Zajímavá místa Jindřichohradecka - pf.jcu.cz · kárnu Josef Landfras. Vydával knihy v...

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Zajímavá místa Jindřichohradecka

Závěrečná práce

Vypracovala: Mgr. Ivana Mikulášová

Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová

České Budějovice 2017

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím

se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou

ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Čes-

kých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autor-

ského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby

toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona

č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu

a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé

kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním

registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 30. listopadu 2017

Mgr. Ivana Mikulášová

Anotace Hlavním obsahem mé práce je představení historie Jindřichova Hradce a dalších dvou

míst v jeho okolí. Jsou to Slavonice a hrad Landštejn. Vše je zpracováno do projektu,

který provází výuku na 1. stupni ZŠ celý školní rok. Je zde navrženo projektové vyu-

čování především předmětu vlastivěda a prvouka, výtvarná výchova, pracovní čin-

nosti, čtení. Dochází zde k naplnění klíčových kompetencí v oblasti Lidé a čas, Člověk

a jeho zdraví, Místo, kde žijeme, Umění a kultura. Má práce je doplněna obrazovou

přílohou, která úzce koresponduje s obsahem.

Klíčová slova historie, zámek a hrad, hradby, náměstí, Slavonice Landštejn, projektové vyučování.

Abstract

The main aim of my thesis is to introduce the history of Jindřichův Hradec and other

two places in its surroundings. These are Slavonice and Landštejn Castle. It is put into

project which is used at primary schools during whole year. There is suggested tea-

ching mostly for national history and nature study, art, practical activities and reading.

There are fulfilled key skills in fields like: People and Time, People and their health,

The place where we live, Art and Culture. There is also a picture appendix in my thesis

which is connected to the content.

Keywords

history, castle, city walls, square, Slavonice, Landštejn, project teaching

Poděkování Děkuji vedoucí práce Mgr. Renatě Jandové za pozornost, kterou věnovala mé práci,

za poskytnuté konzultace, cenné rady a odborné připomínky. Děkuji také mé rodině za

trpělivost.

Obsah

1 Úvod ...................................................................................................................... 6

2 Historie Jindřichohradecka ................................................................................... 7

2.1 Seznámení s místy, o kterých bude řeč ...................................................... 7

2.2 Historie Jindřichova Hradce ...................................................................... 7

2.2.1 Hrad a zámek .................................................................................... 10

2.2.2 Pověst o Bílé paní ............................................................................. 11

2.3 Hrad Landštejn ......................................................................................... 12

2.4 Slavonice .................................................................................................. 13

2.4.1 Slavonické podzemí ......................................................................... 15

3 Projektové vyučování .......................................................................................... 16

4 Vymezení pojmu rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání 18

4.1 Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět ............................. 19

5 Realizace projektu „Zajímavá místa Jindřichohradecka“ ................................... 21

5.1 Vycházka č. 1 „Kolem zámku“................................................................ 21

5.1.1 Průvodní otázky k 1. vycházce: ........................................................ 23

5.2 Vycházka č. 2 „Po stopách hradeb“ ......................................................... 23

5.2.1 Průvodní otázky k vycházce č. 2: ..................................................... 25

5.3 Vycházka č. 3 „Na zámek“ ...................................................................... 26

5.3.1 Průvodní otázky k vycházce č. 3: ..................................................... 28

5.4 Vycházka č. 4 „Na náměstí a okolo něj“ ................................................. 28

5.4.1 Průvodní otázky k vycházce č. 4 ...................................................... 30

6 Projektový den .................................................................................................... 31

6.1 Výlet „Do Slavonic“ ................................................................................ 31

6.1.1 Průvodní otázky k výletu „Do Slavonic“ ......................................... 32

6.2 Výlet „Na Landštejn“............................................................................... 33

6.2.1 Průvodní otázky k výletu „Na Landštejn“ ........................................ 35

7 Závěr ................................................................................................................... 36

Seznam použité literatury ........................................................................................... 37

A Přílohová část ......................................................................................................... 38

1 Úvod

6

1 Úvod Celý projekt je určen pro děti 1. stupně ZŠ. Je možno některé náročnější akce vynechat

vzhledem k věku dětí. Měl by posloužit jako inspirace pro učitele prvního stupně zá-

kladních škol v Jindřichově Hradci a okolí. Hlavním cílem mé práce je motivace dětí

k zájmu o historii města, ve kterém se narodily, nebo tu žijí, vytvoření kladného vztahu

k těmto místům a poznání míst, která mohou být pro děti nějak zajímavá. Já jsem vy-

brala pro seznámení s historií zámek a historickou část města, protože Jindřichův Hra-

dec je neodmyslitelně spjat s historií České země. Další místo, které je podle mě pro

děti zajímavé, jsou Slavonice, protože i tímto zdánlivě nevýznamným městečkem krá-

čela historie. Třetím zajímavým místem pro děti mladšího školního věku je vděčné

prostředí starého hradu s bohatou minulostí v kombinaci se skutečností, že se nachází

nedaleko mého bydliště. Chtěla bych v tomto projektu dětem ukázat, jak se může

město, či místo v čase měnit z hlediska vzhledu i významu. Ráda bych v dětech vzbu-

dila zájem o historická místa kolem nás. Je příjemné, když se mě někdo, kdo přijel

na návštěvu místa, ve kterém žiji, zeptá na jeho historii a já mu k tomu mohu něco říci.

Vše by mělo být tvořeno formou zábavy. Projekt by měl děti motivovat k dalšímu po-

znávání města a okolí, která z časových důvodů nestihneme navštívit. Projekt se skládá

z vycházek, z nichž každá má své pojmenování a ze dvou výletů na místa mimo Jin-

dřichův Hradec.

2 Historie Jindřichohradecka

7


2.1 Seznámení s místy, o kterých bude řeč

Jindřichův Hradec je v současnosti okresním městem Českobudějovického kraje.

Město má přes 21 000 obyvatel. Dominantou města je komplex hradu a zámku, který

je třetí největší v České republice po Praze a Českém Krumlově. Kromě zámku je vý-

stavou Jindřichova Hradce také rybník Vajgar a jeho historické centrum. Protéká tudy

řeka Nežárka.

Slavonice jsou součástí Jindřichohradeckého okresu a mají asi 2500 obyvatel. Mají

bohatou historii, o čemž svědčí cenné renesanční centrum. Protéká tudy Slavonický

potok. Je tu hraniční přechod do Rakouska.

Hrad Landštejn se nachází 11 kilometrů od Slavonic na cestě do Jindřichova Hradce

uprostřed lesnaté krajiny. Spolu se Slavonicemi je součástí oblasti, která se nazývá

Česká Kanada.

2.2 Historie Jindřichova Hradce

Historie místa dnešního města sahá až do doby kamenné. Už tehdy bylo příležitostně

navštěvováno člověkem. První zmínka o novém hradu či domě (Novum castrum, Nova

domus) nad soutokem řeky Nežárky a Hamerského potoka byla napsána již před ro-

kem 1220. Ten byl vybudován na místě původního panského opevnění či dvorce nad

brodem. Vedla tudy tehdy velmi důležitá obchodní stezka spojující Rakousy, Moravu

a Čechy. Místo bylo také důležitým bodem proti kolonizační expanzi rakouských feu-

dálů.

Zakladatelem Jindřichova Hradce je Jindřich z rodu Vítkovců. Odtud pochází tak

název města. Jindřich nechal zbudovat sídlo o dvou částech. Jedna jako sídlo majitele,

to je dnešní III. nádvoří, a druhá jako hospodářsko- řemeslnická, dnešní I. a část II.

nádvoří.

Páni z Hradce přijali do svého erbu zlatou růži v modrém poli. V roce 1483 byl

s povolením krále Vladislava „vylepšen“, dvojité W stojí na růži, kterou drží dva lvi,

vše zlaté v modrém poli.

Vítkovci byli podnikaví a město se rychle rozvíjelo. Protože obchodní stezka pro-

cházející městem byla důležitá, vše se situovalo kolem tržiště (dnešní náměstí), ke kte-

rému cesta vedla, ne kolem hradu. Stavěly se domy, městské hradby, jejichž součástí

byl i rybník Vajgar. Ten vznikl přehrazením Hamerského potoka. První písemná


8

zmínka o něm je z roku 1339. Vznikl kostel svatého Jana Křtitele s klášterem, kam byl

později povolán řád Minoritů prosazující ideál chudoby. Ti tu zůstali až do roku 1564,

kdy je odškodnil Jáchym z Hradce a zřídil v prostorách jejich útočiště špitál a chudo-

binec. 1

Ve 14. století byl postaven nový farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Začala

vznikat čtvrť Zárybničí, tedy dnešní ulice Vídeňská s kostelem svatého Václava.

Stavělo se tržiště a domy kolem něj, městské hradby chránící město před útoky

zvenčí a brány Rybnická (Vídeňská), Novoměstská (Pražská), Nežárecká.

V 15. století byl založen klášter Františkánů s kostelem svaté Kateřiny. Byla vysta-

věna radnice, která byla později přestavována.

Na konci 16. století by vystavěn za městem kostel svaté Trojice.

Vítkovci ovládali hradecké panství až do roku 1604, kdy zemřel poslední příslušník

rodu Jáchym Oldřich. Majetek získala jeho sestra Lucie Otilie, provdaná za Viléma

Slavatu z Chlumu a Košumberka. Ten byl významným císařským úředníkem v Praze,

a také proto se za jeho života Hradci dařilo. V roce 1618 se stal obětí druhé pražské

defenestrace, byl vyhozen z okna, ale přežil.

Slavatové podporovali přísný jezuitský řád, církevní aktivity a stavby. Vedli spor

s městem. Byla založena jezuitská kolej v roce 1595 a vystavěn kostel Máří Magda-

lény.

V roce 1607 město postihl velký požár, domy byly postupně obnovovány. Vilém

Slavata navrátil městu po předešlých sporech privilegia a část svobod. Roku 1654 byl

Hradec podle počtu domů druhým největším městem po Praze.

