výstroj, ale i o prostředí, ve kterém je rekreace

uskutečňována. Vždyť se podívejme na výstavby hal, kurtů, cyklostezek,

sjezdovek, hřišť s rozličnými povrchy,…. Takových sportovišť najdeme velmi

mnoho nejen ve městech a na vesnicích, ale i ve volné přírodě. Otázce

sportovišť se budu věnovat v kapitole o životním prostředí.

Za další projevy technického pokroku a jeho rozšíření můžeme

považovat výzkumy prováděné v nejrůznějších institutech. Výsledky těchto

výzkumů jsou globálně zaváděny do praxe. U nás existuje například Centrum

pro výzkum, vývoj a inovace (CVVI). Jedním z mnoha pracovišť CVVI je Institut

sportovních technologií. Ten v roce 2009 spolu s dalšími institucemi realizoval

projekt „Bezpečná branka“ vycházející z úrazovosti na hřištích, zejména

smrtelných poranění dětí při pádu fotbalové branky. Cílem projektu bylo zajistit

bezpečnost dětí na hřišti. Testovaly se různé typy konstrukcí fotbalových

branek, které by se měly následně umisťovat na sportoviště. Výsledkem tohoto

testování je umisťování novějších a bezpečnějších branek na hřiště nejen v ČR,

ale i v Evropě. Rozvoj technologie tedy zasahuje i do bezpečnosti v areálech

určených pro aktivní vyžití jedinců různého věku (retrieved 24. 3. 2013

from http://www.cvvi.eu/instituty/institut-sportovnich-technologii/).

36

4.2.2 Tělesná výchova

Díky rozvoji informačních technologií dochází k průniku

a pozitivnímu ovlivňování tělesné výchovy nejen ve smyslu její realizace,

ale i ve smyslu vzdělávání pedagogů. Změny v obsahu, stylu práce,

formulaci cílů a zaměření, jsou důsledkem výměny informací, i vzájemné

mobility studentů a pedagogů“ (Hodaň, 2006, 182).

Souhlasím s Hodaněm, že modernizace kladně ovlivňuje rozvoj školství,

tedy i tělesnou výchovu. Vzhledem k tomu, že je sport nyní tak velkým

fenoménem, jsou vzdělávací instituce chtě nechtě nuceny modernizovat svá

pracoviště a vybavení, zejména sportoviště, chtějí-li zvýšit svou prestiž

a přilákat tak potenciální žáky i učitele. Modernizace tělesné výchovy

po technické stránce je v současnosti zaměřena na renovaci starších prostor

a na lepší vybavenost sportovišť. Tělocvičny se tak zateplují, pokládají se nové

podlahové krytiny, stavějí se venkovní hřiště pro vyžití na čerstvém vzduchu.

Učitelé podle finančních možností pořizují do tělocvičen co nejlepší vybavení.

Takové prostory jsou posléze majiteli pronajímány k rekreačním či sportovním

účelům.

Ač se budoucnost tělesné výchovy po technologické stránce zdá růžová,

globalizační procesy se u nás projevují velmi pomalu. Rozvoj školství v Evropě

nebo Americe je zajisté odlišný od rychlosti rozvoje školství v Africe, ale trend

modernizovat školní inventáře velký a to celosvětově.

4.2.3 Sport

Sport, zejména vrcholový, představuje pro většinu sportovců, manažerů

a sponzorů získávání relativně velkého finančního obnosu. Není divu, že tito

lidé často investují do pomůcek a materiálů s vidinou dosažení co nejlepšího

výsledku a zisku.

Expanze dražších a výkonnějších materiálů se stala nedílnou součástí

úspěchů vrcholových a výkonnostních sportovců. Není žádnou novinkou

nahlížet třeba prostřednictvím televizních kamer do nejmoderněji vybavených

37

domácích i klubových tělocvičen sportovců. Ze sportovní oblasti jsem vybrala

vybavenost výzbroje a výstroje, organizaci akcí, řízení a rozhodování utkání a

jejich promítání se v médiích jako konkrétní a dobře viditelné projevy

globalizace.

Výzbroj a výstroj

Dnes spočívá technologický pokrok ve vylepšování komponent výzbroje.

Jsou to kupříkladu nové metody zpracování (nejen) textilních materiálů

typických pro daný sport (např. na plavecké oděvy, termoprádlo,…), speciální

obuv a nástroje (lyže, běžky, kola, lodě, zbraně, luky, míče, ochranné pomůcky,

…). Velký důraz je kladen na pohodlí sportovce, který v určité úrovni komfortu

dokáže podávat lepší výkon.

Organizace akcí

Pokud se nezaměřujeme na samotného sportovce, můžeme se podívat

do zákulisí větších sportovních akcí. Vzhledem k tomu, že tyto akce jsou čím

dál více sledované a očekává se od nich dobrá organizace spojená s pestrým

zážitkem, specializují se některé firmy na spolupráci s pořadateli (prostředky

pro analýzu a úpravu infrastruktury, bezpečnost akcí, mediální zajištění,

reklama, zdravotnické zabezpečení akce a mnoho dalšího (retrieved 24. 3.

2013 from http://www.cisco.com/web/CZ/about/news/2010/120110.html). Tato

spolupráce je realizována na mezinárodní úrovni.

Řízení a rozhodování utkání a média

V potaz přichází technologie, které rozhodčím ulehčují rozhodování

sporných situací, časomíra, dotykové senzory a plošiny, tabule s pořadím,….

Nejen rozhodčí čekají na zpomalený obraz kamer. Například tenisoví fanoušci

po celém světě netrpělivě očekávají zpomalený záběr jestřábího oka, podle

kterého rozhodčí určí vítěze výměny. Už jen fakt, že fanoušci sedí doma

u televizních obrazovek a sledují on-line zápas, který se koná na druhé straně

planety, je z technického hlediska ohromující.

38

Podíváme-li se v televizi na komentovaný zápas, dozajista budou

sportovní komentátoři malovat po obrazovce elektronickou tužkou a vášnivě

vysvětlovat nastalou herní situaci. To ještě před pár lety nebylo tak běžné jako

dnes. Samozřejmě atraktivita těchto pokrokových technologií v médiích stoupá

a nadšení fanoušci vítají jakékoli další informace o utkání. Softwary spojené

s produkcí sportu jsou žádaným artiklem. Jeden takový program nedávno

vyvinuli švýcarští vědci. Program specializovaný na basketbal má analyzovat

pohyb hráčů v poli a v budoucnu pomáhat analyzovat komentátorům i trenérům

nastalé situace (retrieved 18. 3. 2013 from

http://www.ceskatelevize.cz/sport/exkluzivne-na-ct-sport/169704-revoluce-ve-

svete-sportu-nove-technologie-a-nove-moznosti/).

4.2.4 Technologie a životní prostředí

Velký problém v současné době představuje náročnost pohybových

a tělocvičných aktivit na úpravu a zatěžování životního prostředí. Jedná se

o činnosti outdoorové i indoorové. Globálním problémem je výstavba (podle

určitých pravidel a trendů) a údržba sportovišť. Dále pak problematika využití

areálů po uplynutí doby určené k používání.

