Fiktivní firmy pro 50+

CZ.1.04/5.1.01/77.00015

Sborník příkladů dobré praxe

Výstup KA 07. KA: Šíření know-how a

výstupů projektu mezi odbornou i laickou

veřejnost

Pracovní skupina:

Ing. Robert Baťa Ph.D., Ing. Václav Kohout, CSc., MBA, Mgr. Michal Tomčík

Obsah

Úvod.......................................................................................................................................................4

1. Vhodné příklady vzdělávacích programů v oblasti přípravy na podnikání v ČR..............................5

1.1. Junior Achievement.......................................................................................................................8

1.2. Národní ústav odborného vzdělávání..............................................................................................9

1.2.1. Stav fiktivních firem v Ústeckém a Středočeském kraji..................................................14

2. Studentský mini podnik..................................................................................................................20

3. Vhodné příklady vzdělávacích programů v oblasti přípravy na podnikání v zahraničí.................24

3.1. Spolková republika Německo......................................................................................................24

3.1.1. Stav problematiky a vhodné příklady v Sasku.......................................................................28

3.1.1.1. Vzdělávací instituce podporující samostatnou výdělečnou činnost...................................29

3.1.1.2. Saská síť pro zakládání podnikání...................................................................................30

3.1.1.3. Průmyslová a hospodářská komora v Drážďanech..........................................................31

3.1.1.4. FutureSAX......................................................................................................................32

3.1.1.5. Hospodářský servis hlavního Města země, Drážďan.......................................................32

3.1.1.6. Průzkum využívání specifických programů přípravy na podnikání...................................32

3.1.1.7. Zdroje.....................................................................................................................................35

3.1.2. Stav problematiky a vhodné příklady v Bavorsku................................................................36

3.1.2.1. Spolkové ministerstvo pro hospodářství a technologii.....................................................39

3.1.2.2. Bankovní skupina - KfW.................................................................................................41

3.1.2.3. Startup v Bavorsku..........................................................................................................42

3.1.2.3.1. Dotazníkové šetření zaměřené na vzdělávací instituce pro vzdělávání dospělých.........43

3.1.2.4. Zdroj...................................................................................................................................46

3.2. Stav problematiky a vhodné příklady v Rakousku...................................................................47

3.2.1. Vzdělávací instituce..............................................................................................................53

3.2.2. Dotazníkové šetření zaměřené na vzdělávací instituce pro vzdělávání dospělých.............56

3.2.3. Zdroj......................................................................................................................................61

3.3. Stav problematiky a vhodné příklady na Slovenskou..............................................................63

3.3.1. Příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost.........................................................................72

3.3.2. Příklady vhodných projektů realizovaných na Slovensku....................................................73

3.3.3. Cvičné firmy a související aktivity v oblasti dalšího vzdělávání.............................................76

3.3.4. Příklad metodiky cvičné firmy v oblasti dalšího vzdělávání...................................................82

3.3.5. Zdroj.........................................................................................................................................90

3.4. Stav problematiky a vhodné příklady v Polsku......................................................................90

3.4.1 Samostatně výdělečná činnost v Polsku....................................................................................94

2

3.4.2. Podpora podnikání z  fondů EU v Polsku.................................................................................95

3.4.3. Polská agentura pro rozvoj podnikání......................................................................................96

3.4.4. Vzdělávací instituce zaměřené na přípravu dospělých k podnikání v Polsku..........................99

3.4.5. Zdroj.......................................................................................................................................104

3

Úvod

Sborník příkladů dobré praxe je koncipován v souladu s propagací a popularizací fiktivních

firem jako vhodný vzdělávací nástroj pro přípravu na samostatné podnikání v rámci dalšího

vzdělávání. Jeho pojetí koresponduje s jeho určením uvedeným v Klíčové aktivitě 07 pro

široké spektrum odborné veřejnosti. Z tohoto důvodu obsahuje informace o problematice

aktuální systémové podpory podnikání a podnikavosti v České republice, kde je možno

vysledovat tři přístupy k programové podpoře přípravy na podnikání:

- cvičné firmy pro základní, střední a vyšší odborné školy (Junior Achievement),

- fiktivní firmy pro střední školy (centrum fiktivních firem při NÚOV),

- vlastní fiktivní firmy středních škol (bez vazby na centrum fiktivních firem při

NÚOV).

V rámci evropského prostoru je zajímavým fenoménem studentský mini-podnik, který je

orientován buď na skutečnou ekonomickou aktivitu v omezeném měřítku, nebo realistickou

simulaci ekonomické aktivity.

V rámci příkladů ze zahraničí se projekt vymezil vůči pěti územním celkům, které přímo

sousedí s Českou republikou, a to: Sasku, Bavorsku, Rakousku, Slovensku a Polsku, kde

zjišťoval výchozí podmínky podporující tendence vzdělávání kategorie osob starších padesáti

let a následně varianty a formy podpory podnikatelského vzdělávání, které jsme s podporou

našich projektových partnerů doplnili o vyhodnocení dotazníkového šetření, které jsme

v rámci projektu Fiktivní formy pro 50 + zajistili.

4

1. Vhodné příklady vzdělávacích programů v oblasti přípravy na podnikání v ČR

Podnikání a podnikavost se nechápe pouze jako aktivity spojené s činností firmy, protože se

považují za hlavní hybnou sílu inovace, soutěživosti a hospodářského růstu. Navíc jako

externality přinášejí společnosti i rozvoj osobních vlastností, jako je tvořivost, iniciativa či

odpovědnost. Ty se následně ukazují jako velmi užitečné pro život i jakoukoliv pracovní

aktivitu. Výukový program s přímým a vyhrazeným zaměřením na podnikání a podnikavost

není v ČR standardem jak u všeobecného, tak ani u odborného sekundárního vzdělávání. V

České republice je pro tuto oblast východiskem „Koncepce státní politiky pro oblast dětí a

mládeže na období 2007 – 2013“1 schválená usnesením vlády č. 611 ze dne 4. června 2007

Tato koncepce se odvolává na řadu evropských dokumentů, týkajících se dané problematiky:

- usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o uznávání

významu neformálního a informálního učení v oblasti evropské mládeže2,

- doporučení Evropského parlamentu a Rady3, ze dne 18. prosince 2006 o klíčových

kompetencích pro celoživotní učení (2006/962/ES) aj.

V rozporu výše uvedených dokumentů přijatý „Národní program rozvoje vzdělávání v ČR a

Strategie celoživotního učení“4 oblast podnikání a podnikavost dále neřeší. Podle Divišové

(2010)5 se v ČR dají vysledovat dva hlavní přístupy k výuce podnikání a podnikavosti ve

formálním systému vzdělávání středního školství. Výsledky autorkou prováděného průzkumu

přístupů k výuce podnikání prezentuje následující obrázek č. 1.

1 APSSCR. Dostupné z: www.apsscr.cz/intranet/dokumenty/file.php/download/70/972/pril_k_usn_vl.doc2 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Dostupné z: www.msmt.cz/file/14545_1_1/download/3 ALZA. Dostupné z: www.dwn.alza.cz/ebook/nahled/pdf2/EK48354 NUOV. Dostupné z: www.nuov.cz/uploads/Publikace/Strategie_celozivotniho_uceni_CR201206.doc5 Divišová, D.: Výuka podnikání a podnikavosti na středních školách. Ostrava VŠP, a.s.; VSP Entrepreneudhip Studies, ročník 1, č.1/2010. ISSN: 1802‐0453 strana11 až 43.

5

Obrázek č. 1: Formy výuky a postoje

Zdroj: Divišová, D.: Výuka podnikání a podnikavosti na středních školách.

Podle uvedené autorky je nejrozšířenějším přístupem k výuce podnikání tradiční metoda ve

formě přednášky, práce s učebnicí, rozhovoru nebo exkurze a podnikání je ve výuce i v

učebnicích zjednodušeno pouze na jednotlivé podnikové činnosti, podnikání podle

živnostenského zákona, popř. jsou zmíněny obchodní společnosti podle obchodního zákoníku.

Komplexnější a efektivnější přístupy k výukovým programům ve smyslu doporučení

EU uvádí:

- nezisková organizace Junior Achievement Česká republika (JA ČR)6,

- Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) a jejich výukový program fiktivní

firmy, zaštítěné Centrem fiktivních firem (CEFIF)7v rámci struktury EUROPEN,

- individuální „Vlastní fiktivní firmy (VFF),8 které využívají institut fiktivních firem

v rámci jednotlivých škol bez vazby na CEFIF.

Výše uvedené zjištění koresponduje s inventarizací programů studentských podniků

v sekundárním školství realizovaných v rámci projektu Evropská komise a odborníci z oblasti

podnikatelského vzdělávání jmenovaní národními orgány v rámci víceletého programu pro

6JACR. Dostupné z: http://www.jacr.cz/programy.aspx7 NUV. Dostupné z: http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-vzdelavani-a-evaluace/centrum-fiktivnich-firem8 Divišová, D.: Výuka podnikání a podnikavosti na středních školách. Ostrava VŠP, a.s. VSP Entrepreneudhip Studies, ročník 1, č.1/2010 ISSN: 1802‐0453 strana11 až 43.

6

podnikavost a podnikání (2001-2005) koordinovaného generálním ředitelstvím pro

podnikatelskou činnost a průmysl Evropské komise. Uvedený projekt byl zaměřen na nejlepší

metodiky, v tomto případě na “Mini-podniky v sekundárním vzdělávání“9. V rámci

zapojených 24 evropských zemí bylo zjištěno celkem 82 programů, z nichž většinu

realizovaly organizace, které jsou členy některé z evropských zájmových skupin, jmenovitě

Junior Achievement (30%) a EUROPEN (20%).

Výše uvedená studie uvádí i odhad průniku programů studentských podniků do úrovně

sekundárních škol, ze kterého vyplývá priorita Spojeného království, Irska a Norska. Česká

republika je v poslední třetině vyhodnocovaného souboru s tím, že horší výsledky vykazuje

pouze Francie a Finsko.

P.č. StátProcentuální odhad počtu sekundárních škol zapojených ve školním roce 2003/04(průměr z hodnot za všechny typy škol)

Pořadí

1 Belgie (frankofonní část) 22,5 6.2 Belgie (vlámská část) 27,5 4. - 5.3 Česká republika 4 15. -16.4 Dánsko 4 15. -16.5 Německo 7,5 10. -14.6 Estonsko 7,5 10. -14.7 Francie 2 17. -18.8 Irsko 35 2. - 3.9 Lotyšsko 7,5 10. -14.10 Litva 7,5 10. -14.11 Lucembursko 27,5 4. - 5.12 Maďarsko 17,5 7.13 Rakousko 12,5 8. - 9.14 Polsko 7,5 10. - 14.15 Finsko 2 17. - 18.16 Švédsko 12,5 8. - 9.17 Spojené království 45 1.18 Norsko 35 2. - 3.

9EC EUROPA. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/support_measures/training_education/doc/mini_companies_cs.pdf

7

1.1. Junior Achievement  Junior Achievement je nejstarší a nejrozsáhlejší vzdělávací nezisková organizace na světě.

Vznikla v roce 1919 v USA, dnes působí ve více než 120 -ti zemích světa. Do jejích programů

se  každoročně zapojí na 10 milionů dětí a studentů ve věku od 6 -ti do 22 -ti let. Jejím

posláním je poskytovat mladým lidem praktické ekonomické vzdělávání, rozvíjet jejich

znalosti a dovednosti, inspirovat je a podporovat v aktivním přístupu k životu, aby se dovedli

prosadit a úspěšně uplatnit a byli dobře připraveni pro vstup na trh práce.

Českou kancelář Junior Achievement založil v roce 1992 pan Tomáš J. Baťa a vzdělávací 

programy Junior Achievement v ČR od té doby absolvovalo více než 300 tisíc dětí a studentů.

Nezisková organizace Junior Achievement Česká republika (JA ČR)10 a její výukový program

studentské společnosti; Junior Achievement je jedinou organizací v České republice, která

vyvinula a aplikuje dlouhodobou ucelenou koncepci ekonomického vzdělávání pro základní,

střední a vyšší odborné školy. Programy Junior Achievement jsou plně funkčním nástrojem

výuky ekonomických předmětů. Kurzy a předměty Junior Achievement jsou vyučovány v

češtině a přizpůsobují se českému ekonomickému prostředí i tuzemskému vzdělávacímu

systému. Jsou plně v souladu s RVP ZV a RVP G, naplňují řadu klíčových kompetencí, mají

mezioborový charakter a integrují většinu průřezových témat.

Základním školám nabízí organizace kurz „JA Abeceda podnikání“.

Studentům středních a vyšších odborných škol pomáhá v rámci programu „JA Studentská

společnost“ zakládat reálné obchodní firmy a zprostředkovává jim výuku ekonomické teorie,

etické výchovy či interaktivních předmětů, kde se prostřednictvím počítačových simulací učí

hospodařit s penězi nebo se stávají manažery výrobních firem či bank. Organizace Junior

Achievement je akreditována Ministerstvem školství, mládeže a  tělovýchovy ČR. Učitelům,

kteří programy JA vyučují, organizace zajistí kromě metodických a výukových materiálů i

odborné proškolení. Junior Achievement je členem Odborné skupiny pro podporu osvojování

podnikatelských kompetencí, kterou řídí Národní ústav odborného vzdělávání a Pracovní

skupiny pro finanční vzdělávání řízené Ministerstvem financí ČR. Základem vzdělávacího

systému je spolupráce s firmami. Manažeři přednášejí studentům a  podílejí se na výuce kurzů

i na vedení organizace. Junior Achievement je financována výhradně z darů partnerských

firem. K nejvýznamnějším partnerům patří firmy Baťa, Citi, Hewlett-Packard, Hyundai či

Johnson&Johnson. 

10 JACR. Dostupné z: http://www.jacr.cz/programy.aspx

8

1.2. Národní ústav odborného vzdělávání

Koncept fiktivních firem spatřil světlo světa v 17. století, kdy byl v Německu používán pro

zácvik nových pracovníků v místních manufakturách. Pro potřeby vzdělávání začaly být

fiktivní firmy používány v německy mluvících zemích od druhé poloviny minulého století.

Do České republiky přišly fiktivní firmy v roce 1992, kdy Mgr. Slanař z Vídně na VŠE

přednášel o této vzdělávací metodě. Na základě zájmu, který tato přednáška vzbudila, bylo na

Katedře didaktiky ekonomických předmětů založeno Centrum fiktivních firem. Jeho prvním

vedoucím se stal Doc. Miloslav Rotport11. Na VŠE CEFIF působil až do konce roku 2001,

kdy z důvodu odnětí finančních dotací MŠMT přešel CEFIF na Národní ústav odborného

vzdělávání, kde sídlí dosud.

Úkolem CEFIF12 je koordinovat činnost sítě fiktivních firem v České republice,

poskytovat podporu a poradenství žákům a učitelům působícím ve fiktivních firmách. CEFIF

je členem mezinárodní sítě EUROPEN\PEN International, která sdružuje fiktivní firmy

z celého světa. Na těchto webových stránkách je též k dispozici databáze všech fiktivních

firem, adresář zahraničních center fiktivních firem, přehled mezinárodních veletrhů a spoustu

dalších informací.

Fiktivní firma je nástrojem pro rozvoj podnikatelských kompetencí a poskytuje absolventům

možnost aktivně rozvíjet své obchodní dovednosti a rozvíjet znalosti a dovednosti obchodní

praxe. Jedná se o fiktivní společnost, která je založena a pak vedena jako reálná společnost,

v rámci které jsou simulovány reálné procesy, produkty a služby.

V českých podmínkách je zakládána především žáky středních odborných škol a občas

vyšších odborných škol pod dohledem jejich vyučujícího a ve spolupráci s Centrem fiktivních

firem, které výuku ve fiktivní firmě koordinuje. Fiktivní firmy v trochu jiné podobě existují i

na několika vysokých školách v ČR. V některých zemích se fiktivních firmy používají i pro

vzdělávání dospělých, procházejí jimi nezaměstnaní v rekvalifikaci nebo handicapovaní lidé.

Fiktivní firma odpovídá reálné společnosti svojí formou, strukturou a funkcí, řídí se stejnými

právními předpisy, využívá stejné podklady z hospodářské praxe. Fiktivní firmy spolu

11DIGIFOLIO. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=396712NUOV. Dostupné z: http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-vzdelavani-a-evaluace/centrum-fiktivnich-firem

9

obchodují navzájem podle běžných obchodních zvyklostí a to nejen v rámci České republiky,

ale i s fiktivními firmami v zahraničí. 

Její pracovníci uskutečňují všechny základní podnikové činnosti:

- nákup, prodej, reklama,

- písemný i telefonický hospodářský styk,

- fakturace a účtování,

- činnosti podnikového sekretariátu.

Cílem výuky ve fiktivní firmě je procvičení teoreticky nabytých vědomostí v praxi, poskytnutí

možnosti žákům založit si a vést si obchodní společnost nebo živnost, ale také rozvíjení

iniciativy, samostatnosti, stejně jako schopnosti týmové práce, přijímání odpovědnosti a tím

zlepšování měkkých i odborných dovedností. Důležitá je schopnost prezentace práce a

výsledků jak svých, tak celé společnosti.

Práce ve fiktivní firmě integruje jednotlivé odborné ekonomické předměty a poskytuje žákům

znalosti a dovednosti, které upotřebí při zakládání vlastní firmy, nebo které jim umožní získat

zaměstnání po dokončení jejich vzdělávání.

Ačkoliv nejsou používány reálné peníze, ostatní akce probíhají ve stejné podobě, jako v

reálných firmách, jsou zakládány podle stejné legislativy, jsou vydávána živnostenská

oprávnění, placeny povinné odvody, zadávány platební příkazy, vystavovány faktury, vedeny

účty a vypláceny mzdy. Fiktivní firma používá nástroje marketingu jako je průzkum trhu,

reklama, připravuje se na veletrhy, účastní se soutěží a prezentuje se i na akcích své školy.

Fiktivní firma často spolupracuje s reálným podnikatelským subjektem - prezentuje jeho

výrobky nebo služby, nese jeho jméno nebo svým jménem sponzora připomíná. Na oplátku

dostává propagační předměty, rady a někdy i technickou a materiální pomoc.

Předmět fiktivní firma je prakticky orientovaný předmět. Do učebních plánů obchodních

akademií v ČR je začleňován od roku 1992. Od té doby prošel vývojem, který zaznamenal

řadu vylepšení, především ve vyučovacích metodách, které se liší od výuky ostatních

ekonomicky orientovaných předmětů. Z definice fiktivní firmy se dovídáme, že se jedná o

virtuální společnost, která je vedena jako reálná společnost, simuluje reálné podnikatelské a

obchodní procesy. Tím se stává vhodným nástrojem pro rozvoj podnikatelských a obchodních

dovedností studentů. Fiktivní firma se chová jako reálná firma (obchoduje s ostatními

fiktivními firmami, dodržuje obvyklé obchodní zvyklosti, příslušné právní předpisy, realizuje

10

280308 304 314

331

89 92 88 96 101

2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 1 - Počty aktivních FF a zapojených škol mezi lety 2007-2011

Počet aktivních FF

Počet zapojených škol

základní podnikové činnosti, určuje podnikovou strukturu apod.). Aktivity fiktivní firmy

probíhají ve stejné podobě jako u firmy reálné. Cílem výuky ve fiktivní firmě je „zvýšit

samostatnost v práci žáků, rozvíjet komunikaci, spolupráci a schopnost prezentace výsledků,

aplikace teoretických vědomostí při řešení praktických úloh v jednotlivých odděleních firmy,

získat schopnost orientovat se v hospodářské praxi a pohotově reagovat, získání

zodpovědnosti za vlastní práci a rozvíjet jazykové znalosti prostřednictvím komunikace se

zahraničními fiktivními firmami“ (Rotport, Koudela13, 1997, s. 17).

Ze zaznamenaných dat publikovaných CEFIF je zřetelně patrný vzestupný trend při zakládání

(provozování) FF, které se prosazují jako oblíbená výuková metoda. Během sledovaného

pětiletého období počet aktivních FF neustále rostl (jde o 18% nárůst; z 280 na 331 aktivních

FF). Logicky s tím vzrůstal také počet zainteresovaných středních škol, které svým studentům

tuto formu výuky nabízely. Na začátku sledovaného období byl počet zapojených školských

institucí 89, na konci již 101 (13% nárůst). Podrobné informace k popisovanému trendu lze

nalézt v grafu č. 1.

Pracovníci CEFIF mapují také typ středoškolské instituce, na které výuka FF probíhá. Je

patrné, že aktivity FF jsou doménou dvou typů škol. Tradičně nejaktivnější jsou v tomto

13 Rotport, M., Koudela, J. Didaktika předmětu práce ve fiktivní firmě. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. ISBN 80-7079-476-3. strana 17

11

ohledu klasické Obchodní akademie, druhým nejčastěji spolupracujícím partnerem jsou

Střední odborné školy ekonomického zaměření (pokud bychom měli zaměření středních

odborných škol blíže specifikovat, jde např. o maturitní obory: „Ekonomika a podnikání,

Poštovní a peněžní služby, Provoz a ekonomika dopravy, Hotelnictví, Obchodník“. Poměrně

markantní je nárůst participujících středních odborných škol. Z původních 37 na začátku

sledovaného období na 47 v posledním sledovaném roce (nárůst o 27 %). Podle poslední

výroční zprávy CEFIF z roku 2011 je to způsobeno několika faktory. Jednak do sítě CEFIF

přibyly nové školy (především ty střední odborné) a drobný úbytek na straně Obchodních

akademií může být způsoben nepříznivým demografickým vývojem, díky němuž se snižují

počty otevřených tříd v ročníku, svůj dopad může mít taktéž snaha ředitelů jednotlivých škol

ušetřit finanční prostředky.14 Detailní přehled o typech spolupracujících škol, je uveden

v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 - Typy středních škol provozujících FF

2007 2008 2009 2010 2011

Počet v % Počet v % Počet v % Počet v % Počet v %

OA 50 56,2 49 53,3 52 59,1 53 55,2 47 46,5

SOŠ 37 41,6 36 39,1 32 36,4 40 41,7 51 50,5

VOŠ 1 1,1 4 4,3 4 4,5 3 3,1 3 3,0

SOU 1 1,1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0

Nástavby 0 0,0 3 3,3 0 0,0 0 0,0 0,0 0,0

Celkem 89 100 92 100 88 100 96 100 101 100

Pokud jde o počty studentů, kteří se na aktivitách FF podílí, vývoj logicky odpovídá

vzrůstajícímu počtu zakládaných či v tom kterém roce aktivních firem. Ve všech sledovaných

letech se do projektu zapojilo více než 3 000 středoškolských studentů. Nejvíce pak během

roku 2011. Konkrétní počty zainteresovaných osob lze najít v grafu č. 2.

14 Srov.: CEFIF. Činnost fiktivních firem – zpráva o činnosti za rok 2010.NÚOV.Praha: 2011.

12

3 224

3 476

3 313

3 362

3 581

2007

2008

2009

2010

2011

Graf č. 2 - Počty žáků zapojených do práce FF mezi lety 2007 - 2011

Z údajů o počtu FF a zapojených studentů lze vypočítat průměrnou velikost personálního

obsazení jedné FF. Hodnoty oscilují mezi 11,5 žáky na jednu FF (rok 2007) k 10,7 žáky

(2010). Dlouhodobý průměr činí 11,1 studenta na jednu firmu. Reálná personální obsazení

jedné FF tak odpovídají metodickému doporučení CEFIF, které tvrdí, že v jedné FF by

nemělo být zapojeno více žáků, než 15. Optimum je metodiky stanoveno na 7-12 členů firmy.

Dalším zajímavým ukazatelem je zvolená právní subjektivita zakládaných FF. Je patrné, že

jednoznačně nejoblíbenějším typem podnikatelského subjektu, je společnost s ručením

omezeným (s.r.o.). Ve všech sledovaných letech zaujímá mezi aktivními FF s. r. o. drtivou

většinu (více než 80% podíl). Zřejmý je nárůst podnikajících fyzických osob (FO). Zatímco na

počátku sledovaného období se pod touto právní subjektivitou registrovaly 4 FF, v roce 2011

je takových již 18 (nárůst o 350 %). V registru FF, kterým disponuje CEFIF je možné nalézt

také několik akciových společností (a.s.), veřejných obchodních společností (v. o. s.) a jedno,

v současné době již neaktivní, družstvo. Detailní přehled o distribuci jednotlivých typů právní

subjektivity podnikajících firem obsahuje tabulka č. 2.

Tabulka č. 2 – FF z pohledu jejich právní subjektivity

2007 2008 2009 2010 2011

Počet v % Počet v % Počet v % Počet v % Počet v %

a.s. 7 2,5 6 1,9 7 2,4 4 1,3 4 1,7

družstvo 1 0,4 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0

FO 4 1,4 14 4,5 6 2,0 17 5,4 18 7,8

s. r. o. 267 95,4 287 93,2 280 95,2 290 92,4 205 88,7

v. o. s. 1 0,4 1 0,3 1 0,3 2 0,6 3 1,3

k. s. 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 0,3 1,0 0,4

Celkem 280 100 308 100 294 100 314 100 231 100

13

42

9

47

8

44

9

44

16

48

20

ÚK PAR ÚK PAR ÚK PAR ÚK PAR ÚK PAR

2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 3 - Počet aktivních FF ve sledovaných krajích mezi lety 2007-2011

1.2.1. Stav fiktivních firem v Ústeckém a Středočeském kraji

Jak jsme již zmínili, působiště realizace projektu „Fiktivní firmy pro 50+“ je zaměřeno na dva

regiony České republiky. Jde jmenovitě o Ústecký kraj a Pardubický kraj. V obou regionech

lze ve sledovaném období (mezi lety 2007-2011)jistou aktivitu zaměřenou na

zakládání/provozování FF zaznamenat.

Nejjednodušším indikátorem je prostý počet aktivních FF v registru CEFIF. Ústecký kraj a

jeho střední školy jsou pro CEFIF stabilním (a poměrně agilním) partnerem. Počet pravidelně

přispívajících FF v období od 2007 do 2011 v Ústeckém kraji přesahuje ve všech

sledovaných letech čtyři desítky. Oproti tomu, střední školy Pardubického kraje zvyšují svůj

zájem o FF až do roku 2010, kdy se počet aktivních FF více než zdvojnásobil. Přesto

nedosahuje v roce 2011 50% stavu aktivních FF v regionu Ústeckého kraje. Podrobný výčet

aktivních FF v obou regionech je vyobrazen v grafu č. 3.

Intenzitu spolupráce s CEFIF dokresluje taktéž údaj o počtu zapojených studentů do aktivit

FF. Opět uvádíme údaje vycházející z personálního obsazení počtu registrovaných a aktivních

FF za období mezi lety 2007-2011. I v regionech odpovídá průměrný počet zaměstnanců

v jedné FF metodickému doporučení CEFIF. Zatímco v Ústeckém kraji má dlouhodobá

hodnota průměrné počtu zaměstnanců jedné fiktivní firmy hodnotu 8,3, v Pardubickém kraji

je jich 10,5.

Důležitým indikátorem pro realizátory projektu je také přehled o středních školách, které jsou

do aktivit FF v regionech zapojeny. Počty participujících středních škol v obou krajích a

14

103

112

93

95

106

ÚKPAR

ÚKPAR

ÚKPAR

ÚKPAR

ÚKPAR

20072

00820

09201

02011

Graf č. 4 - Počet škol zapojených do projektu FF ve sledovaných krajích mezi lety 2007-2011

související počet zapojených žáků středních škol uvádíme v grafu č. 4. Je pochopitelné, že

absolutní počty spolupracujících institucí úzce souvisejí s počtem aktivních registrovaných FF

pro jednotlivá období. V případě Ústeckého kraje dlouhodobě s CEFIF spolupracuje cca. 10

středních škol, v Pardubickém kraji je patrný dynamický nárůst v posledních letech.

Vycházíme-li z dostupných informací o celkovém počtu středních škol pro sledované regiony,

lze s trochou zjednodušení konstatovat, že zatímco v Ústeckém kraji se fiktivním firmám

věnuje přibližně každá desátá střední škola, v Pardubickém kraji je zájem o tento typ výuky

daleko méně intenzivní. S CEFIF spolupracuje přibližně každá dvacátá střední škola.15

Pokud jde o konkrétní instituce, ze seznamu registrovaných škol jsme vytipovali takové,

které mají s vedením/výukou předmětu FF dlouhodobé zkušenosti. V Ústeckém kraji se jako

nejideálnější partner pro realizátory projektu jeví Obchodní akademie v Mostě, sídlící na

adrese Zdeňka Fibicha 2778. Škola má s realizací FF dlouhodobé zkušenosti, s CEFIF tato

instituce spolupracuje již od 90. let. Významné zkušenosti s tematikou potvrzuje také

intenzita spolupráce - v posledním sledovaném období bylo na její adrese registrováno celkem

15 FF. Dalším velmi příznivým ukazatelem je ocenění jedné z FF na mezinárodním veletrhu

FF konaném v roce 2009 v Praze (firma získala hlavní ocenění pro nejlepší fiktivní firmu

v ČR).

15 Vycházíme zde z dostupných informací o poštu středních škol tak, jak je uveden na internetových stránkách atlasskolstvi.cz. Údaj je čistě ilustrativní, velmi hrubý. Ačkoliv jsou cílovou skupinou pro aktivity CEFIF především střední a vyšší odborné školy ekonomického zaměření, do souboru, z nějž jsme údaj vypočítali, spadají také instituce zaměřené na všeobecné vzdělávání (především gymnázia).

406102

40082

350108

365140

340205

ÚKPAR

ÚKPAR

ÚKPAR

ÚKPAR

ÚKPAR

2007

2008

2009

2010

2011

Graf č. 4 - Počet studentů zapojených do projektu FF ve sledovaných krajích mezi lety 2007-2011

15

V Pardubickém kraji nejvíce odpovídají stanoveným kritériím 2 střední školy. Jde o

pardubickou Obchodní akademii, sídlící na adrese Štefánikova 325 a pardubické Anglické

gymnázium, SOŠ a VOŠ, již lze najít v ulici Gorkého 867. Obě jsou zapojeny do aktivit

CEFIF minimálně od roku 2007. Na adrese první z nich bylo registrováno v roce 2011 5

firem, druhá přihlásila 3 firmy.

Z doplňkových aktivity CEFIF vhodných pro cílovou skupinu jde o každoroční podporu při

pořádání veletrhů fiktivních firem. Poté o realizaci dalšího vzdělávání zaměřeného na

výuku oboru Fiktivní firmy na partnerských středních školách (jde o semináře a odborné

kurzy pro zájemce z řad středoškolských učitelů). Posledním způsobem, kterým CEFIF

motivuje partnerské školy ke spolupráci, je každoroční vyhlašování úzce tematicky

zaměřených soutěží.

Pokud jde o přehled konaných veletrhů, CEFIF zaujalo v tomto ohledu dlouhodobě

neměnnou strategii. Každoročně (minimálně od roku 2007) se koná několik (většinou 13; jen

v letech 2007 a 2011 jich bylo o jeden méně) regionálních veletrhů Fiktivních firem, jejichž

konání CEFIF podporuje (zhotovení cen, finanční úlevy při registraci firem pro lokální

pořadatele veletrhů apod.). Vyvrcholením celoročního snažení studentských firem je pak jarní

mezinárodní veletrh, konaný pravidelně na výstavišti v pražských Holešovicích. Vzhledem

ke skutečnosti, že téměř dekádu je CEFIF členem mezinárodní organizace sdružující fiktivní

firmy z celého světa (přidruženým členem organizací EUROPEN - PEN International se

CEFIF stal v roce 2003), jde o veletrh se skutečně mezinárodní účastí. Diverzita účastnících

firem se rok od roku zvyšuje. Zatímco na počátku sledovaného období (rok 2007) se

pražského veletrhu účastnilo 173 FF z jedenácti evropských zemí, na posledním konaném

v roce 2011 to bylo již 185 FF z šestnácti evropských zemí. Své zástupce představili na

výstavišti mimo jiné školy z Albánie, Bulharska, Ruska, Itálie, Německa, Velké Británie,

Švédska a samozřejmě ze sousedního Slovenska. Letos se konal již 18. ročník mezinárodního

veletrhu. Ještě je důležité doplnit, že veškeré veletrhy jsou soutěžní. Vystavující fiktivní firmy

soupeří ve čtyřech kategoriích (nejlepší stánek, nejlepší katalog, nejlepší prezentace firmy,

nejlepší reklamní spot).

Spolu s veletrhy se CEFIF stará o odborně garantované vedení vzdělávacích akcí pro

zájemce z řad participujících středních škol. Každoročně je ve spolupráci CEFIF a

zainteresovaných škol pořádáno několik (většinou jde o 4 vzdělávací akce) odborných

seminářů. Cílovou skupinou pro tyto aktivity jsou logicky vyučující fiktivních firem. CEFIF

16

je ochotno uspořádat seminář nejen pro začínající pedagogy – tedy pro školy, kde se výuka FF

teprve zabíhá. Pořádány jsou také diskusní semináře se zkušenými pedagogy FF, kde jsou

konzultovány např. plánované aktivity CEFIF pro nadcházející období, změny živnostenského

zákona, možnosti využití virtuálních metodických podpor pro potřeby výuky FF apod.).

Setkání s pedagogy jsou pořádány také na školách, kde se zatím FF nevyučují, ale učitelé by

rádi jejich výuku zahájili. Veškeré semináře jsou pro učitele zdarma. Jejich vedlejším efektem

je prohloubení aktivní sítě vztahů mezi jednotlivými školami/regiony a možnost sdílet dobré a

ověřené, stejně jako ty méně efektivní postupy při výuce předmětu. Účast na seminářích se

pohybuje od 20 do 40 frekventantů. Kromě seminářů realizovaných v místě působení CEFIF

(Praha) jsou semináře z důvodu lepší dostupnosti pro zájemce pořádány také v krajských

městech (Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec).

