92
XS140 Základy psychologie 1. Přírodovědecká fakulta MU 20. února 2012 (1. přednáška) Prof. PhDr. Evžen Řehulka, CSc.
XS140 Zaacuteklady psychologie 1
Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU 20 uacutenora 2012
(1 přednaacuteška)
Prof PhDr Evžen Řehulka CSc
Přehled psychologie Hans Kern Christine Mehl Hellfried Nolz Martin Peter Regina
Wintersperger
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7367-121-2 EAN 9788073671211 Originaacutel Projekt Psycholgie překlad Magdalena Machaacutetovaacute Formaacutet 288 stran 205x14cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2006 (3 vydaacuteniacute)
Psychologie - přiacuteručka pro studenty
Pavel Řiacutečan
bull akladatel Portaacutel ISBN 978-80-7367-406-9 80-7178-923-2 EAN 9788071789239 Ilustrace Vladimiacuter Zindulka Formaacutet 290 stran 205x145cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (2 doplněneacute vydaacuteniacute)
Zaacuteklady psychologie Marie Vaacutegnerovaacute
bull Nakladatel Karolinum ISBN 80-246-0841-3 EAN 9788024608419 Formaacutet 358 stran 205x145cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Uacutevod do psychologie
Zdeněk Helus bull Nakladatel Grada
bull ISBN 978-80-247-3037-0 EAN 9788024730370
bull Popis 1times kniha brožovanaacute 320 stran
bull Rozměry 144 times 207 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011
Zaacuteklady psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0689-3 EAN 9788020006899 Formaacutet 590 stran 24x16cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2002
Uacutevod do psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0993-0 EAN 9788020009937 Formaacutet 508 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Přehled psychologie Hans Kern Christine Mehl Hellfried Nolz Martin Peter Regina
Wintersperger
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7367-121-2 EAN 9788073671211 Originaacutel Projekt Psycholgie překlad Magdalena Machaacutetovaacute Formaacutet 288 stran 205x14cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2006 (3 vydaacuteniacute)
Psychologie - přiacuteručka pro studenty
Pavel Řiacutečan
bull akladatel Portaacutel ISBN 978-80-7367-406-9 80-7178-923-2 EAN 9788071789239 Ilustrace Vladimiacuter Zindulka Formaacutet 290 stran 205x145cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (2 doplněneacute vydaacuteniacute)
Zaacuteklady psychologie Marie Vaacutegnerovaacute
bull Nakladatel Karolinum ISBN 80-246-0841-3 EAN 9788024608419 Formaacutet 358 stran 205x145cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Uacutevod do psychologie
Zdeněk Helus bull Nakladatel Grada
bull ISBN 978-80-247-3037-0 EAN 9788024730370
bull Popis 1times kniha brožovanaacute 320 stran
bull Rozměry 144 times 207 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011
Zaacuteklady psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0689-3 EAN 9788020006899 Formaacutet 590 stran 24x16cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2002
Uacutevod do psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0993-0 EAN 9788020009937 Formaacutet 508 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Psychologie - přiacuteručka pro studenty
Pavel Řiacutečan
bull akladatel Portaacutel ISBN 978-80-7367-406-9 80-7178-923-2 EAN 9788071789239 Ilustrace Vladimiacuter Zindulka Formaacutet 290 stran 205x145cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (2 doplněneacute vydaacuteniacute)
Zaacuteklady psychologie Marie Vaacutegnerovaacute
bull Nakladatel Karolinum ISBN 80-246-0841-3 EAN 9788024608419 Formaacutet 358 stran 205x145cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Uacutevod do psychologie
Zdeněk Helus bull Nakladatel Grada
bull ISBN 978-80-247-3037-0 EAN 9788024730370
bull Popis 1times kniha brožovanaacute 320 stran
bull Rozměry 144 times 207 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011
Zaacuteklady psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0689-3 EAN 9788020006899 Formaacutet 590 stran 24x16cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2002
Uacutevod do psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0993-0 EAN 9788020009937 Formaacutet 508 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Zaacuteklady psychologie Marie Vaacutegnerovaacute
bull Nakladatel Karolinum ISBN 80-246-0841-3 EAN 9788024608419 Formaacutet 358 stran 205x145cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Uacutevod do psychologie
Zdeněk Helus bull Nakladatel Grada
bull ISBN 978-80-247-3037-0 EAN 9788024730370
bull Popis 1times kniha brožovanaacute 320 stran
bull Rozměry 144 times 207 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011
Zaacuteklady psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0689-3 EAN 9788020006899 Formaacutet 590 stran 24x16cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2002
Uacutevod do psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0993-0 EAN 9788020009937 Formaacutet 508 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Uacutevod do psychologie
Zdeněk Helus bull Nakladatel Grada
bull ISBN 978-80-247-3037-0 EAN 9788024730370
bull Popis 1times kniha brožovanaacute 320 stran
bull Rozměry 144 times 207 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011
Zaacuteklady psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0689-3 EAN 9788020006899 Formaacutet 590 stran 24x16cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2002
Uacutevod do psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0993-0 EAN 9788020009937 Formaacutet 508 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Zaacuteklady psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0689-3 EAN 9788020006899 Formaacutet 590 stran 24x16cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2002
Uacutevod do psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0993-0 EAN 9788020009937 Formaacutet 508 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Uacutevod do psychologie Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-0993-0 EAN 9788020009937 Formaacutet 508 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Psychologie teacuteměř pro každeacuteho Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1198-6 EAN 9788020011985 Formaacutet 320 stran 23x155cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2004 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Psychologie Přehled zaacutekladniacutech oborů Milan Nakonečnyacute
bull Nakladatel Triton
bull ISBN 978-80-7387-443-8 EAN 9788073874438
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 864 stran česky
bull Rozměry 156 times 232 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2011 (1 vydaacuteniacute)
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Učebnice obecneacute psychologie Alena Plhaacutekovaacute
bull Nakladatel Academia ISBN 80-200-1387-3 EAN 9788020013873 Formaacutet 472 stran 23x155cm česky brožovanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2005 (1 vydaacuteniacute)
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Psychologie Rita L Atkinson Richard C Atkinson Edward E Smith Daryl J Bem
bull Nakladatel Portaacutel ISBN 80-7178-640-3 EAN 9788071786405 Originaacutel Hilgardacutes Introduction to Psychology překlad Erik Herman Miroslav Petržela Dagmar Brejlovaacute Formaacutet 750 stran 295x20cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2003 (2 přepracovaneacute vydaacuteniacute)
