Zaregistrováno MK �R E 7952 * 1212-3218 vyšlo 1. 9. 2004 * další �íslo vyjde 1. 10. 2004

Po�et výtisk�: 500 Šéfredaktor: Milan Kraj�a

Redak�ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak�ních autor�

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

Politických v�z�� 9, 111 21 Praha 1 Úst�ední kancelá� : II. patro, dve�e �. 99

Tel: 222897443, 222897469, Mobil: 721985447 Fax: 222897442

ksm@ksm.cz http://www.ksm.cz

Ú�et: EBANKA – 701695001/2400

�ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

24 POSLEDNÍ STRANA

K. Marx, B. Engels: Manifest komunis-tické strany (20), K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany - anglic-ky (20), H. H. Holz: Porážka a bu-doucnost social ismu (30), W . Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká inici-ativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu od utopie k v�d� (20), N. Chomsky: Kontrola médií - velkolepý úsp�ch propagandy (20), P. Skála: Dialogy I - Pravá tvá� L. D. Trockého (10), K. Marx: Dopis Ann�nkovovi (10), Proti-drogové zákony - pravdy a lži (30), St�edo�eské vzd�lávání - podkladová skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šul-da: Dialogy II - Stalin - jeho život a �iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon� P �R b�hem protest� proti MMF a SB (20), M. Kraj�a: Pa�ížská komuna (10), T�ídy a t�ídní struktura ve spole�nosti - skripta (10), K. Gottwald: První parlamentní �e� (10), V. Hude�ek: Historie Ku-klux-klanu I (10), Imperialistická globalizace a sv�-tový revolu�ní proces (10), S. Alexe-jev: P�íb�hy s d�jin sov�tského státu (10), Kol:Terorismus kontra státní te-rorismus USA (10), Kol: Dopady em-barga na Irák (10), E. Guevara: Socia-lismus a �lov�k na Kub� (10) a další.

KSM vydal:

ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P�ÁTELSTVÍ

�ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

RO�NÍK 10

Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * Z AKTIVIT* KINOKLUB KSM * D�TSKÝ TÁBOR * POLITCAMP V ESSENU * BRI-GÁDY SOLIDARITY NA KUB� * POLICEJNÍ BRUTALITA * STUDENTSKÝ PROTEST NA �VUT * BOJ PROTI ŠKOL-NÉMU * OLYMPIJSKÉ HRY * MARTIN LUTHER KING JR. * DISKUSE O HOFFMANNOVI A ROKU 1968 * HUMOR ...

�������

ZÁ�Í 2004

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 2

4. zá�í se pod Kun�tickou horou koná tradi�ní mezinárodní setkání levice

Kun�tická hora����

25. zá�í se na pražském výstavišti uskute�ní tradi�ní slavnost levicového deníku Haló noviny

Slavnost Haló novin����

11. zá�í se v Karviné koná pravidelné setkání levicové mládeže MS kraje

Setkání levicové mládeže����

�eské sociální fórum se uskute�ní 25. -28. zá�í v budov� Fakulty t�lesné výcho-vy a sportu UK, ul. José Martího 31, Praha 6 - Veleslavín �� P�ednášky Jana Kellera, Václava Exnera, Jana Hroba�e... �� Koncerty O5+Rade�ek, Rage Against the Machine Revival… �� Seminá�e KSM: Evropská mládež v boji proti militarizaci EU, KUBA: Meziná-

rodní solidaritou proti embargu, Školné, kolejné a útoky na práva mládeže (spole�n� s SOS STUDENT)

�� Promítání film�, street party, kubánský ve�er, shromážd�ní sociálních hnutí

3. Evropské sociální fórum se koná v Londýn� 14.—17. �íjna: KSM se podílí na organizování �eské výpravy

K ú�asti na p�ipravovaných akcích se m�žete p� ihlási t na e-mailu: ksm@ksm.cz, telefonních �íslech: 721985447, 602151711, nebo na adre-se: KSM, Politických v�z�� 9, 11121 Praha, kde získáte i bližší informace!

23 HUMOR 23 menší bude platit dan�. P�íjmy pod 50 000 korun ro�n� budou podléhat zvláš� p�ísnému progresivnímu zda-n�ní. Na p�íjmy pod 20 000 korun ro�n� se bude navíc vztahovat da� z bídy. P�íjmy nad 10 000 000 korun ro�n� budou naopak do daní zcela osvobozeny.

Da� z nemajetnosti. Každý ob-�an musí vlastnit majetek. Kdo se nebude moci vykázat hodnotu majet-ku alespo� ve výši 300 000 korun, bude muset platit da� z nemajetnosti. Ú�ad na ochranu neviditelné ruky trhu m�že tuto da� vymáhat všemi prost�edky v�etn� nezákonných.

Odpisy za výst�ednost. Kdo bu-de žít zvláš� rozma�ilým a výst�edním zp�sobem života, m�že si náklady na� odepsat od daní.

Systém sociálních zámk�, soci-álních restaurací a sociálních vil. Každý milioná� bude podle výše své-ho majetku mít nárok na zlevn�né ubytování a stravování v sociálních za�ízeních.

Podpora v milioná�ství. Každý milioná� bude mít právo žádat o pod-poru v milioná�ství. Rozhodnutí p�í-sluší Ú�adu na ochranu neviditelné ruky trhu.

Dotace komer�ní kultu�e. Kultur-ní instituce, které na sebe budou šeredn� vyd�lávat, mohou žádat o zvláštní státní dotaci.

BEZPE�NOST

Všechny druhy socialistických teorií budou postaveny mimo zákon. Proti ši�itel�m sociálních dezinforma-cí bude zasahováno s nejv�tší kru-tostí. Nov� bude z�ízena asociální policie, podléhající Ú�adu na ochranu neviditelné ruky, která bude mít pra-vomoc ši�itele jakékoliv sociální de-magogie na míst� zast�elit. Náklady spojené se zast�elením a odklizením mrtvoly hradí p�íbuzní zast�eleného. Na p�íkaz Ú�adu na ochranu nevidi-telné ruky mohou být v p�ípad� hrozí-cího nebezpe�í sociální nákazy izolo-vány i všechny osoby, se kterými zast�elený v poslední dob� p�išel do styku, a to v�etn� telefonického.

LUSTRACE

Sou�asný benevolentní lustra�ní zákon bude ú�inn� zp�ísn�n. Na ma-jitele pozitivního lustra�ního osv�d�e-ní bude nadále pohlíženo jako na potencionálního ši�itele sociálního neklidu a stejn� tak s ním bude za-cházeno. O ve�ejnou funkci bude mít

možnost ucházet se jen ob�an, který p�edloží negativní lustra�ní osv�d�e-ní svoje, všech svých p�íbuzných a známých. Ú�ad na ochranu neviditel-né ruky trhu zajistí v co nejkratší do-b� vydání kompletního seznamu spolupracovník� StB ve všech kate-goriích. U každého spolupracovníka bude uvedeno datum narození, rod-né a eviden�ní �íslo, sou�asné byd-lišt� a jména nejbližších p�íbuzných.

EKOLOGIE

Každý ekologický výdaj musí schválit ob� komory Unitárního shro-mážd�ní kvalifikovanou 99% v�tši-nou a potvrdit jej musí Ústavní soud. I poté ho však m�že vetovat Ú�ad na ochranu neviditelné ruky trhu.

ZAHRANI�NÍ POLITIKA

Bude se soust�eovat na vývoz ideologie sociálních rozdíl�, sociální nespravedlnosti a dravého kapitalis-mu do všech zemí sv�ta. Náš stát si také vyhradí právo razantn� zasáh-nout všemi prost�edky v�etn� vojen-ských všude tam, kde to bude zapá-chat socialismem. Návrh na vojenské intervence k ochran� ideologie dra-vého kapitalismu m�že p�edložit kte-rýkoliv ob�an kteréhokoliv státu Ú�a-du na ochranu neviditelné ruky trhu.

ÚPRAVA VLÁDNÍCH ORGÁNU

Protože ideologie, která bude prosazována, bude naprosto odlišná od sou�asné, bude t�eba pozm�nit n�které vládní orgány. Zde jsou ná-vrhy:

Ministerstvo zahrani�ních v�cí

bude p�ejmenováno na ministerstvo zahrani�ních konflikt� a vývozu ideo-logie dravého kapitalismu. Bude p�i n�m z�ízen Institut vyko�is�ování a Ú�ad pro vm�šování do cizích vnit�-ních záležitostí.

Ministerstvo práce a sociálních v�cí bude zrušeno. Nezbytné kompe-tence p�ebere Vládní výbor pro neza-m�stnanost a asociální v�ci.

Hospodá�ská ministerstva budou zrušena a jejich veškeré kompetence p�ejdou na Výbor pro hospodá�skou dravost.

Název ministerstva kultury bude rozší�en na ministerstvo komer�ní kultury a braku.

Ministerstvo školství bude zruše-no. Nezbytné kompetence p�ebere Institut pro vzd�lávání majetných p�i Ú�adu na ochranu neviditelné ruky trhu.

Ministerstvo spravedlnosti bude p�ejmenováno na ministerstvo ne-spravedlnosti a pod�ízeno Ú�adu na ochranu neviditelné ruky trhu.

Ministerstvo zdravotnictví bude zrušeno. Nezbytné kompetence p�e-jdou na ministerstvo totální liberaliza-ce a na Výbor pro hospodá�skou dravost.

Nov� bude dále z�ízeno: minis-terstvo podvýživy, ministerstvo pro potírání sociálních dezinformací, ministerstvo bohatství, ministerstvo divokého a nekontrolovaného privati-za�ního b�sn�ní, ministerstvo nerov-nosti, ministerstvo pro udržování tržní džungle, ministerstvo pro �ízení aso-ciální policie.

Pokud souhlasíte s postuláty našeho hnutí, rádi vás p�ivítáme ve svých �adách: Prohlašuji se za �lena Hnutí za sociální nespravedlnost Jméno:................................................ Adresa:............................................... Ro�ní p�íjem:...................................... Doklady rozma�ilosti:......................... (zde je možno vykázat se zvláš� mastným ú�tem, dokladem o ubytování v p�ti hv�zdi�kových hotelech, dokladem o soukromém oh�ostroji, náklad-né recesi, happeningu apod.) Prohlášení o sociální nenávisti: Prohlašuji, že jsem b�hem posledního roku nedal žebrajícím spoluob�a-n�m ani desetník, nepomohl jsem �lov�ku v nouzi, nep�isp�l na žádnou charitativní akci a pravideln� se vysmíval televizním zprávám o hladomoru v Africe. Zavazuji se také, že tuto svou do nebe volající asociálnost budu v budoucnu jenom prohlubovat. Podpis......................................... Datum........................................

HUMOR 22

KDO JSME A CO CHCEME: Hnutí za sociální nespravedlnost

se profiluje jako nemoderní ultrapra-vicová a ultrakonzervativní strana asociáln� nedemokratického typu. Naším cílem je všemi prost�edky hájit práva majetných a mocných. Ideálem je hromad�ní kapitálu a co nejv�tší bohatství jednotlivce. Chudí jsou nežádoucí, proto je t�eba je co nejví-ce diskriminovat, aby si svou bídu rozmysleli a ud�lali vše pro to, aby se stali také bohatými. Naší hlavní zása-dou je: Šanci schopným, diskriminaci neschopným.

NAŠE HLAVNÍ CÍLE A ZÁSADY:

PRÁVNÍ STÁT

Budou zaru�ena všechna práva, zejména pak právo neomezen� pod-nikat a vyd�lávat t�žké peníze jakým-koliv zp�sobem, pokud to nebude v rozporu se zákonem volného trhu. Rovnost každého ob�ana p�ed záko-nem zaru�ena nebude. Každý se bude zodpovídat podle toho, kolik bude mít majetku.

EKONOMIKA

Jakékoliv útoky na neviditelnou rukou trhu budou p�ísn� trestány. Zásahy státu do ekonomiky budou jednou provždy postaveny mimo zá-kon. O zabezpe�ení tržního prost�edí

se bude starat Ú�ad na ochranu nevi-ditelné ruky trhu, který na ochranu neviditelné ruky trhu bude mít roz-sáhlé pravomoci, v�etn� práva vyhla-šovat vále�ný stav v oblastech poten-ciálního sociálního neklidu. Jednou provždy bude také uzákon�na korup-ce.

ZEM�D�LSTVÍ

Sou�asná zem�d�lská družstva budou podstavena mimo zákon. Vše-chen jejich majetek bude zabaven a rozd�len p�vodním majitel�m a jejich potomk�m. Pokud se n�kte�í z nich budou zdráhat majetek nazp�t p�i-jmout, bude provedena násilná repri-vatizace. Ú�ad na ochranu neviditel-né ruky trhu, vyškolí skupiny kvalifi-kovaných agitátor�, kte�í budou rolní-k�m objas�ovat zr�dnost zem�d�l-ských družstev. Zakládání nových družstev bude moci povolit je Ú�ad na ochranu neviditelné ruky trhu ne-bo ministerstvo totální liberalizace. V každém zem�d�lském regionu budou z�ízeny tzv. privatiza�ní trojky, složené z nejprov��en�jších kapitalis-t�, které budou dozírat na pr�b�h privatizace a kontrolovat �innost p�í-padných zem�d�lských družstev.

ZDRAVOTNICTVÍ

Stát se nebude do této oblasti v�bec vm�šovat, protože bude platit

zásada: Každý si pomoz, jak umíš. Kdo um�t nebude, nebude ho škoda. Ú�ad na ochranu neviditelné ruky trhu bude p�ísn� kontrolovat p�ípad-né charitativní organizace a v p�ípad� podez�ení na porušení zákona volného trhu bude podávat trestní oznámení. Nejr�zn�jšími ob-strukcemi bude také sabotovat �in-nost t�chto nežádoucí organizací.

ASOCIÁLNÍ POLITIKA

Asociální politika bude velmi d�ležitou oblastí �innosti našeho hnutí. Její hlavní zásady budou vy-cházet z našich ideologických postu-lát�. Snahou asociální politiky bude co nejv�tší diskriminace a další ožeb-ra�ování chudých. Hlavní zásada zní: Kdo nemá milión, a� nejí.

Charakteristika asociálního programu:

Zvýhodn�ní bohatých. Je t�eba legislativn� zajistit všestranné zvý-hodn�ní bohatých. Chudí si musejí uv�domit, že svou bídou škodí nejen sob�, ale i spole�nosti, ta se proto musí p�ed nimi bránit.

Zavedení dan� z bídy a progre-sivního zdan�ní nejchudších. Každý má jist� právo být chudý, ale musí za to zatracen� zaplatit. Proto zavede-me tzv. zrcadlový da�ový systém. �ím víc kdo bude vyd�lávat, tím

HNUTÍ ZA SOCIÁLNÍ NESPRAVEDLNOST Volební program: „A� platí chudí!“

netajícím úmyslem zardousit socialis-mus - bylo by (a stalo se) sebevraž-dou teprve za�ínajícího socialismu. Ten z objektivních p�í�in musel ome-zovat formální demokracii, ovšem faktická demokracie byla širší než dnes. Upozorn�mež: cožpak si kapi-talismus hned po svém nástupu do-volil by� jen formální demokracii? Nehled� na to, že když se jí cítil ohrožen, setsakramentsky ji omezo-val až do úplného zni�ení fašismem. Dnes se jí ohání, protože se ješt� necítí bezprost�edn� ohrožen. Ale ani jeho dnešní formální demokracie není bezb�ehá, jak se o tom p�esv�d-�ujeme denn� my komunisté, ale i ti, kdož si dovolují protestovat demon-stracemi a podobnými metodami. Formální demokracie je maximum toho, na co buržoazní stát pod tla-

kem mas (zd�razn�me: zatím vždy do�asn�) p�istoupí. Na rozdíl od sku-te�né demokracie = vlády lidu, která je nedílnou sou�ástí socialismu.

