Jaroslav SvobodaLada Svobodová

Zelenina z ekozahrady

PRO RADOST I SOBĚSTAČNOST

480 TVORBA ZÁHONU PĚSTOVÁNÍ VÝBĚR PLODIN ZÁHONOVIŠTĚ ZELENINA V KUCHYNI DRŮBEŽ A PSI MĚSÍCE V ROCE

V srpnu by byla škoda jezdit někam na dovole-nou, když v rajských zahradách probíhají další zázraky. V měsíci srpnu totiž naplno propukne zralost větších plodů, na stromech i na záho-nech. Rostlinám od narašení nebo vyklíčení až do této doby trvalo pořádně zesílit, naakumulo-vat sluneční energii. Teď už ji mohou měnit v dužinu obalující jejich semena. Pro rostliny je to strategie rozmnožování. A že se jim to podaři-lo! Jak jinak by se dýně nebo meruňka dostala k růstu ve střední Evropě? Lidé dobrovolně sázejí semena, připravují jim nejlepší půdu a mají za to odměnu – sladkou nebo jinak konzistenčně za-jímavou dužinu. Lidé dokonce rostlinám doha-zují různé sexuální interakce, za účelem lepších dužnin (a jiných částí). Šlechtění, křížení, to je jen rostlinám zprostředkovaný sex za účelem chut-nějších nebo hezčích potomků. Štěstí, že se tomu odborně říká jinak a nemusí se to cenzurovat.

Byla by škoda tohle lechtivé téma téma předčas-ně ukončovat, patří k základnímu vzdělání. Podí-vali jste se někdy na pohlavní orgány třeba dýni? Pokud chcete, aby se vám neopylila jedna odrů-da s jinou, chcete získat geneticky čistá odrů-dová semena, pak musíte široko daleko (stovky metrů) pěstovat jen tuto jednu odrůdu konkrét-ního botanického druhu tykve. Nebo se uchýlit k umělému opylování květu místo hmyzu. Abyste zajistili, že oba rodiče jsou jistí. K tomu je dobré

znát sexuální praktiky rostlin a vyznat se v kvě-tu – co je samičí pestík s bliznou a co je samčí ty-činka s prašníkem. Pak můžete přenést samčí pyl utrženým samčím orgánem na samičí pohlavní orgány dýně záměrně a získat svá vlastní, ničím jiným nesprášená (nehybridní) semínka dotyčné odrůdy. Před i po opylení se květ musí zalepovat lepicí páskou kvůli hmyzu, který by mohl přinést jiný pyl, aniž byste to zjistili. Plod takto opylené dýně musí být už během růstu i po sklizni ozna-čen, aby vaše semínka byla vzata z ní, a ne z jiné.

Tyto a mnohé další základní šlechtitelské znalos-ti by měl mít každý, kdo chce schovávat, případ-ně šířit mezi přátele vlastní semínka. Má to velký smysl, protože osivo z vlastní zahrady je mno-hem přizpůsobenější místnímu klimatu, postup-ně se to ukládá do genů, s každou generací. Ale kdyby se všechny odrůdy jednotlivých plodin křížily navzájem, přišli bychom časem o výhody vypiplaných a ceněných vlastností konkrétních odrůd. Nevěděli bychom, které vlastnosti se projeví nebo neprojeví v našich křížencích. Nic nám nebrání sít své vlastní osivo různě promí-chaných genů a nechat se překvapit. Ale pokud ho někomu dáme, nesmíme ta semínka označo-vat jménem původní odrůdy, z níž jsme je vyn-dali, protože potomstvo ponese geny i druhého rodiče. Mělo by být jasné, že je to jen experi-mentální směs na hraní, nikoliv odrůda.

Srpen AUGUST

66 TVORBA ZÁHONU PĚSTOVÁNÍ VÝBĚR PLODIN ZÁHONOVIŠTĚ ZELENINA V KUCHYNI DRŮBEŽ A PSI MĚSÍCE V ROCE

to není ono. Obrácení půdy na hloubku rýče nebo radlice pluhu je smrtící záležitostí pro celá (okem neviditelná) města těchto malých půdních pracantů. Ale když žijí a mají se dobře, největší užitek z toho máme my. Půda získává úrodnost a kvalitu raketovou rychlostí.

