ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI

P R A H A 28. 3. 2011

• kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?• jaké doklady musí zaměstnanec předložit? jak dlouho platí?

• příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením • výše příspěvku• podmínky nároku na příspěvek

• příspěvky poskytované úřadem práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

• chráněné pracovní místo • chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně

činnou• chráněná pracovní dílna• druhy poskytovaných nákladů

• další příspěvky poskytované úřadem práce • veřejně prospěšné práce • společensky účelné pracovní místo

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI

P R A H A 28. 3. 2011

• změny zákona o zaměstnanosti • od 1. 1. 2011• od 1. 4. 2011 • připravované změny…

• povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním postižením • povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti • povinnosti vyplývající ze zákoníku práce

• dotazy, diskuze účastníků semináře

Kdo je osobou se zdravotním postižením (OZP)

• související právní předpisy:• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (základní právní

úprava)• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění• zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení

• do 31. 12. 2009 jsou za osoby se zdravotním postižením považovány• osoby plně invalidní (osoby s těžším zdravotním postižením)• částečně invalidní• osoby zdravotně znevýhodněné

• od 1. 1. 2010 jsou za osoby se zdravotním postižením považovány• osoby invalidní ve 3. stupni (osoby s těžším zdravotním

postižením)• osoby invalidní v 1. nebo 2. stupni • osoby zdravotně znevýhodněné

osoba invalidní ve 3. stupni (osoba s těžším zdravotním postižením)

• osoba invalidní ve 3. stupni (dříve plně invalidní) je osoba – pokles pracovní schopnosti nejméně o 70%

• bez ohledu na to, zda má či nemá nárok na důchod!!!• osoba je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných

podmínek (ust. § 39 odst. 4 písm. f) zákona o důchodovém pojištění (dříve ust. § 39 písm. b)) anebo není schopna (ust. § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dříve ust. § 39 písm. a))

• skutečnost, že jde o osobu invalidní ve 3. stupni se od 1. 1. 2010 dokládá rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení (ČSSZ nebo okresní správa sociálního zabezpečení)

• rozhodnutí (potvrzení) by mělo mít vyznačenou dobu platnosti

• osoby invalidní ve 3. stupni jsou považovány za osoby s těžším zdravotním postižením

• plná invalidita, která trvala k 31.12.2009 se od 1. 1. 2010 považuje za invaliditu 3. stupně

osoba invalidní v 1. a 2. stupni

• osoba invalidní v 1. a ve 2. stupni (dříve částečná invalidita) je osoba, jejíž pokles pracovní schopnost je v rozmezí od 35 % do 69 %

• bez ohledu na to, zda má či nemá důchod!!!

• skutečnost, že jde o osobu invalidní v 1. anebo ve 2. stupni se od 1. 1. 2010 dokládá rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení (ČSSZ nebo okresní správa sociálního zabezpečení)

• rozhodnutí (potvrzení) by mělo mít vyznačenou dobu platnosti

• částečná invalidita, která trvala k 31. 12. 2009 se od 1. 1. 2010 považuje za invaliditu 2. stupně byl-li důvodem částečné invalidity pokles nejméně o 50 %, za invaliditu 1. stupně v ostatních případech

osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ)

• osoba zdravotně znevýhodněná je osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

• skutečnost, že jde o osobu zdravotně znevýhodněnou se od 1. 7. 2006 prokazuje rozhodnutím úřadu práce a to na základě posouzení zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou (LPS)

• od 1. 7. 2009 LPS již není součástí úřadů práce

• rozhodnutí o uznání osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, které vydávaly okresní správy sociálního zabezpečení skončila platnost 1. 7. 2009 (nebyla-li platnost kratší)

• pro účely povinného podílu za rok 2010 lze započítat pouze v případě nového posouzení a nového rozhodnutí úřadu práce

osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ)postup při uznávání osob zdravotně znevýhodněných1. podání žádosti

žádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je k dispozici na www.portal.mpsv.cz (sekce Zaměstnanost, formuláře pro občany) žádost podává občan u úřadu práce v místě svého trvalého bydliště k žádosti přikládá doklady, které osvědčují jeho zdravotní stav a údaj o svém praktickém lékařižádost lze úřadu práce doručit osobně nebo poštou

2. postup úřadu práce úřad práce žádost postoupí LPS ČSSZ, která vydá posudekna základě posudku rozhodne úřad práce o uznání / neuznání osobou zdravotně znevýhodněnouna rozhodnutí by měla být uvedena doba platnosti proti rozhodnutí se lze odvolat – podává se u úřadu práceo odvolání rozhoduje posudková komise MPSV

jakými doklady se osoby se zdravotním postižením prokazují?