Za formulací �e�nické otázky, že 89. p�inesl nové možnosti, stojí ná-zor, že budoucí nástup k socialismu se bude od minulého lišit p�edevším práv� kapitalistickou politickou a eko-nomickou pluralitou, “volnou sout�ží" mezi kapitalismem a socialismem, jdoucí až tak daleko, že komunisté klidn� pustí k vlád� pravicové strany a ob�tují tak zájmy pracujících. Jaká rovná sout�ž mezi staletími upevn�-ným kapitalismem a teprve za�ínají-cím socialismem? Tak m�že soudit jen ten, kdo politiku, stejn� jako de-mokracii, chápe formáln� a nikoli s ohledem na realitu, tzn. obsahov� t�ídn�. Kdo chce jít touto cestou uto-

pist� (jakou nešla nikdy ani buržoa-zie), odsuzuje v�c socialismu p�edem k porážce. Vytvá�í iluzi, že páni kapi-talisté p�edají moc dobrovoln�! To je �irý sociáldemokratismus (ne dnešní, ale ten minulý, "klasický". Ten dnešní sociáldemokratismus pluje zcela ve vodách imperialismu).

Jaké tedy nové možnosti otev�el listopad 1989? Možnosti nestydatého rozkrádání majetku, nezam�stnanos-ti, nevyplácení mezd, všeobecné zhoršování situace pracujících. A podobné p�evraty i v dalších socialis-tických zemích. Uvoln�ní rukou ne-nasytnému imperialistickému kapita-lismu nejen k stup�ování vyko�is�o-vání, nýbrž i rozpoutávání vále�ného násilí proti t�m,kdo se nepodvolují jeho nárok�m na sv�tovládu.

K. Pavlík + RD

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 3

Jako komunisté považujeme ekologii za jeden z pilí�� našeho programu, což je vid�t p�edevším v existenci Rudozeleného manifestu KSM. Pro-blematika ochrany životního prost�edí se stává pro existenci planety a tím i celého lidstva stále d�ležit�jší. V kapitalismu je krátkodobý zisk pro kapitál vším, živé organismy a další složky i celek p�írody ni�ím, proto se životní prost�edí p�es �adu meziná-rodních iniciativ zhoršuje. Nejvysp�-lejší zem� sv�ta jsou nejv�tšími zne-�iš�ovateli, na druhé stran� tam, kde je t�eba nasytit hladové, odstranit bídu a negramotnost, nejsou na eko-logickou politiku prost�edky. Naše planeta je tak v doposud nevídaném nebezpe�í. V sou�asnosti jsou p�ed námi zejména následující globální problémy: p�elidn�ní, zm�ny klimatu, odles�ování planety, zmenšování ozónové vrstvy, vymírání živo�išných druh�, ni�ení divoké p�írody, zne�iš-t�ní, vyplýtvání zdroj�. KSM proto usiluje o:

�� Podporu ve�ejné, zejména ekolo-gické železni�ní dopravy! Zave-dení bezautomobilových zón!

Budování nových cyklotras!

�� 8% podíl obnovitelných zdroj� na výrob� energie do roku 2010! Perspektivu upušt�ní od výroby energie formou spalování fosil-ních paliv!

�� Preferovat ekologickou likvidaci a zpracování odpad�! P�ejít od výstavby nových spaloven spíše k nespalovacím technologiím resp. k ekologickému spalování!

�� D�stojné zacházení se zví�aty!

�� P�ímou kontrolu technických postup� v zem�d�lství a krajino-tvorb�. Zv�tšit podíl ekologické-ho zem�d�lství na 20% celkové vým�ry orné p�dy do roku 2010!

�� Snížení emisí skleníkových plyn� o 30 % do roku 2020, d�sledn� uplat�ovat zákaz vypoušt�ní CFC do ovzduší!

�� Zefektivnit a zp�ísnit represe proti velkým zne�iš�ovatel�m vody a ovzduší!

�� Podporovat výsadbu místn� od-

povídající zelen�. D�sledn� po-kra�ovat ve vytvá�ení a udržová-ní Chrán�ných krajinných oblastí, Národních park� atd.! Podporo-vat projekty zelených m�st!

Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Za aktivní ekologickou politiku!

Od 26. 7. do 8. 8. prob�hl neda-leko Domažlic, na býv. zámku Lomi-kara v Trhanov� d�tský tábor, na kterém se KSM podílelo organiza�n� i personáln�. Pro více než 30 d�tí, mimo jiné 10 jich bylo z d�tského domova, byly p�ipraveny i obvyklé táborové lah�dky- no�ní bojovka, karneval, diskotéky, táboráky, vu�ty zajímaví hosté, olympiáda, nechyb�-la ani táborová hymna.

Tábor byl skute�n� programov� nabitý a pestrý.

Z exkurzí a turistických výprav se uskute�nily výpravy do Klen�í a pod-niku Chodovia, do Domažlic – na nám�stí, na pe�ení kolá�� �i zdobení perníku, uskute�nily se také 3 chod-ské dny s cíly jako Hrádek a Újezd, Výhledy a Babylon, bylo dosaženo i nejvyšší hory �eského lesa – �er-

Léto pat�ilo d�tem

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 4

Setkání mládeže v Holí�i

chova, kde �ada d�tí p�ekonala sebe sama. Prob�hla též návšt�va plze�-ské ZOO a muzea keramiky v Kolove�i.

Mezi sportovní akce se za�adila i celodenní veselá olympiáda uskute�-n�ná v areálu zámku i na koupališti, fotbalový turnaj s nedalekým pionýr-ským táborem �i pingpongový turnaj v jednotlivých oddílech.

Mezi kulturní akce pat�ily zejmé-na 3 ve�erní programy jednotlivých oddíl�, 2 diskotéky, 3 táboráky, ná-všt�va dudák�, karneval, volba miss a missáka. Došlo i k setkání s významnými hosty (zástupce K�P,

poslanci Fialová a Urban, zástupci tisku – Mou�ková /HaNo/)

Prob�hla též celotáborová hra – jednak lovení chodských pe�etí a získání diplomu strážce svrchovanos-ti (vlastiv�dná a historická �ást tábo-ra), jednak se uskute�nila celotáboro-vá hra Mato Grosso (pln�ní 33 úkol�) v�etn� celodenní akce, honu na lva, výstupu na nejvyšší horu a záv�re�-ného boje o vlajku.

V záv�ru se uskute�nil i povede-ný zahrani�ní výlet do Furth im Wal-du, kde p�ítomní mohli shlédnout aré-nu i draka (probíhaly slavnosti kroce-ní draka)..

Každodenn� probíhalo též zpra-vodajství z tábora na internetu – chodsko04.webpark.cz a byly po�izo-vány digitální fotografie. Mezi ostatní aktivity je možno po�ítat �asté koupá-ní, ale i no�ní bojovky a nesmíme zapomenout na samaritánský den.

Za sebe i všechny d�ti z hlídek Rákosní�k�, Berušek, Mravenc�, V�eli�ek, Termit� a Blech bych cht�l tímto pod�kovat našim vedoucím, kte�í ud�lali po n�kolika dnech z d�tí r�zného v�ku i zam��ení kolektiv a kte�í to vydrželi i se svým velitelem tábora (se mnou…).

Zden�k Štefek

Minulý rok probíhalo setkání �eské a slovenské mládeže v Tvrdonicích, bylo n�kolikadenní. Letos po �ad� vy�erpávajících akcí jsme zvolili pou-ze formu jednodenní, oficiáln�jší. Výprava KSM dorazila do Holí�e v�as a sta�ila postavit sv�j informa�ní stá-nek, když už za�ali chodit první hos-té. Program byl dost pestrý. Nejprve pr�vod m�stem k památníku ob�tí

sv�tových válek, pak k památníku Mirka Nešpora, hrdiny Slovenského národního povstání. A pak již do amfi-teátru, kde se odehrával zbylý pro-gram. Mezi stánky s ob�erstvením, literaturou a upomínkami se nahrnuly stovky lidí, aby pak usedly na lavice a poslouchaly vystoupení p�edstavitel� Komunistické strany Slovenska, Ko-munistické strany �ech a Moravy,

zdravice Komunistického svazu mlá-deže, Socialistického zvazu mladých a dalších, shlédli hodnotný pestrý kulturní program a ú�astnili se zapá-lení partyzánské vatry. No, ale to už byl �as na návrat, dokud jsme m�li dorazit dom� ješt� tentýž den. Že hranice oba národy nerozd�lila, bylo z akce více než patrné.

-ZST-

KSM Beroun uspo�ádal v sobotu 14. srpna ve svém okrese prohlídku partyzánského krytu u obce Újezd. Cílem této akce bylo seznámit se s jednou z významných událostí no-vodobých d�jin, týkajících se našeho regionu. Kryt byl postaven r. 1943 a stal se centrem protifašistického od-boje v okrese Beroun a okolí. Ukrývali se zde ilegální osoby, partyzáni a �lenové III. ilegálního ÚV KS�. Všich-ni zp�sobovali fašistickým okupant�m t�žké škody p�ímo v týlové oblasti, a� už sabotážemi na železni�ních tratích nebo poškozováním rozvod� elektric-kého proudu. V�tšina z t�chto state�-ných bojovník�, stejn� tak jako jejich pomocník� z �ad prostých lidí položila v tomto boji za osvobození své vlasti život.

Prohlídka krytu byla dopln�na výkladem událostí, nechyb�la ani sv�dectví pam�tník�. V p�íštím roce náš klub akci zopakuje s cílem p�ilá-kat co nejvíc lidí nejen z KSM, ale také z �ad ob�an� Berounska a zejména mladých aby dostali objek-

tivní informace o novodobých d�ji-nách.

Termín a organiza�ní v�ci ohled-n� akce v r. 2005 budou v�as známy, (tento rok to bylo nane�isto, abychom do p�íšt� odstranili nedostatky). Pro-

hlídce p�edchází asi 30 min. procház-ka od žel. stanice ke krytu. KSM Be-roun se t�ší na Vaši ú�ast v p�íštím roce.

Pepa

Po stopách partyzán�

21

V otázce je už obsažena odpo-v� (jde o tzv. sugestivní otázku, psychologickou fintu). To první je nesporné - jde p�ece o kontrarevo-lu�ní zvrat od prvního historického pokusu budování socialismu zp�t ke kapitalismu - u nás se stále z�etel-n�jšími kompradorskýmy rysy, ve sv�tovém kontextu pak o za�len�ní naší zem� do prohnilých struktur imperialismu, hrozícího dnes kata-strofickými d�sledky pro život na této planet� v�bec.

Druhá �ást otázky (respektive odpov�di) vyjad�uje p�etrvávávaní hodnocení a iluzí, které byly bezpro-st�edn� po listopadu 1989 formulo-vány v materiálech prokapitalistické levice: p�íležitost pro nový, lepší za�átek oproti dodnes v podstat� a p�edevším zavrhované minulosti tvz. reálného socialismu. V oné formulaci je obsažen nesprávný a zjednodušu-jící názor, že muselo dojít ke krachu (respektive teprve krach umožnit), aby bylo možno odstranit (jednostrann� a neobjektivn� vyzve-daná) negativa minulosti a za�ít -

údajn� socialisticky - nov� a lépe. Ona formulace skrývá názor, že

dnešní regres má i kladné stránky. Míní se obvykle buržoazní demokra-cie. Znovu lze jen zopakovat, že jde o ú�elovou demagogii. Režim 1948-89 i po formální stránce p�inášel zvlášt� zpo�átku neoby�ejné rozší-�ení demokracie (nap�. systém ná-rodních výbor�, ob�anských výbor� se statisíci p�izvanými k rozhodování, všelidové hlasování, soudce z lidu, odpov�dnost poslan-c� voli��m a jejich odvolatelnost), ost�e kontrastující s byrokratickým systémem první republiky, jejž mo-hou idealizovat jen ti, kte�í jej nezaži-li. Ale hlavn� a p�edevším: i když systém pozd�ji zbyrokratizoval (v �SR od po�átku 60. let), sloužil (nemohl nesloužit) v podstat� stále obsahov� a t�ídn� prosp�chu v�tšiny pracujících. V tomto smyslu mají pravdu nap�. n�me�tí komunisté tvrdící, že i jakkoli nedokonalá s �adou chyb, byla první historická

forma budování socialismu dokonce nesrovnateln� demokrati�t�jší ve srovnání se sou�asností. Salóní intelektuálové vidí p�edevším mož-nost "svobodn� se vyjad�ovat". Jde však o pouhou frašku. Skute�nou svobodu slova mají pouze stoupenci sou�asného systému. Opozice má prakticky jen možnosti disentu. Re-volucioná�i nejsou královsky placeni ze zahrani�í, tak jak tomu bylo u Havla a spol. Na rozdíl od nich také nemají nárok na práci a prakticky žádné sociální jistoty. Nemají tedy pot�ebnou ekonomickou základnu, bez níž se, jak mi marxisté jist� všichni dob�e víme, dá nadstavba, tj. i svobodný projev, budovat skute�n� jen velmi t�žko.

Otázka demokracie je hlubokým problémem. Snažit se zavést "bezb�ehou" demokracii po staletí panství kapitalismu zpracovávajícího masy k svému obrazu, za ohrožení imperialistickým sv�tem, nikdy se

ZNAMENAL LISTOPAD 1989 HLUBOKÝ REGRES NEBO P�INESL I NOVÉ MOŽNOSTI?

DISKUSE

údajn� Komunistická strana �ech a Moravy. Na internetových stránkách KSM je však za �lánkem Štefka p�i-pojeno silácky primitivní prohlášení strany úpln� jiné, totiž Komunistické strany �eskoslovenska - �eskoslo-venské strany práce jak svou pidis-

kupinku velkohub� nazývá (možná ne až tak bývalý) agent Ludvík Zif-�ák. Stanovisko KS�M k roku 1968 by se totiž Štefkovi p�íliš do krámu nehodilo. Mimo jiné se v n�m totiž praví: "Násilný vstup vojsk posloužil spíše ku prosp�chu zemí kapitalistic-

ké orientace. Stín mocenského zá-sahu pak hluboce ovlivnil možnosti rozvoje socialismu u nás a negativn� ovlivnil i postavení levice v celé Ev-rop�."