PRAVIDELNÉ RYTÍ JE PŘEKONANÝ ZVYK

Odvažte se vyzkoušet to prostě jinak. Neryjte! Mnohonásobně se vám to vyplatí. A navíc, kaž-doroční rytí zahrádky je namáhavá a nepříjem-ná práce. Ani s nějakou orací mašinou to není úplně nejradostnější způsob, jak trávit volný čas. Mezi staršími zahradníky je však rytí urči-tým rituálem, návykem, který prý k zahradě pro-stě patří. Stejně jako kontraproduktivní „totální“ stříhání ovocných stromků (které pak jen pro-dukují vlky) a ničení pampelišek. Doba se mění. Myslím si, že tyto zvyky časem vymizí samy. Jed-nak díky nezájmu mladší generace o staré způ-soby dřiny a doufám, že i díky novému vnímání smyslu zahrady. Kdo chce rýt, ať ryje. Možná je to lepší činnost pro přemýšlení o životě než hrát počítačové hry nebo se rozčilovat nad politikou v hospodě. Tato kniha je však psána s touhou rozšířit (těm, kdo chtějí) obzory o další vzrušující aktivity, namísto rytí a okopávání.

JEDNOU SI ALE JEŠTĚ VŠICHNI ZARYJEME...

Jak docílit toho, abychom nemuseli čekat desít-ky let, než se třeba udusaná těžká půda sama „hlubinně vzpamatuje“? První bezorebné roky na záhonech, které nebyly hlubinně připrave-ny, se rozhodně neblíží ideálu. Předchozí stav půdy často nevybízí kořínky ani breberky k nad-šenému penetrování. Těžké půdy prostě jen tak udušeně leží a nic rychlého v rámci zúrodňování se jim neděje. Nechat je jen tak a čekat, to trvá opravdu dlouho. Člověk mezitím zažívá pěsti-telské neúspěchy a odrazuje ho to od dalších pokusů. Aby se zúrodňování dělo dostatečně rychle, z pohledu jednoho lidského života (jed-né naší inkarnace), vyžaduje to podporu z naší strany. Obvykle jde o jednorázovou akci, při níž se důkladně založí nový záhon. Může následo-vat ještě jedna sezóna, kdy záhon dostáváme do kondice kompostováním nebo osazováním zeleným hnojením. Založíme-li ho však oprav-du kvalitně, můžeme hned první sezónu zažívat takovou hojnost úrody, jakou zachycují fotky v této knize.

147VÝBĚR PLODIN

Cibuli pěstujeme buď ze sazečky (malé předpěs-tované cibulky, které se od předjaří prodávají), anebo ze semínek, to trvá déle. Sazečku sázíme obvykle v březnu, prospěje jí přikrytí netkanou textilií pro více tepla. Nesmíme dát cibulky do hloubky ani je zasypat mulčem, musí z nich kou-sek koukat nad povrch. V kvalitní půdě z  nich vyroste docela rychle cibule pro přímý konzum. Na uskladnění je lepší pěstovat cibuli od jara ze semínek. Pro nejčasnější sklizeň se vysévá ozimá cibule vybraných odrůd, která se seje koncem léta (většinou od poloviny srpna do po-loviny září) a na místě přezimuje, sklízí se jako mladá cibulka na jaře nebo později dorostlá.

Cibuli dělá dobře přídavek popela ze dřeva do půdy, vyhovuje jí totiž neutrální nebo mírně zá-saditá půda, což alkalický popel zajistí (neplést si popel s neutrálním dřevěným uhlím). Vhod-ným sousedem cibule je mrkev, odpuzují si prý navzájem své škůdce. Je to vhodné i proto, že mrkev bere vláhu i živiny z větší hloubky, tak si méně konkurují. Mezi mrkev někdy sázíme více sazečky (vždycky nám zbývá) a trháme ji pak do jídel mladou, v rámci jednocení. Dozrát nechá-me jen to, co má dostatek prostoru.