Dalším přínosem CEFIF pro zkvalitnění výuky předmětu Fiktivní firmy, respektive pro

výstupy žáků zapojených do aktivit fiktivních firem, jsou pravidelně vyhlašované soutěže.

Každoročně jsou vyhlášeny přibližně tři soutěžní kategorie. Jejich tematické zaměření je

velice pestré. CEFIF se jejich pomocí snaží motivovat „zaměstnance“ fiktivních firem k co

nejkvalitnějším formám firemní prezentace. Motivujícím faktorem není pro žáky jen

skutečnost měření sil s konkurenčními firmami, ale také hmotné (finanční) odměny určené

nejlepším. Přehled o vyhlašovaných tématech a nejúspěšnějších firmách podává následující

tabulka (tabulka č. 3).

Každé dílčí téma je při vyhlášení doplněno zpřesňujícími propozicemi (např. kritéria

hodnocení). Podobně, také po vyhlášení výsledků, nabízejí zaměstnanci CEFIF případným

Rok Téma soutěže Výherce1. O nejlépe zpracovaný elektronický obchod neuděleno2., O nejlépe zpracovanou nabídku na veřejnou obchodní soutěž Fistav, OA Hodonín, Velkomoravská 133. O nejlépe zpracovaný podnikatelský záměr Atlas, OA Znojmo, Přemyslovců 41. O největší počet uskutečněných obchodů se zahraničními firmami neuděleno2. O nejlépe zpracovaný podnikatelský záměr BOOM, OA Hradec Králové/ASPO, SOŠ Brno-Chrlice3. O nejlepší webové stránky Freesport, SOŠ Teplice1. O nejlepší nabídku na fiktivní výběrové řízení Mydlinka, OA Karlovy Vary2. Soutěž v obchodní korespondenci Skalpel, OA Mariánské Lázně3. O nejlepší upoutávku - videospot Able, OA Jihlava1. O nejlepší podnikatelský záměr Malířství Duha, OA VOŠ CR a JŠ Karlovy Vary2. O nejlépe zpracovaný elektronický obchod na stránkách EUROPEN zrušeno3. O nejlepší slogan CK Vltava Ráj, Gymnázium a SOŠE Sedlčany4. O nejlepší vizitku Sport-Fit, SŠ hotelová a služeb, Koryčany1. O nejlépe zpracovanou nabídku na výběrové řízení Bon Apetit, Hotelová škola Třebíč2. O nejlepší webové stránky společnosti CoffeePro, OA pro tělesně postižené Jánské Lázně3. O nejlepší logo CK Vltava Ráj, Gymnázium a SOŠE Sedlčany

Tabulka č. 3 - Soutěže vyhlášené CEFIF v období let 2007-2011

2007

2008

2009

2010

2011

17

zájemcům bližší zdůvodnění svého rozhodnutí. V tomto ohledu doporučujeme seznámit se

detailně s výstupy nejúspěšnějších fiktivních firem a zohlednit při tom i hodnocení poroty.

O svých aktivitách informuje CEFIF dále na svých webových stránkách

(www.nuv.cz/vzdelavani-v-cr/centrum-fiktivnich-firem). Školy zapojené do výuky předmětu

Fiktivní firmy mají k dispozici také nepravidelný občasník Centra fiktivních firem Informátor

CEFIF České republiky. Vycházejí v průměru tři čísla na jeden kalendářní rok (v současné

době je k dispozici číslo 50). Užitečné informace a rady je možné načerpat také na diskusním

fóru CEFIF. Jde o virtuální setkávání pedagogů a metodiků CEFIF. Na fóru se v několika

tematicky zaměřených „místnostech“ diskutují praktické problémy spojené s výukou a

vedením fiktivních firem na středních školách.

Na internetových stránkách CEFIF mohou zájemci o podrobnější informace týkající se

fiktivních firem čerpat hned z několika zdrojů. Krom nabízené osobní pomoci (kontakty na

zaměstnance CEFIF jsou na stránkách prakticky všudypřítomné) je možné jistá doporučení

načerpat v sekci FAQ (Frequently Asked Questions/Nejčastěji kladené otázky) a jisté

specifické dotazy, které zodpoví odborníci CEFIF, mohou sdílet na diskusním fóru fiktivních

firem. Vzhledem k tomu, že fórum je jeho zakladateli i přispěvateli chápáno především jako

prostor pro výměnu zkušeností a vzájemnou inspiraci lektorů fiktivních firem, budeme se

v následujícím textu věnovat jen podnětům vycházejícím z pročtení často kladených otázek

adresovaných pracovníkům CEFIF16:

- Členem se firma stává po kontaktování CEFIF. NA základě telefonického nebo e-

mailového ohlášení nově vzniknuvší firmy se tato zařazuje do sítě fiktivních firem

v České republice. Obratem obdrží nová firma také CD se všemi informacemi a

všechny potřebné formuláře pro další spolupráci.

- Členství firmy u CEFIF není zdarma. Poplatek na jeden kalendářní rok za jednu

fiktivní firmu činí 3 000,- Kč. Čím více firem jedna instituce u CEFIF zaregistruje, tím

menší poplatky odvádí (2-5FF/5 000,-;6-8FF/7 500,-;9 a více FF/10 000,-).

- Optimální počet „zaměstnanců“ firmy je okolo deseti. Fiktivní firma by neměla mít

více než 15 a méně než 4 členy.

16 http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-vzdelavani-a-evaluace/centrum-fiktivnich-firem/casto-kladene-dotazy

18

- Ideální hodinová dotace práce ve fiktivní firmě je 1,5 až 2,5 hodiny týdně. Toto

doporučení se samozřejmě týká školního prostředí a vztahuje se k celému průběhu

středoškolského studia.

- Kód fiktivní firmy obdrží každá FF po vyplnění dotazníku zaslaného od CEFIF.

Unikátní kód slouží jednak ke snazší identifikaci firmy v rámci sítě FF a na jeho

základě je také možné vstoupit do chráněných (neveřejných) oblastí internetových

stránek EUROPEN. Kód slouží také při přihlašování firmy na mezinárodní veletrhy.

Pokud firma nedopatřením svůj kód zapomněla, stačí kontaktovat pracovníky CEFIF.

- Aktuální seznam existujících (registrovaných) fiktivních firem je k dispozici na

stránkách CEFIF.

- Fiktivní firma pravidelně vykazuje několik typů výstupů. Při zakládání nové firmy

jde o vyplnění formulářů v Obchodním rejstříku a dotazník pro FF. Po obdržení IČ

firmy jde o registraci na Finančním úřadě CEFIF, u Zdravotní pojišťovny CEFIF

(Zdrafik) a na Správě sociálního zabezpečení. Každý měsíc firma platí odvody

sociálního a zdravotního pojištění, platí DPH a jednou ročně (k 31. 3.) Přiznání k dani

z příjmu právnických (fyzických) osob.

- Rodná čísla uváděná u zaměstnanců fiktivních firem by měla být smyšlená.

Rodné číslo spadá pod ochranu osobních údajů a CEFIF nemůže zajistit potřebná

opatření pro uchovávání podobných dat. Nicméně struktura čísla by měla odpovídat

reálným rodným číslům.

- Na webu CEFIF žádné formuláře ke stažení nejsou. Lidé z CEFIF se tak chtějí

vyhnout problémům s aktualizacemi. Všechny potřebné (a aktuálně platné) formuláře

obdrží zaměstnanci fiktivní firmy na CD při konfirmaci nově vzniklé firmy. Pokud

firma některý z formulářů postrádá, jednoduše kontaktuje CEFIF.

- CEFIF je otevřen jakékoliv přímé komunikaci s firmami.

- Informace o chystaných veletrzích, soutěžích, seminářích a dalších akcích jsou

k nalezení nejlépe na webu CEFIF. Tyto informace jsou taktéž součástí Informátoru

CEFIF České republiky, který všechny zapojené instituce dostávají ve fyzické i

digitální podobě.

- Pokud firma chce obchodovat se zahraničními partnery, musí se její zaměstnanci

držet návodu, který je zveřejněn na webu CEFIF.

19

2. Studentský mini podnik

Studentský podnik je pedagogický nástroj založený na praktické zkušenosti získané řízením

projektu úplného podniku a na interakci s vnějším prostředím (tj. s obchodním světem nebo

místním společenstvím). Výrazy „studentský podnik“ a „mini-podnik“ používají jako

synonyma ve významu jak podniků vyrábějících a prodávajících skutečné produkty nebo

služby, tak i virtuálních nebo fiktivních firem splňujících výše popsaná kritéria.

Účelem studentských podniků je rozvíjet v malém měřítku skutečné ekonomické činnosti

nebo opakovat operace skutečných firem realistickým způsobem. Třebaže fungují v

chráněném prostředí a pro pedagogické účely, studentské podniky často vyrábějí a prodávají

reálné produkty nebo služby. Prostřednictvím své účasti v těchto programech se studenti učí

práci v týmu, zlepšují své komunikační dovednosti, rozvíjejí nadšení a sebedůvěru, ochotněji

přijímají odpovědnost a rozvíjejí svoji iniciativnost. Studentů, kteří se programů mini-

podniků účastní, je stále velmi málo. Projekt Evropské komise analyzující v roce 2005 “

Mini-podniky v sekundárním vzdělávání“17 uvádí, že během školního roku 2003/2004 se

uvedených programů ve většině zemí účastnilo jedno až dvě procenta všech studentů

středních škol, protože ve většině zemí je počet středních škol, které tyto programy nabízejí,

menší než 15% z jejich celkového počtu. Přesto jde každoročně o více jak 200 000

studentů středních škol evropské pětadvacítky a Norska.

Zvyšování rozsahu zavádění metodiky studentských podniků je vázán na následující

podmínky:

- silnou vazbou s podniky a s místním společenstvím a také účastí soukromého

sektoru;

- pružnost a přizpůsobitelnost programů různým typům vzdělávání a místně i různým

situacím;

- motivací studentů a využitím potenciálu jejich tvořivosti, iniciativy a inovací.

Všechny tyto programy je možné použít na všech úrovních studia a v každém typu školy,

jak v obecném sekundárním školství, tak i v odborném vzdělávání. Téměř ve všech zemích se

však převážná většina studentů účastní těchto činností během svého středoškolského

17EC EUROPA. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/support_measures/training_education/doc/mini_companies_cs.pdf

20

vzdělávání. Programy studentských podniků se zavádějí jako součást vzdělávacího programu

během normálních vyučovacích hodin, ale také po pravidelném vyučování a jako

mimoškolní činnosti.

Cílem studentského podniku je vyvíjet buď skutečnou ekonomickou aktivitu v malém

měřítku, nebo realistickou simulaci ekonomické aktivity. V prvním případě mini-podniky

pracují v chráněném prostředí pro pedagogické účely a vyrábějí a prodávají skutečné

produkty nebo služby. Studenti rozhodnou o produktu nebo službě, vyberou si manažery a

obstarají kapitál. Po přípravě obchodního plánu a dokončení marketingové strategie produkují

nebo objednají produkt vyrobený podle jejich návrhu. Podnik musí naplánovat, jak bude

financovat nákup surovin a zásob. Studenti budou prodávat své produkty nebo služby ve škole

nebo mimo školní prostředí a vést účetnictví. Na konci roku podnik vyhlásí úpadek a studenti

předloží výkaz.

V druhém případě jsou mini-podniky simulacemi s cílem opakovat operace a úkoly

skutečného podniku. Metodiky používané v tomto případě se mohou značně navzájem lišit,

přičemž existuje celá řada různých přístupů k organizaci simulace. Činnosti mohou být

založeny na nástrojích z oblasti informatiky (např. počítačový program „Řízení podniku“

používaný v Polsku), především provozovaných na počítači, např. v případě podnikatelských

her. I když se činnosti uskutečňují jako počítačové simulace, musí se však za nutnou

požadovat podmínka, aby studenti pracovali v týmu a aby při práci existovala v určité míře

interakce uvnitř i vně školního prostředí, s učiteli, odbornými poradci, lidmi z praxe nebo

obecně s místním společenstvím. Jinými slovy jenom počítačovou hru nelze klasifikovat jako

mini-podnik.

Dalším přístupem, který je blíže skutečnosti a proto lepší, alespoň v obecném smyslu, je

ustavit fiktivní podnik, jehož operace půjdou mnohem dál než počítačová aplikace, např.

poskytnout studentům fyzický prostor (např. kancelář) vybavený nezbytnými nástroji, odkud

by mohli řídit operace podniku včetně všech obchodních a administrativních činností, které

jsou typické pro skutečný podnik. Stejně jako skutečný podnik je fiktivní podnik organizován

do oddělení (marketing, odbyt, účtárna, logistika atd.) a studenti přebírají všechny manažerské

role. Proto hlavní rozdíl mezi virtuálním podnikem a skutečným mini podnikem spočívá v

tom, že virtuální podnik nevyrábí žádný produkt a neexistuje žádný peněžní obrat. Virtuální

firmy mohou mít za partnera a model svých operací skutečný podnik (např. fiktivní firmy ve

21

Finsku, Maďarsku, Rakousku a Polsku), a někdy dokonce provádět skutečnou obchodní

činnost s použitím produktů partnerského podniku (Finsko).

Pro tyto programy je typické, že trvají jeden školní rok (9 až 10 měsíců), přestože existují

příklady programů trvajících 4 až 5 měsíců (např. v Estonsku a Litvě), a dokonce jenom

několik týdnů (např. v Maďarsku). Zatímco se zdá, že jeden školní rok je přiměřený čas na to,

aby bylo možné nahlédnout do složitého světa řízení podniku a projít celým cyklem

podnikové zkušenosti (od obchodního nápadu a jeho uvedení do života, od výroby, přes

prodej až k vytvoření zisku), jsou v některých zemích k dispozici kratší a „intenzivnější“

verze mini-podnikových programů, např. trvajících 8 až 12 týdnů (např. programy „Get up

and Go“ (Vstaň a jdi) a „Blast: Beat“(Nápor: Ráz) v Irsku), které lze mnohem pohodlněji

umístit do programu vzdělávání školního roku a někdy je dokonce provést dvakrát za školní

rok, a tím umožnit přístup k nim pro více studentů. Existují i ještě kratší programy, které trvají

např. jeden týden nebo dokonce jeden den (např. program „EBP“ ve Spojeném království), ale

v rozsáhlém celkovém pohledu metodik založených na studentských podnicích jsou v

menšině. V tak krátkém čase studenti zcela určitě nemají možnost získat podnikatelskou

zkušenost ze všech jejích hledisek. Nicméně však i takové aktivity mohou být studentům pro

získání prvního dojmu a pocitu z řízení podnikového projektu a pro vzbuzení jejich povědomí

užitečné.

Aktivity ve škole se nejčastěji odehrávají jednou nebo dvakrát za týden v učebních hodinách

dlouhých 1 až 2 hodiny (což normálně představuje celkový počet hodin týdně 2 až 5).

Aktivity ve škole mohou být doplňovány prací nad rámec vyučovacího programu nebo mimo

školu a studenti věnují část svého volného času, zvlášť když řídí podniky vyrábějící skutečné

produkty a poskytují skutečné služby, organizování operací svého podniku (vývoji produktu,

kontaktům s dodavateli a zákazníky, odbytu apod.). Tato metodika je opravdu silně založena

na nadšení a dobré vůli studentů a učitelů.

V některých případech se aktivity odehrávají zcela mimo rámec vyučovacího programu a na

bázi dobrovolnosti. Studenti se scházejí po běžném vyučování, ale i tehdy je jim k dispozici

pomoc ze strany učitele nebo odborného poradce. Některé programy nabízejí jak „školní“, tak

i „mimoškolní“ model (např. „Mini-entreprise” v Belgii).

Bylo prokázáno, že je možné tyto programy aplikovat v každém typu školy, v jednotném

sekundárním vzdělávání i v odborné výchově nebo v obchodních a hospodářských školách. Je

22

možné je provozovat jako aktivitu ve volném čase, nebo jako stanovený učební program. Vše

záleží na tom, jakou strukturu má národní vzdělávací systém a zcela nakonec na rozhodnutí

školy.

Filosofie přístupu k vlastní fiktivní firmě se liší případ od případu. V podstatné většině se

chápání „vlastní fiktivní firmy“ zjednodušilo pouze na vyučování principů vedení firemního

účetnictví, používání účetních programů nebo v lepším případě výuku podnikových činností.

Jedním z příkladů širšího pojetí je VVF Euro školy Strakonice.18 V tomto případě byl předmět

fiktivní firma povinně zařazen pro studenty 3. a 4. ročníku. Výuková činnost byla rozdělena

do 3. fází:

1. fáze – první pololetí 3. ročníku;

2. fáze – druhé pololetí 3. ročníku a první pololetí 4. ročníku;

3. fáze – druhé pololetí 4. ročníku.

V první fázi studenti studovali teorii zahrnující podnikatelský nápad, podnikatelský záměr, podnikatelský plán, založení až ukončení podnikání včetně navazujících témat. Na začátku 2. fáze převzali od vyššího ročníku štafetu zaběhlé fiktivní firmy. Pokud se vyskytl silnější ročník, byla založena další vlastní fiktivní firma. Celá 2. fáze byla následně věnovaná praktické činnosti, v rámci které se realizoval jeden velký a popřípadě několik dílčích projektů. Každoročně studenti na začátku září pořádali výstavu Autosalon a to ve spolupráci s místními podnikateli. O akci bývá velký zájem mezi širokou veřejností. Jedním z dílčích projektů pro letošní rok byl zvolen překlad katalogu do cizího jazyka. Na konci 2. fáze předali štafetu VFF nižšímu ročníku. Třetí fáze bývá věnována opakování teorie se vztahem na vykonanou praxi a přípravě na maturitu.

Centrum odborné přípravy COP Vyšší odborná škola, Střední škola, Sezimovo Ústí19 ,

která mimo projektové výuky, realizuje studentské zpracování podnikatelských záměrů podle

konkrétního zadání reálné firmy, jejichž následná obhajoba probíhá v rámci maturity.

Žákovské projekty tak získaly novou dimenzi - profesionalitu a aktuálnost řešeného

18STRAKONICE EUROŠKOLA. Dostupné z: http://strakonice.euroskola.cz/dalsi-aktivity/fiktivni-firmy19COPSU. Dostupné z: http://www.copsu.cz/cs/

23

problému. Jednou z firem, která přebírala již dokončené projekty žáků byla i moderní firma

ELVL s.r.o. Sezimovo Ústí.

3. Vhodné příklady vzdělávacích programů v oblasti přípravy na podnikání

v zahraničí

3.1. Spolková republika Německo

Německo se svými ca. 82 miliony obyvatel podléhá v současnosti tzv. demografické změně,

která vykazuje tendenci v charakteru vývoje společnosti. V současném Německu nastává

rapidní nárůst počtu osob ve vyšších věkových skupinách, (nad 50 let) zatímco klesá počet

osob v nižších věkových skupinách. To souvisí jednak s delší očekávanou dobou dožití,

jednak poklesem porodnosti v Německu. V důsledku tohoto vývoje jsou spolková

ministerstva nucena se těmito problémy zabývat. Analyzují možné dopady i výzvy, které

tento vývoj přináší. Zejména sociální a hospodářský systém tak stojí před novými výzvami

vyvolanými tímto vývojem.20 V důsledku toho dostává demografická změna v Německu

rostoucí význam. Spolkový statistický úřad zveřejnil v březnu 2011 v publikaci

„Bevölkerungs- und Haushaltsentwicklung im Bund und in den Ländern“ (Vývoj

obyvatelstva a domácností v zemi a v jednotlivých spolkových zemích) možné prognózy

vývoje stárnoucí struktury populace.

V roce 1910 mladí lidé ve věku 0-20 let tvořili největší podíl v obyvatelstvu a s rostoucím

věkem počet obyvatel klesal. Tato struktura převládala po mnoho let. Po roce 1910 se však

tato struktura v Německu zásadním způsobem změnila. Začala se vyvíjet ve vlnách, tzn.,

začaly se objevovat období s velmi nízkými mírami porodnosti, které vznikly v důsledku

světových válek a ekonomických krizí. V obdobích hospodářského zázraku se naopak

objevovaly tzv. babyboomy s vysokou porodností. Přesto války a silné výkyvy v porodnosti

způsobily posun ve věkové struktuře. To vedlo k zmenšení podstavce věkové pyramidy

v padesátých letech a od té doby se kontinuálně zmenšuje. To znamená, že od té doby dochází

ke stárnutí obyvatelstva v Německu. V roce 2011 je věková skupina 40-65 nejpočetnější

věkovou skupinou v Německu. Podle prognóz a statistických výpočtů v roce 2060 začne

celkový počet obyvatel klesat, ale stále více budou dominovat starší věkové skupiny. Tento

20BUNDESMINISTERIUM FUR BILDUNG UND FORSCHUNG. Dostupné z: Vgl. http://www.bmbf.de/de/20112.php

24

vývoj je v Německu označován pojmem demografická změna. Následující obrázek ukazuje

výše uvedené souvislosti:21

Obrázek 2: Věková struktura obyvatelstva od roku 1910 do roku 2060 (v % za celou

populaci)22

Otázka, jaký dopad má tento demografický vývoj na hospodářství, zůstává otevřená.

Každopádně jsou politici i instituce za jedno v názoru, že tento vývoj vyžaduje reakci. Jedním

z vlivů těchto demografických změn bude dopad na zakládání nových firem, což bude mít

dále dopad na konkurenceschopnost a schopnost inovovat.23 Celkově počet nově založených

podniků trvale klesá, což lze zdůvodnit dobrým vývojem na pracovním trhu. To znamená, že

počet nezaměstnaných klesá, a tak stále méně nezaměstnaných zvažuje možnost začít

s vlastním podnikáním. Tím je omezován tlak na vlastní podnikání. Dalším důvodem je menší

míra realizace plánů na založení podnikání, či neprosazování podnikatelských záměrů. Tento

celospolečenský vývoj poptávky po novém podnikání vykazuje trvale sestupnou tendenci.

21 Srov. bib, 2013.22 bib, 2013, str.1023 DESTATIS. Dostupné z: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/VorausberechnungBevoelkerung/BevoelkerungsHaushaltsentwicklung5871101119004.pdf?__blob=publicationFile

25

Obrázek 2 znázorňuje vývoje zakládání nového podnikání v letech 2000-2011, uváděna je

míra zakládání podnikání v procentech v přepočtu na celkové relevantní obyvatelstvo (18-65

let). Míra založených podniků je tak pro rok 2011 1,6 % a odpovídá celkovému počtu 835.000

založení podnikání. V roce 2012 už to je však jen 775.000 nových firem, což dosud je dosud

nejnižší hodnota od začátku sledování tohoto ukazatele v roce 2000. 24

Obrázek 3: Míra zakládání vlastního podnikání do roku 201225

Jak je patrné z obrázku 3 „věková struktura zakladatelů“ počet založeného podnikání roste

s věkem, ale od 44 let opět klesá. To znamená, že nejvíce podniků je založeno osobami ve

věku od 25 do 44 let. Dále lze rozeznat i to, že věková skupina do 44 let se zvětšuje, zatímco

nad 55 let se zmenšuje. S demografickou změnou se však věkové skupiny v obyvatelstvu

posunují. Díky tomu se bude zmenšovat počet jedinců ve věkové skupině 35 – 44 let, která

zakládá podnikání nejčastěji a počet jedinců ve vyšších věkových skupinách se bude

zvětšovat. Pokud na tento vývoj nebude reagováno, je možné předpokládat, že celkově

klesající průběh v oblasti zakládání vlastního podnikání bude stále vyhrocenější.

24 Vgl. http://www.wiwo.de/erfolg/gruender/kfw-gruendungsmonitor-2013-immer-weniger-wollen-ihr-eigener-chef-sein/8233280.html25 kfw-Grüdungsmonitor 2012 str.4

26

Obrázek 4: Rozdělení věkové struktury zakladatelů podnikání26

S tímto demografickým vývojem bude sociální systém stále více zatěžován, protože na

zmenšující se podíl pracujících bude připadat stále větší počet důchodců (ze současných 34

důchodců připadajících na 100 pracujících, na 50 v roce 2030). V důsledku toho poroste

význam vedlejšího příjmu ve stáří. Tyto prognózy budoucího vývoje spočívají na statistických

metodách, takže skutečný klesající vývoj musí být i nadále sledován. Zda se bude počet

založených podnikání vyvíjet dále v negativním směru, záleží na chování zakladatelů, které je

specifické dle věku. Aby se zakládání podnikání vyvíjelo pozitivně i pro starší věkové

skupiny, zahájilo Spolkové ministerstvo pro hospodářství a technologie (BMWi) spolkovou

iniciativu “Wirtschaftsfaktor alter“ (hospodářský faktor „věk“). Díky této iniciativě by měly

být odkryty dosud nevyužité potenciály starších osob. Zakládání podnikání, jako možnost

zvětšující se věkové skupiny 50+ je v rámci této iniciativy zahrnuto také.

26 kfw Gründermonitor 2012, str.109

27

3.1.1. Stav problematiky a vhodné příklady v Sasku

Pro spolkovou zemi Sasko představuje populační vývoj a vývoj obyvatelstva obzvláštní

výzvu. Sasko se svojí rozlohou 18.420,01 km2 a počtem obyvatel ca. 4,05 milionu je

uvedeným vývojem postiženo velmi silně. Počet obyvatel v Sasku klesá již 50 let. Mezi lety

1990 a 2012 zde došlo k poklesu počtu obyvatel o 15%. Důvodem je jednak dlouhodobým

deficitem v porodnosti a stále rostoucí mírou vystěhování.27 Od znovusjednocení Německa se

mnoho lidí stěhuje z bývalého východního Německa do západního, což je zapříčiněno

především lepšími podmínkami na pracovním trhu a vyššími mzdami. Demografický vývoj

vykazuje v období 1990 až 2011 pokles podílu nejmladší věkové skupiny z 19 na 12 procent a

zároveň nárůst nejstarší věkové skupiny nad 65 let z 16 na 25%28.

Hospodářské aktivity se koncentrují v Drážďanech, Lipsku a Chemnitz a v jejich okolí, se

kterým jsou velmi dobře propojeny a hospodářsky spolupracují. Většina saských velkých a

středních podniků sídlí v Drážďanech nebo v jejich okolí. V okolí Drážďan a Freibergu sídlí

odvětví jako mikroelektronika a elektrotechnika. Odvětví jako Média a finančnictví se naopak

etablovala v Lipsku. Chemnitz, Zwickau a jejich okolí jsou tradičně osídleny průmyslem

v oblasti strojírenství a automobilového průmyslu. V 19. stol. bylo Sasko nejvíce

industrializovanou spolkovou zemí Německa. Sasko se rozvíjelo s těžbou, později s textilním

průmyslem, strojírenstvím a následně elekrovýrobou, a hluboko se vryly do tváře této

spolkové země. Po roce 1090 a potom po znovusjednocení Německa vznikla velká výzva

k transformaci dosavadního plánovaného hospodářství DDR ve volné tržní hospodářství. Díky

této transformaci se v Sasku etablovalo mnoho malých firem, které zde také mají podstatně

větší význam než v jiných spolkových zemích. Střední vrstva v Sasku stále představuje hlavní

poptávkovou sílu. Velké podniky se zde postupem času rovněž etablovaly. V průběhu let po

roce 1990 se zvětšoval podíl nově založených podniků z oblasti průmyslu oproti obchodním

nebo řemeslným společnostem. Tím se dále měnila odvětvová struktura Saska. Stavebnictví a

řemesla jsou důležitými motory hospodářství Saska a mají větší hustotu než v ostatních

spolkových zemích. V Sasku se mohlo etablovat i odvětví high-tech, protože Sasko má

intenzívní politiku v oblasti podpory výzkumu. Dále se zde usídlila řada velkých a středních

27 STATISTIC SACHSEN. Dostupné z: https://www.statistik.sachsen.de/download/100_Berichte-A/A_I_1_vj3_13_SN.pdf a https://www.statistik.sachsen.de/html/426.htm28 STATISTIC SACHSEN. Dostupné z: https://www.statistik.sachsen.de/html/369.htm und https://www.statistik.sachsen.de/html/826.htm

28

podniků z oblasti dodavatelství. Odvětví výroby polovodičů a IT jsou v Sasku rovněž silně

zastoupena.29

Vycházejíce z této situace, budeme se následně věnovat právě nabídkám dalšího vzdělávání

v Sasku představovaným institucím nabízejícím vzdělání pro dospělé. Představeny budou jak

státní, tak soukromé instituce s důrazem na podporu, kterou nabízejí samostatně podnikajícím.

Dále se budeme věnovat speciálně otázce fiktivních firem, mimo jiné, zda jsou využívány a

jaké kompetence jsou s jejich pomocí zprostředkovány. Zároveň bude zodpovězena i otázka,

jaké nabídky jsou pro samostatně výdělečně činné nebo zakladatele podnikání ve věku nad 50

let. Výzkum proběhl ve formě rešerše a dotazníkového šetření.

3.1.1.1. Vzdělávací instituce podporující samostatnou výdělečnou činnost

V souvislosti se samostatným podnikáním nabízí saská státní kancelář na webové stránce

www.amt24.sachsen.de zakladatelé podnikání možnost informovat se podrobně o záměrech

zakládání podnikání. V jednotlivých částech webu jsou k dispozici i další linky na konkrétní

informace a případné partnery. Kromě toho lze na webové stránce

www.foerderung.sachsen.de získat informace o dotačních programech v Sasku. Speciálně pro

zakladatele živností jsou nabízeny 3 podpůrné programy:30

1) Poradenství při zakládání živnosti

Poradenství je dotováno maximálně z 75% a maximální částka udělené dotace je 4.500

Euro. Předmětem dotace je podpora začínajícího podnikatele za pomoci podnikových

poradců. To se týká zejména přípravy podnikatelských rozhodnutí a poskytnutí

konkrétních doporučení. Podmínkami pro získání této podpory je:

- předložení obchodní koncepce včetně analýzy trhu a financování,

- poradci musejí být uvedeni v databázi KfW-Mittelstandsbank,

- porada musí být realizována před založením podniku.

2) Založení podnikání dle směrnice ESF

Podpořeni mohou být zakladatelé podnikání z oblasti vědy tak, aby v Sasku vznikaly

inovativní podniky a rozvíjela se kultura samostatného podnikání. Podpora je

29 SACHCEN UND DIE DEUTSCHE EINHALT. Dostupné z: http://www.2010.slpb.de/wirtschaft/wirtschaftsstruktur/30 AMT 24. Dostupné z: www.amt24.sachsen.de a www.foerderung.sachsen.de

29

poskytována dvěma způsoby. Prvním z nich je podpora prostřednictvím startovního

stipendia „futureSAX“, kterým je pokryto živobytí zakladatelů podnikání po dobu fáze

zakládání (1 rok). Za druhé pomocí startovního koučování „futureSAX“ který

předpokládá podporu v oblasti poradenství za pomoci vybraných poradců z oblasti

zakládání podnikání, aby byly vyvinuty produkty, které budou na trhu úspěšné.

V rámci stipendia získají zakladatelé podle stupně akademického titulu 800 Euro,

pokud se jedná o studenty a 2000 Euro pokud jde o absolventy vysokých škol a 2.500

Euro v případě titulu Ph.D.

3) Mikro půjčky

Zakladatelé podnikání by měli pomocí mikro půjček v maximální výši 20.000 Euro

realizovat investice do podnikových zdrojů. Vlastní podíl na celkové investici musí

činit minimálně 20%. (v případě provozních investic 40%). Půjčky jsou poskytovány

s aktuálním úrokem 3,455 % a splácení začíná po 6 měsících až jednom roce. Půjčka

je poskytována na dobu maximálně 5 let.

Kontaktní osoby i vyřizování žádostí spadá do kompetence saské Rozvojové banky

(Sächsische Aufbaubank (SAB). Kromě toho nabízí SAB další (zvýhodněnou) podporu pro

zakladatele podnikání jako:31

- SAB-občanský program (Převzetí podílů ručení od 50-80 % vůči domácím

bankám, v případě že ručení nepostačuje)

- Financování zakládání a rozvoje (Vybudování vlastní živnosti nebo podniku

jako nezávislé činnosti, malého, nebo středního podniku, případně na převzetí

podniku. Podporovány jsou půjčky na investice, provoz a pro zvýšení likvidity.

BMWi také nabízí rozsáhlou vyhledávací činnost pro podpůrné programy libovolného druhu a

tím i pro zakladatele podnikání. Na webové stránce www.foerderdatenbank.de je k dispozici

po zadání vyhledávání přehled různých podpůrných programů, které jsou doplněny i o linky

na další informace.

3.1.1.2. Saská síť pro zakládání podnikáníSvaz průmyslových a hospodářských komor v Drážďanech, Chemnitz a Lipsku tvoří

partnerství v rámci spolkové agentury práce a futureSAX (Businessplan Wettbewerb Sachsen

GmbH) nazývané saská síť pro zakládání podnikání. „sächsische Existenzgründernetzwerk“

(SEN). Angažují se pro mladé podniky a zakladatele podnikání a snaží se vybudovat pro tyto 31 SAB SACHSEN. Dostupné z: http://www.sab.sachsen.de/de/p_wirtschaft/vorhaben_wi/index.jsp#23894

30

cílové skupiny lepší rámcové podmínky. Společně vytvořili internetovou platformu

www.existenzgründung-sachsen.de, kde velmi obsáhle informují o jednotlivých krocích

k samostatnosti a nabízejí kromě mnoha brožur také např. nástroj pro finanční plánování pro

MS Excel. SEN zveřejňuje kromě zakladatelských zpráv také statistiky o založených

podnicích ve spolupráci se saským zemským statistickým úřadem. Publikace nabízejí

informace o vývoji zakládání podnikání v Sasku. Dobrý vývoj na pracovním trhu a omezení

v oblasti podpory zakládání podnikání vedly k dílčímu poklesu rozvoje zakládání podnikání.