ALK

Milá Andreo, d�kuji Ti za Tv�j názor. Odpovím stru�n�, snad budu

mít �as se k tématu více vrátit. 1. Co bylo prap�vodní p�í�inou

roku 1968? Brežn�vova doktrína nebo bipolární sv�t? Nehledám zd�-vodn�ní �i dokonce ospravedln�ní pro události roku 1968. Jenom im-pulsy, které k tomu vedly. Otázka, zda Sov�tský svaz v té dob� byl ješt� v�d�í silou mezinárodního ko-munistického hnutí nebo byl posedlý tzv. "sov�tským imperialismem" je na delší diskusi, ale myslím, stru�n� �e�eno, že na té tezi n�co bude (viz zajímavé diskuse na mezinárodních poradách levicových a komunistic-

kých stran, nap�. t�ch kv�tnových v Bruselu apod.). Podobn� nesouhla-sím se srovnáním vpádu do �esko-slovenska k agresi USA v��i Vietna-mu - to je n�co jiného. (Na rozdíl t�eba od Afghanistánu, kde už se to Vietnamu v jistých pohledech blíží, ale také ne ve všech).

2. Okupace nejlepším �ešením - spíše jsem myslel nejmén� špatným co se tý�e nap�. po�tu možných ob�-tí pop�. materiálních škod. Že m�la negativní dopad na mezinárodní komunistické hnutí, tvrdím též, stej-n� jak je v postoji KS�M.(A na www uvádíme i postoj KS�M a KSS).

3. Ohledn� skupin z roku 1968. Jestli pokládá autorka nap�. Joda-

sovce, kte�í psali taktéž do zmi�ova-ných �asopis�, za brežn�vovce, pro� pak dal Brežn�v p�ednost Husákovi? Pro� pak došlo nap�. k tlaku na LSM, aby se v�lenil do vznikajícího SSM? (pozn. netvrdím, že za Zprávama a dalšíma stáli jen leninovci, samoz�ej-m�...). To by m� pak zajímalo, kam by po�ítala nap�. v té dob� býv. pre-zidenta Novotného... Ohledn� ma-lých skupinek, kte�í byly navázáni nap�. na KS �íny, západoevropské KS (které pak p�ešly k eurokomunis-mu - jo, to je pravda, na ty jsem za-pomn�l, ale ne tak úpln� - �ást z nich se dá za�adit mezi mnou zmi�o-vané "utopické"..)

Zden�k Štefek

ROK 1968 JEŠTE JEDNOU

DISKUSE 20

Když jsem si na internetových stránkách Komunistického svazu mládeže p�e�etla �lánek Zde�ka Štefka "Hoffmann, rok 1968 a sou-�asnost", bylo mi hned jasné, že s hledáním nástupce slavného Jarosla-va Kojzara z�ejm� nebudou výrazn�j-ší problémy. Štefek se snaží reago-vat na �lánek "K. Hoffmann a rok 1968" produb�ekovského sociálního demokrata Stanislava Holubce. Ve své argumentaci se však dostává až k obhajob� okupace z roku 1968 a následného období normalizace, která je jako vyst�ižená ze zmatených jakešovských projev� konce 80. let.

Se Štefkem souhlasím, že je t�eba se rázn� postavit na obranu každého, kdo je perzekuován pro své levicové �i demokratické názory (ne tedy každého politicky stíhaného �i poškozovaného �lov�ka jak píše Štefek). Názory Karla Hoffmanna ale vcelku nikoho nezajímají a antikomu-nistický povyk v��i n�mu je spíš mí-�en na komunistickou stranu. P�esto si myslím, že je t�eba Hoffmanna coby ob�� antikomunistické hysterie podpo�it. Ale to nikoliv podporou ne-kritickou, spojenou s obhajobou jeho �in�.

Hoffman je ale zástupným pro-blémem. Hlavní je spor o smysl roku 1968 v �eskoslovensku. Štefek jako by cht�l vše okolo okupace �esko-slovenska jednoduše od�vodnit bipo-lárním rozd�lením sv�ta: "Podle mé-ho byl prap�vodní p�í�inou zásahu bipolární sv�t, tedy sv�t rozd�lený po válce kapitalistickými státy. Že socia-listické státy reagovaly na takovouto hrozbu vlastními doktrínami o obran� a spole�ném postupu, je logické vy-úst�ní mezinárodní situace." S argu-mentem bipolárního sv�ta ale m�že obhajovat nejen sov�tskou invazi do �eskoslovenska �i Afghánistánu, ale i americký útok na Vietnam, Kubu nebo Granadu. Místo toho by se však m�l zamyslet, zda brežn�vovský Sov�tský svaz ješt� stále t�ímal pra-por sv�tového komunistického hnutí, nebo se již stal pouhým dvoj�etem Spojených stát�.

Štefek píše, že okupace byla nejlepším ze špatných �ešení. Musím se zeptat nejlepším pro koho? Pro Brežn�v�v Sov�tský svaz? Jist�! Sov�tská armáda se posunula dále na západ, demonstrovala svou sílu,

"jednotu" svého bloku, dosazením poslušných byla zaru�ena loajalita Moskv�. Bylo to nejlepší �ešení i pro Spojené státy? Samoz�ejm�! Je snad lepší argument k zintenzivn�ní boje proti "�íši zla", k nár�stu zbrojení a v�tší vojenské aktivit� ve sv�t�? Ale co mezinárodní komunistické hnutí, bylo to nejlepším �ešením i pro n�j? Rok 1968 byl rokem snad nejv�tšího rozmachu revolu�ního hnutí po 2. sv�tové válce. To se netýkalo jen Evropy ale i dalších kontinent�. Oku-pace �eskoslovenska byla bezpo-chyby jedním z hlavních d�vod� jeho porážky. Desetitisíce lidí opustilo prosov�tské komunistické strany, které ztratili v o�ích mnohých d�v�ru. Hnutí se z této porážky až do roku 1989, kdy p�išla další rána, po�ádn� nevzpamatovalo.

Štefek rozlišuje v roce 1968 t�i velké politické skupiny: prokapitalis-tické síly, brež�evovské konzervativ-ce a leninisty. Koho ale myslí tzv. leninisty, ke kterým neskrývá sympa-tie? V diskusi na internetových strán-kách KSM mezi n� nap�. za�adil ú�astníky setkání v �echii, redakci radiové stanice Vltava a dokonce redakci �asopisu Zprávy. Kdo by se m�l spíše za�adit mezi "brežn�vovské konzervativce" než výše jmenovaní? Objevení tzv. lenin-ských sil není, dle mého názoru, ni-

�ím jiným než výsledkem zb�silého hledání n�koho, kdo se v roce 1968 postavil na stranu okupace a k jehož odkazu by se dnes dalo, p�i troše dobré v�le, p�ihlásit. Štefek na dru-hou stranu ignoruje ty síly, které byly v úzkém spojení s revolu�ním hnutím v západní Evrop�, ale i s komunistic-kými stranami, které se dostali do rozporu s moskevským vedením - s Komunistickou stranou �íny a Albán-skou stranou práce.

Práv� analýzy �eskoslovenských událostí ze strany této �ásti komunis-tického hnutí jsou však více než zají-mavé. V �eskoslovensku dle nich probíhal boj mezi dv�ma - "reformní" a "konzervativní" - frakcemi vládnoucí byrokracie, který neoby�ejn� aktivi-zoval lidové masy. Chyb�la zde však skute�ná revolu�ní síla, která by do-kázala lid odpoutat od iluzí v "reformní" frakci, a která by p�edsta-vovala jasnou antikapitalistickou al-ternativu. St�et rázn� a krvav� ukon-�ila až sov�tská okupace, která k moci dosadila Moskv� nyní v�rné, a� už p�vodn� byli z té �i oné frakce. Následovalo normaliza�ní období, jehož historickou úlohou bylo pouze vydlážd�ní cesty k tržn� kapitalistic-kému p�evratu.

Nejbližším spojencem KSM je

HOFFMANN, ROK 1968 A KOMUNISTÉ

Sov�tské tanky v pražských ulicích

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 5

Symbolicky filmem Fahrenheit 9/11 byl v srpnu zahájen kinoklub pražské-hoKSM. Poda�ilo se sehnat i �eské titulky. A co nabízíme dále? Zatím 1x m�sí�n� zajímavý ve�er s filmovou lah�dkou – na výb�r nyní jsou nap�. M�sto boh�, My d�ti ze stanice ZOO, nebo že by Umu�ení Krista �i Trója? Uvidíme…

V Hamrech se konala v srpnu vzpomínková akce, která m�la co �íci i sou�asnosti, jak vyzn�lo z p�ipraveného projevu p�edsedy KSM:

„P�ipomínáme si dnes svobodní-ka Soukupa, p�íslušníka Pohrani�ní stráže, který zahynul p�i st�etnutí s nebezpe�ným zlo�incem, který na-rušil naše hranice.

Ale nep�ipomínáme si jen jeho. Toto není jen pietní akce. Práv� dnes a práv� te, v dob� vyznamenávání Mašín� a dalších vrah�, v dob� poli-tických proces� a útlaku se musíme jednozna�n� postavit na stranu všech

p�íslušník� Pohrani�ní stráže i všech poctivých lidí, kte�í st�ežili naše území a naší bezpe�nost v dob� studené války.

Pro mnohé z t�ch nejmladších je st�ežení hranice již jen legendou �i nám�tem pro dobrodružné p�íb�hy. Ale v dobách agent� – chodc�, v dobách pokus� o destabilizaci a likvidaci socialistických stát�, v dobách zu�ivého antikomunismu a terorismu byla obrana zem� d�ležitým úkolem.

Doba se zm�nila. Možná si �ek-nete, pro� vzpomínat na minulost, kolem naší zem� již není železná

opona. Ano, není staré opony, to je pravda. Ale ona opona nevznikla pro-to, že by jí komunisté – internaciona-listé cht�li, ale jako obranná linie proti antikomunistickému b�sn�ní. Náš cíl, stejn� jako tehdy, byl a je stejný – spole�nost, celá Zem� bez hranic, založená na solidarit� a rovné spolu-práci. Práv� dnes však tento kapita-listický systém více než kdy jindy uka-zuje, že ne socialismus, ale práv� on tvo�í nové a nové hranice mezi lidmi a mezi národy. Hranice, které je možné p�ekonat a jejich p�ekonání uhájit sku-te�n� jen za pomoci takových lidí, jako byl svobodník Soukup.“ �ekl.

Vzpomínání nesta�í

Kinoklub pražského KSM startuje

Jako �len KSM jsem se zú�astnil politické akce v n�meckém Essenu, kterou po�ádal komunistický �asopis KAZ (Kommunistische Arbeiterzei-tung, Komunistické d�lnické noviny). Na politcamp jsem se dostal na zákla-d� pozvání, které zástupc�m Komu-nistického svazu mládeže na Meziná-rodní konferenci o stran� (po�ádané v Praze OV KS�M P1, PV a KSM) p�edal šéfredaktor t�chto novin Hansi Pokropp.

Politcamp se konal od 4.8. do 14.8. 2004. Neprobíhal p�ímo v Essenu, nýbrž spíše na jeho d�lnic-kém p�edm�stí, protože soudruzi z KAZu jsou zvyklí, stejn� jako komu-nisté v minulosti, se stále pohybovat mezi svými. Tábor byl velmi dob�e organizován, bylo zajišt�no stravová-ní i ubytování, a to bu ve stanech nebo v kryté chat�. Nechyb�l ani no-tebook p�ipojený na internet, který byl ú�astník�m zdarma ve�ejn� dostupný a umož�oval neustálou informovanost o d�ní a kontakt. Jde o výraz pocho-

pení pot�eb informa�ní spole�nosti dneška.

Ú�astníky setkání byli �lenové �asopisu KAZ a hosté, mezi n�ž pat�i-li soudruzi z bývalé NDR, �lenové rakouské komunistické mládeže a v neposlední �ad� já. Cílem politcam-pu bylo napomáhat vzd�lávání mla-dých lidí v marxismu-leninismu, zdo-konalení jejich analytického myšlení, v podstat� výchova internacionalistic-kých kádr�.

Základem celého pobytu bylo teoreticko-ideologické vzd�lávání mládeže z velmi zajímavé knihy „Vom Knüppel zur automatischen Fab-rik“ (Od klacku k automatické výrob�) od Jürgena Kuczynského. Kniha dob�e popularizuje historický vývoj civilizace, základní termíny a p�ístupy marxismu – leninismu. Práce byla založena na didaktické metod� spo�í-

POLITCAMP V N�MECKÉM ESSENU

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 6 vající v tom, že každý �lov�k si vybral nebo dostal p�id�leno n�jaké téma ze zmín�né p�íru�ky nap�. t�ídní boj a jeho úsp�ch. Poté se celá skupina, �ítající p�ibližn� 15 lidí, na p�l hodiny rozešla a tuto p�l hodinu m�l každý na to, aby si své téma vlastními slovy zpracoval. Podle zkušeností n�mec-kých soudruh� jde o nejú�inn�jší zp�sob, jak zjistit, zda �lov�k dané téma, nejen vnímal, ale zda ho opravdu pochopil. Po této p�l hodin� každý sv�j p�ísp�vek za naprostého zájmu všech ve�ejn� p�ednesl a osa-zenstvo mu zatleskalo, což mu p�ida-lo chu� do další práce. Po p�e�tení následoval rozbor stati a diskuze nad ní.

Po krátké siest� následovalo tzv. „plénum“, to se ale �asto odehrávalo až ve ve�erních hodinách obvykle kolem osmé nebo dokonce i deváté hodiny ve�erní. Celé osazenstvo tábora si sedlo na lavice do kruhu, a lidé zde mohli dávat nap�. r�zné ná-vrhy, co se tý�e ve�erní zábavy, �i p�ipomínky, týkající se vzd�lávání, nám�t� na politickou debatu, navrho-vat program do dalších dn�, hodnotit program dn� p�edešlých, atd. Plé-num trvalo v�tšinou hodinu, ale ob-�as i dv�!

Po plénu se odehrával bohatý ve�erní program. Po n�kolik ve�er� se odehrával nap�íklad turnaj v ša-chu. Konalo se zde také nep�eberné množství sportovních a spole�en-ských her od basketbalu až po tradi�-ní hospodskou hru mládeže – mám na mysli stolní fotbálek. Dále jsem zde snad poprvé ve svém život� shlédl r�zné spole�enské hry, které jsem do té doby neznal, jako nap�. tzv. Luftgitarre, smysl této hry spo�í-val v tom, že jste si na kaze�áku pus-tili n�jakou písni�ku a pak jste m�li p�ed zraky všech p�edvád�t jejího interpreta, jak ji zpívá a hraje. Tento �lov�k byl samoz�ejm� hodnocen, dostal jistý po�et bod� a potom byl podle toho oklasifikován. Krom� her spo�íval ve�erní program samoz�ej-m� �asto také ve zp�vu a poslouchá-ní d�lnických písní – jako t�eba le-gendární Internacionály. N�kolikrát jsme se rovn�ž podívali do p�írody nebo na regionální pam�tihodnosti. Na své si p�išli i stoupenci uvoln�n�j-ší zájmové �innosti, typické pro par-né letní dny.