• od 1. 1. 2010 se invalidita všech stupňů pro účely zákona o zaměstnanosti dokládá rozhodnutím orgánů sociálního zabezpečení (okresních, pražských, MV, MS, MO)

• osoby zdravotně znevýhodněné se od 1. 7. 2006 prokazují rozhodnutím úřadů prácepozor: rozhodnutím o uznání osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, vydaná okresními správami sociálního zabezpečení skončila platnost 1. 7. 2009 (nebyla-li platnost kratší)

• na všech rozhodnutích by měla být uvedena doba od kdy do kdy je rozhodnutí platné; může být platné trvale

• trvání statusu osoby se zdravotním postižením se prokazuje též potvrzením výše uvedených orgánů

Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)

• související právní předpisy:• zákon o zaměstnanosti (ust. § 78 základní právní úprava)• vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti

(výpočet přepočteného počtu zaměstnanců) • zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole

• nárokový příspěvek, který se poskytuje zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců

• příslušným je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou

• skutečnost, že jde o osobu se zdravotním postižením dokládá zaměstnavatel k první žádosti o poskytnutí příspěvku – dále pouze při změnách této skutečnosti


• příspěvek náleží měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením

• skutečně vynaložené mzdové náklady jsou: mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance

• pozor: od 1. 7. 2010 se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o poskytnutou naturální mzdu (zákon č. 149/2010 Sb.)

• týká se žádostí o příspěvek podaných již za III čtvrtletí 2010 (tedy žádostí podaných do 30. 10. 2010)


naturální mzda (ust. § 119 zákoníku práce) • jen se souhlasem zaměstnance (formou dohody) a

přiměřeně jeho potřebám• pozor: v penězích nejméně ve výši minimálním mzdy dle

nařízení vlády 567/2006 Sb. (75 % jde-li o invaliditu 1. a 2. stupně; 50 % jde-li o invaliditu 3. stupně)

• jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky (s výjimkou lihovin, tabáku a jiných návykových látek), výkony, práce nebo služby

• výše naturální mzdy se vyjadřuje v penězích tak, aby odpovídala: – ceně, kterou zaměstnavatel účtuje jiným odběratelům– obvyklé ceně– částce, o kterou je úhrada zaměstnance nižší než obvyklá cena


výše příspěvku

• výše příspěvku je 8 000 Kč

příklady:• mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí 6 800

Kč – výše příspěvku bude činit 6 800 Kč

• mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí 10 800 Kč – výše příspěvku bude činit 8 000 Kč

• mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí 8 000 Kč z toho 2 000 Kč je naturální mzda – výše příspěvku bude činit 6 000 Kč


žádost o příspěvek• čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele • podává se u místně příslušného úřadu práce (sídlo, bydliště)

• k žádosti o příspěvek použijte nový formulář umístěný na http://www.portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni nebo na úřadu práce

• žádost je možné podat v elektronické podobě (tedy podepsanou zaručeným elektronickým podpisem)

• žádost musí být doručena příslušnému úřadu práce nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí (za I čtvrtletí do 30. dubna, za II do 31. července, za III do 31. října a za IV do 28. ledna následujícího roku)


k žádosti zaměstnavatel uvádí / dokládá:• své identifikační údaje a doklad o zřízení účtu (jen

poprvé a dále při změně údajů) • údaj o:• průměrném přepočteném počtu všech

zaměstnanců (zjištěných dle ust. § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb.)

