Strana 1 |

1. ÚVOD

Pomoci mladým lidem vstoupit na trh

práce a setrvat na něm je nezbytnou součástí politik na podporu

hospodářského růstu a lepších životních podmínek. Takováto aktivace

a udržitelné začlenění mladých lidí napomáhají rovněž při dosahování cíle

strategie Evropa 2020 v oblasti

zaměstnanosti1.

Přechod mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání je spojen se zvláštními

problémy. Výsledkem jsou poměrně nízké míry zaměstnanosti, vysoká

nezaměstnanost a vysoké počty mladých

lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné

přípravy (NEET). Nezaměstnanost mladých lidí je citlivější na hospodářský

cyklus než nezaměstnanost dospělých. Mladí lidé jakožto noví účastníci

s omezenými pracovními zkušenostmi najdou zaměstnání s nižší

pravděpodobností, často jsou zaměstnáni

na dobu určitou nebo na částečný pracovní úvazek nebo absolvují stáže

a v případě poklesu hospodářského cyklu jsou snáze propuštěni.

V mnoha členských státech je mimoto

vysoký počet mladých pracovníků, kteří

se musí spokojit s pracovním poměrem na dobu určitou, a v těchto případech je

často obtížný přechod na stálá pracovní místa. Povaha práce na dobu určitou a

možnosti mladých lidí, pokud jde o

1 Zvýšení míry zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20–64 let na alespoň 75 %.

nalezení trvalého a stálého pracovního místa, se však mezi jednotlivými zeměmi

značně liší. Vysoký výskyt pracovních

smluv na dobu určitou může být v případě mladých lidí výsledkem účasti ve

vzdělávání a odborné přípravě nebo zkušební doby2.

Úrovně zaměstnanosti,

nezaměstnanosti a neaktivity

mladých lidí jsou do značné míry ovlivněny makroekonomickou situací.

Mohou je však výrazně ovlivňovat i strukturální charakteristiky přechodu ze

vzdělávání do zaměstnání. K těmto strukturálním faktorům patří:

neuspokojivé výsledky systémů vzdělávání a odborné přípravy,

segmentace trhů práce, která se dotýká zejména mladých lidí, a

nízká schopnost veřejných služeb zaměstnanosti poskytovat mladým

lidem služby na míru a malá snaha těchto služeb spolupracovat s mladými

lidmi v nejzranitelnějších situacích.

Nezaměstnanost a neaktivita mladých

lidí znamená vysoké náklady a vyžaduje cílené politiky. Nezaměstnanost,

zejména dlouhodobá, na začátku profesní kariéry může mít dlouhodobé

negativní účinky, jako jsou nižší příjmy

v budoucnu a horší vyhlídky na

2 Diskusní příspěvek pracovníků MMF,

„Youth Unemployment in Advanced

Economies in Europe: Searching for Solutions“, prosinec 2014, s. 9.

EVROPSKÝ SEMESTR – TEMATICKÝ PŘEHLED

ZAMĚSTNANOST MLADÝCH LIDÍ

Strana 2 |

zaměstnání (tzv. „efekt zjizvení“)3. Může vést rovněž k celkově nižším úrovním

produktivity4.

Vyhlídky mladých lidí na zaměstnání je

nutno posoudit i v kontextu mezigenerační spravedlnosti. S větší

potřebou flexibility se objevují různé atypické formy práce a pracovní kariéry

jsou nyní méně stálé. Třebaže větší flexibilita může do jisté míry reagovat na

potřeby podniků i pracovníků, nese s

sebou také sociální rizika. Existuje větší poptávka po určitých typech pracovních

sil a dovedností na úkor ostatních typů a větší nerovnost v distribuci příjmů.

Někteří pracovníci se proto nacházejí v čím dál tím nejistější situaci.

Vzhledem k měnící se situaci ve světě práce nemusí systémy sociálního

zabezpečení, jež jsou přizpůsobeny tradičním trhům práce, poskytnout

ochranu všem osobám, které ji potřebují. Tento vývoj se může dotknout mladých

lidí více než osob v pokročilejších fázích profesní kariéry nebo důchodců a může

mít důsledky pro naplnění jejich

životních cílů.

Snížení počtu potenciálních pracovníků kvůli demografické změně a zvyšování

indexu závislosti5 vyzdvihují význam růstu produktivity práce. Spoléhat se na

zvýšení počtu pracovních sil jako na

možný zdroj růstu bude obtížnější. Ve střednědobém horizontu však může mít

aktivní zapojení více lidí na trh práce značný význam. K dosažení vyšší

produktivity se musí politiky přeorientovat na inovace a rozšíření

3 Fondeville N. a Ward T., „Scarring effects of the crisis“, Research note 06/2014, Social Situation Monitor, Evropská komise, 2014. 4 Bell, David N.F. a Blanchflower, David G.,

„Young people and the great recession“, Oxford Review of Economic Policy, 27(2):

241–267, 2011. 5 Počet závislých osob ve věku 0 až 14 let a více než 65 let k celkovému počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let.

znalostní základny EU prostřednictvím dovedností a vzdělávání6.

Podpora zaměstnanosti mladých lidí a zlepšení přechodů ze vzdělávání do

zaměstnání je v agendě EU důležitou prioritou. V rámci záruk pro mladé lidi

se členské státy zavázaly zajistit, aby mladí lidé do 25 let získali kvalitní

nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy či stáže do čtyř

měsíců od opuštění školy nebo po ztrátě

zaměstnání7.

Tento závazek byl posílen tím, že byl jako zásada 4b8 zahrnut do

navrhovaného evropského pilíře sociálních práv. Zásady pilíře slouží

jako kompas pro obnovenou

konvergenci, jejímž cílem jsou lepší pracovní a životní podmínky9. Klíčovým

cílem se tudíž stává snížení podílu mladých lidí (ve věku 15–24 let), kteří

nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy

(NEET), v EU10 (11,5 % v roce 2016).

Záruky pro mladé lidi jsou založeny na

politickém závazku přijatém všemi členskými státy EU, jehož cílem je

poskytnout všem lidem mladším 25 let kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího

vzdělání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání

nebo ukončení formálního vzdělání.

Zavádění záruk v EU probíhá rychle díky

6 Komise, „Employment and Social

Developments in Europe – Annual Review 2017“ (Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě – roční přehled z roku 2017). 7 Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi. 8 Zásada 4b uvádí, že mladí lidé mají právo

na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení vzdělávání (kapitola I: Rovné

příležitosti a přístup na trh práce, Evropská komise, sdělení o vytvoření evropského pilíře sociálních práv, 2017). 9 Evropská komise, sdělení o vytvoření

evropského pilíře sociálních práv, 2017. 10 Není-li uvedeno jinak, členskými státy,

jichž se týkají údaje v tomto tematickém přehledu, jsou členské státy EU-28 a údaje o „mladých lidech“ se týkají věkové skupiny 15–24 let.

Strana 3 |

nebývalé kombinaci politického impulzu, značných finančních prostředků

poskytnutých prostřednictvím Iniciativy

na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského sociálního fondu a

důkladných monitorovacích mechanismů na úrovni EU. Iniciativa na podporu

zaměstnanosti mladých lidí s finančními prostředky ve výši 8,8 miliardy EUR

poskytuje přímou cílenou podporu mladým NEET, kteří žijí v regionech, jež

se potýkají s mírou nezaměstnanosti mladých lidí vyšší než 25 %11.

Tento tematický přehled je strukturován následovně:

oddíl 2 hodnotí nezaměstnanost

mladých lidí, počet mladých lidí, kteří

nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy

(NEET), a jiné klíčové ukazatele výsledků v jednotlivých zemích EU,

oddíl 3 pojednává o dostupných důkazech týkajících se toho, které

politiky jsou vhodné k účinnému řešení výzev spojených s nezaměstnaností

a neaktivitou mladých lidí, a stručně

zkoumá přístup přijatý na úrovni EU, přičemž se zaměřuje na provádění záruk

pro mladé lidi, oddíl 4 uvádí osvědčené postupy

v oblasti politiky k zvládnutí těchto výzev a příklady z členských států EU. Uveden

je také přehled aktuálního stavu ve všech zemích EU.

Doplňkové informace k tématu zaměstnanosti mladých lidí poskytují

tematické přehledy o: předčasném odchodu ze vzdělávání; právních

předpisech na ochranu zaměstnanosti; aktivních politikách na trhu práce; účasti

žen na trhu práce; dovednostech pro trh

práce; chudobě a sociálním vyloučení; dávkách v nezaměstnanosti;

nenahlášené práci; vývoji mezd a systémech stanovování mezd

a dosažení terciárního vzdělání.

11 Evropská komise, sdělení „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech, 2016.

2. POLITICKÉ VÝZVY: PŘEHLED VÝSLEDKŮ V ZEMÍCH EU

Rizika úspěšného přechodu ze vzdělávání do zaměstnání mají více podob. Jelikož

se podíl mladých lidí, kteří jsou aktivní na trhu práce (tj. jsou zaměstnaní, nebo

si hledají zaměstnání), mezi jednotlivými členskými státy značně liší, je při analýze

těchto rizik nutné použít více ukazatelů týkajících se příslušné populace (osob ve

věku 15–24 let). Analýza mimoto

vyžaduje pečlivé uvážení specifických faktorů v jednotlivých zemích.

V EU je v současnosti bez práce přibližně

3,8 milionu mladých lidí (ve věku 15–24 let) (což představuje pokles oproti

vrcholu v lednu 2013 ve výši

5,7 milionu). Ačkoliv jsou tyto počty vysoké, od roku 2013 se roční míry

nezaměstnanosti mladých lidí snížily o 4 procentní body na 18,73 % a míry

NEET klesly v EU v průměru o 1,5 procentního bodu na 11,5 %. Obě

míry se snížily ve většině členských států EU, a zejména v zemích, které

v roce 2013 vykazovaly nejvyšší míry

(viz grafy 1 a 3 a tabulky v příloze).