V průběhu let 2003 až 2011 je patrné, že počty nově založených podnikání v oblasti malých

komerčních provozů trvale klesají. Počet založených podnikání v oblasti vedlejšího

zaměstnání však naopak prudce vzrostl, takže postupně samostatná činnost už nepředstavuje

těžiště ekonomických aktivit. Od roku 2007 je saldo zakládání samostatného podnikání (nově

založené podniky minus ukončená podnikání) negativní. Pokud bychom sledovali zakládání

podnikání v oblasti služeb, je zde patrný progresívní vývoj, zejména v oblasti hospodářsko-

vědecké a ve stavebnictví. Demografické změny mají rovněž velký vliv na zakládání

podnikání a řemeslnou výrobu, takže se v budoucnu přebírání podnikání v oblasti řemesel

bude vyvíjet více, než samotné zakládání podnikání.32

3.1.1.3. Průmyslová a hospodářská komora v DrážďanechPrůmyslová a hospodářská komora v Drážďanech (IHK Dresden) s filiálkami v Budyšíně,

Zhořelci a Kamenci, Žitavě a Riese nabízejí zdarma informační balíček, který pomáhá

zakladatelům podnikání vytvořit vlastní obchodní plán. S pomocí obchodní koncepce lze

následně na schůzkách s poradci tyto záměry podrobněji probrat a vyjasnit specifické

záležitosti. Tyto služby IHK pro zakladatele podnikání doplňuje různými akcemi pro

zakladatele podnikání jako „večery se zakladateli podnikání“ nebo workshopy „Kompaktní

vědomosti pro zakladatele podnikání“. Zde jsou v abecedním pořadí probrány všechny

relevantní otázky z oblasti zakládání podnikání a jsou dány k dispozici dotazníky a informační

materiály.33

32 EXISTENZGRUENDUNG SACHCEN. Dostupné z: http://www.existenzgruendung-sachsen.de/servlet/link_file?link_id=29493&ref_knoten_id=32914&ref_detail=portal&ref_sprache=deu und http://www.existenzgruendung-sachsen.de/servlet/link_file?link_id=29494&ref_knoten_id=32914&ref_detail=portal&ref_sprache=deu33 IHK DRESDEN. Dostupné z: http://www.ihk-dresden.de/servlet/portal?knoten_id=62622&navpfad=3,2685,62622&ref_knoten_id=50436&ref_detail=portal&ref_sprache=deu

31

3.1.1.4. FutureSAXSpolečnost Businessplan – Wettbewerb Sachsen GmbH se sídlem v Drážďanech, známá také

pod názvem FutureSAX, klade důraz na propojení hospodářství a vědy. Jednak hledají

inovační otázky pro budoucnost, dále hledají ty, kdo v regionu inovace provádějí, aby je

následně s pomocí inovačních workshopů, fór a ideových soutěží posílili. Dále se snaží

realizovat propojení přesahující jednotlivá odvětví pro posílení inovační kultury jednotlivých

odvětví. FutureSAX vytváří platformu pro propojení lidí z hospodářství, vědy a vlastníků

kapitálu, aby společně vyvinuli inovační strategie.34

3.1.1.5. Hospodářský servis hlavního Města země, DrážďanHospodářský servis je informační a poradenské místo v obecní správě Drážďan a nabízí,

stejně jako BMWi, také různé služby zakladatelům podnikání, jako finanční a dotační

poradenství. Poradenství je zdarma a poskytují jej různí partneři. V kalendáři akcí, který

nabízí hospodářské služby, lze najít akce k různým tématům, jako např. informace fóra pro

zakládání podnikání v Drážďanech. Dále lze najít konkrétní údaje o zakladatelích, kteří byli

úspěšní, kde je v krátkosti a pregnantně vysvětleno, jak si počínali.35

3.1.1.6. Průzkum využívání specifických programů přípravy na podnikání

Kolem poloviny dotazovaných podniků využívá buď fiktivní firmy, nebo simulační hry, jako

metody dalšího vzdělávání. Méně se tyto metody používají v oblasti zakládání podnikání. Zde

se uplatňuje spíše diskuse v malých skupinkách týkající se záležitostí spojených se

zakládáním podnikání, jako např. hledání idejí, analýzy rizik a šancí, vytváření obchodního

plánu, a poradenství v oblasti dotací. Přesto nabízejí tyto metody i firmy zabývající se

zakládáním podnikání. 90% podniků a institucí, které dosud simulační hry a fiktivní firmy

nenabízely, nemohou nebo nechtějí ani v budoucnu tyto nástroje pro další vzdělávání využít.

Především veřejní nositelé vzdělání nemohou tento druh vzdělávání nabídnout, protože kurzy

dalšího vzdělávání jsou standardizovány, což neumožňuje získat další čas pro provádění

simulačních her nebo využití fiktivních firem. Kolem 91% dotazovaných firem nabízí další

vzdělávání pro cílovou skupinu 50+. Ta však nejsou určena speciálně pro určitou věkovou

skupinu, vzdělávání je přístupné všem věkovým skupinám. Každopádně však existuje i určité

procento firem, které nabízejí speciální další vzdělávání pro starší generace. To zahrnuje

34FUTURESAX. Dostupné z: https://www.futuresax.de35 DRESDEN. Dostupné z: http://www.dresden.de/de/07/01/01_Existenzgruenderberatung.php

32

především osvojení si znalostí práce na počítači, (pro začátečníky i pokročilé). Nicméně i řada

jiných institucí by ráda nabízela další vzdělávání pro věkovou skupinu 50+ a to především

veřejné instituce. Ty jsou vázány projekty a veřejnými oznámeními a tak bez dalšího

nemohou určovat svoji nabídku dalšího vzdělávání. Zbývajících 9 % institucí nabízí další

vzdělávání pouze pro začínající (např. absolventy, kteří dosud nepracovali) takže cílová

skupina 50 + zde není zahrnuta. 24 % podniků, které využívají simulační hry nebo fiktivní

firmy, tento nástroj mohou nabídnout i cílové skupině 50+. Nejvíce u těchto vzdělávacích

zařízení profitují zakladatelé podnikání, neboť kolem 70 % dotázaných nabízí speciální

nabídku pro tuto skupinu. Zbývajících 30 % tvoří školy dalšího vzdělávání, které se

nezabývají speciálně zakladateli podnikání. Z oněch 70 % institucí, které se věnují dalšímu

vzdělávání zakladatelů podnikání, využívá ca. 38 % simulační hry nebo fiktivní firmy. Přes

polovinu (57%) zařízení pro další vzdělávání se shoduje na tom, že budoucí poptávka po

dalším vzdělávání poroste. 22 % z nich dokonce předpokládá, že věková skupina 50+ bude

mít v budoucnu podstatně větší význam než v současnosti, protože poptávka po ní razantně

poroste. 22% z dotázaných předpokládá v poptávce po dalším vzdělávání ze strany věkové

skupiny 50+ setrvalý stav. Žádná z dotázaných institucí nepozoruje pokles potřeb dalšího

vzdělávání u věkové skupiny 50+.

Kolem poloviny dotazovaných podniků využívá buď fiktivní firmy, nebo simulační hry, jako

metody dalšího vzdělávání. Méně se tyto metody používají v oblasti zakládání podnikání. Zde

se uplatňuje spíše diskuse v malých skupinkách týkající se záležitostí spojených se

zakládáním podnikání, jako např. hledání idejí, analýzy rizik a šancí, vytváření obchodního

plánu, a poradenství v oblasti dotací. Přesto nabízejí tyto metody i firmy zabývající se

zakládáním podnikání. 90% podniků a institucí, které dosud simulační hry a fiktivní firmy

nenabízely, nemohou nebo nechtějí ani v budoucnu tyto nástroje pro další vzdělávání využít.

Především veřejní nositelé vzdělání nemohou tento druh vzdělávání nabídnout, protože kurzy

dalšího vzdělávání jsou standardizovány, což neumožňuje získat další čas pro provádění

simulačních her nebo využití fiktivních firem. Kolem 91% dotazovaných firem nabízí další

vzdělávání pro cílovou skupinu 50+. Ta však nejsou určena speciálně pro určitou věkovou

skupinu, vzdělávání je přístupné všem věkovým skupinám. Každopádně však existuje i určité

procento firem, které nabízejí speciální další vzdělávání pro starší generace. To zahrnuje

především osvojení si znalostí práce na počítači, (pro začátečníky i pokročilé). Nicméně i řada

jiných institucí by ráda nabízela další vzdělávání pro věkovou skupinu 50+ a to především

veřejné instituce. Ty jsou však vázány projekty a veřejnými oznámeními a tak bez dalšího

33

nemohou určovat svoji nabídku dalšího vzdělávání. Zbývajících 9 % institucí nabízí další

vzdělávání pouze pro začínající (např. absolventy, kteří dosud nepracovali) takže cílová

skupina 50 + zde není zahrnuta. 24 % podniků, které využívají simulační hry nebo fiktivní

firmy, tento nástroj mohou nabídnout i cílové skupině 50+. Nejvíce u těchto vzdělávacích

zařízení profitují zakladatelé podnikání, neboť kolem 70 % dotázaných nabízí speciální

nabídku pro tuto skupinu. Zbývajících 30 % tvoří školy dalšího vzdělávání, které se

nezabývají speciálně zakladateli podnikání. Z oněch 70 % institucí, které se věnují dalšímu

vzdělávání zakladatelů podnikání, využívá ca. 38 % simulační hry nebo fiktivní firmy. Přes

polovinu (57%) zařízení pro další vzdělávání se shoduje na tom, že budoucí poptávka po

dalším vzdělávání poroste. 22 % z nich dokonce předpokládá, že věková skupina 50+ bude

mít v budoucnu podstatně větší význam než v současnosti, protože poptávka po ní razantně

poroste. 22% z dotázaných předpokládá v poptávce po dalším vzdělávání ze strany věkové

skupiny 50+ setrvalý stav. Žádná z dotázaných institucí nepozoruje pokles potřeb dalšího

vzdělávání u věkové skupiny 50+.

Příloha: Dotazník průzkumu využívání specifických programů přípravy na podnikání v Sasku

Jaké kompetence tím budou zprostředkovány?

Nab

ízíte

pro

dal

ší v

zděl

áván

í si

mul

ační

hry

neb

o fik

tivní

Podn

ikov

o –

ekon

omic

ké

kom

pete

nce

Proj

ekto

vý m

anag

emen

t

Podn

ikat

elsk

á ro

zhod

nutí

Gen

erov

ání i

dejí

Man

agem

ent z

měn

y

Fina

nční

hos

podá

řstv

í

Poku

d ne

, pou

žíva

li by

ste

sim

ulač

ní h

ry n

ebo

fiktiv

ní

Nab

ízíte

tyto

mož

nost

i da

lšíh

o vz

dělá

vání

i cí

lové

sk

upin

ě na

d 50

let?

Poku

d an

o, n

abíz

eli j

ste

sim

ulač

ní h

ry n

ebo

fiktiv

ní

firm

y pr

o tu

to sk

upin

u již

v

Nab

ízíte

dal

ší v

zděl

áván

í za

klad

atel

ům p

odni

kání

?

Poku

d an

o, n

abíz

eli j

ste

k to

mut

o úč

elu

fiktiv

ní fi

rmy

a si

mul

ační

hry

?

Do

jaké

míry

se d

le v

ašeh

o ná

zoru

bud

e vy

víje

t kv

alifi

kačn

í pot

řeba

cílo

vé

skup

iny

50 p

lus?

SIRE AG Ano X X X X X Ano Ano Ano Ano rychle rostoucí

Hochschule Zittau/Görlitz Ano X X X X X X Ne Ano Ano rychle

rostoucí

WBS TRAINING AG Ano X X X X X Ano Ano Ano Ano rostoucí

Lausitz Matrix e.V. Ne Ne Ano Ne Ne rychle rostoucí

Existenzgründerzentrum Schulungs- und Beratungsgesellschaft mbH

Ne Ne Ano Ne Ano Ne rostoucí

IHK Dresden Ano X X X X X X Ano Ne Ano Ne setrvalý

Gründercoaching Westsachsen Ano X X X X X X Ano Ano Ano Ano rostoucí

SAXEED Gründernetzwerk Ano X X X X X X Ano Ne Ano Ano setrvalý

34

Zentrum für Aus- und Weiterbildung Leipzig GmbH (ZAW)

Ano X X X X X Ano Ne Ano Ne rostoucí

Bildungswerk der Sächsischen Wirtschaft gGmbH Riesa

Ano X Ano Ne Ne rostoucí

Bildungswerk der Sächsischen Wirtschaft gGmbH Bischofswerda

Ano X X X Ne Ne setrvalý

Bildungswerk der Sächsischen Wirtschaft gGmbH Dresden

Ano X X X X X X Ano Ne Ne rychle rostoucí

dresden|exists Ano X X X X X X Ano Ne Ano Ano rostoucí

Unternehmensgründerbüro Leipzig Ne Ne Ano Ne Ano Ne setrvalý

bao GmbH Ano X X X Ano Ano Ne rostoucí

Euro-Schulen-Organisation GmbH Ne Ano Ano Ne Ne rostoucí

Existenzgründerhilfe GbR Ne Ne Ano Ne Ano Ne rostoucí

eposis GmbH & Co. KG Ne Ne Ano Ne Ano Ne rostoucí

Lausitzer Technologiezentrum GmbH

Ne Ne Ano Ne Ano Ne rychle rostoucí

WRM GmbH Ne Ne Ano Ne Ano Ne setrvalý

PROMACC GmbH Ne Ne Ano Ne Ano Ne rostoucí

gründernet Beratungs- und Projektentwicklungs GmbH

Ne Ne Ano Ne Ano Ne rostoucí

Bildungs-Werkstatt Chemnitz gGmbH Ano X X X X Ano Ano Ne rostoucí

3.1.1.7. Zdroje

1. Bundesministeriv für Bildung und Forschung. Demografischer Wandel – den Wandel aktiv gestalten. Cit. 16.01.14 Dostupné z: http://www.bmbf.de/de/20112.php

2. Statistische Ämter des Bundes und der Länder. Bevölkerungs- und Haushaltsentwicklung3. Bund und in den Ländern. Ausgabe 2011. Cit. 11.02.14 Dostupné z:

https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/VorausberechnungBevoelkerung/BevoelkerungsHaushaltsentwicklung5871101119004.pdf?__blob=publicationFile

4. Wirtschaftswoche. KfW-Gründungsmonitor 2013. Cit. 09.01.14 Dostupné z: http://www.wiwo.de/erfolg/gruender/kfw-gruendungsmonitor-2013-immer-weniger-wollen-ihr-eigener-chef-sein/8233280.html

5. Freistaat Sachsen, sächsische Staatskanzlei. Amt24.de und FÖMISAX-Fördermitteldatenbank cit. 20.01.14 Dostupné z: www.amt24.sachsen.de und www.foerderung.sachsen.de

35

6. SAB Sächsische AufbauBank. Programme nach Vorhaben. Cit. 13.01.14 Dostupné z: http://www.sab.sachsen.de/de/p_wirtschaft/vorhaben_wi/index.jsp#23894

7. Sächsisches Existenzgründernetzwerk. Cit. 14.01.14 Dostupné z: http://www.existenzgruendung-sachsen.de/servlet/link_file?link_id=29493&ref_knoten_id=32914&ref_detail=portal&ref_sprache=deu und http://www.existenzgruendung-sachsen.de/servlet/link_file?link_id=29494&ref_knoten_id=32914&ref_detail=portal&ref_sprache=deu

8. Industrie- und Handelskammer Dresden. Gründer ABC. Cit 23.01.14 Dostupné z: http://www.ihk-dresen.de/servlet/portal?knoten_id=62622&navpfad=3,2685,62622&ref_knoten_id=50436&ref_detail=portal&ref_sprache=deu

9. FutureSax. Startseite. Cit. 22.01.14 Dostupné z: https://www.futuresax.de10. Landeshauptstadt Dresden. Wirtschaftsservice – Existenzgründerberatung. Cit. 01.02.14 Dostupné z:

http://www.dresden.de/de/07/01/01_Existenzgruenderberatung.php und http://www.dresden.de/de/07/01/05_Gruenderzentren.php

11. Sachsen. Statistik. Cit. 24.03.14 Dostupné z: https://www.statistik.sachsen.de/html/426.htm 12. Sachsen. Statistik. Cit. 24.03.14 Dostupné z: https://www.statistik.sachsen.de/html/369.htm 13. Sachsen. Statistik. Cit. 24.03.14 Dostupné z: https://www.statistik.sachsen.de/html/826.htm14. Sachsen – Statistik. Statistischer Bericht. Cit. 24.03.14 Dostupné z:

https://www.statistik.sachsen.de/download/100_Berichte-A/A_I_1_vj3_13_SN.pdf 15. Sächsische Landeszentrale für politische Bildung. Cit. 24.03.14 Dostupné z:

http://www.2010.slpb.de/wirtschaft/wirtschaftsstruktur/

3.1.2. Stav problematiky a vhodné příklady v Bavorsku

Spolková země Bavorsko s celkovou plochou 70.550 km2 a ca. 12,5 mil. obyvatel má

podobnou věkovou strukturu, jak ukazují výše uvedené věkové pyramidy pro rok 2011. Takže

nejpočetnější současná věková skupina ve věku od 40-60 let bude v roce 2031 věkovou

skupinou 60-80 let. Zejména v Bavorsku to odpovídá nárůstu starých osob o 36 % ve věkové

skupině (60-80 let) se současným poklesem v nižších věkových skupinách, vždy o 10 %.

Obrázek 3 v příloze znázorňuje tuto souvislost. Dále zjistil Spolkový statistický úřad

v Bavorsku, že v různých okresech existují velké rozdíly v obyvatelstvu. Kromě procesu

stárnutí jsou v rámci jednotlivých okresů patrné procesy migrace, takže v některých dochází

k poklesu obyvatelstva až o 17,9 %. Obrázek 4 v příloze zobrazuje vývoj obyvatelstva

v Bavorsku. Saldo porodnosti vykazuje již po mnoho let konstantní deficit přes 18.000.

Hospodářská struktura v Bavorsku je složena z 66,4 % ze služeb a z 32,6 % výroby. Sektor

služeb je tvořen především finančními a podnikatelskými službami, pohostinstvím a

komunikačním průmyslem. Výroba je založena především na strojírenství. Dále je Bavorsko a

hlavně jeho hlavní město – Mnichov vyhlášené tím, že jsou zde zastoupené velké mezinárodní

koncerny. Odvětví high-tech je zde rovněž silně zastoupeno.36

V Německu nabývá demografická změna na významu v hospodářství. Proto zveřejnil

Spolkový statistický úřad v březnu 2011 v publikaci „Vývoj obyvatelstva a domácností ve

státě i v jednotlivých spolkových zemích“ možné prognózy vývoje stárnoucí populace. Vlivy

36 Srov. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, 2012.

36

na hospodářství, které s tímto jevem mohou být spojeny, jsou dosud neznámé. Instituce a

podniky jsou však za jedno v tom, že je nutné na tento vývoj nějak reagovat. Ve vztahu

k nově založeným podnikům a tím ke konkurenceschopnosti a inovační síle Německa má

demografická změna také značný význam.37 Trend zakládání podnikání má dosud klesající

průběh, což lze zdůvodnit dobrým vývojem na pracovním trhu. Tím je zmenšen tlak na

samostatnou činnost. Dalším důvodem je i pokles celospolečenské poptávky po prosazování

podnikatelských plánů. Obrázek 5 v příloze ukazuje monitor zakládání nového podnikání od

2000-2011, s kvótou založených podnikání v přepočtu na celkové relevantní obyvatelstvo

v přepočtu na počet obyvatel ve věku (18-65 let) v procentech. Kvóta založených podnikání

v roce 2011 se pohybuje ve výši 1,6 %, celkový počet založených podnikání byl 835.000

zakladatelů. V roce 2012 už to bylo jen 775.000 nových firem, což je dosud nejnižší stav od

počátku sledování v roce 200038.

Obrázek 1: Index nově zakládaných podniků39

(Alle Grunnder – všechna podnikání; Vellenwerb– hlavní činnost; Nebenerwerb – doplňková činnost. Konfidenzintervall – interval spolehlivosti)

37 DESTATIS. Dostupné z: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/VorausberechnungBevoelkerung/BevoelkerungsHaushaltsentwicklung5871101119004.pdf?__blob=publicationFile38 WIWO. Dostupné z: http://www.wiwo.de/erfolg/gruender/kfw-gruendungsmonitor-2013-immer-weniger-wollen-ihr-eigener-chef-sein/8233280.html39 kfw-Grüdungsmonitor 2012 str.4

37

Průměrný věk zakladatelů se pohyboval v roce 2011 kolem 41,5 roku. Studie provedená

centrem kompetencí RKW, nazvaná „starší zakladatelky a zakladatelé“ uvádí, že v roce 2035

bude něco málo přes polovinu Němců starší 50 let. Pro tuto cílovou skupinu by měla být

identifikována potřeba specifických produktů a služeb i v oblasti zakládání podnikání. V

Německu tvoří 30 % zakladatelů podnikání ženy, přičemž jejich podíl ve věkové skupině 50+

je podstatně vyšší, než je podíl mužů.40 Někteří zakladatelé podnikání z věkové skupiny 50+,

kteří disponují mnoha životními a pracovními zkušenostmi si realizují se založením podniku

svoje přání nebo dokonce životní sen. Vystoupení ze skupiny nezaměstnaných má u mnoha

zakladatelů také podstatný význam, v celkovém profilu zakladatelů tvoří však jen malý podíl.

Zejména pro starší lidi je opětovný vstup do pracovního života spíše obtížný. Samostatné

podnikání však nabízí možnost překlenout období mezi ztrátou zaměstnání a důchodovým

věkem. Založení podniku je pro mnohé zakladatele ve věku 50+ dalším krokem jejich kariéry,

nebo představuje lepší možnost spojit požadavky povolání a rodiny. Dále mohou být v rámci

vlastního podniku prosazeny vlastní myšlenky a sebeurčení dostane se založením podnikání

zcela nový význam. Kromě bohatých zkušeností mohou tito zakladatelé použít i širokou síť

organizací, která v záležitostech, jako hledání potenciálních zákazníků, nebo dodavatelů

zajišťujících dobré startovní podmínky. Toto je podle výsledků výzkumu Institutu pro

výzkum střední třídy v Bonnu vnímáno jako jeden z pozitivních vlivů na chování zakladatelů

podnikání. Dále jsou výhodou starších zakladatelů podnikání oproti mladším, realističtější

odhady rizik, či silných a slabých stránek. Hluboké odborné a odvětvové znalosti starších

samostatně podnikajících pomáhají často objevit mezery na trhu nebo nové inovace. Studie

zpracovaná Centrem pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) ukázala, že především

v oblasti high-tech se vyskytují zakladatelé podnikání ve vyšším věku. Zakladatelé ve věku

nad 50 let spatřují ve financování svého podnikání velký problém, neboť jsou konfrontováni

s předsudkem o jejich malé výkonnosti a z pohledu bank se takový obchod nejeví jako

lukrativní. Banky tak požadují kratší doby amortizace a tím zvyšují náklady na osamostatnění

se. Zároveň je starším zakladatelům podsouvána větší averze vůči riziku, což v koncovém

efektu má sečteno a podtrženo negativní dopad na jejich chování. Zakladatelé ve vyšším věku

tak často tvoří zakladatelské týmy, které pokryjí chybějící kompetence a minimalizují

podnikatelské riziko. Záměr motivovat více starších lidí k zakládání podnikání se jeví jako

smysluplný, neboť již i v jiných zemích, jako např. Rakousku, Švýcarsku nebo USA tvoří

zakladatelé ve věkové skupině 50+ až 30% ze všech zakladatelů a tato skupina s časem roste

nejvíce. Tyto země ukazují, že věková skupina 50+ je připravena zakládat podniky a živnosti

40 Srov. Nitschke, 2012.

38

a že v Německu tento potenciál není z větší části využíván. Sledujeme-li dále, že starší

zakladatelé díky své vlastní životní situaci mohou výrazně anticipovat s cílovou skupinou

zákazníků ve stejné situaci, mohu tak být realizovány inovace, které posílí trh.41

3.1.2.1. Spolkové ministerstvo pro hospodářství a technologiiObecně připravuje Spolkové ministerstvo pro hospodářství a technologii (BMWi) řadu

různých druhů podpory. Podle mota „iniciativní stát zakladatelů podnikání Německo“ si

stanovilo BMWi cíl, posílit pomocí cílených opatření strukturu zakladatelů firem v Německu,

tyto zakladatele propojit a více propagovat podnikatelského ducha. Tato opatření jsou

využívána ve čtyřech oblastech:

- Podnikatelská svoboda ve formě zakládání podnikání. Speciálně pro skupinu 50+ se

lze s novými problémy na trhu práce vypořádat.

- Založení podnikání jako alternativa k vybudování pracovního postupu. Lidé, kteří

přijdou ve středním věku o práci, mají velmi malou šanci znovu práci získat. Proto by

měla alternativa v podobě samostatné činnosti být dále rozšiřována a podporována.

- Zakládání podnikání pro strukturální inovace.

- Zakládání podnikání ve formě podnikového nástupnictví. Speciálně pro věkovou

skupinu 50+ se jedná o atraktivní alternativu pro vybudování vlastního podnikání,

protože struktury v podniku již existují a se zkušeností následovníka v podnikání je

úspěch mnohem pravděpodobnější.

Kromě toho existují různá opatření pro podporu těchto čtyř oblastí, jako EXIST (Zakládání

vlastního podnikání z oblasti vědy), Kulturně-kreativní hospodářství (Zakládání vlastního

podnikání pro svobodné umělce), Týden zakladatelů podnikání v Německu a další.

Podpůrný program EXIST podporuje všechny univerzity a vysoké školy při etablování

struktur na podporu podnikání, aby byl podnikatelský duch přítomen ve všech oborech,

v kampusu a dokonce ve správě těchto škol. V nejlepším případě rozpoznají vysoké školy

podnikatelské šance a správně je využijí. V posledních letech se díky tomuto programu

vynořila řada podniků v oblasti technologií. Některé univerzity a vysoké školy mají díky

41 ZEIT. Dostupné z: http://www.zeit.de/karriere/beruf/2011-05/existenzgruendung-aeltere/seite-2; Metzger, G., Heger, D., Höwler, D. & Licht, G., 2010; https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/VorausberechnungBevoelkerung/BevoelkerungsHaushaltsentwicklung5871101119004.pdf?__blob=publicationFile; KfW, Creditreform, IfM, RWI, ZEW, 2010 a Werner & Faulenbach, 2008.

39

úspěšnému prosazení podnikatelských struktur před svým názvem uvedeno „EXIST-

Zakladatelská vysoká škola“.42 Iniciativa „Kultura a kreativní hospodářství“ BMW se

zaměřuje na podporu zakladatelů podnikání z tohoto oboru tak, aby byli více

konkurenceschopní. Ať se jedná o obory, jako jsou architektura, film nebo hudba, reklama

nebo tvorba počítačových her, odvětví jsou pestrá a malé podniky by měly s touto iniciativou

získat šanci, na těchto trzích se etablovat. Tato iniciativa podporuje živnosti a malé podniky

od roku 2007 a s její pomocí lze lépe zmapovat trh i jeho vývoj.43 Dále lze najít i soutěže,

které BMW organizuje, jako např. soutěž zakladatelů podnikání IKT Innovativ. Tato soutěž

zakladatelů podnikání je určena k podpoře inovačních a komunikačních technologií. Zde se

mohou přihlásit všichni zájemci, kteří mají v oblasti IKT inovativní podnikové nápady.

Výherce získá 30.000 Euro jako základní kapitál pro mladý podnik, aby tato myšlenka mohla

být realizována.44

Kromě mnoha informací, které jsou dávány k dispozici, jsou prezentovány také kvalifikované

partnerské organizace, které nabízejí obecné ale i specifické poradenství a podporu. Konkrétní

materiály, jako dotazníky a přehledy v určitých oblastech podniku lze rovněž bezplatně získat

na www stránkách. Týkají se od přípravy a plánování až k obchodním plánům vztaženým ke

konkrétní obchodní myšlence. Speciálně pro zakladatele podnikání z věkové skupiny 50+

žádná zvláštní nabídka neexistuje, spíše jsou uvažovány výhody starších spočívající

v životních zkušenostech, již vybudovaných kontaktech, i v realistickém odhadu rizik.45

Další podporu nabízí BMWi s pomocí své zakladatelské dílny. Lze zde získat tzv. „Start-up“,

který nabízí propojené informace a podporu v rámci expertních fór které se týkají coachingu,

podpory a financování a novinek pro podnikatele. Program „Businessplaner“ je program,

který je volně k dispozici, který vede na základě úspěšných obchodních plánů uživatele krok

za krokem k vytvoření vlastního obchodního plánu. Zakladatelská dílna nabízí i různé formy

elektronického tréningu jako vzdělávací videa, která lze přehrávat ve webovém prohlížeči.

Tato videa pokrývají rozsáhlé oblasti a nabízejí tak bezpečný start vzdělávání v oblasti témat

zaměřených na zakládání podnikání. V současnosti jsou k dispozici elektronické kurzy

zaměřené na témata jako financování, bankovní rozhovory, zakladatelky podnikání, svobodná

42 EXIST. Dostupné z: http://www.exist.de/exist-gruendungskultur/index.php43 KULTUR KREATIV WIRTSCHAFT. Dostupné z: http://www.kultur-kreativ-wirtschaft.de/KuK/Navigation/Initiative/ziele.html44 GRUENDERWETTBEWERB. Dostupné z: http://www.gruenderwettbewerb.de45EXISTENZGRUEDER. Dostupné z: http://www.existenzgruender.de/selbstaendigkeit/entscheidung/branchen_zielgruppen/aelteregruender/index.php und http://www.existenzgruender.de/checklisten_und_uebersichten/index.php

40

povolání, právní formy, marketing, spolupráce a export.46

Další dva vzdělávací programy, které lze spustit ve webovém prohlížeči jsou rovněž dány

k dispozici BMWi. První program je „Poradce zakladatele podnikání“. Ten ukazuje důležité

rozhodovací situace pro zakladatele od plánování až po vedení podniku. Program nabízí i

doplňující texty, ukázky a dotazníky.47 Druhý program je věnován tématu „Šance a rizika“ a

uživatele směřuje k tomu, aby tyto šance a rizika rozeznali48.

BMWi nabízí také rozcestník, kde najdou zakladatelé a podnikatelé rychle a jednoduše

důležité adresy, kontaktní osoby a otevírací dobu všech relevantních úřadů v okolí49. BMWi

nabízí také řadu publikací od brožur, letáků přes eMagazin EXG až po studie k tématům

zakládání podnikání50.

3.1.2.2. Bankovní skupina - KfWKfW je banka která podporuje soukromé osoby a podnikatele zvýhodněnými úvěry za pomoci

podpůrných programů. Speciálně pro zakladatele podnikání prosazuje programy BMWi a

evropského společenství. Služby nabízené KfW jsou následující. (Detaily najdete ve zdrojích

v seznamu zdrojů).

- Kapitálové zakládání podnikání ERP

Zakladatelé podnikání mohou získat úvěr až do 500.000 Eur za účelem založení a

provozu podniku. Podnikové prostředky případně nákup materiálu nejsou

podporovány. Prvních 7 let se splácí pouze úroky a příslušenství. Získání tohoto

úvěru vyžaduje minimální podíl 10% vlastních prostředků a tvoří spolu s tímto

vlastním kapitálem v podobě jeho rozšíření solidní základ pro získání dalších

úvěrů.51

- Zakladatelský úvěr ERP – Universell

Tento úvěr může být použit pro všechny záměry v plném rozsahu financování a je

k dispozici i podnikatelům pro vedlejší výdělek. Lze jej rovněž flexibilně

46 EXISTENZGRUENDER. Dostupné z: http://www.existenzgruender.de/gruendungswerkstatt/online_training/index.php47 EXISTENZGRUENDER. Dostupné z: http://www.existenzgruender.de/gruendungswerkstatt/online_training/pc-lernprogramm/index.php48 EXISTENZGRUENDER. Dostupné z: http://www.existenzgruender.de/gruendungswerkstatt/online_training/02885/index.php49 BMWI – WEGWEISE. Dostupné z: http://www.bmwi-wegweiser.de/start/50 EXISTENZGRUENDER. Dostupné z: http://www.existenzgruender.de/publikationen/index.php51 KWF. Dostupné z: https://www.kfw.de/media/download_center/foerderprogramme__inlandsfoerderung_/pdf_dokumente_2/38627.pdf

41

kombinovat s dalšími podporami a úvěry. Úvěr je poskytován do výše 10 mil. Eur

na dobu až 20 let (až 3 roky bez splácení) efektivní úroková sazba je od 1% p.a.

Úvěr slouží zejména k zřízení (investicím), nebo pro získání nutných podnikových

prostředků v případě že se jedná o již existující podnik.52

- Regionální podpůrný program - ERP

S tímto podpůrným programem získají zakladatelé podnikání v německých

regionech, v nichž je podpora poskytována úvěr ve výši až 3 mil. Eur pro středně a

dlouhodobém financování a investice. Financování se omezuje na 50 až 85%

podpořitelných investičních nákladů na dobu až 20 let s 5 lety odloženého

splácení.53

- Zakladatelský úvěr ERP – StartGeld

Tento úvěr slouží rovněž ke zřízení a vybavení podnikání, přičemž lze získat

maximálně 100.000 Eur. Zvláštností tohoto úvěru je, že 80% rizika nesplacení

tohoto úvěru přejímá KfW. Tím je usnadněno získání úvěru a je podporováno

evropským rámcovým programem CIP.54

3.1.2.3. Startup v BavorskuBavorské ministerstvo pro hospodářství, média, energii a technologii nabízí budoucím

zakladatelům podnikání platformu, kde se mohou zakladatelé vzájemně informovat o

záměrech speciálně v rámci Bavorska. To zahrnuje rozsáhlý informační servis včetně pomoci

prostřednictvím dotazníků, vzorových obchodních plánů, a rozsáhlé databáze linků, která

zahrnuje prakticky veškerou problematiku zakládání podnikání. Tato platforma nabízí velmi

detailní postupy a návody počínaje přípravami před zahájením podnikání na základě

podnikatelského nápadu, přes vyřízení formalit a dalších součástí zralého obchodního plánu.

