ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZEFAKULTA STAVEBNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PRAHA 2012 Barbora FAITOVÁ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZEFAKULTA STAVEBNÍ

OBOR GEOINFORMATIKA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCEZAVEDENÍ GIS S POUŽITÍM SOFTWARU GRAMIS DO

OBCE VELKÁ JESENICE

Vedoucí práce: doc. Ing. Lena HALOUNOVÁ, CSc.Katedra mapování a kartografie

červen 2012 Barbora FAITOVÁ

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ

Z důvodu správného číslování stránek

ABSTRAKT

Tématem této bakalářské práce je pomoci zavést geografický informační systém do obce

Velká Jesenice a sestavit manuál k programu Gramis, ve kterém má být GIS používán.

Práce obsahuje navrženou strukturu GIS a manuál pro potřeby obce na základě domluvy

se starostou.

KLÍČOVÁ SLOVA

geografický informační systém (GIS), Gramis, Velká Jesenice, manuál

ABSTRACT

The theme of this thesis is to help establish a geographic information system to the

village of Velka Jesenice and compile the manual of the software Gramis in which GIS

is to be used. This thesis includes the proposed structure of the GIS and a manual for

community needs by agreement with the Mayor.

KEYWORDS

geographic information system, Gramis, Velká Jesenice, manual

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Zavedení GIS s použitím softwaru Gramis

do obce Velká Jesenice“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové

materiály uvádím v seznamu zdrojů.

V Praze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ

Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce za připomínky a pomoc při

zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Václavu Lepšovi za poskytnutí

programu Gramis a starostovi Velké Jesenice Petru Jeništovi za téma této práce.

Obsah

Úvod 8

1 Založení GIS 10

1.1 Vodovod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.2 Mapový podklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.3 Územní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.4 Kontejnery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.5 Veřejné osvětlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.6 Pronájmy pozemků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2 Manuál 16

2.1 Založení nové mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.2 Vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.2.1 Vytvoření nové vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.2.2 Definování vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.3 Rastrová data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.3.1 Skenování papírových podkladů . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.3.2 Typy rastrových dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.3.3 Transformace rastrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.3.4 Vložení rastru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2.4 Vektorová data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

2.4.1 Import vektorových dat ve formátu dxf a dwg . . . . . . . . . 26

2.4.2 Změna vektorových dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.5 Vkládání objektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.5.1 Vložení bodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.5.2 Vložení linie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

2.5.3 Vložení plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.5.4 Vytvoření značky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.5.5 Vložení značky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2.5.6 Vložení popisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

2.6 Připojení databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

2.6.1 Vytvoření tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

2.6.2 Připojení databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

2.6.3 Formulář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

2.6.4 Editace tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.6.5 Změna struktury databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Závěr 42

Použité zdroje 43

A CD 45

ČVUT v Praze ÚVOD

Úvod

V dnešní době, kdy jsou počítače nezbytnou součástí každého obecního úřadu, se

jeví jako rozumné řešení počítače využívat i k jiným účelům, než které jsou pro obce

povinné. Počítače je vhodné využít pro uchovávání a správu dat. Díky rozšíření

geografických informačních systémů (dále GIS) je možné takto uchovávat i data,

která se týkají polohově určených objektů a informací o nich. Práce s GIS šetří čas

a nabízí možnost pracovat (nejen) s prostorovými daty způsobem, který by bez GIS

byl velmi náročný, mnohdy zcela nemožný.

Informační systém je soubor operací, díky nimž je možné uchovávat data, navzá-

jem je propojovat, analyzovat je a na jejich základě se dále rozhodovat, data GIS

obsahují navíc ještě prostorovou složku.

Cílem této práce je založit GIS určený pro správu obce Velká Jesenice a vytvořit

manuál k programu Gramis pro potřeby této konkrétní obce na základě domluvy se

starostou.

Pro data by měla být navržena struktura dat a struktura připojených tabulek,

pokud jsou k datům potřeba. V přípdě, že by byla nějaká data k dispozici, měla by

být do zakládaného GIS zahrnuta, v případě, že podkladová data k dispozici nejsou,

by mělo být popsáno, jak se s nimi má naložit.

Pro malou obec spočívá výhoda GIS ve snazší aktualizaci dat, snazším vyhle-

dávání informací k polohově určeným objektům či propojení s externími soubory.

Navíc jsou všechna data na jednom místě, odpadá tedy nutnost složitého hledání

informací v různých typech dokumentů.

Velká Jesenice je obec, která leží v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Skládá se ze tří katastrálních území – Velká Jesenice, Veselice a Volovka. Velikost

území je 14,72 km2 a průměrná nadmořská výška území je 286m. n.m [3]. Dle sta-

tistiky Ministerstva vnitra České republiky měla obec k 1. 1. 2012 749 obyvatel.

[4]

Období vzniku obce není známo, přepokládá se však, že obec vznikla ve 13. století,

neboť prvním zmínky o místním kostele pochází ze století 14.[2]

8

ČVUT v Praze ÚVOD

Obr. 1: Velká Jesenice na mapě ČR

Gramis je program, který pracuje s mapami a připojenými databázemi. Je využí-

ván především pro správu menších obcí. Vznikl ve společnosti GEODÉZIE-TOPOS,

a. s. Díky tomu, že jde o český program, je zde přímá podpora dat katastru nemo-

vitostí a práce s těmito daty v plném rozsahu. Jako základní souřadnicový systém

nabízí S- JTSK, dále pak systémy, které jsou nebo byly na území České republiky

používány (S-42, ETRF), případně některé další.

Technické požadavky na počítač pro práci s Gramisem jsou následující – pro-

cesor Pentium či vyšší, operační systém MS-Windows XP či vyšší, operační paměť

minimálně 512MB, volné místo na pevném disku 100MB a další prostor pro zpra-

covávaná data.

9

ČVUT v Praze 1. ZALOŽENÍ GIS

1 Založení GIS

Po domluvě a obdržení podkladových dat bylo přistoupeno k vložení těchto dat

do GIS. Podkladem byla jak data rastrová, tak data vektorová. V jednom případě

nebyl k dispozici žádný podklad, bylo proto jen navrženo možné řešení daného pro-

blému.

1.1 Vodovod

Starostou obce byla zaslána vektorová data vodovodu na území Velké Jesenice ve

2 souborech ve formátu DWG. Data byla rozdělena do 4 nepojmenovaných vrstev.