Slavatové ovládali hradecké panství do roku 1691, kdy zemřel Vilém Slavata.

Panství se ujal Heřman Jakub hrabě Černín, manžel Marie Luisy z rodu Černínů.

Černínové byli jeden z nejbohatších rodů v Čechách, vlastnili však i jiná panství

v zemi a zámek v Hradci pro ně nebyl hlavním sídlem, což nebylo pro město do bu-

doucna moc příznivé. Šlechta v této době již neměla v Čechách takové postavení, ne-

ovlivňovala již chod města. Černínové založili soukenickou manufakturu. Město se

stalo proslulé soukenictvím.

1 CHARVÁTOVÁ, Ema. Jindřichův Hradec. Praha: Odeon, 1974. ISBN 01-505-74.


9

Isabela Marie Černínová nechala přestavět budovu Františkánského kláštera a za-

ložila „klášteříček“, útulek pro vrchnostenské vdovy. Dnes je to budova Okresního

soudu.

Důležitou jindřichohradeckou stavbou je Sloup nejsvětější Trojice. Byl postaven

na náměstí v 18. století s přispěním obce a daru Ondřeje Bayera, důstojníka v císařské

armádě, pozdějšího poštmistra.

V roce 1801 postihl město rozsáhlý požár. Hořely hlavně dřevěné stavby, ale

i zděné domy na náměstí byly značně poškozeny včetně radnice. Opravy byly ná-

kladné a trvaly 50 let. Podílela se na nich stavitelská rodina Schafferova.

Ve městě byla založena tiskárna Františkem Hildgartnerem. Roku 1797 koupil tis-

kárnu Josef Landfras. Vydával knihy v češtině s církevní tématikou, ale i skutečná

i neskutečná vyprávění. Pro čtenáře to znamenalo pěstění češtiny v době rozvoje něm-

činy jako úředního jazyka, a rozšiřování obzorů. Po otci převzal podnik Alois Land-

fras. Byl vzdělaný, měl styky s cizinou a stál v čele pokrokové skupiny lidí prosazující

vlastenectví. Byl organizátorem kulturního života, mecenášem, starostou a také sám

psal. V Hradci vlastnil několik domů. Nechal si však postavit letní dům v Nežárecké

ulici se zahradou, který je dodnes hradečáky nazýván jako „Landfrasův“.

Alois Landfras byl také iniciátorem přestavby staré střelnice na dvoupatrový spo-

lečenský dům se sálem i hostincem.

Tehdejší vlastník hradeckého panství Eugen Karel Černín pečoval o přírodní pro-

středí a zvelebení města. Byly založeny sady kolem kostela svatého Jakuba, za Lišt-

ným dvorem byla vystavena restaurace Rudolfov architektem Janem Zítkem jako jeho

dílo z dob studií ve Vídni.

Jako pocta Karolíně Černínové byl postaven ostrov uprostřed rybníka Vajgar. Stal

se přirozenou a trvalou ozdobou vodní hladiny.2

Po dlouhá staletí stál Hradec na výhodné poloze dálkových cest a z toho čerpal vý-

hody. V roce 1871 o ně přišel otevřením parostrojní železnice spojující Prahu s Vídní,

která se městu vyhnula. Až v roce 1887 byla postavena dráha z Veselí nad Lužnicí

do Jihlavy, ale to nezabránilo postupnému upadání významu Hradce mezi důležitými

českými městy. Ve stejném roce byl přestavěn bývalý zámecký mlýn na Křižíkovu

elektrárnu. Město získalo jako druhé v Čechách elektrické osvětlení.

2 CHARVÁTOVÁ, Ema. Jindřichův Hradec. Praha: Odeon, 1974. ISBN 01-505-74.


10

Punčochář Tomáš Krýza vytvořil na přelomu 18. a 19. století tzv. Krýzovy Jesličky,

které byly v roce 1998 zapsány jako největší mechanický betlém na světě. Dnes jsou

umístěny v Muzeu jindřichohradecka.

Významné podniky ve městě v 19. století byly například textilní továrna podnika-

tele Bobeleho, továrna na zpracování škrobu a sirupu, výrobna likérů a šťáv založená

M. Schulzem, jejíž tradice byla obnovena po roce 1989 a je v provozu dodnes jako

významný Hradecký podnik. Jihočeská továrna olejů fermeží a laků vyrostla na vý-

chodním okraji města. Mlékárenský průmysl ve městě byl založen firmou J. Brunnera.

Dřevařský průmysl zastupovala Kasalova pila.

2.2.1 Hrad a zámek

Jindřich Vítkovec byl zakladatelem větve rodu pánů z Hradce. Zakládá hrad kolem

roku 1220 na místě původního opevněného sídla podle tehdejších zásad středověké

obrany, tedy nad soutokem řeky Nežárky a Hamerského potoka. Jeho součástí byly

dvě hranolové věže.

Později byl rozsáhlý hrad zdokonalen a rozdělen na dvě části. Jedna část byla síd-

lem majitele a druhá sloužila jako zázemí pro kupce a řemeslníky.

Panský hrad se skládal z obdélného paláce, válcové věže a z křídla na severozápadě.

Přístup k hradu vedl od řeky Nežárky v místě dnešního pivovaru padacím mostem

do předhradí k první bráně. Odtud se cesta stáčela doleva k další bráně, kterou se vstu-

povalo do vlastního hradu.

Ve 14. století se hrad více propojil s městem. Zanikl pravděpodobně vstup od řeky

mezi mlýnem a Pluhovou věží a vstup do hradu vznikl od města.

V 15. století došlo k největším přestavbám hradu na reprezentativní sídlo díky

Menhartovi z Hradce, jenž byl na přelomu 15. a 16. století karlštejnským purkrabím

a z Hradce učinil důležité místo politického života země. Tehdy vznikla takzvaná

Menhartova věž, v jejímž přízemí se zachovala dobová kuchyň.

V 16. století byla vystavena Adamova brána mezi dnešním II. a III. nádvořím, vstup

do sídla se narovnal. Vznikl pivovar a mlýn.

Sídlo se na přání Adama z Hradce přestavovalo pod vedením umělců z Itálie na re-

nesanční zámek. Vzniklo nové Adamovo stavení na III. nádvoří a v protějším křídle

španělský sál. Roku 1595 vznikla ozdobná klec studny na III. nádvoří a stala barevnou

ozdobou zámku.


11

V cípu zámku směrem na jihozápad byl na základech kulaté bašty vybudován zá-

mecký rondel s kupolí. Tady se pořádaly slavnosti a koncerty. Zajímavostí stavby je

prostor pro kapelu pod podlahou rondelu a otvor uprostřed sálu sloužící pro zvuk

hudby, Panstvo se bavilo nahoře. Rondel je spojen se zámkem arkádami na obou stra-

nách a renesanční zahradou. Stavba tohoto altánu dovršila velkolepé přestavby sídla

do dnešní podoby.

Sídlo obdrželo novou tvář, gotické hodnoty starého hradu však nevymizely, a tak

dnes můžeme vidět, jak se jindřichohradecké sídlo měnilo ve staletích. Díky své bo-

haté historii je jindřichohradecký zámek třetí největší zámecký komplex po Praze

a Českém Krumlově v Čechách. Dnes je hojně navštěvovaný turisty nejen pro svou

krásu a historickou hodnotu, ale také díky svému umístění v území zvaném Česká Ka-

nada.

2.2.2 Pověst o Bílé paní

Již od středověku je jindřichohradecký zámek spojen s pověstí o Bílé paní.

Byla to vznešená dáma, nejspíše manželka vlastníků zámků v Hradci, Českém

Krumlově a Telči. Na všech těchto zámcích se totiž zjevovala. Většinou byla oděna

v bílých šatech s vysokým kuželovitým kloboukem. Zjevovala se nejčastěji v noci, ale

někdy i v pravé poledne na hradní věži, kam nebyl přístup, neboť dřevěné schodiště

bylo zničeno požárem. Lidé na ni nevěřícně hleděli. Kdykoli se ukázala, mohlo se něco

významného stát radostného ale i smutného. Říká se, že barva jejích rukaviček před-

vídala druh události. Černá barva věstila smrt nebo onemocnění, červená oheň a bílá

svatbu, křtiny či narození dítěte.

Na zámku v Hradci se zjevila poprvé v lednu roku1604. Jáchym z Hradce onemoc-

něl a jeho zpovědníka kněze Mikuláše Pistoria v noci vzbudilo jakési volání. Bílá paní

ho dovedla přes osvícenou kapli jako o mši do Jáchymovy ložnice a zmizela. Pán umí-

ral, a tak mu mohl kněz dát poslední pomazání.

Po Bílé paní se udržovala dlouho památka rozdávání sladké kaše chudým každý rok

v úterý

a ve středu před Zeleným čtvrtkem se v Černé zámecké kuchyni vařilo pro pod-

dané. Tato tradice pocházela z doby, kdy se přestavoval starý hrad. Paní chtěla, aby

byla stavba brzy dokončena a slíbila tedy dělnému lidu sladkou kaši, kterou prý sama

vařila a rozdávala. Kdo vlastně byla Bílá paní? Jedna verze pověsti říká, že by to mohla

být Perchta z Rožmberka, provdaná za Jana z Lichtenštejna. V tomto manželství zažila


12

mnoho utrpení od krutého manžela. Odešla od něj a žila na Krumlově a u své sestry

ve Vídni.

Mohla to být také Markéta, manželka Jindřicha z Hradce, která měla podobný osud

jako Perchta a po ovdovění roku 1362 se stala jeptiškou v Krumlově. Odtud někdy

v bílých šatech přicházela na Hradec, aby navštívila své syny a lidem se ukázala jako

bílá paní. 3

2.3 Hrad Landštejn

Název je odvozen od německého „land“ „stein“, tedy zemský kámen, tedy hraniční

zemský kámen. Patří k nejnavštěvovanějším památkám v jihočeském kraji. Je to jedna

z nejdochovalejších zřícenin hradu v Čechách.