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Psychologie Saul Kassin
bull Nakladatel Computer Press ISBN 978-80-251-1716-3 EAN 9788025117163 Formaacutet 800 stran 297x210cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2007
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Encyklopedickyacute atlas psychologie
Hellmuth Benesch
bull Nakladatel NLN - Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny ISBN 80-7106-317-7 EAN 9788071063179 Překlad Eva Labusovaacute Miloslav Korbeliacutek Formaacutet 512 stran 20x13cm česky vaacutezanaacute vazba Rok vydaacuteniacute 2001
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Velkyacute psychologickyacute slovniacutek Pavel Hartl Helena Hartlovaacute
bull Nakladatel Portaacutel
bull ISBN 978-80-7367-686-5 EAN 9788073676865
bull Popis 1times kniha vaacutezanaacute 800 stran česky
bull Rozměry 196 times 266 cm
bull Rok vydaacuteniacute 2010 (4 vydaacuteniacute)
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
KOŘENY PSYCHOLOGIE
bull STAROVĚKEacute NAacuteBOŽENSTVIacute
bull STAROVĚKAacute FILOZOFIE
bull STAROVĚKAacute MEDICIacuteNA
bull STAROVĚKAacute POLITIKA
bull STAROVĚKAacute KRAacuteSNAacute LITERATURA
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
bdquoVZNIKldquo PSYCHOLOGIE
bull Počaacutetky vědeckeacute psychologie jsou obvykle datovaacuteny rokem
1879 kdy Wilhelm Wundt
založil prvniacute psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu
bull Wundt se při sveacute praacuteci do vysokeacute miacutery opiacuteral o introspekci (pozorovaacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute povahy sveacuteho vlastniacuteho vniacutemaacuteniacute myšleniacute a ciacutetěniacute)
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
ZAacuteKLADNIacute DIMENZE PSYCHOLOGIE
CHOVAacuteNIacute
PROŽIacuteVAacuteNIacute
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Definice PSYCHOLOGIE
PSYCHOLOGIE JE VĚDNIacute OBOR KTERYacute SE ZABYacuteVAacute
PROŽIacuteVAacuteNIacuteM A CHOVAacuteNIacuteM ŽIVYacuteCH BYTOSTIacute
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
ASOCIANISMUS
bull Psychologickyacute směr zdůrazňujiacuteciacute existenci neredukovatelnyacutech duševniacutech elementů tzv asociaciacute jejichž kombinaciacute lze vysvětlit veškerou psychickou aktivitu včetně myšleniacute
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Asociačniacute zaacutekony
Asociace = spojeniacutesdruženiacute - spojeniacute představ nebo jinyacutech psychickyacutech jevů a pak se vybavujiacute na zaacutekladě AZ
1) Asociačniacute zaacutekon podle dotyku
- spojovaacuteniacute představ ktereacute jsme vniacutemali současně nebo kraacutetce po sobě
2) Asociace podle podobnosti
- tendence vybavit si podobneacute nebo protikladneacute představy
- viz neznaacutemyacute člověk na chodniacuteku rarr připomene mi kamaraacuteda
3) Zaacutekon novosti
- noveacute přestavy se vybavujiacute snadněji než ty stareacute
4) Zaacutekon častnosti
- často vybavovaneacute představy se vybavujiacute snadněji
5) Zaacutekon živosti
- čiacutem hlubšiacute prožitek tiacutem leacutepe se vybavuje
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Psychoanalytickaacute teorie
SIGMUND FREUD
651856 +391939
Přiacutebor na Londyacuten
Moravě
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Volneacute asociace
bull Metoda volnyacutech asociaciacute je jaacutedrem Freudovy terapeutickeacute techniky Freud
nechal pacienty ulehnout na lehaacutetko a přiměl je aby bez sebemenšiacute kontroly rozumu svědomiacute či vkusu (tzv zaacutekladniacute psychoanalytickeacute pravidlo) řiacutekaly co jim praacutevě běžiacute hlavou ndash jakeacute obrazy vzpomiacutenky fantazie Nejprve zjistil že se lze touto technikou dobrat k nevědomyacutem obsahům uacuteplně stejně jako v hypnoacuteze posleacuteze si povšiml že navzdory přijetiacute zaacutekladniacuteho psychoanalytickeacuteho pravidla pacienti při volneacutem asociovaacuteniacute některeacute věci nevysloviacute v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či uacuteplnyacute blok Tomuto jevu řiacutekal Freud odpor a ten by měl byacutet pro psychoanalytika hlavniacutem vodiacutetkem že Ego (v původniacute Freudově topice vědomiacute) se braacuteniacute přijetiacute čehosi nevědomeacuteho Z toho Freud usuzoval že střet s tiacutemto nevědomyacutem je takeacute jaacutedrem pacientovy neuroacutezy Volneacute asociace pacienta přimějiacute teacutež k regresivniacute formě myšleniacute (primaacuterně-procesuaacutelniacutemu myšleniacute) což podporuje stav tzv přenosu tedy situaci že pacient se začne vztahovat k analytikovi jako k nevědomě vyacuteznamnyacutem figuraacutem ze sveacute minulosti (nejčastěji matka či otec)
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Vědomiacute předvědomiacute nevědomiacute
bull Lidskaacute psychika dle Freuda sestaacutevaacute ze třiacute vrstev
bull vědomiacute je vaacutezaacuteno na vniacutemaacuteniacute zahrnuje tu čaacutest osobnosti kterou si jedinec plně uvědomuje
bull předvědomiacute obsahuje zapomenuteacute ale vybavitelneacute myšlenky zaacutežitky konflikty rozhodnutiacute atd Obsahy předvědomiacute nečeliacute při přechodu do vědomiacute odporu
bull nevědomiacute je nejrozsaacutehlejšiacute a vědomiacute nepřiacutestupnaacute čaacutest psychiky představuje změť neorganizovanyacutech představ přaacuteniacute obav zkreslenyacutech obrazů skutečnosti Do nevědomiacute jsou vytěsněny myšlenky a city ktereacute by pro jedince byly při uvědoměniacute přiacuteliš zraňujiacuteciacute ponižujiacuteciacute budily pocity uacutezkosti nebo viny Podle Freuda co je nevědomeacute maacute staacutelou tendenci staacutet se vědomyacutem a psychika musiacute vynaklaacutedat energii aby se tomu nestalo
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Freudovskyacute model psychiky
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Ego Superego Id (druhaacute topika)
bull Freud vymezuje tři poměrně nezaacutevisleacute složky (id ego a superego) ktereacute se řiacutediacute rozdiacutelnyacutemi navzaacutejem rozpornyacutemi principy a ciacuteli
bull Id (Ono) z něhož vyvěraacute pudovaacute duševniacute energie (libido) kteraacute je hybnou silou člověka je zdrojem energie pro ego i superego Id je iracionaacutelniacute nebere ohled na realitu jeho ciacutelem je okamžiteacute uspokojeniacute svyacutech přaacuteniacute řiacutediacute se principem slasti Id je zcela nevědomeacute Projevy ryziacuteho id lze pozorovat u kojenců
bull Ego (Jaacute) se řiacutediacute principem reality a maacute sebezaacutechovnou funkci Vznikaacute z čaacutesti id v průběhu vyacutevoje diacutetěte vlivem jeho interakciacute (vzaacutejemneacuteho působeniacute) s vnějšiacutem světem Je racionaacutelniacute zvažuje činy a jejich naacutesledky Přaacuteniacute id porovnaacutevaacute s realitou daacutevaacute jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chviacuteli a vhodnyacutem způsobem Silneacute ego je znakem zdravě vyvinuteacute osobnosti