Po bližším prozkoumání bylo zjištěno následující rozvrstvení:

∙ vrstva 18 - body

∙ vrstva 19 - čísla bodů

∙ vrstva 17 - doplňková kresba

∙ vrstva 1 - trasa vodovodu, mapové značky, popisy

Toto rozvrstvení bylo naprosto nevyhovující, proto bylo v programuMicroStation

změněno a jednotlivé prvky byly přesunuty do vlastních pojmenovaných vrstev:

∙ body

∙ cisla_bodu

∙ mapove_znacky

∙ popisy

∙ trasa_vodovodu

∙ ploty_a_budovy

Takto upravená data byla spojena do jednoho souboru a pak byla nahrána do

programu Gramis. Vrstvy byly nahrány do skupiny vrstev číslo 10 pojmenované

vodovod.

10

ČVUT v Praze 1. ZALOŽENÍ GIS

Při novém zaměřování vodovodu je potřeba geodetům toto rozvrstvení zadat,

aby byla data ve shodném formátu jako data stávající.

1.2 Mapový podklad

Data mapového podkladu byla rozdělena do 53 vrstev, které byly nahrány do

skupiny vrstev 01 pojmenované mapovy_podklad.

Mapový podklad obsahuje

∙ hranice pozemků

∙ ploty a zdi

∙ vodovod

∙ plynovod

∙ kanalizace

∙ teplovod

∙ silové vedení

∙ veřejné osvětlení

∙ sdělovací vedení

∙ vodní toky a plochy

∙ parcelní čísla

∙ vstupy do objektů

∙ stromy

∙ a jiné

11

ČVUT v Praze 1. ZALOŽENÍ GIS

1.3 Územní plán

Z důvodu chystané změny územního plánu byl územní plán nahrán jen v rastrové

podobě do skupiny vrstev 20 pojmenované UP a nebylo přistoupeno k vektorizaci.

Po vytvoření nového územního plánu je potřeba nechat si od tvůrce zaslat data

v digitální podobě, aby se tato data mohla nahrát do GIS rovnou jako data vekto-

rová.

1.4 Kontejnery

Podkladem pro určení poloh míst s kontejnery na tříděný odpad byly výřezy

snímků z portálu www.mapy.cz s označenými polohami těchto míst ve formátu JPG.

Pro každé katastrální území byl pořízen jeden snímek.

Jelikož v Gramisu není možné transformovat rastrové obrázky ve formátu JPG,

byly v programu Malování tyto rastry uloženy do formátu TIFF.

V online mapě mapového aplikačního serveru ČÚZKMarushka [11] byly nalezeny

body, které bylo možné identifikovat i na rastrových podkladech, a byly odečteny

jejich souřadnice. Na základě těchto identických bodů byly rastry transformovány.

Transformované rastry byly načteny do skupiny vrstev s číslem 0 pojmenované kon-

tejnery.

Po nahrání všech tří podkladů byla vytvořena bodová vrstva s databází. V ozna-

čených místech na rastrovém podkladě byly zvektorizovány polohy kontejnerů.

K této mapové vrstvě přísluší databáze, která obsahuje následující položky:

∙ ECO – dlouhé celé číslo, které propojuje databázi s objekty v mapě

∙ PAPIR – celé číslo, které určuje počet kontejnerů na papír v daném místě

∙ PLAST – celé číslo, které určuje počet kontejnerů na plast v daném místě

∙ SKLO_BAREVNE – celé číslo, které určuje počet kontejnerů na barevné sklo

v daném místě

∙ SKLO_BILE – celé číslo, které určuje počet kontejnerů na bílé sklo v daném

místě

12

ČVUT v Praze 1. ZALOŽENÍ GIS

∙ UZEMI – text, který určuje katastrální území, ve kterém se kontejnery nachází

∙ FOTOGRAFIE – fotografie kontejnerů v daném místě

Položka ECO byla vyplněna automaticky, položka UZEMI byla doplněna autor-

kou, zbylé položky si starosta obce doplní sám na základě znalosti daného území.

1.5 Veřejné osvětlení

Skupina veřejného osvětlení obsahuje sloupy a vedení mezi nimi. V této vrstvě

se nachází veřejné osvětlení a místní rozhlas.

Podkladem pro vrstvu veřejného osvětlení byly 4 černobílé výkresy naskenované

do formátu JPG. Rastry byly v programu Malování uloženy do formátu TIFF a byly

transformovány stejně jako rastry kontejnerové vrstvy (viz 1.4).

Transformované rastry byly načteny každý do vlastní vrstvy ve skupině vrstev 11

pojmenované verejne_osvetleni. V této skupině vrstev byly vytvořeny další 3 vrstvy.

Jedna vrstva obsahuje body, které představují polohy sloupů. Druhá vrstva je liniová

a určuje spojnice vedení mezi sloupy. Třetí vrstva obsahuje mapové značky.

K bodové vrstvě je připojena databáze obsahující následující položky:

∙ ECO – dlouhé celé číslo, které propojuje databázi s objekty v mapě

∙ DATUM_VYMENY – datum, které označuje datum poslední výměny vý-

bojky u veřejného osvětlení

∙ OSVETLENI_POCET – celé číslo, které určuje, kolik se na daném sloupu

nachází lamp

∙ ROZHLAS_POCET – celé číslo, které určuje, kolik se na daném sloupu na-

chází amplionů místního rozhlasu

∙ TYP_VYBOJKY – text, který popisuje výbojku

∙ FOTOGRAFIE – fotografie daného sloupu

13

ČVUT v Praze 1. ZALOŽENÍ GIS

Položka ECO byla automaticky vyplněna, položky OSVETLENI_POCET a

ROZHLAS_POCET byly doplněny autorkou, ostatní hodnoty budou doplněny sta-

rostou obce.

K liniové vrstvě je též připojena databáze, která obsahuje následující položky:

∙ ECO – dlouhé celé číslo, které propojuje databázi s objekty v mapě

∙ DELKA – číslo určující délku liniového úseku

∙ ROZHLAS – booleovská hodnota, zda je v daném úseku vedení místního roz-

hlasu

∙ OSVETLENI – booleovská hodnota, zda je v daném úseku vedení veřejného

osvětlení

∙ TYP – text, který určuje, zda se jedná o podzemní či nadzemní vedení

Položky ECO a DELKA byly doplněny automaticky, ostatní položky byly na

základě rastrového podkladu doplněny autorkou.

1.6 Pronájmy pozemků

K této skupině nebyly k dispozici žádné podklady, byla zde navržena jen struk-

tura dat a databázových tabulek.