Stejně tak informuje i o různých oblastech podnikání, počínaje organizací, přes personální

management až po marketing a informace o tom, co je po podnikateli v té které oblasti

podnikání požadováno. Dále jsou uvedeny jednotlivé cílové skupiny zakladatelů, které mají

nárok ve své oblasti či oboru na speciální poradenství. Dále je uvedena řada adres, kde mohou

potenciální zakladatelé získat poradenské služby nebo kde se nacházejí podnikatelské

agentury. Platforma „Startup in Bayern“ nabízí i různé podnikatelské soutěže, jako třeba

52 KWF. Dostupné z: https://www.kfw.de/media/download_center/foerderprogramme__inlandsfoerderung_/pdf_dokumente_2/54991.pdf53 KWF. Dostupné z: https://www.kfw.de/inlandsfoerderung/Privatpersonen/Existenzgründung/Förderprodukte/ERP-Regionalförderprogramm-(062-072)/#154 KWF. Dostupné z: https://www.kfw.de/media/download_center/foerderprogramme__inlandsfoerderung_/pdf_dokumente_2/54990.pdf

42

bavorskou cenu pro zakladatele podnikání nebo soutěž o Mnichovský obchodní plán. Příklady

z praxe a další seznamy adres partnerů v konkrétních lokalitách jsou na této platformě

k dispozici zdarma každému zájemci o zakládání podnikání.55

3.1.2.3.1. Dotazníkové šetření zaměřené na vzdělávací instituce pro vzdělávání dospělých

V následující tabulce jsou po provedení rozsáhlých rešerší uvedeny vzdělávací instituce, které

byly požádány o vyplnění dotazníku ze kterého vyplývá, že téměř 14 % dotázaných podniků

používá fiktivní firmy nebo simulační hry jako metody dalšího vzdělávání. Méně jsou

používány v oblasti zakládání podnikání. Zde se uplatňuje spíše diskuse v malých skupinkách

týkající se záležitostí spojených se zakládáním podnikání, jako např. hledání idejí, analýzy

rizik a šancí, vytváření obchodního plánu, a poradenství v oblasti dotací. Přesto nabízejí tyto

metody i firmy zabývající se zakládáním podnikání. 5 % podniků a institucí, které dosud

simulační hry a fiktivní firmy nenabízelo, by rádo rozšířilo v budoucnu svojí nabídku

vzdělávání o tyto nástroje. Především veřejní nositelé vzdělání nemohou tento druh

vzdělávání nabídnout, protože kurzy dalšího vzdělávání jsou standardizovány, což

neumožňuje získat další čas pro provádění simulačních her nebo využití fiktivních firem. Asi

polovina (55 %) dotazovaných podniků nabízí pro věkovou skupinu 50+ další vzdělávání. To

však není určeno speciálně pro určitou věkovou skupinu, vzdělávání je přístupné všem

věkovým skupinám. Každopádně však existuje i určité procento firem, které nabízejí speciální

další vzdělávání pro starší generace. To zahrnuje především osvojení si znalostí práce na

počítači, (pro začátečníky i pokročilé). Nicméně i řada jiných institucí by ráda nabízela další

vzdělávání pro věkovou skupinu 50+ a to především veřejné instituce. Ty jsou však vázány

projekty a veřejnými oznámeními a tak bez dalšího nemohou určovat svoji nabídku dalšího

vzdělávání. 17 % podniků, které využívají simulační hry nebo fiktivní firmy, tento nástroj

mohou nabídnout i cílové skupině 50+. Nejvíce u těchto vzdělávacích zařízení profitují

zakladatelé podnikání, neboť kolem 73 % dotázaných nabízí speciální nabídku pro tuto

skupinu. Zbývajících 27 % tvoří školy dalšího vzdělávání, které se nezabývají speciálně

zakladateli podnikání. Z oněch 73 % institucí, které se věnují dalšímu vzdělávání zakladatelů

podnikání, využívá ca. 12 % simulační hry nebo fiktivní firmy. Přes polovinu (59%) zařízení

pro další vzdělávání se shoduje na tom, že budoucí poptávka po dalším vzdělávání poroste. 27

55 START UP IN BAYERN. Dostupné z: http://www.startup-in-bayern.de/themenmenue/aus-der-praxis.html

43

% z nich dokonce předpokládá, že věková skupina 50+ bude mít v budoucnu podstatně větší

význam než v současnosti, protože poptávka po ní razantně poroste. Pro setrvalý stav v oblasti

poptávky po vzdělávání dospělých se vyslovilo 14 % dotázaných. Žádná z dotázaných

institucí nepozoruje pokles potřeb dalšího vzdělávání u věkové skupiny 50+.

Příloha: Dotazník průzkumu využívání specifických programů přípravy na podnikání v Bavorsku

1.1) Jaké kompetence tím měly být

zprostředkovány?

Nab

ízíte

ve

Vaší

nabí

dce

další

ho v

zděl

áván

í fikti

vní fi

rmy

nebo

sim

ulač

ní h

ry?

Kom

pete

nce

v ob

lasti

pod

niko

vé e

kono

mie

Proj

ekto

vý m

anag

emen

t

Podn

ikat

elsk

é ro

zhod

ován

í

Gene

rová

ní id

ejí

Man

agem

ent z

měn

y

Fina

nční

hos

podá

řstv

í

Poku

d ne

: Pou

žili b

yste

fikti

vní fi

rmy

nebo

sim

ulač

ní h

ry

v bu

douc

nosti

?

Nab

ízíte

tyto

mož

nosti

dal

šího

vzdě

lává

ní p

ro c

ílovo

u sk

upin

u 50

+?

Poku

d an

o: N

abíze

li js

te d

osud

sim

ulač

ní h

ry n

ebo

fiktiv

ní

firm

y pr

o cí

lovo

u sk

upin

u 50

P+?

Nab

ízíte

dal

ší vz

dělá

vání

pro

zakl

adat

ele

podn

ikán

í?

Poku

d an

o: N

abíze

li js

te d

osud

sim

ulač

ní h

ry n

ebo

fiktiv

ní

firm

y pr

o za

klad

atel

e po

dnik

ání?

Jak

se b

ude

podl

e vá

s vyv

íjet k

valifi

kačn

í pot

řeba

cílo

vé

skup

iny

50+?

Berufliche

Fortbildungszentren

der Bayerischen

Wirtschaft gGmbH

Ne Ne Ano Ne Ano Ne Růst

Industrie- und

Handelskammer für

München und

Oberbayern

Ano X X X Ne Ano Ano

Růst

WBS TRAINING AG Ano X X X X X Ano Ano Ano Ano Růst

Hans Lindner Stiftung Ne Ne Ano Ne Ano Ne Růst

Handwerkskammer

Niederbayern-

Oberpfalz

Ne Ne Ano Ne Ano Ne

Růst

Akademie 50Plus

GmbHNe Ne Ano Ne Ne

Růst

Gesellschaft für

soziale

Unternehmensberatun

Ne Ne Ano Ne Ne Růst

44

g mbH – „Perspektive

50plus“

BINS 50plus

Beschäftigungsinitiati

ve Süd für Ältere

Ne Ne Ano Ne Ano Ne

Růst

Bundesverband

Initiative 50 Plus e.V.Ne Ne Ano Ne Ne

Růst

VHS Bayern Ano X X X Ano Ano Ne Růst

WEITERBILDUNG

jetztNe Ne Ano Ne Ne

Růst

Berufsbildungsinstitut

Heimerer GmbHNe Ne Ano Ne Ne

Růst

Bayerische

Gesellschaft für

Innovation und

Wissenstransfer mbH

Ne Ne Ano Ne Ano Ne

Růst

Förderbank Bayern Ne Ne Ne Ano Ne Růst

Evobis Ne Ano Ne Ano Ne Růst

FASP

Wirtschaftsberatungsg

esellschaft mbH

Ne Ne Ne Ano Ne

Růst

Dykiert beratung Ne Ne Ne Ano Ne

FISCHER

CONSULTING

Unternehmens- und

Wirtschaftsberatung

Ne Ne Ne Ano Ne

Růst

Fritz Grosse GmbH Ne Ne Ne Ano Ne Růst

BERATUNGSKONZ

EPT GMBHNe Ne Ne Ano Ne

Růst

PeRoBa

Unternehmensberatun

g GmbH

Ne Ne Ne Ano Ne

Daria Freitag

Unternehmensberatun

g

Ne Ne Ne Ano Ne

Růst

45

3.1.2.4. Zdroj

1. KfW, Creditreform, IfM, RWI, ZEW (Hrsg.) 2010, Konjunkturelle Stabilisierung im Mittelstand – aber viele Belastungsfaktoren bleiben. MittelstandsMonitor 2010 –Jährlicher Bericht zu Konjunktur- und Strukturfragen kleiner und mittlerer Unternehmen, Frankfurt am Main

2. Metzger, G., Heger, D., Höwler, D. & Licht, G. Februar 2010. High-Tech-Gründungen in Deutschland – Zum Mythos des jungen High-Tech-Gründers. Zentrum für europäische Wirtschaftsforschung GmbH Mannheim.

3. Nitschke, A. Studie August 2010. Ältere Gründerinnen und Gründer. RKW Kompetenzzentrum Düsseldorf.

4. Werner, A. & Faulenbach, N. Oktober 2008. Das Gründungsverhalten Älterer: Eine empirische Analyse mit den Daten des Gründerpanels des IfM Bonn. Institut für Mittelstandsforschung Bonn.

5. Internetové zdroje6. Bundesinstitut für Bevölkerungsforschung. Bevölkerungsentwicklung 2013. Abgerufen am 02.02.2014

14:22 Uhr von Bundesinstitut für Bevölkerungsforschung: http://www.bib-demografie.de/SharedDocs/Publikationen/DE/Broschueren/bevoelkerung_2013.pdf?__blob=publicationFile&v=12

7. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung. Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für Bayern bis 2031 – Demographisches Profil für den Freistaat Bayern. November 2012. Cit.10.02.14 Dostupné z: https://www.statistik.bayern.de/statistik/byrbz/09.pdf und http://www.stmwi.bayern.de/fileadmin/user_upload/stmwivt/Publikationen/2013/BayernsWirtschaft_in_Zahlen_2013_deutsch.pdf

8. Statistische Ämter des Bundes und der Länder. Bevölkerungs- und Haushaltsentwicklung9. im Bund und in den Ländern. Ausgabe 2011. Cit. 11.02.14 Dostupné z:

https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/VorausberechnungBevoelkerung/BevoelkerungsHaushaltsentwicklung5871101119004.pdf?__blob=publicationFile

10. Wirtschaftswoche. Kfw-Gründungsmonitor 2013. Cit. 08.02.14 Dostupné z: http://www.wiwo.de/erfolg/gruender/kfw-gruendungsmonitor-2013-immer-weniger-wollen-ihr-eigener-chef-sein/8233280.html

11. Zeit Online. Der Erfolg der älteren Gründer. Cit. 13.01.14 Dostupné z: http://www.zeit.de/karriere/beruf/2011-05/existenzgruendung-aeltere/seite-2

12. Zentrum für europäische Wirtschaftsforschung. 13. EXIST-Gründungskultur. Cit. 18.01.14 Dostupné z:

http://www.exist.de/exist-gruendungskultur/index.php14. Initiative Kultur- und Kreativwirtschaft der Bundesregierung. Cit. 20.01.14 Dostupné z:

http://www.kultur-kreativ-wirtschaft.de/KuK/Navigation/Initiative/ziele.html15. Gründerwettbewerb – IKT Innovativ. Cit. 20.01.14 Dostupné z: http://www.gruenderwettbewerb.de16. Existenzgründung – Weg in die Selbständigkeit. Cit. 02.01.14 Dostupné z:

http://www.existenzgruender.de/selbstaendigkeit/entscheidung/branchen_zielgruppen/aelteregruender/index.php

17. Gründungswerkstatt. Cit. 04.01.14 Dostupné z: http://www.existenzgruender.de/checklisten_und_uebersichten/index.php

18. Gründungswerkstatt – Online Training. Cit. 04.01.14 Dostupné z: http://www.existenzgruender.de/gruendungswerkstatt/online_training/index.php

19. Behördenwegweiser. Cit. 04.01.14 Dostupné z: http://www.bmwi-wegweiser.de/start/20. Publikationen zum Thema Existenzgründung. Cit. 05.01.14 Dostupné z:

http://www.existenzgruender.de/publikationen/index.php21. KfW-Bank. Förderprogramme. Cit. 07.01.14 Dostupné z:

https://www.kfw.de/media/download_center/foerderprogramme__inlandsfoerderung_/pdf_dokumente_2/38627.pdf

46

22. KfW-Bank. Förderprogramme. Cit. 07.01.14 Dostupné z:https://www.kfw.de/media/download_center/foerderprogramme__inlandsfoerderung_/pdf_dokumente_2/54991.pdf

23. KfW-Bank. Förderprogramme. Cit. 07.01.14 Dostupné z: https://www.kfw.de/inlandsfoerderung/Privatpersonen/Existenzgründung/Förderprodukte/ERP-Regionalförderprogramm-(062-072)/#1

24. KfW-Bank. Förderprogramme. Cit. 07.01.14 Dostupné z: https://www.kfw.de/media/download_center/foerderprogramme__inlandsfoerderung_/pdf_dokumente_2/54990.pdf

25. Start up in Bayern. Informationsplattform. Cit. 25.03.14 Dostupné z: http://www.startup-in-bayern.de/themenmenue/aus-der-praxis.html

3.2. Stav problematiky a vhodné příklady v Rakousku

Rakousko je polo prezidentská parlamentní republika ve střední Evropě. Hraničí

s Německem a Českou republikou na severu, Slovinskem a Itálií na Jihu, Slovenskem a

Maďarskem na východě a se Švýcarskem a Lichtenštejnskem na západě. Rakousko je

zakládajícím členem OECD, která byla založena v roce 1961. Od roku 1995 je rovněž

členem EU.

Demokratický spolkový stát Rakousko sestává z 9 spolkových zemí, kterými jsou:

Vorarlberg, Tyroly, Salzburg, Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Vídeň, Burgenland, Steiermark

a Korutany. Vídeň je zároveň i hlavním městem. V roce 2012 mělo Rakousko 8,4 mil

obyvatel, přičemž věková struktura vypadala následovně: 20,2 % méně než 20 let, 61,8 %

mezi 20 až 64 lety a 17,9 % nad 65 let.56 Podle prognóz spolkového ústavu pro statistiku

(Statistik Austria) budou ještě asi 10 let porody a počty zemřelých ve vzájemné rovnováze,

potom počty zemřelých začnou převyšovat počty narozených, což povede ke stárnutí

populace. Díky přistěhovalectví se ale bude počet obyvatel navyšovat až do roku 2050 až na

9,5 mil.57 Pokud je sledován stav vzdělanosti Rakušanů, je patrný od roku 1971 až do roku

2011 obecný nárůst úrovně vzdělanosti. Zejména je tento trend patrný na počtu dokončených

vysokoškolsky vzdělaných. Zatímco v roce 1971 bylo vysokoškolsky vzdělaných pouze 2,8 %

rakouského obyvatelstva ve věku 25 až 64 let, v roce 2011 už to bylo 11,9% , tedy více, než

čtyřikrát tolik. Stav vzdělanosti Rakušanů vypadal v roce 2011 takto: 19,2 % osob ve věku 25

až 64 let mělo pouze základní vzdělání, 36 % mělo výuční list, 15,5 % dokončilo úspěšně

některou ze středních škol, diplom z vysoké školy mělo 14,6 % a 2,7 % mělo certifikát

56 STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bevoelkerung/index.html57 STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/dynamic/statistiken/bevoelkerung/027288

47

z nějakého stupně vzdělávání, který byl podobný vysokoškolskému.58 Přitom největší změna

připadá na ženy, které zlepšily svůj vzdělanostní profil více, než muži. Pokud v roce 1974

měly téměř ¾ (70,4 %) všech rakouských žen ve věku 24 – 65 let pouze základní vzdělání,

v roce 2011 už to bylo jen 23,6 %.59

Rakouské hospodářství je řízeno podle tržních principů. HDP byl v roce 2013 313 miliard

Euro.60 Podle prognóz hospodářské komory Rakouska, je Rakousko s růstem HDP na 323

miliard Euro v roce 2014 stále desátou největší ekonomikou EU.61 Měřeno dle HDP na

obyvatele je Rakousko v roce 2014 se 34.315 Eury dokonce na 2. místě po Lucembursku. 62 V

rakouské hospodářské struktuře dominují především malé a střední podniky. Pokud bychom

sledovali jednotlivé hospodářské sektory, (primární sektor – hornictví a zemědělství,

sekundární sektor – průmysl a výroba, (terciální sektor - služby), ukazuje se následující.

V zemědělství pracuje 1% zaměstnaných a vyprodukuje 2 % HDP, v sekundárním sektoru

pracuje 27 % všech zaměstnanců a vyprodukují 33 % HDP, v terciálním sektoru pracuje 68 %

všech zaměstnaných a vyprodukuje 65 % HDP.63 Největší podíl na hospodářském výkonu

Rakouska dosahují tedy odvětví obchodu a služeb. Přitom dominuje cestovní ruch, hlavně

turistika, obchod a bankovnictví. V roce 2009 dosáhlo odvětví příjmů ve výši 21,89 miliard

Euro, to je 1.666 Eur na obyvatele. To je celosvětově jedinečný výkon. Ubytovací zařízení a

restaurace vytvořily v roce 2013 dokonce 14,4 miliard Euro v rámci HDP. Nepatrný podíl

zemědělství lze vysvětlit extrémní geografickou polohou s mnoha horami a skalami. Mnoho

zemědělských podniků tak sází spíše na kvalitu, než na kvantitu, aby dosáhli za své výrobky

na lepší cenu. Biologické hospodářství má v Rakousku celkový podíl dobrých 16 % (2010),

což je největší hustota biozemědělství v EU. Pokud je obecně sledován trh práce v Rakousku,

bylo v roce 2013 celkem 4.096.000 zaměstnaných. Z toho bylo 476.900 samostatně výdělečně

činných. V porovnání s předchozím rokem mírně toto číslo vzrostlo. Asi čtyři z deseti

samostatně výdělečně činných zaměstnávají zaměstnance, ostatní nikoho nezaměstnávají.64

58STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bildung_und_kultur/bildungsstand_der_bevoelkerung/020912.html59STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bildung_und_kultur/bildungsstand_der_bevoelkerung/index.html60 STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/index.html61 WKO. Dostupné z: http://wko.at/statistik/eu/europa-wirtschaftsleistung.pdf62WKO. Dostupné z: http://wko.at/statistik/eu/europa-BIPjeEinwohner.pdf63OESTERREICH. Dostupné z: http://www.oesterreich.com/de/wirtschaft/branchen-und-industriezweige/sektoren-der-wirtschaft64STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/arbeitsmarkt/erwerbstaetige/selbstaendige_mithelfende/index.html

48

Počet nezaměstnaných (dle národní definice) se pohyboval v roce 2013 dle čísel služeb

pracovního trhu (AMS) kolem 287.200 nezaměstnaných. To znamená nezaměstnanost kolem

7,6 %. Přitom byl registrován nárůst o 26.600 nezaměstnaných vůči předchozímu roku.

Nezaměstnanost je nejvyšší, jako ve všech zemích EU u mladých (15 – 24 let).65

Propouštěním jsou nejvíce postižena odvětví, jako je bankovnictví, doprava a skladování a

obchodování se stavebními pozemky a byty, tolik AMS.66

Podle statistiky hospodářských komor Rakouska bylo v roce 2013 založeno 36.947 nových

podnikání. Tak počet nově založených podnikání vzrostl oproti předchozímu roku o 3,7%.

Nejvíce založených podnikání bylo v obchodních divizích a řemeslné výrobě (55%), v

obchodu (19%) a informacích a poradenství (16%).67 Při sledování dle právní podoby se

jednalo většinou o podnikání založená jednou osobou (živnosti) s 86,3 % (31.887), 9,5 %

(3.507) byly kapitálové společnosti a nejméně s 4,2 % (1.553) bylo založeno podniků ve

formě osobních společností a jiných právních formách.68 Jak tomu bylo i v předchozím roce,

bylo založeno více podnikání ženami (58 %), než muži. Přitom je patrné, že počet podnikání

založených ženami již 4 roky po sobě kontinuálně vzrůstá.69 Při rozdělení dle věkových

skupin je patrné, že většina založených podnikání byla založena osobami ve věku mezi 30 a

49 lety (57,8 %). Nejmenší podíl představují nově založená podnikání osobami nad 50 let

(19,7 %).70 Důvodem může být eventuálně to, že v Rakousku neexistují žádné podpůrné

programy pro zakládání podnikání věkovou skupinou 50+. Pokud by nově založená podnikání

byla rozdělena dle charakteru krajiny, je patrné, že většina nových podniků byla založena

v rovinatých oblastech. Takže z celkem 36.947 nových podnikání založených v roce 2013 jich

bylo založeno 8.403 ve Vídni a 7.778 v Dolních Rakousech.71

Obecně je prostředí pro zakládání podnikání v Rakousku pro případné zájemce velmi složité.

Proto existuje podpora těchto aktivit jak na úrovni státní, tak i na úrovni jednotlivých zemí.

Jedna z nedůležitějších podpůrných bank na státní úrovni je AWS (Austria Wirtschafts

GmbH). Přesto existuje řada odvětví, která jsou z určitých podpor vyňata. Proto je např. pro

65 STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/arbeitsmarkt/arbeitslose_arbeitssuchende/063259.html66CONTRA MAGAZINE. Dostupné z: http://www.contra-magazin.com/2014/03/oesterreich-arbeitslosigkeit-soll-bis-2015-weiter-ansteigen/67WKO. Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/ZahlenDatenFakten/SZ_Gruendungen_2013v.html68WKO. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-rf.pdf69WKO. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-geschlecht.pdf70WKO. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-altersgruppen.pdf71WKO. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-bundeslaender.pdf

49

oblast turistiky k dispozici ÖHT – vlastní podpůrná banka, neboť podpora tohoto odvětví

nespadá do kompetencí AWS.

Další možností podpory na státní úrovni nabízí AMS (Arbeitsmarktservice). Zde lze najít díky

programu pro podporu zakládání podnikání pomoc na cestě z nezaměstnanosti

k samostatnému podnikání.72

Na úrovni jednotlivých zemí je třeba vyzvednou především služby hospodářských komor.73

Následující přehled by měl poskytnout malý přehled o podpoře zakládání podnikání v

Rakousku:74

Podpora podnikání na státní úrovni:

- Rakouský hospodářský servis s.r.o. - Austria Wirtschaftsservice GmbH (aws),

- Rakouská banka pro hotely a turistiku - Österreichische Hotel- und Tourismusbank

(ÖHT),

- Servis pracovního trhu - Arbeitsmarktservice (AMS),

- Podpora hospodářských komor pro učně,

- Společnost na podporu výzkumu - Forschungsförderungsgesellschaft (FFG),

- Rakouské exportní fondy - Österreichischer Exportfonds,

- Rakouská kontrolní banka - Österreichische Kontrollbank (ÖKB).

Podpora podnikání na úrovni zemí:

- Zemské komory (filiálky hospodářské komory) nabízející služby pro zakladatele

podnikání,

- Vídeň: www.stadt-wien.at,

- Dolní Rakousy: www.noel.gv.at und www.noebeg.at,

- Horní Rakousy: www.land-oberoesterreich.gv.at a www.kgg-ubg.at,

72AMS. Dostupné z: http://www.ams.at/sfa/14081_10435.html73GRUENDERSERVICE. Dostupné z: https://www.gruenderservice.at/Content.Node/wir_ueber_uns/Wir_ueber_uns.html74GRUENDUNGWISSEN. Dostupné z: http://www.gruendungswissen.at/gruendungswissen/blog-post/2011/01/20/die-wichtigsten-webseiten-zum-thema-gruendungsfoerderungen-in-oesterreich/

50

- Burgenland: www.burgenland.at,

- Steiermark: www.sfg.at,

- Salzburg: www.salzburg.gv.at,

- Korutany: www.kwf.at,

- Tiroly: www.tirol.gv.at,

- Vorarlberg: www.vorarlberg.gv.at a www.wisto.at.

Pro přesnější pohled na možnosti podpory pro zakladatele podnikání v Rakousku budou dále

podrobněji charakterizovány již výše zmíněné 3 instituce (aws, AMS a hospodářské komory).

Austria Wirtschaftsservice GmbH (aws) je státní podpůrnou bankou, podobně jako KfW v

Německu.

Díky poskytování úrokově výhodných půjček, přirážek a garancí jsou podniky podporovány

při svých inovativních projektech, zejména tehdy, když nejsou potřebné prostředky a nelze je

získat v dostatečném množství z jiných zdrojů. Doplňkově jsou nabízeny specifické

informační, poradenské a servisní poradenství pro začínající, stávající a rozvíjející se

podniky.75

Pro zakladatele a mladé podnikatele jsou k dispozici např. následující možnosti podpory

(vždy s výjimkou turistiky a volného času):

- Šek AWS pro mladé podnikatele umožňuje podporu prostřednictvím přirážek. Ty jsou

až do výše 1.000,00 Euro pro investice v ceně od 5.000,00 do 20.000,00 Euro 76

- Mikroúvěr slouží k podpoře nezaměstnaných příp. nezaměstnaností ohrožených osob.

Spolkové ministerstvo práce, sociálních otázek a ochrany spotřebitele poskytuje

mikroúvěry ve výši 12.500,- Eur pro jednotlivce, příp. 25.000,- Eur pro osobní

společnosti které slouží prosazení schopných obchodních nápadů, pro které není

možné získat regulérní bankovní úvěr nebo je nelze financovat z vlastních

prostředků.77

75AWSG. Dostupné z: http://www.awsg.at/Content.Node/ueber-die-aws/46608.php#178776AWSG. Dostupné z: http://www.awsg.at/Content.Node/gruenden/foerderungen/64712.php#139177AWSG. Dostupné z: http://www.awsg.at/Content.Node/gruenden/foerderungen/46824.php#1508

51

Servis pracovního trhu (AMS) je podnik nabízející služby na pracovním trhu v Rakousku. Má

stejné funkce jako veřejnoprávní úřad práce, tedy zprostředkovává pracovní síly a podporuje

nezaměstnané prostřednictvím poradenství, poskytování informací, kvalifikací a finanční

podporou.

S programem na podporu podnikání od AMS by měly být podporovány osoby na cestě z

nezaměstnanosti k samostatnému podnikání. Dalšími předpoklady, kromě nezaměstnanosti

jsou existence konkrétního projektového záměru a pro zakládání podnikání odpovídající

kvalifikační kompatibilita.

Jsou-li tyto předpoklady splněny, přejímá AMS náklady na podnikové poradenství i

případnou další nutnou kvalifikaci. Dále je zajištěno finanční pokrytí na dobu účasti

v programu (6 až 9 měsíců). Samotný program se dělí do 4 fází:

1. Vyjasňovací fáze pro ověření realizovatelnosti apod.,

2. Přípravná fáze s podnikovým poradenstvím a kvalifikováním,

3. Realizační fáze, ve které je samostatně výdělečná činnost zahájena,

4. Postpečovatelská fáze, ve které nově založený podnik testuje podnikový

poradce.

Asi nejrozsáhlejší pomoc zakladatelům podnikání v Rakousku nabízí hospodářská komora

s jejím speciálním servisem pro zakladatele. Zde jsou profesionálně podporováni kromě

zakladatelů podnikání i přejímatelé podniků (nové vedení) a franšízanti. K tomu nabízí

zakladatelský portál (www.gruenderservice.at) obecné informace, které jsou potřeba pro

založení podnikání. Pro individuální poradenství lze využít pobočky „Gründerservice“

v jednotlivých spolkových zemích.

Tak třeba „Gründerservice“ ve Vídni nabízí široké spektrum nabídky služeb. K nim patří

kromě obecného podnikatelského poradenství i služby obchodního rejstříku, různé informační

letáky a brožury týkající se zakládání podnikání, workshopy zakladatelů, ale i zpracování

programového vybavení pro přípravu obchodních plánů. Od roku 2014 nabízí rakouská

hospodářská komora zdarma webináře pro živnostníky.

Ke státní podpoře pro nové zakladatele patří i to, že platí po první 3 roky pouze symbolické

platby sociálního pojištění. Ale po uplynutí této doby jsou poplatky dopočítávány. Aby bylo

52

možné lépe zohlednit finanční situaci nově založených podniků a aby se předešlo problémům

s likviditou, mělo by být umožněno na žádost placení sociálního pojištění dopředu (bez

úročení) až na dobu tří let ve 12 dílčích platbách. Jako pilotní projekt startuje také

překlenovací podpora. Ta má za úkol samostatně podnikající, kteří dosahují příjmů pod

hranicí pro placení minimálního příspěvku na sociální pojištění v případě nouze méně

zatěžovat.78

3.2.1. Vzdělávací instituceVšeobecné vzdělávání a vzdělávání při zaměstnání nabízí v Rakousku řada institucí. Tak

existuje kromě podnikových a podnikům blízkých institucí, které nabízejí další vzdělávání pro

dospělé a školení i ziskový sektor soukromých nabídek vzdělání jakož i obecně-veřejných

škol, vysokých škol a univerzit.

Následující dotazníkové šetření včetně analýzy se omezuje pouze na Nabídky ziskového

sektoru, protože rozsáhlejší průzkum by přesahoval rámec této práce. Kromě toho nebylo

možné najít žádné speciální možnosti dalšího vzdělávání pro zakladatele podnikání, jako to

bylo v jiných zemích EU.

Nabídka ziskového sektoru má tradičně vysoké postavení v oblasti obecného a

mimopodnikového vzdělávání při zaměstnání v Rakousku. Nejdůležitější instituce se v roce

1973 spojily do konference vzdělávání dospělých Rakouska (KEBÖ). Jednotliví členové

získávají podstatnou část peněz ze státních prostředků pro vzdělávání dospělých.

Členem je následujících 10 svazů:

- Instituty na podporu hospodářství hospodářské komory Rakouska,

- Pracovní společnost vzdělávacích domů Rakouska,

- Rakouský institut pro podporu vzdělávání Rakouska,

- Zemský institut dalšího vzdělávání,

- Rakouská národohospodářská společnost,

- Rakouský svaz knihovníků,

78WKO. Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/EPU/Verbesserungen_fuer_Selbstaendige_mit_kleinen_Kindern_und_N.html

53

- Kruh Rakouských institucí vzdělávání při práci,

- Svaz rakouských národních vysokých škol,

- Fórum katolického vzdělávání dospělých,

- Svaz rakouského odborového vzdělávání,

- Herrensteinský institut.

Instituty na podporu hospodářství (WIFIs) rakouské hospodářské komory jsou zařízení pro

další vzdělávání zřízená komorami jednotlivých zemí a jsou tak zastoupeny ve všech

spolkových zemích. Díky velkému počtu zúčastněných lze hovořit spíše o velké nabídce v

oblasti vzdělávání při práci a vzdělávání dospělých. Vzdělávací akce slouží k pracovní

kvalifikaci na všech podnikových úrovních (od zaškoleného pracovníka až po podnikatele).

Pracovní společnost vzdělávacích domů Rakouska (ARGE BHÖ) je zastřešující svaz

vzdělávacích domů v Rakousku. Je organizován jako spolek a patří mu 20 vzdělávacích domů

ve všech spolkových zemích. Nabídka zahrnuje mimoškolní vzdělávání mládeže a dospělých.

Na základě vlastní identity každého vzdělávacího domu i různých nosných organizací (církev,

země, veřejnoprávní korporace, stát) se mění i oslovované cílové skupiny. U necírkevních

zařízení se stále více prosazuje trend zaměření na další vzdělávání zaměstnanců.79

Národní vysoké školy jsou obecně prospěšná vzdělávací zařízení a existují již od 19. století.

Díky tomu jsou nejvíce tradičními zařízeními pro vzdělávání dospělých v Rakousku.

Aktuálně existuje přibližně 272 národních vysokých škol, sdružených ve Svazu rakouských

národních vysokých škol, které jsou rozděleny do 9 zemských svazů organizovaných jako

spolky s rozdílnou nosnou strukturou. Jsou to zařízení pro vzdělávání dospělých, vzdělávací

akce výuky organizované na základě veřejných nabídek jsou profesionálně prováděny,

podporovány a doprovázeny.80

Rakouský institut pro podporu vzdělávání (BFI) je zastřešující organizací pro samostatné

zemské organizace. Je to největší soukromé zařízení pro vzdělávání dospělých komor pro

pracující a úředníky a rakouského odborového svazu. Z pověření AMS jsou nabízena školení

zaměřená na trh práce, dále také rozsáhlé programy vzdělávání a dalšího vzdělávání. K tomu

79OIEB. Dostupné z: http://www.oieb.at/upload/3157_12_OIEB-Bildungsnutzen_Bildungshaeuser.pdf80VHS. Dostupné z: http://www.vhs.or.at/

54

je nutno připočítat firemní školení, školení zaměřená na pracovní trh, vzdělávání učňů, školní

a akademické vzdělání i mezinárodně uznávané certifikáty.81

Zemský institut dalšího vzdělávání (LFI) je vzdělávací podnik zemědělské komory pro

osoby z prostředí zemědělství. I zde existuje pro každou spolkovou zemi vlastní zařízení.

Nabídka vzdělávání zahrnuje především vzdělávání dospělých zaměřené na jejich práci

v oblasti zemědělství nebo lesnictví, ale i na domácí ekonomiku.82

Rakouská národohospodářská společnost (VG-Ö) je zastřešujícím svazem pro

národohospodářské společnosti, které jsou jejími členy. Tato vzdělávací zařízení

zprostředkovávají z větší části hospodářské Know-How.83

Rakouský svaz knihovníků je zastřešující organizací veřejných knihoven. Ty patří v zásadě

v širším slova smyslu také k základním zařízením pro vzdělávání dospělých.