Pro konání sportovních událostí a jejich sledování, zejména

pro vrcholné světové a evropské šampionáty a olympijské hry, se často

budují rozsáhlé sportovní stavby a zařízení v prostředí měst a krajiny,

v různých nadmořských výškách a na vodních plochách. V průběhu

sportovních událostí dochází ve vymezeném prostoru ke krátkodobé

zvýšené koncentraci osob, se značnými nároky na dopravu a dopravní

plochy, ubytování, stravování, organizaci a údržbu. Tyto okolnosti se

projevují krátkodobými i dlouhodobými dopady na prostředí (Navrátil,

Mudra, & Malý, 2010, 180).

39

Trendy v architektuře

Všechny sportovní stavby mají pár společných rysů, které můžeme

považovat za projevy globalizace. Areály jsou stavěny podle soudobých trendů

(např. barevnost, tvar a půdorys stavby, lokalita, současné materiály, stavby

na klíč…). Komplexy musí být stavěny tak, aby byly geograficky i finančně

dostupné pro co nejširší okruh obyvatel. Velkou roli hrají také technologie

použité při stavbách, vybavenost areálů a šetrnost k životnímu prostředí.

Důkazem celosvětových architektonických trendů a tedy i globalizačních

procesů mohou být výstavby aquaparků. Většina rekreačních vodních ploch se

jen velmi málo vizuálně liší, vypadají podobně. Jednoduše se ve světě

osvědčila jejich výstavba podle určitých pravidel, která zajišťují návštěvnost,

oblíbenost a následný zisk. Rozdílným parametrem se stává jen počáteční

investice, tedy rozloha a vybavenost stavby.

Obrázek 7. Water park, Španělsko

40

Obrázek 8. Aquapark, Egypt

Obrázek 9. Letní aquapark Olešná, Frýdek-Místek, ČR

41

Krátkodobé stavby

Krátkodobé zatěžování prostředí souvisí s odstraněním staveb

vyhrazených pro účely dané akce, dočasné znečištění (ovzduší, hluk, světlo,

…). V současné době se objevuje celosvětový trend rozebírání sportovišť po

různě velkých akcích na různých místech planety. Stalo se tak například

na OH v Londýně 2012. Basketbalová hala byla postavena z recyklovatelných

materiálů. Po skončení her byla rozebrána a použita při stavbě jiných budov.

Vlivem globalizačního procesu je rozšířenost ekologických rozebíratelných

areálů stále větší. Tento trend se tak dostává na republikovou i regionální

úroveň. Jako příklad dočasné sportovní stavby v ČR uvádím unikátní ledovou

stěnu ve Skiareálu Bílá v Beskydech. Jak říká Jaroslav Pavlica, člen Horské

služby ČR – Beskydy: „Ledovou stěnu zde spravuje Horská služba Beskydy,

vždy v listopadu postavíme konstrukci z lešení, kterou pravidelně ostřikujeme

vodou. Přes zimu sem jezdí mnoho nadšených horolezců ze širokého okolí. Na

jaře konstrukci opět rozebereme a uložíme k použití na další sezonu“ (osobní

komunikace, 24. 8. 2012).

Obrázek 10. Ledová stěna, Ski areál Bílá, Beskydy.

42

Trvalé stavby

Příkladem rozsáhlé stavby trvalého charakteru jsou olympijské stadiony.

Začínají se konstruovat dlouho před zahájením olympijských her,

po jejich skončení se mohou využívat jako multifunkční areál pro široké okolí.

Je možné tato místa uzpůsobit jako sportoviště, výstaviště, prostor pro kulturní

vyžití.

Obrázek 11. Olympijský stadion v Londýně

Dlouhodobé zatížení prostředí zpravidla ohrožuje místní ekosystémy.

“Tato místa jsou vystavena silným tlakům na půdu, vodní zdroje a ovzduší“

(Sekot et al., 2004, 41). Je nutno uvažovat nejen o půdních erozích, úhynech

a migraci živočichů, likvidaci flory, světelném i látkovém znečištění, ale i o tom,

jak jim předejít, jak chránit naši přírodu a jak eliminovat dopady naší zábavy

na prostředí kolem nás. Důležité je klást si také otázku, jak dále využívat

stavby, které nejsou odstraňovány po ukončení sportovní akce, a jakým

způsobem zajišťovat stálost prostředí bez ohrožování ekosystémů.

Paradoxem se stává fakt, že lidé a firmy zabývající se aktivním vyžitím

obětují velké množství peněz na výstavbu sportovních a rekreačních komplexů,

aby vzápětí byli státními institucemi nuceni pořizovat a zabezpečovat

43

technologie, které aspoň do jisté míry zvrátí negativní důsledky jejich původního

jednání. Je potřeba zabezpečit ochranu životního prostředí, jak jinak než opět

technologiemi.

4.3 Ekonomická sféra globalizace

Jak jsem již uvedla, podle mnohých autorů je ekonomická oblast první,

kde se globalizace začala projevovat.

Musíme si uvědomit, co je v ekonomické sféře onen globalizační faktor.

Jde vlastně o finanční investici do výroby a služeb. Také ale o prezentaci

produktu na trhu (dealeři, odběratelé) a prezentaci u konečného spotřebitele.

Jde vlastně o dostávání se do povědomí potenciálních klientů a zákazníků.

Zaujmeme spotřebitele reklamou na produkt či službu, zvedne se poptávka i

dodávka. Tuzemské firmy se tak dostávají do povědomí zahraničních

spotřebitelů, naopak zahraniční firmy zvyšují odbyt u nás.

V tělesné kultuře, jak uvádí Hodaň (2006) je ekonomická globalizace

propojená s technologickou. Celkově je ekonomická sféra založena na jedné

důležité skutečnosti. Tělocvičná rekreace a sport se staly velmi žádaným tržním

artiklem. Jednou stránkou věci jsou dostupné materiály (na ně je poukázáno

v předchozím textu), druhou stránkou jsou služby spojené s rekreací

a sportem.

Rekreace se stala jednou z nejžádanějších služeb na trhu vůbec a nutno

říci, že poptávka po těchto službách je vysoká. Je to tedy otázka nabídky

a poptávky. Nabídnou mi obchodníci v mém okolí dostatečně rozmanitou paletu

rekreačních aktivit? Je tato paleta pro mne atraktivní a finančně dostupná?

Stejně tak se můžeme ptát na sport. Z pohledu diváka se ptáme, zda je v jeho

okolí či v médiích dostatečná škála sportovních akcí a utkání, které může

zhlédnout. Kdy a kde uvidí hrát svůj oblíbený klub a kolik za to musí zaplatit. Co

se týče přímých přenosů větších sportovních akcí, zda je program pro daného

diváka dostatečně pestrý a lákavý, popřípadě jestli zaplatí vstup a nepojede se

podívat na akci sám. Z pozice sportovce půjde nejspíše o nabídku pracovních

míst a plat.

