dsonovalipa.czdsonovalipa.cz/file/108/sd-zirovnice-ac.docx · Web viewZastavitelné plochy jsou v...

Strategický plán města Žirovnicena období 2019 – 2024

Realizováno v rámci projektu Strategické řízení a plánování obcí DSO Nová Lípa

Projekt Strategické řízení a plánování obcí DSO Nová Lípa byl podpořen z Operačního programu Zaměstnanost

OBSAHÚVOD...........................................................................................................................3ANALYTICKÁ ČÁST........................................................................................................3

1. Působnost obce............................................................................................................32. Profil území..................................................................................................................33. Historie města..............................................................................................................34. Sídelní struktura a územní plánování...........................................................................35. Obyvatelstvo................................................................................................................3

5.1. Vzdělanostní struktura.............................................................................................36. Hospodářství a trh práce..............................................................................................3

6.1. Využití území............................................................................................................36.2. Trh práce..................................................................................................................3

7. Občanská vybavenost..................................................................................................37.1. Bydlení.....................................................................................................................37.2. Služby.......................................................................................................................3

8. Technická infrastruktura..............................................................................................39. Dopravní infrastruktura...............................................................................................3

9.1. Dopravní obslužnost................................................................................................310. Kultura......................................................................................................................... 3

10.1. Památky............................................................................................................... 310.2. Spolková činnost..................................................................................................3

11. Cestovní ruch a rekreace..............................................................................................311.1. Sportovní vybavenost...........................................................................................3

12. Přírodní podmínky a životní prostředí..........................................................................312.1. Ochrana přírody...................................................................................................312.2. Odpadové hospodářství.......................................................................................312.3. Veřejná prostranství.............................................................................................3

13. Samospráva..................................................................................................................313.1. Hospodaření města..............................................................................................3

14. SWOT analýza.............................................................................................................. 3NÁVRHOVÁ ČÁST.........................................................................................................3

15. Návaznost na jiné strategické dokumenty...................................................................316. Vize a strategické cíle...................................................................................................317. Priority a opatření........................................................................................................3

17.1. Priorita: Infrastruktura obce.................................................................................317.1.1. Opatření: xx......................................................................................................3

18. Realizace strategického plánu......................................................................................318.1. Organizace realizace a aktualizace strategického plánu.......................................318.2. Metodika zpracování akčního plánu....................................................................318.3. Zapojení veřejnosti...............................................................................................3

18.3.1. Dotazníkové šetření.........................................................................................318.3.2. Veřejné debaty.................................................................................................3

18.4. Financování..........................................................................................................318.5. Monitorování a vyhodnocování...........................................................................318.6. Publicita............................................................................................................... 3

19. Akční plán.....................................................................................................................319.1. Projektové záměry obce.......................................................................................3


19.1.1. Opatření: 1.1....................................................................................................320. Závěr............................................................................................................................321. Přílohy..........................................................................................................................322. Zdroje...........................................................................................................................3


ÚVOD Zásadním procesem řízení rozvoje obce je plánování. Strategický plán obce společně

s územním plánem tvoří hlavní strategické nástroje řízení rozvoje obce. Strategický plán obce na základě analýzy stávající situace formuluje představy o směřování aktivit obce v budoucnu s tím, že jasně definuje priority rozvoje a cíle, kterých má být dosaženo. Hlavním důvodem vzniku strategického dokumentu obce je zejména potřeba koncepčního a strategického rozvoje. Dalším důvodem pro vznik dokumentu je i to, že teprve až písemná podoba struktury cílů, opatření a aktivit napomůže k jejich snadnějšímu naplnění – jednak je stanoveno, co je více a co méně důležité včetně časového plánu realizace, jednak jsou definovány realizační podmínky (konkrétní aktivity, využitelné zdroje financí apod.).

Na základě shromážděných informací v analytické části a SWOT analýze bude vytvořena návrhová část Strategického dokumentu. V rámci strategické části dokumentu je deklarovaná vize obce, která je všeobecnou dohodou a souhrnným strategickým pohledem na další rozvoj v daném období. Vize je rozvíjena strategickými cíli, tedy definováním toho, jaké dílčí kroky je potřeba pro splnění vize v následujícím období realizovat. Na strategické cíle navazuje vymezení dlouhodobých priorit, tedy již konkrétních oblastí, tzn. nejdůležitější nebo nejnaléhavější rozvojová témata. Dále jsou formulována již konkrétní opatření, tedy způsob, jak dosáhnout definovaných cílů. Finální částí dokumentu je Akční plán, což je soubor konkrétních projektů a činností, kdy každá obsahuje informaci o termínu realizace, finančních nákladech a zdrojích a odpovědnosti.

Mezi nejvýznamnější zdroje použité při zpracování dokumentu patří podklady získané od jednotlivých obcí, Strategie Kraje Vysočina 2020 a Program rozvoje Kraje Vysočina, data získaná z portálu Českého statistického úřadu, Úřadu práce a řady dalších institucí. Všechny aktivity byly realizovány s ohledem na stávající, případně v budoucnu schválené, koncepční materiály jednotlivých obcí, jako jsou např. územní plány, regulační plány, apod. Ale také vzhledem k aktuálním výzvám dotačních programů.

Strategický dokument bude po schválení zastupitelstvem obce zveřejněn na webových stránkách obce. Strategický plán je určen obci, jejím občanům, voleným orgánům a zřízeným či založeným organizacím. Slouží také představitelům organizací a subjektů - mikroregionům, místním akčním skupinám, ziskovému i neziskovému sektoru. K uživatelům strategie mohou patřit také stát a jeho organizace. Aktualizace akčního plánu se předpokládá jedenkrát ročně.

Dokument byl zpracován realizačním týmem DSO Nová Lípa v úzké spolupráci se starosty obcí a veřejností v rámci projektu Strategické řízení a plánování obcí DSO Nová Lípa podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost. Hlavní náplní práce DSO Nová Lípa je výkon aktivit směřujících k systematickému a efektivnímu rozvoji zájmového území, ochrana a prosazování společných zájmů členských obcí a jejich spolupráce při rozvíjení činností týkajících se spolupráce ve všech oblastech, které členským obcím svazku přísluší ze zákona o obcích, a případně dalších právních předpisů.


ANALYTICKÁ ČÁST

1. Působnost obceSamostatná působnost je samostatný výkon samosprávy u obcí nebo krajů. Jejím

protikladem resp. doplňkem je přenesená působnost, kdy obce a kraje vykonávají státní správu, kterou na ně stát v určitém rozsahu přenesl. S přenesenou působností se občan nejčastěji setká při územním nebo stavebním řízení nebo při jiných správních řízeních v ochraně přírody a krajiny. Každá obec v DSO Nová Lípa poskytuje občanům službu Czech POINT.

Podle rozsahu státní správy, kterou vykonávají, a rozsahu působnosti, kterou mají, se obce dělí na:

obce (obce I. stupně) obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně) obce s rozšířenou působností (obce III. stupně)

Obec s pověřeným obecním úřadem (POÚ)

Pověřený obecní úřad je obecní úřad, který v rámci přenesené působnosti vykonává na svém území státní správu v rozsahu přiznaném „obcím s pověřeným obecním úřadem“. Obce DSO Nová Lípa náleží vždy k POÚ jednoho z měst Pelhřimov, Počátky, nebo Kamenice nad Lipou.

Obec s rozšířenou působností (ORP)

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou mezičlánkem přenesené působnosti samosprávy mezi krajskými úřady a ostatními obecními úřady. Všechny obce DSO Nová Lípa patří do Správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Pelhřimov.

Působnost POÚ

matriční úřad stavební úřad

Působnost ORP

evidence obyvatel vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů živnostenské oprávnění výplata sociálních dávek sociálně-právní ochrana dětí péče o staré a zdravotně postižené


https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivnostensk%C3%A9_opr%C3%A1vn%C4%9Bn%C3%AD

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evidence_obyvatel&action=edit&redlink=1

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evidence_obyvatel&action=edit&redlink=1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krajsk%C3%BD_%C3%BA%C5%99ad

https://cs.wikipedia.org/wiki/Samospr%C3%A1va

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99enesen%C3%A1_p%C5%AFsobnost

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_spr%C3%A1va


https://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad


https://cs.wikipedia.org/wiki/Kraje_v_%C4%8Cesku

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obec

https://cs.wikipedia.org/wiki/Samospr%C3%A1va

vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství doprava a silniční hospodářství

Obr. 1: Mapa působnosti obcí DSO Nová Lípa


2. Profil území

Obr. 1: Mapa správního území města Žirovnice

Město Žirovnice je součástí venkovského osídlení této malebné části Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Atraktivita území spočívá právě ve své členitosti. V řešeném území převažují mírné svahy, které ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu


harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou. Výrazné hodnoty území města Žirovnice spočívají v jedinečné urbanistické struktuře území, struktuře osídlení a jedinečné kulturní krajině, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.

Renesanční zámek Žirovnice je výraznou stavební dominantou města, je situován na ostrohu dvou vodních toků, řeky Žirovnice a Počáteckého potoka a spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba (situovaného na náměstí) se uplatňuje v dálkových panoramatických pohledech v krajině. Přitažlivost území města Žirovnice spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem.

Město Žirovnice leží na Českomoravské vrchovině, v západní části Kraje Vysočina. Žirovnice leží uprostřed trojúhelníku 3 sousedních měst – Počátek, Kamenice nad Lipou a Novou Včelnicí v průměrné vzdálenosti 7 km. Žirovnice se nachází 24 km jižně od města Pelhřimov a 39 km jihozápadně od krajského města Jihlavy v nadmořské výšce 565 m n. m. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je právě město Pelhřimov. Správní území města Žirovnice zahrnuje šest katastrálních území a to město Žirovnice, místní části Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné, Vlčetín. Město sousedí svým katastrálním územím s deseti obcemi a to Rodinov, Lhota-Vlasenice, Častrov, Počátky, Stojčín (členské obce DSO Nová Lípa), Popelín, Bednáreček, Jarošov nad Nežárkou, Žďár a Nová Včelnice. Jižní hranice katastru Žirovnice je součástí hranice mezi Krajem Vysočina a Jihočeským krajem.