Mile jsem byl p�ekvapen p�ede-vším p�irozenou organizovaností a

komunistickou disciplínou, která zde panovala a o které by mohl �lov�k v �eských pom�rech v sou�asné dob� pouze snít. Jak je vid�t, tak soudruzi z �asopisu KAZ v�dí, co to znamená demokratický centralismus a nepletou si pojmy levicový a anar-chistický, což v sou�asné dob� �iní práv� mnoho rádoby levicových hnu-tí. Charakteristické byly rovn�ž zása-dové, skute�n� komunistické postoje školitel� a p�ítomných.

K mému d�ležitému úkolu pat�ilo také p�ednesení referátu, ve kterém jsem p�ed celým plénem zhodnotil sou�asnou ekonomickou, politickou a celkovou situaci �R – podklad mé práce �inilo zhruba 15 otázek.

Vzhledem k širokému záb�ru zahrani�ních kontakt� KSM to není poprvé, co jsem se zú�astnil akce po�ádané n�meckou levicí. Již jsem se ú�astnil v �R – v Srbské Kameni-ci akce, kterou po�ádala n�mecká PDS, což m�lo být také jakési škole-ní. Mám-li tyto dv� akce zhodnotit, tak musím �íci, že jde o neporovna-telné. Zatímco KAZ po�ádal polit-camp s jasným obsahem, organizací i cílem a byl napojen na místní d�l-nickou komunitu, akce PDS, p�sobila v porovnání s tímto školením siln� chaoticky. Šlo v podstat� o povyraže-ní n�mecké zlaté mládeže v levném �eském pohrani�í, zakryté hávem politické akce. Jako silné kafe mi p�išel jeden z mladých PDS, který se opil a pak se pokoušel hajlovat.. Ostatní ho sice zpražili, ale u komu-nist� jsem se s podobným výstupem nesetkal. ada pokrokových N�mc� se staví kriticky k PDS pro její nejas-nou politiku v mnohém se podobající

politice SPD, zejm. v oblastech kde se dostali do vlád. �lenové KAZ od-soudili již samotnou skute�nost, že se akce PDS uskute�nila na �eském území, a�koliv se jí ú�astnilo 90% N�mc� a jen 10% �ech� a práv� z tohoto d�vodu ji shledali imperialis-tickou. Šlo podle nich o styl neokolo-nialistického chování. Situace v sou�asné SRN je dokonce taková, že KAZ by své školení necht�l po�á-dat ani v bývalé NDR, nebo� i takový-to �in by podle mín�ní v�tšiny byl znamením agresivního imperialismu. Pro�? Jak jsem se na tomto školení mohl vícekrát p�esv�d�it, tak ani po pádu Berlínské zdi není N�mecko dosud sjednoceno, je sjednoceno sice po stránce formální, ale nikoliv skute�n�. To tkví zejména v sou�asném systému, který funguje na principu, že bývalá NDR je vlastn� bývalou SRN vyko�is�ována. Je to vid�t ve všech ohledech, d�lník v západním N�mecku má nap�. vyšší mzdu než ve východním a naopak.

Bu jak bu, pobyt v Essenu pro m� neznamenal jen zlepšení jazykových znalostí �i politických v�domostí, byl velkým p�ínosem i pro navázání kontakt� s mnoha zahrani�-ními komunisty, poznání rozli�ných metod práce, organizace apod. i pro prohloubení vzájemné spolupráce KSM a KAZu. Celou akci hodnotím velmi pozitivn� také díky skute�né atmosfé�e internacionální solidarity, která se mezi p�ítomnými vytvo�ila. Školení �asopisu KAZ pro mládež se koná samoz�ejm� i p�íští rok a to op�t v Essenu a �lenové KSM budou op�t srde�n� vítáni.

Petr Vinš

DISKUSE 19

Trochu netrp�liv� o�ekávám obvyklou mohutnou mediální bou�i antikomunismu. Letos k ní p�isp�l i politický proces s Karlem Hoffman-nem, na který reagovala �adou �lán-k� snad ve všech novinách. Sv�j názor vyjád�il i Standa Holubec a nyní také já.

Ze za�átku musím polemizovat se Standovým názorem, kdy tvrdí, že KS�M by nem�la Hoffmanna ani poušt�t do svého baráku. Já se nao-pak domnívám, že každý dnes poli-ticky stíhaný �i poškozovaný �lov�k by v sídle KS�M m�l najít pomocnou ruku. Ostatn�, co se týká Hoffmanna, toho nevylou�ila v roce 1989 KS�M, ale KS�…

A nyní již k roku 1968. 1) Souhlasím s tvrzením, že

vstup vojsk Varšavské smlouvy zna-menal ránu mezinárodnímu komunis-tickému hnutí. Velká hra (ve které svou roli sehrál i Du�ek) však v té dob� byla již tak rozehrána, že podle mého již neexistovalo dobré �ešení, ale jen celá �ada �ešení špatných. A vstup vojsk bylo nejlepší ze špatných �ešení, tzn. s nejmenšími ztrátami materiálními i lidskými. Zejména pod hrozbou opakování Maarska a ob-�anské války. Kdo tvrdí, že se u nás nechystaly hony na komunisty, že se nep�ipravovaly odbojné ozbrojené skupiny (které byly nap�. v Maarsku vedeny i agenty CIA), a� si poslech-ne �adu pam�tník�, kterým hrozili smrtí…

2) Trochu budu polemizovat s mezinárodním rámcem, který Stan-da zmi�uje. Tvrdí, že p�í�inou vstupu byla Brežn�vova doktrína. Podle mého byl prap�vodní p�í�inou zása-hu bipolární sv�t, tedy sv�t rozd�lený po válce kapitalistickými státy (a� již projevem ve Foultonu, vznikem NA-TO atd.). Že socialistické státy rea-govaly na takovouto hrozbu vlastními doktrínami o obran� a spole�ném postupu (Varšavská smlouva, Brež-n�vova doktrína atd.), je logické vy-úst�ní mezinárodní situace. Že v bipolárním sv�t� až na výjimky neexistovala možnost vlastních cest, také. Ano, bylo to špatné, že nebylo možné jít vlastní cestou, která by však znamenala klín v jednot� socia-listických zemí (viz Jugoslávie atd.) využitelný k útok�m proti socialismu. Ale bylo to tak. A to v�d�l i Dub�ek,

který byl o možnosti vstupu armád v p�ípad� pokra�ujících nepokoj� informován v�as a mohl tedy u�init �adu protiopat�ení.

3) Normalizace. Souhlasím, že v dob� normaliza�ní byla celá �ada poctivých komunist� nespravedliv� persekuována, vylu�ována a podob-n�. Že nespravedliv� odsouzení ko-munisté jsou dnes naším p�irozeným spojencem. Nicmén� to není d�vod, pro� neobhajovat dnes politicky stí-haného �lov�ka, by� by to byl �lov�k, který se na normalizaci ur�itým zp�-sobem podepsal. A navíc – normali-zace nebyla jen �erná ka�ka historie, byla to i doba obrovské bytové vý-stavby, pozitivní popula�ní politiky, doba dalších výsledk� ve v�d�, tech-nice (by� práv� v normalizaci došlo k zaostávání r�stu HDP za vysp�lými západním státy), ale i ve sportu. Ani my nesmíme vid�t sv�t �ernobíle.

4) Odkaz Pražského jara – jaký odkaz? Odkaz koho? V té dob� zde bylo n�kolik skupin, které m�ly vlast-ní p�edstavu dalšího vývoje republi-ky. Byly zde brežn�vovské síly (�íká se jim t�eba konzervativci), byly zde síly leninské usilující o odstran�ní defekt� socialismu (z nich vznikl nap�. LSM), síly, které cht�ly jakýsi utopický vysn�ný socialismus (tzn. s pop�ením probíhajícího t�ídního boje a veškerého vývoje lidstva, tedy s pop�ením Marxe), a síly tzv. proka-pitalistické (které cht�ly zm�nit spo-

le�enský systém na kapitalistický, podobn� jako v roce 1989). Že síly prokapitalistické byly všemožn� pod-porovány ze Západu, je jasné, stejn� jako to, že získaly významné pozice ve sd�lovacích prost�edcích i ve stát-ní správ�. Pro své p�sobení využíva-ly podobné taktiky jako nap�. OF na p�elomu roku 1989/90, tedy pod zá-minkou boje za skute�ný socialismus destabilizovaly mín�ní mas a zp�so-bily zmatek a nejednotu komunist�. Naopak síly leninské byly v trnem oku nejen prokapitalistickým silám, ale i brežn�vovskému k�ídlu, které si nadále cht�lo sv�j monopol vládnout uchovat. ada um�lc�, filozof�, v�d-c�, ale i prostých lidí navíc nalítla na prázdné fráze obdobn� jako na fráze krvavého humanisty Havla.

Takže co si vzít konkrétn� z roku 1968? Jestli si máme vzít z roku 1968 s sebou do KS�M polemická díla Kosíka, Rychty, Svitáka a dal-ších, díla, která se snaží p�isp�t do spole�né pokladnice levice, pak s tím nemohu nic jiného než souhlasit. Ono se to tak d�je, alespo� p�i práci v odborných skupinách se s t�mito a jinými autory setkávám �asto. Ale velmi opatrn� bych postupoval p�i hodnocení tehdejších politik�, z nichž �ada svou pravou tvá� ukáza-la teprve v roce 1989, kdy otev�en� p�ešla k nejv�tšímu nep�íteli skute�-né lidské civilizace.

Zden�k Štefek

HOFFMAN, ROK 1968 A SOU�ASNOST

Karel Hoffmann na tiskové konferenci v sídle KS�M

DISKUSE 18

Letošní okurkovou sezónu oži-vují dv� události. P�edevším je to odsouzení K. Hoffmana a jeho ná-stup do výkonu trestu a pomalu se blíží 21. srpen, který je každoro�n� antikomunistickým evergreenem �eského tisku. P�esto i zde jsou patr-né zm�ny: V roce 1989 KS�M vylou-�ila n�které své vedoucí funkcioná�e v�etn� K. Hoffmana s od�vodn�ním, že hrub� poškodili její politiku i sa-motný socializmus v �eskoslovensku. A dnes K. Hoff-man po�ádá tiskové konference v sídle této strany za p�ítomnosti jejich �elných p�edstavitel�. Tomu starému muži lze odpustit, lze pouká-zat na fakt, že mnozí jiní trestu unikli, lze ocenit i jeho pevné p�esv�d�ení. Podle mého názoru by mu ovšem strana, která se hlásí slovy M. Gre-bení�ka k demokratickému sociali-zmu a jednou ho – jsem p�esv�d�en že po právu - vylou�ila ze svých �ad, nem�la umožnit konat na p�d� své-ho sídla tiskové konference. Nemo-hou souhlasit, když místop�edseda KS�M Exner o t�chto vylou�ených �íká „Jde o lidi staré, lidi, kte�í v mi-nulosti mají zásluhy, podíleli se �asto i na �ešení ur�itých problém�.“ Sám také nemám rád vylu�ování, ale byly jednou z jejích zásluh i �istky, které tato klika rozpoutala? A jedním z t�chto lidí po roce 68 byl i sám Hoffman. A� si Václav Exner vzpo-mene, že tehdy sám cht�l vystoupit z KS� na protest proti vylou�ení ob�tavého léka�e, komunisty a anti-fašisty Františka Kriegla.

Stejn� tak nemohou souhlasit, když v Haló novinách publikující Vác-lav V�rtelá� ozna�uje za základní p�í�inu vstupu vojsk Varšavské

smlouvy „chyby Dub�ekova vedení strany“. To by pak bylo možno ozna-�ovat za p�í�inu vstupu n�meckých vojsk 1939 chyby Benešovy �i Há-chovy politiky. Nikoli, základní p�í�i-nou vojenského zásahu Varšavské smlouvy byla tzv. Brežn�vova doktrí-na o omezené suverenit� a všechny d�sledky z ní plynoucí v�etn� likvida-ce jakýchkoli jiných alternativních model� socializmu. V�rtelá� se zde navíc dostává do rozporu se stano-viskem KS�M z Kladenského sjez-du, kde je normaliza�ní režim jasn� ozna�ován za „autoritá�ský a ideá-l�m socializmu vzdálený systém.“

Zcela úsm�vný je pak argument, že vstupem vojsk v roce 68 bylo za-brán�no provedení scéná�e roku 89 už v té dob�. Naopak, vstup armád roku 68 umožnil listopad 89 tím, jak v o�ích našich ob�an� zdiskreditoval spolupráci se SSSR, socializmus i samotnou komunistickou stranu.

Na druhou stranu nelze p�ipiso-vat všechnu vinu armádám Varšav-ské smlouvy. I ve chvíli, kdy už zde tanky byly, šlo postupovat rozumnou nap�. kádárovskou cestou. To že husákovsko-bilakovské vedení zvoli-lo normaliza�ní kurz a represe proti

mnoha poctivým komunist�m i ne-straník�m, byl další z h�eb� do rakve prvního pokusu o socializmus v �eskoslovensku. KS� tehdy p�išla nejkvalitn�jší t�etinu �len� a z nov� vstupujících byla velká �ást pouhými kariéristy, kte�í z ní zase po roce 1989 utekli. Normalizace u�inila soci-alizmus zoufale nep�itažlivým pro mládež a inteligenci. A toto trpké d�dictví vstupu vojsk a dobrovoln� provedené normalizace sklízí KS�M do dneška.

Co bych spíše o�ekával já a mnozí z mé generace by bylo p�ihlá-šení se k odkazu pražského jara, které bohužel nemá v �eské spole�-nosti žádného ideového advokáta, a� se jedná (do zna�né míry také s n�kolika lety, které k n�mu vedly) možná o nejslavn�jší období našich d�jin ve 20. století. Tehdy došlo k obrovskému vzep�tí levicového myšlení (Sviták, Kalivoda, Kosík, Rychta aj.) a kultury (Kundera, For-man, Menzel, Vaculík). Dnes �eská pravice plive na rok 68 a sociální demokracie ho opatrn� obchází. Jeho odkaz leží v prachu zapomn�-ní. Zvedne jej KS�M?

Stanislav Holubec

K. HOFFMAN A ROK 1968

cích Georgie budou synové bývalých otrok� a synové bývalých otroká�� moci spole�n� usednout ke stolu bratrství. Mám sen, že i stát Missis-sippi, který je zmítán plameny ne-spravedlnosti a útisku, bude jednou oázou svobody a spravedlnosti… Mám sen, že moje �ty�i d�ti budou jednoho dne žít v zemi, ve které je nikdo nebude soudit podle barvy jejich pleti, ale podle jejich charakte-ru... Tato nad�je je naší nad�jí. S touto vírou se vracím zp�t na jih. A s touto vírou budeme schopni vytesat z kamene zoufalství kámen nad�je. S touto vírou budeme moci pracovat

spole�n�, modlit se spole�n�, bojo-vat spole�n� i se spole�n� postavit za svobodu, když budeme v�d�t, že jednoho dne budem svobodní. A tak nechte znít svobodu ze všech vrcho-l� naší zem�. Z každé vesnice, z každé d�diny. A když necháme svo-bodu zaznít z každého m�sta, z kaž-dého státu, do�káme se toho dne, kdy všechny Boží d�ti, �erní a bílí, židé a pohané, protestanti a katolíci, budou moci ruku v ruce zpívat slova starého �ernošského spirituálu: Ko-ne�n� volný, kone�n� volný." Roku 1967 byla Kingovi ud�lena Nobelova cena míru. Když King vid�l úsp�chy

svého boje za práva �ernošského obyvatelstva, rozší�il sv�j protest i na ostatní utla�ované v americké spo-le�nosti, a tak v dubnu 1968 odces-toval do Memphisu, kde se snažil upozornit na útisk tam�jších popelá-��. Noc p�edtím mluvil k t�m, kte�í ho následovali, o nad�ji: "Možná, že s vámi do té zaslíbené zem� nevstou-pím, ale chci, abyste v�d�li, že my jako národ se tam dostaneme. Láska vše p�em�že." Martin Luther King byl zavražd�n 4. dubna 1968, minutu po šesté hodin� ve�er.