44

4.3.1 Ekonomie sportu

Zhruba před pětadvaceti lety se začala v České republice vyvíjet

ekonomická disciplína ekonomie sportu. Novotný, Hobza, Novák, Chvojka,

& Komínek (2009) uvádí, že jejím hlavním úkolem bylo zjistit, do jaké míry je

pravdivé tvrzení, že se do sportu, respektive tělesné kultury investuje stále více

peněz. Dále měla za úkol zkoumat a dávat do pořádku vztahy mezi finančními

toky a sportovním prostředím.

Zde v ekonomii sportu jsou dobře vidět globalizační projevy. Jednoduše

vše souvisí se vším, nabídka a poptávka s reklamou, dostupností, výstavby

areálu, mapování trhu, plánování velkých akcí, mediální zájem,…. Ekonomie

sportu zkoumá všechny tyto jevy na mezinárodní úrovni, necíleně tak sleduje i

projevy globalizace v TK. Zde jsou příklady některých podoborů ekonomie

sportu, a čím se zabývají.

Novotný et al. (2009), uvádí některé podobory ekonomie sportu:

Veřejná ekonomie – zpracování státního rozpočtu, tedy

přerozdělování financí ze státní kasy do oblasti TV, TR a sportu.

Ekonomie spotřeby – zaměřuje se na sportovní aktivity

domácností. Kolik je rodina schopná a ochotná vydat za sportovní

vyžití. Posuzuje ceny zboží a služeb a stanovuje tak přibližně

náklady

na sportovní aktivity. V této oblasti bych chtěla připomenout vliv

médií a nových sportovních aktivit (hrát trendy hry, s pomůckami

ukazující nové výkřiky módy apod.). Ekonomie spotřeby se snaží

odhadovat chování spotřebitelů v oblasti volnočasových

tělocvičných aktivit na základě průzkumu trhu, anket, dotazníků.

Posléze tak pomáhá určovat ceny služeb a produktů. Očividně se

jedná o důležitou disciplínu v oblasti trhu.

Ekonomické podmínky rozvoje sportu a sportování – oblast

regionálního až mezinárodního územního plánování. Jedná se

o zajišťování pozemků a výstavbu budov a infrastruktury. Tento

45

podobor se zbývá tedy vybaveností území, náklady sportovních

zařízení a přilehlých objektů.

Velké sportovní akce – dopady velkých sportovních akcí (např.

OH, MS, ME,…) na ekonomiku regionu a země. Vyskytují se zde

analýzy obchodních toků spojených s těmito akcemi, příliv investic

do dané lokality, stavění ubikací, mediální zájem nejen domácích

médií, výskyt reklamních produktů akce na trhu,…

Odvětvová ekonomie sportu – nabídka sportovního zboží,

ekonomické vztahy mezi inovací ve sportu a průmyslu, strategie

velkých firem. V souvislosti s nabídkou sportovního zboží uvádí

Ehl (2003) v recenzi titulu No Logo spisovatelky Naomi Klein,

že velké společnosti uvádějí své značky a loga téměř všude. Tyto

značky se pak stávají modlou moderní globalizované společnosti.

Kdo by neznal loga tak známých světových značek jako jsou

Adidas, Nike, Umbro, Puma a jiné. Je důvěrně známým faktem,

že spotřebitel zaplatí z částky více za značku, než za předmět

samotný.

Ekonomie sportovních služeb – jde o sportovní průmysl,

respektive ekonomii sportovních akcí, jako je cena a prodej

vstupenek, mediální prezentace sportu (televize, internet, tisk).

Vzpomeňme například na poslední OH v Londýně (2012). Již pár

let před akcí byly na trhu k dostání suvenýry s logem OH 2012.

Ekonomie práce – zabývá se trhem s profesionálními sportovci,

jejich spolupráce s kluby, platové podmínky, dále trh práce

v oblasti sportovních aktivit, například přijímání edukátorů, trenérů,

učitelů a jejich platové podmínky. Můžeme zde zahrnout

i sportovní redaktory a novináře, pořadatele sportovních akcí,

brigádníky a dobrovolníky. Dle mého názoru se zde objevují

i studie spojené s migrací sportovců po celém světě.

Ekonomie mezinárodního sportu – zabývá se analýzou

zahraničního obchodu se sportovním zbožím, mezinárodními

utkáními, soutěžemi, reklamními produkty těchto akcí. Dále

můžeme zmínit dovoz a vývoz sportovního zboží.

46

4.3.2 Sponzoring

Sponzoring je jedním z hlavních zdrojů materiálních a finančních

prostředků. Bývá nejčastěji uplatňován jako nefinanční forma podpory

sportovních celků. Realizuje se na základě oboustranné prospěšnosti. Firma

věnující sponzorský dar neposkytne klubu přímo finanční obnos, ale zaplatí

určitou část nákladů. Jedná se třeba o vybavení klubu, výstroj hráčů (dresy,

hokejky, kladiny, …) startovné apod. Klub na oplátku prezentuje sponzorskou

značku nebo logo na dresech, v prostorách působení celku, v hromadných

sdělovacích prostředcích klubu, nebo na webových stránkách.

Sponzoring je vidět zejména na sportovních akcích, sponzor na nich

musí být náležitě zviditelněn a prezentován. Dochází tak ke zvyšování prestiže

značky sponzora.

Jelikož je vrcholový, potažmo reprezentační sport ve 21. století

obrovským fenoménem, stává se sponzoring skvělou příležitostí, jak přijít

k nemalému finančnímu obnosu. Sponzorství tímto získává velký globalizační

potenciál. Princip je jednoduchý. Čím významnější akce, tým, sportovec, tím

významnější sponzor. Velká významná firma si může dovolit pokrýt značnou

část nákladů těchto lidí, akcí atp. Předpokládá se zde mediální zájem

a známost, tedy viditelnost značky a tím zvyšování prodeje.

Je běžnou realitou, že sponzor není tuzemskou firmou, ale často

i nadnárodní korporací. Češi tak sponzorují v zahraniční a naopak. Výsledkem

je zviditelnění značky ve světě, prestiž vyráběných výrobků a následně zvýšený

prodej v zahraničí.

Existují různé formy sponzoringu. Základními formami sponzorství se

zabývá Dvořáková (in Sekot et al., 2004).

Sponzorování jednotlivých sportovců – rozšířeno zejména

ve vrcholovém sportu. Tyto osobnosti jsou zárukou kvality

a úspěchu nejen na sportovním poli. Sportovec reklamuje zboží

firmy, která ho materiálně podporuje.

47

Obrázek 12. Nike sponzorem Petry Kvitové

Sponzorování sportovních týmů – sponzor je poskytovatelem

vybavení, platí výdaje spojené se startovným, dopravou

a ubytováním. Příkladem může být extrémní závod v Beskydech –

5 BV. Některé týmy si samy seženou sponzory, kteří zaplatí

výdaje spojené se závodem. Na oplátku firma požaduje zápis

družstva pod jménem firmy a samozřejmě co nejlepší umístění.