Tab. 1: Základní informace o městě

Název ŽirovniceStatut MěstoKraj VysočinaSO ORP PelhřimovAdresa Cholunská 665, 394 68 ŽirovniceIČO 00249505ZÚJ 549231Výměra (ha) 4440Počet obyvatel 2730Souřadnice 15° 11' 18'' E, 49° 15' 11'' NNadmořská výška (m n. m.) 565První písemná zmínka 1358Počet částí obce 6Webové stránky www.zirovnice.cz

Zdroj: Regionální informační servis (2018) dostupný na www.risy.cz

3. Historie městaPrvní písemná zmínka o existenci Žirovnice pochází z listiny Oldřicha z Hradce, pána

žirovnického hradu z roku 1358. Jméno Žirovnice připomíná zrnovnici nebo žernoviště, místo, kde se rodilo obilí, nebo slovo žír, což znamená chov dobytka na plemeno či na maso, ale též bohatou úrodnou půdu. Ať už zvolíme to nebo ono vysvětlení, můžeme říci, že


http://www.risy.cz/

Žirovnice byla odjakživa úrodná nejen na obilí a dobytek, ale i na různé zvláštnosti, připomeňme alespoň unikátní renesanční fresky na zámku nebo proslulé perleťářství.

Po Oldřichovi z Hradce následovala celá řada dalších majitelů - páni z Hradce, z Ústí, Kamaréti, Vencelíkové, Gutštejnové, opět páni z Hradce, Slavatové, Šternberkové, s nimiž pronikla Žirovnice do povědomí zemského, říšského a evropského. Například Oldřich z Hradce se zúčastnil se synem Jindřichem korunovace Karla IV. na českého krále v Praze, Purkart Kamarét, rytíř, který vítězil v turnajích doma i za hranicemi, byl přívržencem Jiřího z Poděbrad, dobýval s ním Prahu, volil ho za českého krále a byl velitelem jeho osobní stráže. Jáchym z Hradce byl purkrabím na Karlštejně a nejvyšším kancléřem království Českého, Šternberkové patřili mezi nejvyšší šlechtu habsburské říše. V roce 1910 si v Národních listech četli Češi s vlasteneckým uspokojením o městě Žirovnici, které koupilo od Leopolda Šternberka zámek a panství.

Obr. 2: Historická mapa z 3. vojenského mapování 1 : 25 000 (1872 - 1953)

Zdroj: http://archivnimapy.cuzk.cz/topo3v25/4254/4254-001_index.html


http://archivnimapy.cuzk.cz/topo3v25/4254/4254-001_index.html

4. Sídelní struktura a územní plánování

Obr. x: Mapa místní části ŽirovniceZdroj: www.mapy.cz

Obr. x: Mapa místní části Vlčetín


Zdroj: www.mapy.cz

Území městysu tvoří sedm katastrálních jednotek. Územní plán byl zpracován v roce 2012. Územní plán Žirovnice je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a v souladu s prováděcími předpisy, to je s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Obr. x: Mapa místní části ŠtítnéZdroj: www.mapy.cz

V centrálních částech města Žirovnice, zejména pak na náměstí musí případné přestavby respektovat hranu okolní zástavby (stavební čáru) v původní půdorysné stopě, výškovou hladinu a archetyp této kompaktní urbanisticky cenné zástavby vymezující prostor náměstí. Nové objekty na rozvojových zastavitelných plochách a na plochách v prolukách zastavěného území musí respektovat kontext okolní zástavby sídla hmotou, měřítkem i architektonickým výrazem. Dochovaná historická urbanistická podoba všech sídel na území města Žirovnice musí být zachována. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz některých staveb. Charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat.

Zastavitelné plochy jsou v Územním plánu Žirovnice situovány vždy mimo zastavěné území, převážně v přímé návaznosti na zastavěné území města Žirovnice a místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Je nutné čelit snahám o paprskovitý rozvoj sídel podél komunikací, jedině tak lze uchovat typický charakter a obraz sídel zasazených do jedinečné krajiny na území města Žirovnice. Nezbytně důležitým předpokladem pro dobře fungující život ve městě (ve všech sídlech) je průchodnost zastavěného území a zastavitelných ploch a snadná přístupnost všech částí. Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v ÚP Žirovnice řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně a dostatečně se zastavěným územím


http://www.mapy.cz/

komunikačně propojeny. V blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k úplnému naplnění všech rozvojových zastavitelných ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zvýšený zájem o bydlení ve městě tohoto typu, této velikosti a v této krásné lokalitě. Návrh zastavitelných ploch je nutno chápat zejména také jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Navržený rozsah a kapacita jsou úměrné pro revitalizaci občanské pospolitosti a vyhledávaných předností života v menších městech a na venkově.

Obr. x: Mapa místní části LitkoviceZdroj: www.mapy.cz

V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny zastavitelné plochy pro všechny hlavní sídlotvorné složky, tj. zejména pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci, veřejná prostranství, výrobu a skladování, technickou a dopravní infrastrukturu a sídelní zeleň. Těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Žirovnici. Některé v ÚP Žirovnice vymezené zastavitelné plochy zahrnují kromě hlavní funkce (např. bydlení) i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních v detailu. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu jednotlivých sídel v širším okolí. Rozložení zastavitelných ploch do několika rozlohou menších lokalit po obvodu současně zastavěného území vytváří


předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině, soustředěných vždy okolo historického jádra sídla.

Obr. x: Mapa místní části StrannáZdroj: www.mapy.cz


Obr. x: Mapa místní části CholunnáZdroj: www.mapy.cz

V roce 2013 byl počet domů ve správním území městysu celkem 966 domů, z toho 907 domů rodinných ve všech místních částech, z toho 730 domů (676 domů rodinných) v sídle Žirovnice.

5. ObyvatelstvoCelkový počet obyvatel v roce 2018 v Žirovnici byl celkem 2730 osob, z toho 1340

mužů a 1390 žen. Průměrný věk obyvatel byl 44,9 let, oproti tomu průměrný věk obyvatelstva České republiky dosahuje hodnoty 42,0 let.

Při rozdělení obyvatelstva dle věku do pětiletých kategorií (viz tab. x) bylo zjištěno, že nejvíce osob, celkem 233, spadá do kategorie 40-44 let, což má souvislost s vyšším průměrným věkem obyvatelstva, tomu napovídá i zastoupení osob v okolních věkových kategoriích.

Tab. x: Věkové kategorie obyvatelstva k 31.12.2016


http://www.mapy.cz/

Zdroj: ČSÚ (2016) dostupný na www.czso.cz

Při sledování statistik z roku 2016 vyšlo najevo, že věková kategorie obyvatelstva v rozmezí 0-14 let (předproduktivní věk) čítala 384 osob, 15-64 let (produktivní věk) pak 1895 osob a kategorie 65 a více let (poproduktivní věk) 636 osob. Z toho vyplývá převaha počtu osob v poproduktivní nad počtem osob ve věku předproduktivní, což je ukazatelem demografického stárnutí obyvatelstva, které je doloženo i indexem stáří v území (viz text níže). V roce 2016 se ve městě narodilo 23 dětí a 40 obyvatel zemřelo, přistěhovalo se 53 nových obyvatel a odstěhovalo se jich 63. Bilance celkového přírůstku tedy byla -27 obyvatel k 1.1.2017 oproti roku 1.1.2016.

Obr. 1: Graf vývoje počtu obyvatelstva v letech 2009 – 2018Zdroj: ČSÚ (2018) dostupný na www.czso.cz

V poslední dekádě došlo k dlouhodobému úbytku počtu obyvatelstva, což je zobrazeno v grafu na obr. 1. Celkový úbytek činí za posledních 10 let celkem 372 osob, což je velmi


2 700

2 800

2 900

3 000

3 100

3 200

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

rok

poče

t oby

vate

lVěková kategorie Počet osob

0-4 117 3845-9 130

10-14 137 15-19 122

1895

20-24 158 25-29 167 30-34 192 35-39 224 40-44 233 45-49 222 50-54 203 55-59 175 60-64 199 65-69 206

636

70-74 180 75-79 107 80-84 83 85+ 60

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

mnoho vzhledem k celkovému počtu obyvatelstva. Celkový úbytek je způsoben kombinací přirozeného a migračního úbytku. Index stáří je velmi často používanou charakteristikou věkové struktury obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně v tomto případě kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku. Převyšuje-li výsledná hodnota indexu sto, je počet osob ve věku nad 65 let vyšší než počet dětí v populaci. Index stáří v Žirovnici dosáhl v roce 2016 hodnoty 166, což značí převahu počtu seniorů nad počtem dětí (viz obr. 2).

Obr. 2: Graf vývoje indexu stáří v letech 2007 – 2016Zdroj: ČSÚ (2016) dostupný na www.czso.cz

Hustota obyvatelstva byla v roce 2017 celkem 61,5 obyvatel na km2, to je velmi málo vzhledem k celorepublikovému průměru který činí 134 obyvatel na km2. Tato situace je způsobena poměrně velkým katastrálním územím, které se právě do výpočtu hustoty zalidnění promítá, ale i venkovským charakterem oblasti.

5.1. Vzdělanostní struktura

Jako podklad pro hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva byla použita data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (dále jen SLDB 2011), protože aktuálnější data nebyla dostupná. Porovnávanou složkou bylo obyvatelstvo ve věku 15 a více let v různých územních úrovních.

Při pohledu do tab. x je patrné, že v Žirovnici převažují kategorie vzdělanosti středoškolské bez maturity a středoškolské s maturitou nad ostatními kategoriemi. Ve srovnání s vyššími územními jednotkami je vzdělanost ve vyšších kategoriích mírně vyšší a v nižších kategoriích mírně vyšší, přesto stále srovnatelná s městem Žirovnice.

Tab. x: Komparace vzdělanostní struktury obyvatelstva (%)

bez vzdělání

základní včetně

neukončeného

střední vč. vyučení

(bez maturity)

úplné střední (s

maturitou)

nástavbové studium

vyšší odborné vzdělání

vysokoškolské


120

140

160

180

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

rok

inde

x st

áří

http://www.czso.cz/

Město Žirovnice 1,0 20,4 42,6 23,8 2,2 0,8 6,0SO ORP Pelhřimov 0,7 18,1 37,1 27,5 3,1 1,3 9,1Kraj Vysočina 0,4 18,5 37,5 27,1 2,7 1,3 9,5ČR 0,5 17,6 33,0 27,1 2,8 1,3 12,5


6. Hospodářství a trh práce V Žirovnici bylo v roce 2015 celkem 290 registrovaných ekonomických subjektů,

z toho jich 230 bylo bez zaměstnanců, 42 s méně než 10 zaměstnanci, 10 s počtem zaměstnanců 10-49, šest s počtem zaměstnanců 50-249 a dva podniky s více jak 249 zaměstnanci. Data o ekonomické aktivitě obyvatelstva města jsou dostupná pouze ze SLDB 2011 (viz tab. 2.).