bull Superego (Nadjaacute) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů diacutetě versus autorita poskytuje ventil vlastniacutem agresivniacutem impulsům jedince jde o proti sobě projevenou agresivitu Obsahuje vědomě či nevědomě internalizovaneacute (zvnitřněneacute) omezeniacute zaacutekazy a přiacutekazy uklaacutedaneacute diacutetěti rodiči a dalšiacutemi pro diacutetě vyacuteznamnyacutemi autoritami Je zdrojem nevědomeacuteho pocitu viny vnitřniacute tiacutesně Jednou jeho čaacutestiacute je svědomiacute druhou čaacutestiacute je ideaacutelniacute ego ktereacute usiluje o dokonalost a jehož zaacutekladem byly činnosti a projevy diacutetěte ktereacute rodiče chvaacutelili Superego může byacutet v rozporu se současnyacutemi hodnotami jedince Silně rozvinuteacute superego se vyskytuje u perfekcionistů slabě rozvinuteacute u zločinců
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Alfred ADLER
ADLER Alfred 721870 ndash dagger2851937 rakouskyacute leacutekař a psycholog zakladatel individuaacutelniacute psychologie Původně stoupenec SFreuda v roce 1907 formuloval koncepci nemoci jako porušeniacute rovnovaacutehy orgaacutenu s prostřediacutem na něž organismus reaguje kompenzaciacute
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Alfred ADLER
individuaacutelniacute psychologie
bdquotouha po mocildquo pocit meacuteněcennosti
konstelace sourozenců
neuroacuteza jako uacutetěk do nemoci
zakladatel psychologickeacuteho poradenstviacute
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Carl Gustav JUNG (1875 ndash 1961)
bull Analytickaacute psychologie
bull studium mytologie a naacuteboženstviacute
bull introvertextravert
bull kolektivniacute nevědomiacute
bull archetyp
bull animaanimus
bull idividuace
bull synchronicita
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
C G JUNG typy osobnosti
EXTROVERT
- se chovaacute vůči objektu pozitivně Staviacute se k jeho vyacuteznamu kladně do teacute miacutery že sveacute subjektivniacute zaměřeniacute orientuje neustaacutele podle objektu a na něj ho takeacute vztahuje
- Extrovertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zvnějšku a je řiacutezeno vnějšiacutemi objektivniacutemi činiteli a vztahy Chovaacute se vůči objektu pozitivně
- zvlaacuteštnostiacute extroverta je že se staacutele vydaacutevaacute a do všeho se šiacuteřiacute
INTROVERT
- se chovaacute vůči objektu abstrahujiacuteciacutem způsobem v podstatě se neustaacutele snažiacute odejmout objektu libido jako by měl zamezit přiacutelišneacutemu vlivu objektu
- Introvertniacute zaměřeniacute je motivovaacuteno zevnitř a je řiacutezeno vnitřniacutemi subjektivniacutemi činiteli
- introvert maacute tendenci braacutenit se proti vnějšiacutem naacuterokům zdržovat se všech vyacutedajů energie ktereacute se vztahujiacute přiacutemo na objekt
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Některeacute pojmy C G Junga
Archetyp
Archetypy praobrazy dominanty kolektivniacuteho nevědomiacute jsou prvotniacute strukturaacutelniacute elementy lidskeacute psyacutecheacute
Kolektivniacute nevědomiacute
Objektivniacute psyacutecheacute Kolektivniacute nevědomiacute je strukturaacutelniacute vrstva lidskeacute psyacutecheacute kteraacute obsahuje kolektivniacute duševniacute obsahy - nepatřiacute individuu ale celeacutemu lidskeacutemu společenstviacute či lidskeacute rase obecně - archetypy
Synchronicita
Synchronicita je smysluplnaacute koincidence určityacutech udaacutelostiacute vnějšiacuteho světa s udaacutelostmi psychickyacutemi
Individuace
Individuace je proces psychologickeacute diferenciace jehož ciacutelem je rozvoj individuaacutelniacute osobnosti Smyslem individuace neniacute překonat svou vlastniacute osobniacute psychologii staacutet se dokonalyacutem ale důvěrně se s niacute seznaacutemit Proto individuace zahrnuje zvyacutešeneacute uvědoměniacute si vlastniacute jedinečneacute psychologickeacute reality včetně silnyacutech a slabyacutech osobniacutech straacutenek současně ale i hlubšiacute přitakaacuteniacute lidskosti obecně
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Archetyp
jako zaacutekladniacute pojem Jungovy analytickeacute psychologie
bull Shodneacute rysy myacutetů a naacuteboženskyacutech projevů v různyacutech kulturaacutech majiacute psychologickyacute zaacuteklad v archetypech Někdy se archetypy daacutevajiacute do souvislostiacute s vrozenyacutemi instinkty Představujiacute archaickou vrstvu vyacutevoje lidskeacuteho vědomiacute V niacute existujiacute společneacute vzorce chaacutepaacuteniacute skutečnosti ktereacute vypoviacutedajiacute o psychickeacutem fungovaacuteniacute obrazivosti u všech přiacuteslušniacuteků lidskeacute rasy
bull Pojem archetypu uvaacutediacute C G Jung předevšiacutem v kontextu kolektivniacuteho nevědomiacute Představuje symbolickou ideji kteraacute neniacute reflektovaacutena vědomiacutem ale prameniacute z nevědomiacute a nemůže byacutet tudiacutež pojmově uchopena Přesto se vyacuteznamně podiacuteliacute na utvaacuteřeniacute psychickeacute reality osobnosti K jednotlivyacutem archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolickeacute manifestace samy o sobě nejsou totožneacute se svyacutemi obrazy
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
K Jungovi hellip
Nebezpečnaacute metoda
film
A Dangerous Method
2011 99 minut
Premieacutera 2612012
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
BEHAVIORISMUS
Behaviorismus
(čti bihejviorizmus)
je v psychologii přiacutestup založenyacute na tvrzeniacute že chovaacuteniacute lze vědecky zkoumat
bez odkazu na vnitřniacute duševniacute stavy
Zakladatelem behaviorimus je JB Watson
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
BEHAVIORISMUS
S - R později
S - O - R
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Burrhus Frederic SKINNER (1904-1990)
Provaacuteděl průkopnickou praacuteci v experimentaacutelniacute psychologii a podporoval behaviorizmus kde se zabyacuteval zejmeacutena operantniacutem učeniacutem (učeniacute na zaacutekladě spontaacuteniacutech reakciacute člověka) Napsal řadu kontroverzniacute děl (např Analyacuteza chovaacuteniacute) ve kteryacutech navrhoval použiacutevaacuteniacute psychologickyacutech technik změny chovaacuteniacute za uacutečelem zlepšeniacute společnosti a zvyacutešeniacute lidskeacuteho štěstiacute jednalo se o druh sociaacutelniacuteho inženyacuterstviacute
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
GESTALT-PSYCHOLOGIE
Gestalt-psychologie (celostniacute či tvarovaacute psychologie) je reakciacute na elementovou či asocianistickou psychologii Vznik - začaacutetek 20 stoletiacute Koumlhler Koffka Lewin
(Německo)
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
GESTALT-PSYCHOLOGIE
bull Zaacutekladniacute teze
CELEK
JE VIacuteC NEŽ SOUČET ČAacuteSTIacute
( )
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Ivan Petrovič Pavlov 1849 ndash 1936
bull Fyziologie vyššiacute nervoveacute činnosti
bull Nepodmiacuteněnyacute reflex
bull PODMIacuteNĚNYacute REFLEX
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
REFLEX ZAacuteKONITAacute ODPOVĚĎ ORGANISMU NA PODRAacuteŽDĚNIacute
NEPODMIacuteNĚNYacute REFLEX
MAacute FIXNIacute SPOJENIacute MEZI
PŘESNĚ URČENYacuteMI
NERVOVYacuteMI CENTRY
PODMIacuteNĚNYacute REFLEX JE
FUNKCIacute PROMĚNLIVOU
U PODMIacuteNĚNEacuteHO
REFLEXU SE SPOJENIacute
VYPRACOVAacuteVAacute
A JE ZIacuteSKANYacute
A DOČASNYacute
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
SIGNAacuteLNIacute SOUSTAVA
Prvniacute signaacutelniacute soustava ndash oblast mozkoveacute kůry kde se soustřeďujiacute všechny podněty působiacuteciacute na smysloveacute orgaacuteny Je společnaacute člověku i zviacuteřatům
Druhaacute signaacutelniacute soustava ndash pouze u člověka soustava založenaacute na řeči