Obrázek 13. Škoda sponzorem české hokejové reprezentace, MS

Sponzorování sportovních akcí – v této formě sponzorství se

vyskytuje daleko více možností profitů sponzora. Zpravidla se

počítá s velkým mediálním zájmem, tedy obrovská reklama. Čím

významnější akce a sledovanější sport (hokej, fotbal, cyklistika,

48

…), tím je větší mediální zájem a také jednodušší získávání

sponzorů. Ti získávají výhody spojené s akcí – např. reklamy o

přestávkách, je uváděn jako hlavní sponzor, dostává volné

vstupenky, upomínkové předměty, atd.

Obrázek 14. Škoda sponzorem Tour de France.

Sponzorování sportovních klubů – tato forma sponzorování je

nejvýhodnější pro sponzora. „Tím, že např. sportovní klub

disponuje jak sportovci, sportovními družstvy, svými

profesionálními odděleními, pořádá sportovní akce atd., jde šířka

nabízených protivýkonů do velkého rozmezí“ (Dvořáková in Sekot

et al., 2004, 132). Jedná se například o tělovýchovné akce,

rehabilitace, soustředění, ubytovací služby, ….

Obrázek 15. Umbro sponzorem SK Slavia Praha

4.4 Migrační sféra globalizace

49

Migrace v oblasti tělesné kultury, spíše ve sportu se stala v poslední době

velmi sledovaným jevem. Nejen média zaznamenávají početné přestupy

sportovců mezi světovými kluby a týmy, pracovní migrace v TK se také stala

ústřední problematikou mnoha sociologických studií. Nejedná se pouze

o přesuny hráčů, ale i o trenéry, funkcionáře, akcionáře, vědce a pedagogy.

Jedním z hlavních diskutovaných témat v oblasti sportovní migrace se

stává přechod hráčů mezi kluby a týmy. Jak říká Sekot (2005), je to výměnný

obchod elitních sportovců. Někdy dochází i k výměně státních reprezentantů,

což je doprovázeno změnou občanství. Sportovci se stávají zbožím, tržním

artiklem. Je s nimi obchodováno v tom smyslu, že mohou být prodáni,

či koupeni. Nabídka i poptávka na sportovním trhu jsou velké a za kvalitu se

tvrdě platí. Důsledkem je zvyšující se počet cizinců v tuzemských týmech

a naopak. Podívejme se například na hokej. Česká republika se stala

zásobárnou talentů putujících do americké NHL, či ruských týmů KHL.

Opačným případem, tedy příliv cizinců do českých sportovních řad, je vidět ve

fotbalovém světě. V Gambrinus lize (i v nižších soutěžích) se velmi často

objevují hráči s jiným, než českým občanstvím.

Pracovní migrace, v tomto případě sportovní migrace (nebo také sportovní

turismus) se stala fenoménem zejména v posledních dvou desetiletích a to také

vlivem rozpadu východního bloku. Z pracovní migrace byly před pádem železné

opony téměř zcela vyjmuty země pod vlivem tehdejšího Sovětského svazu.

Migrační vlny tak byly poněkud jiné, než jsou v současnosti. Ve velké míře

záleží na charakteristice sportovního odvětví.

O sportovní migraci se v poslední době nehovoří jen v souvislosti s již

zmíněnými přestupy. Další druh migrace můžeme nazvat například mobilita.

Mobilita se týká disciplín, které nejsou provozovány v rámci velkých týmů

ve smyslu her, např. golf, tenis, atletika atp. Provozování takovýchto aktivit je

velmi náročné na neustálé cestování po celém světě, objíždění turnajů

a soutěží. Sportovci tráví svůj život neustálou změnou působiště, de facto stále

migrují. Maguire et al. (2002) nazývá tyto osobnosti sportovní scény jako

„nomády“.

50

Maguire et al. (2002) popsal v různých sportech některé migrační trasy

sportovců. Tyto trasy byly popsány po roce 1989 a do jisté míry jsou stále

aktuální. V následující mapce jsem naznačila hlavní migrační proudy

basketbalu, kriketu, atletiky a ledního hokeje.

Obrázek 16. Hlavní migrační proudy basketbalu, kriketu, atletiky a ledního

hokeje po roce 1990

lední hokej

kriket

basketbal

atletika

Současný vrcholový sport je zaměřen primárně na úspěch. Ten se stává

hlavním důvodem migrace. Kvalita sportovního týmu zaručuje úspěšnost.

S úspěšností přichází oblíbenost sportu a týmu, návštěvnost utkání

a samozřejmě příjem nezanedbatelných finančních částek. Proto se klubům

vyplatí investovat do nákupu kvalitních hráčů a to hned nejméně ze dvou

důvodů. První důvod je zřejmý – výrazná hráčská posila zajišťující do jisté míry

úspěch v soutěžích. Druhý neopomenutelný důvod souvisí s kultem osobnosti.

Vrcholoví sportovci jsou dnes vnímáni jako ikony, často jsou tyto osobnosti

51

na mediálním výsluní a zná je celý svět. Příkladem takové hvězdy může být

David Beckham, nebo Jaromír Jágr. Příchod známého hráče přiláká jeho

fanoušky i zvědavce. Díky těmto nadšencům se zvyšuje návštěvnost,

sledovanost a samozřejmě to přináší další zisk.

Vyvstává otázka, proč je migrace v globálním měřítku tak rozsáhlým

sociálním jevem? Dle mého názoru v pozadí stojí fakt, že vlivem zintenzivnění

vztahů a spolupráce jednotlivých zemí a jejich uskupení došlo ke znatelnému

otevření pracovního trhu. Občanům se tak naskytly téměř neomezené pracovní

možnosti. Výjezd za prací je o mnoho jednodušší, finanční ohodnocení vyšší,

uplatnění lepší a zkušenosti získané prací v cizině velmi cenné.

Důležitým faktorem migrace jsou její motivy. Pro některé je změna

pracovního působiště záležitostí financí, čili stěhují se za lepšími platovými

podmínkami. Pro jiné je motivem poznávání světa a cestování. Nahlédneme-li

do historie, za dob komunistického režimu se u nás stal vrcholový sport jednou

z mála možností jak vycestovat za hranice východního bloku. Vrcholový sport

tedy znamenal určitý životní nadstandard, pokud sportovec v zahraničí dobře

reprezentoval zájmy komunistického vedení. Pracovní migrace se také stala

vedlejším produktem při uskutečnění životních změn. Například uzavření sňatku

mimo své dosavadní místo pobytu a následné odstěhování za partnerem.

Vrcholoví sportovci si změnou působiště většinou zajišťují potřebnou

popularitu, získávají sponzory, finance, ….

Maguire et al. (2002) společně se Sekotem et al. (2004) shodně uvádějí,

že se sportovní migrace uskutečňuje na 3 geografických úrovních:

vnitrostátní;

mezistátní v rámci kontinentu;

interkontinentální.