Kruh Rakouských institucí vzdělávání při práci slouží jako platforma zahrnující dva dílčí

svazy, svaz Rakouských národních vzdělávacích institucí (při práci) (VÖVBW) a pracovní

společností evangelického vzdělávání při práci (AEBW). Spolu s fórem katolického

vzdělávání dospělých a dolnorakouské zemské akademie zajišťují rovněž funkci rakouského

institutu pro vzdělávání dospělých (ÖIEb). Nabídka vzdělávání zahrnuje kromě kurzů,

zasedání, seminářů a přednášek také vzdělávací týdny a vzdělávací cesty.84

Fórum katolického vzdělávání dospělých sjednocuje 70 organizací pro vzdělávání

dospělých na bázi církve s různým zaměřením: katolické vzdělávací nástroje, vzdělávací

domy, dálkové kurzy, zařízení pro odborné vzdělávání (např. katolická sociální akademie).

Nabídka zahrnuje přednášky, kurzy, kurzy, workshopy a konference v různých oblastech

vzdělávání.85

Svaz rakouského odborového vzdělávání (VÖGB) slouží k dalšímu vzdělávání

zaměstnanců a členů odborových organizací vzdělávat a dále vzdělávat.86

V porovnání se zařízeními v jednotlivých spolkových zemích, je Herensteinský institut pro

vedení podniku (Hernstein Institut für Unternehmensführung), mezinárodně známým

81BFI. Dostupné z: http://www.bfi.at/ueber_uns/wer_wir_sind/82LFI. Dostupné z: http://www.lfi.at/83VWG. Dostupné z: http://www.vwg.at/84 ERWACHSENENENBILDUNG. Dostupné z: http://erwachsenenbildung.at/downloads/themen/verband_ring.pdf85FORUMKEB. Dostupné z: http://www.forumkeb.at/site/wirueberuns86VOEGB. Dostupné z: http://www.voegb.at/cs/Satellite?pagename=S08/index&n=S08_0

55

zařízením pro školení manažerů.

3.2.2. Dotazníkové šetření zaměřené na vzdělávací instituce pro vzdělávání dospělých

Z celkově oslovených 65 vzdělávacích zařízení pro další vzdělávání vyplnilo zaslaný

dotazník. 21 institucí. Ostatní byly kontaktovány telefonicky s tím, že část odpovědí bylo

možno ještě doplnit.

Obecně se zdá, že v Rakousku se fiktivní firmy moc nepoužívají. Existují ale i výjimky. Z 21

účastníků dotazníkového šetření jich 6 fiktivní firmy nebo alespoň simulační hry jako součást

fiktivních firem nabízí. Jsou to třeba firmy jako WIFI Niederösterreich, WIFI Steiermark,

VWG Oberösterreich, VWG Steiermark, VÖGB a LFI Tirol.

WIFI Niederösterreich nabízí fiktivní firmy k zprostředkování kompetencí podnikového

hospodářství, aby byly zlepšeny dovednosti v oblasti podnikatelských rozhodnutí. Přitom jsou

podporováni především ti, kdo firmy zakládají. Pro věkovou skupinu 50+ však tyto fiktivní

firmy nejsou určeny. WIFI Steiermark nabízí fiktivní firmy jak pro zakladatele podnikání, tak

i pro cílovou skupinu 50+ pro zprostředkování kompetencí v oblasti podnikového

hospodářství, projektového managementu, podnikatelských schopností i pro generování

nápadů.

VWG Oberösterreich nabízí fiktivní firmy pro zprostředkování podnikově-hospodářských

kompetencí a podnikatelských schopností, ale tato nabídka není určena ani zakladatelům

podnikání ani cílové skupině 50+.

VWG Steiermark nabízí fiktivní firmy pro zakladatele podnikání i pro cílovou skupinu 50+.

Přitom mají být zprostředkovány podnikohospodářské kompetence, dovednosti

podnikatelského rozhodování i finančního hospodářství.

VÖGB nabízí fiktivní firmy ke zprostředkování podnikově-hospodářských kompetencí, a

projektového managementu pouze pro cílovou skupinu 50+.

LFI Tirol nabízí fiktivní firmy pro zakladatele podnikání, s cílem zprostředkovat podnikovo-

hospodářské kompetence, podnikatelské schopnosti i generování idejí.

56

Celkově vychází většina vzdělávacích institucí, které se šetření zúčastnily z předpokladu, že

roste potřeba vzdělání u cílové skupiny 50+.

Vzdělávání dospělých je největší, nejdiferencovanější a nejvíce se měnící oblast vzdělávání v

Rakousku. Společenský vývoj a priority politiky vzdělávání v rámci EU a Rakouska nemění

jen nabídky, ale i ty, kdo nabízejí. Nejspolehlivějším základem pro definici vzdělávání

dospělých nabízí stále spolkový zákon o podpoře vzdělávání dospělých a knihovnictví ze

spolkových prostředků, BGBl. Nr. 171//1973.

Podle konference o vzdělávání dospělých v Rakousku (KEBÖ) je vzdělávání dospělých

„vzdělávání na vlastní zodpovědnost na základě organizovaných, volném nabídek mimo

základní linii vzdělávání.“ Z mnohostrannosti všech zařízení vyplývá velký rozsah různých

směrů vzdělávání. Členové konference KEBÖ v roce 2012 se svými 237.035 akcemi pokryli

3,91 mil. účastníků.87Podle jiné statistiky od Rakouského statistického úřadu se zúčastnilo

v roce 2010 kolem 652.900 osob starších 15 let akcí dalšího vzdělávání. 337.000 se účastnilo

převážně pracovního dalšího vzdělávání, 315.800 z nich se dále vzdělávalo převážně

v soukromém sektoru. Ze strany hospodářství je především další vzdělávání zaměstnanců

nezastupitelné.

Rozdělení forem vzdělávání dospělých:

- Formální vzdělávání, tedy prostřednictvím sítě škol v rámci systému vzdělávání,

- Neformální vzdělávání, tedy organizované a udržitelné vzdělávací aktivity. Sem

spadají aktivity jako kurzy a semináře, workshopy, nebo přednášky, mohou být ve

vztahu k zaměstnavateli nebo soukromé.

- Neformální učení, tzn. Méně organizované a strukturované učební aktivity, které se

mohou konat prakticky všude, např. v rodině, s přáteli, nebo na pracovišti. Přitom je

třeba rozlišovat mezi „vyučovaném vzdělávání“, např. neformální vyučování a „učení

bez výuky“ jako např. samostudium, učení se ve skupinkách a podobné, které

Rakušané minimálně v roce 2011 hodně využívali.88

87STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bildung_und_kultur/erwachsenenbildung_weiterbildung_lebenslanges_lernen/einrichtungen_der_erwachsenenbildung/index.html88STATISTIK. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/static/bildungsteilnahme_im_ueberblick_073112.xlsx

57

To dokládá i to, že další vzdělávání v Rakousku je využíváno především k další kvalifikaci ve

výkonu povolání, tedy aby dotyčný byl pro výkon svého stávajícího povolání lépe

kvalifikován. Ať už to je v rámci podnikových nabídek, nebo v rámci kurzů nabízených

ziskovým sektorem.

Protože se účast na dotazníkovém šetření jeví jako velmi chabá, je přesnější hodnocení situace

v oblasti vzdělávání dospělých v Rakousku velmi obtížné. Je však nápadné, že další

vzdělávání pro zakladatele podnikání ve skupině 50+ prakticky není ziskovým sektorem

nabízeno. Je možné, že tato zařízení připisují větší důležitost obecnému vzdělávání dospělých.

Dodatečné šetření soukromých poskytovatelů by ale asi mohlo tento obraz změnit. Přesto

uveďme v této souvislosti jeden citát z jednoho Rakouského časopisu: „je pravdou, že

Rakousko, se svým počtem samostatně podnikajících v porovnání s ostatními zeměmi

zaostává, že tisíce těchto živnostníků se se svými příjmy ocitá na okraji životního minima a

bývalá samostatná činnost v této zemi je nejčastějším důvodem pro předlužení a osobní

bankrot.89

Fiktivní firmy nejsou ve většině případů vzdělávacími institucemi využívány. U řady institucí,

které jako nástroj fiktivní firmy uvádějí se většinou jedná o simulační hry, které ale využívají

obdobné prvky s fiktivními firmami a tak vykazují poměrně značnou míru podobnosti.

Příloha: Dotazník průzkumu využívání specifických programů přípravy na podnikání v Rakousku

89KURIER. Dostupné z: http://kurier.at/meinung/kommentare/wirtschaft/leitartikel-von-wegen-paradies-fuer-selbststaendige/52.317.681

58

Institution 1)   

Set

zen

Sie

in Ih

rem

W

eite

rbild

ungs

ange

bot P

lans

piel

e bz

w.

virtu

elle

Übu

ngsf

irmen

ein

?

o   B

etrie

bsw

irtsc

haftl

iche

Kom

pete

nzen

o   P

roje

ktm

anag

emen

t

o   U

nter

nehm

eris

che

Ents

chei

dung

en

o   I

deen

gene

rieru

ng

Falls

nei

n:W

ürde

n Si

e Pl

ansp

iele

bzw

. virt

uelle

Ü

bung

sfirm

en in

Zuk

unft

eins

etze

n?

2) B

iete

n Si

e di

ese

Wei

terb

ildun

gsan

gebo

te fü

r die

Zi

elgr

uppe

50P

lus a

n?

Falls

ja:)

hab

en S

ie b

ishe

r Pla

nspi

ele

oder

virt

uelle

Übu

ngsf

irmen

für d

ie

Ziel

grup

pe 5

0Plu

s ana

ngeb

oten

?

3) B

iete

n Si

e ei

n W

eite

rbild

ungs

sang

ebot

fü

r Grü

nder

an?

Falls

ja:)

hab

en S

ie b

ishe

r Pla

nspi

ele

oder

virt

uelle

Übu

ngsf

irmen

für d

ie

Grü

nder

ang

ebot

en?

4) In wie w

eit wird sich aus Ihrer

Sicht der Qualifikationsbedarf bei der

Zielgruppe 50Plus entwickeln?

WIFI Burgenland

keine Angaben

WIFI Kärnten

keien Angaben

WIFI Niederösterreich ja x x nein ja ja

eher steigend

WIFI Oberösterreich

keine Angaben

WIFI Salzburg

keine Angaben

WIFI Steiermark ja x x x x ja ja ja ja

eher steigend

WIFI Tirol nein nein nein neinstark steigend

WIFI Vorarlberg

keine Angaben

WIFI Wienkeine Angaben

Hernstein International Management Institute nein nein nein nein

eher sinkend

bfi Burgenland

keine Angaben

bfi Kärntenkeine Angaben

bfi Niederösterreich

keine Angaben

bfi Oberösterreich

keine Angaben

bfi Salzburgkeine Angaben

bfi Steiermark

keine Angaben

bfi Tirol nein ja ja nein neineher steigend

bfi Wienkeine Angaben

bifeb nein nein nein neineher sinkend

Bildungshaus Chorherrenstift Vorau

keine Angaben

Bildungshaus Großrußbach nein ja ja nein nein

eher steigend

Bildungshaus Sankt Magdalena nein nein ja nein nein

eher steigend

Bildungshaus Schloss Krastowitz

keine Angaben

Bildungshaus Schloss Puchberg

keine Angaben ja nein nein

eher steigend

59

Bildungshaus Schloss Retzhof

keine Angaben

Bildungshaus Schloss St.Martin

keine Angaben

Bildungshaus Sodalitas

keine Angaben

Bildungshaus St. Hippolyt nein nein nein nein

eher steigend

Bildungshaus Stift Zwettl

keine Angaben

Bildungswerkstatt Mold

keine Angaben

Bildungszentrum Schloss Hofen

keine Angaben

Bildungszentrum St. Benedikt

keine Angaben

Don Bosco Haus nein nein ja nein nein

stark steigend

Landesbildungszentrum Schloss Zell an der Pram

keine Angaben

SPES Zukunftsakademie

keine Angaben

Steiermarkhof

keine Angaben

Stift St. Georgen am Längsee Bildungshaus - Hotel - Seminarzentrum nein ja nein nein

eher steigend

Tiroler Bildungsinstitut Grillhof

keine Angaben

Forum Katholischer Erwachsenenbildung in Österreich

keine Angaben

VWG Oberösterreich ja x x nein nein

eher steigend

VWG Vorarlberg

keine Angaben

VWG Tirolkeine Angaben

VWG Niederösterreich, Wien

keine Angaben

VWG Kärnten

keine Angaben

VWG Burgenland

keine Angaben

VWG Steiermark ja x x ja ja ja ja

eher steigend

LFI Oberösterreich

keine Angaben

LFI Steiermark

keine Angaben

LFI Tirol ja x x x nein jaeher steigend

LFI Vorarlberg

keine Angaben

LFI Burgenland

keine Angaben

60

LFI Kärnten nein nein ja nein neineher steigend

LFI Wien nein ja nein neineher steigend

LFI Niederösterreich nein nein nein nein

eher steigend

Verband österreichischer gewerkschaftlicher Bildung ja x x ja ja nein

stark steigend

Verband Österreichischer Volkshochschulen

keine Angaben

Verband österreichischer Volksbildungswerke nein nein ja nein nein

stark steigend

Europa-Akademie Dr. Roland

keine Angaben

Kärntner Bildungswerk

keine Angaben

Oberösterreichisches Volksbildungswerk

keine Angaben

Bildungs- und Heimatwerk Niederösterreich

keine Angaben

Burgenländisches Volksbildungswerk

keine Angaben

Salzburger Bildungswerk nein nein nein nein

eher sinkend

Tiroler Bildungsforum

keine Angaben

Niederösterreichische Landesakademie

keine Angaben

3.2.3. Zdroj

1. Österreich-Porta. Dostupné z:l http://www.oesterreich.com/2. Wirtschaft Österreichs. Dostupné z: Wikipedia http://de.wikipedia.org/wiki/Wirtschaft_

%C3%96sterreichs3. Bundesanstalt Statistik Österreich. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/index.html4. Geografie und Bevölkerung Österreichs von Leben und Arbeiten in Österreich. Dostupné z:

http://www.migration.gv.at/de/leben-und-arbeiten-in-oesterreich/oesterreich-stellt-sich-vor/geografie-und-bevoelkerung.html

5. Statistiken der Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/ZahlenDatenFakten/Zahlen---Daten--Fakten--Channelstartseite.html

6. Unternehmensgründung in Österreich von Europäischer Union. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/business/start-grow/start-ups/index_de.htm#austria_de_setting-up

61

7. Gründungsförderungen in Österreich von Standortagentur Salzburg. Dostupné z: http://www.salzburgagentur.at/betriebsansiedlung/foerderungen-und-finanzierung/

8. Gründungsförderungen und –finanzierungen. Dostupné z: http://www.gruendungswissen.at/gruendungswissen/blog-post/2011/01/20/die-wichtigsten-webseiten-zum-thema-gruendungsfoerderungen-in-oesterreich/

9. Gründerservice der Wirtschaftskammer. Dostupné z: https://www.gruenderservice.at/Content.Node/gruenden/GS_Startseite.html

10. Checkliste zur Gründungsvorbereitung von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://gsdaten.wko.at//checklisten/Checkliste_Vorbereitung_Gr%C3%BCndungsberatung_02_2012.pdf

11. Informationen zum Arbeitsmarktservice von Wikipedia. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Arbeitsmarktservice

12. Seite des Arbeitsmarktservice. Dostupné z: http://www.ams.at/sfa.html13. Seite des Austria Wirtschaftsservice. Dostupné z: https://www.awsg.at/Content.Node/14. Bildung und Entwicklung im Erwachsenenalter im Rahmen von Modernisierungsprozessen von

Universität Klagenfurt. Dostupné z: http://wwwg.uni-klu.ac.at/ifeb/eb/Skriptum_120222_w09.pdf15. Entwicklung und Stand der Erwachsenenbildung in Österreich von Bundesministerium für Unterricht,

Kunst und Kultur. Dostupné z: http://pubshop.bmukk.gv.at/download.aspx?id=23116. Bevölkerungsstatistik Österreich von Statistik Austria. Dostupné z:

http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bevoelkerung/index.html17. Bevölkerungsentwicklung von Statistik Austria. Dostupné z:

http://www.statistik.at/web_de/dynamic/statistiken/bevoelkerung/02728818. Bildungsstand der Bevölkerung von Statistik Austria. Dostupné z:

http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bildung_und_kultur/bildungsstand_der_bevoelkerung/020912.html

19. Entwicklung des Bildungsstandes der Bevölkerung von Statistik Austria. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bildung_und_kultur/bildungsstand_der_bevoelkerung/index.html

20. Volkswirtschaftliche Gesamtrechnungen, BIP von Statistik Austria. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/index.html

21. Bruttoinlandsprodukt der EU-Länder von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://wko.at/statistik/eu/europa-wirtschaftsleistung.pdf

22. Bruttoinlandsprodukt der EU-Länder je Einwohner von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://wko.at/statistik/eu/europa-BIPjeEinwohner.pdf

23. Wirtschaftssektoren Österreich von Österreich-Portal. Dostupné z: http://www.oesterreich.com/de/wirtschaft/branchen-und-industriezweige/sektoren-der-wirtschaft

24. Arbeitsmarktstatistik, Erwerbstätige in Österreich von Statistik Austria. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/arbeitsmarkt/erwerbstaetige/selbstaendige_mithelfende/index.html

25. Arbeitsmarktstatistik, Arbeitslose in Österreich von Statistik Österreich. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/arbeitsmarkt/arbeitslose_arbeitssuchende/063259.html

26. Zeitungsartikel zur Arbeitslosigkeit in Österreich von contra-magazin Österreich. Dostupné z: http://www.contra-magazin.com/2014/03/oesterreich-arbeitslosigkeit-soll-bis-2015-weiter-ansteigen/

27. Gründungsstatistik Österreich von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/ZahlenDatenFakten/SZ_Gruendungen_2013v.html

28. Neugründungen in Österreich nach Rechtsformen von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-rf.pdf

29. Neugründungen in Österreich nach Geschlecht von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-geschlecht.pdf

30. Neugründungen in Österreich nach Altersgruppen von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-altersgruppen.pdf

31. Neugründungen in den Bundesländern Österreichs von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/ng-bundeslaender.pdf

32. Unternehmensgründungsprogramm des Arbeitsmarktservice von Arbeitsmarktservice. Dostupné z: http://www.ams.at/sfa/14081_10435.html

33. Gründerservice der Wirtschaftskammern von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: https://www.gruenderservice.at/Content.Node/wir_ueber_uns/Wir_ueber_uns.html

34. Gründungsförderungen der Stadt Wien. Dostupné z: www.stadt-wien.at35. Gründungsförderungen Niederösterreich. Dostupné z: www.noel.gv.at und www.noebeg.at

62

36. Gründungsförderungen Oberösterreich. Dostupné z: www.land-oberoesterreich.gv.at und www.kgg-ubg.a

37. Gründungsförderungen Burgenland. Dostupné z: www.burgenland.at38. Gründungsförderungen Steiermark. Dostupné z: www.sfg.at39. Gründungsförderungen Salzburg. Dostupné z: www.salzburg.gv.at40. Gründungsförderungen Kärnten. Dostupné z: www.kwf.at41. Gründungsförderungen Tirol. Dostupné z: www.tirol.gv.at42. Gründungsförderungen Vorarlberg. Dostupné z: www.vorarlberg.gv.at und www.wisto.at43. Die Austria Wirtschaftsservice Gesellschaft aws. Dostupné z: http://www.awsg.at/Content.Node/ueber-

die-aws/46608.php#178744. Jungunternehmer-Scheck der aws von Austria Wirtschaftsservice. Dostupné z:

http://www.awsg.at/Content.Node/gruenden/foerderungen/64712.php#139145. Mikrokredit des aws von Austria Wirtschaftsservice. Dostupné z:

http://www.awsg.at/Content.Node/gruenden/foerderungen/46824.php#150846. Verbesserungen für Selbständige mit kleinen Kindern und Neugründer von Wirtschaftskammer

Österreich. Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/EPU/Verbesserungen_fuer_Selbstaendige_mit_kleinen_Kindern_und_N.html

47. Statistik der Erwachsenenbildung von Statistik Austria. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bildung_und_kultur/erwachsenenbildung_weiterbildung_lebenslanges_lernen/einrichtungen_der_erwachsenenbildung/index.html

48. Bildungsteilnahme der Bevölkerung an Weiterbildungsangeboten von Statistik Austria. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/static/bildungsteilnahme_im_ueberblick_073112.xlsx

49. Zeitungsartikel zur Situation der Selbstständigen in Österreich von Österreich Kurier. Dostupné z: http://kurier.at/meinung/kommentare/wirtschaft/leitartikel-von-wegen-paradies-fuer-selbststaendige/52.317.681

50. Bildungsangebote der Wirtschaftskammer von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/Aus--und-Weiterbildung/Bildungsangebote_WKs.pdf

51. Weiterbildungsförderungsinstitute der Wirtschaftskammern von Wirtschaftskammer Österreich. Dostupné z: http://www.wifi.at/start

52. Arbeitsgemeinschaft (ARGE) der Bildungshäuser. Dostupné z: http://www.arge-bildungshaeuser.at/53. Studie zum Bildungsnutzen am Beispiel der ARGE Bildungshäuser. Dostupné z:

http://www.oieb.at/upload/3157_12_OIEB-Bildungsnutzen_Bildungshaeuser.pdf54. Verband Österreichischer Volkshochschulen. Dostupné z: http://www.vhs.or.at/55. Forum katholischer Erwachsenenbildung. Dostupné z: http://www.forumkeb.at/site/wirueberuns56. Ring österreichischer Bildungswerke (RÖBW) von Portal für Lehren und Lernen Erwachsener.

Dostupné z: http://erwachsenenbildung.at/downloads/themen/verband_ring.pdf57. Ring österreichischer Bildungswerke. Dostupné z: http://ring.bildungswerke.at/58. Verband österreichischer gewerkschaftlicher Bildung. Dostupné z: http://www.voegb.at/cs/Satellite?

pagename=S08/index&n=S08_059. Berufsförderungsinstitut Österreich. Dostupné z: http://www.bfi.at/ueber_uns/wer_wir_sind/60. Volkswirtschaftliche Gesellschaft Österreich. Dostupné z: http://www.vwg.at/61. Ländliches Fortbildungsinstitut Österreich. Dostupné z: http://www.lfi.at/62. Hernstein Institut für Management und Leadership. Dostupné z: http://www.hernstein.at/

3.3. Stav problematiky a vhodné příklady na Slovenskou

Stárnutí populace je charakteristickou črtou demografického vývoje rozvinutých zemí

Evropy. Je jedním z nejdůležitějších faktorů budoucího formovaní a fungovaní společnosti a

výrazně ovlivňuje mnohé stránky jejího vývoje. Dynamizace procesu stárnutí se stává

63

významným celospolečenským problémem také v rámci  Slovenské republiky, kde index

stárnutí má stoupající tendenci.

Index stárnutí jako poměr generace prarodičů a generace dětí zaznamenal v Slovenské

republice v roce 2012 oproti roku 2011 nárůst o 2,6 bodu, takže v roce 2012 na 100 obyvatel

ve věkové skupině 0 –14 ročních připadlo více jak 85 osob 65 letých a starších, index stárnutí

mužů v roce 2012 byl 63,2 a index stárnutí žen v roce 2012 měl hodnotu 109,1. Průměrný věk

obyvatelů Slovenské republiky se taktéž postupně zvyšuje, v roce 2012 dosáhl hodnotu 39,3

let (37,7 let u mužů a 40,9 let u žen). V Slovenské republice se dlouhodobě zvyšuje také

střední délka života (naděje na dožití) i když v rámci EÚ 27 patří Slovensko mezi státy

s nejnižší střední délkou života. V roce 2012 představovala střední délka života u mužů

hodnotu 72,5 roků a u žen 79,5 roků. [1, s. 4]

Tab. 6 Věková struktura obyvatelstva SR podle ekonomických věkových skupin

v období 2005 – 2012

Věková

skupina

Rok

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

počet osob

0 – 14 894 308 870 622 851 044 836 069 831 320 830 457 832 572 830 576

15 – 64 3 862 234 3 883 376 3 903 172 3 921 880 3 928 471 3 932 092 3 881 088 3 870 038

65+ 632 638 639 639 646 782 654 305 665 134 672 724 690 662 710 222

Celkem 5 389 180 5 393 637 5 400 998 5 412 254 5 424 925 5 435 273 5 404 322 5 410 836

struktura v %

0 – 14 16,59 16,14 15,76 15,45 15,32 15,28 15,41 15,35

15 – 64 71,67 72,00 72,27 72,46 72,42 72,34 71,81 71,52

65+ 11,74 11,86 11,98 12,09 12,26 12,38 12,78 13,13

Zdroj: Zpracováno z údajů Statistického úřadu SR, demografická statistika [2, s. 7]

Jak se konstatuje v Národním programu aktívního stárnutí na roky 2014 – 2020, populační

stárnutí představuje pro Slovenskou republiku jednu z největších výzev 21. století, která

nezvratně zasáhne všechny sféry fungovaní společnosti. Přesto, že v současnosti nejsou ještě

projevy stárnutí slovenské populace tak citelné, vývoj věkové struktury obyvatel poukazuje na

64

zrychlování procesu stárnutí populace na Slovensku. Důchodového věk dosahují silné

poválečné ročníky a ve věku nejvyšší fyziologické plodnosti jsou málo početné věkové

skupiny narozené v první polovině 90-tých roků minulého století. Postupně se dostávají do

poproduktivního věku početné generace mužů a žen narozené v druhé polovině 40-tých a  50-

tých letech, čímž se v nejbližším desetiletí zásadně změní poměr mezi produktivní

a poproduktivní složkou populace  Slovenské republiky. Uvedený trend způsobuje, že posun

početných generací mužů a žen do věku nad 50 roků významně přispívá k nárůstu počtu

starších lidí na trhu práce. [2, s. 7]

To, že Slovensko stárne, potvrdilo ostatně i sčítaní obyvatel v roce 2011.

K 21. květnu 2011, tj. k rozhodujícímu okamžiku sčítání obyvatel, domů a bytů,

představoval podíl obyvatel ve věku 45 – 59 roků (tzv. středního věku) na celkové populaci

Slovenské republiky až 21,2 % (t. j. 1 145 130 osob). [3, s. 52] V kontextu stárnutí populace

je alarmující i další údaj. Oproti roku 2001 (předcházejícímu sčítání) byl zaznamenaný

výrazný pokles podílu obyvatel ve věku (0 – 14) roků z 18,9 % na 15,3 % [3, s. 12, s. 52]

Podle demografických výhledů bude do roku 2050 e populace Slovenska patřit k nejrychleji

stárnoucím populacím v Evropě.

Dopady tohoto, možno tvrdit celoevropského trendu se projevují nejen v zvýšeném tlaku na

udržitelnost veřejných financí a zejména v růstu veřejných výdajů na zdravotnictví a sociální

zabezpečení, ale i ve změnách celospolečenského klimatu, který by odrážel potřeby staršího

obyvatelstva. Zároveň zaznamenáváme závažné dopady stárnutí obyvatelstva na trhu práce,

kde v rámci Slovenské republiky roste počet nezaměstnaných osob ve věkové kategorii 50

a více roků. Podle údajů Statistického úřadu SR z výběrového zjišťování pracovních sil

vzrostla míra nezaměstnanosti osob ve věku 50 – 64 roků z hodnoty  7,8 % v roce 2008 na

11,1 % v roce 2012. Nejvyšší podíl nezaměstnaných ve věkové skupině 50 – 64 osob

vykazovala skupina dlouhodobě nezaměstnaných v délce  trvaní více jak čtyři roky s podílem

33,7 %. [2, s. 23]

Je všeobecně známé, že s přibývajícími lety klesají šance lidí najít zaměstnání. Postupné

vytlačování ekonomicky aktívních osob  této věkové kategorie z trhu práce způsobuje nejen

jejich rostoucí nezaměstnanost, která často ústi do dlouhodobé nezaměstnanosti

a neschopnosti udržet si zaměstnaní, ale má negativní vliv na celou společnost. Lidé nad 50

let věku jsou nejen znevýhodněnou skupinou na trhu práce, ale jsou vystavení vyššímu riziku

chudoby, ztrátě důstojnosti a snížení kvality života. Podle statistických ukazovatelů evidované

65

nezaměstnanosti Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky představoval

počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v rámci  Slovenské republiky v roce 2012 ve

věku 50 a více let (nazývaných také jako 50+) 90.026 osob, z toho 47.391 mužů a 42.635

žen, z toho uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením bylo 6.883 osob. Podíl uchazečů

o zaměstnání starších

50 let se na celkovém počtu nezaměstnaných v rámci Slovenské republiky dlouhodobě

pohybuje okolo 24 % a jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti se zvyšuje. I  když tato

skupina nezaměstnaných osob nepatří mezi nejpočetnější věkovou skupinu nezaměstnaných

(v Slovenské republice to jsou mladí lidé ve věku 20 – 29), skupina 50 – 54 letých

nezaměstnaných zaznamenala v sledovaném období roku 2012 oproti roku 2011 největší

meziroční přírůstek 12,7 %. [4]

Tab. 7: Věková struktura nezaměstnaných v Slovenské republice v roku 2012

Zdroj: http://www.statistics.sk

Kategorie seniorů je předmětem zájmu mnoha analytiků, kteří se věnují zaměstnanosti na trhu

práce. Zkušenosti, které jsou s cílovou skupinou 50+ v rámci dalšího vzdělávání

prostřednictvím koncepce cvičných firem v rámci  Slovenské republiky

(viz Část 3), potvrzují zjištění, že mnozí frekventanti této věkové kategorie trpí vícerými

66

subjektivními bariérami, které jim brání ve zpětném začlenění na trhu práce, případně při

startu vlastní podnikatelské činnosti. Problémy jsou také na straně zaměstnavatelů, které jsou

často založené na stereotypech a spodobují diskriminaci na základě věku při přijímání a

propouštění starších zaměstnanců. Na jedné straně se uchazeči o zaměstnání ve věku 50 a

více jeví pro potenciální zaměstnavatele málo atraktívními, na druhé straně můžou být sami

méně adaptabilní na měnící se podmínky a požadavky pracovního trhu a méně flexibilní než

mladší uchazeči. Právě problém adaptability na novou životní situaci se jeví jako velmi

závažný a je ovlivňovaný mimo faktoru prostředí, v kterém nezaměstnaní ve věku 50 a víc

žijí, i dalšími subjektivními faktory, zejména jejich osobnostními charakteristikami, úrovní

inteligence a různými stereotypními návyky, získaných v předcházejících zaměstnáních a

v osobním životě.

Z dalších faktorů znevýhodnění nezaměstnaných osob starších 50 roků průzkumy v Slovenské

republice uvádějí nižší dosáhnutý stupeň vzdělání, nevyhovující kvalifikace, neznalost cizích

jazyků, nižší ochota rekvalifikovat se a osvojit si nové vědomosti a zručnosti, absence

zručnosti nebo nedostatečná zručnost při práci s moderními informačními technologiemi,

snížení mentálních a fyzických kapacit, nižší profesionální a teritoriální mobilita, častější

úrazy, oslabené zdraví, vyšší nemocnost a další. Současným trendem v ekonomice Slovenské

republiky je zvyšování podílu sofistikované výroby, a proto jsou znevýhodnění nezaměstnaní

ve věku 50+ více jako v minulosti konfrontovaní s požadavkem na zvýšení vzdělání

a speciální kvalifikační zručnosti.

Na rostoucí obavy obyvatel ve středním a vyšším věku ze ztráty zaměstnání a jejich problémy

s hledáním nové práce ještě před vznikem nároku na starobní důchod zareagoval také

Evropský parlament a Rada výzvou zemím EU, aby zlepšili postavení starších zaměstnanců

na trhu práce. Uvedená problematika je v trvalém zájmu vlády Slovenské republiky

i kompetentních národních institucí a dalších subjektová. Občané starší 50 let jsou na

Slovensku v zákoně o službách zaměstnanosti definičně vymezení jako znevýhodnění

uchazeči o zaměstnání. Status znevýhodněného uchazeče o zaměstnání je indikuje jako jednu

z cílových skupin nezaměstnaných, z hlediska aplikace nástrojů aktívních opatření na trhu

práce. [5, s. 4] V případě, že uvažujeme o jejich podnikaní, je v cílové skupině 50+

v podmínkách Slovenské republiky nejčastějším důvodem startu podnikatelské činnosti snaha

najít východisko z nezaměstnanosti, často dvoudobé, popřípadě vyhnutí se ohrožení

nezaměstnaností. Není však jediná motivace k podnikání, protože nezávisle od uvedené

sociální situace i osoby, které se delší dobu aktivně zaobírají myšlenkou osamostatnit se,

67

mohou představovat vhodné adepty pro zahájení podnikatelské činnosti. Pro mnohé z nich je

založení vlastního podniku splněním touhy po seberealizaci, pro jiné druhou kariérou nebo

profesionální výzvou. Mezi zakladateli podnikání ve věkové kategorii 50+ je hodně žen, které

se po delší životní fázi péče o rodinu snaží bez úspěchu najít zaměstnání a východisko vidí

v podnikání, které plánují často provozovat v  prostorách bytu nebo rodinného domu.

Cílem podpory podnikaní v rámci této cílové skupiny je objevit jejich pracovní potenciál

a přidanou hodnotu vyplývající z velkých životních zkušeností, které mnohé  z této kategorie

mají, a které jim umožňují aktivně se zúčastnit života společnosti. Přínosem cílové skupiny

50+ jsou nejen zkušenosti, ale i zodpovědný přístup k zaměstnavateli, resp. loajalita k vlastní

firmě v případě participace na malém podnikání. Z pohledu předpokladů pro podnikatelkou

činnost je možno výhody cílové skupiny 50+ shrnout takto: životní zkušenosti a dlouholeté

pracovní zkušenosti, rozsáhlá znalost odvětví a odboru, v kterém působili, detailní často

specifické odborné znalosti, zkušenosti s organizací a plánovaním práce, zkušenosti s řízením

a vedením z pracovního i rodinného života, kontakty s potenciálními zákazníky a v některých

případech také osobní vlastnictví finančních prostředků.