Tab. 2: Obyvatelstvo Žirovnice podle ekonomické aktivityCelkem

Ekonomicky aktivní celkem 1377

v tom

zaměstnaní 1302z toho podle postavení v zaměstnání

zaměstnanci 979zaměstnavatelé 41pracující na vlastní účet 221

ze zaměstnaných

pracující důchodci 61ženy na mateřské dovolené 16

nezaměstnaní 75Ekonomicky neaktivní celkem 1386z toho

nepracující důchodci 758žáci, studenti, učni 391

Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 111 Zdroj: ČSÚ (2011) dostupný na www.czso.cz

V tab. 3 je znázorněna statistika podnikatelských subjektů členěných dle právní formy. Ve městě převažují nad počtem právnických osob počty osob fyzických, kde největší zastoupení mají fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona, tzv. živnostníci. V území je celkem 20 zemědělských podnikatelů

Tab. 3: Podnikatelské subjekty dle právní normy v Žirovnici v roce 2016

Právní norma Podniky se zjištěnou aktivitou

Celkem 357Fyzické osoby 292Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona

225

Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona

28

Zemědělští podnikatelé 20Právnické osoby 65Obchodní společnosti 46Akciové společnosti 3Družstva 0



http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

Tab. 4: Podnikatelské subjekty dle převažující činnosti v Žirovnici v roce 2017Registrované

podniky

Podniky se zjištěnou aktivitou

Celkem 662 343A Zemědělství, lesnictví, rybářství 64 41B-E Průmysl celkem 91 51F Stavebnictví 131 74G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 132 53

H Doprava a skladování 17 11I Ubytování, stravování a pohostinství 38 15

J Informační a komunikační činnosti 6 5K Peněžnictví a pojišťovnictví 10 2L Činnosti v oblasti nemovitostí 13 4M Profesní, vědecké a technické činnosti 43 26

N Administrativní a podpůrné činnosti 10 6

O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

6 2

P Vzdělávání 4 4Q Zdravotní a sociální péče 9 6R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 20 12

S Ostatní činnosti 53 28X nezařazeno 0 0

Zdroj: ČSÚ (2017) dostupný na www.czso.czSubjekty dle převažující činnosti jsou znázorněny v tab. 4 a lze zde vyčíst nejvíce celkem 74 aktivních ekonomických subjektů ve stavebnictví, 53 v odvětví obchodu a 51 v průmyslu. Z hlavních zaměstnavatelů a firem to pak konkrétně jsou Agroza, spol. s r. o., Bravoll spol. s r. o. - ITW construction products CZ s.r.o., Detail CZ s. r. o., HTP s. r. o., IPC plast spol. s r. o., KBNK s. r. o., Knoflíkářský průmysl Žirovnice a. s., Kovářství umělecké Josef Habermann, Krasl spol. s r. o., Masný průmysl Jan Prantl, Mlékárna Nechyba, spol. s r. o., Zemědělská činnost Stanislava Dvořáková, Autodoprava - Musilová s. r. o., Hygienická zařízení - Ing. Radek Brus, Izofol s. r. o., Kovovýroba autopřívěsů, Nábytkářství Michálek, Pevný a spol., s. r. o., Previ s. r. o., Truhlářství - Václav Musil , Truhlářství - Evžen Peřina, Truhlářství - Vlastimil Zadražil, Truhlářství - Stanislav Šuhájek, Voda - Topení - Plyn VHZ - DIS, spol. s r. o., ZEOS-L, s. r. o., Zoomont, s.r.o.


http://www.zirovnice.cz/zoomont-s-r-o/os-7374/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/zeos-l-s-r-o/os-7292/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/zeos-l-s-r-o/os-7292/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/voda-topeni-plyn-vhz-dis-spol-s-r-o/os-7258/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/truhlarstvi-stanislav-suhajek/os-7257/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/truhlarstvi-vlastimil-zadrazil/os-7256/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/truhlarstvi-vlastimil-zadrazil/os-7256/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/truhlarstvi-evzen-perina/os-7255/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/truhlarstvi-vaclav-musil/os-7254/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/previ-s-r-o-pocitace-reklama-video-darkove-predmety/os-7336/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/pevny-a-spol-s-r-o/os-7337/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/pevny-a-spol-s-r-o/os-7337/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/nabytkarstvi-michalek/os-7252/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/kovovyroba-autoprivesu/os-7251/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/izofol-s-r-o/os-7250/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/hygienicka-zarizeni-ing-radek-brus/os-7249/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/hygienicka-zarizeni-ing-radek-brus/os-7249/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/autodoprava-musilova-s-r-o/os-7248/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/zemedelska-cinnost-stanislava-dvorakova/os-7247/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/zemedelska-cinnost-stanislava-dvorakova/os-7247/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/mlekarna-nechyba-spol-s-r-o/os-7302/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/masny-prumysl-jan-prantl/os-7246/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/krasl-spol-s-r-o/os-7245/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/kovarstvi-umelecke-josef-habermann/os-7338/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/knoflikarsky-prumysl-zirovnice-a-s-kpz/os-7244/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/kbnk-s-r-o/os-7243/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/ipc-plast-spol-s-r-o/os-7242/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/htp-s-r-o/os-7241/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/detail-cz-s-r-o/os-7240/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/bravoll-spol-s-r-o-itw-construction-products-cz-s-r-o/os-7239/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/bravoll-spol-s-r-o-itw-construction-products-cz-s-r-o/os-7239/p1=27116

http://www.zirovnice.cz/agroza-spol-s-r-o/os-7238/p1=27116

http://www.czso.cz/

6.1. Využití území

Obr. 3: Graf využití půdy v roce 2016Zdroj: ČSÚ (2016) dostupný na www.czso.cz

Významným a důležitým krajinotvorným prvkem je obhospodařovaná zemědělská půda, pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), který pokrývá velkou část správního území města. ZPF zahrnuje pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, sady a zahrady. Zemědělská půda na území města je obhospodařována a zemědělsky využívána. Dalším významným krajinotvorným prvkem pokrývající území města jsou lesy. Nejrozsáhlejší lesní masívy pokrývají nesouvisle okrajové části správního území města Žirovnice.

V řešeném území převažuje zemědělská půda (orná půda, zahrady, trvalý travní porost) nad půdou nezemědělskou (další vyznačené plochy). Z druhů využití půdy převažuje orná půda (2159 ha) nad lesními pozemky (1143 ha), dále jsou velkou měrou roztroušeně zastoupeny trvalé travní porosty (697 ha) a v menších poměrech další druhy využívání půdy (viz obr. 3). Cena zemědělské půdy ve správním území města k 1. 1. 2018 byla 5,05 Kč/m2.

6.2. Trh práce

Z pohledu charakteristik trhu práce je Žirovnice, ve srovnání s vyššími územními celky, územím s relativně průměrným podílem nezaměstnaných osob 2,16% (dříve míra nezaměstnanosti) a celkem 41 dosažitelnými uchazeči o zaměstnaní. Česká republika v roce 2018 má jednu z nejnižších hodnot nezaměstnanosti v Evropě, což se promítá i do lokálních oblastí z pohledu trhu práce.

Tab. 5: Charakteristiky trhu práce ve městě k 31.12.2017Dosažitelní uchazeči o zaměstnání Podíl nezaměstnaných osob (%)

Město Žirovnice 41 2,16SO ORP Pelhřimov 578 1,97Kraj Vysočina 12 569 3,80ČR 259 929 3,77Zdroj: Portál MPSV (2017) dostupný na www.portal.mpsv.cz


Využití půdy (ha)

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

Trvalé travní porosty

Lesní pozemky

Vodní plochy

Zastavěné plochy a nádvoří

Ostatní plochy

http://www.portal.mpsv.cz/

http://www.czso.cz/

7. Občanská vybavenostZákladní občanské vybavení je v současné době dostatečné a celkově odpovídá

velikosti a významu města. Ve městě Žirovnice jsou základní zařízení veřejné infrastruktury (správa města, školství, zdravotnictví, kultura), sportovní zařízení (krytá i otevřená) a komerční obslužná zařízení (služby a obchody). Občanské vybavení veřejné infrastruktury je v Územním plánu Žirovnice vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území, zejména v centrální části města Žirovnice, ale také v místních částech, sídlech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Drobné občanské vybavení (například malá mateřská škola, ordinace, klubovny, apod.) je možné realizovat v rámci smíšeného území nebo bydlení, například přímo ve vazbě na bydlení.

Obr. x: Městský úřad Žirovnice


Obr. x: Mapa občanské vybavenosti obcí DSO Nová Lípa


Obr. x: Mapa vybavenosti zařízeními pro vzdělávání obcí DSO Nová Lípa

Občanské vybavení veřejné infrastruktury je v zastavěném území, zejména v centrální části sídla Žirovnice, v místních částech ne.


Obr. x: Mapa vybavenosti zdravotnickými zařízeními obcí DSO Nová Lípa

V současné době je ve městě Žirovnice základní škola pro 400 žáků s družinou a jídelnou, mateřská škola (kapacita 72 dětí) a základní umělecká škola se zaměřením na výuku hudebních a výtvarných oborů. Základní škola je úplná s devíti třídami. Město je vybaveno zdravotnickými zařízeními jako jsou ordinace praktického lékaře pro dospělé, děti a dorost, ordinace stomatologa, gynekologa, veterináře a dvě lékárny. V oblasti sociálních služeb je město vybaveno minimálně, funguje zde pouze Komunitní dům seniorů. Ve 4 km vzdálených Počátkách je navíc výchovný ústav, dětský domov se školou, detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci, dále léčebna pro dlouhodobě nemocné. V oblasti sociálních služeb je město vybaveno zařízením typu domov se zvláštním režimem a pečovatelskou službou. Ve 12 km vzdálené Kamenici nad Lipou je navíc


samostatná ordinace praktického lékaře specialisty, detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci.

Obr. x: Mapa vybavenosti zařízeními sociálních služeb obcí DSO Nová Lípa

Ve 24 km vzdáleném Pelhřimově jsou pak dostupné další specializované ordinace lékařů, nemocnice, gymnázium, základní umělecká škola, vyšší odborná škola a z oblasti sociálních služeb i zařízení nabízející chráněné bydlení, denní stacionář, centrum sociálně rehabilitačních služeb, domov pro seniory a sociální poradny. Pelhřimov je vybaven přímoúměrně ke své velikosti města čítajícího v roce 2018 celkem 15 652 obyvatel. Nejbližší vysoká škola se nachází ve 20 km vzdáleném městě Jihočeského kraje Jindřichově Hradci (21 535 obyvatel) a jedná se o Fakultu managementu VŠE Praha, dále se ve 39 km vzdáleném krajském městě Jihlavě nachází Vysoká škola polytechnická. Dle počtu obyvatel


lze očekávat, že bližší Jindřichův Hradec bude minimálně obdobně vybaven jako vzdálenější Pelhřimov. Z komerčních služeb se v Žirovnici nacházejí dva bankomaty, turistické informační centrum a veřejné WC.