Na všech třech geografických úrovních se vyskytuje otázka, jak jsou

příchozí hostující hráči přijímáni do nového kolektivu a jak se obě strany zhostí

svých rolí (host a hostitel).

52

Současný sportovní průmysl a samotní hráči čelí potenciálnímu velkému

problému. Spoluhráči, kteří dnes bojují v utkání bok po boku, mohou zítra stát

proti sobě jako nenávidění protihráči. Jak se dá vyhrát nad soupeřem, jehož

silná i slabá místa dobře znám? Kam vede tento současný, po vítězství bažící

systém sportu? A má sport zaměřený ryze na úspěch, ne na prožitek, ještě

smysl?

Na jedné straně globalizace v migrační sféře umožňuje nové pracovní

příležitosti a získávání nových zkušeností. Na straně druhé však dochází

k potírání národních specifik v daném odvětví, mezinárodní soutěže (a i jiné)

dostávají nálepku spíše multikulturních hvězdných plejád, nikoliv „zdravých“

sportovních klání.

4.5 Ideologická sféra globalizace

Ideologie „…je vliv idejí na názory a činy lidí“ (Giddens, 1999, 376).

Symbolická moc získaná nad lidmi se používá k zakrývání a ospravedlňování

zájmů dominantních skupin v dané společnosti. Masová média zrychlují

a rozšiřují působnost idejí. Děje se tak na základě obsahu a formy zpráv, které

média zveřejňují (Giddens, 1999). Prostřednictvím médií, která celosvětově

podávají zprávy ze světa TK, potažmo sportu, tak globálně dochází

k rozšiřování idejí prosazovaných politiky, či jinými skupinami osob.

Specifické prostředí tělesné kultury má velký ideologický potenciál

a prosazování idejí zde není žádnou novinkou. Sportovní události jsou jednou

z nejširších oblastí, kde se tento jev vyskytuje. Žádná akce v oblasti TK není

ideologická sama o sobě. Sport je založen na soupeření a vytváří tak ideální

příležitost k prosazování hodnot skupin, obzvlášť je-li medializován (Binková,

2005).

Všudypřítomná média se v posledních letech postarala o zesílené vnímání

diváckého sportu a o jeho rostoucí popularitu.

Pohybové aktivity byly vždy nedílnou součástí každé společnosti, v dnešní

době však získávají punc jakýchsi novodobých náboženství. Sportovci jsou

uctíváni jako celebrity, mají prostor k vyjadřování o diskutovaných tématech

nesouvisejících se sportem. Dostává se jim do rukou symbolická moc

53

ovlivňovat své fanoušky. Pokud je sportovec známý, s velkou pravděpodobností

se jeho názory díky médiím rychle rozšíří. Příkladem mohou být atleti Tommie

Smith a John Carlos. Tito dva muži na OH v Ciudad de México (1968) vyjádřili

zdvižením rukou s nasazenými černými rukavicemi svůj nesouhlas

s utlačováním černých občanů v USA. Oba pak také vyzývali sportovce

po celém světě k bojkotu OH v Pekingu v roce 2008 za účelem dodržování

lidských práv v Číně.

4.5.1 Symboly v tělesné kultuře

Symboly jsou důležitým poslem idejí a myšlenek. Jsou snadno

zapamatovatelné a rychle šiřitelné. Symbolika v TK, zvlášť ve sportu, je velmi

silná. Například pět propojených kruhů na olympijské vlajce je obecně znakem

míru, přátelství, spojenectví a vzájemné tolerance, přesně tak, jak si zakladatel

novodobých OH Pierre de Coubertin přál. Jedním z diskutovaných symbolů OH

je olympijský oheň, respektive štafeta – přenášení ohně z Olympie

do olympijského města. Štafeta se stala tradicí na OH v Berlíně 1936, čímž

údajně Adolf Hitler symbolicky nastínil zapálení Evropy nacionalistickou idejí.

Obrázek 17. Olympijská vlajka

54

Obrázek 18: Plakát na propagaci olympijské štafety Olympie – Berlín

4.5.2 Politické ideje 20. století v tělesné kultuře

Jedním z hlavních témat v oblasti uplatňování idejí by mělo být politické

působení na TK. V minulosti byl vrcholový sport často využíván k prosazování

politických zájmů, jak uvádí Sekot (2003, 29): „Sport však byl i uctívanou

modlou utlačovatelských režimů, kterým sloužil při prosazování imperiálních

zájmů či totalitní ideologie. Dvacáté století bylo přímo prostoupeno zneužíváním

sportu politickou či rasovou ideologií.“

Binková (2005) hovoří o nacionalismu, socialismu a kapitalismu a jejich

propagaci v oblasti pohybových aktivit ve 20. století. Berlínské olympijské hry

byly první velkou sportovní událostí propagovanou na televizních obrazovkách.

Hry v nacistickém Německu (1936) se vyznačovaly velkým počtem přítomných

žurnalistů. Nebylo by na tom nic ideologického, kdyby těmto novinářům

z celého světa nezakázali pořizovat jakékoli vlastní záznamy (filmové

či fotografické). Německá vláda tak vypouštěla do světa pouze oficiální záběry

propagující myšlenky čisté rasy. Do zemí sledujících záznamy z her se tímto

způsobem globálně rozšířily obrazy a ideje nacistického Německa.

55

Až poměrně dlouho po 2. světové válce, od 70. let 20. století, se opět

začal výrazně objevovat rostoucí politický tlak ve sportovním prostředí. V roce

1972 na OH byli izraelští sportovci napadeni pákistánskými aktivisty, mnoho

sportovců zahynulo (Dovalil, 2003). Globálně se zvedla vlna odporu

proti zatahování politických záležitostí do sportovního světa, zvláště pak

proti událostem s tak katastrofálními důsledky, jako v Mnichově 1972.

Pohybové aktivity v zemích pod komunistickým diktátem podléhaly přísné

státní kontrole. Nicméně byly divácky atraktivní a postupně se pro mnohé staly

zdrojem zábavy.

Sport byl pro komunistické státy jednou z mnoha oblastí, jak veřejně

vyzvat na souboj imperialistické soupeře a výhrou nad nimi zprostředkovaně

ukázat celému světu svou převahu a sílu. Politický podtext se tak stal důvodem,

proč se moskevských her (1980) nezúčastnili američtí sportovci. Diplomatickou

odplatou byla neúčast sportovců socialistických států na OH v Los Angeles,

které se staly komerční záležitostí propagující západní způsob života. Tyto

politické konflikty na sportovním poli tak do jisté míry pošlapaly olympijské

ideály (Sekot, 2003).

V kapitalismu jde především o komercionalizaci sportu. Zviditelnění

sportovců, jejich příběhů a propagace sponzorů hraje hlavní roli v konzumním

pojetí sportu. Sportovci se tímto z ideologického hlediska stávají ikonami

a životními vzory pro společnost a motivují skrze své názory a ideje další

nadšence.