Stojí na vrcholu kamenného vrchu vysokého 642 metrů. Vznikl jako královský hrad

za vlády Přemysla Otakara I. v první polovině 13. století. Měl pro Čechy především

obrannou funkci. Stál na pomezí Čech, Moravy a Rakouska a vedla tudy zemská

stezka. Hrad byl opevněn mohutnými hradbami. Byl postaven vedle staršího rakous-

kého sídla, které stálo v místě dnešní vesnice Pomezí, což bylo unikátní, aby vedle

sebe stála tak blízko dvě sídla. Stavba musela být králem nejen finančně podporována,

ale i vojensky chráněna, aby mohla být dokončena, neboť se nacházela na rozhraní

českých a rakouských zemí a mohla se často stát cílem nájezdů.

Význam Landštejna stoupal za vlastnictví pánů z Landštejna, kteří pocházeli z rodu

Vítkovců. Pro hrad byl významným majitelem Vilém z Landštejna, který patřil

za vlády Jana Lucemburského v polovině 14. století k nejmocnějším českým pánům.

Vedla tudy významná zemská stezka, díky níž se na hrad dostalo více vzdělanosti, než

bylo tehdy obvyklé. O tuto stezku vedl Vilém spor s pány z Hradce. Neshody vyvr-

cholily v otevřený boj, když Jindřich z Hradce důležitou cestu odklonil přes Bystřici

do Hradce. Vilém z Landštejna byl nakonec zraněn v jedné z rodových potyček a roku

1356 umírá.

Po smrti Viléma panství jeho synové Ojíř a Litolt dlouho neudrželi a hrad připadl

české koruně a panství získal rod Krajířů z Krajku. Tento rod pocházel z Kraňska. Člen

tohoto rodu Konrád Krajíř byl důležitým dvořanem krále Václava IV. Skutečné jméno

rodu nemá souvislost s českým slovem „krajka“, ale s Kraiger von Kraigk. Hrad byl

3 JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-

662-6.


13

na přelomu 14. a 15. století zdokonalován. Vznikl honosný třípatrový palác mezi

dvěma věžemi a goticko-renesanční křídla okolo nádvoří.

V roce 1577 zemřel poslední Krajíř a hrad už nedosahoval někdejšího významu.

Střídali se zde majitelé. Sídlo bylo jen přechodně obýváno a úsporně udržováno.

V roce 1771 zde od blesku vznikl požár. Zbytky vybavení byly panskými úředníky

přestěhovány do místní myslivny a hrad posloužil jako zdroj stavebního materiálu pro

místní obyvatele.

Až v 60. letech 20. století se začala skupina dobrovolníků snažit o záchranu zbytků

zříceniny. Hrad začal být rekonstruován v roce 1972 a byl uveden do dnešní podoby.

V roce 1990 byla zřícenina zpřístupněna veřejnosti.4

2.4 Slavonice

Pro toulky zajímavými místy jindřichohradecka by bylo mnoho vhodných zákoutí. Já

jsem vybrala městečko téměř u hranic s Rakouskem Slavonice, protože mají bohatou

historii.

Název města pochází od jména Slavoň, podle něj Slavoňovi lidé. Bylo to v době

rozpadu Velkomoravské říše na začátku 10. století. O osídlení těchto krajin však mezi

českými poddanými nebyl velký zájem, a tak začali ve 12. století osidlovat území ně-

mečtí obyvatelé. Tak vznikl německý název města Zlabings. První zmínka napsaná

v kronikách o místě je z roku 1260. V roce 1294 už jsou Slavonice zmiňovány jako

majetek pánů z Hradce. Vytvořilo se tady dvojjazyčné prostředí, protože obyvatelstvo

bylo dvojí národnosti.

Slavonice byly původně gotickou trhovou vsí. Ve 14. století se proměňovala

ve město s velkými měšťanskými domy. Vznikl kostel Božího těla.

Největší rozmach města začal v 15. století. Rozvíjela se tu řemesla jako soukeníci

pekaři řezníci, kramáři a pláteníci, dařilo se tady i rybářům, a proto město bohatlo.

Byla tu zřízena poštovní stanice na trase dostavníkového spojení Praha – Vídeň. Město

mělo právo vařit pivo, pořádat týdenní trhy. Rozvinul se tady čilý stavební ruch. Byla

tu dvě náměstí. V 16. století nastal největší rozkvět města. Byla postavena městská věž

a rozvíjí se stavby honosných renesančních domů především na obou náměstích. Tato

doba dala městu dnešní název „renesanční perla“ vysočiny či České Kanady. Domy

jsou zdobeny nástěnnou technikou zvanou „ sgrafito“.

4 Landštejn. Libice nad Cidlinou: Gloriet. ISBN 80-86644-59-6.


14

Město bylo důležité pro české království, a tak již od 14. století na příkaz krále

Přemysla Otakara II. tu byly budovány městské hradby, jejichž součástí byly tři brány.

Jemnická, Dačická neboli Bolíkovská a Rakouská.

V roce 1550 dostal Slavonice Zachariáš z Hradce. Byl to vzdělaný humanista. Po-

volal do města italské stavitele, aby se podíleli na místní výstavbě honosných budov.

Byla to reprezentace majitelů domů, výjevy na svých průčelích deklarovali měšťané

své náboženské vyznání. Byli to většinou příznivci protestantů, kteří vystupovali proti

tehdejšímu špatnému stavu církve, jejímu kupčení s odpustky a vlastnictví velkých

majetků. Zachariáš byl však umírněný katolík, a tak vznikaly neshody, které však ne-

ovlivnily vývoj města.

Úpadek Slavonic začal se 17. stoletím. V roce 1589 zemřel Zachariáš z Hradce. Po

něm přišel Jáchym Oldřich a podmínky ve městě se začaly zhoršovat, protože majitel

nedával do popředí hospodářskou prosperitu a blaho Slavonic, ale především na kato-

lickou ideologii. Další z pánů z Hradce v tomto duchu pokračoval a nastaly rozpory se

slavonickými měšťany. Město bylo dále pleněno za třicetileté války. Měšťané prchali

z města. Zbyla tu jen malá část obyvatel a přišla morová rána. Zkáza byla dovršena

požárem v roce 1750 a poštovní cesta z Prahy do Vídně byla na příkaz Marie Terezie

odvedena přes Jihlavu a Znojmo.5

Slavonice byly na pokraji dění a důležitosti a již nikdy nedosáhly někdejšího vý-

znamu.

V 19. století se město stalo součástí dačického okresu. Začaly vznikat nacionální

spory.

Ve městě vznikla silná židovská komunita, která provozovala hlavně malé textilní

továrny.

Ve 20. století nastalo ve Slavonicích mnoho změn. V roce 1902 sem byla přivedena

železnice, díky níž mohlo být nadále oživováno hospodářství města i okolí.

Došlo tak k řešení nacionální otázky. Obyvatelstvo bylo téměř zcela německé. Po

vyhlášení Československé republiky v roce 1918, vznikaly snahy o připojení slavo-

nicka k Německu. Tehdy došlo dokonce k ozbrojenmu střetu a museli zasáhnout čes-

koslovenští legionáři z Itálie. Vše se změnilo s nástupem fašismu v Německu. Po při-

5 CHADIM, Daniel, Zdeňka CHADIMOVÁ, Michal STEHLÍK, David VÁVRA, Olga ŽAMPOVÁ a

Zdeněk ŽAMPA. Slavonice - perla renesance. Slavonická renesanční společnost. 2012.


15

pojení Rakouska k Německu v roce 1938. Na základě Mnichovského diktátu se Sla-

vonice staly součástí dolnorakouského Waidhofenu. Z města odešla většina českých

rodin. Po druhé světové válce v roce 1945 bylo odsunuto téměř všechno obyvatelstvo.

Do prázdných domů začali přicházet lidé z českého vnitrozemí. Život v regionu se ne-

rozvíjel, vše umocnila skutečnost zahrnutí slavonicka do hraničního pásma v roce

1953 a budování železné opony. Teprve po roce 1989 se stalo město opět navštěvova-

ným místem především turisty pro jeho krásnou historickou atmosféru a pro nádher-

nou přírodu kolem.6

2.4.1 Slavonické podzemí

Pod městem byly vybudovány původně gotické podzemní chodby spojené se sklepe-

ním domů na Horním i Dolním náměstí. Základem systému byly takzvané lochy neboli

díry, o patro výše byly novější renesanční sklepy, které využívali majitelé domů

k uskladnění materiálu potřebného k provozování svého řemesla. Chodby sloužily

k odvedení podzemní vody ze sklepů domů a ústily původně do hradebního příkopu.

Součástí podzemí byly studny, aby majitel domů nemuseli chodit pro vodu k obecní

kašně. Ve funkčním stavu byly relativně udržovány do 18. století. Potom byl zasypán

hradební příkop a o důmyslný systém se dále nikdo nestaral. Po roce 1989 bylo pod-

zemí postupně rekonstruováno a dnes funguje podobně jako kdysi. Voda je samospá-

dem odváděna do odvodňovacího kanálu ústícího do místního potoka.

Prostory jsou částečně znovu zpřístupněné. Celková délka chodeb je asi dva kilo-

metry, přístupno je 1375 metrů. Slavonické podzemí je cennou technickou památkou.7

6 BAUER, Zdeněk. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: Nakladatelství Zdeněk

Bauer, 2016. ISBN 978-80-905864-4-4. 7 CHADIM, Daniel, Zdeňka CHADIMOVÁ, Michal STEHLÍK, David VÁVRA, Olga ŽAMPOVÁ a

Zdeněk ŽAMPA. Slavonice - perla renesance. Slavonická renesanční společnost. 2012.

3 Projektové vyučování

16


Celou výuku o zajímavých místech jindřichohradecka budu realizovat formou pro-

jektu, proto bych se ráda zmínila o této metodě vyučování.