V tabulce č. x níže je vypsána vybavenost službami v Žirovnici a v okolních sídlech města Žirovnice. Z tabulky ve většině případů vyplývá přímá úměra mezi počtem obyvatel a vybaveností službami, tedy čím více obyvatel sídlo má, tím více (typů) služeb a zařízení zajišťuje a nabízí. Důkazem tohoto tvrzení je protikladné postavení města Pelhřimov (15 652 obyvatel) a městysu Božejov (632 obyvatel) ve vybavenosti zdravotnickými a sociálními službami.

Tab. x: Vybavenost vybraných sídel zdravotnickými a sociálními službami v roce 2018

zdravotnictví Božejov Černovice Kamenice nad Lipou

Nová Cerkev Počátky Žirovnice Pelhřimov

nemocnice ne ne ne ne ne ne anodetašované pracoviště nemocnice ne ne ne ne ano ne nepraktický lékař pro dospělé ano ano ano ano ano ano anopraktický lékař pro děti a dorost ano ne ne ano ano ano anostomatologie ano ano ano ano ano ano anogynekologie ne ne ano ne ano ano anoordinace specialisty ne ano ano ano ano ne anodetašované pracoviště nemocnice ne ne ne ne ano ne neLéčebna dlouhodobě nemocných ne ne ne ne ano ne nesdružená ambulantní zařízení ne ne ano ne ne ne nedetašované pracoviště ZS a RZP* ne ne ano ne ano ne anolékárna ne ne ano ne ano ano ano

sociální služby domácí zdravotní péče ne ne ano ne ne ne anokompenzační pomůcky ne ne ano ne ne ne anoodlehčovací služby ne ano ne ne ne ne anosociálně terapeutické dílny ne ano ne ne ne ne anochráněné bydlení ne ano ne ne ne ne anotýdenní stacionáře ne ano ne ne ne ne nedenní stacionáře ne ano ne ne ne ne anosociální rehabilitace ne ano ne ne ne ne anoDOZP** ne ano ne ne ne ne anoodborné sociální poradenství ne ano ne ne ne ne anoostatní zařízení sociální péče ne ano ne ne ne ne anodomov pro seniory ne ne ne ano ne ano anodomov se zvláštním režimem ne ne ne ne ano ne nepečovatelská služba ne ne ano ne ano ano ano

*záchranná služba a rychlá zdravotnická pomoc**domov pro osoby se zdravotním postižením

7.1. Bydlení

V Územním plánu Žirovnice z roku 2012 je v rámci celého řešeného území navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury. Návrh rozvojových, zejména pak zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji města Žirovnice a všech místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Rozsah


zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo město Žirovnici. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra.

Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich 80% naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v Žirovnici. Mnoho původně trvale obydlených stavení, zejména v místních částech převzalo funkci rekreačních chalup. Jejich majitelé si většinou váží hodnoty objektů dochované venkovské zástavby, opravují je a zvelebují tak, aby mohli plně využívat přednosti bydlení na venkově. Výhledově mohou tyto domy opět sloužit k trvalému bydlení. V blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k úplnému naplnění všech rozvojových zastavitelných ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zvýšený zájem o bydlení ve městě tohoto typu, této velikosti a v této lokalitě. Návrh zastavitelných ploch je nutno chápat zejména také jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Rozvojové plochy jsou v ÚP Žirovnice dimenzovány tak, aby byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje města Žirovnice.

V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny tyto zastavitelné plochy - Žirovnice - 47 ploch, Cholunná - 7 ploch, Litkovice - 9 ploch, Stranná - 17 ploch, Štítné - 23 ploch, Vlčetín - 10 ploch. Některé v ÚP Žirovnice vymezené zastavitelné plochy zahrnují kromě hlavní funkce (např. bydlení) i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních v detailu. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji města Žirovnice a místních částí města.

Obr. 4: Graf vývoje počtu obytných domů ve městěZdroj: ČSÚ (SLDB 2011) dostupný na www.czso.cz


400

500

600

700

800

900

1000

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

rok

poče

t dom

ů

http://www.czso.cz/

Vývoj počtu domů ve městě je zobrazen v grafu na obr. 4. Z něj je patrné, že pomineme-li dobu do roku 1980, tak od této doby do roku 2011 došlo k růstu počtu domů (+205 domů). Data o počtu domů jsou dostupná ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Vzhledem k tomu, že od roku 2011 do roku 2018 počet obyvatel poklesl, lze předpokládat stagnaci, nebo malý růst ve výstavbě rodinných domů. Bližší informace k zástavbě ve městě jsou uvedeny v kapitole Sídelní struktura a územní plánování.

7.2. Služby

Ve městě jsou v provozu 5 prodejen potravin, 7 restauračních zařízení z toho 1 hotel, dále 1 hostinec, 1 bar a jedno sezónní restaurační zařízení, což je vzhledem k počtu obyvatel Žirovnice (2 730 osob) velká nabídka stravovacích služeb a prodejen potravin. Prodejna potravin Jednota COOP se nachází také v místní části Štítné.

Ostatní obchody a služby jsou v Žirovnici zastoupeny provozy jako jsou cukrárna, drogerie, hračkárna, květinářství, prodej textilu, zverimex, fotostudio, kadeřnictví, kosmetické studio, autoopravna, instalatérství, klempířství, kovovýroba, železářství, natěračství, pokrývačství, podlahářství, řeznictví, včelařství, pěstitelská pálenice a jezdecký klub.

Nabídka a poptávka služeb úzce souvisí s návyky obyvatelstva, které jsou podmíněny dojížďkou do zaměstnání, dopravní obslužností města, spádovostí, nabídkou služeb mimo město, ale také s věkovou strukturou obyvatelstva. Dále se v Žirovnici nachází pobočka České pošty, 2 čerpací stanice PHM a 2 bankomaty.

8. Technická infrastrukturaPřes území Žirovnice jsou vedeny inženýrské sítě. Dle územního plánu města z roku

2012 veškerá ochranná a bezpečnostní pásma stávajících sítí (vodovody, kanalizace, elektrická vedení, plynovody, produktovody, sdělovací kabely, apod.) musí být respektovány a chráněny, jejich funkce nesmí být bez souhlasu správce nebo majitele narušena. V případě potřeby je přípustné se souhlasem správce nebo majitele inženýrské sítě vedoucí přes řešená území přeložit nebo zrušit.

Na celém správním území města Žirovnice (k. ú. Žirovnice, k. ú. Cholunná, k. ú. Litkovice, k. ú. Stranná, k. ú. Štítné a k. ú. Vlčetín) musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů, v souladu s již založenou koncepcí likvidace odpadních vod města Žirovnice a jeho místních částí v souladu a s platným PRVK (plán rozvoje vodovodů a kanalizací) Kraje Vysočina.

Ve městě Žirovnice je vybudována jednotná kanalizační síť zakončená mechanicko biologickou ČOV situovanou při vodoteči Žirovnice na západním okraji města. Voda je pak dočisťována v biologickém rybníku. Kanalizace je z velké části zastaralá a nevyhovuje kapacitně. Hlavní povodí kanalizace tvoří stoka, která prochází městem, jde podél toku Žirovnice a ústí do sběrače na ČOV. Zde jsou napojeni největší znečišťovatelé z průmyslové zóny. Další stoka odvádí odpadní vody z nového sídliště a přilehlé zástavby podél Hutního rybníka do sběrače na ČOV. Kapacita stávající ČOV je vyhovující pro stávající stav a bude


vyhovující pouze pro část předpokládaného a v Územním plánu Žirovnice navrženého rozvoje města. V Územním plánu Žirovnice je v návaznosti na stávající plochu ČOV vymezena rozvojová zastavitelná plocha pro rozšíření kapacity stávající ČOV. Veškerá nová výstavba (zejména stavby určené pro bydlení a občanskou vybavenost) na zastavitelných plochách a případné modernizace a adaptace stávajících objektů musí být napojeny na systém veřejné kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod (ČOV). Kanalizační síť se bude v sídle Žirovnice postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. V jihozápadní části města za vodotečí Počáteckého potoka, kde jsou navrženy svým rozsahem poměrně velké rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech, se předpokládá vybudování nové kanalizační stoky napojené přímo na ČOV.

V místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, a Vlčetín nejsou vybudovány veřejné kanalizační sítě a čistírny odpadních vod (ČOV), odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem do jednotné kanalizační sítě. V sídle Štítné je vybudována jednotná kanalizační síť s hlavní stokou zaústěnou do Krupčínského potoka. Odpadní vody odtékají po předčištění v biologických septicích kanalizací přímo do toku, nebo jsou zaústěny do bezodtokových jímek na vyvážení. V místních částech Litkovice, Stranná, Vlčetín se podle PRVK předpokládá výstavba oddílných kanalizací (splaškové a dešťové) zakončených vždy ČOV. V sídle Štítné se předpokládá dostavba kanalizace a vybudování ČOV a ze sídla Cholunná se předpokládá vybudování gravitační stoky do města Žirovnice s napojením na centrální ČOV města.

V Územním plánu Žirovnice jsou ve všech místních částech vymezeny zastavitelné plochy pro nové centrální ČOV. Plocha pro ČOV v sídle Cholunná je vymezená jako alternativní řešení oproti možnému napojení na centrální ČOV města Žirovnice. V případě, že bude výstavba centrálních ČOV realizována, musí být všechny nové stavby na zastavitelných plochách napojeny a stávající stavby v zastavěném území po vyřazení jímek z provozu přepojeny na stokovou síť veřejné kanalizace a obecní ČOV. Konkrétní typ čistírny bude vybrán vždy v době realizace ČOV a stokové sítě. Typ čistírny ČOV a celkové řešení likvidace splaškových odpadních vod je nutno přizpůsobit vodnatosti daného recipientu a zejména tomu, že navrhované ČOV lze vzhledem ke konfiguraci terénu umístit pouze pod sídly. V případě výstavby ČOV musí technologie vždy odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardům pro lososové vody.

