Zemědělství

Význam zemědělství a podmínky vývoje• zajišťuje výživu obyvatel a poskytuje suroviny pro průmysl• v méně rozvinutých státech zaměstnává až 60 % obyvatel• v průmyslově vyspělých je zaměstnanost do 30 % obyvatelzemědělská výroba je těsně spjata s přírodními podmínkami• nejvýznamnější z nich jsou

– podnebí– půda– poloha (množství světla a tepla ze Slunce)

• Pro chov dobytka a pěstování kulturních rostlin je nejvhodnější oblast stepí a savan

• Nejmenší užitek naopak poskytují tundry• Z 3,4 ha plochy souše připadající na 1 obyvatele tvoří obdělaná

zemědělská půda jen 0,4 ha.

Základní zemědělské systémy• Podle intenzity zemědělské výroby dělíme systémy na

– extenzivní • užívá se v oblastech přirozeně úrodných, teprve

odnedávna obdělávaných• při malé lidnatosti je nadbytek půdy• výnosy jsou nižší, je rentabilní pouze na velkých plochách• jsou to např. celiny v asijské části Ruska, prérie v USA,

Kanadě, pampy v Argentině– intenzivní

• vyznačuje se velkou potřebou lidské práce, vyžaduje i značné investice do technologií

• uplatňuje se na malých plochách v hustě obydlených oblastech nebo ve speciálních zemědělských odvětvích

• typické je „příměstské zemědělství“ a ze států např. Holandsko, Belgie, Dánsko

• Zvláštním typem rostlinné výroby v tropických a subtropických oblastech je plantážní hospodářství.

• Jeho význačným rysem je zaměření na jednu nebo několik málo rostlinných kultur pěstovaných pro trh

• Vyskytuje se v jižních státech USA, v Mexiku, Střední Americe, v Indii, v Indonésii

Plantážní hospodářství

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/7/72/Fields_of_gold.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Agriculture---Rice.jpg

Rostlinná výroba• neolitická revoluce (ml. doba kamenná)• nejstarší civilizace založeny na pěstování obilnin

– Evropa – pšenice, ječmen– Asie – proso, rýže– Inkové, Mayové, Aztékové – kukuřice

• dochází ke šlechtění rostlina a zkvalitňování péče o půdu

hák

ruchadlo bratranců Veverkových

Nejdůležitější plodiny• obilniny (zrniny)• hlíznaté rostliny• rostliny pro výrobu cukru• olejniny• textilní rostliny• průmyslové rostliny• pochutiny• narkotika• koření• léčivé rostliny• ovoce a zelenina• květiny

Obilniny• dříve se pěstovaly hlavně v mírném a subtropickém pásu,

dnes se „obilní hranice“ posunula více na sever• rýže

– 90 % rýžovišť je v Asii (monzunové a subtropické oblasti)– největšími producenty jsou Čína a Indie – asijské státy - spotřeba na místě (ne export) – na ostatních kontinentech se rýže pěstuje např. v Latinské

Americe, jižní státy USA, Itálie, Španělsko– největšími vývozci jsou Brazílie, Mexiko, USA, Vietnam

• žito– kromě Evropy není pěstování příliš rozšířeno– je odolné proti suchu a méně náročné na kvalitu půdy– v evropské části Ruska je hlavním chlebovým obilím

• kukuřice–je jediné obilí pocházející z Ameriky

–teprve po příchodu Evropanů se rozšířila do dalších oblastí

–vyžaduje hojnost vláhy a tepla v době zrání

–největší kukuřičná pásma jsou v USA, Mexiku, Argentině a v Číně

–hojně se pěstuje i v Evropě - ve Francii, na Ukrajině

–evropské státy využívají kukuřici především jako krmivo pro hospodářská zvířata

• pšenice–je „světovým“ obilím – rozšířeno ve všech obydlených kontinentech (Asie – Turecko, Indie, Irák, S Amerika – USA, Kanada, J Amerika – Argentina (pampy), Austrálie)

kukuřice pšenice

• oves–patří k méně náročným obilninám

–pěstuje se především v SZ části Evropy, v oblasti Velkých jezer v USA, na Urale i Sibiři v Rusku