Mírou nezaměstnanosti mladých lidí je procento nezaměstnaných osob ve

věkové skupině 15 až 24 let v poměru k celkovému počtu pracovních sil v této

věkové skupině (což zahrnuje

zaměstnané i nezaměstnané mladé lidi, nikoli však ekonomicky neaktivní, tj.

mladé lidi, kteří nepracují a nejsou k dispozici nebo si nehledají zaměstnání).

Míra nezaměstnanosti mladých lidí se

v EU snížila z nejvyšší hodnoty ve výši

téměř 24 % v roce 2013 na 18,7 % v roce 2016, dosud je však

o 2,8 procentního bodu vyšší, než byla v roce 2008 (a více než dvojnásobná

v porovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti, která v roce 2016

činila 8,6 %). Jedenáct členských států čelilo míře nezaměstnanosti mladých lidí

vyšší než 20 %: ve čtyřech z nich

přesahovala dokonce 30 % (Řecko, Španělsko, Itálie a Chorvatsko). U deseti

členských států (Německo, Česká republika, Nizozemsko, Malta, Rakousko,

Dánsko, Maďarsko, Spojené království, Estonsko a Litva) byly míry nižší než

Strana 4 |

15 %, což představuje zlepšení oproti roku 2015, kdy tomu tak bylo pouze

v případě osmi členských států. Rozptyl

v míře nezaměstnanosti v zemích eurozóny je i nadále vyšší než u EU-28

a pohybuje se od nízké hodnoty ve výši 7,1 % v Německu do velmi vysoké

hodnoty ve výši 47,3 % v Řecku (viz

graf 1).

Graf 1 — Míry nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15–24 let) v členských státech EU, 2008, 2015 a 2016

Zdroj: Eurostat, šetření pracovních sil [une_rt_a]

Rok 2014 byl prvním rokem od počátku krize, kdy se míra zaměstnanosti

mladých lidí (tj. procento zaměstnaných

osob v poměru k srovnatelné celkové populaci ve věku 15–24 let) opět zvýšila.

V roce 2016 míra zaměstnanosti mladých lidí v EU dále rostla a dosáhla 33,8 %,

a to z hodnoty 32,5 % v roce 2014, dosud je však o 3,5 procentního bodu

nižší než v roce 2008 (37,3 %).

Graf 2 — Míra zaměstnanosti mladých lidí v EU (ve věku 15–24 let)

Ve čtyřech členských státech jsou míry zaměstnanosti mladých lidí nižší než

20 % (Řecko 13 %, Itálie 16,6 %, Španělsko 18,4 % a Bulharsko 19,8 %).

K pěti státům s nejlepšími výsledky patřilo Nizozemsko s 60,8 %, Dánsko

Strana 5 |

s 58,2 %, Rakousko s 51 %, Spojené království s 50,9 % a Malta s 45,9 %.

U mladých lidí je i nadále vysoká dlouhodobá nezaměstnanost (tj.

nezaměstnanost trvající nejméně jeden rok, viz údaje v příloze). Míra

dlouhodobé nezaměstnanosti je u mladých lidí dosud o 1,9 procentního

bodu vyšší než v roce 2008 (5,4 % mladých pracovníků v roce 2016),

ačkoliv oproti nejvyšší hodnotě ve výši

8 % v roce 2013 došlo k poklesu12. Jak již bylo zmíněno, nezaměstnanost,

zejména dlouhodobá, na začátku profesní kariéry může mít negativní

dlouhodobé účinky („efekt zjizvení“)13.

Jelikož ne každý mladý člověk je aktivní

na trhu práce, neodráží míra nezaměstnanosti mladých lidí podíl

mladých dospělých osob, které nejsou zaměstnané, na celkovém počtu mladých

lidí v dané věkové skupině.

12 Viz Eurostat, šetření pracovních sil (yth_empl_120). 13 Fondeville N. a Ward T., citováno výše.

Strana 6 |

Naopak poměr nezaměstnanosti mladých lidí udává procento

nezaměstnaných mladých osob

v poměru k celkové populaci v této věkové skupině, tj. nikoli pouze

k ekonomicky aktivním osobám, nýbrž také neaktivním, včetně studentů. Na

rozdíl od míry zaměstnanosti tudíž udává míru nezaměstnaných osob

k celkové populaci, která není ovlivněna počtem mladých pracovníků.

V roce 2016 se poměr nezaměstnanosti mladých lidí v členských státech EU

pohyboval od 3,4 % v České republice

do 14,7 % ve Španělsku a průměr EU činil 7,7 %, což oproti nejvyšší hodnotě

ve výši téměř 10 % v roce 2013 znamená pokles14.

Vedle osob, které pracují nebo si hledají práci, je značná část mladých lidí ve

věku 15–24 let v EU ekonomicky neaktivní. U některých je to způsobeno

účastí ve vzdělávání a odborné přípravě.

Ostatní však jednoduše odešli z trhu práce, nebo po opuštění vzdělávacího

systému na trh práce nevstoupili.

Tento aspekt situace mladých lidí zachycuje míra NEET u mladých lidí,

která odpovídá procentu populace ve věku 15–24 let, která není

zaměstnaná ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

Mladí lidé, kteří jsou zaměstnaní nebo se účastní vzdělávání nebo odborné

přípravy, nejsou z podstaty věci součástí skupiny NEET. Míra NEET

u mladých lidí (ve věku 15–24 let) je

zahrnuta jako hlavní ukazatel ve srovnávacím přehledu sociálních

ukazatelů, a má proto zásadní význam pro provedení pilíře sociálních práv15.

V rámci populace NEET existují velké rozdíly16 a ne všechny situace jsou

problematické. V případě některých mladých lidí NEET se jedná pouze

o dočasnou situaci (dobu mezi

zaměstnáními nebo před nalezením zaměstnání po dokončení studia).

Graf 3 — Mladí lidé (ve věku 15–24 let), kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní

vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) v členských státech EU, 2008, 2015 a 2016

Zdroj: Eurostat, šetření pracovních sil [edat_lfse_20]

14 Eurostat, šetření pracovních sil (une_rt_a). 15 Evropská komise, PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE, Srovnávací přehled sociálních

ukazatelů, průvodní dokument k sdělení Komise o vytvoření evropského pilíře sociálních práv, 2017. 16 Eurofound, „Exploring the Diversity of NEETs“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2016.

Strana 7 |

U ostatních může být zařazení do skupiny NEET známkou znevýhodnění

nebo může naznačovat upuštění od

aktivní účasti ve společnosti.

Status NEET je rovněž dynamický: zatímco celkové počty mohou být

obecně stejné, mnoho jednotlivců v rámci skupiny se rychle mění, jelikož

najdou zaměstnání nebo se zapojí do dalšího vzdělávání. Existuje však rovněž

„základní“ skupina, která se v průběhu

času nemění a která může čelit více překážkám vstupu na trh práce. U této

skupiny může mít doba strávená jako NEET celou řadu negativních důsledků,

jako jsou nejisté a špatné vyhlídky na zaměstnání, které jsou běžnější, nebo

problémy s mentálním a fyzickým zdravím, jež jsou vzácnější17.

V roce 2016 nebylo zaměstnáno ani se neúčastnilo vzdělávání nebo odborné

přípravy 6,3 milionu osob z celkového počtu 54,6 milionu mladých lidí ve

věkové skupině 15-24 let.

To se promítá do míry NEET (procento mladých lidí ve věku 15–24 let ve

skupině NEET) ve výši 11,5 %, což

představuje nárůst z 10,9 % v roce 2008, avšak pokles oproti

nejvyšší hodnotě 13,2 % v roce 2012. V roce 2016 byla míra NEET u osob ve

věku 15–24 let nejvyšší (více než 15 %) v Itálii, Bulharsku, Rumunsku,

Chorvatsku, na Kypru a v Řecku.

I přes určité zlepšení jsou míry NEET

v těchto členských státech vyšší než v době před krizí. V porovnání

s rokem 2015 byla v roce 2016 téměř ve všech členských státech

zaznamenána pozitivní tendence (viz graf 3). Po rozdělení míry NEET na

osoby, které hledají práci, a neaktivní NEET, bylo v roce 2016 v EU

neaktivních 6,2 % mladých lidí ve věku

15–24 let. Míra neaktivních NEET se mezi členskými státy značně liší; ve

třech členských státech (Bulharsko, Itálie a Rumunsko) přesahuje 10 % (viz

graf 4).

Graf 4 — Profil NEET (ve věku 15–24 let), 2016

Zdroj: Eurostat, šetření pracovních sil [edat_lfse_20]

17 Strandh, M., Winefield, A., Nilsson, K. a Hammarström, A., „Unemployment and mental health scarring during the life course“, Eur J Public Health, 24:440-5, 2014.

Strana 8 |

Co se týká potíží ve fázi přechodu mladých lidí ze vzdělávání do

zaměstnání, rozlišit lze různé

strukturální problémy. Tyto problémy souvisejí se segmentací trhu práce,

výkonností systémů vzdělávání a odborné přípravy, dostupností

kvalitních pracovních zkušeností a účinností služeb a podpory na míru,

které mladým lidem poskytují veřejné služby zaměstnanosti. Tyto problémy

jsou podrobněji projednány níže.

Strukturální problém č. 1:

segmentace trhu práce

Schopnost mladých lidí najít práci závisí také na nastavení trhu práce a na tom,

do jaké míry existují právní předpisy na

ochranu zaměstnanosti, aktivní politiky na trhu práce, které jsou přizpůsobeny

mladým lidem, a účinné politiky v oblasti pracovní mobility.

Na segmentovaných trzích práce jsou mladí lidé nadměrně zastoupeni v práci

na dobu určitou a v práci na částečný

úvazek, přičemž zastávají stále méně stálých pracovních míst. Segmentované

trhy práce jsou zpravidla výsledkem vysoké ochrany pracovních smluv na

dobu neurčitou a nízké úrovně ochrany smluv na dobu určitou, což na trhu

práce vytváří insidery a outsidery.