Z dalších osobnostních charakteristik je možno uvést větší všeobecný rozhled starších lidí

v porovnání s mladými podnikateli, sebejistota, realistický odhad rizika, schopnost převzít

odpovědnost i v případě neúspěchu, větší schopnost úsudku a často výborné komunikační

zručnosti a schopnost týmové práce. Ovšem ve věku 50+  začít podnikat vůbec není lehké.

Ochota změnit roli zaměstnance na roli podnikatele není ovlivněná pouze dispozicí

potřebných znalostí o podnikání a objevením vhodné podnikatelské příležitosti. Největším

problémem se jeví financování podnikatelského záměru. V případě nedostatku startovacího

kapitálu je potřebné přesvědčit banky, že i start podnikání ve věku 50+ může mít perspektivu

úspěchu. A jaká je situace při stratu podnikání u této cílové skupiny v Slovenské republice?

Podle výzkumu Globálního monitoru podnikání (GEM) na Slovensku, který zabezpečuje od

roku 2011 jako Národní koordinátor Fakulta managementu Univerzity Komenského

v Bratislavě, z výsledků za roky 2011 a 2012 vyplývá, že počáteční podnikatelská aktivita je

v rámci Slovenské republiky v kategorii seniorů (v tomto výzkumu definovaných osob ve

věkové kategorii 55 – 64 letých), kam patří i námi analyzovaná cílová skupina 50+) na velmi

nízké úrovni. V roce 2012 představovala 3,5 %, což je oproti roku 2011 (4,7 %) meziroční

pokles a je pod průměrem s rovnávaných regiónů (V5 a Rakousko 4,9 %), v Evropě (průměr

3,9 %) i ve světě. Pokles počáteční podnikatelské aktivity je zaznamenán i ve věkové

68

kategorii 45 –54 letých, z 15,3 % v roku 2011 na 7,2 % etablovaných podnikatelů v rámci

populace v roce 2012. [6, s. 10 – 11]

Tab. 8: Zahájení podnikatelské aktivity v rámci věkových kategorií v roce 2012

Věk Věk Věk Věk Věk

Země 18 – 24 25 – 34 35 – 34 45 – 54 55 – 64

Slovensko 12,8 13,9 9,9 10,3 3,5

Maďarsko 9,7 9,8 10,8 9,4 6,5

Polsko 7 15,5 9,2 6,5 6,9

Slovinsko 4,5 7,6 7,9 3,8 2,7

Rakousko 7,1 12,5 12,2 9,6 4,8

Průměr Evropy 6,4 10,7 9,1 7 3,9

Průměr V5 + Rakousko 8,2 11,9 10 7,9 4,9

Pořadí Slovenska v Evropě 2. 6. 10. 2. 16.

Zdroj: zpracované podle [6, s. 9]

Řešením nízké počáteční podnikatelské aktivity cílové skupiny 50+ je možno hledat v nových

celospolečenských přístupech k vyššímu věku, které vyžadují velkou dávku společenské

angažovanosti podniků, státních institucí, odborů i samotných účastníků pracovního

a podnikatelského trhu. V tomto kontextu jde o inkluzivitu podnikaní znevýhodněných skupin

v rámci společnosti, kam patří i skupina nezaměstnaných ve věku 50 a více let. Podstatou

inkluzivity podnikání je skutečnost, že podnikání by mělo být stejně dostupné pro všechny

skupiny obyvatelstva, přičemž vhodné podmínky na podnikání stejně jako osobnostní kvality

potřebné pro podnikání nejsou vyhrazené pro vyvolené jednotlivce nebo skupiny v rámci

země či populace. Uplatnění a podpora inkluzivity podnikání je možná výhradně

prostřednictvím politik, strategií a programů na jeho podporu.

[6, s. 5 – 6]

Důležitou úlohou je také zlepšení statusu vyššího věku ve společnosti. Je to také výzva

evropské exekutivy, když Evropský parlament a Rada vyhlásily rok 2012 za Evropský rok

aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi a vyzvaly členské státy EU, aby změnily

optiku nazírání na stárnutí populace [7, s. 5] V ostatních letech jsme i v rámci  Slovenské

69

republiky zaznamenali nepřirozený trend podceňování vyššího věku ze strany veřejnosti. Bez

ohledu na to, že se lidský věk prodlužuje a vědecké výzkumy potvrzují schopnost učení do

nejvyššího věku, veřejnosti se podsouvá názor, jakoby z celého lidského života jen období od

20 do 40 roků mělo význam pro společnost. Uvedené nazírání na vyšší věk je současně

podporované masmediálním šířením negativního obrazu stárnutí. Na druhé straně i ve věku 50

a více si lidé mohou splnit svůj životní sen a začít podnikat.

Dříve než přistoupíme k analýze dalšího vzdělávání cílové skupiny 50+ v rámci Slovenské

republiky ve vztahu k podpoře jejich možného podnikání je důležité v kontextu mezinárodní

komparace upozornit na legislativní rámec podpory podnikání nezaměstnaných v podmínkách

Slovenské republiky. Je jím zákon o službách zaměstnanosti 5/2004 Z. z. a jeho novelizace,

který předpokládá využívání nástrojů aktivní politiky na trhu práce v těchto oblastech:

- vzdělávání a příprava pro trh práce uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání §

46,

- příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost § 49,

- příspěvky na zaměstnávání znevýhodněných § 50,

- vzdělávání a příprava pro trh práce zaměstnanců § 47,

- příspěvek na aktivační činnost § 52,

- příspěvek na zřízení chráněné dílny nebo chráněného pracoviště a na jejich udržení

§ 56,

- příspěvek občanům se zdravotním postižením na provozování nebo vykonávání

samostatné výdělečné činnosti § 57.

Ve vztahu k analyzované problematice uvádíme v tabulce 9 základný přehled uplatňovaní

aktívních opatření na trhu práce v Slovenské republice v letech 2008 – 2012 s  členěním na

příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost (dále jako SVČ) podle § 49 a příspěvek

občanovi se zdravotním postižením na provozování nebo vykonávání samostatné výdělečné

činnosti (následně jako OZP SVČ) podle § 57.

Jak vyplývá z tabulky 9, nejvýraznější nárůst byl zaznamenaný v roce 2010 ve všech

sledovaných opatřeních. Od roku 2011 dochází k poklesu výdajů na uvedené aktívní opatření

na trhu práce, jak dokumentuje tabulka 10, ve které uvádíme počet podpořených osob v

uvedených opatřeních v období let 2012 a 2013.

70

Tab. 9: Základný přehled o vybraných nástrojích aktívních opatření na trhu práce

v Slovenské republice za období let 2008 – 2012

Počet podpořených pracovních míst

Nástroj 2008 2009 2010 2011 2012

Příspěvek na SVČ (§ 49) 12 096 12 870 15 033 12 271 8 690

Příspěvek občanovi se zdravotním postižením

na SVČ (§ 57)

337 439 599 523 536

Zdroj: zpracované podle údajů Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny SR [4]

Tab. 10: Aktivní opatření na trhu práce v SR

Nástroj Rok 2012 Rok 2013

Počet podpořených

osob

Z toho dlouhodobě

nezaměstnaní

Počet podpořených

osob

Z toho dlouhodobě

nezaměstnaní

Příspěvek na SVČ

(§ 49)

8 690 2 533 4 971 2 092

Příspěvek občanovi se zdravotním

postižením

na SVČ (§ 57)

536 107 296 116

Zdroj: zpracováno podle údajů Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny SR [4]

Jak vyplývá z tabulky 10, počet podpořených osob formou příspěvku na samostatnou

výdělečnou činnost v roce 2013 oproti roku 2012 výrazně poklesl o 43 %, v případě

dlouhodobě nezaměstnaných o 18 % a v případě příspěvku občanovi se zdravotním

postižením na provozování nebo vykonávání samostatné výdělečné činnosti poklesl o 45 %,

z toho u dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl o 8 %. V delším časovém horizontě můžeme

uvést porovnání s rokem 2007, kdy se na uvedených nástrojích aktívní politiky trhu práce

podílelo v případě příspěvku na SVČ 4 224 osob a v případě příspěvku občanovi se

zdravotním postižením na provozování nebo vykonávání samostatné výdělečné činnosti na

SVČ 365 osob. [4]

71

3.3.1. Příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost

Z nástrojů aktívních opatření na trhu práce, které mají vztah k aplikaci koncepce cvičných

firem při přípravě na podnikání, dále analyzujeme „příspěvek na samostatnou výdělečnou

činnost“, který se v Slovenské republice do konce dubna 2013 poskytoval občanovi

vedenému v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce, sociálních věcí a rodiny nejméně tři

měsíce, který úspěšně absolvoval přípravu na zahájení provozu nebo výkon vykonávaní

SVČ a vypracoval podnikatelský plán společně s kalkulací nákladů. Hodnotící komise

úřadu práce, sociálních věcí a rodiny doporučila poskytnutí příspěvku na SVČ uvedenému

žadatelovi a následně na základě dohody uzavřené mezi úřadem a žadatelem na příspěvek na

SVČ ji občan začal vykonávat a měl dále vykonávat nepřetržitě nejméně dva roky. Příspěvek

poskytoval úřad v jehož územním obvodě se vytvořilo pracovní místo na SVČ. Příspěvek se

poskytoval na úhradu nákladů souvisejících s SVČ uvedených v podnikatelském záměru

a mohl byt použitý v období od účinnosti podepsané dohody do ukončení závazku na

vykonávání SVČ. Výše příspěvku je závislá od celkové ceny práce, typu regionu oprávněného

na poskytování státní pomoci a od průměrné míry evidované nezaměstnanosti v okrese,

v kterém plánoval uchazeč vykonávat SVČ. V roce 2012 byla v okresech s nižší nebo stejnou

mírou evidované nezaměstnanosti než byl celoslovenský průměr výška příspěvku 2 647,23 €,

v okresech s vyšší mírou evidované nezaměstnanosti než byl celoslovenský průměr, byla

výška příspěvku 4 137,08 €. Na základě novelizace zákona o službách zaměstnanosti

s účinností od 1. května 2013 došlo v případě příspěvku na SVČ ke změnám, ve smyslu

změny příspěvku z obligatorního na fakultativní, poskytuje se v nižší míře než předtím

a zavádí se jeho poskytování na 2 etapy (60 % po podpisu dohody a 40 % po roce

provozování SVČ a předložení zprávy o  činnosti). Pro zvýšení kontroly dochází

k prodloužení období, ve kterém je uživatel příspěvku povinný provozovat SVČ, a to z dvou

na tři roky. Když příjemce příspěvku tuto povinnost nesplní, je povinný vrátit část

poskytnutého příspěvku zodpovídající období, kdy SVČ neprovozoval. Jednou z podmínek

na získání tohoto příspěvku pro uchazeče o zaměstnání, kteří před zařazením do evidence

přerušili nebo ukončili provozování SVČ, je jejich roční vedení v evidenci uchazečů

o zaměstnání, což má zabránit spekulativnímu krátkodobému vstupu do evidence uchazečů

o zaměstnání občanům, kteří ukončili SVČ. Opakovaně může byť tento příspěvek poskytnutý

až po uplynutí osmi roků od zahájení provozování SVČ, na kterou byl poskytnut.

72

Dalším nástrojem, který je zajímavý v kontextu předkládané analýzy je „příspěvek občanovi

se zdravotním postižením na provozování nebo vykonávání samostatné výdělečné

činnosti“, který jí začal vykonávat v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti. Příspěvek

je mu poskytován na úhradu nákladů souvisejících se SVČ. Součástí žádosti je i zde

podnikatelský záměr a kalkulace předpokládaných nákladů na zřízení chráněné dílny nebo

chráněného pracoviště. Taktéž musí být v evidenci uchazečů o zaměstnání nejméně 12

měsíců, a SVČ začne a bude vykonávat nepřetržitě nejméně dva roky. Výška příspěvku je

závislá od průměrné míry evidované nezaměstnanosti v okrese, v kterém občan so zdravotním

postižením zřizuje chráněnou dílnu nebo chráněné pracoviště. Výše příspěvku je

v bratislavském kraji 6 619,32 €, v okresech s nižší nebo stejnou mírou evidované

nezaměstnanosti 8 274,16 %, v okresech s vyšší mírou evidované nezaměstnanosti než je

celoslovenský průměr, je 9 928,99 €. Podmínkou uzavření dohody o poskytnutí příspěvku je

absolvování přípravy na zahájení činnosti nebo vykonávání SVČ v chráněné dílně nebo

chráněném pracovišti, které občanovi se zdravotním postižením, který je uchazečem

o zaměstnání, zabezpečí úřad práce.

3.3.2. Příklady vhodných projektů realizovaných na Slovensku

Jako výchozí projekt, který byl zaměřený na cílovou skupinu 50+ v rámci  Slovenské

republiky je možno uvést mezinárodní projekt „Podpora seniorov“, který se realizoval

v letech 2007 – 2008 ve spolupráci s partnerskými institucemi služeb zaměstnanosti

zapojených pěti zemí: za Slovensko (UPSVaR), Francii (ANPE), Německo (BA) a Holandsko

(CWI). Cílem projektu bylo identifikovat na národní úrovni inovativní přístupy v práci

s kategorií straších lidí nad 50 let při jejich opakovaném vstupu na trh práce a následně jako

příklady dobré praxe je poskytnout pro využití ostatním partnerům v projektu. Výsledkem

projektu byla série národních seminářů a konferencí; v rámci Slovenské republiky se

konference konala pod názvem „Seniori a trh práce“.

Združení K. A. B. A. Slovensko organizovalo v roce 2008 na vybraných úřadech práce

sociálních věcí a rodiny projekt, který byl zaměřený na psychologickou péči, ověření nových

možností práce v tvořivých pracovních dílnách (truhlářství, výtvarné a  ruční práce)

a vzdělávání pro cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných obtížně umístitelných

73

uchazečů o zaměstnání ve věku 50 a více. Blíže se jsou aktivity této instituce popsány

v oblasti přípravy na podnikání v části 3.

Na novelu zákona č. 5/2004 Z. z. o službách zaměstnanosti navázal národní projekt „Seniori

a trh práce od roku 2009“. Jeho cílem byla tvorba poptávkových projektů se zaměřením na

starší populaci, zvyšování jejího právního vědomí a zlepšení komunikace se zaměstnavateli.

V období let 2010 až 2013 se uskutečnil projekt „Stratégia aktívneho starnutia“, jako

reakce na výzvy Evropského parlamentu a Rady v rámci Evropského roku aktívního stárnutí

a solidarity mezi generacemi, jehož výsledkem je sociálně-ekonomická analýza

demografického vývoje v Slovenské republice se zvláštním zřetelem na věkovou skupinu

55 – 64 letých. Na uvedenou strategii navazuje také aktuální „Národný program aktívneho

starnutia 2014 – 2020“, který je prioritně zaměřený na občany starší 50 let. Původní „Výbor

pre seniorov“ byl v roce 2014 transformovaný na Radu vlády SR pro práva seniorů

a přizpůsobování veřejných politik procesu stárnutí populace.

Z dalších aktivit je možno uvést činnost občanského sdružení „Klub strieborných hláv, o.

z.“ (vznikl v r. 2000) v rámci projektu EQUAL, který byl zaměřený na přeškolení 500

nezaměstnaných ohrožených na trhu práce, zejména v kategorii osob nad 50 let. Hlavním

cílem projektu bylo umožnit lidem po 50, aby se nepřestali vzdělávat, byli aktivní a pracovali

dále na sobě, aby mohli být do co nejvyššího věku soběstační. Víc jak polovina frekventantů

vzdělávání si v průběhu 4 měsíců našla práci nebo založila živnost. Určitou obdobou projektu

je projekt „Equal+ pre ženy 45 a viac“.

V dalším období zaujala myšlenka nestátních služeb zaměstnanosti a projekt „Národný

projekt pomoci hromadne prepusteným“, kterého cílem bylo přinést nezaměstnaným šanci

na nové a trvalé zaměstnání. Smyslem tohoto projektu byla idea, aby občanům ohroženým

hromadným propouštěním a hromadně propuštěným (mezi kterými se vyskytuje i cílová

skupina 50+) začal pomáhat nestátní subjekt, který poskytne ohroženým a nezaměstnaným

poradenství, vzdělávání, umístění na trh práce a bude je podporovat při udržen v novém

zaměstnání. Ve veřejné soutěži na zajištění uspěla společnost IU. N. EX PERSON, spol.

s.r.o. se sídlem v Bánské Bystrici. Společnost je členem prestižní evropské asociace

„Europäischer Verband beruflicher Bildungsträger“, která zastřešuje organizace působícími

v oblasti odborného vzdělávání, rekvalifikací a politiky trhu práce v evropském prostoru.

Doba projektu je plánovaná na 36 měsíců (do prosince 2014). Podmínku zařazení do databáze

účastníků projektu k 31. 12. 2012 splnilo 1 338 nezaměstnaných v evidenci úřadů práce. [9]

74

Během období prvních 12 kalendářních měsíců poskytovala společnost účastníkům

informační a odborné poradenství zaměřené na získání orientace na trhu práce, zhodnocení

dispozic a schopností účastníků a odbornou pomoc při získání motivace. V případě zájmu se

účastníci projektu zúčastňovali vzdělávání a rekvalifikace. Nejvýznamnější je aktivita

zaměřená na umístění a udržení účastníků na trhu práce, kde je společnost jako dodavatel

odměňovaná za umístnění účastníka na trhu práce, nebo sankcionovaná v případě jeho

neumístění. Vzhledem k tomu, že projekt není ukončen, nejsou zatím zveřejněné výsledky

jeho úspěšnosti.

Politiky aktívního stárnutí dnes formulují prakticky všechny významné mezinárodní

organizace ve snaze pozitivně ovlivnit řešení této problematiky na národních úrovních.

V roce 2012 zveřejnil Regionální úřad Světové zdravotnické organizace pro Evropu Strategii

a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě na roky 2012-2020, Rada Evropy v současnosti

připravuje návrh „Doporučení na podporu lidských práv starších lidí“ a expertní skupina

UNECE pro aktívní stárnutí zveřejnila výsledky projektu zaměřeného na vypracování Indexu

aktívního stárnutí, pomocí kterého se bude v členských zemích EÚ monitorovat progres v

národních politikách zaměřených na oblast podpory aktívního stárnutí.

Komplementárně ke Strategii aktívního stárnutí je zpracovaný Národní program aktívního

stárnutí na roky 2014 –2020, kterým se Slovenská republika hlásí k problematice aktívního

stárnutí jako k politické prioritě v celé její komplexnosti. Jde o nový a komprehenzívní

programový dokument zaměřený na podporu lidských práv starších osob prostřednictvím

jejich aktivizace v rámci veřejných podpůrných politik. Nejde přitom jen o politiky v oblasti

zaměstnanosti a zaměstnatelnosti starších lidí (na což je primárně zaměřená Strategie

aktívního stárnutí), ale také o politiky v oblasti podpory jejich celoživotního vzdělávání,

občanských a sociálních aktivit mimo formálního trhu práce, podporu jejich nezávislosti,

důstojnosti, ekonomické a sociální bezpečnosti, včetně ochrany před špatným zacházením ve

všech společenských sférách a vztazích. [2]

Slovenská republika je v současnosti také partnerem projektu „Stredoeurópska vedomostná

platforma pre starnúcu spoločnosť (CE-Ageing)“, jehož cílem je zlepšit podmínky starších

občanů v oblasti ekonomiky, vzdělávání, migrace, pracovního trhu, zdravotní péče a sociální

politiky. Jedním z cílů v projektu je také přizpůsobení dizajnu nových služeb, zručností

a vědomostí cílové skupiny potřebám malých a středních podniků, což vytváří platformu pro

75

orientaci na zdokonalování celoživotního vzdělávání také ve směru podpory podnikání této

cílové skupiny. Tato platforma předpokládá  20 partnerů z devíti středoevropských zemí.

3.3.3. Cvičné firmy a související aktivity v oblasti dalšího vzdělávání

První institucí, která se v podmínkách Slovenské republiky začala zaobírat myšlenkou

implementovat koncepci cvičné firmy do dalšího vzdělávání dospělých, byl Štátny inštitút

odborného vzdelávania v Bratislavě (dále jako ŠIOV), který je současně i sídlem

Slovenského centra cvičných firem (dále jako SCCF). SCCF vznikl v roce 1998 a je

samostatným odborem ŠIOV-u. Jeho hlavní úlohou je simulace úřadů státní správy

(živnostenského úřadu, rejstříkového soudu, daňového a celního úřadu, sociální a zdravotní

pojišťovny, pošty a banky pro tuzemský i zahraniční platební styk) pro cvičné firmy, které

působí na středních a vysokých školách v rámci Slovenské republiky. Zabezpečuje

poradenskou činnost pro cvičné firmy, mezinárodní spolupráci v oblasti cvičných firem,

organizuje veletrhy a soutěže cvičných firem a další. Logicky byl právě SCCF hlavním

iniciátorem rozšíření úspěšné koncepce cvičných firem nad rámec středoškolské

(experimentálně i vysokoškolské) odborné přípravy do sféry celoživotního vzdělávání.

V období 2002 až 2003 byly realizované dva projekty v rámci programu PHARE – Rozvoj

občianskej spoločnosti „Cvičná firma pre absolventov stredných a vysokých škôl“ se

zaměřením na Bratislavu a okolí a projekt ESF „Cvičná firma pre absolventov stredných škôl“

se zaměřením na celé území Slovenska. I když uvedené projekty byly orientovány na cílovou

skupinu absolventů, jejich úspěšnou realizací se vytvořil obsahový i metodický rámec pro

zahájení série akreditovaných kurzů v rámci vzdělávací aktivity „Cvičná firma – most medzi

teóriou a praxou“. Tyto formy dalšího vzdělávání prostřednictvím cvičných firem se

uskutečnily v letech 2003 – 2010 ve spolupráci s úřady práce, sociálních věcí a rodiny a

místní samosprávou a nabídly možnost vzdělávání širší skupině nezaměstnaných, tedy i

věkově starší skupině frekventantů.

Společným cílem uvedených projektů bylo umožnit nezaměstnaným vzdělávat se v prostoru

specializovaného vzdělávacího pracoviště cvičné firmy a získat tak pod vedením

kvalifikovaných lektorů ucelený systém vědomostí a dovedností z oblasti podnikatelských

76

aktivit. Přidanou hodnotou projektů bylo jejich zaměření na komplexní diagnostické

posouzení potenciálu účastníků vzdělávání, zhodnocení jejich osobnostních vlastností,

kvalifikačních předpokladů a podmínek pro podnikatelskou činnost, resp. pro uplatnění se na

trhu práce a odborné poradenství ve spojení s tvorbou individuálních akčních plánů stejně

jako identifikaci bariér.

Aplikovaná koncepce cvičné firmy umožnila zprostředkovat zúčastněným cílovým skupinám

komplexní klíčové kompetence z oblasti založení, vedení a činnosti podniku malého

a středního typu, v celé šíři podnikatelských aktivit, dovedností a způsobilostí so zaměřením

na ekonomické činnosti. Absolvováním vzdělávání v prostředí cvičné firmy získali účastníci

vzdělávání lepší orientaci v legislativě a podnikaní, posilnilo se jejich právní vědomí

a orientaci v pracovně-právních vztazích (například znalost zákoníku práce, zákonů z oblasti

pracovního práva a sociálního a zdravotního pojištění). Účastníci dále získali praktické

informace v pracovní, ekonomické, sociální i společenské oblasti, poznali postupy při

zakládání firmy, vypracovaní podnikatelského plánu a získávání finančních zdrojů na

financování podnikatelské činnosti. Zvládli pravidla spojená s registrací firmy a vyzkoušeli si

registraci cvičné firmy na simulovaných státních úřadech Slovenského centra cvičných firem.

Aktivně zažili práci v jednotlivých odděleních cvičné firmy, kde byli zařazení na konkrétní

pracovní pozici. Velký důraz byl kladen na zvládnutí teoretických i praktických základů

účetnictví a daňové problematiky, využívání originálních dokladů z praxe a prezentaci

výsledků své práce průběžně během absolvování vzdělávání, nejen při závěrečné zkoušce.

Vzdělávání se realizovalo na specializovaném pracovišti cvičné firmy v Bratislavě, později i

v dalších městech Slovenska, po dobu 5 týdnů, souvisle v denním 8 hodinovém režimu tak,

aby účastníci vzdělávaní mohli získat základní vědomosti a dovednosti v celé řadě

ekonomických, finančních, účetních, personálních, mzdových, obchodních a jiných činností,

které jsou rozhodující buď při výkonu povolání, nebo při zakládání vlastní firmy

a vykonávání vlastní podnikatelské činnosti. Základním smyslem těchto aktivit bylo pomoci

nezaměstnaným zařadit se do pracovního života a získat pracovní návyky, k jejichž ztrátě

nezaměstnanost primárně vede.

Podle údajů Ústředí práce sociálních věcí a rodiny se uvedených vzdělávacích aktivit v rámci

cvičné firmy v letech 2002-2010 v Slovenské republice účastnilo celkem 495 stážistů. V

letech 2002 až 2008 byly kurzy výhradně pro absolventy střední a vyšší školy, a až v letech

2009 a 2010, se situace změnila a v prostředí absolventů se objevila skupina nezaměstnaných

50 + v počtu 48 posluchačů, což představuje 28 % z celkového počtu účastníků v těchto

77

letech. Tento fakt ovlivnil schopnost získat příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost

(SVČ),  přičemž podmínkou k získání příspěvku   ze strany poskytovatele vzdělání v prostředí

cvičné firmy. Z uvedeného celkového počtu frekventantů ve věku 50+ začalo podnikat

a využilo možnost získání příspěvku na SVČ 42 frekventantů (t. j. 87,5 %).

Od roku 2009 vstoupili na trh dalšího vzdělávání v rámci  Slovenské republiky v oblasti

přípravy na podnikatelskou činnost mimoškolní vzdělávací instituce, v rámci kterých se

vyprofilovaly právnické a fyzické osoby, které získaly akreditaci na poskytování vzdělávání

v uvedené oblasti. Akreditaci získá vzdělávací instituce pokud splní podmínky stanovené

zákonem č. 568/2009 Z. Z., o celoživotnom vzdelávaní. O udělení akreditace rozhoduje

Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu SR na základě stanoviska akreditační komise

pro další vzdělávání. K 31. 12. 2013 bylo schváleno více jak 10 000 akreditovaných

vzdělávacích programů. [9] Z hlediska obsahového zaměření těchto programů dominovaly

oblasti jako podvojné účetnictví, pečovatelské kurzy, svářečské kurzy, základy práce

s počítačem, obsluha vysokozdvižného vozíku, manikúra – pedikúra, aranžování květin,

masérské kurzy, daně, mzdy a jazykové kurzy.

Na přípravu na podnikání se v současnosti zaměřuje více jak 170 akreditovaných programů

s různými názvy, například: Zakládáme vlastní živnost na Slovensku, Zakládáme vlastní

živnost v Rakousku, Základy podnikaní, Implementace podnikatelského plánu, Základy

podnikatelské legislativy, Asistent podnikatele, Management podnikatelských projektů,

Podnikaní a jeho komunální a regionální podpora, Podnikaní v cestovním ruchu, Podnikaní ve

venkovské turistice a  další. Na základě analýzy obsahu vzdělávání těchto programů můžeme

konstatovat, že se liší v názvu, počtu vzdělávacích hodin a částečně cenou. Cíl je však

společný: připravit začínající podnikatele na zvládnutí základních právních předpisů,

zapracovat podnikatelský záměr, zvládli základy marketingu a vybraných finančních, účetních

a daňových operací.

Ve vztahu k předmětu analýzy jsme se zajímali o vzdělávací programy, které mají zařazen

vzdělávací modul cvičná firma. Podle zjištěných informací ani jeden ze současných

akreditovaných vzdělávacích programů neaplikuje koncepci cvičné firmy v čisté podobě, tak

jak jí implementovalo do vzdělávání nezaměstnaných Slovenské centrum cvičných firem.

V případě, že analyzujeme obsah vzdělávání, tak za model blízký koncepci cvičné firmy je

možno považovat pouze akreditovaný vzdělávací program Občianskeho združenia

v Medvedzí, který v rozsahu 190 vzdělávacích hodin nabízí moduly Právní minimum,

78

Ekonomické minimum, Podnikatelský plán, Základy práce s PC a Tvorbu kariéry s tím, že na

vzdělávací priestor aplikuje cvičnou firmu.

Na podnikání seniorů, kam můžeme zařadit i cílovou skupinu 50+ se zaměřuje společnost M-

Promex, s. r. o. v Kysuckom Novom Meste, která nabízí vzdělávací program Motivace,

poradenství a rozvoj všeobecných klíčových dovedností pro nezaměstnané se speciálním

modulem Poradenství a motivace pro seniory s rozsahem 32 vzdělávacích hodin.

Z dalších poskytovatelů vzdělávacích programů můžeme uvést účelové sdružení právnických

osob neziskového charakteru K. A. B. A. Slovensko so sídlem v Martině, které působí

v oblasti vzdělávání a poradenství dospělých už od roku 1997 pro různé cílové skupiny

a participuje na různých národních a nadnárodních projektech i projektech Evropské unie. Je

členem Asociace institucí vzdělávání dospělých. V letech 1997 až 2011 absolvovalo

vzdělávací a poradenské aktivity v tomto sdružení celkem 12 850 frekventantů. Vzdělávací

programy jsou připravované na míru frekventantům. Preferuje se zážitkové učení, tvořivá

a projektová výuka, aplikace diskusních metod a situační metody (hraní rolí). Základ

metodiky tvoří know-how švýcarského partnera Arbeitsgestaltung Uster. Uvedené sdružení

má zkušenosti s cílovou skupinou 50+ při realizaci projektu 50+ v roce 2008, který byl

zaměřený na psychologickou péči, bilanční diagnostiku, ověřování nových možností práce

v tvořivých pracovních dílnách (truhlářství, výtvarné a ruční práce), vzdělávání v oblasti

podnikání dlouhodobě nezaměstnaných účastníků ve věku 50 a více.

Dobré výsledky so vzděláváním cílové skupiny 50+ dosahuje obchodní společnost KONE

SSC s. r. o. jejíž aktivity se orientují na nejčastější problémy lidí 50+ a to příliš nízkou nebo

naopak příliš vysokou kvalifikaci, převážně pasivní jazykové schopnosti, nízkou flexibilitu

a pomalejší učení. Identifikované překážky u zaměstnavatelů skupiny 50+ se společnost snaží

překonávat v prostředí tzv. SSC ( Shared Service Centre).

Pokud jde o rekvalifikační kurzy na podporu podnikatelské činnosti a přípravné kurzy na

podnikání ve smyslu výše uvedeného příspěvku na samostatnou výdělečnou činnost,

poskytuje tuto formu vzdělávání v současnosti na celém území Slovenské republiky výhradně

obchodní společnost IVAKS, s. r. o., se sídlem v Bratislavě. Jde o společnost, která je

profesně zaměřená na  vzdělávání dospělých a svoje aktivity zabezpečuje na celém území

Slovenska už více jak 20 roků. Společnost disponuje přibližně 40-členným kolektivem

interních a externích spolupracovníků. Na nabízené vzdělávací aktivity společnost získala

akreditaci Akreditační komise pro rekvalifikační a vzdělávací zařízení při Ministerstvě

79

školství SR. V spolupráci s Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny zrealizovala uvedená

společnost více jak 800 rekvalifikačních kurzů v regionech celého Slovenska. Počet

frekventantů přesáhl 15 000 osob. Obsahová náplň uvedených rekvalifikačních kurzů je velmi

široká: pečovatelství, aranžování, lidová řemesla, služby a obchod, cestovní ruch, účetnictví,

ekonomika, administrativa a korespondence, anglický a německý jazyk, management,

marketing, rozvoj interpersonálních manažerských a speciálních dovedností a další.

Ve vztahu k analyzované problematice považujeme za významné rekvalifikační kurzy

podnikatelského a právního minima, které jsou svojí obsahovou náplní blízké kurzům

cvičných firem. Společnost využívá v rámci metodiky modulový systém výuky. Například

v rámci vzdělávací aktivity Rozvoj interpersonálních, manažérských a speciálních zručností

v celkovém rozsahu 392 hodin nabízí modul Vypracování podnikatelského plánu v rozsahu

16 hodin, v rámci vzdělávací aktivity Praktická škola managementu v celkovém rozsahu 1160

hodin nabízí modul Obchodní dovednosti v rozsahu 40 hodin a Komunikační dovednosti

v rozsahu 40 hodin. Zajímavá je vzdělávací aktivita Praktická škola ekonomie, v rámci které

mohou frekventanti absolvovat modul Tvorba podnikatelského plánu v rozsahu 80 hodin

a Daňové a právní minimum v rozsahu 40 hodin. Poměrně rozsáhlý je modul Podnikání

v cestovním ruchu (120 hodin) v rámci vzdělávací aktivity Práce v cestovním ruchu

v celkovém rozsahu 440 hodin. V ostatním období zaznamenáváme u této společnosti další

specializaci, a to vzdělávací aktivitu Praktická škola ľudovoumeleckých remesiel, v rámci

které má modul Základy podnikání přidělených 80 hodin a Aranžování květin a lidová

řemesla s modulem Základy podnikaní s rozsahem 80 hodin. Uvedená společnost, která je

momentálně lídrem v přípravě nezaměstnaných na samostatnou výdělečnou činnost,

participuje a také na projektech financovaných z fondů Evropské unie, v rámci kterých

v letech 2003 a 2004 úspěšně realizovala v rámci podpory podnikání a podnikavosti projekty

PHARE Podnikanie v cestovnom ruchu a Podnikanie na vidieku. V ostatním období

společnost IVAKS participovala na projektu Expakt AT. SK, Rakúsko-Slovenská Akadémia

expertov. Tento vzorový projekt přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou

a Rakouskem v programovém období 2007 – 2013, je sice zaměřený na možnosti sebe

zaměstnání v rámci přeshraničního regionu obou zemí, ale v rámci svých cílů implementuje

současně poradenský projekt Efektívne starnutie, který přináší do podniků v přeshraniční

oblasti přístup k efektivnímu stárnutí a umožňuje využívat zkušenosti podniků z obou zemí

s cílovou skupinou zaměstnanců v kategorii 50 a více.