Sklizeň probíhá, když je nať napůl nebo z vět-ší části uschlá, to bývá od července do září, ze sazečky dříve, ze semínek později. Cibule dobře dozrálá v půdě je větší a lépe se skladuje, než když se vytrhá moc brzo. Opožděná sklizeň jí ale také nesvědčí. Natě neodstřiháváme, lze ji za ně pak svázat dle tradičních metod do copů. Ale zvládne to i ve svazku. Čerstvě sklizená cibule může zůstat v teplém počasí dosychat až dva týdny na záhoně, nebo ji dosušíme jinde. Nesmí začít plesnivět ve vlhku.

Velmi zajímavá je cibule šalotka, které se říkalo množilka. Netvoří jedinou cibuli, ale shluky ci-bulek. Je sladší než běžná cibule a mnoho lidí ji preferuje. Také má velmi dlouhou skladovatel-nost, v chladu a suchu i přes dva roky. Šalotek

je mnoho odrůd, některé přežívají zimu v půdě. Když se nesklidí, tvoří stále více a menších cibulek.

Běžně vypadající ozimou cibuli bychom neměli zaměňovat s takzvanou zimní cibulí, jíž se říká ošlejch a využívá se jako trvalka (dělí se po pár letech trsy) na natě. Existuje více typů. My pěstu-jeme pro jarní sklizeň nejraději vytrvalou naťo-vou cibuli, kterou jsem sehnal kdysi při shánění starých odrůd pod názvem Altajská. Je zcela bez práce, nádherná jedlá trvalka, lákající spoustu opylujícího hmyzu, když kvete. Snadno se množí dělením trsů nebo semeny. Do každého záho-noviště je povinná! :-)

Cibule

312 TVORBA ZÁHONU PĚSTOVÁNÍ VÝBĚR PLODIN ZÁHONOVIŠTĚ ZELENINA V KUCHYNI DRŮBEŽ A PSI MĚSÍCE V ROCE

Lidé vyspělých civilizací tráví velkou část dní ve vnitřních prostorách, třeba někde v práci, v autě, u televize nebo doma u počítače. Ven-ku je příjemný teplý jarní, letní nebo podzim-ní den, máte krásnou zahradu, ale většinu času tam vlastně nejste. Přijdete domů, od-polední a večerní sluníčko vybízí k relaxaci venku na lavičce, ale musíte ještě něco při-pravit k jídlu. Uvařit, připravit nějaký salát nebo dezert, mýt nádobí... Proč se opět zaví-rat doma? Pořiďte si venkovní kuchyni!

VOLBA MÍSTA A VELIKOSTI

Většinou se budou zpracovávat zeleninky ze zá-honů, měla by tedy být přímo v záhonovišti nebo někde poblíž. Zároveň čím blíže je venkovní ku-chyně té domácí vnitřní, tím lépe, aby se případ-né nedostatky ve vybavení daly rychle přinést. I když máte vše dokonale zařízené, ale třeba se zhorší počasí, je snadné potraviny i nádobí s jíd-lem transportovat dovnitř. Na každé zahradě se dá pro ni nalézt ideální místo. Velikost kuchyně se odvíjí od velkoleposti vašich kulinářských plá-nů. Kuchyně na zde uvedených fotkách slouží dokonce k vaření pro venkovní semináře, takže pro pár nebo rodinu stačí i mnohem menší. Dě-láte-li často párty, rodinné oslavy nebo zpraco-váváte úrodu, dopřejte si raději velkou. Dalšími kritérii jsou dostupnost vody a elektřiny a snad-ný přístup ze zahrady i domu.

DESIGN STAVBY

Venkovní kuchyně může být jednoduchý dře-věný přístřešek libovolného tvaru, může to být zdobený zahradní altán, kamenný antický chrám, jeskyně vytesaná ve skále nebo zastřeše-ná pergola celá porostlá popínavkami (co třeba