Radek Grabovský

A. Dub�ek s V. Havlem

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 7

Pod názvem PROYECTO SOLI-DARIDAD 2004 se skrývá iniciativa, která byla poprvé p�edstavena v led-nu 2004 v Berlín� na tradi�ní statisí-cové komunistické Lenin - Liebknecht - Luxemburg demonstraci. V jejím rámci organizuje evropská a severoa-merická �ást Sv�tové federace de-mokratické mládeže (WFDY) rozsáh-lou informa�ní kampa� o Kubánské republice a p�edevším mezinárodní brigády solidarity. Ty jsou zam��eny na pomoc embargem zužovaným kubánským student�m.

Skrze WFDY se do projektu za-pojila pokroková mládež ze všech kout� Evropy a iniciativa se tak stala vskutku internacionální. Aktivn� pro-jekt podpo�ily hlavn� následující or-ganizace: Komunistická liga mladých Británie (YCL), Sjednocená demokra-tická organizace mládeže Kypru (EDON), Socialistická n�mecká d�l-

nická mládež (SDAJ), Norská komu-nistická mládež (NKU), Portugalská komunistická mládež (JCP), Komu-nistická mládež Rakouska - Mladá levice (KJÖ-JL), Komunistická mlá-dež ecka (KNE), Svaz komunistické mládeže Špan�lska (UJCE), Mládež Komunistické strany Turecka (TKP), Komunistická liga mladých USA (YCL) a �eský Komunistický svaz mládeže (KSM). Vše bylo samoz�ej-

m� úzce koordinováno s kubánským Svazem komunistické mládeže (UJC) a Federací univerzitních student� (FEU).

Bylo na co navazovat

Za konkrétní místo brigád a další pomoci byla zvolena univerzita v Ma-tanzasu nesoucí jméno Camila Cien-fuegose, kubánského revolucioná�e a jednoho z v�dc� ozbrojeného boje proti Batistov� diktatu�e, který se po jejím pádu stal ná�elníkem generální-ho štábu kubánské revolu�ní armády. Matanzaská univerzita nebyla vybrá-na náhodou. Solidárn� zde totiž mla-dí lidé z Evropy pracovali již v roce 1999. Za n�kolik m�síc� se jim tehdy poda�ilo postavit malou univerzitní nemocnici. Univerzita v Matanzasu je ale i d�kazem toho, že Kuba meziná-rodní solidární pomoc nejen p�ijímá, ale také sama poskytuje. Bezplatn� zde totiž studuje více než 500 stu-dent� z polokoloniálních afrických stát�, kte�í by ve své vlasti vzd�lání získat nemohli.

O novém projektu solidarity se poprvé za�alo diskutovat v listopadu 2003 na 2. Evropském sociálním fóru v Pa�íži. Na základ� p�edchozích zkušeností zde byla za cíl brigád op�t ur�ena univerzita v Matanzasu a mnoha organizacemi bylo p�ijato pro-hlášení, ve kterém se mimo jiné píše: "V duchu projektu solidarity z roku 1999 "Nemocnici pro Universitu v Matanzasu" sp�ízn�né a p�átelské mládežnické organizace zapo�aly další spole�ný projekt solidarity se socialistickou Kubou. Cílem obnove-né spolupráce r�zných evropských mládežnických organizací je obnova prostor na universit� Calimilla Cien-fuega v Matanzasu. Zapojíme se do podpory socialistické Kuby skrze náš

EVROPSKÁ MLÁDEŽ SOLIDÁRNÍ S OSTROVEM SVOBODY

Studentská kolej s vlajkami zú�astn�ných organizací

spole�ný projekt mezinárodní solida-rity s bojem proti vyko�is�ování, útla-ku, militarismu a válce, každý ve své zemi v Evrop�. Tímto ukážeme, že sv�tová mládež je dostate�n� silná k prosazení svých zájm� a zm�n� spo-le�nosti. Myslíme si, že dnes, v dob� rostoucí nesolidárnosti, rostoucího militarismu a ekonomického a ge-ostrategického rozši�ování imperialis-tických supervelmocí prost�edky vál-ky, je velmi nutné vytvá�et konkrétní projekty mezinárodní solidarity s tím, že jde o �ást našeho boje proti impe-rialismu. Navzdory všem sv�tovým hranicím budeme bojovat za zájmy pracujících a mládeže všech zemí. Za právo mládeže na vzd�lání a prá-ci. Za základní právo na život v míru. V��íme, že je tento spole�ný projekt solidarity dalším krokem k prohloube-ní a upev�ování spolupráce našich mládežnických organizací. Spole�ná práce, dialog a vým�na zkušeností v boji proti útlaku, vyko�is�ování a sv�-tové válce je základem našeho inter-nacionalismu. Politický a spole�enský pokrok je možný jedin� bojem za svržení imperialistického systému."

Kubánské školství výzvou

Pro� ale v�bec podporovat ku-bánské školství, zn�la by asi nejzá-kladn�jší otázka. P�edevším proto, že školství na Kub� asi nikdy nep�esta-ne udivovat ohromným rozmachem, který - navzdory krutému embargu - probíhá po vít�zství revoluce v roce 1959. Na po�átku tohoto období ce-lých 30 % dostate�n� starých lidí neum�lo �íst a psát, k dispozici tehdy byla pouze t�i vysokoškolská st�edis-ka s omezenou skupinou obor�. Nee-

xistovaly školky, speciální školy, sportovní školy, technické a odborné školy, ani dostatek základních škol prvního stupn� pro celkový po�et d�tí a dospívajících ve školním v�ku.

Za velikého úsilí vznikly od té doby tisíce nových škol, kde dnes studuje 2 500 474 mladších i starších d�tí a dospívajících. Bylo vytvo�eno 50 vysokoškolských za�ízení s 85 r�znými obory v nichž je nyní zapsá-no p�es 300 000 student�. Kuba dnes zaujímá první místo ve znalostech žák� prvního stupn� základních škol v matematice a jazyce. 100% d�tí je v pat�i�ném v�ku zapsáno do školy a všechny dosáhnou šesté t�ídy. 99 % d�tí dokon�í devátý ro�ník a všechny, které tento ro�ník dokon�ily, mohou pokra�ovat ve studiu na st�edních

školách. V populaci �ítající 11 177 743 obyvatel je pouze 0,2 % negra-motných, tém�� výhradn� osob velmi vysokého v�ku, které kdysi nem�ly k dispozici vzd�lávací systém, o n�jž se Kuba nyní opírá. Kubánské d�ti se dnes t�ší výhodám nejlepšího ukaza-tele po�tu žák� na u�itele na prvním stupni - 1 u�itel na 20 žák�, p�ípadn� 2, pokud je po�et žák� ve t�íd� vyšší. Do všech významných m�st zem� se rozší�ily školy malby, divadla, tance a hudby. V provoz byly uvedeny dva celoplošné vzd�lávací televizní kaná-ly. Veškeré vzd�lávání a v�ci s ním spojené (pom�cky, ubytování strava) jsou p�itom na Kub� pro všechny bezplatné. Kubánské školství tak

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 8

Rekonstrukce studentských kolejí

Beseda se �leny Výboru na obranu revoluce

HISTORIE 17

Martin Luther King se narodil 15. ledna 1929 v americké Atlant� v Ge-orgii. Vyr�stal v takové Americe, kte-rá pro �ernochy neznamenala mnoho perspektiv. Svoboda ani rovnopráv-nost pro �erné obyvatele USA v pod-stat� neexistovala. Samoz�ejm�, že �ernošské d�ti v Atlant� nemohly chodit do žádných ve�ejných park�. "Nemohl jsem chodit do tzv. bílých škol, do obchoák� v centru. Nemohl jsem prost� p�ijít do bufetu a dát si hamburger nebo šálek kávy. Nemohl jsem navšt�vovat žádná divadla. Ne-mohl jsem spoustu v�cí...", vzpomí-nal King. Na ulicích Atlanty se navíc denn� odehrávaly scény násilí - poli-cista bijící �ernošskou ženu nebo �lenové Ku-klux-klanu st�ílející na skupinku �ernoch�. King vystudoval teologii na severu zem�, kde byla tolerance k �ernoch�m mnohem v�t-ší. Mohl studovat na škole spole�n� s b�lochy, což bylo na jeho rodném jihu nemyslitelné. Oženil se a se svou ženou se vrátil zp�t na jih do Alaba-my, kde se stal baptistickým pasto-rem. Zde se však dennodenn� setká-val s rasovou diskriminací. Jedním z p�íklad� rasové segregace bylo na�í-zení, že místa k sezení v autobuse byla vyhrazena pro bílé a �ernoši byli nuceni tísnit se na zadní plošin�. King vypráv�l, že jednou jel v Mont-

gomery autobusem a vid�l patnáctile-tou studentku, která odmítla uvolnit místo b�lochovi. To, co následovalo, bylo ponižující a siln� diskriminující - dívka byla vyvle�ena z autobusu, spoutána a odvezena do v�zení. Tato událost vedla k ustanovení tzv. ob-�anských výbor�, které m�ly za úkol vyjednávat s autobusovými spole�-nostmi. King jako p�edseda jednoho takového ob�anského výboru inicio-val v roce 1955 bojkot autobusové dopravy, která trvala 382 dní. Tato kampa� p�edznamenala Kingovu budoucnost �ernošského v�dce. King založil Southern Christian Leadership Conference (Jižní k�es�anskou konfe-renci), v rámci níž se ú�astnil mnoha

konferencí a demonstrací. B�hem Pochodu na Washington zde King za obrovského aplausu p�edstoupil p�ed 250tisícový dav demonstrujících. P�ítomným lidem p�edal poselství svou �e�í, kterou vstoupil do historie a srdcí všech svobodomyslných lidí na celém sv�t�: "eknu vám dnes, p�átelé, že navzdory všem t�žkostem a zklamáním tohoto okamžiku mám p�esto sen. Je to sen hluboce zako�e-n�ný v americkém snu. Mám sen, že tento národ jednou dosp�je a prožije pravý smysl své víry. Prožije pravdu, kterou nosíme v sob�, že všichni lidé jsou si od narození rovni. Mám sen, že jednoho dne na �ervených kop-

�� dostanou ho sociáln� slabší stu-denti

�� odhaduje se, že by je mohla dostat necelá t�etina

�� výška a po�et bude záviset na prost�edcích od státu

�� jeho výška bude záviset na p�íj-mu rodiny a po�tu jejich �len�

�� vyšší stipendium dostanou ti, kte�í dojížd�jí do školy víc než 30 km

�� horní hranice bude 5 052 korun �� pr�m�rná výška sociálního sti-

pendia bude p�ibližn� 2000 ko-run m�sí�n�

�� na stipendia dá vláda 700 milió-n� korun, p�estane však dotovat internáty, což zp�sobí, že jejich zdražení

�� minist�i cht�jí rokovat o možnos-tech, jak získat další peníze, aby stipendium mohlo získat víc stu-dent�

Internáty �� stát už nebude dotovat internáty

(to je dnes p�ibližne 500 milión�)

�� v praxi to znamená zrušení p�ís-p�vku do 450 korun na l�žko a asi 350 korun na mzdy m�sí�-ne

�� prost�edky z internát� sa p�esu-nou na sociální stipendia

Placení odvod� �� stát od 1. ledna neplatí odvody

za studenty �� v praxi to znamená, že student

by si m�l platit d�chodové, ne-mocenské, invalidní a zdravotní pojišt�ní

�� studenti si mohou zaplatit d�cho-dové pojišt�ní po skon�ení stu-dia

Proti této koncepci za�ali vystupovat samotní studenti. Vznikl Štrajkový výbor studentov, kterému se poda�ilo vytvo�it mohutnou kampa� vrcholící mnohatisícovou demonstrací. 17. �ervna poslanci pod tlakem student� (cca 80% student� bylo proti této deform�) školné nepustili do dalšího �tení. Ale boj ješt� neskon�il. Nejen

školné totiž trápí studenty – �elí i zdražování kolejného (deforma po-�ítala se zvýšením ceny z cca 840 na 1640 Sk), podobn� jako u nás. A podobn� jako u nás se pravice bude snažit i školné prosadit znova. Proto jako iniciativa SOS student vítáme snahu našich slovenských partner� uspo�ádat mezinárodní, zejména st�edoevropskou konferenci studentských organizací bojujících proti školnému. Již nyní máme kon-takty na partnery ze Slovenska, Pol-ska, Maarska (tam bylo školné po �ase op�t pod tlakem student� zru-šeno...) a samoz�ejm� i N�mecka. Je možné, že tato mezinárodní konfe-rence se bude konat práv� v Praze.

Zden�k Štefek

MARTIN LUTHER KING JR.

ZE ZAHRANI�Í 16

I �eská buržoazní média zaznamena-la politické aktivity Komunistické stra-ny ecka (KKE) a Komunistické mlá-deže ecka (KNE) b�hem athénské olympiády. Komunistická kampa� byla zam��ena p�edevším proti zvý-šení po�tu vojsk NATO v ecku a omezování demokratických práv, což bylo od�vodn�no po�ádáním a ochra-nou proti terorismu. Poslední fáze aktivit �eckých komunist�, týkajících se olympiády se ale týkala ú�asti státního tajemníka Spojených stát� Colina Powela na záv�re�ném cere-moniálu. Proti jeho p�íjezdu se v cen-tru Athén konala mohutná demon-strace. "Powellova návšt�va je provo-kací prvního �ádu, protože 94 procent ek� je proti válce v Iráku," �ekl je-den z ú�astník� protestu. Powel totiž symbolizuje zahrani�ní politiku USA, která b�hem olympiády v Iráku a dalších okupovaných zemích jedno-zna�n� porušila olympijský mír. ec-ká policie se protipowelovskou de-monstraci pokoušela neúsp�šn� ro-zehnat slzný plynem. Protest byl tak

zakon�en až p�ed budovou velvysla-nectví USA. Mediáln� nejvýrazn�jší aktivitou komunist� ale bylo vyv�šení obrovského transparentu „Vrahu Powele, táhni dom�!“ na starobylé athénské Akropoli. A jaký je výsle-dek celé kampan�? Colin Powel na

poslední chvíli svou ú�ast na olympi-ád� odvolal, prý kv�li svému velkému pracovnímu vytížení ve Washingto-nu. ecké protivále�né hnutí tak mohlo op�t oslavit jedno ze svých velkých vít�zství.