• průměrném přepočteném počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením

• jmenný seznam OZP


• jmenný seznam zaměstnanců OZP musí obsahovat:• rodné číslo zaměstnance• datum vzniku a skončení pracovního poměru• kód zdravotní pojišťovny• vynaložené mzdové náklady včetně odvedeného pojistného na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění snížené o poskytnutou naturální mzdu

• doklad o tom, že jde o osoby se zdravotním postižením (při opakovaném poskytování příspěvku je doložení této skutečnosti součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti)

• nový formulář „jmenný seznam zaměstnanců“ lze nalézt na http://www.portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni


bezdlužnost zaměstnavatele• příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni

příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá:• daňové nedoplatky (FÚ, CÚ)• nedoplatky na pojistném a na penále na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění

• výjimkou jsou případy, kdy:• kdy bylo zaměstnavateli povoleno splácení ve splátkách a

není v prodlení se splácením splátek nebo • bylo povoleno posečkání daně• součet všech splatných nedoplatků k poslednímu dni

příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč


žádost o příspěvekbezdlužnost zaměstnavatele• výjimkou jsou případy, kdy:

• součet všech splatných nedoplatků k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč

• v tomto případě zaměstnavatel může:• uhradit nedoplatek do 15. dne kalendářního měsíce

následujícího po kalendářním čtvrtletí• uhradit nedoplatek do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o

existenci nedoplatků dozvěděl od úřadu práce (v případě, že si tento údaj úřad práce vyžádal)

• uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit

• MPSV může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech prominout splnění podmínky pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků


žádost o příspěvekdokládání bezdlužnosti • potvrzení o bezdlužnosti vydává finanční a celní úřad • podnikající fyzická osoba dokládá potvrzení o bezdlužnosti vydané na

jméno s rodným číslem a také na IČ podnikající fyzické osoby • potvrzení o bezdlužnosti úřad práce vyžaduje od všech zdravotních

pojišťoven, u kterých má zaměstnavatel pojištěny své zaměstnance (v případě, že je zaměstnavatel podnikající fyzickou osobou bude potvrzení o bezdlužnosti vyžadováno také od zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn on sám

• od 1. 1. 2009 mohou dle ust.§ 147b zákona o zaměstnanosti úřady práce požadovat údaje rozhodné pro poskytování příspěvku od finančních a celních úřadů, okresních správ sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven (zaměstnavatel může úřad práce požádat, aby si příslušná potvrzení vyžádal sám)

• pokud o to nepožádá a potvrzení o bezdlužnosti ani ve lhůtě stanovené úřadem práce nedoloží, pak si úřad práce v rámci správního řízení tato potvrzení vyžádá od příslušných institucí sám


žádost o příspěveksituace, které mohou nastat • požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se

poskytne tomu, u něhož vznikl osobě se zdravotním postižením pracovní poměr nejdříve

• skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal

• vznikne- li osobě se zdravotním postižením ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek požádají, příspěvek se neposkytne žádnému z nich

• vznikne-li osobě se zdravotním postižením více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši 8 000 Kč, pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného sčítají


žádost o příspěvekopatření proti zneužívání příspěvku• za čtvrtletí, ve kterém je úřadem práce poskytován jiný

příspěvek, jehož výše se odvíjí od skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance včetně pojistného (např. VPP, vyhrazené společensky účelné pracovní místo anebo obdobné příspěvky z fondů EU)

• příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117)

• za čtvrtletí, ve kterém byla osoba se zdravotním postižením poživatelem starobního důchodu


úřad práce rozhodne o: • poskytnutí příspěvku splnění všech podmínek• neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny

podmínky poskytnutí příspěvku (nesplnění více než 50% osob se zdravotním postižením, nedoložení jiných rozhodných skutečností)

• neposkytnutí alikvotní části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům těch zaměstnanců, které nejsou osobami / nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením anebo na které nelze příspěvek poskytnout


žádost o příspěvekjak a kdy se příspěvek poskytujevrácení příspěvku• příspěvek je splatný nejpozději do 14

kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí příspěvku

• příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši

• nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně

• kontrola


kontrola poskytování příspěvku• úřady práce jsou povinny kontrolovat všechny prostředky

poskytnuté ze státního rozpočtu

• kontrola se provádí podle zákona o finanční kontrole (veřejnosprávní kontrola)

• kontrolní zjištění:– zda zaměstnavatel zaměstnává více než 50 %

osob se zdravotním postižením – doklady OZP – výše skutečně vyplacené mzdy


vracení poskytnutého příspěvku • zjistí-li se pochybení / nesprávné uvedení údajů je

zaměstnavatel povinen příspěvek nebo jeho část úřadu práce vrátit

• vrácení se děje na základě písemné výzvy úřadu práce včetně vyčíslení částky k vrácení a termínu splnění povinnosti