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Dynamickyacute stereotyp Dynamickyacute stereotyp je dočasně neměnnaacute
soustava nepodmiacuteněnyacutech a podmiacuteněnyacutech reflexů kteraacute vznikaacute na zaacutekladě stereotypně se opakujiacuteciacutech podnětů
V průběhu individuaacutelniacuteho života neustaacutele vznikajiacute a zanikajiacute nejrůznějšiacute dynamickeacute stereotypy Některeacute z nich se však s menšiacutemi změnami udržujiacute po celou dobu existence organismu Např
- Dynamickyacute stereotyp pracovniacutech pohybů
- Dynamickyacute stereotyp chůze
- Dynamickyacute stereotyp řeči
- Dynamickyacute stereotyp myšleniacute
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Humanistickaacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
Humanistickaacute psychologie (někdy takeacute třetiacute siacutela v psychologii) vznikla v šedesaacutetyacutech letech
bull Humanistickyacute směr si mnoho nezaklaacutedaacute na teoriiacutech a je zaměřen ponejviacutece terapeuticky (tedy leacutečebně) poradensky či vyacutechovně Ve sveacutem programu člověka nerozklaacutedaacute ale přistupuje k němu celostně (holisticky) Zajiacutemaacute se o každodennost normaacutelniacutech lidiacute řešeniacute jejich probleacutemů Upozorňuje na jedinečnost každeacuteho z naacutes Humanistickaacute psychologie je učeniacute o osobnosti jako celku se zvlaacuteštniacutem zaacutejmem o hodnoty a moraacutelniacute dynamismy lidskeacute aktivity Nemaacute jednoho vůdce hlavniacutemi představiteli jsou Abraham H Maslow a Carl R Rogers
Čtyři principy
bull studium prožiacutevajiacuteciacuteho jedince - fenomelogickaacute analyacuteza prožiacutevaacuteniacute konkreacutetneacuteho člověka se staacutevaacute podstatou psychologickeacuteho přiacutestupu k osobnosti Člověk neniacute pouze objektem studia je nutneacute ho pochopit z jeho subjektivniacuteho hlediska tudiacutež psycholog se musiacute staacutet partnerem
bull zaacutejem o vyššiacute lidskeacute vlastnosti k nimž patřiacute svoboda volby hodnoceniacute seberalizace kreativita aj Lideacute nejsou jednoduše motivovaacuteniacute primaacuterniacutemi pudy (agrese sex) či fyziologickyacutemi potřebami (hlad žiacutezeň) ale majiacute přirozenou potřebu rozviacutejet sveacute schopnosti
bull zdůrazňovaacuteniacute individuaacutelniacuteho vyacuteznamu objektu miacutesto zaacutejmu o samotnyacute objekt i když to občas znamenaacute použitiacute meacuteně přesneacute metody Smysluplnost musiacute při vyacuteběru probleacutemu předchaacutezet objektivitě
bull primaacuterniacute zaacutejem psychologa o hodnoceniacute lidskeacuteho bytiacute zejmeacutena o důstojnost plnost existence a štěstiacute člověka Ciacutelem je pochopit nikoli určovat či kontrolovat chovaacuteniacute lidiacute
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Carl Ransom Rogers (1902 ndash 1987)
byl americkyacute psycholog a psychoterapeut profesor na univerzitaacutech Ohiu Chicagu a Wisconsinu Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvyacuteznamnějšiacute představitele humanistickeacute psychologie Prosazoval bdquona osobu zaměřenou terapiildquo (angl Person-Centered Approach) kteraacute studuje osobnost z vnitřniacuteho vztažneacuteho raacutemce což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska Uplatňoval kombinace empatie (vciacutetěniacute) kongruence (shody) a reflexe (porozuměniacute uacutečast na pacientově světě) Rozvinul skupinoveacute techniky psychoterapie (skupinovaacute setkaacuteniacute)se zaměřeniacutem na uvolněniacute kulturniacuteho napětiacute ( rasoveacuteho naacuteboženskeacuteho sociaacutelniacuteho ) Takeacute je autorem teorie osobnosti soustřediacuteciacute se na pojem bdquojaacuteldquo Byl ovlivněn existencialistickou filosofiiacute Naopak byl v opozici vůči klasickeacutemu behaviorismu ktereacutemu vyčiacutetal prosazovaacuteniacute konformity
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Kognitivniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Předmětem zaacutejmu kognitivniacute psychologie je vytvaacuteřeniacute tzv vnitřniacutech obrazů (modelů) vnějšiacuteho světa ve ktereacutem žijeme
bull Tyto modely jsou vlastně vnitřniacute obraz chovaacuteniacute tj situaciacute udaacutelostiacute psychickyacutech procesů myšleniacute člověka a probleacutemů s nimiž se setkaacutevaacuteme za uacutečelem lepšiacute orientace a možnosti učinit smysluplneacute rozhodnutiacute s předstihem Takto vytvořenyacute obraz světa je důležityacutem činitelem ve vnitřniacutem řiacutezeniacute aktivit našeho organismu Je nejen zodpovědnyacute za to jak jsme schopni reagovat ale takeacute napřiacuteklad zdrojem našiacute celkoveacute stability či nestability
bull Kognitivniacute psychologie navazuje na gestaltismus kteryacute obohacuje o řadu dalšiacutech podnětů Už u E C Tolmana (1886 ndash 1959) představitele neobehaviorismu se můžeme setkat s pojmem kognitivniacute mapy tedy potřeba organismu za každyacutech okolnostiacute ziacuteskaacutevat z okoliacute informace ktereacute později využije k rychlejšiacutemu zorientovaacuteniacute se v prostřediacute a to do jakeacutesi zaacutesoby absolutně nezaacutevisle na aktuaacutelniacutech potravniacutech či sexuaacutelniacutech potřebaacutech
bull Představitelem je napřiacuteklad Američan G A Kelly (1905 ndash 1966)
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Transpersonaacutelniacute psychologie Z Wikipedie otevřeneacute encyklopedie
bull Transpersonaacutelniacute psychologie je psychologickyacute směr zabyacutevajiacuteciacute se transpersonaacutelniacutemi transcendentniacutemi nebo spirituaacutelniacutemi aspekty lidskeacute zkušenosti Pokoušiacute se sjednotit moderniacute psychologickou teorii s poznatky různyacutech forem mystiky Hlavniacutemi zakladateli a teoretiky transpersonaacutelniacute psychologie byli a jsou Stanislav Grof Roger Walsh Abraham Maslow Ronald D Laing Roberto Assagioli a d Za předchůdce transpersonaacutelniacute psychologie je považovaacuten Carl Jung
bull Transpersonaacutelniacute psychoterapie využiacutevaacute kromě elementů různyacutech humanistickyacutech psychoterapeutickyacutech směrů předevšiacutem meditativniacute techniky techniky praacutece se změněnyacutemi stavy vědomiacute (např holotropniacute dyacutechaacuteniacute psychedelickeacute drogy) jakož i metody praacutece s tělem (Bodywork) šamanskeacute a jineacute spirituaacutelniacute techniky
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
FYZIOLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
VĚDOMIacute JE BDĚLYacute STAV V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVAacuteNIacute
ORIENTOVANEacute POZORNOSTI A ZAacuteMĚRNEacuteHO JEDNAacuteNIacute A MYŠLENIacute NA ZAacuteKLADĚ SOUBORU SMYSLOVYacuteCH A PAMĚŤOVYacuteCH INFORMACIacute
TROJAN A KOL 2003
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
NEUROLOGICKAacute DEFINICE VĚDOMIacute
Lidskeacute vědomiacute lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si sveacute okoliacute i sebe sama a schopnost adekvaacutetně reagovat na vnějšiacute i vnitřniacute podněty
Neurologie TRITON 2004
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMIacute
VĚDOMIacute NENIacute TOTOŽNEacute S VEŠKEROU ČINNOSTIacute MOZKU KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMYacuteCH (PODVĚDOMYacuteCH) ALE JE ZŘEJMĚ VYacuteSLEDKEM AKTUAacuteLNIacuteHO ZVYacuteŠENIacute SOUHRY NEURONAacuteLNIacuteCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTIacute MOZKU VEDOUCIacute UacuteLOHU HRAJIacute ZŘEJMĚ FRONTAacuteLNIacute LALOKY MOZKOVEacute KŮRY ZA NEZBYTNEacute UacuteČASTI VZESTUPNEacuteHO AKTIVAČNIacuteHO SYSTEacuteMU RETIKULAacuteRNIacute FORMACE A NESPECIFICKEacuteHO DIFUZNIacuteHO PROJEKČNIacuteHO TALAMICKEacuteHO SYSTEacuteMU
TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
STAVY VĚDOMIacute
1 BDĚLOST (VIGILITA)
2 SPAacuteNEK (REM SPAacuteNEK A NREM SPAacuteNEK)
3 BEZVĚDOMIacute (PODLE HLOUBKY)
A) SOMNOLENCE
B) SOPOR
C) KOMA TROJAN A KOL 2003
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 1 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
DELIRIUM ndash vyacuterazneacute a prudkeacute změny pozornosti paměti percepce agresivita emocionality psychomotorickyacute neklid
Nyniacute spojovaacuteno s AMENCIacute ndash zmatenost desorientace (miacuternějšiacute protrahovanaacute forma deliria)
Neurologie TRITON 2004
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
KVALITATIVNIacute PORUCHY VĚDOMIacute 2 (porucha lucidity je porušeno vniacutemaacuteniacute myšleniacute afektivita
paměť a z toho vyplyacutevajiacuteciacute poruchy jednaacuteniacute)
bull OBNUBILACE (MRAacuteKOTNYacute STAV) je porucha vědomiacute pro kterou je charakteristickyacute naacutehlyacute začaacutetek a konec a uacuteplnaacute amneacutezie na tuto epizodu Trvaacuteniacute je velmi variabilniacute a koliacutesaacute od sekund až po dny
o STUPOROacuteZNIacute FORMA
o DELIROacuteZNIacute FORMA
o AUTOMATICKAacute (VIGILAMBULANTNIacute) FORMA
o GANSERŮV SYNDROM Neurologie TRITON 2004
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
JEDINEC SUBJEKT OSOBNOST bull Jedinec (individuum) je pojem nejširšiacuteho rozsahu Zahrnuje
všechny uacuterovně genotypoveacute stavby (tj i biologickeacute vlastnosti a zvlaacuteštnosti daneacuteho člověka jako živeacuteho organismu) a všechny fenotypoveacute hladiny jejiacute etaacuteže vyacutevoj a projevy
bull Subjekt vyjadřuje daleko užšiacute specifickyacute obsah a rozsah vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute člověka Jde o souhrnneacute označeniacute nositele psychickyacutech jevů
bull Osobnostiacute rozumiacuteme určitou kvalitativně nejvyššiacute uacuteroveň interakčniacute aktivity zobrazujiacuteciacute a řiacutediacuteciacute funkci psychiky psychickyacutech vlastnostiacute a zvlaacuteštnostiacute subjektu činnosti jejiacutež dosaženiacute vůbec a co do konkreacutetniacutech vlastnostiacute osobnosti zvlaacuteště je funkciacute bio-psycho-sociaacutelniacutech kontextů Osobnost se svyacutemi individuaacutelně přiacuteznačnyacutemi vlastnostmi je produktem aktivniacute interakce mezi subjektem a sociaacutelniacutemi podmiacutenkami jeho existence
bull Mikšiacutek 2007
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Některeacute definice osobnosti
bull Osobnost je dynamickaacute organizace psychofyzickyacutech systeacutemů uvnitř individua
kteraacute determinuje jeho jedinečneacute přizpůsobeniacute se k jeho struktuře (Allport)
bull Osobnost je člověk jako celek po straacutence duševniacute Osobnost maacute většiacute nebo menšiacute sveacuteraacutez
(Tardy)
bull Osobnost je souhrn psychickyacutech charakteristik ktereacute jsou podkladem konzistentniacutech vzorců
chovaacuteniacute (Pervin)
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
JAacuteSTVIacute bull S termiacutenem osobnost souvisiacute takeacute pojem Jaacutestviacute kteryacute
vyjadřuje uvědomovaacuteniacute si sebe sama sveacuteho jaacute předevšiacutem v diferenci od zevniacuteho světa Tento pojem miacutevaacute centraacutelniacute vyacuteznam Jaacute byacutevaacute chaacutepaacuteno jako integrujiacuteciacute složka celeacute osobnostniacute struktury
bull Jaacutestviacute podle V VONDRAacuteČKA (1970) zahrnuje
vědomiacute rozdiacutelu jaacute a ne-jaacute
vědomiacute činnosti
vědomiacute identity (jsem tyacutež dnes jako včera a v dětstviacute)
vědomiacute jedinečnosti (jsem jen jeden)
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Struktura osobnosti
bull Strukturou rozumiacuteme osobnostniacute charakteristiky ktereacute se trvale projevujiacute v
chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute člověka
bull Ke struktuře se vaacuteže hlavně pojem rysů osobnosti ktereacute mohou byacutet vrozeneacute (př
temperamentoveacute charakteristiky osobnosti) nebo ziacuteskaneacute vyacutechovou (př svědomitost
přaacutetelskost)
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Dynamika osobnosti
bull Dynamikou osobnosti rozumiacuteme motivaci (důvody) lidskeacuteho chovaacuteniacute dynamika je
synonymem pro motivaci
bull S oblastiacute motivace jsou spojeny pojmy potřeb ciacutelů zaacutejmů postojů a hodnot
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
VLASTNOST versus RYS NEJEDNOTNĚ VYMEZOVANEacute POJMY
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
bull VLASTNOST (property trait) nejednotnyacute pojem většinou relativně trvalyacute rys osobnosti kteryacute ovlivňuje chovaacuteniacute prožiacutevaacuteniacute či myšleniacute
bull RYS
(trait feature) dispozice relativně staacutelaacute vlastnost člověka projevujiacuteciacute se v jeho chovaacuteniacute a jednaacuteniacute
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
ZAacuteKLADNIacute POJETIacute VYMEZENIacute OSOBNOSTI
NOMOTETICKEacute
(nomos = zaacutekon) vyžaduje vystiženiacute a vysvětleniacute osobnosti pojmy a zaacutekonitostmi obecně platnyacutemi
společnyacutemi všem lidem
IDIOGRAFICKEacute
(idios = vlastniacute) vychaacuteziacute z očekaacutevaacuteniacute tak podstatnyacutech rozdiacutelů mezi lidmi že je nelze
dostatečně vyjaacutedřit obecnyacutemi pojmy a je proto nutno hledat pojmy a zaacutekonitosti jedinečneacute platneacute
pro praacutevě zkoumaneacuteho jedince Balcar 1983
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Typologie Typ bull
Typologie se snažiacute uspořaacutedat a roztřiacutedit duševniacute život podle podobnosti jednotlivyacutech jevů Maacute za uacutekol vytvořit pojmy ktereacute se uplatniacute v popisu osobnostiacute a popisu jejich chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute Typologie se snažiacute o vytvořeniacute pojmů co nejobecnějšiacutech ze kteryacutech by se dalšiacute vlastnosti daly analogicky vyvodit vytvaacuteřiacute konkreacutetniacute typy ktereacute daacutevaacute do souvislostiacute čiacutemž vytvaacuteřiacute různeacute druhy typologiiacute Typ je skupinovyacute pojem platiacute pouze pro určitou skupinu jedinců Označuje určiteacute psychofyzickeacute vlastnosti ktereacute naacuteležejiacute určiteacute skupině lidiacute Sousedniacute typy majiacute hranice neurčiteacute může tak dochaacutezet k plynuleacutemu přechaacutezeniacute z jednoho typu k druheacutemu Musiacuteme miacutet však na mysli že tzv čisteacute typy objevujiacuteciacute se v typologiiacutech se ve skutečnosti teacuteměř nevyskytujiacute Každyacute člověk je složitou kombinaciacute mnoha typů
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Hippokratova teorie tělniacutech tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujiacuteciacutech tekutin v těle (krev hlen žlutaacute a černaacute žluč)
bull Sangvinik - krev vyrovnanyacute veselyacute ale emočně a naacutezorově nestaacutelyacute společenskyacute přiacutestupnyacute hovornyacute nenucenyacute čilyacute optimistickyacute