80

Z dalších vzdělávacích aktivit v rámci Slovenské republiky, ve kterých zúčastňují i osoby

z cílové skupiny 50+ je možno uvést semináře úřadů práce, sociálních věcí a rodiny

s názvem Podpora kreatívneho malého podnikania. Podílí se na nich nezaměstnaní

zájemci, kteří uvažují o otevření živnosti a úspěšní podnikatelé, kteří představují úspěšné

podnikatelské nápady. Úspěšní podnikatelé vystupují jako hosté, přičemž je cílem

v bezprostřední komunikaci se zájemci o podnikání prezentovat svůj podnikatelský příběh

a upozornit na výhody i nevýhody podnikatelské činnosti.

Novou a zajímavou formou vzdělávání je nová aktivita s perspektivou podnikání cílové

skupiny 50+ pod názvem „My sme mladí, vy ste starí, dajme spolu naše hlavy“, jejímž

cílem je start spolupráce dvou znevýhodněných skupin nezaměstnaných – juniorů a seniorů

v oblasti aktivit volného času a  vzdělávání se. Participují na ní senioři, kteří mají chuť

odevzdávat zkušenosti a dovednosti mladší generaci a naopak mladí vzdělávají seniory,

například při deficitu počítačových dovedností. Metodika vzdělávání je mezi seniory velmi

oblíbená, oceňují individuální přístup. Celkově takto bylo přeškoleno 155 nezaměstnaných

seniorů s participací 53 nezaměstnaných juniorů. Aktivity ze strany seniorů byly zaměřené na

kulinářství, hudbu a šikovné ruce.

Ne příliš časté jsou speciální vzdělávací a rekvalifikační aktivity, zaměřené na cílovou

skupinu nezaměstnaných s dosaženým středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Zde

sice počtem dominují absolventi středních a vysokých škol, ale znevýhodněná skupina 50+ je

zde taktéž významně zastoupená. Příkladem zajímavého projektu může být aktivita Inštitútu

celoživotného vzdelávania Technickej univerzity v Košiciach s názvom „Web-technológie

pre podnikateľov – Elektronická komercia“ v rámci grantu PHARE, zaměřeného na

uvedenou cílovou skupinu. Cílem projektu bylo vyškolit účastníky kurzu, tak aby byli

způsobilí zapojit se do pracovní činnosti jako tvůrci a správci webových stránek, především

v malých a středních podnicích, a to buď jako zaměstnanci nebo jako samostatně výdělečné

osoby. K tomu měli posloužit zejména klíčové vzdělávací moduly: Základy Web-technologií

pro podnikání a Elektronický obchod – metoda moderního podnikání. Projekt byl regionálně

limitovaný pro oblast Košického samosprávného kraje.

Aktuální stav institucí využívajících princip fiktivních, na Slovensku ve variantě cvičných,

firem s akcentem specifického zaměření na kategorii občanů 50 +, vykazuje ze skupiny  osmi

institucí v tabulce Přehled institucí, které participují na vzdělávání cílové skupiny 50+,

81

pouze Štátny inštitút odborného vzdelávania a Občianske združenie Medvedzie. U zbývajích

šesti institucí je zjištěna pouze zaměřenost na kategorii 50 +.

Tab. 11: Přehled institucí, které participují na vzdělávání cílové skupiny 50+ v rámci

Slovenské republiky

Název instituce Adresa vzdělávaní

50+vzdělávaní 50+

v cvičné firme

Štátny inštitút odborného vzdelávania

Bellova 54/a

837 63 Bratislava

– cvičná firma pro nezaměstnané

v období 2003 – 2010

Občianske združenie Medvedzie

Družstevná – Obecný dom

027 44 Medvedzie

ano prvky metodiky cvičné firmy

M-Promex, s. r. o. Kukučínova 2599

024 01Kysucké Nové mesto

ano (chráněná dílna)

–

K.A.B. A. Slovensko Komenského 19

036 01 Martin

ano –

KONE SSC, s. r. o. Tomášikova 64

831 04 Bratislava

ano –

IVAKS, s. r. o. Gogoľova 18

851 01 Bratislava

ano (rekvalifikační kurzy podnikaní)

–

Inštitút celoživotného vzdelávania Technickej univerzity Košice

B. Němcovej 32

040 01 Košice

ano –

IU.N.EX Person,

spol. s. r. o.

Horná 13

974 01 Banská Bystrica

ano –

Zdroj: vlastní šetření v rámci analýzy problematiky

3.3.4. Příklad metodiky cvičné firmy v oblasti dalšího vzdělávání

Za nejúspěšnější metodu přípravy skupiny nezaměstnaných 50+ na podnikání v rámci

Slovenské republiky považujeme jejich zařazení do vzdělávání s participací  cvičné firmy,

která jim ve velké míře umožňuje otestovat získané vědomosti a aplikovat je v modelových

82

situacích blízkých realitě. Z hlediska teorie dalšího vzdělávání pro a přípravu na samostatné

podnikání s využitím cvičné firmy můžeme konstatovat, že  metodika cvičné firmy pro

nezaměstnané vychází z didaktiky cvičné firmy [10], která se na Slovensku aplikuje ve

vyučování předmětu cvičná firma na středních školách už více jak 16 roků. Na druhé straně

bylo potřebné metodiku vzdělávání v cvičné firmě pro nezaměstnané přizpůsobit cílové

skupině 50+ se zohledněním poznatků současné teorie vzdělávání dospělých.

Koncepce cvičné firmy má specifický obsah, využívá specifické vzdělávací metody

a vyznačuje se také odlišným postavením učitele/lektora a specifickým způsobem hodnocení

účastníků a ověřováním jejich vědomostí a dovedností. V porovnání s jinými koncepcemi

vzdělávání se práce v cvičné firmě nejvýrazněji odlišuje postavením vyučujícího.

Lektor/lektorka nebo lektorský tím, který vzdělává účastníky dalšího vzdělávání v rámci

přípravy na samostatné podnikání, se v cvičné firmě dostávají do role poradců, asistentů,

trenérů a moderátorů. Neřídí cvičnou firmu a nesmí být v pozici „klasického“ (tradičního)

vyučujícího, jak je to možné v jiných vzdělávacích aktivitách. Účastníkům, kteří se po dobu

vzdělávací aktivity stávají „zaměstnancem“ cvičné firmy, ponechávají poměrně velký prostor

na rozhodování a jednání. Ukazuje se, že když chce lektor v cvičné firmě pro nezaměstnané

reagovat během vzdělávání účastníků na požadavky praxe, měl by být podnikovým poradcem,

psychologem, daňovým poradcem a komunikačním expertem v jedné osobě. Tato role

poradce – asistenta zároveň klade vysoké požadavky na předpoklady lektora pro toto činnost.

Pro lektorování vzdělávací aktivity ve formě cvičné firmy pro nezaměstnané se na  Slovensku

využívá model týmového vyučování, v rámci kterého je do vzdělávacího procesu zapojeno

několik lektorů – specialistů (např. specialista na právní stránku založení firmy, specialista na

personalistiku, specialista na obchodní problematiku a marketing, specialista na účetnictví,

daňovou problematiku, bankovnictví, pojišťovnictví atd.).

Vzdělávání v cvičné firmě pro nezaměstnaných má problémový činnostní charakter a zároveň

je orientované na zkušenosti, zájmy a poznatky vlastních účastníků. Samotný obsah ve

vzdělávání se částečně přizpůsobuje potřebám účastníků z hlediska jejich představ o vlastní

podnikatelské činnosti. Jako základní vyučovací metoda se zde využívá metoda simulační,

která umožňuje účastníkům vyzkoušet si činnosti během programu, umožňuje jim dělat

chyby a poučit se z nich a zároveň vyžaduje od nich v simulovaných situacích stejný stupeň

serióznosti, motivace a koncentrace jako v reálné praxi. Přidanou výhodou této vzdělávací

metody je skutečnost, že simulovaná situace se může modifikovat tak, aby vyhovovala

individuálním potřebám účastníků. Simulaci významně podporuje aplikace metody

83

praktických činností a multimediální metody při využívání moderních informačních

a komunikačních technologií. Široké uplatnění ve vzdělávání nezaměstnaných v cvičné firmě

nacházejí všechna dialogické metody. Vychází se při tom z toho, že schopnost vést dialog

a vyhýbat se konfliktům je předpokladem přežití jednotlivce v stále měnícím se prostředí.

Cvičná firma funguje na předpokladu rozvoje osobnosti každého jejího zaměstnance, v tomto

případe účastníka vzdělávání. Dialog se tu praktikuje na všech úrovních a 

ve všech odděleních. Účastníci vzdělávání vnímají sebe jako členy týmu, ve kterém je

vysoký stupeň vzájemné tolerance. Případné konflikty tu jsou akceptované jako nevyhnutelný

výsledek spolupráce při dosahování společného cíle. V prostředí cvičné firmy pro

nezaměstnaných se proto nepotlačují emoce. Potvrzují to zkušenosti s touto vzdělávací

aktivitou, kde emocionálně odvážní účastníci vzdělávání jsou ti, kteří dávají „věci“ v cvičné

firmě do pohybu. Je však zapotřebí je řídit tak, aby podněcovali spolupráci a týmovost.

Specifickou formou diskusní metody ve cvičné firmě pro nezaměstnané jsou operativní

porady, resp. tzv. kontrolní den ve cvičné firmě. Vedoucí oddělení informují ředitele cvičné

firmy a lektora/lektory o splnění úkolů a vzájemně se radí o dalších plánech na budoucí

období. Ředitel cvičné firmy vede operativní porady, přijímá informace z jednotlivých

oddělení a přiděluje nové úlohy. Lektor zůstává v pozadí dění v cvičné firmě jako poradce

a do uskutečňovaných procesů nezasahuje, resp. zasahuje jen minimálně ve smyslu navigace

a koordinace činností ve cvičné firmě.

Během všech vzdělávacích jednotek se ve cvičné firmě pro nezaměstnané využívají

přednostně motivační metody, například motivační rozhovor s účastníky vzdělávání na

začátku vzdělávací aktivity, motivační rozhovory uvedením vhodného příběhu úspěšného

podnikatele a demonstrace prostřednictvím videozáznamu nebo zabezpečením přímého

vstupu vhodného reprezentanta podnikatelské veřejnosti. Význam mají také průběžné

motivační metody uváděním dalších příkladů z podnikatelské praxe a podněcování účastníků

vzdělávání pochvalou. Největším motivačním prvkem ve cvičné firmě pro nezaměstnané je

pocit přispívání k úspěchu. Zažívají ji účastníci i lektoři. Účastníci pracují ve vzdělávacím

prostoru  cvičné firmy bez obav. Na případné omyly a chyby se ve cvičné firmě hledí jako na

šanci učit se a nikoliv jako na neúspěch jednotlivce, případně skupiny.

S úspěchem se ve cvičné firmě pro nezaměstnané využívá metoda brainstormingu jako

spontánní diskuse při hledání nových nápadů, například při tréningu hledání a objevování

podnikatelských příležitostí a rozhodovaní o předmětu podnikání, o obchodním jméně, logu,

84

o reklamním sloganu  cvičné firmy, při tvorbě katalogu a jiných marketingových nástrojů.

Brainstorming, případně jeho modifikovaná forma brainwritingu jsou základními metodami

marketingových aktivit ve cvičné firmě a pomáhají účastníkům objevit hodně originálních

nápadů, které potom využívají při nácviku různých prezentačních technik.

Cvičná firma pro nezaměstnané je vhodným vzdělávacím prostorem pro aplikaci celého řady

metod názorné demonstrace a praktických úkolů. Účastníci pracují s moderními informačními

technologiemi a využívají originální doklady z podnikatelské praxe, se kterými se budou

potkávat ve vlastní podnikatelské činnosti. Jde o nácvik zručností při uskutečňování

administrativních, obchodních, finančních, účetních a daňových operací, grafických

a ilustračních prací, a práce s výpočetní, kancelářskou a telekomunikační technikou, nebo

ekonomickým softvérem a pod. Samostatná práce účastníků při získávání informací,

například prostřednictvím internetu, při studiu odborné literatury i při kontrolní činnosti se

permanentně kombinuje s prací v týmu při řešení komplexních úloh a procvičování

komunikačních a kooperativních technik.

Ve cvičné firmě pro nezaměstnané se přednostně aplikuje inscenační metoda, v rámci které

jednotliví účastníci vykonávají ve cvičné firmě určité funkce, které vyplývají z jejich

cvičného pracovního zařazení (např. funkci ředitele firmy, personalisty, obchodníka, účetního,

a pod.). Přitom je důležité, aby se dokázali identifikovat s danou rolí. Okrajově se ve cvičné

firmě pro nezaměstnané využívají také ekonomické hry, které patří k atraktivním vyučovacím

metodám. Mohou mít v tomto vzdělávacím prostředí formu tréninkových a situačních her.

Jsou orientované na nácvik schopnosti umět se rozhodovat v různých simulovaných situacích.

Umožňují znázornění a nácvik v dynamických, navzájem přepojených systémech

komplexních problémových úloh, jejichž scénář je v kompetenci lektorů kurzu. Důležité je to,

že účastníci vzdělávání začlenění do pracovní skupiny prožívají důsledky svých rozhodnutí,

analyzují chybné rozhodnutí a mají prostor na jejich změnu. Ve cvičné firmě pro

nezaměstnané se aplikují také určité prvky projektové metody v části nácviku vypracování

podnikatelského projektu, resp. jeho písemné formy – podnikatelského plánu. Pro výraznější

aplikaci projektového vyučování se zaměřením například na marketingové nebo obchodní

aktivity není v této vzdělávací aktivitě dostatečný časový prostor.

Součástí metodiky vzdělávání ve cvičné firmě pro nezaměstnané jsou také metody hodnocení

a certifikace účastníků. Specifický charakter této vzdělávací aktivity si vyžaduje taktéž

specifické přístupy k hodnocení účastníků vzdělávání. Lektor cvičné firmy má možnost využít

85

hodnocení každého jednotlivce i celé skupiny. Používá především verbální hodnocení.

Novinkou je hodnocení formou pracovního posudku. Východiskem hodnocení je rozbor práce

účastníka jako zaměstnance na jeho pracovní pozici v daném oddělení cvičené firmy. Při

hodnocení se využívají hodnotící listy. Hodnotí se sociální vztahy (např. ochota a schopnost

účastníka pracovat v týmu, ochota poskytovat informace), organizační předpoklady účastníka

(např. schopnost organizovat si práci, organizovat práci oddělení), výsledky (např. termín

a kvalita plnění úkolů), dokumentace (úroveň práce s doklady, formální stránka jejich

zpracování, archivace). Hodnotící listy slouží na průběžné hodnocení účastníků vzdělávání,

ale mohou být i podkladem při skládaní závěrečné zkoušky. Závěrečná zkouška má část

teoretickou a praktickou. Teoretická část se uskutečňuje formou ústního pohovoru s účastníky

vzdělávání, ale může mít i podobu písemného testu. Ústní pohovor vede s účastníky tříčlenná

komise složená z lektorů vzdělávání. Hodnotí se výsledkem: vyhověl nebo nevyhověl.

Praktická část závěrečné zkoušky má pouze písemnou formu. Obsahuje jeden souvislý příklad

na danou pracovní pozici, ve které účastník pracoval. Hodnotí se odborná i formální stránka

splnění úloh komplexního příkladu. Podobně jako v teoretické části závěrečné zkoušky

výsledek hodnocení je v kategorii vyhověl nebo nevyhověl. Účastníci vzdělávací aktivity

v rámci cvičné firmy pro nezaměstnané, kteří absolvují závěrečnou zkoušku s celkovým

hodnocením „vyhověl“, získají certifikát, resp. osvědčení o absolvování vzdělávání.

Simulace hospodářské praxe a příprava na podnikatelskou činnost se ve cvičné firmě pro

nezaměstnané nemůže odehrávat pouze v rovině didaktické. Cvičná firma pro nezaměstnané

by měla být současně i moderním vzdělávacím místem, ve kterém sehrávají významnou úlohu

vyučovací prostředky. Vzdělávací prostor  cvičné firmy musí splňovat i určité technické

předpoklady. Zařízení moderní odborné učebny příslušným základním vybavením je

nezbytnou podmínkou toho, aby vzdělávací proces ve cvičné firmě pro nezaměstnané

probíhal v podmínkách, které kopírují realitu hospodářské praxe a přispívají ke zvyšování

zájmu účastníků o práci v cvičné firmě. Při navrhování interiéru určených prostor pro činnost

cvičné firmy se vychází z počtu účastníků vzdělávání (do 25 v jedné skupině), počtu

a variability výpočetní, kancelářské a telekomunikační techniky a požadavků na archivaci

dokumentace cvičné firmy (kancelářský nábytek a  další.). Dbá se přitom také na zabezpečení

bezbariérového přístupu do učebních prostor pro imobilní účastníky a vhodné akustické

a provozní členění vzdělávacího prostoru na menší pracovní celky pro jednotlivé pracoviště

cvičné firmy. Výhodou je možnost vytvořit samostatný prostor na jednání (pracovní porady).

86

Důležitá je didaktická technika, kterou představují počítače, tiskárny, kopírovací a skenovací

zařízení, dataprojektor, flipchartová tabule a další.

Pokud jde o obsah vzdělávání ve cvičné firmě v oblasti dalšího vzdělávání pro

přípravu na samostatné podnikání, jsou v rámci Slovenské republiky zkušenosti s modulovým

systémem výuky, který je složen ze základního modulu a pěti modulů odborných.

MODUL OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ HODINOVÁ DOTÁCIA

Základní modul

I.

Základní právní a ekonomické vědomí

pro založení firmy a práci v cvičné

firmě. Využití PC, faxu, internetu, e-

mailu. Základy jazykových kompetencí.

Personální tréning.30

Odborné moduly

Modul II. Řízení cvičné firmy. Pozice manažéra

a sekretariátu

95

Modul III. Právní oddělení a personalistika 95

Modul IV. Obchodní oddělení (nákup a prodej) 95

Modul V. Oddělení marketingu a reklamy 95

Modul VI. Ekonomické oddělení

(všeobecná a mzdová účtárna) 95

Absolvent základního modulu I. získá základní vědomosti z podnikové ekonomiky,

účetnictví, daňové problematik, pojišťovnictví, bankovnictví, informatiky,

administrativy, obchodní korespondence a právního povědomí potřebné k založení firmy

(podnikatelský záměr, podnikatelský plán, právní stránka založení firmy – ohlášení živnosti,

společenská smlouva, registrace na obchodním soudě otevření účtu, základní registrační

povinnosti vůči daňovému úřadu, sociální a zdravotní pojišťovně, styk s bankou, výběr

předmětu podnikání, obchodního jména a loga firmy, organizační struktura firmy, plánování

potřeby zaměstnanců, náplně práce jednotlivých oddělení firmy, oběh dokladů). Naučí se

87

základy, případně si rozšíří svoje vědomosti z práce s počítačem, naučí se jak pracovat s

internetem, e-mailem, faxem a další výpočetní a komunikační technikou. Získá, případně si

rozšíří základy obchodní komunikace, získá základní cizojazyčné kompetence (anglický,

německý jazyk, případně jiný jazyk podle zájmu účastníků a možností vzdělávací instituce).

V rámci personálního tréningu se naučí vypracovat základní personální dokumenty

(strukturovaný životopis, motivační list, osobní dotazník, pracovní smlouvu) a zvládání

základních personálních činností ve firmě. Důraz je kladen na úpravu veškerých písemností

podle norem.

Modul I Učební osnova a počet hodin

Obsah vzdělávání Počet hodin

Základy informatiky – MS Word, MS Excel, MS Powerpoint, Internet,

elektronická pošta

3

Základy podnikové ekonomiky 2

Základy účetnictví 4

Základy administrativy a korespondence 1

Základy právní nauky, daní a pojišťovnictví 2

Podnikatelský záměr a podnikatelský plán 2

Právní stránka založení firmy 3

Organizační struktura firmy a náplň práce jednotlivých oddělení 1

Základy obchodní komunikace 1

Základy cizojazyčné komunikace 5

Personální tréning – sebehodnocení účastníků (SWOT-analýza) 2

Personální dokumenty 2

Cvičné výběrové řízení na pracovní pozice v cvičné firmě 2

Dotaci hodin na jednotlivé časti Modulu 1 je možno upravit podle potřeb vzdělávací instituce

i frekventantů. Teoretická zkouška má formu ústního pohovoru na téma: Základní právní

88

a ekonomické vědomosti pro založení a práci ve cvičné firmě. Jde o tyto okruhy otázek:

základní teoretické vědomosti z ekonomiky, účetnictví, daňové problematiky, bankovnictví,

pojišťovnictví, informatiky, administrativy a korespondence,  základy práva, personalistiky

(organizační struktura firmy, náplně práce jednotlivých oddělení firmy, personální

dokumentace), které si účastníci vzdělávací aktivity osvojili v rámci modulu I. Ústní pohovor

je možné podle potřeby nahradit písemným testem.

Odborné moduly ve cvičné firmě v rámci dalšího vzdělávání pro přípravu na samostatné

podnikání představují rutinní práci jednotlivých oddělení. Účastníci jsou na základě

výběrového řízení, které proběhlo v modulu I., zařazeni do oddělení a vykonávají svoje

pracovní pozice. Cvičná firma pro absolventy pracuje jako reálná firma, tj. jako tým, přičemž

na kvalitě práce jednotlivých oddělení závisí celkový výsledek firmy. Na operativních

poradách, které vede manažer (ředitel)  cvičné firmy jsou účastníci navzájem informováni

o pracovních úkolech a jejich plnění. V případě zájmu účastníků je možné pracovní pozice

v cvičné firmě vystřídat (tzv. job rotation). Cílem je, aby každý účastník měl představu o práci

všech oddělení ve firmě a provázanosti a kontinuitě jednotlivých pracovních úkolů.

Praktická zkouška se uskutečňuje formou souvislého příkladu s vazbou na  pozici, kterou

účastník v rámci odborné přípravy na podnikání vykonával. Východiskem hodnocení je

podrobný rozbor práce zaměstnance  cvičné firmy pro absolventy na každé pozici

v jednotlivých odděleních, která je hodnocena nejen individuálně, ale i ve skupině. Do úvahy

se bere, jak zaměstnanec formuluje daný úkol, zda ho přijímá bez námitek, zda pracuje

systematicky, jak využívá čas, jak dlouho mu trvá vykonání svěřené práce, jeho tvořivá

aktivita, samostatnost, a tom jak je schopný komunikovat, prezentovat výsledky své práce a

jaká je jeho ochota pracovat v prospěch celé skupiny. Příprava na samostatné podnikání

v prostředí  cvičné firmy přináší účastníkům vzdělávání vícero výhod. Především je to

individuální přístup lektorů k účastníkům. Účastníci přicházejí do cvičné firmy s různou

úrovní vědomostí, zručností a návyků, což odráží odlišnou úroveň jejich vzdělání, které

absolvovali, ale v první řadě rozdíly v jejich zkušenostech, které získali během svého

pracovního i osobního života. Účastníci se odlišují nejen intelektuálními vlastnosti, ale i

odlišnou motivací ke vzdělávání. Vstupují do vzdělávacího prostředí cvičné firmy s různými

očekáváními. Odlišují se i  různou schopností plánovat, řešit úlohy, pracovat s informacemi.

Do vzdělávacího procesu vstupují s vlastním sebehodnocením a sebevědomím. Vstupní

dotazníky, které odevzdávají na začátku vzdělávání, potvrzují i jejich odlišnou motivací

k učení. Většina účastníků (92 %) byla nejvíce motivovaná možností získat po absolvování

89

vzdělávání příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost. Ve skupině účastníků se vyskytly i

tací, kteří si chtěli rozšířit vědomosti z cizích jazyků (9 %) a  získat dovednosti pro práci

s informačními a komunikačními technologiemi (27 %). Důležitou součástí vzdělávací

aktivity jsou také výstupní hodnotící dotazníky, ve kterých se zjišťuje spokojenost účastníků

s absolvovaným vzděláváním. Z analýzy zjištěných názorů účastníků vyplynul požadavek na

větší prostor pro nácvik hledání podnikatelských idejí a příležitostí a rozhodování se

o předmětu podnikání, vytvoření a  zpracování podnikatelských plánů s hlubším zaměřením

na plán finanční.

3.3.5. Zdroj

Použitá literatúra [1] KOL. 2013. Trendy sociálneho vývoja v Slovenskej republike. Bratislava: ŠÚ SR, september 2013. [2] Národný program aktívneho starnutia na roky 2014 – 2020. http://www.employment.gov.sk/files/legislativa/dokumenty-zoznamy-pod/npas.pdf[3] JUKASČÍKOVÁ, I. – ŠKÁPIK, P. – ŠTUKOVSKÁ, Z. 2012. Obyvateľstvo v Slovenskej republike a krajoch Slovenskej republiky, vybrané výsledky Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011. Bratislava: Štatistický úrad SR, 2012. [4] http://www.upsvar/statistiky.html?_it=1247.[5] HALANOVÁ, Z. 2012. Analýza situácie osôb starších ako 50 rokov veku na trhu práce na Slovensku v roku 2012. Bratislava: Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny Bratislava, december 2012.[6] PILKOVÁ, A. – REHÁK, J. 2013. Profil podnikateľov na Slovensku: Dynamická analýza, regionálne a medzinárodné porovnanie. In Trendy v podnikání. Plzeň: Trendy v podnikání – Business Trends, vedecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni, 3/2013. [7] KOL. 2012. Obyvateľstvo Slovenskej republiky v kontexte Európskeho roku aktívneho starnutia. Bratislava : Štatistickú úrad SR, 2012. [8]http://www.upsvar.sk/medialne-spravy/naodny-projekt-pomoci-hromadne-prepustenym.html[9] http://www.minedu.sk/akreditacie-v-oblasti-celozivotneho-vzdelavania [10] http://sccf.sk/cvičná firma pre absolventov

3.4. Stav problematiky a vhodné příklady v Polsku

Polsko je parlamentní republikou a unitárním státem a svojí rozlohou 312.683 km²90 je to

devátý největší stát Evropy. Polsko má 7 sousedů, na západě hraničí s Německem, na jihu

s Českou republikou a Slovenskem, na východě s Ukrajinou, Běloruskem, Litvou a Ruskem.

Polsko je členem mnoha významných mezinárodních organizací. Mezi nejdůležitější z nich

patří např. EU, NATO, nebo UNO.

Polsko je rozděleno do 16 vojvodství: Západní Pomořansko, Pomořansko, Varmijsko-

Mazursko, Podlesí, Lebus, Velkopolsko, Kujavsko-Pomořansko, Mazovia, Dolní Slezsko,

Lodž, Lublin, Opole, Slezsko, Svatý Kříž, Malopolsko a Podkarpatskou oblast. Přestože má

90 POLSKA. Dostupné z: http://polska.pl/polska/1,125331,11433680,Polozenie_geograficzne_Polski.html

90

každé vojvodství vlastní hlavní město a samosprávné orgány, nemají vojvodství charakter

samostatných státních útvarů.

Polsko má 38,5 mil. obyvatel,91 hlavní město Varšava má 1,7 mil. obyvatel92, což ji činí

největším městem Polska. 62,8% Poláků žije ve městech a 38,2% na venkově.93 Věková

struktura má dle oficiálních zdrojů následující parametry: 56,2 % obyvatelstva nad 40 let,

24,1 % do 17 let, 11,8 % mezi 18-24 lety a 20,3 % mezi 25-39 lety dokončeného věku.94

Priority obyvatel, zvláště v mladých věkových skupinách se v posledních letech výrazně

změnily. V posledních deseti letech se ztrojnásobil počet studentů.95 Většina mladých Poláků

současně studuje i pracuje, po ukončení studia se obvykle rozhodují pro budování své kariéry,

než pro zakládání rodin, což má za následek další pokles porodnosti, je uzavíráno také méně

sňatků, a nejpopulárnější rodinný model „2+2“ se za posledních 20 let snížil na polovinu.96 Je

rovněž zřejmé, že čím vyšší mají úroveň vzdělání, tím později Polky rodí své první děti (ca.

ve 30).97

Centrální statistický úřad (Głόwny Urząd Statystyczny, GUS) předpokládá, že celkový počet

obyvatel v Polsku poklesne do roku 2030 na ca. 35.7 mil., tedy o 2,8 mil. obyvatel méně, než

dnes.98 Dále se předpokládá, že se prodlouží naděje dožití Poláků do roku 2020 u mužů na

77,6 a u žen na 80 let. V roce 2004 se narodilo 356.000 dětí, předpokládá se, že v roce 2030

se narodí už jenom 232.000 dětí99. V roce 2030 bude průměrný věk obyvatel země 45 let, pro

porovnání, dnes to je 37, s rostoucím trendem. 100

Hospodářství se v Polsku v průběhu posledních desetiletí podstatně změnilo. V důsledku

politicko-hospodářských změn v letech 1988/1989 se přeměnilo z centrálně plánovaného na

tržní hospodářství.101 Privatizace malých a středních státních podniků a nová, liberální politika

v zakládání nových podniků sehrály důležitou roli při vzniku soukromého hospodářského

sektoru. Dnes je tento soukromý sektor základním kamenem polského hospodářství. Přesto,

že strukturální změny a privatizace jednotlivých hospodářských sektorů postupují jen velmi

91 STAT. GOV. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/gus/5840_12766_PLK_HTML.htm92 STAT. GOV. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/rs_rocznik_demograficzny_2013.pdf93DE POLAND GOV. Dostupné z: http://de.poland.gov.pl/Geschlechtsstruktur,582.html94DE POLAND GOV. Dostupné z: http://de.poland.gov.pl/Alterstruktur,583.html95 DE POLAND GOV. Dostupné z: http://de.poland.gov.pl/Alterstruktur,583.html96 BECKLOWE. Dostupné z: http://www.becikowe.com/?sr=demografia/demografia.htm97 DE POLAND GOV. Dostupné z: http://de.poland.gov.pl/Alterstruktur,583.html98 BECKLOWE. Dostupné z: http://www.becikowe.com/?sr=demografia/demografia.htm99 BECKLOWE. Dostupné z: http://www.becikowe.com/?sr=demografia/demografia.htm100BECKLOWE. Dostupné z: http://www.becikowe.com/?sr=demografia/demografia.htm101BECKLOWE. Dostupné z: http://www.becikowe.com/?sr=demografia/demografia.htm

91

zvolna, byly realizovány rozsáhlé investice do oblastí Hutnictví a energetiky.102 Bohužel je

současné polské hospodářství neustále zužováno změnami a reformami systémů

zdravotnictví, vzdělávání, finančního a administrativního systému.103 V žebříčku vytvořeném

CIA nazvaném The World Factbook GDP (Purchasing Power Parity) obsadilo Polsko se

792,4 mld. amerických dolarů parity kupní síly v roce 2012 22. místo.104 Měřeno hrubým

domácím produktem (HDP) je Polsko dle prognóz rakouské hospodářské komory (WKO) s

406,606 mil., i v roce 2014 osmou největší ekonomikou v prostoru EU.105 Podle polského

centrálního statistického úřadu (Głόwny Urząd Statystyczny, GUS) se posílil v posledních

třech měsících uplynulého roku obrat v oblasti průmyslu, maloobchodu a dopravy.106 Vzrostly

též nominální mzdy v podnikové oblasti a kupní síla.107 Kromě toho výrazně stoupla poptávka

v oblastech stavebnictví a montáží.108 Ceny spotřebního zboží a služeb stouply minimálně a

ceny služeb v oblasti průmyslu a stavebnictví dokonce v porovnání s předešlým rokem

klesly.109 Problematická situace na polském pracovním trhu se v roce 2013 rovněž

stabilizovala.110

Polské hospodářství se nachází, jak již bylo výše uvedeno, v přechodném stavu. V současnosti

má stát ve své režii 25% celkového HDP, a vlastní mnoho velkých podniků v celé zemi, jako

např. polskou železnici (PKP)111, podíl v těžebním průmyslu rud KGHM112, polský podnik pro

zpracování ropy a provozovatel čerpacích stanic PKN Orlen113, polský podnik pro těžbu ropy

a plynu AG PGNiG114 a podíl v nejstarší a největší bance v Polsku PKO BP115, i v řadě dalších

menších podniků.