• není-li povinnost vrátit splněna řádně a včas, předávají se zjištění příslušnému finančnímu úřadu jako porušení rozpočtové kázně

Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

• související právní předpisy:• zákon o zaměstnanosti • vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (výpočet

přepočteného počtu zaměstnanců) • zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole

• na rozdíl od příspěvku dle ust. § 78 jsou všechny ostatní příspěvky nenárokové

• poskytují se na základě dohody mezi úřadem práce a příjemcem • úřady práce, jejich úřední hodiny a kontaktní osoby, včetně emailového

a telefonického kontaktu a najdete na www.portal.mpsv.cz sekce Zaměstnanost – Informace z úřadů práce

• druhy příspěvků:• chráněné pracovní místo (vyhrazení, provoz)• chráněná pracovní dílna (vyhrazení, provoz)• chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou

(vyhrazení, provoz)


chráněné pracovní místo• pracoviště zaměstnavatele speciálně přizpůsobené pro

zaměstnávání osob se zdravotním postižením• vzniklo na základě dohody mezi zaměstnavatelem

a úřadem práce• chráněné pracovní místo musí být provozováno nejméně

po dobu 2 let ode dne, který je sjednán v dohodě s úřadem práce

• žádosti o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a na částečnou úhradu provozních nákladů na www.portal.mpsv.cz


chráněné pracovní místožádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovní místa • bezdlužnost zaměstnavatele • Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je k dispozici na

jakémkoli úřadu práce (zpravidla na oddělení trhu práce) anebo na www.portal.mpsv.cz.

• žádost musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele včetně místa a předmětu podnikání

• k žádosti je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet

• doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu• o poskytnutí příspěvku se uzavírá dohoda, která obsahuje

• charakteristiku chráněného pracovního místa• závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu

se zdravotním postižením• dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno• výši příspěvku a způsob úhrady• podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován• způsob kontroly plnění sjednaných podmínek• závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu

byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku

• ujednání o vypovězení dohody


chráněné pracovní místo

výše příspěvku na vytvoření chráněného pracovní místa • výše se odvíjí :

• od toho pro jakou osobu se zdravotním postižením je vytvořeno• od situace na místním trhu práce

• pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 8násobek PM 183 168 Kč* (*údaj platný pro rok 2010)

• pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek PM 274 752 Kč*

• pro 10 a více pracovních míst pro osobu se zdravotním postižením max. 10násobek PM 228 896 Kč*

• pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 14násobek průměrné mzdy 320 544 Kč*


chráněné pracovní místopříspěvek na provoz chráněného pracovní místa • poskytuje se na částečnou úhradu provozních nákladů • druhy provozních nákladů jsou uvedeny v ust. § 8 vyhlášky č. 518/2004 Sb.:

• nájemné a služby s ním spojené• nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví)• náklady na palivo a energii• vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu• nákladů na dopravu do zaměstnání osobám se zdravotním

postižením• nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků• nákladů provozních zaměstnanců (ne však osob, na které je

poskytován příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti)

• nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna (vlastnictví)

• nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele

• za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH) uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa, pokud zaměstnavatel není plátcem této daně


chráněné pracovní místopříspěvek na provoz chráněného pracovní místa • poskytuje se na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce• ročně může být na 1 pracovní místo poskytnuto max. 3násobek průměrné

mzdy v národním hospodářství 68 688 Kč*• Žádost o příspěvek a podmínky poskytnutí příspěvku jsou obdobné jako

v případě žádosti o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa • zaměstnavatel k žádosti přikládá jmenný seznam zaměstnanců, kterými je

pracovní místo obsazeno a doklady prokazující, že jde o osoby se zdravotním postižením (případně jiné doklady, které si úřad práce vyžádá)

• žádost lze získat na www.portal.mpsv.cz • poskytuje se zálohově čtvrtletně nebo pololetně s povinností ročního

zúčtování• zaměstnavatelům lze rozhodně doporučit před podáním žádosti konzultovat

druhy hrazených nákladů a způsob jejich výpočtu s úřadem práce, u kterého budou o příspěvky žádat - úřad práce totiž nemusí přispívat na všechny druhy nákladů, ale může si podle situace na místním trhu práce zvolit, které ano a které ne


chráněná pracovní dílnapříspěvek vytvoření chráněné pracovní dílny (§ 76 zákona o

zaměstnanosti) • chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele

vzniklé na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením nejméně 60 % těchto osob

• chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě

• podmínky poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné pracovní dílny jsou totožné jako podmínky vytvoření chráněného pracovního místa

• žádost na www.portal.mpsv.cz


chráněná pracovní dílnapříspěvek vytvoření chráněné pracovní dílny • výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou

osobami se zdravotním postižením pro splnění podmínky nejméně 60% je stejný jako v případě povinného podílu (každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením se započítává 3x)

• na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek, který může činit:

• pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 8násobek průměrné mzdy 183 168 Kč*

• pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek průměrné mzdy 274 752 Kč*

• pro 10 a více pracovních míst:• pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 10násobek průměrné

mzdy 228 896 Kč* • pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 14násobek

průměrné mzdy 320 544 Kč*


chráněná pracovní dílnapodmínky příspěvku vytvoření chráněné pracovní dílny • bezdlužnost žadatele• k žádosti se přikládají stejné doklady jako u chráněného pracovního

místa, případně další doklady, které si vyžádá úřad práce• v dohodě o vytvoření chráněné pracovní dílny je uvedeno:

• identifikační údaje obou účastníků dohody• charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně• závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech

zaměstná osoby se zdravotním postižením• dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována• výše příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, podmínky za kterých

bude poskytován• způsob kontroly plnění sjednaných podmínek• podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku• závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,

pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku

• ujednání o vypovězení dohody


chráněná pracovní dílnapříspěvek na provoz chráněné pracovní dílny

• provozovateli chráněné pracovní dílny může úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozu chráněné pracovní dílny

• na základě dohody s úřadem práce• bezdlužnost provozovatele• roční výše příspěvku na provoz chráněné pracovní dílny může činit:

• pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 4násobek průměrné mzdy 91 584 Kč

• pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 6násobek průměrné mzdy 137 376 Kč

• pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet zjištěný podle nař. vlády 518/2004 Sb.


chráněná pracovní dílnapříspěvek na částečnou úhradu provozu chráněné pracovní dílny• výčet provozních nákladů chráněné pracovní dílny, na které může úřad práce

může zaměstnavateli přispět jsou například: • nájemné a služby s ním spojené• nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví)• náklady na palivo a energii• vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu• nákladů na dopravu do zaměstnání osobám se zdravotním

postižením• nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků• nákladů provozních zaměstnanců (ne však osob, na které je

poskytován příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti)

• nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna (vlastnictví)

• nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele

• za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH) uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa, pokud zaměstnavatel není plátcem této daně


chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnoupříspěvek vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu

samostatně výdělečně činnou

• pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a to nejméně po dobu 2 let

• není nárokový• vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotní způsobilosti k výkonu

samostatné výdělečné činnosti• výše příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa může

činit:• pro osobu se zdravotním postižením max. 8násobek průměrné mzdy

183 168 Kč* • pro osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek

průměrné mzdy 274 752 Kč*


chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou

• jsou-li důvodem předčasného skončení činnosti zdravotní důvody nebo smrt, nelze požadovat vrácení poskytnutého příspěvku

• na zřízené pracovní místo může úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů

• roční výše příspěvku může činit nejvýše 3násobek průměrné mzdy (pro rok 2010 je to částka 68 688 Kč*)

• druhy provozních nákladů:• nájemné a služby s ním spojené• nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví)• náklady na palivo a energii• vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu• nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků• nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné

pracovní místo (vlastnictví)• nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa

(vlastnictví)• za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH)

uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa, pokud je OSVČ plátcem této daně

Příspěvky poskytované úřadu práce nejen na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

veřejně prospěšné práce• práce při údržbě veřejné zeleně, úklidu a údržbě veřejných budov,

komunikací • nejdéle na 12 měsíců s možností opakování• příspěvek až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů

včetně pojistného • příjemci jsou zpravidla obce a jimi zřízené organizace

společensky účelná pracovní místa• pracovní místa zřízená pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze

zajistit pracovní uplatnění jinak (včetně výkonu OSVČ)• příspěvek se poskytuje na zřízení a na úhradu mzdových nákladů

(vyhrazení)• výše příspěvku na zřízení závisí na míře nezaměstnanosti -

nedosahuje 4násobek, přesahuje 6násobek průměrné mzdy• příspěvek na vyhrazení až do výše skutečně vyplacených

mzdových nákladů včetně pojistného (max. 6 měsíců, u osoby se zdravotním postižení až 12 měsíců)