V mapě byla vytvořena skupina vrstev 21 pojmenovaná pronajmy_pozemku, ve

které byly vytvořeny 3 vrstvy. Jednou vrstvou je vrstva značek mapove_znacky,

další je vrstva popisů parcelni_cisla, poslední je vrstva ploch pozemky.

K plošné vrstvě pozemků je připojena databázová tabulka, která obsahuje násle-

dující položky:

∙ ECO – dlouhé celé číslo, které propojuje databázi s objekty v mapě

∙ DELKA – číslo určující obvod pozemku

∙ PLOCHA – číslo určující výměru pozemku

∙ NAJEMCE – celé číslo určující ID osoby, která si pozemek pronajímá

14

ČVUT v Praze 1. ZALOŽENÍ GIS

∙ PRONAJIMATEL – celé číslo určující ID osoby, která pozemek pronajímá

∙ PRONAJATO_OD – datum, od kdy je pozemek v pronájmu

∙ PRONAJATO_DO – datum, do kdy je pozemek v pronájmu

∙ OLE_SMLOUVA – externí soubor ve formátu PDF nebo jako rastrový obraz

∙ OMEZENI – text délky 64kB, kam je možné zapsat omezení spojená s pozem-

kem (např. věcná břemena, ochranná pásma, apod.)

∙ NAJEM – částka, za kterou je pozemek pronajímán

Tabulka pozemků měla být přes položku NAJEMCE a PRONAJIMATEL pro-

pojena s tabulkou OSOBY přes identifikátor ID. Od této varianty ovšem muselo být

ustoupeno, protože toto propojení není možné. Bylo proto přistoupeno k variantě

vzniku dvou tabulek najemci a pronajimatele se stejnou strukturou. Obě tabulky

obsahují následující položky:

∙ ID – celé číslo určující ID osoby, přes které se tabulka propojuje s tabulkou

pozemků

∙ JMENO – text, který určuje křestní jméno osoby

∙ PRIJMENI – text, který určuje příjmení osoby

∙ ADRESA – text, který určuje trvalé bydliště osoby

15

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

2 Manuál

Tento manuál je vytvořen tak, aby splňoval požadavky starosty obce Velká Jese-

nice, je proto přizpůsoben konkrétním požadavkům. Je rozčleněn do logických celků

tak, aby přeskakování z jedné strany na druhou bylo omezeno na minimum.

V tomto manuálu nejsou obsaženy všechny funkce, které je v programu možno

použít, ale jen ty, které se zdály být autorce významné pro data týkající se obce.

2.1 Založení nové mapy

Před zahájením práce s programem je potřeba otevřít mapu, se kterou se bude

pracovat, nebo si vytvořit mapu novou.

Příkaz Soubor → Otevřít → Obecnou mapu nabídne dialogové okno pro výběr

mapy s příponou .bd.

Soubor → Nová mapa je příkaz pro vytvoření nové mapy. Program nabídne vý-

běr souřadnicového systému. Pokud ani jeden z přednastavených systémů nesplňuje

požadavky, kliknutím na tři tečky se otevře dialogové okno s rozšířeným výběrem.

Příkazem Soubor → Uložit aktivní mapu se právě vytvořená mapa uloží.

2.2 Vrstvy

2.2.1 Vytvoření nové vrstvy

Příkazem Nástroje → Číselník vrstev se otevře dialogové okno pro práci s vrst-

vami.

V číselníku vrstev se založí nová vrstva tlačítkem Přidat. Číslo vrstvy je složeno

ze čtyř čísel, první dvě určují skupinu, poslední dvě pak jednotlivé vrstvy uvnitř

společné skupiny.

Vrstvu je vhodné pojmenovat tak, aby bylo později zřejmé, co se v dané vrstvě

nachází. Skupina obsahuje data, která se týkají stejného tématu, proto je dobré

i ji pojmenovat. Do kolonky Název skupiny se napíše souhrnný název a stiskne se

tlačítko Změnit.

16

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Zvýrazní se vrstva, která má být dále definována, a stiskne se tlačítko Upravit.

Obr. 2.1: Číselník vrstev

V záložce Obecné (viz obrázek 2.2 na straně 18) se vybere typ dat, který cha-

rakterizuje obsah dané vrstvy.

Je možné zde nastavit měřítko, od kterého se bude obsah vrstvy zobrazovat,

a měřítko, do kterého se bude obsah zobrazovat. Možnost Zobrazovat od měřítka

nezobrazí obsah vrstvy, pokud bude měřítko mapového výřezu okna větší než zde

zadané měřítko. Možnost Zobrazovat do měřítka obsah vrstvy nezobrazí v případě,

že měřítko mapového výřezu okna bude menší než měřítko zadané.

Hodnoty, pro které je vhodné vrstvu zobrazovat, není možné obecně určit, tato

hodnota se bude u každé vrstvy lišit v závislosti na daném obsahu. Pro ortofoto bude

použita jiná kombinace měřítek než pro mapu velkého měřítka určenou pro vektori-

zaci. Ortofoto je zbytečné zobrazovat při hodně velkých měřítkách, bude vhodnější

ji zobrazovat spíše u měřítek středních při pohledu na celou obec. Mapu určenou

k vektorizaci je vhodné zobrazovat právě ve velkých měřítkách. Je proto vhodné se

podívat, při jakých měřítkových číslech jsou data vyhovující, a dle toho potom tyto

hodnoty upravit.

Každé vrstvě je možné přiřadit databázi. Má-li vrstva obsahovat databázi, z ro-

letového menu se vybere možnost Access (mdb). Poté se stisknutím tlačítka se třemi

17

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

tečkami otevře dialogové okno, kde se definují sloupce databázové tabulky (viz kapi-

tola 2.6.1 na straně 36). Po stisknutí tlačítka Formulář je možné nadefinovat vzhled

formuláře, který obsahuje stejné položky jako databázová tabulka.

Obr. 2.2: Nastavení vlastností vrstvy

2.2.2 Definování vrstvy

Body

Ve vlastnostech bodové vrstvy je možné nastavit barvu, jakou se bude bod vy-

kreslovat a sílu obvodové čáry bodové značky (viz obrázek 2.3 na straně 19). Pokud

je jako jednotka šířky zvolen bod (doporučeno), vykreslený bod bude stejně velký

v jakémkoliv měřítku. Pokud jsou zvoleny metry, velikost bodu se bude měnit podle

měřítka.

18

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.3: Vlastnosti bodové vrstvy a velikosti bodu dle zvolené síly čáry

Linie

Ve vlastnostech liniové vrstvy je možné nastavit typ, šířku a barvu čáry (viz

obrázek 2.4 na straně 20). Pro zvýraznění vrstvy může být použita dvojitá čára,

kdy spodní čára je silnější a má jinou barvu. Čára může mít na jednom nebo na

obou koncích šipku nebo speciální značku.