4.5.3 Novodobé olympijské hry, myšlenka olympismu

Autorem myšlenky novodobého olympismu je francouzský pedagog Pierre

de Coubertin. Olympismus představuje „…systém myšlenek a principů, filosofií

a vizí…“ (Dovalil et al., 2004, 20). Snahy o obnovení olympijských her se

vyskytovaly už dávno před počátkem 20. století (před Coubertinem), zejména

v Anglii. Žádná z těchto akcí však neměla dlouhého trvání a nezapočala tak

úspěšné pokračování dnešního sportovního svátku (Kosík, 2011).

56

Coubertin usiloval, aby se toto hnutí stalo symbolem přátelství, míru

a vzájemné tolerance. Do jisté míry se tak událo a to na sportovním, kulturním,

částečně i politickém poli.

Novodobé olympijské hry se konají od roku 1896. Již na samém počátku

této tradice se staly velmi atraktivní pro sportovce i diváky. V roce 1924 začala

tradice zimních her. ZOH a LOH se konaly vždy ve stejném roce. Náročnost

organizace objemově i finančně rostoucích akcí byla velká, bylo tedy nutné

upravit čtyřletý cyklus konání her tak, aby se LOH střídaly co dva roky se ZOH.

K rozdělení her došlo v roce 1994.

Dnes jsou oboje hry považovány za celosvětový sportovní svátek

doprovázený mnoha rituály. Tyto rituály jsou podle Binkové (2005) primárním

důvodem velké celosvětové sledovanosti her. Jde především o zahajovací,

průvodní a ukončovací ceremoniály. Když pomineme slavnostní vystoupení,

neobsahují tyto ceremoniály žádnou sportovní aktivitu. A přece jsou

nejsledovanějšími částmi her. Pompéznost a úvod do svátku představuje

propagaci domovské země.

Pořádání her je velmi prestižní záležitostí. Hostitelská země představuje

světu obraz toho, jak vnímá sama sebe. Politické ideje se odráží v rituálech

a ceremoniálech, jejichž svědkem je po omezenou dobu celý svět. Toto

obrazové ztvárnění by mělo zajistit příliv diváků a turistů a s tím spojené zisky,

rostoucí cestovní ruch a zájem o daný stát obecně.

4.6 Mediální sféra globalizace

Nacházíme se v době, kdy jsou sdělovací a komunikační média nedílnou

součástí naší existence. Těmito médii se snadno a rychle přenáší obrovské

množství informací k velkým skupinám lidí. Proto se takové komunikační kanály

nazývají masová média či masmédia. Jsou důkazem vysoké globalizační

úrovně světa, jelikož informace získané těmito cestami jsou celosvětově rychle

dostupné. Díky těmto dispozicím mají masmédia nedozírný vliv na naše

smýšlení a chování. Pro představu o rozvoji mediálních technologií uvádí

Giddens (2000, 23) tato data:

57

Dosah mediálních technologií roste s každou novou vlnou inovací.

Rozhlasu ve Spojených státech trvalo 40 let, než získal 50 milionů

posluchačů. Stejný počet lidí užíval osobní počítače už za 15 let od jejich

zavedení. Jakmile byl k dispozici internet, stačily jenom 4 roky, aby ho

pravidelně využívalo 50 milionů Američanů.

Za předchůdce dnešních masových médií jsou považovány noviny, tedy

denní tisk, který vznikl z informačních letáků. Dnešními mediálními fenomény

jsou rozhlas, televize, filmy, hry a samozřejmě internet. Tiskoviny jsou sice

ve druhé dekádě 21. století stále běžnou formou získávání informací, nicméně

hlavní slovo mají digitální média. Jejich výhodou je jistá vizuální zajímavost

a aktuálnost, být „teď a tady v centru dění“. Pokud si pustíme zprávy,

předpokládáme, že se dovíme o dění (dnešní den, či posledních pár minut)

v mnohých koutech světa během pár okamžiků (Giddens, 1999). Například

zpráva o výhře reprezentačního týmu má pro fanouška zcela jiný informační

a emoční význam aktuálně v době hry (sleduji přímý přenos v televizi), než až

při ranní koupi novin. Tento fakt se stává důležitým pojítkem masmédií

s tělesnou kulturou.

Díky tělesné kultuře a sportovním akcím (divácký sport) je provázanost

světa stále větší. V posledních letech se totiž více a více ukazuje, jak je

společnost fascinována vrcholovým a nadnárodním sportem. Právě tato

podobnost zálib a idejí spojuje diváky v jeden globalizovaný celek (nadšení pro

pohybové aktivity, diváctví, rituály apod.). Globalizační charakter masmédií

v prostředí TK spočívá v rozšíření a upevňování vztahu diváka a pohybových

aktivit nezávisle na geografických parametrech.

4.6.1 Vrcholový sport v médiích

Vrcholový sport se stává nejčastějším předmětem mediálního zájmu

v oblasti TK. Podávání a zprostředkování zpráv se uskutečňuje jak na místní,

tak na státní úrovni. Samozřejmě, že fanoušci fotbalového týmu v zapadlé

podhorské vesnici ocení i jen malou zmínku o výhře kamarádů v místních

novinách. Mediální zájem však přichází až s určitou senzací, přílivem diváků

58

a následnou masovostí (Rowe & Lawrence, 1996). Není-li se na co dívat, je to

nezajímavé, nemasové a nemedializované. Lidé si zvykli na podávání

excelentních výkonů a fascinující show, která je doménou dnešního

vrcholového a mezinárodního sportu. Fascinaci vrcholovým sportem vysvětluje

Sekot (2003) tím, že přináší tolik radosti, zábavy, agrese i vzrušení. Právě díky

proměnlivost a dramatičnosti, která schází v životech mnohých diváků, je

vrcholový sport tak zajímavý (Kreft, 2012). Pro mediální magnáty by poté byla

de facto kariérní sebevražda, kdyby nenabízeli aktuální informace v atraktivním

podání, v co největším geografickém měřítku.

Komercionalizace vrcholového sportu roste s jeho medializací

a sledovaností. Tato přímá úměra funguje na základě skutečnosti, že komerční

televize, rádia a servery mohou zkreslovat informativní stránku věci. To

znamená, že se zaměřují spíše na sdělení zábavného charakteru, než

na přínosná věcná fakta. Cílem je udržení pozornosti diváka za každou cenu.

Zájem médií na vysílání programů se sportovní tématikou je pochopitelný –

prodej přenosových práv a reklamy je velmi lukrativní byznys (Sekot, 2003).

Otázkou je, zda současný vrcholový sport není už pouze světovou

institucí, ve které se topí mnoho peněz a zda má ještě coubertinovská myšlenka

čistoty pohybových aktivit nějakou váhu?

4.6.2 Reklama v médiích

Reklama nejen v prostředí TK úzce souvisí se sponzoringem.