Příspěvky poskytované úřadu práce nejen na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

příspěvek na zapracování• může se poskytnout pokud zaměstnavatel přijímá do

pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému se věnuje zvýšená péče

• nejdéle na 3 měsíce od vzniku pracovního poměru• výše příspěvku může činit max. ½ minimální mzdy

společné pro všechny příspěvky• poskytují se na základě žádosti • o poskytnutí příspěvku se uzavírá dohoda mezi příjemce a

úřadem práce • poskytování příspěvků podléhá kontrole podle zákona o

finanční kontrole • porušení podmínek dohody je porušením rozpočtové

kázně

Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním postižením

související právní předpisy:• zákon o zaměstnanosti • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce• zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

povinnosti ze zákona o zaměstnanosti• zásada rovného zacházení – jak se zdravými, tak i s osobami se

zdravotním postižením • zákaz činit nabídky které mají diskriminační charakter (zdravotní stav)• zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnaných osob se

zdravotním postižením• zaměstnavatel je povinen informovat úřad práce o volných

pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením

• rozšiřovat podle svých možností (např. ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče) možnosti k zaměstnávání osob se zdravotním postižením

• nesplněním vyjmenovaných povinností se může zaměstnavatel dopustit spáchání správního deliktu „nesplnění oznamovacích povinností a nevedení evidencí“, za jeho spáchání může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč


povinnosti ze zákoníku práce• obecné zásady pracovněprávního vztahu• nepřenášet riziko z práce na zaměstnance • zákaz ukládat peněžité sankce • rovné zacházení a zákaz diskriminace • vývěr zaměstnanců je pouze na zaměstnavateli –

při výběru se řídí hledisky, která nemají diskriminační charakter

• před uzavřením pracovní smlouvy nesmí vyžadovat „zakázané informace“ (těhotenství, rodinný a zdravotní stav, zájmy, sexuální orientaci, politickou angažovanost apod.)


povinnosti ze zákoníku práce• pracovní smlouva

• základní a nejdůležitější pracovněprávní smlouva• zákoník práce ji preferuje před ostatními• zajišťuje nejvyšší pracovněprávní ochranu

• dohoda o pracovní činnosti• dohoda o provedení práce

• zásadní a nejdůležitější smlouva je pracovní smlouva, ta, na rozdíl od obou dohod poskytuje zaměstnanci nejvyšší právní ochranu a z tohoto důvodu ji zákoník práce preferuje před ostatními (lze sjednat na jakýkoli rozsah práce a na jakoukoli dobu)

• dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti – žádná z nich však neposkytuje zaměstnanci takové benefity jako pracovní smlouva (dovolená, pojištění, přesčasy apod.)


povinnosti ze zákoníku práce• pracovní smlouva musí obsahovat:• den nástupu do práce = den, kdy zaměstnanec

skutečně nastoupil do práce• druh vykonávané práce = vymezení činností,

které bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat

• místo výkonu práce = místo, kde bude zaměstnanec vykonávat pro zaměstnavatele práci

• pracovní smlouva musí být vždy uzavřena písemně – již neplatí výjimka jde-li o pracovní poměr kratší než 1 měsíc


povinnosti ze zákoníku práce• další „nepovinná ujednání“

• zkušební doba = nejvýše 3 měsíce, lze sjednat jen při vzniku pracovního poměru a písemně, doba překážek v práci se nezapočítává

• doba určitá/neurčitá = max. do rozsahu 2 let od vzniku pracovního poměru (i prodloužení), nevztahuje se na případy, kdy tak stanoví zvláštní zákon anebo, kdy se nahrazuje dočasně nepřítomný zaměstnanec

• konkurenční dohoda = zákaz výkonu práce pro konkurenta zaměstnavatele, max. 12 měsíců – zaměstnavatel poskytuje finanční kompenzaci; lze se vykoupit

• výpovědní doba = zásada je, že musí být stejná jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele (nejméně 2 měsíce)

• smluvní mzda = dohodnou-li se obě strany, závazné ujednání, které nelze jednostranně měnit (rozlišuj od určené mzdy)