V zemích s vysokou segmentací trhu

práce jsou mladí lidé obzvláště ohroženi tím, že uvíznou v nejistém zaměstnání

s malou možností vzdělávání na pracovišti, relativně nízkou mzdou

a slabými vyhlídkami na dlouhodobé zaměstnání a kariérní postup. Mladší

pracovníci rovněž relativně častěji vykonávají práci, pro kterou mají

nadměrnou kvalifikaci, než ostatní

věkové skupiny18.

Graf 5 — Procento mladých lidí (ve věku 15–24 let) v pracovním poměru na dobu určitou

v porovnání s celkovou populací v produktivním věku (20–64 let) podle země, 2016

Zdroj: Eurostat, šetření pracovních sil [lfsi_pt_a]

18 Evropská komise, Employment and Social Developments in Europe – Annual Review 2017.

Strana 9 |

V roce 2016 bylo v EU v pracovním poměru na dobu určitou v průměru

40,8 % mladých zaměstnanců (věková

skupina 15–24 let) (v porovnání s 11,2 % pracovníků ve věku 20–64 let)

a 32,4 % vykonávalo práci na částečný úvazek (v porovnání s 18,9 %

pracovníků ve věku 20–64 let)19.

V mnoha členských státech jsou mladí lidé v pracovním poměru na dobu určitou

většinou nedobrovolně a přechod ke

stálým pracovním místům často pokládají za obtížný20. Povaha dočasné

práce a její dopad na to, zda mladí lidé najdou udržitelné zaměstnání, se však

mezi jednotlivými zeměmi značně liší.

V zemích, jako je Německo, Nizozemsko

a Rakousko, jsou pracovní smlouvy na dobu určitou u mladých lidí často

spojeny s účastí na vzdělávání a odborné přípravě (spojení práce a studia nebo

učňovská příprava), nebo zkušební dobou21. V takových případech mohou

tyto smlouvy představovat odrazový můstek a podpořit úspěšný přechod ze

vzdělávání do zaměstnání.

19 Eurostat, práce na částečný úvazek a smlouvy na dobu určitou – roční údaje [lfsi_pt_a]. 20 Viz Eurostat, statistika EU v oblasti příjmů

a životních podmínek, přechody mezi zaměstnáními podle typu smlouvy (ilc_lvhl32) a šetření pracovních sil, hlavní důvod

pracovního poměru na dobu určitou –

rozdělení podle pohlaví a věku (%) (lfsa_etgar). 21 Diskusní příspěvek pracovníků MMF, Youth Unemployment in Advanced Economies in Europe: Searching for Solutions, prosinec 2014, s. 9.

Důkazy o úloze pracovních poměrů na dobu určitou však nejsou dostatečné.

Svou roli hraje i institucionální a

hospodářské prostředí. Pracovní poměry na dobu určitou mohou vytvářet

dodatečné pracovní příležitosti a snižovat nezaměstnanost mladých lidí. Smlouvy

na dobu určitou jsou při směřování ke stálému zaměstnávání obvykle

nejúčinnější tehdy, jsou-li spojeny s odbornou přípravou. Z důkazů, které

jsou k dispozici, vyplývá, že je třeba provést reformy, které by snížily rozdíl v

úrovních ochrany pracovních smluv na

dobu určitou a neurčitou a posílily by rozsah odborné přípravy v rámci smluv

na dobu určitou, které jsou nabízeny mladým lidem22.

Strukturální problém č. 2:

výkonnost systémů vzdělávání

a odborné přípravy

Vážnou překážkou zaměstnatelnosti je nízká úroveň dosažených základních

dovedností23, avšak rovněž průřezových dovedností24. Mnoho členských států má

dosud vysoké podíly žáků a studentů se

slabými výsledky v matematice, čtení a přírodních vědách.

22 Eichhorst, W. Fixed-term contracts. IZA World of Labor 2014: 45 doi: 10.15185/izawol.45. 23 Dovednosti potřebné pro život v současné společnosti, například poslech, mluvení, čtení, psaní a počítání. 24 Dovednosti, které se obvykle považují za

dovednosti, jež nesouvisejí konkrétně s určitým pracovním místem, úkolem,

oborem studia nebo oblastí znalostí a které lze použít v rozmanitých situacích a pracovních prostředích (např. organizační dovednosti).

Strana 10 |

Graf 6 — Podíl osob ve věku 20–24 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, podle úrovně dosaženého vzdělání, 2016

Zdroj: Eurostat, šetření pracovních sil [edat_lfse_21] a [lfsa_pgaed]

Mladí lidé, kteří předčasně odejdou ze vzdělávání, postrádají potřebné

dovednosti a kvalifikace25. V důsledku

toho se budou s větší pravděpodobností na trhu práce potýkat s vážnými a

trvalými problémy26.

Mladí lidé, kteří dokončili pouze nižší sekundární vzdělávání, jsou ohroženi

nezaměstnaností a neaktivitou nejvíce.

V roce 2016 byla v EU míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–

24 let v průměru 18,7 %, avšak u osob s nízkou kvalifikací dosáhla 28 %. Míry

NEET jsou obdobně u mladých lidí

25 Viz rovněž Evropský semestr – tematický přehled o osobách předčasně odcházejících ze vzdělávání a tematický přehled

o dovednostech pro trh práce. 26 Scarpetta S., A. Sonnet a T. Manfredi, „Rising youth unemployment during the

crisis: how to prevent negative long-term consequences on a generation?“, OECD Social, Employment and Migration Papers, No. 106, 2015.

s nízkou kvalifikací podstatně vyšší než u mladých lidí s alespoň vyšším

sekundárním vzděláním (viz graf 6).

Míry zaměstnanosti absolventů vyššího

sekundárního vzdělávání jsou soustavně vyšší než u osob bez sekundárního

vzdělání. Absolventi terciárního vzdělávání vykazují opět vyšší míry

zaměstnanosti než osoby pouze s vyšším

sekundárním vzděláním. V posledně uvedeném případě se situace v členských

státech EU značně liší: v roce 2016 překročila míra zaměstnanosti čerstvých

absolventů (ve věku 20–34 let) s nejméně vyšším sekundárním

vzděláním 85 % na Maltě, v Německu, Nizozemsku, Švédsku, Rakousku, České

republice, Německu, Lucembursku

a Maďarsku, zatímco na Kypru,

Strana 11 |

v Rumunsku, Španělsku, Itálii a Řecku byla zůstala pod úrovní 70 %27.

Strukturální problém č. 3: dostupnost kvalitních pracovních

zkušeností

Důležitou úlohu při podpoře hladkého

přechodu ze vzdělávání do zaměstnání hrají kvalitní učňovská příprava a stáže.

Pomáhají mladým lidem získat praktické pracovní zkušenosti před nástupem do

řádného zaměstnání.

Učňovská příprava je definována jako formální program odborného vzdělávání

a přípravy (OVP), který zahrnuje střídání

praxe (získávání praktických pracovních zkušeností na pracovišti) a vzdělávání ve

škole (období teoretického/praktického vzdělávání ve škole nebo ve středisku

odborné přípravy). Po úspěšném ukončení by tento program měl vést

k celostátně uznávané kvalifikaci. Mezi zaměstnavatelem a učněm často existuje

smluvní vztah a učeň dostává za

odvedenou práci mzdu28.

Z důkazů vyplývá, že učni jsou velmi zaměstnatelní. Snáze najdou pracovní

místo, udrží si je déle a jsou lépe placeni než jejich vrstevníci, kteří absolvují

vzdělávání pouze ve škole. Programy

učňovské přípravy vykazují rovněž podstatně vyšší pravděpodobnost

úspěšného přechodu ze vzdělávání do zaměstnání. U většiny programů

učňovské přípravy činí průměrný podíl učňů, kteří najdou zaměstnání ihned po

dokončení, přibližně 60 % – 70 %. Do šesti až dvanácti měsíců od dokončení

programu podíl učňů, kteří najdou

zaměstnání, dále stoupá a často činí více než 80 %. Země s náležitě vyvinutými

modely učňovské přípravy a učením zaměřeným na praxi (Dánsko, Německo,

Nizozemsko, Rakousko) vykazují poměry nezaměstnanosti čerstvých absolventů

27 Viz Eurostat, šetření pracovních sil, míra

zaměstnanosti mladých lidí (20–34 let), kteří

dokončili nejvyšší úroveň vzdělávání v posledních třech letech a neúčastní se

vzdělávání a odborné přípravy, podle úrovně dosaženého vzdělání, edat_lfse_24. 28 Evropská komise, Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2015.

OVP, které se blíží poměrům u absolventů terciárního vzdělávání nebo

jsou srovnatelné29.

V některých členských státech však má

přístup ke kvalitním programům učňovské přípravy velmi málo mladých

lidí. Zavedení více vzdělávání zaměřeného na praxi, a zejména

učňovské přípravy, je jedním z nejjednodušších způsobů spojení

potřeb zaměstnavatelů se vzděláváním

a odbornou přípravou poskytovanou programy OVP v Evropě30.

Stáže jsou obvykle chápány jako

omezená doba praxe pro studenty nebo mladé lidi, kteří nedávno ukončili

vzdělávání. Stáže trvají od několika

týdnů do několika měsíců. Nutně se na ně nevztahuje pracovní smlouva

a obvykle nejsou součástí formálního vzdělávání.

Stáže během studia nebo posléze jsou

u mladých lidí v rostoucí míře běžné.

Stáže jim mohou pomoci získat příslušné zkušenosti a začlenit se na trh práce.

Průzkum Eurobarometr týkající se stáží prokázal, že téměř každý druhý mladý

člověk ve věkové skupině 18–35 let absolvoval nejméně jednu stáž. Sedm

z deseti bývalých stážistů uvedlo, že jejich stáž byla užitečná při hledání

řádného zaměstnání31.