Sponzorovaná strana je povinna dostatečně reprezentovat sponzorskou

značku. Globalizační potenciál v mediální oblasti je vysoký. Stále platí pravidlo,

že čím větší událost či známější sportovec, tím významnější sponzor a tím

masivnější reklama. Pro účinnou reklamu je důležité dobře zvolit typ médií. Je

jasné, že nejvýznamnější sportovní akce si mohou dovolit mohutnější a dražší

reklamu. Pro akce s malým globalizačním charakterem (regionální události) je

nejvýhodnějším médiem místní tisk či rozhlas. Pro akce s větším globalizačním

potenciálem (MR, MS, ME, OH) je nejvhodnějším kanálem televize. Tato cesta

je obecně nejdražší, zato nejefektivnější. Úspěšné jsou i internetové reklamy,

59

jejich výhodou je podstatně nižší cena a oslovení širokého okruhu diváků

(Vysekalová, & Mikeš, 2007).

4.6.3 Historie vztahu médií a tělesné kultury

Vědci a sociologové začali věnovat pozornost medializaci pohybových

aktivit až v 70. letech 20. století. Média byla přitom nedílnou součástí

sportovních událostí již dlouhou dobu. Výzkumu medializace pohybových

disciplín nebyla věnována do této doby pozornost, na rozdíl od jiných

publikovaných a vysílaných žánrů v médiích (např. zpravodajství, dramatická

tvorba,…). První sportovní disciplínou, o které se začalo hovořit v souvislosti se

sociologickými výzkumy v oblasti sledovanosti, se stal fotbal (Boyle, & Haynes,

2005).

Následníkem denního tisku se stal rozhlas. V Československé republice

fungoval Československý rozhlas od roku 1923 a už v roce 1924 informoval

občany o zisku naší historicky první zlaté olympijské medaile (Bedřich Šupčík,

šplh na laně bez přírazu).

Jedny z prvních televizních záběrů zachycující sportovní akci byly

pořízeny na OH v Berlíně 1936. Snímky obletěly celý svět a většině obyvatelů

planety tak umožnily na malou chvíli nahlédnout do centra dění. Byl to velký

mediální pokrok zcela jistě globálního významu. V roce 1968 byl poprvé využit

přímý přenos z OH v Mexiku, zároveň se v Británii ve stejném roce vysílalo

přímým přenosem barevně. Her v Mnichově, 1972 se zúčastnil stejný počet

žurnalistů jako sportovců. O čtyři roky později, v Montrealu bylo 7000

startujících sportovců a 10 000 novinářů (Binková, 2005).

Téměř ve všech zemích již existují samostatné kanály (většinou několik

kanálů) se sportovní a pohybovou tématikou. Například v roce 1989 byla

založena televize Eurosport (celoevropský kanál), dále pak Extreme Sport, Sky

Sport,… (Lachman, 2005). Sledování on-line umožňuje v hojné míře také

internet. Lidé po celém světě se tak setkávají „společně“ u televizních

a počítačových obrazovek.

60

5 ZÁVĚR

V roce 2002 vydal kolektiv autorů v čele s Josephem Maguirem publikaci

Sport Worlds: a sociological perpective (Maguire et al., 2002), v níž rozdělili

společenský systém na pět oblastí, ve kterých se globalizace projevuje:

technologická;

ekonomická;

migrační;

ideologická;

mediální.

Cílem práce bylo charakterizovat projevy globalizace v těchto pěti

sférách v prostředí tělesné kultury.

Převážně díky analýze dokumentů jsem mohla charakterizovat projevy

globalizace v oblasti tělesné kultury. Vzhledem ke složitosti různých

společenských a systémových vazeb a k širokému dopadu globalizačních

procesů na společnost nelze obecně vyjmenovat všechny projevy globalizace,

ani v tělesné kultuře. V práci jsou proto uvedeny jen některé konkrétní projevy.

Tento postup se tak shoduje s cílem poukázat na některé konkrétní, můžeme

říci výrazné projevy, a povzbudit tak čtenáře k vytváření dalších otázek

a odpovědí v oblasti dopadů a projevů globalizace na tělesnou kulturu. Tyto

otázky se mohou v budoucnu stát podpůrným materiálem pro případné

navázání na diplomovou práci. Tímto považuji cíle mé bakalářské práce

za naplněné.

61

6 SOUHRN

Již z úryvku v úvodu mé bakalářské práce je patrné, že celý svět je

propojen mnohými kulturními, ekonomickými, politickými a jinými vazbami. Tyto

vazby na jedné straně spoutávají svět do souvislejšího celku, na straně druhé

ale mohou prohlubovat jisté rozepře kulturního, politického a jiného charakteru.

Tento jev je nazýván globalizací a je fenoménem novodobého fungování

společnosti.

Práce vznikla na základě analýzy rozličných dokumentů, zejména knih

a článků. Jednou z výzkumných metod se stal rozhovor s Jaroslavem Pavlicou,

členem Horské služby Beskydy. Cílem práce bylo charakterizovat projevy

globalizace v jednotlivých oblastech společenského systému v prostředí tělesné

kultury. Uvedené cíle se mi podařilo naplnit.

Práce pojednává o projevech globalizace v prostředí tělesné kultury.

Vychází z Maguirova et al. (2002) rozdělení společenské sféry do 5 oblastí:

technologické, ekonomické, migrační, ideologické a mediální. V hlavní části

práce se věnuji jednotlivě každé této sféře a uvádím konkrétní příklady projevů

globalizace v TK.

Globalizace se v technologické sféře projevuje rychlým vývojem

a oběhem nových materiálů a technologií. Konání sportovních a jiných akcí

souvisí také s životním prostředím, které je potřeba chránit a udržovat pomocí

technologií. Projevy globalizace v ekonomické sféře jsou patrné zejména

na pořádání velkých akcí, kde se objevuje sponzorství jako symbiotický vztah

sponzora se sportovním celkem (týmy, kluby, sportovci). Vzhledem k tomu,

že je současný vrcholový sport zaměřen převážně jen na výkon, majitelé klubů

nabízejí hráčům, trenérům, funkcionářům, vědcům, atd. výhody spojené se

změnou místa působení. Dochází tak velkoplošně k pracovní migraci – zejména

ve sportu.

Ve 20. století docházelo v oblasti tělesné kultury k jejímu hojnému

ideologickému zneužívání za účelem prosazování politických cílů. Dnes již není

ideologický podtext tolik patrný, nicméně specifické prostředí tělesné kultury je

stále malým/velkým bojištěm pro uskutečňování „vyšších zájmů“ – ať už se

jedná o světový trh, prosazování politických názorů či současnou masovost

62

vrcholového sportu. K šíření idejí hojně přispívají média, která díky stále

zdokonalovaným technologiím zefektivňují přenos informací po celém světě.

V oblasti tělesné kultury se média zaměřují na rychlost přísunu informací, jejich

aktuálnost a způsob podání. Velký globalizační potenciál má reklama

a sponzoring.

63

7 SUMMARY

The introduction to my thesis already shows that the whole World is

connected by many cultural, economic, political and the other bonds. These

bonds bind the world into more coherent unit, however, on the other hand, they

may intensify certain disputes of the cultural, political and other nature. This

phenomenon is called globalization and is common for the modern society.