Areály

Ve vlastnostech plošné vrstvy je možné nastavit typ, šířku a barvu čáry. Stejně

jako u liniové vrstvy je možné použít čáru dvojitou a dosáhnout tím zvýraznění (viz

obrázek 2.5 na straně 21). Dále je možné nastavit typ a barvu vyplnění plochy.

19

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.4: Vlastnosti liniové vrstvy

Popisy

Ve vlastnostech vrstvy pro popisy je možné nastavit barvu textu a pozadí, pří-

padně je možné zvolit transparentní pozadí (viz obrázek 2.6 na straně 22).

Značky

Ve vlastnostech vrstvy značek je možné nastavit barvu značky a v případě, že má

vrstva obsahovat jen jeden typ značky nebo má tento typ značky ve vrstvě převládat,

může být tato značka vybrána jako implicitní (viz obrázek 2.7 na straně 23).

Rastr

Rastrovému souboru může být nastavena světlost, pokud jsou barvy příliš jasné,

hodnotou od 1 do 100. V případě, že má být přes sebe položeno více rastrů, je možné

nastavit průhlednost rastru též hodnotou od 1 do 100 (viz obrázek 2.8 na straně 24).

20

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.5: Vlastnosti plošné vrstvy

2.3 Rastrová data

Rastrová data jsou dána souborem pixelů, každý pixel představuje jeden bod,

který nese informaci, se souřadnicemi X a Y. Rastrová data mohou vznikat metodami

dálkového průzkumu Země, tj. skenováním povrchu z družic nebo z letadel, nebo

naskenováním papírové mapy.

2.3.1 Skenování papírových podkladů

Barevné mapy je vhodné skenovat ve formátu TIFF, protože pouze v tomto

formátu je možné barevné mapy v Gramisu dále transformovat. Navíc je formát

TIFF bezztrátový, proto nedochází ke znehodnocení a ztrátě informací.

Dvoubarevné mapy (např. mapy katastrální, kde je kresba prováděna pouze čer-

nou tuší) je vhodné skenovat jako jednobitová data. K tomuto účelu je využíván

formát CIT. CIT formát v hlavičce může obsahovat údaje pro souřadnicové umís-

tění do mapy.

21

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.6: Vlastnosti vrstvy pro popisy

Mapy není vhodné ukládat ve formátu JPG, tato komprese je ztrátová a data

jsou v tomto formátu znehodnocena.

Rozlišení pro skenování mapy se odvíjí od šířky čar v podkladu, nejtenčí čára by

měla ve výsledném rastru mít sílu 2-3 pixely, je proto vhodné si předem naskenovat

část mapy a zvolené nastavení před naskenováním celého podkladu zkontrolovat.

Ručně rýsované katastrální mapy, kde šířka rýsovacího pera je 0,18mm, se skenují

s rozlišením 400DPI. Mapy vytisknuté tiskárnou z počítače mívají nejtenčí čáru

0,3mm, proto je možné je skenovat s rozlišením nižším, obvykle 200DPI.

2.3.2 Typy rastrových dat

Program Gramis umožňuje načítání rastrových dat v několika formátech:

∙ BMP

∙ GIF

22

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.7: Vlastnosti vrstvy značek

∙ JPG

∙ PNG

∙ PCX

∙ TIFF

∙ CIT

Poslední dva formáty jsou nejdůležitější, neboť pouze tyto dva formáty je možné

v programu Gramis transformovat. S ostatními formáty lze pracovat pouze v případě,

že jsou známy souřadnice levého horního rohu a rozměr obrazu v metrech.

2.3.3 Transformace rastrů

Pro transformaci rastrů je nutné mít soubory ve formátu TIFF nebo CIT.

23

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.8: Vlastnosti rastrové vrstvy

Pokud jsou data z jakéhokoli důvodu v jiném formátu, je nutné je v nějakém

grafickém programu (např. v Malování) uložit jako TIFF.

Pro otevření dialogového okna pro tranformaci rastrů se použije příkaz Nástroje

→ Rastry → Transformovat.

∙ V dialogovém okně se vybere zdrojový rastrový soubor a metoda transformace.

Metoda určuje, kolik bodů je pro transformaci potřeba, pro metodu polyno-

mickou 1. stupně jsou potřeba 3 body, pro další metody je potřeba bodů více.

∙ V rastru se klikne na místo, jehož souřadnice jsou buď známy, nebo je možné

stejný bod nalézt v již načtené mapě.

∙ Nyní je možné ke zvolenému bodu zadat cílové souřadnice přímo nebo stisknout

tlačítko Zadat z mapy a v mapě vybrat bod, který odpovídá obrazu. Pokud

jsou cílové souřadnice zadávány přímo, je nutné dát pozor, neboť souřadnice

24

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

v S-JTSK X a Y musí být zadány v opačném pořadí (souřadnice X se zapíše

do kolonky Y a souřadnice Y do kolonky X).

∙ Bod se pojmenuje a stiskne se tlačítko Přidat.

∙ Jednotlivé body transformace je při chybném zadání možno smazat. Pokud

existuje více rastrů, které mají stejné transformační parametry (např. druži-

cové snímky), je možné body uložit do souboru, nebo body pro transformaci

načíst.

∙ Stiskne se tlačítko Další a vybere se souřadná soustava, do které má být vý-

sledný soubor transformován, případně je možné zvolit rozlišení výsledného

rastru. Pak se stiskne tlačítko Transformovat.

Obr. 2.9: Dialogové okno pro transformaci rastrů

2.3.4 Vložení rastru

Ve vlastnostech vrstvy, která má obsahovat vkládaný rastr, se v záložce Rastr

vybere soubor, který má být do vrstvy vložen. Pokud se jedná o soubor, který byl

25

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

předtím transformován, nebo o soubor, který má v hlavičce údaje pro umístění,

údaje pro umístění rastru se automaticky vyplní. V opačném případě je nutné zadat

souřadnice levého horního roku a šířku a výšku území rastru v metrech.

2.4 Vektorová data

Bod ve vektorové kresbě je vyjádřen souřadnicemi X a Y, v případě trojrozměr-

ných dat navíc ještě souřadnicí Z. Linie je tvořena sekvencí úseček, které spojují vždy

dva vrcholové body. Plocha je uzavřená linie, kde první a poslední uzel jsou totožné.

Povrchem je plocha, která má v každém svém bodě definovanou Z souřadnici.