Řada studií potvrdila účinnost stáží při

zvyšování šancí stážistů na zajištění pracovního místa32. To platí zejména pro

stáže v rámci opatření aktivních politik na trhu práce: účastníci stáží v rámci

aktivních politik na trhu práce najdou

snáze a rychleji řádné zaměstnání než

29 Evropská komise, Apprenticeship and Traineeship Schemes in EU27: Key Success Factors – A Guidebook for Policy Planners and Practitioners, 2013. 30 Evropská komise, Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2015. 31 Podle průzkumu absolvovalo 46 %

respondentů nejméně jednu stáž. Bleskový

průzkum Eurobarometr 378: zkušenosti se stážemi v EU, 2013. 32 Evropská komise, Apprenticeship and Traineeship Schemes in EU27: Key Success Factors – A Guidebook for Policy Planners and Practitioners, 2013.

Strana 12 |

osoby, které se jich nezúčastnily. V rostoucí míře se však objevují obavy

ohledně kvality některých stáží.

Dostupné důkazy tyto obavy potvrzují a poukazují zejména na nedostatečný

vzdělávací obsah a nestandardní pracovní podmínky33.

Stáže na otevřeném trhu jsou mnohem

méně regulované než stáže v rámci aktivních politik na trhu práce. Zatímco

pracovní podmínky jsou obvykle náležitě

dodržovány, v mnoha zemích se mohou vyskytovat problémy jako nedostatečný

vzdělávací obsah, nedostatečná transparentnost postupu přijímání

stážistů, nadměrná délka a neexistence pravidel pro náležité uznávání stáží34.

Strukturální problém č. 4: schopnost veřejných služeb zaměstnanosti

zajistit účinné poskytování služeb a podpory mladým lidem

Navzdory snahám o reformy v mnoha

členských státech není dosud příliš

mnoho veřejných služeb zaměstnanosti schopno poskytovat mladým lidem

personalizované poradenství a náležitou podporu na základě jejich konkrétních

profilů35.

Personalizované poradenství prokázalo

u mladých lidí svou účinnost. Vyžaduje však zdroje, pokud jde o financování,

pracovníky (jednající s lidmi), odborné znalosti a správní kapacitu. Ačkoliv

poradenství bývá nejúspěšnější u osob nejvíce „připravených pracovat“,

intenzivní podpora může fungovat i u problematičtějších skupin, pokud se

použije přístup zaměřený na jednotlivé

33 Eurofound, Fraudulent contracting of

work: Abusing traineeship status (Austria, Finland, Spain and UK), 2017. Rovněž Evropské fórum mládeže, Interns Revealed – A survey on internship quality in Europe,

2011 a bleskový průzkum Eurobarometr 378: zkušenosti se stážemi v EU, 2013. 34 Evropská komise, pracovní dokument

útvarů Komise, Applying the Quality

Framework for Traineeships (Uplatnění rámce kvality stáží), 2016. 35 Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, zpráva o provádění záruk pro mladé lidi ze strany poskytovatelů veřejných služeb zaměstnanosti, 2015 a 2016.

osoby. Tento přístup kombinuje řadu prvků (poradenství, odbornou přípravu

a různé druhy služeb v oblasti

umisťování)36 a zahrnuje partnerství, která jdou nad rámec tradičních zásahů

v rámci aktivních politik na trhu práce (např. partnerství s nevládními

organizacemi, které pracují s mládeží)37.

3. MOŽNOSTI ŘEŠENÍ POLITICKÝCH VÝZEV

U mnoha členských států vyžaduje řešení výše objasněných výzev

reformování regulace trhů práce a reformování systémů odborné

přípravy, hledání zaměstnání a vzdělávání. Pouze takto lze doufat ve

výrazné zlepšení přechodů ze vzdělávání

do zaměstnání a zaměstnatelnosti mladých lidí.

Politické možnosti je třeba analyzovat i

ve vztahu k mezigenerační spravedlnosti. Po desetiletích rostoucí životní úrovně

existují obavy, že se současní mladí

Evropané budou mít hůře než jejich rodiče. Uvidí se, jak se krize

a strukturální změny v hospodářství nakonec mladých lidí dotknou. Do

značné míry to bude záviset na jejich uplatnění na trhu práce a výsledcích

vzdělávání v příštích letech a na dopadu politik, které podporují zaměstnatelnost

mladých lidí38.

Strukturální problém: segmentace

trhu práce

K politickým možnostem patří:

využívání cílených a náležitě

koncipovaných mzdových a náborových dotací s cílem podnítit zaměstnavatele

k vytváření pracovních příležitostí pro

36 What works for the labour market integration of youth at risk, Program

vzájemného učení, tematický dokument připravený pro High Level Learning Exchange, Stockholm, únor 2016; Kluve, J.,

Youth labour market interventions, IZA World

of Labour, 2014. 37 Viz Evropský semestr – tematický přehled

o veřejných službách zaměstnanosti. 38 Evropská komise, Employment and Social Developments in Europe – Annual Review 2017.

Strana 13 |

mladé lidi, zejména ty, kteří mají při vstupu na trh práce větší problémy.

Dotované programy mohou být

podmíněny například ponecháním mladého člověka v zaměstnání určitou

dobu po skončení dotací. Aby se zamezilo efektu mrtvé váhy

a substitučním účinkům měly by být programy sledovány/hodnoceny

a dostatečně zacíleny39; reforma smluvních ujednání, zejména

sladění ochrany a práv u smluv na dobu určitou a neurčitou. To je v souladu se

zásadou č. 5 navrhovaného evropského

pilíře sociálních práv. Tato zásada uvádí, že bez ohledu na typ a dobu trvání

pracovního poměru mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení,

pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě40;

podpora mladých lidí, kteří chtějí začít podnikat, poskytování podpůrných

služeb při zahájení podnikání a vyšší

informovanost o příležitostech spojených se samostatnou výdělečnou činností;

prosazovaní pracovní mobility, a to informováním mladých lidí

o příležitostech v jiných oblastech, regionech a zemích.

39 Efekt mrtvé váhy odkazuje na dotování

pracovních míst pro nezaměstnané osoby, které by našly zaměstnání i bez dotace. K efektu přesunu dochází tehdy, vedou-li dotace k úbytku pracovních míst kvůli

narušení hospodářské soutěže. K úbytkům pracovních míst dochází v podnicích, které dotace nedostávají. K přímému substitučnímu

účinku dochází tehdy, mají-li dotace za následek, že je existující pracovní místo nahrazeno dotovaným pracovním místem,

například starší pracovník je nahrazen mladšími pracovníky, na něž jsou poskytovány dotace. Bez dotací by byl zaměstnán i nadále řádný pracovník.

K nepřímé substituci dochází tehdy, je-li existující volné pracovní místo obsazeno pracovníkem, na něhož jsou vyplaceny

dotace, přičemž bez dotací by bylo obsazeno

jiným uchazečem. Pracovníci, na něž nejsou dotace vypláceny, mohou být vyloučeni nebo

nejsou přijati ve prospěch levnějších pracovníků, pro něž jsou poskytovány dotace. 40 Evropská komise, sdělení o vytvoření evropského pilíře sociálních práv, 2017.

Strukturální problém: výkonnost systémů vzdělávání a odborné

přípravy

K politickým možnostem patří:

zajištění investic do systémů vzdělávání

a jejich lepšího fungování k zaručení

kvalitních výsledků vzdělávání41, provádění komplexních strategií v oblasti

předčasného odchodu ze vzdělávání, uznávání informálního a neformálního

učení (včetně prostřednictvím práce s mládeží, zkušeností s mobilitou,

dobrovolnické činnosti nebo prostřednictvím otevřených vzdělávacích

zdrojů), nabízení možností opětovné účasti na

vzdělávání a odborné přípravě osobám

předčasně odcházejícím ze vzdělávání a osobám s nízkou kvalifikací, například

prostřednictvím programů druhé šance42.

Strukturální problém: dostupnost kvalitních pracovních zkušeností

K politickým možnostem patří:

pomoc mladým lidem při získávání pracovních zkušeností během vzdělávání

a při osvojování si dovedností, které jsou relevantní na trhu práce, a to reformou

systémů OVP, nabízením větších

možností lepší učňovské přípravy a posílením spolupráce se

zaměstnavateli ve školách,

41 Výsledky vzdělávání nebo učení

představují vyjádření toho, co dotyčná osoba zná, čemu rozumí a co je schopna vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu. Obecněji

odkazují na dopady vzdělávání studentů v oblasti vzdělávání, ve společnosti a v životě. 42 Opatření k rozšiřování dovedností mohou využívat řadu prvků, jako je kombinace vzdělávání, poradenství, odborné přípravy a praxe ve skutečném pracovním prostředí

a úzká spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, poskytovateli vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy

a sociálními partnery s cílem zajistit, aby byly

programy přizpůsobeny potřebám trhu práce. Bližší informace viz Evropská komise,

pracovní dokument útvarů Komise, průvodní dokument k sdělení „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“, s. 108, 2016.

Strana 14 |

stanovení komplexního a jednotného regulačního rámce pro učňovskou

přípravu, který jednoznačně popisuje

odpovědnost, práva a povinnosti všech zúčastněných stran,

poskytování podpory na zavedení programů učňovské přípravy se

zaměřením na malé a střední podniky a mikropodniky a podpora ujednání

o sdílení nákladů mezi zaměstnavateli a orgány veřejné moci,

propagace programů učňovské přípravy prostřednictvím informování

a poradenství pro volbu povolání,

zajištění transparentnosti nabídek učňovské přípravy a usnadnění přístupu

k těmto nabídkám s podporou veřejných a soukromých služeb zaměstnanosti,

zavedení systému zajišťování kvality pro učňovskou přípravu, který zaručuje

platné, spolehlivé a spravedlivé posouzení výsledků učení a vede

k osvědčené a uznané kvalifikaci,

zajištění náležitých pracovních podmínek v případě stáží (pracovní doba, doba

trvání, nemocenská, dovolená), zajištění náležitého vzdělávacího obsahu

u stáží (dohoda o stáži s uvedením cílů vzdělávání a určením dohlížitele, který

stážistovi radí během přidělených úkolů a sleduje a hodnotí jeho pokrok),

prosazování uznávání a validace

znalostí, dovedností a kompetencí získaných během stáže a vybízení

poskytovatelů stáží, aby je na základě hodnocení potvrdili prostřednictvím

osvědčení.