odolnou odrůdou vinné révy nebo chutným si-biřským kiwi?). Důležité je, aby se vám líbila, byla praktická, dobře ladila se zbytkem zahrady, slu-níčko do ní svítilo ideálně jen dopolední a pozd-ně odpolední (tedy aby byla chráněná od jižního úpalu zástěnou, záclonou, domem nebo vegeta-cí) a aby její strana, odkud často fouká, a strana severní byly uzavřené. Luxus nebo skromnost závisí na šikovnosti stavitele, financích a vkusu. Někdy méně znamená více. Betonová monstra, složité dlažby, obklady a železné konstrukce brzy ztrácejí na kráse, chátrají a těžko se mění. Čím je stavba jednodušší a přírodnější, tím lépe se dá za pochodu přizpůsobit novým potřebám, o kterých jste předtím nevěděli. Podlahu může tvořit klidně jen udusaná hlína pokrytá štěpkou nebo slámou. Celý rok se nemusí umývat, na podzim ji použijete jako mulč k rostlinám a na jaře si dopřejete do kuchyně zbrusu novou vrst-vu. :-) Můžete si ji ale třeba upravit do písku lo-ženou kamennou dlažbou nebo dřevěnými špa-líky, případně cihlami.

PROPOJENÍ KOLOBĚHŮ VODY

Dešťová voda ze střechy kuchyně (i střechy domu, je-li blízko) se může chytat do nádrže s kohoutkem a využít na mytí nádobí. Můžete ji i snadno filtrovat přes písek nebo dřevěné uhlí. Špinavá voda je skvělé hnojivo, odpad z dřezu lze zavést do zahrady, můžete s ní zavlažovat stromy, keře, trvalky i popínavky, které rostou kolem, nebo zeleninu, kterou nesklízíte přímo k jídlu (dýně se sklízejí až na podzim a vláhu i  hnojivo navíc vždy uvítají). Stačí jednoduchá vsakovací jáma vysypaná štěrkem mezi stromy, do které vede trubka z odpadu dřezu, nebo ha-dice, kterou přemisťujete dle potřeby. Není to legislativně povolené řešení odpadní vody pro

Letní kuchyně PRO PŘÍJEMNÉ VAŘENÍ I POBYT V ZAHRADĚ

365ZELENINA V KUCHYNI

Když se řekne zelenina, většina lidí si asi před-staví právě tuto naši „tradiční“ trojkombinaci ze-lenin. Veliká legrace spočívá v tom, že ani jedna z těchto plodin není zeleninou v pravém smys-lu, botanicky jsou to plody, a tedy vlastně, svým způsobem, ovoce. U některých odrůd jsou rajča-ta i papriky tak sladké, že se k ovoci mohou řadit i v tomto smyslu. Některé odrůdy okurek, když jsou na stanovišti hodně spokojené a je teplá se-zóna, mají také nasládlou chuť. Vhledem k jejich teplomilnosti jsou jednoznačně plodinami léta a  časného podzimu. A tak s nimi i my osobně zacházíme. Zdá se mi velmi nepřirozené dát si rajče třeba v únoru nebo okurku v dubnu. U nás by venku ani ve skleníku žádná z těchto rostlin a  v těchto měsících prostě neplodila. A v tep-lejších oblastech jejich původu vlastně také ne (tedy pokud to není zrovna jižní polokoule). Mají mít v danou část roku období klidu.

Samozřejmě si lze postavit izolovaný vytápě-ný skleník nebo zimní zahradu a jejich sezónu značně prodloužit, ale je pro to potřeba poměr-ně dost energie, vstupů a naší péče. Osobně si myslím, že se to u nás moc nevyplatí, mno-hem lepší je radostné těšení se na další sezónu a v mezičase užívání si úrody z jiných, sezónně aktuálních plodin. Tyto teplomilné jsou pěkně včas sklizené a uložené ve sklípku, ve špajzce, v mrazáku, na policích v domě či nasušené do zásoby a uložené ve vzduchotěsných nádobách.

V poslední době supermarketů jsme si ale zvyk-li, že je dostupné cokoliv a v podstatě kdykoliv, pěkně vystavené na regálech, a my si jen vybe-reme a zaplatíme. Je to pohodlné, ale bohužel se tím naprosto ztrácí kouzlo sezónnosti a také

spojení s přírodními cykly, které jsou pro naše zdraví a psychickou pohodu velmi důležité. A také to vede k faktu, že si toho všeho méně vá-žíme a bereme to jako samozřejmost. To může produkovat nezájem a odpojení od celého pro-cesu, jak se potrava získává. Ano, pak by nebylo divu, kdyby si některé děti opravdu myslely, že kráva je fialová a nablýskané ovoce a zelenina vyjíždí přece ze skladu… Což by bylo snad lep-ší než způsob, jakým je většina této celoročně dostupné zeleniny opravdu pěstována. Tady už totiž nejde o pěstování, ale o chemicko-techno-logickou výrobu s diskutabilní prospěšností pro zdraví konzumentů (tomuto tématu se věnuje-me napříč celou knihou, detailně pak v kapitole o pouštní výrobě zeleniny).