Gramis umožňuje načítání vektorových dat v různých formátech, mezi významné

patří:

∙ BD - interní formát Gramisu

∙ DGN - formát CAD programu MicroStation

∙ DXF, DWG - data z CAD programů

∙ VKM, VFK - katastrální data

∙ TXT - seznam souřadnic v textovém formátu

∙ SHP - datový formát pro ukládání vektorových prostorových dat [10]

Vektorová data od geodetů by měla být ve formátu dwg nebo dxf, neboť tato

data Gramis rozdělí do vrstev, které byly již v původním souboru.

2.4.1 Import vektorových dat ve formátu dxf a dwg

Pro otevření dialogového okna určeného pro import vektorových dat se použije

příkaz Soubor → Import.

Typ formátu dat se vybere buď DXF nebo DWG dle toho, v jakém formátu

byla data získána od dodavatele. Implicitní souřadnicový systém je zvolen S-JTSK,

pokud by data byla v jiném systému, zaškrtne se možnost Jiný a vybere se systém,

který dodavatel zvolil. Pokud se zaškrtne možnost Dočasné objekty, data budou

26

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

naimportována jen po dobu, kdy je aktuální mapa zapnuta. Nakonec se vybere

soubor, který má být naimportován a stiskne se tlačítko Další.

Obr. 2.10: Import dat ve formátu dwg

Stiskne se tlačítko Přidat, čímž se načtou všechny vrstvy, které jsou v importo-

vaném souboru. Gramis automaticky přidělí čísla vrstev od 0001, pokud tyto vrstvy

již obsahují jiná data, je možné čísla vrstev změnit. Jednotky se nastaví na metry a

stiskne se tlačítko Dokončit.

Pokud mají být načtena nová aktuální data, postup je stejný, při přidělování

vrstev Gramisu je nutné dát pozor, aby se shodovaly s vrstvami, ve kterých jsou

data stávající.

2.4.2 Změna vektorových dat

Pokud ve skutečnosti došlo ke změně, kterou je nutné zaznamenat, je možné

některá data smazat nebo přemístit.

Rozdělení lomené čáry

Mnohdy je množina bodů pospojována lomenou čarou, která tvoří jeden souvislý

prvek, ale přitom je potřeba smazat jen část této lomené čáry. V takových případech

27

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.11: Přidělení vrstev Gramisu importovaným vrstvám

je možné úsek rozdělit. V panelu Zobrazení se vybere funkce Výběr aktuálního objektu

a specifikuje se na Identifikovat linie. Linie, která má být editována, se označí.

Příkazem Úpravy → Vlastnosti aktuálního objektu se otevře dialogové okno vlast-

ností objektu.

∙ V záložce Souřadnice se klikne na řádek, který reprezentuje bod, v němž se

má objekt rozdělit na dva úseky.

∙ Kdekoliv v seznamu se pravým tlačítkem klikne a vybere se možnost Rozdělit

- viz obrázek 2.12.

∙ Počet úseků se zvýšil o jeden, označením úseku v seznamu se úsek vyznačí

i v mapě. Vybere se úsek, který má být smazán, klikne se pravým tlačítkem

myši kdekoliv v seznamu a vybere se možnost Smazat - viz obrázek 2.13.

Smazání dat

V případě, že ve skutečnosti nějaký objekt zmizí (např. se pokácí významný

strom), je třeba tuto skutečnost zaznamenat i v mapě.

28

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.12: Výběr lomového bodu ob-

jektu, ve kterém má být objekt rozdě-

len

Obr. 2.13: Smazání úseku objektu

Nejprve je potřeba daný objekt nebo skupinu objektů vybrat. Pokud se jedná

jen o jeden objekt, vybere se v panelu nástrojů Zobrazení funkce Výběr aktuálního

objektu a specifikuje se druh identifikace podle typu identifikovaného objektu (bod,

linie nebo plocha) a kliknutím na objekt se označí.

Pokud má být smazána skupina objektů v daném území, vybere se tato skupina

ohraničením. V panelu nástrojů Vyhledání se vybere způsob výběru bodů. Body je

možno ohraničit obecným mnohoúhelníkem, obdélníkem či kružnicí. Při zadávání

bodů definujících ohraničení je nutné dle potřeby přepínat možnost přichytávání na

body. Tato možnost se nachází v panelu Modifikace.

V panelu nástrojů Modifikace se vybere funkce Smazat.

29

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Přesunutí bodu

Pokud se bod přesunul na místo o známých souřadnicích, zvolí se v levém po-

stranním panelu funkce Výběr aktuálního objektu a upřesní se na Identifikovat bod

a bod, který má být přemístěn, se označí. Poté se zvolí funkce Vlastnosti objektu a

v záložce Souřadnice se souřadnice vybraného bodu editují. Stejným způsobem je

možné postupovat při editaci vrcholů lomených čar a ploch.

Pokud souřadnice nového bodu nejsou známy, ale je možné bod přesunout na

základě rastrového podkladu, vybere se v panelu Modifikace funkce Tvarovat ob-

jekt. Bod, který má být přesunut, se označí, se stisknutým levým tlačítkem myši

se přetáhne na nové místo, levé tlačítko myši se uvolní a stiskne se ještě jednou.

Pokud na tento bod navazuje vrchol linie nebo plochy, zapne se v panelu Modifikace

dochytávání na body, označí se vrchol linie nebo plochy a přesune se na požadovaný

bod.

2.5 Vkládání objektů

Před vkládáním objektů do mapy je nutné mít v mapě vrstvu, do které mají být

objekty vloženy. Pokud v mapě taková vrstva není, je nutné ji vytvořit. Návod, jak

novou vrstvu vytvořit, byl popsán v samostatné kapitole, viz 2.2.1 na straně 16.

2.5.1 Vložení bodu

V panelu Modifikace se zvolí funkce Vložit bod. Vybere se možnost Bez přichy-

távání. Jsou-li známy souřadnice vkládaného bodu, vybere se v Panelu možností

možnost Zadat souřadnice z klávesnice. Vkládají-li se body do mapy na podkladě

rastrové mapy, klikne se do mapy na místo, kde má bod ležet.

Předtím, než se bod uloží, zobrazí se dialogové okno 2.14. Zde se vybere vrstva,

do které má být bod vložen. V záložce Zobrazení se může vybrat možnost Kreslit

podle číselníku, takže se objekt vykreslí podle toho, jak byl nadefinován ve vlastnos-

tech dané vrstvy. Pokud se tato možnost odškrtne, je možné zvolit parametry pro

vykreslení jiné.