Tuto metodu vyučování poprvé používal americký pedagog, filosof a psycholog

John Dewey na konci 19. století. Jeho myšlenky potom rozvinul Wiliam Heard Kilpa-

trick.

Na úvod bych ráda uvedla několik „definic“ projektového vyučování.

„Projekt je účelně organizovaný souhrn myšlenek, seskupených kolem důležitého

střediska praktického vědění, směřující k určitému cíli.“

Projekt jest určitě a jasně navržený úkol, který můžeme předložiti žáku tak, aby se

mu zdál životně důležitým tím, že se blíží skutečné činnosti lidí v životě.“8 (Wiliam

Heard Kilpatrick)

„1. je to podnik,

2. je to podnik žáka,

3. je to podnik, za jehož výsledky převzal žák odpovědnost,

4. je to podnik, který jde za určitým cílem.“9

Projekt by měl mít několik základních rysů:

• „Měl by vycházet z potřeb a zájmů dítěte.

• Vychází z konkrétní a aktuální situace, neomezuje se na prostor školy, ale mo-

hou se do něj zapojit i rodiče a širší okolí.

• Je to především podnik žáka, jehož práce přinese konkrétní produkt.

• Vznikne výstup, kterým se účastníci projektu prezentují ve škole i mimo ni,

spojuje školu s širším okolím.

• Ukazuje, že učení ve skupině je významné pro rozvoj osobnosti žáka a zvyšuje

efektivitu procesu učení.“ 10

Projekt může mít různou délku trvání, a to od půldenního až po několikaletý. Může

se vztahovat k jednomu předmětu, ale může přesahovat i do několika předmětů.

8 COUFALOVÁ, Jana. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty pro uči-

tele. 2006. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-958-0.s.10 9 COUFALOVÁ, Jana. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty pro uči-

tele. 2006. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-958-0.s.10 10 COUFALOVÁ, Jana. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty pro uči-

tele. 2006. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-958-0.s.11


17

Role učitele při projektovém vyučování se významně mění. Nepředává jen už ho-

tové poznatky, ale je spolupracovníkem a rádcem žáků, stává se členem pracovního

týmu a přijímá v něm příslušnou roli. Na 1. stupni základní školy přebírá však řídící

funkci.

Přednosti projektu:

• Integrace učiva (vztahy a souvislosti mezi vzdělávacími obsahy jednotlivých

předmětů)

• Motivační síla

• Blízkost logice životní reality, přirozenost

• Individualizace při vyučování

• Projekt učí spolupracovat

• Učí řešit problémy

• Učí tvořit, podněcuje intuici a fantazii

• Učí pracovat s informacemi

• Má mravní dimenzi (odpovědnost, tolerance, vnitřní kázeň, etika vedoucího a

vedeného)11

11 COUFALOVÁ, Jana. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty pro uči-

tele. 2006. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-958-0.s.10

4 Vymezení pojmu rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

18


Rámcový vzdělávací program je veřejný dokument vycházející ze systému kurikulár-

ních dokumentů. „Rámcový vzdělávací program vychází z nové strategie vzdělávání,

která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem

a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě.“12 Kompetencemi

je myšleno mít schopnosti založené na znalostech, zkušenostech a hodnotách umož-

ňujících spěšné začlenění se do společenských vztahů.

Základem je společné vzdělávání a celoživotní učení.

„Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z před-

školního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického

vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb,

možností a zájmů každého žáka. Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakte-

rem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je

k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodnou

cestu řešení problémů.

Smyslem a cílem základního vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčo-

vých kompetencí, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání

a uplatnění ve společnosti.“13

Klíčové kompetence:

• Kompetence k učení

• Kompetence k řešení problémů

• Kompetence komunikativní

• Kompetence sociální a personální

• Kompetence občanské

• Kompetence pracovní

12 Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. 2013

[cit. 5.8 2017]. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani s.6 13 Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. 2013

[cit. 5.8. 2017]. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ram-covy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani s.8


19

Učivo je v RVP ZV rozděleno do jednotlivých oblastí. Je to vlastně prostředek k do-

sažení očekávaných výstupů.

Těchto oblastí je celkem devět.

Vzdělávací oblasti:

• „Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí ja-

zyk)

• Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)

• Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie)

• Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)

• Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)

• Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)

• Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)

• Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)

• Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)“14

4.1 Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět

„Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vyme-zuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život.“

Obsah této oblasti spoluutváří základní vzdělávání a je rozdělen do pěti tematic-kých okruhů, které se mohou navzájem propojovat.15

Jsou to:

• Místo, kde žijeme

• Lidé kolem nás

• Lidé a čas

• Rozmanitost přírody

• Člověk a jeho zdraví Návrh projektu „Zajímavá místa jindřichohradecka“, který jsem vytvořila, souvisí

především s výukou z oblasti Lidé a čas a plní očekávané výstupy RVP ZV z této části vzdělávacího dokumentu:


[cit. 5.8. 2017]. Dostupné z <http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani>. 15 Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. 2013

[cit. 5.8. 2017]. Dostupné z <http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani>.


20

„Očekávané výstupy – 1.období

• využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

• pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

• uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost a současnost“16

Očekávané výstupy – 2. období

• pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

• využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti, zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, ne-movitých i movitých kulturních památek

• rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a sou-časnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

• srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

• objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů“17 Projekt však také souvisí i s ostatními vzdělávacími oblastmi: - Rozmanitost přírody

(rozdíly dřívější a současné přírody v našem okolí) - Člověk a jeho zdraví

(způsob stravování, ošetřování zranění v minulosti a současnosti) - Místo, kde žijeme

(význam našeho regionu v minulosti i současnosti, změny v našem okolí během staletí, estetické hodnoty krajiny)

- Umění a kultura (uspořádání objektů do celků, prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie,

tvary, objemy, textury, uplatňování subjektivity-prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností


[cit. 5.8. 2017]. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ram-covy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavanis.46 17 Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. 2013

[cit. 5.8. 2017]. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ram-covy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavanis.47

5 Realizace projektu „Zajímavá místa Jindřichohradecka“

21

5 Realizace projektu „Zajímavá místa Jindři-chohradecka“

Úvodní hodina projektu bude zahájena povídáním o historii Jindřichova Hradce.

Uvedu přiměřeným způsobem základní historické informace od založení města až

po současnost. Součástí výkladu bude zhlédnutí animovaného filmu o Jindřichově

Hradci https://infocentrum.jh.cz18

Toto bude první seznámení s filmem, později s dětmi shlédneme film ještě znovu,

protože děti budou postupně rozumět uvedeným informacím a vytvářet si souvislosti

jednotlivých událostí.

Jako další aktivity projektu budou vycházky na zámek. Podíváme se do objektu

zámku, prohlédneme si všechna nádvoří, zámeckou zahradu a částečně interiéry. Bu-

deme také objekt obcházet zvenku. Během prohlídek zámku, jeho okolí a města, budou

děti odpovídat na otázky vyplývající z výkladu o zámku a jeho historii, poloze,

vzhledu. Půjdu s dětmi po stopách původního středověkého opevnění města. Na-

vštívím náměstí a jeho okolí s významnými stavbami. Po návratech z vycházek budu

s dětmi vždy „dotvářet“ to, co jsme během našich výprav viděli a zjistili. Proběhne

také projektový den, ve kterém navštívíme hrad Landštejn a Slavonice.

5.1 Vycházka č. 1 „Kolem zámku“

Cíl vycházky:

- seznámení s okolím zámku, orientace v místě

Začátek vycházky je u současného hlavního vstupu do zámku, na třetí nádvoří. Za-

tím nepůjdu dovnitř zámeckého komplexu, ale budu ho obcházet zvenku. Naše cesta

povede kolem rybníka Vajgar a novějšího křídla zámku. Projdu s dětmi chodník kolem

stavení a zámeckou zahradu. Připomenu, jak to tady asi vypadalo v době, kdy tu žili

zámečtí páni. Upozorním děti na to, že tu nebyl vydlážděný chodník, ale spíše mokrá

louka později neupravený břeh rybníka Vajgar a ještě později také domy, takže místo

nebylo průchozí jako dnes.

18 Animovaný film o Jindřichově Hradci. Infocentrum.jh.cz,www.jh.cz [online]. [cit. 2017-10-

12]. Dostupné z: https://infocentrum.jh.cz/


22

Sejdu po několika schodech do zahrady patřící k zámku. Tady řeknu, k čemu asi

mohla sloužit. Pro motivaci můžu téma odlehčit a nechat děti rozvinout jejich vlastní

fantazii.

Po návratu do školy, budeme v hodině výtvarné výchovy malovat představy, jak to

mohlo na zahradě vypadat ve středověku. Společně si zkusíme říct několik verzí. Mů-

žeme si představit dámy se slunečníky, jak se procházejí nebo zámecké kuchaře, jak

sem chodí pro zeleninu, či děti ze zámku, jak si zde hrají.

Pojmenuji dětem tuto část zámku. Je to Adamovo stavení, protože ho nechal stavět

Adam z Hradce. Připomenu, že na tomto místě vznikla původní stavba jakéhosi hra-

diště, které dnes už není na první pohled patrné.

Budu si všímat výšky objektu a vysvětlím, proč se často stavěla panská sídla na

vyvýšeninách obklopených vodou. V tomto případě připomenu skálu na soutoku řeky

Nežárky a Hamerského potoka. V této části popojdu za hranici zámecké zahrady a po-

dívám se, kde se tyto dva toky setkávají. Od soutoku se vrátím do ulice Pod hradem

a podívám zespodu na zámecký rondel, ale o této stavbě si podrobněji povíme až v ně-

které další vycházce.

Budu pokračovat ulicí Pod hradem kolem řeky Nežárky. Tady jsou dobře vidět pů-

vodní hradby a také bývalé tkalcovské dílny v podhradí. Cesta pod hradem vede po

kamenné dlažbě (zmíním se o tom, jaké byly ve středověku možnosti úpravy povrchu

cest) po dřevěném mostku vedoucím přes vodní kanál vytékající ze zámeckého mlýna.