Strukturální problém: schopnost

veřejných služeb zaměstnanosti zajistit účinné poskytování služeb

a podpory mladým lidem

K politickým možnostem patří:

zajištění toho, aby měli mladí lidé úplný

přístup k informacím o službách

a podpoře, které jsou dostupné, na podporu registrace u služeb

zaměstnanosti (se zapojením mládežnických organizací, škol

a sociálních služeb a nevládních organizací),

aktivace, rozšiřování dovedností a zacílení podpory na mladé lidi, včetně

prostřednictvím profilů, individuálních

akčních plánů a aktivačních opatření

zahrnujících odbornou přípravu a pracovní umístění,

přidělení zvláštních pracovníků na

poskytování služeb a podpory mladým uchazečům o zaměstnání a spolupráce

se školami při určování mladých lidí, kteří opustili školu, dosud však nejsou

zaregistrovaní u veřejných služeb zaměstnanosti,

zjednodušení postupů a větší individualizace poradenství

prostřednictvím přístupu založeného na vyřizování jednotlivých případů, lepší

vedení mladých lidí od registrace po

individuální akční plány a umístění (nižší počet oddělení a služeb, s kterými je

nutno jednat), vybízení veřejných služeb zaměstnanosti

k aktivní spolupráci se zaměstnavateli při určování pracovních příležitostí

a možností odborné přípravy pro mladé lidi.

Většina těchto politických možností je spojena v závazku členských států EU

zavést systémy záruk pro mladé lidi s cílem usnadnit přechody mladých lidí ze

vzdělávání do zaměstnání43. V rámci tohoto závazku (který byl posílen

zařazením mezi zásady evropského pilíře

sociálních práv) by členské státy měly zajistit, aby do čtyř měsíců od ukončení

vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stanou nezaměstnanými, dostali všichni

mladí lidé ve věku do 25 let44 kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání

nebo učňovského programu či stáže.

4. PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU

V posledních letech zvýšily členské státy

u všech politických možností pro boj s nezaměstnaností a neaktivitou mladých

lidí. Souvisí to s tím, že členské státy

provádějí záruky pro mladé lidi, které podporují komplexní a jednotný soubor

strukturálních reforem s cílem usnadnit mladým lidem přechod ze vzdělávání do

zaměstnání.

43 Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi. 44 Některé členské státy rozšířily záruky pro mladé lidi na osoby do věku 29 let.

Strana 15 |

Vyzdvihnout lze řadu obzvláště vhodných nebo slibných postupů45.

Záruky pro mladé lidi (Francie)

Opatření se zabývá řadou výše popsaných strukturálních problémů.

0patření bylo zavedeno ve druhém pololetí roku 2013 jako pilotní projekt a

potrvá do prosince 2017. Zaměřuje se na pomoc zranitelným NEET ve věku 18–

25 let, aby získali větší samostatnost a vydali se na cestu, která povede k

udržitelnému začlenění a zaměstnání. Příjemce vybírá výbor partnerství

složený ze zástupců francouzské veřejné

služby zaměstnanosti („Pôle Emploi“ a „Missions locales“), sociálních center, sítí

prevence, rady departementu, ministerstva školství a jiných sdružení

bojujících proti chudobě.

Opatření spojuje intenzivní poradenství

a pracovní zkušenosti s měsíčním příspěvkem zohledňujícím příjmy. Je

založeno na roční smlouvě o „vzájemné reciprocitě“ (kterou lze jednou

prodloužit) uzavřené mezi mladým člověkem a místní veřejnou službou

zaměstnanosti vyhrazenou pro mladé lidi (Missions Locales). Smlouva (včetně cílů

a vzdělávacích modulů) je vypracována

ve spolupráci s dotyčnou mladou osobou.

„Cesta“ začíná obdobím společných workshopů (týkajících se základních

nebo „měkkých“ dovedností) v délce 6–8 týdnů. Poté následuje období

personalizované podpory poskytované

poradcem, během něhož mladý člověk získá řadu pracovních zkušeností a může

se zúčastnit rovněž vzdělávacího kurzu.

Projekt je inovativní v tom, že uplatňuje přístup „nejdříve práce“, takže mladý

člověk může získat řadu pracovních

zkušeností, které mohou být doplněny příležitostmi ke vzdělávání. Poskytuje se

rovněž měsíční příspěvek, který pro mnoho mladých lidí představuje cennou

45 Evropská komise, pracovní dokument

útvarů Komise, průvodní dokument k sdělení „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“, 2016.

záchrannou síť. Důležitým faktorem úspěchu jsou náležitě fungující

partnerství s místními zaměstnavateli.

Strukturální problém: segmentace

trhu práce

„První výzva“ (Slovinsko)

Ve Slovinsku podporuje program „První

výzva“ zaměstnávání více než 2 800 mladých lidí. Program sestává

z tříměsíčního zkušebního období, během něhož se mladý člověk seznámí se svým

zaměstnavatelem, pracovními povinnostmi a pracovištěm. Pokud s tím

zaměstnavatel a zaměstnanec souhlasí,

poskytuje nástroj po dobu jednoho roku dotované zaměstnání.

Podpora samostatné výdělečné činnosti

u mladých lidí (Itálie)

Finanční nástroj nazvaný „SELFIE-

employment“ byl zaveden v březnu 2016 na podporu samostatné výdělečné

činnosti u mladých lidí tím, že jim pomáhá získat mikroúvěry (do výše

25 000 EUR) a malé úvěry (do výše 50 000 EUR). Celková finanční kapacita

nástroje je přibližně 137 000 000 EUR

a nástroj se bude uplatňovat do 31. prosince 2020.

„SELFIE-employment“ má pomoci

mladým lidem, kteří chtějí založit podnik a být samostatně výdělečně činní,

zpravidla však nejsou schopni získat

financování prostřednictvím tradičních kanálů. Je-li podnikatelský nápad

vyhodnocen kladně, může příjemce získat úvěr z národního revolvingového

fondu nazvaného „SELFIEmployment Fund“. S cílem snížit riziko spojené se

zahájením podnikání je přístup k úvěru podmíněn účastí na odborné přípravě, na

kterou dohlíží regionální obchodní

komora, a po dobu prvních dvanácti měsíců od podpisu úvěrové smlouvy jsou

poskytovány podpůrné služby.

Strukturální problém: výkonnost systémů vzdělávání a odborné

přípravy

Koučink pro mládež (Rakousko)

Strana 16 |

Program „Koučink pro mládež“ usiluje o snížení míry předčasných odchodů ze

vzdělávání a usnadnění přechodu ze

vzdělávání do zaměstnání poskytováním bezplatné specifické podpory

a poradenství týkajících se vzdělávání a zaměstnání a osobních a sociálních

problémů, s nimiž se mohou mladí lidí potýkat.

Koučink pro mládež spolupracuje se

třemi skupinami mladých lidí: osobami,

u nichž hrozí, že předčasně opustí vzdělávací systém, mladými lidmi, kteří

již vzdělávací systém (školu, učňovskou přípravu) opustili a jsou mladší 19 let,

a mladými lidmi se zvláštními vzdělávacími potřebami a/nebo

zdravotním postižením do věku 24 let. Koučink pro mladé je organizován ve

třech fázích, přičemž nejintenzivnější

podpora (řízení případů) je nabízena ve třetí fázi a trvá jeden rok.

K úspěchu tohoto programu přispěly dva

faktory. Za prvé, flexibilní a komplexní přístup (založený na úzkém partnerství

mezi kouči pro mládež, školami,

veřejnou službou zaměstnanosti, sociálními pracovníky, prostředím,

z něhož dotyčná mladá osoba pochází, a případně zaměstnavateli a jinými

zúčastněnými subjekty, například obcemi) znamená, že poskytování služby

je zaměřené na danou osobu a může být přizpůsobeno s cílem podpořit klienty,

kteří čelí více znevýhodněním. Za druhé,

kvalitní monitorovací systém pomáhá program neustále zlepšovat.

Budování mostů ke vzdělávání (Dánsko)

V Dánsku se projekt „Budování mostů ke vzdělávání“ snaží mladé lidi připravit

teoreticky, sociálně a osobně na zahájení a dokončení programu odborného

vzdělávání. Projekt, který řídí celostátně veřejná služba zaměstnanosti, provádí

12 obcí z celé země a zahrnuje 44 partnerských škol OVP a 52 místních

úřadů veřejné služby zaměstnanosti.

Školám je na podporu jejich účasti v projektu poskytováno zvláštní

financování.

Překlenovací kurzy se konají ve školním prostředí na odborné škole, kde jsou

příjemci v kontaktu s ostatními mladými lidmi, kteří jsou zapsaní v řádných

kurzech OVP. Všichni účastníci mají

pevně stanovený harmonogram a obvykle mají možnost zúčastnit se

různých kurzů, krátkodobých odborných stáží a zkušební praxe v rámci kurzů

OVP. V případě potřeby je mladým lidem nabídnuta výuka v oblasti základní

gramotnosti a numerické gramotnosti. Každému mladému člověku je mimoto

přidělen osobní mentor. Pozornost se zaměřuje na podporu mladých lidí při

přechodu od sociální pomoci do

odborného vzdělávání a při hledání „vhodné“ formy vzdělávání. Překlenovací

kurzy obvykle trvají patnáct týdnů, ačkoliv délka se může lišit podle potřeb

daného mladého člověka.