-MKR-

Pro Powella v Athénách místo nebylo

Slovenská pravicová vláda p�ipravo-vala deformu školství, která zavád�la i školné na vysokých školách. Ostat-n�, informovali jsme o tom i v Mladé Pravd�. Celá zm�na systému spo�í-vala v následujících bodech: Školné �� ro�né školné bude od 3 650 do

21 900 Sk �� student si bude hradit 5 až 30

procent náklad� na vzd�lání �� o kone�né výšce školného bu-

dou rozhodovat školy �� studenti ze sociáln� slabších

rodin dostanou sociální stipen-dium

�� škola bude ud�lovat i prospe-chová stipendia

�� platit budou všichni bez ohledu na sociální situaci

�� školné se zavádí i pro interní doktorandy

�� ro�ní školné se bude platit ve dvou splátkách

�� nezaplacení školného m�že být d�vodem k vylou�ení ze studia

�� školné nebudou platit studenti v

ozbrojených složkách P�j�ky �� každý si bude moci vybrat p�j�-

ku jen do výšky školného (mimo externích student� a student� v zahrani�í)

�� p�j�ku si nebude možné vzít na náklady související se studiem

�� úro�ená bude od 4,5 do 5,7 pro-cent, splátky nesmí p�esáhnout 10 procent jeho p�íjmu

�� úroky sa budou zapo�ítávat už po �as studia

�� úroková míra nebude garantova-ná, m�že se m�nit

�� odklad splátky (kvôli materstvu alebo vojenskej službe) už nebu-de možný

Splácení p�j�ek �� student m�že za�ít p�j�ku splá-

cet až se zam�stná �� m�že ji splácet nejmén� do 10

let �� výška splátky nesmí p�ekro�it 10

procent mzdy �� studenti za�nou p�j�ku splácet,

až když jejich p�íjem p�ekro�í hranici minimální mzdy

�� za u�itele a pracovníky ve�ejné správy bude p�j�ku splácet stát

Transformace Studentského p�j-�kového fondu �� SPF se má transformovat, spra-

vovat ho bude soukromá práv-nická osoba

�� studenti nebudou mít v SPF své zástupce

Sociální stipendium

SLOVENSKÝM STUDENTM SE PODA�ILO ZABRÁNIT ŠKOLNÉMU

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 9 p�edstavuje výzvu nejen stát�m ame-rického kontinentu, ale doslova celé-mu sv�tu.

Tvrdá práce ale i zábava a pozná-vání

V matanzaském univerzitním m�ste�ku spo�ívala práce více než �ty� desítek brigádník� z druhého turnusu - kterého jsem se v rámci delegace KSM zú�astnil - hlavn� v rekonstrukci zchátrale �ásti student-ských ubytoven. A tak se bourali a stav�li zdi, omítávali st�ny, natírali okna... �ást brigádník� našla ale uplatn�ní také p�i rekonstrukci t�íd, vymalovávání ohromné jídelny a ku-chyn� �i úprav� zelen�. V�tší skupi-na byla vysílána i do samotného m�sta Matanzas, kde pomáhala ku-bánským d�lník�m s prací na stave-ništi. Výsledky velkého pracovního nasazení tak po�etné skupiny mla-dých lidí se nemohly po n�kolika týd-nech znateln� neprojevit. Srde�ného ocen�ní se proto brigád� dostalo nejen od rektora univerzity, ale i od jejích zam�stnanc� a student�.

K práci pat�í i zábava a té bylo také více než dost. A� už to bylo na blízké pláži, p�i výuce kubánských tanc�, kulturních ve�erech p�ipravo-vaných ú�astníky z jednotlivých zemí nebo p�i spole�ných sportovních utkáních. Samostatnou kapitolu tvo�i-lo vzd�lávání. To bylo z�ásti zajiš�o-váno samotnými brigádníky. P�ed-nášky a následné diskuse se týkali �innosti a postavení zú�astn�ných organizací �i školských systém� v jednotlivých zemí. Pedagogové ma-tanzaské univerzity nám pak zajistily �adu p�ednášek o historii Kuby i sa-motného Matanzasu, nebo o vzd�lá-vacím systému na Kub�. Sou�ástí programu bylo i n�kolik výlet� do zajímavých míst spojených s exkur-zemi. Navštívili jsme proto nejv�tší kubánské turistické st�edisko Varade-ro, monument Ernesta Che Guevary ve m�st� Santa Clara, krokodýlí far-mu a Zátoku sviní, kde byla úsp�šn� odražena invaze v roce 1961. Mohli jsme si ale také prohlédnout nejv�tší matanzaskou továrnu vyráb�jící ply-nové bomby s rozsáhlým rekrea�ním za�ízením pro své zam�stnance, zají-mavé byly diskuse o problémech emancipace žen se �lenkami Federa-ce kubánských žen, návšt�va školky a d�tského domova i debata se �leny Výbor� na obranu revoluce.

Uprost�ed hurikánu N�kolik posledních dn� pobytu na

Kub� z�stalo vyhrazeno na poznání hlavního m�sta Havany. Bylo neoby-�ejn� zajímavé vid�t na vlastní o�i nejen známá místa jako Muzeum revoluce, Kapitol, starou pevnost, Nám�stí revoluce, ale hlavn� temné uli�ky staré Havany. P�ínosné byly i náhodné rozhovory s oby�ejnými Kubánci. Nejeden okamžit� spustil lámanou �eštinou o studiu v naší zemi. Asi nejv�tším havanským zážit-kem však z�stává ohromná p�írodní pohroma, která dostala celkem nevin-né jméno Charley. Byl to nejni�iv�jší hurikán, který zasáhl Kubánskou re-publiku za posledních sto let. V pa-m�ti mi asi navždy z�stane zakrývání oken, snad co hodinu vycházející mimo�ádná vydání denníku Granma p�inášející stále p�esn�jší informace o blížícím se živlu, evakuace z mého hotelového pokoje uprost�ed noci a tísn�ní se ve speciálním krytu. B�-hem hurikánu došlo ob�tem na živo-tech, bylo zni�eno obrovské množství budov, za�ízení, nemocnic, rozvod� elekt�iny, celé provincie Pinar del Río a Havana z�staly bez dodávky elek-trického proudu. K velkým škodám došlo na 502 školách a 22 internát-ních za�ízeních, siln� zasaženy a poškozeny byly zejména obytné �tvrti hlavního m�sta. Mnoho oblastí bylo zaneseno bahnem, troskami, byly zni�eny telefonní spoje, �ada dom� se z�ítila.

Naše solidarita je pot�ebná víc než

kdy jindy I pohroma jménem Charley by pro

nás m�la být signálem k ješt� v�tší solidarit� s ostrovem, který již n�kolik desetiletí dokazuje, že je možné bu-dovat a spravovat stát, jenž je roz-hodn� orientovaný na zájem o lidské bytí a nikoliv na zájem o zisk velkých koncern�. Zejména v sou�asnosti je Kuba vystavena masivním útok�m ze strany vlády USA a extrémn� pravi-cových organizací Kubánc� v exilu. Proto také vláda USA ozna�uje Kubu jako stát tzv. osy zla a za�azuje ji mezi státy podporující terorismus.

V USA je již n�kolik let protipráv-n� zadržováno 5 Kubánc�. Pohybo-vali se v kruzích exilové pravicové kubánské mafie jako rozv�dka chrá-nící Ostrov svobody proti teroristic-kým útok�m. Informace, které zjistili o aktivit� miamské mafie nahlásili vlád� USA. Ale ta neu�inila to, co propagu-je po celém sv�t� v rámci boje proti terorismu, tedy nerozdrtily teroristic-kou mafii. Ne! Naopak zadržela 5 kubánských hrdin� a odsoudila je k neuv��itelným trest�m. To je facka do tvá�e všem, kte�í opravdu bojují za mír ve sv�t�. Naše plná solidarita by m�la pat�it rovn�ž i jim.

Hlas je ale t�eba pozvednout zejména proti více než �ty�i desetiletí trvajícímu hospodá�skému, obchodní-mu a finan�nímu embargu uvalené-mu na Kubu vládou USA. Tato nep�á-telská politika se �adí k nejkrut�jším, nejnelidšt�jším a nejdelším, jaké kdy byly v d�jinách lidské civilizace proti n�kterému národu uplatn�ny.

Milan Kraj�a

Ú�astníci brigády solidarity

10

Další boj student� za svá práva má podobu protestu proti zhoršo-vání podmínek na kolejích �VUT a proti zdražování veškerých služeb. P�inášíme text petice a budeme informovat i nadále:

Tato petice je adresována rekto-

rovi �VUT, vedení �VUT a Akademic-kému senátu �VUT.

Jejím ú�elem je upozornit na pro-blémy student�, které dlouhodob� obt�žují a všeobecn� komplikují život na �VUT. Iniciátorem petice jsou stu-denti �VUT, kterým není lhostejný osud a dobré jméno naší univerzity.

Zdražení kolejného: Ost�e protestujeme proti plán�m

vedení SÚZ zvýšit kolejné až o t�icet procent, když k tomu není ekonomic-ky podložený d�vod. Inflace za po-sledních n�kolik let je velmi nízká a ubytovací úsek SÚZ je hospodá�-sky sob�sta�ný a generující zisk. Koleje jsou ve stále horším stavu a cena kolejného je ve srovnání s ostat-ními kolejemi v Praze již te� dost vy-soká. Ovšem nejd�ležit�jší je, že na-vrhované zdražení nebylo podlože-no základní ekonomickou analýzou. Podle našich zástupc� v RSS a AS jsou veškeré p�edložené materiály naprosto nedostate�né pro jakékoliv analýzy. Navrhovaná cena kolejného bude v p�íštím roce tak vysoká, že si ji spousta student� nebude moci dovo-lit.

Proto musíme d�razn� protesto-vat proti zdražení kolejného, které bude v d�sledku dražší než komer�-ní pronájmy byt� v Praze. Myslíme si, že �VUT m�že nejdražšími koleje-mi v republice ztratit konkurence-schopnost oproti ostatním univerzi-tám.

Dále se domníváme, že �ást do-tace ur�ená na ubytování je používá-na v oblasti stravování student� �VUT a VŠCHT, které je ztrátové. �ástky, kterými se takto sanuje ztráta ve stravování je v �ádu desítek mili-ón� korun ro�n�. Tento postup je nep�ípustný a zdražování kolejného jen odvádí pozornost od mnohem závažn�jšího problému, který je ve stravování student�.

Sestupná úrove� poskytovaných služeb:

Za poslední rok jsme sv�dky vel-mi rapidního úbytku finan�ních pro-st�edk� investovaných do údržby a vybavenosti kolejí. Na druhou stranu se SÚZ snaží zpoplatnit vše, co je možné.

Již n�kolik m�síc� rozbité vstupní dve�e, nefunk�ní sprchy, tmavé chod-by, špína a obecn� ned�stojné pro-st�edí je p�ímo ostudou pro st�edoev-ropskou technickou univerzitu. Sou-st�ed�ní zahrani�ních student� na rekonstruovaných kolejích není �eše-ním.

Požadujeme zrušit poplatek za parkování v areálech kolejí a propustit obsluhy závor. Výb�r parkovného je ztrátový a investice do tohoto systému byla zbyte�ná a zárove� výrazn� a nesmysln� znep�íjem�uje život stu-dent� na kolejích. Výb�r parkovného nemá žádný vliv na bezpe�nost za-parkovaných vozidel.

Na mnoha pokojích chybí základ-ní vybavení, nap�. pe�iná�e, police, úklidové prost�edky apod. a SÚZ není schopen tyto v�ci dopl�ovat.

Sou�ástí standardního vybavení koleje jsou kolejní pra�ky. Tuto službu využívá velké množství i zahrani�ních student�, ale pra�ek je trvale nedosta-tek. Na jednu pra�ku v mnoha p�ípa-dech p�ipadá i 450 student� a tyto jsou p�et�žovány. SÚZ opravy rozbi-tých pra�ek zdržovala a od 10. 6. 2004 úpln� zastavila s tím, že nové pra�ky se již kupovat nebudou. Lze tedy zanedlouho o�ekávat úplné zru-šení služby, což je nep�ípustné.

SÚZ se snaží p�evést kolejní tele-vizory na n�kterou ze studentských organizací s cílem p�esunout náklady na údržbu a provoz na ubytované studenty. �VUT vybudovalo na kole-jích sportovišt�, která se SÚZ snaží pronajmout studentským organizacím za nájemné v �ádu p�l miliónu K� ro�n�. Je nep�ípustné, aby na sporto-vištích SÚZ vyd�lával, když byla v�-nována student�m panem rektorem k rozší�ení mimoškolních aktivit.

Protestujeme proti tomu, aby stu-dentské kluby musely platit komer�ní nájmy v prostorách kolejí, pokud tam provozují zájmovou �innost. Jako p�íklad uvádíme požadavek SÚZ na

cca 200 000,- K� ro�n� za pronájem Strahovské �ajovny.

Považujeme za nutné poukázat na prostory restaurace Kaskadér na bloku 8, jež jsou blokovány soudním sporem vyvolaným ze strany SÚZ. Prostory neslouží student�m, nelze v nich provozovat zájmovou, kulturní ani komer�ní �innost, avšak provozní náklady nevyužitých prostor jsou ne-malé.

Výkon kotelny pro Strahovské bloky 5,6,7 je nedostate�ný, ve ve�er-ních hodinách nete�e ob�as teplá voda, ale nikdo problém ne�eší, proto-že nejsou peníze. Situace se soustav-n� zhoršuje od listopadu 2003. Velmi se obáváme, že zima 2004 m�že být kritická. Se stejným problémem se potýkají také bloky C, D, E, F na Po-dolí.

Na bloku 8 strahovských kolejí je v nevyhovujícím stavu cca 130 poste-lí, ze kterých vystupují péra, p�estože jsou tyto postele staré pouze 3 roky. Po dlouhém nátlaku studentské samo-správy SÚZ n�kolik postelí renovoval, ale špatných postelí p�ibývá daleko rychleji.

Nesouhlasíme s postupem SÚZ p�i zavedení DPH na ubytování. Zm�-nu ceníku provázela �ada chyb a do-konce nebyla projednána AS, i když to p�edpisy pravd�podobn� vyžadují. Aktuální ceníky navíc nebyly po dobu 14ti dn� oficiáln� zve�ejn�ny.

Protestujeme proti postupu vede-ní SÚZ p�i projednávání ceníku spo-t�ebi��. Naši studentští zástupci pou-kázali na neoprávn�nost zvyšování paušálních náhrad za spot�ebi�e, protože vedení SÚZ nebylo schopno doložit ani vývoj ceny 1 kWh. Náhrady za spot�ebi�e jako varná konvice a

STUDENTI ŽÁDAJÍ VYPRACOVÁNÍ �ÁDNÉ KONCEPCE PRO SPRÁVU BUDOV A POZEMK �VUT

Z DOMOVA

Komunistická strana ecka (KKE), Komunistická mládež ecka (KNE) a jejich spojenci organizují v pr�b�hu olympiády kampa� proti NATO a militarizaci a proti sociálním škrt�m. Že �ecká vláda v rámci p�í-prav na olympiádu sáhla k dalším útok�m na pracující, je vid�t i na �ist-kách p�ed p�ípravou olympiády. V celém m�st� a okol došlo k „odklízení“ tisíc� lidí, kte�í by kazili podívanou na bohy, na nadupané sportovce a rušili tak ten obrovský výd�le�ný byznys, který olympiádu provází. Jen pro n�koho, samoz�ej-m�. Atény se zbavili t�ch, kte�í se do olympijských Atén jaksi nehodí: bez-domovc�, narkoman�, imigrant� i žebrák�. Po Aténách patroluje podle sdružení Arsis (pracuje s bezdomovci a neprivilegovanou mládeží) na 70 tisíc policist� a �len� vojska. „Na ulicích zde panuje ovzduší absolutní-ho teroru. Lidé se bojí,“ �íká Spyros Psychas z tohoto sdružení.