• ječmen –je jednou z nejstarších obilnin

–dlouhou dobu byl základní chlebovou surovinou ve Středomoří, ale pronikl i na sever díky tomu, že má krátké vegetačnímu období

–pěstuje se ve všech světadílech

–kvalitní „sladovnický“ ječmen slouží při výrobě piva

oves ječmen

• proso a pohanka– dávají pouze malý výnos– jsou však odolné proti suchu a mají krátké vegetační

období, takže mají význam pro výživu obyvatelstva suchých oblastí – Mongolsko, Sibiř

kukuřice

oves

pšenice

žito

ječmen

rýže

proso a pohanka

Hlíznaté rostliny• maniok

– jsou důležité pro obživu obyvatel především rozvojových států v tropické a subtropické oblasti – Afrika, Latinská Amerika, Indonésie

• jamy– pěstuje se výhradně v afrických tropických zemích (90 %

Nigérie)• batáty

– nejznámější a nejvýznamnější hlíznatá plodina mimo Evropu– má široké rozšíření – od tropického pásu až po jižní části pásu

mírného– 1. Čína, 2. Nigérie, 3.Brazílie

• brambory– pocházejí z andské oblasti, do Evropy se dostaly v 16. století,

hojně se rozšířily na konci 18. století, kdy byly potřeba levné potraviny pro rychle se rozvíjející průmysl

– další výhodou je nenáročnost na kvalitu půdy a klima, takže se hojně pěstuje i v horských oblastech mírného pásu a v subpolárním podnebí

– oproti obilí má však nižší výživnost (obsahuje 21% škrobu a 74 % vody)

– nejlépe se jim daří v lehkých písčitých půdách, je-li dostatek srážek

– 85 % brambor se vypěstuje v Evropě (Rusko, Ukrajina, Polsko, Německo, Francie) a velké množství se pěstuje také v USA

– z několika tisíc druhů rozeznáváme odrůdy vhodné pro konzum, dále krmné brambory a průmyslové b. pro výrobu škrobu

maniok

jamy

batáty

brambory

Rostliny pro výrobu cukru• cukrová třtina

– je tropická tráva původem z Bengálska se sladkou dření– 70 % veškerého vyrobeného cukru je z cukrové třtiny– z asijských zemí se rozšířila hlavně do Latinské Ameriky– největšími producenty jsou

• Brazílie, Kuba, Mexiko 40 %• Indie, Čína, Pákistán, Filipíny 40 %

• řepa cukrovka– vyžaduje mírné, teplé podnebí, dostatek srážek a kvalitní půdu

(černozemě, hnědozemě)– rozvoj pěstování zapříčinily napoleonské války, kdy blokáda

evropských přístavů znemožnila dovoz cukrové třtiny ze zámoří– evropské státy vypěstují 80 % světové produkce (Rusko, Ukrajina,

Francie, Německo, Polsko)– výhodou je i možnost využití chrástu a zbytků po zpracování jako

krmiva pro hovězí dobytek

cukrová řepa a cukrová třtina

Olejniny• narozdíl od živočišných tuků neobsahují rostlinné tuky cholesterol a

stále častěji tak v potravinářství nahrazují živočišné oleje• 80 % produkce tuků se používá pro potravinářské účely, zbylých 20 %

pro průmyslovou výrobu a jako krmivo• slunečnice – nejkvalitnější olejnatá rostlina mírného pásu (rozšířena v

Evropě, zejména v Rusku)• sója – největšími producenty jsou USA a Čína, největším dovozcem

jsou evropské státy• podzemnice olejná (arašídy, buráky) – pochází z Brazílie, příbuzná

našich luštěnin, její plody se po odkvětu zavrtávají do země; nejvíce se pěstuje v Indii, Africe (Nigérie, JAR, Senegal, Zair) a v Číně

