Počáteční a další vzdělávání z pohledu trhu práce a potenciál spolupráce škol se sociálními

partnery – 1. částWorkshopy s kontaktními osobami a pedagogickými pracovníky ZŠ č.1 - 17

Místo: č. 1 a 2 – SŠ lodní dopravy a technických řemesel č. 3 – 17 – mateřská základní škola

Přednášející: Mgr. Kateřina Knap

Systém středních škol • 1 416 škol, v kterých se vzdělávalo celkem 532 918 žáků. Z celkového počtu škol bylo 70,5 % zřizováno kraji, 22,5 % soukromými subjekty a další zřizovatelé• vzdělání s maturitou poskytovalo 86,3 % z celkového počtu škol, střední vzdělání s výučním listem 37,8 % • střední vzdělání s výučním listem bylo poskytnuto 20,4 % žáků • 77,4 % žáků se vzdělávalo v oboru zakončeném maturitní zkouškou

Systém středních škol

Podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání s potenciální možností dalšího vzdělávání na terciární úrovni vzhledem k počtu všech absolventů středních škol v letech 2005/06 - 2009/10

  2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10

Podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní zkouškou s potenciální možností dalšího vzdělávání na terciární úrovni

68,5% 70,2% 71,2% 72,7% 74,3%

absolventi oborů středního vzdělávání s maturitní zkouškou včetně absolventů nástavbového a zkráceného studia

85 384 85 799 84 348 83 951 81 064

Počet absolventů středních škol 124 655 122 254 118 423 115 510 109 080

Systém středních škol

Počty absolventů škol v období 1999–2010

  1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Střední vzdělání bez MZ i výučního listu

1035 219 386 265 429 322 340 205 112 63 57 46

Střední s výučním listem - E,H

49501 42261 43870 44483 45048 42421 40752 38559 35802 33547 31082 27558

Systém středních škol

G vzdělání – K

21156 21884 22900 18527 23659 24694 25309 24001 24193 24284 24499 24198

SOŠ s MZ – M

49613 11267 45537 42428 41987 42687 44581 45872 46511 45298 44980 43372

SOŠ MZ as OV

6439 2192 3885 6792 6420 5962 6008 7200 6933 7367 7161 7241

celkem 87744 67823 116578 112495 117543 116086 116990 115837 113551 110559 107779 102415

Systém středních škol

• postupný úbytek absolventů středního vzdělávání s výučním listem od roku 2003. Úbytek je zapříčiněn  útlumem některých odvětví primárního a sekundárního sektoru (hornictví, hutnictví), ale také klesajícím počtem dětí v populačních ročnících. Klesající počet absolventů středních škol s výučním listem se projevil na druhé straně v rostoucím zájmu o studium zakončeném maturitní zkouškou. Počet absolventů středního odborného vzdělávání zakončené maturitní zkouškou od roku 2003 zaznamenává růst až do roku 2007, kdy se růst zastavil, respektive mírně poklesl. Nárůst absolventů také částečně zaznamenalo gymnaziální zdělávání.

Učňovské školství po roce 1989 • nárůst nových oborů (zejména maturitních) • změna organizace učňovských zařízení, kdy po roce 1989 došlo k decentralizaci školství a

změny nastaly také v oblasti řízení škol a byla posílena pedagogická, ekonomická a správní samospráva jednotlivých škol

• struktura zaměstnanců učňovského zařízení, zejména problematika mistrů odborné výchovy, dnes učitelů odborného výcviku

• nadbytečná kapacita škol, zejména SOŠ, SOU a OU, jednak z důvodů poklesu zájmu absolventů základních škol, kteří spíše volí obory ukončené s maturitní zkouškou a na druhé straně z důvodu negativního demografického vývoje v ČR. To je jeden z mnoha důvodů, proč dnes dochází ke spojování, slučování mnoha škol

• spolupráce sociálních partnerů• financování učňovského školství, tzv. přírůstková metoda konstrukce a rozpočtu byla

nahrazena tzv. normativní metodou financování• legislativní opatření • poměr žáků ve studijních a učebních oborech, včetně poměru žáků v odborném a

všeobecném vzdělávání, tento poměr se po roce 2000 ustálil na 30% žáků v učebních oborech vzdělávání a 70% v maturitních oborech vzdělávání

• rostoucí délka vzdělávání, kdy základní učební obor ukončený výučním listem probíhá po dobu 3 let, nástavbové maturitní vzdělání požaduje další 2 roky

Co lze očekávat v blízké budoucnosti?negativní vliv demografického vývoje radikální úbytek žáků v učilištích a technických

SŠobnovu nerovnoměrné věkové struktury v řadě

tradičních oborů (v řadě případů věkový průměr 50-60 let) … i v dopravě!!!

neúspěšní maturanti – nulový stupeň vzdělání

A vše další co neumíme předvídat nebo kvantifikovat …

Co lze očekávat v blízké budoucnosti? gymnázia, většina dále na vysoké školy (nejlépe humanitní)

kritický nedostatek kvalifikovaných, technicky vzdělaných pracovníků! (7% vers. 40% HDP)

likvidace potřebné kvalifikační struktury (škol) pro potřeby ČR v rámci probíhajících regionálních optimalizací sítě škol (potravináři, skláři, keramici, apod.)

Zaměstnanost v ÚK

K 30. 9. 2012 evidoval Úřad práce ČR:

- celkem 475 115 uchazečů o zaměstnání- celkem 39 795 volných pracovních míst

Ústecký kraj eviduje:35 313 nezaměstnaných z toho

631absolventů škol (září 2012 nově zaevidováno 5 720 osob) 682 volných pracovních míst (8,4 osob na jedno

volné místo)

Trh práce v České republice• výrazně regionální charakter • populace v České republice stárne • odchod kvalifikovaných pracovníků do zahraničí

(nutné vytvořit atraktivní prostředí )

• rozvoj lidských zdrojů v České republice není dostatečně koordinován

• přizpůsobení studijní nabídky tak, aby byl v souladu s koncepcí regionálního rozvoje příslušného kraje

Trh práce v České republice• malé a střední podnikatelské subjekty

představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti a mají tendenci k růstu

• pokles investic v České republice (-4,6 % oproti -0,4 %)

• nejhlubšímu propadu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (-7,1 %), v zemědělství (-5,5 %)

• odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (+2 %) nebo peněžnictví a pojišťovnictví (+0,9 %)

Trh práce v České republice

Trh práce v České republice

Volná pracovní místaZdroj: Databáze Úřadu práce ČR

Trh práce v České republice – silné stránky

• Geografická poloha ČR

• Prostor pro zlepšení

• Cenová stabilita

• Kvalifikovaná síla

• Liberalizace trhů

Trh práce v České republice – slabé stránky

• Jednotný trh – nedostačující potenciál • Dlouhodobá nezaměstnanost, nízká nabídka volných pracovních míst • Nízká mobilita pracovní síly • Nedostatečná podpora podnikání formou finančních nástrojů s

podporou státu • Překážky na vnitřním trhu • Problémy s uplatněním absolventů • Neochota nést rizika v podnikání • Daňové zatížení investice do realizace inovačních aktivit• Infrastruktura • Nedostatečná znalost a nedostatečné využití moderních

manažerských metod • Marketingové dovednosti • Nízká znalost zahraničních trhů

Děkuji za pozornost