S ohledem na výše zmíněné souvislosti přistu-pujeme k těmto „klasikám“ naprosto jinak. Maxi-málně si užíváme úrodu od července až do října přímo z venku ze záhonků a ze skleníku, takže většinu těchto plodů sníme za syrova – jen tak, v salátech, v tepelně neupravených syrových omáčkách a kečupech, v dipech, zálivkách, plac-kách a v podobně sušených rajčat a chilli pap-riček. Velmi oblíbená jsou též pesta, například rajčatové v olivovém oleji a s bazalkou. Mixova-ný rajčatový koktejl ve stylu „Bloody Mary“ (kok-tejlová rajčata, mořská sůl, drcený pepř, někdy kapka oleje či jiné koření, ale bez alkoholu) si také občas připravíme a upíjíme v pohodlných křesílcích ve stínu našeho lesíku a díváme se na západ slunce...

Málokdy něco z této plodové úrody vaříme nebo pečeme. Občas někam přidám rajče a lehce ho orestuji nebo zapeču, občas si uděláme domácí

Rajčata, papriky a okurky v kuchyni

ANEB KLASICKÁ ZAHRÁDKÁŘSKÁ TROJKOMBINACE

374 TVORBA ZÁHONU PĚSTOVÁNÍ VÝBĚR PLODIN ZÁHONOVIŠTĚ ZELENINA V KUCHYNI DRŮBEŽ A PSI MĚSÍCE V ROCE

Červená řepa pro mě symbolizuje další význam-nou plodinu pro soběstačné, chutné, zdravé a  veselé přečkání zimy. Když se zamýšlím nad slovem přečkání, možná to ještě upravím spíše na užívání si zimy. Řepa je totiž přesně ta zeleni-na, se kterou se v zimě nebudete v kuchyni ani na stole nudit, a navíc vaše pokrmy doslova pro-krví svojí úžasnou barvou, tedy přinese do vaše-ho domova potěšení a zdraví zároveň. Obsahuje spoustu velmi důležitých a léčivých látek, o kte-rých už bylo napsáno mnoho, zdůrazním proto jen její nejčervenější přírodní rostlinné barvivo, které si u nás můžeme představit. Využívá se zejména v potravinářství, ale myslím, že do bu-doucna bude známé třeba i v textilním odvětví s  přírodním zaměřením. Barva také napovídá, že má co do činění s čištěním krve a detoxikací.

Červenou i cukrovou řepu mají rádi i naši pejsci, takže se dá spolu s cuketami a dýněmi skvěle zpracovávat jako doplněk pestré stravy při kr-mení našich domácích miláčků a hlídačů. Ostat-ně, když se podíváte na složení některých méně průmyslových krmiv, najdete tam i řepné řízky a to je přesně ono, nic nového. Jenže v těch gra-nulích zřejmě nebudou v bio kvalitě. Naši psi rádi chroupou řepy i syrové, zvláště ty sladké. Pokud máte pejsky, kteří jsou zvyklí jen na gra-nule nebo spíše na tepelně upravené jídlo, je dobré jim zpočátku řepy vařit nebo napařovat a sem tam jim přidávat i syrové kousky.

V kuchyni má u nás řepa široké uplatnění. Za sy-rova ji strouhám najemno do salátů spolu s čer-stvou mrkví, citrónovou šťávou a natrhanými

Řepa červená a cukrová

10 Představeníknihyajejíhovzniku15 Pročpěstovatdomaasláskou18 Kterárealitajenormální

21 TVORBA ZÁHONU22 Tajemstvíkořenůzelenin25 Hlubinnézúrodněnízáhonů28 Zázrakzvanýdřevěnéuhlí34 Povrchasvrchnívrstvazáhonů43 Ukázkovézúrodněníminizáhonkůpropařníky46 Tvorbavyvýšenéhozáhonu51 Kompostování54 RychlýživýBerkeleykompost