V těchto místech upozorním děti na původní gotický hrad. Je tu dobře vidět část

původní stavby. Tady byl také původní vstup do hradu. Vysvětlím, proč byl vstup

do hradu změněn. Původní cesta na druhé nádvoří byla příliš těsná, stáčela se prudce

doprava a to už nevyhovovalo tehdejším požadavkům hradního pána. Po ujití pár me-

trů narazíme na hranolovou věž. Jmenuje se Pluhova věž. Dále s dětmi projdu na konec

ulice a Nežáreckou branou (o ní si řekneme později) okolo muzea a zámeckého pivo-

varu se vrátím na začátek naší vycházky k hlavní vstupní bráně do zámku.

Než se vrátíme do školy, stručně si společně vyjmenujeme, co jsme viděli:

• Adamovo stavení

• Zámecká zahrada

• Soutok řeky Nežárky a Hamerského potoka

• Zámecký Rondel

• Část hradeb


23

• Původní vstup do hradu

• Zámecký pivovar

• Zámecký mlýn

• Pluhova věž

• Nový vstup do zámku

Po vycházce „Okolo zámku“ budu věnovat hodinu Výtvarné výchovy malování zá-

mecké zahrady v minulosti.

Časová dotace: 1vyučovací hodina

Cíl: použití vlastní fantazie dětí při malování

5.1.1 Průvodní otázky k 1. vycházce:

1. Jak se jmenují dva vodní toky, na jejichž soutoku byl hrad založen? (Nežárka

a Hamerský potok)

2. Jak se jmenuje část zámku nad zámeckou zahradou? (Adamovo stavení)

3. Kde byl původně vstup do hradu? (od Nežárky, v místě mezi zámeckým

mlýnem a Pluhovou věží)

4. Proč se vstup do hradu přemístil? (cesta už nevyhovovala požadavkům doby)

5. Kde je Pluhova věž? (vedle zámeckého pivovaru)

Reflexe: vycházku jsem provedla s dětmi se středním mentálním postižením, které

učím, tedy ze speciální školy. V tomto případě se mi s dětskou fantazií hůře pracovalo.

Použila jsem tedy omalovánky zámku, které děti rády vybarvovaly. O zámecké za-

hradě jsme si povídali. Velmi děti zajímala cesta kolem zámku. Společně jsme odpo-

vídali na uvedené průvodní otázky. Prostředí kolem zámku je dětem velmi blízké, pro-

tože v ulici Pod hradem sídlí naše škola.

5.2 Vycházka č. 2 „Po stopách hradeb“

Dříve, než se vydám na tuto vycházku, rozdělím děti do skupin, protože každá se bude

věnovat určitým místům opevnění. Každá skupina dostane zkopírovanou mapu Jindři-

chova Hradce, na níž bude patrná současná rozloha města. Budou zde naznačena místa

po obvodu hradeb, která si během vycházky budou děti vyznačovat.

Cíl vycházky:

- zmapování zbytků opevnění města i hradu

- orientace v mapě


24

- srovnání rozlohy středověkého města s dnešní

- pochopení nutnosti opevnění

Začátek vycházky bude u kostela svatého Jana Křtitele na nábřeží rybníka Vajgar.

Půjdu po nábřežní komunikaci a budu s dětmi sledovat kamenné zdi, které bývaly sou-

částí městských hradeb. Připomenu, že součástí městského opevnění byl i rybník Vaj-

gar. Dojdu k domu na rohu nábřeží a Rybniční ulice, kde se zastavím. Ukážu, že

v tomto místě stála kdysi Rybnická brána, součást opevnění a vstup do města ve stře-

dověku. Připomenu padací most, který umožňoval vstup do města. V této chvíli budu

mít v ruce historický obrázek, na kterém je padací most zobrazen. Budu pokračovat

směrem k zámku, přejdu kamenný most mezi Velkým a Malým Vajgarem do Mlýnské

ulice a do ulice Pod hradem. Tady ukáži dětem hradební opevnění, které je z této ulice

dobře vidět. Už jsme ho viděli při vycházce Kolem zámku. Půjdu ulicí Pod hradem,

nad hlavou budu mít po celou dobu hradby. Upozorním na ně. Přejdu dřevěný mostek,

budu stát pod Pluhovou věží, součástí opevnění. Pokračovat budu k Nežárecké bráně,

která je dalším vstupem do středověkého města. Odtud půjdu kolem řeky Nežárky.

Nad námi budou stále vidět zbytky městských hradeb, na nichž dnes stojí domky. Do-

jdu pod městský park, kde uvidíme kulatou baštu, která zpevňovala nároží hradeb.

Tady se stavba lomí v pravém úhlu doprava a pokračuje parkem ulicí Hradební až

k další kulaté baště. Tady vysvětlím význam bašt v opevnění (sloužily jako střílny při

aktivní obraně města). Pokračovat budu na Masarykovo náměstí. Tady na nároží domu

vedle „Střelnice“ najdeme zbytky Pražské (také Novoměstské) brány, což byl další, již

třetí vstup do města. Tato brána byla velká, v patře bylo vězení pro měšťany (říkalo se

tomu kejzlička). Na další poznávání opevnění projdu Růžovou ulicí, abychom se do-

stali k Vajgaru. Tady odbočím doprava a projdu prostorem dnešního prostranství slou-

žícího nyní jako parkoviště. Tady už uvidíme další část hradeb vedoucí od zadní části

„Střelnice“. Jinak se jim také říká parkány. Naše cesta skončí pod kostelem svatého

Jana Křtitele u rybníka Vajgar, tam kde jsme vycházku zahájili.

Než se vrátíme do školy, zopakuje každá skupina, co jsme viděli:

Skupina 1.

• Kostel svatého Jana Křtitele

• Kamenné zdi kolem Vajgaru

• Místo, kde stála Rybniční brána


25

Skupina 2.

• Hradby kolem Nežárky

• Pluhova věž

• Nežárecká brána

Skupina 3.

• Kulatá bašta zpevňující nároží hradeb

• Bašta se střílnami

• Zbytky Pražské brány

• Parkány mezi Střelnicí a Vajgarem

Po návratu z vycházky budeme věnovat hodinu vlastivědy otevření mapy na inter-

aktivní tabuli Jindřichova Hradce, abychom si na ní vyznačili hradby, a porovnáme

velikost rozlohy tehdejšího a dnešního města. Skupiny, které jsme si rozdělili na za-

čátku vycházky, dostanou znovu každá svou zkopírovanou mapu, aby mohly samy

opevnění vyznačovat. Každá skupina vyznačí svá místa, která jsme si rozdělili. Budu

s dětmi odpovídat na průvodní otázky podle zaměření skupin.

Časová dotace: 1 vyučovací hodina

Cíl hodiny: práce s mapou, orientace v mapě

5.2.1 Průvodní otázky k vycházce č. 2:

1. Jaká vodní plocha byla součástí opevnění? (rybník Vajgar)

2. Kde byla Rybnická brána? (na rohu nábřeží a Rybniční ulice)

3. Byla součástí Pluhova věž? Kde dodnes stojí? (ano, v ulici Pod hradem)

4. Kde je Nežárecká brána? (u řeky Nežárky pod muzeem)

5. K čemu sloužily bašty? (aktivní obrana, střílny)

6. Kde stála Pražská brána a jak se jinak také nazývala? (Masarykovo náměstí)

7. Co bylo v horní části Pražské brány? (kejzlička, vězení)

Reflexe: děti velmi bavilo ve skupinách chodit kolem hradeb, se zájmem poslou-

chaly můj výklad a snažily si zapamatovat co nejvíce pro svoji skupinu. Nemohla jsem

je však pustit samotné. S orientací v mapě si někteří dobře poradili. S vyznačováním

jejich úseku jsem jim pomáhala. Práce s mapou v terénu pro ně byla atraktivní. Měli

radost ze soutěže mezi skupinami.


26

5.3 Vycházka č. 3 „Na zámek“

Tato vycházka bude zaměřena na návštěvu hradu a zámku i budov k němu příslušných.

Cíl vycházky:

- orientace v částech zámku a přilehlých stavbách

- přiblížení života lidí dříve a dnes

- pochopení významu stavby pro region dříve i dnes

- interpretace pověsti

Než vstoupím s dětmi do zámeckohradního komplexu, podívám se do zámeckého

pivovaru, vysvětlím, k čemu sloužil a řeknu o „právu várečném“, které uděloval měs-

tům král a jaké mělo toto právo pro město význam.

Do zámku vstoupím hlavní branou. Upozorním děti na znak nad vstupní branou.

Vysvětlím, proč je ve znaku pětilistá růže. Po projití průjezdu budeme stát na třetím

nádvoří. Nejprve si připomenu, že součástí zámku byl kromě pivovaru i zámecký

mlýn, kde je umístěna Křižíkova elektrárna, která pomohla osvětlit ulice v Hradci mezi

prvními městy v Česku. Vysvětlím, k čemu mlýn sloužil a zhodnotíme jeho význam

pro panstvo. Potom se zaměřím na třetí nádvoří a budeme se zajímat o to, k čemu tato

část komplexu sloužila. Budu pokračovat další branou na druhé nádvoří. Tady si

všimnu starší části hradu s hladomornou, připomenu pověst o zločincích, kteří „prý“

byli vhozeni do věže a zemřeli v ní hlady a žízní, protože už z ní nešlo vyjít, neboť tu

nebyl žádný vchod. Tady dětem připomenu původní vstup do zámku od řeky Nežárky,

řeknu, proč byl později změněn.

Půjdu k Černé kuchyni a upozorním děti na její interiér. Budu děti motivovat vy-

právěním, jak se tu vařilo, aby se zamyslely nad rozdílem mezi dnešní a tehdejší ku-

chyní. Připomeneme si Pověst o Bílé paní, protože právě tady vařila pro chudé sladkou

kaši.