• olivovník – typický pro středomořské země (Španělsko, Itálie, Řecko)• bavlníkové semeno – zdroj oleje v bavlnářských oblastech (především

Asie, S a J Amerika), 90 % vývozu pochází ze Severní Ameriky

Textilní rostliny• přírodní vlákna lze rozdělit podle toho, ze které části rostliny pocházejí

– vlákna plodů – bavlník, kapok, kokosová vlákna (koir)– vlákna lýková – len, konopí, juta, kenaf– listová vlákna – sisal, vlákna z banánu vláknitého (abaka)

• bavlna• jutovník• kenaf• sisalské konopí• manilské konopí (abaka)• ramie (rhea – čínská tráva)• kapok• koir• len• konopí

bavlna• byla využívána už před 5000 lety

• v Evropě byla neznámá až do pozdního středověku

• v 19. století byla obsažena dokonce až 80 % textilií

• nejvýznamnější z dnes pěstovaných textilních plodin

• vlákna bavlny jsou v současnosti přítomna v 50 % vyráběných textilií (velkou konkurencí jsou umělé textilie)

• Čína, USA, Pákistán, Indie, Uzbekistán

jutovník(agáve sisalová)• jižní Asie

• výroba hrubých tkanin (pytloviny, plachet, koberců)

• 40 % Bangladéš

kenaf• produkuje a spotřebovává se především v asijských zemích

• 2/3 produkce - Thajsko

sisalské konopí(bílý sisal)

• získává se z různých druhů agáve

• pěstuje se především v Mexiku na Yucatánu

• největším spotřebitelem jsou USA

• využívá se k výrobě lan, provazů, plachtoviny a papíru

manilské konopí (abaka)

• vyrábí se z listových pochev banánu vláknitého

• v chladnu a vlhku však brzy ztrácí ohebnost a hnije, takže se používají na výrobu provazů jen pro teplé kraje

• největšími producenty jsou Filipíny

ramie (rhea)

• pevné a jemné přadivo

• vyrábí se z vláken kopřivovité rostliny pocházející ze Střední Ameriky

• největší množství vyrobí Čína – lehké, trvanlivé letní látky

•

kapok• vlákna obalující plod kapokového stromu

• užití v čalounictví

• Jáva, Filipíny

koir

• hrubá vlákna kokosového ořechu

• zpravidla se zpracovávají jako surovina pro výrobu kartáčů, koberců a lan

• největší výrobce je Srí Lanka

len

• vlákna se vyrábějí z lýkových vláken

• vyžaduje spíše chladné a vlhké podnebí

• proto se vždy pěstoval v horských krajích mírného pásu a přímořských oblastech

• největší produkce - Rusko

konopí

• textilní rostlina mírného pásu

• pochází z asijských stepí

• vyžaduje vlhkou půdu a hojnost srážek jako len, ale půda musí být úrodná

• vlákna jsou trvanlivá, hrubá a hodí se k výrobě lan a provazů

Ostatní průmyslové plodiny• chmel

– vytrvalá popínavá rostlina – obsahuje lupulin – důležitý pro výrobu piva (dává mu hořkou chuť)

– je uváděno, že chmel vykazuje zklidňující spánek navozující účinek a působí místně proti baktériím. Tradičně je užívám při bolestech nervového původu, nespavosti a podrážděnosti

– na Evropu připadá 70 % produkce (Německo, Polsko, ČR, Velká Británie), na USA a Kanadu 20 %