Inovativním prvkem tohoto projektu je

přímé poradenství („z první ruky“), které je poskytováno mladým účastníkům

během jejich přechodu od sociální pomoci do vzdělávání, tudíž budování

mostů mezi oběma systémy. K hlavním faktorům úspěchu patří úzká spolupráce

mezi středisky pro zaměstnanost a vzdělávacími institucemi a zvláštní

odborná příprava mentorů.

Strukturální problém: dostupnost

kvalitních pracovních zkušeností

Přechodné stáže (Belgie)

Přechodné stáže byly zavedeny v květnu 2013 a představují opatření

aktivních politik na trhu práce v bruselském regionu v Belgii. Zaměřují

se na mladé uchazeče o zaměstnání a studenty zaregistrované u veřejné

služby zaměstnanosti, jejichž úroveň dosaženého vzdělání nepřesahuje vyšší

sekundární vzdělání.

Účastníci mohou po dobu tří až šesti

měsíců docházet do určité společnosti, aby získali první odborné zkušenosti

a zvýšili své dovednosti prostřednictvím odborné přípravy na pracovišti. Opatření

věnuje zvláštní pozornost odbornému

vedení účastníků a následným opatřením.

Program moderní učňovské přípravy

(Spojené království)

Strana 17 |

V rámci programu moderní učňovské přípravy usiluje Skotsko o zvýšení počtu

učňovských míst z 25 000

v letech 2013–2014 na 30 000 v roce 2020. K zajištění toho, aby byla

učňovská příprava úzce spojena s oblastmi hospodářského růstu

a pracovních příležitostí, se využívají plány investic do dovedností a regionální

posouzení dovedností. Zvláštní pozornost je věnována vytváření učňovských míst

v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky.

Strukturální problém: schopnost

veřejných služeb zaměstnanosti poskytovat účinně služby a podporu

mladým lidem

Střediska pro celoživotní profesní poradenství, CISOK (Chorvatsko)

Chorvatsko zřídilo jedenáct středisek pro celoživotní profesní poradenství (CISOK),

která poskytují všem občanům bezplatné služby v oblasti celoživotního profesního

poradenství se zvláštním zaměřením na mladé lidi, včetně neaktivních NEET,

kteří nejsou registrováni u veřejné

služby zaměstnanosti. Do roku 2020 se plánuje zřízení celkem 22 středisek.

Zásah kombinuje služby na internetu

(dotazníky pro sebehodnocení, burza práce), služby prostřednictvím

internetového portálu (www.cisok.hr)

a osobní služby, včetně individuálního/skupinového poradenství

týkajícího se dovedností v oblasti řízení kariéry a workshopů věnovaných

technikám hledání zaměstnání.

Střediska jsou úspěšná díky řadě

inovativních postupů. Financování a poskytování služeb je založeno na

modelu širokého partnerství za účasti obcí, obchodních komor, nevládních

organizací, mládežnických organizací, zaměstnavatelů, sociálních partnerů

a škol. Střediska CISOK jsou vybudována na modelu flexibilního

poskytování služeb, kdy služby jsou

přizpůsobeny místní situaci, včetně potřebám trhu práce a partnerských

organizací.

Roční pracovní plány a pravidelné monitorovací zprávy zajišťují pozitivní

zpětnou vazbu, která se využívá při

poskytování a koncipování služeb. Poradenská podpora je založena na

modelu diferenciovaných služeb, které jsou přizpůsobeny profilu jednotlivého

uživatele. Přemístění kanceláří CISOK z prostor veřejné služby zaměstnanosti

pomáhá zabránit negativním předsudkům, které mohou někteří

uživatelé mít vůči veřejné službě zaměstnanosti.

Jednotné poradenské středisko pro mládež (Finsko)

V roce 2015 zavedlo Finsko v obcích

jednotná poradenská střediska pro

mládež. Střediska poskytují nízkoprahovou podporu všem lidem

mladším 30 let, včetně osobního poradenství a pomoci, podpory při řešení

životních situací, kariérního plánování, sociálních dovedností i podpory v oblasti

vzdělávání a zaměstnání.

Účelem je posílit a zjednodušit služby pro

mladé lidi a vyloučit zdvojování činností. Inovativním postupem a dlouhodobým

cílem tohoto opatření je vyvinout integrovaný model kariérního

poradenství se souběžnými osobními službami a on-line službami

poskytovanými prostřednictvím více

kanálů. Odborníci v poradenském středisku pracují jako zaměstnanci svých

hostitelských organizací, nacházejí se však ve společných prostorách střediska.

Kromě sdílení stejného fyzického prostoru jednají partnerské organizace

pod společnou ochrannou známkou a existují jako síť, včetně v rámci

společné digitální platformy.

Středisko má přístup k funkčním

službám, které pomáhají při zjišťování potřeb mladých lidí a posílení jejich

schopnosti zvládnout každodenní život. Jednotné poradenské středisko

podporuje mladé lidi do doby, dokud

není nalezeno dlouhodobější řešení jejich situace. Tímto řešením může být

například to, že mladý člověk získá přístup ke službám, jež nabízejí subjekty

spolupracující v rámci sítě, nebo zahájí

Strana 18 |

studium či nastoupí do nového zaměstnání.

Základem této iniciativy jsou partnerství. Široké sítě spolupráce v rámci střediska

se účastní řada vládních orgánů, jako jsou odborníci z veřejné služby

zaměstnanosti, obecní sociální a zdravotní služby, obecní služby pro

mládež, orgány sociálního zabezpečení, vzdělávací instituce a dílny. Mimoto je

zapojena řada nevládních organizací

a skupin vykonávajících dobrovolnou práci či jiné činnosti související

s mládeží. Jednotné poradenské středisko působí rovněž jako spojnice

mezi mladými lidmi a podnikateli nebo podnikatelskými organizacemi. Aktivní

úlohu při koncipování a hodnocení středisek hrají i samotní mladí lidé, kteří

se zapojují do každodenních činností.

Aby byla střediska dostupná, jsou

umístěna v lokalitách snadno přístupných pro mladé lidi, jako jsou obchodní

centra. Střediska mimoto nepodporují pouze nejzranitelnější mladé lidi. To má

zabránit jejich stigmatizaci v rámci cílové

populace.

Mladí mediátoři (Bulharsko)

Opatření nazvané „Mladý mediátor“ bylo

zavedeno v roce 2015 s cílem určit, oslovit a aktivovat NEET, kteří nejsou

registrováni u veřejné služby zaměstnanosti. Nezaměstnaní mladí lidé

s vysokoškolským vzděláním byli vyškoleni jako „mladí mediátoři“ a nyní

pracují pro obce v celém Bulharsku.

Mladí mediátoři jednají jako prostředníci

mezi neaktivními mladými lidmi a veřejnými institucemi, které poskytují

sociální, zdravotní, vzdělávací a jiné služby. K jejich povinnostem patří:

určení a oslovení NEET, kteří nejsou registrovaní, určení jejich individuálních

potřeb, informováni o možnostech

zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy a nasměrování na příslušné

služby.

Mladí mediátoři spolupracují s místními partnery v zájmu podpory další integrace

poskytování služeb pro NEET.

Spolupracují například s místními nevládními organizacemi na podporu

informačních činností, se zprostředkovateli práce v rámci veřejné

služby zaměstnanosti za účelem výměny informací o volných pracovních místech

a spolupráce se zaměstnavateli a se školami s cílem napomoci opětovnému

začlenění NEET do vzdělávacího systému.

Multidisciplinární týmy na podporu mladých lidí se složitými potřebami

(Švédsko)

Ve Švédsku funguje projekt UngKOMP,

který má zvýšit efektivnost veřejné služby zaměstnanosti a který ji pomáhá

lépe spolupracovat s obcemi při podpoře mladých nezaměstnaných osob. To je

zajištěno vytvořením multidisciplinárních týmů složených ze zaměstnanců veřejné

služby zaměstnanosti a obecních úřadů.

V období 2015–2018 se opatření provádí

ve dvaceti obcích. Každý interdisciplinární tým je složen z 12–

17 zaměstnanců veřejné služby zaměstnanosti a dvou zaměstnanců

obecního úřadu a zahrnuje poradce pro zaměstnání, psychologa, sociálního

poradce, pedagogického poradce

a sociálního pracovníka. Opatření podpoří 5 000 mladých lidí, kteří jsou dlouhodobě

nezaměstnaní nebo u nichž hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, a zaměří

se na osoby se složitými potřebami.

Opatření je koncipováno z hlediska

mladého člověka. Místo toho, aby mladí lidé museli hledat cestu složitou sítí

veřejných služeb, poskytuje komplexní přístup se zaměřením na jednotlivce.

Tento přístup je obzvláště cenný u mladých lidí se složitými potřebami

a s nízkou motivací ke spolupráci s úřady. Účast je dobrovolná a schůzky

se konají v prostředí podobném klubu,

aby měly neformálnější podobu.

Datum: 28. 9. 2017

Strana 19 |

5. ODKAZY

Bell, David N.F. a Blanchflower, David G., „Young people and the great recession“, Oxford

Review of Economic Policy 27(2): 241-267, 2011

Cedefop, On the way to 2020: data for vocational education and training policies: country statistical overviews, Cedefop research paper No 45, Úřad pro publikace Evropské unie,

Lucemburk, 2015

http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/5545

Rada Evropské unie, doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32014H0327(01)

Rada Evropské unie, doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé

lidi

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2013:120:0001:0006:CS:PDF

Eichhorst, W. Fixed-term contracts. IZA World of Labor 2014: 45 doi: 10.15185/izawol.45

Bleskový průzkum Eurobarometr 378: zkušenosti se stážemi v EU, 2013

http://data.europa.eu/euodp/en/data/dataset/S1091_378

Eurofound, „Exploring the Diversity of NEETs“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2016.

http://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2016/labour-market-social-policies/exploring-the-diversity-of-neets

Eurofound, Working conditions of young entrants to the labour market, 2013 http://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_files/docs/ewco/tn1306013s/tn13060

13s.pdf

Eurofound, Fraudulent contracting of work: Abusing traineeship status (Austria, Finland,

Spain and UK), 2017

Evropská komise, „Apprenticeship and Traineeship Schemes in EU27: Key Success Factors – A Guidebook for Policy Planners and Practitioners“, 2013.