Na třetí nádvoří můžeme vstoupit kolem Černé kuchyně pod malými arkádami,

nebo se můžeme vrátit na začátek druhého nádvoří, kde je dnes pokladna, koupit si

vstupenky na vybraný prohlídkový okruh a projít třetí bránou.

Než půjdu dovnitř zámku, rozhlédnu se s dětmi po nádvoří, všimnu si krásné tepané

mříže nad studnou. Ukážu jim malé i velké arkády, upozorním, kde je Adamovo sta-

vení a Španělské křídlo zámku. Pro děti vyberu prohlídku Adamova stavení, protože


27

interiéry nám pomohou k vytvoření fantazijních představ, jak se asi na zámku žilo.

Tady mohou děti neomezeně popustit svoji fantazii a slovně vyprávět, či malovat.

Po prohlídce Adamova stavení se ještě podívám k Rondelu, řeknu, k čemu sloužil

a jakou měl zvláštnost. Všimnu si s dětmi i zahrady, ve které stojí. Projdu se po par-

kánech a řekneme si, že to jsou vlastně hradby, které jsme viděli zespodu na vycházce

č. 1 „Kolem zámku“. Tady naši vycházku skončíme.

Na závěr vycházky shrneme, co jsme viděli:

• Zámecký pivovar

• Vstupní bránu do zámku

• Třetí nádvoří

• Zámecký mlýn s Křižíkovou elektrárnou

• Druhé nádvoří a původní vstup do hradu

• Hladomorna

• Černá kuchyně

• Malé a velké arkády

• Studna s mříží

• Adamovo stavení s interiéry

• Rondel se zahradou

• Parkány

Po návratu do školy budeme věnovat hodinu výtvarné výchovy malování Bílé paní

podle obrazu, který jsme viděli při prohlídce interiérů Adamova stavení.


Cíl hodiny Výtvarné výchovy: malování postavy

V hodině čtení budu s dětmi hovořit o tom, jak se asi žilo na zámku. Budu uvažovat

o životě zámeckých dětí, jejich školní docházce, náplni dne i roku. Přečtu si s nimi

pověst O Bílé paní a vyhledáme si na internetu další obrázky této postavy. Vysvětlím

dětem, co je to pověst


Cíl hodiny čtení: co je to pověst, jak vznikala a měnila se vyprávěním

V hodině pracovních činností budu s dětmi vařit sladkou kaši. Recept bude obsahovat

suroviny, které byly ve středověké kuchyni k dispozici. Krupice, mléko, med, sušená


28

jablka švestky. Děti budou kaši vařit samy s mojí radou či pomocí. Samy rozhodnou,

jaké ingredience by mohly do kaše přidat, aby byly dostupné i v tehdejší době.

Časová dotace: 2 vyučovací hodiny

Cíl hodiny: příprava jednoduchého jídla

Recept na sladkou kaši

Dáme vařit na plotnu 1 litr mléka, do horkého mléka pomalu za stálého míchání

vsypeme skleničku o obsahu 2 dcl krupice. Mícháme až do zhoustnutí. Dosladíme me-

dem, ochutíme sušenými jablky a skořicí podle chuti.

5.3.1 Průvodní otázky k vycházce č. 3:

1. K čemu sloužilo třetí nádvoří zámku? (hospodářské budovy, bydlení řemesl-

níků a dvořanů)

2. Jaké dvě stavby byly součástí zámku a jaký měly význam? (zámecký pivovar,

mlýn, zdroj peněz a obživy, zásobování zámku)

3. Kam vedl původní vstup do hradu a proč byl později přemístěn? (na druhé ná-

dvoří, stáčel se prudce doprava, a to nevyhovovalo obyvatelům hradu)

4. Co víš o Černé kuchyni? (způsob vaření, Bílá Paní)

5. Co můžeme vidět na třetím nádvoří? (malé a velké arkády, Adamovo stavení,

Španělské křídlo zámku, tepanou mříž na studni)

6. K čemu sloužil Rondel, jakou má zvláštnost? (pořádaly se zde koncerty

a plesy, muzikanti hráli v podzemí a zvuk hudby se linul otvorem v podlaze

uprostřed stavby)

Reflexe: děti rády procházely všechna nádvoří, nejvíce je bavil výklad v Černé ku-

chyni s povídáním o Bílé paní a kaši, kterou vařila pro chudé. Rády vařily středověký

pokrm a vymýšlely, co by se do kaše dalo ještě přidat. Navrhovaly skořici, nebo další

sušené ovoce. Také prohlídka interiérů Adamova stavení děti bavila, diskutovali jsme

o významu jednotlivých komnat, o životě dětí, jejich výuce, hrách a povinnostech. Při

diskusi jsem je musela vést.

5.4 Vycházka č. 4 „Na náměstí a okolo něj“

Tuto vycházku zaměřím na náměstí a jeho blízké okolí. Půjdu také k rybníku Vajgar.

Cíl vycházky:

- orientace na náměstí


29

- upevnit znalosti o některých významných stavbách města

- znát historii náměstí

- znalost městského znaku

- znalost historie ostrůvku v rybníce Vajgar

Půjdu s dětmi nejprve k Proboštskému kostelu, pokud bude otevřen, můžeme do něj

nahlédnout. Před kostelem si připomeneme na dlažbě označený 15. poledník.

Podíváme se do areálu Jezuitské koleje, kde je dnes Museum fotografie a připome-

neme si kdo nechal tuto stavbu postavit.

Zastavíme se i u domu, ve kterém byla Landfrasova tiskárna, připomeneme, proč

byla důležitá.

Navštívím Krýzovy jesličky v Muzeu Jindřichohradecka, připomenu, kdo je vytvo-

řil.

Takzvanými Chlebnicemi projdu na náměstí. Vysvětlím, proč se asi tento průchod

takto jmenuje. Budu stát před radnicí, podívám se s dětmi na portál brány na znak

Jindřichova Hradce a vysvětlíme si, co na něm je.

Budu hovořit o sloupu Nejsvětější trojice uprostřed náměstí a o tom, kdy byl posta-

ven.

Připomenu dětem požár města v roce 1801 a vysvětlím dětem, která část náměstí

byla celá zničena. Tehdy vyhořelo v Hradci 300 domů. Srovnáme způsob života tehdy

a dnes. Prohlédneme si domy na náměstí, u některých si popíšeme výzdobu fasád (Lan-

grův dům a jeho výzdoba se sgrafity) a „falešná patra“. Projdu Rybniční ulicí k Vaj-

garu. Tady děti upozorním na ostrůvek uprostřed rybníka. Také se zmíníme o významu

rybníka Vajgar pro město v minulosti a dnes. Připomeneme si, že ostrov nechal vybu-

dovat v roce 1860 Jaromír Černín pro svoji manželku. Přiblížím ho jako milovníka

hezkého prostředí a zeleně ve městě.

V závěru vycházky si zopakujeme, co jsme viděli:

• Proboštský kostel

• Jezuitská kolej

• Landfrasova tiskárna

• Krýzovy jesličky

• Chlebnice

• Stará radnice

• Městský znak


30

• Sloup nejsvětější trojice

• Domy na náměstí, výzdoba

• Požár

• Ostrov na Vajgaru

5.4.1 Průvodní otázky k vycházce č. 4

1. Který majitel Hradeckého panství se zasloužil o vybudování Jezuitské koleje?

(Vilém Slavata)

2. Jaké postavení měl Vilém Slavata v České zemi? (byl důležitý císařský úřed-

ník, měl vysoké postavení)

3. Jaký je největší kostel v Hradci? (Proboštský)

4. Jak získaly chlebnice své jméno? (říká se, že se tu prodával chleba)

5. Kde byla stará radnice? (horní část náměstí)

6. Který dům na náměstí je ozdoben sgrafity? (Langrův dům)

7. Kdo nechal postavit ostrov na Vajgaru a pro koho? (Jaromír Černín pro svou

manželku)

8. Jaký byl význam rybníka dříve a dnes? (dříve zdroj vody pro domácnosti, hy-

giena, praní prádla, ryby, dnes rekreace, estetika)

Po návratu do školy budeme v hodině Vlastivědy odpovídat na průvodní otázky.

Podle omalovánky vybarvíme městský znak.

Reflexe: dětem se líbily Krýzovy jesličky, rády vyslechly povídání o „chlebnicích“,

bavilo je hledat ostrov a dobře si pamatovaly, kdo ho nechal postavit a proč. Nepama-

tovaly si jméno největšího kostela, bavilo je vyprávění o rybníce a jeho významu.

6 Projektový den

31

6 Projektový den

Tento den budu věnovat návštěvě dalších míst, která jsem vybrala pro poznávání

historie okolí města Jindřichův Hradec. Jsou to Slavonice a hrad Landštejn. Obě místa

se nacházejí v oblasti zvané „Česká Kanada“. Tento název poprvé použil v roce 1925

pražský novinář, rodák z Jindřichova Hradce Jaroslav Arnošt Trpák. Snažil se už tehdy

ukázat pomocí článků v novinách a organizací výletů, jak je tento kraj krásný a zají-

mavý. Obě místa mají bohatou a zajímavou historii a pro děti také lákadla v podobě

podzemních chodeb či prozkoumávání starého hradu a jeho okolí.

Výlety na obě místa bude možno naplánovat najednou, či odděleně. Já jsem je

s dětmi naplánovala odděleně, protože z obou míst by získaly mnoho informací, které

by nebyly schopny přijmout. Také časové zvládnutí obou míst je časově náročnější,

ale se staršími dětmi se podle mě dá zvládnout.

6.1 Výlet „Do Slavonic“

Den před uskutečněním výletu v hodině vlastivědy budu dětem vykládat historii

města, na interaktivní tabuli ukážu během výkladu připravené fotografi. Vysvětlím dě-

tem pojem Česká Kanada a zmíním Jaroslava Trpáka, který tento název poprvé použil.