30

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.14: Dialogové okno pro vytvoření nového objektu

2.5.2 Vložení linie

Pro vložení linie se v panelu Modifikace vybere funkce Vložit linii. V této fázi je

několik možností, jak dále postupovat. Je možné postupovat u celé linie jen jedním

z následujících postupů, pravděpodobnější však je, že se bude linie kreslit kombinací

těchto možností.

Po určení prvního vrcholu linie se objeví dialogové okno, kde se vybere vrstva,

do které má být linie umístěna. Pokud má být linie vykreslena jinak, než jak je

nadefinována ve vlastnostech vrstvy, odškrtne se v záložce Zobrazení možnost Kreslit

podle číselníku a určí se nové parametry linie a stiskne se tlačítko OK.

Lomové body jsou v mapě

Má-li být linie spojnice bodů, které jsou v mapě již obsaženy, vybere se v panelu

Modifikace možnost Přichytávat pouze na lomové body a klikne se na bod, který má

představovat vrchol linie. Objeví se dialogové okno pro vytvoření objektu a stejným

31

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

způsobem jako první vrchol se zadají i ostatní vrcholy linie. Vykreslování se ukončí

stisknutím pravého tlačítka myši.

Lomové body mají známé souřadnice

Pokud jsou známy souřadnice lomových bodů linie, přichytávání v panelu ná-

strojů Panel možností se nastaví na možnost Bez přichytávání a zvolí se funkce

Zadat souřadnice z klávesnice. Do příslušných políček se zapíší souřadnice a potvrdí

se klávesou enter. Linie se ukončí stiskem pravého tlačítka na myši.

Lomové body se určují na podkladě rastru

V případě, že se vektorizuje rastrový podklad, zvolí se v panelu Modifikace mož-

nost přichytávání bodů Bez přichytávání. V místě, kde linie začíná, se klikne do

mapy. Vyplní se dialogové okno pro vytvoření nového objektu. Nad rastrovým pod-

kladem se vede linie tak, aby odpovídala tvaru linie na podkladové mapě. Linie se

ukončí stiskem pravého tlačítka na myši.

2.5.3 Vložení plochy

V Modifikace se vybere funkce Vložit areál. Možností, jak kreslit plochy je opět

několik, je možné postupovat jen jedním způsobem nebo následující způsoby kombi-

novat. Po určení prvního bodu plochy se otevře dialogové okno, ve kterém se nastaví

vrstva, do níž se má plocha uložit. Dále je možné nastavit vlastnosti vykreslované

plochy, pokud vlastnosti plochy mají být odlišné od vlastností předdefinovaných.

Plochy se ve většině případů kreslí tak, že na sebe navazují, je proto vhodné příka-

zem Zobrazit → Lomové body → U všech objektů zvýraznit vrcholy již nakreslených

ploch. Nebude tak docházet ke vzniku překrytů ploch nebo děr mezi plochami.

Lomové body jsou v mapě

Má-li být linie spojnice bodů, které jsou v mapě již obsaženy, vybere se v panelu

Modifikace možnost Přichytávat pouze na lomové body a klikne se na bod, který má

představovat vrchol linie. Objeví se dialogové okno pro vytvoření objektu a stejným

32

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

způsobem jako první vrchol se zadají i ostatní vrcholy linie. Vykreslování se ukončí

stisknutím pravého tlačítka myši.

Lomové body mají známé souřadnice

Pokud jsou známy souřadnice lomových bodů linie, přichytávání v panelu ná-

strojů Panel možností se nastaví na možnost Bez přichytávání a zvolí se funkce

Zadat souřadnice z klávesnice. Do příslušných políček se zapíší souřadnice a potvrdí

se klávesou enter. Linie se ukončí stiskem pravého tlačítka na myši.

Lomové body se určují na podkladě rastru

V případě, že se vektorizuje rastrový podklad, zvolí se v panelu Modifikace mož-

nost přichytávání bodů Bez přichytávání. V místě, kde linie začíná se klikne do mapy.

Vyplní se dialogové okno pro vytvoření nového objektu. Nad rastrovým podkladem

se vede linie tak, aby odpovídala tvaru linie na podkladové mapě. Linie se ukončí

stiskem pravého tlačítka na myši.

2.5.4 Vytvoření značky

Nejdřív se založí nová mapa, souřadnicový systém může zůstat S-JTSK. Kombi-

nací nástrojů Vložit bod, Vložit linii, Vložit areál, Vložit pravoúhelník, Vložit kružnici

a Vložit oblouk se sestrojí mapová značka, která má vyjadřovat požadovaný objekt.

Vznikající značka může mít libovolné rozměry, při vkládání se velikost značky může

změnit. V panelu Modifikace se vybere funkce Vložit referenční bod a tento bod se

umístí na značce na takové místo, kterým má být značka přichytávána na bod (může

se jednat o střed značky, dolní okraj značky, apod.).

V panelu Vyhledávání se vybere funkce pro ohraničení, např. Vybrat objekty za-

sahující do zadaného pravoúhelníku. Ohraničí se vytvořená značka. Použije se příkaz

Nástroje →Možnosti, v dialogovém okně se vybere záložka Polohová značka. Stiskne

se tlačítko se třemi tečkami a otevře se dialogové okno Knihovna značek.

33

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Pokud má být vytvořena nová knihovna značek, stiskne se tlačítko Nová. Pokud

se má značka přidat k již existující knihovně, stiskne se tlačítko Otevřít a vybere se

soubor, do kterého má být značka přidána.

Poté se stiskne tlačítko Vytvořit a v dialogovém okně pro vytvoření značky se

značka pojmenuje, zadá se její velikost a stiskne se OK. Pokud je použití značky

předem známo, zadá se velikost tak, aby se při vkládání nemusela upravovat.

Stiskne se tlačítko Uložit a pak OK.

2.5.5 Vložení značky

Pro vložení mapové značky do mapy se v panelu Modifikace zvolí funkce Vložit

značku. Pokud jsou v mapě body, na kterých má být mapová značka umístěna,

nastaví se dochytávání na body na možnost Přichytávat pouze na lomové body a

značka se umístí na vybraný bod.

Pokud jsou známy souřadnice, na kterých má být značka umístěna, přichytávání

na body se nastaví na možnost Bez přichytávání a v Panelu vlastností se vybere

možnost Zadat souřadnice z klávesnice.

Jsou-li značky umisťovány na podkladě rastru, přichytávání na body se nastaví

na možnost Bez přichytávání a myší se do mapy klikne na místo, kde má být značka

umístěna.