List Ta Nea nap�íklad uvedl, že b�hem prvních šesti m�síc� tohoto roku bylo uv�zn�no 13 766 imigran-t�, z �ehož bylo 6 623 donuceno opustit zemi. Podle právník� byl ze zem� vyhošt�n zna�ný po�et lidí, jejichž kauzy byly projednány ve zrychleném �ízení, v n�mž nem�li možnost odvolání.

Když organizáto�i olympijských

her dokon�ili výstavbu budov, up�eli svou pozornost ke „zkrášlování“ m�s-ta. Zam��ili se p�itom zejména na historické centrum m�sta a prostory, kde se shromažují tisíce imigrant-

ských pouli�ních prodava��, uživate-l� drog a bezdomovc�. �istky se dotkli i okolí nám�stí Omonia, odkud je nedaleko do sídla KNE.

Krom� vyhán�ní do odlehlejších

�tvrtí a v�zn�ní je �ada t�ch, které si stát nep�eje vid�t na ulici, zavírána do psychiatrických lé�eben: léka�i si st�žují, že jsou zaplavováni na�ízení-mi státních žalobc� o umíst�ní do lé�eben. V �ervnu dokonce na ulicích Atén protestovali zam�stnanci psy-chiatrické lé�ebny Dromokaition, která je jednou ze dvou nejv�tších psychiatrických za�ízení v Aténách. Listu The Guardian psychiat�i sd�lili, že z hlavního m�sta záhadn� zmize-la rostoucí populace narkoman�.

Situace zašla až tak daleko, že byl k reakci dotla�en i vysoký komi-sa� Spojených národ� pro uprchlíky: v nezvyklé intervenci vyzval �eckou vládu k dodržování mezinárodních standard�, v�etn� ženevských kon-vencí.

Komunistická mládež ecka uspo�ádala pod logem NATO a multi-národní korporace – ven z olympiády“ celou �adu aktivit, v�et-n� demonstrací a protiimperialistické-ho víkendu 10. – 11. �ervence. Výzvu k NATO, kterou byla kampa� zinternacionalizována, podepsalo i p�es 30 organizací zú�astn�ných na p�ípravném mítinku Sv�tového festi-valu mládeže a studentstva.

Zden�k Štefek (podle www.part.cz a zpráv

Komunistické mládeže ecka)

ZE ZAHRANI�Í 15 lo na dvou frontách. Byl však interno-ván a po válce odsouzen na doživotí za vále�né zlo�iny. Trest si odpyká-val ve spandavské pevnosti, kde 17. srpna 1987 spáchal ve v�ku 93 let sebevraždu. Náckové oficiální verzi o Hessov� sebevražd� zpochyb�ují a tvrdí, že tento "mu�edník" byl ve v�-zení zavražd�n.

Po své sebevražd� byl Hess poh�ben v severobavorském Wunsie-delu. Jeho následovníci proto již od roku 1991 usilují o ožnout konání svých vzpomínkových manifestaci v tomto m�st�. Pokusy o jejich de-monstrace však ú�ady po dlouhá léta zakazovaly. K prvnímu povolení po-chodu pohrobk� Adolfa Hitlera došlo proto až v roce 2001. P�ipravovaná demonstrace se setkala

s všeobecným odporem obyvatel m�sta. Hlavním heslem mobilizace na protiakce bylo „Wunsiedel je pest-rý – ne hn�dý. Do p�íprav antifašistic-ké protidemonstrace se krom� komu-nist� zapojili, lidskoprávní aktivisté, odborá�i, studentské organizace a další levicové a demokratické hnutí. V rámci p�ípravy na invazi neonacist� z celé Evropy se ve m�st� konala �ada sch�zí, mítink� a m�sto bylo oblepeno antifašistickými plakáty. Na místo samotné nacistické demonstra-ce bylo obyvateli m�sta vypušt�no n�kolik cisteren mo��vky.

Samotná demonstrace probíhala v režii nejv�tší n�mecké fašistické organizace – Nacionáln�-demokratické strany N�mecka (NPD), jejíž p�edseda byl hlavním

�e�níkem. Poté co se tém�� 4000 náck� dalo do pochodu (v�etn� neo-nacist� z �eského Národního odporu) místní lidé v�etn� starosty a radních se snažili pochod náck� zastavit blo-kádou a posadili se na cestu. To se ale nelíbilo policist�m, kte�í toto jed-nání ozna�ili za protiprávní a poté co pohrozili násilným vyklizením cesty, lidé op�t silnici uvolnili. Protesty se ale konaly po celém m�st� a na kaž-dém míst� se náckové setkávali s projevem antipatie. Obyvatelé také p�es ulice a z oken vyv�sily antifašis-tické transparenty. Lidé pískali a bu-�eli. Kv�li silné asistenci policie se ale pochod nepoda�ilo zastavit a tak je možné, že se Wunsiedel navzdory antifašismu svých ob�an� stane celo-evropskou „hn�dou Mekkou“.

OLYMPIJSKÁ MYŠLENKA POŠLAPÁNA V KOLEBCE OLYMPIÁD

Z DOMOVA 14

Že jsou i mezi policisty slušní a �ádní lidé asi nikdo nepochybuje. Díky sou-�asné struktu�e policie a m�stské police a její úlohy, jakožto ochránce buržoazních po�ádk� se však spíše projevují policisté z opa�né skupiny. Posun od koncepce Sboru národní bezpe�nosti, který by m�l ob�an�m p�edevším sloužit, chránit je a pomá-hat jim, k policii má negativní násled-ky. Ty n�kdy hrani�í až s fašizací. Státní zastupitelství obvinilo 14 poli-cist� ze zneužití pravomoci ve�ejné-ho �initele, �ást z nich je ješt� k tomu obvin�na i z hanobení národa a rasy a p�esv�d�ení a z omezování osobní svobody. Podle zdokumentovaných stop bylo zatím zjišt�no 20 protipráv-ních skutk� t�chto policist�, kte�í na služebnu bezd�vodn� p�edvád�li lidi a proti p�edvedeným (n�kte�í z nichž byli bezdomovci) užívali fyzické nási-

lí, v�etn� bití a kopanc�. Jeden z bezdomovc�, který na Hlavním nádraží v d�sledk� sociálního dopa-d� kapitalismu „bydlí“ již sedm let, se sv��il, že v letošním únoru policisté donutili násilím jeho družku spát mi-mo nádražní budovu: „Nadávali jí a vyhrožovali…Pak ji vykopali ven, umrzla tam“. P�estože k excesu poli-cist� docházelo pravideln� na Hlavním nádraží v Praze, figurují mezi obvin�nými i t�i policisté z východních �ech a dva �lenové speciálního útvaru doprovodu vlak�. Prvních p�t policist� bylo v souvislosti s touto aférou postave-no mimo službu. Bezdomovci a nejen oni se s arogancí státních orgán� a s policejní brutalitou setkávají pom�rn� �asto. V roce 2003 bylo objasn�no 202 p�ípad� zneužití pravomoci ve-�ejného �initele, z toho ve 135 p�ípa-

dech šlo o policisty. Dokud se ne-zm�ní zp�sob tvorby, organizace a v�bec ideové základy ozbrojených složek – což v kapitalismu dost dob�e není možné, nebo alespo� ne na úrovni vládnoucímu režimu posluš-ných sbor� – bude stále více p�ípad� protilidových zásah� t�chto složek.

SRP

Další p�ípad policejní brutality

Náckové pohodovali proti komunismu T�i desítky neonacist� demonstrovalo 21. srpna v ulicích slezského Jesení-ku pro komunismu. Neonacisté, p�e-devším �lenové Národního odporu Slezsko a Republikánské mládeže, zapálili ve 21:00 p�ed vlakovým ná-dražím lou�e a vyrazili na protikomu-nistický pochod. Mnozí byli masková-ni kuklami. "Tato akce by m�la vzbu-dit pozornost, protože se komunis-mus v dnešní dob� rozmáhá. Náš pochod byl i za �lov�ka, který hodn� trp�l. Uct�me jeho památku minutou ticha," uvedl p� i aktu jeden z organizátor� demonstrace. Mimo jiné tak p�iznal, že akce je i vzpomín-kou na nacistického vraha Rudolfa

Hesse, na jehož po�est se do n�-meckého m�ste�ka Wunsiedelu sjelo ve stejnou dobu n�kolik tisíc neona-cist� z celé Evropy. Neonacistické pochody v Jeseníku se již stávají tak�ka tradicí. Podobná pochod�ová demonstrace se v tomto m�st� kona-la již p�ed rokem. Tehdy se na ní sešlo ale jen 18 Hitlerových pohrob-k�. Jeseník je také místem velice �astých a brutálních protiromských útok�. Své zkušenosti s agresivitou krajní pravice mají i zdejší mladí ko-munisté a antifašisté. Pro komunistic-kou mládež musí být boj proti fašis-mu i nadále jednou z nejd�ležit�jších aktivit. Organizujme jednotné antifa-

šistické hnutí mládeže a nedopus�-me, aby ulice slezských m�st ovládla hn�dá špína!

Sympatizant KSM

Wunsiedel �ekl NE! neonacismu Každoro�n� si náckové z celé

Evropy p�ipomínají sebevraždu ma-soého vraha Rudolfa Hesse. Hess byl zakládajícím �lenem Hitlerovy strany NSDAP. Pozd�ji se stal i v�d-covým zástupcem a na státní úrovni ministrem bez portfeje. V nacistické hierarchii byl od roku 1939 na t�etím míst� hned za Hitlerem a Herman-nem Göringem. V noci 10. kv�tna 1941 p�istál padákem ve Skotsku a prohlásil, že p�ijel vyjednat separátní mír s Anglií, aby N�mecko nebojova- Hrob masového vraha Hesse s antifašistickou výzdobou

po�íta� jsou v návrhu navýšeny o 100%. P�itom ale PC, varná konvice a lampi�ka jsou v moderní spole�nosti nezbytným vybavením každého stu-dentského ubytovacího za�ízení, p�es-to je navrhovaný ceník v opa�ném duchu.

Cht�li bychom upozornit na p�etr-vávající snižování zájmu student� a zam�stnanc� o stravování v menzách �VUT p�i neustále se zvyšující cen� za jídlo. Pr�m�rná cena menu se po-hybuje již kolem 30K� u student� a 75K� u zam�stnanc�. Je z�ejmé, že se i nadále po roce a p�l neda�í vede-ní SÚZ najít odbyt pro zchlazované jídla z moderní Strahovské menzy. V sou�asné dob� jede výroba jídel na 25% a produkce se neustále snižuje.

Stydíme se za jednání vedení SÚZ, které neoprávn�n� vybíralo od n�kterých zahrani�ních student� (Erasmus program) cenu n�kolikaná-sobn� vyšší, než bylo podle p�edpis�

možné. Tím hrub� poškodilo pov�st �VUT po celém sv�t�.

Prost�edí pro studium se zhor-

šuje, náklady nesmysln� rostou a tím se studium na �VUT stává drahé a nekonkurenceschopné. Není možné, aby chyby vedení SÚZ poškozovaly dobré jméno a zájmy �VUT na poli vysokého školství.

Proto požadujeme: Odvolání �editele SÚZ Radima

Menšíka a zásadní personální zm�-ny v širším managementu, hloubko-vou kontrolu a zpr�hledn�ní hospo-da�ení SÚZ, vypracování koncepce rozvoje SÚZ rektorátem �VUT a její d�sledné dodržování.

Akce probíhala 17.6.2004, 14:00

- 22.6.200, 22:06:04. Na zasedání Akademického senátu �VUT 23. 6.

byla p�edána petice za odvolání vede-ní SÚZu �VUT. Po ostrých vým�nách názor� mezi Studentskou sekcí AS a zbytkem AS �VUT bylo ovšem zatím p�ikro�eno k mírn�jšímu �ešení situa-ce. Studentští senáto�i požadovali odvolání �editele SÚZ Ing. Menšíka a širšího vedení SÚZ z d�vod� p�ede-vším špatného hospoda�ení a �ízení. Byli p�ipraveni odstoupit, �ímž by mohli zablokovat projednávání roz-po�tu �VUT.

Nakonec senáto�i neodstoupili a výsledkem zasedání je vytvo�ení ko-mise neboli jakési "nucené správy" pro SUZ (kvestor, prorektor pro pedagogi-ku, prorektor pro zahrani�ní styky, Ing. Horá�ek z odboru kontrolingu) - ta má do 20.7.2004 p�ezkoumat situaci. Do konce �ervence by m�la být následn� p�ijata opat�ení v�etn� personálních na SÚZu. Výsledky se zatím k nám nedostaly.

Bu�ka KSM na �VUT

Z DOMOVA 11

Vypadalo to jako v ak�ním ame-rickém filmu. P�ed 15000 mladými lidmi, kte�í se p�ijeli bavit, se objevila tisícovka t�žkood�nc�. Již z�ejm� dlouho nem�li cvi�ení na živých cí-lech, naposledy snad p�i zasedání NATO, kdy však místo desetitisíc� raubí�� v pražských ulicích museli krotit zhruba 3000 pokojných protivá-le�ných aktivist� v n�kolika demon-stracích.

Slzný plyn, obušky, vodní d�la, vše bylo p�ipravené k akci. A d�vod, pro� Gross a jeho parta „armádu“ na mladé lidi poslal? Prý pošlapali cizí louku, ud�lali si CzechTech, nebo ješt� lépe, bavili se po svém, svobod-n�, v trochu jiném stylu než je Su-perstar… Mladí lidé, kte�í sami akci zorganizovali (a to není jednodu-ché…), narazili na kovboje, kte�í jim za�ali zabavovat aparatury a zahájili svou vlastní protiteroristickou akci…

Státní mašinérie si vymyslela spousty d�vod�, aby podobné akce zarazila. Nap�. d�vody ekologické – prý akce dopadne na životní prost�e-dí… Asi to ú�edníky štve více než ekologické zát�že Spolany Neratovi-ce… P�itom by sta�ilo zajistit toalety a koše.

Dalším argumentem bylo, že akce prob�hla na soukromé louce, jejíž majitel nedal k akci souhlas. Nojo, ale

dnes, kdy se vyprodává úpln� všech-no, i p�da, po které chodíme, je velice t�žké najít místo, které „nikomu nepat-�í“(tedy soukromým subjekt�m). (Podle mého by naopak ale m�ly lesy, louky, pole pat�it všem. Nechci p�i poch�zkách v lese stále narážet na hranice a bát se, že když najdu hou-bu, budu jí muset majiteli uhradit… I když se dnes „výpravy na panské“ opakují v podobném duchu, s jakým nás p�ed desetiletím mohli seznamo-vat jen prvorepublikoví pam�tníci…) Státní aparát by asi nejrad�ji vybral v celé zemi 3-4 místa pro konání po-dobných akcí, ty by pronajímal (jen prov��eným osobám…) a taky hezky monitoroval program i ú�astníky.. T�dle.