Na samotách ve volné krajině a případně v odlehlých částech města Žirovnice, kde není možné napojení na veřejnou kanalizaci zakončenou v centrální ČOV a kde se tak nepředpokládá výrazný stavební rozvoj budou akumulovány odpadní splaškové vody akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení, nebo bude likvidace odpadních vod řešena výstavbou domovních čistíren odpadních vod, nebo jim ekvivalentních technologií čištění odpadních vod v souladu s příslušnou legislativou. U stávajících malochovů zemědělské výroby bude likvidace tekutých odpadů řešena svodem do bezodtokových jímek na vyvážení. Ve všech sídlech na území města Žirovnice musí být na vymezených zastavitelných plochách zajištěna bezškodná likvidace nárůstu dešťových vod v místě a v


návazných vodních tocích. Přebytečné vody musí být odváděny redukovaně nejlépe přes akumulaci se vsakem, bez ovlivnění sousedních pozemků.

Zásobování obyvatel pitnou vodou je zajištěno ve městě Žirovnice a v místních částech Cholunná, Stranná a Štítné z veřejného městského vodovodu Žirovnice. V místních částech Litkovice a Vlčetín a na samotách ve volné krajině je obyvatelstvo zásobeno pitnou vodou individuálně z domovních studní. Zdrojem vody pro městský vodovod je povrchová voda z rybníků Ježkovský a Hájkovský, které leží severně od města Žirovnice. Z těchto rybníků je voda přiváděna gravitačně do úpravny vody, kde je čištěna ve třech stupních a celý proces čištění vody zakončen v akumulačních nádržích. Z akumulačních nádrží je pitná voda čerpána do dvoukomorového vodojemu a odtud je gravitačně vedena ke spotřebitelům. Pro sídliště je vybudována stanice pro zvýšení tlaku. Na vymezených zastavitelných plochách musí být před započetím výstavby zajištěno zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu v sídlech kde je vybudován (Žirovnice, Cholunná a Štítné). Současný stav zásobování pitnou vodou kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na rozvojových zastavitelných plochách.

Nové vodovodní řady budou propojeny se stávající vodovodní sítí tak, aby bylo možné zásobovat a požárně zajistit (požární hydranty) stávající a nově navrhovanou zástavbu, a aby byla vodovodní síť co nejvíce zaokruhovaná. V jihozápadní části města za vodotečí Počáteckého potoka, kde jsou navrženy svým rozsahem poměrně velké rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech, se předpokládá vybudování nového vodovodního přivaděče. V sídlech Vlčetín a Litkovice, kde je obyvatelstvo zásobeno individuálně z domovních studní se předpokládá výstavba veřejného vodovodu, který bude napojen na vodovodní síť města Žirovnice, může však být zásoben i z vyhovujících vlastních zdrojů v okolí sídla. Na samotách v krajině a v odlehlých částech města Žirovnice, kde není možné napojení na veřejný vodovod, je obyvatelstvo zásobeno pitnou vodou z domovních studní. Zde se předpokládá, že tento stav zásobení pitnou vodou bude zachován.

Zásobování elektrickou je na území města Žirovnice v současné době zajišťováno z vrchního vedení 22 kV prostřednictvím několika trafostanic. Elektrické vedení a trafostanice jsou kapacitně vyhovující pro současné požadavky na odběr. Pro pokrytí nárůstu elektrické energie v zastavěném území a na zastavitelných plochách lze využít jednak výkonovou rezervu stávajících trafostanic a jednak výkon z nově vybudovaných trafostanic. Pro novou zástavbu se v ÚP Žirovnice předpokládá výstavba nových trafostanic vždy v návaznosti na větší zastavitelné plochy. Připojení obou trafostanic bude prostřednictvím odboček z kmenového vedení vzdušným vedením 22 kV nebo vedením kabelovým. Dimenzování trafostanic a konkrétní umístění vyjde postupně z podnikatelských záměrů. V případě potřeby je přípustné přeložit stávající elektrická vedení včetně trafostanic. Přes území města Žirovnice vede trasa VVN 110 kV (k. ú. Žirovnice a k. ú. Vlčetín), která je v návrhu Územního plánu respektována, včetně ochranného pásma.

Zásobování plynem na území města Žirovnice je v současné době zajištěno, do města je zemní plyn zaveden. Plyn je do města Žirovnice přiveden prostřednictvím VTL plynovodu.


Zásobení spotřebitelů je zajištěno ze dvou regulačních stanic (dále RS), jedna RS je situována na severozápadním okraji města Žirovnice a druhá RS na severovýchodním okraji zástavby města v průmyslové zóně. Stavby v zastavěném území a na vymezených zastavitelných plochách na území města Žirovnice mohou být napojeny na plynárenská zařízení. Vymezení zastavitelných ploch představuje možné výraznější nároky na odběr zemního plynu. Konkrétní technické podmínky napojení (trasování a dimenzování plynovodů) staveb budou stanoveny na základě skutečných požadavků na odběr plynu.

Zásobování plynem v místních částech města neexistuje. V nejbližší době se nepočítá s realizací plynovodní sítě pro zásobování těchto místních částí. Územní plán Žirovnice plynofikaci sídel ale umožňuje, tj. nejsou v něm navrženy podmínky nebo překážky, které by případnou plynofikaci místních částí v budoucnu nějakým způsobem ztěžovaly nebo znemožňovaly. Záměry uvedeného charakteru jsou vyhodnocovány zejména z hlediska ekonomických aspektů vzhledem k investiční náročnosti při budování VTL přípojek a regulačních stanic. Ekonomická návratnost je posuzována ve vztahu k množství a charakteru nově připojovaných konkrétních odběratelů se zájmem o odběr plynu.

Ve městě Žirovnice je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno z kotelen se zdroji na zemní plyn a částečně na tuhá paliva. Na nových zastavitelných plochách se předpokládá zajištění zásobování objektů teplem z kotelen na zemní plyn. V místních částech bude zásobování teplem v nejbližší době zajišťováno i nadále z kotelen na tuhá paliva, elektrickou energií nebo z alternativních ekologicky vhodných zdrojů.

V území je nutno postupovat v souladu se zákonem o telekomunikacích, trasy telekomunikačních zařízení respektovat, eventuelně navrhnou jejich ochranu a v krajním případě včas zajistit jejich přeložení (na náklady investora nové výstavby). Dálkové optické kabely budou ukládány převážně do společných tras s místními telefonními sítěmi, pokud budou vedeny uvnitř sídla. V současné době s nástupem nových informačních technologií k výraznému technickému pokroku. Dále se rozvíjí síť mobilních operátorů. Na řešeném území nebo v jeho blízkosti jsou umístěny BTS stožáry operátorů mobilních sítí, které jsou propojeny navzájem paprsky. Ochranná pásma těchto paprsků musí být respektována.

Zdroj ÚPD pod čáru.

9. Dopravní infrastruktura Území města Žirovnice je položené v klidném prostředí mimo frekventované

tranzitní dopravní tahy. Silnice II. třídy II/409 (Černovice - Žirovnice) a II/132 (Žirovnice - Horní Cerekev) vedoucí přes území města Žirovnice jsou ale zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. Poměrně dobrá dopravní dostupnost města Žirovnice je zajištěna napojením silnic II/409 (v Kamenici nad Lipou) a II/132 (v Jarošově nad Nežárkou) vedoucí přes území města Žirovnice na silnici I. třídy č. 34, důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Pelhřimov a Jindřichův Hradec. Územím města Žirovnice prochází dvě silnice II. třídy II/409 a II/132) a šest silnic III. třídy III/1324, III/1325,


III/1327, III/1328, III/1329, III/40912. Silnice II/409 vede z Plané nad Lužnicí přes Černovice a Kamenici nad Lipou do Žirovnice a silnice II/132 vede z Žirovnice přes Počátky do Horní Cerekve. Příslušné úseky těchto dvou silnic jsou zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. V Územním plánu Žirovnice je navrženo přeložení a vzájemné propojení silnic II/409 a II/132 na obchvatu města Žirovnice, čímž byly vytvořeny předpoklady k odstranění největších dopravních závad, zejména v zastavěném území města Žirovnice. Z tohoto obchvatu je pak navrženo prostřednictvím kruhové křižovatky ve střední části obchvatu napojení na stávající průmyslovou zónu města Žirovnice.

Obr. x: Mapa širších dopravních vztahů


Zástavba v zastavěném území, tj. ve městě Žirovnice a v místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín je obsluhována ze sítě obslužných místních komunikací. Místní zpevněné komunikace v krajině mají důležitou roli, neboť propojují zejména místní části navzájem (např. Stranná - Litkovice - Štítné, Litkovice - Šejb - Vlčetín, apod.). Silnice a doplňující místní zpevněné komunikace mezi sídly v krajině se často klikatí nahoru a dolů extravilánovou úpravou (vozovka s příkopy a bez chodníků). V místech, kde prochází silnice zastavěným územím plní funkci sběrných komunikací.

Obr. x: Dopravní infrastruktura řešeného území

Územím města Žirovnice je vedena železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí se stanicí „Počátky - Žirovnice“ ležící na území sousední obce Stojčín. Nádraží už podle názvu


náleží dvěma městům Počátky a Žirovnice, která jsou vzdálena od nádraží přibližně stejně (cca 3 až 4 km). Jedná se o jednokolejnou celostátní železniční trať. Trať je na řešeném správním území města Žirovnice vedena přes nejjižnější cíp, jižní část k. ú. Vlčetín.

Ve městě Žirovnici se nachází několik seskupení řadových přízemních garáží, zejména v blízkosti sídlišť v jihovýchodní a východní části města. Tyto garáže působí převážně negativně, periferním dojmem ač jsou v blízkosti obytné zástavby. U zástavby rodinných domů a městských domů jsou garáže v rámci objektu nebo jednotlivé na pozemcích domů. Parkování vozidel je realizováno stávajících parkovištích a umožněno na vybraných úsecích vozovek v jízdním pruhu místních komunikací. Zvýšený zájem na počet stání se soustřeďuje na centrální část města, zejména kolem náměstí. Zde je ovšem počet stání dán prostorovým uspořádáním stávající zástavby a nelze zde kapacitu parkování na veřejných prostorách zvyšovat. V jiných částech města výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací se nevyskytují. V místních částech se výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací rovněž nevyskytují.

Ve stávající a nové zástavbě bude pěší provoz realizován na stávajících a nově navržených chodnících. Přes území města vedou turistické a cykloturistické stezky. K rozšíření možnosti pěšího a cyklistického provozu v rámci řešeného území a ke zlepšení komunikačního propojení s okolními sídly budou sloužit pěší a cyklistické stezky s hlinitopísčitým krytem. K jejich vytvoření bude převážně využito původních polních cest.