61 PĚSTOVÁNÍ62 Zeleninováapotravinovásoběstačnost65 Bezorebnéabezrycípěstování68 Superplevely,hrdinovéširýchlánů70 Posloupnostplodinběhemroku78 Záhonyjedoucívetřechtratích80 Zeleninovápolykulturaajinékultury86 Strategieodplevelenízáhonů91 Ředkvičkovo-mulčovéodplevelení96 Kopřivyzúrodňovačky98 Odkopřivovánízáhonovištědýněmi104 Nastavteslimákůmhranice109 Kvalitníosivozeleniny115 Pouštnívýrobazeleniny117 Předpěstováváníodolnýchsazenic122 Předpěstovánítěchteplomilných127 Permakulturačasuavědomí130 Zvládnepěstovánízeleninyiženasama?

133 VÝBĚRPLODIN134 Dělenírostlindoskupindlerůznýchkritérií136 Ačokča138 Bazalka140 Bob143 Brokoliceakvěták145 Celer147 Cibule149 Cuketyapatizony152 Černýkořen154 Česnek156 Dýně158 Fazole161 Fenykl163 Hrách166 Kadeřáveka‘NerodiToscana‘169 Kedlubny171 Kiwano173 Konopí175 Kopr177 Koriandr179 Kukuřice182 Lebedazahradní184 Lichořeřišnice186 Mangold188 Melouny190 Mochyněperuánská192 Mrkev195 Okurky198 Papriky201 Perila202 Pastinákapetržel204 Pórek206 Rajčata210 Růžičkovákapusta212 Ředkvičkyaředkve215 Řepy218 Salát223 Špenát225 Tabák228 Tuřínavodnice230 Zelí234 Okrasnéletničkynazáhoncích

247 ZÁHONOVIŠTĚ248 Záhonoviště255 Prvkytvořícízáhonoviště263 Plánovacíproceszáhonoviště265 Stvořenízáhonovištěvelkýmtřeskem275 Skladavýrobazáhonovýchmateriálů279 Sluncepohánínašizahradu282 Aromatickébylinky290 Bylinkováspirálavzáhonovišti293 Trvalkypromaximálníefekt304 Zídky,zdi,gabionyaplotykolemzáhonoviště308 Kouzlovodníchzáhonů312 Letníkuchyně319 Ohnivávenkovníkoupel322 Způsoby,jakuspatčijinakvyužítzáhonoviště326 Záhonovištníkvíznejenproděti

331 ZELENINAVKUCHYNI332 Brokoliceakvěták335 Cuketyapatizony338 Cibulovézeleninyvkuchyni344 Dýněnavšechnyzpůsoby348 Kořenovázeleninavpestrépaletěbarev351 Kapustyakadeřávek355 Luštěniny358 Mangold361 Pikantnílistovázelenina365 Rajčata,paprikyaokurkyvkuchyni368 Různénatěajejichvyužití370 Ředkvičky,ředkve,tuřín,kedlubny,vodničky374 Řepačervenáacukrová377 Saláty380 Špenátovézeleniny383 Zelí386 Zimníimprovizovanázelenina388 Méněobvyklájedláinspirace

399 DRŮBEŽAPSI400 Slimákožravékachny411 Slepicevevýběrovémřízení421 Přirozenékrmenípsů(ilidí)

429 MĚSÍCEVROCE430 Samézměny!431 Únor436 Jaro437 Březen446 Duben453 Květen461 Léto462 Červen472 Červenec480 Srpen488 Podzim489 Září498 Říjen505 Listopad510 Zima511 Prosinec516 Leden519 Podzimníhojnostajarníhladovýparadox520 Zimníhojnost

522 Dovolmesitvořitslehkostí526 Oautorech527 Doslov528 Doporučenáliteraturaojídle,

pěstováníarostlinách532 Rejstřík

Obsah

10 Představeníknihyajejíhovzniku15 Pročpěstovatdomaasláskou18 Kterárealitajenormální

21 TVORBA ZÁHONU22 Tajemstvíkořenůzelenin25 Hlubinnézúrodněnízáhonů28 Zázrakzvanýdřevěnéuhlí34 Povrchasvrchnívrstvazáhonů43 Ukázkovézúrodněníminizáhonkůpropařníky46 Tvorbavyvýšenéhozáhonu51 Kompostování54 RychlýživýBerkeleykompost