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/policy/vocational-policy/doc/alliance/apprentice-trainee-success-factors_en.pdf

Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise, průvodní dokument k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru

regionů – Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1475848244336&uri=CELEX:52016SC0323

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti

mladých lidí po třech letech http://eur-lex.europa.eu/legal-

content/CS/TXT/?qid=1475848174477&uri=CELEX:52016DC0646

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu

výboru a Výboru regionů – Vytvoření evropského pilíře sociálních práv http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=COM:2017:0250:FIN

Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise, Srovnávací přehled sociálních

ukazatelů, průvodní dokument k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,

Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytvoření evropského

Strana 20 |

pilíře sociálních práv http://eur-lex.europa.eu/legal-

content/CS/TXT/?qid=1494929282379&uri=CELEX:52017SC0200

Evropská komise, Employment and Social Developments in Europe — Annual Review 2017

(Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě – roční přehled z roku 2017) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8030

Evropská komise, Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2015. http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/publications/monitor

15_en.pdf

Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, zpráva o provádění záruk pro mladé lidi ze strany poskytovatelů veřejných služeb zaměstnanosti

- 2015: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=14322&langId=en - 2016: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=14322&langId=en

Evropské fórum mládeže, Interns Revealed — A survey on internship quality in Europe, 2011

Fondeville N. a Ward T., „Scarring effects of the crisis“, Research note 06/2014, Social Situation Monitor, Evropská komise, 2014

http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=13626&langId=en

Diskusní příspěvek pracovníků MMF, Youth Unemployment in Advanced Economies in

Europe: Searching for Solutions, prosinec 2014.

Kluve, J., Youth labour market interventions, IZA World of Labour, 2014.

Scarpetta S., A. Sonnet a T. Manfredi, „Rising youth unemployment during the crisis: how to

prevent negative long-term consequences on a generation?“, OECD Social, Employment and Migration Papers, No. 106, 2015.

Strandh, M., Winefield, A., Nilsson, K. a Hammarström, A., „Unemployment and mental health scarring during the life course“, Eur J Public Health, 24:440-5, 2014.

Strana 21 |

6. UŽITEČNÉ ZDROJE INFORMACÍ

Caliendo M., Schmidl R., Youth Unemployment and Active Labor Market Policies in Europe,

listopad 2015, IZA DP No 9488

Carcillo, S., Fernández, R. a Königs, S., „NEET Youth in the Aftermath of the Crisis: Challenges and Policies“, OECD Social, Employment and Migration Working Papers, No 164,

OECD Publishing, Paris, 2015

Eurofound, „NEETs young people not in employment education and training, characteristics,

costs and policy responses“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2012 https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef125

4en.pdf

Eurofound, „Mapping youth transitions in Europe“, Úřad pro publikace Evropské unie,

Lucemburk, 2014 http://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1392

en_0.pdf

Internetové stránky Komise o zaměstnanosti mladých lidí http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1036&langId=cs

Internetové stránky Evropské komise o zárukách pro mladé lidi: Záruky pro mladé lidi v jednotlivých zemích http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1161&langId=cs

Internetové stránky Evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1100&langId=cs

MOP, internetová stránka „Youth Employment“

http://www.ilo.org/global/topics/youth-employment/lang--en/index.htm

Pracovní dokument MMF: Youth Unemployment in Advanced Europe: Okun's law and

Beyond, 2015

OECD, internetové stránky „OECD work on Youth“ http://www.oecd.org/youth.htm

OECD, „OECD Skills Outlook 2015: Youth, Skills and Employability“ http://www.oecd.org/edu/oecd-skills-outlook-2015-9789264234178-en.htm

OECD (2016), „The NEET challenge: what can be done for jobless and disengaged youth?“,

březen 2016

Strana 22 |

PŘÍLOHA

Tabulka 1 — Míra nezaměstnanosti mladých lidí u populace mladší 25 let v členských státech, 2007–2016,% ekonomicky aktivního obyvatelstva mladšího 25 let

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

EU-28 15,9 15,9 20,3 21,4 21,7 23,3 23,7 22,2 20,3 18,7

Belgie 18,8 18,0 21,9 22,4 18,7 19,8 23,7 23,2 22,1 20,1

Bulharsko 14,1 11,9 15,1 21,9 25,0 28,1 28,4 23,8 21,6 17,2

Česká republika 10,7 9,9 16,6 18,3 18,1 19,5 18,9 15,9 12,6 10,5

Dánsko 7,5 8,0 11,8 13,9 14,2 14,1 13,0 12,6 10,8 12,0

Německo 11,8 10,4 11,1 9,8 8,5 8,0 7,8 7,7 7,2 7,1

Estonsko 10,1 12,0 27,4 32,9 22,4 20,9 18,7 15,0 13,1 13,4

Irsko 9,1 13,3 24,0 27,6 29,1 30,4 26,8 23,9 20,9 17,2

Řecko 22,7 21,9 25,7 33,0 44,7 55,3 58,3 52,4 49,8 47,3

Španělsko 18,1 24,5 37,7 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 48,3 44,4

Francie 19,5 19,0 23,6 23,3 22,7 24,4 24,9 24,2 24,7 24,6

Chorvatsko 25,4 23,6 25,4 32,3 36,6 42,2 49,9 44,9 42,3 31,5

Itálie 20,4 21,2 25,3 27,9 29,2 35,3 40,0 42,7 40,3 37,8

Kypr 10,2 9,0 13,8 16,6 22,4 27,7 38,9 36,0 32,8 29,1

Lotyšsko 10,6 13,6 33,3 36,2 31,0 28,5 23,2 19,6 16,3 17,3

Litva 8,4 13,3 29,6 35,7 32,6 26,7 21,9 19,3 16,3 14,5

Lucembursko 15,6 17,3 16,5 15,8 16,4 18,0 16,9 22,3 16,6 19,1

Maďarsko 18,1 19,5 26,4 26,4 26,0 28,2 26,6 20,4 17,3 12,9

Malta 13,5 11,7 14,5 13,2 13,3 14,1 13,0 11,7 11,8 11,0

Nizozemsko 9,4 8,6 10,2 11,1 10,0 11,7 13,2 12,7 11,3 10,8

Rakousko 9,4 8,5 10,7 9,5 8,9 9,4 9,7 10,3 10,6 11,2

Polsko 21,6 17,2 20,6 23,7 25,8 26,5 27,3 23,9 20,8 17,7

Portugalsko 21,4 21,6 25,3 28,2 30,2 38,0 38,1 34,7 32,0 28,2

Rumunsko 19,3 17,6 20,0 22,1 23,9 22,6 23,7 24,0 21,7 20,6

Slovinsko 10,1 10,4 13,6 14,7 15,7 20,6 21,6 20,2 16,3 15,2

Slovensko 20,6 19,3 27,6 33,9 33,7 34,0 33,7 29,7 26,5 22,2

Finsko 16,5 16,5 21,5 21,4 20,1 19,0 19,9 20,5 22,4 20,1

Švédsko 19,2 20,2 25,0 24,8 22,8 23,7 23,6 22,9 20,4 18,9

Spojené království 14,3 15,0 19,1 19,9 21,3 21,2 20,7 17,0 14,6 13,0

Zdroj: Eurostat, míra nezaměstnanosti podle pohlaví a věkových skupin — roční průměr, % [une_rt_a]

Strana 23 |

Tabulka 2 — Míra NEET u populace ve věku 15–24 let v členských státech, 2007–2016,% populace ve věku 15–24 let

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

EU-28 11,0 10,9 12,4 12,8 12,9 13,2 13,0 12,5 12,0 11,5

Belgie 11,2 10,1 11,1 10,9 11,8 12,3 12,7 12,0 12,2 9,9

Bulharsko 19,1 17,4 19,5 21,0 21,8 21,5 21,6 20,2 19,3 18,2

Česká republika 6,9 6,7 8,5 8,8 8,3 8,9 9,1 8,1 7,5 7,0

Dánsko 4,3 4,3 5,4 6,0 6,3 6,6 6,0 5,8 6,2 5,8

Německo 8,9 8,4 8,8 8,3 7,5 7,1 6,3 6,4 6,2 6,6

Estonsko 8,9 8,7 14,5 14,0 11,6 12,2 11,3 11,7 10,8 9,1

Irsko 10,8 15,0 18,6 19,2 18,8 18,7 16,1 15,2 14,3 13,0

Řecko 11,3 11,4 12,4 14,8 17,4 20,2 20,4 19,1 17,2 15,8

Španělsko 12,0 14,3 18,1 17,8 18,2 18,6 18,6 17,1 15,6 14,6

Francie 10,7 10,5 12,7 12,7 12,3 12,5 11,2 11,4 12,0 11,9

Chorvatsko 12,9 11,6 13,4 15,7 16,2 16,6 19,6 19,3 18,1 16,9

Itálie 16,1 16,6 17,6 19,0 19,7 21,0 22,2 22,1 21,4 19,9

Kypr 9,0 9,7 9,9 11,7 14,6 16,0 18,7 17,0 15,3 15,9

Lotyšsko 11,9 11,8 17,5 17,8 16,0 14,9 13,0 12,0 10,5 11,2

Litva 7,1 8,8 12,1 13,2 11,8 11,2 11,1 9,9 9,2 9,4

Lucembursko 5,7 6,2 5,8 5,1 4,7 5,9 5,0 6,3 6,2 5,4

Maďarsko 11,5 11,5 13,6 12,6 13,2 14,8 15,5 13,6 11,6 11,0

Malta 11,5 8,3 9,9 9,5 10,2 10,6 9,9 10,5 10,4 8,6

Nizozemsko 3,5 3,4 4,1 4,3 4,3 4,9 5,6 5,5 4,7 4,6

Rakousko 7,4 7,4 8,2 7,4 7,3 6,8 7,3 7,7 7,5 7,7

Polsko 10,6 9,0 10,1 10,8 11,5 11,8 12,2 12,0 11,0 10,5

Portugalsko 11,2 10,2 11,2 11,4 12,6 13,9 14,1 12,3 11,3 10,6

Rumunsko 13,3 11,6 13,9 16,6 17,5 16,8 17,0 17,0 18,1 17,4

Slovinsko 6,7 6,5 7,5 7,1 7,1 9,3 9,2 9,4 9,5 8,0

Slovensko 12,5 11,1 12,5 14,1 13,8 13,8 13,7 12,8 13,7 12,3

Finsko 7,0 7,8 9,9 9,0 8,4 8,6 9,3 10,2 10,6 9,9

Švédsko 7,5 7,8 9,6 7,7 7,5 7,8 7,5 7,2 6,7 6,5

Spojené království 11,9 12,1 13,2 13,6 14,2 13,9 13,2 11,9 11,1 10,9

Zdroj: Eurostat, mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, podle pohlaví a věku (míry NEET) [edat_lfse_20]