The methodology was based on the analysis of various documents,

especially books and articles. Nevertheless, one of the research methods was

also an interview with Jaroslav Pavlica, a member of the Mountain Rescue

Service Beskydy. The aim of this work was to characterize the manifestations

of globalization in individual areas of social system in the physical culture.

The aim of this work was fullfilled.

The thesis deals with the display of globalization in physical culture.

Based on Maguire et al. (2002), the distribution of the social sphere falls into 5

areas: technological, economic, migrational, ideological and media related.

In the main part I focus individually on each sphere and mention specific

examples of the manifestation of globalization.

In the technology sector, globalization reflected the rapid development

and circulation of new materials and technologies. The sports and other events

are linked with our environment, which is necessary to protect and maintain

through technology. The displays of globalization in the economic sphere are

particularly noticeable on large-scale events, which present the sponsorship as

a symbiotic relationship between the sponsor and sports complex (teams, clubs,

athletes). Whereas the current professional sport focuses predominantly on the

performance, club owners offer players, coaches, officials, scientists, etc. the

benefits associated with the change of site of action. This leads to large-scale

labor migration – especially in sports.

In the 20th century, an abundant ideological abuse of sports for assertion

of political goals began to occur in the field of physical culture. Today, the

ideological subtext is not that obvious, however, the physical culture is still small

/ big battleground for the implementation of the "higher interests" – whether it is

a global market, promoting of political views or the current mass character

64

of professional sport. The media have a major contribution to the spread

of ideas, due to the constantly improving technology streamlines that transfer

of information across the globe. In the field of physical culture, the media focus

on the speed of the flow of information, its authenticity and the method

of delivering the news. The advertising and the sponsorship offer a great

globalization potential.

65

8 REFERENČNÍ SEZNAM

Binková, P. (2005). Ideologie, sport a mediální událost [Electronic version].

Revue pro média, (5)11, 8 – 14. Retrieved 1. 4. 2013 from the World

Wide Web: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue11/esej_binkova_11.htm

Boyle, R., & Haynes, R. (2005). Šport, média a populárna kultúra: teoretické

otázky [Electronic version]. Revue pro média, (5)11, 23 – 29. Retrieved

1. 4. 2013 from the World Wide Web:

http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue11/preklad_bolye_haynes_11.pdf

Dlouhá, J. (2006). Ekonomická funkce vědy. In J. Dlouhá, J. Dlouhý, & V.

Mezřický, Globalizace a globální problémy (pp. 275 – 290). Praha:

Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí.

Dovalil, J. et al. (2004). Olympismus. Praha: Olympia.

Ehl, M. (2001). Globalizace pro a proti. Praha: Academica.

Ehl, M. (2003). Diskuze o globalizaci – rozdíl českého a světového diskurzu.

Mezinárodní vztahy, 38(4), 87 – 94. Retrieved 26. 1. 2012 from the World

Wide Web: http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/95

Evropská komise (2007). Bílá kniha o sportu. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky

Evropských společenství.

Fafejta, M. (2005). Historie globalizace, její klady a zápory. In B. Hodaň (Ed.),

Tělesná výchova, sport a rekreace v procesu současné globalizace (pp.

8 – 14). Olomouc: Fakulta tělesné kultury.

Giddens, A. (1999). Sociologie. Praha: Argo.

Giddens, A. (2000). Unikající svět: jak globalizace mění náš život. Praha:

Sociologické nakladatelství.

Grexa, J., & Strachová, M. (2011). Dějiny sportu: přehled světových a českých

dějin tělesné výchovy a sportu. Brno: Masarykova univerzita Brno.

Heintz, B., & Werron, T. (2011). Wie ist Globalisierung möglich? Zur Entstehung

globaler Vergleichshorizonte am Beispiel von Wissenschaft und Sport

[Electronic version]. Kölner Zeitschrift für Soziologie und

Sozialpsychologie, 63(3), 359 – 394. Retrieved 15. 12. 2012 from World

66

Wide Web: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11577-011-0142-

5?LI=true.

Hendl, J. (1997). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum.

Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci.

Hodaň, B. (2006). Sociokulturní kinantropologie I. Úvod do problematiky. Brno:

Masarykova univerzita.

Hodaň, B. (2007). Sociokulturní kinantrpologie II. Systémové pojetí tělesné

kultury. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Holý, T. (2007). Globalizace a sport. Bakalářská práce, Masarykova univerzita,

Fakulta sportovních studií, Brno.

Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál, s.r.o.

Jarvie, G. (2006). Sport, Culture and Society. New York: Routledge.

Kosík, M. (2011). Olympismus okem autora. Brno: Tribun EU.

Kreft, L. (2012). Sport as a drama. Journal of the Philosophy of Sport, (32)2,

219 – 233.

Lachman, T. (2005). Televize a média: láska na první pohled [Electronic

version]. Revue pro média, (5)11, 30 – 32. Retrieved 1. 4. 2013 from the

World Wide Web:

http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue11/portret_lachman_11.pdf

Maguire, J., Jarvie, G., Mansfield, L., & Bradley, J. (2002). Sport worlds: a

sociological perpective. Champaign: Human Kinetics.

Mezřický, V. (2003). Globalizace. Praha: Portál, s. r. o.

Navrátil, A., Mudra, V., & Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České

vysoké učení technické v Praze.

Novotný, J., Hobza, V., Novák, T., Chvojka, P., &Komínek T. (2009).

Ekonomika sportu. Praha: Oeconomica.

Olivová, V. (1988). Sport a hry ve starověkém světě. Praha: Artia.

67

http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11577-011-0142-5?LI=true

http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11577-011-0142-5?LI=true

Rowe, D., & Lawrence, G. (1996). Beyond National Sport: Sociology, History

and Posmodernity. Sporting Traditions, 12(2), 3 – 16. Rerieved 10. 12.

2012 from Web of Science database on the World Wide Web:

http://www.aafla.org/SportsLibrary/SportingTraditions/1996/st1202/

st1202c.pdf

Sekot, A. (2003). Sport a společnost. Brno: Paido.

Sekot, A. (2005). Globalizace versus sportovní migrace. In B. Hodaň (Ed.),

Tělesná výchova, sport a rekreace v procesu současné globalizace (pp.

89 – 101). Olomouc: Fakulta tělesné kultury.

Sekot, A., Blahutková, M., Dvořáková, Š. & Sebera, M. (2004). Kapitoly ze

sportu. Brno: Masarykova univerzita.

Suša, O. (2006). Sociální rozměr a sociologické pojetí globalizace. In J. Dlouhá,

J. Dlouhý, & V. Mezřický, Globalizace a globální problémy (pp. 255 –

274). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního

prostředí.

Vysekalová, J., & Mikeš, J. (2007). Reklama: jak dělat reklamu (2nd ed.).

Praha: Grada Publishing a. s.

68

Date post:	17-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

theses.cz · Web viewV současné době se globalizací zabývá mnoho autorů, jedním z nich je i...

Documents