61 PĚSTOVÁNÍ62 Zeleninováapotravinovásoběstačnost65 Bezorebnéabezrycípěstování68 Superplevely,hrdinovéširýchlánů70 Posloupnostplodinběhemroku78 Záhonyjedoucívetřechtratích80 Zeleninovápolykulturaajinékultury86 Strategieodplevelenízáhonů91 Ředkvičkovo-mulčovéodplevelení96 Kopřivyzúrodňovačky98 Odkopřivovánízáhonovištědýněmi104 Nastavteslimákůmhranice109 Kvalitníosivozeleniny115 Pouštnívýrobazeleniny117 Předpěstováváníodolnýchsazenic122 Předpěstovánítěchteplomilných127 Permakulturačasuavědomí130 Zvládnepěstovánízeleninyiženasama?

133 VÝBĚRPLODIN134 Dělenírostlindoskupindlerůznýchkritérií136 Ačokča138 Bazalka140 Bob143 Brokoliceakvěták145 Celer147 Cibule149 Cuketyapatizony152 Černýkořen154 Česnek156 Dýně158 Fazole161 Fenykl163 Hrách166 Kadeřáveka‘NerodiToscana‘169 Kedlubny171 Kiwano173 Konopí175 Kopr177 Koriandr179 Kukuřice182 Lebedazahradní184 Lichořeřišnice186 Mangold188 Melouny190 Mochyněperuánská192 Mrkev195 Okurky198 Papriky201 Perila202 Pastinákapetržel204 Pórek206 Rajčata210 Růžičkovákapusta212 Ředkvičkyaředkve215 Řepy218 Salát223 Špenát225 Tabák228 Tuřínavodnice230 Zelí234 Okrasnéletničkynazáhoncích

247 ZÁHONOVIŠTĚ248 Záhonoviště255 Prvkytvořícízáhonoviště263 Plánovacíproceszáhonoviště265 Stvořenízáhonovištěvelkýmtřeskem275 Skladavýrobazáhonovýchmateriálů279 Sluncepohánínašizahradu282 Aromatickébylinky290 Bylinkováspirálavzáhonovišti293 Trvalkypromaximálníefekt304 Zídky,zdi,gabionyaplotykolemzáhonoviště308 Kouzlovodníchzáhonů312 Letníkuchyně319 Ohnivávenkovníkoupel322 Způsoby,jakuspatčijinakvyužítzáhonoviště326 Záhonovištníkvíznejenproděti

331 ZELENINAVKUCHYNI332 Brokoliceakvěták335 Cuketyapatizony338 Cibulovézeleninyvkuchyni344 Dýněnavšechnyzpůsoby348 Kořenovázeleninavpestrépaletěbarev351 Kapustyakadeřávek355 Luštěniny358 Mangold361 Pikantnílistovázelenina365 Rajčata,paprikyaokurkyvkuchyni368 Různénatěajejichvyužití370 Ředkvičky,ředkve,tuřín,kedlubny,vodničky374 Řepačervenáacukrová377 Saláty380 Špenátovézeleniny383 Zelí386 Zimníimprovizovanázelenina388 Méněobvyklájedláinspirace

399 DRŮBEŽAPSI400 Slimákožravékachny411 Slepicevevýběrovémřízení421 Přirozenékrmenípsů(ilidí)

429 MĚSÍCEVROCE430 Samézměny!431 Únor436 Jaro437 Březen446 Duben453 Květen461 Léto462 Červen472 Červenec480 Srpen488 Podzim489 Září498 Říjen505 Listopad510 Zima511 Prosinec516 Leden519 Podzimníhojnostajarníhladovýparadox520 Zimníhojnost