Po umístění značky se zobrazí dialogové okno, ve kterém se vybere vrstva, do

které má být značka umístěna, a velikost mapové značky určená buď výškou, nebo

šířkou značky. V záložce Zobrazení je možné nastavit volbu Kreslit podle číselníku

nebo je možné nastavit nové atributy pro vykreslení značky, tzn. barvu a typ značky.

Velikost značky je zadávána v metrech, není proto možné velikost značky určit

obecně. Velikost značky je závislá na měřítku, ve kterém má být čitelná, případně

v jakém bude tisknuta. Obecně lze velikost značky 𝑥 vkládané do mapy vyjádřit

následujícím vzorcem

𝑥 =𝑧 ·𝑚1000

, (2.1)

kde 𝑧 je požadovaná velikost značky na vytištěné mapě v mm a 𝑚 je měřítkové číslo

(číslo uvedené v měřítku za dvojtečkou).

34

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Velikost vytištěné značky je závislá na složitosti její kresby. Pokud není zřejmé,

jaká velikost by byla optimální, je možné před použitím značku vytisknout v několika

velikostech a rozhodnout se na základě porovnání.

2.5.6 Vložení popisu

V panelu Modifikace se vybere funkce Vložit popis. Má-li být text připojen ke

konkrétnímu bodu, nastaví se přichytávání na možnost Přichytávat pouze na lomové

body a popis se vloží na bod. V případě, že popis nemá náležet konkrétnímu bodu,

zvolí se možnost Bez přichytávání a text se do mapy vloží obecně. Zobrazí se dia-

logové okno, ve kterém se nastaví vrstva, do níž má být popis vložen, do kolonky

Atribut se vloží text popisu. Vybere se písmo, jeho styl a efekty, zarovnání, velikost

a natočení textu. V záložce Zobrazení je možné přenastavit barvu písma a pozadí

textu.

Velikost textu je stejně jako u mapových značek ovlivněna měřítkem, ve kterém

má být text tisknut, velikost se určí stejně dle vzorce 2.1.

Obr. 2.15: Nastavení vlastností při vkládání popisu do mapy

35

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

2.6 Připojení databáze

Ke každé vrstvě je možné připojit databázi, ve které se prvkům mapy přiřadí

atributy.

2.6.1 Vytvoření tabulky

Pokud má být tabulka propojená s mapovou vrstvou, nastaví se atributy tabulky

ve vlastnostech, viz 2.2.1 na straně 16.

Pokud se jedná o tabulku obecnou, která nemá být s mapovým podkladem pro-

pojena, použije se příkaz Databáze → Vytvoření tabulky. Vybere se možnost Access

(MDB) – stávající databáze a stiskne se OK.

U obecné tabulky všechny atributy musí být nadefinovány uživatelem, u tabulky,

která má být propojená s mapou jsou ve struktuře tabulky předem nadefinovány

4 atributy:

∙ ECO – unikátní identifikátor, kterým jsou označeny prvky v rámci mapy

∙ DELKA – desetinné číslo, které u linií značí délku linie a u plochy obvod

∙ PLOCHA – desetinné číslo, které u ploch značí výměru

∙ POZNAMKA – textový řetězec

Pro vrstvu, která obsahuje značky, popis nebo body mohou být položky DELKA

a PLOCHA smazány, pro vrstvu, která obsahuje linie, může být smazána položka

PLOCHA. V případě, že položka poznámka nemá využití, může být též smazána,

případně může být přejmenována. Pro smazání položky se položka označí a stiskne

se tlačítko Smazat.

Tlačítkem Přidat se vloží nová položka, zapíše se její název a vybere se typ,

jakého má daná položka být. Položka může být různých typů:

∙ desetinné číslo – možnost vybrat z různých přesností, běžně možno využít

Double

∙ celé číslo – různé rozsahy, běžně možno využít Integer

36

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

∙ text – dle předpokládané délky položky se do kolonky velikost napíše maxi-

mální počet znaků

∙ MEMO – dlouhý text do velikosti 64kB

∙ foto

∙ datum

∙ OLE – externí soubor (např. PDF, DOC, ...)

∙ booleovská hodnota – možnost výběru mezi hodnotami ANO/NE

Po zadání všech požadovaných položek se stiskne tlačítko Uložit a dialogové okno

se zavře.

Obr. 2.16: Nastavení atributů databázové tabulky

2.6.2 Připojení databáze

Pro připojení databáze se využije příkaz Databáze → Připojení databáze.

Stiskne se tlačítko Přidat, které otevře dialogové okno pro upravení vlastností

databáze. Databáze se pojmenuje tak, aby bylo zřejmé, co je jejím obsahem. Stiskne

se tlačítko Přidat a vybere se tabulka, která má být do databáze přidána. Do data-

báze může být připojeno více tabulek, které je možné pomocí identifikátoru spojit.

37

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.17: Editor formulářů

Pro spojení tabulek se stiskne tlačítko Vložit. V dialogovém okně Propojení tabu-

lek se v prvním sloupci zvolí položka z jedné tabulky a ve druhém sloupci tomu

odpovídající položka z tabulky druhé (viz obrázek 2.19 na straně 40).

2.6.3 Formulář

Formuláře slouží v Gramisu k zobrazení databáze po jednotlivých větách, hod-

noty položek se zobrazují do předem nadefinovaných a umístěných políček v daném

formuláři.

Příkazem Databáze → Připojit databázi a stisknutím tlačítka Upravit pro zvole-

nou již vytvořenou databázi se vyvolá dialogové okno Vlastnosti databáze. Stiskne se

tlačítko Formuláře a zvýrazní se možnost Formulář pro zobrazení databáze, stiskne

se tlačítko Upravit. V dialogovém okně Editor formulářů je možné přemístit jed-

notlivé položky tak, aby byly pro uživatele logicky uspořádané, nebo nové položky

přidat.

38

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.18: Nastavení databáze

Editace formuláře

Formulář je možné tahnutím roztáhnout či zmenšit. Vybere se funkce Popisek,

vloží se na požadované místo a ve vlastnosti Caption se zadá text, který vyjadřuje,

jaká položka se vedle něj bude nacházet. Podle typu přidané položky do struktury

databáze se vybere funkce Textové pole – databáze, Obrázek – databáze, Obrázek –

databáze nebo Datum – databáze. Ve vlastnosti DataField se vybere položka, která

má tvořit obsah. Po úpravě formuláře se dialogové okno zavře a uloží se.

Po přemístění položek nebo přidání položek nových se dialogové okno zavře a

potvrdí se uložení formuláře.

2.6.4 Editace tabulky

Pro editování položek tabulky se využije příkaz Databáze → Zobrazit databázi.