Cíl výletu:

- poznání polohy místa a jeho významu pro Českou zemi

- seznámení s renesančními stavbami na obou náměstích a „sgrafity“

- ukázka nejstarší poštovní a přepravní stanice na trase Praha-Vídeň

- cesta kolem městských hradeb

- návštěva podzemních chodeb, jejich význam

- vystoupání na věž, popis okolní krajiny na hranicích s Rakouskem

Po příjezdu do městečka se vydám s dětmi na náměstí. Tady se rozdělíme do skupin

a každá dostane list s úkoly, za které bude zodpovědná.

Skupina č. 1 bude hledat domy vyzdobené „sgrafity“, dům, ve kterém byla nejstarší

poštovní stanice, kašnu. Majitel panství Zachariáš z Hradce a jeho význam pro město.

Ostatní mohou pomáhat.

Skupina č. 2 bude mít na starost podzemní chodby, bude si všímat průchodů pod

domy, kanálků na dně chodeb, jejich profilů, vstupu i výstupu z chodeb. Popíše,

k čemu chodby sloužily. Do této skupiny vyberu děti, kterým nebude prohlídka pod-

zemí nijak vadit. Ostatní mohou pomáhat.

6 Projektový den

32

Skupina č. 3 bude zodpovídat za vycházku kolem městských hradeb, nebo jejich

zbytků. Bude také popisovat, co jsme viděli ze slavonické věže a kolik jsme vystoupali

schodů.

Prohlídku města začneme na náměstí, prohlédnu si s dětmi kašnu, vysvětlím, proč

byla na náměstí důležitá. Připomenu výzdobu některých domů, ukážu, co jsou to „sgra-

fity“ a pro jakou architekturu jsou charakteristické. Vysvětlím, že vzory na fasádě vy-

padají jako psaníčka a jsou vyškrabované. Připomenu, jak bylo město bohaté a zmíním

významného majitele Slavonického panství Zachariáše z Hradce. Podle fotografie,

kterou bude mít skupina 1, budou děti hledat původní poštovní stanici. Projdu s dětmi

obě náměstí a připomenu, že tak malé městečko má dvě náměstí a jak bylo ve středo-

věku na svou dobu rozvinuté.

Dalším zastavením ve městě budou podzemní chodby. Připomenu dětem jejich vý-

znam, vysvětlím, co je to loch, k čemu sloužil. To vše se děti dozví při prohlídce

od průvodce. Protože je při prohlídce potřeba obléci holiny a gumový plášť, nebudu

nutit k prohlídce děti, jež nebudou chtít. Ty zůstanou s dozorem na náměstí a budou

mít za úkol zjistit, kde děti vyjdou z katakomb. Bude to totiž jinde, než tam vstupovali.

Po návštěvě podzemí a odpočinku se svačinou se vydáme na vycházku kolem hra-

deb. Cílem bude najít dvě městské brány: Dačickou (nazývá se také Bolíkovská)

a Jemnickou. Třetí brána se jmenovala Rakouská a již nestojí, ale já se pokusím podle

dobové mapy najít s dětmi místo, na kterém asi stávala.

Poslední aktivita bude výstup na městskou věž. Připomenu skupině č. 3, že má po-

čítat schody a popsat, kam je vidět z věže, najít letopočet v patě věže. Budu s dětmi

také hledat u její paty letopočet, kdy byla dokončena. Připomenu, že se stavěla 46 let.

6.1.1 Průvodní otázky k výletu „Do Slavonic“

1. K čemu sloužily kašny na náměstích měst? (zdroj vody)

2. Co jsou to „sgrafity“? (Škrabaná technika, viděli jsme sgrafitová psaníčka)

3. Jaká významná poštovní stavba stála ve Slavonicích? (nejstarší poštovní sta-

nice na trase mezi Prahou a Vídní)

4. Kdo byl ve středověku významným majitelem slavonického panství a jaký byl?

(Zachariáš z Hradce, byl vzdělaný humanista, pozval do města italské stavi-

tele)

5. Proč byly ve městě podzemní chodby? (odvodnění sklepů, lochy na skladování

potravin)

6 Projektový den

33

6. Jaké brány byly součástí opevnění Slavonic? (Dačická neboli Bolíkovská, Jem-

nická, Rakouská)

7. Kam je vidět z věže a kdy byla postavena? Víš, jak dlouho ji stavěli? Je vidět

do Rakouska, Město stojí odjakživa na hranicích, stavěli ji 46 let)

V hodině vlastivědy budeme formou diskuse i výkladu odpovídat na průvodní

otázky k výletu.

Cíl hodiny: shrnutí poznatků z výletu

Budu dětem ukazovat na interaktivní tabuli fotografie pořízené během výletu, děti

budou určovat a popisovat navštívená místa.

V hodině výtvarné výchovy vytvoříme řadu domů z náměstí.

Cíl hodiny: malování obrysů domů tužkou podle předlohy, práce s temperovými

barvami, vystřihování.

Reflexe: výlet jsem uskutečnila s dětmi se středním mentálním postižením, děti

jsem nemohla v neznámých místech rozdělit na skupiny. Chodili jsme všichni spo-

lečně. Děti rády hledaly brány opevnění. Hůře chápaly techniku „sgrafity“. Vynechala

jsem návštěvu podzemí, protože většina dětí by se v prostředí vlhka a malého osvětlení

bála. S částí dětí jsme vystoupali na věž. Děti hledaly poštovní stanici. Prohlédly si

kašnu, vysvětlila jsem, k čemu sloužila, tyto údaje si děti po návratu dobře pamatovaly.

V paměti dětí také zůstal Zachariáš z Hradce a jeho význam pro Slavonice. Výlet děti

velmi bavil, rády poznávaly nové místo a rády cestovaly autobusem.

6.2 Výlet „Na Landštejn“

Den před uskutečněním výletu budu dětem v hodině vlastivědy vykládat o historii

hradu Landštejn. Během výkladu budu na interaktivní tabuli ukazovat dětem připra-

vené fotografie.

Cíl výletu:

- poznání polohy hradu

- pochopení významu stavby v minulosti

- pochopení doby a tehdejšího života lidí

- přiblížení života na hradě a okolo něj

Po příjezdu pod hrad připomenu dětem, na jak vysokém místě hrad stojí a proč.

Budu hovořit o blízkých hranicích a významu hradu pro Českou zem. Nejprve obejdu

6 Projektový den

34

hrad zvenku, aby děti viděly mohutné opevnění. Vstoupím s dětmi do hradního pří-

kopu, kde jsou dobře vidět další hradby. Řeknu, který král přispěl k většímu významu

Landštejna. Byl to Přemysl Otakar II. Hrad sloužil jako ochrana českého území před

nepřátelskými nájezdy a měl za úkol střežit významnou obchodní zemskou stezku. Byl

tedy pro českou zemi důležitý, a proto také měl tak mohutné opevnění. Zmíním se

o názvu hradu pocházejícího z němčiny: Land – země, Stein – kámen. V překladu tedy

zemský kámen. Řeknu dětem o tom, jak se tehdy na hradě žilo. Musel být samostatný

a postarat se o základní potřeby obyvatel. U vchodu ukážu dětem pozůstatky zdejšího

komína z pekárny. Prohlédnu si s nimi úvodní místnost prohlídky hradu, kde najdeme

znak Landštejna, bílou růži v červeném poli, obraz hradu, archeologické nálezy věcí

denní potřeby. Je tady lahvička od léku s nápisem „Utrejch“. Povíme si, jak se asi

v minulosti lid léčili, když byli nemocní. Připomenu zranění majitele hradu Viléma

z Landštejna. Byl zraněn v potyčce s Jindřichem z Hradce kvůli významné obchodní

stezce. To se stalo na začátku roku 1356. V dubnu Vilém zemřel. Připomenu, že dnes

by to zranění vůbec nemuselo být smrtelné, protože máme pokročilou medicínu.

Projdu druhou a třetí bránou, připomenu, jak bylo složité se do hradu dostat, protože

špatná dostupnost byla překážkou pro případné dobyvatele hradu.

Vstoupím s dětmi na původní nádvoří hradu. Najdu s nimi, kde byl krb, budu s nimi

spekulovat, kde mohl být velký obytný pokoj i další obytné místnosti. Budeme to ur-

čovat podle velikosti oken. Navštívím hradní kapli a vysvětlím dětem, že modlitebna

byla v dřívějších dobách pro lidi tak důležitá, že byla většinou vždy součástí hradů,

aby se hradní pán a jeho rodina nemuseli chodit modlit mezi poddané.

Vystoupáme na hradní věž. Ukáži dětem původní sídlo rakouského rodu Zöbingenů

v obci Pomezí, které tu stálo dříve než hrad Landštejn a později zaniklo.

Použijeme pracovní listy pro děti, které jsou k dispozici na webových stránkách

hradu Pracovní listy - Landštejn 19. Dětem je předem vytisknu, budou chodit po hradě

a odpovídat na otázky z nich. Připomenu, kdy poprvé byl hrad písemně zmíněn. Bylo

to 1222. Povím také o požáru v roce 1771, kdy byl hrad velmi poškozen a už nikdy

nebyl obnoven.