Zdroj: ÚPD

9.1. Dopravní obslužnost

Optimální stav dopravní obslužnosti je zapříčiněn kombinací existence železniční a autobusové dopravy. Vlaková doprava autobusovou dopravu vhodně doplňuje a rozšiřuje obslužnost a propojení Žirovnice s okolními sídly (i místními částmi) veřejnou dopravou. Město je obsluhováno dvanácti autobusovými linkami. Tyto linky z okolních obcí pokračují svoji trasu dál, nebo na ně navazují další spoje.

Jedná se o linky:

č. 350960 (Pelhřimov - Žirovnice - Počátky)

č. 350610 (Pelhřimov - Počátky - Stojčín)

č. 760720 (Jihlava - Počátky - Kamenice nad Lipou - Jindřichův Hradec)

č. 350510 (Počátky - Žirovnice - Popelín)

č. 350170 (Pelhřimov - Kamenice nad Lipou - Častrov - Počátky)

č. 350530 (Počátky - Žirovnice - Rodinov - Kamenice nad Lipou)

č. 350650 (Kamenice nad Lipou - Počátky - Jihlava)


č. 350140 (Pelhřimov - Pelhřimov,Drbohlavy - Častrov - Žirovnice)

č. 350660 (Počátky - Jindřichův Hradec - České Budějovice)

č. 760720 (Jihlava - Počátky - Kamenice nad Lipou - Jindřichův Hradec)

č. 350580 (Počátky - Žirovnice - Nová Včelnice - Mnich)

č. 350440 (Počátky - Kamenice nad Lipou - Pacov - Vlašim - Praha)

č. 350170 (Pelhřimov - Kamenice nad Lipou - Častrov - Počátky)

Tyto linky zajišťují dopravci ICOM transport a.s. a ČAD Blansko a.s. Dopravní obslužnost mezi Žirovnicí a nejbližšími sídly probíhá během pracovního dne několikrát denně, konkrétně spojení Žirovnice – Jarošov n. N./Zdešov (přes MČ Vlčetín) je realizováno 10 x denně (5 x tam a 5 x zpět), Žirovnice – Popelín 6 x denně (3 x tam a 3 x zpět), Žirovnice – Stojčín 15 x denně (8 x tam a 7 x zpět), Žirovnice – Počátky 64 x denně (32 x tam a 32 x zpět), Žirovnice – Častrov/Ctiboř (přes MČ Cholunná) 7 x denně (4 x tam a 3 x zpět), Žirovnice – Častrov/Metánov 17 x denně (7 x tam a 10 x zpět), Žirovnice – Rodinov (přes MČ Stranná) 10 x denně (6 x tam a 4 x zpět) - tento spoj směřuje do Kamenice nad Lipou, Žirovnice – Žirovnice/Štítné (přes MČ Litkovice) 7 x denně (3 x tam a 4 x zpět) – tento spoj směřuje do Nové Včelnice. Některé z výše jmenovaných spojů mají cíl v Pelhřimově s tím, že řešené území je takto obsluhováno 20 x denně (8 x tam a 12 x zpět).

Zdroj: www.idos.cz.

Řešeným územím prochází železniční trať č. 225 Jihlava – Veselí Nad Lužnicí. Železniční zastávka se nachází mimo řešené území a to ve Stojčíně vzdálená 3 km od města (označena jako Počátky-Žirovnice) a u obce Popelín vzdálená 6 km od města a 2,5 km od místní části Vlčetín. Poblíž stanice Počátky-Žirovnice je autobusová zastávka. Spojení Počátky-Žirovnice – Horní Vilímeč je realizováno 10 x denně (5 x tam a 5 x zpět) a Počátky-Žirovnice – Popelín 15 x denně (7 x tam a 8 x zpět). Obslužnost vlakovou dopravou zajišťují Jindřichohradecké místní dráhy, a. s.

Tab. x: Vyjížďka do zaměstnání a škol v roce 2011počet osob

vyjíždějící celkem 688

v tom

vyjíždějící do zaměstnání 478

v tom

v rámci obce 230do jiné obce okresu 130do jiného okresu kraje 11do jiného kraje 98do zahraničí 9

vyjíždějící do škol 210

v tomv rámci obce 63mimo obec 147

Zdroj: Veřejná databáze (2011) dostupná na www.vdb.czso.cz

Ukazatelem, který propojuje charakteristiky trhu práce a dopravní obslužnosti může být vyjížďka do zaměstnání a škol. Data o vyjížďce jsou ze SLDB 2011. Z celkového počtu 1377


http://www.vdb.czso.cz/

http://www.idos.cz/

ekonomicky aktivních osob jich v roce 2011 bylo 1302 zaměstnaných, z toho jich 478 vyjíždělo do zaměstnání mimo bydliště (viz tab. x).

10. KulturaV Žirovnici byla vždy kultura a kulturní dění tmelem společnosti. Jelikož první

písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1358, má město hluboké kořeny v minulosti, s čímž souvisí i kulturní památky města – společné dědictví současného obyvatelstva.

Mezi prvky vybavenosti z hlediska kulturního zařízení v Žirovnici patří kulturní dům, veřejná knihovna, kino, divadlo, přírodní amfiteátr a zámecký areál (zámek, špýchar, pivovar), který funguje jako muzeum a galerie. V Zámeckém areálu Žirovnice jsou dlouhodobě vystaveny různé expozice. Na zámku Expozice Nástěnných gotických fresek z 15. století a Expozice Květiny na šlechtickém sídle, ve špýcharu Expozice Venkovských tradic a řemesel a Keramický betlém na téma Život na vesnici, v pivovaru pak Expozice Knoflíkářství a Perleti, Expozice Historických šicích strojů a Expozice Ukázky pivovarnictví.

Hlavními kulturními akcemi, které jsou každoročně v řešeném území pořádány jsou Slavnosti žirovnického jednorožce, Perleťová stezka, Dětský den, Dechovky 21. století, Mezinárodní klarinetový festival, Zahrada Vysočiny, Den seniorů, Týden knihoven, Svatomartinský lampionový průvod, Vánoce na zámku, Velikonoce na zámku, plesy, karnevaly, sportovní turnaje, přednášky, koncerty, jarmarky, divadelní představení, výstavy, přehlídky, burzy a další a další akce pro děti i dospělou veřejnost. I v místních částech probíhají během roku kulturní akce jako masopust, besedy, vánoční koncerty, rozsvěcování vánočního stromu, mikulášské besídky, potě a další.

10.1. Památky

Obr. x: Budova špýcharu


Doklad kulturního dědictví představují především evidované státem chráněné nemovité kulturní památky, tedy památky zanesené v ÚSKP (Ústřední seznam kulturních památek). Důležitými a přirozenými kulturními centry a zároveň doklady kulturního dědictví jsou ve městě Žirovnice významné kulturní památky, zejména Zámek Žirovnice, Kostel svatého Filipa a Jakuba, Kostel svatého Jiljí u hřbitova, kaplička směr Stranná, zámecký pivovar, kaplička u pivovaru, socha svatého Jana Nepomuckého, sloup se sochou Panny Marie, hospoda „U Plíhalů“ a zámecký špýchar.

Obr. x: Mariánský sloup

Výraznou urbanistickou hodnotou je historické jádro města Žirovnice. Historie města je spjata s historií renesančního zámku Žirovnice, který je výraznou stavební dominantou města, je situován na ostrohu dvou vodních toků, řeky Žirovnice a Počáteckého potoka a spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba situovaném na náměstí se uplatňuje v dálkových panoramatických pohledech v krajině. Na zámek navazuje na východní straně historické jádro města sahající až k náměstí, část rostlé zástavby drobnějšího měřítka si zachovala svůj původní charakter. Na historické jádro města navazuje východně od náměstí poměrně velkoryse založena ortogonální síť širokých ulic s pásy zeleně a pěších komunikací. V místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín si část zástavby zachovala svůj původní charakter (zejména zemědělské statky), historické stavby spoluutváří charakter jednotlivých sídel.


https://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%BD_sloup

https://cs.wikipedia.org/wiki/Strann%C3%A1_(%C5%BDirovnice)

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Jilj%C3%AD_(%C5%BDirovnice)&action=edit&redlink=1

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Filipa_a_Jakuba_(%C5%BDirovnice)&action=edit&redlink=1

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Filipa_a_Jakuba_(%C5%BDirovnice)&action=edit&redlink=1

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDirovnice_(z%C3%A1mek)

Obr. x: Žirovnický zámek v pozadí s Kostelem sv. Filipa a Jakuba

Ve správním území Žirovnice jsou evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury, nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb jako doklad kulturního dědictví v obci. V intravilánu i jeho zázemí najdeme celkem dva kříže u cest, pomník obětem první a druhé světové války, žulový památník padlým a na hřbitově dva hroby padlých vojínů.

Cholunná

V Cholunné je kaplička č. p. 22, statek č. p. 8, chalupa č. p. 13 a tři kříže v intravilánu a volné krajině.


Obr. x: Kaple Cholunná

Stranná

Ve Stranné nalezneme Kostel sv. Bartoloměje, špýchar č. p. 40, statek „Proboštiny“, budovu školy, tři kříže u cest a kamenný pomník u hřbitovní zdi uprostřed obce, na pomníku nápis ze zlatých písmen se jmény padlých v první světové válce.

Obr. x: Kostel sv. Bartoloměje

Vlčetín

Ve Vlčetíně najdeme tvrz, Kapli svatého Jana Nepomuckého, památník obětem 1. světové války a statek č. p. 29., jeden kříž u cesty a z památných stromů Vlčetínský dub.


Obr. x: Tvrz Vlčetín

Štítné

Ve Štítném je kaplička č. p. 36, památník Tomáše ze Štítného a celkem šest křížů u cest a ve volné krajině.

Obr. x: Památník Tomáše Štítného ze Štítného

Litkovice


v Litkovicích najdeme kapličku a jeden kříž u cesty.

Obr. x: Kaple Litkovice

Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území města Žirovnice se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé objekty historického jádra města Žirovnice, měšťanské domy a v místních částech zejména další objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest.

10.2. Spolková činnost

V Žirovnici velmi dobře funguje kulturní a společenský život, což dokládá aktivita různých spolků a sdružení kam patří Český svaz žen, Český červený kříž, Český svaz dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, Český rybářský svaz, Český zahrádkářský svaz, Divadelní spolek Žirovnice, Český svaz chovatelů drobného zvířectva, Střelecký klub Jednorožec, Klub 4. modelářský oddíl Junák (Junák svaz skautů a skautek), Turisté Žirovnice, DHK Slavoj Žirovnice, Tělovýchovná jednota (FC Slavoj, hokej, kuželky), SPV Žirovnice (Sport pro všechny), Jezdecký klub Dvůr Dvořák, Skauti – Přístav Modrá Kotva, Mateřské centrum Perleťánek a Klub veteránů.