Po vykreslení objektu v mapě se v tabulce automaticky vytvoří záznam, vypočte

se délka a plocha objektu. Aby takto vzniklé objekty byly viditelné a mohly se

39

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.19: Propojení dvou tabulek přes ID vlastníka z tabulky plošné vrstvy a ID

téže osoby v tabulce Osob

editovat, nesmí být tabulka propojena s jinou tabulkou, pokud propojení s jinou

tabulkou existuje, musí být spojení dočasně zrušeno a obnoveno až po editaci.

Pro identifikaci aktuálního záznamu se stiskne tlačítkoVyhledat souřadnici/objekt

k aktuálnímu záznamu, čímž je možné zjistit, o který objekt se jedná. Pak se stiskne

tlačítko Editace a do příslušné položky se doplní odpovídající data.

Pokud se nejedná o tabulku propojenou s objekty v mapě a je potřeba přidat

položku, stiskne se tlačítko Editace a poté +.

Obr. 2.20: Editace položek tabulky

40

ČVUT v Praze 2. MANUÁL

Obr. 2.21: Propojené tabulky

2.6.5 Změna struktury databáze

Pokud mají být tabulce přiřazeny nové položky, použije se příkaz Databáze →

Změna struktury tabulky.

Vybere se položka, která má být změněna. Je možno změnit typ položky výběrem

jiného typu, změnit velikost textové položky, Smazat položku nebo novou položku

Přidat. Pak se stiskne tlačítko Uložit.

V dalším kroku se použije příkaz Databáze → Připojené databáze.

Stiskne se tlačítko Pole, které otevře dialogové okno, kde se zaškrtnou přidané

položky a odškrtnou položky vymazané.

Pokud se jedná o tabulku propojenou s prvky mapy, ve vlastnostech vrstvy

v záložce Obecné se stiskne tlačítko Formulář, po stisknutí tlačítka Pole se provede

totéž, co v předchozím kroku. Poté se stiskne tlačítko Formulář a otevřené dialogové

okno se uloží a zavře.

Pokud se jedná o samostatnou tabulku, stiskne se tlačítko Formuláře v dialogo-

vém okně Vlastnosti databáze, vybere se možnost Formulář pro zobrazení databáze a

stiskne se tlačítko Upravit. Otevře se dialogové okno Editor formulářů a nově vzniklá

položka se do formuláře umístí (viz kapitola 2.6.3).

41

ČVUT v Praze ZÁVĚR

Závěr

Cílem práce bylo především vytvořit manuál k programu Gramis, navrhnout

strukturu dat a pomoci v začátcích při vytváření GIS. Výsledkem této práce tedy

není kompletní GIS, ale základ GIS, který si starosta obce doplní sám.

Podkladů ani požadavků na vytvářené vrstvy nebylo mnoho, nejvíc práce proto

bylo s učením se ovládání programu. Vytvořit a nastavit potřebné vrstvy a databáze

nebyl problém, problémy nastaly až v situaci, kdy měly být jednotlivé kroky popsány

v manuálu. Bylo potřeba vytvořit si modelová data a hledat, kde by při daném úkonu

mohlo dojít k případné chybě.

Během práce byla v systému objevena chyba (viz kapitola 2.9 na straně 25),

která byla Ing. Lepšovi nahlášena.

Gramis není vybaven mnoha funkcemi, nelze v něm dělat prostorové analýzy.

Pro správu dat malé obce je však dostačující, databázové tabulky jsou provázány

s polohově určenými daty, což usnadní práci při hledání informací k objektu. Hle-

dání v papírové mapě a následné vyhledávání doprovodných informací v papírových

tabulkách či jiných dokumentech by bylo oproti využití Gramisu velmi zdlouhavé.

Gramis není nástroj primárně určen pro vektorové kreslení, což znamená, že

ačkoliv kreslení umožňuje, je tato práce poměrně náročná a vektorizovat zde větší

mapová díla se nejeví jako dobrý nápad. Vektorové kreslení je zde velmi zdlouhavé

kvůli pracnému přepínání přichytávání, navíc jsou možnosti kresby velmi omezené.

Pokud by bylo nutné vektorizovat větší množství dat, bylo by vhodné zadat tuto

práci někomu, kdo má k dispozici CAD program, a takto zvektorizovaná data do

systému nahrát.

Do budoucna by do GIS mohla být přidána další data. Vhodné by bylo ke GIS

přidat například ortofotomapu, výškopisná data, dopravní značky, čísla popisná a

jiné.

42

ČVUT v Praze POUŽITÉ ZDROJE

Použité zdroje

[1] Úvod do GIS. Západočeská univerzita v Plzni [online]. 2007 [cit. 2012-05-01].

Dostupné z: <http://gis.zcu.cz/studium/ugi/elearning/index1.htm>.

[2] Informační portál obce Velká Jesenice. Informační portál obce Velká Je-

senice [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: <http://www.

velkajesenice.cz/?pid=28>.

[3] Velká Jesenice – Wikipedie. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 21. 4.

2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%

C3%A1_Jesenice>.

[4] Počty obyvatel v obcích – Ministerstvo vnitra České republiky. Ministerstvo

vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: <http://

www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx>.

[5] Článek o GIS datech. GIS do škol [online]. [cit. 2012-05-02]. Do-

stupné z:<http://gisdoskol.fp.tul.cz/index.php/proucitele/datagis/

78-clanekogisdatech>.

[6] Gramis – TOPOS. TOPOS [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: <http:

//www.topos.cz/cs/gramis-54.html>.

[7] LEPŠ,V.: Gramis: Základní příručka uživatele. Geodézie - Topos a. s.,

Dobruška, 2004. [cit. 2012-05-01]

[8] Formáty rastrových a vektorových dat. Český úřad zeměměřický a katastrální

[online]. 01. 04. 2011 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: <http://www.cuzk.cz/

Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:30-ZU_FORMATY>.

[9] Tagged Image File Format – Wikipedie. Wikipedie, otevřená encyklopedie [on-

line]. 10. 2. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/

wiki/Tagged_Image_File_Format>.

[10] Shapefile – Wikipedie.Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 18. 4. 2012 [cit.

2012-05-03]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Shapefile>.

43

ČVUT v Praze POUŽITÉ ZDROJE

[11] Marushka – Mapový aplikační server. Nahlížení do katastru nemo-

vitostí [online]. 2004 - 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: <http:

//sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=

3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=778419&MarQParamCount=

1&MarWindowName=Marushka>.

44

ČVUT v Praze A. CD

A CD

45