• vyšší odstupné = může byt odstupňováno např. podle délky trvání pracovního poměru nebo podle složitosti práce vykonávané zaměstnancem (nejméně 3 měsíční výdělek)


povinnosti ze zákoníku práce• měnit ujednání v pracovní smlouvě lze jen v případě, kdy:

• se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou• kdy to upravuje zákon (zdravotní důvody, těhotenství, přírodní

katastrofy, jiné)• pracovní cesta zaměstnanec musí s vysíláním na pracovní

cestu souhlasit• přeložení zaměstnanec musí s přeložením souhlasit, lze jen v

rámci zaměstnavatele a vyžaduje-li to potřeba zaměstnavatele

• změna musí být provedena písemně a dohodou obou stran • přeložit zaměstnance na jinou práci než která byla sjednána v pracovní

smlouvě je zaměstnavatel povinen v případě že:• vykonávaná práce není ze zdravotního hlediska vhodná


povinnosti ze zákoníku práce• dohoda o provedení práce (DPP)

• rozsah maximálně 150 hodin v kalendářním roce• lze sjednat ústně• minimální právní ochrana zaměstnance (není povinnost písemné

formy, není výpovědní doba, odstupné, dovolená, doba dohody o provedení práce se nepočítá z hlediska nároku na podporu v nezaměstnanosti, zejména zdravotní pojištění si za sebe musí hradit sám)

• i přesto, že to není povinnost, doporučuje se trvat na písemném vyhotovení dohody o provedení práce

• dohoda o pracovní činnosti (DPČ)• rozsah maximálně do ½ stanovené týdenní pracovní doby• vyšší právní ochrana než DPP• jen písemně• vyšší právní ochrana než u dohody o provedení práce • může být sjednáno téměř cokoli, co v pracovní smlouvě – pracovní

doba, překážky na straně zaměstnavatele, dovolená apod.• z titulu konání prací na základě dohody o pracovní činnosti vzniká

nárok na úhradu zdravotního pojištění • doba se započítává pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti


povinnosti ze zákoníku práce

• ukončení pracovního poměru• dohoda o ukončení pracovního poměru• zrušení ve zkušební době• výpověď (jak zaměstnavatele tak i zaměstnance)• okamžité zrušení pracovního poměru (jak

zaměstnavatele tak i zaměstnance)• uplynutí doby u pracovního poměru na dobu určitou• smrt zaměstnance

• vždy a ve všech případech písemně a doručit zaměstnanci (zaměstnavateli)


povinnosti ze zákoníku práce• ukončení pracovního poměru• zrušení pracovního poměru ve zkušební době • často využívaný způsob rychlého ukončení pracovního

poměru jak ze strany zaměstnance tak i zaměstnavatele• lze využít pouze v případě, že zkušební doba byla

písemně sjednána v pracovní smlouvě a jen po dobu, pokdy trvá (nově se prodlužuje o dobu trvání překážek v práci na straně zaměstnance – je-li 14 dnů nemocný o 14 dnů se zkušební doba prodlouží

• vzhledem k tomu, že se nejedná o výpověď, lze pracovní poměr ve zkušební době (i v prodloužené) zrušit kdykoli

• pracovní poměr nelze zrušit v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnance

• vždy písemně a vždy doručit


povinnosti ze zákoníku práce• ukončení pracovního poměru• výpověď daná zaměstnavatelem• případy, kdy nelze dát výpověď (nemoc, těhotenství, péče o dítě)• zaměstnavatel si musí „vybrat“ jeden ze 7 výpovědních důvodů

• zrušení zaměstnavatele nebo jeho části – s odstupným (min. 3x)• přestěhování/přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (odstupné min.

3násobek průměrné mzdy)• nadbytečnost zaměstnance – s odstupným (min. 3x)• podle posudku zařízení ZLP není způsobilý – odstupné (12x)• pozbyl-li způsobilost konat práci• nesplňuje-li předpoklady stanovené právními předpisy (i vnitřní předpisy

zaměstnavatele) a též neuspokojivé pracovní výsledky – bez odstupného, předchozí varování

• vážné (ne hrubé) porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, předchozí varování

• výpovědní doba vždy stejná (zpravidla 2 měsíce)• výpověď zaměstnavatele bývá nejčastěji předmětem soudních sporů • zaměstnavatel nemá na rozdíl od předchozí právní úpravy povinnost

najít či zajistit nové vhodné zaměstnání


povinnosti ze zákoníku práce• ukončení pracovního poměru• okamžité zrušení pracovního poměru• pracovní poměr končí okamžikem doručení • jak zaměstnavatel (nejčastější), tak i zaměstnanec • opět bývá častým předmětem soudních sporů o neplatnosti