– v poslední době se rozšiřuje jeho pěstování v Austrálii a Japonsku

• kaučuk– je ztuhlá mléčná šťáva z kaučukovníku– původem je z Brazílie– s nástupem automobilismu se díky svým vlastnostem stal významnou

surovinou v automobilovém průmyslu (výroba pneumatik)– nyní 90 % produkce pochází z JV Asie (Malajsie, Indonésie)– největšími odběrateli jsou Japonsko, Z Evropa a Kanada– své významné postavení si udržel i po vynálezu syntetického kaučuku po

2. sv. válce

chmel

kaučukovník

Pochutiny• káva

– je plod stromovitých nebo keřovitých kávovníků– pochází pravděpodobně Etiopie– kávovník plodí asi 20 let a z jednoho stromku je asi 1 kg za rok– pražením ztrácí vodu a cukr se mění v karamel (zrno hnědne)– největším producentem byla před 2.sv. válkou Jižní Amerika (Brazílie,

Kolumbie), nyní vzrůstá podíl afrických zemí na 20 – 30 % (Pobřeží slonoviny, Angola)

– kávovník liberský• pěstuje se v nížinách – Guinea, Angola, Uganda• dává jednu sklizeň ročně• plody jsou velké, ale málo aromatické• lépe vzdoruje škůdcům

– kávovník arabský• daří se mu v horských oblastech tropů• je náročný na kvalitní půdu, v době sklizně potřebuje sucho

kávovník arabský

kávovník liberský

• kakao• získává se z plodu kakaovníku

• je to strom nížinatých tropů, který vyžaduje hojné srážky, vysokou teplotu (roční průměr kolem 200C)

• pochází z Mexika a obyvatelé jej nazývali chocolatl

• Španělští dobyvatelé přispěli k jeho rozšíření do ostatních částí světa

• dnes je největším producentem Afrika (Ghana, Nigérie, Pobřeží slonoviny)

• největšími odběrateli jsou USA, Nizozemsko, Švýcarsko

• čaj• jsou lístky keře – čajovníku – pocházejícího z monzunových oblastí

• čaj indický (ásámský)

• nesnáší mráz a velké teplotní rozdíly

• má větší listy, zraje rychleji a lístky mohou být častěji trhány

• čaj čínský

• snese i mírnější mrazíky, ale vyžaduje hojné a rovnoměrné srážky

• daří se mu nejlépe na horských svazích chráněných před větrem

kakaovník

čajovník čínský

čajovník čínský

čajovník indický

Narkotika

• tabák– mírné narkotikum původem z Ameriky– obsahuje nikotin, který krátkodobě stimuluje činnost srdce a

rozšiřuje žíly a tepny– obsahuje také látky, které mohou vyvolat rakovinu– největšími spotřebiteli jsou USA a západoevropské země– největší produkční oblasti jsou

• Asie – Čína, Indie, Japonsko 45 %• USA 20 %• Latinská Amerika (Brazílie) 10 %• Afrika 10 %

-jedná se o plodiny, které ovlivňují fyziologii i psychiku člověka a rychle se u uživatelů buduje závislost, která negativně ovlivňuje zdraví člověka i jeho sociální zázemí (rodina, práce,...)

- s výjimkou tabáku je obchod s narkotiky nelegální

- pěstováním narkotik ve velkém se zabývají především obyvatelé rozvojových států, pro které představují jediný zdroj obživy

tabák

•opium• vyrábí se z mléčné – na vzduchu tuhnoucí – šťávy nezralých makovic máku setého

• jako narkotikum je známe už od starověku

• jeho pěstování je rozšířeno především v Indii

•hašiš• vyrábí se z orientálních druhů konopí (především indického)

• pro svou hořkou chuť se míchá s různými kořennými a sladkými přísadami a žvýká se