Existuje značná diskrepance v hospodářském rozvoji a hospodářské situaci mezi jednotlivými

polskými regiony. V období 2001 až 2010 vzrostl HDP v rámci jednotlivých vojvodství

102 ENCYKLOPEDIA. Dostupné z: http://encyklopedia.pwn.pl/haslo/4575023/polska-gospodarka.html103ENCYKLOPEDIA. Dostupné z: http://encyklopedia.pwn.pl/haslo/4575023/polska-gospodarka.html104 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2001rank.html105 WKO. Dostupné z: http://wko.at/statistik/eu/europa-wirtschaftsleistung.pdf106STAT. GOV. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/POZ_DI_Konferencja_prasowa_Info_i_szacunki_PKB_styczen_2014.pdf 107STAT. GOV. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/POZ_DI_Konferencja_prasowa_Info_i_szacunki_PKB_styczen_2014.pdf108STAT. GOV. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/POZ_DI_Konferencja_prasowa_Info_i_szacunki_PKB_styczen_2014.pdf109STAT. GOV. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/POZ_DI_Konferencja_prasowa_Info_i_szacunki_PKB_styczen_2014.pdf110STAT. GOV. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/POZ_DI_Konferencja_prasowa_Info_i_szacunki_PKB_styczen_2014.pdf111 PKPSA. Dostupné z: http://pkpsa.pl/112KGHM. Dostupné z: http://www.kghm.pl/index.dhtml?category_id=173113 ORLEN. Dostupné z: http://www.orlen.pl/PL/OFirmie/Strony/default.aspx114PGNIG. Dostupné z: http://www.pgnig.pl/115 PKOBP. Dosutpné z: https://www.pkobp.pl/grupa-pko-banku-polskiego/pko-bank-polski/o-nas/

92

nejvíce, o 28%, v Mazovii, dále v Dolním Slezsku o 21% a nejméně o 6% v Západním

Pomořansku.116

V období leden až únor 2013, vzrostl dle centrálního statistického úřadu (Głόwny Urząd

Statystyczny, GUS) export o 0,1% a import se zároveň snížil o 9,8 %, vždy ve srovnání

s odpovídajícím obdobím v roce 2012.117 tzn., že export dosahoval 31,2 mld. amerických

dolarů a import 31,1 mld. amerických dolarů.118 Pokles v oblasti zahraničního obchodu nastal

zejména v obchodu s rozvojovými zeměmi, nárůst oproti tomu v zahraničním obchodě

s vysoce rozvinutými zeměmi, jako např. zeměmi EU.119 Podle Polské národní banky (NBP)

skončil zahraniční obchod Polska v roce 2013 přebytkem, tzn. vývoz převýšil dovoz a to

poprvé od zahájení politických a hospodářských změn.120 Podle Polské národní banky (NBP)

byla v září 2013 vykázána pozitivní obchodní bilance ve výši 673 mil. Euro.121 To je podle

analytika Marcina Lipky známka toho, že se stále více polských podnikatelů stává důležitou

součástí mezinárodního obchodu a to nejen v rámci Evropy, ale např. i v Asii.122 Největší

nárůst vykázal export v uplynulém roce v oblasti nábytkářského a potravinářského

průmyslu.123 Zpráva zveřejněná v polovině roku 2013 firmou Grant Thornton ukazuje, že

počet podnikatelů, kteří plánují v blízké budoucnosti investovat do rozvoje, a modernizace

svého podnikání vzrostl z 34% na 58%, což představuje největší procentní nárůst ze všech

zemí EU.124 Přes výše uvedené změny, pozitivní tendence a úspěchy i skutečnost, že Polsko se

může pochlubit největším hospodářským rozvojem v Evropě, je to podle Lipky nejslabší země

v oblasti inovací.125 Podle žebříčku sestaveného Evropskou komisí s názvem The European

Innovation Scoreboard, bylo v Polsku investováno do výzkumu a vývoje jen 0,77% HDP,

zatímco průměr EU je 2,03%.126 Podle Lipky to není jen důsledek nedostatku finančních

prostředků, ale zvyklostí a názorů polských podnikatelů – zaměřují se na krátkodobé úspěchy

a zisky a zastávají ještě stále velmi konzervativní názory.127 Finanční rámec plánovaný EU na

období 2014 – 2020 očekává, že v budoucnu bude do výzkumu a vývoje investováno více

116FORSAL. Dostupné z: http://forsal.pl/artykuly/696769,jak_rosl_pkb_wojewodztw_w_polsce_przez_ostatnie_10_lat.html117 EGHOSPODARKA. Dostupné z: http://www.egospodarka.pl/93349,Handel-zagraniczny-I-II-2013,1,39,1.html118 EGHOSPODARKA. Dostupné z: http://www.egospodarka.pl/93349,Handel-zagraniczny-I-II-2013,1,39,1.html119 EGHOSPODARKA. Dostupné z: http://www.egospodarka.pl/93349,Handel-zagraniczny-I-II-2013,1,39,1.html120 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html121 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html122 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html123 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html124 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html125FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html126 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html127 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html

93

prostředků.128 Podle Centra pro hospodářské informace (Centralny Ośrodek Informacji

Gospodarczej COIG) byly v Polsku v uplynulém roce založeno kolem 352.000 podniků.129

316.231 z nich byly živnosti, a 36.362 podniky zapsané v Zemském právním registru

(Krajowy Rejestr Sądowy KRS130).

3.4.1 Samostatně výdělečná činnost v Polsku

Živnost představuje nejjednodušší a organizačně i právně nejméně komplikovanou formu

samostatně výdělečné činnosti. Podobně jako v Německu je toto vyhrazeno pouze fyzickým

osobám. Tato forma podnikání nesmí být řízena ani právnickou osobou, ani osobou zřízenou

dle obchodního práva, která byla založena fyzickou osobou. Pro založení živnosti je v Polsku

potřeba podat žádost o zápis do polského Centrálního registru pro výdělečnou činnost

fyzických osob (Centralna Ewidencja i Informacja o Działalności Gospodarczej CEIDG).

Kromě toho je nutné pro výkon určitých povolání předložit licenci, či doklad o kvalifikaci.

Protože se v případě živností jedná o poměrně jednoduchou právní formu a k jejímu založení

není potřeba vynaložit velké náklady, vybírají zakladatelé podnikání tuto formu nejčastěji.

Důležitým faktorem pro velký počet nově založených živností byla také vysoká

nezaměstnanost v Polsku.131 Podle Jarosława Nawrotka, předsedy Centra pro hospodářské

informace (Centralny Ośrodek Informacji Gospodarczej COIG) je zřejmé, že v době, kdy

nezaměstnanost stoupá, cítí se mnozí nezaměstnaní nuceni zakládat vlastní živnosti, neboť

neočekávají, že by získali trvalé zaměstnání a chtějí se tím vyhnout nezaměstnanosti.132

Druhou skupinou, která v Polsku zakládá podnikání, je skupina mladých lidí. Podle komise

EU chce 6 z 10 lidí ve věku pod 25 let založit firmu.133 Tento jev je rovněž patrný

z provedeného šetření nazvaném Studenti na pracovním trhu, každý třetí z dotázaných

studentů uvedl, že by nejraději pracoval ve své vlastní firmě, protože to je něco nového a

zajímavého.134 Dalšími důvody pro založení vlastního podniku byly: jistota, možnost

svobodného rozhodování a svobodné rozhodování o využití času.135 Podle Beaty Kapcewicz,

ředitelky portálu Architekci Kariery.pl, byly nejdůležitějšími důvody pro potenciální nové

128 FORBES. Dostupné z: http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html129COIG. Dostupné z: http://www.coig.com.pl/raporty-2014.php130 COIG. Dostupné z: http://www.coig.com.pl/raporty-2014.php131 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html132 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html133 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html134 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html135 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html

94

zakladatele podnikání sebeurčení a uskutečnění vlastních myšlenek a – ještě důležitější –

možnost realizovat svoje touhy a zájmy.136

Třetí skupinou nových zakladatelů je skupina lidí ve „zralém věku“. Mnozí starší lidé, kteří

chtějí založit novou firmu, počítají s využitím grantů a podpor, které nabízejí např. úřady

práce. Předpokladem k jejich získání je přihlášení se jako uchazeč o práci u příslušného úřadu

práce. Jako příklad lze uvést nabídku gdaňského krajského úřadu práce, který nabízí

jednorázovou dotaci pro nové zakladatele podnikání: „Žádost o jednorázovou finanční

podporu pro nové podnikatele může podat na gdaňském krajském úřadu práce každý, kdo je

zde veden jako uchazeč o práci, ale především ji můžou podat: mladí do 25 let, kteří se

neúčastní žádného školení ani vzdělávání či něčeho podobného, lidé od 50 let věku, postižení,

bývalí pracovníci v oblasti vzdělávání. Podpora je udělována ve výši 18.000 Zl (ca. 4.500

Euro, která byla přislíbena cca. 60 žadatelům, kteří odpovídají pravidlům stanoveným

v odstavci 1 uvedeného nařízení. Pro projekt FF pro 50 + je významné, že od 03. 02. 2014

budou žádosti postižených a starších 50 let přijímány a ověřovány nepřetržitě, dokud nebudou

vyhrazené finanční prostředky vyčerpány. Tento případ má ilustrovat, do jaké míry stát cíleně

podporuje zakládání podnikání po padesátce a u postižených. Pouze tyto dvě skupiny mohou

podávat své žádosti nepřetržitě a ty jsou také nepřetržitě ověřovány.

Podle krajského úřadu práce v Gdaňsku jsou připravovány další podpůrné projekty pro osoby

ve věkové skupině 40 až 64 let.137Díky těmto projektům a podpůrným programům bylo

v letech 2012 a 2013 jen pracovními úřady podpořeno dvakrát tolik nových zakladatelů, než

v roce 2011.138 Odhaduje se, že v tomto roce jen krajský úřad v Gdaňsku podpoří tímto

způsobem finančně ca. 200 nových podniků a živostí.139 Nevratná dotace je jednou

z nejefektivnějších forem podpory uchazečů o práci, kteří chtějí založit vlastí podnik nebo

živnost a je nabízena všemi úřady práce v Polsku.140

3.4.2. Podpora podnikání z  fondů EU v Polsku

Firma sehrává velmi důležitou roli v sociálním a hospodářském vývoji každé země a výrazně

přispívá ke konkurenceschopnosti hospodářství. Z tohoto důvodu podporuje začínající

podnikatele také přímo polské Ministerstvo hospodářství. Stát pomáhá novým podnikatelům

136 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html137PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html138 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html139 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html140 PRACA. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html

95

mnoha způsoby, jako např. při schvalování zákonů, stanovením pravidel pro zpracování a

realizaci projektů, které jsou relevantní pro majitele a vedení podniků. Polská rada ministrů

odsouhlasila např. „víceletý finanční rámec“ pro období 2014-2020. Tento rámcový rozpočet

schválený Evropskou komisí stanoví, jakým způsobem lze využívat evropské peníze. Měla by

být zlepšena dopravní infrastruktura, aby byla urychleně dokončena výstavba rychlostních

komunikací mezi hlavními hospodářskými centry vzájemně a její napojení na Varšavu.141

Podle Elżbiety Bieńkowské, vicepremiérky a ministryně pro infrastrukturu a rozvoj, jsou

dotace určeny především pro inovace a pro zlepšení konkurenceschopnosti polských

podniků.142

K tomu bylo prověřeno a přijato radou ministrů mnoho domácích projektů z operačních

podpůrných programů.143 Tyto programy byly rovněž vytvořeny, aby zvýšily inovativnost,

konkurenceschopnost, efektivnost a výkonnost a jejich prostřednictvím by mělo být do

polského hospodářství investováno celkem 76,8 mld. Euro.144 Sestaveno bylo 5 operačních

programů a 1 nadregionální, specielně pro východní vojvodství a také 16 dalších regionálních

programů.145 Peníze spravují samosprávy každého Vojvodství. V letech 2007-2013 bylo dáno

k dispozici Vojvodstvím jen ca. 25% veškerých prostředků EU, v období 2014-2020 to bude

kolem 40%.146

3.4.3. Polská agentura pro rozvoj podnikání

Dále byla v roce 2000 založena Polská agentura pro rozvoj podnikání (Polska Agencja

Rozwoju Przedsiębiorczości PARP). Představuje centrální administrativní orgán a podléhá

ministerstvu hospodářství.147 Tato agentura spravuje prostředky EU a polského státu, které

jsou určeny k podpoře podnikání, inovací a personálního managementu a 148 disponuje 83

pobočkami v celé zemi.149

Kromě toho je jejím cílem zajištění podpory pro inovace a mezinárodní aktivity firem a

podpora environmentálně příznivé produkce a spotřeby150 podporuje podnikatele

141KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/rzad_przyjal_projekty142KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/rzad_przyjal_projekty143 KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/rzad_przyjal_projekty144 KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/rzad_przyjal_projekty145 KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/rzad_przyjal_projekty146 KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/rzad_przyjal_projekty147 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/more/9244148 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/more/9244149 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1432150 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/more/9244

96

v uskutečňování jejich vizí,151realizuje programy zaměřené na hospodářský rozvoj, podporuje

inovační a výzkumné záměry malých a středních podniků a podporuje regionální rozvoj,

zlepšování v oblastech personálního managementu, exportu a využívání nových

technologií.152 Agentura nabízí řadu programů a projektů jako např.:

- Spolupráce se vyplatí! (Współpraca - to się opłaca!) - Program na podporu spolupráce

mezi různými podniky. K tomu jsou uvolněny prostředky zpracovány programy, které

usnadňují hledání informací, obchodních partnerů a dotací.153

- Podporujeme e-Business (Wspieramy E-Biznes) – platforma určená specielně pro

podniky, které chtějí působit na internetu, která zahrnuje informace, směrnice,

reklamu, informace o možnostech získání dotací i výčet všech podnikatelů, kteří si

tuto podnikatelskou činnost vybrali.154

- Polský křemíkový most (Polski Most Krzemowy) - Projekt na podporu podniků, které

jsou aktivní v oblasti podpory nových technologií a chtějí se rozšířit na americký

trh.155

Výše uvedené příklady ukazují, jak různorodé jsou nabídky Polské agentury pro rozvoj

podnikání (Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości PARP). Kromě toho tato agentura

nabízí různé možnosti dalšího vzdělávání. Nabízeny jsou jak „otevřené projekty“, jako školení

pro podniky a instituce, tak i volná místa v postgraduálních studijních programech na

univerzitách, a to specielně pro podnikatele a jejich zaměstnance.156 Tyto nabídky se mění,

neboť jsou každým rokem vybírány v rámci výběrových řízení. Díky Evropskému sociálnímu

fondu (ESF) musí podnikatelé, kteří se chtějí podílet na těchto projektech dalšího vzdělávání

doplatit jen 20% skutečných nákladů.157

Nabízeny jsou také různá školení pro malé a střední podniky a potenciální podnikatele. Účast

je zdarma, neboť probíhá na zvláštním, za tímto účelem zřízeném portálu pro e-learning,

nazvaném, Akademie polské agentury pro rozvoj podnikání (Akademia PARP).158

Další projekt podporuje spolupráci polských podniků se zahraničními vzdělávacími

institucemi a/nebo zahraničními podniky jakéhokoli druhu jako mikro, malé i střední podniky 151 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/more/9244152 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/more/9244153 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/2307154 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/2307155PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/2307156 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1432157 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1432158 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1436

97

minimálně ze dvou zemí s cílem realizovat vědecko-výzkumný nebo rozvojový záměr.159

Předpokladem tohoto projektu je účast na některém mezinárodním inovačním programu v roli

koordinátora nebo partnera a pozitivní hodnocení zpracovaného návrhu projektu.160

Speciální projekty jsou nabízeny také mikropodnikům a malým podnikům, které se chtějí

specializovat na vědecký výzkum a vývoj, podporu však lze využít pouze na zavedení nebo

další rozvoj nového výrobku nebo technologie.161

Pro každý obor je k dispozici široké spektrum podpor a dotací, které mají podnikatelé

k dispozici, aby každý mohl najít to, co potřebuje.

Další pomocí pro firmy, které mají svoje sídlo v Polsku, je půjčka, kterou nabízí Polská

agentura pro rozvoj podnikání (Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości PARP). Tato

půjčka smí být použita pouze pro získání licencí, nových akvizic a odborného poradenství,

které jsou nutné pro výrobu nového produktu, inovaci, další rozvoj nové technologie.162

Půjčka nesmí být vyšší, než 75% celkových výdajů nebo vyšší, než 2 mil. Zloty (ca. 500.000

Euro), výdaje na odborné poradenství nesmějí překročit 15% celkové sumy.163 Zdanění nesmí

být nižší, než referenční daňová sazba platná v den podpisu smlouvy.164 Příjemce smí své

splátky odložit, avšak ne déle, než na 2 roky.165 Půjčka je udělena na dobu maximálně 10

let.166

Jinou formou podpory je existence různých soutěží, jako Polský výrobek roku (Polski Produkt

Roku), kterou od roku 2002 organizuje Polská agentura pro rozvoj podnikání (Polska Agencja

Rozwoju Przedsiębiorczości PARP) a od roku 2008 ji spolufinancuje Evropský sociální

fond.167 Zaměřuje se především na podniky pracující v oblasti výzkumu, na nové technologie

nebo výrobky.168 Výherci této soutěže smí používat logo a název Polský výrobek roku (Polski

Produkt Roku) a získají veškerou podporu při reklamě na svůj produkt.169

159PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1432160PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1432161 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1432162PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1416163 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1416164 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1416165 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1416166 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1416167 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1434168 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1434169 PARP. Dostupné z: http://www.parp.gov.pl/index/index/1434

98

Další organizací, která podnikatelům a novým podnikatelům pomáhá poskytováním různých

služeb je Zemský systém služeb (Krajowy System Usług KSU). Zde se jedná kromě jiného

především o poradenství pro malé a střední firmy.170 Zemský systém služeb (Krajowy System

Usług KSU) nabízí podnikům poradenství v oblastech jako inovace, ochrana životního

prostředí, finanční a energetické hospodářství, využití technologií, a pro podniky, které se

zabývají potravinářskou výrobou také poradenství a podporu v marketingu a odbytu.171

Spektrum nabídek je velmi široké, neboť v Zemském systému služeb je začleněno mnoho

firem. I zde jsou nabízeny půjčky a záruky, protože Zemský systém služeb (Krajowy System

Usług KSU) spolupracuje velmi úzce s Polskou agenturou pro rozvoj podnikání (Polska

Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości PARP).172 Kromě toho je prováděn průzkum

hospodářství a trhu, aby byly rozeznány stále se měnící potřeby a pro podniky mohly být

zpracovány odpovídající nabídky.

3.4.4. Vzdělávací instituce zaměřené na přípravu dospělých k podnikání v Polsku

Problematika byla řešena v kontextu osmnácti vytypovaných vzdělávacích zařízení, která

avizují využívání systému fiktivních firem nebo simulačních her, popřípadě specializaci na

věkovou kategorii 50 + a pomoc nově začínajícím podnikatelům. Nejkomplexnější informace

veřejně inzeruje:

a) školící centrum HOMO CREATORE Group nabízí široké spektrum možností dalšího

vzdělávání, zejména pro ty, kdo chtějí založit své nové podnikání173jako např.

- Motivační semináře Public Speaking174,

- Coaching a individuální trénink175,

- Otevřená školení pro rozšíření odborných kompetencí

Nabízeny jsou v rámci fiktivních firem především strategické simulační hry s podnikatelskou

tématikou v oblastech:

170 KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/doradztwo-biznesowe/171 KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/doradztwo-biznesowe/172 KSU PARP GOV. Dostupné z: http://ksu.parp.gov.pl/pl/doradztwo-biznesowe/173HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_otwarte/gry_biznesowe174 HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_otwarte/gry_biznesowe175 HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_otwarte/gry_biznesowe

99

- Zlepšení komunikace a spolupráce,

- Rozšíření kompetencí v oblasti finančního hospodářství, rizik a managementu

změny.176

Nabízené simulační hry byly vyvinuty speciálně pro polské zakladatele podniků a byly

přizpůsobeny polským podmínkám. Simulační hry je možná hrát v kterémkoli čase na

oficiální webové stránce podniku.177

Každý hráč získá hodnocení a posouzení svých rozhodnutí včetně analýzy účinných strategií

sestavených trenérem.178

Nabízena jsou i uzavřená školení pro zlepšení vnitropodnikových výkonů pro konkrétní

podniky.179 Školení zahrnují mimo jiné tyto oblasti:

- Personální management (HR-Management)

- Vrcholový management,

- Marketing,

- Tržní strategie,

- Soft Skills,

- Prodej,

- Zákaznický servis,

- Sebevyjádření a Work-life-balance.180

Dále je nabízeno poradenství pro oblast lidských zdrojů (HR) jak pro celé podniky, tak i pro

jednotlivé pracovní týmy.181

b) STS Group nabízí školení a simulační trénink rovněž speciálně pro podnikatele.

Nabídky vzdělání zahrnují následující oblasti:

- Coaching,

- Týmové vedení,

- Nákupní jednání,

- Obchodní jednání,

176 HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_otwarte/gry_biznesowe177 HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_otwarte/gry_biznesowe178 HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_otwarte/gry_biznesowe179 HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_wewnetrzne180HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_wewnetrzne181 HOMOCREATORE. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/doradztwo_konsulting_hr

100

- Hodnocení zaměstnanců,

- Individuální trénink.182

Kromě těchto tréninkových metod (Coaching, nebo individuální trénink) jsou nabízena také

aktivní školení pro 6 až 14 účastníků, která díky metodě využívající případové studie pro

simulační trénink, obchodní trénink a pracující se strategickými simulačními hrami dokáže

zajistit rozvoj kompetencí.183 Jsou určeny pro zkušené podnikatele, kteří vedou jednání

s náročnými obchodními partnery, nebo obchodními řetězci.184 Tyto hry jsou vedeny

individuálně, nebo ve velmi malých skupinách. Každý tým obdrží na začátku hry výčet

předpokládaných podmínek a cílů, které by měly být dosaženy. Týmy provádějí řadu úkonů a

aplikují podle hracího plánu různé strategie jednání.185 Každé vyjednávání je doprovázeno

trenéry, kteří mezi jednáními týmy podporují a poskytují jim poradenství.186 Po skončení

simulace získá každý tým hodnocení svých schopností a přehled svých úspěchů.187

Vzdělávací instituce jako Centrum dalšího vzdělávání v Bielsko-Biała, regionální centrum pro

vzdělávání při zaměstnání v Lubartόwě, Centrum dalšího vzdělávání v Ruda Śląska, Centrum

dalšího vzdělávání Jana Matejka v Krakově, HOMO CREATORE Group poradenské a školicí

středisko, Centrum dalšího vzdělávání a vzdělávání při zaměstnání v Zamośći a školící

centrum STS Group disponují další dodatečnou webovou stránkou, která je věnována právě

používané fiktivní firmě, nebo nabízeným simulačním hrám.

Všechna zařízení nabízejí dospělým ke vzdělávání a k rozšiřování jejich kompetencí fiktivní

firmy, dvě z nich ještě i strategické simulační hry. Využití simulačních her nebo fiktivních

firem je silně ovlivněno profilem a oborem příslušné vzdělávací instituce. 13 z 18

vzdělávacích zařízení využívá nabízené fiktivní firmy nebo simulační hry pro rozšíření všech

kompetencí účastníků, které jsou v dotazníku uvedeny. Centrum dalšího vzdělávání Ludwika

Krzywickiého, centrum dalšího vzdělávání pro hospodářství v Chorzόwě se zaměřuje

především na finanční aspekty a management změny, naproti tomu např. Centrum dalšího

vzdělávání Wojciecha Korfantyho v Bytomě nebo centrum dalšího vzdělávání v Białymstoku,

ani jednu z těchto oblastí nenabízejí, stejně jako svaz škol při zaměstnání v Lidzbarku

182STS SZKOLENIA. Dostupné z: http://www.sts-szkolenia.pl/183 STS SZKOLENIA. Dostupné z: http://www.sts-szkolenia.pl/184 STS SZKOLENIA. Dostupné z: http://www.sts-szkolenia.pl/szkolenia.php?a=treningi-symulacyjne185 STS SZKOLENIA. Dostupné z: http://www.sts-szkolenia.pl/szkolenia.php?a=treningi-symulacyjne186 STS SZKOLENIA. Dostupné z: http://www.sts-szkolenia.pl/szkolenia.php?a=treningi-symulacyjne187 STS SZKOLENIA. Dostupné z: http://www.sts-szkolenia.pl/szkolenia.php?a=treningi-symulacyjne

101

Warmińskiem a Svaz škol při zaměstnání ve Wolsztýně, které se finančním hospodařením

také nezabývají.

Žádné z těchto vzdělávacích zařízení nenabízí školení, opatření pro další vzdělávání nebo

kurzy, které jsou určeny speciálně pro osoby starší 50 let.

Průzkum však také ukazuje, že v nabídkách dalšího vzdělávání existuje pro skupinu 50+

mezera v nabídce. Lidé této věkové skupiny nejsou u nabídek dalšího vzdělávání, u kterých

jde např. o hospodářské kompetence, zakladatele podnikání nebo vedoucí pracovníky,

zohledněni. Internetové rešerše ukázaly, že jedinými výjimkami jsou kurzy tance, cizích

jazyků a počítačové kurzy, které jsou skutečně nabízeny speciálně pro věkovou skupinu 50+.

Příloha: Dotazník průzkumu využívání specifických programů přípravy na podnikání v Polsku

Instituce 1) Nabízíte

pro další

vzdělávání

fiktivní

firmy?

Pokud ne,

využili byste

v budoucnu

fiktivní firmy,

nebo

simulační

hry?

2) Nabízíte tyto

možnosti

dalšího

vzdělávání

věkové skupině

50+?

Pokud ano, nabídli

jste fiktivní firmy

nebo simulační hry

věkové skupině

50+?

3) nabízíte

další

vzdělávání

zakladatelů

m nového

podnikání?

Pokud ano,

nabídli jste

jim už

fiktivní

firmy a

simulační

hry?

Centrum dalšího vzdělávání ve

Slezské Rudě

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání

v Bielsko-Bialej

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání a

vzdělávání při zaměstnání Chojnice

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Regionální centrum pro vzdělávání při

zaměstnání Lubartov

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání v

Sieradži

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání Jana

Matelka v Krakově

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání

v Zeljonej Gore

ANO Spolu

s ostatními, ne

Spolu s ostatními, ne NE

102

samostatně samostatně

Centrum dalšího vzdělávání Vojtěcha

Korfanty v Bytomě

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Poradenské a školící centrum HOMO

CREATOR

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání v

Bialymstoku

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

ANO ANO

Centrum dalšího vzdělávání a

vzdělávání při zaměstnání v Toruni

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání a

vzdělávání při zaměstnání v Zamošči

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Svaz zaměstnaneckých škol

v Lidzbarku Warmiňském

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Centrum dalšího vzdělávání v

Sopotech

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Svaz zaměstnaneckých škol ve

Volštýně

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

NE

Školící centrum STS Group ve

Varšavě

ANO Spolu

s ostatními, ne

samostatně

Spolu s ostatními, ne

samostatně

ANO ANO

3.4.5. Zdroj

1. Non-formale Grundbildung fördern von Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung. Dostupné z:http://www.bmz.de/de/was_wir_machen/themen/bildung/formale_grundbildung/non_formale_grundbildung/index.html

2. Kształcenie Dorosłych 2011 Głόwny Urząd Statystyczny GUS, 2013. Dostupné z:http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/ED_ksztalcenie_doroslych_2011.pdf

103

3. Kształcenie Dorosłych 2006. Głόwny Urząd Statystyczny GUS, 2009. Dostupné z:http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/WZ_ksztalcenie_doroslych.pdf

4. Demografia Polski Głόwny Urząd Statystyczny GUS. Dostupné z:http://www.becikowe.com/?sr=demografia/demografia.htm

5. Położenie geograficzne Polski Polska.pl . Dostupné z: http://polska.pl/polska/1,125331,11433680,Polozenie_geograficzne_Polski.html

6. Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań. Głόwny Urząd Statystyczny GUS, 2011. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/gus/5840_12766_PLK_HTML.htm

7. RocznikDemograficzny2013, Głόwny Urząd Statystyczny GUS, 2013. Dostupné z:http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/rs_rocznik_demograficzny_2013.pdf

8. Struktura společnostiGeschlechtsstruktur. Offizielles Förderportal der Republik Polen. Dostupné z:http://de.poland.gov.pl/Geschlechtsstruktur,582.html

9. Altersstruktur von Offizielles Förderportal der Republik Polen. Dostupné z:http://de.poland.gov.pl/Alterstruktur,583.html

10. Polska Gospodarka. Encyklopedia PWN. Dostupné z:http://encyklopedia.pwn.pl/haslo/4575023/polska-gospodarka.html

11. The World Factbook von Central Intelligence Agency, 2012. Dostupné z:https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2001rank.html

12. WirtschaftsleistungBruttoinlandsprodukt (BIP) zulaufendenPreisenundWechselkursenvon Wirtschaftskammer Österreich (WKO), 2013. Dostupné z:http://wko.at/statistik/eu/europa-wirtschaftsleis tung.pdf

13. Informacja o sytuacji gospodarczo-społecznej Polskiw 2013, Produkt krajowy brutto- s zacunekwstępny w 2013, Produkt krajowy brutto wg wojewόdztw w 2012- szacunekwstępny) Głόwny Urząd Statystyczny GUS, 2013. Dostupné z:http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/POZ_DI_Konferencja_prasowa_Info_i_szacunki_PKB_styczen_2014.pdf

14. Bank PKO SA O nas. Bank PKO SA. Dostupné z:http://pkpsa.pl/

15. Orlen O Firmie. von Orlen. Dostupné z:http://www.orlen.pl/PL/OFirmie/Strony/default.aspx

16. PGNiG O nas. PGNiG. Dostupné z:http://www.pgnig.pl/

17. PKO BP O nas PKO BP. Dostupné z:https://www.pkobp.pl/grupa-pko-banku-polskiego/pko-bank-polski/o-nas/

18. Jakrόsł PKB wojewόdztw w Polsceprzezostatnie 10 lat) Forsal.pl, MT. Dostupné z:http://forsal.pl/artykuly/696769,jak_rosl_pkb_wojewodztw_w_polsce_przez_ostatnie_10_lat.html

19. Handel zagraniczny I-II 2013) Aleksandra Baranowska-Skimina. Dostupné z:http://www.egospodarka.pl/93349,Handel-zagraniczny-I-II-2013,1,39,1.html

20. Polska zamknie rok z nadwyżką handlową? Forbes.pl. Dostupné z:http://www.forbes.pl/nadwyzka-handlowa-w-polsce-eksport-w-2013-przewazy-import,artykuly,166686,1,1.html

21. W 2013 roku powstało 352.000 nowych firm. Centralny Ośrodek Informacji Gospodarczej COIG) . Dostupné z:http://www.coig.com.pl/raporty-2014.php

22. Polacy na potęgę zakładają firmy.Co ich do tego zmusza? Dostupné z:http://praca.wp.pl/title,Polacy-na-potege-zakladaja-firmy-Co-ich-do-tego-zmusza,wid,16355924,wiadomosc.html

23. Rząd przyjął projekty. Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości. Dostupné z:http://ksu.parp.gov.pl/pl/rzad_przyjal_projekty

24. Über Uns Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości. Dostupné z:http://www.parp.gov.pl/index/more/9244

25. Wspόłpraca to się opłaca! Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości. Dostupné z:http://www.parp.gov.pl/index/index/2307

26. Baza ofert szkoleniowych. Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości. Dostupné z:http://www.parp.gov.pl/index/index/1432

27. Akademia PARP. Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości. Dostupné z:http://www.parp.gov.pl/index/index/1436

28. Pożyczka na innowację. Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości. Dostupné z:http://www.parp.gov.pl/index/index/1416

104

29. Polski Produkt Przyszłości. Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości. Dostupné z:http://www.parp.gov.pl/index/index/1434

30. Doradztwo Biznesowe i Pomoc dla Firm. Krajowy Systém Usług KSU. Dostupné z:http://ksu.parp.gov.pl/pl/doradztwo-biznesowe/

31. Gry Szkoleniowe Symulacyjne i ons planspiele. HOMO CREATORE Group. Dostupné z:http://www.homocreatore.pl/szkolenia_otwarte/gry_biznesowe

32. Szkolenia Wewnętrzne Zamknięte, dedykowane danej organizacji. HOMO CREATORE Group. Dostupné z: http://www.homocreatore.pl/szkolenia_wewnetrzne

33. Doradztwo HR czyli budowanie oraz rozwόj firm i zespołόw. HOMO CREATORE Group. Dostupné z:http://www.homocreatore.pl/doradztwo_konsulting_hr

34. Treningi symulacyjne, treningi biznesowe i gry strategiczne. von STS Group. Dostupné z:http://www.sts-szkolenia.pl/szkolenia.php?a=treningi-symulacyjne

35. Treningi Symulacyjne. STS Group. Dostupné z:http://www.sts-szkolenia.pl/szkolenia.php?a=treningi-symulacyjne

36. ZP4 Otwarcie Pracowni. Bielskie Centrum Kształcenia Ustawicznego i Praktycznego. Dostupné z:http://www.bckuipbielsko.pl/wp/nasze-pracownie/zp4-listopadowa-9/zp4-otwarcie-pracowni/

37. Centrum Kształcenia Ustawicznego i Zawodowego. Dostupné z:http://www.ckuchojnice.pl/

38. Regionalne Centrum Edukacji Zawodowej w Lubartowie. Dostupné z:http://www.rcez.lubartow.pl/

39. Centrum Kształcenia Ustawicznego w Sieradzu. Dostupné z:www.ckusieradz.pl

40. Firma Symulacjyna MOST. Centrum Kształcenia Ustawicznego w Rudzie Śląskiej. Dostupné z:www.most.rudaslaska.edu.pl

41. Centrum Kształcenia Ustawicznego w Krakowie. Dostupné z:http://cku.krakow.pl/cku_nwww/cku.htm

42. Centrum Kształcenia Ustawicznego w Zielonej Gόrze. Dostupné z:http://www.cku.zgora.pl/

43. Centrum Kształcenia Ustawicznego Ekonomistόw im.Ludwika Krzywickiego w Chorzowie. Dostupné z: http://www.ckue.pl/

44. Centrum Kształcenia Ustawicznego im.W.Korfantego w Bytomiu. Dostupné z:www.cku.bytom.pl

45. Grupa HOMO CREATORE. Dostupné z:http://www.homocreatore.pl/

46. Centrum Kształcenia Ustawicznego w Białystoku. Dostupné z:http://www.ckubialystok.pl/

47. Centrum Kształcenia Ustawicznego w Toruniu. Dostupné z:http://www.cku.torun.pl

48. Firma symulacjyna MATRIX. Centrum Kształcenia Ustawicznego i Zawodowego w Zamościu. Dostupné z: www.cku.zamosc.pl/matrix/Site/home.html

49. All Together- Wszyscy Razem. Zespόł Szkόł Zawodowych w Libarku Warmińskim. Dostupné z:www.skpzsz.za.pl

50. Centrum Kształcenia Ustawicznego w Sopocie. Dostupné z:http://www.cku.sopot.pl/

51. Svaz škol vzdělávání při zaměstnání Wolsztyn. Dostupné z:http://www.zszwolsztyn.pl/

105