11. Cestovní ruch a rekreace Cestovní ruch v Žirovnici má vzhledem k poloze a okolní krajině formu přírodního

vyžití doplněnou o návštěvu historických památek a kulturních akcí. Přitažlivost území města Žirovnice spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, terén na území města Žirovnice a také v jeho širším okolí je vhodný v létě pro cyklistiku a v zimě pro běh na lyžích. Některá původně trvale obydlená stavení převzala funkci rekreačních chalup. Ve volné krajině se v roce 2016 na území městysu nacházelo celkem 174 chalup a 65 chat pro individuální rekreaci. Z hromadných ubytovacích zařízení jsou v řešeném území dostupné hotely Artaban a Perla, autokemp Panistávka, chatové osady


Žirovnická Jitřenka a Budín (vše kategorie kapacity 11 – 50 osob) a turistická ubytovna Pastorační středisko (kategorie kapacity 10 a méně osob).

Přes správní území prochází několik značených turistických tras. Červená trasa vede ve směru západ – východ a propojuje území s Kamenicí nad Lipou a Počátkami. Modrá trasa propojuje území se sousedními obcemi ležícími jižním směrem a dále zelená turistická trasa spojuje Žirovnici s Pelhřimovem. Územím také prochází cyklotrasa č. 1239 ve směru západ – jih, která se mění na cyklotrasu č. 1240 propojující Žirovnici s jihočeskými sídly Nová Včelnice a Strmilov. Pro snazší orientaci v nabídce cestovního ruchu v Žirovnici funguje turistické informační centrum. Za zmínku samozřejmě stojí i 25 km dlouhá naučná cykloturistická stezka „Po pamětihodnostech Žirovnicka“. Dalšími lákadly cestovního ruchu v nevelké vzdálenosti od správního území jsou rozhledna Pípalka (20 km), rozhledna U Jakuba (19 km), hrad Roštejn (17 km), zámek Kamenice nad Lipou (10 km), hrad a zámek Jindřichův Hradec (18 km), zřícenina hradu Štramberk (14 km), Zoopark Na Hrádečku (20 km) a aquapark Jindřichův Hradec (18 km).

11.1. Sportovní vybavenost

Z hlediska sportovní vybavenosti patří do tohoto typu infrastruktury Fotbalový stadión Budín (škvárový atletický ovál, sauna, kvalitní sociální zázemí, klubovna s občerstvení), Koupaliště Budín (velká skluzavka, beachvolejbalový kurt, betonový stůl na stolní tenis, nohejbalový kurt, streetballové hřiště, kvalitní sociální zařízení), Kuželna (čtyřdráha s automatickými stavěči, kvalitní sociální zázemí, klubovna s občerstvením), 2x tenisové kurty (antukový povrch) a sportovní hala (volejbal, házená, tenis, sálová kopaná, kvalitní sociální zařízení, klubovna s občerstvením).

12. Přírodní podmínky a životní prostředíZ geologického hlediska patří podloží Žirovnice do tzv. Moldanubika. Moldanubikum

je území mezi Vltavou a Dunajem. Je to geologická jednotka Českého masivu. Tvoří jeho jihozápadní a jižní část. Představuje nejsilněji metamorfované horniny.


https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99em%C4%9Bn%C4%9Bn%C3%A1_hornina

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_masiv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dunaj

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vltava

Obr x: Geologická mapa podloží města ŽirovniceZdroj: Česká geologická služba (2018) dostupná na: www.geology.cz

Území města Žirovnice leží v oblasti Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Oblast Křemešnické vrchoviny se z pohledu geomorfologie dále člení na podcelek Jindřichohradecká pahorkatina a ta dále na Žirovnickou pahorkatinu kam patří řešené území. Menší sídla obklopuje mozaika polí, luk lesních porostů a vodních ploch rybníků, atraktivita území města Žirovnice spočívá právě ve své členitosti. V řešeném území převažují mírné svahy, vcelku monotónní reliéf krajiny je rozřezaný údolími vodních toků. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou. Nejvýše položenými místy ve správním území města Žirovnice jsou vrchy východně od sídla Stranná, v lokalitě Na dílech a v okolí nejvyššími místy 626 až 635 m n. m., výšky kolem 620 m n. m. pak dosahují kopce na jihovýchod ě území (V Hutinkách, Budín a okolí), na severozápadě Vrchy (614 m n. m.) a Kamenické (626 m n. m.). Řešené území pak protínají údolí okolo toků řeky Žirovnice, Počáteckého potoka, potoka Brodek, Krupčínského potoka a řeky Kamenice. Nejnižšími místy řešeného území jsou právě údolní nivy těchto toků, v místech kde vodní toky opouští území města Žirovnice (Žirovnice 520 m n. m., Krupčínský potok 520 m n. m. Kamenice 500 m n. m.).

Celé území Žirovnice spadá do povodí řeky Vltavy, Lužnice a Nežárky. Územím města Žirovnice protéká významný vodní tok, řeka Žirovnice, která protéká od severovýchodu k jihozápadu napříč celým správním územím Žirovnice (přes k. ú. Cholunná, k. ú. Žirovnice a k. ú. Vlčetín). Řeka Žirovnice se poté na území sousední obce Jarošov nad Nežárkou slévá s řekou Kamenicí a společně vytváří řeku Nežárku. Řeka Žirovnice má několik přítoků, mezi které patří zejména Počátecký potok, který se vlévá do řeky Žirovnice pod zámkem Žirovnice kde napájí velký Hutní rybník. Další významným vodním tokem je potok Brodek, který


http://www.geology.cz/

pramení v blízkosti sídla Stranná a protéká řešeným územím od severu k jihu (přes k. ú. Stranná, k. ú. Litkovice a k. ú. Vlčetín). Krupčínský potok pramení v řešeném územím na k. ú. Štítné a teče západním směrem a řeka Kamenice pak protéká podél jihozápadního cípu řešeného území na hranici k. ú. Štítné. Na území města Žirovnice se napájí na výše zmíněné toky a jejich přítoky mnoho vodních nádrží. Mezi nejvýznamnější patří rybníky Ježkovský, Hájovský a biologický rybník Valcha na řece Žirovnici, dále rybníky Vitíkrom, Planovský, Mlaďovský, Roubíček Starý dvůr na levostranných přítocích řeky Žirovnice. Na Počáteckém potoce a jeho přítocích jsou rybníky Hutní, Budín a Panistávek a na vodním toku Brodek a jeho přítocích rybníky Nový, Horní Vokruhlice a na Krupčínském potoce rybník Kakabus a další menší rybníky na menších tocích na celém území města.

Podél vodního toku Žirovnice je vyhlášeno záplavové území Q100 toku a aktivní zóna záplavového území vodního toku Žirovnice (v k. ú. Žirovnice a k. ú. Vlčetín). V rámci opatření ke snížení ohrožení území povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, ochrany sídel před vodními srážkami a snížení půdní eroze jsou v Územním plánu Žirovnice navrženy plochy trvalého zatravnění na svažitých pozemcích podél vodotečí a na pozemcích nad sídly v návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy. V rámci opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou navrženy na území města Žirovnice revitalizace vodních toků a nových vodních nádrží. Pro ochranu nové zástavby ve městě Žirovnice je navrženo opatření proti přívalovým vodám.

Z klimatického hlediska spadá území dle klasifikace klimatických oblastí do oblasti MT3, což je mírně teplá oblast kde je krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Přechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima bývá normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt, 1972). Průměrná roční teplota vzduchu se zde pohybuje v rozmezí 6,1 – 7,0 °C. Průměrný roční úhrn srážek v oblasti je 701 – 800 mm/m2. Z biogeografického hlediska oblast patří do vegetačního stupně bukového s hnědými kyselými půdami.

Tab. x: Charakteristiky klimatické oblastiKlimatické charakteristiky MT3

Počet letních dnů 20-30Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120-140Počet mrazových dnů 130-160Počet ledových dnů 40-50Průměrná teplota v lednu (°C) −3 až −4Průměrná teplota v červenci (°C) 16-17Průměrná teplota v dubnu (°C) 6-7Průměrná teplota v říjnu (°C) 6-7Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 110-120Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350-450Srážkový úhrn v zimním období (mm) 250-300Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-100Počet dnů zamračených 120-150Počet dnů jasných 40-50

Zdroj: Klimatické oblasti Československa (Quitt, 1971)


Významným a důležitým krajinotvorným prvkem je obhospodařovaná zemědělská půda, která pokrývá velkou část správního území. Výrobní podoblast kam město Žirovnice spadá je označena jako B3, tedy Bramborářsko – ovesná oblast.

12.1. Ochrana přírody

V současnosti je ochrana přírody řešena a klasifikována dle tzv. ÚSES, což je zkratka pro Územní systém ekologické stability. ÚSES je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“ ÚSES je tvořen skladebnými prvky, které jsou seřazeny od největšího po nejmenší, tedy biocentrum, biokoridor, interakční prvek. ÚSES může být nadregionální, regionální nebo lokální. V územním plánu města Žirovnice je vymezen územní systém ekologické stability. Územní systém ekologické stability, je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Místní územní systém ekologické stability zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni, která se stává praktickým vyústěním celého procesu územního zabezpečování ekologické stability. Tvorba a ochrana skladebných součástí ekologické sítě neřeší celou problematiku zajišťování ekologické stability krajiny. Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu krajiny má celkové snižování destabilizujících antropogeních vlivů.

V Územním plánu Žirovnice je vymezen územní systém ekologické stability. Podkladem pro vymezení místního ÚSES v ÚP Žirovnice, který řeší celé správní území města Žirovnice je použit generel lokálního ÚSES pro území města Žirovnice, který byl zpracován v roce 2008. Vymezení místního ÚSES v ÚP Žirovnice je z tohoto generelu převzato. Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina obsahují aktuální vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (dále jen „R-ÚSES“). Podle R-ÚSES ZÚR Kraje Vysočina není v řešeném území vymezen žádný regionální ani nadregionální prvek ÚSES. Avšak západně od k. ú. Štítné již na území ORP Jindřichův Hradec je vymezeno regionální biocentrum 692 Krupčiny a od něj je jižním směrem veden regionální biokoridor 473 Krupčiny-Hlubokol. Tento biokoridor zasahuje na jihozápadním okraji na k. ú. Štítné.