Oblíbeným argumentem proti techu je také to, že se tam schází samí „fe�áci“ a pochybné existence. Zvláštní, že to �íkají ú�ední�ci �i novi-ná�i odkojení chlastem na �ad� ve�ír-k� pro horních 10 tisíc… Jist� se i mezi ú�astníky techu objevily drogy, a� již alkohol, cigarety, vid�l jsem i marihuanu. Sám jsem se pohyboval v part�, kde však mimo pivko, tanec žádná droga nebyla. Možná jako dro-ga p�sobila p�ítomnost policie, která se stala ter�em oblíbených vtip� … a to asi vadilo nejvíce…

P�ijatelným obecným argumen-

tem pro m� je úrove� hluku, která by mohla jiným spoluob�an�m vadit. Ale to se dá vhodn� ošet�it pat�i�nou vzdáleností a v tomto p�ípad� se ani tento argument nedal použít…

Z veškerého humbuku okolo Czechtechu tak zbývá jen snaha kri-minalizovat jakoukoliv vlastní aktivitu mladých lidí, v tomto p�ípad� ú�astní-ky a zejm. po�adatele CzechTechu.

Pokud si jako mladí lidé rozhod-neme p�íšt� uspo�ádat další podob-nou akci, zajistíme úklid a základní hygienické podmínky, nepošlapeme kuku�ici �i krávy, pouze louku, co leží ladem, (to by ani majiteli vadit nem�lo, ostatn� ho budeme informovat), nebu-deme hlukem rušit daleké vesni�ky, nem�l by nám do toho nikdo kra-fat. Ani kdyby to byl p�edseda vlády �i �ínský b�h srandy.

Radek Grabovský

CZECHTECH POD PALBOU

O rudozeleném programu KS�M se poslední dobou píše docela �asto. Toto téma bylo také hlavním bodem na nedávné tiskové konferenci, které se ú�astnili i místop�edseda ÚV KS�M Ji�í Dolejš a jeden z dosavadních pr�kopník� práce se spole�ensky angažovanou �ástí mladé generace, zejm. levicovou, Mirek Prokeš. V následné diskusi byl zmín�n i tzv. Rudozelený manifest Komunistického svazu mládeže. Ten-to zajímavý dokument (jehož první verze byla schválena VI. Sjezdem KSM v listopadu 2003 a zve�ejn�ná na www stránkách KSM, na další verzi se pracuje) se zabývá globální-mi i lokálními ekologickými problémy, ale nesnaží se je analyzovat jen z pohledu ekologického, ale i z pohledu politického, ekonomického, spole�enského. Proto i ten název – „Rudozelený“, který znamená snahu hledat systémová �ešení problém� naší planety. Manifest je zna�n� ana-lyticky rozsáhlý, ale d�ležité jsou zá-v�ry zejména pro �eskou republiku, které se pokusím stru�n� shrnout v n�kolika bodech:

Za velice d�ležitý prvek považu-jeme ú�ast ve�ejnosti na rozhodová-ní, tzn. zajišt�ní p�ístupu ve�ejnosti ke všem informacím. V Sou�asnosti to znamená plnit Aarhuskou úmluvu o p�ístupu k informacím, ú�asti ve�ej-nosti na rozhodování a p�ístupu k právní ochran� v otázkách životního prost�edí (poslanci tuto smlouvu schválili 7. dubna 2004). Nezanedba-telnou roli klademe na kontrolu, pro-sazujeme vytvo�ení jednotného orgánu kontroly – Státní inspekce ochrany ži-votního prost�edí �i sjednocení kontroly.

Zásadní z ekologického hlediska vnímáme problém dopravy. Navrhuje-me, aby polovina dopravních výdaj� ze státního rozpo�tu i mimorozpo�to-vých zdroj� (Státní fond dopravní infrastruktury, p�j�ky, podpora EU) byla investována do ve�ejné dopravy. Aby se nezavírala žádná železni�ní tra�, aby se zvýhodnilo používání železnic a stav�ly se trat� do dosud nedostupných míst. Také podporuje-me vznik bezautomobilových zón ve m�stech v�etn� záchytných parkoviš� na okrajích (a finan�ní motivace pro domácí obyvatele m�sta). Nejen ve m�stech je t�eba také podporovat a vytvá�et nové cyklotrasy. Na k�ižovat-

kách a ve m�stech musí být priorita obecn� dána ve�ejné doprav�. Za-mýšlíme se i nad tím, jak právn� ošet�it a ekonomicky zvýhodnit mož-nost p�evážet kamiony p�es naše území po železnici.

Obaly a odpady: P�i likvidaci obal� a odpad� preferujeme recyklaci (nap�. n�mecký model). Ekologické chování chceme motivovat také eko-nomickými nástroji - d�razem na vrat-né láhve, zdražením PET lahví a zá-rove� jejich vykupováním nap�. ve sb�rných surovinách ze strany výrob-ce – nebo i finan�ní motivací domác-nosti k šet�ení a recyklaci (od 1.1. 2002 je poplatek za odpady na hlavu bez rozdílu v�ku a množství...). Záko-nem je nutné také zajistit, aby povin-nost postarat se o své odpadní lahve m�li výrobci, nikoli zákazníci a ob-ce. Chceme snížit kontaminaci to-xickými látkami, p�ejít od výstavby nových spaloven spíše k nespalovacím technologiím resp. k ekologickému spalování, investovat do recyklace a inventarizovat nebez-pe�né odpady (PCB) a postupn� vylou�it užívání pesticid�.

Sympatický je nám také požada-vek 15 - 20% podílu ekologického zem�d�lství na celkové vým��e orné p�dy v roce 2010 v�etn� zm�ny do-ta�ního systému a provád�ní zna�ení skute�n� ekologických výrobk� na výrobcích.

Zdroje energie: Souhlasíme se za�azením cíle 8% podílu obnovitel-ných zdroj� na výrob� energie do roku 2010 do energetické politiky, s postupným odstavováním neekolo-gických zdroj� energie. Za základní pilí� energetické politiky stanovujeme ekologicky �istou energii, d�raz kla-deme na v�du a výzkum nových zdroj� energie, v sou�asnosti preferu-jeme založení energetiky na atomové energii s d�razem na výzkum nových forem získání energie z jádra (ovšem s podmínkou transparentní politiky a demokratické kontroly) a na výzkum alternativních zdroj�, zejm. na zvyšo-vání ú�innosti získávání energie z energie slune�ní.

Reagujeme také na zne�iš�ování vody – Požadujeme zefektivnit opat-�ení proti zne�iš�ovatel�m vod. Jako nástroj boje proti plýtvání vodou �i naopak p�ehnanému šet�ení je mož-né zavést vanovou charakteristiku

ceny vody v domácnostech. Uv�do-mujeme si rovn�ž i negativní vliv vod-ních staveb (jezy apod.) na ekosysté-my.

Chceme dále prosazovat na sv�-tových jednáních snížení emisí skle-níkových plyn� o 30 % do roku 2020 a d�sledn� uplat�ovat zákaz vypouš-t�ní CFC do ovzduší (vým�na starých ledni�ek za nové atd.), u zne�iš�ova-tel� ovzduší zavést pravidelné poplat-ky, požadovat filtry u spaloven atd.

Lesy okolo nás: Podporujeme požadavky na vyhlášení dalších chrá-n�ných krajinných oblasti. Podporu-jeme i projekty zelených m�st. Pod-porujeme i program postupného zvy-šování podílu místn� odpovídajících druh� strom� v lesích na cca 44 % do roku 2030. Požadujeme prosazení nástroj� v��i neposlušným vlastní-k�m les� a lobbistickým korporacím, vytvá�ení a udržování CHKO, NP atd., na druhé stran� odmítáme sna-hy o jejich maximální tržní využívání. Požadujeme zvýšit pokuty za de-vastaci krajiny, ekologické dan� atd. a také reformu poplatk� z t�žby sta-vebních surovin, aby ú�inn� stimulo-valy recyklaci a efektivní využívání materiál�.

Není to samoz�ejm� všechno, rudozelený manifest se v�nuje i pro-blematice geneticky modifikovaných potravin, drancování p�írodních zdro-j�, pitné vod�, hladu, p�elidn�ní a dalším oblastem, které s ekologií ur�itým zp�sobem souvisejí.

M�žeme mít však spousty mani-fest�, program�, které ale bez prak-tického tlaku na realizaci z�stanou jen cárem papíru. Pod úhlem Rudo-zeleného manifestu KSM se proto díváme i na každodenní realitu, nap�.

Z DOMOVA 12

VID�T RUDOZELEN� NEZNAMENÁ VID�T „NERUD�“

Z DOMOVA 13 dnes na programové prohlášení vlá-dy. A musíme podobn� jako nap�. �eský svaz ochránc� p�írody po-dotknout, že nem�žeme souhlasit s programovým požadavkem vlády na „zlepšení plavebních podmínek na Labi“ (tedy výstavba jez� a „betonizace“), se kterým však již d�í-ve nesouhlasilo Ministerstvo životní-ho prost�edí. V praxi by to znamenalo zni�ení cenného úseku �eky v�etn� �ady ohrožených a v Evrop� chrán�-

ných rostlin a živo�ich�. P�itom Labe je na n�mecké stran� v navazujícím úseku chrán�no… Také vláda slevila z ustanovování nových chrán�ných oblastí – místo �eského lesa, Novo-hradských hor a St�edního Pooh�í z�stal jen �eský les.

Obloukem se tak dostáváme zp�t na za�átek - ke zmi�ované tis-kové konferenci, která se v�novala vzájemné spolupráci s ob�anskou, ekologicky aktivní ve�ejností. A že

práv� spoluprácí s ob�anským sekto-rem, který má na problematiku po-dobný názor jako my, m�žeme náš rudozelený program napl�ovat, je nabíledni. Stejn� jako to, že aktivní, oboustrannou spoluprácí získáváme ve�ejnost i pro širší politiku naší stra-ny, takže na ní žádné primitivní „Zelení do Evropy, komunisté na Mars“ platit nebude…

Zden�k Štefek

Stále menší �ást obyvatelstva chce být v Evropské unii. Vyplývá to z posledních pr�zkum� ve�ejného mín�ní v rámci projektu Eurobarome-tr. Není se co divit! Ješt� v roce 2003 se z �íny dovážely do �R boty v pr�m�rné cen� 94 korun za pár. Po vstupu do EU jsme museli p�istoupit na její celní režim, kdy je clo vym��o-váno z minimální ceny 5,7 eura (asi 180 K�) a v rámci ochrany spole�né-ho trhu, tj. pr�myslových práv nadná-rodních korporací, nastoupila i množ-stevní omezení, která jsou stanovena otev�en� anebo pod pláštíkem euro-norem a jakostních požadavk�. Po-dobný režim uplat�uje EU i u dalších druh� zboží (nap�íklad u cukru, jehož výrazné zdražení zasáhlo snad všechny pen�ženky v republice). Když pomineme xenofobní škodoli-bost v��i východoasijským dovoz-c�m, uv�domíme si, že jsme poško-zováni my všichni jako spot�ebitelé, zejména pak neprivilegované domác-nosti. Už v sou�asnosti je n�kolik set tisíc �eských domácnosti zadluženo spot�ebitelskými a dalšími p�j�kami nezanedbatelnou m�rou. Toto se netýká jen dovozu, ale i vývozu v rámci ochrany nadnárodních mono-pol� v EU p�ed konkurencí z nových �lenských stát�, kterou by uvoln�ní vnit�ních hranic vyvolalo, byla likvido-vána a omezena �ada typických hos-podá�sky úsp�šných �eských pro-dukt�(nucené p�ejmenování �eského tuzemského rumu na tuzemák, pro-centuální p�edpisy na složení nápoj�, postih �eské oceli, guláše, jablek ad.). �eská republika se zavázala institucím EU k zvýšení daní na ta-bák a alkohol. Letos se ceny zvýšily o 8 -10 K� u jedné krabi�ky nebo u 0,5 litru 40% alkoholu (nap�. rum). Celkem do roku 2007 bude stát kra-

bi�ka cigaret dvakrát tolik co dnes (Petry 80 K�).

V �R dosahuje HDP pouze 61 % celkového pr�m�ru v EU. Ke srovná-ní úrovn� naší zem� s pr�m�rem je zapot�ebí dosahovat více než dvojná-sobného tempa r�stu HDP než bude zaznamenávat dle statistik EU. Myslí-te si, že sledováním neoliberálních recept� - jako jsou privatizace, re-

strukturalizace, asociální deformy, liberalizace strategických odv�tví i spole�enské sféry - po vzoru EU, které zatím m�ly vždy jen devastující vliv, bude �eské hospodá�ství tohoto výkonu schopné?

Hranice neplatí jen v ekonomice, Schengenský prostor nap�íklad zna-mená zp�ísn�ní kontroly vn�jších hranic, na vnit�ních hranicích mohou probíhat b�žné namátkové kontroly –

kdo jel v poslední dob� do SRN, m�-že mi potvrdit, že celkem �asté aro-gantní kontroly a výslechy �eské i n�mecké pohrani�ní policie p�ed�í dobu, kdy jsme v Unii nebyli. Navíc existuje pojistka proti nepohodlným osobám, protože �lenský stát si m�-že do�asn� spustit kolem svého úze-mí „železnou oponu“, jestliže to p�ed-tím prokonzultuje s ostatními �len-skými státy. Kdo sm��oval na n�které z demonstrací proti NATO, EU nebo jiným nástroj�m imperialismu, ví, že v t�chto p�ípadech je „volný pohyb osob v EU“ skute�n� jen blábol.

Mezi pilí�e demokracie pat�í d�l-ba moci, kontrola mocenských orgá-n�, ústavní záruky proti zneužití moci a státní suverenita. V EU není zacho-ván p�edpoklad odd�lení moci záko-nodárné a výkonné. Orgány EU, jako je Rada Evropské Unie a Evropská komise, v sob� zahrnují jak moc le-gislativní, tak exekutivní a tudíž nejsou zde elementární záruky proti zneužití moci. P�ipojením k EU bylo rozhodnuto, že se staneme "kanónenfutrem" pro ambice politik�, které slouží pouze kapitálu a jim sa-mým. Demokratický deficit se navíc ve zbyrokratizované Unii spíše stále prohlubuje, viz �lánek o fašizaci v minulé Mladé pravd�.

Nakonec pár slov k sociální poli-tice v EU. Myslím si, že každý soudní �lov�k m�že posoudit, zda má v�tší význam fráze ve sm�rnicích a dopo-ru�eních EU, fráze stanovící jako cíle Unie plnou zam�stnanost a zákaz diskriminace na pracovišti apod., anebo tvrdá realita asociálních defo-rem znamenajících postupný návrat do kapitalismu 19. století, které insti-tuce Evropské unie zu�iv� podporují a vyzdvihují.

Petr Skála

KONEC JEDNÉ UTOPIE