• pro konzum v hospodářsky vyspělých státech se vyrábí marihuana

•kokain• vyrábí se z listů Erythroxylon coca

• pochází z Jižní Ameriky

• pěstuje se také v Indonésii, na Srí Lance a v Indii

hašiš

opium

Erythroxylon coca

Léčivé rostliny

• chinovník• kafrovník

cinchona pubescens

kafrovníkCinnamomum camphora

Koření• pepř

– sušené bobule keře pepřovníku– pochází z Indie– ¾ produkce pochází z Malajského poloostrova, Filipín

a Indonésie– do obchodu se dostávají hlavně bílý a černý pepř

• vanilka– jsou sušené tobolky tropického vanilovníku– pochází z Jižní Ameriky a Mexika– nejvíce vanilky dodává Madagaskar

pepřovník černý (Piper nigrum)

vanilovník (Vanilla planifolia)

• skořice• sušená kůra skořicovníku (odlupuje se po 3 letech)

• největší rozšíření je v Srí Lance

• původně se sbírala kůra stromů divoce rostoucích, dnes se pěstují křovité druhy na plantážích

• největším odběratelem je Velká Británie

• paprika• jediný druh koření, který se z původní oblasti tropů (Střední a Jižní Ameriky) rozšířil i do subtropů a mírného pásu

• pěstuje se v Evropě (Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Francie) a také v USA

• v zemích mírného pásu jsou oblíbeny další druhy koření, které se většinou pěstují a spotřebují přímo na místě – česnek, kmín, křen, hořčice

skořice (Cinnamomum aromaticum)

paprika

Ovoce a zelenina

• pro svůj obsah cukru, minerálních solí a vitamínů jsou důležitým doplňkem výživy

• při dovozu se výrazně snižuje kvalita a předmětem světového obchodu jsou tak jen nejodolnější druhy

• v exportu mají největší podíl banány a citrusy• největšími odběrateli jsou evropské státy

• banány– pěstují se v tropech JV Asie, Latinské Ameriky a

Afriky– v tropech nahrazují zeleninu i ovoce– na export se trhají nezralé a dozrávají až během

přepravy– 90 % exportních banánů pochází z Latinské Ameriky

• pomeranče a citróny– pocházejí z monzunové Asie, ale rozšířily se i v

ostatních světadílech s obdobným podnebím– první v produkci jsou USA (Florida, Kalifornie)– Evropa kryje svoji spotřebu ze zemí kolem

Středozemního moře (Španělsko, Itálie, Maroko, Alžír)

• ananas• pochází z Mexika a severní Brazílie

• rozšířil se i do Číny, Indonésie a na Filipíny, kde se nyní pěstuje 40 % světové produkce

• na země Latinské Ameriky připadá asi 30 %

• Hawai a Florida dodává asi 20 % množství

• vinná réva• pochází ze zakavkazských krajů a Podunají

• z Evropy se rozšířila do celého světa

• potřebuje teplé a slunné léto a podzim (nejsevernější oblasti pěstování v Evropě je Porýní v Německu a Mělnicko)

• nejlépe se jí daří na svazích orientovaných k jihu a západu na sopečných a vápencových půdách

• až 90 % se zpracovává na víno

• Evropa vyprodukuje 64 % vína (Itálie, Francie, Španělsko)

• Řecko a Turecko dominují v produkci rozinek

• jablka• ze všech druhů ovoce mírného pásu se nejvíce vyvážejí

• v Evropě se pěstují nejvíce ve Francii

• z mimoevropských zemí mají velkou produkci USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland

• zelenina• pěstuje se především v okolí velkých měst, protože dlouhou dopravou ztrácí hodnotu

• konzumuje se přímo v produkčních oblastech

• rajčata, okurky, hlávkový salát, květák, kedlubny

Květiny• orchideje

– vyvážejí se z pralesů V Indie a tropické Ameriky• růže

– pěstují se také pro výrobu olejů a substancí– růžový olej se vyrábí především v Íránu a Bulharsku

• tulipány a hyacinty– největším vývozcem je Nizozemsko

• sakury, magnólie, kosatce, chryzantémy– pěstují se ve sklenících a sbírají se ve volné přírodě

především v JV Asii (Čína, Japonsko, Indie)

magnólie

sakura