Na území města Žirovnice se nachází lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (dle ÚAP). Patří mezi ně Pláňavský potok - Rybníček se zrašelinělými břehy a přilehlými mokřady (k. ú. Žirovnice), Pod Cholunnským rybníkem – vlhká louka s prstnatcem májovým (jihovýchodní část k. ú. Cholunná), Nad Horním rybníkem – mokřadní louky s významnou květenou (severní část k. ú. Stranná), Koutské - komplex rašelinných luk s rybníčkem, výskyt ohrožených druhů (střední část k. ú. Stranná). V řešeném území se nachází vyhlášený památný strom Vlčetínský dub (k. ú. Vlčetín).


https://cs.wikipedia.org/wiki/Interak%C4%8Dn%C3%AD_prvek

https://cs.wikipedia.org/wiki/Biokoridor

https://cs.wikipedia.org/wiki/Biocentrum

https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_ochran%C4%9B_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny

https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_ochran%C4%9B_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krajinotvorn%C3%BD_program&action=edit&redlink=1

Ukazatelem současného stavu životního prostředí ve správním území města je Koeficient ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch, tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území (Míchal, 1985). Správní území města má KES 0,83, což je území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie.

Obr. x: Vlčetínský dub


12.2. Odpadové hospodářství

Obr. x: Mapa vybavenosti zařízeními odpadového hospodářství v obcích DSO Nová Lípa

Ze správního území je komunální odpad odvážen v rámci regionu na řízenou skládku mimo řešené území. Ve správním území Žirovnice se nenachází žádná provozuschopná skládka kontaminovaného odpadu. Likvidace odpadů bude i nadále řešena na území města Žirovnice komplexně v rámci celého regionu. Odvoz komunálního odpadu bude i nadále zajišťován na řízené zajištěné skládky. Je nutno zamezit vzniku černých skládek, vlastní skládka komunálního odpadu nebude na území města Žirovnice zřizována. Zvláštní důraz bude kladen na sběr separovaného odpadu v co nejširším sortimentu, separace odpadů bude prováděna přímo u zdroje. Odpady organického charakteru budou u rodinných domů likvidovány individuálně na kompostech. Biologický odpad (spadané listí, posekaná tráva) nebude likvidován spolu s TKO, ale bude odvážen na kompostárny. Na území města


Žirovnice se nachází několik již bývalých evidovaných nebo černých skládek odpadu jejichž provoz byl ukončen a následně byla provedena rekultivace.

Obr. x: Graf měrné produkce odpadů v roce 2017Zdroj: Návrh optimalizace svozu odpadů členských obcí společnosti SOMPO, a.s. (2018)

Komunální odpad ve městě je odvážen firmou SOMPO a.s. Pelhřimov na skládku Hrádek u Pacova. V městysu jsou umístěny sběrné nádoby na tříděný odpad (papír, sklo, PET lahve). Město pravidelně zajišťuje odvoz velkorozměrového odpadu, případně železného šrotu. Ve městě funguje sběrný dvůr.

V grafu na obrázku č. x je znázorněna měrná produkce jednotlivých druhů odpadů v roce 2018. Z grafu vyplývá jednoznačná převaha měrné produkce směsného komunálního odpadu (SKO) nad ostatními druhy odpadu, která je 197 kg/obyvatele/rok. Průměrná produkce SKO v obcích DSO Nová Lípa, jež jsou zároveň členy SOMPO, a.s., je 244 kg/obyvatele/rok. Na druhém místě v produkci je biologicky rozložitelný odpad (BRO) se 115 kg/obyvatele/rok. Produkce separovaného odpadu (papír, plasty, sklo) se pohybovala v rozmezí 14 - 22 kg/obyvatele/rok. Náklady města na nakládání s odpady za rok 2017 jsou uvedeny v tab. x v podkapitole 13.1.

12.3. Veřejná prostranství

Veřejným prostranstvím jsou všechny náměstí, návsi, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Plochy veřejné sídelní zeleně jsou v Územního plánu Žirovnice vymezeny na větších plochách veřejných prostranství, zejména pak na náměstích (Žirovnice), návsích v místních částech, na plochách stávajících parků (zámecký park) a na rozvojových zastavitelných plochách vymezených za účelem založení nových parků jako zázemí zastavitelných ploch vymezených pro bydlení a občanské vybavení.


0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

(kg/

obyv

/rok)

Měrná produkce odpadů města Žirovnicev roce 2017

SKOPapírPlastySkloBRO

13. SamosprávaJak již bylo zmíněno výše, město je členem DSO Nová Lípa a místní akční skupiny Via

rustica z. s. Členství v dalších organizacích jsou uvedena v tab. x. V červnu roku 2018 je starostou Mgr. Milan Šmíd a je uvolněným členem rady a zastupitelstva městyse. Zde jsou uvedeny údaje o obci a pozice a členové místní samosprávy.

Tab. x: Údaje o městě

IČO 249505Obchodní název Město ŽirovniceStatistická právní forma 801 - ObecDatum vzniku 1.6.1984Adresa Cholunská 665, 394 68 ŽirovniceÚřední hodiny Pondělí, Středa 8:00 – 17:00Telefon 565 301 510Email [email protected]

Zdroj: Registr ekonomických subjektů (2018), www.zirovnice.cz

Členové rady města:Mgr. Milan Šmíd - starostaMgr. Jiří Tůma – místostarostaIng. Martin JoachimsthalMgr. Martin DvořákRadek Vopravil

Členové zastupitelstva města:Mgr. Milan Šmíd - starostaMgr. Jiří Tůma – místostarostaIng. Martin Joachimsthal Ing. Vlastimil Vrbík Mgr. Dagmar Brýnová Jiřina Musilová Mgr. Martin DvořákRadek VopravilEva RafflováIng. Petr VetýškaJaroslav CajzKarel Pokorný Josef VopravilPavel Matoušek Radek Novotný

Členové finančního výboru:Vlastimil Vrbík – předsedaMgr. Dagmar BrýnováIng. Miroslav Rušil


http://apl.czso.cz/iSMS/cisdet.jsp?kodcis=56

Členové kontrolního výboru:Eva Rafflová – předsedaZdeněk DvořákJosef Fiala

Tab. x: Partnerské aktivity a členství v organizacích města Žirovnice

Členství/partnerstvíVia rustica z.s.

SOMPO a.s.Sdružení obcí Vysočiny

Svaz měst a obcí ČRZřizovatel školy

Zdroj: Webové stránky jednotlivých obcí a organizací

13.1. Hospodaření města

V tabulce níže jsou uvedeny částky rozpočtu pro rok 2017 rozdělené podle příjmů a výdajů. Z tabulky je patrné, že ve skutečnosti výdaje mírně přesahovaly příjmy, naopak, než tomu bylo v plánu schváleného rozpočtu. Rozpočet po změnách však počítal s opačnou bilancí.

Tab. x: Rozpočet města v roce 2017

Položka Schválený rozpočet (tis. Kč)

Rozpočet po změnách (tis. Kč)

Skutečnost (tis. Kč)

Příjmy 54 419 63 284 68 921Daňové příjmy 37 870 39 391 44 056Kapitálové příjmy 100 1 987 2 586Nedaňové příjmy 5 565 5 975 6 349Přijaté transfery 10 884 15 931 15 931Výdaje 52 767 76 032 69 395Běžné výdaje 42 487 43 557 37 854 z toho na nakládání s odpady 2 972 3 515 3 446Kapitálové výdaje 10 280 32 474 31 541

Zdroj: MONITOR MF ČR (2018) dostupné na https://monitor.statnipokladna.cz/2017/obce/detail/00515981#rozpocet-souhrn

14. SWOT analýzaSilné stránky Slabé stránky


https://monitor.statnipokladna.cz/2017/obce/detail/00515981#rozpocet-souhrn

Nízká nezaměstnanost Pokles počtu obyvatelKvalitní životní prostředí Demografické stárnutí populacePřítomnost prvků ÚSES Nízký počet živnostníkůExistence sběrného dvora a ČOV Nepříznivá struktura vzdělanosti obyvatelstvaHospodářský rozvoj území Absence napojení na železniciDostatek zastavitelných ploch pro výrobu, občanskou vybavenost a bydlení Vysoký podíl ploch orné půdy - riziko eroze

Plynofikace obce Přítomnost základní i mateřské školy Zajištění základní zdravotní péče Prostory pro kulturní i volnočasové aktivity Aktivní spolkové a společenské dění v obci Členství v DSO Nová Lípa a MAS Via rustica Funkční vedení obce Soudržnost společenství obyvatel

Příležitosti HrozbyRozvoj služeb zaměřených na seniory Migrace mladých obyvatel do větších měst

Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Nároky na vybavenost obce z důvodu stárnutí populace

Přítomnost rekreačních objektů Znečištění životního prostředíRůst zájmu o domácí cestovní ruch Výskyt starých ekologických zátěžíPropagace obce a místních atraktivit Ohrožení zastavěného území záplavamiZvýšení intenzity využívání stávajících kulturních a sportovních zařízení

Omezení podnikatelských aktivit vlivem přítomnosti prvků ÚSES

Zvýšení informovanosti o podnikatelských možnostech na území obce

Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

Možnost využívání dotací Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení

Existence strategického dokumentu Růst cen energií


NÁVRHOVÁ ČÁST

15. Návaznost na jiné strategické dokumenty

16. Vize a strategické cíle

17. Priority a opatření17.1. Priorita: Infrastruktura obce

17.1.1. Opatření: xx

18. Realizace strategického plánu18.1. Organizace realizace a aktualizace strategického plánu

18.2. Metodika zpracování akčního plánu

18.3. Zapojení veřejnosti

18.3.1. Dotazníkové šetření

18.3.2. Veřejné debaty

18.4. Financování

18.5. Monitorování a vyhodnocování

18.6. Publicita

19. Akční plán 19.1. Projektové záměry obce

19.1.1. Opatření: 1.1

20. Závěr

21. Přílohy

22. Zdroje(Zdroj ÚPD), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina, web obce (http://www.bohdalin.cz/?page_id=29), https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/781/Knihovna%20k%20projektu/ekolog_stabilita_vzorce_cvut.pdfhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Likvidita


https://cs.wikipedia.org/wiki/Likvidita

https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/781/Knihovna%20k%20projektu/ekolog_stabilita_vzorce_cvut.pdf

https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/781/Knihovna%20k%20projektu/ekolog_stabilita_vzorce_cvut.pdf

http://www.bohdalin.cz/?page_id=29

http://www.informaceoobcich.cz/https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDirovnice#Pam%C4%9BtihodnostiViz tab. ÚSES str 19 OOP – dát do příloh asi – je ve formátu jpg.


https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDirovnice#Pam%C4%9Btihodnosti

http://www.informaceoobcich.cz/

Date post:	01-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

dsonovalipa.czdsonovalipa.cz/file/108/sd-zirovnice-ac.docx · Web viewZastavitelné plochy jsou v...

Documents