Strana 24 |

Tabulka 3 — Poměr nezaměstnanosti mladých lidí, populace ve věku 15–24 let v členských státech, 2007–2016,% celkové populace ve věku 15–24 let

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

EU-28 6,9 6,9 8,7 9,1 9,2 9,8 9,9 9,2 8,4 7,7

Belgie 6,4 6,0 7,1 7,3 6,0 6,2 7,3 7,0 6,6 5,7

Bulharsko 4,2 3,7 4,6 6,8 7,4 8,5 8,4 6,5 5,6 4,1

Česká republika 3,4 3,1 5,3 5,7 5,4 6,1 6,0 5,1 4,1 3,4

Dánsko 5,3 5,8 8,4 9,4 9,6 9,1 8,1 7,8 6,7 7,9

Německo 6,1 5,5 5,8 5,0 4,5 4,1 4,0 3,9 3,5 3,5

Estonsko 3,8 4,9 10,7 12,4 9,0 8,5 7,4 5,9 5,5 5,8

Irsko 5,1 7,1 11,7 12,0 12,1 12,3 10,6 8,9 7,6 6,7

Řecko 7,0 6,6 7,9 9,9 13,0 16,1 16,5 14,7 12,9 11,7

Španělsko 8,7 11,7 17,0 17,7 18,9 20,6 21,0 19,0 16,8 14,7

Francie 7,2 7,1 9,1 8,8 8,3 8,8 9,0 8,7 9,0 9,0

Chorvatsko 9,2 8,7 9,2 11,6 11,9 12,7 14,9 15,3 14,0 11,6

Itálie 6,3 6,5 7,3 7,8 7,9 10,1 10,9 11,6 10,6 10,0

Kypr 4,2 3,8 5,6 6,7 8,7 10,8 14,9 14,5 12,4 10,8

Lotyšsko 4,5 5,8 13,7 14,4 11,6 11,5 9,1 7,9 6,7 6,9

Litva 2,3 4,0 8,7 10,2 9,2 7,8 6,9 6,6 5,5 5,1

Lucembursko 4,0 5,2 5,5 3,5 4,2 5,0 4,0 6,0 6,1 5,8

Maďarsko 4,6 4,9 6,5 6,6 6,3 7,2 7,3 6,0 5,4 4,2

Malta 7,3 6,1 7,5 6,7 6,9 7,2 6,9 6,1 6,1 5,7

Nizozemsko 4,3 3,9 4,8 6,0 6,8 8,1 9,1 8,6 7,7 7,4

Rakousko 5,6 5,1 6,4 5,5 5,3 5,6 5,7 6,0 6,1 6,5

Polsko 7,1 5,7 6,9 8,2 8,6 8,9 9,1 8,1 6,8 6,1

Portugalsko 8,6 8,5 9,9 10,3 11,5 14,1 13,3 11,9 10,7 9,3

Rumunsko 6,1 5,7 6,4 6,9 7,3 6,9 7,1 7,1 6,8 5,8

Slovinsko 4,2 4,5 5,6 5,9 5,9 7,1 7,3 6,8 5,8 5,1

Slovensko 7,1 6,2 8,6 10,4 10,1 10,4 10,4 9,2 8,4 7,2

Finsko 8,8 8,8 10,9 10,6 10,1 9,8 10,3 10,7 11,7 10,5

Švédsko 10,1 10,7 12,8 12,8 12,1 12,4 12,8 12,7 11,2 10,4

Spojené království 8,8 9,2 11,3 11,6 12,4 12,4 12,1 9,8 8,6 7,6

Zdroj: Eurostat, míra nezaměstnanosti podle pohlaví a věkových skupin — roční průměr, % [une_rt_a]

Strana 25 |

Tabulka 4 — Míra dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí (dvanáct měsíců nebo déle), populace ve věku 15–24 let v členských státech, 2007–2016,% ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku 15–24 let

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

EU-28 4,0 3,5 4,6 6,0 6,5 7,5 8,0 7,8 6,5 5,4

Belgie 5,6 4,9 5,7 6,7 6,0 5,8 7,3 8,0 7,9 6,3

Bulharsko 6,3 5,0 5,2 8,9 12,1 13,8 13,2 11,7 11,1 8,0

Česká republika 3,5 3,1 3,3 5,8 5,3 6,5 6,2 4,4 3,8 2,5

Dánsko : : : 0,9 1,4 1,3 1,3 1,1 0,9 1,0

Německo 3,7 3,0 3,0 2,6 2,0 1,9 1,8 1,8 1,6 1,5

Estonsko 3,1 2,9 7,0 12,2 8,8 6,2 6,5 4,4 2,0 2,7

Irsko 1,9 2,5 6,1 11,5 13,4 14,5 10,9 9,2 7,8 5,8

Řecko 9,4 7,8 7,9 11,7 18,9 27,1 30,3 31,5 28,0 25,1

Španělsko 1,8 2,5 6,9 12,1 15,0 18,9 21,9 21,5 16,9 12,8

Francie 4,4 4,3 5,8 6,6 6,0 6,5 6,5 7,2 7,0 7,0

Chorvatsko 11,6 10,5 11,0 16,0 19,9 23,2 25,3 22,6 20,2 12,5

Itálie 8,2 8,0 10,1 12,3 13,7 17,3 21,0 25,1 22,0 19,4

Kypr 2,4 : 1,3 2,8 3,9 6,9 12,7 10,7 8,0 5,5

Lotyšsko 1,2 1,8 6,9 12,0 10,2 8,9 6,8 4,7 4,4 5,0

Litva : : 5,2 10,8 11,1 6,8 4,4 4,4 : :

Lucembursko : 3,9 : 3,7 3,8 3,6 3,6 : : :

Maďarsko 6,5 6,2 7,8 10,3 9,3 9,1 8,6 6,7 4,6 3,6

Malta 3,7 3,2 4,5 3,9 4,1 4,5 3,2 3,2 3,5 2,6

Nizozemsko 0,7 0,5 0,7 1,0 1,3 1,5 2,2 2,3 2,0 1,7

Rakousko 1,3 1,2 1,4 1,6 1,3 1,4 1,4 1,4 1,7 2,0

Polsko 7,5 3,8 4,4 4,8 6,8 8,0 8,7 7,4 6,1 4,3

Portugalsko 4,6 4,2 5,4 6,9 8,0 11,7 13,8 12,6 9,9 8,2

Rumunsko 9,7 8,1 6,1 7,2 9,5 9,4 9,0 8,7 8,1 8,7

Slovinsko 3,0 2,1 2,8 4,9 5,5 6,6 8,5 7,6 5,8 6,7

Slovensko 11,6 10,0 11,4 18,4 18,2 19,2 20,6 17,0 14,4 10,6

Finsko 0,9 : 1,0 1,6 1,0 0,9 1,0 1,0 1,7 1,5

Švédsko 0,7 0,7 1,1 1,7 1,5 1,6 1,5 1,3 1,2 0,9

Spojené království 2,2 2,4 3,6 4,7 5,2 5,8 5,9 4,7 3,2 2,2

Zdroj: Eurostat, míra dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí (dvanáct měsíců nebo déle) podle pohlaví a věku [yth_empl_120]

Strana 26 |

Tabulka 5 — Míra NEET podle typu ekonomické aktivity, populace ve věku 15–24 let v členských státech, 2016, % populace ve věku 15–24 let

Neaktivní

NEET Nezaměstnaní

NEET NEET

(celkem)

EU-28 6,2 5,4 11,5

Belgie 5,2 4,7 9,9

Bulharsko 14,5 3,7 18,2

Česká republika 4,2 2,8 7,0

Dánsko 3,8 2,0 5,8

Německo 4,3 2,3 6,6

Estonsko 5,5 3,6 9,1

Irsko 7,9 5,1 13,0

Řecko 6,2 9,6 15,8

Španělsko 5,2 9,4 14,6

Francie 5,4 6,5 11,9

Chorvatsko 6,0 10,9 16,9

Itálie 11,0 8,9 19,9

Kypr 7,9 8,0 15,9

Lotyšsko 5,7 5,5 11,2

Litva 5,2 4,2 9,4

Lucembursko 2,5 2,8 5,4

Maďarsko 7,2 3,8 11,0

Malta 4,7 4,0 8,6

Nizozemsko 2,9 1,7 4,6

Rakousko 3,8 3,9 7,7

Polsko 5,7 4,9 10,5

Portugalsko 4,1 6,5 10,6

Rumunsko 12,0 5,4 17,4

Slovinsko 4,1 4,0 8,0

Slovensko 5,4 6,9 12,3

Finsko 5,8 4,2 9,9

Švédsko 3,8 2,7 6,5

Spojené království 6,3 4,6 10,9

Zdroj: Eurostat, mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, podle pohlaví a věku (míry NEET) [edat_lfse_20]