bull Melancholik - černaacute žluč přecitlivělyacute naacuteladovyacute uacutezkostnyacute rezervovanyacute tichyacute
bull Cholerik - žluč vznětlivyacute ale spolehlivyacute a staacutelyacutenedůtklivyacute neklidnyacute uacutetočnyacute impulzivniacute aktivniacute vyacutebušnyacute
bull Flegmatik - hlen vyrovnanyacute lhostejnyacute obezřetnyacute rozvaacutežnyacute spolehlivyacute klidnyacute staacutelyacute naacutezor
Žaacutednyacute typ neniacute čistyacute
bull Hippokratova teorie byla později zpracovaacutena slavnyacutem antickyacutem leacutekařem Galeacutenem ktereacuteho daacutele přepracoval Hansem Eysenckem
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Typologie Ernsta Kretschmera Vychaacuteziacute ze vztahu mezi tělesnou konstituciacute a temperamentem navazujiacutece na
Hippokratovu konstitučniacute typologii Podle určityacutech rysů těla vypracoval typologii osobnostiacute a nemociacute ktereacute tyto osobnosti ohrožujiacute
bull pyknik ndash cyklotymniacute typ ndash stavba těla menšiacute zakulacenaacute postava slabeacute svalstvo kulataacute hlava vyklenuteacute břicho psychickeacute vlastnosti střiacutedaacute naacutelady otevřenyacute společenskyacute realistickyacute ohrožen maniodepresivniacutemi duševniacutemi onemocněniacutemi (střiacutedaacuteniacute naacutelad bez vnějšiacute přiacutečiny ndash naacutelady jsou nepřiměřeně dlouheacute a nedajiacute se ovlivnit vůliacute)
bull astenik (leptosom) ndash schizotymniacute typ ndash stavba těla vysokyacute štiacutehlyacute uacutezkaacute ramena slabeacute svalstvo ostryacute profil psychickeacute vlastnosti uzavřenyacute jednostranně zaměřenyacute idealista maacutelo přizpůsobivyacute ohrožen schizofreniiacute (bludneacute představy halucinace rozpad osobnosti)
bull atletik (ixotym) ndash viskoacutezniacute typ ndash stavba těla silně vyvinutaacute kostra vyacuterazneacute svalstvo širokyacute hrudniacutek menšiacute lebky s protaacutehlyacutem obličejem psychickeacute vlastnosti klidnyacute přizpůsobivyacute těžkopaacutednyacute neniacute průkaznyacute sklon k některyacutem z duševniacutech onemocněniacute
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
KORELACE
bull čiacuteselně vyjaacutedřenyacute vztah mezi proměnnyacutemi např mezi vyacutekonem a deacutelkou spaacutenku mezi schopnostmi a vyacutekonem
bull v psychologii souvztažnost mezi určityacutemi duševniacutemi znaky ktereacute buď majiacute vztah přiacutemyacute souběžnyacute tj pozitivniacute nebo nepřiacutemyacute různoměrnyacute tj negativniacute korelace nulovaacute znamenaacute nezaacutevislost tyacutekaacute se jak znaků tělesnyacutech tak duševniacutech
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
FAKTOROVAacute ANALYacuteZA bull Statistickaacute metoda zkoumajiacuteciacute vztahy mezi mnoha
proměnnyacutemi popisujiacuteciacutemi třiacutedu objektů a převaacutedějiacuteciacute je na menšiacute počet přiacutemo neměřitelnyacutech faktorů (redukce dat) předpoklaacutedaacute že řadu vzaacutejemně korelujiacuteciacutech znaků lze převeacutest na společnyacute faktor postupně se zjišťuje minimaacutelniacute počet společnyacutech faktorů jejich specifika stupeň zaacutevislosti jednotlivyacutech znaků na různyacutech faktorech z korelaciacute každyacutech dvou proměnnyacutech vznikaacute korelačniacute matice
HARTL P HARTLOVAacute H 2000
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Hans Juumlrgen Eysenck (1916 Berliacuten ndash 1997 Londyacuten)
byl německo-britskyacute psycholog V době před svou smrtiacute byl nejčastěji citovanyacutem současnyacutem psychologem ve vědeckyacutech časopisech
bull je autorem psychometricky založeneacute teorie osobnosti Jeho pojetiacute vychaacuteziacute z faktoroveacute analyacutezy Při faktorovaacuteniacute vyššiacuteho řaacutedu ktereacute Eysenck užiacutevaacute se vyabstrahujiacute pouze velmi obecneacute vlastnosti Původniacute Eysenckova teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi Později ji H J Eysenck doplnil o třetiacute faktor ndash psychoticismus Jeho teorie vynikaacute dobrou měřitelnostiacute a testovatelnostiacute Eysenckova teorie i jeho test osobnosti tedy vychaacuteziacute ze třiacute temperamentovyacutech vlastnostiacute
bull Neuroticismus
bull Extroverze ndash introverze
bull Psychoticismus bull Tyto tři vlastnosti (faktory) jsou na sobě nezaacutevisleacute to znamenaacute že u různyacutech lidiacute
mohou byacutet zastoupeneacute v libovolneacute intenzitě
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Neuroticismus
bull Neuroticismus znamenaacute disponovanost k neurotickeacutemu onemocněniacute Tata dimenze souvisiacute s uacutezkostiacute a emočniacute labilitou Neuroticismus je kontinuum od nulovyacutech přiacuteznaků až po prototyp neurotickeacute osobnosti Osoba s niacutezkyacutem neuroticismem je emočně stabilniacute po emočně naacuteročnyacutech situaciacutech se rychle vraciacute do rovnovaacutehy Je klidnaacute a vyrovnanaacute
bull Osoba s vysokyacutem neuroticismem je emočně labilniacute se sklonem k uacutezkostem starostem změnaacutem naacutelad depresiacutem Obvykle špatně spiacute a trpiacute psychosomatickyacutemi potiacutežemi Přecitlivěle reaguje na neškodneacute podněty Dlouho se uklidňuje po emočně vzrušivyacutech zaacutežitciacutech Často se chovaacute iracionaacutelně a rigidně může miacutet ulpiacutevaveacute chovaacuteniacute nebo myšleniacute
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Introverze - Extraverze
bull Introverze ndash extroverze je protikladnaacute typovaacute dvojice V obsahu teacuteto dimenze se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti Typickyacute introvert je staženyacute sebepozorujiacuteciacute preferuje ideje před lidmi Je zdrženlivyacute a uzavřenyacute Pokud navazuje vztahy tak pouze s malyacutem množstviacutem lidiacute Je vaacutežnyacute snažiacute se daacutet sveacutemu životu řaacuted a plaacutenuje do budoucna Dlouho přemyacutešliacute než začne jednat Kontroluje sveacute pocity prakticky se neprojevuje agresivně Je spolehlivyacute trochu pesimistickyacute a klade velkyacute důraz na etickyacute principy
bull Extrovert je družnyacute maacute raacuted zaacutebavu a vzrušeniacute Maacute mnoho často povrchniacutech přaacutetel Obklopuje se lidmi s nimiž si může poviacutedat Nerad pracuje o samotě Je bezstarostnyacute uvolněnyacute miluje změny reaguje impulzivně Neniacute vždy spolehlivyacute nekontroluje sveacute pocity a raacuted vtipkuje
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Psychoticismus
bull Psychoticismus je podle Eysencka latentniacute dimenze na niacutež si lideacute nachaacutezejiacute v různyacutech miacutestech Jde o predispozici jejiacutež vysokeacute hodnoty znamenajiacute naacutechylnost k psychotickeacutemu onemocněniacute (schizofrenie) Přestože psychoticismus maacute některeacute společneacute projevy s dimenziacute introverze - extroverze tyto rysy spolu nesouvisiacute
bull Osoba s vysokyacutem psychoticismem je samotaacuteřskaacute lhostejnaacute k druhyacutem rigidniacute krutaacute až nelidskaacute Jejiacute citoveacute projevy jsou plocheacute často jednaacute necitlivě Vyhledaacutevaacute vzrušeniacute je vyacutestředniacute a miluje neobvykleacute věci Maacute raacuteda nebezpečiacute a jednaacute zbrkle Mnohdy se vysmiacutevaacute a svyacutem chovaacuteniacutem pobuřuje okoliacute