19 [Srov.] Pracovní listy - Landštejn [online]. Dostupné z https://www.hrad-landstejn.cz/cs/pra-

covni-listy

6 Projektový den

35

6.2.1 Průvodní otázky k výletu „Na Landštejn“

1. Jak se jmenuje oblast, ve které se hrad nachází? (Česká Kanada)

2. Jaké měl hrad opevnění a proč? (velmi mohutné, dvojité)

3. Jaký rozdíl byl v léčení zranění ve středověku a dnes? (dnes máme vyspělou

medicínu, chemické léky, dříve jen byliny)

4. Kolika branami se vstupovalo do hradu a proč? (dvěma)

5. V jakém místě bylo původní sídlo rakouského rodu? (Pomezí)

6. V jakém stavebním slohu byl původně hrad postaven a v jakém stylu byl pře-

stavěn? (původně románský sloh, přestavěn na renesanční sídlo)

7. Jaké vybavení měli v novém renesančním paláci? (teplovzdušné topení)

Reflexe: výlet jsem uskutečnila s dětmi se středním mentálním postižením. Poda-

řilo se mi s nimi obejít hradní příkop a vysvětlit jim, k čemu sloužil. Velmi rády cho-

dily po hradě a hledaly pod mým vedením krb, okna obytných místností, našly i kapli,

vystoupaly na věž, kde poznávaly opevnění z pohledu shora. Počítaly vstupní brány

a poznávaly znak pánů z Landštejna, poté, co jsem vysvětlila jednoduchým způsobem,

proč páni měli své znaky. Pracovní listy, které jsou zveřejněny na webových stránkách

hradu, jsem s nimi nevyplňovala, protože pro ně byly velmi náročné. Vytvořila jsem

tedy ještě otázky vhodné pro děti nejmladšího školního věku.

7 Závěr

36

7 Závěr

Cíl mé práce byl splněn tak, jak jsem předpokládala. Snažila jsem se v dětech vzbu-

dit zájem o místo, ve kterém žijí. Chtěla jsem jim v tomto projektu přiblížit historii

města tak, aby pro ně aktivity byly zajímavé a aby úkoly plnily se zájmem. V projektu

jsem vycházky a výlety zaměřila na děti 1. stupně základní školy. Zásady projektové

výuky jsem nemohla zcela splnit, protože děti, se kterými jsem pracovala, vyžadovaly

vzhledem k jejich postižení stálé vedení.

Sama učím na Speciální škole, absolvovala jsem je tedy s dětmi se středním men-

tálním postižením. Proto jsem mohla aktivity provádět jen částečně nebo zjednodu-

šeně, nebo jsem je musela vypustit z programu. Ve třídách Základní školy speciální je

malý počet dětí ve třídě. Dopravní spojení do místa, kde stojí hrad Landštejn, není

dobré. Protože nás bylo málo, nevyplatilo se objednávat dopravu, cestovali jsme tedy

veřejnou dopravou, ale pro základní školu by to bylo jednodušší, protože ve třídách je

více dětí a objednaný autobus se dobře naplní.

Průvodní otázky k jednotlivým vycházkám a výletům jsou určeny pro děti základní

školy. Já jsem na ně s dětmi odpovídala v omezeném rozsahu jen tak, aby děti rozu-

měly tomu, na co se ptám. Přesto si myslím, že poznávání zajímavých míst v Jindři-

chově Hradci a jeho okolí bylo pro děti velmi přínosné, protože vše dělaly velmi rády

a s opravdovým nadšením. Tato skutečnost mě ujistila v tom, že jsem neudělala chybu,

když jsem aktivity plnila s mými žáčky.

Seznam použité literatury a zdrojů

37

Seznam použité literatury a zdrojů

• BAUER, Zdeněk. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: Nakladatel-

ství Zdeněk Bauer, 2016. ISBN 978-80-905864-4-4.

• COUFALOVÁ, Jana. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy:

náměty pro učitele. 2006. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-958-0.

• CHADIM, Daniel, Zdeňka CHADIMOVÁ, Michal STEHLÍK, David VÁ-

VRA, Olga ŽAMPOVÁ a Zdeněk ŽAMPA. Slavonice-perla renesance. Sla-

vonická renesanční společnost. 2012.

• CHARVÁTOVÁ, Ema. Jindřichův Hradec. Praha: Odeon, 1974. ISBN 01-

505-74.

• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008.

ISBN 978-80-7360-662-6.

• MATĚJČEK, Antonín a Karel TŘÍSKA. Jindřichův Hradec, zámek a město.

Praha: Václav Poláček, 1944.

• NIEDEROVÁ, Eliška. Landštejn. Libice nad Cidlinou: Gloriet. ISBN 80-

86644-59-6.

• ŽANTA, Rudolf. Projektová metoda: pokus o řešení pracovní školy. V Praze:

Dědictví Komenského, 1934. Časové otázky a rozpravy pedagogické.

• Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1.

9. 2013 [online]. 2013, [cit. 5. 8. 2017]. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzde-

lavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-za-

kladni-vzdelavani

• Animovaný film o Jindřichově Hradci. Infocentrum.jh.cz,www.jh.cz [online].

[cit. 2017-10-12]. Dostupné z: https://infocentrum.jh.cz/

• Infocentrum.jh.cz,www.jh.cz

• Historie hradu a zámku [online]. [cit. 2017-10-13]. Dostupné z:

https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs/o-zamku/historie

A Přílohová část

38


Do této části jsem vložila prázdné i vyplněné pracovní listy, obrázky z míst, na kte-

rých jsme byli a obrázky z průběhu naší tvorby.


39

Pracovní list k vycházce č. 1 „Kolem zámku“

1. Jak se jmenují dva vodní toky, nad jejichž soutokem byl založen hrad?

2. Jak se jmenuje část zámku nad zámeckou zahradou?

3. Kde byl původně vstup do hradu?

4. Proč se vstup do hradu přemístil?

5. Kde je Pluhova věž?


40

Pracovní list k vycházce č. 2 „Po stopách hradeb“

1. Jaká vodní plocha byla součástí opevnění?

2. Kde byla Rybnická brána?

3. Byla součástí Pluhova věž? Kde dodnes stojí?

4. Kde je Nežárecká brána?

5. K čemu sloužily bašty?

6. Kde stála Pražská brána a jak se jinak také nazývala?

7. Co bylo v horní části Pražské brány?


41

Pracovní list k vycházce č. 3 „Na zámek“

1. K čemu sloužilo třetí nádvoří zámku?

2. Jaké dvě stavby byly součástí zámku a jaký měly význam?

3. Kam vedl původní vstup do hradu a proč byl později přemístěn?

4. Co víš o Černé kuchyni?

5. Co můžeme vidět na třetím nádvoří?

6. K čemu sloužil Rondel, jakou má zvláštnost?


42

Pracovní list k vycházce č. 4 „Na náměstí a okolo něj“

1. Který majitel Hradeckého panství se zasloužil o vybudování Jezuitské koleje?

2. Jaké postavení měl Vilém Slavata v České zemi?

3. Jaký je největší kostel v Hradci?

4. Jak získaly chlebnice své jméno?

5. Kde byla stará radnice?

6. Který dům na náměstí je ozdoben sgrafity?

7. Kdo nechal postavit ostrov na Vajgaru a pro koho?

8. Jaký byl význam rybníka dříve a dnes?


43

Pracovní list k výletu „Do Slavonic“

1. K čemu sloužily kašny na náměstích měst?

2. Co jsou to „sgrafity“?

3. Jaká významná poštovní stavba stála ve Slavonicích?

4. Kdo byl ve středověku významným majitelem slavonického panství a jaký byl?

5. Proč byly ve městě podzemní chodby?

6. Jaké brány byly součástí opevnění Slavonic?

7. Kam je vidět z věže a kdy byla postavena? Víš, jak dlouho ji stavěli?


44

Pracovní list k výletu „Na Landštejn“

1. Jak se jmenuje oblast, ve které se hrad nachází?

2. Jaké měl hrad opevnění a proč?

3. Jaký rozdíl byl v léčení zranění ve středověku a dnes?

4. Kolika branami se vstupovalo do hradu a proč?

5. V jakém místě bylo původní sídlo rakouského rodu?

6. V jakém stavebním slohu byl původně hrad postaven a v jakém stylu byl pře-

stavěn?

7. Jaké vybavení měli v novém renesančním paláci?


45

Vyplněné pracovní listy

Obrázek 1 Pracovní list k vycházce č. 1, zdroj vlastní


46



47



48



49

Obrázek 5 Pracovní list k výletu na Landštejn, zdroj vlastní


50

Obrázek 6 Pracovní list k výletu do Slavonic, zdroj vlastní


51

Obrázek 7Jindřichův Hradec, zdroj: MATĚJČEK, Antonín a Karel TŘÍSKA. Jindřichův Hradec, zámek a

město. Praha: Václav Poláček, 1944

Obrázek 8 Studna s mříží, zdroj vlastní


52

Obrázek 9 znak města J. Hradec, zdroj vlastní

Obrázek 10 naše tvorba, Znak Jindřichova Hradce


53

Obrázek 11 Adamovo stavení, zdroj vlastní

Obrázek 12 Nežárecká brána, zdroj vlastní


54

Obrázek 13 Zámecký Rondel, zdroj vlastní

Obrázek 14 naše tvorba, Bílá paní, zdroj vlastní


55

Obrázek 15 Sloup Nejsvětější trojice, náměstí J. Hradec, zdroj vlastní

Obrázek 16 Pluhova věž, součást hradeb v J. Hradci, zdroj vlastní


56

Obrázek 17 mapa J.Hradce s vyznačenými hradbami, zdroj vlastní a Informační středisko Jindřichův Hradec


57

Obrázek 18 Slavonice – věž, zdroj vlastní

Obrázek 19 Slavonice – náměstí, zdroj vlastní


58

Obrázek 20 Slavonice - "sgrafity", zdroj vlastní

Obrázek 21 Landštejn - vstupní brána, zdroj vlastní


59

Obrázek 22 Landštejn, malba ve vstupní místnosti hradu, zdroj vlastní

Obrázek 23 Landštejn, hradby a věže, zdroj vlastní


60

Obrázek 24 znak Pánů z Landštejna

Obrázek 25 Naše tvorba, Slavonické domy, zdroj vlastní


61

Obrázek 26 Naše tvorba, zdroj vlastní

Obrázek 27 Naše tvorba, zdroj vlastní


62

Obrázek 28 ostrůvek na rybníce Vajgar

Date post:	04-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	11 times
Download:	0 times

Zajímavá místa Jindřichohradecka - pf.jcu.cz · kárnu Josef Landfras. Vydával knihy v...

Documents