• důvod je hrubé porušení povinností vyplývajících z právních

předpisů vztahujících se k vykonávané práci (případ, kdy nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat aby zaměstnance nadále zaměstnával)

• neexistuje „sazebník“, rozhodnout musí zaměstnavatel• okamžité zrušení zaměstnancem 2 případy – vždy

s odstupným !• zdravotní důvod a nepřeložení na jiné pracovní místo• nevyplacení mzdy do 15 dnů ode dne splatnosti


povinnosti ze zákoníku práce• ukončení pracovního poměru• další povinnosti zaměstnavatele…• oznámit úřadu práce ukončení pracovního poměru s

osobou se zdravotním postižením • odstupné• pouze při výpovědi (anebo dohodě) z tzv. organizačních

důvodů (§ 52 a-c) a zdravotního důvodu (§ 52 e)• výše 3násobek průměrného výdělku , 12násobek

průměrného výdělku v případě výpovědi dle ust. § 52 d)• vyplácí se při skončení pracovního poměru, v nejbližším

výplatním termínu anebo tak, jak si obě strany dohodnou• potvrzení o zaměstnání • neuvádí se průměrný výdělek! (pouze na žádost

zaměstnance)• pracovní posudek (pouze požádá-li o něj zaměstnanec)


povinnosti ze zákoníku práce

• mzda• mzda smluvní• sjednává se v pracovní nebo jiné smlouvě (smlouva o mzdě)• jakékoli změny (zvýšení či snížení mzdy) lze pouze na základě dohody se

zaměstnancem• výhodné pro zaměstnance • ani smluvní mzdu nelze ujednat pod hranicí minimální mzdy (8 000 Kč)• mzda určená (stanovená)• mzda jednostranně určená (stanovená) zaměstnavatelem • ke změnám výše se nevyžaduje souhlas zaměstnance• musí být písemně a před zahájením výkonu práce, za který náleží• nesmí být nižší, než je hranice minimální mzdy (8 stupňů)• od 1.1.2007 8 000 – 16 100 Kč• mzdové příplatky

• mzda za práci přesčas (min. 25% průměrného výdělku (PV) • mzda za práci ve svátek (placené náhradní volno anebo 100% PV)• mzda za práci v noci (nově – nejméně 10% PV)• mzda za práci ve ztížením prostředí (nejméně 10% minimální mzdy)• mzda za práci v sobotu a neděli (nově – nejméně 10% PV)

Změny zákona o zaměstnanosti

• od 1. 1. 2011• nekolidující zaměstnání

• po dobu nekolidujícího zaměstnání není nárok na podporu v nezaměstnanosti

• potvrzení o výdělku (odměně) jen pro účely splnění podmínek evidence

• způsob ukončení posledního pracovního poměru • ukončí-li uchazeč sám bez vážných důvodů, má redukovanou podporu v

nezaměstnanosti (45 %) po celou dobu

• nevztahuje se na dohodu uzavřenou z organizačních důvodů

• odstupné • na podporu nemá nárok po dobu, která odpovídá násobkům poskytnutého

odstupného (3 nebo 12 měsíců), odchodného či odbytného

• nový formulář pro zaměstnavatele na www.portal.mpsv.cz

Změny zákona o zaměstnanosti

• od 1. 4. 2011• vznik Úřadu práce České republiky

• nová organizace stávajících úřadů práce

• změny v zajišťovaných činnostech

• Úřad práce ČR a 14 Krajských poboček

• kontaktní pracoviště Krajských poboček

• změny zákona o zaměstnanosti

užitečné odkazy a kontakty na závěr

• www.portal.mpsv.cz (sekce Zaměstnanost, Státní sociální podpora aj.)

• www.suip.cz Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce, kontakty

• www.cssz.cz Česká správa sociálního zabezpečení a její územní pracoviště

• www.czso.cz Český statistický úřad• [email protected] • tel. 950 178 484

děkuji za pozornost…

[email protected]@seznam.cz

tel. 950 178 484

Date post:	11-Feb-2016
Category:	Documents
Upload:	darryl
View:	33 times
Download:	0 times

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI

Documents