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Typologie osobnosti dle Eysencka
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Typologie podle Sprangera
- vybudovaacutena na upřednostňovaacuteniacute postojů hodnot
- lidi roztřiacutedil podle postojů kteryacute daacutevajiacute v životě přednost
bull Typy 1 teoretickyacute 2 ekonomickyacute 3 estetickyacute 4 sociaacutelniacute 5 mocenskyacute 6 naacuteboženskyacute (ideovyacute)
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
MODEL BIG FIVE Ze slovniacuteku se vyberou všechny termiacuteny postihujiacuteciacute chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jedince odděliacute se rysoveacute
termiacuteny od termiacutenů popis postoje emoce aj pomociacute odpovědiacute respondentů se pak tyto odpovědi podrobiacute faktoroveacute analyacuteze
I surgence (extraverze) - poviacutedavyacute otevřenyacute ukvapenyacute sociabilniacute x mlčenlivyacute rezervovanyacute opatrnyacute uzavřenyacute II přiacutejemnost - agreeableness - dobromyslnyacute důvěřivyacute miacuternyacute kooperativniacute x vznětlivyacute nedůvěřivyacute sveacutehlavyacute negativistickyacute III svědomitost - conscientiousness - uspořaacutedanyacute zodpovědnyacute svědomityacute vytrvalyacute x nedbalyacute nespolehlivyacute nesvědomityacute nestaacutelyacute IV emocionaacutelniacute stabilita - emotional stability - vyrovnanyacute soustředěnyacute klidnyacute nehypochondrickyacute x nerv uacutezkost podraacutežděnyacute hypoch V kulturnost - kulturniacute intelektuaacutelniacute vytřiacutebenyacute obrazotvornyacute x nekulturniacute neuvaacutežlivyacute hrubyacute jednoduchyacute
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Obsah pěti obecnyacutech dimenziacute osobnosti
bull Neuroticismus zjišťuje individuaacutelniacute rozdiacutely v emocionaacutelniacute stabilitě a labilitě Jedince kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Neuroticismu lze snadno přiveacutest do rozpaků ciacutetiacute se zahanbeni nejistiacute nervoacutezniacute uacutezkostniacute intenzivně prožiacutevajiacute strach obavy nebo smutek Emocionaacutelně stabilniacute jedinci dosahujiacuteciacute niacutezkeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele jsou obvykle klidniacute vyrovnaniacute bezstarostniacute a stresujiacuteciacute situace je nevyvedou snadno z miacutery
bull Jedinci kteřiacute dosahujiacute vysokeacuteho skoacuteru Extraverze se popisujiacute jako společenštiacute sebejistiacute aktivniacute hovorniacute energičtiacute veseliacute a optimističtiacute Lideacute s niacutezkyacutem skoacuterem se popisujiacute jako uzavřeniacute zdrženliviacute nezaacutevisliacute a samostatniacute
bull Meacuteně znaacutema je dimenze Otevřenost vůči zkušenosti Lideacute dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru v teacuteto dimenzi majiacute živou představivost jsou citliviacute na estetickeacute podněty vniacutemaviacute k vnitřniacutem pocitům upřednostňujiacute rozmanitost jsou zviacutedaviacute majiacute nezaacutevislyacute uacutesudek Často se chovajiacute nekonvenčně zkoušejiacute noveacute způsoby jednaacuteniacute a daacutevajiacute přednost změně Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem majiacute sklon ke konvenčniacutemu chovaacuteniacute a konzervativniacutem postojům a jejich emočniacute reakce jsou často utlumeny
bull Přiacutevětivost je dimenze postihujiacuteciacute interpersonaacutelniacute chovaacuteniacute Poacutely škaacutely charakterizuje altruismus schopnost porozumět druhyacutem sklon důvěřovat druhyacutem upřednostněniacute spolupraacutece a naopak nepřaacutetelstviacute egocentrismus tendence ke znevažovaacuteniacute ciziacutech zaacuteměrů a k soutěži na miacutestě spolupraacutece
bull Vztah k praacuteci aktivniacute proces plaacutenovaacuteniacute organizovaacuteniacute a realizace uacutekolů zjišťuje dimenze Svědomitost Osoby dosahujiacuteciacute vysokeacuteho skoacuteru na teacuteto škaacutele se popisujiacute jako ciacutelevědomeacute ctižaacutedostiveacute pilneacute vytrvaleacute systematickeacute s pevnou vůliacute disciplinovaneacute spolehliveacute přesneacute a pořaacutedneacute Osoby s niacutezkyacutem skoacuterem se označujiacute za nedbaleacute lhostejneacute naplňujiacuteciacute sveacute ciacutele s malyacutem zaujetiacutem
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Jeden z modelů struktury osobnosti
bull 1 Co člověk chce - zde se budeme zajiacutemat o zaměřenost osobnosti člověka o jeho vnitřniacute hnaciacute siacutely ktereacute usměrňujiacute a zaměřujiacute jeho jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute tedy o motivaci
bull 2 Co člověk může - tady se ptaacuteme na schopnosti a vlohy na talent a nadaacuteniacute a na všechno to co podmiňuje uacutespěšneacute a spraacutevneacute zvlaacutednutiacute určiteacute činnosti
bull 3 Jak člověk reaguje - tady se chceme dovědět co nejviacutece o temperamentu člověka a o jeho citovyacutech (emocionaacutelniacutech) reakciacutech
bull 4 Jakyacute člověk je - zde zjišťujeme informace o charakteru a volniacutech vlastnostech s určityacutem zjednodušeniacutem můžeme řiacuteci že v tomto přiacutepadě zkoumaacuteme povahu člověka
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Okruh zaměřenosti osobnosti
Motivace se zabyacutevaacute přiacutečinami jednaacuteniacute neboli zkoumaacute motivy (pohnutky) jednaacuteniacute člověka V podstatě můžeme řiacuteci že kdykoli si při snaze o pochopeniacute
lidskeacuteho chovaacuteniacute klademe otaacutezku proč ptaacuteme se na motivaci Motivy určujiacute nejen směr lidskeacuteho
jednaacuteniacute ale i jeho intenzitu a průběh Člověk sice většinou jednaacute na zaacutekladě uvědomělyacutech motivů ale takeacute velmi často si sveacute pohnutky k určiteacutemu jednaacuteniacute
plně neuvědomuje nebo si je nedovede objasnit vůbec Uvažovat o motivaci ciziacuteho jednaacuteniacute je velmi
naacuteročneacute a v každeacutem přiacutepadě bychom se měli vyvarovat unaacutehlenyacutech a zjednodušujiacuteciacutech soudů
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Motiv
bull Psychologickaacute přiacutečina ciacutele chovaacuteniacute tj dosaženiacute určiteacuteho uspokojeniacute kteraacute může byacutet vrozenaacute nebo ziacuteskanaacute
bull Motivy mohou byacutet vědomeacute nebo nevědomeacute
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Motivace může byacutet vzbuzovaacutena bud vnitřniacutemi podněty tj
potřebami (impulsy) nebo vnějšiacutemi pobiacutedkami ktereacute označujeme jako incentivy Ilustrovat to můžeme tak že např veškereacute jednaacuteniacute směřujiacuteciacute k jiacutedlu (mytiacute rukou hledaacuteniacute klidneacuteho miacutesta uacutevaha o tom maacutem-li dost peněz atd) může byacutet vyvolaacuteno bud hladem (potřeba) nebo laacutekavou a chutnou potravou (incentiva) Zdroje lidskeacute motivace jsou velmi rozmaniteacute Zpravidla zde rozeznaacutevaacuteme
bull a) potřeby bull b) zaacutejmy bull c) ideaacutely bull d) hodnoty
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Incentiva
bull Je vnějšiacute podnět kteryacute maacute motivačniacute vliv když je subjekt přiacuteslušně vyladěn např když hladoviacute staacutevaacute se incentivou jiacutedlo v tomto smyslu může byacutet incentiva vymezena takeacute jako motivujiacuteciacute hodnota vnějšiacuteho podnětu