522 Dovolmesitvořitslehkostí526 Oautorech527 Doslov528 Doporučenáliteraturaojídle,

pěstováníarostlinách532 Rejstřík

Obsah

392 TVORBA ZÁHONU PĚSTOVÁNÍ VÝBĚR PLODIN ZÁHONOVIŠTĚ ZELENINA V KUCHYNI DRŮBEŽ A PSI MĚSÍCE V ROCE

máty (Mentha sp.), mnoho různě vonných a chutnajících druhů a odrůd – spíše do jedlého lesa, rozrůstají se, listy za syrova do bylinko-vých vod, salátů, marinád, zálivek nebo čajů, koupelí a kosmetiky, je fajn mít jich celou sbírku a vybírat si pro různé účely ty nejvhodnější

mavuň (Centranthus ruber) – odolná trvalka pro suchá slunná místa i zídky, mladé výhonky se hodí na jarní salát, v létě po odkvětu seřízneme a rostliny znovu obrazí pro podzimní sklizeň, na trhu seženete červené, růžové i bílé kultivary, přitahuje mnoho užitečného hmyzu

meduňka (Mellisa officinalis) – lístky do salátu, na čaj a do bylinkových vod

merlík bílý (Chenopodium album) – mladé rost-liny do salátů, smoothies a špenátů, merlík bílý je zajímavý i tím, že neobsahuje kyselinu šťa-velovou jako ostatní příbuzní (mezi nimi i velmi oblíbený špenát), semena se dříve používala jako obilí – do kaší a na mouku, ostatně v An-dách jedí jeho příbuzný merlík chilský dodnes a k nám se pak dováží jako quinoa, nyní oblíbe-ná ve zdravé výživě

merlík všedobr (Chenopodium bonus-hen-ricus) – oblíbená špenátová trvalka našich předků, mladé listy lze přidat i do salátů nebo na obklady ran, skvělé jsou i napařené výhonky a neotevřené květy

měsíček lékařský (Callendula officinalis) – květy do salátu nebo na protizánětlivé čaje a kou-pele, rovněž dezinfikuje půdu; sám se snadno přeseměňuje

mrkev (Daucus carota) – do smoothies jsou skvělé i mladé natě většiny kultivarů mrkví

netřesk střešní (Sempervivum tectorum) – na obklady ran, do jídel používáme spíše jako koření

pampelišky (smetanky) (Taraxacum officina-le) – rostlinu lze sníst úplně celou, hlavně za syrova, listy i květy obsahují betakaroten, z ko-řene je možné si udělat po upražení pampeliš-kové „kafe“

pažitka (Allium schoenoprasum) – listy, dokud nekvetou, lze jíst i cibulky

pažitka čínská (Allium tuberosum) – ploché listy a cibulky jako jarní mladá cibulka, velké cibule pak v pozdním létě do salátů a k nakládání zeleniny, má jedlé i bílé okrasné květy

pelyněk brotan = boží dřevec (Artemisia abro-tanum) a kozalec = estragon (A. dracunculus) – mladé lístky syrové, sušené jako koření

pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) – mladé lístky jako koření do salátu a na čaj

pelyněk pravý (Artemisia absinthum) – spíše jako koření a léčivo na zažívání, pozor, hodně výrazný

pilát lékařský (Anchusa officinalis) – účinky a využití jako kostival lékařský

pískavice řecké seno (Trigonela foenum-grae-cum) – mladé listy do salátu, semena = koření, například součást kari směsí a na klíčení, krás-né modravé květy se též dají jíst

plicníky (Pulmonaria sp.) – mladé listy za syrova anebo na čaj, podrost jedlého lesa

podběl (Tusilago farfara) – do salátu a na čaj, listy až na začátku léta, na jaře hlavně žluté květy

popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) – mladé listy jako koření, výrazná kořeněná chuť i vůně

potočnice lékařská (Nasturtium officinale) – mladé lístky a květy, další dobrá „hořčina“ s příchutí řeřichy

proskurník lékařský (Althaea officinalis) – dob-ře známá léčivka příbuzná slézům, která má také jedlé květy a mladé listy, již od starověku známá surovina pro výrobu cukrovinek (odtud i anglický název marshmallow), taktéž velmi okrasný

ptačinec žabinec (Stellaria media) – celá nad-zemní část, jemný chutný „plevel“, do salátů, pomazánek i smoothies, lze jíst i ve větším množství, vždy býval oblíbenou výživnou zeleni-nou a velmi oblíbený i u drůbeže