Nakonečnyacute 2011
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Potřeby
chaacutepeme jako prožiacutevanyacute nebo pociťovanyacute nedostatek či nadbytek něčeho co je důležiteacute pro život jedince Potřeby nejčastěji děliacuteme na
bull 1 Zaacutekladniacute biologickeacute potřeby - kam patřiacute potřeby potravy tekutin vzduchu tepla potřebu vyměšovaacuteniacute spaacutenku a odpočinku potřebu pohybu potřebu sexuaacutelniacute a rodičovskou atd Tyto potřeby jsou životně důležiteacute ale v normaacutelniacute situaci je jejich uspokojovaacuteniacute ovlivňovaacuteno společenskyacutemi normami
bull 2 Společenskeacute potřeby - mezi ně patřiacute předevšiacutem potřeba společenskeacuteho styku a uplatněniacute potřeba bezpečiacute citoveacute odezvy potřeba jistoty potřeby poznaacutevaciacute a estetickeacute
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Teorie americkeacuteho psychologa A MASLOWA kteryacute potřeby hierarchicky
uspořaacutedal podle naleacutehavosti jejich uspokojovaacuteniacute Vyššiacute potřeby se aktualizujiacute jen tehdy jsou-li uspokojeny potřeby nižšiacute
bull 1 fyziologickeacute potřeby (zaacutekladniacute potřeby souvisejiacuteciacute s porušenou homeostaacutezou tedy např potřeba vzduchu jiacutedla tekutin tepla atd)
bull 2 potřeby bezpečiacute vystupujiacuteciacute v situaciacutech ztraacutety životniacute jistoty
bull 3 potřeby sounaacuteležitosti a laacutesky (naacuteležet k nějakeacute skupině byacutet někyacutem milovaacuten)
bull 4 potřeba uznaacuteniacute (byacutet obdivovaacuten a uznaacutevaacuten miacutet kompetenci a respekt)
bull 5 potřeba sebeaktualizace (potřeba realizovat svou individualitu tj sveacute schopnosti a zaacuteměry)
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Hierarchie potřeb dle Maslowa
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Hierarchie potřeb dle Maslowa
bull Nižšiacute bull 1) p fyziologickeacute elementaacuterniacute bull 2) p bezpečiacute jistoty ochrany bull 3) p laacutesky přiacuteslušnosti p afiliace = miacutet vztahy bull 4) p uznaacuteniacute oceněniacute - pohlazeniacute pochvaly ndash p sebeuacutecty bull Vyššiacute bull 5) p poznaacuteniacute miacutet informace vědomosti - p prozkoumaacutevat noveacute bull 6) p porozuměniacute pochopit smysl (poznatku života) bull 7) p estetickeacute kulturniacute zažiacutet v životě kraacutesu harmonii bull 8) p seberealizace uspokojeniacute v činnosti
bull Vyššiacute p nastupujiacute obvykle tehdy když jsou přiměřeně
uspokojeny pnižšiacute bull Neniacute-li uspokojena potřeba vyššiacute (nižšiacute) tak se jejiacute tlak na
saturaci snižuje (zvyšuje)
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Potřeby (podle Z Matějčka)
bull Potřeba přiměřeneacute stimulace a s niacute souvisejiacuteciacute potřeba vhodneacuteho odpočinku
bull Potřeba smysluplnosti a řaacutedu
bull Potřeba citoveacute vazby
bull Potřeba vlastniacute hodnoty a společenskeacute prestiže
bull Potřeba životniacute jistoty a otevřeneacute budoucnosti
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Instinkt (toteacutež co pud)
vrozenyacute druhově specifickyacute uacutečelnyacute způsob chovaacuteniacute kteryacute je podle sveacute biologickeacute funkce konkreacutetně pojmenovaacuten (např obživnyacute sexuaacutelniacute rodičovskyacute i) instinkty jsou preformovaneacute evoluciacute vytvořeneacute mechanismy adaptujiacuteciacute individuum na zaacutekladniacute podmiacutenky udržovaacuteniacute života a živočišneacuteho druhu instinkty jsou vyvolaacutevaacuteny určityacutemi kliacutečovyacutemi podněty dnes se termiacuten instinkt nahrazuje termiacutenem preformovanyacute vzorec chovaacuteniacute
Nakonečnyacute 2011
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Zaacutejmy většinou charakterizujeme jako trvalejšiacute kladnyacute vztah člověka v určiteacute oblasti
předmětů nebo činnostiacute
Typy definic zaacutejmu (podle D E Supera) bull 1 zaacutejmy vyjaacutedřeneacute (zaacutejem je to co dotazovanyacute považuje za zajiacutemaveacute) bull 2 zaacutejmy manifestovaneacute (zaacutejem je to čemu člověk daacutevaacute přednost) bull 3 zaacutejmy testoveacute (zaacutejem je to nač v experimentaacutelniacute situaci subjekt upiacutenaacute
pozornost co vidiacute slyšiacute co si zapamatovaacutevaacute) bull 4 zaacutejmy inventovaneacute (zaacutejem je to co je statisticky vyanalyzovaacuteno z odpovědiacute
subjektu na řadu položenyacutech otaacutezek ktereacute se tyacutekajiacute obliby různyacutech činnostiacute a předmětů)
R B Cattell rozlišuje naacutesledujiacuteciacute indikaacutetory zaacutejmu bull 1 preference a projekce v testech a dotazniacuteciacutech bull 2 pohotovost vynaložit čas peniacuteze a naacutemahu jakož i podstoupit riziko bull 3 informovanost zběhlost a zručnost v určiteacutem oboru nebo oblasti činnosti bull 4 koncentrace pozornosti a miacutera zapamatovaacuteniacute prvků v určiteacute oblasti
akcentace ve vniacutemaacuteniacute a zmenšovaacuteniacute doby volby při nabiacutezeneacutem vyacuteběru bull 5 afektivniacute vzrušeniacute se svyacutemi fyziologickyacutemi korelaacutety (frekvence pulsů
svaloveacute napětiacute atd)
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
ZAacuteJMY
Zaacutejmy jsou velmi silnyacutem motivem a vyacuterazně člověka aktivizujiacute a tiacutem rozviacutejejiacute jeho
schopnosti
Zaacutejmy můžeme rozlišovat podle oblasti zaměřeniacute
KVALITATIVNĚ (technickeacute sportovniacute atd)
KVANTITATIVNĚ podle staacutelosti pestrosti proměnlivosti atd
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
Aspiračniacute uacuteroveň hellip ctižaacutedost
bull bdquoUacuteroveň budouciacuteho vyacutekonu ve znaacutemeacutem uacutekolu kterou se jedinec jenž znaacute uacuteroveň sveacuteho minuleacuteho vyacutekonu v tomto uacutekolu rozhodne dosaacutehnoutldquo (KLewin)
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
IDEAacuteLY
chaacutepeme ve vztahu k osobnosti jako vzoroveacute ciacutele či přiacuteklady Ideaacutelem mohou byacutet nejen určiteacute osobnosti
ale i různeacute normy a pravidla chovaacuteniacute a takeacute určiteacute myšlenky a ideje Každyacute člověk maacute nějakeacute ideaacutely ať již si to uvědomuje nebo ne Důležiteacute je poznaacutevat ideaacutely
z hlediska jejich obsahu kteryacute můžeme analyzovat podle určityacutech eticko-společenskyacutech kriteacuteriiacute V tomto
smyslu ideaacutely nejen charakterizujiacute zaměřenost ale současně vyjadřujiacute moraacutelniacute profil člověka
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
HODNOTY jsou vyjaacutedřeniacutem naacutezoru na to co je žaacutedouciacute dobreacute a co
nežaacutedouciacute zleacute Hodnota je vždy nějakaacute vlastnost předmětu jevu bytosti situace nebo činnosti ve spojitosti s uspokojovaacuteniacutem motivačniacutech činitelů
(zaacutejmů potřeb) jedince U osobnosti můžeme mluvit o tzv hodnotoveacute orientaci tedy o určiteacutem pořadiacute
hodnot ktereacute maacute rozhodujiacuteciacute a často konečnou uacutelohu v zaacutesadniacutech vztaziacutech ke světu a lidem Hodnoty
vyjadřujiacute celkovyacute životniacute smysl osobnosti člověka a zejmeacutena jejich prostřednictviacutem můžeme uvažovat o
budoucnosti osobnosti a rozumět jejiacutem životniacutem plaacutenům
